Básničky a jejich využití v praxi na 1. stupni základní školy

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Básničky a jejich využití v praxi na 1. stupni základní školy

Vypracovala: Mgr. Renata Valešová Vedoucí práce: PhDr. Miluše Vítečková, Ph.D.

České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 3. května 2016

_____________________

Poděkování Chtěla bych poděkovat PhDr. Miluši Vítečkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, ochotu a podporu během zpracování této závěrečné práce. Poděkování patří i mé rodině za trpělivost, pochopení a podporu, kterou mi všichni poskytovali nejen při zpracování této práce, ale i po celou dobu mého studia.

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na využití básní v hodinách jazykové výchovy, čtení, literární výchovy a výtvarné výchovy na 1. stupni základní školy. Jsou zde nastíněny i další možnosti využití veršovaných textů mimo přímou výuku. Teoretická část práce je zaměřena na žánry lidové slovesnosti, základní pojmy poezie a básnické prostředky. V praktické části jsou představeny různé varianty pro práci s básnickým textem prostřednictvím pracovních listů a doplňujících otázek. Použity byly básně z učebnic a čítanek 1. stupně ZŠ, z časopisů i z vlastní tvorby. Uvedeny jsou také výsledky dotazníkového šetření týkajícího se využití básní učiteli 1. stupně ZŠ.

Klíčová slova: poezie, báseň, verš, rým, sloka

Abstract The aim of this thesis is the use of poems in language, reading, literature, and art classes in the first five grades of elementary school. The other options of using verses apart from direct teaching are also outlined. The theory section of the thesis is focused on folk literature genres, basic poetry terms, and means of poetic expression. In the method section are being introduced the different variants of work with a poetic text by using worksheets and supplementary questions. The poems from textbooks and literature reader books for the first five grades of elementary school and from magazines, as well as my own literary output were used there. The results of a questionnaire survey about using poems by the first five grades of elementary school teachers are also mentioned.

Key words: poetry, poem, verse, rhyme, stanza

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 10 1

Cíle jazykové a literární výchovy na ZŠ ....................................................................... 10

2

Poezie a jazyk umělecké literatury ............................................................................. 12

3

Lidová slovesnost a dětský folklor ............................................................................. 13

3.1 Ústní lidová slovesnost ........................................................................................ 13 3.2 Dětský folklor ....................................................................................................... 13 3.3 Žánry lidové slovesnosti ....................................................................................... 13 4

Výstavba básně ......................................................................................................... 19

4.1 Sloka a verš .......................................................................................................... 19 4.2 Zvukové prostředky ............................................................................................. 19 4.3 Básnické figury ..................................................................................................... 22 4.4 Obraznost textu ................................................................................................... 23 4.5 Grafické prostředky poezie .................................................................................. 24 PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................... 26 5

Využití básní v jazykové výchově ............................................................................... 27 Mláďata .......................................................................................................................... 28 Skryté myšlenky ............................................................................................................. 30 Veselá farma .................................................................................................................. 32 Hrátky s pravopisem ...................................................................................................... 34 Na matějské pouti .......................................................................................................... 36 Dvě kočky ....................................................................................................................... 38 Rodičovství ..................................................................................................................... 40 Vánoce na Marsu ........................................................................................................... 43

6

Využití básní ve čtení a v literární výchově ................................................................ 46 Bajka o střízlíkovi ............................................................................................................ 47 Velikonoce...................................................................................................................... 49 Výprava .......................................................................................................................... 51 Vandrovali hudci ............................................................................................................ 53 Vodník ............................................................................................................................ 55

6

Svatý Martin ................................................................................................................... 58 Brouci na jaře ................................................................................................................. 60 Sněžní muži .................................................................................................................... 62 7

Využití básní ve výtvarné výchově ............................................................................. 64 Abraka dabraka .............................................................................................................. 65 Kočka a pes .................................................................................................................... 67

8

Další využití veršovaných textů .................................................................................. 68 Slovní hodnocení ............................................................................................................ 69 Loučení s pátou třídou ................................................................................................... 70 Masopust ....................................................................................................................... 71 Mikulášská obchůzka ..................................................................................................... 74 Zahálka ........................................................................................................................... 75

9

Výsledky dotazníkového šetření ................................................................................ 77

9.1 Výzkumný problém, cíl šetření a výzkumné otázky ............................................. 77 9.2 Výsledky ............................................................................................................... 78 10 Diskuze ...................................................................................................................... 83

ZÁVĚR .................................................................................................................... 85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................... 86 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ............................................................ 88 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 89

7

ÚVOD Součástí učebnic českého jazyka a čítanek využívaných na základních školách je řada básní a říkanek s nejrůznějším obsahovým zaměřením. Základní vzdělávání tak navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. V mezilidské komunikaci se s veršovanou formou komunikace setkáváme od nejútlejšího věku. Rané dětství každého člověka prolínají rýmy v nejrůznějších podobách – v jednoduchých říkankách, rozpočítadlech, v písních, koledách, básničkách. Dětem je představují nejprve jejich rodiče, pak pedagogové v mateřských školkách a na ně navazují ti na základních školách. Rýmy se dokonce staly nepostradatelnou součástí dětských her. Příkladem může být například známá hra na kocoura a myš: Myšičko, myš, pojď ke mně blíž. Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš. Rozmanitá říkadla a básničky zůstávají stále aktuální. Zejména u mladších dětí jsou oblíbené, neboť bývají obsahově přitažlivé, děti rozumí jejich sdělení a přirozeně je využívají ve svém světě her. Díky své melodičnosti a rytmu jsou navíc i dobře zapamatovatelné. A tak se pro každé dítě v určitém věku stávají veršovánky běžnou součástí života. Cílem práce je ukázat možnosti využití veršů nejen v přímé výuce, ale i v jiných výchovně vzdělávacích aktivitách. Důvodem k výběru této tematiky byla má vlastní záliba ve skládání jednoduchých veršů, které jsem začala v praxi spontánně využívat. Motivací pro mne byla zejména kladná reakce dětí i dospělých. Vlastní rýmování a veršovánky jsem vždy vnímala především jako slovní hříčky. Jak přesně a nejlépe vyjádřit můj přístup k práci s rýmem mi napověděla kniha Eduarda Světlíka „Půvab poetiky Průvodce pravidly poezie“. Světlík (2009, s. 5) zde píše: „Podle Huizingy bylo staré básnictví zároveň kultem, sváteční zábavou, společenskou hrou, dovedností, zkušební nebo hádankovou úlohou, moudrým poučením, přemlouváním, zaklínáním, proroctvím a soutěží. Protože moje humorná a satirická poezie vychází z podobných zdrojů, rozhodl jsem se věnovat v této knize pozornost převážně hře se slovy a s řečí, tomu, jaká pravidla si poezie vymezuje, jak je dodržuje i obchází, jak si s nimi umí poradit. “ 8

Ráda bych touto prací svým kolegům i všem ostatním ukázala, že se s verši dá pracovat i bez přísného dodržení pravidel poezie. Nejsem odborníkem na poezii, ale snažím se ji využívat ve své práci tak, aby ji děti vnímaly pozitivně; aby si uvědomovaly, jak může obohatit jejich pohled na svět a vnímání všeho okolo nás. Proto přistupuji k poezii především jako ke hře se slovy a s řečí. Teoretická část je zaměřena na základní pojmy a jazykové prostředky z oblasti

poezie,

s nimiž

se

žáci

na

nižším

stupni

základních

škol

seznamují, se kterými pracují. V praktické části uvádím ukázky básní z učebnic a čítanek, které používám ve své praxi i verše z vlastní tvorby. Součástí všech ukázek jsou také pracovní listy. Jejich využití by mělo přispět k procvičení konkrétního učiva v oblasti jazykové výchovy, ke zpestření hodin literatury, popřípadě k reflexi žáků při práci s básní. Některé z básniček uvádím jako příklad využití veršů pro motivaci žáků na začátku hodiny. Součástí praktické části jsou také zveršované slovní hodnocení, texty písní či průvodní slova k tradiční masopustní veselici. Účelem je ukázat další možnosti, jak využít rým a zároveň zábavnou formou pěstovat v dětech kladný vztah k poezii. Praktická část obsahuje také výsledky dotazníkového šetření týkajícího se problému využívání poezie ve výuce na 1. stupni základní školy. Cílem šetření bylo zmapovat frekvenci využívání básní, způsoby práce s nimi, prameny, ze kterých učitelé čerpají básnické texty a tvorbu kterých autorů do své práce zařazují.

9

TEORETICKÁ ČÁST

1

Cíle jazykové a literární výchovy na ZŠ

Realizace základního vzdělávání v naší společnosti vychází z dokumentu nazvaného Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP). Ten je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. V RVP (2005, s. 20) je uvedeno, že „vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu.“ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná (Jeřábek a Tupý, 2005, s. 20). Obsahu oblasti Český jazyk a literatura odpovídají jednotlivé cíle. Toman (2007, s. 7) uvádí: „Čtení a literární výchova jako složka učebního předmětu český jazyk a literatura plní – v organickém sepětí – cíle jazykově výchovné a literárně výchovné. K jazykově výchovným cílům patří rozvíjení čtenářských a jazykových dovedností žáků. Uskutečňují se při výcviku čtení a při práci s textem. Cílem výcviku čtení je osvojení jejich dovednosti správně, uvědoměle, plynule a výrazně číst přiměřeně náročné umělecké a umělecko-vzdělávací texty a zvládnutí tichého studijního čtení textů naukových. Cíl jazykové výchovy spočívá v rozvoji kultury mluvené řeči, slovní zásoby, srozumitelného a výstižného vyjadřování žáků.“ Toman (2007, s. 22) zmiňuje, že literárně výchovné učivo zahrnuje: poslech a zážitkové čtení literárních textů, tvořivé činnosti s literárním textem – přednes, volnou reprodukci, dramatizaci a vlastní výtvarný doprovod, základní literární pojmy – literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, povídka, bajka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, režisér; verš, rým a přirovnání.

10

Jednou z žákovských kompetencí v rámci očekávaných výstupů na konci 2. období základní školy (4. a 5. ročníku) je používání uvedených literárních pojmů při jednoduchém rozboru textů. V čítankách i v učebnicích českého jazyka patří básně či říkanky k běžně zařazovaným textům. Záleží vždy na učiteli, k naplnění jakého cíle a k rozvoji jaké kompetence daný text využije. Vždy však může využitím daného

uměleckého

textu

přispět

k individuálnímu

prožívání

slovesného

uměleckého díla žákem, k upevňování jeho pozitivního vztahu k literatuře a k prohlubování emociálního a estetického vnímání.

11

2

Poezie a jazyk umělecké literatury

Podle Čeňkové (2006, s. 49) je poezie literární druh, který obvykle chápeme jako protiklad prózy. Jejím základním znakem je rytmická konstrukce výpovědí, vnějškově se od prózy odlišuje veršovým uspořádáním textu. Prokop (2005, s. 4) uvádí, že v antickém Řecku se tímto pojmem označovala veškerá oblast umělecké literatury – tedy epika, lyrika i drama. Následujícím vývojem se význam pojmu podstatně zúžil a dnes se jako poezie označuje literatura psaná veršem, to jest, jazyk je organizován rytmicky a melodicky (protože podléhá určitým pravidlům, hovoříme o řeči vázané). Jazyk umělecké literatury je mnohovýznamový, podněcuje čtenářovu fantazii. Nabízí se, abychom ho vnímali jako příležitost ke hře se slovy a jejich významy. Není jen prostředkem komunikace, ale také cílem – svou zvláštností k sobě poutá čtenářovu pozornost. Jak uvádí Lederbuchová (2006, s. 61) „hlavním úkolem uměleckého jazyka není předávat jednotlivá sdělení, ale vystavět text tak, aby jejich významy povídky nebo básně odpovídaly autorskému záměru a na čtenáře působily esteticky.“

12

3

Lidová slovesnost a dětský folklor 3.1 Ústní lidová slovesnost

Ústní lidová slovesnost je název pro všechna díla slovesnosti, která nebyla napsána, jen ústně šířena. Má řadu žánrů – hádanky, přísloví, pořekadla, říkadla, pohádky, báje a pověsti, texty lidových písní, pranostiky. Typickými znaky lidové slovesnosti jsou anonymita, kolektivnost a variabilita. Lederbuchová (2006, s. 142) vysvětluje: „Původní útvar, který vytvořil dnes neznámý jedinec (anonym), nebyl zapsán (za feudalismu byli lidé většinou negramotní), jen pamětně uchován (to také vysvětluje krátký nebo střední rozsah děl) a předáván ústně dalším posluchačům. Vypravěč příběhu nebo zpěvák písně někdy autorsky přispěli tím, že v původně slyšeném tvaru něco obměnili – doplnili nebo vynechali.“ Většina útvarů lidové slovesnosti původně směřovala k posluchačům dospělým, teprve postupem času řada z nich přešla do recepce dětí. Mnohá z těchto děl lidové slovesnosti byla prezentována a tradována ve verších.

3.2 Dětský folklor Jak uvádí Toman (2000, s. 42), veršovaný dětský folklor má nezastupitelné místo v současné poezii určené menším dětem. Jeho aktuální repertoár tvoří hlavně říkadla, rozpočitadla, hádanky, ukolébavky a koledy. K těmto skutečnostem také přihlédli autoři čítanek při výběru básnických textů. Dětský folklor vznikal jako spontánní doprovod dětských her. Význam slovesného folkloru spočíval v rozvíjení dětského vnímání, citu, představivosti, fantazie, myšlení a řeči, v upevňování mezilidských vztahů (Toman, 2008).

3.3 Žánry lidové slovesnosti Říkadlo je žánr původně dětské lidové poezie, v němž převažuje rytmická složka nad významovou. V některých případech je význam slova téměř potlačen, např. v rozpočitadlech (Anda, žvanda, trádě, ládě, souka, louka…); v přednesu se

13

projevuje skandováním na hranici mezi zpěvem a recitací. Jako součást dětských her slouží k procvičování řeči (Křivánek a Kupcová, 1994, s. 43). Říkadlo jako krátká básnička často doprovázelo pohybovou hru (Kovej, kovej, kováříčku, okovej mi mou nožičku…). Toman (2008, s. 12) uvádí, že z hlediska funkce lze rozlišit lidové říkadlo pragmatické a zábavné. Do pragmatického typu říkadla dospělí vkládali záměr zdokonalit dítě v ovládání různých tělesných pohybů (Paci, paci, pacičky…), usnadnit mu manuální činnost (Otloukej se píšťaličko…), procvičit jeho mluvidla a zlepšit jeho artikulaci a výslovnost (tzv. jazykolamy, například: - Petře, nepřepepři pepřem pepřeného vepře.). Zábavný typ lidového říkadla plnil spíše funkci relaxační. Zprostředkovával také navazování dětských kontaktů s živou a neživou přírodou jejím oslovováním (Šnečku, šnečku, vytrč růžky…). Ve funkci pragmatické se primárně uplatňovala rozpočitadla, která pomáhala při počátečním rozdělování rolí v dětských hrách a rytmizovala pohybovou činnost dětí. Například: Jeden, dva, tři - / my jsme bratři, / kterej je to mezi námi, / co si zalez do tý slámy: / ten, ten, ten, / vyhoďme ho z kola ven. Rozpočitadlo se postupně od hry oddělovalo a jeho praktická funkce ztratila smysl. V důsledku toho nabyly na významnosti jazyková hříčka a nonsens (Toman, 2008, s. 14). Přesto i dnes lze rozpočitadla a říkadla vhodně pragmaticky využít, například při nápravě nedostatků ve výrazném čtení. Jak uvádí Toman (2007, s. 44), žáci často umisťují přízvuk na každou slabiku slova, což vede ke skandování, k jednotvárnému čtení a nezvládnutí slovních taktů. K nejstarším slovesným projevům patří také hádanka. Charakterizuje objekt tak, aby zůstal utajen. Skládá se ze zadání úkolu a z rozuzlení, které vyžaduje důvtip. Základem hádanky bývá rozvitá metafora; například: „Stojí strom, má dvanáct větví, na každé větvi čtyři hnízda, v každém hnízdě sedm vajíček“ (rok s měsíci, týdny a dny). Hádankami jsou i jazykové tajenky, skrývačky, hádanky početní a hádanky anekdotické s žertovným řešením (Křivánek a Kupcová, 1994, s. 22).

14

Hádanky bývají psané prozaicky, ale i veršem. Například: „Sedí pán na blátě v zeleném kabátě (žabák). V mládí bývá celá zlatá. K stáru z ní zbude jen bílá vata (pampeliška).“ Hádanky zábavnou formou rozvíjejí dětské myšlení a fantazii. Jsou proto právem součástí školních čítankových textů. V učebnicích českého jazyka i čítankách se často nacházejí i přísloví. Jde o jadrný a stručný výrok obsahující lidovou moudrost. Podávají názorný výklad světa. Křivánek a Kupcová (1994, s. 41) uvádějí: „Dotýkají se rozmanitých oblastí života: mravních zásad a charakterových vlastností, dobra a zla, pravdy a lži, štěstí a neštěstí, chudoby a bohatství, mládí, stáří, zdraví, nemoci a smrti, vztahů rodinných, sousedských i občanských, práce a hospodaření aj.“ Pro lepší zapamatovatelnost používají přísloví často rytmus a rým (Kdo chce kam, pomozme mu tam. Komu se nelení, tomu se zelení.). Zvláštní odrůdou přísloví jsou tzv. pranostiky, které postihují meteorologické jevy ročního období. Také pro přísloví a pranostiky se často využívala rytmická a rýmovaná vyjádření (Na hromnice kalužky, budou jabka i hrušky. Na svatého Václava bývá bláta záplava.). Pořekadla jsou znakem hovorovosti jazyka, charakterizují postavu z lidového prostředí, anebo mohou text ozvláštnit i zcela originálně – jejich významy jsou komicky užity doslovně. Lederbuchová (2006, s. 104) uvádí jako příklad úryvek z Werichovy knihy Fimfárum, konkrétně z povídky Lakomá Barka: „Ráno budila Barka faráře větou: „To menší prase je v troubě!“ Povídá rozespalý farář: „A jak se vám tam celé vešlo?“ „Ježíšmarjá, ne, že ho peču, ale je kaput!“ To jste je asi hladem umořila, osobo, zívnul farář a obrátil se ke zdi.“ Jako žánr lidové slovesnosti jsou pořekadla ustálené věty obrazné povahy a lidového původu (Prokop, 2005, s. 50), často shrnují zkušenost lidí. Stručně vystihují konkrétní situace, ale bez mravoučné tendence, jen konstatují: „Bez peněz do hospody nelez. Ráno moudřejší večera.“ Pohádka patří k nejstarším žánrům lidové slovesnosti. Zakládá se na fantastickém příběhu. Postihuje základní lidské touhy a pravdy. Autoři čítanky pro 4. ročník dětem vysvětlují: „Pohádka se v dávné minulosti šířila pouze ústním podáním mezi lidmi. Tyto lidové pohádky v pozdější době spisovatelé (např. Božena Němcová, Karel Jaromír Erben) zaznamenali a převyprávěli. Vedle toho začaly 15

vznikat i pohádky umělé, které už nevycházely z námětů původních lidových pohádek, a byly celé vymyšleny autorem. Pohádka má poutavý děj a často v ní vystupují nadpřirozené bytosti. Ty pomáhají pohádkovým hrdinům a přispívají k tomu, že nakonec dobro zvítězí nad zlem. “ (Janáčková a kol., 2004, s. 23). Podle Prokopa (2005, s. 22) by pro pohádku měl platit jeden nepsaný zákon – dobro by mělo vždy zvítězit a zlo by mělo být potrestáno, slabší by měl porazit silnějšího. Tento základní rys pohádky dokáží děti samy vysledovat. Dokáží si samy všimnout i některých dalších prvků pohádek, které jsou pro ně typické. Křivánek a Kupcová (1994, s. 37) uvádějí například: ustálené formule vstupní (Byl jednou jeden, Za devatero horami aj.) a závěrečné (Zazvonil zvonec a pohádky je konec…, A tak žili, a jestli neumřeli, žijí dodnes…); magická čísla 3, 7 a 9; motivy, které se opakují (tři úkoly, tři přání, tři dcery, tři synové). Lidové pohádky byly sbírány a umělecky ztvárňovány. Některé byly převyprávěny ve verších. Podobu krátké básničky tak získala například Hrubínova Perníková chaloupka. František Hrubín Perníková chaloupka A když z okna na zahradu vystrčila baba bradu, nebáli se, holoubku? Kdepak! Zamkli chaloupku na cukrový klíč – a už byli pryč. … Báseň je podle Křivánka a Kupcové (1994, s. 12) obecné označení pro veršované literární formy jako například píseň, óda a jiné. Pro vyjádření podstaty básně uvádějí slova Vítězslava Nezvala: „Báseň. Je ve své rodné podstatě

16

tímtéž, čím je lidový popěvek, jenž si hrá se slovy jako hádanka, a přece je nositelem lidského pohnutí jako nic na světě.“ Zatímco krátké básně mají tendenci lyrickou, delší básně bývají lyricko-epické (balada). Zvláštní odrůdou je veršovaná básnická povídka. I tento typ literárního díla si našel své místo v literatuře pro děti. Stále je aktuální například veršovaná povídka „Polámal se mraveneček“ od Josefa Kožíška, která je dosud vydávána jako leporelo. Blízký je dětem i Hrubínův zveršovaný příběh o zbloudilém kuřátku. Josef Kožíšek

František Hrubín

Polámal se mraveneček

Kuřátko a obilí

Polámal se mraveneček,

Jak to bylo, pohádko?

ví to celá obora,

Zabloudilo kuřátko

o půlnoci zavolali

za zahradou mezi poli,

mravenčího doktora.

pípá, pípá, nožky bolí.

Doktor klepe na srdíčko,

Ve vysokém obilí

potom píše recepis,

bude večer za chvíli.

třikrát denně prášek cukru,

…

bude chlapík jako rys. ... Jak uvádí Prokop (2005, s. 66), je verš základní stavební jednotkou básně, jež je rytmicky organizována; tzn., že se skládá z rytmických úseků. Podle Lederbuchové (2006, s. 143) lze verš definovat jednoduše jako jednu řádku básně, přičemž zvukové a významové zvláštnosti verše jsme schopni vnímat až na pozadí většího celku, po vyslechnutí alespoň dvou předcházejících veršů. Verš je typickým výrazovým prostředkem poezie. Jde o řeč, která je vázána rytmickou normou. Mocná, Peterka a kol. (2004, s. 463) vysvětlují: „Původně zamýšleným způsobem sdělení je přednes (v podobě deklamování nebo zpěvu) určený k sluchovému (audiálnímu) vnímání, zatímco próza (spojená převážně 17

s písemným projevem) směřuje k tichému čtení, tj. k vnímání vizuálnímu.“ Dále uvádějí, že poezie oproti próze (postaru nazývané „prostomluva“) silněji zdůrazňuje neobyčejnost řeči zejména tím, že aktualizuje fónickou, morfologickou a lexikální rovinu jazyka. Světlík (2009, s. 7) zmiňuje konkrétní výhodu verše před prózou: „Výhodou verše je i to, že při hlasitém přednesu se vnímá snadněji než próza a lépe se pamatuje.“

18

4

Výstavba básně 4.1 Sloka a verš

Kompozičně je báseň sestavena ze slok (strof) a veršů. Sloka je Hrabákem (1986, s. 179) definována především jako celek myšlenkový a po stránce zvukové celek intonační. Její celistvost bývá vyznačována graficky (mezi jednotlivými strofami jsou odstupy – je vynechán řádek) i rýmy. Jak uvádí Prokop (2005, s. 65), je to skupina veršů, jež jsou spjaty rytmicky, rýmově a většinou i obsahově. Díky grafickému ohraničení ji poznáme na první pohled a můžeme ji přirovnat odstavci v próze. Verš lze podle Lederbuchové (2006, s. 143) definovat jednoduše jako jednu řádku básně, přičemž zvukové a významové zvláštnosti verše jsme schopni vnímat až na pozadí většího celku, po vyslechnutí alespoň dvou předcházejících veršů. Je typickým výrazovým prostředkem poezie. Jde o řeč, která je vázána rytmickou normou. Mocná, Peterka a kol. (2004, s. 463) vysvětlují: „Původně zamýšleným způsobem sdělení je přednes (v podobě deklamování nebo zpěvu) určený k sluchovému (audiálnímu) vnímání, zatímco próza (spojená převážně s písemným projevem) směřuje k tichému čtení, tj. k vnímání vizuálnímu.“ Dále uvádějí, že poezie oproti próze (postaru nazývané „prostomluva“) silněji zdůrazňuje neobyčejnost řeči zejména tím, že aktualizuje fónickou, morfologickou a lexikální rovinu jazyka. Světlík (2009, s. 7) zmiňuje konkrétní výhodu verše před prózou: „Výhodou verše je i to, že při hlasitém přednesu se vnímá snadněji než próza a lépe se pamatuje.“

4.2 Zvukové prostředky Nástrojem zvukové podoby hlasitě přednášeného textu je intonace. To je souhrn různých zvukových prostředků, např. melodie, tempo řeči, přízvuky, pauzy, síla hlasu a dynamika (tj. střídání rychlejších a pomalejších, hlasitých a tišších pasáží). Pomocí intonace se sdělení člení na úseky, verše bývají odděleny přestávkami. Intonace pomáhá vyjádřit a předávat náladu textu a citové pohnutí (Lederbuchová, 2006, s. 58).

19

Hudebnost textu, zejména verše, má zvýšit jeho eufonie (libozvučnost). Prokop (2005, s. 60) vysvětluje eufonii jako hromadění nebo pravidelné uspořádání hlásek tak, že slovo z nich poskládané působí esteticky kladně (tedy příjemně, jednoduše působí při vyslovení požitek). Naopak kakofonie (nelibozvučnost) je poslechově nepříjemné seskupení tónů nebo hlásek. Lederbuchová (2006, s. 42) uvádí, že kakofonie se vytvoří zvláště opakováním sykavek. Vysvětluje, že jazyk má svou zvukovou podobou působit na čtenářovy city. Proto obsahuje citoslovce, slova mazlivá (např. papat, hajat) nebo slova s nápadnou hláskovou stavbou, která působí expresivně. Uvádí příklad: „Účelem je podpořit význam slov, motivů. Např. kakofonický zvukosled ve verších „Polednice blíž se blíží / blíž, a již je vzápětí“ z Erbenovy balady Polednice vyvolává v posluchači úzkost opakováním nepříjemně vysoce znějící samohlásky [í] a zejména sykavek [c, š, ž, z].“ Uspořádáním hlásek lze vytvářet slova napodobující reálné zvuky. Vznikají tak slova onomatopoická (zvukomalebná). Hláskové složení těchto slov může napodobovat zvuk zvířecí, přírodní či jakýkoli jiný. Onomatopoická jsou nejen mnohá podstatná jména (kukačka), ale zejména citoslovce a slova, jež se od nich odvozují (mňoukat, břinkat, svištět) Prokop (2005, s. 61). Určujícím znakem verše je rytmus. Toman (2000, S. 44) vysvětluje, že při vnímání básnických textů se prosazuje tzv. metrický impulz, očekávání, že po prvém verši bude následovat verš obdobně uspořádaný, že se bude zvuková organizace veršů, dvojverší a slok víceméně pravidelně opakovat. Lederbuchová (2006, s. 123) k organizaci verše uvádí: “Očekáváme, že bude mít stejnou melodii, stejně rozvržené pauzy, shodný počet přízvuků a stejnou délku – že svým zvukem naplní ideální rytmický vzorec neboli metrum, podle nějž je báseň rytmicky uspořádána.“ Podle Ohnesorga (1966, s. 59) jsou intonace a rytmus pro dítě při porozumění řeči velmi důležité. Jsou základem při prvních mluvních projevech a při dalším osvojování řeči. Rytmus se silně uplatňuje v dětských promluvách, v nichž se současně projevuje záliba v rýmu. Doslova uvádí, že „při dětském hraní s řečí a v dětských říkankách je důležitější zvuková struktura promluvy než její obsah.“ (1966, s. 59).

20

Rým je zvuková shoda slabik na konci dvou nebo více veršů. V poezii plní rým několik funkcí: eufonická – působí libozvučně; významová – může rýmem zdůraznit slovo, které považuje za důležité; rytmická – rytmicky zdůrazňuje konec verše; strofická – rozsah strofy je někdy vyznačován rozložením rýmů (Křivánek a Kupcová, 1994, s. 43). Prokop (2005, s. 65) uvádí, že rýmy lze třídit například podle přízvuku nebo rozsahu a dokonalosti zvukové shody. Dále píše: „Rýmy také rozlišujeme podle toho, jak jsou umístěny ve verších jedné strofy. Pro označení rýmů používáme schémata vytvořená z malých abecedních písmen, kde vždy opakující se stejné písmeno označuje shodné zvukové zakončení: například schéma aabb znamená, že první dva verše vytvářejí jeden rým a druhé dva verše vytvářejí další rým.“ Zmiňuje pět základních rýmových schémat. Základní rýmová schémata rým sdružený

rým střídavý

rým obkročný

rým postupný

aabb (cc)

abab (cdcd)

… lesíčku

… sám

… síle

… orné

… nespalo

… koníčku

… smích

… buší

… dnové

… málo

… pán

… klam

… duší

… sklízí

… miláčku

… sám

… hřích

… chvíle

(Vrchlický)

… zdálo

(Čelakovský)

(Sládek)

(Sládek)

abba

abc

rým přerývaný abcb

(Sládek)

Podle Tomana (2000, s. 45) přijímají žáci nejlépe rým sdružený, ten jim také nejvíce ulehčuje zapamatování veršů. Vysvětluje, že děti v nižších ročnících poznávají rým především v jeho funkci rytmické a eufonické. K tomu slouží například vyhledávání rýmujících se slov, určování rýmového schématu grafickým záznamem, hra na ozvěnu, doplňování nebo vymýšlení rýmových dvojic apod. Z hlediska rytmické funkce popisuje, že „prožitek“ rytmu vyvolává např. jeho znázorňování skandováním, vyťukáváním, tleskáním, grafickým znázorňováním, doplňování

21

různých částí verše rytmicky vhodným slovem, skládání verše, dvojverší z izolovaných slov známého textu. S rytmem souvisí tzv. inverze (obrácený slovosled). Používá se z estetických důvodů – neobvyklost slovního pořádku činí spojení slov zvláštní, zajímavé. Díky inverzi v básni se může dosáhnout veršového rytmu nebo rýmu (Lederbuchová, 2006, s. 59).

4.3 Básnické figury Zvukosled a rytmus verše jsou založeny na opakování. Básnické figury mají expresivní nebo okrasnou funkci. Jde o opakování písmen či slov, hromadění slov nebo vypouštění některých výrazů, změny slovosledu atd. K nejčastějším figurám patří podle Prokopa (2005, s. 58 – 60) mimo jiné například anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis. Anafora je opakování téhož slova nebo slovních spojení na počátku veršů. Dobré ráno, kytičky. Dobré ráno, maličký. (Hrubín) Epifora je opakování téhož slova nebo či několika slov na konci veršů. Epifora způsobí umocnění opakovaného slova. „Ach dítě! Mé dítě drahé!“ „Dítě drahé – drahé – drahé!“ (Erben) Epanastrofa je opakování slova (slovního spojení) na konci jednoho verše a na počátku verše následujícího. Užitím epanastrofy dochází ke zpomalení děje. Jednou zbude, matičko, po tom květu jablíčko. Jablíčko si jádra chová, z jádra vyroste tu znova… (Hrubín)

22

Epizeuxis je opakování téhož slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši. Zdůrazňuje význam opakovaných slov. (Např.: koulelo se, koulelo červené jablíčko)

4.4 Obraznost textu Obraznost textu vzniká záměrným užitím slov v jejich přeneseném významu. K přenášení významu dochází na základě podobnosti vzhledu (barva, tvar, rozměru, množství, vlastností. Některým mrakům se například říká „beránek“; děje se tak na základě podobnosti barevné i tvarové (Prokop, 2005). Žáci na 1. stupni si mají při práci s čítankovými texty z obrazných pojmenování osvojit básnický přívlastek, přirovnání a jednoduchou metaforu (např. nonsens a personifikaci) (Toman, 2000, s. 46). Básnický přívlastek (epiteton) v textu obvykle zdůrazňuje určitou vlastnost osoby, předmětu nebo jevu. Vyjadřuje autorův citový nebo hodnotící postoj k zobrazované skutečnosti (např.: svěží vítr, zlaté rybky, betonová poklona). Přirovnání klade důraz na znak společný dvěma jevům. Zvýrazňuje určitou vlastnost, ale tu neuvádí, protože vyplývá ze samotného příměru. Např.: … Vlaštovičky / jsou jak noty / do písničky. Toman (2000, s. 46 – 47) píše, že častým výrazovým prostředkem folklorních říkadel, rozpočitadel, moderní dětské poezie i pohádky je nonsens. Jeho podstata spočívá v nesmyslném, nelogickém, absurdním spojování významově neslučitelných slov, myšlenek a představ. V básních má nonsens podobu slovní hříčky (Manželka hada – hadice; kraba – krabice; matka štěněte – štěnice; otec pijavice – piják). Podle Křivánka a Kupcové (1994, s. 32) se nonsens snaží vyprovokovat fantazii a logický postřeh. Uvádějí: „Řídí se zásadou, že „všechno je jinak“ a „nic není nemožné“. Využívá lhářských motivů typu „mýdlové bubliny na prodej“, miluje hříčky, ztřeštěné historky (kupř. Had leze z díry…), zákony a konvence obrácené naruby.“

23

Pravděpodobně nejrozšířenější metaforou je podle Prokopa (2005, s. 53) personifikace neboli zosobnění. „Její kouzlo spočívá v tom, že se neživým předmětům (ale také zvířatům a rostlinám) přisuzují vlastnosti lidské bytosti (takže věc hovoří, myslí, prožívá lidské city).“ Kupříkladu: kapky deště zpívají, kmeny staletých stromů promluvily, kvítky se uculovaly.

4.5 Grafické prostředky poezie U čítankových veršů, které jsou metricky velmi přesné, děti snadno poznají, že jde o báseň, a to podle grafického uspořádání textu. (Hӧlzel, 1968, s. 191). Jak se vyjadřuje Světlík (2009, s. 43), psaná poezie působí především vizuálně. Jedním z prostředků optického působení je interpunkce. Světlík (2009) i Lederbuchová (2006, s. 47) shodně uvádějí, že z interpunkčních znamének se v básních uplatňují otazník a vykřičník, kdežto tečky a čárky se vypouštějí. Uplatnění či absence interpunkce může změnit smysl textu. Lederbuchová (2006) popisuje i další příklad grafických zvláštností básní. Verš může být zdůrazněn tak, že na jeho začátku je vždy velké písmeno (anebo naopak, ani jedna věta nemusí začínat velkým písmenem). Takzvaný kaligram je příkladem uspořádání básně do zajímavého výtvarného obrazce a tím zapojuje do smyslového vnímání i oči (Prokop, 2005, s. 14). Uspořádáním veršů může text připomínat nějaký předmět. Tím přechází k obrazové poezii (Světlík, 2009). KLADIVO

JEDEN JELEN

Kovář v kovárně doma nebo v továrně do kovadliny tolik buší až všem lidem zaléhají uši Bum a bum zvučí dům samá rána brzo zrána Buchy buch děsí sluch je tu živo noste pivo (Eduard Světlík)

Jeden jelen Nakukoval Do koupelen A teď pláče V zrcadle tam Spatřil obraz Paroháče

Fuj jelene fuj! Příště nešmíruj! (Jiří Dědeček)

24

Teoretický základ směřující k využití poezie v konkrétních předmětech je uveden v úvodu jednotlivých kapitol praktické části. Každý z následujících básnických textů je využíván k rozvíjení různých dovedností, např. přednesu, naslouchání, vnímání obsahu, porozumění obsahu, orientaci v textu, prožívání, rozeznání literárních žánrů nebo procvičení určitého druhu učiva. Úkoly v praktických ukázkách navazujících na konkrétní básně byly tudíž koncipovány tak, aby žáci pracovali s obrazností básnického textu (Skryté myšlenky, Výprava), s rýmem (Vánoce na Marsu), s básnickými figurami (Vodník), s metaforou (Bajka o střízlíkovi) a podobně.

25

PRAKTICKÁ ČÁST Jak a v jakém vyučovacím předmětu využít konkrétní báseň je na rozhodnutí každého jednotlivého učitele. Nabízí se různé možnosti; například procvičení gramatického učiva nebo literárního učiva, rozvoj výrazových řečových prostředků, rozvoj paměti, dramatizace či jen motivace. Verše lze však využít i v jiných situacích než je přímá výuka. Snad každý člověk má vlastní zkušenost s recitačním pásmem v rámci školních akademií, nejrůznějších besídek a podobně. Pokaždé jde ale o určitý konkrétní cíl, k jehož dosažení má báseň posloužit. Na základě daného cíle se pak pedagog rozhoduje, jaké činnosti a úkoly budou součástí práce s básní. Cílem práce je ukázat možnosti, jak pracovat s verši nejen v přímé výuce, ale i to, jak lze využít veršované texty v jiných výchovně vzdělávacích aktivitách. Zároveň je cílem práce i zmapovat využívání poezie jednotlivými učiteli v jejich praxi. Praktická část práce je zaměřena na ukázky pracovních listů vytvořených ke konkrétním básničkám pro práci v jazykové a literární výchově, dále ukázky motivačního využití básní i ukázky veršů použitých pro účely mimo výuku. Pracovní listy jsou sestaveny tak, aby práce s nimi podpořila upevňování učiva, vnímání uměleckého jazyka a rozvoj fantazie. Součástí pracovních listů jsou například i otázky či úkoly, které vedou k dalšímu zamyšlení či řízenému rozhovoru na dané téma nebo nalezené souvislosti, které mohou žáci vysledovat. Součástí praktické části jsou i výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na problém využívání poezie ve výuce na 1. stupni základní školy. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, jak často využívají učitelé poezii ve svých hodinách, k jakým účelům ji využívají, jakým způsobem při výuce s poezií pracují, z jakých pramenů čerpají básnické texty a tvorbu kterých autorů pro svou práci vyhledávají.

26

5

Využití básní v jazykové výchově

Pozorný a zaujatý poslech textu, vyvolávající ve vědomí dětí bezprostřední zážitek, zaručuje pouze jeho vynikající interpret. Dětské posluchače zřejmě nejvíce zaujme předčítání nebo přednes vyučujícího. Kouzlo přímého kontaktu je totiž nezastupitelné. Při poslechu celého textu se žáci lépe soustředí na vnímání, prožívání a chápání jeho obsahu při zavřených učebnicích. Zprostředkování textu hlasitým čtením by mělo být co nejdokonalejší a nejpůsobivější. Nelze podceňovat ani ukázky zdánlivě nejjednodušší (Toman, 2000, s. 37). Některé z uváděných básní jsou přímou součástí pracovního listu, neboť žáci vybraný text nemají v učebnici a vybarvují, kroužkují, podtrhávají či doplňují přímo v básni. V těchto případech je vhodné dětem báseň zprostředkovat recitací ještě před rozdáním pracovních listů. Žáci se tak snáze soustředí na obsah recitované básně a neodpoutávají svou pozornost předčasným čtením úkolů zadaných v pracovním listě. Básnické texty uvedené v této kapitole byly vypracovány pro žáky třetího, čtvrtého a pátého ročníku. K básni Rodičovství jsou uvedeny dvě varianty, a to pro využití ve dvou různých předmětech a v různých ročnících. V naprosté většině z uváděných úkolů jde o mé vlastní náměty, jak s veršovanými texty pracovat. Pouze u čtyř ze všech básní jsou mezi úkoly zahrnuty také 2 až 3 úlohy původně zadané v učebnici nebo v čítance.

27

Mláďata Kdo to klepe na vrátka? Dvě žluťoučká kuřátka. Ztratili se v obilí, kohoutek a malá slípka, když maminku zlobili. Podlezli staré hrazení, teď jsou smutní, ztracení. Našla je však zakrátko Sedlákovic Andulka – roztomilé děvčátko. Donesla je zpátky k mámě, aby se k ní mohla tulit v teplém hnízdě na suché slámě. Šťastné je přec každé mládě u své mámy, ve svém hejnu či ve stádě. Její náruč uvítá a ocení, ať je to na poli nebo v noře pod zemí.

(Zdroj: vlastní námět)

Obrázek 1 Zdroj: http://3.bp.blogspot.com/-d0MjLiZUukY/TV2SQvUxI/AAAAAAAAAJY/YMJKwwKkcvY/s1600/chick.jpg

28

Úkoly k textu pro 4. ročník:

1. Vyhledejte podstatná jména rodu středního a zapište je ke správnému vzoru. město ________________________________________________________ moře ________________________________________________________ kuře

________________________________________________________

stavení ________________________________________________________ 2. U podstatných jmen z básně doplňte správné koncovky množného čísla. bez obil___, pod vrátk___, po pol____, ke kuřátk_____, za hrazen______, pro děvčátk___, mezi hnízd___, s mláďat___, proti hejn ______, o stád_____ 3. Napište slova v těchto tvarech: kuřátka (7. pád, jednotné číslo) – _____________________ mládě (3. pád, jednotné číslo) – _____________________ hnízdě (2. pád, jednotné číslo) – _____________________ 4. Hádanka (v odpovědi se skrývá podstatné jméno vzoru stavení). Je vrtkavé, hned je a hned zas není. A do dlaní je těžko k zachycení. Chvíli se zdrží a hned zase chvátá. Říká se, že je muška zlatá. Co je to?

___________

5. Napiš názvy mláďat uvedených živočichů. ovce _______________, laň _______________, kachna _______________, krůta ________________, kobyla_______________, srna _______________

29

Skryté myšlenky

Co si asi m__ška m__slí,

Víte, jakou m__šlenku skrývá

když se dívá do nory s__slí?

pod b__lou čepicí ml__nář,

Co se hlem__žďovi hlavou honí,

když prochází m__lovanou ml__nicí?

když ul__tu zam__ká a slzy roní?

Všechny odpovědi jsou samé

A o čem kovář přem__tá,

om__ly anebo dohady.

než si oheň rozdm__chá?

Vždyť přece nikomu nevidíte do hlavy!

A o čem může přem__šlet

Víte snad, co vám chtěl básník říci?

zimomřivá zm__je?

Zkuste mu nakouknout pod čepici.

Snad o tom, že nemá ráda vodu


a nerada se m__je. A že na m__tině lesní

?

nespí ani nesní, jen se ráda sluní na m__stě plném vůní.

Obrázek 2 Zdroj: http://www.sevt.cz/produkt/remesla-l1588005/

30

Úkoly k textu pro 3. ročník: 1. Doplňte chybějící i,í/y,ý. 2. Soutěž skupin a) Utvořte skupiny. Společně vyhledejte a zapište všechna vyjmenovaná slova po M a slova k nim příbuzná. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ b) Která vyjmenovaná slova po M v básni nejsou? Zapište si je. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ c) V básni jsou ještě jiná slova příbuzná k vyjmenovaným slovům z jiné skupiny. Najděte a zapište je. ___________________________________________________ 3. Úkoly pro jednotlivce a) Co by mohlo znamenat, že si „hlem__žď ul__tu zam__ká a slzy roní“? Co by mohlo znamenat, že je zmije zimomřivá? Zapiš si, co tě napadá: ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ b) Utvoř s někým dvojici a sdělte si své nápady. Vyčkejte na pokyn učitelky, a pak můžete své nápady sdělit celé třídě. c) A tak mě napadá… (Napiš, co dalšího tě k této básni napadá.) ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ Zde můžeš k básni doplnit obrázek.

31

Veselá farma Na farmě u lesa přibyl nový příbytek, bydlí tam vzácný hovězí dobytek. Hned vedle ve stáji žije krásná kobyla. S býkem není příbuzná a nikdy nebyla. Opodál oslíci mají svůj byt, společně k potoku přichází pít. Osel je paličák, ale je bystrý, má dobrou paměť, prostě je chytrý. Na svatého Martina mají lidé hody, osli mají svůj obyčej – zvířecí závody. Na startu jsou koně, osli, kozy, ovce, krávy. A v cíli je pro každého kupa sena nebo trávy. Všichni najdou bylinu, kterou mají rádi, společně si pochutnají, jsou to kamarádi. Na téhle farmě v Přibyslavi rostou samé babyky. A ty najdi v této básni všechny tvrdé slabiky.


Obrázek 3 Zdroj: http://www.puzzleshop.cz/img/katalog/s56003.jpg

32

Úkoly k textu pro 3. ročník: 1. Vyhledejte a přečtete slova, ve kterých jsou tvrdé slabiky. 2. Zakroužkujte vyjmenovaná slova po B nebo slova k nim příbuzná. 3. Víte, co je to babyka a kde roste? 4. V čem mohla zvířata závodit? Vypište zvířata, která v básni závodila. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ 5. Jakou odměnu dostanou za účast na závodech? ______________________________________________________________ 6. Kdo z nich je býložravec? Co to znamená? 7. Víte, které ze zvířat v básni je tzv. hovězí dobytek? 8. Co znamená, že je osel paličák? Je to pravda? 9. Co se o oslu říká v básni? Je to pravda? 10. Řekněte spolužákům, co všechno víte o oslovi. 11. Nakreslete k básni obrázek.

33

Hrátky s pravopisem Pozorně čti a také se zam ___sli, jaké jsou v básni nesm___sly. Ze šesti p___smen se skládá slovo bab___ka, slovo s___r i slovo b___ček tvoří jedna slabika. Na teplém, suchém m___stě v___hřívá se zm___je, v___dra žije u vody a vlk na smečku z dálky v___je. Vrabec si rád peříčka čep___ří, m___slivec občas na škodnou zam___ří. Kob___la s hříbaty zvesela klop___tá a žádné ze zvířat potravou nepl___tvá. M___ši se na s___pkách pšenicí s ___tí, straka sb___rá mouchy, brouky i to, co se třp___tí. Hm___zem se živí netop___ři, hraboše loví velcí v___ři. S___sel patří mezi dravce, s___ček mezi obratlovce. A víš, kdo to jsou měkkýši? No přece sl___máci a slep___ši. A nakonec, ač je to k nevíře, homo sapiens je nejrozumnější zvíře.


34

Úkoly k textu pro 5. ročník: 1. Ke slovům zm__je, slep__š napiš slovo nadřazené: _____________________ 2. Ke slovu hm__z napiš alespoň čtyři slova podřazená: ___________________ ______________________________________________________________ 3. Vypiš dva verše, ve kterých je nějaký nesmysl. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ 4. Odpovídejte na otázky: Jak rozumíte posledním dvěma veršům? Kdo je to homo sapiens? Vysvětlete verš „a žádné ze zvířat potravou nepl___tvá.“ Víte, co je to babyka a kde roste? Které z uvedených zvířat je nebezpečné?

35

Na matějské pouti

Ať je hezky nebo leje,

Nebojte se, bude hezky,

sejdeme se u Matěje –

nasedneme do lochnesky –

sraz je zítra v pět.

třikrát tam a zpět.

Jen se točte, kolotoče,

Jen se smějte, milé děti,

ať se točí svět!

ať veselý je svět.

Hej vy, tátové a mámy, nemračte se, pojďte s námi – ubyde vám let. Jen se točte, kolotoče, ať se točí svět!

Jiří Žáček (1998, s. 48)

Obrázek 4 Zdroj:http://www.i-creative.cz/wp-content/uploads/2013/09/pout-omalovanka.jpg

36

Úkoly k textu pro 4. ročník: 1. Povídejte si o pouti. Jaké atrakce jsou v básni uvedeny? Jaké další pouťové atrakce znáte? Máte rádi pouť? Co se vám na ní líbí? Jaká je pouť podle této básně? Kdo s vámi chodí na pouť? Jak ve vaší rodině a obci probíhá tradiční pouť? Přečtěte si znova poslední sloku. Co myslíte, že chtěl autor rodičům říci? 2. Vyhledejte a podtrhněte všechna slovesa. 3. Vypište zvratná slovesa z druhé a třetí sloky. Určete u nich mluvnické kategorie. Pak zapište slovesa v uvedených časech. sloveso

osoba – číslo – čas.

__________: ____ _____ _____ →

čas přítomný ______________

__________: ____ _____ _____ →

čas budoucí _______________

__________: ____ _____ _____ →

čas přítomný ______________

__________: ____ _____ _____ →

čas minulý ________________

4. Pokus se pomocí sloves vyjádřit, co vše pouť dělá. __________________________________________________________ __________________________________________________________ 5. Napište pětilístek na téma básně. ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________

37

Dvě kočky Jedna černá jako saze, druhá bílá jako sníh. Vyberte si, kterou z nich chcete mít na obraze? Dobře, chcete obě. Inu, ale v jaké době? Aby v zimě ona bílá v závějích se neztratila. A v noci zase kožich černý bylo vidět i bez lucerny. Zkusíme to v létě za dne. To bude však velmi snadné. Nejdříve udělá malíř stůl a obrázku hned bude půl. Bílou pak nechá na tom stole a černou zase pod ním dole. Nakonec naučit je mňoukat, mňau, a vy budete na ně koukat. J. Brunker (in Chýlová et al, 2013, s. 55)

38

Úkoly k textu pro 5. ročník: 1. Ke každému slovnímu druhu vyhledejte v básni alespoň jeden příklad. 2. Najděte alespoň čtyři příslovce a řekněte, kterou otázkou se na ně zeptáte. 3. Určete vzor u těchto podstatných jmen: saze, závějích, létě, malíř. saze – __________________ závějích – _______________ létě – __________________ malíř – _________________ 4. K podtrženým slovům utvořte podstatná jména. 5. Z kolika slok a z kolika veršů se báseň skládá? Ze ______ slok, z ______ veršů. 6. Vyhledejte rým k těmto slovům: neztratila ____________, lucerny ____________ 7. Vyhledejte další rýmy. 8. Pokuste se vysvětlit, čím se liší rýmy z úkolu č. 6 od ostatních rýmů. 7. Vyhledejte sloveso, které vyjadřuje typickou kočičí činnost _________________ Pomocí dalších sloves vyjádřete, co jiného kočka dělá. ________________________ ____________________________________________________________________ 8. Jaká je podle vás kočka? Odpovězte pomocí čtyř přídavných jmen. ________________, ________________, ________________, ________________ 9. Proč lidé mívají doma kočku? 10. Co vše znáte a co můžete říci o kočce z hlediska druhů živočichů?

39

Lékaři léčí, kantoři učí, švadleny šijí, šoféři vozí, holiči stříhají faráři nám kážou – toto vše s přehledem rodiče dokážou. Babs Bell Hajdusiewicz (in Lansky, 2003, s. 9)

Verze tohoto citátu upravená do podoby básně a použitá v pátém ročníku ZŠ. Rodičovství Lékaři s velkou péčí lidskou mysl i tělo léčí. Uklízečky zametají a okna myjí, švadleny nové šaty šijí. Šoféři bezpečně auta řídí, jen někdo odpadky pečlivě třídí. Hlídači pozorně hlídají, holiči holí, pak vlasy stříhají. Pekaři pečou, kuchaři omáčky vaří, učitelé se nás něco naučit snaží. Faráři nám naslouchají a kážou. A toto vše s přehledem rodiče dokážou!

40

(Upravila Renata Valešová)

Rodičovství Lékaři s velkou péčí lidskou mysl i tělo ________________________, uklízečky zametají a okna ________________________, švadleny nové šaty ________________________, šoféři bezpečně auta ________________________, pouze někdo odpadky pečlivě ________________________, hlídači pozorně ________________________, holiči holí i vlasy ________________________, pekaři pečou, kuchaři omáčky ________________________, učitelé se nás něco naučit ________________________, faráři nám naslouchají a kážou. A toto vše s přehledem rodiče ________________________!

Úkoly k textu – varianta pro jazykovou výchovu v 5. ročníku 1. Dokončete verše tak, aby vznikaly rýmy. Doplňujte pouze slovesa. 2. Vyhledejte v básni zbývající slovesa (ta již natištěná) a podtrhněte je. 3. Napište, co vše může člověk dělat v dané profesi (použijte vždy čtyři slovesa). řezník_________________________________________________________ lékař _________________________________________________________ zahradník ______________________________________________________ 4. Vyhledejte v textu sloveso v neurčitém tvaru. _________________________ 5. Určete osobu, číslo, čas u slovesa naslouchají. _________________________ 6. Napište sloveso naslouchají v 1. osobě množného čísla rozkazovacího způsobu. _______________________________ 7. Odpovídejte na otázky: Co si myslíte o rodičovství? Je rodičovství povolání? Zdůvodněte své tvrzení. Jaké další povolání by podle vás mohlo být součástí rodičovství a proč? Co dalšího podle vás vaši rodiče ještě dělají nebo umí?

41

Úkoly k textu – varianta pro prvouku ve 3. ročníku 1. Čtěte báseň nahlas. Zkuste různé varianty (např. čtěte ve dvojicích střídavě vždy po jenom verši; čtěte ve dvojicích střídavě vždy po dvou verších). 2. Shrňte souvisle vlastními slovy, co vše rodiče podle této básně dokáží. 3. Odpovídejte na otázky. Jaké další povolání by podle vás mohlo být součástí rodičovství a proč? Co dalšího podle vás vaši rodiče ještě dělají nebo umí? Je rodičovství povolání? Vysvětlete, proč si to myslíte. Co si myslíte o rodičovství? 4. Doplňte informace. Skutečné povolání mých rodičů: __________________ – __________________________________________ __________________ –___________________________________________ Na rodičích si nejvíce vážím: ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ _____________________________________________________________ 5. Pokuste se napsat jednoduchou básničku o jednom ze svých rodičů. Doplňte ji obrázkem. Naučte se ji a nahlas ji odrecitujte. ______________________________________ ______________________________________ ______________________________________ ______________________________________

42

Vánoce na Marsu Každej má asi občas život těžkej a kapr ho má nejtěžší, každej se těší na Vánoce, kapr se netěší.

Obrázek 5 Zdroj: http://www.zshornibenesov.cz/foto_clanky/beh_kapr.jpg

Každý kapr doufá, že snad po roce odletí odsud třeba na Mars, kde nemají Vánoce.

Já taky doufám, i když nemám ploutve, že jednou někam doplavu, tak proč by kapr nemoh vzlítnout nad zimní Vltavu?

Zkrátka se vznese a poletí k Marsu, jak velí jeho kapří pud. A těžko ňákej rybář najde takovej dlouhej prut. Jiří Dědeček (in Janáčková, 2007, s. 69)

43

Úkoly k textu pro 5. ročník: (Text básně je pro práci s pracovním listem zkrácený o poslední sloku.) a) Děti dostanou text s přeházenými verši. Na tabuli je nápověda (druhy rýmu): AABB, ABAB, ABBA, ABCB, ABCD. b) Žáci se nejprve snaží samostatně sestavit verše do správného pořadí. c) Spolupráce ve dvojicích – žáci konzultují, srovnávají svá řešení a společně hledají konečnou verzi básně. d) Společná kontrola: Učitel přednese správné znění básně a dvojice, které měly chybně poskládané verše, si je přeskládají. e) Otázky k básni: Proč se v básni uvádí, že má kapr život nejtěžší? Souhlasíte s tím? Proč se kapr netěší na Vánoce? Proč chce kapr letět na Mars? Mohl by kapr žít na Marsu? Proč ano/ne? Líbí se vám tato báseň? Co se vám na ní líbí? Čím vás zaujala? Jaká je podle vás tato báseň? Jak byste ji označili? f) Samostatná práce žáků s pracovním listem.

44

Vzor pracovního listu Vánoce na Marsu Každej má asi občas život těžkej a kapr ho má nejtěžší, každej se těší na Vánoce, kapr se netěší. Každý kapr doufá, že snad po roce odletí odsud třeba na Mars, kde nemají Vánoce. Já taky doufám, i když nemám ploutve, že jednou někam doplavu, tak proč by kapr nemoh vzlítnout nad zimní Vltavu? 1.

Přepiš podtržená podstatná jména a urči: pád, číslo, rod, vzor _____________ – ______ ___________ __________ ___________ _____________ – ______ ___________ __________ ___________ _____________ – ______ ___________ __________ ___________ _____________ – ______ ___________ __________ ___________

2.

Napiš podstatná jména, která označují části kaprova těla. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

3.

Napiš slova opačného významu: zimní – __________, vzlítnout – ____________

4.

Napiš ve všech pádech jednotného čísla slovo kapr. 1. pád __________________ 2. pád __________________ 3. pád __________________ 4. pád __________________ 5. pád __________________ 6. pád __________________ 7. pád __________________

45

6

Využití básní ve čtení a v literární výchově

K základním estetickým dovednostem žáků rozvíjeným v hodinách čtení a literární výchovy patří předčítání a přednes. Při předčítání a přednesu textu žáci prokazují jeho hlubší prožitek a pochopení i subjektivní vztah k němu. Cvičí si paměť opřenou o představivost a porozumění. Zdokonalují si kulturu mluveného projevu. (Toman, 2000). V hodinách čtení poznávají žáci postupně různé literární žánry, například rozpočitadlo, hádanku, říkanku, báseň, pohádku, povídku, bajku. Při práci s poezií mají možnost si uvědomit, že veršovaná forma textu se nemusí týkat výhradně básní, ale že rýmy bývají využity i pro zpracování bajky či pohádky. Čtení se u žáků postupně automatizuje. Jak uvádí Toman (2007), dětští čtenáři se při něm soustřeďují na obsah, na významové jádro sdělení, čtou výrazně s prvky uměleckého přednesu. Snaží se pochopit smyslu textu, umí rozlišovat podstatné od nepodstatného. Hovoří souvisle o přečteném textu, vyjadřují svoje názory a pocity. Zdokonalují také svoje interpretační dovednosti.

46

Bajka o střízlíkovi

Kouká střízlík na letadlo

„Tenhle sen ti snadno splním,“

a kosovi vykládá:

slyší z výšky stráně.

„V tom tak lítat! V pohodlíčku!

Se střízlíkem v břiše letí

To by byla paráda!“

k nebi lesní káně…

„Nerouhej se. Lítat umíš,

Zbývá už jen poučením

nevím, co ti schází,“

uzavřít tu příhodu:

řekl kosák střízlíkovi

Přehnaně snít o pohodlí

a ztratil se v mlází.

je většinou na škodu.

„Věčně mávat svými křídly mi už leze krkem. Ale letět v něčím břiše, nehnout ani brkem –“

Obrázek 6 Zdroj: In: Mateřídouška. 2015, č. 9, s. 22

47

Úkoly k textu pro 5. ročník: 1. Hlasité čtení (učitel/žák). 2. Otázky: Z kolika slok a z kolika veršů se báseň skládá? Vyhledejte a přečtěte rýmy. Určete druh rýmu. Najděte citově zabarvená slova. Co je to mlází? Kdo v básni vystupuje? Čím jsou ptačí postavy připodobněny lidem? Jak rozumíte veršům: „…mi už leze krkem. Ale letět v něčím břiše, nehnout ani brkem –“ Co si střízlík přál? Splnilo se mu přání? Jaký byl střízlík? Kdo byl moudrý? Zdůvodněte své tvrzení. Vystihuje obrázek obsah básně? 3. Hlasité čtení žáků v rolích střízlíka, kosa, káně, vypravěče. 4. Vymyslete k básni název. Vyberte ze všech ten nejzdařilejší, nejvýstižnější. 5. Učitel žákům sdělí skutečný název básně. Žáci zdůvodňují, proč jde o bajku (reflektují znalosti z předchozích hodin a uvádějí znaky bajky). 6. Samostatná práce žáků s možností využit dvou variant: a) Nakreslete k bajce vlastní obrázek. Naučte se ji zpaměti. b) Přepište veršovanou bajku jako obyčejný příběh; to znamená tak, aby šlo o prozaickou podobu příběhu. (Tuto variantu lze využít i návazně teprve v hodině slohu.) 7. Naučte se báseň ve čtveřicích zpaměti; v rolích střízlíka, kosa, káně, vypravěče.

48

Velikonoce

„Velikonoce jsou tady,“ volá zajíc do zahrady. „Namalujte vajíčka,“ připomíná slepička.

Kluci pletou pomlázku jak z Ladova obrázku. aby mohli bez okolků vyšlehat s ní každou holku. Pavel Volf (in Janáčková, 2004, s. 127)

Obrázek 7 Zdroj: http://media.vlasta.cz/photos/2013/03/14/11118-velikonocni-zajicek-1_1.jpg

49

Práce s básní ve 4. a 5. ročníku – Žáci báseň nemají k dispozici. Postupně různými metodami získávají celý text, se kterým dále pracují. Úkoly nejsou součástí čítanky, vycházejí ze školení a inspirace (náslechu) u kolegů. Úkoly: 1. Žáci se rozdělí do skupin a ve skupinách si rozdělí role na jednoho zapisovatele a zbylé čtenáře. Každá skupina má svou barvu. 2. První čtenář jde ke stolku učitele a čte si první verš. Musí si jej zapamatovat a ve skupině pak nadiktovat zapisovateli. Ten verš zapíše podle diktátu. Takto se vystřídají všichni čtenáři a zapisovatel postupně zapíše text celé první sloky. 3. Skupiny hledají ve vymezeném prostoru školy čtyři lístky s barvou své skupiny. Jeden lístek odpovídá jednomu verši z druhé sloky. Po nalezení všech lístků sestavují verše tak, aby sloka dávala smysl a verše se rýmovaly. Každá skupina sestaví vlastní verzi třetí sloky a vymyslí pro báseň název. 4. Skupiny postupně hlasitě čtou své vytvořené básně. Provede se tak kontrola správnosti první sloky (paměti čtenářů, kteří diktovali naučený verš) a druhé sloky (správné sestavení rozstříhaných veršů). Hodnotí se úspěšnost sestavení vlastní třetí sloky (vhodné rýmy, smysluplný obsah, originalita). Sdělí se vymyšlené názvy. 5. Otázky: Víte, proč jsme pracovali s touto básní? Na které dny připadají letošní Velikonoce? Kde obvykle trávíte Velikonoce? Jaké velikonoční zvyky a které z velikonočních symbolů byly v básničce zmíněny? 6. Skupiny zdokumentují svou práci na velkou čtvrtku: Nalepí první sloku (zapsanou na papíře), druhou sloku (sestavenou z jednotlivých nalezených lístků) a třetí sloku vymyšlenou (zapsanou na papíře). Nadepíší vlastní název. 7. Myšlenková mapa: Žáci reflektují své vědomosti o Velikonocích vytvořením myšlenkové mapy. Porovnají si je navzájem, sdělují si postřehy a vysvětlují zápis vybraných pojmů.

50

Výprava Jdem pěšinou, v ranečcích namazané chleby. Plaší se skřivani a vyletují k nebi, i když se snažíme jít zticha. Jdem zčerstva, jen děda nepospíchá, protože musí šetřit dechem. Míjíme kameny obrostlé mechem, mateřídoušku, chrpy, chrastavce… Přes potok Peklov jedeme po lávce, kde prý hastrman rád vysedává. Z dávných časů pochází ta zpráva. Udýchaně jsme zlezli naši horu, zamodral se Boubín na obzoru. Z peřinek mlhy vstala Šumava, zelené vlny očím rozdává. Míříme do kopce a k Čertovu kameni. Na polích svítí červená znamení, na vlky je to vzpomínání. Jahůdky trháme si v stráni. Úvozem staré polní cesty jde s prázdnou houbař – neměl dneska štěstí. V lukách čejka plaší se a křičí; my ale nejsme ti, kdo hnízda ničí. Čtem kličky cest i potoků. Jsme na výpravě. Sledujem motýly. A brouky v trávě. Zdravíme srhu, kostřavu, lipnici, bojínek, psárku i tomku vonící. Jen tak jdem. Jdem z domova a domů. A zpívají nám ptáci k tomu. Josef Křešnička (in Janáčková, 2007, s. 14)

51

Úkoly k textu pro 5. ročník: 1. Kdo je autorem básně a jak se báseň jmenuje? 2. Kolik je v básni slok? ________ sloky. 3. Mají všechny sloky stejný počet veršů? __________ Kolik veršů má první a poslední sloka? ___________ veršů. O kolik méně veršů má druhá i třetí sloka? O ___. Každá má ___ verše. 4. Najděte a napište si nějaký rým. _________________________________ Napište: první verš ____________________________________________ poslední verš _________________________________________ 5. O čem je tato báseň? 6. Vyhledejte a přečtěte takový úsek, o kterém si myslíte, že popisuje krásu přírody. 7. Vysvětlete, co znamenají básnická přirovnání …zelené vlny očím rozdává. Na polích svítí červená znamení,… 8. Najděte další přirovnání. _______________________________________ 9. Popisuje autor skutečnou přírodní oblast? Pokud ano, jakou? 10. Navštívili jste někdy nějaká šumavská místa? Líbilo se vám tam? 11. Vyhledejte v textu a zapište místopisné názvy; zapište, co pojmenovávají. ________________ – _________________________________ ________________ – _________________________________ ________________ – _________________________________ 12. Vyhledejte v textu a zapište si: dva ptáky _________________________________________________ dvě lesní rostliny ____________________________________________ čtyři luční rostliny ___________________________________________ 13. Vypracuj pětilístek na téma báseň. ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________ ______________

52

Vandrovali hudci Vandrovali hudci,

Matka mě zaklela,

dva pěkní mládenci.

když jsem vodu brala.

Řek jeden druhému,

Když jsem vodu brala

bratr bratru svému:

a s milým si postála.

Slyšíš, milý bratře,

Jděte, hudci, jděte,

znám já dřevo krásné.

mé matce zahrejte!

Dřevo javorové,

Zahrejte u dveří

na housličky dobré.

o té její dceři. Hudci počnou hráti,

Dřevo podeťněme,

matička plakati:

houslí nadělejme.

Nehrejte mně, hudci,

Houslí mně a tobě,

vy pěkní mládenci.

ať zahrajem sobě!

v srdce nebodejte.

Když ponejprv ťali,

Dosti já hoře mám,

dřevo zavzdychalo.

když dcery své nemám.

Když podruhé ťali,

Vandrovali hudci,

krvička prýštila.

dva pěkní mládenci.

Když potřetí ťali,

(Jaroslav Hutka, 2011)

dřevo promluvilo:

Nesekejte, hudci, vy pěkní mládenci. Však já nejsem dřevo, jsem já krev a tělo! Jsem pěkná děvečka tu z toho městečka.

53

Úkoly k textu pro 5. ročník: 1. Co je to balada? 2. Jaký je to druh básně? Jde o lyrickou nebo epickou báseň? Proč? 3. Který český autor psal balady? 4. Jaké jsou rysy balady, jaká je? Jaký bývá konec? 5. Kdo v ní vystupuje? 6. Jaké ve vás balada vyvolává pocity? 7. Napište krátký příběh, který by se mohl odehrát. V příběhu použijte tato klíčová slova: housle, javor, matka, zaklít, zdřevěnět. Neveršujte, pouze vyprávějte. Sepsaný příběh nalepte na čtvrtku. Vymyslete a nadepište název vašeho příběhu. 8. Sdílejte své příběhy: Přečtěte svůj příběh některému ze spolužáků. Koho zaujal příběh spolužáka a čím? Chcete-li (kdokoli z vás), přečtěte nahlas svůj příběh celé třídě. 9. Hlasité čtení skutečného textu balady učitelem. 10. Překvapilo vás v básni něco? 11. Podobal se baladě vámi vymyšlený příběh? Čím? 12. Proč asi matka svou dceru proklela? Je v této baladě motiv trestu? 13. Kdo a jak byl potrestán? 14. Připomíná vám tato balada námětem nějakou pohádku? Kterou a v čem jsou si podobné? 15. Jak by se mohla tato balada jmenovat? Vymyslete a napište svůj návrh. 16. Sdělte ostatním svůj navržený název pro tuto baladu. (Učitel sdělí žákům název balady, s jejímž textem pracovali. Vysvětlí, že jde o upravenou verzi básně K. J. Erbena. Sdělí žákům, že Erbenova balada se jmenovala Zakletá dcera.) 17. Nalepte si text balady na čtvrtku a doplňte k ní původní Erbenův název. Doplňte baladu vlastní ilustrací. 18. Poslechněte si hudební verzi balady od Jaroslava Hutky.

54

Vodník I Na topole nad jezerem seděl Vodník podvečerem: „Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť.

Bílé šatičky smutek tají, v perlách se slzy ukrývají, a pátek nešťastný je den, nechoď, dceruško k vodě ven.“-

Šiju, šiju si botičky do sucha i do vodičky: Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť.

Nemá dceruška, nemá stání, k jezeru vždy ji cos pohání, k jezeru vždy ji cos nutí, nic doma, nic jí po chuti. –

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek – šiju, šiju si kabátek: Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť.

První šáteček namočila – tu se s ní lávka prolomila, a po mladičké dívčině zavířilo se v hlubině.

Zelené šaty, botky rudé, zejtra moje svatba bude, Sviť, měsíčku, sviť, ať mi šije niť.“

Vyvalily se vlny zdola, roztáhnuly se v šírá kola; a na topole podle skal zelený mužík zatleskal.

II Ráno, raníčko panna vstala, prádlo si v uzel zavázala: „Půjdu, matičko, k jezeru, šátečky sobě vyperu.“

K. J. Erben (1973, s. 60)

„Ach nechoď, nechoď na jezero, zůstaň dnes doma, moje dcero! Já měla zlý té noci sen: nechoď, dceruško k vodě ven. Perly jsem tobě vybírala, bíle jsem tebe oblíkala, v sukničku jako z vodních pěn: nechoď, dceruško, k vodě ven.

55

Úkoly k textu pro kolektivní frontální práci v 5. ročníku:

1.

Tiché čtení. (Následují dotazy žáků na slova, kterým nerozuměli.)

2.

Hlasité čtení (učitel či dobrý čtenář).

3.

Hlasité čtení žáků (různé varianty: v rolích; každý žák jednu sloku apod.).

4.

Dotazy učitele: O čem tato báseň je? Jde o lyrickou nebo epickou báseň? Kolik má úryvek částí? Z kolika slok a z kolika veršů se skládá? Co sděluje první část? Jaký je konec? Jak na vás báseň působí? Co cítíte? Jak takovou báseň nazýváme? Shrňte typické znaky balady.

5.

Dotazy učitele na jazykové prostředky: Z čeho vyplývá smutek, pochmurnost básně? Jakými slovy je to vyjádřeno? Zaujalo vás něco na způsobu, jakým je báseň napsána? Všímejte si jednotlivých slov a toho, co je na nich nápadné. Proč je to takto napsané? K čemu to slouží?

6.

Pokuste se v baladě najít důkaz toho, že lidé dříve bývali velmi pověrčiví.

7.

Otázky k tématu trestu: Je v baladě někdo potrestán? Kdo a za co? Co si o takovém trestu myslíte?

8.

Vyberte si jednu ze slok. Přečtěte ji nahlas. Proč jste si vybrali právě tuto sloku? Čím vás zaujala?

9.

Samostatná práce žáků s pracovním listem dle pokynů učitele.

10. Naučte se úryvek zpaměti. Můžete se jej naučit ve dvojicích. Lze se ji naučit také ve čtveřicích s rozdělením jednotlivých rolí.

56

Pracovní list:

Název básně: _________________________________ Autor: _______________________________________ Literární útvar: _______________________ – ________________________ Z básnické sbírky _________________________________ Úryvek se skládá z _____ částí, _____ slok. Druh rýmu: ______________________ – _____________ Příklady rýmů: __________________________________________________ ______________________________________________________________ Postavy: ______________ – ______________________________________________ ______________________________________________________________ ______________ – ______________________________________________ ______________________________________________________________ ______________ – ______________________________________________ ______________________________________________________________ Vodník – volné psaní ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________

57

Svatý Martin

Na svatého Martina chladna přibývá,

Kuchyně jsou plné vůní,

z komínů se kouří a skřivan nezpívá.

všichni radost mají,

Když Martin cválá na bílém koni,

na pekáči husy trůní,

běloušova kopyta svátečně zvoní,

dávno ztichly, nekejhají.

zlehka natrhnou sněhovou peřinu

Neb svatého Martina při kázání rušily,

a bílá nádhera přikryje krajinu.

upečené na talíři za trest skončily.

Veselo nastává v každičkém stavení,

Makové rohlíky neboli roháče,

jsou martinské hody – svaté posvícení.

rozdají se chudině, potěší i boháče.

Čeleď dnes vyplatí hospodář, pán.

A proč mají rohlíky tvar podkovy?

A mladé víno naplní džbán.

Na to už jen pověst odpoví. (Zdroj: vlastní námět)

Obrázek 8 Zdroj: http://www.ohrazenice.cz/storage/200910220905_husa-320.jpg

58

Úkoly k textu pro 3. – 5. ročník: 1. Který den v roce má svátek Martin? Znáte někoho, kdo se jmenuje Martin? 2. Jaká pranostika se vztahuje ke sv. Martinovi a co znamená? 3. Kterými slovy či slovními spojeními je v básni vyjádřen sníh? 4. Proč skřivan v této době nezpívá? 5. Vyjádři vlastními slovy: … a bílá nádhera přikryje krajinu ____________________________________ … na pekáči husy trůní ____________________________________________ Čeleď dnes vyplatí hospodář, pán. __________________________________ 6. Čím jiným se mohly husy provinit? ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ 7. Co znamená, že víno je mladé? 8. Co si myslíte o tvaru martinských makových rohlíků? Proč mají tvar podkovy? 9. Přečtěte si pověst z knihy Lidové pověsti z Jihlavy a okolí. 10. Nakreslete k básni obrázek.

59

Brouci na jaře Ptali se mě brouci, mám-li potuchu, kdepak asi jaro může být. Jářku, brouci, jaro máme ve vzduchu, roztáhněte krovky, pojďte žít. Kovaříci, tesaříci, ploštice, nelení a sdělení jde dál. Všechny kukly pukly a mně do kštice zapletl se motýl admirál. Už to bzučí, lítat se učí tři sta brouků na palouku. I když mají křídla pouze blanitá, každý se rád z výšky podívá. Nezůstane v koutku sedět ani mandelinka tuze škodlivá. Brouk nosatec poškodil kosatec! Potápník pocákal střevlíka! Střevlík se převlík. Kůrovec je surovec! Proč se brouci smějou od ucha k uchu? Proč si cvrček sedá k housličkám? To je tím, že jaro máme ve vzduchu, to je tím, že jaro přišlo k nám. Zdeněk Svěrák (in Janáčková, 2004, s. 110)

60

Úkoly k textu pro 4. ročník: 1. Vyhledejte v textu všechny zástupce hmyzu. 2. O čem báseň vypráví? 3. Jsou opravdu všichni živočichové v básni brouky? Zdůvodněte svou odpověď. 4. Který z uvedených živočichů vydává v létě zvláštní hlasité zvuky? 5. Je v básni nějaký škodlivý brouk? Pokud ano, uveďte, čím je škodlivý? 6. Víte, který z uvedených brouků má nejdelší tykadla? 7. Vysvětlete slova kukly, kosatec. 8. Pojmenujte místa, na kterých se v přírodě vyskytují ploštice, potápník, střevlík, mandelinka, kůrovec. 9. Vyluštěte tajenku: Doplňte do vět správná slova z básně. Písmenko, na jehož místě je kroužek, doplňte do tajenky.

1. Brouk oblečený v šatech stejných barev a vzorů jako nosí vosa, ale vosa to

⃝___

není. Je to ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___

2. Tento živočich ve svém jménu ukrývá hodnost námořního důstojníka. I vy určitě víte, že je to ___ ___ ___ ___

⃝___ ___.

⃝___ ___ ___ ___ ___ ukrývá ve jménu část lidského těla.

3. Brouk ___

4. Tihle brouci se krásně se lesknou, přestože jsou tmaví. ___ ___

⃝ ___ ___ ___ ___ ___nosí ve svém jménu třípísmenné slovo,

kterým se označuje nerost magnetit i prvky zlato, stříbro, měď či olovo. 5. Květina

⃝ ___ ___ ___ ___ ___ ___ v sobě ukrývá zpěvného ptáka.

6. Pouze motýlům pukly ___ ___ ___ ___ Tajenka:

⃝.

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝ Nyní vysvětlete, co to je. 1

2

3

4

5

6

61

Sněžní muži

Bydleli tři sněžní muži v horských štítech Nepálu, vztekali se, už je štvalo lézt do prudkých krpálů. Zvlášť když někdy při nákupu zapomněli droždí… Jít zpět z osmi tisíc metrů, to naštve i zhmoždí. Tak odešli do nížiny, do Čech, kousek za Prahu, a chození po rovině jim změnilo povahu. Teď, když zapomenou droždí, ti tři muži sněžní, vrátí se, i když je fronta, jsou milí a něžní. Miloš Kratochvíl (in Mateřídouška, 2015, č. 1, s. 41)

62

Úkoly k textu pro 5. ročník: 1. Z kolika slok a z kolika veršů se báseň skládá? 2. O kom báseň vypráví? 3. Kde postavy žijí? 4. Co je to Nepál? 5. Kde, na jakém kontinentu, se nachází? 6. Ukažte Nepál na mapě. 7. V jakém pohoří se Nepál nachází? 8. V jakém podnebném pásu se Nepál nachází? 9. V jaké nadmořské výšce sněžní muži žijí? 10. V jakých klimatických podmínkách (v jakém podnebí) sněžní muži žijí? 11. Jak jsou takovým podmínkám přizpůsobení? Odpovídá tomu obrázek? 12. Vyhledejte v Himalájích hory s nadmořskou výškou minimálně 8 000m. 13. Který z vrcholů Himalájí je nejvyšší? Co o této hoře víte? 14. Pokud sněžní muži bydlí v uvedené nadmořské výšce, kolik kilometrů musí ujít cestou na nákup? Méně než 8 km, 8 km nebo více než 8 km? Zamyslete se a využijte pro svou odpověď své znalosti i vlastní zkušenosti ze života. 15. Ověřte si správnost odpovědí: Sestavte z kostek pomyslnou horu. Pomocí dlouhého pravítka znázorněte změření nadmořské výšky. Druhým pravítkem znázorněte směr stoupání sněžných mužů k vrcholu? Jaká odpověď je správná a proč? 16. K čemu by sněžní muži mohli potřebovat droždí? 17. Je droždí důležité pro zdraví? Obsahuje nějaké důležité látky? 18. Co jiného by pro život v dané oblasti mohli nutně potřebovat? 19. Odpovídá obrázek vaší představě o sněžných mužích? 20. Kam se sněžní muži odstěhovali? 21. O jakou nížinu se asi jedná? Ukažte ji na mapě. Která řeka tudy protéká? 22. Jak se sněžní muži změnili po odchodu do nížiny? 23. Naučte se báseň zpaměti.

63

7

Využití básní ve výtvarné výchově

Ve výtvarné výchově lze básně využít různými způsoby. Velmi dobře je lze využít k motivaci na začátku hodiny. Motivace vychází z obsahu, z obrazných či zvukových prostředků, z pocitů nebo nálad, které báseň vyvolává. To vše se odvíjí od konkrétního cíle hodiny a od očekávaného výstupu. Veršovaný text je vhodný i pro práci s iniciálou. Jinou možností je obyčejný, avšak technicky pečlivě provedený přepis, který se doplní ilustrací vybranou výtvarnou technikou (malbou temperami, koláží, perokresbou, frotáží, dokreslením části nalepeného obrázku a podobně). Přepis básně se dá z výtvarného hlediska provést klasicky, to znamená psát tuší, tužkou, pastelkou. Pro záznam textu lze využít třeba i formu koláže z písmen. Další možností je kombinace různých forem přepisu pro jednotlivé sloky. Při záznamu básně se dá také pracovat s tvary i velikostí písmen a s jejich uspořádáním na papíře. Žáci mají pokaždé možnost uvědomit si, jak rozdílné mohou být výrazové prostředky, které se odvíjí od obsahu básně i od pocitů a vnímání jednotlivců. Jak bude práce s veršovaným textem ve výtvarné výchově probíhat, záleží vždy jen na jednotlivých učitelích a jejich fantazii.

64

Abraka dabraka Abraka dabraka, čáry máry, kolesa od lesa, brundibáry, člobrdo natvrdo, hrnky brnk, kocour je v roští, vrabec frnk, kambala papala, Čibroraso, slanina z komína, jáhly, maso, mudr a judr z říše plyše: už ať se mi úkol píše! Ať se mi píše sám od sebe!

Obrázek 9 Zdroj: http://files.tuttomix.webnode.cz/2000001702ba582ca49/1238292518XOffgD.jpg

Abraka čabraka, do nebe, v kalibru za libru olovo: vesele, skřítkové do toho! Do rána nepřibyl řádek ani. Mizerné Kubovo čarování! Josef Kainar (2005, s. 17)

65

Úkoly k motivační básni pro 5. ročník: 1.

Sledujte text a poslouchejte.

2.

Čtěte hlasitě postupně jeden za druhým vždy po čtyřech verších.

3.

Odpovídejte na otázky: Jak se vám báseň četla? Lehce a dobře nebo bylo čtení náročné? Proč bylo čtení obtížné? Čím byla obtížnost způsobena? Jakým výrazem byste tuto báseň označili; co to je? Četli jste nějakou knihu, ve které se vyskytovaly podobné zaklínací formule? Znáte nějakou takovou formuli pro zaklínání, čarování? Kteří lidé a k čemu v dřívějších dobách používali zaklínadla? K čemu mělo posloužit zaklínadlo v básni? Podařilo se to? Kam byla zaklínadla zapisována? Jak vypadalo písmo, kterým se zapisovala? Vymyslete a napište si svá zaklínadla pro různé účely.

4.

Vytvořte skupiny. Přečtěte si navzájem všechna vaše zaklínadla a u každého z vás vyberte dvě nejzdařilejší.

5.

Pro každé ze svých vybraných zaklínadel vymyslete určitý symbol, znak. Zapište zaklínadlo na papír a označte jej tajným čarodějným symbolem. Nakreslete k zaklínadlu obrázek. Celou stránku zvýrazněte ozdobným rámečkem.

6.

Ve skupinách se poraďte o názvu knihy, kterou sestavíte ze svých listů zaklínadel. Domluvte se, jakými obrázky či symboly vyzdobíte desky knihy. Každý nakreslete jeden z domluvených obrázků a vyzdobte jimi desky.

7.

Sestavte z vašich prací knihu se zaklínadly.

66

Kočka a pes Máme doma místo psa kočku exotickou, spíše nežli kočičí má podobu lidskou. Drápkem seká, prská, zlobí, celé dny se jenom zdobí. Myši z domu nevyhání, stará se o tetování.

Náš pes přestal vrčet štěkat, nevítá nás, nehlídá, celý den se k sousedovi na divnou koču dívá. On se, lidi, do té kočky vážně zamiloval, kvůli ní se oholil a celý potetoval. (Zdroj: vlastní námět)

Úkoly k motivační básni pro 5. ročník: a) Poslouchejte báseň. b) Odpovídejte na otázky: Jaká je podle vás tato báseň? Co se vám na ní líbí/nelíbí? Umíte si takové domácí mazlíčky představit? Co myslíte? Je reálné, aby byla zvířata potetovaná? Co vede lidi k tomu, že své psy nechávají různě stříhat, barvit, zdobit? Líbil by se vám takový potetovaný pes či kočka? Líbilo by se tetování zvířatům? Souhlasili by s tetovávím své kůže? Proč? c) Zahrajte si na profesionální umělecké tatéry. Tatér je člověk, který se zabývá návrhem a realizací tetování. Navrhněte barevné tetování pro kočku či psa.

67

8

Další využití veršovaných textů

Veršované texty nemusí být nutně součástí pouze přímé výuky. Lze je využít i v rámci jiných aktivit. Běžnou praxí je recitace básní na školních besídkách, akademiích či jiných vystoupeních pro veřejnost. Obsahem této části jsou ukázky dalších možností. Všechny následující texty (veršovaný proslov, básně, písně atd.) byly mnou vytvořeny pro konkrétní účely v průběhu mé pedagogické praxe.

68

Slovní hodnocení Příklad slovního hodnocení přiloženého ke klasickému vysvědčení se známkami. Milý Honzo, když sportovec na startu rozjímá, otálí, nemůže vyhrát a na vítěze pohlíží zpovzdálí. Připravenému štěstí přeje a potom ho úspěch hřeje. Ty často místo startu něco hledáš a pro svou práci cosi nemáš. Chce to trochu disciplíny a výsledek bude jiný. Pár vteřinek k dobru mít, vnáší nám do mysli klid. Fantazie a snění patří ke čtení a taky ve slohu se ocení. V českém jazyce však platí pravidla a ta se hned tak nezmění. To na paměti stále měj, trénuj je a používej. Ať se Ti i příští půlrok dobře daří a Tvou snahu nic nezmaří.

Krásné prázdniny Ti přeje třídní učitelka ______________________

69

Loučení s pátou třídou Slova pro následující píseň byla složena na melodii ústřední písně z pohádky Mach a Šebestová „My jsme žáci 3. b“ Písničku zpívali žáci páté třídy rodičům na uvítanou při zahájení akce Hecboj aneb Mámo, táto, pojďte si se mnou hrát. Zábavně soutěžní akce byla zaměřena na loučení s žáky páté třídy.

My jsme žáci z páté třídy,

Zvesela si žijeme,

neházíme houby, křídy,

s nadhledem vše bereme,

lumpárny neznáme,

pubertě se vyhneme

zdvořile se chováme.

a v klidu dospějeme.

Rodiče posloucháme.

Rodičům to přejeme.

Puberta je krásná doba,

Rodičové, sestry, bratři,

střídá se v ní radost, zloba,

než napočítáme do tří,

chvíli smích a chvíli slzy,

chceme vidět úsměv Váš,

že nás mine, to nás mrzí.

jenž ozdobí Vaši tvář.

Nemůžeme býti drzí.

Člověče, trochu se snaž!

Puberta moc váhala a dlouho se zdráhala, zda nás má navštívit a svou múzou políbit. Na čas si nás oblíbit. A tak jsme ti vzorňáci, co umí vzít za práci. Jsme samý žert a samý smích, nechápeme slovo hřích. Ať je vedro nebo sníh.

70

Masopust Veršovaný text je určen postavě Masopusta během masopustního průvodu. Žádá o povolení k masopustnímu veselí paní ředitelku a následně pana starostu. Masopusta doprovází v maskách žáci páté třídy. Jim byla složena píseň, kterou zpívají během masopustní veselice ve škole i na různých místech v obci. Masopust zpívá vlastní píseň během tance s panem starostou.

Prosba o povolení na obecním úřadu:

Vážený pane starosto, já, masopust střapatý, jsem veselý a bohatý. Mám hojnost jídla a hojnost pití, se mnou veselé je živobytí. Neboť masopustní veselí skončí toto úterý, prosíme Vás v tuto chvíli, abyste nám z kájovského úřadu povolili, abychom se ještě naposledy veselili. Pokud nám povolení dáte, budeme vděční, vždyť nás znáte. Písničkou Vás odměníme i do tance zapojíme. Pak všechny ostatní k tanci vyzveme a řádně si veselí pospolu užijeme. Kolem mnohých stavení projdeme, a každému kájovskému hospodáři popřejeme, ať se mu daří.

71

Budeme zpívat a tancovat, pospolu se radovat. Budeme jíst a budeme pít a stále na paměti budeme mít, že slušné vychování máme a pořádek zachováme. I na faru zavítáme, pak do školy se vrátíme. Tam už vážně pokoj dáme, basu na rok pochováme a masopust ukončíme. To vše Vám dnes slibujeme a s nadějí k Vám hledíme. Povolte nám veselici, uctivě Vás prosíme.

Ukončení masopustní veselice ve škole:

Vážené paní učitelky, milé děti, už nám skončil Masopust – s ním veselé hodování. Začal čtyřicetidenní půst místo veselic a radování. Teď pochovat se musí basa, aby v době půstu nehrála. Podívejte, jak zeslábla, už by ani nestála. Baso naše, baso stará, vím, že bys dál ráda hrála. Teď však zticha musíš být a k odpočinku odejít. Odpočívej v klidu a nebuď vůbec smutná. Doba půstu, která přišla, je prostě taky nutná! Hej, maškary! Basu naši, co ráda hrála, musíme už pochovat. Basa musí odpočívat a my půst respektovat. Pozvedněte nyní basu, pozor na ni dejte. Tiše s ní ven odkráčejte a kdes ji pochovejte.

72

Masopustova písnička:

Když masopust se starostou tancovali na návsi, to se lidi pobavili, užili si legraci. /:Hop hej dokola, třásl se úřad, škola:/ Polku, valčík neuměli, dupali a skákali falešně si zazpívali, muzikanti nehráli. /:Hop hej dokola, třásl se úřad, škola:/

Písnička masopustních masek:

To jste ještě neviděli, jak se masky rojily, když v kájovské škole děti s masopustem slavily. Tancovaly, zpívaly a vesele se bavily, čtení, psaní, počítání za hlavu si hodily. Zadupej a zatancuj a podrbej se na uchu, povyskoč si, zatleskej si a raduj se JUCHUCHU!

73

Mikulášská obchůzka Tradiční mikulášská obchůzka po škole byla připravena tak, aby každý z účinkujících vystoupil před svými spolužáky nejen ústně, ale i pohybově. To znamená, že každá z postav doprovází svou řeč gesty, mimikou, celkovým pohybem těla a manipulací s různými předměty tak, aby podtrhla obsah recitované repliky. Mikuláš Po roce opět nastal čas, abych se podíval mezi vás. Slyšel jsem od andělů chválu na mnohé děti. Ale i stížnost, že hříšníků je tady jako smetí. Co já s tím jen udělám?

Andělé Nebojte se, děti, všichni andělé se za vás přimluví a Mikuláš snad vaše hříchy omluví. Stačí, když nám zazpíváte anebo básničku odříkáte. Anebo víte co? Nejprve se do andělské listiny podíváme.

Tak to teda né! Jedinej, kdo oprávněně heká, lenoší a kňourá, jsem já, čertovskej Kňoura! Každej lenoch půjde do pekla a místo mě bude dřít! Já se budu válet, krmit a snít. Přiznejte se. Kdo si tady stěžuje, že ho pořád k práci nutí? My ho v pekle naučíme pracovat s chutí. V pekelné kuchyni bude se snažit a pro pána pekel polívku vařit. Když bude někdo hekat a brečet, bude za trest na žhavém uhlí klečet. Kdo bude ujídat nebo si prsty oblízne, rázem se v plamenech pekelných ocitne. Dost bylo řečí, pekelníci. Ukažte se, uličníci! Ukažte prsty! Každou ruku! A ty taky, drzej kluku! Já podle prstů poznám zloděje a pošlu ho do pekla dříve než se naděje.

Čerti Podvodníky a lháře, co podvádí a nestydí se lhát, odnesu si do pekla, tam přestanou se smát. V tomhle pytli skončí brzy každý, co má jazyk drzý. Pak pod bičem Belzebuba zkrotne každá drzá huba. Mikuláši, mě všichni tvrdí, že mi kožich smrdí. Ale tady je to horší. Tady někdo prdí. No jo, tady je to samej moula, každej se jen v nose šťourá. Šmírák vážně nepřehání. Mikuláši, tady se čistá duše těžko shání. Válí se tu jako hroši! Jsou to vážně strašliví lenoši.

Andělé No vidíte, ani to nebolelo. Takže si pamatujte: Až čerti večer zaburácí, že se na zem opět vrací, až začnou chytat hříšné duše, až naskočí všem husí kůže, vy je pěkně přivítejte a vůbec žádný strach nemějte. Za uchem je podrbejte, na kopytě polechtejte, pak jim z kožichu blechy vyklepejte, z vidlí pavučiny jemně ometejte, rohy zlehka očistěte a řetěz hadrem naleštěte. Nakonec jim dejte cukroví. A budou z vás kamarádi, to se ví!

Čerti Nech to na nás, Mikuláši. My jsme správní pekelníci a čtvrťáci jsou uličníci. My hříšné duše rádi máme! V pekle je s radostí uvítáme.

74

Zahálka Báseň Zahálka byla složena pro zahálčivé žáky. Pokud se dopustí více prohřešků ve svých školních povinnostech, než kolik je ve třídě povoleno, jsou všichni žáci seznámeni s textem této básně. Mají možnost vyjádřit se k obsahu a k jeho pravdivosti z hlediska vlastní pracovní kázně. Podle míry nesplněných úkolů jsou povinni vypracovat úkol navíc. Lze volit mezi různými variantami. Například přepsat poměrnou část básně; přepsat dvě první a dvě poslední sloky a ze zbývajícího textu přepsat pouze ty části, které žáka popisují. Další možností je naučit se určenou část básně zpaměti. V mé praxi jsem vypozorovala, že báseň dokázala žáky pobavit, nacházeli v ní sami sebe a přijímali ji s úsměvem. Následně se snažili vyvarovat se nadměrnému zapomínání a neplnění povinností. Je tedy možno říci, že může působit jako trest i motivace zároveň.

75

Zahálka Učení je mučení. Moudrost, která časem letí a platí už po staletí. Málokdo ji ocení, ale nikdo to nezmění. Myšlení bolí a je s ním námaha. Ale vzdělání je dobrá věc a člověku pomáhá. Komu se nelení, tomu se zelení. To praví moudré přísloví. K čemu vede školní zahálka? Čti a rýmy ti odpoví.

Doma se poté velice raduje, že úkol nedostal a volno si užije. Ani jiné přípravy trápit ho nemůžou, a kdyby něco – kámoši pomůžou. Prostě se baví, odpočívá, raduje, povinnostmi hlavu příliš nezatěžuje. To se ovšem mnohdy nevyplácí, učitel ocení jen poctivou práci. Zkrátka je potřeba dodržovat pravidla, neboť bez práce nejsou koláče ani povidla.

Zahálčivec z okna kouká, zda vláček jede a zda houká. Potom zasněný kamsi zírá a pak si všimne, že je ve zdi díra. Kdopak to udělal, potichu přemýšlí, detektivní příběh vzápětí vymýšlí.

Proto se, školáku, rychle vzpamatuj a propříště si pamatuj: Když se tvé hlavy zahálka zmocní a tvůj rozum leností onemocní, když hlava často zapomíná, odpočívá a lelkuje, čí to asi bude vina? No přece tvoje! Tvoje hlava stávkuje! Neříkej pořád, že jsi nevinný! Ty svému rozumu dáváš prázdniny. Necháš ho spát, ať se klidně válí, potom se nediv, že ve škole tě nepochválí. A chceš-li slyšet ocenění, pak se snaž – nad snahu není. Nemusíš vše umět, ale musíš se snažit, pokud se nechceš u trestu potit, ba přímo smažit.

Náhle ho učitel z myšlenek vyruší, na co se ptal, školáček netuší. Má něco spočítat anebo číst? Nebo jít k tabuli a něco říct? Rychlou pomoc hledá, očima těká, jak tohle dopadne, bojí se, leká. Učitel ho napomene a krátce vysvětlí, potom se zaměří na jiné děti. Školák si oddechne, zas může snít. Bouře se přehnala, teď bude klid. A potom začne zábava pravá, pokecá s kámošem zleva i zprava. Veselé historky musí jim sdělit, teď přece nemůže násobit, dělit. Když se domácí úloha zadává, školák to nevnímá a pozor nedává. Něco si hledá v tašce či penálu, starostí s úkoly má vskutku pomálu. I kdyby slyšel, jak úkol zněl, nejspíš si ho zapsat zapomněl.

Tak ať se tvůj rozum snaží, ať slyšíš chválu a ať se ti daří. Ať zahálka rychle zmizí a ať lenost je ti cizí. Zažeň navždy neplechu, přeji ti mnoho úspěchů.

76

9

Výsledky dotazníkového šetření

9.1 Výzkumný problém, cíl šetření a výzkumné otázky Výzkumný problém, ze kterého vycházel cíl dotazníkového šetření, byl „Jak využívají poezii učitelé na 1. stupni ZŠ ve své praxi?“. Cílem šetření bylo zjistit četnost využívání poezie ve výuce, účely využití básní, způsoby práce s básní, dále druhy pramenů a autory, ze kterých učitelé čerpají básnické texty. V rámci výzkumného šetření jsem použila dotazník, který jsem rozeslala učitelům 1. stupně základních škol. Vyhodnoceno bylo padesát navrácených dotazníků.

Otázky v dotazníku, které korespondují s výzkumnými otázkami: 1. Jak často využíváte ve své práci básně? 2. Ve kterém z předmětů využíváte básně nejčastěji? 3. K jakým účelům využíváte básně nejčastěji? 4. Z jakých zdrojů čerpáte básně pro svou práci? 5. Jak často využíváte básně v literární výchově? 6. Jak často využíváte básně v jazykové výchově? 7. Jak často zařazujete básně určené k recitaci zpaměti? 8. Které z básní zařazujete častěji? 9. Kterým autorům dáváte přednost? 10. Které básně z hlediska tematického zaměření využíváte nejčastěji? 11. Jaké úkoly, vztahující se k básni, používáte nejčastěji? 12. Od jakých autorů nejčastěji čerpáte?

77

9.2 Výsledky V této kapitole jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, které prezentují zjištění vztahující se k jednotlivým otázkám. Pro získání dat jsem využila metodu kvantitativního dotazníku. Dotazníky byly anonymní a byly mezi učitele 1. stupně základních škol byly rozesílány elektronicky. Tím se značně prodloužila doba návratnosti dotazníků a zároveň se to odrazilo na nízkém počtu jejich navrácení. Jak uvádí Chrástka (2007), musíme u dotazníků rozesílaných poštou počítat s poměrně malou návratností, proto je potřeba rozesílat alespoň dvojnásobek dotazníků. Toto se mi potvrdilo, neboť v průběhu jednoho měsíce se mi podařilo získat pouze padesát vyplněných dotazníků. Podle Chrástky (2007) je pro úspěch dotazníkového šetření důležité, aby respondenti měli záruku, že dotazníkem zjištěné skutečnosti nebudou zneužity proti nim, a proto bývá prospěšné užívat anonymní dotazníky. Většinou tak lze získat pravdivější údaje, ačkoli na druhé straně může anonymita dotazníku svádět k neodpovědnému vyplňování. Během dotazníkového šetření jsem na základě předložených otázek došla k níže uvedeným zjištěním.

Jak často využíváte ve své práci básně? Z uvedených odpovědí vyplývá, že většina dotázaných učitelů využívá ve své práci básně pravidelně. Nejčastěji zvolenou odpovědí bylo 5x až 10x měsíčně, kterou uvedlo 17 (34 %) pedagogů. Celkem 13 (26 %) z dotázaných učitelů používá básně méně jak 5x týdně. Pouze 10 (20 %) učitelů uvedlo, že básně využívají ve své práci více jak 10x měsíčně. Možnost jiné odpovědi zvolilo 10 (20 %) učitelů. Tito uváděli, že používají básně: dle potřeby, 1x měsíčně, několikrát denně (motivační básně), 1x pololetně, 2x pololetně. Jeden z těchto pedagogů nedokázal specifikovat, jak často básně v praxi používá a odpověděl nevím.

78

Ve kterém z předmětů využíváte básně nejčastěji? Naprostá většina respondentů pracuje s básněmi především v hodinách literární výchovy (čtení). Tuto odpověď zvolilo 37 (74 %) učitelů. Zároveň však využívají veršované texty i v jiných hodinách. Jazykovou výchovu uvedlo 18 (36 %) a cizí jazyk 10 (20 %) pedagogů. Dalších 10 (20 %) učitelů uvedlo navíc tyto předměty: prvouka, psaní, matematika, řečová výchova, výtvarná výchova, dramatická výchova, rozumová výchova. K jakým účelům využíváte básně nejčastěji? Nejčastějším účelem pro využití básní u zkoumaného souboru bylo procvičení literárního učiva, které uvedlo 28 (56 %) učitelů. Recitaci zaškrtlo 27 (54 %) učitelů a stejný počet, tj. 27 (54 %) respondentů uvedlo báseň jako prostředek motivace. 17 (34 %) učitelů odpovědělo, že s básněmi pracuje za účelem procvičování gramatického učiva. Jiné účely upřesnilo 7 (14 %) vyučujících; konkrétně uváděli logopedická cvičení, dvojsmyslnost slov, vtipnost textu, zábavu a odlehčení, násobilku, procvičení výrazových prostředků, rozvoj verbálních schopností a námět na výtvarné zpracování. Z jakých zdrojů čerpáte básně pro svou práci? 37

(74 %) respondentů uvedlo, že využívají čítanky. 31 (62 %) jich

odpovědělo, že vyhledávají inspiraci na internetu, 21 (42 %) učitelů uvedlo učebnice českého jazyka a 14 (28 %) časopisy. Pedagogové ve své praxi využívají i vlastní tvorbu, neboť 5 (10 %) učitelů uvedlo, že čerpají z vlastních básní. Jiných zdrojů podle odpovědí využívá 8 (16 %) dotázaných učitelů. Upřesnili, že zdrojem básnických textů jsou pro ně knihy dětských autorů, básnické sbírky, vlastní sbírky, metodiky, jiné učebnice, sborníky, ale také školení v rámci DVPP nebo náměty od kolegů. Ze zjištěných údajů vyplývá, že se učitelé snaží zařazovat i básně, které nejsou ve školních učebnicích a čítankách běžně uváděné. Na základě těchto odpovědí lze usuzovat, že jde o snahu pedagogů oživit a zpestřit běžnou nabídku textů.

79

Jak často využíváte básně v literární výchově? 17 (34 %) respondentů odpovědělo, že v literární výchově pracuje s básněmi méně jak 5x týdně, 11 (22 %) respondentů 5x až 10x měsíčně a 4 (8 %) učitelé zvolili odpověď více jak 10x za čtvrtletí. 5 (10 %) učitelů více jak 10x za pololetí. 8 (16 %) z dotázaných učitelů básně v literární výchově nevyužívá. 5 (10 %) z nich odpovědělo jinak, takto: básně používám 2x za pololetí, 2x za měsíc, minimálně, dle potřeby, nepravidelně. Z těchto odpovědí lze vyčíst velké rozdíly v četnosti zařazování básní do hodin literární výchovy (čtení). Učitelé, kteří zvolili první tři odpovědi, tzn. 64 %, pracují s básněmi poměrně často. Zbývající vzorek učitelů pracuje s básněmi z blíže nezjištěných důvodů poměrně málo. Překvapující je zjištění, že 8 % respondentů básně ve své praxi vůbec nepoužívá. Jak často využíváte básně v jazykové výchově? 26 (52 %) pedagogů uvedlo, že v jazykové výchově používá básně 1x – 5x týdně, 9 (18 %) pedagogů 5x – 10x měsíčně, 2 (4 %) učitelé více jak 10x měsíčně. 13 (26 %) učitelů odpovědělo, že v jazykové výchově s básněmi nepracuje. Jak často zařazujete básně určené k recitaci zpaměti? Jen 3 (6 %) z dotazovaných učitelů zadávají básně k recitaci zpaměti více jak 4x měsíčně. To znamená recitaci minimálně jedné básně týdně. Zároveň to lze vnímat jako velmi frekventovaný úkol. 20 (40 %) učitelů ukládá žákům tento úkol méně než 4x měsíčně. Dalších 17 (34 %) pedagogů vede žáky k recitaci zpaměti 5x až 10x pololetně. 10 (20 %) učitelů uvedlo, že k recitaci zpaměti básně žákům vůbec nezadává. Je možné, že zjištěné rozdíly ve frekvenci tohoto způsobu práce s básní jsou dány tím, o jaký se jedná ročník a zda jde tento způsob využití básně vždy jen v hodinách čtení či také v rámci například prvouky, cizího jazyka a podobně. Které z básní zařazujete častěji? Epické básně jsou v praxi dotazovaných pedagogů zastoupeny častěji než básně lyrické. Epicky zaměřené básně uvedlo celkem 34 (68 %) a lyrické básně 20 (40 %) učitelů.

80

Kterým autorům dáváte přednost? 29 (58 %) zúčastněných respondentů dává přednost současným autorům, 21 (42 %) upřednostňuje autory klasické. Zdá se, že dotazovaní učitelé mají v oblibě současnou tvorbu, avšak své stálé místo v jejich práci mají i díla klasická. Které básně z hlediska tematického zaměření využíváte nejčastěji? Nejčastějšími tématy básní, které dotázaní učitelé dětem předkládají, jsou příroda, zvířata a motivy ze života lidí. Jednotlivá témata byla učiteli volena takto: příroda 35 (70 %), zvířata 28 (56 %), ze života lidí 26 (52 %), láska 7 (14 %), vesmír 5 (10 %), historické zaměření 1 (2 %), nonsens 12 (14 %). Odpověď jiné, jaké označili 2 (4 %) dotázaní učitelé; uvedli říkadla a dílnu čtení. Z těchto dvou odpovědí však nevyplynulo, jaké téma bylo v básni obsáhnuto. Ovšem nabízí se i otázka: Lze u říkadel téma konkretizovat? 1 (2 %) respondent bez označení některé z nabídnutých odpovědí napsal „podle nabídky v čítance“. Jaké úkoly, vztahující se k básni, používáte nejčastěji? Nejčastěji respondenti uváděli, že kombinují nabídku úkolů z čítanek či učebnic s vlastními zadáními. Takto odpovědělo 27 (54 %) učitelů. Ostatní uvedli tyto odpovědi: 8 (16 %) učitelů využívá úkoly nabízené v čítance (učebnici), 12 (24 %) učitelů si vymýšlí vlastní úkoly, 13 (26 %) učitelů se inspiruje a vyhledává úkoly na internetu. 2 (4 %) z respondentů uvedli jiné typy úkolů, a to kresbu a malbu, rytmizaci, hláskování (u žáků s SPU). Od jakých autorů nejčastěji čerpáte? Z odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že většina dotázaných pedagogů dává přednost českým autorům, přesně šlo o 35 (70 %) učitelů. Zahraničním autorům dává přednost pouze 9 (18 %) z oslovených pedagogů. Dále z odpovědí vyplynulo, že využívají rovnoměrně díla od klasických i současných autorů. Básně klasických autorů uvedlo 10 (20 %) učitelů, verše současných autorů uvedlo taktéž 10 (20 %) učitelů. Jeden z respondentů uvedl, že využívá básně od všech autorů, kteří ho něčím zaujmou.

81

Účastníci tohoto šetření nejvíce využívají verše J. Žáčka, F. Hrubína, J. V. Sládka, J. Seiferta a K. J. Erbena. Ze zahraničních autorů byl nejčastěji uváděn Ch. Morgenstern. Procentuální porovnání toho, od kterých autorů využívají zúčastnění učitelé básně nejčastěji, uvádí následující tabulka.

Tabulka č. 1

Učitelé (počet)

%

J. Žáček

F. Hrubín

J. V. Sládek

J. Seifert

K. J. Erben

P. Šrut

Ch. Morgenstern

23

16

8

6

7

5

4

46 %

32 %

16 %

12 %

14 %

10 %

8%

K dalším často zmiňovaným autorům patřili J. Kainar, F. Halas, V. Nezval, které uvedlo 8 % respondentů. Dále dotazovaní učitelé uváděli, že v hodinách pracují s verši J. Lady, Z. Svěráka, M. Černíka, J. Bruknera, F. Synka, J. Dědečka, J. Havla a dalších. Zajímavé bylo zjištění, že dva z respondentů 1. stupně ZŠ uvedli jako nejčastější zdroj textů dílo A. S. Puškina.

82

10

Diskuze

V rámci praktické části jsem si stanovila výzkumný problém „Jak využívají poezii učitelé na 1. stupni ZŠ ve své praxi?“. Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat, jak často jednotliví učitelé využívají poezii ve výuce a jakým způsobem s ní pracují. Použila jsem metodu kvantitativního dotazníku. Podle Chrástky (2007) je snad nejvýhodnější osobní předávání dotazníků, po kterém bezprostředně následuje jejich vyplnění respondenty a vybrání zpět. Uvědomuji si, že případný osobní styk s respondenty by mi byl napomohl k vyššímu počtu navrácených dotazníků. Ale jak Chrástka (2007) uvádí, ne vždy je tento postup proveditelný. Mnou zjištěné výsledky nelze zobecňovat a vnímat jako reprezentativní. Účelem dotazníku bylo zjistit, jaký mají mí neznámí kolegové postoj k poezii a k práci s ní. A to i z pohledu porovnání s mými vlastními zkušenostmi. V rámci svého výzkumu jsem dospěla ke zjištění, že většina učitelů pracuje ve výuce s básněmi pravidelně, ačkoli s odlišnou frekvencí. Dle mého předpokladu využívají básně především v literární výchově (čtení). Avšak 52 % dotazovaných učitelů minimálně jednou týdně využívá verše i v jazykové výchově. Z hlediska nabídky veršovaných textů využívají nejrůznější možnosti a nezůstávají odkázaní jen na čítanky či učebnice. Nečekaným pro mne bylo zjištění, že 10 % respondentů využívá v praxi vlastní verše. V tomto ohledu lze říci, že jsou kreativní. Kreativitu a snahu činit práci s veršovanými texty zajímavější spatřuji také v typech úkolů, které učitelé žákům zadávají při práci s básní. Zjištění ukázalo, že se pedagogové nespoléhají pouze na nabídku úloh v čítankách a učebnicích, ale že si vymýšlejí své vlastní úlohy, kombinují je s úkoly v čítankách (učebnicích) nebo se inspirují na internetu či u kolegů. Vnímám to jako pozitivní prvek v práci učitelů, který by mohl podněcovat zájem dětí o poezii. Z hlediska účelu využití básní, byly u tohoto vzorku učitelů rovnocenně zastoupeny motivace, procvičování literárního i gramatického učiva a recitace. Překvapivé však pro mne bylo zjištění, že 20 % těchto pedagogů nezadává básně k recitaci zpaměti.

83

Témata básní, které jsou respondenty využívány, odpovídají mým vlastním zkušenostem. Nejčastěji učitelé tohoto výzkumného vzorku pracují s básněmi o přírodě, o zvířatech a s tématy ze života lidí. Taktéž se mi tímto výzkumem potvrdilo, že učitelé ve velké většině pracují s verši českých autorů, ať už klasických či současných. Největší zastoupení v rámci tohoto výzkumu měli Jiří Žáček a František Hrubín. Velmi zajímavým bylo v rámci mého šetření zjištění, že jeden z respondentů využívá básně pouze ve výtvarné výchově. Jako námět na výtvarné zpracování předkládá žákům veršovaný text jedenkrát měsíčně a ve své práci využívá vlastní básně. Toto vnímám jako motivující nejen pro mne samotnou, ale i pro ostatní pedagogy.

84

ZÁVĚR Cílem práce bylo ukázat možnosti využití veršů nejen v přímé výuce, ale i v jiných výchovně vzdělávacích aktivitách. Záměrem bylo předložit kolegům náměty na různorodou práci s veršovanými texty prostřednictvím pracovních listů a dalších nápadů. Součástí práce bylo také dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat, jak často jednotliví učitelé využívají poezii ve výuce a jakým způsobem s ní pracují. Přínos své práce vidím zejména v možnosti využít předložené pracovní listy v praxi opakovaně. S výjimkou dvou z uvedených básní i s úkoly jsem ve své praxi všechny ostatní již použila. Některé z mých básniček a úloh vznikaly během psaní této práce. Snažila jsem se sestavovat úkoly tak, aby děti práce s básněmi bavila a podněcovala jejich fantazii i kladný vztah k poezii. Myslím, že pracovní listy splnily svůj účel. Děti spontánně reagovaly, aktivně se zapojovaly do diskuzí nad otázkami, snažily se o co nejlepší výsledek v pracovním listu. Velmi cennou pro mne byla zpětná vazba v podobě opakované žádosti ze strany dětí na složení nějaké další básničky. Velký přínos práce vnímám také v oblasti mezipředmětových vztahů. Zejména v propojení obsahu básně se znalostmi z přírodovědy, vlastivědy anebo ve spojitosti s výtvarnou výchovou. Domnívám se, že stanovené cíle byly naplněny. Děti práce s básněmi bavila. Velmi zaujaty byly kupříkladu baladami a nesmyslnými verši zaměřenými na pravopis. Myslím, že začaly na poezii nahlížet jiným způsobem. Samy si uvědomovaly, jaká témata by rády v básních nacházely a nebály se o ně říci. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že učitelé s poezií pracují. Způsob práce a frekvence využití básní jsou však dány individualitou každého z nich. Myslím, že i ti učitelé, kteří se zdráhají pracovat s poezií, mohou v této práci najít určitou inspiraci pro svou praxi. To vše dává mé zálibě skládat jednoduché verše větší a konkrétnější smysl.

85

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Odborná literatura ČEŇKOVÁ, Jana a kolektiv. Vývoj literatury pro mládež a její žánrové struktury. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-095-X. HÖLZEL, Miroslav. Předpoklady recitace. In: Teorie verše. II, Sborník druhé brněnské versologické konference. 1. vyd. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1968, s. 191-194. HRABÁK, Josef. Úvod do teorie verše. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. CHRÁSTKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: GRADA, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.

JEŘÁBEK, Jaroslav. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005. ISBN 80-87000-02-1. KŘIVÁNEK, Vladimír a Helena KUPCOVÁ. Malý slovník literárních pojmů a autorů: texty k literární výchově pro 6. - 9. ročník ZŠ a nižší třídy gymnázia. 1. vyd. Praha: Scientia,1994. ISBN 80-85827-15-8. LEDERBUCHOVÁ, Ladislava. Slovník literárních pojmů aneb Co se skrývá za slovy. 1. vyd. Plzeň: FRAUS, 2006. ISBN 80-7238-620-4. MOCNÁ, Dagmar a Josef PETERKA a kol. Encyklopedie literárních žánrů. Praha a Litomyšl: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-669-X. OHNESORG, Karel. Le vers enfantin. In: Teorie verše. I, Sborník brněnské versologické konference. 1. vyd. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1966, s. 55-59. PROKOP, Vladimír. Teorie literatury aneb Několik praktických slovníčků literárních pojmů. 1. vyd. Sokolov: O.K. – Soft, 2005.

86

SVĚTLÍK, Eduard. Půvab poetiky Průvodce pravidly poezie. Praha: ARSCI, 2009. ISBN 978-80-86078-93-9. TOMAN, Jaroslav. Didaktika čtení a primární literární výchovy. 1. vyd. České Budějovice:

Jihočeská

univerzita

v

Českých

Budějovicích,

2007.

ISBN 978-80-7394-038-6. TOMAN, Jaroslav. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti: (tvorba, recepce,

reflexe).

České

Budějovice:

Vlastimil

Johanus,

2008.

ISBN 978-80-904247-2-2.

Čítanky, učebnice, básnické sbírky a další literatura DĚDEČEK, Jiří. Jede jede klokan. Verše pro neukázněné děti. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2013. ISBN 978-80-7363-577-0. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. Výbor. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. CHÝLOVÁ, H., Z. JANÁČKOVÁ, E. MINÁŘOVÁ a J. ZBOŘILOVÁ. Český jazyk učebnice pro 5. ročník. Brno: Nová škola Brno, 2013. ISBN 978-80-87591-19-2. JANÁČKOVÁ Zita a kol. Čítanka pro 4. ročník. Brno: Nová škola Brno, 2004. ISBN 80-7289-050-6. JANÁČKOVÁ, Zita. Čítanka pro 5. ročník. Brno: Nová škola Brno, 2007. ISBN 80-7289-060-3. KAINAR,

Josef.

Nevídáno

neslýcháno.

5.

vyd.

Praha:

Albatros,

2005.

ISBN 80-00-01487-4. LANSKY, Bruce. O výchově s úsměvem. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-598-4. ŽÁČEK,

Jiří.

Dobrý

den,

dobrou

noc.

1.

ISBN 80-00-00650-2.

87

vyd.

Praha:

Albatros,

1998.

Časopisy Mateřídouška. Praha: Mladá fronta a. s., 2015, č. 1. ISSN 0025-5440. Mateřídouška. Praha: Mladá fronta a. s., 2015, č. 9. ISSN 0025-5440.

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Jaroslav Hutka. In: Youtube [online]. 6. 3. 2011 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=ETaAygl_5wg

88

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Pracovní list – Hrátky s pravopisem Příloha 2 Sestavování básně – Velikonoce Příloha 3 Pracovní list – Vodník Příloha 4 Úkoly k baladě – Vandrovali hudci Příloha 5 Práce s klíčovými slovy – Vandrovali hudci Příloha 6 Pracovní list – Svatý Martin Příloha 7 Úkoly k textu – Abraka dabraka Příloha 8 Úkoly k textu – Kočka a pes Příloha 9 Dotazník

89

Příloha 1 Pracovní list – Hrátky s pravopisem

Příloha 2 Sestavování básně – Velikonoce

Příloha 3 Pracovní list – Vodník

Příloha 4 Úkoly k baladě – Vandrovali hudci

Příloha 5 Práce s klíčovými slovy – Vandrovali hudci

Příloha 6 Pracovní list – Svatý Martin

Příloha 7 Příloha 7 Úkoly k textu – Abraka dabraka

Příloha 8 Úkoly k textu – Kočka a pes

Příloha 9 Dotazník

1. Jak často využíváte ve své práci básně? □ méně jak 5x týdně □ 5x – 10x měsíčně □ více jak 10x měsíčně □ nevyužívám □ jinak, jak často? 2. Ve kterém z předmětů využíváte básně nejčastěji? □ jazyková výchova □ literární výchova (čtení) □ cizí jazyk □ jiné vyučovací předměty, jaké? 3. K jakým účelům využíváte básně nejčastěji? (možnost označit více odpovědí) □ motivace □ procvičení gramatického učiva □ procvičení literárního učiva □ recitace (procvičení výrazových řečových prostředků) □ jiné, jaké? 4. Z jakých zdrojů čerpáte básně pro svou práci? □ čítanky □ učebnice českého jazyka □ časopisy □ internet □ vlastní básně □ z jiných, jakých? 5. Jak často využíváte básně v literární výchově? □ méně jak 5x týdně □ 5x – 10x měsíčně □ více jak 10x za čtvrtletí □ více jak 10x za pololetí □ nevyužívám □ jinak, jak často? 6. Jak často využíváte básně v jazykové výchově? □ 1x – 5x týdně □ 5x – 10x měsíčně □ více jak 10x měsíčně □ nevyužívám 7. Jak často zařazujete básně určené k recitaci zpaměti? □ méně než 4x měsíčně □ více než 4x měsíčně □ 5x – 10x pololetně □ nevyužívám

8. Které z básní zařazujete častěji? □ lyrické □ epické 9. Kterým autorům dáváte přednost? □ klasickým □ současným 10. Které básně z hlediska tematického zaměření využíváte nejčastěji? □ o lásce □ o přírodě □ vesmíru □ o zvířatech □ s historickým zaměřením □ nonsensové □ ze života lidí □ jiné, jaké? 11. Jaké úkoly, vztahující se k básni, používáte nejčastěji? □ úkoly uvedené v čítance (učebnici) □ vymýšlím si vlastní úkoly □ kombinuji nabídku úkolů z čítanky (učebnice)s vlastními zadáními □ inspiruji se u kolegů či na internetu □ jiné, jaké? 12. Od jakých autorů nejčastěji čerpáte? (možnost označit více odpovědí) □ od českých, kterých? □ od zahraničních, kterých? □ od klasických, kterých? □ od současných, kterých?

Básničky a jejich využití v praxi na 1. stupni základní školy

Recommend Documents