Technické památky na Těšínském Slezsku a jejich uplatnění ve výuce na 1. stupni ZŠ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Technické památky na Těšínském Slezsku a jejich uplatnění ve výuce na 1. stupni ZŠ Mgr. Lucie Anna Siostrzonek

Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 3. prosince 2016

Mgr. Lucie Anna Siostrzonek

Technické památky na Těšínském Slezsku a jejich uplatnění ve výuce na 1. stupni ZŠ

Anotace Hlavním cílem závěrečné práce bylo připravit pět exkurzí a popsat pět technických památek na Těšínském Slezsku a vhodně je využít v pracovním vyučování žáků prvního stupně základní školy. Závěrečná práce je rozdělena do tří částí – teoretická, praktická a empirická. Teoretická část práce se soustředí na význam a cíle technické výchovy. Vymezuje pojem technická památka, specifikuje vhodné pedagogické metody pro vyučování a popisuje vybrané technické památky. Praktická část obsahuje přípravy exkurzí s pracovními listy a přípravy do hodin včetně didaktické dokumentace. Empirická část je věnována orientačnímu ověřování efektivity exkurze na zlepšení znalostí žáků. Klíčová slova: technická památka; pracovní výchova; exkurze; Těšínské Slezsko Technical monuments of Těšín Silesia region and their application in elementary education

Abstract The aim of my thesis is to prepare five excursions and describe five technological monuments in Těšín Silesia region, and the appropriate use in technical education for first grade pupils in elementary schools. The individual objectives are divided into three parts - theoretical, practical and empirical. The theoretical part focuses on the significance and the objectives of the technical education. It also defines the term of a technological monument and outlines the appropriate training methods for teaching in class and describes the mentioned monuments. The practical part includes preparation of the excursions with worksheets and lesson planning preparations including didactic documentation. The empirical section is devoted in reviewing the effectiveness of excursions to improve the pupils’ knowledge. Key words: technological monument; technical education; excursion; Těšín Silesia region

Poděkování Za vedení závěrečné práce, za okamžitou reflexi mé práce a za cenné rady bych chtěla poděkovat vedoucí mé závěrečné práce PhDr. Evě Roučové, Ph.D. Dále bych ráda poděkovala svému manželovi za podporu a trpělivost, kterou mi poskytoval a prokazoval po celou dobu, kdy jsem se psaní a realizaci této práce věnovala.

Obsah 1

ÚVOD .................................................................................................................... 7

2

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 8 2.1

Význam a úkoly technické výchovy na 1. stupni ZŠ ..................................... 8

2.2

Cíle technické výchovy podle RVP ZP ............................................................ 8

2.3

Rámcově vzdělávací program základního vzdělávání ................................... 9

2.4

Technická památka ..................................................................................... 12

2.5

Charakteristika vybraných technických památek ....................................... 13

2.5.1

Archeopark Chotěbuz-Podobora ......................................................... 14

2.5.2

Vodárenská věž .................................................................................... 15

2.5.3

Kašna na náměstí ................................................................................. 17

2.5.4

Kotulova dřevěnka ............................................................................... 18

2.5.5

Most Sokolovských Hrdinů .................................................................. 20

2.6

3

Výběr a specifikace vhodných výukových metod v pracovní výchově...... 21

2.6.1

Metoda vysvětlování............................................................................ 22

2.6.2

Práce s textem..................................................................................... 23

2.6.3

Rozhovor .............................................................................................. 23

2.6.4

Instruktáž ............................................................................................. 24

2.6.5

Manipulování ....................................................................................... 24

2.6.6

Produkční metody ................................................................................ 25

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 26 3.1

Exkurze Archeopark .................................................................................... 26

3.1.1

Příprava exkurze .................................................................................. 26

3.1.2

Příprava na hodinu pracovních činností .............................................. 30

3.2

Exkurze vodárenská věž .............................................................................. 34

3.2.1


3.2.2


3.3

Exkurze Kašna .............................................................................................. 40

3.3.1


3.3.2


3.4

3.4.1


3.4.2


3.5

4

Exkurze Kotulova dřevěnka ......................................................................... 45

Exkurze Most Sokolovských hrdinů ............................................................. 52

3.5.1


3.5.2


EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................. 58 4.1

Orientační ověřování efektivity................................................................... 58

4.2

Zpracování získaných údajů ........................................................................ 58

5

ZÁVĚR.................................................................................................................. 62

6

LITERATURA ........................................................................................................ 64

7

PŘÍLOHY .............................................................................................................. 68 7.1

Příloha č. 1 – lístek pro rodiče ..................................................................... 68

7.2

Příloha č. 2 – Pracovní list Archeopark........................................................ 69

7.3

Příloha č. 3 – pracovní list Vodárenská věž ................................................. 72

7.4

Příloha č. 4 – experiment „stroj na déšť“ .................................................... 74

7.5

Příloha č. 5 – pracovní list Kašna v Karviné ................................................. 75

7.6

Příloha č. 6 – experiment vodotrysk z pet lahve ......................................... 76

7.7

Příloha č. 7 – pracovní list Kotulova dřevěnka ............................................ 77

7.8

Příloha č. 8 – pracovní list Most Sokolovských hrdinů ................................ 80

1 ÚVOD Hlavním cílem této závěrečné práce je formou exkurze a následnou tvorbou v pracovním vyučování začlenit technické památky Těšínského Slezska do výuky na prvním stupni základní školy. A tímto způsobem zlepšovat technickou gramotnost žáků. Teoretická část závěrečné práce se bude zabývat významem, cílí a úkoly technické výchovy na prvním stupni ZŠ, a Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, zejména v kontextu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Dále se bude věnovat vymezení pojmu technická památka a charakterizuje pět vybraných technických památek v regionu Těšínského Slezska. Nakonec

budou

vybrány

a

specifikovány

vhodné

výukové

metody

pro pracovní vyučování. Praktická část této práce bude obsahovat přípravu exkurze na pěti vybraných technických památkách včetně cílů, organizace a motivace. Součástí každé přípravy exkurze bude vytvořený pracovní list. Každá exkurze bude určena pro jiný ročník prvního stupně základní školy. Na exkurze bude navazovat příprava pracovního vyučování s kompletní didaktickou dokumentací. Jedna z připravených exkurzí bude vyzkoušena a ověřena ve školní praxi. Empirická část závěrečné práce se zaměří na efektivitu vyzkoušené exkurze. Pracovní list této konkrétní exkurze bude mít tři části, během kterých budou ověřovány technické znalosti žáků daného tématu. V pracovním listě žáci odpovídají na stejné otázky před a po exkurzi a získané odpovědi budou následně adekvátně zpracovány a interpretovány. Porovnáním rozsahu kognitivních znalostí před a po exkurzi získáme jistou představu o její efektivitě. Závěr práce se zaměří na formulaci přínosu a uplatnění exkurze v rámci pracovního vyučování na prvního stupni základní školy.

7

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Význam a úkoly technické výchovy na 1. stupni ZŠ Technika je významným faktorem společenského vývoje. Rozvoj techniky je neustálý a

je tedy potřeba k výuce technické výchovy přistupovat zodpovědně

a s vědomím si jejího úkolu – vzdělávat budoucí generace. Bylo by dobré zaměřit se více na všeobecné vzdělání v oboru techniky a také na dovednost v jejím užívání. Úkolem pedagogů by měl být rozvoj praktických schopností budoucí generace, která pak bude přistupovat k technickým řešením různých problémů, nejen z pohledu ekonomického, ale také ekologického a bezpečnostního. Obsah technického vzdělávání klade důraz na humanitní využití techniky a základní technickou gramotnost s využitím takových postupů a metod technického vzdělávání, kdy žák vystupuje jako aktivní subjekt. Podle Kropáče, J., Kubíčka, Z., Chrásky, M., Havelky, M.: „Obsah technické výchovy musí směřovat k porozumění souvislostem mezi technikou, společností, hospodářstvím a přírodou, umožňovat, aby vlastní aktivní činností žáka byla vytvářena ucelená schopnost účelného, prostředí nepoškozujícího, hospodárného a bezpečného užití techniky ve všech oblastech života.“ [11] Úkolem technické výchovy v rámci pracovních činností na 1. stupni základní školy je tedy správně pojatou výukou, vést žáky k manuální zručnosti a schopnosti využívat technické poznatky k řešení problémů v běžných každodenních situacích tvořivým způsobem. A umět pracovat v kolektivu a uvědomovat si důležitost bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí.

2.2 Cíle technické výchovy podle RVP ZP Technická výchova v rámci pracovního vyučování na prvním stupni základní školy by měla rozvíjet klíčové kompetence podle rámcově vzdělávacího programu. Cílem je vést žáky odpovědnosti za vlastní práci i tu kolektivní. Také k osvojení základních návyků a

dovedností při organizování a

8

plánování své pracovní činnosti

a ke schopnosti správně vybrat nástroje a náčiní a vhodně je použít. Podporovat žákovu vůli a tvořivé myšlení vedením k vytrvalosti a systematičnosti během práce. Během poznávání techniky a jejího významu v životě a ve světě, utvářet žákův vztah k práci člověka a životnímu prostředí. Pomáhat žákovi utvářet si systém postojů a hodnot, a uvědomovat si práci jako důležitou seberealizační činnost rozvíjející sebedůvěru a myšlení. Pomoci žákovy orientovat se v různých odvětvích techniky, tak aby mu to mohlo v budoucnosti pomoci s výběrem povolání. [34]

2.3 Rámcově vzdělávací program základního vzdělávání RVP neboli Rámcové vzdělávací programy jsou státní kurikulární dokumenty, které jsou určeny pro různé typy škol od mateřských po střední školy. V této závěrečné práci se budu věnovat pouze rámcově vzdělávacímu programu pro 1. stupeň základní školy. Podle těchto státních dokumentů si každá škola tvoří svůj školní vzdělávací program, který je dále rozpracován. Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání obecně rozvíjí u žáka nejen poznatky a vědomosti, ale také jeho postoje, hodnoty a kompetence. Technická

výchova je v rámcově vzdělávacím programu zastoupena oblastí Člověk a svět práce. Přesné znění této kapitoly RVP ZP [34]: „Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s

lidskou činností a

technikou v

jejich rozmanitých podobách a

širších

souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.“

9

Vzdělávací obsah oblasti Člověk a svět práce je na 1. stupni rozdělen na čtyři povinné tematické okruhy, tj. Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů a vyučuje se ve všech ročnících. Jednotlivé okruhy jsou časově rozdělené na dvě období. První období je pro 1. - 3. ročník, a druhé je vymezené 4. - 5. ročníkem. Minimální časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je pět hodin měsíčně. Výuka je povinná pro obě pohlaví.

Práce s drobným materiálem Očekávané výstupy – 1. období: 

žák

vytváří

jednoduchými

postupy

různé

předměty

z tradičních

i netradičních materiálů 

žák pracuje podle slovního návodu a předlohy

Očekávané výstupy – 2. období: 

žák vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu



žák využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic



žák volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a

náčiní vzhledem

k použitému materiálu 

žák udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Konstrukční činnosti Očekávané výstupy – 1. období 

žák zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

Očekávané výstupy – 2. období 

žák provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž



žák pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu

10



žák dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

Pěstitelské práce Očekávané výstupy – 1. období 

žák provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování



žák pečuje o nenáročné rostliny


žák provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování



žák ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny



žák volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní



žák dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Příprava pokrmů Očekávané výstupy – 1. období 

žák připraví tabuli pro jednoduché stolování



žák se chová vhodně při stolování


žák se orientuje v základním vybavení kuchyně



žák připraví samostatně jednoduchý pokrm



žák dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování



žák udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

11

K obsahu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce se vztahuje i šest průřezových témat. Jejich smyslem je formovat žáka zejména v oblasti postojů a hodnot a propojovat jeho vědomosti a znalosti. Osobnostní a sociální výchova - zlepšuje žákovu dovednost komunikovat a spolupracovat ve skupině, rozvíjí jeho osobnost a vztahy s okolím. Výchova demokratického občana - učí žáka, jak se demokraticky podílet na rozhodnutích skupiny, rozvíjí schopnost kritického myšlení a pomáhá žákovi si vytvářet vztah k normám a hodnotám společnosti. Buduje v žákovi smysl pro spravedlnost, toleranci a zodpovědnost. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - vychovává žáka k porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy. Pomáhá žákovi si utvářet kladné postoje k evropským i národním hodnotám. Multikulturní výchova - učí žáka poznávat různé kultury v české a evropské společnosti a pochopit odlišnost lidí.

Vychovává je k toleranci při vzájemné

spolupráci. Environmentální výchova – vychovává prostřednictvím pracovních činností k zodpovědnosti k životnímu prostředí v různých profesích. Učí žáka pochopit vztah mezi prostředím a zdravím člověka na globální úrovni. Mediální výchova – vychovává žáky ke kritickému vnímání poznatků získaných z médií a učí je správně porozumět a zhodnotit takto získané informace. Umět mediální komunikaci využívat nejen k zábavě, ale také jako zdroj informací.

2.4 Technická památka Technika proniká do všech částí společnosti a

stává se součástí našeho

každodenního života. Základní filozofie technického vzdělávání na 1. stupni ZŠ vychází z poznání, že technika je jednou z podmínek současné i budoucí existence člověka, a to v pozitivním i negativním smyslu. Po celé české republice se nachází mnoho technických památek. Některé jsou zachovány jako muzea a jsou dokladem technologického vývoje, jiná nenávratně chátrají. Dětem nestačí jen prezentovat 12

a vyprávět o technologických postupech, je potřeba jim je ukazovat a motivovat je k jejich ochraně, jakožto kulturního a technického dědictví našich předků. „Pod tímto pojmem v širším pojetí rozumíme materiální pozůstatky dokládající rozvoj vědy, techniky, zemědělství, průmyslu a dopravy v dávné i méně vzdálené historii.“ [8 ] Lednický V. definuje technickou památku takto: ,,Za technickou památku lze považovat každý předmět nebo objekt, který vznikl následkem lidské činnosti a jehož účelem je přizpůsobení přírody potřebám člověka a vyznačující se určitou historickou hodnotou dokumentující tuto činnost v takové míře, že to rozhoduje o potřebě trvalého zachování dané památky jako kulturního statku.“ [17] Šírová K ., Šír J . rozdělují technické památky ve své publikaci následovně [18]: 

doprava – mosty, železnice, tunely, tramvaje, lanové dráhy



hornictví – zpracování kovů, sklářství, vápenictví



vodohospodářství a energetika – vodárny, vodárenské věže a čističky odpadních vod, kanály a akvadukty, rybníky, přehrady, elektrárny, vodní mlýny, větrné mlýny, větrná čerpadla



vojenské památky – bastionou opevnění, československé opevnění z let 1935-1938



různé – pivovary, planetária a hvězdárny, různé druhy pecí, ruční papírny, sušárny, orloje, fontány apod.

2.5 Charakteristika vybraných technických památek Rozhodla jsem se při návrhu a realizaci exkurzí využít nejblíže se nacházející technické památky a to z regionu Těšínské Slezsko. V další části se budu věnovat popisu a charakteristice vybraných technických památek. Informace a další zajímavosti o technických památkách poskytuje odborná literatura a internet.

13

2.5.1 Archeopark Chotěbuz-Podobora „Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Na říční terase se rozkládalo v minulosti mohutné trojdílné hradiště, pod kterým původně protékala řeka Olše. V současné době je na této lokalitě vybudován archeopark, který návštěvníkům interaktivním způsobem přibližuje život raně středověkého hradiska. V jeho útrobách je rekonstruována přibližná podoba objektů nalezených během archeologických výzkumů zde i na hradiscích v blízkém okolí. Jde v prvé řadě o rozsáhlou fortifikaci, která obepíná areál dávné akropole, na níž bylo postupně vybudováno několik replik dobových obytných staveb či výrobních zařízení. Návštěvníci zde najdou zemnice, polozemnice, srubové obydlí a halovou stavbu, ale také kultovní objekt či železářskou pec.“ [21] „K areálu, jenž je spojen s prostorem tzv. prvního předhradí dřevěným mostem, návštěvníci přistupují prostřednictvím lávky, která je korunami stromů navede až k samotnému hradisku. Začíná na střeše moderní vstupní budovy, která na úpatí hradiska vyrostla v průběhu roku 2015. Nabízí návštěvníkům jak odpovídající zázemí, tak nepřeberné množství informací v podobě interaktivních expozic o dějinách chotěbuzské lokality a zdejších výzkumech. To vše završuje samostatná keramická dílna s pecí a hrnčířským kruhem, která je využívána pro nejrůznější školní i veřejné akce. Těch probíhá v archeoparku více než dost a i s jejich pomocí mají návštěvníci možnost nahlédnout a na vlastní kůži okusit co nejvíce z každodenního života našich dávných předků.“ [21]

14

Obrázek 1: Archeopark Chotěbuz – Podobora [archiv autora]

2.5.2 Vodárenská věž „V období let 1928 – 1930 proběhlo v tehdejší obci Fryštát rozšíření a rekonstrukce místního vodovodu. Součástí nového vodovodu byly také zemní vodojem, věžový vodojem a čerpací stanice. Čerpací pokusy provedl Ing. Jankovský a 25. ledna 1928 předložil vodárenské komisi 5 exemplářů zprávy o dosavadních výsledcích. Výsledky se jevily jako dobré a proto bylo přistoupeno k vypsání stavby vodovodu. Sestavení podaných nabídek na rozšíření a rekonstrukci městského vodovodu bylo potvrzeno Slezským zemským stavebním úřadem dne 12. července 1928. Předmětem jednání bylo provedení stavebních prací – věžového vodojemu, zemního vodojemu a čerpací stanice. Dne 11. září 1928 se městské zastupitelstvo usneslo zadat stavební práce tří objektů firmě ing. Karel Zuber a stavitel Jan Rygiel za ceny jimi oferované, to jest 507 500,- Kč. A dne 23. prosince 1929 posílá firma ing. Zuber vyúčtování stavby vodovodu. Dle archivních údajů stála stavba věžového vodojemu 474 847,73 Kč, instalace potrubí pak 26 564,25 Kč. Celkový náklad na rekonstrukci a rozšíření vodovodu ve Fryštátu byl 2 400 900,- Kč.“ [36]

15

„Konstruktivistický věžový vodojem o objemu 300 m3 má výšku 39,4 m, průměru 11,4 m a 6 podlaží. Železobetonová konstrukce je kombinovaná s tradičním cihelným omítaným zdivem. Ve spodních patrech betonové a v dalších patrech pak kovové schodiště stoupající vzhůru je vedeno podél stěn vodojemu. Nad posledním podlažím je umístěn železobetonový reservoár, kruhová průlezová šachta vedoucí ke střeše a ke vstupu do reservoáru je vedena středem nádrže. Vodojem je ukončen nízkou kuželovou stříškou. Uvnitř vodojemu se nachází část původního technického zařízení.

Autor architektonického návrhu věžového

vodojemu není znám.“ [36] „Na samém konci druhé světové války byl vodojem, který sloužil zároveň jako pozorovatelna, poškozen nacisty. Po dobu havarijního stavu (tři měsíce) se voda pouštěla jen na několik hodin denně. V roce 1958 byl vodojem zapsán do státního seznamu technických památek. V roce 1972, kdy byl vybudován přivaděč Karviná Petrovice, ztratil svůj původní význam a byl odpojen od vodovodní sítě.“ [36] „V lednu 2011 začala přestavba vodojemu na hotel a restauraci. Příprava na přestavbu trvala dva roky, probíhala jednání se stavebním úřadem a také s památkáři. Tento projekt ovšem nevyšel a majitel věže se rozhodl nabídnout lidem rezidentní bydlení jak ve věži, tak v její blízkosti. Celý areál dostal i zbrusu nové jméno – Rezidence Vista. Vodojem patří firmě Bendito Morava, spol. s.r.o., která celou přestavbu financuje.“ [35] „Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky vydalo dne 3. října 2007 v emisi Technické památky dvě příležitostné poštovní známky nominálních hodnot 7,50 a 18 Kč s námětem vodárenských věží (Karviná - Hranice, Plzeň - pivovar). Známky platí od 3. října 2007 do odvolání.“ [36]

16

Obrázek 2: Vodárenská věž v Karviné – Hranicích [9] 2.5.3 Kašna na náměstí „Litinová kašna se nachází na Masarykově náměstí v Karviné-Fryštátě. Kašna byla postavena v roce 1900 na místě, kde původně stála kamenná vodní nádrž z roku 1793, do níž byl stálý přívod vody ze studny „Pod lipami“ v Ráji. Tato nová avšak v historizujícím slohu postavená kašna byla zhotovena vídeňskou firmou Georga Wirtha, kašna je vysoká 5 m a tvoří ji dvě kruhové mísy na společné noze. Spodní pilíř je zdoben plastikami delfínů, vrchní pak čtyřmi putty představujícími čtyři roční období. Obě kruhové mísy zdobí lví hlavy a Koruna fontány je tvořena zlacenou růžicí. Na patě kašny je v kruhovém kamenném věnci umístěna datace výroby a znak města Karviné.“ [22]

17

Obrázek 3: Kašna na náměstí v Karviné [9]

2.5.4 Kotulova dřevěnka „Dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova.“ [28] „Expozice bydlení prezentuje vybavení domácího interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Tato doba je především

charakteristická

pro vznik

tzv. kovozemědělského

hospodaření.

Od počátku 19. století se zde rozvíjel hornický průmysl, a tak mnozí bezzemci a chalupníci našli nový zdroj výdělku. Mnozí si však ponechávali malé hospodářství

18

a stálý příjem z práce na šachtě doplňovali příjmem z malého hospodářství. Pěstovali obilí, brambory, zeleninu, chovali krávu, prase, králíky, slepice a často i včely. Proto také najdeme v obydlí nářadí sloužící ke zpracování mléka a včelařské potřeby. Obytné místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem. V interiérech návštěvníci shlédnou celou řadu keramických výrobků, pocházejících z místních bludovických hrnčířských dílen. Tato keramika se proslavila zejména díky své poslední vývojové fázi, kdy hrnčíři začali vyrábět džbány a jiné nádoby s bílou polevou a barevným květinovým dekorem.“ [28] „Součástí hospodářství je větrný mlýnek “viatrak”. Podobné mlýnky se objevily v usedlostech Těšínského Slezska koncem 19. století. Mlecí zařízení je umístěno v malé prkenné budce. Lopaty byly původně dřevěné, později železné. Otáčením lopat se pohyb přenášel ozubeným soukolím na horní krytý kámen žernova. Zrní se sypalo do dřevěného truhlíku s pohyblivým dnem, padalo přes horní na spodní kámen. Třením těchto kamenů se drtilo a padalo do moučnice. Toto mlecí zařízení sloužilo především ke šrotování obilí. Ve třicátých letech dvacátého století byly některé mlýnky připojeny k elektrickému nebo benzínovému motoru. Návštěvníci mohou sledovat toto mlecí zařízení v provozu.“ [28]

Obrázek 4: Kotulová dřevěnka v Havířově [28]

19

2.5.5 Most Sokolovských Hrdinů „Most se nachází v Karviné v části Darkov u lázní. Most je téměř 56 metrů dlouhý a 5,6 metrů široký, jeho výška je 6,25 metrů. Železobetonová konstrukce s neobarokními prvky byla realizována podle návrhu tehdejšího ministra dopravy, inženýra Franze Rabeho. Ten se inspiroval mosty, které se v té době stavěly zejména v Belgii. Použil úsporný, ale technicky velmi náročný Vierendeelův nosník. Pro laiky z této informace plyne, že ho zdobí dva podélné oblouky, které nesou celou mostovku. Most původně spojoval řekou Olší rozdělený Darkov. V té době se po něm čile proháněla auta i nákladní vozy jedoucí z Fryštátu do vsi Louky nad Olší.“ [24] Při ničivých povodních v roce 1997 byl most téměř zaplaven tzv. stoletou vodou. Z toho důvodu měl být stržen a nahrazen novou lávkou. Naštěstí nakonec zvítězil zdravý rozum a bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci. Ta byla opravdu náročná, protože bylo nutné celý most pomocí hydraulických zvedáků pozvednout přibližně o dva metry. Ale podařilo se. Od roku 2004 už proto po mostu nejezdí automobily, ale pouze cyklisté. Anebo se tam procházejí lázeňští hosté, kterým most slouží jako kolonáda

a

impozantní

vstup

do

historického

areálu

Lázní

Darkov.

Na podzim roku 2014 se konala na obloukovém mostu v Lázních Darkov v Karviné velká sláva. Primátor města převzal z rukou zástupců České národní banky první zlatou minci. Byl na ní vyražen právě železobetonový most, který se klene nad řekou Olší už od roku 1925.“ [24]

20

Obrázek 5: Most Sokolovských Hrdinů v Karviné [24]

2.6 Výběr

a

specifikace

vhodných

výukových

metod

v pracovní výchově Dítě na základní škole dokáže plánovat pracovní postup, zkoumat a zhodnotit výběr pracovní činnosti, promyslet každý krok realizovaného záměru a

nakonec

prezentovat a hodnotit svůj výtvor. Stejně si i učitel musí vybrat cíl a záměr vyučovací hodiny, naplánovat a promyslet organizaci pracovní činnosti a nakonec zhodnotit výsledek společné či individuální práce. Výuková metoda je důležitou součástí výukového systému, v němž plní funkci předávání informací, a to hlavně mezi učitelem a žákem. Učební informace, které výuková metoda zprostředkovává, se stávají v průběhu učení znalostmi žáka. Vyučování by mělo vytvářet podmínky pro nárůst poznání a poznatků žáků, a to zejména vhodnou volbou výukových metod. Při volbě, ale i při praktickém uplatňování metod výuky učitel respektuje vývojové vlastnosti učení žáků. Každý žák se učí „svým“ způsobem a proto by učitel měl svým vyučováním reagovat nejenom na vývojové, ale i individuální zvláštnosti učení žáků.

21

Maňák, J. a Švec, V. říkají, že „Lze výukovou metodu vymezit jako uspořádaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáků směřující k dosažení daných výchovně-vzdělávacích cílů.“ [12] Právě metoda zprostředkovává a zajišťuje dosažení vzdělávacích

a

výchovných

cílů, ovšem

nepůsobí samostatně,

ale je součástí souhrnu různých faktorů, které průběh výuky podmiňují a ovlivňují. Ve vzdělávacím procesu jde o dosažení změn v myšlení, v dovednostech, ve vztazích a psychických procesech s cílem získat žádoucí vědomosti, postoje, dovednosti apod. Nositelem ale i nástrojem probíhajících změn vzdělávacího procesu je metoda, která předjímá sledovaný cíl a propojuje jednotlivé části procesu v souvislý děj. Výuková metoda sleduje a doprovází dílčí etapy rozvoje žáka a zajišťuje jejich souvislost a orientaci na daný cíl. Při klasifikaci výukových metod se uplatňují různá kritéria, protože vzhledem k bohatosti a různorodosti metod je uplatnění jednotného rozdělení značně obtížné. Poznávání je zprostředkováno vnímáním a nejlépe žáci poznávají vnímáním všemi smysly, které je propojeno s představivostí, s myšlením a s řečí. Na základě získaných poznatků pak dochází k tvorbě abstraktních modelů a schémat. Některé výukové metody mohou podněcovat žáky k samostatnému osvojování učiva a některé z nich vytvářejí příznivější podmínky pro samostatnou a často tvůrčí činnost žáků. Komplexní poznání lze zajistit pomocí kombinace různých metod slovních, názorně-demostračních a dovednostně-praktických. Z uvedených tří okruhů jsem vybrala ty metody, jež se mi zdály pro výuku pracovních činností jako nejvhodnější. 2.6.1 Metoda vysvětlování Univerzální metoda používaná ve většině výukových situací. Je to převažující způsob vzdělávání ve školách. „Metodu vysvětlování charakterizuje logický a systematický postup při zprostředkovávání učiva žákům, který respektuje jejich věkové zvláštnosti a vychází z aktuálního stavu jejich vědomostí a dovedností.“ [12] Vysvětlování navazuje na předchozí znalosti žáků a postupuje se při něm od konkrétního k abstraktnímu, od jednoduchého k složitějšímu s důrazem na

22

přesné vyjadřování. Důležité je odlišit podstatné od nepodstatného, aby se žák neztratil v záplavě informací. Ale také nezjednodušovat příliš, aby nebyla narušena věcná správnost a kontext. Žáci by si měli ze získaných poznatků vytvářet logický systém a

propojovat je s dřívějšími zkušenostmi. Učitel má vysvětlovat

srozumitelně, výstižně a trpělivě s cílem předat systém poznatků s obecným závěrem, ke kterému žáci dojdou po jejich aplikaci na řadě příkladů. 2.6.2 Práce s textem Patří k nejstarším metodám a převažuje v ní žákovo vlastní učení. „Prací s textem obvykle rozumíme výukovou metodu založenou na zpracovávání textových informací, jejichž využití směřuje k osvojení nových poznatků, k jejich rozšíření a prohloubení, popř. k jejich upevnění.“ [12] Při práci s textem žák uplatňuje vnímání a emoce, představivost a fantazii, myšlení a zapamatování. Pokud žák správně porozumí textu, dovede pak vyjádřit obsah vlastními slovy, zformulovat hlavní myšlenku, určit klíčové pojmy, stanovit vztah mezi informacemi, zodpovědět na otázky týkající se textu a prezentovat vlastní názor. Pokud jsou textem určeným k porozumění instrukce k praktické činnosti, pak by žák měl být schopen po pochopení těchto instrukcí také podle nich jednat či tvořit. V poslední době se žáci při práci s textem v jeho obsahu příliš dobře neorientují a špatně chápou jeho smysl. Při tom knihy jsou zdrojem informací a jejich prostřednictvím se žák rozvíjí a kulturně obohacuje. Pokud mají žáci problémy s porozuměním textu, je dobré, před samostatnou prací s textem, zařadit nějakou didaktickou hru s obsahem textu, například vyhledávání určených pojmů a jejich barevné podtrhávání apod. 2.6.3 Rozhovor Výukový rozhovor je motivujícím prvkem, který si získává žákovu pozornost a ochotu ke spolupráci při řešení problému. „Metoda rozhovoru představuje verbální

komunikaci

v podobě

otázek

a

odpovědí dvou

a

více

osob

(obyčejně učitele a žáků) na dané výchovně-vzdělávací téma, které se vyznačuje svou vnitřní zaměřeností na cíl.“ [12] 23

Během rozhovoru může učitel zhodnotit již získané vědomosti žáka, poznat žákovy hodnoty a

postoje, a

rozvíjet jeho schopnost rozhodovat se, vyjadřovat

se a obhajovat různé názory. Otázka je důležitým faktorem rozhovoru a v podání učitele by měla podněcovat žáky ke komunikaci, ale přitom rozvíjet intenzivní myšlení, prohlubovat vědomosti žáka a vést ho k projevování postoje. Učitel by měl položit otázku a nechat prostor žákům k promyšlení odpovědi. Pečlivě naslouchat a na odpověď reagovat kladně, ale pokud není správná tak ji poopravit. Vést žáky nenásilnou formou ke správné a spisovné formulaci odpovědí. Snažit se dotazovat všech žáků a otázky obměňovat, aby zvýšil ochotu žáků odpovídat. A v neposlední řadě podněcovat žáky k tvorbě vlastních otázek. Efektivnost metody rozhovoru je závislá na vhodném tématu odpovídajícímu úrovni a znalostem žáků a také na schopnosti učitele rozhovor citlivě, ale pevně řídit určeným směrem. 2.6.4 Instruktáž Patří mezi názorně-demonstrační metody a je využívána hlavně při výuce různých dovedností, jak pracovních, tak i pohybových či sociálních. „Instruktáž je výuková metoda, která zprostředkovává žákům vizuální, auditivní, audiovizuální, hmatové a podobné podněty k jejich praktické činnosti.“ [12] Slovní instrukce bývají na prvním stupni základní školy doplňovány ještě o další instrukce, a to v podobě předvedení činnosti nebo obrazem. Velmi vhodným typem do výuky pracovních činností je písemná instruktáž v podobě návodu. Návod, jenž v sobě obsahuje sérii fotografií nebo obrázků ukazující prováděnou činnost v jednotlivých krocích a doplněný o stručné slovní instrukce, je žákům nižšího stupně základní školy při plnění zadaného úkoly jistě velmi nápomocen. Pro zvládnutí náročnějších pracovních činností je vhodné přistoupit i k instruktáži hmatové, kdy učitel žákovi pomáhá s nácvikem dané činnosti. 2.6.5 Manipulování Je to dovednostně-praktická metoda, která pomáhá žákovi si osvojit různé praktické, pracovní či technické znalosti a dovednosti. Jako například stříhání, lepení, modelování, pěstování rostlin či příprava pokrmů. Manipulace se stavebnicí 24

pomáhá žákovi rozvíjet jeho představivost a fantazii a také umožňuje učiteli demonstrovat složitější jevy a vztahy a touto zábavnou formou naplňovat vzdělávací cíle. Takto získané psychomotorické a motorické dovednosti pak žáci uplatňují i v běžném životě. 2.6.6 Produkční metody Pracovní proces je jedním z nejstarších způsobů vzdělávání dětí a mládeže. „Produkční metody zahrnují všechny ty postupy, úkony a operace, při nichž vzniká nějaký, smysly registrovatelný produkt, výkon, výtvor, výstup.“ [12] Produkční metody jsou tedy ty nejvíce uplatňované v pracovním vyučování. Jejich základem je osvojení si dovedností nejen praktických, ale i duševních, neboť teorie a praxe jsou neoddělitelně propojeny. Výuka zaměřená na praktické aktivity žáků by je měla motivovat k učení svým propojením jednání a vědění, myšlení a činností.

25

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Exkurze Archeopark 3.1.1 Příprava exkurze Místo konání: Archeopark Chotěbuz-Podobora http://www.archeopark-chotebuz.cz/ Délka realizace: 1 den + 4 vyučovací hodiny Třída: 5. Kognitivní cíle exkurze: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů (přírodní materiály: dřevo, sláma, hlína, kov = jsou vyrobené přímým zpracováním suroviny rostlinného nebo nerostného původu, ke zpracování každého z těchto materiálu je zapotřebí síly a zručnosti, keramická hlína je tvárná, pružná, dobře držící tvar, nepropustná, jíl – má dobré izolační vlastnosti), poznatky o

nástrojích

(žernov – mlecí kameny – sloužily k mletí obilí, hrnčířský kruh – sloužil k tvorbě různých keramických nádob), poznatky vyplývající z technologického postupu (technologický postup obytné stavby – zemnice, technologický postup pokládání střechy, technologický postup vytvoření misky – otáčením kruhu a tvarováním rukou vznikají nádoby mnoha tvarů a velikostí) nová technická terminologie (palisáda, zemnice, žernov, pražnice, kůlová a srubová konstrukce, mazanice, přesleny), myšlenkové osvojení si technologického postupu, nezbytné dodržení technologického postupu. Psychomotorické cíle exkurze: získání myšlenkové představy o technologických postupech stavby obydlí u Slovanů, jejich nástrojích a způsobu obživy, prostorová a plošná představivost, rozmístění předmětů na ploše. Afektivní cíle exkurze: úsporné zacházení s materiálem a

jeho recyklace

(opětovné využití materiálu), estetika (rytá a žlábkovaná výzdoba keramiky),

26

sociální rozvoj (týmová práce), předmětový rozvoj (všeobecný přehled o životě Slovanů). Kompetence: 

žáci si promýšlejí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů



žáci se učí popsat postup práce



žáci se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých



žáci se učí dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků

Použité metody: 

Motivační – před začátkem exkurze, první část pracovního listu (Příloha č. 2)



Exkurze



Demonstrační – pozorování archeologických nálezů, možnost osahat si kopie



Rozhovor – žáci mezi sebou, žáci s průvodkyní nebo s učitelem



Výklad – paní průvodkyně o historii archeoparku a životě Slovanů



Instruktáž – střelba z luku



Hodnocení – zhodnocení exkurze ve vyučovací hodině + kontrola pracovního listu

Organizace exkurze: Zákonní zástupci žáků se dozvěděli o termínu exkurze na pravidelných třídních schůzkách. Dále týden před exkurzí dostali lísteček s konkrétními informacemi. Učitelka vybrala před realizací od žáků 60,- Kč (vstupné). Cestovné bylo hrazeno z projektu „Tomíci pro jiné“ asociace TOM ČR – TOM 2607 STŘELKA (Turistický Oddíl Mládeže). Vzor lístečku pro zákonné zástupce viz. Příloha č. 1.

27

Zajištění exkurze: Dva měsíce před exkurzí jsem zavolala do archeoparku a domluvila termín exkurze. Měsíc před exkurzí jsem navštívila archeopark a na základě získaných informací a dojmů jsem vytvořila pracovní list. Dva dny před exkurzí jsem zkontrolovala, že lístek s informacemi pro rodiče byl podepsán rodiči žáka a namnožila jsem žákům pracovní listy. Den před exkurzí žákům bylo žákům připomenuto, co mají mít sebou a v kolik a kde je sraz. Příprava žáků na exkurzi: Týden před plánovanou exkurzí žáci dostali informační lístek, který obsahoval informace pro rodiče a současně souhlas rodičů s účastí dítěte na akci - podpis rodiče. Den před exkurzí byli žáci motivováni první částí pracovního listu (příloha č. 2), kde odpovídali na otázky týkající se života Slovanů. Žáky jsem ujistila, že tato část listu nebude hodnocena a jde jen o vyjádření jejich dosavadních znalostí. Bezpečnost a hygiena: 

Rizika - Nedodržování silničních pravidel provozu, ztráta žáka, úraz při neopatrném chování



Prevence - dodržování silničních pravidel provozu (chození po chodníku, opatrné přecházení přes přechod, žáci jdou ve dvojicích a drží se dohromady v jedné skupině), respektování pokynů učitele, průběžná kontrola žáků



Diskuze o první pomoci - ošetření drobného úrazu (ránu opláchneme vlažnou vodou, vydezinfikujeme a přelepíme náplastí), při závažnějších zranění voláme 155

Harmonogram: 

9:10 byl sraz před budovou školy (proběhlo seznámení s organizací a bezpečnostními pokyny)

28



9:25 jsme odjeli městskou hromadnou dopravou z Orlové na vlakové nádraží v Dětmarovicích



9:51 jsme odjeli vlakem do Chotěbuze



10:15 byl příjezd do Chotěbuze a přesunuli jsme se pěšky do Archeoparku



10:40 jsme přišli do archeoparku a proběhla pauza na svačinu



11:00 – 12:00 – jsme měli výklad průvodkyně s ukázky archeologických vykopávek spojený s vyplňováním pracovního listu Archeoparku



12:00 – 13:00 – proběhl výklad průvodkyně v areálu Archeoparku s prohlídkou hradiště a s ukázkou mletí mouky a střelbou žáků lukem a šípem do terče



13:15 – jsme odcházeli z Archeoparku na vlakové nádraží v Chotěbuzi



13:45 – byl odjezd vlakem do Dětmarovic a žáci ve vlaku posvačili



14:06 – 14:15 – jsme přijeli vlakem do Dětmarovic a přesedli na městskou hromadnou dopravu, jež nás odvezla do Orlové



14:25 – odcházeli žáci domů

Hodnocení: Společně s žáky jsme exkurzi vyhodnotili následující vyučovací den. Prodiskutovali jsme vyplněné pracovní listy a žáci podruhé odpověděli na stejné otázky týkající se života Slovanů jako v motivační části před exkurzí. Následující hodiny pracovních činností jsme tvořili misku z keramické hlíny a dekorovali ji podobně jako Slované. (Obrázek č. 6)

29

3.1.2 Příprava na hodinu pracovních činností Tematický celek: práce s drobným materiálem Námět: miska z keramiky Kognitivní cíle hodiny: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů:  

hlína s vlastnostmi: tvárná, pružná, držící tvar, nepraskající hlínu uchováváme v igelitovém obalu jako prevenci před vysušením



tvrdou hlínu je třeba namočit několik dnů předem, aby změkla



hlína se musí nejméně ½ hodiny zpracovávat hnětením, aby byla tvárná a dobře se s ní pracovalo



šlikr je směs vody a hlíny a je hojně využíván k lepení jednotlivých částí k sobě

Poznatky o nástrojích: 

váleček se užívá k válcování hlíny



nožík se užívá k řezávání



špachtle se užívá k modelování hlíny, tvoření designu



očko- slouží k ubírání hlíny



struna se užívá k řezání hlíny a k odřezávání hliněných výrobků od podložky

Poznatky vyplývající z technologického postupu: 

hlína se získává ze země



hlínu je třeba pečlivě rozpracovat, aby byla tvárná



technologický postup vytvoření misky prostorovým vrstvením válečků na kruhové dno s využití šlikru jako pojícího materiálu



náročnost reliéfního zdobení

Poznatky z jiných předmětů: 

prvouka – přírodní materiály



vlastivěda – život našich předků

30

Nová technická terminologie: 

šlikr



očko, špachtle

Poznatky z bezpečnosti a hygieny práce: 

vyvození pracovních rizik při práci s nástroji pro opracování hlíny



práce v ochranném oděvu se sepnutými vlasy a rukama bez prstýnků, náramků a hodinek



dodržování všech preventivních opatření (úraz, poškození oděvu)

Psychomotorické cíle hodiny: Osvojení si celého systému technologických kroků: 

osvojení si postupu vytvoření keramické misky a jejího zdobení

Zvládnutí dílčího technologického kroku: 

vyválení plátu hlíny a vykrojení kolečka



vyválení válečků a jejich vrstvení a spojování



zdobení povrchu válečků rýhami a dírkováním

Rozvoj specifických psychomotorických oblastí: 

pečlivost práce



vytvoření odpovídajícího tvaru



jemné motorika



představivost

Afektivní cíle hodiny: Ekonomika: 

úsporné zacházení s materiálem



výrobek z keramiky má dlouhou životnost

Estetika: 

originalita ztvárnění a zdobení

Ekologie: 

recyklace zbylého materiálu 31



keramika je přírodní materiál

Sociální rozvoj: 

spolupráce a ohleduplnost při půjčování nástrojů



respekt k práci druhých



úcta k práci předků

Osobnostní rozvoj: 

dodržování bezpečnosti a hygieny práce (pracovní oděv, správné používání pracovních nástrojů)



ocenění vlastních pracovních schopností – zručnost



získání informace o životě předků – náročnost výroby, délka výrobního procesu

Předmětový rozvoj: 

aktivní účast



pocit úspěšně vykonané práce

Použitý materiál a pomůcky: 

keramická hlína, šlikr



očko, špachtle, párátko, váleček, nožík



ochranné pomůcky – zástěra

Pracovní postup: 

žáci dostali již předhnětenou hlínu a podle instrukcí učitele ji dále ještě 10 minut zpracovávali



hlínu si rozdělili na šest částí, jednu o něco větší než ty ostatní



z většího kousku hlíny tlakem ruky a za pomocí válečku vytvořili placku a z té vykrojili kruh = dno misky



ze zbylých pěti částí vyváleli tenké a dlouhé válečky



válečky pak vrstvili po obvodu dna misky a jejich konce k sobě spojovali pomocí šlikru, který nanášeli i mezi jednotlivé vrstvy

32



za pomocí párátka jednotlivé vrstvy válečků vyzdobili vzory, jež si zakreslili do pracovního listu



hotovou misku jsme nechali vyschnout a pak ji vypálili v peci

Obrázek č. 6: práce žáků 5. třídy

Kriteria hodnocení: 

pečlivost provedení, správné proporce předmětu



zachování technologického postupu



originálnost finální úpravy



dokončení práce



žák ví, co je to šlikr a špachtle



spolupráce se spolužáky




Kompetence: 

žáci se s pomocí učitele učí, na základě stanovených kritérií, hodnotit výsledky své činnosti



žáci si osvojí základní pracovní dovednosti a návyky, naučí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci s hlínou



žáci se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých 33




3.2 Exkurze vodárenská věž 3.2.1 Příprava exkurze Místo konání: Vodárenská věž v Karviné, Moravskoslezský kraj Délka realizace: 1 den + 2 vyučovací hodiny Třída: 4. Kognitivní cíle exkurze: získat poznatky o

vodě (o

skupenstvích, koloběh vody), získat poznatky

o vodárenských věžích (co to jsou vodárenské věže, jakou mají funkci – vodojem a čerpací stanice, z jakých materiálů jsou postaveny – železobetonová konstrukce, cihlové zdivo, kruhový půdorys) Psychomotorické cíle exkurze: získání mentální představy o geometrických tvarech, prostorová a plošná představivost, rozmístění tvarů na ploše Afektivní cíle exkurze: ohodnotit význam vodárenských věží, ocenit význam vodárenských věží v době požáru, respektovat názory spolužáků, ocenit tuto technickou památku v našem regionu, schopnost spolupráce ve skupině

Kompetence: 




žákům je umožněno zažít pocit úspěchu









žáci se učí používat správnou terminologii

34


Motivační – před začátkem exkurze, experiment „stroj na déšť“ – koloběh vody



Exkurze – obhlídka věže a vyplnění pracovního listu



Demonstrační – pozorování architektonického vzhledu věže



Rozhovor – žáci mezi sebou, žáci s učitelem



Výklad – učitele o významu vodárenské věže



Instruktáž – experiment




Organizace exkurze: Zákonným zástupcům žáků dát vědět o termínu exkurze na pravidelných třídních schůzkách. Dále týden před exkurzí dát žákům zapsat konkrétní informace do žákovské knížky. Lístky na autobus hromadné dopravy uhradit z třídního fondu.

Zajištění exkurze: Měsíc před exkurzí navštívit vodárenskou věž a na základě získaných informací a dojmů vytvořit pracovní list (Příloha č. 3). Dva dny před exkurzí zkontrolovat, že informace v žákovské knížce pro zákonné zástupce jsou podepsány zákonnými zástupci žáka a namnožit žákům pracovní listy. Den před exkurzí žákům připomenout, co mají mít sebou a v kolik a kde je sraz. Příprava žáků na exkurzi: Týden před plánovanou exkurzí dát žákům zapsat informace do žákovské knížky a vyžádat souhlas zákonných zástupců s účastí dítěte na akci formou jejich podpisu. Den před exkurzí si s žáky znovu říct, co si mají vzít sebou a kde je sraz. Provést společně experiment „stroj na déšť“, a na něm si názorně vysvětlit koloběh vody (Příloha č. 4). 35

Bezpečnost a hygiena: 

Rizika - Nedodržování silničních pravidel provozu, ztráta žáka, úraz při neopatrném chování během experimentu









Chování žáků v autobuse – mluvit tiše, během jízdy sedět v klidu, neničit vybavení autobusu, pokud stojím – pevně se chytit držadla

Hodnocení: Exkurzi společně s

žáky vyhodnotit následující vyučovací den. Společně

prodiskutovat vyplněné pracovní listy a zrekapitulovat získané znalosti týkající se vodárenské věže a koloběhu vody. Následující hodinu pracovních činností žáci sestaví v rámci skupinové práce vodárenskou věž z geometrických tvarů.

3.2.2 Příprava na hodinu pracovních činností Tematický celek: práce s drobným materiálem Námět: vodárenská věž z papírových geometrických tvarů Kognitivní cíle hodiny: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů: 

papír se dá mačkat, trhat, skládat, stříhat



papír má různou tloušťku a může být barevný



na papír se dá obkreslovat podle šablony



šablona musí být z tvrdého papíru

36



lepidlo spojuje různé materiály, je tekuté i tuhé



papír má ostré hrany

Poznatky o nástrojích: 

nůžky jsou ostré



nůžky bývají pro právaky i leváky


při obkreslování se s šablonou nesmí hýbat



na jeden papír se dá šablona obkreslit víckrát



nejprve je třeba věž sestavit a pak teprve nalepit

Poznatky z jiných předmětů: 

matematika



výtvarná výchova


vyvození pracovních rizik při práci s nůžkami – nedávat proti obličeji, podávat rukojetí napřed



lepidlo z prstů se neolizuje, ruce se myjí mýdlem a vodou




Psychomotorické cíle hodiny Osvojení si celého systému technologických kroků: 

osvojení si postupu obkreslení šablony a vystřižení požadovaného tvaru


obkreslení různých geometrických tvarů podle šablony



vystřižení obkresleného tvaru



lepením a vrstvením tvarů vytvořit požadovaný obrazec


pečlivost práce



vytvoření odpovídajícího obrazce



jemná motorika



představivost 37

Afektivní cíle hodiny Ekonomika: 

správné rozvržení času rozdělením úkolů ve skupině



rovnoměrné nanášení lepidla



umístění šablony na papír – šetření papírem

Estetika: 

originalita



vhodně zvolené kombinace barev

Ekologie: 

recyklace zbylého materiálu



třídění papíru


spolupráce a ohleduplnost při půjčování nástrojů





dodržování bezpečnosti a hygieny práce (pracovní oděv, správné používání pracovních nástrojů)



uspořádání pracovního místa



vyšší myšlenkové operace


aktivní účast





šablony geometrických tvarů z tvrdého papíru



nůžky, lepidlo



pravítko, tužka

38


rozdělení žáků do skupin



každá skupina dostane 3 šablony geometrických tvarů ve dvou velikostech (obdélník, čtverec, trojúhelník), jeden tvrdý papír velikosti A3 a barevné papíry velikosti A4



podle nákresů vodárenské věže ve svých pracovních listech se dohodnou na množství a barvě jednotlivých geometrických tvarů a rozdělí si práci



žáci obkreslují tvary podle šablon a vystřihávají je



společně sestaví z vystřižených dílů vodárenskou věž a nalepí na papír velikosti A3

Kriteria hodnocení: 

správnost držení nůžek a vystřižení



správné zacházení se šablonou



sladění barev






osvojení technologického postupu






dokončení práce



spolupráce ve skupině






správné sestavení konstrukce věže

Kompetence: 




žáci jsou vedeni ke správnému způsobu použití materiálu a pracovních nástrojů



žáci se učí spolupracovat ve skupině a respektovat nápady druhých



žáci se učí dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků 39




3.3 Exkurze Kašna 3.3.1 Příprava exkurze Místo konání: Kašna na náměstí, Karviná Délka realizace: 1 den + 2 vyučovací hodiny Třída: 3. Kognitivní cíle exkurze: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů (litina – slitina železa a uhlíku = nerostné suroviny získané ze země, litina = vyrobeno litím do formy, litina je tvrdá a těžká, kámen i litina jsou odolné vůči vodě, kámen - stavební prvek našich předků), poznatky o nástrojích (forma – nástroj k odlévání tvarů, dláto – nástroj k opracování kamene), poznatky vyplývající z technologického postupu (litina se musí do formy odlévat horká a pak zchladit), poznatky z jiných předmětů (prvouka – život našich předků), nová technická terminologie (litina, forma, dláto, struktura materiálu, pilíř, hlavice, věnec), myšlenkové osvojení si technologického postupu, nezbytné dodržení technologického postupu. Psychomotorické cíle exkurze: získání mentální představy o technologických postupech odlévání litiny, prostorová a plošná představivost, jemná motorika – šrafování struktury kamene, kresba kašny do pracovního listu Afektivní cíle exkurze: voda jako nezbytná součást života - význam kašny jako zdroje vody a její význam dnes, ekologie (úsporné zacházení s vodou), estetika (zdobnost kašny a význam symbolů), sociální rozvoj (kašna jako místo rozvíjející sociální vztahy), předmětový rozvoj (důraz na potřebu technického myšlení – přívod vody do kašny), osobnostní rozvoj (pečlivost při šrafování).

40

Kompetence: 







žáci se učí dodržování obecných pravidel bezpečnosti





Motivační, skupinová práce – tvorba vodotrysku z pet láhve



Exkurze



Demonstrační – pozorování kašny






Výklad – učitele o významu kašny a technologickém postupu její výroby




Organizace exkurze: Zákonným zástupcům žáků dát vědět o termínu exkurze do žákovské knížky a týden před exkurzí tam zapsat konkrétní informace. Před realizací exkurze vybrat od žáků potřebný obnos na zaplacení cestovného hromadnou dopravou tam i zpět.

Zajištění exkurze: Měsíc před exkurzí vyhledat potřebné informace a na jejich základě rozhodnout o cílích exkurze a vytvořit pracovní list (Příloha č. 5). Dva dny před exkurzí zkontrolovat, že informace pro zákonné zástupce v žákovské knížce jsou jimi podepsány a namnožit žákům pracovní listy. Den před exkurzí žákům připomenout, co mají mít sebou a v kolik a kde je sraz.

41

Příprava žáků na exkurzi: Týden před plánovanou exkurzí dát žákům zapsat informace do žákovské knížky a vyžádat souhlas zákonných zástupců s účastí dítěte na akci formou jejich podpisu. Den před exkurzí s žáky ve skupinách podle návodu vyrobit z pet lahve vodotrysk, a ten pak vyzkoušet přímo na místě exkurze (Příloha č. 7). A také si s žáky připomenout, co si mají vzít sebou a kde je sraz. Bezpečnost a hygiena: 

Rizika – nedodržování silničních pravidel provozu, ztráta žáka, úraz při neopatrném chování



Prevence – dodržování silničních pravidel provozu (chození po chodníku, opatrné přecházení přes přechod, žáci jdou ve dvojicích a drží se dohromady v jedné skupině), respektování pokynů učitele, průběžná kontrola žáků



Diskuze o první pomoci – ošetření drobného úrazu (ránu opláchneme vlažnou vodou, vydezinfikujeme a přelepíme náplastí), při závažnějších zranění voláme 155



Chování žáků v autobuse – mluvit tiše, během jízdy sedět v klidu, neničit vybavení autobusu, pokud stojím - pevně se chytit držadla



Vodu z kašny nepít, do kašny neházet žádné předměty ani z ní nic nelovit



prodiskutovat vyplněné pracovní listy a zrekapitulovat získané znalosti týkající se významu kašny dnes i při jejím vzniku. Následující hodinu pracovních činností žáci sestaví ve skupinách kašnu ze stavebnice lego.

42

3.3.2 Příprava na hodinu pracovních činností Tematický celek: konstrukční činnosti Námět: kašna ze stavebnice Kognitivní cíle hodiny: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů: 

stavebnice je pevná, má ostré hrany, různé velikosti



ze stavebnice se dají postavit vertikální i horizontální útvary



kostky stavebnice mají různou barvu



jednotlivé části stavebnice se dají různě horizontálně otáčet


jednotlivé části kašny můžeme postavit zvlášť a pak ji sestavit



při sestavování postupujeme od základů směrem nahoru


se stavebnicí se nehází



nenecháváme stavebnici se válet po zemi – stoupnutí na ni může způsobit úraz



stavebnici nedáváme do pusy ani ji neolizujeme


osvojení si postupu vytvoření výrobku ze stavebnice podle předlohy


vytvoření jednotlivých tvarů kašny



správné spojování dílů stavebnice, aby výsledný tvar držel pohromadě


originalita ztvárnění



jemná motorika



prostorová představivost

43


odhad spotřeby materiálu

Estetika: 

správná proporcionalita předmětu



vhodně zvolené kombinace barev


týmová práce při stavbě ze stavebnice








vytrvalost a tvořivost


aktivní účast





předloha – fotografie kašny



stavebnice lego


rozdělení žáků do skupin



každá skupina dostane jednu sadu stavebnice



podle předlohy (fotografie kašny na náměstí v Karviné, kterou žáci viděli během exkurze) si žáci rozdělí jednotlivé části kašny – kamenný věnec, pilíře, kruhové mísy a hlavici a domluví se na barevném rozvržení



žáci staví jednotlivé části kašny



ve skupině společně sestaví celou kašnu

44

Kritéria hodnocení: 

správné zacházení se stavebnicí



sladění barev






osvojení technologického postupu






spolupráce ve skupině



správné sestavení konstrukce kašny

Kompetence: 




žáci jsou vedeni ke správnému způsobu použití stavebnice



žáci se učí spolupracovat ve skupině, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku



žáci se učí dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny




3.4 Exkurze Kotulova dřevěnka 3.4.1 Příprava exkurze Místo konání: Kotulova dřevěnka v Havířově http://www.muzeumct.cz/kotulova_drevenka/?trideni=102#aktuality Délka realizace: 1 den + 2 vyučovací hodiny Třída: 2. Kognitivní cíle exkurze: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů (přírodní materiály využívané pro tvorbu oděvů, ovčí vlna – získává se z ovcí, je měkká, len a konopí – získává se pěstováním rostlin, zpracováním se z něj stává vlákno),

45

poznatky o nástrojích (kolovrat a vřeteno – slouží ke spřádání vláken, tkalcovský stav – slouží ke tkaní plátna, česlice – nástroj na česání lnu, trdlice – nástroj na lámání lnu), poznatky vyplývající z technologického postupu (len se musí natrhat a usušit, odsemenit, namočit, nalámat a vyčesat než z něj lze předením utkat vlákno a pak z vláken utkat plátno), nová technická terminologie (vřeteno, kolovrat, tkalcovský stav, máčení, drhlen, trdlice, česlice), myšlenkové osvojení si technologického postupu, nezbytné dodržení technologického postupu. Psychomotorické cíle exkurze: získání myšlenkové představy o technologických postupech při zpracování lnu na plátno, zvládnutí některých kroků pracovního postupu (např. tkaní, namáčení), jemná motorika a prostorová představivost Afektivní cíle exkurze: úsporné zacházení s materiálem a jeho recyklace (opětovné využití materiálu), estetika přírodních materiálů, sociální rozvoj (respekt k druhým), předmětový rozvoj (získání informace o životě předků – náročnost výroby, délka výrobního procesu), rozvoj osobnosti (snaha zapojit se a vyzkoušet něco nového)

Kompetence: 




žáci se učí správně používat materiál a pracovní nástroje







Použité metody: 

Motivační – před začátkem exkurze – pohádka Krteček a kalhotky



Exkurze



Demonstrační – pozorování exponátu a způsobu jejich používání



Rozhovor – žáci mezi sebou, žáci s průvodkyní nebo s učitelem



Výklad – paní průvodkyně o historii Kotulovy dřevěnky a způsobu zpracování lnu 46



Instruktáž – tkaní na osnově




Organizace exkurze: Zákonným zástupcům žáků dát vědět o termínu exkurze na pravidelných třídních schůzkách. Dále týden před exkurzí rozdat žákům lístek s konkrétními informacemi. A vyžádat souhlas zákonných zástupců s účastí dítěte na akci formou jejich podpisu. Před realizací exkurze vybrat od žáků vstupné a cestovné.

Zajištění exkurze: Dva měsíce před exkurzí navštívit Kotulovu dřevěnku a na základě získaných informací a dojmů vytvořit pracovní list (Příloha č. 7). Jeden měsíc před exkurzí zavolat do Kotulovy dřevěnky a domluvit termín exkurze a její zaměření na zpracování lnu a výrobu plátna. Dva dny před exkurzí zkontrolovat zda je lístek s informacemi podepsán a namnožit žákům pracovní listy. Den před exkurzí žákům připomenout, co mají mít sebou.

Příprava žáků na exkurzi: Den před exkurzí žáky motivovat pohádkou Krteček a kalhotky. Popovídat si s nimi o pohádce a projít jednotlivé kroky výroby kalhotek pro krtka.

Bezpečnost a hygiena: 

Rizika – Nedodržování silničních pravidel provozu, ztráta žáka, úraz při neopatrném chování

47



Prevence – dodržování silničních pravidel provozu (chození po chodníku, opatrné přecházení přes přechod, žáci jdou ve dvojicích a drží se dohromady v jedné skupině), respektování pokynů učitele, průběžná kontrola žáků



Diskuze o první pomoci – ošetření drobného úrazu (ránu opláchneme vlažnou vodou, vydezinfikujeme a přelepíme náplastí), při závažnějších zranění voláme 155



Na vystavené exponáty nesahat, pečlivě poslouchat pokyny paní průvodkyně



prodiskutovat vyplněné pracovní listy a dojmy z exkurze. Následující hodinu pracovních činností žáci stříhají krtkovi kalhoty, obšijí je obnitkovacím stehem a dokreslí postavu Krtečka.

3.4.2 Příprava na hodinu pracovních činností Tématický celek: práce s drobným materiálem NÁMĚT: Krtečkovy kalhotky Kognitivní cíle hodiny Poznatky o vlastnostech použitých materiálů: 

Látka je měkká, hebká, splývavá



Existují látky mnoha barev a struktur



Přírodním materiálem je bavlna, len, hedvábí, konopí atd.



Umělým materiálem je polyester, polyamid, elastan apod.



Nit je relativně pevná, dá se přetrhnout

Poznatky o nástrojích: 

Jehla je ostrá, má ouško pro navlečení nitě



Jehla slouží k prošívání a sešívání látky



Nůžky slouží k stříhání látek a nití 48

Poznatky vyplývající z technologického postupu: 

Postup obkreslování na látku podle šablony



Postup stříhání látky



Postup šití obnitkovacím stehem

Poznatky z jiných předmětů: 

prvouka – přírodní materiály



vlastivěda – život našich předků

Nová technická terminologie: 

obnitkovací steh



polyester, polyamid, elastan, hedvábí

Poznatky z bezpečnosti a hygieny práce: 

vyvození pracovních rizik při práci s nůžkami a jehlou



práce s ochrannými pomůckami (náprstek)




Psychomotorické cíle hodiny Osvojení si celého systému technologických kroků: 

osvojení si postupu vystřižení střihu z látky a jeho obšití obnitkovacím stehem

Zvládnutí dílčího technologického kroku: 

obkreslení podle střihu a vystřižení z látky



obšití obnitkovacím stehem



dokreslení postavy krtečka

Rozvoj specifických psychomotorických oblastí: 

pečlivost práce



jemné motorika



tvořivost

49

Afektivní cíle hodiny Ekonomika: 




umístění šablony na materiál

Estetika: 

originalita ztvárnění

Ekologie: 

recyklace zbylého materiálu



upřednostňování přírodních materiálů

Sociální rozvoj: 

spolupráce a ohleduplnost při půjčování nástrojů a pomůcek






úcta k práci předků

Osobnostní rozvoj: 

správný výběr materiálů



ocenění vlastních pracovních schopností – zručnost



vůle

Předmětový rozvoj: 

aktivní účast




Použitý materiál a pomůcky: 

různé druhy látek a nití



nůžky, jehly, křída, šablony



lepidlo, fixy, tužka, tvrdý papír A4

Pracovní postup: 

žáci si přinesou z domu látku na krtečkovi kalhotky



žáci budou mít na výběr z několika šablon, vyberou si jednu a pomocí křídy ji obkreslí na rub látky

50



paní učitelka jim vysvětlí a ukáže postup při stříhání látky a šití obnitkovacím stehem



žáci vystřihnou obkreslený střih z látky a jehlou ho obšijí obnitkovacím stehem dokola



pak nalepí hotové kalhotky do spodní části papíru a dokreslí nejprve tužkou a pak fixami postavu krtečka

Kritéria hodnocení: 

správné proporce výsledné práce



pečlivost provedení



zachování technologického postupu



žák umí navléct nit do jehly



žák umí šít obnitkovacím stehem






dokončení práce

Kompetence: 

žáci rozvíjejí svou tvořivost a uplatňují vlastní nápady



žáci si osvojí základní pracovní dovednosti a návyky, naučí se používat vhodné nástroje a pomůcky při práci s látkou






žáci se snaží dosáhnout kvalitního výsledku







51

3.5 Exkurze Most Sokolovských hrdinů 3.5.1 Příprava exkurze Místo konání: Most Sokolovských hrdinů, Karviná-Darkov Délka realizace: 1 den + 2 vyučovací hodiny Třída: 1. Kognitivní cíle exkurze: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů (železo a beton jsou pevné a odolné materiály, často využívané na stavbách, beton rychle tvrdne), poznatky o nástrojích (kladivo – zatlouká hřebíky, pila – dělí materiál, svářečka – svařuje železné pruty k sobě, ztracené bednění tvoří formu pro beton), poznatky vyplývající z technologického postupu (mícháním se zabrání zatuhnutí betonu, železo se spojuje roztavením a zchlazením), poznatky z jiných předmětů (prvouka – význam mostu), nová technická terminologie (ztracené bednění, nosník, železo, beton, svářečka), myšlenkové osvojení si technologického postupu. Psychomotorické cíle exkurze: získání mentální představy o technologických postupech při stavbě mostu, kresba mostu do pracovního listu Afektivní cíle exkurze: ekonomie (úspora času a energie – most zkracuje přesun zboží a lidí) estetika (propojení krásy a funkce), sociální rozvoj (most jako spojnice nejen míst ale i lidí – sociální vztahy), předmětový rozvoj (důraz na vhodný výběr přírodnin pro realizaci tvaru mostu), osobnostní rozvoj (pečlivost a vytrvalost při kresbě) Kompetence: 

žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek



žáci se učí dodržování obecných pravidel bezpečnosti






učitel vede žáky k správným způsobům užití materiálů

52



učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých výsledků práce


Motivační – stavba mostu ze stavebnice



Exkurze



Demonstrační – pozorování mostu






Výklad – učitele o významu mostu a technologickém postupu jeho výroby




Organizace exkurze: Zákonným zástupcům žáků dát vědět o termínu exkurze do žákovské knížky a týden před exkurzí tam doplnit konkrétní informace. Před realizací exkurze vybrat od žáků potřebný obnos na zaplacení cestovného hromadnou dopravou tam i zpět.

Zajištění exkurze: Měsíc před exkurzí vyhledat potřebné informace a na jejich základě rozhodnout o cílích exkurze a vytvořit pracovní list (Příloha č. 8). Dva dny před exkurzí zkontrolovat, že informace pro zákonné zástupce v žákovské knížce jsou podepsány a namnožit žákům pracovní listy. Den před exkurzí žákům připomenout, co mají mít sebou a v kolik a kde je sraz.

Příprava žáků na exkurzi: Jako motivaci den před exkurzí s žáky postavit mosty z různých druhů stavebnic. Nezapomenout žákům říct, co si mají vzít sebou a kde je sraz. 53

Bezpečnost a hygiena: 

Rizika - Nedodržování silničních pravidel provozu, ztráta žáka, úraz při neopatrném chování









Chování žáků v autobuse – mluvit tiše, během jízdy sedět v klidu, neničit vybavení autobusu, pokud stojím - pevně se chytit držadla



K řece Olši nesestupovat, nenaklánět se z mostu a nic do řeky neházet

Hodnocení: Exkurzi společně s žáky vyhodnotit v následující hodině pracovních činností. Společně pak prodiskutovat vyplněné pracovní listy a nechat žáky zopakovat získané znalosti týkající se stavby mostu. Pokračovat tvorbou mostu z nasbíraných přírodnin a nalepit jej na papír.

3.5.2 Příprava na hodinu pracovních činností Tematický celek: práce s drobným materiálem Námět: most Sokolovských hrdinů z přírodnin Kognitivní cíle hodiny: Poznatky o vlastnostech použitých materiálů: 

Listí ze stromů je barevné, ohebné a hladké, pokud vyschne je lámavé, křehké



Žaludy a kaštany mají tvrdou slupku, jsou oblé

54



Plody šípku jsou měkké a oblé, uvnitř se nacházejí semínka



Větve stromů jsou pevné, dají se ohnout i zlomit, kúra na nich je drsná i hladká zároveň


Vybereme si druhy přírodniny, ze kterých budeme tvořit



Tvar mostu si nejprve naaranžujeme a pak teprve lepíme


Větvičkami ze stromů se neoháníme, abychom nikoho nezranili



Žádnou z přírodnin nedáváme do pusy a neokusujeme



Stejně tak nedáváme do pusy lepidlo, ruce si myjeme v umyvadle a osušíme si je ručníkem



Dáváme pozor, aby se žaludy a kaštany neváleli po zemi – hrozí riziko uklouznutí


osvojení si postupu naaranžování přírodnin do tvaru mostu


správné použití lepidla


jedinečnost ztvárnění



jemná motorika



plošná představivost


odhad spotřeby materiálu



úsporné zacházení s materiálem – množství použitého lepidla i přírodnin

Ekologie: 

přírodní materiály a jejich následná recyklace 55

Estetika: 

správná proporcionalita jednotlivých částí mostu



vhodná kombinace materiálů


ohleduplnost při práci



výpomoc mezi sebou při nedostatku přírodnin





výběr vhodných materiálů


vlastní kresba mostu



vlastní nasbírané přírodniny – větvičky, listí, kaštany, žaludy, šípky apod.


kontrola pracovního listu a prohlédnutí si vlastní kresby žákem za účelem připomenutí si správného tvaru mostu



příprava pracovního místa, rozložení přírodnin na stole



aranžování přírodnin do podoby mostu Sokolovských hrdinů



po skončení aranžmá kontrola práce učitelem a předání lepidla k dokončení práce



úklid pracovního stolu i jeho okolí

Kritéria hodnocení: 

správné zacházení s lepidlem



ekologické a ekonomické chování






technická správnost finální úpravy



pečlivost provedení

56

Kompetence: 

žáci se učí postup při práci s přírodninami



žáci jsou vedeni ke správnému způsobu použití lepidla



žáci se učí dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny



žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky, učí se používat vhodné pomůcky




57

4 EMPIRICKÁ ČÁST 4.1 Orientační ověřování efektivity Pro ověření efektivity navržených exkurzí jsem v rámci uskutečněné exkurze v Archeoparku Chotěbuz-Podobora vytvořila dotazník pro žáky 5. třídy, jež se exkurze účastnili a stejné otázky jsem jim položila před exkurzí a po ni. Cílem bylo ověřit, jestli u žáků došlo ke změně znalostí právě během exkurze. Porovnávala jsem, zda odpověď, které před exkurzí zněla nevím nebo byla nesprávná, se po exkurzi změnila na správnou nebo částečně správnou či obsahovala znalost o tématu. Dotazníkové šetřené nemá plně průkaznou hodnotu, jelikož se jedná o poměrně malý vzorek, pouze jedné exkurze. Nicméně pro moji představu a účely této závěrečné práce je tento vzorek zcela dostatečný.

4.2 Zpracování získaných údajů Pro přehlednost a názornost získaných informací byli pro jejich zpracování použity grafy, v nichž jsou uvedeny odpovědi na otázky poskytnuté žáky 5. třídy před a po exkurzi v Archeoparku Chotěbuz – Podobora.

Graf č. 1. Vyhodnocení otázky „Víš, kdo to jsou Slované?

Otázka č. 1: Víš, kdo to jsou Slované? 14 Počet odpovědí

12 10

12

11

8 6 4 2

4

3

0 před exkurzí

po exkurzí

správná odpověď

nesprávná odpověď

58

Žáci před exkurzí do pracovního listu napsali lidé, předkové, nájezdníci nebo neodpověděli. Odpověď lidé jsem vyhodnotila jako nesprávnou odpověď, byť nebyla fakticky nesprávná. Nicméně v otázce jsem vycházela z předpokladu, že žáci vědí, že Slované jsou lidé a chtěla jsem, aby mi je nějakým způsobem charakterizovali. V pracovním listu po exkurzi se objevili odpovědi naši předkové, naši předchůdci, chudí lidé a jeden žák neodpověděl.

Graf č. 2. Vyhodnocení otázky „Víš, z čeho stavěli obydlí?“

Počet odpovědí

Otázka č. 2: Víš, z čeho stavěli obydlí? 16 14 12 10 8 6 4 2 0

15 12

3

0

před exkurzí

po exkurzí

správná odpověď


Do pracovního listu před exkurzí žáci napsali odpovědi: ze dřeva, ze slámy a ze sena. Odpověď ze sena jsem vyhodnotila jako nesprávnou, byť si uvědomuji, že žáci pojem seno a sláma nerozlišují. V pracovním listě po exkurzi se již mezi odpověďmi seno nevyskytuje. Žáci odpovídali následovně: ze dřeva, ze slámy, z bahna nebo hlíny, z kůlů a z mazanice.

59

Graf č. 3. Vyhodnocení otázky „Napiš, co jedli, jak získávali obživu.

Počet odpovědí

Otázka č. 3: Napiš, co jedli, jak získávali obživu. 16 14 12 10 8 6 4 2 0

15 13

2

0

před exkurzí

po exkurzí

správná odpověď


Žáci na zadání před exkurzí odpověděli: lovili zvířata, chovali dobytek, farmařili, jedli zeleninu, ovoce a maso. Z grafu je jasné, že žáci měli již před exkurzí celkem jasnou představu o způsobu obživy Slovanů. Po exkurzi se jejich odpovědi rozšířili o tyto znalosti: jedli vajíčka, pěstovali obilí a z mouky pekli chleba, pili pivo, medovinu a mléko. Graf č. 4. Vyhodnocení otázky „Vypiš, jaké nástroje používali Slované.“ Otázka č. 4: Vypiš, jaké nástroje používali Slované? Počet odpovědí

20 15 15 10 10 5 5

0

před exkurzí

po exkurzí

0 správná odpověď


Před exkurzí pár žáků na zadání neodpovědělo a někteří jej nepochopili správně, takže mezi odpověďmi byla i flétna nebo palcát. Mezi správné odpovědi jsem zařadila: kladivo, sekera, oštěp, luk a šíp. Přestože některé možnosti jsou spíše zbraně než nástroje, vyhodnotila jsem je jako správné, protože sloužili i jako nástroj 60

k získávání obživy. Stejné odpovědi se objevili i v části pracovního listu po exkurzi. Jen většina žáků místo jedné možnosti vypsala alespoň tři z výše zmíněných. Graf č. 5. Vyhodnocení otázky „V jakém obydlí bydleli Slované?“ Otázka č. 5: V jakém obydlí bydleli Slované? 14 Počet odpovědí

12

13

10 8

9

6 4

6

2

2

0 před exkurzí

po exkurzí

správná odpověď


V části pracovního listu před exkurzí měli žáci určit zaškrtnutím obrázek zobrazující obydlí Slovanů. Měli na výběr ze tří možností, na kterých bylo hradiště, městský dům a hrad. V části pracovního listu po exkurzi měli žáci tradiční obydlí Slovanů nakreslit podle toho, co viděli v archeoparku. Většině z nich se to podařilo, jeden žák nedokázal kresbu dokončit a u dalšího kresba vypadala jako obyčejný dům bez typických kůlů jako u ostatních žáků.

61

5 ZÁVĚR Hlavním cílem této závěrečné práce bylo připravit pět exkurzí technických památek na Těšínském Slezsku a na ně navazující přípravy pracovního vyučování na 1. stupni základní školy. Následně jednu z exkurzí zrealizovat a formou pracovního listu u žáků ověřit efektivitu porovnáním kognitivních znalostí daného tématu před a po exkurzi. Jednotlivé cíle byly rozděleny na tři části a to teoretickou, praktickou a empirickou. Teoretická část popsala význam a úkoly technické výchovy a cíle pracovního vyučování, jež spadá do oblasti Člověk a svět práce v Rámcově vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Součástí teoretické části je také popis vybraných pedagogických metod vhodných pro výuku pracovních činností na prvním stupni ZŠ. Dále byla v teoretické části definovaná technická památka a bylo charakterizováno pět vybraných památek z těšínsko-slezského regionu. Technické památky byly vybrány pro jejich snadnou dostupnost z místa zaměstnání na ZŠ Karla Dvořáčka v Orlové. Prvotním záměrem bylo vytvořit přípravy exkurzí a hodin, jež by mohly být využity i ostatními pedagogy. Z tohoto důvodu je každá exkurze zaměřena na jiný ročník prvního stupně ZŠ. V praktické části každá příprava jednotlivých exkurzí obsahuje nejen jaké cíle a kompetence naplňuje, ale také organizační a

motivační část s pracovním listem. Na ni navazuje pečlivě

rozpracovaná

příprava

pracovního

vyučování

s popisem

postupu

práce

a popisem potřebných pracovních pomůcek. Empirická část se zaměřila na žáky a zjištění přínosu exkurze k rozšíření jejich znalostí o daném tématu. Pro tento účel byli vybrání žáci páté třídy a byla navržena exkurze do Archeoparku v Chotěbuzi. Byl vytvořen dotazník týkající se života Slovanů. Žákům byla položena stejná otázka před a po exkurzi. Na žácích byla znát, při vyplňování dotazníku před exkurzí, jistá nervozita z toho, že odpovědi neznají, a to i přesto, že byli ujištění, že to není test a jejich odpovědi nebudou hodnoceny. Hodně se mezi sebou radili a vyptávali se, jaká je správná odpověď. Zatímco při vyplňování stejných otázek po exkurzi, a společné kontrole pracovního listu, na nich

62

byla znát spokojenost se svou schopností odpovědět a potřeba spolupráce s kamarádem byla velmi malá. Správně připravená exkurze může v žákovi vzbudit silný zážitek a tím mu pomoci si zapamatovat větší množství znalostí potřebných pro jeho budoucí život. Mně osobně tato zkušenost přesvědčila o přínosu exkurze, jakožto způsobu rozvíjení žáka ve všech oblastech poznávání sebe sama i světa okolo něj. Na druhou stranu je potřeba říci, že připravit exkurzi tak, aby v žákovi tento silný zážitek vyvolala, je pro učitele velmi náročné. A to nejen po stránce časové a organizační, ale hlavně motivační. Přesto věřím, že v zájmu zvyšování technické gramotnosti žáků, by měly být exkurze technických památek zařazovány do výuky alespoň jednou ročně.

63

6 LITERATURA [1]

FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. 2 . vyd. Přeložil Karel BALCAR. Praha: Portál, 2004. Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-966-6 .

[2]

HANUŠ, Radek a Lenka CHYTILOVÁ. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2816-2.

[3]

HLUŠIČKOVÁ, Hana (ed.). Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. díl. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-043-8 .

[4]

HLUŠIČKOVÁ, Hana (ed.). Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. díl. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-044-6 .

[5]

HLUŠIČKOVÁ, Hana (ed.). Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. díl. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-042-X.

[6]

HLUŠIČKOVÁ, Hana (ed.). Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. díl. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-160-4 .

[7]

CHAJDA, Radek. Zábavné experimenty pro děti: jednoduché fyzikálně a chemicky zaměřené pokusy pro malé vědce. Brno: Computer Press, 2010. Hravá věda (Computer Press). ISBN 978-80-251-2926-5.

[8]

JAKUBEC, I., ŠTEMBERK, J. Typologie technických památek. In Technické památky Prahy a jejich úloha v cestovním ruchu. Praha: Vysoká škola Obchodní v Praze. 2007. s. 4 - 13.

[9]

KIJONKA, Edmund. Karviná: město v kráse památek. Karviná: Oddělení správy zámku a památkové péče OŠK Magistrátu města Karviné, 2005. ISBN 80-2395483-0 .

[10] KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a Branislav PUPALA (eds.). Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-585-7 . [11] KROPÁČ, Jiří. Didaktika technických předmětů: vybrané kapitoly. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. ISBN 80-244-0848-1 . [12] MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 807315-039-5 .

64

[13] PEREZ, Mélanie a Francesca MASSA. Zábavné pokusy pro zvídavé děti. Ilustroval Sandrine LAMOUR, ilustroval Vincent HUBERT. Čestlice: Rebo, 2014. Rebo dětem. ISBN 978-80-255-0854-1. [14] PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-047-X. [15] RÜTER, Martina. 111 napínavých experimentů pro děti: fascinující, ohromující, zcela bezpečné. Brno: ComputerPress, 2011. ISBN 978-80-251-2807-7. [16] SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-246-1. [17] STEFANOVOVÁ, Zuzana a Václav LEDNICKÝ. Cestovní ruch a technické památky. Ekonomika Management Inovace [online]. 2012(03) [cit. 2016-1101]. ISSN 1805-353X. Dostupné na www: http://emi.mvso.cz/EMI/201203/08%20Lednicky/Lednicky.pdf [18] ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a Jiří ŠÍR. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. Olomouc: Rubico, 2012. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6. [19] Velká kniha experimentů. Přeložila Kateřina RADILOVÁ. Říčany: Sun, 2015. ISBN 978-80-7371-880-0. [20] ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha: Grada, 2012. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4100-0.

Ostatní zdroje [21] Archeopark Český Těšín. Muzeum Těšínska [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné na www: http://www.muzeumct.cz/archeopark/ [22] BITTER, Miroslav. Litinová kašna z roku 1900 postavená na místě, kde původně stála kamenná vodní nádrž z roku 1793. In: Hrady.cz [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.hrady.cz/?OID=4597 [23] Fórum: Všeobecná diskusia: Všeobecná diskusia o hradoch. Slovenské hrady [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.hrady.sk/?fid=1 &from=180

65

[24] Galerie: Dovolená v Karviné, Darkovský most. Mobilmania.cz [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://galerie.mobilmania.cz/showphoto.php?photo=47448 [25] Hradiště Klučov. Slované [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://slovane.cz/?p=136 [26] Jak funguje vodárenská věž? InternetDict [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.internetdict.com/cs/answers/how-does-a-water-towerwork.html [27] Katalogy: Technické památky - vodárenské věže. Filaso.cz ... aneb filatelisté sobě [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.filaso.cz/katalog-znamky/341/2007-technicke-pamatkyvodarenske-veze [28] Kotulová dřevěnka Havířov. Muzeum Těšínska [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné na www: http://www.muzeumct.cz/kotulova_drevenka/?trideni=102#aktuality [29] KUBICOVÁ, Romana. Darkovský most v Karviné museli pozvednout. Dnes slouží výhradně pěším. In: Český rozhlas: Rádio vašeho kraje [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné na www: http://www.rozhlas.cz/kraje/cesko/_zprava/darkovsky-most-v-karvinemuseli-pozvednout-dnes-slouzi-vyhradne-pesim--1484235 [30] Most Sokolovských hrdinů. Hrady.cz [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=18343 [31] Oběh vody v přírodě. Datakabinet [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.datakabinet.cz/cs/Vyukove-materialy-a -data/Clovek-a jeho-svet/Pracovni-listy/Obeh-vody-v -prirode.html [32] Peknévecičky: Art Decor: Kresby: architektúra - tuš - A4. Sashe.sk [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.sashe.sk/-Hana/detail/architektura-tus [33] PINTÉR, Josef. Karvinská vodárenská věž je výraznou dominantou. Deník.cz [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/20110302historie.html

66

[34] Rámcové vzdělávací programy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2016-11-01]. Dostupné na www: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v -cr/skolskareforma/ramcovevzdelavaci-programy [35] Vodárenská věž nabídne luxusní a klidné bydlení za přijatelnou cenu. In: Karviná - město, které žije [online]. [cit. 2016-11-19]. Dostupné na www: http://www.mestokarvina.eu/vodarenska-vez-nabidne-luxusni-a -klidnebydleni-za-prijatelnou-cenu/ [36] Vodárenská věž: Karviná - město. Vodárenské věže [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné na www: http://www.vodarenskeveze.cz/ [37] Země poznané: Velká cesta Lotyšskem. Cesty a památky [online]. [cit. 201609-20]. Dostupné na www: http://www.cestyapamatky.cz/cesty/velka-cestalotysskem-2014/vidzemske-svycarsko-vidzemes-sveice-sigulga

67

7 PŘÍLOHY 7.1 Příloha č. 1 – lístek pro rodiče

68

7.2 Příloha č. 2 – Pracovní list Archeopark PŘED EXKURZÍ 1. Víš, kdo to jsou Slované?

2. Víš, z čeho stavěli obydlí?

3. Napiš, co jedli, jak získávali obživu:

4. Vypiš, jaké nástroje používali Slované:

5. V jakém obydlí bydleli Slované? Označ správný obrázek křížkem:

69

BĚHEM EXKURZE 1. Popiš, co znamenají tyto pojmy: AKROPOLE PALISÁDA ZEMNICE ŽERNOV 2. Z jakého materiálu byla vyrobena střecha?

3. Jakým způsobem střechu pokládali? Shora dolů nebo zdola nahoru?

4. Co zabránilo útočníkům zapálit opevnění hradiště?

5. Vypiš, co vyráběli z hlíny:

6. Vypiš, co všechno vyráběli ze železa:

7. Jaká zvířata chovali?

8. Jaký materiál používali při stavbě obydlí?

9. Nakresli si 3 styly zdobení keramiky:

70

PO EXKURZI 1. Víš, kdo to jsou Slované?

2. Víš, z čeho stavěli obydlí?

3. Napiš, co jedli, jak získávali obživu:

4. Vypiš, jaké nástroje používali Slované:

5. V jakém obydlí bydleli Slované? Zkus ho nakreslit:

71

7.3 Příloha č. 3 – pracovní list Vodárenská věž 1. Najdi v řádcích různá slova spojená s vodou:

VODNÍKVÁPENKAMOŘEVŮLVODÁRENSKÁVĚŽ SOBYVODAŽIDLEŘEKAPESPOTOKSADVODOTR YSCHLEBADOMEČEKSTUDNARYBNÍKLES 2. Jaká tři skupenství vody znáš? a. _________________ např. led b. _________________ např. perlivá voda c. _________________ např. vodní pára 3. Dokresli šipky tak, aby vznikl koloběh vody:

72

4. Jaké geometrické tvary můžeš vidět na vodárenské věži?

5. Co nejpřesněji zakresli vodárenskou věž:

73

7.4 Příloha č. 4 – experiment „stroj na déšť“

74

7.5 Příloha č. 5 – pracovní list Kašna v Karviné 1. K čemu sloužila kašna v době svého vzniku?

2. Jaký účel má kašna dnes?

3. Z kolika otvorů tryská voda z kašny?

4. Jaká zvířata jsou zobrazena na kašně?

5. Jak vysoká je kašna v cm?

6. Najdi u paty kašny datum výroby a poznač si ho.

7. Velice jednoduchým způsobem nakresli kašnu a označ na ni tyto pojmy: kamenný věnec, pilíř, kruhová mísa, koruna kašny

75

7.6 Příloha č. 6 – experiment vodotrysk z pet lahve

76

7.7 Příloha č. 7 – pracovní list Kotulova dřevěnka Spoj krtečkovy pomocníky a reálné předměty a místa potřebné ke zpracování lnu.

1

2

4

3

5

7

6

8

77

A

B

C

D

F

E

G H

78

Dokresli Krtečkovi kalhotky a vybarvi ho.

79

7.8 Příloha č. 8 – pracovní list Most Sokolovských hrdinů 1. Škrtni ten z tvarů, který není vidět na mostě.

2. Škrtni, co není přírodnina.

3. Nakresli most Sokolovských hrdinů.

80

Technické památky na Těšínském Slezsku a jejich uplatnění ve výuce na 1. stupni ZŠ

Recommend Documents