Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûÏby a zpracování JI¤Í MAJER

Nakladatelství Libri Praha 2004

© PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations © Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram a archiv autora, 2004 Odborn˘ recenzent: PaedDr. Josef Velfl © Libri, 2004 ISBN 80-7277-222-8

Obsah

Úvodem .................................................................................................. 7 Rudná loÏiska âech, Moravy a Slezska .................................................... 8 Rudné hornictví na úsvitu dûjin (5 700 pfi. n. l.–5. století n. l.) .............. 16 Doba bronzová (2 000–750 pfi. n. l.) ...................................................... 17 Doba Ïelezná (650 pfi. n. l.–550/600 n. l.) .............................................. 22 Rozvoj uÏití kovÛ (6.–12. století) .......................................................... 30 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj ................................................................ 30 V˘roba a vyuÏití .................................................................................... 34 V˘robnû-technické zmûny ...................................................................... 39 Spoleãenské a ekonomické vazby ............................................................ 41 Nástup drah˘ch kovÛ (13.–14. století) .................................................. 43 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj ................................................................ 43 V˘roba a vyuÏití .................................................................................... 46 V˘robnû-technické zmûny ...................................................................... 53 Právní a sociální vztahy .......................................................................... 55 Spoleãenské a ekonomické vazby ............................................................ 60 UÏitkové kovy na pfielomu stfiedovûku a novovûku (14.–16. století) ........ 67 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj ................................................................ 67 V˘roba a vyuÏití .................................................................................... 69 V˘robnû-technické zmûny ...................................................................... 86 Právní a sociální vztahy .......................................................................... 92 Spoleãenské a ekonomické vazby ............................................................ 95 Stfiíbro na prahu novovûku (15.–16. století) .......................................... 97 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj ................................................................ 97 V˘roba a vyuÏití .................................................................................. 100 V˘robnû-technické zmûny .................................................................... 115 Právní a sociální vztahy ........................................................................ 120 Spoleãenské a ekonomické vazby .......................................................... 125 Rudné hornictví v pfiedprÛmyslovém období (17.–poãátek 19. století) .. 130 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj .............................................................. 130 V˘roba a vyuÏití .................................................................................. 133 V˘robnû-technické zmûny .................................................................... 140 Právní a sociální vztahy ........................................................................ 144 5

Spoleãenské a ekonomické vazby .......................................................... 152 Îelezáfiství v éfie industrializace (1. polovina 19.–poãátek 20. století) .... 156 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj .............................................................. 156 Îelezáfiství za prÛmyslové revoluce ...................................................... 160 V˘robnû-technické zmûny .................................................................... 163 Právní a sociální vztahy ........................................................................ 168 Spoleãenské a ekonomické vazby .......................................................... 170 Hornictví drah˘ch a barevn˘ch kovÛ za technické revoluce (19.–poãátek 20. století) .............................................................. 174 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj .............................................................. 174 V˘roba a vyuÏití .................................................................................. 175 V˘robnû-technické zmûny .................................................................... 184 Právní a sociální vztahy ........................................................................ 192 Spoleãenské a ekonomické vazby .......................................................... 196 Rudné hornictví za svûtov˘ch válek a v období mezi nimi (1914–45) .... 199 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj .............................................................. 199 V˘roba a vyuÏití .................................................................................. 203 V˘robnû-technické zmûny .................................................................... 208 Právní a sociální vztahy ........................................................................ 212 Spoleãenské a ekonomické vazby .......................................................... 214 Rudné hornictví v období znárodnûní (1945–90) .................................. 217 Politick˘ a hospodáfisk˘ v˘voj .............................................................. 217 V˘roba a vyuÏití .................................................................................. 219 V˘robnû-technické zmûny .................................................................... 227 Právní a sociální vztahy ........................................................................ 232 Spoleãenské a ekonomické vazby .......................................................... 234 Závûrem .............................................................................................. 238 Terminologick˘ slovníãek .................................................................... 240 Prameny a literatura (v˘bûr) ................................................................ 241

6

Úvodem

Dûjiny hornictví jsou vnitfinû propojeny s dûjinami zemû tak tûsnû, Ïe není moÏné je od sebe oddûlit. Ka‰par Sternberg, 1836 Tûmito slovy pfiírodovûdec a zakladatel Národního muzea v Praze Ka‰par hrabû Sternberg pfiedznamenal úvodní svazek svého Nástinu dûjin ãeského hornictví. Jimi vyjádfiil nejen koncepci tohoto svého díla, ale vystihl i v˘razn˘ podíl rudného hornictví ve spoleãenském a hospodáfiském dûní ãeského státu. âeské zemû patfiily mezi oblasti s vysok˘m poãtem loÏisek surovin nejrÛznûj‰ího druhu, pfiedev‰ím s obsahem fiady uÏitkov˘ch a drah˘ch kovÛ. Dob˘vání a zpracování tûchto surovin je dramatick˘m zápasem zaãínajícím v dobû, kterou archeologie klade nûkolik tisíciletí hluboko pfied práh na‰eho letopoãtu a kterou fiadí je‰tû k pravûku. TûÏební ãinnost v prÛbûhu dûjin stfiídavû zv˘razÀovaly ãi utlumovaly nejen pfiírodní podmínky, ale mnohdy i politické a ekonomické okolnosti. Nûkterá loÏiska byla po nûkolika desetiletích ãi staletích vyãerpána, na jiná se následná doba za zmûnûn˘ch podmínek vracela, aby s nov˘mi technick˘mi znalostmi a technologií jejich zásoby dotûÏila. Éra rudného hornictví na území âech, Moravy a Slezska trvala témûfi aÏ do konce 20. století. Vylíãit v celé dûjinné ‰ífii tento mnohotvárn˘ proces, pln˘ úspû‰n˘ch a osudov˘ch zvratÛ, pfiesahuje moÏnosti jednoho svazku. Úãelem této kníÏky je proto fiadou sond do minul˘ch vûkÛ i do nedávné minulosti pokusit se alespoÀ v uzlov˘ch momentech vylíãit atmosféru, v níÏ vznikaly a zanikaly pokusy o zuÏitkování loÏisek s obsahem kovÛ, a naznaãit rysy hlavních zmûn, jimiÏ byly tyto pokusy vyvolány ãi podmínûny. Bude to tedy cesta po stopách v˘roby a uÏití kovÛ, jeÏ byly po tisíciletí uÏiteãn˘mi sluÏebníky národÛ Ïijících na území na‰eho státu.

7

Rudná loÏiska âech, Moravy a Slezska

Geologickou stavbou náleÏí území na‰eho státu ke dvûma základním stavebním prvkÛm – k âeskému masivu (âechy, západní a stfiední Morava) a ke Karpatské soustavû (v˘chodní a jihov˘chodní Morava). Jejich geologick˘ v˘voj a morfologie povrchu jsou znaãnû odli‰né. V âeském masivu probíhal v nûkolika cyklech v prvohorách (období pfied 570–230 miliony let), v druhohorách (230–65 milionÛ) a tfietihorách (65–1,8 milionÛ). Naproti tomu v Karpatské oblasti jsou star‰í elementy souãástí druhohorního a sedimentaãního prostoru, z nûhoÏ vzniklo koncem druhohor a v tfietihorách mohutné pásmo Karpatského pohofií. Horotvorné pochody v nûm probíhající byly ve vnitfiním oblouku provázeny silnou vulkanickou ãinností. âesk˘ masiv pfiedstavuje v geologické stavbû stfiední Evropy tektonicky omezenou kru, která byla nûkolikrát zvednuta nad své okolí a vystavena hluboké denudaci. Jsou v ní zachovány zbytky horninov˘ch komplexÛ, které poznamenaly velmi rozmanité horninotvorné procesy s pfiestávkami probíhajícími od prekambria v prvohorách aÏ do ãtvrtohor. Témûfi ve v‰ech etapách pestrého v˘voje vznikala v jednotliv˘ch geologick˘ch jednotkách rudná loÏiska. Geneticky odráÏejí velmi komplikovan˘ v˘voj, kter˘ se udál na malém prostoru, kde se dostaly do tûsného sousedství rudné akumulace li‰ící se vûkem, látkov˘m sloÏením i strukturnû. Zprvu vznikla loÏiska kyzov˘ch, manganov˘ch a nûkter˘ch Ïelezn˘ch a niklov˘ch rud a postupnû vût‰ina polymetalick˘ch loÏisek, loÏiska zlata, uranu a cínowolframov˘ch rud. Závûr tohoto procesu bûhem tfietihor a ãtvrtohor (od doby pfied 1,8 milionu let) je charakterizován mineralizací spojenou s projevy koncentrace Ïeleza, uranu a ãásteãnû i niklu. Bûhem geologick˘ch procesÛ se vytvofiily rÛzné typy rudn˘ch loÏisek. Mezi nimi pfievaÏovala Ïilná loÏiska, vzniklá vyplnûním trhlin v zemské kÛfie z nitra zemû unikajícími plyny a roztoky. Îilná loÏiska jsou plochého, polostrmého a strmého uloÏení. Mûla zpravidla malou mocnost, místy v‰ak dosahovala tfií i více metrÛ. Strmû uloÏená polymetalická loÏiska vznikla napfiíklad v Kutné Hofie a v Pfiíbrami o mocnosti od nûkolika centimetrÛ aÏ do dvou metrÛ. Druh˘m typem jsou plástevnatá loÏiska s úklonem rudn˘ch tûles od 30 ° do 65 °, o mocnosti od 1,6 m do 25 m, napfiíklad Ïelezorudné loÏisko Kru‰ná hora u Berouna. LoÏiska se utváfiela i ve tvaru ãoãek, napfiíklad Ïelezn˘ch rud 8


Schematická tektonická mapa âeského masivu s rudn˘mi loÏisky. J. H. Bernard – Z. Pouba et alii: Rudní loÏiska a metalogeneze ãeskoslovenské ãásti âeského masivu. Praha 1986.

v okolí Medlova u Uniãova, ãi se zformovala do sloupovitého zrudnûní o mocnosti aÏ jednoho metru, napfiíklad ve zlatorudné lokalitû Krásná Hora. LoÏiska cínowolframová se kromû Ïil vytvofiila i do tvaru pÀÛ, zejména v Horním Slavkovû. Kromû tûchto hlavních typÛ vznikala loÏiska nepravideln˘ch tvarÛ, mnohdy o velk˘ch rozmûrech, napfiíklad mûdirudné loÏisko Zlaté Hory. Uranová loÏiska se v âeském masivu vytvofiila ve dvou etapách – v období pfied 270–260 miliony let a pfied 20–10 miliony let. Do první etapy se fiadí vznik uranov˘ch loÏisek Ïilného typu, do druhé loÏisek uloÏen˘ch v kfiídov˘ch sedimentech. V západních Karpatech loÏiska uranu vznikla vût‰inou vlivem hydrotermálních procesÛ a byla uloÏena v sedimentech. K Ïilnému typu patfií v‰echny Ïíly a Ïilné systémy napfiíklad v Jáchymovû, Horním Slavkovû a v Pfiíbrami. LoÏiska uranu mají i ãoãkovit˘ tvar, napfiíklad v RoÏné, Zadním Chodovû a jinde, pfiípadnû tvar sloupcovit˘, napfiíklad Vítkov. K vrstevnat˘m loÏiskÛm v kfiídov˘ch útvarech ãoãkovitého tvaru patfií Hamr na Jezefie, StráÏ pod Ralskem, MimoÀ a dal‰í. Koncentrace uranu jsou vázány i na uhlí nebo na proplástky uheln˘ch jílÛ a tufÛ. K tomuto typu patfií napfiíklad loÏiska Odefi, Ruprechtov a dal‰í. âeské zemû se vyznaãují velk˘m mnoÏstvím sv˘m pÛvodem znaãnû roz9


Rudná Ïíla procházející údolím. Georgius Agricola: De re metallica libri XII. Basileae 1556.

díln˘ch rudn˘ch loÏisek. Nûkteré z nich, napfiíklad Ïilná loÏiska zlata, stfiíbra a cínu, patfií ke klasick˘m evropsk˘m typÛm. Z geochemického hlediska pfiedstavuje âesk˘ masiv sv˘m obsahem uranu v˘raznû anomální území euroasijského kontinentu, které jinde nemá obdoby. AÏ na malé v˘jimky lze na území ãeského státu zjistit v˘skyty témûfi v‰ech nerostn˘ch surovin a v‰ech jejich genetick˘ch typÛ. Tato skuteãnost byla dÛsledkem velké rozmanitosti geologické stavby a sloÏitého a mnohotvárného v˘voje, provázeného procesy vedoucími ke koncentraci nûkter˘ch látek. Metalogenetická mapa na‰ich zemí registruje na 900 rudn˘ch loÏisek a témûfi stejn˘ poãet v˘skytÛ. Ve vût‰inû jsou povahou drobná, jako stfiední a velká je moÏné oznaãit jen nûkolik desítek loÏisek. Pfiesto jejich kapacita umoÏnila v ãasovém rozpûtí nûkolika tisíciletí vznik hornictví a rozsáhlé ‰kály v˘robní ãinnosti, zprvu fiemeslné a manufakturní a posléze prÛmyslové. Souãasnû se bûhem geologického v˘voje v âeském masivu a v Karpatské soustavû vytvofiilo ‰iroké spektrum nerudn˘ch surovin, jeÏ se jiÏ od prvních civilizaãních epoch téÏ staly v˘robními materiály. Geologick˘ v˘voj na území âeské republiky probíhal v nûkolika cyklech 10


Schéma rudn˘ch Ïil v bfiezohorském revíru v poli dolu Prokop. J. H. Bernard – Z. Pouba et alii. Rudní loÏiska a metalogeneze ãeskoslovenské ãásti âeského masivu. Praha 1986.

11

Rudná loÏiska âech, Moravy a Slezska tvorby sedimentárních a magmatick˘ch hornin, zakonãen˘ch horotvorn˘mi procesy, a to s rozdíln˘m prÛbûhem a povahou v âeském masivu a Karpatské soustavû. V prostoru âeského masivu lze vymezit pût strukturních zón: sasko-durynskou, sudetskou, barrandiensko-Ïeleznohorskou, moldanubickou a oblast povarisk˘ch platformních pokryvÛ s charakteristick˘mi loÏisky a velmi rozmanit˘mi minerálními asociacemi, jichÏ aÏ dosud bylo rozli‰eno 30 druhÛ. Sasko-durynská zóna je jednou z nejv˘znamnûj‰ích rudn˘ch oblastí ãesk˘ch zemí s fiadou rudn˘ch revírÛ, s v˘znamnou hornickou historií aÏ po nedávnou souãasnost. Je vymezena oblastí Kru‰n˘ch hor, âeského a Slavkovského lesa. V nich jsou uloÏena polymetalická loÏiska s obsahem stfiíbra, mûdi, cínu, wolframu, olova, bizmutu, zinku, niklu, kobaltu a uranu. V minulosti k nejv˘znamnûj‰ím dÛlním revírÛm patfiily Jáchymov, Horní Slavkov, Krupka a Cínovec. Nemen‰í v˘znam od stfiedovûku mûla pro rozvoj v˘robní ãinnosti a s ní souvisejícího osídlení pfiíhraniãních horsk˘ch terénÛ fiada dal‰ích rudn˘ch lokalit, zejména Pfiíseãnice, Kováfiská, Mûdûnec, Tisová u Kraslic, Oloví, Pfiebuz, BoÏí Dar, Horní Blatná, Vejprty, Hora Sv. Katefiiny, Mikulov a Tfii Sekery. Sudetská zóna tvofií ohraniãení âeského masivu. Pro odli‰n˘ geologick˘ v˘voj se v ní vymezuje oblast západosudetská (LuÏické hory, Jizerské hory, Krkono‰e, Orlické hory a Je‰tûdské pohofií) a v˘chodosudetská (Kralick˘ SnûÏník, Vysok˘ a Nízk˘ Jeseník, Oderské vrchy a Drahanská vysoãina). V západní ãásti zóny jsou uloÏena loÏiska Ïeleza, olova, zinku, kobaltu, bizmutu a cínu. Nejv˘znamnûj‰í byly v˘skyty v Obfiím dole, v âerném Petru, Rokytnici a Harrachovû. V prostoru Jilemnice – Hostinné a ve ·luknovském v˘bûÏku byly uloÏeny mûdûné rudy, v âerném dole i uran. Na fiadû míst v Podkrkono‰í se získávalo zlato (napfiíklad Stupná, Zlatá Ole‰nice, Dolní Sejfy i jinde). V˘chodosudetská oblast obsahovala loÏiska Ïelezn˘ch rud, zejména v okolí Moravského Berouna, Chabiãova, Horního Bene‰ova, Leskova a Rejvízu. ¤ada v˘skytÛ polymetalick˘ch rud s obsahem olova, zinku, mûdi i zlata se nacházela na R˘mafiovsku (Horní Mûsto, Horní Bene‰ov, Nová Ves), zlatonosné kfiemenné Ïíly byly dob˘vány u Vrbna a Andûlské Hory. Barrandiensko-Ïeleznohorská zóna zaujímá centrální ãást âeského masivu. Hospodáfisky nejv˘znamnûj‰í byla loÏiska sedimentárních Ïelezn˘ch rud v Barrandienu mezi Prahou a Plzní. Mezi hlavní loÏiska patfiily zejména Nuãice, Chrustenice, Zdice, Kru‰ná hora, Holoubkov, Komárov, Ejpovice a Klabava. Do moldanubické zóny, která je nejstar‰í ãástí âeského masivu, náleÏí horniny ·umavy, jiÏních âech, âeskomoravské vysoãiny a jihozápadní Moravy. Celá tato oblast je velmi bohatá na loÏiska zlata a mineralizaci olova, zinku, stfiíbra, mûdi, Ïeleza a uranu. K nejv˘znamnûj‰ím patfiil pfiíbramsk˘ rudn˘ 12


¤ez jáchymovsk˘m loÏiskem v dolovém poli Jánské Ïíly. Heimatkunde des Kreises Komotau. Komotau 1941.

13

Rudná loÏiska âech, Moravy a Slezska okrsek s pestrou paragenezí, v níÏ pfievládaly olovo, stfiíbro, Ïelezo, mangan a Ïíly s uranov˘m zrudnûním. LoÏiska zlat˘ch rud se vyskytovala v Novém Knínû, Libãicích, Jílovém, Roudném u Vla‰imi, Kasejovicích a Bûlãicích. V˘znamn˘m polymetalick˘m revírem byla Kutná Hora s rudami o vysokém obsahu stfiíbra, olova a nûkolika barevn˘ch kovÛ, zejména mûdi. Historicky neménû v˘znamná byla loÏiska stfiíbra na âeskomoravské vysoãinû, zejména v prostoru HavlíãkÛv Brod, Pelhfiimov, Jihlava a Tfie‰È. ¤ada drobn˘ch v˘skytÛ zlata se v minulosti dob˘vala u Humpolce a Pacova a v prostoru Stará ¤í‰e, Opatov a Rozseã. K v˘znamn˘m polymetalick˘m loÏiskÛm patfiil rudn˘ rajon s mineralizací olova, zinku a mûdi u ·tûpánova nad Svratkou, v Bystfiici pod Pern‰tejnem a u Ti‰nova. Povariské tfietihorní a ãtvrtohorní pokryvné útvary obsahovaly formace Ïelezem bohat˘ch hornin v oblasti Moravského krasu ãi Kun‰tátu. LoÏiskovû byly ménû v˘znamné neÏ v pfiedchozí zónû. Zrudnûní olovem a zinkem se nacházelo ve vulkanitech âeského stfiedohofií na Dûãínsku a Teplicku. DÛsledkem hydrogenních procesÛ byla tvorba uranového zrudnûní na âeskolipsku (Hamr na Jezefie, StráÏ pod Ralskem). Do severov˘chodní ãásti ãesk˘ch zemí zasahuje soustava loÏisek, která je strukturálnû geologickou souãástí západních Karpat na území Slovenska. Zaujímá pfiedev‰ím prostor JavorníkÛ a Beskyd, v nichÏ v‰ak rudné v˘skyty nejsou pfiíli‰ hojné. Nejv˘znamnûj‰í byl Ïelezorudn˘ rajon Moravskoslezsk˘ch Beskyd s fiadou loÏisek v okolí Tfiince, Fr˘dku-Místku, Fren‰tátu a Ostravic. Ve srovnání s âesk˘m masivem pfievládají v Karpatské soustavû poãtem v˘skytÛ i jejich rozsahem pfiedev‰ím loÏiska Ïeleza, manganu, mûdi, olova, zinku, zlata a stfiíbra. Bûhem geologick˘ch procesÛ vzniklo v ãesk˘ch zemích i spektrum nerudn˘ch loÏisek a surovin, dob˘van˘ch obdobnû jako rudné v˘skyty hornickou ãinností. Pro úplnost pohledu pfiipomeÀme, Ïe geneticky jsou zastoupena nerudná loÏiska Ïilná a impregnaãní (fluorit), skarnová (wollastonit), metamorfovaná (grafit, mramor) a jiná, jejichÏ hmota byla souãástí vrstevního sledu jednotliv˘ch útvarÛ. Hojná jsou loÏiska zvûtrávacích profilÛ vyvfiel˘ch, sedimentárních a metamorfovan˘ch hornin. Obdobnû jako rudná loÏiska jsou i nerudná rozdûlena prostorovû do nûkolika zón, které tvofií oblast moldanubická, bohemika, sasko-durynská, luÏická a moravskoslezská. V nich v jednotliv˘ch ãasov˘ch horizontech vznikala rÛzná nerudná loÏiska – v období pfied více neÏ 850 miliony let pestrá skupina vápence (napfiíklad Su‰ice, Vy‰n˘, Uherãice, Zblovice), dolomit (Jaro‰kov, Dolní RoÏínka), grafit (âesk˘ Krumlov, T˘n nad Vltavou, âerná, HÛrka, ¤ímov) a hadec s magnezitem (Sedlice, Biskoupky). V období pfied 850–350 miliony let se vytvofiila loÏiska mramoru (Nedvûdice), pegmatitu (PobûÏovicko 14

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Recommend Documents