PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 4
ATROFIE MOZKOVÉ KÙRY A BÍLÉ HMOTY
U
ALZHEIMEROVY NEMOCI NA MAGNETICKÉ REZONANCI MOZKU ATROPHY OF CORTEX AND THE WHITE MATTER OF THE BRAIN IN ALZHEIMER´S DISEASE ON MAGNETIC RESONANCE IMAGING ALEŠ BARTOŠ1,2,3,4, PETR ZACH5, IBRAHIM IBRAHIM6, DANIELA ØÍPOVÁ1,2,3 AD Centrum Psychiatrické centrum Praha 3 Centrum neuropsychiatrických studií, Praha 4 Univerzita Karlova v Praze, 3. LF, Neurologická klinika, Praha 5 Univerzita Karlova v Praze, 3. LF, Anatomický ústav, Praha 6 IKEM, ZRIR-MR 1
2
SOUHRN Neuronální úbytek jako charakteristický rys Alzheimerovy nemoci (AN) se mùže nepøímo posuzovat na magnetické rezonanci (MR) podle celkové nebo regionální atrofie mozku. Mediotemporální atrofie je pro AN typická, leè nespecifická. Ke zvýšení diagnostické výtìžnosti z jednorázového MR vyšetøení jsme se zamìøili na vybrané oblasti mozkové kùry a bílé hmoty. U 20 pacientù s pravdìpodobnou AN a 20 kontrolních seniorù jsme zmìøili tloušśku, šíøku èi výšku následujících oblastí v obou hemisférách: a) šedá hmota mozková – entorinální kùra (EC), dvì oblasti frontální kùry (dorsálnì F1, ventrálnì F2), temporální (T) kùra a okcipitální kùra, b) bílá hmota mozková – capsula interna (CI), corpus callosum. Oproti kontrolním seniorùm mìli pacienti s AN významnì atrofovány tyto oblasti: pravá a levá EC, levá F2 kùra, pravá T kùra a všechny oblasti mìøené bílé hmoty, nejvíce levá capsula interna. Významná asymetrie u AN byla prokázána pro EC a F2 kùru. AN vede k difúzní atrofii mozku, z níž nejvìtší úbytek mozkové tkánì nastává v oblasti EC oboustrannì a v levé CI. Degenerativní proces postihuje nerovnomìrnì pravou a levou hemisféru, pøedevším v kùøe EC a F2. Klíèová slova: Alzheimerova nemoc, diagnostika, magnetická rezonance mozku, bílá hmota mozková, šedá hmota mozková, mozková kùra, capsula interna, atrofie
SUMMARY Neuronal loss as a feature of Alzheimer's disease (AD) may be indirectly assessed on magnetic resonance (MR) according to the total or regional brain atrophy. Mediotemporal atrophy is typical for AD, but not specific. To increase the diagnostic yield from a single MR examination, we focused on selected areas of the cortex and the white matter. We measured the thickness, the width or the height of the following areas in both hemispheres in 20 patients with probable AD and 20 control elderly people: a) the grey matter – entorhinal cortex (EC), two frontal cortical areas (dorsal F1, ventral F2), temporal (T) cortex and occipital cortex, b) the white matter – internal capsule (CI), corpus callosum. Compared to control elderly patients, AD patients had significantly atrophied following areas: right and left EC, left F2 cortex, right T cortex, and all parts measured in the white matter, the most pronounced change being in the left internal capsule. A significant asymmetry in AD was observed for the EC and F2 cortices. AD results in a diffuse brain atrophy, from which the greatest loss of brain tissue occurs in the EC bilaterally and the left CI. A degenerative process disproportionately affects the right and left hemisphere, especially in the EC and F2 cortices. Key words: Alzheimer's disease, diagnosis, magnetic resonance of brain, white matter, grey matter, cerebral cortex, internal capsule, atrophy Bartoš A, Zach P, Ibrahim I, Øípová D. Atrofie mozkové kùry a bílé hmoty u Alzheimerovy nemoci na magnetické rezonanci mozku. Psychiatrie 2009; 13(4): 140–144.
Úvod Se stárnutím populace se zvyšuje prevalence Alzheimerovy nemoci (AN). Proto bude stále dùležitìjší rozpoznat vèas a správnì pøirozené stárnutí od degenerativní demence. Pøíspìvkem v odlišování tìchto stavù mùže být magnetická rezonance (MR) mozku. Pomocí ní mùžeme sledovat jeden ze základních histopatologických rysù AN, a to ubývání neuronù. V obraze MR se projeví celkovou nebo lokální atrofií mozku (Zakzanis et al., 2003; Bartoš a Kukal, 2005).
140
Do tìchto zmìn se navíc promítá vliv vìku. S vìkem se atrofie mozku prohlubuje, což se týká pøedevším mozkové kùry (van de Pol et al., 2006; Fotenos et al., 2005). Pro AN je charakteristická regionální mediotemporální atrofie (Scheltens et al., 2002; Bartoš et al., 2007), a to již v èasných stadiích (DeCarli et al., 2007). Není však specifická (Barnes et al., 2007). Vyvstává tedy potøeba najít další znaky na MR, které by mìly separaèní ráz. Ukazuje se, že u velmi starých osob s demencí a bez ní je velký pøekryv histopatologických nálezù typických pro AN (senilní plaky a neurofibrilární klubíèka). Naproti tomu korová atrofie zùstá-
P S YCH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 4 vá silnì asociována s demencí ve všech starších vìkových skupinách (Savva et al., 2009). Atrofii mozkové kùry lze dobøe sledovat na MR mozku jako výslednici akumulace rùzných patologických zmìn a dalších faktorù (napø. snížení synaptické denzity, ztráty neuronù a jejich vìtvení). Specifita zmìn pøi jednorázovém vyšetøení je omezená a zvyšuje se prùkazem rychlejší atrofizace pøi opakovaném vyšetøení v odstupu (Jack et al., 2004; Fotenos et al., 2005; Bartoš a Kukal, 2005). Problémem ovšem bývá praktické zajištìní z hlediska kapacitních možností, organizace a vyhodnocení druhého vyšetøení. Proto by bylo s výhodou vytìžit z jediného vyšetøení co nejvíce informací k odlišení, zda se jedná o mozek s pøirozenými involuèními zmìnami èi postižený degenerativním procesem. Celosvìtovì je pøijímán koncept disproporcionální, lokální, pøedevším mediotemporální atrofie u AN (Scheltens et al., 2002; Ressner et al., 2008), což jsme sami ovìøili také naší praktickou zkušeností (Bartoš et al., 2007). Tentokráte nás zajímaly odlišnosti mezi jedinci s a bez demence právì v jiných oblastech bílé a šedé hmoty mozkové.
Obrázek 1a: Ukázky míst mìøení tloušśky mozkové kùry na frontálním øezu MR mozku v úrovni commissura anterius. F1 kùra dx a sin – frontální kùra (vpravo a vlevo) v místì nejkraniálnìjšího frontálního gyru v oblasti naléhajícím mediálnì na falx cerebri. T kùra dx a sin – gyrus temporalis superior (vpravo a vlevo) v místì zúžení na stranì pøivrácené ke kùøe insuly, EC dx a sin – entorinální kùra (vpravo a vlevo) mezi sulcus semiannularis a sulcus collateralis.
Obrázek 1b: Ukázky míst mìøení tloušśky mozkové kùry na frontálním øezu MR mozku v úrovni nejventrálnìjšího okraje cornu anterius postranní komory mozkové. F2 kùra dx a sin – kùra frontálních gyrù mìøena poblíž jejich konvexity a mediálnì v blízkosti falx cerebri podobnì jako na obr. 1a.
Pacienti a metodika U 20 pacientù s pravdìpodobnou Alzheimerovou nemocí podle kritérií NINCDS-ADRDA (McKhann et al., 1984) a u 20 kognitivnì zdravých seniorù byla provedena magnetická rezonance mozku a vyšetøení krátkým testem kognitivních funkcí (Mini-Mental State Examination, MMSE) (Folstein et al., 1975) a komplexní kognitivní škálou MDRS (Mattis Dementia Rating Scale s rozsahem 0–144 bodù, èím ménì bodù, tím horší výkon). Míra dominance ruky byla u osob hodnocena podle Edinburgh Handedness Inventory na základì 10 èinností a pravorukost vyjadøována v procentech. Všichni pacienti s AN byli na 90–100 % pravorucí, vìtšina kontrolních osob byla také pravoruká na 90–100 %, 2 kontroly na 80 % a jedna na 40 %. Trojrozmìrné MR obrazy byly snímány technikou T1W-MPRAGE (T1 vážený obraz Magnetization Prepared Rapid Acquisition Gradient Echo v sagitální rovinì) standardnì na pøístroji Siemens Vision 1.5 T pro morfologické a volumetrické úèely s následujícími
Obrázek 1c: Ukázky míst mìøení tloušśky mozkové kùry na frontálním øezu MR mozku v úrovni nejdorzálnìjšího výbìžku cornu occipitale postranní komory. O kùra vpravo a vlevo – kùra okcipitálních gyrù vpravo a vlevo poblíž fissura calcarina.
Obrázek 1d: Ukázky míst mìøení bílé hmoty mozkové na frontálním øezu MR mozku v úrovni commissura anterius (CA).CI dx a sin – capsula interna vpravo a vlevo. Šipky ukazují body, mezi kterými byla capsula interna mìøena. CC – kraniokaudální výška corpus callosum.
141
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 4 Tabulka 1: Klinické charakteristiky a nálezy šíøek korové a bílé hmoty mozkové obou stran na magnetické rezonanci u kontrolních osob a u pacientù s Alzheimerovou nemocí. Kontrolní osoby
Pacienti s Alzheimerovou nemocí
20
20
68 (7)
74 (8)
0,03
85
60
ns
MMSE (body, max. 30)
29,3 (0,7)
16,6 (6,6)
< 0,001
MDRS (body, max. 144)
140,6 (2,9)
80,8 (52,2)
< 0,001
počet subjektů věk (roky) ženské pohlaví (%)
p
A) MOZKOVÁ KŮRA 1. entorinální kůra dx
4,8 (1,2)
3,5 (1,2)
0,001
1. entorinální kůra sin
4,7 (1,0)
3,8 (0,8)
0,004
1. entorinální kůra laterindex
-0,5 (6,8)
6,7 (13,9)
0,04
2. frontální kůra 1 dx
4,5 (5,9)
4,1 (8,7)
ns
2. frontální kůra 1 sin
4,1 (5,8)
3,9 (9,2)
ns
2. frontální kůra 1 laterindex
-4,5 (7,3)
-2,3 (14,7)
ns
3. frontální kůra 2 dx
4,2 (6,8)
4,2 (7,2)
ns
3. frontální kůra 2 sin
4,2 (7,8)
3,6 (7,5)
0,02
3. frontální kůra 2 laterindex
-0,2 (9,5)
-7,8 (12,4)
0,04
4. temporální kůra dx
3,7 (6,3)
3,3 (5,6)
0,01
4. temporální kůra sin
3,6 (4,5)
3,4 (6,9)
ns
-1,9 (10,1)
1,6 (10,3)
ns
5. okcipitální kůra dx
3,3 (5,7)
3,0 (5,9)
ns
5. okcipitální kůra sin
3,2 (5,5)
2,8 (6,7)
ns
-1,8 (11,0)
-3,7 (10,6)
ns
4. temporální kůra laterindex
5. okcipitální kůra laterindex
B) BÍLÁ HMOTA MOZKOVÁ 6. capsula interna dx
6,5 (1,4)
5,4 (1,3)
0,02
6. capsula interna sin
7,4 (1,7)
5,6 (1,4)
0,0008
6. capsula interna laterindex
6,5 (1,4)
1,9 (1,3)
ns
7. corpus callosum
7,7 (1,5)
6,5 (1,4)
0,01
Hodnoty jsou uvedeny ve formátu průměr (směrodatná odchylka). Všechny šířky/tloušťky mozkových oblastí jsou uvedeny v mm. dx – vpravo, sin – vlevo, laterindex – lateralizační index (L-P/L+P)*100, kde L a P značí tloušťku v mm vlevo, resp. vpravo, p-pravděpodobnost, ns – nesignifikantní rozdíl. Významně rozdílné oblasti nebo indexy jsou zvýrazněny podšedivěním. Bližší popisy a vysvětlení oblastí je v textu.
parametry: velikost voxelu 1 × 1 × 1mm, poèet vrstev 160, TE time echo 7 ms, TR time repetition 2130 ms, matice 258 × 258 a sklápìcí úhel 10°. Na vybraných øezech MR mozku byly zmìøeny tloušśky mozkové kùry a mozkové bílé hmoty vždy v následujících oblastech obou hemisfér v co nejvíce shodných místech podle pøedem urèených anatomických hranic (obr. 1 a, b, c, d): A) mozková kùra: 1) entorinální kùra (EC) – v prostoru mezi sulcus semiannularis a sulcus collateralis na øezu v commisura anterius (CA), 2) frontální (F1) kùra – poblíž konvexity gyru naléhajícího na nejvrchnìjší èást falx cerebri na øezu v úrovni adhesio interthalamica (AI), 3) frontální (F2) kùra – poblíž konvexity nejvyššího gyru naléhajícího na falx cerebri na øezu v místì nejventrálnìjšího výbìžku cornu anterius postranní komory mozku, 4) temporální (T) kùra – gyrus temporalis superior v polovinì jeho horní strany, pøiléhající k insule na øezu v úrovni AI a 5) okcipitální (O) kùra – v blízkosti fissura calcarina na øezu v místì nejzazšího výbìžku cornu occipitale postranní komory mozku. B) bílá hmota mozková: 6) capsula interna (CI) – vzdálenost mezi horním okrajem nc. caudatus a putamen na øezu v úrovni CA, 7) corpus callosum (CC) – výška na øezu v CA. Hodnocení parietální kùry jsme neprovádìli, protože bylo obtížné
142
najít konzistentní místo mìøení podobné jako u jiných mozkových oblastí (pøedevším opírající se o CA a AI). Z dùvodù konzistence výsledkù provedl všechna mìøení jeden pozorovatel (PZ) v programu Image J.31 pøi trojnásobném zvìtšení bez znalosti diagnózy subjektù. Stranové vztahy jsme hodnotili lateralizaèním indexem (LI) podle vzorce: (L-P)/(L+P)*100, kde L a P znaèí tloušśku v mm vlevo, resp. vpravo. Vzhledem k normálnímu rozložení dat byl použit pøi porovnávání šíøe vybraných oblastí obou skupin nepárový t-test a pøi korelaèních analýzách mozkových oblastí s vìkem Pearsonùv koeficient. Jako signifikantní pravdìpodobnost byla považována hodnota p < 0,05. Všichni pacienti nebo jejich nejbližší osoby a kontrolní senioøi podepsali informovaný souhlas s úèastí ve studii, která byla schválena Etickou komisí Psychiatrického centra Praha. Výsledky Základní demografické ukazatele a tloušśky nebo šíøe vytipovaných oblastí šedé kùry a bílé hmoty mozkové v pravé a levé hemisféøe shrnuje tab. 1. U normálních seniorù je na konvexitì hemisfér nejsilnìjší mozková kùra F1 a F2, slabší T a nejtenèí O. Rozdíl mezi F a TO
6,5
12
6,0
11
p = 0,02
5,5
10
5,0
9 šíře capusla interna (mm)
tloušťka frontální kůry (mm)
P S YCH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 4
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5
1,5
Kontroly
7 6 5
CI vpravo Odlehlé Extrémy CI vlevo Odlehlé Extrémy
3 2
Alzheimerova nemoc
Obrázek 2: Tloušśka frontální (F2) mozkové kùry vpravo a vlevo u pacientù s Alzheimerovou nemocí a u kontrolních osob. Krabice znázoròuje rozsah hodnot od 25. k 75. percentilu, uvnitø je èára odpovídající hodnotì mediánu.
8
4
F kůra vpravo Odlehlé Extrémy F kůra vlevo Odlehlé Extrémy
2,0
p = 0,0008 p = 0,02
Kontroly
Obrázek 5: Šíøe capsula interna (CI) vpravo a vlevo u pacientù s Alzheimerovou nemocí a u kontrolních osob. Vysvìtlení grafu je shodné s obr. 2.
11
5,5
p = 0,01
p = 0,01
5,0
10
9 výška corpus callosum (mm)
tloušťka temporální kůry (mm)
4,5
4,0
3,5
3,0
2,5
T kůra vpravo Odlehlé Extrémy T kůra vlevo Odlehlé Extrémy
1,5
Kontroly
Alzheimerova nemoc
Obrázek 3: Tloušśka temporální (T) mozkové kùry vpravo a vlevo u pacientù s Alzheimerovou nemocí a u kontrolních osob. Vysvìtlení grafu je shodné s obr. 2.
9 p = 0,004
8
p = 0,001
tloušťka entorinální kůry (mm)
7
6
5
4
3
2 EC vpravo Odlehlé Extrémy EC vlevo Odlehlé Extrémy
1
0
8
7
6
5
2,0
1,0
Alzheimerova nemoc
Kontroly
Alzheimerova nemoc
Obrázek 4: Tloušśka entorinální kùry (EC) vpravo a vlevo u pacientù s Alzheimerovou nemocí a u kontrolních osob. Vysvìtlení grafu je shodné s obr. 2.
Medián 25%-75% Rozsah neodleh. Odlehlé Extrémy
4
3
Kontroly
Alzheimerova nemoc
Obrázek 6: Výška corpus callosum u pacientù s Alzheimerovou nemocí a u kontrolních osob.
mozkovou kùrou je pøibližnì 1 mm tloušśky. Podobné uspoøádání vycházelo i pro pacienty s AN. Pøi porovnání obou skupin je patrné u pacientù s AN významné ztenèení kùry F vlevo (prùmìrnì o 0,6 mm), T vpravo (prùmìrnì o 0,5 mm) (tab. 1, obr. 2, 3). Nejzøetelnìjší zmenšení kùry pøibližnì o 1 mm se projevilo v entorinální kùøe na obou stranách (obr. 4), pøièemž více byla postižena strana levá (velikost úèinku je 1,2). Ve všech ostatních lokalitách je tendence ke ztenèování mozkové kùry u pacientù s AN, ale rozdíl proti kontrolním jedincùm nedosahuje statistické významnosti. Naproti tomu každá oblast bílé hmoty (CC a CI dx a sin) je významnì užší v prùmìru o -1,0 až -1,8 mm (tab. 1, obr. 5, 6). Všechny mìøené oblasti kùry a bílé hmoty mozkové vykazují symetrii jak u normálních seniorù, tak u pacientù s AN s výjimkou statisticky významné frontální asymetrie u pacientù s AN (4,2 mm vs. 3,6 mm; p = 0,01). U pacientù s AN byly lateralizaèní indexy mìøených oblastí podobné jako u normálních seniorù. Výjimkou byly významnì asymetrické oblasti entorinální kùry (v dùsledku atrofizace výraznìjší vpravo) a frontální kùry (v dùsledku ztenèení vlevo). Lateralita v ostatních oblastech šedé kùry a capsula interna se významnì neodlišovala od nálezù u normálních seniorù (tab. 1).
143
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 4 Ani jedna mìøená oblast mozku nekoreluje s vìkem èi skórem MMSE a MDRS ani v jedné skupinì subjektù.
Diskuze Nejdùležitìjším zjištìním je významná redukce bílé hmoty v oblasti pravé a levé capsula interna a corpus callosum u pacientù s AN. Úbytku bílé hmoty je u Alzheimerovy nemoci vìnována daleko menší pozornost, pøestože existují dùkazy o jejím poškození na MR mozku (Xie et al., 2006; Bozzali et al., 2002). Normální senioøi v naší studii mìli tendenci mít kortikospinální svazek vlevo silnìjší než vpravo asi o 1 mm (bez statisticky významného rozdílu), což mùže souviset s tím, že byli pravorucí. U pacientù s AN byla šíøe obou oblastí vyrovnaná (obr. 5). Znamená to, že vlivem AN mùže docházet k výraznìjšímu úbytku dlouhých drah vycházejících pøedevším z dominantní hemisféry, a tudíž k významnému statistickému i klinickému rozdílu v šíøi levé capsuly interny (v prùmìru asi o 2 mm) mezi pacienty s AN a osobami bez demence. Nález je o to zajímavìjší, že hybné poruchy se u pacientù s AN nevyskytují s výjimkou terminálních stadií. Také funkèní zobrazovací metody potvrzují, že primární senzomotorická kùra bývá dlouho ušetøena (Bartoš et al., 2000; Bartoš et al. 2008). Toto pozorování lze vysvìtlit známým faktem funkèní rezervy vláken. Jejich úbytek dlouho pøedchází klinickou manifestaci. Atrofie pravé capsula interna u AN není tak zjevná. Proto lateralizaèní index pro
tyto oblasti není rozdílný mezi obìma skupinami. To znehodnocuje využití atrofie levé capsuly interny jako pomocného ukazatele AN. Mozková kùra byla u pacientù s AN ztenèena nejvíce v entorinálních oblastech na obou stranách hemisfér, jak je všeobecnì známo (napø. Stoub et al., 2005; Desikan et al., 2009). Ve shodì s jinými prameny (Pantel et al., 2004) a našimi poznatky jinou metodou (Ibrahim et al., 2009) jsme nalezli významnou atrofii temporální kùry, a to pouze jednostrannì vpravo. Trochu pøekvapivý je lateralizovaný úbytek mozkové kùry v levém frontálním laloku, který bude vyžadovat ovìøení na jiném souboru. Ostatní oblasti mozkové kùry se nelišily, pøestože výsledky u pacientù s AN mohl ovlivòovat kromì diagnózy i vyšší vìk. Výsledky ukazují, že rozdíly mezi obìma skupinami v rùzných èástech mozkové kùry jsou minimální. Opìt potvrzujeme, že u AN nejvìtší úbytek zaznamenává entorinální kùra. Pacienti s AN trpìli vesmìs støednì závažnou demencí. Rozdíly v raných stadiích nemoci mohou být ještì zanedbatelnìjší, a tudíž pro praktické úèely velice nejisté. Práce byla podpoøena projektem Centra neuropsychiatrických studií MŠMT ÈR 1M0517 a MZ0PCP2005. Doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. AD Centrum, Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91, 181 03 Praha 8 – Bohnice E-mail:
[email protected] Tel.: 266 003 152 (st, èt, pá) Fax: 266 003 420
LITERATURA Barnes J, Godbolt AK, Frost C et al. Atrophy rates of the cingulate gyrus and hippocampus in AD and FTLD. Neurobiol Aging 2007; 28(1):20-8. Bartoš A, Kukal J. Magnetická rezonance mozku u pacientù s Alzheimerovou chorobou. Psychiatrie 2005; 9 (Suppl. 3): 39-42. Bartoš A, Píchová R, Trojanová H, Lang O, Øípová D. SPECT mozku v diagnostice Alzheimerovy nemoci. Psychiatrie 2008; 12 (Suppl. 3): 8-11. Bartoš A, Rusina R, Píchová R, Lang O, Tošnerová T. Demence v obraze SPECT vyšetøení mozku. Prak Lékaø 2000; 11: 610-613. Bartoš A, Zach P, Diblíková F, Tintìra J, Øípová D, Brunovský M. Vizuální kategorizace mediotemporální atrofie na MR mozku u Alzheimerovy nemoci. Psychiatrie 2007; 11 (Suppl. 3): 49-52. Bozzali M, Falini A, Franceschi M, Cercignani M, Zuffi M, Scotti G, Comi G, Filippi M. White matter damage in Alzheimer´s disease assessed in vivo using diffusion tensor magnetic resonance imaging. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2002; 72(6): 742-746. DeCarli C, Frisoni GB, Clark CM, Harvey D, Grundman M, Petersen RC, Thal LJ, Jin S, Jack CR Jr, Scheltens P. Qualitative estimates of medial temporal atrophy as a predictor of progression from mild cognitive impairment to dementia. Arch Neurol 2007;64:108-15. Desikan RS, Cabral HJ, Fischl B et al. Temporoparietal MR imaging measures of atrophy in subjects with mild cognitive impairment that predict subsequent diagnosis of Alzheimer disease. AJNR Am J Neuroradiol 2009; 30(3):532-8. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. “Mini-Mental State”. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiat Res 1975; 12: 189–198. Fotenos AF, Snyder AZ, Girton LE, Morris JC, Buckner RL. Normative estimates of cross-sectional and longitudinal brain volume decline in aging and AD. Neurology 2005; 64(6):1032-9. Ibrahim I, Horacek J, Bartos A, Hajek M, Ripova D, Brunovsky M, Tintera J. Combination of Voxel Based Morphometry and Diffusion Tensor Imaging in Patients with Alzheimer’s Disease. Neuroendocrinology Letters 2009; 30(1):39-45.
144
Jack CR Jr, Shiung MM, Gunter JL et al. Comparison of different MRI brain atrophy rate measures with clinical disease progression in AD. Neurology 2004; 62(4):591-600. McKhann G, Drachman D, Folstein M, Katzman R, Price D, Stadlan EM. Clinical diagnosis of Alzheimer's disease: report of the NINCDSADRDA Work Group under the auspices of Department of Health and Human Services Task Force on Alzheimer's Disease. Neurology 1984;34:939-44. Pantel J, Schönknecht P, Essig M, Schröder J. Distribution of cerebral atrophy assessed by magnetic resonance imaging reflects patterns of neuropsychological deficits in Alzheimer's dementia. Neurosci Lett 2004;361(1-3):17-20. Ressner P, Hort J, Rektorová I, Bartoš A, Rusina R, Línek V, Sheardová K. Doporuèené postupy pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci a dalších onemocnìní spojených s demencí. Cesk Slov Neurol N 2008; 71/104 (4): 494-501. Savva GM, Wharton SB, Ince PG, Forster G, Matthews FE, Brayne C. Age, neuropathology, and dementia. N Engl J Med 2009; 360(22):2302-9. Scheltens P, Fox N, Barkhof F, De Carli C. Structural magnetic resonance imaging in the practical assessment of dementia: beyond exclusion. Lancet Neurol 2002;1:13-21. Stoub TR, Bulgakova M, Leurgans S et al. MRI predictors of risk of incident Alzheimer disease: a longitudinal study. Neurology 2005; 64(9):1520-4. van de Pol LA, Hensel A, Barkhof F, Gertz HJ, Scheltens P, van der Flier WM. Hippocampal atrophy in Alzheimer disease: age matters. Neurology 2006; 66(2):236-8. Xie S, Xiao JX, Gong GL, Zang YF, Wang YH, Wu HK, Jiang XX. Voxelbased detection of white matter abnormalities in mild Alzheimer disease. Neurology 2006; 66 (12): 1845-9. Zakzanis KK, Graham SJ, Campbell Z. A meta-analysis of structural and functional brain imaging in dementia of the Alzheimer's type: a neuroimaging profile. Neuropsychol Rev 2003; 13(1):1-18.
