Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
ČASOVÁ VARIABILITA NÁSTUPU FENOFÁZÍ OVOCNÝCH DŘEVIN SLEDOVANÝCH VE FENOLOGICKÉ SÍTI ČHMÚ ZA OBDOBÍ 1991 - 2010 VE VZTAHU K SYNOPTICKÝM SITUACÍM Temporal variability of phenophase entrance of fruit trees at CHMI phenological network within 1991 – 2010 in relation to synoptic situations Kožnarová V. 1, Sulovská S. 1, Hájková L.2 1
Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra agroekologie a biometeorologie 2
Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Ústí nad Labem,
Abstrakt Fenologická síť ČHMÚ je rozdělena na tři typy stanic: fenologické stanice polních plodin, ovocných plodin a lesních rostlin. Pro zpracování byly zvoleny rostlinné druhy používané ve fenologické síti ovocných plodin: jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.), meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) a ořešák královský (Juglans regia L.) a období nástupu vegetativních a generativních fenofází (rašení, první listy, počátek kvetení, konec kvetení, sklizňová zralost a opad listů). Vyhodnoceny byly časové nástupy fenofází a jejich trvání, sumy teploty vzduchu, sumy srážek a odchylky a dále četnost synoptických situací v intervalech jednotlivých fenofází. Výsledky jsou prezentovány v grafech a v tabulkách. Klíčová slova: fenologie, počátek kvetení, teplota vzduchu, úhrn srážek, synoptická situace Abstract CHMI phenological network is divided into three types of stations: field crops, fruit trees and wild plants. There were processed periods of beginning of vegetative and generative phenophases (bud burst, first leaves, beginning of flowering, end of flowering, fruit ripeness and leaves fall) by subsequent species from fruit trees phenological network: apple (Malus domestica Borkh.), pear (Pyrus communis (L.) Gaert.), apricot (Armeniaca vulgaris Lam.), morello (Cerasus vulgaris L.) and common walnut (Juglans regia L.). Temporal variability of data was processed together with sum of air temperatures, precipitation total and their deviation in the phenophase intervals, frequency of synoptic situations in relation to phenophase onsets. The results are given mainly in charts and tables. Key words: phenology, beginning of flowering, air temperature, precipitation total, synoptic situation Úvod Studium nástupu fenologických fází a stanovení doby jejich trvání je jednou z možností, jak lze nepřímo charakterizovat variabilitu povětrnostních podmínek v různě dlouhé časové řadě. Časnější nebo opožděné reakce rostlin jsou podmíněné komplexním vlivem všech meteorologických prvků a provedená analýza umožňuje tak i hodnocení změny klimatu. 285
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
V roce 1940 Česká meteorologická služba převzala problematiku fenologie s celou sítí stanic (řádově 1000 lokalit) i s archivem údajů od r. 1923. Počet fenologických stanic se blížil hustotě srážkoměrné sítě. Fenologická pozorování zajišťovaly v této době Český hydrometeorologický ústav a Slovenský hydrometeorologický ústav a zjištěná data byla dostupná ve formě Fenologické ročenky, která byla pravidelně vydávána ČHMÚ až do roku 1960 (Nekovář, Rožnovský, 2006). Významné změny ve fenologickém pozorování v rámci nastaly v roce 1983, kdy podle nových metodických pokynů byla pozorovací místa rozdělena na stanice pozorující polní plodiny a na stanice pozorující ovocné dřeviny. V roce 1987 byla vyčleněna třetí kategorie: lesní fenologické stanice. Transformace fenologických pozorování se projevila ve změně pozorovacích míst, zčásti druhového složení pozorovaných rostlin, popisu stanovištních podmínek, četnosti předávaných zpráv od pozorovatelů, byla zavedena fenometrie (Krška, 2006). V této době byly zpracovány i návody pro pozorovatele a v rámci modernizace fenologických pozorování s cílem zajistit jejich unifikaci byl vydán Fenologický atlas (Coufal et al., 2005). Pro zajištění většího využití databáze a její kompatibilitu s mezinárodní fenologickou sítí byly návody v roce 2009 aktualizovány a vydány jako tři samostatné metodické předpisy. V současné době se na fenologických stanicích s pozorováním ovocných dřevin sleduje 14 druhů: jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň, rybíz červený, bílý a černý, angrešt, ořešák, líska, réva vinná, u kterých se pozoruje: rašení smíšených pupenů (jabloň, hrušeň); rašení listových pupenů (všechny druhy kromě jabloně a hrušně), rašení květních pupenů (slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň, líska), první listy (všechny druhy), butonizace (jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň), počátek kvetení (všechny druhy kromě ořešáku a lísky), počátek kvetení samčích květů (ořešák, líska), počátek kvetení samičích květů (líska), plný rozkvět (všechny druhy kromě lísky), počátek opadu korunních plátků (jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň), konec kvetení (všechny druhy kromě rybízu a angreštu), tvorba pupenů (jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň), ukončení růstu letorostů (jabloň, hrušeň), sklizňová zralost (všechny druhy), sklizeň (jabloň, hrušeň, slivoň, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň), konec opadu listí (všechny druhy kromě rybízu, angreštu, révy), u révy vinné ještě fáze počátek jarní mízy (Metodický předpis č. 3, 2009). Nástup a trvání fenofází je ovlivněn počasím v jednotlivých letech vyjádřených obvykle pomocí teplotních a srážkových charakteristik. Ostatní charakteristiky popisující proudění vzduchu a složky celkové radiační bilance jsou často opomíjeny pro nedostatek dostupných informací vyplývajících z náročnosti měření. Povětrnostní podmínky hodnoceného období lze však také vyjádřit pomocí synoptické situace, která zahrnuje všechny meteorologické prvky a často i jejich vzájemné vazby. Situace je určena rozložením vzduchových hmot, atmosférických front, cyklón, anticyklón a jiných synoptických objektů nad určitou geografickou oblastí. Z praktických důvodů se provádí typizace povětrnostních situací, která je pro podmínky ČR zpracována se zvláštním zřetelem k tlakovému poli nad střední Evropou (Meteorologický slovník výkladový a terminologický, 1993). Situace jsou založeny na denních synoptických mapách a charakterizovány v „Katalogu povětrnostních situací“ jako typ a označeny pomocí zkratek uvedených v tab. 1 (Křivancová, Vavruška, 1997). Aktuální systém používaný ČHMÚ je součástí Atlasu podnebí Česka publikovaného v roce 2007. Přehled o výskytu povětrnostních situací v dané oblasti v jednotlivých dnech roku dává „Kalendář povětrnostních situací“, který je pravidelnou součástí časopisu Meteorologické zprávy a je vydáván od roku 1946.
286
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
Tab. 1 Typy synoptických situací A Ap1 Ap2 Ap3 Ap4 B Bp C Cv Ea Ec Nc NEa NEc
anticyklóna nad střední Evropou putující anticyklóna od SW k NE putující anticyklóna od W k E putující anticyklóna od NW k SE putující anticyklóna od N k S brázda nízkého tlaku nad stř. Evropou brázda postupující přes střední Evropu cyklóna nad střední Evropou výšková cyklóna východní anticyklonální situace východní cyklonální situace severní cyklonální situace severovýchodní anticyklonální situace severovýchodní cyklonální situace
NWa NWc Sa SEa SEc SWa SWc1 SWc2 SWc3 Vfz Wa Wal Wc Wcs
severozápadní anticyklonální situace severozápadní cyklonální situace jižní anticyklonální situace jihovýchodní anticyklonální oblast jihovýchodní cyklonální situace jihozápadní anticyklonální situace jihozápadní cyklonální situace č. 1 jihozápadní cyklonální situace č. 2 jihozápadní cyklonální situace č. 3 vchod frontální zóny západní anticyklonální situace západní anticykl. situace letního typu západní cyklonální situace západní cykl. situace s jižní dráhou
Materiál a metodika Z fenologické sítě ČHMÚ bylo pro analýzu zvoleno 5 ovocných dřevin, u kterých byly sledovány fenofáze: • Jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) odrůda: Golden Delicious; lokalita Holovousy 15°35' E; 50°23' N; 345 m nad mořem fenofáze: rašení smíšených pupenů; první listy; butonizace; počátek kvetení; konec kvetení; sklizňová zralost; konec opadu listů. • Hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.) odrůda: Konference; lokalita Holovousy 15°35' E; 50°23' N; 345 m nad mořem fenofáze: rašení smíšených pupenů; první listy; butonizace; počátek kvetení; konec kvetení; sklizňová zralost; konec opadu listů. • Meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), odrůda: Velkopavlovická; lokalita Velké Pavlovice 16°50' E; 48°54' N; 196 m fenofáze: rašení květních pupenů; rašení listových pupenů; první listy; butonizace; počátek kvetení; konec kvetení; sklizňová zralost; konec opadu listů. • Višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) odrůda: Morela pozdní; lokalita Holovousy 15°35' E; 50°23' N; 345 m nad mořem fenofáze: rašení listových pupenů; první listy; butonizace; počátek kvetení; konec kvetení; sklizňová zralost; konec opadu listů. • Ořešák královský (Juglans regia L.). odrůda: Papírek; lokalita Litoměřice 14°10' E; 50°27' N; 155 m. fenofáze: rašení listových pupenů; první listy; počátek kvetení samčích květů; konec kvetení; sklizňová zralost; konec opadu listů. Analyzovaný časový interval zahrnoval roky 1991 až 2010. K detailnímu rozboru bylo vybráno poměrně dlouhé období „zrání“ vymezené fenologickou fází konec kvetení a sklizňová zralost. 287
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
V době nástupu fenofáze „konec kvetení“ postrádá naprostá většina květů na sledované rostlině (hrušeň, jabloň, meruňka a višeň) korunní plátky; prašníky jsou hnědé až černé; nitky tyčinek začínají zasýchat. Pouze ojediněle jsou na rostlině vidět květy, které si zachovaly zbytek koruny. Fenofáze u ořešáku nastupuje v den, kdy jehnědy již z velké části opadaly nebo začaly zasýchat. Fenofáze „sklizňová zralost“ u sledované rostliny nastupuje, jakmile dosáhne sklizňové zralosti zhruba polovina plodů. Přesné určení sklizňové zralosti je poměrně obtížné, u podzimních odrůd jabloní a hrušní je jediným vodítkem snadná oddělitelnost plodní stopky od větévky a tmavé zbarvení semen (hnědé u jablek, hnědé až černé u hrušek). U jednotlivých odrůd lze použít i dalších znaků – vlastnosti slupky (vybarvení, lesk a tuhost) a dužniny (tvrdost, zrnitost, barva, chuť a vůně). Chuť, vůně a zbarvení jsou také typickými znaky sklizňové zralosti meruněk a višní. U ořešáku se tato fenofáze určuje podle dvou znaků: plody i za slabého větru začínají padat (resp. lze je velmi snadno odlomit od plodových větévek) a vnější zelená vrstva plodu (rubina) začíná praskat – ořechy lze bez nesnází vyloupat (Metodický předpis č. 3, 2009). Pro každý rok byly v období dozrávání vypočteny denní sumy teploty vzduchu a srážek, dlouhodobý průměr a určeny odchylky. Výsledky jsou v podobě grafického vyjádření sestaveného podle publikované metodiky (Kožnarová, Klabzuba, 1993, Kožnarová, Klabzuba, Bureš, 1997, Hájková, Kožnarová, Sulovská, 2011), které jsme v předkládaném příspěvku nazvali fenotermopluviogram. Hranice intervalů odchylek obou charakteristik byly stanoveny pomocí procenta zabezpečení (tab. 2, Lapin, Faško, Homola, 1998) a vznikla tak sedmidílná stupnice poskytující 49 možných kombinací slovního vyjádření (Kožnarová, Klabzuba, 2002). Tab.2 Procento zabezpečení výskytu jevu percentily Mimořádně vysoká Σ < 2,0 % Velmi vysoká Σ 2,0 až 9,9 % Vysoká Σ 10,0 až 24,9 % Normální Σ 25,0 až 75,0 % Nízká Σ 75,1 až 90,0 % Velmi nízká Σ 90,1 až 98,0 % Mimořádně nízká Σ > 98,0 %
pravděpodobnost opakování méně než jednou za 50 let méně než jednou za 10 let méně než jednou za 4 roky jednou za dva roky méně než jednou za 4 roky méně než jednou za 10 let méně než jednou za 50 let
Výsledky Grafy na obr. 1 až 5 dokumentují nástup a trvání jednotlivých sledovaných fenofází definovaných podle Metodického předpisu č. 3 (2009). Pro nástup každé fenologické fáze je v grafu vyznačen medián. Jabloň domácí RS až BT
BT až PK
PK až KK
KK až ZS
ZS až KO
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
Obr. 1
medián nástupu fenofáze
Nástup a trvání fenofází u jabloně domácí (Malus domestica Borkh.) Vysvětlivky:
50
100
150
200
250 den v roce
300
350
400
RS rašení smíšených pupenů; BT butonizace; PK počátek kvetení; KK konec kvetení; ZS sklizňová zralost; KO konec opadu listů
288
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
Nejčasnější nástup první sledované fenofáze „rašení smíšených pupenů“ u jabloně domácí v lokalitě Holovousy byl zaznamenán v letech 1991, 1999 a 2007, nejpozdější pak v roce 1996. Fenofáze „konec opadu listů“ nastala nejdříve v roce 2010 a nejpozději v roce 1993. Rozpětí mezi první a poslední popisovanou fenofází bylo nejkratší v roce 1996 (218 dnů) a nejdelší 1998 (255 dnů). Hrušeň obecná RS až BT
BT až PK
PK až KK
KK až ZS
ZS až KO
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
Obr. 2 Nástup a trvání fenofází u hrušně obecné (Pyrus communis (L.) Gaert.)
medián nástupu fenofáze
50
100
150
200
250
300
350
Vysvětlivky:
400
den v roce
RS rašení smíšených pupenů; BT butonizace; PK počátek kvetení; KK konec kvetení; ZS sklizňová zralost; KO konec opadu listů
Nejčasnější nástup první sledované fenofáze „rašení smíšených pupenů“ u hrušně obecné v lokalitě Holovousy byl zaznamenán v roce 2007, nejpozdější 1996. Fenofáze „konec opadu listů“ nastala nejdříve v roce 2006 a nejpozději v roce 2005. Rozpětí mezi první a poslední popisovanou fenofází bylo nejkratší v roce 2006 (197 dnů) a nejdelší 2007 (234 dnů). Meruňka obecná RK až BT
BT až PK
PK až KK
KK až ZS
ZS až KO
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
Obr. 3
medián nástupu fenofáze
Nástup a trvání fenofází u meruňky obecné (Armeniaca vulgaris Lam.) Vysvětlivky:
50
100
150
200
250 den v roce
300
350
400
RK rašení květních pupenů; BT butonizace; PK počátek kvetení; KK konec kvetení; ZS sklizňová zralost; KO konec opadu listů
Nejčasnější nástup první sledované fenofáze „rašení květních pupenů“ u meruňky obecné v lokalitě Velké Pavlovice byl zaznamenán v roce 1994, nejpozdější 1996. Fenofáze „konec opadu listů“ nastala nejdříve v roce 2001 a nejpozději v roce 2000. Rozpětí mezi první a poslední popisovanou fenofází bylo nejkratší v roce 2001 (186 dnů) a nejdelší 1994 (246 dnů).
289
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013 Višeň obecná RL až BT
BT až PK
PK až KK
KK až ZS
ZS až KO
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
medián nástupu fenofáze
Obr. 4 Nástup a trvání fenofází u višně obecné (Cerasus vulgaris L.) Vysvětlivky:
50
100
150
200
250
300
350
400
den v roce
RL rašení listových pupenů; BT butonizace; PK počátek kvetení; KK konec kvetení; ZS sklizňová zralost; KO konec opadu listů
Nejčasnější nástup první sledované fenofáze „rašení listových pupenů“ u višně obecné v lokalitě Holovousy byl zaznamenán v roce 2002, nejpozdější 1996. Fenofáze „konec opadu listů“ nastala nejdříve v roce 2004 a nejpozději v roce 1991. Rozpětí mezi první a poslední popisovanou fenofází bylo nejkratší v roce 2004 (169 dnů) a nejdelší 1991 (219 dnů). Ořešák královský RL až PL
PL až KA
KA až KK
KK až ZS
ZS až KO
2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991
medián nástupu fenofáze
Obr. 5 Nástup a trvání fenofází u ořešáku královského (Juglans regia L.) Vysvětlivky:
50
100
150
200
250 den v roce
300
350
400
RL rašení listových pupenů; PL první listy; KA počátek kvetení samčích květů; KK konec kvetení; ZS sklizňová zralost; KO konec opadu listů
Nejčasnější nástup první sledované fenofáze „rašení listových pupenů“ u ořešáku královského v lokalitě Litoměřice byl zaznamenán v roce 2004, nejpozdější 1997. Fenofáze „konec opadu listů“ nastala nejdříve v roce 1994 a nejpozději v letech 1992 a 2009. Rozpětí mezi první a poslední popisovanou fenofází bylo nejkratší v roce 1994 (174 dnů) a nejdelší 2002 (223 dnů). Meteorologické a fenologické charakteristiky jsou znázorněny ve formě fenotermopluviogramu na obr. 6, 8, 10, 12 a 14. Na vodorovné ose je vyjádřena odchylka sumy teploty vzduchu od dlouhodobého průměru (1991 až 2010) v průběhu „zrání“ vymezeném fenofázemi „konec kvetení“ až „sklizňová zralost“. Na svislé ose je obdobným způsobem zpracována odchylka sumy srážek. Zeleně je určena pozice již zmiňovaného dlouhodobého průměru (DP), modře je vyznačen rok s nejkratším trváním doby „zrání“, červeně pak rok s nejdelší dobou. Pomocí percentilů (tab. 1) byly vymezeny hranice v grafu určující: mimořádně vysokou sumu, velmi vysokou sumu, vysokou sumu, normální sumu, nízkou sumu, velmi nízkou sumu a mimořádně vysokou sumu teploty vzduchu nebo srážek. Rozdělení četností synoptických situací v období mezi fenofází „konec kvetení“ až „sklizňová zralost“ je na obrázku 7, 9, 11, 13 a 15. Zpracovány byly roky s nejkratším a nejdelším obdobím „zrání“.
290
mimořádně vysoká Σr
ě n řád o im ká Σt vyso
álí rm o n Σt
Σt
100
ízká in lm ve
ě n řád o im ízká Σt n
150
aΣr
ízká Σt n
Jabloň domácí 200
ká Σt vyso iv lm e ká Σt vyso
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
velmi vysoká Σr vysoká Σr
50 DP
0
normální Σr 2000
ylk ch d o
2009
Obr. 6
-50 nízká Σr -100
velmi nízká Σr
-150
mimořádně nízká Σr
-200 -700
-600
-500
-400
-300
-200
-100
0
100
200
300
400
500
600
700
odchylka Σt
Fenotermopluviogram jabloně domácí (Malus domestica Borkh.) DP: Σt = 2341,6 DD Σr = 329,9 mm
Nejkratší období bylo zjištěno v roce 2009 (106 dnů), kdy byla také zjištěna mimořádně nízká suma teploty 1754,4 DD (Degree Day) a srážkovým úhrnem 285,4 mm. Nejčetnější byla situace SWc2 – jihozápadní cyklonální situace. Nejdelší období trvalo 164 dnů v roce 2000, kdy byla suma teploty mimořádně vysoká (2620,2 DD) při srážkovém úhrnu 318 mm. Nejčastější byl výskyt brázdy nízkého tlaku nad střední Evropou (B). Jabloň domácí 2009 (nejkratší období)
Jabloň domácí 2000 (nejdelší období)
22
22
20
20
18
18
16
16
14
14
12
12
10
10
8
8
6
6
4
4
2
2
0
0
B B p c3 SW fz V A 3 p A Sa c2 SW Ec N Ec c1 SW cs W 2 p A Ea N SEc c W N al W 1 p A SEa a W Ea c N a SW c W 4 p A C v C a W N
24
c2 SW Ec p B c W B Ea N 2 p A al W v C c3 SW c N a SW A SEc cs W 1 p A 3 p A 4 p A C Ea Ec N a W N c W N Sa SEa c1 SW fz V a W
24
ylk aΣr ch d o
ká Σt vyso
ká iyso lm ve
álí rm o n Σt
ízká Σt n
Σt ízká in lm ve
100
2001
mimořád. vysoká Σr
velmi vysoká Σr
ě n řád o im
150
ízká Σt n
Hrušeň obecná 200
Σt . řád io m ká Σt vyso
Obr. 7 Synoptické situace v období od fenofáze konec kvetení do sklizňové zralosti jabloně domácí (Malus domestica Borkh.)
vysoká Σr
50 normální Σr
0
DP
1994
-50
nízká Σr velmi nízká Σr
-100
mimořádně nízká Σr
-150 -200 -400
-300
-200
-100
0 odchylka Σt
100
200
300
400
Obr. 8 Fenotermopluviogram hrušně obecné (Pyrus communis (L.) Gaert.) DP: Σt = 2266,3 DD Σr = 315,5 mm
Nejkratší období bylo zjištěno v roce 2001 (129 dnů), kdy byl zjištěn mimořádně vysoký srážkový úhrn 454,6 mm, teplotní suma byla 2083 DD. Nejčetnější byla situace Bp – brázda postupující přes stření Evropu. Nejdelší období trvalo 149 dnů v roce 1994, kdy byla suma teploty mimořádně vysoká
291
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
(2546,3 DD) při srážkovém úhrnu 266,4 mm. Nejčastější byl výskyt jihozápadní cyklonální situace (SWc3). Hrušeň obecná 2001 (nejkratší období)
Hrušeň obecná 1994 (nejdelší období)
26
26
24
24
22
22
20
20
18
18
16
16
14
14
12
12
10
10
8
8
6
6
4
4
2
2
0
0
c3 SW B Sa c W N c2 SW cs W 2 p A A C Ec N c1 SW c W Ec a W Ea N al W p B fz V v C c N SEc 1 p A 3 p A 4 p A Ea a W N SEa a SW
28
p B EcN c3 SW al W 3 p A B Ea N 2 p A c2 SW c W c N SEa c1 SW fz V Sa 1 p A v C c W N C A 4 p A Ea Ec a W N SEc a SW a W cs W
28
aΣr
mimořád. vysoká Σr
velmi vysoká Σr
Σt ká iyso lm ve
100
álí rm o n Σt
Σt ízká Σt n ízká in lm ve
ě n řád o im ízká Σt n
150
ká Σt vyso
Meruňka obecná 200
m . řád io ká Σt vyso
Obr. 9 Synoptické situace v období od fenofáze konec kvetení do sklizňové zralosti hrušně obecné (Pyrus communis (L.) Gaert.)
vysoká Σr
50 1994
2002
normální Σr
DP
ylk ch d o
0
nízká Σr
-50
velmi nízká Σr -100 mimořádně nízká Σr
-150 -200 -500
-400
-300
-200
-100
0
100
200
300
400
500
odchylka Σt
Obr. 10 Fenotermopluviogram meruňky obecné (Armeniaca vulgaris Lam.) DP: Σt = 1310,3 DD Σr = 152,2 mm
Nejkratší období bylo zjištěno v roce 2002 (67 dnů) s teplotní sumou 1127,3 DD a srážkovým úhrnem 133,4 mm. Nejčetnější byla situace Bp – brázda postupující přes střední Evropu. Nejdelší období trvalo 103 dnů v roce 1994, kdy byla suma teploty 1444,8 DD při srážkovém úhrnu 132,2 mm. Nejčastější byl výskyt jihozápadní cyklonální situace (SWc3). Meruňka obecná 2002 (nejkratší období)
Meruňka obecná 1994 (nejdelší období)
14
14
12
12
10
10
8
8
6
6
4
4
2
2
0
0
c3 SW C Ec Ec N c W N a SW fz V c1 SW c2 SW cs W A 2 p A 3 p A B al W p B Ea N Sa c W c N a W N SEc a W 1 p A 4 p A v C Ea SEa
16
B p Ec N 2 p A B A SEa SEc c2 SW a W Sa c1 SW fz V C Ec a W N c W N 1 p A 3 p A 4 p A v C Ea c N Ea N a SW c3 SW al W c W cs W
16
Obr. 11 Synoptické situace v období od fenofáze konec kvetení do sklizňové zralosti meruňky obecné (Armeniaca vulgaris Lam.)
292
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
Σt
mimořádně vysoká Σr
ě n řád o im ká Σt vyso
ká iyso lm ve
100
aΣr
ízká Σt n í áln rm o Σt
Σt ízká in lm ve
ě n řád o im ízká Σt n
150
ká Σt vyso
Višeň obecná 200
velmi vysoká Σr vysoká Σr
50 DP
0
2004
normální Σr
ylk ch d o
2002
nízká Σr
-50
velmi nízká Σr -100 mimořádně nízká Σr
-150 -200 -700
-600
-500
-400
-300
-200
-100
0
100
200
300
400
500
600
700
odchylka Σt
Obr. 12 Fenotermopluviogram dozrávání višně obecné (Cerasus vulgaris L.) DP: Σt = 1171,8 DD Σr = 171,8 mm
Nejkratší období bylo zjištěno v roce 2004 (45 dnů) s teplotní sumou mimořádně nízkou (610,5 DD) a srážkovým úhrnem 136,3 mm. Nejdelší období trvalo 93 dnů v roce 2002, kdy byla suma teploty mimořádně vysoká (1609,8 DD) při srážkovém úhrnu 154,8 mm. Nejčetnější byla situace Bp – brázda postupující přes střední Evropu. Višeň obecná 2004 (nejkratší období)
Višeň obecná 2002 (nejdelší období)
18
18
16
16
14
14
12
12
10
10
8
8
6
6
4
4
2
2
0
0
p B EcN 2 p A Ec B Sa al W A SEa SEc c2 SW a W c1 SW fz V 1 p A C a W N c W N 3 p A 4 p A v C Ea c N Ea N a SW c3 SW c W cs W
20
cN W p B C SEc al W Ea Ec N a W c W 2 p A B v C Ea N c1 SW fz V cs W A 1 p A 3 p A Ec 4 p A c N a W N Sa SEa a SW c2 SW c3 SW
20
Σt . řád o im ká Σt vyso velmi vysoká Σr
100
aΣr
mimořád. vysoká Σr
iyso lm ve ká
ká Σt vyso
álí rm o n Σt
150
Ořešák královský
ízká Σt n
200
ě n řád o im ízká Σt n i lm ve ízká Σt n
Obr. 13 Synoptické situace v období od fenofáze konec kvetení do sklizňové zralosti višně obecné (Cerasus vulgaris L.)
2005
50 0
vysoká Σr normální Σr
ylk ch d o
DP
-50 -100
nízká Σr velmi nízká Σr 1997 mimořádně nízká Σr
-150 -200 -400
-300
-200
-100
0 odchylka Σt
100
200
300
400
Obr. 14 Fenotermopluviogram dozrávání ořešáku královského (Juglans regia L.) DP: Σt = 2406,0 DD Σr = 257,0 mm
Nejkratší období bylo zjištěno v roce 1997 (119 dnů) s velmi nízkou sumou teploty (2117,1 DD) i srážek (170,2 mm). Nejdelší období trvalo 157 dnů v roce 2005, kdy byla suma teploty velmi vysoká (2640,2 DD) při vysoké srážkovém úhrnu 333,1 mm. Nejčetnější byla Wal – západní anticyklonální situace letního typu. 293
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013 Ořešák královský 1997 (nejkratší období)
Ořešák královský 2005 (nejdelší období)
22
22
20
20
18
18
16
16
14
14
12
12
10
10
8
8
6
6
4
4
2
2
0
0
alW p B Ec N A Ea B c N 2 p A c W N c2 SW c3 SW fz V C a SW Ea N Sa c1 SW a W N cs W 1 p A 3 p A Ec a W 4 p A v C SEa SEc c W
24
S c1 W Ec N fz V p B SEc cs W c W N c2 SW al W 2 p A C SEa c3 SW v C c N Ea N Sa A B Ec 3 p A 1 p A 4 p A Ea a W N a SW a W c W
24
Obr. 15 Synoptické situace v období od fenofáze konec kvetení do sklizňové zralosti ořešáku královského (Juglans regia L.) Závěr V příspěvku byla zpracována dvacetiletá řada fenologických, meteorologických a klimatologických údajů ve vztahu k vybraným ovocným dřevinám: jabloň domácí (Malus domestica Borkh.), hrušeň obecná (Pyrus communis (L.) Gaert.), meruňka obecná (Armeniaca vulgaris Lam.), višeň obecná (Cerasus vulgaris L.) a ořešák královský (Juglans regia L.). Při výběru byla použita vždy jedna lokalita ze sítě fenologických stanic Českého hydrometeorologického ústavu, kde je pozorování zajištěno jednotnou metodikou určenou Metodickým předpisem č. 3 : Návod pro činnost fenologických stanic – ovocné plodiny. Nástup a trvání jednotlivých fenofází je prezentován v grafické podobě doplněné mediánem nástupu fenofáze. Lze konstatovat, že nástup první analyzované fenofáze „rašení pupenů“ byl v roce 1996 nejvíce opožděn. Rozdíly v období (nejčasnější → nejpozdější) vymezené od konce kvetení do sklizňové zralosti byly u jabloně 58 dnů, hrušně 20 dnů, meruňky 36 dnů, višně 48 dnů a ořešáku 38 dnů. Cirkulace ve střední Evropě podmiňující teplotu vzduchu, srážky a ostatní meteorologické prvky ovlivňuje nástup a trvání jednotlivých fenologických fází. V předloženém příspěvku je četnost jednotlivých typů synoptických situací ovlivněna dobou trvání fenologických fází. Výsledky zpracování lze považovat za dílčí, na které budou navazovat další analýzy, které mohou být v budoucnu uplatněny při modelování. Dedikace Příspěvek byl zpracován a publikován s podporou projektů MŠMT České republiky č. OC09029 – „Atlas fenologie Česka“ a č. 6046070901 „Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, krajinné a přírodní zdroje“. Použitá literatura COUFAL, L. et al, 2004. Fenologický atlas. 1. vydání. Praha: ČHMÚ. 264 s. ISBN 80-86690-21-0. HÁJKOVÁ, L. KOŽNAROVÁ, V., SULOVSKÁ, S., 2011. Phenology season onset in relation to synoptic situations in the Czech republic within 1991 – 2010. Sborník: COST734 Final Conference International Conference on current knowledge of Climate Change Impacts on Agriculture and Forestry in Europe.
294
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 285 – 295, ISSN 0139-6013
KOŽNAROVÁ, V., KLABZUBA, J., 1993. Agrometeorologické hodnocení ročníku nebo kratšího období II. - Grafické zpracování naměřených hodnot. Sborník VŠZ, AF, řada A, 55, Praha, s. 107 123. KOŽNAROVÁ, V., KLABZUBA, J., 2002. Doporučení WMO pro popis meteorologických, resp. klimatologických podmínek definovaného období. Rostlinná výroba, ČAZV - ÚZPI, ISSN 0370663X, č. 4, ročník 48, 2002, s. 190 - 192. KOŽNAROVÁ, V., KLABZUBA, J., BUREŠ, R., 1997. The Use of Thermopluviogram to Evaluate Agrometeorological Year, Season and Month. Pametnik Pulawski 110, Pulawy, s. 71 – 78. KRŠKA, K., 2006. Fenologie jako nauka, metoda a prostředek. In: Fenologická odezva proměnlivosti podnebí, Brno 22. 3. 2006, ISBN 80-86690-35-0. LAPIN, M., FAŠKO, P., HOMOLA, J.,1998. Klimatické normály. Meteorologické zprávy 51 (3), SNTL, Praha. METODICKÝ PŘEDPIS č. 10, 2009. Návod pro činnost fenologických stanic – lesní rostliny. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 74 s. METODICKÝ PŘEDPIS č. 2, 2009. Návod pro činnost fenologických stanic – polní plodiny. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 84 s. METODICKÝ PŘEDPIS č. 3, 2009. Návod pro činnost fenologických stanic – ovocné plodiny. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 90 s. NEKOVÁŘ, J., HÁJKOVÁ, L., 2010. Fenologická pozorování v Česku – Historie a současnost. Praha: Meteorologické zprávy, ročník 63, č. 1, s. 13 – 20. ISSN 0026-1173. NEKOVÁŘ, J., ROŽNOVSKÝ, J., 2006. Fenologická služba Českého hydrometeorologického ústavu. In: Fenologická odezva proměnlivosti podnebí, Brno 22. 3. 2006, ISBN 80-86690-35-0. Kontaktní adresa: Ing. Věra Kožnarová CSc., ČZÚ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, e-mail:
[email protected], tel. 224382785
295