apogeonews Novinky, trendy a zajímavosti ze světa finančního poradenství

květen, červen 2009

apogeonews

Novinky, trendy a zajímavosti ze světa finančního poradenství.

Daňový režim úroků

placených do zahraničí

Výkon funkce statutárních orgánů a smluvní vztahy vedoucích

pracovníků

téma čísla

Ocenění

podniku

21

21 květen, červen 2009

editorial

V

ážení čtenáři, dovolte mi před­ stavit jednadvacáté číslo APO­ GEO News, které máte zrovna před sebou a  provést Vás novinkami z  oblasti daní, práva a  řadou dalších poutavých článků. Hlavním tématem tohoto čísla je Ocenění podniku, ve kterém se dozví­ me jaké podněty vedou k ocenění pod­ niku a seznámíme se s okolnostmi, kte­ ré vyžadují ocenění podniku znalcem. Další téma nás zavede do Lucembur­ ska, ale nebudeme se zabývat plánová­ ním dovolené, nýbrž daňovými podmín­ kami v  této destinaci. V  daňové oblasti zůstaneme i v následujícím článku, který se ale blíže zaměří na daňové režimy úro­ ků placených do zahraničí. Oblast práva se v tomto čísle věnuje pozicím řídících pracovníků firem, a to z pohledu smluv­ ních a právních vztahů vůči společnosti a odpovědnosti statutárních orgánů. Příznivce golfu bych také ráda in­ formovala, že se v květnu rozbíhá dru­ hý ročník NATLAND Golf Tour, jejíž je poradenská skupina APOGEO hlavním partnerem. Pokud je golf Vaší zálibou a rádi byste si zahráli na kvalitních hřiš­ tích se zajímavými osobnostmi busine­ ssu, neváhejte mne kontaktovat. Série čtyř turnajů bude zahájena 21. května v Karlových Varech a závěrečnou Tour bude hostit španělská La Cala. Budu ráda za Vaše náměty a připo­ mínky, které můžete zasílat na malecko­ [email protected].

téma čísla

Ocenění podniku. Jedná se o ocenění podniku pro potřebu koupě a prodeje podniku, vstupu nových společníků nebo vyplacení stávajících vlastníků, v případě likvidace podniku apod.

obsah čísla Odborné aktuality. Nová smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyprem / Sleva pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti / Pravidla nízké kapitalizace

Lucembursko – daně v roce 2009. Stručný přehled nejdůležitějších faktů týkajících se daně z příjmů právnických osob

Daňový režim úroků placených do zahraničí.

Podléhají úroky placené do zahraničí zdanění v ČR? Jak při jejich zdanění postupovat?

Výkon funkce statutárních orgánů a smluvní vztahy vedoucích pracovníků. Pojem manažerská

smlouva.

Právo. Odpovědnost statutárního orgánu a prokuristy za škodu.

Poradna. Emisní povolenky z daňového hlediska.

Zájem Čechů o zahraniční společnosti roste.

Přeji Vám příjemné počtení.

Marie Malečková 02

Další číslo newsletteru vyjde 2. 7. 2009

04 05

Představení SMART Office Centrum Praha 9 – Drahobejlova.

03 06 07 08 10 11 12 14

odborné aktuality

Nová smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyprem Dne 28. 4. 2009 byla v  hlavním měs­ tě Kyperské republiky podepsána nová smlouva o  zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Kyperskou re­ publikou, která po  absolvování ratifikač­ ních procedur v  obou smluvních státech nahradí dosud platnou smlouvu z  15.  4. 1980 uzavřenou mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou re­ publikou (publikována ve  Sbírce zákonů pod číslem 30/1981). Smlouvu podepsali kyperský ministr financí Charilaos Stavra­

kis a velvyslanec ČR v Kyperské republice Jan Bondy. Podle vyjádření ministra financí Kyper­ ské republiky Charilaose Stavrakise je tato nová smlouva „velmi výhodná“ a  „bude české podnikatele motivovat k investování na  Kypru a  zároveň poskytne kyperským a  jiným zahraničním investorům pobídky pro investování v  České republice pro­ střednictvím Kypru“. Mgr. Michal Sailer, daňový poradce APOGEO

Sleva pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti V  současné době je v  Poslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona č.  589/1992 Sb., o  pojistném na  sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZPSZ“). Konkrétně se jedná o  sněmovní tisk 769/0, jenž je v prvním čtení. Návrh novely vychází z  Národního protikrizového plánu, který vláda přijala v reakci na dopady celosvětového útlumu na českou ekonomiku. Jedním z opatření tohoto plánu je podpora zaměstnanosti prostřednictvím slev pro zaměstnavatele na  pojistném na  sociální zabezpečení a  příspěvku na  státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). Účelem těchto slev je snížit celkové náklady práce u největšího počtu zaměstnanců, tj. zaměstnanců s  nižšími a  průměrnými mzdami, kteří v případě ztráty zaměstnání mohou být nejvíce ohroženi dopady celosvětové finanční a  hospodářské krize. Snížení nákladů práce u  zaměstnavatelů sleduje podporu podnikání a  konkurenceschop-

nosti jednotlivých podniků. Tato sleva se navrhuje jako degresivní, aby byla podpořena zaměstnanost především u  zaměstnanců s nižšími mzdami; jako horní hranice mzdy pro možnost uplatnění slevy na pojistném se navrhuje 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na  celé stokoruny směrem nahoru, (pojem průměrná mzda pro účely ZPSZ je vymezen v § 5c odst.1), tj. v roce 2009 částka nižší než cca 27 100 Kč. Opatření se navrhuje jako dočasné, a to na celou dobu předpokládaných negativních dopadů celosvětového finančního a hospodářského útlumu. Opatření je proto omezeno obdobím do konce roku 2011. Účinnost opatření je přitom prohloubena prostřednictvím další tzv. mimořádné slevy, která zohlední období od počátku roku 2009 do  doby účinnosti uvedené novely a přinese zaměstnavatelům výraznou jednorázovou úsporu na nákladech. Ing. Tomáš Pacovský, daňový konzultant APOGEO

Pravidla nízké kapitalizace Zákon č. 261/2007 Sb. o  stabilizaci veřejných rozpočtů znamenal v  této oblasti velkou změnu. Stanovil 5 kritérií, podle kterých se posuzovaly úroky z úvěrů a půjček od spojených, ale i nespojených osob. Tato úprava vyvolala velmi negativní reakce. Proto došlo od 1. 1. 2009 ke změně. Ustanovení se opět vztahovala jen ke  spojeným osobám a  výše uznatelných úroků se opět stanovila na  základě násobku vlastního kapitálu, přičemž úroky z  úvěrů a  půjček závislých na  zisku dlužníka nebo podřízených jinému závazku se vyčlenily zvlášť. Od 1. 4. 2009 jsou však stanoveny nové podmínky, které byly schváleny v rámci protikrizových opatření (novela č. 87/2009 Sb.). Dochází ke  zvýšení hranice násobku vlastního kapitálu z dvojnásobku (u bank trojnásobku) na čtyřnásobek (u bank šestinásobek) výše vlastního kapitálu. Dále se ruší neuznatlenost úroků z úvěrů a půjček podřízených jinému závazku (§ 25 odst. 1 písm. zp) dosavadního znění). Naopak do výpočtu uznatelných úroků se zařazují i  úvěry a  půjčky, kde podmínkou pro poskytnutí úvěru nebo půjčky je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, půjčky nebo vkladu věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi. Vzhledem k tomu, kolik změn proběhlo v této oblasti, vydalo MF ČR sdělení pro jednotný postup při uplatňování nových pravidel. Aby nedocházelo k  účelovým přesunům mezi úroky a  jinými náklady, definuje Ministerstvo pojem „finanční výdaje“, uvádí přehled konkrétních nákladů a  stanoví jejich zařazení. Dále je zde uveden příklad výpočtu neuznatelných finančních výdajů. Podle přechodných ustanovení lze novou úpravu použít již na  zdaňovací období roku 2008. Pokud tedy daňový subjekt podával daňové přiznání za  rok 2008 do 31. 3. 2009, má možnost od 1. 4. 2009 podat dodatečné daňové přiznání, kde zohlední nová pravidla. Bc. Alena Miklová, APOGEO

03

/21 – květen, červen 2009

téma čísla

Ocenění podniku Podněty pro ocenění podniku jsou velmi různorodé. Jedná se o ocenění pro potřebu koupě a prodeje podniku, vstupu nových společníků, nebo naopak vyplacení stávajících vlastníků, v případě likvidace podniku, při přecenění aktiv v účetní evidenci, v případě zvyšování a snižování základního kapitálu společností, při přeměnách společností, v souvislosti s poskytováním bankovních úvěrů a půjček, při pojištění majetku a aktivit podniku apod.

text Ing. Andrea Paslerová, manažer znaleckého ústavu APOGEO



Ing. Jan Attl, Ph.D., MBA

V tomto článku se zaměřím na ocenění podniku znalcem v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ObchZ). V této normě jsou uvedeny důvody, kdy musí být zpracován posudek znalce a předmětem ocenění je podnik. V případě obchodních společností a družstev se jedná se o následující důvody:

1) Stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu

04

Dle § 59, odst. (3) ObchZ musí být hodnota nepeněžitého vkladu uvedena ve  společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s  ručením omezeným a  do  akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na  společnosti, jmenovaným za  tím účelem soudem. Nepeněžitým vkladem může být vlastnické

právo k  podniku a  cennému papíru, spo­ luvlastnickému podílu, obchodnímu podílu a  podílu komandity a  je zde tedy nutné stanovit hodnotu tohoto vlastnického práva (podniku nebo části podniku).

2) Ocenění jmění zanikajících společností při fúzi sloučením Dle § 69a odst. (6) ObchZ při sloučení akciové společnosti, popřípadě společnosti s  ručením omezeným je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, mají-li být v důsledku sloučení vydány nástupnickou společností nové akcie nebo mají-li vzniknout pro společníky této společnosti nové ob­chodní podíly. Při splynutí je každá zúčastněná akciová společnost, popřípadě společnost s ručením ome­zeným povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce. Stanovení hodnoty jmění znalcem je nutné

pro správné stanovení zvýšení základního kapitálu (emisí nových akcií či zatímních listů, vznik nových obchodních podílů společníků), které musí být nižší nebo rovno čistému obchodnímu majetku zanikající společnosti.

3) Ocenění jmění společnosti při rozdělení Dle § 69c, odst. (6) ObchZ je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce dochází-li k  rozdělení akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a to ke dni zpracování konečné účetní závěrky. V  posudku znalce musí být odděleně oceněno i  jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické společnosti. Důvodem je ale i úprava ručení za závazky zaniklé společnosti dle § 220x odst. 1 ObchZ z titulu ochrany věřitelů a  dlužníků, kdy každá nástupnická společnost ručí za  závazky, jež přešly v  důsledku rozdělení ze zaniklé společnosti na nástupnické společnosti, společně a nerozdílně až do čistého obchodního majetku uvedeného v posudku znalce, nejméně však do výše základního kapitálu vykázaného v zahajovací rozvaze.

4) Ocenění jmění společnosti při změně právní formy Dle § 69d odst. (8) ObchZ je společnost povinna ocenit své jmění posudkem znalce dochází-li ke  změně právní formy na  společnost s ručením omezeným nebo akciovou spo­lečnost, a  to ke  dni zpracování změny právní formy. V posudku znalec uvede, zda výše čistého obchodního majetku odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy. Výše základního kapi­tálu společnosti s  ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v  takovém případě vyšší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku znalce. Z textu výše uvedeného ustanovení vyplývá důvod ocenění jmění (podniku). V případě, že by znalcem stanovená výše čistého obchodního jmění byla nižší než 2  000  000 Kč není možná změna právní formy na akciovou společnost

a pokud by stanovená výše čistého obchodního jmění nedosahovala 200 000 Kč, není možná změna právní formy na  společnost s ručením omezeným.

5) Ocenění přiměřenosti protiplnění při veřejném návrhu na koupi nebo směnu cenných papírů Dle § 183a odst. (5) ObchZ musí být přiměřenost ceny nebo směnného poměru cenných papírů při povinné nabídce převzetí doložena posudkem znalce pokud se jedná o povinnou nabídku (zákonem uložený veřejný návrh smlouvy). V tomto případě se jedná o ocenění podniku (akciového kapitálu) z důvodu nezávislého doložení a objektivity přiměřenosti ceny či směnného poměru. V  případě regi­ strovaných cenných papírů je posudek znalce přikládán k žádosti o souhlas České národní banky (dohled nad kapitálovým trhem a  to v souladu se zákonem č. 104/2008 Sb.), o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů. Pro zpracování a hodnocení těchto znaleckých posudků vydala Česká národní banka (dříve Komise pro cenné papíry) metodický pokyn kde jsou uvedeny vysvětlení a  definice základních pojmů a  pojmu „přiměřenosti ceny hodnotě účastnických cenných papírů“, obsahové náležitosti znaleckého posudku a nejčastější chyby a nedostatky předkládaných znaleckých posudků.

6) Ocenění výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů Dle § 183i odst. (1) ObchZ má hlavní akcionář (osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, s nímž jsou spojena hlasovací práva, a s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti) právo požadovat svolání valné hromady, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na  tohoto hlavního akcionáře (vytěsnění, squeeze-out). K  přijetí usnesení valné hromady je potřeba souhlas devíti desetin hlasů všech vlastníků. Přílohou notářského zápisu

o konání valné hromady je znalecký posudek o výši protiplnění v penězích, odst (2).

7) Stanovení hodnoty zastaveného obchodního podílu Dle § 117a odst. (7) ObchZ musí být stanovena hodnota zastaveného obchodního podílu posudkem znalce pro účely převodu na úhradu dluhu. A to v případě, kdy je obchodní podíl předmětem zástavního práva a  není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k  tomuto obchodnímu podílu řádně a  včas uhrazena. Zástavní věřitel je pak oprávněn svým jménem zastavený obchodní podíl prodat. Jedná se o ochranu zástavního dlužníka tak, aby nedošlo k  převodu zastaveného obchodního podílu za  nepřiměřeně nízkou cenu. V případě, že hodnota zastaveného obchodního podílu je vyšší než hodnota zajištěné pohledávky s  příslušenstvím, je zástavní věřitel povinen rozdíl bez zbytečného odkladu vrátit zástavnímu dlužníkovi.

8) Přezkoumání ovládací smlouvy a smlouvy o převodu zisku Dle § 190d odst. (3) ObchZ musí být v  zájmu ochrany společníků řízené i řídící osoby ovládací smlouva přezkoumána dvěma nezávislými znalci. Znalec nebo znalci zpracují o  výsledku přezkoumání písemnou zprávu o pře­zkoumání ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku – znalecká zpráva o ovlá­ dací smlouvě nebo o  smlouvě o  převodu zisku. Tato znalecká zpráva je znaleckým posudkem. Obsahem znalecké zprávy bude především vyjádření znalce o tom, že navržené vyrovnání a odškodnění je přiměřené. Znalec přitom může použít ke stanovení odškod­nění nebo vypořádání jedné metody nebo může zvolit více metod a výsledky z nich vy­plývající jakkoliv kombinovat. Použité metody však musejí být vhodné a  přiměřené s  ohledem na konkrétní společnost. Znalec tedy obvykle pro sestavení znalecké zprávy provede ocenění obchodních podílů, akcií nebo zatímních listů tak, aby mohl konstatovat, že hodnoty uvedené v  ovládací smlouvě či ve  smlouvě o převodu zisku jsou přiměřené.

05

/21 – květen, červen 2009

daně

Lucembursko – daně v roce 2009 Stručný přehled nejdůležitějších faktů týkajících se daně z příjmů právnických osob. 1. Daňová rezidence Pro daňové účely jsou právnické osoby – lucemburští daňoví rezidenti – charakteri­ zovány jako takové právnické osoby, kte­ ré mají své sídlo či místo ústřední správy na území Lucemburského velkovévodství.

2. Základ daně Základem daně u  rezidentních právnic­ kých osob jsou jejich veškeré příjmy, a  to jak ze zdrojů v Lucembursku, tak i ze zdro­ jů v  zahraničí. Základ daně tak zahrnuje např. příjmy z kapitálového majetku či při­ jaté dividendy, ovšem pouze potud, pokud se na  tyto druhy příjmů nevztahuje režim participation exemption. Nerezidentní právnické osoby podlé­ hají v  Lucembursku dani z  příjmů pouze svými příjmy, které mají zdroj na území Lu­ cemburska. Základ daně je standardně zjišťován ve vazbě na sumu účetního zisku tak, jak vyplývá z účetní rozvahy po úpravách po­ žadovaných zákonem. Pro příjmy z  duševního vlastnictví pla­ tí, že 80  % těchto příjmů je osvobozeno od daně z příjmů.

3. Sazby daně

06

Základní sazby daně z  příjmů právnických osob činí 20 % pro daňový základ nepřesa­ hující 15.000 EUR, pro daňový základ vyšší než 15.000 EUR platí od 1. 1. 2009 sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 21 %. Kromě těchto základních daní podléhají právnické osoby – lucemburští daňoví rezi­ denti – rovněž tzv. dani z čistých aktiv ve výši 0,5  %. Zároveň jsou tyto právnické osoby povinny platit tzv. místní daň (Municipal Bu­ siness Tax – MBT), jejíž výše se liší v závislos­ ti na místě sídla resp. ústřední správy lucem­

burského daňového rezidenta. Pro hlavní město Lucemburk činí sazba MBT 6,75 %. Celková výše daňového zatížení tak pro právnickou osobu, která je lucemburským daňovým rezidentem a má své sídlo v hlav­ ním městě Lucemburku, činí 28,59 %.

4. Dividendy Dividendy přijaté lucemburskými daňový­ mi rezidenty tvoří součást jejich daňového základu, pokud se na  ně nevztahují usta­ novení upravující osvobození od  zdanění (participation exemption – PE). PE je apli­ kována v případě, že příjemce drží nebo se zavazuje držet podíl po nepřetržitou dobu alespoň 12 měsíců a výše podílu v průběhu tohoto 12ti měsíčního období činí alespoň 10 % nebo 1,2 mil. EUR v ceně pořízení. Dividendy vyplácené lucemburskými daňovými rezidenty podléhají standardně srážkové dani ve výši 15  % – ovšem opět potud, pokud nemůže být aplikována PE. PE pro vyplácené dividendy se uplatní za  obdobných podmínek jako v  předcho­ zím případě. Od 1. 1. 2009 je osvobození od srážko­ vé daně dále rozšířeno na  zahraniční pří­ jemce dividend, kteří jsou rezidenty zemí, s  nimiž má Lucembursko uzavřenu plat­ nou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Osvobození je poskytnuto při splnění dal­ ších podmínek: a) příjemce dividend je plně zdaňovaným subjektem – tzn. není mu dána možnost zvolit si zdanění b) výše daňového zatížení zahraničního příjemce činí alespoň 50  % daňového za­ tížení v Lucembursku – tj. 10,5 % c) daň je zjišťována z  daňového základu obdobnými postupy jako v Lucembursku Další omezení při zdanění dividend je založeno uzavřenými a platnými smlouva­ mi o zamezení dvojího zdanění.

5. Kapitálové zisky Kapitálové zisky tvoří součást daňového základu pro zjištění daně z  příjmů práv­ nických osob. Při uskutečnění kvalifiko­ vaných transakcí v  souladu se směrnicí 90/435/EHS se aplikuje PE, tzn. osvobo­ zení od zdanění při respektování pravidla nepřetržité 12ti měsíční držby alespoň 10% podílu nebo celkové výši investice v  ce­ nách pořízení vyšší než 6 mil. EUR.

6. Srážkové daně Dividendy vyplácené rezidentem jiné re­ zidentní společnosti nepodléhají srážkové dani. Dividendy vyplácené daňovým nere­ zidentům (právnickým nebo fyzickým oso­ bám) podléhají srážkové dani 15 %. Jsou-li splněny podmínky směrnice 90/435/EHS, aplikuje se PE. Podmínky pro aplikaci PE jsou uvedeny výše v bodu 4. Lucembursko nevybírá srážkovou daň z vyplácených úroků. Rovněž vyplácené li­ cenční poplatky nepodléhají srážkové dani v Lucembursku. Zdanění dividendy, úroků a licenčních poplatků kromě výše uvedeného rovněž podléhá režimu smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených Lucemburskem, které předpokládají použití výhodnější – tzn. niž­ ších – sazeb srážkové daně u jednotlivých druhů pasivních příjmů. Podle smlouvy o zamezení dvojího zda­ nění s ČR (79/1993 Sb.) jsou sazby srážko­ vých daní tyto: dividendy 5  % při držbě alespoň  25% podílů, jinak 15 % úroky 0 % licenční poplatky  10 %

Mgr. Michal Sailer, daňový poradce APOGEO

daně

Daňový režim úroků placených do zahraničí Velký příliv zahraničních investic do  České republiky má v  mnoha případech formu úvěrů poskytnutých českým subjektům. Není proto výjimkou, že české společnosti platí úroky z úvěrů a půjček, které byly poskytnuty zahraničními subjekty. Otázkou je, zda úroky placené do zahraničí podléhají zdanění v ČR a jak se má při jejich zdanění postupovat. Předně je třeba uvést, že úroky placené do  zahraničí (zahraničním společnostem – nerezidentům ČR)  jsou z  pohledu zákona o  daních z  příjmů (dále jen ZDP) příjmem ze zdrojů na  území ČR (viz § 22 odst. 1 písm. g) bod 4 ZDP) a  jako takové jsou předmětem daně z  příjmů v  ČR. Poplatníkem daně je zahraniční společnost přijímající úrok. Úrokový příjem podléhá zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bod 1 ZDP – sazba daně činí 15 %. Daň se vybírá srážkou podle § 38d odst. 1 ZDP při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději však v  den, kdy se o  závazku (úrocích) účtuje podle zákona o účetnictví. Plátcem daně je česká společnost, která úroky vyplácí. Výše uvedené platí, pokud příslušná mezinárodní smlouva o  zamezení dvojího zdanění, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění obvykle srážkovou daň z  úroků snižují nebo zcela vylučují. Česká společnost jako plátce daně je v  tomto případě oprávněna srážkovou daň snížit, nebo ji vůbec nevybírat. (Neuplatňuje se systém povinného sražení daně a jejího následného vracení.) Další osvobození od  placení srážkové daně z úroků placených do jiných členských států EU, které je důsledkem implementace Směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků 2003/49/ES, je zakotveno v § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP. Toto ustanovení osvobozuje od  srážkové daně v  ČR úrokový příjem zahraničních

společností rezidentních v  jiných státech EU, který jim plyne od  českých právnických osob (netýká se fyzických osob), ovšem pouze při splnění zákonem stanovených podmínek. Jde o  poměrně komplikovaný souhrn podmínek spojený i s administrativními povinnostmi. Podmínky pro uplatnění osvobození dle § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP lze definovat následovně: • společnost, která je rezidentem jiného členského státu EU, musí mít některou z  forem uvedených v  předpisech Evropských společenství a  musí podléhat některé z daní uvedených v předpisech Evropských společenství, které mají obdobný charakter jako daň z příjmů a nesmí být od této daně osvobozena, • plátce úroků a příjemce úroků jsou osoby přímo kapitálově spojené – s podílem na základním kapitálu 25 % a více – alespoň po dobu 24 měsíců, • příjemce úroků je jejich skutečným vlastníkem, • úroky nelze přičíst stálé provozovně poplatníka (zahraniční společnosti) umístěné v ČR, • nelze použít na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku z  důvodu nízké kapitalizace, nebo z  toho důvodu, že úrok z  úvěru závisí zcela nebo převážně na  zisku dlužníka (viz § 22 odst. 1 písm. g) bod 3), • nelze použít na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo se podílet na zisku dlužníka z  titulu úvěrového vztahu nebo změnit právo na  úrok na  právo podílet se na zisku dlužníka, • příjemci úroků bylo vydáno rozhodnutí příslušného správce daně o přiznání osvobození příjmů z úroků dle § 38nb ZDP. Administrativní podmínkou osvoboze­ ní úroků je rozhodnutí o  přiznání osvo-

bození. O  toto rozhodnutí lze požádat za předpokladu, že všechny podmínky pro osvobození jsou splněny, což je třeba v  příslušné žádosti doložit patřičnými písemnostmi (jde zejména o  potvrzení zahraničního správce daně o  zahraničním rezidentství žadatele a o jeho zdanění daní z  příjmů, dále jde o  informace prokazující právní formu žadatele, skutečné vlastnictví úroků, kapitálové spojení věřitele a dlužníka, atd.). Správce daně je povinen, v  případě, že všechny podmínky osvobození jsou splněny, rozhodnutí o  přiznání osvobození vydat, a to s uvedením zdaňovacích období, kterých se osvobození týká (maximálně však na  tři období bezprostředně po sobě jdoucí). Z  podmínek pro osvobození úroků je poměrně komplikující podmínkou skutečnost, že daňově neuznatelné úroky z  důvodu nízké kapitalizace či z  důvodu jejich odvození ze zisku, jsou podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP posuzovány jako na podíly na zisku – tj. dividendy. Tato překvalifikace znamená, že dané úroky podléhají stejnému daňovému režimu jako dividendy plynoucí ze zdrojů v ČR, tj. podléhají režimu srážkové daně ve výši 15 % dle § 36 odst. 2 písm. a) a b), nebo snížené či nulové sazbě srážkové daně, pokud tak stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění, nebo úplnému osvobození od daně z příjmů dle § 19 písm. ze) a zi) ZDP (aplikace Směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a  dceřiných společností z  různých členských států) v  případech, kdy jsou splněny zákonné podmínky pro osvobození dividend ve vztazích mateřských a dceřiných společností v  rámci EU. Úroky plynoucí do  zahraniční tak mohou být v  některých případech zdaňovány (částečně či zcela) i jako dividendy. Ing. Vlastimir Čech, daňový konzultant APOGEO

07

/21 – květen, červen 2009

právo

Výkon funkce statutárních orgánů a smluvní vztahy vedoucích pracovníků Právním základem těchto smluvních vztahů může být smlouva o  výkonu funkce statu­ tárního orgánu obchodní společnosti nebo pracovní poměr založený jmenováním dle zákoníku práce.(1) V praxi je však poměrně častý i současný výkon funkce statutárního orgánu a povinností zaměstnance. V  prvním z  uvedených případů, tj. je-li manažer společnosti jejím statutárním or­ gánem či členem jejího statutárního orgánu, se nejedná o pracovně právní vztah, nýbrž o  zvláštní právní vztah založený písemnou smlouvou o  výkonu funkce statutárního orgánu podle obchodního zákoníku. V pří­ padě neexistence takové smlouvy se přimě­ řeně použijí ustanovení obchodního záko­ níku o smlouvě mandátní, s tím rozdílem, že zatímco mandátní smlouva upravuje případ jednání v zastoupení, při výkonu funkce sta­ tutárního orgánu či jeho člena se o zastou­ pení nejedná. Statutární orgán je povinen postupovat při zařizování záležitosti společnosti s  od­ bornou péčí, k jeho úkolům náleží zejména tzv. obchodní vedení společnosti, kterým se rozumí každodenní zajišťování chodu spo­ lečnosti, vyhledávání nových obchodních příležitostí, atd. Jakékoli omezení tohoto oprávnění zavazuje pouze statutární orgán a vůči třetím osobám je neúčinné, a proto jednání učiněná v  rozporu s  tímto omeze­ ním zůstávají v platnosti. Za porušení ome­ zení však statutárnímu orgánu hrozí odvo­ lání z funkce.

08

Ujednání o vzájemných právech a povinnostech statutárních orgánů či vedoucích pracovníků, tzv. manažerů, a obchodní společnosti bývá často označováno jako manažerská smlouva, tento pojem však v žádném z právních předpisů nenalezneme. Právní postavení statutárního orgánu podle obchodního zákoníku

Právní postavení manažera podle zákoníku práce

jde o společníky, komplementáře, jednatele, členy představenstva, případně členy dozorčí rady

jde o vedoucího pracovníka společnosti, který je v blízké řídicí působnosti statutárního orgánu společnosti, respektive zaměstnavatele

je s ním uzavírána smlouva o výkonu funkce

je s ním uzavírána pracovní smlouva

konkrétní práva a povinnosti jsou upraveny smlouvou o výkonu funkce a obchodním zákoníkem, smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou

konkrétní práva a povinnosti jsou upraveny pracovní smlouvou a zákoníkem práce, smlouva musí mít písemnou formu

přímo jedná jménem společnosti způsobem zapsaným v obchodním rejstříku

jedná za společnost jako zástupce společnosti

společnost může poskytnout pouze takové plnění, na které existuje právo z právního předpisu, z vnitřního předpisu společnosti či ze smlouvy o výkonu funkce, a každé další plnění může být poskytnuto jen se souhlasem valné hromady společnosti

mzda může být sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, kdy vedoucímu zaměstnanci nepřísluší mzda za práci přesčas, příplatek za práci přesčas ani náhradní volno

neručí za závazky společnosti, ale nejedná-li v souladu se zákonem, ručit bude

neručí za závazky společnosti vůči věřitelům

právní vztah končí odvoláním či odstoupením z funkce

právní vztah končí rozvázáním pracovního poměru

plná osobní objektivní odpovědnost statutár­ ních orgánů či jejich členů, tj. odpovědnost bez ohledu na zavinění

za škodu způsobenou z nedbalosti odpovídá do částky rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, způsobí-li ško­ du úmyslně, bude za ni odpovídat v plné výši

Právní úprava zániku právního vztahu mezi obchodní společností a  osobou vy­

(1) V praxi však existují rovněž pracovní místa vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikl pracovní smlouvou, a nikoliv jmenováním. Jde o vedoucí zaměstnance u zaměstnavatelů, kteří jsou jinými právnickými osobami než uvedenými v ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce a též u zaměstnavatelů, kteří jsou fyzickými osobami. (2) Je-li zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce nebo fyzická osoba musí být tato možnost spolu s možností vedoucího zaměstnance se tohoto pracovního místa vzdát výslovně sjednána. (3) Zaměstnanec není povinen přijmout nabízenou změnu pracovního zařazení a to ani tehdy, když nabízené pracovní místo plně odpovídá jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.

konávající funkci jejího statutárního orgánu je poměrně komplexně upravena v  části druhé ObchZ věnované obchodním spo­ lečnostem a  družstvům. U  osobních spo­ lečností (v.o.s. a k.s.) může statutární orgán z  funkce odstoupit s  tím, že odstoupení je účinné uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy bylo doručeno společnosti. Po­ kud by mělo dojít ke  změně statutárního

orgánu na  základě rozhodnutí společníků, je potřeba změnit společenskou smlouvu, přičemž je třeba souhlasu všech společní­ ků, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Statutární orgán či člen statutárního orgánu u  kapitálových společností (s.r.o. a  a.s.) je do funkce nejčastěji jmenován valnou hro­ madou společnosti, která jej může z funkce též odvolat. Statutární orgán či jeho člen může ze své funkce také odstoupit, přičemž výkon funkce skončí dnem, kdy oznámení o  odstoupení projednala valná hromada společnosti nebo kdy jej projednat měla. V druhém z výše uvedených případů, tj. kdy manažer společnosti není jejím statutár­ ním orgánem či jeho členem, zastává svou funkci na základě pracovního poměru, a jde o  tzv. vedoucího zaměstnance. Vedoucími zaměstnanci se podle § 11 odst. 4 zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, rozumě­ jí zaměstnanci, kteří jsou na  jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a  ukládat podřízeným zaměst­

nancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedle obecných povinností, upravených v ustanovení § 301 zákoníku práce, platných pro všechny zaměstnance, mají vedoucí za­ městnanci dle ustanovení § 302 zákoníku další povinnosti, např. řídit a  kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a  pracovní vý­ sledky, vytvářet příznivé pracovní podmínky a  zajišťovat bezpečnost a  ochranu zdraví při práci, atd. Díky specifickému charakteru a pracov­ ní náplni funkce vedoucího zaměstnance je zvláštním způsobem upraveno též skončení pracovního poměru vedoucího zaměstnan­ ce, který může být ukončen následujícími způsoby: a) odvoláním(2), b) vzdáním se vedoucího pracovního místa, c) uplynutím stanovené doby, byl-li do funkce jmenován na  dobu určitou. Odvoláním či vzdáním se místa vedoucího zaměstnance pracovní

poměr jako takový nekončí a zaměstnavatel je povinen navrhnout zaměstnanci změnu jeho pracovního zařazení na  jinou práci, která bude odpovídat jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Pokud zaměstnavatel od­ povídající práci nemá, nebo pokud zaměst­ nanec nabízenou práci odmítne(3), nastává překážka v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c), tj. půjde o  nad­ bytečnost zaměstnance vzhledem k  orga­ nizačním změnám, nárok na odstupné po­ skytované zaměstnanci při organizačních změnách však vznikne pouze v případě, že pracovní místo zaniklo v  důsledku organi­ začních změn zaměstnavatele. Základní rozdíly v postavení manažerů, kteří jsou statutárními orgány společnosti či jeho členy a manažerů, kteří zastávají svou funkci na základě pracovního poměru, jsou shrnuty v tabulce. Mgr. Zuzana Daňková AK Šimková & Heryán

09

/21 – květen, červen 2009

právo

Odpovědnost statutárního orgánu a prokuristy za škodu

10

Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu v  režimu obchodního zákoníku (vztah mezi statutárním orgánem a  společností je vztahem obchodně právním) je porušení právní povinnosti vyplývající ze smlouvy nebo právního předpisu, vznik škody ze strany poškozeného, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a  vznikem škody a  neexistence okolností vylučujících odpovědnost. V  režimu ObchZ se uplatní odpovědnost objektivní, což znamená, že statutární orgán bude odpovědný za výsledek, a to bez zřetele na zavinění. Zavinění je vyloučeno pouze v případě, že se podaří prokázat, že porušení povinnosti bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost, tedy okolnostmi, které nastaly nezávisle na vůli povinné strany. Je třeba dodat, že pokud se týká okolností vylučující odpovědnost, břemeno dokazování nese strana, která škodu způsobila. Břemeno prokázání vzniku škody a  její výše potom ponese poškozený. Nahrazuje se veškerá škoda s  výjimkou škody nepředvídatelné. Základní povinností člena statutárního orgánu je jednat s péčí řádného hospodáře, povinnost zachovávat mlčenlivost o  důvěrných informacích a skutečnostech, které by mohly způsobit třetím osobám nebo společnosti škodu, a  odborné vedení společnosti. Zvláštní povinností je potom povinnost jednatele společnosti v  koncernu zahrnout do výroční zprávy zprávu o  vztazích mezi propojenými osobami. Náhrady škody za porušení povinností statutárního orgánu se společnost nemůže předem vzdát a  na rozdíl od některých zahraničních právních řádů se společnost nemůže náhrady škody vzdát ani následně, například rozhodnutím valné hromady. V  těchto případech je dle našeho názoru vhodné využít nabídky některých pojišťovacích institucí a  proti případné náhradě škody se pojistit. Je však třeba dodat, že pojištění nekryje škodu způ-

sobenou statutárním orgánem úmyslně. Naopak, nejenže statutární orgán bude povinen v případě úmyslného zavinění škodu nahradit, ale toto jednání může vést rovněž k  naplnění skutkové podstaty některého trestného činu. Prokázání úmyslu statutárního orgánu k  tomuto jednání však bude ve  většině případů velmi složité. Je třeba dodat, že právní řád ČR neobsahuje úpravu trestní odpovědnosti právnických osob, proto pokud společnost svým jednáním naplní skutkovou podstatu některého trestného činu, za toto jednání bude vždy odpovědný právě statutární orgán se všemi riziky níže uvedenými. Statutární orgán nese neomezenou odpovědnost za  způsobenou škodu a  jak je uvedeno výše, jedná se o odpovědnost neomezitelnou. To je také základní rozdíl mezi odpovědností manažerů, jako vedoucích zaměstnanců společnosti, která se neřídí obchodním zákoníkem, ale zákoníkem práce. Manažer, který je zaměstnancem společnosti, odpovídá za škodu pouze za předpokladu, že ji zavinil, ať už z nedbalosti, nebo úmyslně. Jelikož břemeno dokazování nese v  režimu zákoníku práce společnost sama, bude manažer odpovědný za  škodu jen za předpokladu, že se společnosti podaří tuto skutečnost u soudu prokázat. Pokud se společnosti podaří prokázat, že zaměstnanec způsobil škodu z  nedbalosti, bude zaměstnanec odpovídat do částky rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. V  případě prokázaného úmyslu odpovídá zaměstnanec za škodu v celé výši. Naproti tomu v  režimu ObchZ odpovídají členové představenstva, dozorčí rady a jednatelé celým svým majetkem bez ohledu na zavinění, a to společně a nerozdílně. Společnost vstupuje do právních vztahů samostatně nebo prostřednictvím zástupce. Prokura je zvláštní plná moc, která je specificky upravena v obchodním zákoníku. Nej-

důležitějším rozdílem od plné moci dle občanského zákona je zejména skutečnost, že její rozsah je dán již zákonem. Dle ustanovení § 14 ObchZ odst. 1 tohoto ustanovení prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Prokurista je oprávněn jednat za  podnikatele ve  všech věcech souvisejících s provozováním podniku. Vůči třetím osobám nemůže společnost oprávnění prokuristy nijak zúžit. ObchZ oprávnění prokuristy neomezuje na obvyklé právní úkony nebo na právní úkony jinak limitované, omezení však vyplývá přímo ze zákona s tím, že prokurista nemůže, pokud není v  prokuře stanoveno jinak, zcizovat a  zatěžovat nemovitosti. Pokud prokurista překročí vnitřní pokyn podnikatele a uzavře s  třetí osobou smlouvu, k  jejímuž uzavření není dle vnitřního omezení oprávněn, nebude to mít na  platnost uzavřené smlouvy za současného nesplnění níže uvedené podmínky vliv. To ovšem nevylučuje odpovědnost prokuristy za škodu, která daným jednáním mohla společnosti vzniknout. Prokurista odpovídá za škodu jak společnosti, tak třetím osobám, vůči kterým úkon směřuje. Zásadní rozdíl není v odpovědnosti za  škodu, ale především v  tom, že jednání jednatele bude společnost zavazovat vždy, zatímco jednání, kterým prokurista překročil svá oprávnění prokuristy nebude společnost zavazovat v  případě, že podnikatel oznámí svůj nesouhlas osobě, se kterou prokurista jednal, a to bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení dozvěděl. Případně může jednání prokuristy schválit dle § 33 odst. 1 ObčZ. Pokud nedojde ke schválení jednání prokuristy společností, může třetí osoba požadovat, aby prokurista splnil závazek sám, nebo požadovat náhradu škody. Mgr. Karel Metelec, AK Šimková & Heryán

poradna

Emisní povolenky z daňového hlediska Povolenkou se dle zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenka­ mi na  emise skleníkových plynů, (novela č. 315/2008), se rozumí majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení vypustit do ovzduší v daném kalendářním roce ekvivalent tuny CO2. Každý provozovatel zařízení, které produkuje emise CO2, obdrží určité množství povolenek dle Národního alo­ kačního plánu, který je zpracován vždy na jedno alokační období. Aktuálně probíhá pětileté období, které započalo v  roce 2008 a  potrvá do konce roku 2012. Kaž­ dý rok obdrží provozovatel poměrnou část povolenek alokovaných na  přísluš­ né období. K  30. dubnu každého roku musí provozovatel zařízení vyřadit tako­ vé množství povolenek, které odpovídá množství emisí vypuštěných v  předcho­ zím roce. Povolenky může provozovatel naku­ povat, prodávat či jinak převádět na další osoby. Povolenky nesmí být předmětem zástavního práva, ani nemohou představo­ vat vklad do základního kapitálu obchodní společnosti.

Účetní a daňové hledisko Z  mezinárodního hlediska neexistuje v  současné době jednotná úprava účet­ ních postupů v  oblasti obchodování s  povolenkami. Neexistuje ani jednotné pojetí emisních povolenek z  hlediska majetkové hodnoty. Někteří chápou po­ volenky jako druh majetku, jiní jako fi­ nanční nástroj či formu zásob, přičemž se zařazením povolenek do  položek ak­ tiv úzce souvisí další účetní otázky jako např. účtování úbytku povolenek, odpisy či tvorba rezerv. V  České republice jsou emisní povo­ lenky pro účely účetní považovány za dlouhodobý nehmotný majetek, v  účetní rozvaze se vykazují na položce B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek. Povolen­ ky se oceňují v  účetnictví reprodukční

pořizovací cenou, tj. účetní jednotka oce­ ňuje emisní povolenky v tržní ceně, v pří­ padě, že se jedná o první bezúplatné na­ bytí povolenek, lze použít jako referenční cenu povolenky obchodované na burze. Dle českých účetních předpisů nejsou emisní povolenky považovány za finanční nástroj, tím se ovšem povolenky mohou stát přeneseně v podobě derivátů finanč­ ního trhu. Povolenky, ačkoliv je řadíme v účetnic­ tví do  nehmotného majetku, nelze odepi­ sovat účetně ani daňově, neboť pro účely daně z  příjmů nejsou považovány emisní povolenky za nehmotný majetek. První bezúplatné nabytí povolenky úč­ tujeme obdobně jako o  dotacích, tj. účet č. 01x souvztažně oproti účtu 34x. Odpis (spotřeba) či prodej povolenek účtujeme výsledkově. Nákladový účet účtujeme sou­ vztažně oproti majetku. Výnosový účet úč­ tujeme souvztažně oproti snížení závazku z dotace. Spotřeba nebo vyřazení povole­ nek u prvního nabyvatele má neutrální vliv na hospodářský výsledek, potažmo na zá­ klad daně. Daňově uznatelným nákladem je vždy pořizovací cena, v případě obcho­ dování s emisními povolenkami ovšem jen do výše příjmů z prodeje. Při úbytku povolenek účtujeme systé­ mem FIFO, proto je nutné jednotlivé ná­ kupy povolenek sledovat na  příslušných analytických účtech. V  případě, že emise přesáhly množ­ ství, na  které má společnost povolenky, je nutné vytvořit dohadnou položku pa­ sivní, resp. dle některých názorů rezervu, na nákup dodatečných povolenek. Účet­ ní jednotka může též tvořit rezervu, pro případ, kdy předpokládá zvýšenou potře­ bu emisních povolenek v dalším období. Tvorba rezerv nebude daňově uznatel­ ným nákladem. Obdobně jako k  jiným složkám aktiv tvoříme i  k  povolenkám opravné položky a  to v  případě, že tržní cena je nižší než cena uvedená v účetnic­ tví. Z  hlediska daňového se bude opět jednat o daňově neúčinné náklady.

Pokud jsou povolenky převáděny mezi spojenými osobami, nastává otázka správ­ ného ocenění povolenek. Cena prodávané emisní povolenky v  rámci takového ob­ chodu by měla odpovídat ceně na  trhu. V  opačném případě se subjekty vystavují riziku doměření daně.

Povolenky a DPH Ani v  oblasti DPH není doposud jednot­ ná legislativní úprava, většina zemí EU se řídí při uplatňování DPH v  rámci obcho­ dování s emisními povolenkami direktivou č. 2006/112/ES článku 56, tzn. obchodování s emisními povolenkami chápou jako služ­ bu. Místo plnění se obecně stanoví v sídle či místě podnikání, v případě, že se jedná o obchod mezi členy EU, stanoví se místo plnění na principu reverse charge. Je nutné upozornit, že příslušné národní úpravy ob­ chodování s povolenkami se mohou v jed­ notlivých zemích a  při řešení v  konkrétní situaci lišit. Obchodování s povolenkami se v Čes­ ké republice řídí, dle stanoviska Minister­ stva financí, ustanovením výše zmíněné direktivy. Obchodování s  povolenkami je chápáno jako převod práva, tj. práva vy­ pustit do ovzduší dané množství skleníko­ vých plynů. Z hlediska DPH se jedná o po­ skytnutí služby a  jako taková je zdaněna daní z přidané hodnoty v základní sazbě. Místo plnění se stanoví dle § 10 zákona o DPH, místem plnění tedy bude vždy síd­ lo či místo podnikání příjemce služby. Obdobně jako v oblasti účetní i v oblas­ ti daňové problematiky není jednotná legis­ lativa. Jednotlivé členské státy se od  sebe liší úpravou uplatnění nákladů při prodeji, tvorbě rezerv a odpisů, či daňové uznatel­ nosti sankcí za překročení emisních limitů. Vzhledem k této legislativní nejednotnosti v rámci EU, je možné využít obchodování s  povolenkami k  daňovému plánování či optimalizaci. Ing. Jaroslava Hanková, daňový konzultant APOGEO

11

/21 – květen, červen 2009

zakládání společností

Zájem Čechů o zahraniční společnosti roste

12

Přirozená expanze vede celou podstatnou část české klientely na Slovensko, dalšími cílovými zeměmi jsou Bulharsko (20 %) a Ukrajina (18 %). Češi pro své podnikatelské aktivity volí také další země východní Evropy – zejména státy bývalého SSSR. Firmy přesouvají aktivity do těchto států při pronikání na tamní trhy, či zahájení výroby nebo outsourcingu pracovní síly. Dalšími důvody jsou vedle četných investičních příležitostí menší jazyková bariéra, sociokulturní kontext či geografická blízkost jako je tomu v případě Slovenska, investiční příležitosti v případě Ukrajiny či levná a kvalifikovaná pracovní síla v Bulharsku. Využití preferenčních režimů ochrany investic či daňových pobídek vede přibližně čtvrtinu zákazníků k  nákupu předzaložené společnosti na  Kypru. Mezi další země s preferenčními režimy patří Lucembursko (15 %), Nizozemí (15 %) a USA (15 %). Odhadnout počet firem, které využívají zahraniční společnosti pro anonymizaci a  ochranu soukromí podnikatele je velmi obtížné. Z podstaty věci vyplývá, že zahraniční společnost vstupuje jako nabyvatel dosavadních společností. Není proto vždy přesně možné rozlišit, kdy je zahraniční společnost využita pro anonymizaci a  ochranu soukromí, od případu kdy do společnosti vstupuje zahraniční kapitál. Podnikatelé si však stále více uvědomují specifické výhody, které jim může přinést využití zahraniční společnosti, proto také zájem o předzaložené společnosti v zahraničí rok od roku roste. S  ohledem na  výše uvedené sílí pozice společnosti SMART Office & Companies na  trhu v  oblasti zakládání a  prodeje společností v  evropském prostoru. Původně v těchto lokalitách zakládala společnosti na

Zájem českých podnikatelů o zahraniční společnosti kontinuálně stoupá. Podle statistik společnosti SMART Companies je meziroční nárůst let 2007 a 2008 celkem 35 %. Důvody k zajištění majetkové účasti v zahraniční společnosti nebo k prodeji podílu zahraniční matce jsou zejména ochrana investic a soukromí, využití stability právního prostředí či nákup nemovitosti. Nejčastějšími důvody pro zřízení zahraniční společnosti je expanze již existujícího podnikání, anonymizace vlastnictví a daňové plánování.

míru dle konkrétní poptávky klienta. Praxe však potvrzuje, že krom komfortu je zásadní i rychlost, a to nejen při nákupu společnosti v ČR, ale o to více v zahraničí. Proto SMART Companies reaguje možností koupit společnost již založenou, ekonomicky „čistou“ s možností ji vlastnit, jednat jejím jménem, prakticky do 24 hodin, tj. v režimu ready-made. V  současné době lze takové ready-made společnosti koupit v 75 % jurisdikcí, které jsou v portfoliu SMART Office & Companies. Krom jiných tak lze koupit ready-made společnosti nejen na  Slovensku, ale i v Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Německu, Kypru, Velké Británii a  třeba i v USA. Z  opačného pohledu, důvodem podnikatelských aktivit zahraničních podnikatelů v  ČR, jsou především nákup nemovitosti v ČR (54 %), obchod a služby (30 %). Více než 50 % našich zahraničních klientů mimo EU kupuje české předzaložené, tzv. readymade, společnosti za účelem nákupu nemovitostí, z toho pětina klientů přichází z Číny a ze zemí bývalého Sovětského svazu. Důvodem je skutečnost, že nákup nemovitosti v  České republice není pro fyzické osoby,

jež nejsou rezidenty EU, možné řešit přímo, ale je nutné uskutečnit tento nákup zprostředkovaně. Nákup tak provede místní právnická osoba, která je zcela vlastněna zahraniční osobou. Analogickým příkladem je Chorvatsko pro rezidenty EU – protože neumožňuje nákup cizincům – fyzickým osobám. Tak, jako neumožňuje ČR nákup nemovitosti fyzic. osobám mimo země EU. Závěrem lze konstatovat, že tak jak se kvalitativně mění motivy k  pořízení zahraniční společnosti a  jak se v  čase vyvíjí náhled podnikatelské veřejnosti na  využití zahraničních společností, stejně tak se zrychluje možnost jejich nabytí a  rozšiřuje se portfolio zemí, ve kterých lze ready-made společnosti pořídit. Ještě před dvěma či třemi lety bylo pořízení bulharské společnosti bez osobní účasti nemožné. Dnes je to otázka několika podpisů a odsouhlasení rozpočtu. Ještě před několika lety byla zahraniční společnost téměř synonymem pro netransparentní obchody. Dnes je to běžná součást podnikatelské praxe a součást standardní výbavy úspěšného podnikatele.

Zájemci o zahraniční společnosti se rekrutují z oblastí: ■ ■ ■ ■

Kapitálové a investiční společnosti 33 % Development 25 % Poradenství 24 % Ostatní (obchod, IT, atd.) 18 %

Klienti podle odvětví

Důvodem jsou podnikatelské aktivity zahraničních podnikatelů v ČR, především jde o tři hlavní oblasti:

■ Lucembursko ■ Ostatní

20 % 15 %

■ Nákup nemovitosti v ČR ■ Obchod a služby ■ Ostatní

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Ukrajina Bulharsko Rumunsko Polsko Slovensko Maďarsko Německo Rusko Chorvatsko

18 % 20 % 10 % 5% 25 % 5% 5% 5% 7%

54 % 30 % 16 %

Důvody zahraničních podnikatelů pro pořízení české společnosti

18 %

16 %

33 % 24 %

O jaké ostatní země mají zájem Češi

54 %

30 %

5% 5%

25 %

7% 18 %

5% 20 % 25 %

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Slovensko Belgie USA Čína Velká Británie Německo Ostatní

38 % 4% 7% 34 % 7% 7% 3%

Klienti podle 3% země

10 % O jaké země mají zájem Češi: ■ ■ ■ ■

Kypr Nizozemí USA Velká Británie

25 % 20 % 10 % 10 %

5%

Ing. Vítězslav Hruška, SMART Office & Companies

O jaké země mají zájem Češi

7%

15 %

7%

25 %

38 % 20 % 34 %

20 %

10 % 7%

10 % 4%

13

/21 – květen, červen 2009

informace

SMART Office Centrum Praha 9 – Drahobejlova Ačkoliv je v portfoliu SMART Office Center až od roku 2008 (kdy došlo k rozšíření také o adresy na Praze 1 a Praze 4) patří adresa SMART Office Praha 9 – Drahobejlova 1019/27 mezi nejoblíbenější a  klienty nejvyhledávanější SMART Office Centrum, kterých je v současné době 11 v 6 největších městech České republiky a Slovenska. Jedna z  nejstarších písemných zpráv o Praze 9 (Vysočany) se nalézá až v listině kladrubského kláštera z  roku 1239, podle níž Vladislav I. věnoval zmíněnému klášteru jedno město a stodvacet osm vesnic. V polovině devatenáctého století se proměnily v průmyslové středisko s mnoha továrnami. Na město byly povýšeny roku 1902. V roce 1974 se z  Prahy 9 stala čtvrť zajímající ze všech pražských obvodů největší území. Samotné SMART Office Centrum v  Praze 9 se nachází v  ulici Drahobejlově 1019/27 v  sousedství budovy Finančního úřadu pro Prahu  9 a  moderní O2 Arény. SMART Office Centrum navíc leží poblíž stanice metra Českomoravská, což s  sebou přináší výbornou dopravní dostupnost, bez problémů městskou hromadnou dopravou i automobilem.

14

SMART Office Centrum Praha 9 – Drahobejlova poskytuje standard na jaký jsou klienti SMART Office zvyklí na všech ostatních prestižních adresách virtuálních kanceláří. Stejně jako v každém z našich SMART Office Center je i zde za zlomek nákladů na pronájem běžné kamenné kanceláře, možnost poskytnout sídlo či kontaktní adresu, zajištěn je příjem a zpracování pošty, v případě zájmu telefonní a faxové služby a samozřejmostí je krátkodobý pronájem zasedacích místností.

• r ozšiřuje podnikání formou zastoupení ve velkých městech ČR a v zahraničí • plánuje krátkodobý business nebo nepotřebuje vlastní kancelář • má zájem zjednodušit administrativu formou změny místní příslušnosti úřadů V rámci služeb SMART Office poskytujeme: Ostatní sídla SMART Office Center: • Praha 1, Politických vězňů 912/10 • Praha 3, Koněvova 2660/141 • Praha 4, Holušická 2221/3 • Praha 10, Počernická 96 • Brno, Hybešova 724/38 • Brno, Mariánské náměstí 3 • Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 38 • České Budějovice, Pražská 99 • Plzeň, Husova 71/1250 • Bratislava, Rožňavská 24 Služby SMART Office jsou vhodné a finančně dostupné pro každého kdo: • má zájem v době krize snížit náklady na sídlo firmy až o desetitisíce korun ročně • vyžaduje profesionální image • nemá možnost koupit nebo pronajmout kancelář

• r eprezentativní registrační sídlo společnosti • příjem a přeposílání pošty • telefonní služby a faxové služby • krátkodobé pronájmy zasedacích místností • elektronický přístup k došlé poště, výpisu telefonních hovorů, hlasovým zprávám a faxům

APOGEO, Koněvova 2660/141, 130 83 Praha 3, www.apogeo.cz, [email protected], Tel: +420 267 997 700, Fax: +420 296 566 445