Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2013

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2014

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2013

MPO – odbor ekonomických analýz


OBSAH S H R N U T Í ................................................................................................................................................................. 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE .......................................................................... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY ........................................................................................................................... 6 I.1.1 Ekonomický růst .............................................................................................................................................. 6 I.1.2 Reálná konvergence ......................................................................................................................................... 9 I.2 TRH PRÁCE ....................................................................................................................................................... 10 I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ ...................................................................................................................... 17 I.3.1. Cenový vývoj ................................................................................................................................................ 17 I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání ..................................................................................................................... 20 I.3.3 Fiskální politika ............................................................................................................................................. 21 I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání .................................................................................................... 25 I.4 MĚNOVÁ POLITIKA ....................................................................................................................................... 26 I.4.1 Směnné kurzy ................................................................................................................................................ 26 I.4.2 Vnější rovnováha ........................................................................................................................................... 29 I.5 KAPITÁLOVÝ TRH ......................................................................................................................................... 34 I.5.1 Globální trhy .................................................................................................................................................. 34 I.5.2 Kapitálový trh v ČR ....................................................................................................................................... 35 II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY ........................................................................................................................ 38 II.1 PRŮMYSL ......................................................................................................................................................... 38 II.1.1 Průmyslová výroba ....................................................................................................................................... 38 II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu ....................................................................................................................... 47 II.1.3 Mezinárodní srovnání vývoje průmyslu ....................................................................................................... 48 II.2 STAVEBNICTVÍ .............................................................................................................................................. 50 II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení .......................................................................... 50 II.2.2 Bytová výstavba ........................................................................................................................................... 55 II.2.3 Stavebnictví v EU ......................................................................................................................................... 56 II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ................................................................................................................................ 58 II.3.1 Souhrnné výsledky ....................................................................................................................................... 58 II.3.2 Teritoriální struktura ..................................................................................................................................... 60 II.3.3 Komoditní struktura...................................................................................................................................... 62 II.3.4 Zahraniční obchod EU .................................................................................................................................. 65 II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu ............................................................................................. 67 II.4 VNITŘNÍ OBCHOD......................................................................................................................................... 69 V.4.1 Vnitřní obchod v EU .................................................................................................................................... 72 II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ............................................................................................................. 75 PŘÍLOHA: Obchodní výměna s prioritními zeměmi v 3. čtvrtletí roku 2013 .................................................... 77

Tabulková příloha V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 15. 1. 2014.

2



SHRNUTÍ S nástupem druhé poloviny roku 2013 hospodářský vývoj potvrdil, že období nejistot a absence výraznějšího oživení v celoevropském kontextu ještě neskončilo. Hlavním potenciálním rizikem zůstává stále nedořešená krize v eurozóně, jejíž situaci charakterizuje spíše zklidnění akutních projevů na finančních trzích, než překonání primárních příčin. V domácích podmínkách pak přetrvává nízká úroveň důvěry ekonomických subjektů, která poznamenává celkovou výkonnost ekonomiky. Mírný optimismus přinášejí pouze předstihové indikátory, naznačující zlepšení ve všech sledovaných segmentech (s výjimkou stavebnictví), zatímco reálná ekonomika tato očekávání naplňuje pouze částečně. Ve 3. čtvrtletí byla strádající ekonomická aktivita Evropské unie dokumentována zvolněním reálného mezičtvrtletního růstu na 0,2 %. Vzhledem k rozhodující úloze velkých ekonomik stanovilo tento výsledek především zpomalení v Německu (na 0,3 %) a hospodářský pokles ve Francii a Itálii (shodně o 0,1 %), zatímco Spojené království solidním růstem (0,8 %) negativní vývoj alespoň částečně kompenzovalo. Minimální růst ve Španělsku vedl k ukončení dvouleté recese, což zatím nelze říci o Kypru a Itálii, které pokračovaly v poklesu (čtvrtletní údaje zranitelného Řecka Eurostat dosud nepublikoval). Na hraně recese se stále pohybuje Slovinsko, jehož ekonomika mezičtvrtletně stagnovala. V meziročním srovnání byl rozptyl mezi jednotlivými zeměmi ještě výraznější. K průměrnému růstu EU-28 o 0,1 % přispělo patnáct zemí (ze zatím neúplných údajů), kterým vévodily méně rozvinuté ekonomiky Rumunska (4,1%) a Lotyšska (3,9 %). Z vyspělých zemí si nejlépe vedlo Spojené království (tempem 1,5 %, přičemž rostlo od počátku roku a postupně svou dynamiku zrychlovalo), za ním, s poměrně značným odstupem, následovalo Německo (0,6 %). Na druhém konci tohoto pořadí se umístily především země z periférie eurozóny, Kypr (-5,7 %) a Řecko (-3 %). Nepřesvědčivý vývoj v Unii se podepsal na výsledcích domácí ekonomiky, jejíž hrubý domácí produkt klesl meziročně o 1,2 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím zpomalil růst, stejně jako Unie, na 0,2 %. Důsledkem nevýrazné zahraniční poptávky bylo značné zpomalení růstu vývozu zboží a služeb (v národním pojetí) na 0,3 %, které při tempu jejich dovozu 2,3 % vedlo k tomu, že vnější sektor se zcela netradičně stal hlavní brzdou ekonomiky. Nicméně vyšší dovozy, které se realizovaly pouze v bilanci zboží, by mohly souviset s příznivějším očekáváním dalšího vývoje tuzemské produkce. Naopak dlouhodobým faktorem hospodářského propadu (od druhé poloviny roku 2011) je pokračující útlum kapitálových investic, do kterého se stále ještě promítají dopady fiskální konsolidace a nejistoty ohledně budoucnosti. Výdaje do fixního kapitálu se snížily o 5,3 %, když na poklesu se podílely zejména investice stavebního charakteru. Záporný dopad celkové tvorby hrubého kapitálu na vývoj ekonomiky zmírnilo nezvykle vysoké zvýšení stavu zásob. 3



Jen částečného oživení se dočkala konečná spotřeba, která vzrostla o 0,7 %. O toto navýšení se však postaraly pouze vládní výdaje zrychlením růstu na 2,5 %, které signalizuje pozvolný ústup fiskální restrikce. Spotřeba domácností v zásadě stagnovala a přerušila tak rok a půl trvající pokles. Zájem spotřebitelů byl soustředěn ve větší míře na nákup předmětů střednědobé a dlouhodobé spotřeby, zejména dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení a také audio a video techniky. Vnitřní prostředí bylo dále charakterizováno pokračujícím zpomalováním meziročního růstu spotřebitelských cen, v průměru na 1,2 %, na kterém se spolu s nízkou poptávkou více podílelo snížení růstu regulovaných cen, než tržních. Současně plynule klesala průměrná míra inflace, s tím, jak se vytrácel efekt zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní a také díky nákladovým faktorům. Na trhu práce zaměstnanost prodloužila růstovou tendenci, z poklesu počtu odpracovaných hodin však lze usuzovat, že významnou roli v tomto vývoji sehrál zvýšený počet částečných pracovních úvazků. Celková zaměstnanost dosáhla 4 953,6 tis. osob, tj. o 0,7 % meziročně více, výlučně díky přírůstku osob v pozici zaměstnanců (jejich podíl na celkové zaměstnanosti již dosáhl 82 %). Podíl nezaměstnaných osob se výrazně nezměnil, v průběhu čtvrtletí se zvýšil o 0,1 p.b. na 7,6 % a v meziročním srovnání byl po celé sledované období o 1 p.b. vyšší. Mzdový vývoj setrval ve velmi nízkém růstu, nominální mzda meziročně vzrostla o 1,3 % a reálná prakticky stagnovala. Průmyslová produkce se vrátila k růstu. O její meziroční zvýšení o 3,7 % se zasloužila nejen sílící poptávka, ale do jisté míry i statistický vliv, související s nízkou srovnatelnou základnou. Ke kladnému výsledku přispěl zejména automobilový průmysl, který byl významně podporován zahraničními prodeji, ale rovněž dalších sedmnáct rostoucích odvětví. Z hlediska technologické náročnosti výroby došlo k poklesu produkce sektoru HIGH-TECH (o 2,7 %), na kterém se podepsal zejména propad rozhodující výroby počítačů a periferních zařízení a částečně také elektronických součástek a spotřební elekroniky. Růst se tak soustředil především do sektoru MEDIUM-HIGH-TECH (o 8,9 %), resp. do sektorů s nižší přidanou hodnotou. Vlivem růstu tržeb a snížení zaměstnanosti se celková produktivita práce průmyslu zvýšila o 7,2 % a předstihla vývoj reálné mzdy o 5,6 bodu, s příznivým dopadem na pokles jednotkových mzdových nákladů. Stavební výroba propadla o dalších 6,5 %, větší podíl na tom mělo inženýrské (pokles o 11,7 %), než pozemní stavitelství (-4,0 %). Ačkoliv jsou letní měsíce považovány za vrchol stavební sezóny, nepodařilo se odvětví zaznamenat ani v jednom z nich kladnou hodnotu. Produkce stavebnictví tak za devět měsíců roku 2013 zaostala proti stejnému období konjunkturálního roku 2008 o 28,4 %. Hlavním důvodem krize je dlouhodobý pokles poptávky, zejména ze strany veřejného sektoru (hodnota jeho

4



zakázek, které představují téměř poloviční podíl na celkové produkci, klesla meziročně o více než 20 %). V důsledku poklesu zaměstnanosti o 8,7 % se dále snížily disponibilní kapacity odvětví. V zahraničním obchodě (podle přeshraniční statistiky, v běžných cenách) vývoz vzrostl meziročně o 4,8 % a dovoz o 3,6 %. Tato příznivá relace se promítla do výsledku obchodní bilance, jejíž kladné saldo se meziročně zvýšilo o téměř 12 mld. Kč, na 81 mld. Kč. Opět se projevila úzká provázanost obchodu se zeměmi Evropské unie, do kterých směřovalo 80,7 % domácího vývozu. Přestože se tuzemští exportéři snaží nalézt pro své výrobky nová odbytiště mimo eurozónu, zůstává podíl těchto teritorií na celkovém vývozu nízký. Z hlediska komodit nejdůležitější položka, stroje a dopravní prostředky, posílila vývoz o 6,2 %. Jejím hlavním artiklem zůstávají silniční vozidla, která pokrývají třetinu exportu této skupiny a pětinu celkového exportu. Maloobchodní tržby zrychlily mírný růst z předchozího čtvrtletí na 2,5 % (více rostly naposledy v 1. čtvrtletí 2011), ale zatím by bylo předčasné považovat tento výsledek za nezvratný signál o změně chování domácností ve prospěch vyšší spotřeby. Oživila především poptávka po motoristickém a nepotravinářském zboží, naopak pokračoval pokles tržeb za pohonné hmoty a potraviny. Z hlediska forem dominoval prodej přes internet s téměř čtvrtinovým nárůstem tržeb. Tento segment si dlouhodobě vede nadprůměrně, protože jej využívá stále větší okruh spotřebitelů, které kromě rychlosti a pohodlí spojenými s těmito nákupy, láká také nižší cenová hladina prodávaného zboží, než je v tradičních obchodech. V průběhu roku 2013 se meziroční pokles ekonomiky postupně zmírňoval, i když pomalejším tempem, než bylo očekáváno většinou analytických pracovišť. Na základě současných poznatků lze předpokládat, že celoroční propad domácí ekonomiky se v minulém roce přiblížil 1 %.

5



I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY I.1.1 Ekonomický růst Hospodářský vývoj roku 2013 byl nevyrovnaný. Poté, co si ekonomika nejdříve sáhla na dno, přinesly výsledky 2. čtvrtletí výrazné zlepšení. Jeho zdrojem byl růst zahraniční poptávky, který vedl k překonání tuzemské hospodářské recese. Nástup oživení se však ve 3. čtvrtletí zbrzdil, když mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu zvolnil na 0,2 % (první odhady uváděly dokonce pokles). O jeho zvýšení se postaraly pouze výdaje vládního sektoru a zásoby, naopak investice, konečná spotřeba domácností a také vnější sektor měly záporný vliv.

Ekonomika nezopakovala výsledky předchozího čtvrtletí,…

V meziročním srovnání produkt klesl o 1,2 % a stejně jako v případě mezičtvrtletního vývoje ho kladně ovlivnily pouze veřejné výdaje a zvýšení stavu zásob. V úhrnu za devět měsíců byl produkt nižší o 1,7 %.

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Zároveň s údaji za 3. čtvrtletí revidoval ČSÚ také vývoj HDP v 1. pololetí 2013. Podle zpřesněných dat klesla hospodářská výkonnost v 1. čtvrtletí meziročně o 2,3 % (původně o 2,4 %) a ve 2. čtvrtletí o 1,7 % (předtím o 1,5 %). …nově také vlivem nižší zahraniční poptávky

Změny v úrovni výdajů se dotkly zejména vnějšího sektoru. Vývoz zboží a služeb (v národním pojetí) vzrostl meziročně pouze o 0,3 %, zatímco dovoz o 2,3 %, což vedlo ke zhoršení kladného salda zahraničního obchodu, s dopadem na snížení výkonu ekonomiky o 1,4 proc. bodu. Šlo tedy o odlišný vývoj ve srovnání s údaji přeshraniční statistiky zahraničního obchodu, které vykázaly výrazně rychlejší růst exportní výkonnosti (v běžných cenách) a zvýšení přebytku obchodní bilance.

6



Investiční aktivita je nadále utlumená

Dalším faktorem hospodářského propadu byl pokračující útlum tvorby investičního kapitálu, do které se stále ještě promítaly dopady fiskální konsolidace a nejistoty ohledně budoucnosti. Výdaje do fixního kapitálu klesly o 5,3 % a nepříznivě ovlivnily výši produktu o 1,2 p. b. Přispěly k tomu v zásadě všechny objemově významné složky investičních výdajů, především pak budovy a stavby. Záporný dopad celkové tvorby hrubého kapitálu na vývoj ekonomiky však nebyl tak dramatický, protože jej zmírnilo nezvykle vysoké zvýšení stavu zásob, které přidalo produktu 1 p.b.

Spotřeba rostla pouze díky vládním výdajům

Mírného oživení se dočkala konečná spotřeba, která vzrostla o 0,7 %, s kladným vlivem na úroveň HDP ve výši 0,5 p.b. O zlepšení se však postaraly pouze vládní výdaje, které zrychlily růst na 2,5 % a potvrdily tak ústup fiskální restrikce. U domácností, jejichž spotřeba v zásadě stagnovala, byl zájem spotřebitelů soustředěn ve větší míře než loni na nákup předmětů střednědobé a dlouhodobé spotřeby, zejména dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení a také audio a video techniky.

Hospodářský pokles je důsledkem nízkých domácích výdajů

Pohled na vývoj jednotlivých výdajů v delší časové řadě ukazuje, že až do 3. čtvrtletí 2013 srážela výkonnost ekonomiky především domácí poptávka. Zatímco však konečná spotřeba své nejhorší období již pravděpodobně překonala (a po dvě čtvrtletí roste), pokračující propad fixního kapitálu (deváté čtvrtletí v řadě) svědčí o stále nízké důvěře v ekonomické prostředí. Úlohu hlavního faktoru růstu tak plnil především zahraniční obchod. Míru vlivu výdajových položek na vývoj hrubého domácího produktu názorně dokumentuje graf č. I.1.1.2.

Graf č. I.1.1.2 Struktura výdajů na HDP (v p.b.)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

7



Růst nominálního produktu byl odrazem příznivého vývoje směnných relací

Hrubý domácí produkt v běžných cenách byl meziročně vyšší o 0,4 % a dosáhl objemu 962,4 mld. Kč. Jeho nárůst ovlivnilo zvýšení úhrnné cenové hladiny (vyjádřené implicitním deflátorem HDP) o 1,6 %, na kterém se podílel zejména růst deflátoru vývozu zboží a služeb o 0,8 % (při současném snížení deflátoru jejich dovozu o 0,5 %). Od počátku roku pokračoval růst kladných hodnot směnných relací, až na 101,3 % ve 3. čtvrtletí. Naopak slabá domácí poptávka cenový růst tlumila, nejrychleji rostly ceny konečné spotřeby domácností (o 1,1 %).

Snížila se také hrubá přidaná hodnota

Hrubá přidaná hodnota meziročně klesla o 1,1 %, na čemž se podílela především odvětví stavebnictví, velkoobchodu, dopravy a některých služeb (činnosti v oblasti nemovitostí, informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti). Poklesu se nevyhnul ani průmysl, včetně zpracovatelského, ve kterém se dařilo pouze výrobě dopravních prostředků, dalším odvětvím strojírenské a kovodělné výroby a výrobě pryže a plastů.

Průmysl vytvořil téměř 32 % přidané hodnoty

Přes reálný pokles, který postihl průmysl, se jeho podíl na celkové nominální hrubé přidané hodnotě zvýšil. Lepší pozici zajistil průmyslu jeho rychlejší cenový růst (4,7 %), než byl průměr za hospodářství jako celek (0,9 %). Jinak tomu bylo v případě odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, které rostlo nejrychleji, ale vlivem výrazného poklesu cenového deflátoru (o více než 6 %) se jeho relativní postavení vylepšilo pouze nepatrně.

Tabulka č. I.1.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty ve 3. čtvrtletí 2013

(sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách) Meziroční změna %

Příspěvek ke změně proc.body

Podíl odvětví v % 3.Q 2012

3.Q 2013

NH celkem

-1,1

-1,1

100,0

100,0

v tom: Průmysl

-1,5

-0,4

30,6

31,7

z toho: zpracovatelský

-1,1

-0,3

24,6

24,8

Stavebnictví

-4,8

-0,3

6,4

5,8

Obchod a doprava

-1,0

-0,2

19,4

19,3

Peněžnictví a pojišťovnictví

12,1

0,5

4,4

4,6

Informační činnosti

-4,0

-0,2

5,0

4,5

Činnosti v nemovitostech

-4,7

-0,3

7,2

7,0

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Produktivita práce prodloužila trend poklesu

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) už klesá rok a půl, nicméně její meziroční propad ve 3. čtvrtletí o 1,8 % byl proti předchozímu čtvrtletí přece jen nižší. Na trhu práce pokračoval růst zaměstnanosti, z poklesu počtu odpracovaných hodin však lze usuzovat, že byl dán rostoucím vlivem částečných pracovních úvazků. Průměrný počet osob s jedním zaměstnáním (v metodice národních účtů) se zvýšil o 0,7 % (na 5119 tis. osob).

8



I.1.2 Reálná konvergence Česká republika prohloubila míru zaostalosti vůči EU…

Česká ekonomika dlouhodobě reálně konvergovala k vyspělým zemím Unie, ke kterým se nejvíce přiblížila v roce 2009, kdy objemem vytvořeného hrubého domácího produktu na 1 obyvatele dosáhla cca 83 % průměrné výkonnosti EU27. V dalších letech však byl proces reálné ekonomické konvergence přerušen a výkonnostní mezera vůči EU se začala dokonce prohlubovat. HDP na obyvatele nejdříve stagnoval na úrovni 80 % průměru EU (v letech 2010-2011), v roce 2012 se však tato relace snížila na 79 %. Reálnou konvergencí se zpravidla rozumí proces, při kterém méně rozvinuté ekonomiky dohánějí výkonnost vyspělejších zemí. Její úroveň se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele, přepočteného podle standardu kupní síly.

Přes snížení výkonnosti v roce 2012 si domácí ekonomika v mezinárodním srovnání zatím udržuje 17. místo mezi státy EU. Z dlouhodobějšího pohledu se jí však přibližují další nové země Unie, které měly nižší startovací úroveň, ale nyní vykazují rychlejší míru konvergence (viz graf č. I.1.2.1).

Graf č. I.1.2.1 Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPS, v %, EU-28=100)

Pramen: Eurostat, graf MPO …a ani aktuální vývoj nesvědčí o obratu

Hloubka zaostávání české ekonomiky za Evropskou unií se pravděpodobně výrazněji nezmění ani v roce 2013. Také Unie nezopakovala ve 3. čtvrtletí výsledky předchozího čtvrtletí a stejně jako domácí ekonomika zvolnila tempo mezičtvrtletního růstu na 0,2 %. Z dostupných údajů vyplývá (zatím chybí data za pět zemí), že na růstu se nejvíce podílely Německo a Spojené království, které dokázaly kompenzovat mírný pokles dalších velkých ekonomik, Francie a Itálie (výčet zemí s klesajícím výkonem doplňuje už jen Kypr).

Vývoj v jednotlivých zemích EU se výrazně lišil

V meziročním srovnání k průměrnému růstu EU o 0,1 % přispělo 15 zemí (ze zatím neúplných údajů), kterým vévodily méně rozvinuté ekonomiky Rumunska (4,1 %), Lotyšska (3,9 %) a dále Litvy (2,3 %). Z vyspělých zemí si nejlépe vedlo Spojené království (1,5 %), další státy se již přes hranici 1 % 9



nedostaly. Na druhém konci tohoto žebříčku jsou především země z periférie eurozóny, Kypr (-5,7 %) a Řecko (-3 %). Vývoj hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích EU je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Graf č. I.1.2.2 Vývoj HDP ve 3. čtvrtletí 2013 (změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Ekonomiky hlavních obchodních partnerů rostly

Pro tuzemské exportéry je dobrou zprávou, že pokračoval příznivý vývoj v Německu a na Slovensku. Německá ekonomika vzrostla meziročně o 0,6 %, což byl ze zemí eurozóny, po Spojeném království a Slovensku, nejrychlejší růst (a stejný jako v Estonsku). Rostly všechny domácí výdajové položky, nově rychleji investice (o 1,9 %, ze sezónně neočištěných dat) než konečná spotřeba (o 1,2 %). Oživení investiční aktivity odráželo výrazné zvýšení výdajů v oblasti veřejných prostředků a bytové výstavby. Zahraniční obchod naopak výkonu ekonomiky ubíral, protože dynamika dovozu (1,9 %) předbíhala dynamiku vývozu (0,7 %). Výkonnost Slovenska se zvýšila o 0,7 %. Na rozdíl od Německa se o růst zasloužil vnější sektor, když vývoz zboží a služeb vzrostl o 1,9 % a dovoz se snížil o 0,4 %. Domácí poptávka klesla o 1,2 %, protože tvorba hrubého kapitálu propadla o téměř 10 %. Domácí užití zvýšily pouze vládní výdaje, spotřeba domácností v zásadě stagnovala.

I.2 TRH PRÁCE Zaměstnanost ve 3. čtvrtletí zaznamenala meziroční růst

Celková zaměstnanost se ve 3. čtvrtletí 2013 zvýšila proti stejnému období roku 2012 o 33,1 tis. osob, (tj. o 0,7 %) na 4 953,6 tis. osob. Na jejím zvýšení se podíleli především zaměstnanci, jejichž počet meziročně vzrostl o 37,5 tis osob a činil 82,0 % z celkové zaměstnanosti. Počet osob v pozici podnikatelů v souhrnu naopak meziročně poklesl, a to o 4,5 tis. osob na 889,4 tis. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti se tak snížil na 18,0 %.

10



Průměrný počet zaměstnaných (očištěný od sezónních vlivů) se ve 3. čtvrtletí 2013 oproti minulému čtvrtletí snížil o 8,8 tis. osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých) dosáhla 68,0 % a ve srovnání s 3. čtvrtletím roku 2012 vzrostla o 1 procentní bod. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,8 procentního bodu na 76,1 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 1,2 procentního bodu na 59,8 %. Dle členění základních sektorů národního hospodářství se podílel na meziročním zvýšení zaměstnanosti nejvíce terciální sektor služeb, ve kterém se počet pracujících osob zvýšil o 59,1 tis. na celkových 2 946,0 tis. osob. V sekundárním sektoru počet pracujících osob naopak poklesl o 22,0 tis. osob na celkový počet 1 857,8 tis. osob. Po čtyřech, za sebou jdoucích, čtvrtletích růstu celkové zaměstnanosti v primárním sektoru se ve 3. čtvrtletí tohoto roku počet pracujících osob snížil, a to o 4,1 tis. (celkově 149,5 tis. osob). Nezaměstnanost v ČR se ke konci 3. čtvrtletí nepatrně zvýšila

Podíl nezaměstnaných osob 1 (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí) se konci třetího čtvrtletí 2013 zvýšil na 7,6 % což je v meziročním srovnání o 1,0 p.b více. V říjnu 2013 činil podíl nezaměstnaných osob rovněž 7,6 %, v listopadu ještě nepatrně vzrostl na 7,7 %. V meziročním srovnání byly hodnoty vyšší za měsíc říjen a listopad shodně o 0,9 p.b. Podíl nezaměstnaných k 30. 11. 2013 stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 36 okresů. Nejvyšší byl zaznamenán v okresech: Most (13,4 %) Bruntál (13 %), Ústí nad Labem (12,6 %), Karviná (12,2 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovaly okresy: Praha-východ (3,5 %), Praha-západ (4,2 %), Mladá Boleslav (4,6 %), Pelhřimov (4,8 %) a Prachatice (5,0 %).

Tabulka č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %) l eden

únor

březen duben květen

červen červenec s rpen

zá ří

říjen

l i s topa d pros i nec

2010

7,6

7,7

7,5

7,1

6,7

6,6

6,7

6,6

6,6

6,5

6,6

7,4

2011

7,6

7,5

7,2

6,7

6,4

6,3

6,4

6,4

6,3

6,2

6,3

6,8

2012

7,1

7,2

7,0

6,6

6,4

6,4

6,5

6,5

6,6

6,7

6,8

7,4

2013

8,0

8,1

8,0

7,7

7,5

7,3

7,5

7,5

7,6

7,6

7,7

mezi roční změna v p.b. 2010/2011

0,0

-0,2

-0,3

-0,4

-0,3

-0,3

-0,3

-0,2

-0,3

-0,3

-0,3

-0,6


-0,5

-0,3

-0,2

-0,1

0,0

0,1

0,1

0,1

0,3

0,5

0,5

0,6


0,9

0,9

1,0

1,1

1,1

0,9

1,0

1,0

1,0

0,9

0,9

Pramen: MPSV

1

Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, zatímco dosavadní míra nezaměstnanosti poměřovala uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. K dohodě o změně výpočtu dospělo ministerstvo s Českým statistickým úřadem. Dosud obě instituce zveřejňovaly výsledky dvou různých šetření o nezaměstnanosti a to přinášelo možnou záměnu těchto čísel. Pro sledování vývoje nového ukazatele je zpětně dopočtena časová řada od roku 2005 (webové stránky MPSV) do úrovně okresů, protože nový ukazatel má kvůli odlišné definici výrazně jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný.

11



Dle metodiky Českého statistického úřadu (definice ILO) dosáhla obecná míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2013 hodnoty 7,0 % a meziročně se nezměnila. V třídění podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti stabilně vysokoškoláci (3,2 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,7 %). Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti má skupina osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,3 %). Tradičně vysokou míru nezaměstnanosti vykazuje skupina osob se základním vzděláním (23,9 %). Průměrný počet nezaměstnaných osob (definice ILO) se oproti 2. čtvrtletí 2013 snížil o 0,6 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob se meziročně nepatrně zvýšil o 1,6 tis. osob. Na tomto zvýšení se podílela především ženská populace (+3,7 tis. osob), v mužské populaci došlo naopak k poklesu (o 2,1 tis. osob). Přibylo také osob dlouhodobě nezaměstnaných (meziročně +3,0 tis. osob), jejichž podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil ke konci 3. čtvrtletí 43,7 %.

Graf č. I.2.1 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu (v %)

Pramen: MPSV, graf MPO

K 30. listopadu 2013 evidoval Úřad práce ČR na svých krajských pobočkách celkem 565 313 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 8 635 osob více než ke konci měsíce října (nárůst o 1,6 %). V porovnání se stejným obdobím roku 2012 byl zaznamenán nárůst o 56 815 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl registrován v 11 okresech - největší pokles byl v okresech: Praha západ (o 2,5 %), Tachov (o 1,2 %), Most (o 1,1, %) a Domažlice (o 0,9 %). Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v 66 okresech – nejvyšší pak v okresech: Jeseník a Znojmo (shodně o 8,8 %), Prachatice (o 8,3 %), Jindřichův Hradec (o 6,7 %) Pelhřimov a Břeclav (shodně o 6,2 %).

12


Prognózy ohledně vývoje nezaměstnanosti


Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce 2“ od společnosti Manpower Česká republika 3 ukazují, že zaměstnavatelé v České republice předpovídají pro první čtvrtletí 2014 stagnaci v náborových aktivitách. Pouze 4 % zaměstnavatelů očekávají nárůst počtu pracovních sil, 4 % předpovídají snížení pracovních sil a 91 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro 1. čtvrtletí 2014 hodnotu 0 %. Vezmeme-li v úvahu, že první čtvrtletí bývá pro trh práce nejhorším obdobím roku, jedná se o poměrně optimistický výhled, neboť zaměstnavatelé ve svých náborových aktivitách neočekávají oproti minulému čtvrtletí žádné změny. V porovnání dle odvětví předvídají zaměstnavatelé pro 1. čtvrtletí roku 2014 nárůst pracovních sil ve dvou z deseti sektorů. Nejsilnější hodnotu Čistého indexu trhu práce hlásí sektor Finance, pojištění, nemovitosti (Index +5 %) a také sektor Velkoobchod a maloobchod (Index +3 %). Značný útlum náborových aktivit vykazují dle průzkumu na sledované období dva sektory, a to Doprava, skladování a komunikace (Index -12 %) a Ubytování a stravování (Index -10 %). Z regionálního pohledu očekávají zaměstnavatelé mírně optimistické náborové prostředí na Moravě (Index +1 %). V Praze se předpokládá stagnace s hodnotou Indexu 0 %, zaměstnavatelé v Čechách pak hlásí útlum náborových aktivit se zápornou hodnotou Indexu -2 %. V makroekonomické predikci, kterou Ministerstvo financí zpracovalo k 9. říjnu 2013, je pro rok 2014 odhadován růst zaměstnanosti o 0,4 %. Míra nezaměstnanosti (dle VŠPS) by mohla v roce 2014 dosáhnout 7,3 %. Růst objemu mezd a platů by se v roce 2014 měl zrychlit na 2,5 %.

Počet volných pracovních míst se ke konci roku meziročně snížil

K 30. listopadu 2013 evidoval Úřad práce ČR celkem 37 501 volných pracovních míst, což bylo o 1 636 méně než v předchozím měsíci. Také v meziročním srovnání došlo ke snížení počtu volných pracovních míst, a to o 1 305. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 15,1 uchazeče. Nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo ke konci listopadu 2013 zaregistrováno v okresech: Karviná (79,0), Bruntál (60,8) a Jeseník (43,9). Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 9 894 a na jedno volné místo připadalo 4,0 uchazečů této kategorie.

Manpower Index trhu práce probíhá již více než 48 let. Průzkum je veden na základě osvědčené jednotné metodiky a v souladu s nejvyššími standardy průzkumu trhu. Umožňuje předvídat, jaká bude situace na trhu práce v konkrétním oboru, a je podle něj možno se připravit na případný zvýšený tlak na trhu práce. Manpower Index trhu práce je založen na dotazování více než 64 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 39 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor. 3 Společnost Manpower Česká republika je součástí společnosti Manpower Inc. Tato je světovým lídrem v oblasti inovativních řešení otázek lidských zdrojů. Má 4000 poboček v 82 zemích a oblastech světa 2

13



Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: MPSV, graf MPO Vysoká nezaměstnanost v EU i eurozóně stále trvá

Míra nezaměstnanosti sledovaná EUROSTATem (data očištěná od sezónních vlivů) byla podle dostupných údajů pro mezinárodní srovnání v říjnu 2013 v ČR 6,8 %. Míra nezaměstnanosti nižší než v ČR byla v Rakousku (4,8 %), v Německu (5,2 %) v Lucembursku (5,9 %), na Maltě (6,4 %) a v Dánsku (6,7 %). V EU-28 činila míra nezaměstnanosti v témže období 10,9 %. Míra nezaměstnanosti stejná nebo vyšší než průměr EU-28 byla zaznamenána ve Francii (10,9 %), v Litvě (11,1 %), v Lotyšsku (11,9 %), v Itálii (12,5 %), v Irsku (12,6 %), v Bulharsku (13,2 %), na Slovensku (13,9 %), v Portugalsku (15,7 %), na Kypru (17,0 %), v Chorvatsku (17,6 %) a dlouhodobě také ve Španělsku (26,7 %) a v Řecku (27,3 %). V zemích eurozóny nezaměstnanost přesahuje 12 %. Nezaměstnanost v EU-28 přestala růst v polovině roku 2013 a míra nezaměstnanosti tak posledních šest měsíců zůstává poměrně stabilní. V měsíci říjnu 2013 činil celkový počet nezaměstnaných v EU-28 téměř 27 milionu osob. Ve srovnání s říjnem 2012 se nezaměstnanost zvýšila v 16 členských státech a ve 12 státech se naopak snížila. Tyto rozdíly přibližně odpovídají vývoji HDP v jednotlivých členských zemích. Současným problémem je především dlouhodobá nezaměstnanost, která kvůli trvající krizi stále roste. Na konci třetího čtvrtletí roku 2013 dosáhla dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 rekordní výše 12,5 milionu osob a od roku 2008 se dlouhodobá nezaměstnanost téměř zdvojnásobila, přičemž k jejímu nárůstu došlo ve sledovaném období téměř ve všech členských státech.

14



Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti 4 v zemích EU-28 (k 31. 10. 2013)

Pozn.: Spojené království a Řecko - poslední dostupné údaje srpen 2013 Estonsko, Madarsko a Lotyšsko - poslední dostupné údaje = září 2013 Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Čtvrtina lidí do 25 let v eurozóně nemůže najít práci

Stále vzrůstajícím problémem je nezaměstnanost mladých lidí ve věkové kategorii do 25 let. Nejhorší situace v rámci EU je v Řecku a ve Španělsku, kde nemá práci nadpoloviční většina ekonomicky aktivních lidí do 25 let. Naopak nejlépe je na tom Německo a Rakousko. Česko se v otázce nezaměstnanosti mladých blíží evropskému průměru. Práci u nás nemůže sehnat zhruba každý pátý člověk do 25let. Nejvíce zasaženy jsou tradičně kraje Ústecký a Moravskoslezský, ale také jihomoravský region. Při pohledu na hodnoty za Českou republiku si nelze nevšimnout velmi vysoké míry nezaměstnanosti osob se základním vzděláním, a to jak u mladých lidí, tak celkově. Tato skupina však naštěstí není příliš početná, takže průměrná míra nezaměstnanosti mladých i 15–64letých je výrazně vysokou mírou nezaměstnanosti osob se základním vzděláním vychýlena jen mírně. Zatímco v Německu, Rakousku a Nizozemsku se míra nezaměstnanosti mladých od celkové příliš neliší, v České republice stále přetrvávají mezi situací mladých a celkovou velmi značné rozdíly. Míra nezaměstnanosti mladých středoškoláků je v ČR oproti celkové dvojnásobná, u mladých vysokoškoláků je více než čtyřnásobná (zde je ale nutné brát v úvahu, že do 24 let věku mají většinou ukončený pouze bakalářský stupeň, zatímco ve skupině do 64 let jsou zahrnuti i všichni s magisterskou a doktorskou úrovní vzdělání, jejichž uplatnitelnost na trhu práce je vyšší).

4

"Harmonizovaná míra nezaměstnanosti", kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od ukazatele "Podíl nezaměstnaných osob", který vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

15



Graf č. I.2.4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti ve skupině do 25 let (ve vybraných zemích EU-27)

Pramen: EUROSTAT (data očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Mzdový růst má velmi nízké tempo

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve třetím čtvrtletí tohoto roku meziročně vzrostla o 1,3 %, tj. o 322 Kč (činila 24 836 Kč), což je čtvrtý nejnižší nárůst za posledních deset let. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2013 se průměrná mzda (po očištění od sezónních vlivů) zvýšila o 0,3 %. Mzdový růst tedy setrvává ve velmi nízkém tempu.

Graf č. I.2.5 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků


Ve sféře nepodnikatelské vzrostla průměrná mzda nominálně o 0,8 %, reálně se snížila o 0,4 %.

16



V podnikatelské sféře se průměrná mzda meziročně zvýšila nominálně o 1,4 % %, reálně o 0,2 %. Lepšího výsledku dosáhla podnikatelská sféra, neboť je ovlivňován aktuální situací na trhu. Spotřebitelské ceny se ve sledovaném období zvýšily o 1,2 %, reálná mzda byla vyšší o 0,1 %. Hodnotíme-li mzdový vývoj za 1. až 3. čtvrtletí 2013, pak průměrná mzda dosáhla výše 24 622 Kč, což je v meziročním srovnání přírůstek 182 Kč (0, 7 %). Spotřebitelské ceny se za uvedené období zvýšily o 1,5 % a reálně se mzda snížila o 0,8 %.

I.3 CENOVÝ A FISKÁLNÍ VÝVOJ I.3.1. Cenový vývoj Inflace ve 3. čtvrtletí mířila ještě níž …

Spotřebitelské ceny hned na počátku roku 2013 nastoupily trend postupného snižování tempa růstu, když se po více než roční pauze hned v lednu dostaly zpět pod 2% hranici (v meziročním srovnání). Důvodem poklesu cenové hladiny byl efekt vysoké statistické základny předchozího roku, v souvislosti se zvýšením dolní sazby DPH o 4 p.b. od ledna 2012. Inflace byla nadále ovlivňována daňovými změnami a pohyby regulovaných cen. Ve 3. čtvrtletí se na dalším zpomalení meziročního růstu inflace v průměru na 1,2 % (z 1,5 % v předchozím) podílelo zejména snížení růstu regulovaných cen na 1,6 % (z 2,8 % ve 2. čtvrtletí), méně potom tržních cen na 1,2 % (z 1,3 % v předchozím). Také průměrná míra inflace od počátku roku plynule klesala, z 3,3 % v prosinci 2012 až na 1,8 % v září a 1,5 % v listopadu (viz graf. č. I.3.1.1). Rozhodující vliv na výši celkové hladiny spotřebitelských cen si zachovaly ceny potravin a bydlení.

Graf č. I.3.1.1 Míra inflace v ČR (v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO ... díky redukci cenového růstu v sektoru bydlení,…

Zpomalení meziročního cenového růstu v sektoru bydlení v průměru na 1,2 % ve 3. čtvrtletí (z 2 % v předchozím), tj. zhruba na polovinu úrovně dosahované v prvních čtyřech měsících roku, bylo důsledkem zlevnění cen zemního plynu od 17



května, které za sledované čtvrtletí meziročně klesly v průměru o 6,9 % (meziroční růst jeho cen se od 2. čtvrtletí 2012 snižoval). Ke zpomalení cenového růstu došlo u tepla a teplé vody. Ceny čistého nájemného se zvýšily o 0,1 p.b., na 2,2 %. U elektřiny se meziroční růst cen nezměnil. … u alkoholických nápojů a tabáku, zdraví a ostatního zboží a služeb, …

Meziroční růst zvolnily také ceny alkoholických nápojů a tabáku, které spolu s potravinami mají největší vliv na výši hladiny spotřebitelských cen. Přispěly k tomu zejména ceny lihovin, které snížily výrazný růst naměřený ve 2. čtvrtletí. V oddíle zdraví se zmírnil cenový růst léků a jejich doplatků, vlivem vyššího růstu srovnatelné základny. Podobně i v sektoru ostatní zboží a služby zpomalil cenový růst vlivem zvýšení cen ve 3. čtvrtletí předchozího roku zejména u sociální péče a pojištění.

…ale i v oddíle potraviny a nealko nápoje

Jen nepatrné snížení meziročního růstu cen potravin bylo výsledkem rozdílného vývoje jednotlivých druhů potravin. Ke zpomalení růstu cen došlo u mouky, masa, zeleniny. Naopak zrychlil růst cen mléka, másla, sýrů, ovoce. Ceny brambor, i přes jejich meziměsíční pokles ve všech měsících 3. čtvrtletí, byly meziročně vyšší o 86,2 %, a to v důsledku výrazného zdražení v červnu 2013.

Vzestup cen zaznamenaly sektory odívání a obuv, rekreace a kultura…

Ceny v sektoru odívání a obuv na konci 3. čtvrtletí obrátily směr a poprvé po šesti letech (od listopadu 2007) vzrostly – v září meziročně o 0,9 % (po stagnaci v červenci a v srpnu). Rostly však pouze ceny obuvi (v průměru za čtvrtletí o 5,3 %). Ceny v oddíle rekreace a kultura stouply v průměru meziročně o 0,4 %. Po celý rok na ně tlačil růst cen dovolených, který kulminoval ve 3. kvartále (meziročně v průměru o 4 %), a který ve 3. čtvrtletí zapříčinil obrat trendu a růst celého oddílu (poprvé v roce 2013).

…a v poklesu setrvaly ceny v oddílech pošty a telekomunikace a doprava

Vzestup celkové cenové hladiny nadále tlumily ceny pošt a telekomunikací, které ve 3. čtvrtletí ještě prohloubily pokles, meziročně v průměru na 11,4 % (z 9,5 % ve 2. čtvrtletí), v reakci na pokračující snižování telefonických a telefaxových služeb. Ceny v oddíle doprava zůstaly zatím pod úrovní předchozího roku, ale svůj meziroční pokles zmírnily v průměru na 0,4 % (z 1,2 % v předchozím).

V listopadu inflace mírně vzrostla

Inflace po čtyřech měsících zpomalování v listopadu meziročně mírně vzrostla na 1,1 % (z 0,9 % v říjnu). Ke zrychlení cenového růstu přispěly potraviny, kde dále rostly ceny mléka o 14,7 % (v říjnu o 11,3 %) a jogurtů o 10,2 % (v říjnu o 7,6 %). Ceny nealko nápojů přešly z poklesu o 0,8 % v říjnu v růst o 1,4 % v listopadu. Zmírnil pokles cen v sektoru pošty a telekomunikace, kde se ceny telefonických a telefaxových služeb meziročně snížily o 9,4 % (z 11,5 % v říjnu). Podobně zpomalil pokles cen pohonných hmot na 1,2 % (ze 4 % v říjnu). Meziroční hladinu spotřebitelských cen nadále nejvíce ovlivňovaly ceny potravin (vzrostly ceny zeleniny, zejména brambor, dále sýrů, másla) a bydlení (zvýšilo se čisté nájemné o 2,5 %, vodné o 6,6 %, stočné o 6,9 %, ceny elektřiny vzrostly o 3,3 %, tepla a teplé vody o 3,8 %, naopak ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 7 %). Stouply i ceny vína a tabákových výrobků. Snižování meziročního cenového růstu podpořily nižší ceny telefonických a telefaxových služeb, dále i snížení cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost.

Dovozní ceny prohloubily svůj pokles

Výkyvy globální poptávky přispěly k prohloubení poklesu dovozních cen, ve 3. čtvrtletí v průměru meziročně o 0,9 % (z 0,7 % v předchozím čtvrtletí), ale v samotném září snížily pokles na 0,3 %. Výrazně meziročně klesly zejména ceny 18



minerálních paliv o 7,5 %, ostatních surovin o 7,3 % a ceny chemikálií o 1 %. Naopak z významnějších skupin vzrostly ceny nápojů a tabáku o 9,1 %, potravin o 7 % a průmyslového a spotřebního zboží o 1,4 %. Ceny strojů a dopravních prostředků se nezměnily.

Tabulka č. I.3.1.1 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) 2012 březen červen

2013

zá ří

pros i nec průměr

l eden

únor

březen duben

květen

červen červenec s rpen

zá ří

říjen

Ceny - s potřebi tel s ké

3,8

3,5

3,4

2,4

3,3

1,9

1,7

1,7

1,7

1,3

1,6

1,4

1,3

1,0

- průmys l ových výrobců

3,0

1,5

1,7

1,2

2,1

1,4

1,3

1,0

0,5

0,3

0,7

1,1

0,5

0,6

0,0

- s ta vebních pra cí

-0,8

-0,5

-0,6

-0,9

-0,6

-0,7

-1,0

-1,1

-1,2

-1,3

-1,4

-1,4

-1,4

-1,3

-1,0

- zeměděl s kých výrobců

-2,8

0,2

10,3

15,9

4,1

15,4

15,6

12,5

12,7

8,0

7,3

4,7

-0,2

-0,1

-3,3

4,2

6,6

2,8

-0,6

4,2

-1,4

-0,5

1,1

0,8

-1,1

-1,9

-1,0

-1,4

-0,3

-1,7

- dovozní

0,9

Pramen: ČSÚ Ceny průmyslových výrobců mírně přidaly na růstu

Ceny průmyslových výrobců udržovaly svůj růst na nízkých hodnotách, v převážné části roku se pohyboval pod 1 %. K jeho nevýrazným tempům přispíval pokračující pokles světových cen energetických surovin a cen dovážených neenergetických vstupů, i mírně klesající či stagnující ceny polotovarů. V opačném směru působil růst domácích cen elektřiny a vodného, i vzlínající ceny v potravinářském průmyslu, jejichž růstová dynamika se však ke konci čtvrtletí zřetelně snížila. Ve 3. čtvrtletí cenový růst mírně zpevnil, v průměru meziročně na 0,7 % (z 0,5 % v předchozím). Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly o 3,6 %, potravinářských výrobků a tabáku o 3,4 %, dopravních prostředků, nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 1,2 %. Naopak vývoj cen ropy se nejvíce promítal do cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, které klesly o 3,8 %, ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, základních farmaceutických výrobků a těžby a dobývání klesly shodně o 2 %. Ceny průmyslových výrobců se v říjnu nezměnily (v září ještě meziročně vzrostly o 0,6 %). Výrazně se snížily ceny koksu a rafinovaných ropných produktů o 8,5 %, chemických látek a výrobků o 3,1 %, těžby a dobývání o 3 %. Protisměrně hladinu cen v průmyslu ovlivnily rostoucí ceny elektřiny, plynu a páry o 3,8 % a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 0,7 %.

Ceny stavebních prací se stále drží pod úrovní předchozího roku

Ceny ve stavebnictví se pohybují v deflaci již více než tři roky. Slabá ekonomika a fiskální úspory, které postihly sektor velmi výrazně, neumožnily zatím vytvářet podmínky pro růst cen stavebních prací. Pozemní stavitelství je nadále ovlivňováno jen mírnou poptávkou po výstavbě, inženýrské stavby jsou pod tlakem úspor veřejného sektoru na infrastrukturu. Ceny stavebních prací proto i ve 3. čtvrtletí zůstaly pod úrovní předchozího roku v průměru o 1,4 % (o 1,3 % v předchozím). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly ve 3. čtvrtletí v průměru meziročně o 0,5 %.

Ceny zemědělských výrobců meziročně klesly v srpnu

Postupné zpomalování meziročního tempa růstu cen domácích zemědělských výrobců vyústilo v srpnu v zatím nepatrný meziroční pokles. Jejich vývoj byl pod stále větším vlivem klesajících cen komodit na světových trzích, zejména dobré sklizně obilovin a olejnin. Ve 3. čtvrtletí proto domácí farmářské ceny výrazně snížily růstovou dynamiku, meziročně v průměru na 1,4 % (z 9,3 % v předchozím). V srpnu se po třináctiměsíčním růstu konečně dostaly pod hladinu předchozího roku (viz tabulka č..), kde se držely i v listopadu (poklesem 19



o 5,2 %). Na zpomalení, resp. poklesu, se podílely zejména ceny rostlinných výrobků, které klesly o 2,6 %, (nižší byly ceny olejnin o 8,5 % a obilovin o 7,1 %, dále i ceny ovoce o 3 %, naopak vyšší byly ceny brambor o 71,5 % a čerstvé zeleniny o 24,9 %). Z cen živočišných výrobků, které byly vyšší o 6,8 %, vzrostly ceny mléka o 15 %, drůbeže o 7,8 % a prasat o 5,6 %, snížily se naopak ceny vajec o 24,2 %.

I.3.2 Ceny v mezinárodním srovnání Globální ekonomika přidala, inflace v eurozóně i v USA klesá

Růst světového hospodářství podpořil výkon americké ekonomiky, který i přes problémy ohledně řešení vysokého zadlužení země a prodloužení dluhového stropu nečekaně ve 3. čtvrtletí stoupl až na 3,6 % a byl tak nejrychlejší od prvního kvartálu předchozího roku. Za tímto zrychlením stála vysoká tvorba podnikových zásob (domácí poptávka zůstávala zatím slabá), ale také progresivně se rozvíjející asijské země (Čína, Indie). Díky Německu, které je hlavním motorem hospodářského oživení v Evropě, nastalo určité zlepšení také na našem kontinentu. Výkon tohoto lídra však v posledních měsících brzdí horší výsledky Francie a Itálie. Nicméně rozdíly ve vývoji jednotlivých ekonomik zatím zůstávají značné a proces jejich postupného zotavování pomalý. Přes nadějné výsledky vývoje světové ekonomiky však inflace v USA i v eurozóně klesá. Úrokové sazby centrálních bank jsou přitom na nule, takže dokonce využívaly nestandardní nástroje měnové politiky, aby napumpovaly likviditu do ekonomik.

I přes administrativní zásahy rostla inflace v ČR o něco pomaleji než v EU

O inflaci se v téměř celé Evropě postaraly především nákladové faktory a dynamika jejího růstu od počátku roku zpomalovala. Důvodem jsou klesající ceny komodit na světových trzích, i slabá konkurenceschopnost EU, která by stimulovala její výraznější výkon a tím i ceny. Tuzemský HICP se po skoku spotřebitelských cen v lednu 2012 dostal nad průměrnou úroveň EU. V posledních měsících roku 2012 se tento rozdíl postupně snižoval a v roce 2013 se hodnoty indexů začaly zvolna přibližovat. Meziroční přírůstky domácího HICP se od počátku roku pohybovaly pod úrovní 2 % a ve 3. čtvrtletí průměrem 1,2 % si vedly lépe než spotřebitelské ceny v EU i v eurozóně (s růstem o 1,5 %, resp. o 1,3 %). Evropské státy s rozdílnou strukturou ekonomiky a hospodářským vývojem se ve svých výsledcích lišily. Nejvíce se s inflací v září potýkalo Spojené Království a Estonsko, v deflaci skončilo Bulharsko, Řecko a Lotyšsko (viz graf. č. I.3.2.1).

20



Graf č. I.3.2.1 Harmonizovaný index spotřebitelských cen (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat, graf MPO Inflaci sledovala Amerika i Čína

Americká ekonomika se ve 3. čtvrtletí opět nacházela v daleko lepší kondici než evropská a v situaci, kdy inflace se dostávala na stále nižší úroveň, když v září vzrostla o 1,2 % (ze srpnových 1,5 %). Nacházela se pod plánovaným cílem Fedu, takže ten mohl znovu odložit rozhodnutí o ukončení uvolněné měnové politiky (kvantitativního uvolňování). Také Číně se dařilo držet inflaci pod deklarovaným vládním cílem 3,5 %. V září se však vyšplhala na sedmiměsíční maximum 3,1 % (ze srpnových 2,5 %). Důvodem bylo nepříznivé počasí, které zvýšilo ceny potravin, které mají v tamním indexu spotřebitelských cen největší podíl. Přesto tlak na růst cen zůstává nízký kvůli slabé poptávce a nižším cenám surovin i energií.

Ceny v průmyslu rostly v ČR rychleji než v EU

Ceny průmyslových výrobců v Evropské unii redukovaly dynamiku růstu rychleji než v tuzemsku. V Evropské unii jako celku ve 3. čtvrtletí mírně prohloubily deflaci v průměru meziročně na 0,2 %, v eurozóně pak na 0,6 %. Nejvíce klesly na Kypru meziročně o 3 %, v Itálii a Litvě o 2 %, v sousedním Německu o 0,2 %. V tuzemsku naopak přidaly na růstu v průměru za kvartál meziročně o 0,8 % (z 0,5 % v předchozím). Nejvyšší růst zaznamenaly produkční ceny v Estonsku, v Norsku a v Dánsku, v průměru za kvartál 9,6 %, resp. 5,4 % a 3,6 %.

I.3.3 Fiskální politika Schodek státního rozpočtu za 1. - 3. čtvrtletí 2013 představoval 1,3 % HDP

Hospodaření státní pokladny skončilo ke konci 3. čtvrtletí 2013 kumulovaným deficitem 38,2 mld. Kč, nejnižším za posledních pět let. Meziročně lepší výsledek o 33,2 mld. Kč potvrdil tendenci k postupné konsolidaci veřejných rozpočtů. Menší deficit proti minulému roku zajistila výraznější dynamika růstu příjmů, zejména nedaňových (čerpání evropských fondů) a také legislativní úpravy v oblasti nepřímých daní, zejména DPH. Příjmy státního rozpočtu mohly být navíc o cca 5 mld. Kč vyšší, nebýt změn v rozpočtovém určení daní, které od počátku roku posílily preferenci územních rozpočtů. Mírný růst celkových výdajů ovlivnily běžné výdaje, investice pokračovaly v dlouhodobém poklesu. Vysoký listopadový schodek zapříčinil, že kumulovaný schodek státního rozpočtu se propadal hlouběji do mínusu a koncem listopadu se zhoršil na 79,4 mld. Kč.

21



Tabulka č. I.3.3.1 Pokladní plnění státního rozpočtu ( v mld. Kč) 2012

Měsíc

Saldo kumulované

Příjmy Saldo za měsíc

2013 Výdaje

Saldo

Saldo za měsíc

kumulované

Leden

20,99

20,99

125,02

82,60

42,42

42,42

Únor

-16,55

-37,54

196,61

191,03

5,58

-36,84

Březen

-22,68

-6,13

292,87

278,90

13,97

8,39

Duben

-44,75

-22,07

373,24

389,78

-16,54

-30,51

Květen

-79,05

-34,30

441,89

481,67

-39,78

-23,24

Červen

-71,72

7,33

549,91

581,43

-31,52

8,26

Červenec

-51,69

20,03

629,88

657,45

-27,57

3,95

Srpen

-67,02

-15,33

703,49

739,70

-36,21

-8,64

Září

-71,42

-4,40

806,42

844,66

-38,24

-2,03

Říjen

-51,30

20,12

889,93

937,65

-47,72

-9,48

Listopad

-77,87

-26,57

965,48

1044,84

-79,36

-31,64

Pramen: MF ČR Deficit státního rozpočtu na rok 2013 byl schválen ve výši 100 mld. Kč

Státní rozpočet na rok 2013 byl schválen se schodkem 100 mld. Kč, s příjmy 1080,8 mld. Kč a výdaji 1180,8 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2012 znamenalo pokles celkových příjmů o 0,4 %, pokles celkových výdajů o 0,8 % a schodek by se měl snížit o 5 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Ve srovnání se skutečností roku 2012 počítá rozpočet s nárůstem příjmů o 29,4 mld. Kč (o 2,8 %), výdajů o 28,4 mld. Kč (o 2,5 %) a se snížením schodku o 1 mld. Kč (o 1 %). Rozpočtovými opatřeními k 30. 9.2013 došlo k navýšení příjmů i výdajů, shodně o 3,5 mld. Kč, bez vlivu na schodek schválený rozpočtem.

Za vyššími celkovými příjmy stály zejména vysoké příjmy z EU, ...

Na bilanci celkových příjmů, u kterých se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zlepšil výnos, se pozitivně projevil zejména progresivní růst nedaňových a kapitálových příjmů a přijatých transferů, které byly o 46,1 mld. Kč vyšší než v roce předchozím (tj. o 55,1 %) a jejich rozpočet byl plněn na 85,3 %. Nárůst těchto příjmů ovlivnily hlavně transfery přijaté od EU, které činily 85,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 29,8 mld. Kč (o 54 %), s plněním rozpočtu na 82,2 %.

… zatímco vliv daňových příjmů byl okrajový

Daňové příjmy celkem přispěly k růstu příjmů meziročně pouze 3,1 mld. Kč, tj. 0,5 %. Schválený rozpočet daňových příjmů (bez pojistného na sociální zabezpečení) však počítal s meziročním růstem o 13,5 mld. Kč, tj. o 2,5 % proti skutečnosti 2012. Jejich inkaso představovalo meziroční růst pouze o 4 mld. Kč, tj. o 1 %. O dosažený výsledek se zasloužilo oživení výběru objemově významných daní, především DPH, a zčásti i DPFO ze závislé činnosti. V obou případech se projevil vliv administrativních opatření:  výběr daně z přidané hodnoty meziročně vyšší o 14,9 mld. Kč, tj. 10,4 %, souvisel zejména s legislativními úpravami, které s účinností od 1. ledna 2013 zvýšily obě sazby DPH o jeden procentní bod, na 15 a 21 %. Rozpočet počítá s růstem o 6,2 % oproti skutečnosti roku 2012;  změna trendu ve výběru daně z příjmů fyzických osob, typická pro rok 2012, se udržela i v roce 2013. Inkaso daně z příjmů fyzických osob meziročně vzrostlo o 1,1 mld. Kč, tj. o 1,7 %, nicméně rozpočet počítal s růstem o 6 % 22



proti skutečnosti 2012. Vyšší však byly pouze výnosy DPFO ze závislé činnosti, které meziročně stouply o 2,2 mld. Kč, tj. o 3,8 %. Rozpočet předpokládá růst o 5,8 % proti skutečnosti 2012. Do růstu inkasa se promítly administrativní vlivy (zrušení základní slevy pro pracující důchodce, zavedení tzv. solidární přirážky ve výši 7 % z příjmů převyšujících 4násobek průměrné měsíční mzdy, aj). Naproti tomu výnos daně z příjmů fyzických osob z přiznání se dostal do mínusu – 0,4 mld. Kč (ve stejném období předchozího roku to bylo +0,3 mld. Kč) a souvisel s vratkami daně na základě daňových přiznání. Kromě ekonomické situace k poklesu výběru přispívá legislativa, umožňující využívání vysokých daňových paušálů. Výběr ostatních významnějších daní zůstal pod úrovní předchozího roku:  nepříznivá situace přetrvává u daně z příjmů právnických osob, jejíž inkaso ubralo meziročně o 6,2 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Rozpočet počítal s poklesem o 5,5 % proti skutečnosti 2012. Výše výnosu DPPO je v roce 2013 také ovlivněna legislativními změnami, především změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Na základě současné úrovně pokladního plnění lze očekávat, že nedojde k naplnění rozpočtu a inkaso dosáhne cca 80,3 mld. Kč;  nedařilo se ani spotřebním daním. Na jejich meziročně nižším inkasu o 3,7 mld. Kč, tj. o 3,6 % (rozpočet počítal s růstem o 1,9 % proti skutečnosti 2012) se podílel nižší výběr daně z minerálních olejů (váhově nejsilnější položky) o 2 mld. Kč, tj. o 3,8 %, a to vlivem pokračujícího poklesu tržeb z prodeje pohonných hmot a rozsáhlého daňového úniku z počátku roku ve výši 1,3 mld. Kč. Pozitivní dopad na inkaso daně mělo snížení vratné daně osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu, tzv. zelené nafty, z 60 % na 40 %. V průběhu roku postupně oslaboval efekt vlivu zvýšení spotřebních daní u tabákových výrobků. Jejich inkaso ve výši 31,9 mld. Kč, meziročně nižší o 0,7 mld. Kč, tj. o 2,1 %, bylo ovlivněno změnou sazeb daně od 1. 1. 2013. Na tuto změnu reagovali výrobci a prodejci tabákových výrobků předzásobením se tabákovými nálepkami se starými sazbami daně, což mělo vliv na nižší odběr tabákových nálepek během prvních sedmi měsíců tohoto roku. Tato situace se však opakuje každý rok, kdy dojde ke zvýšení sazby. Ve vztahu ke schválenému rozpočtu dosáhly státní finance za tři čtvrtletí 2013 meziročně vyššího procenta plnění z daňových příjmů jen u DPH, nižší plnění přetrvávalo u daní z příjmů fyzických (navzdory vyššímu meziročnímu inkasu) a právnických osob, ale i titulů z oblasti spotřebních daní. Zlepšil se výběr pojistného na sociální zabezpečení

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti sice meziročně klesly o 0,9 mld. Kč, jejich výběr se však zlepšil. Rozpočet přitom počítá s růstem o 1,7 % proti skutečnosti 2012. Do rozpočtu byl zapracován dopad 2. pilíře důchodového spoření platného od 1. 1. 2013. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 245,8 mld. Kč, tj. 72,9 % rozpočtu, s meziročním poklesem o 2 mld. Kč, tj. o 0,8 %.

23



Tabulka č. I.3.3.2 Plnění státního rozpočtu v roce 2013 ( v mld. Kč) 2012 2013 Index Skutečnost Rozpočet Skutečnost % Plnění 2013/2012 leden-zář po změnách leden-září Příjmy celkem

757,14

1084,23

806,42

74,4

106,5

Daňové příjmy celkem

673,45

932,00

676,58

72,6

100,5

z toho: Daň z příjmů fyzických osob

66,36

98,10

67,49

68,8

101,7

Daň z příjmů právnických osob

70,65

84,30

64,46

76,5

91,2

DPH

143,40

212,00

158,27

74,7

110,4

Spotřební daně, včetně energetických a odvodu z elektřiny ze slunečního záření

100,72

142,20

97,06

68,3

96,4

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti

277,31

377,77

276,42

73,2

99,7

Ostatní

15,01

17,63

12,88

73,1

85,8

Nedaňové a ostatní příjmy

83,70

152,23

129,84

85,3

155,1

828,56

1184,23

844,66

71,3

101,9

Běžné výdaje

758,47

1081,32

786,29

72,7

103,7

z toho : sociální dávky

355,15

495,56

358,39

72,3

100,9

z toho důchody

280,80

389,76

278,47

71,4

99,2

70,09

102,92

58,37

56,7

83,3

Výdaje celkem v tom:

Kapitálové výdaje

Pramen: MF Dynamika růstu výdajů zaostala za příjmovou

Meziroční růst celkových výdajů státního rozpočtu o 16,1 mld. Kč zajistily opět běžné výdaje (růst o 3,7 %), kapitálové naopak klesly již potřetí v řadě (proti úrovni dosažené v roce 2010 byly nižší o více než 30 %), meziročně nejvíce oslabily investice do dopravních staveb. Z běžných výdajů nejvyšší meziroční dynamiku růstu vykázaly neinvestiční transfery státním fondům (o 58 %).

Klesly výdaje na důchody …

Největší část běžných výdajů (přes 40 %) byla vynaložena na sociální dávky, jejichž čerpání vzrostlo o necelé procento. Objemově nejvýznamnější položka výdaje na důchody poklesem o 2,3 mld. Kč, tj. o 0,8 %, zastavily po více než pěti letech svůj meziroční růst. Naopak úbytek ostatních sociálních dávek, typický pro předchozí dva roky, se na počátku roku zastavil. Důvodem byla neuspokojivá situace na trhu práce s pokračujícím růstem nezaměstnanosti, poklesem spotřebitelské poptávky, aj. Meziročně tak povýšily dávky státní sociální podpory o 4 %, prostředky na podpory v nezaměstnanosti o 10,7 %, dávky nemocenského pojištění o 4 %, a dávky sociální péče o 15,8 %.

… i deficit důchodového účtu,…

Dlouhodobé prohlubování deficitu důchodového účtu (rozdíl příjmů ze sociálního pojištění na důchody a čerpání těchto dávek) se zastavilo, v kumulaci za 9 měsíců činil 32,7 mld. Kč. Jeho meziročně nižší schodek o 0,3 mld. Kč souvisel s poklesem vyplacených dávek důchodového pojištění. Důvodem byl mírně ubývající počet příjemců důchodů a rostoucí podíl příjemců s trvale zkráceným důchodem. I přes narůstající dynamiku výběru pojistného od 2. čtvrtletí, byly tyto příjmy v kumulaci od počátku roku stále meziročně slabší o 0,8 %. 24



… ale zejména čerpání investic

Kapitálové výdaje klesly meziročně o 11,7 mld. Kč, tj. o 16,7 %. Jejich čerpání představovalo 56,7 % rozpočtu a bylo tak o 18,8 mld. Kč pod úrovní alikvóty rozpočtované hodnoty. Investiční prostředky byly čerpány především jako transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (16 mld. Kč), podnikatelským subjektům (12,3 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (10,7 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (3,4 mld. Kč).

Státní dluh se ke konci září snížil o 14,2 mld. Kč

Ke konci 3. čtvrtletí se celkový státní dluh snížil, z 1667,6 mld. Kč na počátku roku, na 1653,5 mld. Kč, tj. o 0,8 % (jeho nepřetržitý růst začal v roce 1997, po poklesech v letech 1993-1996). Vnitřní dluh klesl o 14,9 mld. Kč a vnější se naopak zvýšil o 0,7 mld. Kč. Státní půjčky spočívaly převážně v emisích státních dluhopisů. Bylo realizováno 18 emisí státních pokladničních poukázek o objemu 145,2 mld. Kč, prodejem státních střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na primárním trhu bylo vypůjčeno 108,9 mld. Kč. Prostřednictvím přijímání krátkodobých půjček na domácím trhu potom 22,5 mld. Kč. V průběhu 1 -3. čtvrtletí 2013 byly čerpány tranše z úvěrů od EIB, současně se uskutečnily splátky úvěrů, takže hodnota úvěrů od EIB se snížila na 67,9 mld. Kč.

I.3.4 Veřejné finance v mezinárodním srovnání Údaje o veřejných rozpočtech jsou k dispozici vždy až po skončení sledovaného roku (po zpracování závěrečných účtů). Proto jsou v této kapitole pro informaci využita data z predikce OECD pro rok 2013. I když se Evropa vymanila z recese, ...

Vnitrostátní vládní rozpočty evropských zemí na rok 2013 se pod tíhou rostoucích dluhů zaměřily prioritně, mnohdy zatím ne až tak úspěšně, na fiskální konsolidaci, bez výraznější stimulace opatření na podporu ekonomik (čerpání investic, tvorbu pracovních míst, atd.), která by vedla k významnějšímu oživení domácí poptávky. Výsledkem je slabý výkon ekonomik EU, zejména pak eurozóny, kde situaci stěžuje i strukturální nesourodost zemí, nevyhovující institucionální uspořádání, i jednotná měnová politika.

….až tak dobře se jí jako celku stále nedaří, …

Stále vysoké deficity vládních rozpočtů jednotlivých států generují růst jejich dluhů. Většina sledovaných zemí (viz graf č. I.3.4.1) přesahuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP, a jejich pasiva dlouhodobě rostou. Podle predikce na rok 2013 závazky většiny zemí dále narůstají, pořadí nejvíce zadlužených států se více méně nemění. Zadlužené Řecko, podporované finančními stimuly z eurozóny, stále bojuje. Jeho dluh přidal proti předchozímu roku o 11 % (od roku 2007 o 54 %). Průmyslová Itálie drží veřejný dluh nad 100 % již tradičně více než deset let (od roku 2007 se zvýšil o čtvrtinu), má však lepší výchozí pozici k řešení konsolidace svých financí. Lépe na tom nejsou Portugalsko, Irsko, ani Španělsko. Na opačném pólu stojí disciplinované Estonsko. Eurozóna se svými dluhy překračuje hranici 100 % HDP již druhým rokem (od roku 2007 se její dluhy zvýšily o více než 3 000 miliard eur), a tak se země měnové zóny (s rozdílnou strukturou dluhu, schopnostmi jej splácet…, atd.) podmínkám Maastrichtských kritérii, které si samy určily, spíše vzdalují.

… ČR také ne

ČR v této mezinárodní konkurenci stojí na osmé pozici. I když je její dluh oproti průměru zemí eurozóny téměř poloviční, dynamicky stoupá (od roku 2007 se téměř zdvojnásobil). Z mezinárodního srovnání vývoje veřejných financí je patrné, že Česká republika si nevede v rámci Evropy špatně, avšak za cenu výrazně horšího výkonu ekonomiky, než vykazují ostatní země. 25



Graf č. I.3.4.1 Zadlužení ve vybraných zemích v roce 2013 (v % HDP)

Pramen: predikce OECD, graf MPO

I.4 MĚNOVÁ POLITIKA I.4.1 Směnné kurzy Dolar trpěl volnější měnovou politikou Fedu i politickým napětím v USA

Na eurodolarový trh přineslo 3. čtvrtletí 2013 několik impulsů. Kurz především citlivě reagoval na měnící se očekávání vývoje měnové politiky amerického Fedu a Evropské centrální banky. Prioritou Fedu nadále zůstávala podpora oživení ekonomiky, nicméně optimistické předpoklady ohledně vývoje ekonomiky a inflace pod kontrolou, vedly k tomu, že zasedání jeho FOMC potvrdilo blížící se začátek konce kvantitativního uvolňování. To okamžitě přineslo výrazný růst výnosů z dluhopisů a posilování dolaru (v první dekádě července se podíval až k 1,28 USD/EUR), i přesto, že Fed současně prohlásil, že tempo a rozsah snížení objemu odkupovaných dluhopisů bude záviset na stavu a očekávaném vývoji ekonomiky. Ale zatímco v ekonomice pokračovaly relativně pozitivní trendy, začala v USA ke konci čtvrtletí dominovat politika, když se prioritou opět stala nutnost zvýšit dluhový strop. Kvůli rizikům plynoucím z politické situace Fed proto rozhodnutí o ukončení kvantitativního uvolňování zatím odložil. Napětí kolem navýšení stropu zadlužení mělo pochopitelně negativní vliv na americkou měnu. Kurz dolaru se dostával pod tlak nejdříve kvůli volnější měnové politice Fedu, poté 26



kvůli politickému napětí. Po většinu srpna se držel zřetelně nad 1,30 USD/EUR, koncem září se přehoupl přes 1,35 USD/EUR a v dalším měsíci pokračoval ve vzestupu až k 1,38 USD/EUR na konci října Měnová politika ECB ve 3. čtvrtletí nedoznala větších změn

Na situaci v Evropě se toho změnilo jen velmi málo, dluhová krize v EMU už nehrála ve vývoji kurzu eura významnou roli. Německo se po krátkém mírném zpomalení sice opět dostává do tempa, překvapila i Francie, ale zbytek Evropy se zatím zotavuje velmi pomalu. Slabost evropské ekonomiky reflektovala i uvolněná měnová politika ECB, a její prezident Draghi zdůraznil, že nízko nastavené sazby (depozitní sazba na 0,00 %, hlavní úroková sazba až do 13. listopadu na 0,50 %) zůstanou dlouhou dobu a dokud to umožní vývoj inflace. Pro trhy a euro byla tedy klíčová situace v USA, ze strany ECB spíše očekávaly dlouhé období pasivity. Dalším problémem eurozóny je však nedostatečná úvěrová emise, která brzdí oživení, takže v platnosti také zůstal příslib udržení dostatečné likvidity ve finančním systému (ECB může opakovat operace typu LTRO).

Na korunu protisměrně působila lepší data z ekonomiky a slovní intervence ČNB

Ačkoliv měsíční data začala naznačovat odraz domácí ekonomiky od dna, koruna pod tlakem ČNB v červenci oslabila z okolí 25,85 CZK/EUR až ke 26,05 CZK/EUR a obavy z možného začátku devizových intervencí ji tížily po celé 3. čtvrtletí. Po sérii lepších dat posílila koruna v srpnu až pod 25,70 CZK/EUR, dalšímu růstu opakovaně bránila ČNB, takže se na podobné úrovni držela i v září. Prostor pro další posílení do konce roku zůstal velmi omezen, hrozba intervencí kvůli nízké inflaci a obavě z deflace stále trvala. Bankovní rada ČNB ji realizovala 7. listopadu, kdy operacemi na devizovém trhu srazila korunu nad 27 CZK/EUR (nakoupila devizy za zhruba 200 miliard korun). V průběhu 3. čtvrtletí 2013 se kurz koruny vůči euru pohyboval mezi maximem 26,050 CZK/EUR v červenci a srpnovým minimem 25,625 CZK/EUR, průměr za čtvrtletí zvýšil na 25,852 CZK/EUR (z 25,831 CZK/EUR ve 2. čtvrtletí a 25,568 CZK/EUR v 1. čtvrtletí). Ve srovnání s prosincem 2012 koruna proti euru v září znehodnotila o 2,2 %, meziročně v září byla slabší o 4,3 % a v průměru za dvanáct měsíců oslabila o 2,4 %.

Graf č. I.4.1.1 Nominální kurz CZK/EUR (leden 2012 – listopad 201)

Pramen: ČNB, graf MPO

27


Vůči dolaru koruna oslabila méně


Na páru s americkým dolarem kurz koruny v průběhu 3. čtvrtletí 2013 sledoval eurodolarovou pozici, takže vůči němu oslabila koruna méně. V průměru za kvartál dosáhl 19,519 CZK/USD (ve 2. čtvrtletí to bylo 19,778 CZK/USD, v 1. čtvrtletí 19,375 CZK/USD). Koncem září spadl pod 19 CZK/USD (kde se udržel až do konce října) a kdy zároveň sáhl na čtvrtletní minimum 18,980 CZK/USD. Hranici 20 CZK/USD pouze na krátký čas kurz atakoval na počátku července a vrátil se nad ni až po intervencích ČNB proti koruně začátkem listopadu. Oproti prosinci 2012 byla koruna v září slabší pouze o 0,2 %, meziročně o 0,4 %, v průměru za dvanáct měsíců však ještě zhodnotila o 0,4 %.

Graf č. I.4.1.2 Nominální kurz CZK/USD (leden 2012 – listopad 2013)

Pramen: ČNB, graf MPO Reálně koruna vůči euru ještě mírně zhodnotila …

Reálná apreciace koruny vůči euru se v průběhu posledního roku začala postupně vyčerpávat a ve 3. čtvrtletí 2013 klesla na 1,4 % (proti prosinci 2008). Tento vývoj byl výsledkem jak pouze mírného nominálního zhodnocení směnného kurzu o 1,2 %, tak nepatrného kladného inflačního diferenciálu. Cenový nárůst v ČR, měřený harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, totiž v září v porovnání s vymezenou bází dosáhl 9,5 %, zatímco v eurozóně činil 9,3 %.

Graf č. I.4.1.3 Vývoj kurzu koruny vůči euru (v %, 12/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, propočty MPO 28


… vůči dolaru byla reálně ještě slabší


Ve vztahu k dolaru koruna v posledním roce převážně držela trend reálné depreciace, nastartovaný v květnu 2012, který potvrdila i ve 3. čtvrtletí 2013, takže v září koruna reálně znehodnotila o 0,7 % (oproti konci roku 2008). To bylo výsledkem jen slabého nominálního posílení vzájemného kurzu o 0,8 % a záporného inflačního diferenciálu, jehož vliv převážil, protože inflace v ČR (9,5 %) byla nižší než v USA (11,2 %).

Graf č. I.4.1.4 Vývoj kurzu koruny vůči dolaru (v %, 12/2008 = 100)

Pramen: ČNB, Eurostat, BLS, propočty MPO

I.4.2 Vnější rovnováha Vnější platební vztahy se vyvíjely příznivě…

Česká ekonomika sice již vystoupila z recese, její výkon je však stále slabý, což potvrdil i vývoj ve 3. čtvrtletí, kdy kromě utlumené investiční aktivity se na něm podepsal i mírně negativní čistý export, který poznamenal i vývoj platebních vztahů. Obchodní bilance ČR v souhrnu za 1. – 3. čtvrtletí však skončila ve slušném přebytku a mezikvartální zhoršení v samotném 3. čtvrtletí, generované růstem dovozů, může naznačovat další oživování ekonomické aktivity, které by mělo vést k následnému růstu vývozů. Dá se tedy očekávat, že přebytek obchodní bilance za celý rok bude rekordní a opět potvrdí, že vnější rovnováha zůstává silnou stránkou české ekonomiky. K dalšímu maximu ještě dopomůže umělé oslabení koruny Českou národní bankou, které by spolu s lepšími výsledky hospodářství v zemích EU mohlo oživit exporty, nicméně s časovým posunem naopak utlumí domácí poptávku zejména po dovozním zboží.

… jejich výsledek posílil devizové rezervy

Vysoký nárůst obchodní bilance a návazně i přebytek výkonové bilance značnou měrou přispěly ke kladnému výsledku platební bilance České republiky. Souhrnné saldo platební bilance v kumulaci za 1. - 3. kvartál 2013 (v národním pojetí) bylo tentokrát výsledkem vývoje na všech třech účtech. Schodek běžného účtu, přestože si meziročně odepsal téměř polovinu hodnoty, byl ještě navýšen odlivem zdrojů na finančním účtu, oba deficity však byly umazány přílivem prostředků na kapitálový účet. Celkové platební vztahy se zahraničním zajistily zvýšení devizových rezerv o 5,5 mld. Kč.

29



Graf č. I.4.2.1 Vývoj hlavních účtů platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Zlepšení deficitu běžného účtu bylo výsledkem rekordního přebytku obchodní bilance, …

V roce 2013 pokračoval trend poklesu deficitu běžného účtu, který byl v kumulaci za 1. - 3. čtvrtletí tentokrát poměrně výrazný (o 47,7 %). Důvodem je značný růst přebytku obchodní bilance, kde se v poklesu dovozů (meziročně o 1,3 %) při pouze mírném růstu vývozů (o 0,6 %) stále ještě odrážela nízká domácí poptávka. Běžný účet platební bilance v samotném 3. kvartále vykázal deficit 29,1 mld. Kč, ale díky vysokému přebytku v 1. čtvrtletí se dostal za 1. - 3. čtvrtletí do kumulovaného schodku 30,2 mld. Kč. Hlavní podíl na něm tradičně měl deficit bilance výnosů (v kumulaci 223,9 mld. Kč). Ekvivalent schodku běžného účtu k nominálnímu HDP se snížil na 1 %. Na roční bázi schodek běžného účtu klesl na 1,7 % HDP (proti 2,2 % v předchozím kvartále a 2,5 % v 1. čtvrtletí), když před rokem představoval 1,9 % HDP. Znamená to, že vnější rovnováha se ve stále ještě ztížených vnějších i vnitřních ekonomických podmínkách mírně zlepšovala.

…na který navázal růst přebytku výkonové bilance…

Výkonová bilance vykázala kladné kumulované saldo 194 mld. Kč, které bylo meziročně vyšší o 21,2 %. Její přebytek ve 3. čtvrtletí však klesl na 48,5 mld. Kč (meziročně ještě stoupl o 0,7 %). Největší měrou se na něm podílel přebytek obchodní bilance (ve 3. čtvrtletí 38,7 mld. Kč), který od počátku roku 2013 narostl na historicky nejvyšší hodnotu 154,4 mld. Kč, a který zajistil rostoucí vývoz zboží za současného poklesu dovozu. Podrobnější analýze zahraničního obchodu podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) se věnuje kapitola II.3. Bilance služeb za 1. – 3. čtvrtletí skončila také přebytkem 39,6 mld. Kč, který však znamenal meziroční pokles o 0,7 %, a kde mírný růst příjmů (meziročně o 1,6 %) byl zcela eliminován nárůstem výdajů (o 1,9 %). Klesly příjmy v dopravě (v souvislosti s nižšími příjmy z přepravy zboží potrubím a po železnici) a v cestovním ruchu, v obou segmentech se zároveň zvýšily výdaje (v cestovním ruchu zejména v důsledku růstu výdajů českých občanů na zahraniční cesty). Tentokrát naopak vzrostly příjmy z ostatních služeb, při současném poklesu výdajů na ně.

30



Graf č. I.4.2.2 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO …a zlepšení schodku bilance výnosů

Celý běžný účet stahuje do záporného salda stále výrazně pasivní bilance výnosů (v kumulaci za 1. -3. čtvrtletí 223,9 mld. Kč), která však v jednotlivých čtvrtletích roku postupně snižovala meziroční tempo růstu schodku (v kumulaci na 6,3 %). Deficit bilance výnosů v samotném 3. čtvrtletí činil 74,8 mld. Kč a do jeho objemu se promítl především meziroční pokles výnosů pro zahraniční vlastníky přímých investic (dividendy a reinvestovaný zisk) i portfoliových investic. V kumulaci za sledované období další zhoršení jeho schodku zapříčinily opět výnosy z investic, které vzrostly na 279 mld. Kč (jejich meziroční růst se však snížil na 2,1 %), do nichž se především promítly vyšší výplaty dividend zahraničním investorům. Dividendy z přímých investic narostly meziročně o 27,9 %, na 160,6 mld. Kč, kdežto z portfoliových investic klesly o 0,7 %, na 7,7 mld. Kč. O více než čtvrtinu meziročně klesl reinvestovaný zisk, na 65,5 mld. Kč.

Bilance běžných převodů se dostala do deficitu

Bilance běžných převodů v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí skončila mírným schodkem 0,2 mld. Kč, a to jen díky přebytku z 1. čtvrtletí 2013. Od 2. čtvrtletí ji dostaly do mínusu platby vůči rozpočtu EU a ve 3. čtvrtletí (schodek 2,8 mld. Kč) k jeho zmírnění vedlo především zlepšení bilance převodů z rozpočtu EU a pokles pasiva převodů domácností zejména v položce remitencí.

Ve 3. čtvrtletí se výrazně zapojil i kapitálový účet, …

Deficity běžného i kapitálového účtu platební bilance byly profinancovány vysokým přebytkem na kapitálovém účtu, v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí 54,7 mld. Kč, který meziročně vzrostl téměř sedmkrát. V samotném 3. čtvrtletí skončil kapitálový účet aktivem ve výši 54,2 mld. Kč (meziroční nárůst o 47,8 mld. Kč), když čisté příjmy z rozpočtu EU činily 25,6 mld. Kč. Dále výši přebytku ovlivnily převody ostatních sektorů a v jejich rámci jednorázová operace v sektoru nefinančních podniků.

… když na finančním účtu odtekly ve 3. čtvrtletí zdroje

Na finančním účtu v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí se uskutečnil čistý odliv finančních zdrojů do zahraničí v hodnotě 5,6 mld. Kč, když v samotném 3. kvartálu narostl na 33,9 mld. Kč a zcela korigoval kladný výsledek za 1. pololetí roku. Poměr aktivního salda finančního účtu k HDP na roční bázi tak klesl na 1,4 %.

31



Příliv přímých investic …

Čistý příliv prostředků v položkách přímých investic a portfoliových investic zajistil příliv kapitálu na finanční účet (v souhrnu 88,2 mld. Kč). Do tuzemských podniků ve 3. čtvrtletí připlynul objem přímých investic ze zahraničí pouze ve výši 2 mld. Kč, což v součtu za 1. – 3. čtvrtletí představuje 79,5 mld. Kč a znamená pokles na téměř polovinu objemu realizovaného v předchozím roce. Do navýšení základního kapitálu společností směřovalo 65,5 mld. Kč a téměř stejnou částku zahraniční vlastníci reinvestovali do tuzemských podniků. Do vývoje ostatního kapitálu se promítlo splácení úvěrů zahraničním mateřským společnostem v objemu 51,5 mld. Kč. Naproti tomu tuzemské subjekty za stejné období proinvestovaly v zahraničí kapitál v objemu 50,5 mld. Kč, když ze zisku reinvestovaly 13,2 mld. Kč a 32 mld. Kč představovalo navýšení základního kapitálu dceřiných společností. V úvěrových vztazích mezi přidruženými společnostmi převážilo poskytování úvěrů tuzemskými podniky do zahraničí v saldu 5,2 mld. Kč.

… spolu s portfoliovými investicemi…

U portfoliových investic byl za samotný 3. kvartál vykázán čistý odliv ve výši 7,1 mld. Kč, takže v kumulaci za 1. – 3. čtvrtletí klesly na 59,2 mld. Kč (meziročně o 13,3, %), jak v oblasti aktiv (na 2,3 mld. Kč), tak i pasiv. Objem cenných papírů držených nerezidenty se v průběhu 3. čtvrtletí téměř nezměnil a v souhrnu za 1. – 3. čtvrtletí činil 61,5 mld. Kč.

… nestačil pokrýt odliv ostatních investic

V rámci finančního účtu zdroje z přímých a portfoliových investic nestačily k pokrytí odlivu finančních prostředků do zahraničí v položce ostatních investic. Za samotné 3. čtvrtletí odteklo 21,1 mld. Kč a odliv od počátku roku činil 96,5 mld. Kč, což je ale o téměř 30 % méně než před rokem. Bankovní sektor poskytl za 1. – 3. čtvrtletí do zahraničí zdroje v saldu 46 mld. Kč, podniky v hodnotě 51,6 mld. Kč. Podíl na pasivním saldu ostatních investic má rovněž čerpání vládou přijatého úvěru od EIB.

Graf č. I.4.2.3 Vývoj hlavních položek finančního účtu platební bilance (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO Devizové rezervy v průběhu roku držely trend slabého růstu

Transakce na účtech platební bilance zvýšily stav devizových rezerv za 3. čtvrtletí o 7,9 mld. Kč, v kumulaci od počátku roku o 5,5 mld. Kč. Stav devizových rezerv ČNB k 30. 9. 2013 dosáhl výše 872,4 mld. Kč (tj. 45,8 mld. USD, resp. 33,9 mld. EUR), proti počátku roku to znamená nárůst o 2 %. Tyto devizové 32



rezervy by pokryly 3,8 měsíčního objemu dovozu zboží a služeb (za 1. – 3. čtvrtletí), což je stále považováno za bezpečnou mez. Po devizových intervencích ČNB devizové rezervy vzrostly za listopad o 224,5 mld. Kč a ke konci prosince 2013 činily 1116,9 mld. Kč (nárůst od počátku roku o 30,6 %). Klesl schodek investiční pozice …

Spolu s pokračujícím trendem postupného snižování vnější nerovnováhy, také transakce uskutečněné na finančním účtu ve 3. čtvrtletí vedly ke zlepšení investiční pozice České republiky. Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí k 30. 9. 2013 klesl na 1872,6 mld. Kč, od počátku roku o 1,6 %, meziročně o 7,2 %. Zahraniční finanční aktiva se v samotném 3. čtvrtletí zvýšila o 17,6 mld. Kč, na 2 775,2 mld. Kč (od počátku roku o 102,9 mld. Kč, meziročně o 185,9 mld. Kč), když narostl stav zahraničních aktiv bankovního sektoru a tuzemských přímých investic v zahraničí. Současně klesl stav zahraničních pasiv o 27,9 mld. Kč na 4 647,8 mld. Kč (od počátku roku ale pasiva narostla o 71,9 mld. Kč, meziročně o 125,4 mld. Kč), především v návaznosti na zvýšení stavu závazků z přímých investic.

… také zahraniční zadluženost se snížila a dostala se znovu pod dva

Zahraniční dluh ČR se v průběhu 3. čtvrtletí snížil o 78,8 mld. Kč (o 3,9 %) a k 30. 9. 2013 činil 1946,1 mld. Kč (od počátku roku to však znamená mírný nárůst o 0,3 %). Objemově největší pokles doznaly závazky podnikového sektoru (mezičtvrtletně o 44,2 mld. Kč, tj. o 4,5 %), s podílem 48,3 % na celkovém zadlužení vůči zahraničí. Nejvýraznější snížení zadluženosti však dosáhl bankovní sektor (mezičtvrtletně o 25,5 mld. Kč, tj. 5,4 %), který tak zmenšil svůj podíl na celkové zadluženosti na 22,9 % z 23,2 % dosažených ke konci předchozího kvartálu. Vládnímu sektoru zadluženost klesla nejméně (mezičtvrtletně o 9 mld. Kč, tj. 1,6 %), což zároveň znamenalo zvýšení jeho podílu na celkové zadluženosti na 28,8 % z 28,1 % na konci předchozího kvartálu. Celkově hodnota zahraničního dluhu činí již 50,6 % HDP, takže i přes nepatrné zlepšení ve 3. čtvrtletí stále výrazně překračuje obecně uznávanou „bezpečnou“ hranici 40 %.

biliony

Graf č. I.4.2.4 Vývoj zahraniční zadluženosti ČR (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

33



I.5 KAPITÁLOVÝ TRH I.5.1 Globální trhy Akciové trhy ve 3. čtvrtletí zrychlily růst…

Globální akciové trhy, které vstoupily do roku 2013 růstem, v tomto pozitivním trendu pokračovaly i ve 3. čtvrtletí. Jejich výrazný vzestup podpořily zejména stimuly centrálních bank v čele s americkým Fedem, a to především garantovanými odkupy vybraných cenných papírů (kvantitativní uvolňování). Díky podpoře centrálních bank, která dovolila investorům nakupovat i riziková aktiva, velká část akciových indexů skončila nejvýš od roku 2008 (rok hypoteční bubliny). Dění na některých trzích, jejichž akcie i dále významně rostou, se však začíná vzdalovat vývoji reálné ekonomiky. I když výkon USA jako hlavního lídra roste a tamní firmy si vedou dobře, světu se celkově až tak dobře nedaří. Situace není příznivá ani na evropském kontinentu, kde riziko rozpadu eurozóny sice momentálně nehrozí, ale ekonomika zůstává velmi slabá a periferní země setrvávají v krizi. Akciové indexy rostou nezdravě rychle a nejsou kryté skutečnou prosperitou zemí.

Graf. č. I.5.1.1 Výkonnost vybraných akciových trhů k 30.9.2013 (v %)

Pramen: HN, graf MPO … v Americe, Asii, ...

Měnová politika centrálních bank a příznivé výsledky firem (výsledková sezóna za 3. čtvrtletí v USA skončila s více než 4% meziročním růstem zisků, zejména díky finančnímu a telekomunikačnímu sektoru, ale i automobilkám) podpořily růst cen akcií na hlavních trzích. Z amerických indexů pak nejvíce posílil technologický Nasdaq 100 o 11 % (meziročně o 14,9 %), burzovní S&P 500 stoupl proti předchozímu čtvrtletí o 5,3 % (meziročně o 16,3 %) a průmyslový DJIA o 2,3 % (meziročně o 12,4 %). Dobře si vedl i japonský index Nikkei, který přidal 7,9 % (meziročně až 67,8 %), když nová vláda zlepšila vyhlídky zejména exportně orientovaných japonských společností. Růst čínských indexů se pohyboval okolo 5 % (meziročně povýšily v průměru o téměř 30 %).

34


… Evropě, i v našem regionu


Hlavní evropské akciové trhy navázaly na trend oživování globální ekonomiky a zakončily čtvrtletí také v plusu. Dařilo se zejména pařížskému CAC 40, který vzrostl mezikvartálně o 12 % (meziročně však o 21,9 %), německému indexu DAX, který přidal 8,8 % (meziročně o 18,2 %), i londýnskému FTSE 100 s růstem o 4,8 % (meziročně posílil o 11,9 %). Růstový symptom zasáhl i trhy střední a východní Evropy, které se ještě pořádně neprobraly z recese. Kromě maďarského BUXu, který klesl proti předchozímu čtvrtletí o mírných 1,9 % (a meziročně o 0,7 %), ostatní indexy rostly – polský WIG jako lídr regionu o 13,6 % (meziročně o 15 %), PX o 9 % (meziročně o 0,4 %), slovenský SAX o 2 % (meziročně o 3,8 %), dále i ruský index RTS o 12,2 % (meziročně však naopak klesl o 5,3 %).

Vývoj cen komodit byl pod tlakem geopolitickým, i kolísání světové poptávky

Na vývoj světové ekonomiky reagovaly i ceny komodit. Cena ropy Brent od konce června až do začátku září rostla. V průběhu července ke 108 dolarům za barel, ke konci srpna se pohybovala na cca 117 dolarech za barel, během září klesla a v polovině října se nacházela na 110 dolarech za barel. Její růst ovlivňovaly faktory jak na straně nabídky, tak i poptávky. Směrem nahoru ji v červenci posunuly nepokoje v Egyptě, v srpnu se přidala možnost mezinárodní intervence do Sýrie, která ale v září odezněla po souhlasu Sýrie s likvidací svých chemických arzenálů. Její výši ovlivňovalo také omezení těžby v Libyi a Iráku a práce na zařízeních v Severním moři. Na straně poptávky růst jejích cen táhla poptávka po ropě ze strany rafinérií a také pozitivní vnímání některých makrodat především z USA a Číny. Zlato i stříbro byly v roce 2013 zasaženy měnícím se makroekonomickým klimatem nejvíce ze všech komodit. Zlato od počátku roku odepsalo 22 %, od července do září však přidalo 6 % a 3. čtvrtletí uzavřelo na hodnotě 1327 dolarů za trojskou unci. Poptávka po žlutém kovu ve třetím čtvrtletí propadla na čtyřleté minimum, zejména kvůli poklesu zájmu ze strany investorů a největšího spotřebitele - Indie. Také stříbro prošlo výprodeji a spadlo od počátku roku o 30 %, z toho ale ve 3. čtvrtletí přidalo o 11 %. Negativně se na něm projevila klesající průmyslová poptávka Číny, jeho druhého největšího zpracovatele.

I.5.2 Kapitálový trh v ČR Úspěšné 3. čtvrtletí na BCPP…

Stranou růstu nezůstala tentokrát ani pražská burza. Index PX přidal 9 %, což pro něj znamenalo první růstový kvartál letošního roku. Podařilo se mu dokonce překonat některé regionální i globální indexy, což souviselo s velkou vahou bankovního, energetického a telekomunikačního sektoru v jeho bázi. Při porovnání výkonnosti indexů od počátku roku však index PX zůstal jasným poraženým. Jako jeden z mála světových indexů se dostal do ztráty (-7,4 %), zatímco hlavní akciové trhy si připisovaly až dvouciferné zisky.

…mírně zvýšilo velmi nízkou obchodní aktivitu…

I když akciové trhy v roce 2013 silně rostou, investory české tituly příliš nezajímají. Obchodní aktivita na BCPP zůstává nadále velmi slabá, nicméně ve 3. čtvrtletí mírně oživila. Průměrný denní objem obchodů se držel hluboko pod miliardou korun, v období od ledna do září dosáhl 719 mil. Kč, což je meziročně o 29 % méně. Objem zobchodovaných akcií ve 3. čtvrtletí celkem za 41,3 mld. Kč proti předchozímu čtvrtletí mírně narostl o 1,9 %, meziročně však 35



propadl o 28,7 %. Obchody na pražské burze klesají nepřetržitě od roku 2007, kdy přesáhly celkem 1 bilion Kč (denní objem obchodů činil v průměru 4 mld. Kč), podobně jako v roce 2005 (viz graf č. I.5.2.1). Celkem za 1. – 3. čtvrtletí 2013 se zobchodovalo za 128,4 mld. Kč akcií a jen za 1,4 mld. Kč dluhopisů. Za poklesy akcií stojí řada faktorů. Patří k nim např. omezené portfolio obchodů jen s vybranými tituly, vysoké poplatky tuzemských brokerů a nízká kvalita jejich služeb, ale i přísnější evropská regulace, která ale dopadla na většinu evropských burz. Pražské burze stále scházejí tituly, které by dokázaly přilákat investory. … a posílilo tržní kapitalizaci

Tržní kapitalizace akciového trhu (25 emisí, z toho 15 domácích a 10 zahraničních) od června, kdy se snížila na nejnižší hodnotu od počátku roku (947,7 mld. Kč) opět stoupala a v září dosáhla 1026,1 mld. Kč. Obchodování nadále dominovaly největší emise - ČEZ, Komerční banka, Erste Bank, které realizovaly více než 80 % obchodů.

Graf č. I.5.2.1 Vývoj obchodů na BCPP

(v mld. Kč, index PX - změny oproti předch. čtvrtletí)

Pramen: BCPP, graf MPO … i hlavní tituly

Z nejobchodovanějších titulů ve 3. kvartále pouze tři poklesly (viz graf č. I.5.2.2), což je přibližně třetina počtu v 1. a 2. čtvrtletí. Raketový růst předvedla CME, která byla ve 3. čtvrtletí nejvýkonnějším titulem s téměř 60% ziskem. Růst lze mj. připsat i vyřešení kontroverzního zvýšení cen reklamy v českých televizích v 1. pololetí, pozitivní tržní reakce následovala také po odstoupení generálního ředitele. Dalšího výrazného více než 30% zhodnocení dosáhla NWR, od počátku roku však značně odepsala. Uhelná společnost trpí výrazným propadem cen své produkce, v květnu oznámila rekordní čtvrtletní ztrátu. Dobře si vedly obě banky Erste Bank i Komerční banka, ve srovnání s evropským bankovním sektorem však mírně zaostávaly (index evropských bank přidal přes 20 %). Společnost Fortuna a Pegas zůstaly ve 3. čtvrtletí v kladných hodnotách a jsou zatím nejlépe vydělávajícími tituly v letošním roce. Sázková firma vzrostla o více než 20 % a vyplatila obří dividendu, která přidala akcionářům dalších 17 %. Pegas je zatím nejspolehlivějším titulem na BCPP, 36



když zatím jako jediný posílil v každém kvartálu. Cena jeho akcií zdolala v srpnu pětileté maximum, které poté mírně korigovala. Firma chce po spuštění výrobní linky v Egyptě v regionu dále expandovat. Objem akciových obchodů společnosti TMR (Tatry mountain resorts) je zatím minimální. Největší pokles v letošním roce (o více než 70 %) zasáhl akcie NWR. ČEZ od počátku roku oslabil o 28 %, cena jeho akcií se na počátku září propadla na osmileté minimum

Graf č. I.5.2.2 Výkonnost titulů v rámci PX Indexu k 30.9.2013 (v %)

Pramen: BCPP, graf MPO Obchody v RMSystému si nepolepšily

České burze cenných papírů RM-Systém, která se orientuje zejména na drobné a střední investory, se ve 3. čtvrtletí 2013 nedařilo. Přesto, že obchoduje s akciemi předních českých i zahraničních společností, uskutečnila transakce jen za 0,9 mld. Kč. Jejich rozsah klesl proti předchozímu čtvrtletí o 3,1 % (meziročně o 18,3 %). Největší objemy byly zrealizovány s akciemi ČEZ (za cca 295 mil. Kč), dále Erste Bank (za cca 214 mil. Kč) a Komerční banky (za 133 mil. Kč) a činily cca 75 % všech obchodů. V září zůstal průměrný počet denně obchodovaných emisí na devíti a tržní kapitalizace vzrostla na 2205,4 mld. Kč. Index RM posílil proti předchozímu čtvrtletí o 9,8 %, od počátku roku však ztratil 4,2 % a konec září uzavřel na 1908,3 bodu.

37



II. VÝVOJ REÁLNÉ EKONOMIKY II.1 PRŮMYSL II.1.1 Průmyslová výroba Průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí 2013 se vrátila k růstu

V roce 2012 si průmyslová produkce v 1. čtvrtletí zachovala mírný růst (o 2,6 %), ve zbývajících čtvrtletích postupně klesala (ve 2. čtvrtletí o 0,8 %), ve 3. čtvrtletí byla nižší o 0,9 % a ve 4. čtvrtletí se její pokles prohloubil na 4,1 %). Za celý rok 2012 se průmyslová produkce snížila o 0,8 %. Průmysl svého dna dosáhl v 1. čtvrtletí 2013, kdy se produkce snížila o 5,4 %, ve 2. čtvrtletí se propad zmírnil na 2,4 %, ve 3. čtvrtletí se průmyslová produkce vrátila k růstu a zvýšila se o 3,7 % (v kumulaci za devět měsíců byla meziročně nižší o 1,5 %). Na vývoji se projevilo oživení průmyslu v eurozóně a zejména v Německu, které se odrazilo (vlivem silné vzájemné provázanosti), na rozvoji průmyslové produkce v ČR. Růst byl predikován nejen zahraničními předstihovými ukazateli, ale i domácím konjunkturálním průzkumem ČSÚ, který signalizoval zvýšení výrobní činnosti a posilování důvěry podnikatelů. Výrobní sektor byl tažen vnější poptávkou, u domácí poptávky (mírný růst) se projevil zvýšený zájem podniků a obyvatelstva. Na vývoj domácího průmyslu měl rozhodující vliv automobilový průmysl (s významným podílem na celkových tržbách průmyslu), který byl podpořen zvýšenými zahraničními prodeji s dopadem na růst výroby osobních a užitkových vozů (podle Sdružení automobilového průmyslu o téměř deset procent). Vedle automobilového průmyslu se produkce zvýšila ve 3. čtvrtletí 2013 v dalších sedmnácti odvětvích, pět odvětví evidovalo pokles produkce.

Graf č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce včetně trendu (meziroční změna v %)


Růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) se ve 3. čtvrtletí 2013 zvýšil o 6 %, příznivý vývoj evidovaly i tržby z přímého vývozu (v b.c.), a které vzrostly o 9,5 %. Na celkových tržbách průmyslu se podílely 55,8 % (podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách sekcí, odvětví jsou uvedeny v tabulce č. II. Průmysl v přílohové části). 38



Tabulka č. II.1.1.1 Vývoj průmyslové produkce a tržeb v roce 2013

(organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) 1. Q

2. Q

červenec

srpen

září

3. Q

Index průmyslové produkce Průmysl celkem (B+C+D)

-5,4

-2,4

2,1

1,6

7,1

3,7

B Těžba a dobývání

-9,2

-21,4

-11,2

-14,1

-8,3

-11,3

C Zpracovatelský průmysl

-5,6

-1,1

4,1

2,5

9,4

5,4

D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

-3,6

-4,0

-5,9

1,8

-4,0

-2,8

-5,4

-0,7

3,2

5,8

9,0

6,0

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) Průmysl celkem (B+C+D) B Těžba a dobývání

-14,6

-14,4

-10,6

-13,6

-6,9

-10,4

C Zpracovatelský průmysl

-5,7

-1,3

2,3

4,9

9,0

5,5

D Výr. a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

-0,2

15,9

23,3

35,0

16,4

24,5

Pramen: ČSÚ Produkce vzrostla ve většině seskupení, poklesla pouze výroba energií

V členění průmyslu podle hlavních průmyslových seskupení ve 3. čtvrtletí 2013 vzrostla výroba pro investice o 6,4 %, na které se projevila u podniků (díky oživení ekonomiky) zvýšená chuť investovat. Příznivý vývoj nadnárodních společností se projevil růstem výroby pro mezispotřebu o 5,6 %. Zvyšování domácí spotřeby (tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu se meziročně zvýšily o 2,5 %) se odrazilo růstem výroby pro dlouhodobou spotřebu o 4,6 % a výroby pro krátkodobou spotřebu o 2,4 %. Pokles evidovala výroba energií o 5,5 %. Za výsledky však musíme vidět i nižší základnu stejného období předcházejícího roku, kdy produkce poklesla (s výjimkou mírného růstu mezispotřeby o 0,3 % a stagnace výroby energií).

Produkce poklesla v sektoru HIGH-TECH, ostatní sektory evidovaly růst produkce

Podle technologické náročnosti průmyslové produkce se ve 3. čtvrtletí 2013 snížila výroba v sektoru HIGH-TECH o 2,7 %, při snížení podílu sektoru na celkové průmyslové výrobě o 0,7 bodu na 8,5 %. Sektor je charakteristický vytvářením vyšší přidané hodnoty a využíváním vyspělé technologie. Za nepříznivým vývojem byl propad výroby elektronických součástek a spotřební elektroniky a pokles rozhodující výroby počítačů a periferních zařízení. Z ostatních sektorů významný růst zaznamenal největší sektor MEDIUM-HIGH-TECH, ve kterém se produkce zvýšila o 8,9 %. Podíl se zvýšil o 1,5 bodu a zabezpečuje téměř polovinu produkce průmyslu (49 %). V tomto sektoru jsou zahrnuty - rozhodující automobilový průmysl, výroba elektrických zařízení a strojírenství. Růst evidovala produkce LOW-TECH o 5,3 %, podíl stagnoval na 15,5 %). V tomto sektoru jsou zahrnuta spíše menší odvětví průmyslu, jejichž podíly na celkové průmyslové produkci nedosahují 2 % (s výjimkou výroby potravinářských výrobku s podílem 5,8 %). Mírný růst produkce zaznamenal i sektor MEDIUM-LOW-TECH o 2,5 %, jeho podíl se však snížil o 0,8 bodu na 26,9 %). V sektoru jsou zahrnuta odvětví s poklesem produkce (hutnictví a koksování a rafinérské zpracování ropy) a růstová odvětví (výroba pryžových a plastových výrobků a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků).

39



Tabulka č. II.1.1.2 Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby ve 3. čtvrtletí 2013 (podíl v %, rozdíl v bodech) Tržby z průmyslové činnosti meziroční změna

Podíl na tržbách zpracov. prům. 2012

Podíl na tržbách zpracov. prům. 2013

Rozdíl 2013-2012

5,5

100,0

100,0

0,0

HIGH-TECH

-2,7

9,2

8,5

-0,7

MEDIUM HIGH-TECH

8,9

47,5

49,0

1,5

MEDIUM LOW-TECH

2,5

27,7

26,9

-0,8

LOW-TECH

5,3

15,5

15,5

0,0

CZ-NACE Zpracovatelský průmysl celkem

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

Ve zpracovatelském průmyslu se produkce ve 3. čtvrtletí 2013 zvýšila o 5,4 %. Za příznivým vývojem byl růst celkových zakázek o 12,5 % (zahraniční zakázky se zvýšily o 14,9 % a domácí zakázky o 8 %) a růst rozhodujícího odvětví zpracovatelského průmyslu - výroby motorových vozidel (o 13,4 %). Z uvedených odvětví se produkce zvýšila u 18 odvětví (na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se podílely 75,9 % - ve stejném období předcházejícího roku v 6 odvětvích s podílem 26,3 %). Vedle automobilového průmyslu evidovala vyšší růst produkce i výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků (o 12,9 %), ostatní zpracovatelský průmysl (o 12,7 %), zpracování dřeva a výroba dřevěných výrobků (o 10,3 %), výroba kovových konstrukcí (o 9,2 %) a výroba pryžových a plastových výrobků (o 8,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu se tržby (v b.c.) zvýšily o 5,5 % a tržby z přímého vývozu o 8,6 %. Na tržbách zpracovatelského průmyslu se přímý vývoz podílel 59,7 %, na celkových tržbách průmyslu 55 %. Výroba motorových vozidel po roce opět obnovila růst

Rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu výroba motorových vozidel (se čtvrtinovým podílem na celkových tržbách průmyslu) se po roce vrátila k růstu (naposledy byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí 2012 o 1,8 %). Za příznivým vývojem bylo zvýšení prodejů osobních automobilů, počet registrací ve 3. čtvrtletí 2013 vzrostl (podle Evropského sdružení výrobců automobilů - ACEA), v EU o 5,5 %. Z největších trhů se odbyt aut nejvíce zvýšil v Británii a Španělsku, vzrostl i ve Francii. Český trh zahraničních vozů se podle ACEA zvýšil o 5,9 %. Domácí automobilka Škoda, i přes náročné podmínky na evropských trzích, dosahuje velmi dobrých prodejních výsledků (např. v září zvýšila prodej v EU o 16,2 % a její podíl na trhu se zvýšil o 0,4 bodu na 4,2 %). V kumulaci za devět měsíců zaznamenala Škoda (ze všech značek skupiny Volkswagen) jednoho z nejvyšších nárůstů (o 9,4 %), hned za španělským Seatem (s růstem prodeje o 10,4 %). Z příznivých prodejních výsledků těží i domácí výrobci automobilových dílů, kteří významnou část produkce dodávají do skupiny Volkswagen (podíl na trhu EU je 23,6 %). Podle Sdružení automobilového průmyslu (SAP) se ve 3. čtvrtletí 2013 zvýšila produkce osobních automobilů (včetně malých užitkových) o 9,5 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,5 %). U rozhodující automobilky ŠKODA AUTO se produkce zvýšila o 20,4 %, domácí prodej vzrostl o 8,4 %, 40



zatímco vývoz se snížil o 2,4 %. Do vývozu je zahrnuta i produkce a prodej značky montovaných v zahraničních pobočkách (v Rusku a v Číně), které zaznamenaly ve sledovaném období poklesy. Podíl automobilky na výrobě osobních vozů se meziročně zvýšil na 56,9 % (o 5,1 bodu). Výroba vzrostla i u automobilky HYUNDAI o 7,9 %, při růstu domácího prodeje o 11,9 % a vývozu o 7,7 %. Podíl automobilky na výrobě osobních vozů se meziročně snížil na 27,9 % (o 0,4 bodu). Pokles produkce evidovala automobilka TPCA o 24,6 %, při snížení domácího prodeje o 38 % (ve sledovaném období se prodalo 142 vozů). Vývoz se snížil o 16,5 %, když téměř veškerá produkce je určena na zahraniční trh. Podíl automobilky poklesl (o 4,7 bodu) a dosáhl 15,4 %. Vedení plánuje vyrobit pro letošní rok 195 až 200 tisíc vozů. Připravuje se na zrychlení výrobní linky na plnou kapacitu 300 tisíc vyrobených vozů (od února 2014). Zvýšená zahraniční poptávka ovlivnila výrobu farmaceutických výrobků

Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků patří k menším odvětvím zpracovatelského průmyslu (podíl na celkovém průmyslu byl 0,8 %). Podle náročnosti výroby patří do sektoru HIGH-TECH technologií. Významná část produkce je určena pro zahraničního zákazníka (82,3 %), vysoký růst evidovala zahraniční poptávka (o 14,7 %). Většinou jej ovládají nadnárodní seskupení, které se soustřeďují převážně na výrobu generik (jedná se o levnější variantu originálního léku) a někteří výrobci patří k evropské a světové špičce. Odvětví zahrnuje výrobu léčiv chemického nebo biologického původu. Je dlouhodobě perspektivní, uspokojuje zvyšující se spotřebu léků vzhledem k demografickému vývoji v ČR (nárůst počtu starších občanů). Vedle léčiv zabezpečuje i produkci farmaceutických přípravků. V odvětví jsou zastoupeny dva obory. U výroby farmaceutických přípravků se tržby zvýšily o 3,1 % (podíl 89,4 %), růst tržeb evidovala i výroba základních farmaceutických výrobků o 2,6 % (podíl 10,6 %).

Vysoký růst produkce zaznamenala výroba hraček a her

Ostatní zpracovatelský průmysl patří svým podílem na celkových tržbách průmyslu 1,1 % k malým odvětvím zpracovatelského průmyslu. Zahrnuje výrobní skupiny, které jsou technologií výroby velmi odlišné (vedle výroby klenotů a bižuterie je to výroba hudebních nástrojů, sportovních potřeb, her a hraček, lékařských a dentálních nástrojů, výroba košťat a kartáčnických výrobků, deštníků, psacích prostředků, knoflíků a zipů, zapalovačů, rakví atd.). Z oborů dosáhla růstu výroba hraček a her o 23,8 % (podíl na celkových tržbách odvětví byl 41 %), výroba lékařských a dentálních nástrojů o 19,4 % (podíl 29,2 %), ostatní zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (výroba ochranných a bezpečnostních pomůcek, psacího náčiní, deštníků, knoflíků zapalovačů atd.) o 11,4 % (podíl 12,1 %) a výroba košťat a kartáčnických výrobků o 11,7 % (podíl 4,7 %).

Za příznivým vývojem byla růstová odvětví zpracovatelského průmyslu

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků patří k odvětvím, která nacházející své uplatnění ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu. Navazuje na hutní výrobu a zvyšuje přidanou hodnotu materiálových vstupů. Je jedním z nejdůležitějších dodavatelů úspěšných odvětví (automobilový průmysl a strojírenství), kterým dodává komponenty pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Dalším významným odběratelem produkce je stavebnictví, které se však potýká s hlubokou krizí. Z jednotlivých oborů se významně zvýšilo obrábění o 54,2 % (podíl 12,5 %), z méně významných vysoký růst evidovala výroba spojovacího materiálu a spojovacích výrobků se závity o 27,4 % (podíl 3,1 %), výroba kovových dveří a oken o 24,4 % (podíl 1,5 %) a výroba nožířských výrobků o 22,1 % (podíl 0,4 %). 41



Zvýšená produkce se odrazila ve výrobě pryžových a plastových výrobků, které patří k dynamicky se rozvíjejícím odvětvím. Produkce odvětví nachází uplatnění v automobilovém průmyslu, jako rozhodující dodavatel komponentů a i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu - ve strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu a v obalovém průmyslu. Z jednotlivých oborů se zvýšila výroba ostatních plastových výrobků (nádobí, kancelářské a školní potřeby, izolační příslušenství, plastových hnacích řemenů a dopravníkových pásů atd.) o 10,9 % (podíl 22,6 %), výroba ostatních pryžových výrobků (desek, fólií, hadic, pryžových dopravníkových pásů a hnacích řemenů) o 10,2 % (podíl 11,3 %), výroba plastových výrobků pro stavebnictví o 9,8 % (podíl 7,9 %) a výroba plastových obalů o 9,4 % (podíl 7,9 %). Významný obor odvětví - výroba plášťů a duší (podíl 34,6 %) se ve 3. čtvrtletí 2013 snížila o 0,1 %, v jednotlivých měsících se na jejím vývoji projevoval růst automobilového průmyslu (např. v září se výroba plášťů zvýšila o 3,2 %).

Růst automobilového průmyslu se odrazil na výrobě pryžových a plastových výrobků

Tabulka č. II.1.1.3 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

3. čtvrtletí 2013 / 3. čtvrtletí 2012 průmysl. tržby z tržby z Ukazatel

jednotkové

průměrná

přepočt.

mzdové

mzda

vl. výr. vývozu zaměst. z tržeb nominál. indexem

náklady

Kč

produkce prodeje přímého počet (IPP)

práce

mzda

a služeb v b.c.

cen

ve b.c. B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

C

Zpracovatelský průmysl

Skutečnost

evid. produkt. průměrná mzda

výrobců nominální reálné

-11,3

-10,4

-28,5

-5,8

-4,9

3,8

5,9

9,1 11,4

-2,8

24,5

-224,7

-2,1

27,1

-0,5

-4,0

-21,7 -24,5

5,4

5,5

8,6

-0,9

6,4

2,3

2,2

-3,9

-3,9

25 735

10 Výroba potravinářských výrobků

0,6

4,2

1,1

0,2

3,9

0,4

-3,5

-3,4

-7,2

20 874

11 Výroba nápojů

4,1

4,3

0,4

-4,3

9,0

1,4

0,9

-7,0

-7,4

31 165

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

13 Výroba textilií

5,5

7,3

5,8

-3,3

11,1

4,6

5,5

-5,7

-5,0

20 548

14 Výroba oděvů

6,8

16,4

16,5

-2,0

18,8

7,8

7,7

-9,2

-9,3

14 776

15 Výroba usní a souvisejících výrobků

0,9

45,9

63,4

-5,6

54,6

6,1

6,1

-31,3 -31,3

16 464

10,3

13,4

16,8

0,7

12,6

4,7

3,8

-7,0

-7,9

22 000

4,0

3,2

6,7

-0,1

3,3

-2,7

-0,5

-5,8

-3,7

24 732

6,7

7,1

24 625

12 Výroba tabákových výrobků

16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

30 615 40 593

-5,4

-7,8

-14,0

-1,5

-6,4

-0,1

0,3

-10,2

-15,0

-13,4

-3,4

-12,1

-1,3

2,5

20 Výroba chemických látek a chem. přípravků

-7,6

-7,4

-7,0

0,0

-7,3

-0,4

-1,1

7,5

6,7

27 137

21 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

30 011

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

12,2 16,5

33 902

12,9

3,0

3,1

-1,8

5,0

-0,5

1,6

-5,1

-3,2

22 Výroba pryžových a plastových výrobků

8,3

7,0

8,5

-1,4

8,5

2,3

3,3

-5,7

-4,8

24 001

23 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

3,6

6,0

18,4

-1,6

7,6

1,5

2,2

-5,7

-5,1

27 364

24 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

1,3

-0,5

-1,0

-4,6

4,4

2,2

6,0

-2,1

1,5

26 803

25 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

9,2

13,2

15,1

3,5

9,4

1,2

1,6

-7,5

-7,1

24 674

-4,5

-6,9

-13,4

-8,3

1,5

3,2

7,2

1,7

5,6

25 109

6,3

7,5

7,8

-2,1

9,8

3,5

3,9

-5,8

-5,4

25 738

-1,2

-1,5

26 569

26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení 29 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. 30 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku

2,3

4,7

10,4

0,9

3,8

2,6

2,2

13,4

16,2

19,7

-0,3

16,6

4,7

3,3

4,5

1,5

11,9

-0,9

2,4

2,7

3,2

-10,2 -11,4

28 486

0,3

0,8

27 743

-4,9

-5,8

20 063

-10,3 -10,2

22 320

3,1

1,3

9,6

-5,7

7,4

2,1

1,2

32 Ostatní zpracovatelský průmysl

12,7

17,0

19,1

1,0

15,9

3,9

4,0

33 Opravy a instalace strojů a zařízení

-7,0

-6,6

-8,2

-4,9

-1,8

-0,5

-1,9

1,3

-0,1

31 409

3,7

6,0

9,5

-1,1

7,2

2,3

1,6

-4,6

-5,3

26 309

Průmysl celkem

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

42



Ve zpracovatelském průmyslu poklesla produkce ve 3. čtvrtletí 2013 v pěti odvětvích (na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se podílely 16,2 % ve stejném období předcházejícího roku v osmnácti odvětvích s podílem 66,4 %). Pokles produkce zaznamenala výroba koksu a rafinérské zpracování ropy (o 10,2 %), výroba chemických látek a přípravků (o 7,6 %), opravy a instalace strojů a zařízení (o 7 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (o 5,4 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 4,5 %). Vývoj odvětví byl ovlivněn snížením objemu zpracovávané ropy

V rámci průmyslu patří koksování a rafinérské zapracování ropy k důležitým odvětvím národního hospodářství, na celkových tržbách průmyslu se ve 3. čtvrtletí 2013 podílelo 3,9 % (meziroční snížení o 1 bod). Z oborů se snížila výroba rafinérských ropných produktů (měřeno tržbami) o 15,3 % (podíl 97,1 %). Ve stejném období předcházejícího roku byl růst 30,1 % (ovlivněn odstávkou výrobního zařízení v Chemparku v Záluží v září 2011 kdy produkce poklesla o 52,8 %). Výroba koksárenských produktů se snížila o 6,2 % (podíl 2,9 %). Za sníženou produkcí byl nižší objem zpracované ropy (o 14 %) způsobený plánovanou pravidelnou odstávkou kralupské rafinerie (probíhá jednou za čtyři roky - letos v září). Objem zpracované ropy ovlivnily také dvě neplánované odstávky etylenové jednotky v Chemparku Záluží. Využití rafinérských kapacit zůstalo na úrovni 80 %. Ve 3. čtvrtletí prodejní objemy rafinérských produktů meziročně klesly o 6 %.

Za snížením produkce chemického průmyslu byl propad poptávky

V rámci zpracovatelského průmyslu má výroba chemických látek a chemických přípravků důležitou roli. Odvětví nachází své uplatnění ve všech oblastech ekonomiky, na celkových tržbách průmyslu se podílelo 4,1 %. Pokles produkce zaznamenala výroba plastů v primární formě o 16,2 % (podíl 44 %), výroba hnojiv a dusíkatých sloučenin o 14 % (podíl 2,8 %) a výroba ostatních chemických výrobků (výroba fotografických desek, filmů, chemických přípravků pro fotografické použití, želatinu atd.) o 9,4 % (podíl 4,5 %). Na zlepšení vývoje chemického průmyslu v nastávajícím období neukazuje ani vývoj celkových zakázek, které se ve 3. čtvrtletí snížily o 8 %, z toho zahraniční zakázky poklesly o 6,1 % (na celkových zakázkách se podílely 61,8 %) a domácí zakázky propadly o 11 %.

Vývoj odvětví byl ovlivněn zhoršenou finanční situací průmyslových podniků

Opravy a instalace strojů a zařízení patří mezi menší odvětví zpracovatelského průmyslu (jeho podíl na celkových tržbách průmyslu byl 1,5 %). V porovnání s předcházejícím čtvrtletím je patrné mírné snížení poklesu (o 3,7 bodu). Na vývoji odvětví se odráží zhoršená finanční situace průmyslových podniků. Zahrnuje opravy obnovující funkčnost strojů, zařízení a jiných výrobků, zahrnuje rovněž provádění servisních prací pro zajištění optimálního fungování a zabránění provozním poruchám. Má přímé vazby na výrobu strojů a zařízení a výrobu kovodělných výrobků. Zaměřuje se i na přestavby a modernizaci používaných strojů a zařízení a má přímé vazby i na jiná výrobní odvětví. Pokles produkce zaznamenaly opravy strojů o 26 % (podíl 25,9 %), opravy kovodělných výrobků o 8,1 % (podíl 7,8 %) a instalace průmyslových strojů a zařízení o 6,2 % (podíl 37,3 %).

Výroba počítačů ovlivněna sníženou zahraniční poptávkou

Z významných odvětví zpracovatelského průmyslu se snížila produkce u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu zaujímá páté místo a jeho podíl na celkových tržbách průmyslu klesá – ve sledovaném období o 0,9 bodu na 6,1 %). Za nepříznivým vývojem byl pokles poptávky o 9,8 %, propadla především zahraniční poptávka o 15,7 % (na celkové 43



poptávce se podílela 72,8 %), zatímco domácí poptávka se oživila a vzrostla o 11,3 %). Světové dodávky osobních počítačů do prodejních sítí čeká v roce 2013 zřejmě nejhorší meziroční propad vůbec (sdělila to výzkumná společnost International Data Corporation - IDC). Světový prodej osobních počítačů podle ní v tomto roce klesne o 10,1 %. Původní odhad společnosti počítal s poklesem o 9,7 %. Zájem o osobní počítače (PC) zasáhla rostoucí popularita počítačových tabletů a chytrých telefonů. Prodej osobních počítačů se snižoval posledních šest čtvrtletí, což je v tomto případě historicky nejdelší období poklesu. Globální dodávky osobních počítačů do prodejních sítí se podle IDC budou pomalejším tempem snižovat i v příštím roce. Vysoký růst zahraničních zakázek, oživení domácích zakázek

Směřování dalšího vývoje naznačuje vývoj celkových zakázek u vybraných oddílů, které se ve 3. čtvrtletí 2013 meziročně zvýšily o 14,1 %, z toho zahraniční zakázky se zvýšily o 16 % (na celkových zakázkách se podílely 71,7 %). Na růstu zahraničních zakázek se projevilo (díky silné vzájemné závislosti) oživení produkce i zakázek v eurozóně a v Německu. Největší zvýšení zahraničních zakázek z vybraných oborů evidovala výroba ostatních dopravních prostředků (o 59,1 %), výroba motorových vozidel (o 38,4 %), výroba oděvů (o 24,1 %) a výroba farmaceutických výroků a přípravků (o 14,7 %). Domácí zakázky se zvýšily o 9,6 %, na jejich vývoji se projevil zvýšený zájem podniků a obyvatelstva. Vysoký nárůst poptávky zaznamenala výroba ostatních dopravních prostředků (o 39,3 %), výroba strojů a zařízení (o 21,4 %), výroba elektrických zařízení (o 19,1 % a výroba oděvů (o 17,7 %).

Graf č. II.1.1.2. Vývoj nových zakázek u vybraných oddílů včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Poznámka: sleduje se u vybraných oddílů CZ-NACE 13,14,17,20,21,24-30

V následujícím grafu je zachycen vývoj nových celkových, zahraničních a domácích zakázek u vybraných odvětví v jednotlivých měsících třetího čtvrtletí včetně vývoje tržeb. Z grafu je patrný vysoký růst rozhodujících zahraničních zakázek. 44



Graf č. II.1.1.3 Vývoj nových zakázek včetně tržeb u vybraných oddílů (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, graf MPO Podíl výroby motorových vozidel se zvýšil

Ve struktuře tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (tabulka č. II.1.4.) je zachycen podíl odvětví na celkových tržbách průmyslu. V rámci zpracovatelského průmyslu největší zvýšení podílu (o 2,2 bodu) na 24,8 % zaznamenala výroba motorových vozidel. Z dalších odvětví se zvýšil podíl u výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o (0,4 bodu) na 6 %. Největší pokles podílu evidovala výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů (o 0,9 bodu) na 6,1 %.

45



Tabulka č. II.1.1.4 Struktura tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb (podíly v % z b.c., rozdíly v p.b.)

B D C 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Průmysl celkem Těžba a dobývání Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě výr. nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků Výroba chemických látek a chem. přípravků Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství Výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

ROK 2011

ROK 2012

3.Q. 2012

3.Q. 2013

Rozdíl 2013-2012

100,0 2,7 6,9 90,4 5,7 1,6 0,3 1,1 0,2 0,1 1,3 1,6 0,7 3,8 4,1 0,9 5,9 3,1 6,1 5,2 7,4 5,2 7,0 24,3 1,5 0,5 1,0 1,8

100,0 2,4 6,5 91,2 5,7 1,7 0,3 1,1 0,2 0,1 1,3 1,6 0,6 4,2 4,5 0,8 6,1 3,0 5,4 5,3 6,9 5,6 7,3 24,9 1,5 0,5 1,0 1,6

100,0 2,4 5,0 92,6 5,9 1,9 0,4 1,1 0,2 0,1 1,3 1,7 0,6 4,9 4,7 0,9 6,5 3,4 5,4 5,6 7,0 6,3 7,3 22,6 1,5 0,5 1,0 1,7

100,0 2,0 5,9 92,1 5,8 1,8 0,3 1,1 0,2 0,1 1,4 1,6 0,5 3,9 4,1 0,8 6,5 3,4 5,1 6,0 6,1 6,4 7,2 24,8 1,5 0,5 1,1 1,5

0,0 -0,4 0,9 -0,5 -0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 -0,1 -1,0 -0,6 0,0 0,1 0,0 -0,3 0,4 -0,9 0,1 -0,1 2,2 -0,1 0,0 0,1 -0,2

Pramen: ČSÚ, propočty MPO Poznámka: případné rozdíly vyplývají z počítačového zaokrouhlování Růst produktivity práce předstihl reálné mzd

Růst tržeb (o 6 %) a snížení zaměstnanosti (o 1,1%) se projevily zvýšením produktivity práce o 7,2 %, která předstihla zvýšení reálných mezd o 5,6 bodu. Zvýšená produktivita práce se projevila poklesem jednotkových mzdových nákladů nominálních (o 4,6 %) a jednotkových mzdových nákladů reálných (o 5,3 %).

Tabulka č. II.1.1.5 Vývoj relace mezd a produktivity práce

(organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %) Číslo řádku

3. Q. 2010

3. Q. 2011

3. Q. 2012

1. Q. 2013

2. Q. 2013

3. Q. 2013

Průměrná nominální mzda

1

Průměrná mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců

2

3,3

3,3

1,1

-2,0

2,4

0,6

1,8

2,3

0,8

-0,6

1,3

1,6

Produktivita práce

3

13,5

2,6

2,4

-4,2

0,8

7,2

Nominální

1/3

-9,0

0,8

0,0

4,4

1,0

-4,6

Reálné

2/3

-10,9

-4,9

-1,6

4,0

0,5

-5,3

Jednotkové mzdové náklady

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ 46



II.1.2 Očekávaný vývoj v průmyslu V závěru roku 2013 můžeme očekávat růst průmyslové produkce

V kumulaci za 1. až 3. čtvrtletí 2013 se v ČR průmyslová produkce meziročně snížila o 1,5 %, nicméně ve 3. čtvrtletí se vrátila k růstu a zvýšila se o 3,7 %. Zahraniční předstihové ukazatele (index nákupních manažerů PMI, index podnikatelského klimatu Ifo a průzkum důvěry investorů ZEW) dosahují ve třetím čtvrtletí několikaměsíčních maxim a predikují další růst průmyslu. Díky silné vzájemné provázanosti z toho těží i česká ekonomika. Domácí konjunkturální průzkum ČSÚ (pro příští tři měsíce) naznačil, že průmyslové podniky očekávají růst zahraniční poptávky, růst tempa výrobní činnosti a zaměstnanosti. Index nákupních manažerů (PMI) české výrobní sféry ukazuje na to, že oživení nabírá na síle a významně se zlepšují i podnikatelské podmínky. Průzkum potvrdil nárůst nových zakázek, na němž se podílejí zejména exportní zakázky. Zakázky ze zahraničí dosáhly ve třetím čtvrtletí dvouciferných hodnot. Aktuální oživení ekonomiky je sice velmi křehké, nicméně se zdá, že zlepšení podnikatelských podmínek v českém výrobním sektoru bude trvalejšího rázu. Poslední údaje o průmyslové výrobě v eurozóně a v Německu potvrzují růst. Průmyslová výroba v září v eurozóně meziročně vzrostla o 1,1 % a v Německu se zvýšila o 1,3 %. Hodnota nových objednávek a předstihových ukazatelů poukazuje na pozitivní výhled průmyslové produkce, která by se v dalších měsících měla pozvolna zvyšovat. Vyšší německá domácí poptávka ovlivní výrobu v eurozóně a v ČR. Pro domácí průmysl bude v příštích měsících důležitý vývoj rozhodujícího automobilového průmyslu, který táhne celou ekonomiku (se čtvrtinovým podílem na celkové průmyslové produkci). Růst tohoto odvětví vyvolá zvýšení produkce i v dodavatelských odvětvích a oborech. Celkové oživení evropského automobilového trhu však bude dlouhodobé a pomalé. Celkem pozitivní situace aktuálně panuje v automobilkách na území ČR. Vedení domácí automobilky Škoda Auto, i přes náročné podmínky na evropských trzích, očekává ve druhém pololetí 2013 další růst prodejů. K tomu mají pomoci nové verze a modernizace vyráběných vozů. Automobilka Hyundai Motor chce v roce 2013 naplnit ve svém českém závodě Nošovice roční kapacitu výrovy a vyrobit 300 tis. vozů v třísměnném provozu. Automobilka TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile) v Kolíně plánuje pro rok 2013 vyrobit 195 až 200 tisíc vozů. Výsledky průmyslové produkce ČR pro následující tři měsíce jsou optimistické a dá se předpokládat, že průmysl si podrží růst. Pokles v první polovině roku byl sice hluboký, ale v závěru roku se může podařit tento nepříznivý fakt částečně eliminovat (např. v prosinci 2012 se při o tři dny menším počtu pracovních dní, průmyslová produkce reálně snížila o 11,4 %, automobilový průmysl propadl o 17,2 %). Za celý rok 2013 můžeme očekávat mírný růst průmyslové výroby.

V roce 2014 průmyslová produkce opět vzroste

Růst nastartovaný v druhé polovině roku 2013 bude pokračovat i v roce 2014. Udržení růstu bude záležet na dalším vývoji v eurozóně a především v Německu. Z vývoje průmyslu v závěru roku 2013 je patrné oživování ekonomik eurozóny a Německa a můžeme proto očekávat na začátku roku 2014 pokračování růstu rozhodující zahraniční poptávky, což se bude projevovat vlivem silné vzájemné provázanosti i na průmyslu ČR. Německá centrální banka Bundesbank počítá v příštích několika měsících se silným růstem ekonomiky, za přispění oživení zpracovatelského sektoru a zlepšující se spotřebitelské i podnikatelské nálady. I německé ministerstvo hospodářství naznačuje růst ekonomiky. Podmínky pro oživení jsou tažené 47



tamní poptávkou. Příznivé jsou i domácí faktory - dobré podmínky na trhu práce a stoupající mzdy. Podle předpovědi má průmyslová produkce v Německu v roce 2014 vzrůst až o 4 %. Oživení přichází se silnějším růstem v USA a rovněž i v menší míře v Číně. Také významné země Evropy se vrátily k růstu. Nejsilnějším odvětvím v Německu bude v roce 2014 automobilový průmysl (tamní produkce automobilů má vzrůst o 6 %) a má navázat na zvýšenou poptávku. Také u elektrotechnického průmyslu se má zvýšit poptávka a k růstu má přispět i nová energetická politika (pravděpodobný růst o 6 %). Strojírenství (má růst o 4 %), kde kromě nadále se zvyšujícího vývozního strojírenského boomu bude profitovat i silnější domácí poptávka. Vzrůstající investice (reálně o 4 %) upřednostňují strojírenství. Příznivý vývoj německého průmyslu se odrazí opětovným zvýšením rozhodujících zahraničních zakázek v ČR. Důležitý bude i vývoj domácího automobilového průmyslu, který má na tržbách průmyslu rozhodující podíl. Jejich vývoj bude záviset na růstu prodejů (v závěru roku 2013 prodeje rostou). Vedle úspěšných automobilek Škoda Auto a Hyundai (u nich se v roce 2014 předpokládá růst) má vzrůst i automobilka TPCA (za jedenáct měsíců 2013 se produkce snížila o 15,4 %). Pro rok 2014 připravuje TPCA zrychlení výrobní linky na plnou roční kapacitu výroby (300 tisíc vozů) náborem nových zaměstnanců. Ke splnění tohoto úkolu má dopomocí výroba nových modelů (od příštího května spustí výrobu tří úplně nových modelů miniaut značky Peugeot, Citroën a Toyota). Příznivý vývoj automobilového průmyslu bude mít pozitivní vliv i na dodavatelská odvětví a obory. Pro rok 2014 můžeme očekávat pokračování růstu průmyslové produkce nastartované ve 3. čtvrtletí 2013.

II.1.3 Mezinárodní srovnání vývoje průmyslu Ve 3. čtvrtletí 2013 průmyslová produkce oživuje

Na vývoji domácího průmyslu se (vzhledem k těsným obchodním a ekonomickým vztahům) ve 3. čtvrtletí 2013 projevilo oživení růstu vnější poptávky. Následující graf potvrzuje těsnou vzájemnou vazbu.

Graf č. II.1.3.1 Vývoj průmyslové produkce v ČR, Německu a v eurozóně včetně trendu (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ, Eurostat, propočty MPO

48



Podle propočtů MPO z údajů Eurostatu se ve 3. čtvrtletí 2013 průmyslová produkce meziročně snížila v zemích EU-27 o 0,4 %, v eurozóně o 0,6 % (oživení průmyslové produkce nastalo v září 2013, když vzrostla v EU-27 o 1,2 % a v eurozóně o 1,1 %). Z dostupných údajů produkce vzrostla ve 3. čtvrtletí 2013 na Slovensku (o 4,7 %), v Polsku (o 4,1 %), v ČR (o 3,7 %), v Estonsku (o 2,8 %), v Litvě (o 0,5 %) a u našeho nejdůležitějšího obchodního partnera Německa (o 0,3 %). Naopak větší pokles evidovalo Řecko (o 5,9 %) a Švédsko (o 4,8 %).

49



II.2 STAVEBNICTVÍ II.2.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení Stavebnictví dále klesalo

Stavebnictví v ČR ve 3. čtvrtletí 2013 dále pokračovalo v útlumu produkce a výsledky tento trend potvrzují. Meziročně se stavební výroba snížila o 6,5 % a po očištění od vlivu počtu pracovních dní klesla o 7,3 %. 3. čtvrtletí 2013 ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku mělo o 3 pracovní dny více. V porovnání s 2. čtvrtletím 2013 byla sezónně očištěná produkce o 0,8 % vyšší. Ačkoli je výsledek stavebnictví mezičtvrtletně mírně lepší, radikální zlepšení v tomto roce s největší pravděpodobností nenastane. Ačkoli letní měsíce jsou ve stavebnictví označovány jako vrchol stavební sezóny, podle měsíčních údajů ČSÚ nebyly v jednotlivých měsících třetího čtvrtletí zaznamenány kladné hodnoty. V červenci sice index stavební výroby klesl meziročně pouze o 0,6 %, avšak v dalších měsících se stavební výroba vrátila k výraznému poklesu a snižovala se téměř o 10 %. V srpnu stavební produkce zaznamenala snížení o 9,4 % a v září o 8,9 %. Stavebnictví tak od počátku roku do konce letošního září kleslo ve srovnání se stejným obdobím konjunkturálního roku 2008 o 28,4 %. Vývoj stavební výroby od roku 2006 zaznamenává graf č. II.2.1.1. Do vývoje stavební produkce se v uplynulých čtyřech letech promítla ekonomická recese, omezená poptávka ze strany státu i domácností.

Graf č. II.2.1.1 Index stavební produkce (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, graf MPO Upadalo pozemní i inženýrské stavitelství

Na klesající stavební výrobě ve 3. čtvrtletí 2013 mělo podíl jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Větší podíl na vývoji stavební produkce však mělo inženýrské stavitelství, které vykázalo meziroční pokles o 11,7 %. Pozemní stavitelství kleslo meziročně o 4,0 %, a ačkoli dosáhlo ve sledovaném období záporné hodnoty, meziročně si polepšilo o 1,7 p. b. (mezikvartálně o 9,9 p. b.) a přerušilo tak trend poklesu trvající od 2. čtvrtletí 2012. Vývoj produkce inženýrského a pozemního stavitelství ilustruje graf č. II.2.1.2.

50



Graf č. II.2.1.2 Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %, s.c.)

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, graf MPO Snižovala se zaměstnanost i mzdy

Ve stavebních podnicích se snížení produkce odrazilo i v klesající zaměstnanosti a mzdách. V podnicích s 50 a více zaměstnanci byl průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně o 8,7 % nižší. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců dosáhla 29 072 Kč, což je meziročně o 3,8 % méně. Z důvodu rostoucích cen se reálná mzda snížila ještě rychleji, meziročně o 5,5 %.

Vzrostla produktivita práce

Téměř po dvou letech zaznamenala produktivita práce v meziročním srovnání růst, když se ve třetím čtvrtletí zvýšila o 2,4 %. Nominální jednotkové mzdové náklady klesly o 6,1 % a reálné jednotkové mzdové náklady se snížily o 7,7 %.

Index cen dále klesal

Index cen stavebních prací dále pokračoval v klesajícím vývoji, když v porovnání se stejným obdobím roku 2012 oslabil o 1,4 %. Pokles cen tak ukazuje na slabou poptávku po stavebních pracích a snahu firem získat stavební zakázky i pod cenu minimálního zisku.

Tabulka č. II.2.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změna v %) 2010

2011

2012

Průměrná nominální mzda

2,6

1,5

Průměrná reálná mzda

1,1

Produktivita práce (ve s.c.)

2013 1. Q

2. Q

3. Q

2,9

-2,5

1,7

-3,8

-0,4

-0,4

-5,2

-0,3

-5,5

-4,9

2,6

-2,2

-4,4

-7,2

2,4

Nominální jedn. mzdové náklady

7,9

-1,0

5,2

1,0

9,6

-6,1

Reálné jedn. mzdové náklady

6,3

-2,9

1,9

-1,0

7,4

-7,7

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, úprava a dopočty MPO Poznámka: produktivita práce měřena podílem indexu stavebních prací a indexem počtu zaměstnanců

Na výsledcích stavební produkce se propad projevil naplno ve druhé polovině třetího čtvrtletí. Hlavní příčiny jsou stále stejné. Jedná se především o omezené investice státu, který je majoritním zadavatelem stavebních zakázek. 51



Graf č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, graf MPO Snížil se počet stavebních povolení…

Vývoj stavebních povolení a orientační hodnoty povolených staveb potvrzují negativní vývoj ve stavebnictví. Počet vydaných stavebních povolení se v meziročním srovnání snížil o 11,7 %. Ve 3. čtvrtletí 2013 stavební úřady vydaly 22 743 povolení, což je o 3 027 méně než stejném období roku 2012. V rámci vydaných povolení nová výstavba klesla ještě rychleji, meziročně o 13,1 %. Změna dokončených staveb, nástavby, přístavby a vestavby, se snížila o rovných 10 %. V povoleních klesaly všechny druhy staveb, nejvíce se snížil počet povolení pro ostatní stavby, meziročně o 19,2 %. Dvojciferné číslo u poklesu počtu povolení zaznamenaly ještě i nebytové budovy (o 10,5 %). Vývoj počtu vydaných povolení v podrobnějším dělení ukazuje tabulka č. II.2.1.2 a graf č. II.2.1.3.

Tabulka č. II.2.1.2 Počet vydaných stavebních povolení

(meziroční změna v %, stejné období předchozího roku = 100) 2012

2013

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Počet vydaných stavebních povolení

-3,2

-13,6

-9,2

-7,7

-3,3

-16,5

-11,7

v tom:

nová výstavba

-0,7

-15,2

-9,7

-4,5

1,9

-14,2

-13,1

změna dokončených staveb

-6,2

-11,7

-8,7

-11,6

-9,7

-19,2

-10,0

bytové budovy

z celku:

-10,0

-16,9

-15,4

-13,3

-7,3

-19,1

-9,1

nebytové budovy

3,0

-8,0

-4,2

-6,5

-2,0

-6,0

-10,5

stavby k ochraně životního prostředí

7,8

-14,9

-7,7

-3,1

15,8

-13,7

-4,7

ostatní stavby

-3,7

-12,5

-5,1

-4,4

-8,4

-22,3

-19,2

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, úpravy a dopočty MPO …i hodnota povolených staveb

Orientační hodnota povolených staveb dosáhla ve 3. čtvrtletí roku 2013 hodnoty 69,3 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 32,7 %. Orientační hodnota klesla především u změny dokončených staveb meziročně o 54,6 %, u nové výstavby klesla o 9,8 %. V podrobnějším členění je patrný pokles všech 52



druhů staveb. Nejvyšší propad zaznamenaly stavby k ochraně životního prostředí (o 76,1 %) a nebytové budovy (o 22,7 %).

Tabulka č. II.2.1.3 Počet vydaných stavebních povolení

(meziroční změna v %, stejné období předchozího roku = 100) 2012

2013

1. Q

2. Q

3.Q

4. Q

1.Q

2.Q

3.Q

Orientační hodnota povolených staveb

-29,5

-22,5

31,3

6,5

-22,4

-6,4

-32,7

v tom:

-40,0

-31,1

0,6

8,5

-21,0

-1,9

-9,8

2,1

-3,3

85,1

3,3

-24,8

-13,7

-54,6

-10,4

-20,1

-20,3

-11,9

-18,9

-13,7

-0,6

5,4

-20,0

26,7

20,1

-35,8

-6,2

-22,7

stavby k ochraně životního prostředí

-53,0

-45,5

336,2

45,4

4,5

-17,5

-76,1

ostatní stavby

-53,5

-14,7

-10,6

-6,2

-16,5

6,8

-5,5

nová výstavba změna dokončených staveb

z celku:

bytové budovy nebytové budovy

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, úpravy a dopočty MPO Snížila se také podlahová plocha budov

Podlahová plocha budov, na které bylo vydáno stavební povolení, se snížila meziročně o 21,1 % na 1 821,8 tis. m2. Toto snížení zapříčinil především pokles podlahové plochy u nebytových budov (o 44,6 %), zatímco podlahová plocha bytových budov vzrostla (o 3,4 %).

Graf č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty stavebních zakázek (v mil. Kč)

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, graf MPO Snížil se počet nových zakázek

Stavební zakázky dokreslují nepříznivý vývoj stavebnictví. U podniků s 50 a více zaměstnanci se ve 3. čtvrtletí 2013 počet nových zakázek meziročně snížil o 13,8 %. Tuzemské podniky jich uzavřely 10 776 a jejich hodnota klesla meziročně o 8,4 %. Hodnota nových zakázek má od druhého čtvrtletí klesající tendenci a ve 3. čtvrtletí dosáhla objemu 39,4 mld. Kč. Hodnota nových zakázek pozemního stavitelství se snížila o 24,2 % na 17,5 mld. Kč. Naopak hodnota nových zakázek inženýrského stavitelství v meziročním porovnání vzrostla o 10,1 % na 21,8 mld. Kč. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky dosahovala 3,7 milionů korun, což je meziročně o 6,4 % více. 53



Tabulka č. II.2.1.4 Vývoj hodnoty nových stavebních zakázek (podniky s 50 a více zaměstnanci) 2012

2013

Hodnota nových zakázek v tuzemsku

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Celkem

-46,3

-13,7

-7,7

7,6

-18,1

-1,5

-8,4

pozemní stavitelství

-37,1

7,0

10,4

37,5

-35,6

-1,0

-24,2

inženýrské stavitelství

-53,6

-29,5

-22,5

-11,6

0,5

-2,0

10,1

v tom:

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, úpravy a dopočty MPO

Podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 2013 u podniků s 50 a více zaměstnanci měly podniky uzavřeno celkem 11,6 tisíc zakázek, což meziročně představuje pokles o 9,7 %. Hodnota zakázek celkem, které představují zásobu dosud neprovedených stavebních prací, se snižuje dlouhodobě a ke konci 3. čtvrtletí 2013 klesla o 14,6 % na 130,9 mld. Kč.

Klesla hodnota zakázek celkem

Zvýšení zaznamenala poptávka po stavebních pracích ze zahraničí. V meziročním srovnání se zvýšila hodnota zakázek ze zahraničí o 32,2 %, avšak zahraniční zakázky se podílí na celkových pouze 16,5 %. Téměř poloviční podíl mají veřejné zakázky. Jejich hodnota však klesla meziročně o 20,4 %.

Tabulka č. II.2.1.5 Stav stavebních zakázek celkem (podniky s 50 a více zaměstnanci) 2012

2013

Stav ke konci období

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

1. Q

2. Q

3. Q

Celkem

-9,9

-8,3

-7,7

-1,9

-16,1

-10,0

-14,6

-6,9

-8,9

-11,0

-4,7

-21,3

-12,8

-20,5

-12,4

-13,0

-11,9

-7,1

-23,1

-13,5

-20,4

3,2

-1,8

-9,7

-1,2

-18,4

-11,6

-19,9

-38,3

-0,9

34,7

31,0

55,6

18,9

32,2

v tom:

tuzemsko v tom:

veřejné soukromé

zahraničí

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, úpravy a dopočty MPO Úrokové sazby hypoték se drží nízko

I ve třetím čtvrtletí na trhu zůstaly příznivé podmínky pro nákup nemovitostí. Kombinace nízké úrokové sazby a nižších cen nemovitostí výrazně povzbudily poptávku po financování. Hypotéky v meziročním srovnání silně vzrostly a to i přesto, že nejnižší úroková sazba byla zaznamenána v červnu 2013 (2,95 %). V celém třetím čtvrtletí 2013 se sazby hypoték pohybovaly okolo 3% hranice. Další snižování úrokových sazeb se již neočekává.

Hypotéky zaznamenaly silný nárůst

Podle Hypoindexu společnosti Fincentrum počet uzavřených úvěrů stoupl téměř dvojnásobně na 25 161 úvěrů. Jejich objem oproti 3. čtvrtletí 2012 vzrostl o 13 mld. Kč na 40,7 mld. Kč. Meziroční růst tak zaznamenal zvýšení o 47,0 %. Za růstem hypoték stálo také refinancování, tj. úvěry na splacení starších hypoték za zpravidla lepších podmínek.

54



II.2.2 Bytová výstavba Počet zahájených bytů rostl

Ve 3. čtvrtletí 2013 v meziročním srovnání počet zahájených bytů vzrostl o 4,6 % na 5 975 bytů. Růst vyplynul zejména ze zahájení výstavby bytů v bytových domech, které se meziročně zvýšily o celých 123 %. Nárůst byl zapříčiněn zejména nízkou srovnávací základnou. Počet zahájených bytů ve stejném období roku 2012 klesl o 45,8 %. Růst výstavby bytů v bytových domech dále ovlivnila již zmíněná kombinace nízké úrokové sazby a nižších cen nemovitostí. Jen v Praze se prodej bytů zvýšil o 34,2 %. Podíl bytů v bytových domech na celkovém počtu zahájených bytů dosahoval téměř 20 %. Největší podíl na zahájené výstavbě měly však rodinné domy (60,3 %). Výstavba rodinných domů klesá již druhým rokem a ve sledovaném období klesla o 9,5 %.

Graf č. II.2.2.1 Bytová výstavba (počet bytů)

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, graf MPO Počet dokončených bytů klesal

Počet dokončených bytů ve 3. čtvrtletí 2013 dosáhl 6 150, což znamená meziroční pokles o 10,9 %. Dokončené byty v rodinných domech zaznamenaly pokles o 9,2 %, počet v bytových domech se snížil meziročně o 17,5 %. Výrazný růst 1180 % zaznamenaly domovy-penziony nebo domovy pro seniory, které se však na celku podílí jen 1 %. Bylo jich dokončeno 64.

Nejvyšší počet zahájených bytů zaznamenal Středočeský kraj

Počet zahájených bytů v rozdělení na jednotlivé kraje ČR zveřejňuje ČSÚ v součtu za leden až září. V tomto roce za dané období nejvíce zahájených bytů bylo ve Středočeském kraji, meziročně o 18,3 % více. Ještě další tři kraje zaznamenaly růst počtu zahájených bytů – Olomoucký (o 9,1 %), Jihočeský (o 8,1 %) a Karlovarský (o 1,5 %). V ostatních deseti krajích se počet zahájených bytů snížil.

Programy na podporu stavebnictví

Do konce listopadu probíhal program Nová zelená úsporám 2013, který je primárně určen na úspory energie a obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech. Na program byla vyčleněna částka ve výši 1 mld. Kč. Tento program bude od 1. ledna 2014 dále pokračovat a do roku 2020 má přinést dotace v celkové odhadované výši 27 mld. Kč z dražeb emisních povolenek. Další programy na podporu bydlení přináší Státní fond rozvoje bydlení. Rozpočet 55



fondu na rok 2014 byl schválen ve výši 1,32 mld. Kč. Fond nabízí program PANEL 2013+, ze kterého jsou poskytovány nízkoúročené úvěry na opravy a modernizace bytových domů. Další program je určen na výstavbu nájemních bytů a nově fond přináší program Jessica, který bude poskytovat nízkoúročené úvěry na opravy a modernizace bytových domů z evropských fondů. Stavební výroba ve 3. čtvrtletí 2013 se propadala už pátým rokem. O to více je potřeba zvýšit investiční kroky státu a nastartovat další podpůrné programy s cílem stavebnictví oživit.

II.2.3 Stavebnictví v EU Stavebnictví v EU ve 3. čtvrtletí také klesalo

V Evropské unii stavební produkce pokračuje v poklesu, který se pomalu zmírňuje. Nejhlubší propad byl zaznamenán v 1. čtvrtletí, od té doby je patrný trend pozvolného zlepšování (viz. graf č. II.2.3.1). Za celé 3. čtvrtletí stavebnictví meziročně kleslo v eurozóně o 1,1 %, v EU 28 naopak vzrostlo o 0,1 %. Ve 3. čtvrtletí stavební výroba meziročně nejvíce klesla v červenci v eurozóně, když pokles dosáhl meziročního snížení o 1,6 %. V průběhu sledovaného čtvrtletí se lépe vyvíjela situace v Evropské unii jako celku, kde stavebnictví meziročně zaregistrovalo pokles pouze v červenci o 0,4 %, v srpnu a v září došlo k meziročnímu růstu o 0,4 %. V EU se lépe vyvíjelo pozemní stavitelství, které meziročně mírně vzrostlo o 0,9 %, zatímco inženýrské stavitelství se snížilo o 2,5 %. V eurozóně stavební produkce v červenci klesla meziročně o 1,6 %, v srpnu o 0,9 % a v září o 0,7 %. Graf č. II.2.3.1 ukazuje vývoj stavební výroby, sezónně očištěné, k bazickému roku 2010.

Graf č. II.2.3.1 Stavební produkce v EU (2010 = 100, sezónně očištěno)

Pramen: Eurostat, prosinec 2013, graf MPO

Mezi členskými zeměmi, za které jsou data k dispozici, se stavební výroba ve třetím čtvrtletí snížila v meziročním srovnání v 9 státech a rostla v 8. Největší růst stavební produkce zaznamenala Litva (+15,3 %), dále Lotyšsko (+11,6 %), Maďarsko (9,1 %), Rumunsko (8,2 %), Španělsko (6,1 %), Velká Británie (3,7 %), Švédsko (2,4 %) a Německo (0,4 %).

56



Další graf zobrazuje opět index stavební produkce k bazickému roku 2010 v mezinárodním porovnání. Nejvyšší růst je vidět v pobaltských zemích Estonsko, Litva a Lotyšsko. Ačkoli byly v srpnu a září ve stavebnictví EU zaznamenány kladné hodnoty, neznamená to, že by došlo k trvalejší změně k lepšímu. Návrat k růstu ve stavebnictví bude velmi pozvolný a dlouhý. Zatímco předstihové indikátory v jiných oblastech hospodářství predikují stagnaci či růst, ve stavebnictví zůstávají předpovědi i po zbytek roku 2013 pesimistické.

Graf č. II.2.3.2 Stavební produkce v mezinárodním porovnání (průměr roku 2010 = 100, sezónně očištěné)

Pramen: Eurostat, prosinec 2013, graf MPO

57



II.3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD II.3.1 Souhrnné výsledky Vývoj zahraničního obchodu dle přeshraniční statistiky

Export i import ČR zaznamenaly ve třetím čtvrtletí 2013 zlepšení. Zatímco v druhém čtvrtletí 2013 vývoz zboží meziročně vzrostl podle přeshraniční statistiky o 1,5 % a dovoz klesl o 1,8 %, ve třetím čtvrtletí se vývoz meziročně zvýšil o 4,8 % a dovoz meziročně vzrostl o 3,6 %.

Vývoj zahraničního obchodu podle statistiky založené na změně vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty

Stejnou tendenci vykázaly i výsledky zahraničního obchodu podle národního pojetí, kdy meziroční růst vývozu v druhém čtvrtletí 2013 o 0,9 % přešel ve třetím čtvrtletí v ještě dynamičtější růst o 4,4 %, při meziročním nárůstu dovozu o 3,9 % oproti jeho poklesu o 3,2 % v druhém čtvrtletí. Výsledky podle národního pojetí, vycházející ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, lépe vypovídají o exportní výkonnosti a efektivnosti zahraničního obchodu, oproti údajům z přeshraniční statistiky, které evidují jen toky zboží, mnohdy bez vazby na toky peněz. O tom svědčí saldo zahraničního obchodu, které podle národního pojetí činilo ve třetím čtvrtletí 38,7 mld. Kč (meziročně o 4,5 mld. Kč vyšší) s vazbou na obchodní bilanci ČNB, zatímco podle přeshraniční statistiky vyšlo 81,2 mld. Kč a má jen evidenční hodnotu. Vzhledem k dostupnosti podrobnějších údajů za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu a návaznosti na předchozí analýzy, jsou dále uvedeny výsledky podle přeshraniční statistiky.

Na obratu zahraničního obchodu ČR se největší měrou podílely vyspělé tržní ekonomiky

Za zlepšením výsledků zahraničního obchodu ve 3. čtvrtletí 2013 je oživení zahraniční poptávky při obnovení konjunktury zejména v Německu. Největšího obratu dosáhl zahraniční obchod s vyspělými tržními ekonomikami (80,9 %). Značnou část z nich přitom tvořily členské země Evropské unie, jejichž podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR činil 73,4 %. Největší kladné saldo obchodní bilance zaznamenala ČR v obchodu s Německem a Slovenskem, dále pak s Velkou Británií, Francií a Rakouskem. Meziročně se zlepšila obchodní bilance nejvýrazněji s Velkou Británií, Francií, Španělskem a s Tureckem.

Graf č. II.3.1.1 Zahraniční obchod ČR

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, graf MPO 58


Nejvíce se ZO dařilo v září


Ve třetím čtvrtletí se nejvíce vývozu i dovozu dařilo v září, ve kterém v běžných cenách vývoz meziročně vzrostl o 8,3 % a dovoz o 7,2 %.

Tabulka II.3.1.1 Meziroční změna vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance – 3. čtvrtletí 2013 Měsíc

Červenec

Srpen

Září

3.Q.2013

Vývoz (meziroční změna v %)

4,1

1,8

8,3

4,8

Dovoz (meziroční změna v %)

2,9

0,7

7,2

3,6

Saldo pro rok 2013 v mld. Kč

27,0

19,2

35,1

81,2

Saldo pro rok 2012 v mld. Kč

23,3

16,3

30,0

69,6

3,7

2,8

5,1

11,6

Meziroční změna salda (v mld. Kč)

Pramen: ČSÚ, listopad 2013 Ceny vývozu meziročně vzrostly, ceny dovozu naopak poklesly

Ve třetím čtvrtletí v meziročním srovnání zaznamenaly vývozní ceny nárůst, dovozní ceny naopak zaznamenaly pokles. Vývozní ceny se meziročně zvýšily o 0,4 %, dovozní ceny poklesly o 0,9 %. Nejvyšší nárůst hodnoty indexu na straně importu zaznamenaly nápoje a tabák, nejvyšší pokles zaznamenaly tuky. Na straně exportu byl nejvyšší nárůst hodnoty indexu evidován u nápojů a tabáku, naopak nejvyšší pokles byl zaznamenán u surovin. Směnné relace se meziročně zvýšily o 1,3 %. Přehled směnných relací u dílčích komodit, členěných dle SITC, uvádí tabulka č. II.3.1.2.

Koruna meziročně oslabila vůči euru, vůči dolaru posílila

Vývoj cen v zahraničním obchodě byl ovlivněn i kurzem koruny vůči cizím měnám. Kurz eura se průměrně obchodoval za 25,85 CZK/EUR, mezičtvrtletně česká měna vůči euru oslabila o 0,1 %, meziročně rovněž depreciovala, a to o 3,1 %. Průměrný kurz koruny vůči americkému dolaru ve třetím čtvrtletí činil 19,519 CZK/USD. Česká měna vůči dolaru posílila jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním srovnání (o 1,3 %, resp. o 2,7 %).

Graf č. II.3.1.2 Ceny vývozu a dovozu, směnné relace (meziroční změny v %)

Pramen: ČSÚ, prosinec 2013, graf MPO

59



Tabulka č.II.3.1.2 Směnné relace podle SITC tříd, cenové indexy (stejné období předch. roku = 100)

Skupiny SITC

Indexy cen vývozu 3.Q.2012

3.Q.2013

Indexy cen dovozu 3.Q.2012

Směnné relace

3.Q.2013

3.Q.2012

3.Q.2013

Celkem

103,3

100,4

104,7

99,1

98,7

101,3

0 potraviny

105,2

100,5

109,2

107,0

96,3

93,9

1 nápoje a tabák

105,3

108,8

110,8

109,1

95,0

99,7

2 suroviny

103,0

95,1

96,3

92,7

107,0

102,6

3 minerální paliva

97,4

96,0

114,7

92,5

84,9

103,8

4 tuky

98,2

98,9

103,5

89,3

94,9

110,8

5 chemikálie

103,1

100,6

103,3

99,0

99,8

101,6

6 tržní výrobky

102,2

99,6

100,4

99,9

101,8

99,7

7 stroje a dopr. prostředky

104,0

101,0

104,2

100,0

99,8

101,0

8 průmyslové spotř. zboží

104,3

101,9

103,4

101,4

100,9

100,5

Pramen: ČSÚ, prosinec 2013 Podíl zahraničního obchodu na celkovém HDP mírně vzrostl

Podíl obratu zahraničního obchodu na HDP ČR ve 3. čtvrtletí 2013 meziročně mírně vzrostl ze 146 % na 151 %. Podíl dovozu na HDP ve sledovaném období vzhledem k situaci ve stejném období minulého roku zaznamenal také mírný růst a byl roven 71 %. Podíl vývozu na HDP meziročně vzrostl ze 76,5 % na 79,5 %. V průběhu sledovaného období došlo k meziročnímu zvýšení míry otevřenosti české ekonomiky, a to na 151 % z původních 146 % (měřeno ukazatelem podílu obratu zahraničního obchodu na HDP).

II.3.2 Teritoriální struktura Do EU směřovalo 80,7 % vývozu, meziročně o 0,1 p.b. více

Ve třetím čtvrtletí roku 2013 se opět projevila úzká provázanost českého obchodu se zeměmi Evropské unie. Do zemí EU směřovalo 80,7 % celkového domácího vývozu, což představuje mírný meziroční nárůst o 0,1 p. b. Dovoz ze zemí EU představoval 65,3 %, což je v meziročním srovnání o 0,7 p. b. více. I tak se čeští exportéři snaží nalézt pro své výrobky ve složitých ekonomických podmínkách nová odbytiště mimo eurozónu, což se jim daří především na východních trzích a v Latinské Americe (viz. tabulka č. II.3.2.2).

Tabulka č. II.3.2.1 Podíly uskupení a zemí na zahraničním obchodě ČR ve 3. čtvrtletí 2013 3.Q 2012 (podíl v %) vývoz dovoz Evropská unie (EU 27) Eurozóna (17) Brazílie Čína Německo Indie Ruská federace Jižní Afrika

80,6 63,0 0,3 1,0 31,9 0,4 3,9 0,3

64,6 50,7 0,3 11,1 25,7 0,4 5,5 0,2

3.Q 2013 (podíl v %) vývoz dovoz 80,7 62,5 0,2 1,2 31,6 0,4 3,6 0,3

65,3 50,5 0,2 10,1 26,0 0,4 5,9 0,2

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, tabulka MPO 60



Tabulka II.3.2.2: Meziroční srovnání teritoriální struktury zahraničního obchodu za 3. čtvrtletí 2013 O B R AT 1-9/2012 mil.Kč

VÝ VO Z

1-9/2013 %

mil.Kč

%

index 13/12

1-9/2012 mil.Kč

D O VO Z

1-9/2013 %

mil.Kč

%

index 13/12

1-9/2012 mil.Kč

B IL AN C E

1-9/2013 %

mil.Kč

index 13/12

%

1-9/12

1-9/13

mil. Kč

mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR

4 361 651 100,0 4 343 887 100,0

99,6 2 297 732 100,0 2 307 330 100,0

100,4 2 063 919 100,0 2 036 557 100,0

98,7 233 813 270 773

* Státy s v yspělou tržní ekonomikou

3 529 698 80,9 3 522 218 81,1

99,8 2 038 860 88,7 2 040 381 88,4

100,1 1 490 838 72,2 1 481 837 72,8

99,4 548 022 558 544

** Státy EU 28 z toho: Německo Slovensko ** Státy ESVO ** Ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou z toho: Kanada USA

* Rozv ojov é země z toho: Brazílie

3 201 503

73,4

3 194 210

73,5

99,8 1 870 972

81,4 1 866 713

80,9

99,8 1 330 531

64,5 1 327 497

65,2

99,8

540 441

539 216

1 255 044

28,8

1 243 722

28,6

99,1

726 202

31,6

720 389

31,2

99,2

528 842

25,6

523 333

25,7

99,0

197 360

197 056

326 712

7,5

322 763

7,4

98,8

204 607

8,9

202 583

8,8

99,0

122 105

5,9

120 180

5,9

98,4

82 502

82 403

94 349

2,2

91 332

2,1

96,8

50 317

2,2

47 899

2,1

95,2

44 032

2,1

43 433

2,1

98,6

6 285

4 466

233 846

5,3

236 676

5,5

101,2

117 571

5,1

125 769

5,4

107,0

116 275

5,6

110 907

5,5

95,4

1 296

14 862

6 256

0,1

6 624

0,2

105,9

3 771

0,2

4 158

0,2

110,3

2 485

0,1

2 466

0,1

99,2

1 286

1 692

98 282

2,3

94 738

2,2

96,4

53 075

2,3

50 878

2,2

95,9

45 207

2,2

43 860

2,2

97,0

7 868

7 018

249 225

5,7

249 104

5,7 100,0

91 173

4,0

96 588

4,2

105,9

158 052

7,7

152 516

7,5

96,5

-66 879

-55 928 2 345

11 193

0,3

10 507

0,2

93,9

5 853

0,3

6 426

0,3

109,8

5 340

0,3

4 081

0,2

76,4

513

Indie

18 428

0,4

17 404

0,4

94,4

9 581

0,4

8 353

0,4

87,2

8 847

0,4

9 051

0,4

102,3

734

-698

Turecko

40 479

0,9

47 936

1,1

118,4

24 474

1,1

31 803

1,4

129,9

16 005

0,8

16 133

0,8

100,8

8 469

15 670

* Státy s tranzitiv ní ekonomikou

20 266

0,5

23 451

0,5 115,7

12 898

0,6

12 125

0,5

94,0

7 368

0,4

11 326

0,6

153,7

5 530

799

* Společenstv í nezáv islých států

297 471

6,8

289 943

6,7

97,5

126 014

5,5

125 708

5,4

99,8

171 457

8,3

164 235

8,1

95,8

-45 443

-38 527

203 437

4,7

197 090

4,5

96,9

86 554

3,8

84 809

3,7

98,0

116 883

5,7

112 281

5,5

96,1

-30 329

-27 472

41 866

1,0

41 236

0,9

98,5

24 545

1,1

23 217

1,0

94,6

17 321

0,8

18 019

0,9

104,0

7 224

5 198

254 436

5,8

245 086

5,6

96,3

26 929

1,2

30 415

1,3

112,9

246 849

5,7

236 581

5,4

95,8

24 808

1,1

27 620

1,2

111,3

222 041

10,8

208 961

10,3

94,1

-197 233

-181 341

10 555

0,2

14 085

0,3 133,4

1 858

0,1

2 113

0,1

113,7

8 697

0,4

11 972

0,6

137,7

-6 839

-9 859

z toho: Rusko Ukrajina

* Ostatní */ z toho: Čína

* Nespecifikov áno Zahraniční obchod se zeměmi OECD

3 502 258 80,3 3 485 293 80,2

*/ ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR MPO - odbor řízení exportní strategie

99,5 1 990 474 86,6 1 989 323 86,2

227 507 11,0

214 671 10,5

99,9 1 511 784 73,2 1 495 970 73,5

94,4 -200 578 -184 256

99,0 478 690 493 353

Pramen: ČSÚ (údaje vč. dopočtů)

Pramen: ČSÚ, listopad 2013, tabulka MPO Německo opět tahounem českého exportu

Z teritoriálního hlediska bylo ve třetím čtvrtletí roku 2013 pro export ČR opět nejvýznamnější destinací Německo. Podíl na celkové hodnotě komodit vyvážených do Německa dosáhl 31,6 %, což je o 0,3 p.b. méně než ve stejném období roku 2012. Na druhé příčce se umístilo Slovensko s podílem 8,7 % (méně o 0,6 p. b.), následované Polskem a Velkou Británií (viz tabulka IV.3 v přílohové části).).

Nejvyššího přebytku obchodní bilance dosáhla ČR s Německem

Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance dosáhla ČR s Německem, kde hodnota vzrostla meziročně o 0,8 mld. Kč (1,2 %) na 64,6 mld. Kč. Druhého největšího aktiva dosáhlo saldo obchodu se Slovenskem. Meziročně se jeho přebytek snížil o 0,1 mld. Kč (méně o 0,4 %) a vykázal hodnotu 27,3 mld. Kč. Následovala Velká Británie s aktivem 26 mld. Kč (plus 3,5 mld. Kč; plus 15,5 %) a Francie s 16,2 mld. Kč (plus 2,6 mld. Kč; plus 19 %).

61



Tabulka č. II.3.2.3 Země s nejvyššími přebytky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2013 Bi l a nce Mezi roč. ZO změna (ml d. Kč) (ml d. Kč)

Země

Bi l a nce ZO dl e komodi tních s kupi n SITC (ml d. Kč) 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Německo

64,6

0,8

-2,8

-0,2

3,5

-5,0

-0,1

-14,3

6,4

59,6

17,4

0,2

Sl ovens ko

27,3

-0,1

5,5

0,9

-0,7

0,7

0,0

2,3

3,2

9,6

5,2

0,6

Spojené krá l ovs tví

26,0

3,5

0,6

0,0

0,1

-0,2

0,0

-1,9

2,3

21,7

3,4

0,0

Fra nci e

16,2

2,6

-0,4

0,0

0,1

0,0

0,0

-3,4

0,5

16,8

2,7

0,0

Ra kous ko

-0,1

14,5

1,7

0,0

0,0

2,8

1,9

0,2

-0,8

1,4

7,0

2,2

Bel gi e

7,5

2,0

-0,7

0,0

-0,1

-0,2

0,0

-2,8

0,5

8,8

1,9

0,0

Švýca rs ko

5,8

0,5

0,1

0,0

0,0

0,1

0,0

-1,2

1,2

5,5

0,6

-0,4

Špa něl s ko

5,3

2,0

-1,2

0,0

0,1

0,0

-0,1

-0,9

0,2

6,3

1,0

0,0

Švéds ko

5,2

0,6

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

-0,5

-0,7

4,7

1,5

0,0

Turecko

5,0

1,9

-0,4

0,0

0,1

0,1

0,0

0,1

0,4

5,2

-0,6

0,2

Pramen: ČSÚ, listopad 2013

Naopak nejvyšší schodek obchodní bilance ČR ve třetím čtvrtletí roku 2013 vykázala v obchodě s Čínou. Jeho výše dosáhla hodnoty mínus 60,8 mld. Kč, což je deficit meziročně o 6,4 mld. Kč nižší (9,5 %). Druhý nejvyšší deficit dosáhl obchod s Ruskou federací (mínus 12,8 mld. Kč), s níž pasivum ve sledovaném období meziročně vzrostlo o 4,9 mld. Kč (63,3 %). V žebříčku zemí, s nimiž má ČR největší deficity obchodní bilance, se na třetí pozici zařadila Jižní Korea, u které se deficit meziročně zvýšil o 0,9 mld. Kč (8,3 %) na 11,8 mld. Kč.

Nejvyšší pasivum obchodní bilance vykázal obchod s Čínou

Tabulka č. II.3.2.4 Země s nejvyššími schodky obchodní bilance ve 3. čtvrtletí 2013 Bi l a nce Mezi roč. ZO změna (ml d. Kč) (ml d. Kč)

Země Čína

-60,8

6,4

Bi l a nce ZO dl e komodi tních s kupi n SITC (ml d. Kč) 0

1

2

3

4

5

6

7

8

-0,4

0,0

0,3

0,0

0,0

-1,3

-4,4

-43,5

-11,6

9 0,0

Rus ká federa ce

-12,8

-4,9

0,3

0,1

-1,3

-34,7

0,0

1,1

0,2

18,7

2,9

0,0

Korejs ká republ i ka

-11,8

-0,9

0,0

0,0

0,0

0,1

0,0

-0,4

-1,4

-9,4

-0,6

0,0

Ja pons ko

-8,1

3,0

0,2

0,0

0,2

0,0

0,0

-0,2

-1,1

-6,6

-0,8

0,1

Ázerbá jdžá n

-7,3

1,1

0,0

0,0

0,0

-8,0

0,0

0,1

0,2

0,3

0,1

0,0

Pol s ko

-6,0

-3,3

-3,8

-0,5

0,1

-2,8

0,8

0,4

-3,2

3,9

-0,7

-0,3

Tcha j-wa n

-4,9

-0,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-0,1

-0,5

-3,9

-0,3

0,0

Tha js ko

-4,8

-1,0

0,0

0,0

-0,1

0,0

0,0

0,0

-0,4

-3,9

-0,4

0,0

Ma l a js i e

-2,9

0,4

0,1

0,0

-0,2

0,0

0,0

0,1

0,0

-2,5

-0,4

0,0

Nors ko

-2,7

0,3

-0,1

0,0

0,0

-5,6

0,0

0,0

0,4

2,1

0,5

0,0


II.3.3 Komoditní struktura Nejdůležitějším obchodním artiklem jsou stroje a dopravní prostředky

Nejdůležitější komoditou obchodovanou na mezinárodní úrovni jsou již tradičně stroje a dopravní prostředky. Vývoz této skupiny výrobků dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2013 podílu ve výši 53,3 % na celkovém exportu ČR. Dovoz tohoto typu produkce ve stejném období dosahoval 39,4 % objemu z celkového dovozu. Dalšími významnými obchodními artikly byly tržní výrobky tříděné podle materiálu, jež dosáhly 18,0 % podílu na vývozu a 18,2 % na dovozu, dále chemikálie (které se na celkovém vývozu podílely 6,3 %, na dovozu 11,4 %) a průmyslové spotřební zboží (jehož podíl na celkovém vývozu byl 12,0 % a na 62



celkovém dovozu 10,4 %). Vývoj zahraničního obchodu, tříděného podle mezinárodní nomenklatury zboží SITC za třetí čtvrtletí roku 2012 a 2013 ilustruje graf č. II.3.3.1.

Tabulka č. II.3.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd ve 3. čtvrtletí 2013 Celkem Vývoz (podíl v %)

100

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

3,7

0,7

2,6

3,0

0,3

6,3

18,0

53,3

12,0

0,2

Dovoz (podíl v %)

100

5,2

0,7

2,8

11,3

0,2

11,4

18,2

39,4

10,4

0,3

Saldo 3.Q 2012 (v mld. Kč)

69,6

-7,3

0,7

1,5

-46,7

1,1

-27,6

11,3

120,2

17,2

-0,7

Saldo 3.Q 2013 (v mld. Kč)

81,2

-7,0

1,0

0,3

-55,5

0,4

-30,6

13,0

139,4

20,3

0,0

Meziroční změna salda

11,6

0,3

0,3

-1,3

-8,9

-0,7

-3,0

1,8

19,2

3,2

0,7

Pramen: ČSÚ, listopad 2013 Pozn.: 0 – potraviny 1 – nápoje a tabák 2 - suroviny

3 - minerální paliva 4 - živočišné a rostlinné tuky 5 - chemikálie

6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 – stroje a dopravní prostředky 8 – průmyslové spotřební zboží 9 – komodity nezatříděné

Graf č. II.3.3.1 Vývoz, dovoz a saldo dle klasifikace SITC ve 3. čtvrtletí 2012 a 2013 (v mld. Kč)

Pramen: ČSÚ: listopad 2013, graf MPO Aktivum obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhlo 139,4 mld. Kč

Obchod se stroji a dopravními prostředky vykázal ve sledovaném období aktivum ve výši 139,4 mld. Kč, což je o 19,2 mld. Kč více než ve třetím čtvrtletí 2012. Vývoz této skupiny meziročně posílil o 6,2 %, a dovoz o 1,9 %. Nejvýznamněji se na obchodu se stroji a dopravními prostředky podílela silniční vozidla, jejichž vývoz dosáhl 32,8 % exportu skupiny a 20,1 % celkového exportu. Nejdůležitější položkou silničních vozidel pak byly osobní automobily spolu s díly a příslušenstvím motorových vozidel.

63



Tabulka č. II.3.3.2 Vývoz, dovoz a saldo obchodní bilance strojů a dopravních prostředků (SITC 7) ve 3. čtvrtletí 2013 Vývoz 3.Q 2013 Mezi roč. (mi l . Kč) SITC 7 - celkem

změna (%)

Dovoz

Podíl na

Podíl na

3.Q 2013 Mezi roč.

vývozu cel k. (mi l . Kč) s kupi ny (%) vývozu (%)

změna (%)

Obchodní bi l a nce

Podíl na

Podíl na

3.Q 2013 Mezi roč.

dovozu cel k. (mi l .Kč) s kupi ny (%) dovozu (%)

změna (mi l .Kč)

413 710

6,2

100,0

55,3

274 317

1,9

100,0

39,4

139 393

19 227

71 - s troje a za řízení k výrobě energi e

22 200

3,3

5,4

2,9

20 956

12,6

7,6

3,0

1 243

-1 637

72 - s trojní za řízení pro urči tá odvětví průmys l u

19 964

3,6

4,8

2,6

13 776

-2,4

5,0

2,0

6 188

1 044

6 324

14,4

1,5

0,8

4 973

8,2

1,8

0,7

1 351

419

53 598

10,5

13,0

6,9

34 835

6,8

12,7

5,0

18 764

2 900 2 801

73 - kovozpra cující s troje 74 - s troje a zřízení vš eobecně užíva né v průmys l u 75 - ka ncel á řs ké s troje za řízení k a utoma t.zpra c.da t

54 699

-8,1

13,2

7,0

39 928

-16,0

14,6

5,7

14 771

76 - za říz.k tel ekomuni ka ci , zá zn.a reprodukci zvuku

36 813

-7,5

8,9

4,7

31 200

-7,4

11,4

4,5

5 613

-486

77 - el ektri cká za řízení, přís troje a s potřebi če

77 999

7,4

18,9

10,0

69 853

6,3

25,5

10,0

8 146

1 251

135 532

16,5

32,8

17,4

55 038

11,6

20,1

7,9

80 495

13 499

6 580

1,4

1,6

0,8

3 758

21,1

1,4

0,5

2 822

-563

78 - s i l ni ční vozi dl a 79 - os ta tní dopra vní a přepra vní pros tředky


Graf č. II.3.3.2 Hodnota vývozu osobních automobilů (SITC 781) v mld. Kč

Pramen: ČSÚ, listopad 2013 graf MPO Registrace osobních automobilů v EU se meziročně snížily

Negativním signálem pro český vývoz je klesající poptávka po automobilech v zemích EU. Podle údajů Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) bylo za prvních devět měsíců letošního roku registrováno o 3,9 % méně osobních automobilů než ve stejném období v roce 2012. Jediným trhem, který zaznamenal ve sledovaném období nárůst, byl trh Velké Británie (nárůst o 10,8 %). V ostatních zemích došlo k poklesu. V Německu počet nově registrovaných motorových vozidel klesl o 8,3 %, ve Francii o 8,5 % a ve Španělsku o 1,6 %.

64



Tabulka č. II.3.3.3 Výroba a prodej motorových vozidel za 3. čtvrtletí 2013 3. Q 2013

Meziroční změny (%)

Výroba

Tuz. prodej

Vývoz

Výroba

Tuz. prodej

Vývoz

Celkem motorová vozidla

259 626

17 330

315 681

8,60

8,22

-2,91

Osobní a užitková vozidla

258 363

17 104

314 499

9,51

8,20

-2,39

Nákladní

0,07

0,53

0,03

-40,32

16,46

-53,81

Autobusy

0,38

0,65

0,32

14,68

43,59

27,25

Motocykly a mopedy

0,03

0,13

0,02

-95,79

-54,17

-96,83

Pramen: SAP, listopad 2013 Poznámka: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2013 i zásoby dříve vyrobených aut Dovoz minerálních paliv meziročně mírně vzrostl

Vývoj bilance negativně ovlivnil především zahraniční obchod s minerálními palivy. Ve třetím čtvrtletí roku 2013 byla dovezena minerální paliva v celkové hodnotě 78,7 mld. Kč, zatímco ve stejném období minulého roku to bylo ve výši 76,8 mld. Kč. V peněžním vyjádření došlo k meziročnímu nárůstu dovozu této komodity o 2,4 %. Samotný vývoj ceny ropy zachycuje graf č. II.3.3.3.

Graf č. II.3.3.3 Ceny ropy na světových trzích (USD/barel)

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

II.3.4 Zahraniční obchod EU EU ve třetím čtvrtletí vykázala záporné saldo obchodní bilance

Export EU27 ve třetím čtvrtletí roku 2013 meziročně vzrostl o 1 %, dovoz naopak klesl o 7 %. V mezičtvrtletním srovnání vývoz poklesl o 4,6 % a dovoz si polepšil o 1,1 %. Obchodní bilance ve sledovaném období vykázala téměř 16 mld. euro, což je mezičtvrtletně o 35,6 mld. euro více (viz tabulka č. II.3.4.1). Export Chorvatska (nového člena EU) byl ve třetím čtvrtletí 2013 roven 972,1 mil. EUR a import 1260,4 mld. EUR. Vývoz Chorvatska se ve sledovaném období meziročně snížil o 5,4 % a dovoz poklesl o 21,8 %. Saldo obchodní bilance Chorvatska bylo ve třetím čtvrtletí rovno minus 288.3 mil. EUR. Zahraniční obchod EU27 mezi lednem 2010 a zářím 2013 znázorňuje graf č II.3.4.1. 65



Graf č. II.3.4.1 Zahraniční obchod EU27

Pramen: Eurostat, prosinec 2013, graf MPO Vývoz táhly průmyslové dodávky jinde nespecifikované

Hlavním tahounem zahraničního obchodu evropské sedmadvacítky byly ve třetím čtvrtletí roku 2013 „průmyslové dodávky jinde nespecifikované“. Objem vývozu a dovozu tohoto obchodního artiklu dosáhl 122,51 mld. EUR resp. 91,78 mld. EUR. Mezi další obchodované komodity, jež se na celkovém obchodu EU podílely v analyzované periodě velkou měrou, spadá „kapitálové zboží (mimo dopravní prostředky)“ plus také „dopravní prostředky, součásti a příslušenství“ (viz tabulka č. II.3.4.1). Na obchodní bilanci EU27 nejnegativněji působilo záporné saldo obchodu s palivy a mazivy, jak ukazuje tatáž tabulka.

Tabulka č. II.3.4.1 Meziroční srovnání - zahraniční obchod EU27 podle typu zboží Vývoz Dovoz Saldo 3.Q 2013 Mezi roční Změna 3.Q 3.Q 2013 Mezi roční Změna 3.Q 3.Q 2012 3.Q 2013 Změna 3.Q 2013/ (ml d. EUR) změna 2013/2.Q (ml d. EUR) změna 2013/2.Q (ml d. EUR) (ml d. EUR) 2.Q 2013 (%) 2013 (%) (%) 2013 (%) (ml d. EUR)

EU Klasifikace BEC

1. Potra vi ny a ná poje 2. Průmys l ové dodá vky ji nde nes peci fi kova né 3. Pa l i va a ma zi va

25,53 122,51 29,51

5,5% 6,3% -5,5%

5,1% -11,5% 0,1%

22,60 91,78 127,42

-1,5% -17,1% -5,3%

-8,8% -6,6% 4,9%

1,27 4,56 -103,32

2,93 30,73 -97,91

1,66 26,17 5,41

4. Ka pi tá l ová zboží (mi mo dopra vní pros tředky) 5. Dopra vní pros tředky, s oučá s ti a přís l uš ens tví 6. Spotřební zboží ji nde neuvedené 7. Zboží ji nde neuvedené Cel kem

109,07 79,35 58,43 3,52 427,92

-2,7% 1,2% -0,3% -2,7% 1,0%

-3,2% -3,1% 0,6% -4,7% -4,6%

78,16 26,43 63,22 2,35 411,95

-5,1% 1,0% -1,1% -5,6% -7,0%

-3,5% -5,7% 22,0% 6,2% 1,1%

29,79 52,27 -5,32 1,13 -19,63

30,91 52,92 -4,78 1,17 15,97

1,13 0,65 0,54 0,04 35,60

Pramen: Eurostat, prosinec 2013, sezónně neočištěná data Poznámka: statistika zachycuje pohyb zboží mezi členskými a nečlenskými zeměmi EU Nejvíce se opět na vývozu i dovozu podílelo Německo

Největší měrou k objemu celkového exportu EU27 přispělo Německo. Na vývozu EU27 se podílelo 24 % a na dovozu 21 %. Pětici zemí s největším vývozem poté doplnilo Nizozemsko, Francie, Itálie a Velká Británie (viz graf II.3.4.2). Z hlediska dovozů EU27 figuruje stejná pětice států (viz graf č. II.3.4.3).

66



Graf č. II.3.4.2 Podíl jednotlivých zemí na vývozu EU27 (3. čtvrtletí 2013)

Pramen: Eurostat, prosinec 2013, neočištěná data

Graf č. II.3.4.3 Podíl jednotlivých zemí na dovozu EU27 (3. čtvrtletí 2013)

Pramen: Eurostat, prosinec 2013, neočištěná data

II.3.5 Očekávaný další vývoj zahraničního obchodu Důvěra v tuzemskou ekonomiku v prosinci vzrostla

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ ukazatele důvěry v domácí ekonomiku v prosinci popáté v řadě vzrostly. Souhrnný indikátor důvěry se ve srovnání s listopadem zvýšil o 1,0 bodu na hodnotu 5,5 bodu. Za zlepšením stál především sektor služeb, jehož hodnota vzrostla o 2,4 bodu na hodnotu 27,7 bodu a indikátor důvěry podnikatelů, který se zvýšil o 1,3 bodu na hodnotu 9,2 bodu. V obchodě se důvěra zvýšila a ve stavebnictví mírně klesla. Důvěra spotřebitelů a v průmyslu se meziměsíčně nezměnila. Ve srovnání s hodnotami v prosinci 2012 jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší.

67



Roste důvěra v evropskou ekonomiku

V prosinci si dobře vedl i index ekonomického sentimentu ESI, který sestavuje Evropská komise za účelem odhadu vývoje HDP. Index posedmé v řadě rostl, nicméně již ve slabší intenzitě, než tomu bylo v průběhu třetího čtvrtletí. I tak nálada dosahuje nadprůměrných hodnot a stále se zlepšuje. Index se meziměsíčně zvýšil o 2,7 bodu vyšší hodnoty v eurozóně (na 95,2 bodu) a o 3,1 bodu v EU (na 98,1 bodu). Ekonomická nálada v eurozóně předčila úroveň ve stejném období před rokem, v EU dokonce dosáhla dvouletého maxima. Silně (o 7,4 bodu) meziměsíčně vzrostl i index ekonomického sentimentu německé ekonomiky ZEW, který v prosinci dosáhl hodnoty 62 bodů. Spolu s indexem pro ekonomiku Německa vzrostly i konjukturální očekávání v celé eurozóně. Meziměsíčně indikátor pro eurozónu vzrostl o 8,1 bodu na hodnotu 68,3.

Hodnoty PMI v závěru roku v oblasti růstu

Index nákupních manažerů v ČR v prosinci meziměsíčně mírně oslabil o 0,7 bodu na hodnotu 54,7 bodu, avšak po osmé v řadě výrazně zůstává nad hranicí růstu a na ročních maximech. Největším přínosem indexu zůstávají nové exportní zakázky. Index si udržuje vysoké hodnoty i v ostatních ekonomikách eurozóny s výjimkou Francie. I díky optimistickým hodnotám předstihových indikátorů se očekává, že zahraniční obchod ČR bude v druhé polovině roku 2013 hlavním tahounem české ekonomiky. Výsledky zahraničního obchodu se budou odvíjet od ekonomické situace v eurozóně a především sousedního Německa.

Diverzifikace ZO ČR

Země EU stále představují a v budoucnu představovat budou nejdůležitější odbytiště českého exportu. V současnosti je z ČR do zemí Evropské unie exportováno 80,7 % z celkem vyváženého zboží. Česká republika je tak velmi závislá na ekonomické situaci EU a eurozóny. Vývoz ČR do EU ve třetím čtvrtletí z hlediska objemu i podílu EU na celkovém vývozu ČR vzrostl. V případě exportu ČR do eurozóny došlo k nárůstu objemu obchodovaného zboží za současného poklesu podílu tohoto uskupení států na celkovém vývozu ČR (viz graf II.3.5.1). Podíl exportu ČR do prioritních zemí na celkovém vývozu ČR zůstal (při meziročním srovnání) nezměněn. Objem však mírně vzrostl. Totéž platí pro zájmové země. Prioritní země jsou trhy, na nichž v minulosti české firmy tradičně působily a také trhy, na nichž svou přítomností Česko zaostává za konkurencí z jiných zemí.

Graf č. II.3.5.1 Podíl exportu v 3. čtvrtletí 2012 a 2013 do EU, prioritních a zájmových zemí

Pramen: ČSÚ, graf MPO 68



II.4 VNITŘNÍ OBCHOD Maloobchodní tržby ve třetím čtvrtletí vzrostly

Maloobchodní tržby (ve stálých cenách) ve třetím čtvrtletí roku 2013 meziročně vzrostly o 2,5 %. Výsledek navázal na mírný růst ve druhém čtvrtletí tohoto roku, kdy se maloobchodní tržby meziročně zvýšily o 0,3 %. Pokles, který pokračoval od druhého čtvrtletí roku 2012 a jenž byl způsoben především slabou domácí poptávkou provázenou pomalým růstem mezd a obavami obyvatelstva z dalšího vývoje ekonomiky, tak byl přerušen. Za růstem ve třetím čtvrtletí 2013 stojí především oživení růstu v motoristickém a nepotravinářském segmentu, naopak klesly tržby za pohonné hmoty a potraviny. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku mělo 3. čtvrtletí 2013 o tři pracovní dny více. Červenec zaznamenal reálný růst maloobchodních tržeb o 4 % zejména díky oživení v motoristickém segmentu. V srpnu se maloobchodní tržby mírně snížily o 0,3 % především snížením prodeje pohonných hmot. V září se však maloobchodní tržby opět díky vyššímu prodeji v motoristickém segmentu zvýšily o 3,7 %.

Graf č. II.4.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ; listopad 2013, graf MPO Meziroční pokles evidoval prodej pohonných hmot a potravin

K meziročnímu zlepšení maloobchodu ve třetím čtvrtletí 2013 přispěl meziroční nárůst tržeb v motoristickém segmentu o 8,1 % a v samotném maloobchodě (včetně prodeje pohonných hmot) o 0,3 %. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly o 2,5 %, za pohonné hmoty a potraviny naopak klesly (o 5,5 %, resp. o 0,2 %). Maloobchod mimo prodeje pohonných hmot vzrostl ve třetím čtvrtletí o 1,3 %. Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu (SAP) byl ve třetím čtvrtletí zaznamenán meziroční nárůst tuzemských prodejů osobních automobilů a malých užitkových vozidel o 8,2 % na 17 330 kusů vozů, přičemž prodeje největší české automobilky Škody Auto zaznamenaly ve stejném období meziroční nárůst o 8,4 % na 14 551 kusů.

69



Tabulka č. II.4.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změna v %) Maloobchod včetně motoristického segmentu Obchod, opra vy a údržba motorových vozi del Prodej pohonných hmot (p.h.) Ma l oobchod kromě p.h.

1.Q 4,8

2011 2.Q 3.Q 1,2 0,5

4.Q 0,9

1.Q 0,9

12,0 -5,5

1,8 -3,6

4,1 -2,0

4,0 -3,4

3,0

1,8

-0,7

0,2

2013

2012 2.Q 3.Q -2,1 -1,0

4.Q -1,7

1.Q -3,0

2.Q 0,3

3.Q 2,5

2,7 0,0

-2,9 -4,4

-2,1 0,3

-3,9 -1,5

-7,4 -4,1

3,6 -1,5

8,1 -5,5

0,2

-1,4

-0,8

-0,8

-0,6

-0,9

1,3

Pramen: ČSÚ, listopad 2013 Objem prodeje pohonných hmot poklesl

Ve třetím čtvrtletí roku 2013 byl evidován meziroční pokles prodeje pohonných hmot o 5,5 %, což pravděpodobně také podpořil nárůst cen uhlovodíkových paliv na světových trzích. Jedná se o nejvyšší propad od prvního čtvrtletí roku 2011. Další pokles se očekává v budoucnu vlivem nárůstu cen, souvisejícím s oslabením koruny.

Tržby internetových prodejců rostou

Třetí čtvrtletí roku 2013 potvrdilo pozitivní vývoj v oblasti prodeje přes internet průměrným růstem o 24,8 %. Nejvyššího růstu bylo dosaženo v září (o 29,3 %). Tento segment dosahuje dlouhodobě velmi dobrých výsledků. Internetových prodejů využívá stále větší okruh spotřebitelů (vedle mladých lidí i lidé středního a vyššího věku). Nezanedbatelnou roli v poslední době má i nižší cenová hladina prodávaného zboží. K celkovému růstu přispěl i maloobchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením (růst tržeb o 13,5 %), s oděvy a obuví (o 6,2 %), s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 5,9 %) a s výrobky pro domácnost (o 3,2 %). Naopak negativně se na celkových výsledcích maloobchodu podílel již zmiňovaný maloobchod s pohonnými hmotami, s potravinami ve specializovaných i nespecializovaných prodejnách (pokles tržeb o 2,5 %; resp. o 0,2 %) a s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (pokles o 1,3 %).

Graf č.II.4.2 Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ; listopad 2013, graf MPO

70


Disponibilní důchod i spotřeba vzrostla


Disponibilní důchod ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl o 2 %, což v absolutních hodnotách znamená nárůst o 10,5 mld. Kč (nárůst z 532,9 mld. Kč na 543,4 mld. Kč). Konečná spotřeba domácností se meziročně ve třetím čtvrtletí zvýšila o 1 %, což v hodnotovém vyjádření činí 5,2 mld. Kč (nárůst z 507,8 mld. Kč na 513 mld. Kč.) Úspory domácností ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o cca 20 % (viz. graf č. II.4.3).

Graf č. II.4.3 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny)

Pramen: ČSÚ; leden 2014, graf MPO Indikátory důvěry setrvaly v záporných hodnotách

Indikátor důvěry podnikatelů, vycházející z šetření Českého statistického úřadu byl ve třetím čtvrtletí 2013 trvale pod průměrem roku 2005. Za toto období ukazatel vykázal hodnotu mínus 14,6 % (měřeno vzhledem k průměrné hodnotě roku 2005). Nutno ovšem podotknout, že od dubna 2013 dochází k postupnému zlepšování situace (v dubnu ukazatel vykázal hodnotu mínus 17,3 % kdežto v září mínus 12,5 %). Indikátor důvěry spotřebitelů se dle ČSÚ ve sledovaném období rovněž držel v záporných hodnotách a v průměru za třetí čtvrtletí vykázal hodnotu mínus 15,3 % (relativně k průměru roku 2005). Nicméně, podobně jako v případě důvěry podnikatelů, dochází k postupnému zlepšování situace od července 2013. V červenci byl index roven mínus 18,7 % kdežto v září mínus 12,3 %.

71



Graf č. II.4.4 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby

Pramen: ČSÚ; listopad 2013, graf MPO

Celková důvěra v domácí ekonomiku v září stoupla. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu) se ve srovnání se srpnem zvýšil o 3,2 bodu na hodnotu 1,2 bodu. Po více jak roce index opět zaznamenal kladnou hodnotu.

V.4.1 Vnitřní obchod v EU Evropská unie mírně roste

Obrat maloobchodu se ve třetím čtvrtletí 2013 vyvíjel cestou meziročního zvýšení o 0,1 % v eurozóně a nárůstu o 1 % v případě EU. Nejvyšší hodnoty ve sledovaném období zaznamenalo Lucembursko (o 10,27 %) a Malta (o 6,1 %). Naopak největší propad zaznamenalo Řecko (o 9,8 %), Kypr (o 3,57 %) a Slovinsko (o 3,43 %). Projevuje se růst vnitřní poptávky i u našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera, Německa, což potvrzují předstihové indikátory. Průběh meziročního srovnání výsledků maloobchodního obratu v Evropě je vidět v grafu č. II.4.1.1.

72



Graf č. II.4.1.1 Indexy obratu prodeje v maloobchodu (vyjma automobilového průmyslu) v EU (meziroční změna v %)

Pramen: Eurostat; prosinec 2013, graf MPO Indexy důvěry EU a eurozóny se zlepšily

Z hlediska meziročního srovnání došlo ke zlepšení důvěry spotřebitelů ve všech měsících třetího čtvrtletí. Pozitivní trend vývoje ukazatele důvěry spotřebitelů lze sledovat také meziměsíčně, a to v EU i v eurozóně. V případě EU došlo ke zlepšení ukazatele z červencové hodnoty mínus 14,8 na mínus 11,7 bodů v září a v eurozóně indikátor zaznamenal nárůst indexu z červencových mínus 17,4 na mínus 14,9 bodů v září.

Graf č. II.4.1.2 Index důvěry spotřebitelů v EU (meziroční změny v %)

Pramen: Eurostat; listopad 2013, graf MPO Indikátor ekonomického sentimentu se pro ČR zlepšil

Indikátor ekonomického sentimentu, předstihový ukazatel ekonomické aktivity vycházející z průzkumů důvěry mezi subjekty podnikajícími v maloobchodě a z důvěry spotřebitelů, měl zlepšující se tendenci v Německu, České republice i na Slovensku. 73



V červenci index pro ČR dosáhl hodnoty mínus 12,8 bodu. V srpnu a září 2013 ukazatel sice zaznamenal postupné zlepšování na mínus 10,5 a mínus 7,7 bodu, avšak i tak se stále jedná o výrazné záporné výsledky. Poměrně dobré výsledky oproti tomu ve sledovaném období vykázal indikátor pro Německo. Jeho hodnoty nejenže ctily pozitivní trend vývoje, ale rovněž se pohybovaly v kladné části osy (červenec 0,5 bodu, srpen 3,8 bodu a září 4,1 bodu). Numerické výsledky EU jako celku byly z hlediska tohoto indikátoru podstatně horší než v případě jejich tahouna – Německa, ale trend lze hodnotit velmi pozitivně (červenec mínus 5 bodů, srpen mínus 1,8 bodu a září dokonce plus 0,7 bodu), což lze říci i o eurozóně (červenec mínus 7,5 bodu, srpen mínus 4,7 bodu a září mínus 3,1 bodu).

Graf č. II.1.3 Indikátor ekonomického sentimentu v EU

Pramen: Eurostat; listopad 2013, graf MPO Maloobchod bude pravděpodobně stagnovat

Důvěra obchodníků v ekonomiku v září výrazněji vzrostla, nicméně v říjnu a listopadu již tak optimistická nebyla. Obchodníci očekávají další mírné zlepšení ke konci roku, které je spojené s Vánočními svátky. Nicméně i přes toto očekávání se v maloobchodě v nadcházejících měsících nepředpokládá výraznější obrat k lepšímu. Optimismu zatím nenasvědčuje ani nálada spotřebitelů, kteří větší nákupy spíše odkládají.

74



II.5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE PZI ve 3. čtvrtletí výrazně klesly

Zatímco se evropská ekonomika dostala ve 3. čtvrtletí z recese, celková investiční atmosféra v Evropě se i nadále držela v útlumu. S ní korespondovala i investiční aktivita v tuzemské ekonomice, a tomu odpovídal i vývoj přímých investic v ČR, který reflektoval sice slábnoucí, nicméně zatím přetrvávající trend poklesu investičního kapitálu. Příliv přímých zahraničních investic (PZI) do České republiky ve třetím čtvrtletí 2013 výrazně klesl. Zahraniční firmy investovaly celkem 2,0 mld. Kč, což je zlomek objemu investovaný ve stejném období předchozího roku. Nejvýznamnější podíl na PZI v tuzemsku měly reinvestované zisky spolu se základním jměním, které ve třetím čtvrtletí dosáhly výše 43,2 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zvýšení o 10,2 mld. Kč a oproti druhému čtvrtletí 2013 se jedná o zvýšení o 18,1 mld. Kč (41,9 %). Předpokládaný objem reinvestovaného zisku dosáhl 25,3 mld. Kč a 17,9 mld. Kč představovaly investice do základního kapitálu. Ostatní kapitál, tedy úvěrové vztahy mezi přidruženými podniky (poskytnutí finančních úvěrů tuzemskými firmami do zahraničí), vykázal čistý odliv prostředků do zahraničí ve výši 41,2 mld. Kč.

Tabulka č. I.5.1 PZI do ČR za jednotlivá čtvrtletí v letech 2010, 2011, 2012 a 2013 (mld. Kč) 2010

PZI (v mld. Kč)

2012

2013

2.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2. Q

3. Q

4.Q

1. Q 2. Q 3. Q

23,5

29,9 40,8 23,0

-2,2

32,5

-26,5

37,2

36,6

53,3

53,5

64,0

56,0 21,5

- zá kl a dní jmění a rei nves tova ný zi s k 27,1

28,8 42,1 23,1

12,3

6,5

-9,4

9,4

32,0

78,9

33,0

37,8

62,7 25,1

43,2

- os ta tní ka pi tá l

1,1

-14,5

26,0

-17,2

27,8

4,6

-25,7 20,5

26,1

-6,7

-41,2

přímé investice zahraniční v tuzemsku

-3,5

3.Q

2011

1.Q

-1,3 -0,1

-3,2

2,0

Pramen: ČNB, prosinec 2013, graf MPO

Graf č. I.5.1 Porovnání PZI v jednotlivých kvartálech v letech 2010 - 2013 (mld. Kč)

Pramen: ČNB, prosinec 2013, graf MPO Také domácí podniky investovaly ve 3. čtvrtletí méně

Tuzemské podniky uskutečnily přímé investice v zahraničí v objemu 8,8 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená o 0,71 mld. Kč méně. Předpokládaný objem reinvestovaného zisku dosáhl 4,8 mld. Kč a 1,9 mld. Kč představovaly investice do základního kapitálu dceřiných společností. Zatímco v prvním 75



čtvrtletí roku tuzemské společnosti zahraničním dceřiným firmám poskytly ve formě ostatního kapitálu zdroje ve výši 5,5 mld. Kč, ve druhém čtvrtletí došlo k opačnému pohybu finančních prostředků a dceřiné firmy v zahraničí tuzemským firmám převedly ve formě ostatního kapitálu prostředky ve výši 2,5 mld. Kč. Třetí čtvrtletí navázalo na čtvrtletí první, tj. tuzemské společnosti zahraničním dceřiným firmám poskytly ve formě ostatního kapitálu zdroje ve výši 2,0 mld. Kč.

Tabulka č. I.5.2 Porovnání PZI v zahraničí v letech 2012 a 2013 2010 PZI (v mld. Kč)

2011

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q 1.-4.Q 1.Q

2.Q

3.Q

2012 2013 4.Q 1.-4.Q 1.Q 2. Q 3. Q 1.-3.Q 4.Q 1.-4.Q 1.Q 2. Q 3. Q 1.-3.Q

9,6

-0,3

3,2

9,8

22,3

-6,2 15,6 -8,7

5,1

5,8

5,9

5,1

9,5

20,6

5,7

26,3

30,0 11,7

8,8

50,5

- zá kl a dní jmění a rei nves tova ný zi s k 3,6

3,0

3,8

5,4

15,8

-3,4 -2,8 11,3 -3,6

1,5

6,2

5,6

4,9

16,7

5,6

22,3

24,5 13,9

6,8

45,2

- os ta tní ka pi tá l

-3,3

-0,6

4,4

6,5

-2,8 18,4 -19,9 8,7

4,3

-0,3 -0,4

4,6

3,9

0,1

4,0

5,5

2,0

5,2

Přímé investice v zahraničí

6,0

-2,2

Pramen: ČNB, prosinec 2013, tab. MPO

Graf č. I.5.2 Porovnání PZI v zahraničí v letech 2010 – 2013 (mld. Kč)

Pramen: ČNB, prosinec 2013, graf MPO

76



PŘÍLOHA: Obchodní výměna s prioritními zeměmi v 3. čtvrtletí roku 2013 Brazílie Tab. 1: Export ČR do Brazílie Nomenklatura SITC Kód Název 0

Potraviny a živá zvířata

1

Nápoje a tabák

2

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

7

Stroje a dopravní prostředky

8

Průmyslové spotřební zboží Celkem

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

288

372

1 468

2 461

127 709

95 232 8 877

84 543

114 597

317 500

385 613

1 215 374

1 049 984

314 049

194 019

2 060 930

1 851 155

Zdroj: ČSÚ

Tab. 2: Import ČR z Brazílie Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

957 943

799 849

0


1

Nápoje a tabák

74 870

81 198

2


47 368

36 754

3


16

4

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

56

845

5


278 941

228 777

6


112 921

87 410

7


249 782

231 150

8

Průmyslové spotřební zboží

38 787

29 862

1 760 684

1 495 850

Celkem

Zdroj: ČSÚ

77



Čína Tab. 3: Export ČR do Číny Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


34 285

56 831

1

Nápoje a tabák

15 600

18 016

2


553 226

643 275

3


10 942

9 138

4


5


258 806

353 064

6


921 952

995 723

7


4 638 425

6 225 167

8


1 041 652

1 160 499

9

Komodity a předměty obchodu, j.n.

35

7

7 474 924

9 461 770

Celkem

50

Zdroj: ČSÚ

Tab. 4: Import ČR z Číny Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

383 757

408 468

9 803

4 902

320 598

374 133

423

3 070

1 537

4 561

0


1

Nápoje a tabák

2


3


4


5


1 248 372

1 613 265

6


4 852 627

5 396 891

7


54 885 912

49 734 957

8


12 965 277

12 755 867

9


11 143

3 831

74 679 451

70 299 944

Celkem

Zdroj: ČSÚ

78



Indie Tab. 5: Export ČR do Indie Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

562

2 677

15

9

324 185

91 731

25 275

40 200

0


1

Nápoje a tabák

2


3


5


371 455

482 735

6


236 803

235 498

7


1 488 830

2 065 705

8


195 648

207 217

9


1

0

2 642 774

3 125 772

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 6: Import ČR z Indie Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


64 404

69 608

1

Nápoje a tabák

12 897

13 236

2


178 159

103 113

3


4

117

4


1 759

2 169

5


534 651

598 510

6


673 850

753 340

7


797 041

876 546

8


675 420

623 231

9


12

0

2 938 197

3 039 869

Celkem

Zdroj: ČSÚ

79



Irák Tab. 7: Export ČR do Iráku NomenklaturaSITC Kód Název 0


1

Nápoje a tabák

2


3


5


6

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

10 406

24 932

111 924

87 612

301

990 142

20 407

7 698


202 607

122 162

7


305 055

246 782

8


30 313

79 147

681 014

569 465

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 8: Import ČR z Iráku NomenklaturaSITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


4

427

2


6

0

6


0

3

7


10

1

8


0

10

20

442

Celkem

Zdroj: ČSÚ

80



Kazachstán Tab. 9: Export ČR do Kazachstánu Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

37 085

6 101

0


1

Nápoje a tabák

3 798

3 275

2


4 013

1 306

3


99

535

5


113 858

157 944

6


219 222

144 629

7


1 566 745

1 800 411

8


131 740

117 582

2 076 561

2 231 783

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 10: Import ČR z Kazachstánu Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


601

4 784

2


495

3 126

3


1 148 165

942 500

5


287 824

319 282

6


161 310

152 590

7


558

226

8


533

20

1 599 485

1 422 528

Celkem

Zdroj: ČSÚ

81



Mexiko Tab. 11: Export ČR do Mexika Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

972

96

0


1

Nápoje a tabák

1 438

421

2


9 637

5 804

3


48

100

5


80 634

90 496

6


349 779

475 485

7


1 952 093

1 447 092

8


203 024

137 062

2 597 625

2 156 555

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 12: Import ČR z Mexika Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


76 252

102 533

1

Nápoje a tabák

16 935

12 896

2


73 852

50 686

3


59

17

4


3 708

1 555

5


78 016

82 938

6


114 333

125 257

7


1 409 455

1 477 983

8


409 116

521 577

9


1 899

1 152

2 183 625

2 376 593

Celkem

Zdroj: ČSÚ

82



Rusko Tab. 13: Export ČR do Ruska Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


358 748

374 704

1

Nápoje a tabák

141 600

134 405

2


122 231

120 288

3


70 126

63 032

4


2 076

987

5


2 780 118

2 458 315

6


2 741 795

2 843 923

7


20 422 997

19 137 978

8


2 556 134

2 925 284

9

Komodity a předměty obchodu, j.n. Celkem

403 29 195 826

28 059 319

Zdroj: ČSÚ

Tab. 14: Import ČR z Ruska Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


25 147

82 235

1

Nápoje a tabák

10 553

23 325

2


1 728 401

1 387 593

3


32 195 620

34 788 563

4


572

5 593

5


1 183 929

1 334 880

6


1 399 823

2 675 329

7


383 847

446 645

8


74 287

65 477

9


8

85

37 002 186

40 809 727

Celkem

Zdroj: ČSÚ

83



Turecko Tab. 15: Export ČR do Turecka Nomenklatura SITC Kód

Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

77 175

52 195

3 027

8 662

0


1

Nápoje a tabák

2


175 134

154 003

3


264 791

61 789

4


5


6

28 336 008

344 888


1 304 418

1 704 957

7


5 281 021

7 331 293

8


417 778

568 053

9


156 296

187 042

8 015 677

10 412 879

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 16: Import ČR z Turecka Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

464 502

408 913

0


1

Nápoje a tabák

42 763

39 462

2


68 215

59 388

3


17

507

4


52

27

5


242 140

239 818

6


1 196 938

1 325 165

7


1 739 795

2 152 135

8


1 176 442

1 177 838

9


471

19

4 931 334

5 403 271

Celkem

Zdroj: ČSÚ

84



Ukrajina Tab. 17: Export ČR na Ukrajinu Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

198 716

187 198

0


1

Nápoje a tabák

32 695

33 541

2


70 899

61 816

3


23 753

38 648

4


20

194

5


1 126 674

1 025 336

6


700 984

930 816

7


5 598 501

5 289 010

8


605 792

622 905

8 358 033

8 189 464

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 18: Import ČR z Ukrajiny Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

66 066

61 647

1 652

1 155

3 246 035

4 122 660

762 303

770 467

4 780

51 436

0


1

Nápoje a tabák

2


3


4


5


139 772

109 577

6


407 855

465 827

7


493 253

771 024

8


128 483

142 223

9


0

27

5 250 200

6 496 044

Celkem

Zdroj: ČSÚ

85



USA Tab. 19: Export z ČR do Spojených států amerických Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


47 603

58 791

1

Nápoje a tabák

69 375

49 550

2


49 997

83 993

3


85 804

112 799

4


5


1 704 936

1 839 677

6


4 250 966

4 064 724

7


8 657 233

9 389 486

8


2 134 173

2 322 018

9


4 086

18

17 004 173

17 921 107

Celkem

50

Zdroj: ČSÚ

Tab. 20: Import ČR ze Spojených států amerických Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

296 145

432 426

81 292

67 758

0


1

Nápoje a tabák

2


475 049

438 658

3


254 052

48 929

4


9 655

7 522

5


2 158 354

2 744 815

6


1 580 741

1 496 303

7


6 521 502

7 061 727

8


2 438 719

2 244 172

9


18 671

8 258

13 834 179

14 550 568

Celkem

Zdroj: ČSÚ

86



Vietnam Tab. 21: Export ČR do Vietnamu Nomenklatura SITC Kód

Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

0


9 556

171 083

1

Nápoje a tabák

1 951

1 146

2


8 207

29 142

3


4 980

0

4


1

0

5


32 327

117 487

6


26 803

63 546

7


327 860

987 102

8


89 670

898 330

501 355

2 267 835

Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tab. 22: Import ČR z Vietnamu Nomenklatura SITC Kód Název

tis. Kč 7-9/2012

7-9/2013

177 648

171 083

9 386

1 146

40 388

29 142

50

0

0


1

Nápoje a tabák

2


4


5


68 776

117 487

6


51 300

63 546

7


565 785

987 102

8


988 119

898 330

1 901 453

2 267 835

Celkem

Zdroj: ČSÚ

87

Př ílohová část

OBSAH

Str ana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

1

II. PRŮMYSL

8

III. STAVEBNICTVÍ

10

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

12

V. VNITŘNÍ OBCHOD

17

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, změna ve stálých cenách) Spotřeba domácností Spotřeba vlády Spotřeba neziskových institucí Hrubý fixní kapitál Změna zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance zahraničního obchodu

Průměrná měsíční mzdaxxx/ (meziroční změna v %) nominální reálná

Strana 1

Měrná jednotka

2012

mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč

% %

2013 3.Q

1.Q

2.Q

1.-2. Q

3 846,4 -0,9 1 916,1 -2,1 788,8 -1,9 28,0 0,3 888,2 -4,3 10,0 3 000,9 4,7 2 785,6 2,5 215,3

960,1 -2,3 482,0 -1,3 201,0 1,3 7,2 2,9 211,7 -5,6 0,4 742,1 -3,8 684,3 -3,1 57,8

961,5 -1,7 484,7 -0,3 200,2 1,4 7,2 3,4 211,9 -6,1 -11,4 754,5 0,5 685,5 -0,9 69,0

1 921,6 -2,0 966,7 -0,8 401,2 1,4 14,4 3,2 423,6 -5,8 -11,0 1 496,6 -1,7 1 369,8 -2,0 126,8

962,3 -1,2 483,0 -0,1 201,8 2,5 7,3 4,4 211,2 -5,3 4,0 764,7 0,3 709,6 2,3 55,1

2 883,9 -1,7 1 449,7 -0,6 603,0 1,7 21,7 3,6 634,8 -5,7 -7,1 2 261,3 -1,0 2 079,4 -0,6 181,9

2,7 -0,6

-0,3 -2,1

1,2 -0,3

0,5 -1,2

1,3 0,1

0,7 -0,8

MPO - odbor ekonomických analýz Pramen: ČSÚ x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

Pramen: ČSÚ

MPO - odbor ekonomických analýz

1.-3.Q

4.Q

1.-4.Q


Strana 2

Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách, sezónně upravená data, změna v %) mezičtvrtletně 2012

meziročně 2012

2013

2013

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Rumunsko

1,1

0,6

0,8

1,6

0,8

2,3

1,6

4,1

Lotyšsko

0,8

1,8

0,0

1,2

5,4

6,7

4,5

3,9

Litva

0,7

0,8

0,6

0,2

3,4

3,8

3,8

2,3

Polsko

0,2

0,3

0,5

0,6

0,8

0,8

1,2

1,7

Maďarsko

-0,5

0,9

0,4

0,8

-2,5

-0,3

0,5

1,6

Spojené království

-0,3

0,4

0,7

0,8

-0,2

0,2

1,3

1,5

Slovensko

0,0

0,2

0,3

0,2

0,8

0,7

0,7

0,7

Bulharsko

0,1

0,1

-0,1

0,5

0,6

0,4

0,2

0,7

Estonsko

0,5

-0,2

-0,2

0,4

4,0

1,5

1,5

0,6

Německo

-0,5

0,0

0,7

0,3

0,3

-0,3

0,5

0,6

Dánsko

-0,4

0,0

0,6

0,4

-0,4

-0,7

0,5

0,5 0,4

Belgie

-0,1

0,0

0,2

0,3

-0,4

-0,5

0,1

Švédsko

-0,2

0,5

-0,1

0,1

1,8

1,6

0,6

0,3

Rakousko

-0,1

0,1

0,0

0,2

0,8

0,4

0,2

0,2

Francie

-0,2

-0,1

0,5

-0,1

-0,3

-0,4

0,5

0,2

EU-28

-0,4

-0,1

0,4

0,2

-0,7

-0,8

-0,1

0,1

Finsko

-0,7

-0,1

0,3

0,4

-2,2

-2,8

-1,1

-0,2

eurozóna-17

-0,5

-0,2

0,3

0,1

-1,0

-1,2

-0,6

-0,4

Croatia

-0,4

0,0

-0,2

.

-2,3

-1,5

-0,7

-0,6

Nizozemí

-0,6

-0,3

0,0

0,1

-1,5

-1,4

-1,7

-0,8

Portugalsko

-1,0

-0,4

1,1

0,2

-3,8

-4,1

-2,0

-1,0

Španělsko

-0,8

-0,4

-0,1

0,1

-2,1

-2,0

-1,6

-1,1

Slovinsko

-0,9

-0,3

-0,1

0,0

-3,2

-3,0

-1,8

-1,3

Česká republika

-0,3

-1,3

0,6

-0,5

-1,4

-2,3

-1,3

-1,6

Itálie

-0,9

-0,6

-0,3

-0,1

-3,0

-2,5

-2,2

-1,9

Řecko

.

.

.

.

-5,7

-5,5

-3,7

-3,0

Kypr

-1,6

-1,7

-1,8

-0,8

-3,5

-4,9

-5,8

-5,7

Malta

0,2

0,2

1,8

.

1,6

2,0

3,3

.

Lucembursko

1,1

-0,6

1,6

.

0,2

1,2

2,4

.

Irsko

-0,2

-0,6

0,4

.

-1,0

-1,1

-1,1

.

Pramen: Eurostat

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Míra inflace (roční klouzavý průměr)

Strana 3

Měrná jednotka 2012

leden

únor

březen

1.Q

duben květen červen

2013 2.Q červenec srpen

září

3.Q

říjen

listopad prosinec 2013

%

-

3,2

3,0

2,8

-

2,7

2,5

2,3

-

2,2

2,0

1,8

-

1,6

1,5

1,4

-

%

3,3

1,9

1,7

1,7

1,8

1,7

1,3

1,6

1,5

1,4

1,3

1,0

1,5

0,9

1,1

1,4

1,4

% % % % % % % % % % % %

6,9 2,6 -3,1 5,0 -1,1 9,3 2,8 -2,4 -0,2 2,0 3,8 1,9

5,7 3,9 -2,3 2,6 -1,1 3,4 -1,1 -4,8 -0,4 1,5 2,7 1,9

5,0 3,6 -2,8 2,6 -0,8 3,3 -0,6 -4,9 0,2 1,6 2,3 1,5

4,0 3,5 -3,4 2,6 -0,3 3,7 -0,7 -4,9 0,0 1,6 2,3 1,7

4,9 3,6 -2,8 2,6 -0,8 3,5 -0,8 -4,9 -0,1 1,6 2,4 1,7

5,0 5,0 -2,5 2,6 -0,9 3,8 -1,7 -6,7 -0,2 1,6 2,0 2,4

4,9 4,3 -2,5 1,8 -0,7 3,6 -1,6 -9,8 -0,2 1,5 1,9 1,7

6,3 3,3 -1,4 1,6 -0,6 3,3 -0,4 -12,0 0,0 1,4 1,8 2,2

5,4 4,2 -2,1 2,0 -0,8 3,6 -1,2 -9,5 -0,1 1,5 1,9 2,1

5,7 3,2 0,0 1,2 -0,6 2,1 0,6 -11,9 0,2 1,4 2,1 1,7

5,6 3,5 0,0 1,3 -0,6 1,8 -0,5 -10,9 0,4 1,4 2,1 1,6

4,6 3,5 0,9 1,2 -1,2 1,4 -1,2 -11,6 0,5 1,4 1,9 1,2

5,2 3,7 -1,6 1,9 -0,8 2,9 -0,8 -8,6 0,1 1,5 2,1 1,8

3,5 3,1 1,3 1,3 -1,1 1,4 -1,4 -11,2 0,8 1,2 1,8 1,2

3,9 3,0 0,9 1,3 -2,0 0,8 -0,3 -9,3 1,1 1,2 1,8 0,3

4,8 3,5 1,6 1,2 -1,9 0,4 1,1 -9,0 0,9 1,1 1,8 1,1

4,9 3,6 -0,9 1,8 -1,0 2,4 -0,7 -8,9 0,3 1,4 2,0 1,6

Ceny ve výrobní sféře (roční klouzavý průměr) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

-

1,9 -0,7 4,8

1,7 -0,7 6,2

1,6 -0,7 7,4

-

1,4 -0,8 8,8

1,3 -0,9 9,9

1,2 -0,9 10,5

-

1,2 -1,0 10,6

1,1 -1,1 10,0

1,0 -1,1 9,4

-

0,8 -1,1 7,8

0,8 -1,1 6,1

0,8 -1,1 4,5

-

Ceny ve výrobní sféře (stejné období předch. roku = 100) průmysl stavební práce zemědělství

% % %

2,1 -0,7 3,8

1,4 -0,9 15,4

1,3 -1,0 15,6

1,0 -1,1 12,5

0,5 -1,3 12,7

0,3 -1,3 8,0

0,7 -1,4 7,3

0,5 -1,3 9,3

1,1 -1,4 4,7

0,5 -1,4 -0,2

0,6 -1,3 -0,1

0,8 -1,2 8,2

0,0 -1,0 -3,3

0,7 -0,8 -5,2

1,7 -0,7 -4,3

0,8 -1,1 4,5

Podíl nezaměstnaných osob (stav ke konci období)

%

8,0

8,1

8,0

7,7

7,5

7,3

-

7,5

7,5

7,6

-

7,6

7,7

8,2

-

42,4

-36,8

8,4

-30,5

-23,2

8,3

-31,5

4,0

-8,6

-2,0

-38,2

-9,5

-31,6

-1,9

-81,3

Spotřebitelské ceny (stejné období předch. roku = 100) Úhrn v tom: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva zařízení domácností, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

-

Saldo státního rozpočtu (ke konci období)

mld. Kč -101,0

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF


1,2 -0,9 14,4 14,0

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Ukazatel Peněžní zásoba M2 (k 31.12. předchozího roku) Vklady korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory Úvěry korunové (k 31.12. předchozího roku) obyvatelstvo ostatní sektory

Měrná jednotka mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v % mld. Kč změna v %

2012 3 129,5 4,5 2 849,1 6,9 1 594,7 3,7 1 254,4 11,4 2 014,4 2,7 1 043,3 3,5 971,1 1,8

Platební bilance Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Finanční účet Přímé investice Zahraniční v ČR Portfoliové investice Dlouhodobý kapitál Krátkodobý kapitál

mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD mil. USD

-4 727,2 7 460,5 2 545,0 -14 695,0 6 222,0 9 238,4 10 574,5 2 155,5 -1 306,8 -4 308,2

Devizové rezervy ČNB

mld. USD

44,9

Zahraniční zadluženost

mld. USD

101,9

Pramen: ČNB

Strana 4

leden

únor

březen

3 110,5 -0,6 2 938,8 3,1 1 613,8 1,2 1 324,9 5,6 2 019,8 0,3 1 041,8 -0,1 978,0 0,7

3 114,9 -0,5 2 933,4 3,0 1 617,7 1,4 1 315,8 4,9 2 022,5 0,4 1 041,8 -0,1 980,7 1,0

3 112,8 -0,5 2 971,8 4,3 1 619,8 1,6 1 352,0 7,8 2 024,9 0,5 1 044,9 0,2 979,9 0,9

1.Q

duben

květen

červen

3 149,7 0,6 2 969,2 4,2 1 627,1 2,0 1 342,1 7,0 2 022,7 0,4 1 047,4 0,4 975,3 0,4

3 147,9 0,6 2 936,1 3,1 1 612,0 1,1 1 324,1 5,6 2 019,9 0,3 1 052,5 0,9 967,4 -0,4

3 147,6 0,6 2 916,4 2,4 1 614,4 1,2 1 302,0 3,8 2 023,6 0,5 1 055,4 1,2 968,2 -0,3

705,2 2 783,3 811,3 -3 327,4 -67,3 1 344,3 2 891,6 978,0 -1 880,7 -513,2 46,0

45,3

44,5 98,7

2.Q

2013 červenec 3 186,1 1,8 2 928,1 2,8 1 612,5 1,1 1 315,6 4,9 2 028,2 0,7 1 061,0 1,7 967,2 -0,4

srpen

září

3 181,8 1,7 2 929,1 2,8 1 612,5 1,1 1 316,6 5,0 2 037,2 1,1 1 065,6 2,1 971,6 0,0

3 176,7 1,5 2 905,5 2,0 1 610,9 1,0 1 294,6 3,2 2 045,9 1,6 1 070,0 2,6 975,9 0,5

-742,7 3 123,5 713,6 -4 280,9 1 496,5 492,1 1 084,8 2 398,6 -1 325,5 -141,5 44,8

43,7

43,6 102,1

3.Q

říjen

listopad

3 195,5 2,1 2 921,3 2,5 1 613,0 1,2 1 308,2 4,3 2 055,5 2,0 1 075,8 3,1 979,7 0,9

-1 493,2 1 980,3 502,2 -3 832,3 -1 738,7 -347,2 102,3 -366,2 -672,3 -407,3 44,7

44,8

45,8 102,1

47,5

55,5

prosinec

4.Q

2013


Strana 5

Nezaměstnanost podle krajů Kraj

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR Pramen: MPSV

počet uchazečů o zaměstnání 35 831 50 170 24 361 20 547 17 136 58 300 22 783 21 697 21 467 22 508 60 061 35 036 28 103 75 185 493 185

k 30.9.2012 počet podíl volných nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu míst v% 10 222 4,4 4 314 7,0 2 472 7,0 3 031 6,3 1 404 10,1 2 224 13,2 2 074 9,6 1 694 7,4 2 149 7,7 1 018 8,5 3 103 9,4 1 370 10,3 1 457 9,1 4 277 11,4 40 809

8,4


počet uchazečů o zaměstnání 44 508 58 282 27 386 24 451 18 808 64 019 24 905 25 432 23 510 24 500 65 727 39 313 31 237 84 980 557 058

k 30.9.2013 počet podíl volných nezaměstnaných pracovních na obyvatelstvu míst v% 8 358 5,1 4 421 6,5 2 722 6,1 3 189 6,1 1 246 8,9 2 774 11,1 2 955 8,1 1 590 6,7 2 717 6,6 1 054 6,9 2 940 8,1 1 558 8,8 2 649 7,6 3 249 9,8 41 422

7,6

k 30.11.2013 podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v% 5,1 6,6 6,4 6,0 9,0 11,2 8,1 6,8 6,7 7,1 8,3 9,0 7,7 9,9 7,7

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 6

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA

(meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr ČR Eurozóna EU Belgie Irsko Maďarsko Německo Polsko Portugalsko Rakousko Finsko Švédsko Lotyšsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko USA Pramen: Eurostat

1,6 2,2 2,2 2,5 2,2 3,5 1,9 2,2 2,1 2,1 0,8 0,8 6,9 3,5 2,8 2,5 3,4 3,0

2,1 2,2 2,2 2,3 2,7 4,0 1,8 1,3 3,0 1,7 1,3 1,5 6,6 3,3 4,3 2,5 3,6 3,2

3,0 2,1 2,3 1,8 2,9 7,9 2,3 2,6 2,4 2,2 1,6 1,7 10,1 3,0 1,9 3,8 2,8 2,8

6,3 3,3 3,7 4,5 3,1 6,0 2,8 4,2 2,6 3,2 3,9 3,3 15,3 4,2 3,9 5,5 4,1 3,8

0,6 0,3 1,0 0,0 -1,7 4,0 0,2 4,0 -0,9 0,4 1,6 1,9 3,3 1,3 0,9 0,9 -0,2 -0,4

1,2 1,6 2,1 2,3 -1,6 4,7 1,2 2,7 1,4 1,7 1,7 1,9 -1,2 4,7 0,7 2,1 2,0 1,6

2,1 2,7 3,1 3,4 1,2 3,9 2,5 3,9 3,6 3,6 3,3 1,4 4,2 3,1 4,1 2,1 3,1 3,5

3,5 2,5 2,6 2,6 1,9 5,7 2,1 3,7 2,8 2,6 3,2 0,9 2,3 1,0 3,7 2,8 2,4 2,1

1

2

3

4

1,8 2,0 2,1 1,5 1,5 2,8 1,9 1,6 0,4 2,8 2,6 0,7 0,6 0,0 2,5 2,8 2,8 1,5

1,8 1,9 2,0 1,4 1,2 2,9 1,8 1,2 0,2 2,6 2,5 0,5 0,3 0,1 2,2 2,9 2,9 2,0

1,5 1,7 1,9 1,3 0,6 2,3 1,8 1,0 0,7 2,4 2,5 0,5 0,3 -0,2 1,9 2,2 2,6 1,4

1,7 1,2 1,4 1,1 0,5 1,8 1,1 0,8 0,4 2,1 2,4 0,0 -0,4 -0,6 1,7 1,6 1,5 0,8

2013 5 1,2 1,4 1,6 1,1 0,5 1,8 1,6 0,5 0,9 2,4 2,5 0,3 -0,2 -0,3 1,8 1,6 1,8 1,2


Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.

6

7

8

9

1,6 1,6 1,7 1,5 0,7 2,0 1,9 0,2 1,2 2,2 2,3 0,5 0,2 -0,3 1,7 2,2 2,2 1,7

1,4 1,6 1,7 1,6 0,7 1,7 1,9 0,9 0,8 2,1 2,5 0,8 0,5 -0,5 1,6 2,8 1,9 1,8

1,2 1,3 1,5 1,1 0,0 1,6 1,6 0,9 0,2 2,0 2,0 0,8 -0,1 -1,0 1,4 2,2 1,6 1,5

1,0 1,1 1,3 1,0 0,0 1,6 1,6 0,9 0,3 1,8 1,8 0,5 -0,4 -1,0 1,1 1,5 0,5 1,2

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 7

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %) 2005 12

2006 12

2007 12

2008 12

2009 12

2010 12

2011 12

2012 12

-0,4

2,6

5,2

-0,1

-0,8

3,6

4,6

Eurozóna EU

4,7 6,7

4,1 3,4

4,4 4,7

1,2 1,9

-2,9 -1,6

5,3 5,9

Belgie Německo Řecko Španělsko Irsko Maďarsko Rakousko Polsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko

1,5 5,2 9,1 5,2 3,3 7,2 3,3 0,4 4,0 1,8 7,0 3,2 5,4

5,3 4,4 2,7 3,6 0,5 9,2 1,9 3,1 3,4 2,9 5,4 5,9 4,5

5,9 2,5 9,0 5,9 4,0 6,1 5,0 4,4 5,4 6,2 2,9 1,7 5,1

1,3 4,0 -3,2 0,4 2,5 8,7 1,7 2,3 -1,1 3,5 5,9 0,3 3,0

-2,7 -5,2 4,5 0,4 -1,4 0,7 0,2 2,8 0,8 -0,7 -5,1 -0,2 0,9

7,8 5,1 6,9 5,3 2,7 10,9 5,4 7,2 4,9 3,5 -0,8 9,7 5,8

Česká republika

Pramen: EUROSTAT *od roku 2007 vykazováno nově za EU 27

1

2

3

4

1,2

1,4

1,3

1,0

0,6

4,3 4,9

2,3 2,1

1,8 1,6

1,3 1,2

0,5 0,5

4,5 4,0 5,7 5,2 4,4 7,4 3,0 7,1 4,4 2,6 2,5 2,8 -3,1

6,4 1,5 2,1 3,3 2,2 0,8 0,1 0,7 3,4 1,0 3,7 3,0 0,4

5,4 1,5 -0,1 2,7 0,6 -0,2 0,6 0,0 1,6 1,1 3,1 2,2 -0,9

3,4 0,9 1,0 2,2 1,0 0,6 -0,4 0,3 2,1 1,1 1,4 1,1 -1,6

3,1 0,2 -1,3 -0,1 2,7 0,7 -0,8 -0,5 1,3 1,1 0,7 1,3 -1,4


2013 5

6

7

8

9

0,3

0,7

1,1

0,6

0,6

-0,3 -0,3

-0,3 -0,2

0,1 0,4

0,0 0,4

-0,9 -0,5

-0,9 -0,6

1,4 0,0 -2,4 -0,6 0,7 -0,6 -1,1 -2,1 -0,3 0,6 0,8 0,7 -1,7

0,7 -0,2 -0,9 0,7 -0,1 -1,5 -1,2 -2,1 0,3 0,1 -0,4 0,7 -1,5

0,8 0,3 0,8 1,3 1,3 -0,3 -1,2 -1,3 0,7 0,1 -0,3 1,7 -1,2

1,6 0,1 -0,4 1,2 2,9 -0,3 -0,9 -0,9 1,2 0,1 -0,6 1,6 -0,1

0,2 -0,4 -1,8 -0,1 2,7 0,4 -1,4 -1,4 -0,4 0,2 -0,7 0,5 -0,4

-0,9 -0,4 -1,4 0,1 2,1 -0,2 -1,3 -1,7 -1,5 0,1 -0,8 0,3 -0,1

II. PRŮMYSL

Strana 8

(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2010 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Index průmyslové produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) Tržby z přímého vývozu (b.c.) meziroční změna Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziroční změna Průměrná měsíční nominální mzda meziroční změna

Měrná jedn. % mld. Kč % mld. Kč % tis. osob

2012 leden

únor

březen

1. - 3.

duben

květen

červen

2013 1. - 6. červenec

-0,8

-4,2

-5,8

-6,1

-5,4

0,0

-2,1

-4,9

-3,9

2,2

3149,5

250,9

248,2

271,0

770,0

266,1

270,0

266,1

1572,0

252,5

2,1

-4,8

-7,1

-4,4

-5,4

2,4

-0,1

-4,2

-3,1

3,1

1693,1

135,1

137,5

148,4

421,0

149,2

150,0

152,0

872,2

141,3

3,4

-5,2

-3,7

-2,4

-3,7

7,3

2,6

-1,3

-0,5

5,9

885,5

871,9

872,0

874,9

872,9

873,3

873,1

875,0

873,4

876,7

%

0,0

-1,2

-1,4

-1,3

-1,3

-1,4

-1,6

-1,5

-1,4

-1,3

Kč

26 698

25 896

24 548

26 857

25 768

26 885

28 447

26 171

26 468

27 303

%

3,6

1,3

-0,4

1,0

0,6

3,7

1,3

0,4

1,2

3,3

Index produktivity práce*/

%

2,1

-3,6

-5,8

-3,1

-4,2

3,9

1,5

-2,7

-1,5

4,9

Nové zakázky celkem (z b.c.)

%

3,2

-8,4

-3,7

-0,2

-6,2

5,3

2,6

-1,1

-3,6

9,6

Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) Nové zakázky z tuzemska (z b.c)

% %

6,1 -3,0

-10,1 -3,9

-9,7 -10,0

1,1 -3,2

-6,5 -5,3

8,4 -1,9

3,5 -8,7

-2,4 1,9

-4,0 -2,9

10,2 8,2

Pramen: ČSÚ Poznámka: nové zakázky celkem, ze zahraničí a z tuzemska jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30) */ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.


srpen

září

2,0 7,2 252,0 280,3 5,8 9,0 136,7 160,2 8,3 14,1 877,8 879,1 -1,2 -0,9 25 924 25 702 0,8 2,9 7,1 10,0 15,0 17,7 18,3 19,6 7,4 13,1

1. - 9.

říjen

-1,5 3,5 2 357,0 289,5 -0,2 3,4 1 310,4 161,4 2,6 6,5 874,9 882,0 -1,3 -0,4 26 415 27 346 1,6 2,6 1,1 3,9 1,7 10,7 2,1 14,2 0,9 3,0

listopad

prosinec

1. - 12.

II. PRŮMYSL

Strana 9

- organizace s 50 a více zaměstnanci ve 3. čtvrtletí 2013

CZ-NACE

B

Těžba a dobývání

D

Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu

C

Zpracovatelský průmysl

Tržby za prodej vlastních

Tržby z přímého vývozu

Průměrný evidenční

Prům.měs.tržby na 1 zam.

výrobků a služeb v mil. Kč

v mil. Kč

počet zaměstnanců

ve s.c.

Počet

Index

jedn.

prům.

b. c.

meziroč.

Podíl b.c.

b. c.

meziroč.

Podíl*/

produkce

2013

změna

prům=100

2013

změna

prům=100

Podíl**/

v Kč

meziroč.

Úroveň

v Kč

meziroč.

Úroveň

2013

změna

prům=100

2013

změna

prům=100

2013

změna

prům=100

29 787

16 055

-10,4

2,0

3 723

-28,5

0,5

23,2

-5,8

3,4

538 985

-4,9

60,3

3,8

116,4

-2,8

46 257

24,5

5,9

3 112

-224,7

0,4

6,7

24 118

-2,1

2,7

1 917 928

27,1

214,5

40 593

-0,5

154,3

3 840

823 955

-0,9

93,9

876 803

6,4

98,1

25 735

2,3

97,8

0,2

7,5

700 137

3,9

78,3

-4,3

1,3

1 315 327

9,0

147,1

5,4

722 447

5,5

92,1

431 370

8,6

55,0

59,7

0,6

45 820

4,2

5,8

10 551

1,1

1,3

23,0

11

Výroba nápojů

56

4,1

14 505

4,3

1,8

2 801

0,4

0,4

19,3

Výroba tabákových výrobků

Podíl

-11,3

386

Výroba textilií

meziroč.

44

Výroba potravinářských výrobků

12

mzda

osob

107

10

13

Průměrná měsíční

1 101

.

.

5,5

8 904

. 7,3

.

.

.

.

65 445 11 028 .

.

.

.

.

.

30 615

20 874 31 165 .

0,4

79,3

1,4

118,5

.

.

.

1,1

6 699

5,8

0,9

75,2

18 193

-3,3

2,1

489 401

11,1

54,7

20 548

4,6

78,1 56,2

14

Výroba oděvů

68

6,8

1 311

16,4

0,2

940

16,5

0,1

71,7

7 569

-2,0

0,9

173 177

18,8

19,4

14 776

7,8

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

27

0,9

854

45,9

0,1

711

63,4

0,1

83,2

3 289

-5,6

0,4

259 691

54,6

29,1

16 464

6,1

62,6

16

Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb.

112

10,3

11 207

13,4

1,4

6 827

16,8

0,9

60,9

14 014

0,7

1,6

799 713

12,6

89,5

22 000

4,7

83,6

17

Výroba papíru a výrobků z papíru

91

4,0

12 892

3,2

1,6

7 935

6,7

1,0

61,5

14 511

-0,1

1,7

888 420

3,3

99,4

24 732

-2,7

94,0

18

Tisk a rozmnož. nahraných nosičů

57

-5,4

-7,8

0,5

0,2

38,2

8 732

-1,5

1,0

469 893

-6,4

52,6

24 625

-0,1

93,6

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

5

-10,2

-15,0

3,9

1 567 4 018

-14,0

19

4 103 30 713

-13,4

0,5

13,1

0,2

15 318 086

-12,1

1713,5

33 902

-1,3

128,9

Výroba chemických látek a chem. přípravků

120

-7,6

32 115

-7,4

4,1

19 606

-7,0

2,5

61,0

2 005 23 507

-3,4

20

0,0

2,7

1 366 193

-7,3

152,8

27 137

-0,4

103,1

21

Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků

33

12,9

6 564

3,0

0,8

5 400

3,1

0,7

82,3

8 915

-1,8

1,0

736 240

5,0

82,4

30 011

-0,5

114,1

22

Výroba pryžových a plastových výrobků

331

8,3

51 314

7,0

6,5

28 596

8,5

3,6

55,7

60 704

-1,4

6,9

845 314

8,5

94,6

24 001

2,3

91,2

23

Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků

186

3,6

27 022

6,0

3,4

13 183

18,4

1,7

48,8

41 501

-1,6

4,7

651 109

7,6

72,8

27 364

1,5

104,0

24

Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství

117

1,3

39 663

-0,5

5,1

17 710

-1,0

2,3

44,7

39 119

-4,6

4,5

1 013 913

4,4

113,4

26 803

2,2

101,9

25

Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků

607

9,2

46 993

13,2

6,0

32 410

15,1

4,1

69,0

90 405

3,5

10,3

519 800

9,4

58,1

24 674

1,2

93,8

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů

115

-4,5

48 220

-6,9

6,1

34 479

-13,4

4,4

71,5

25 636

-8,3

2,9

1 880 947

1,5

210,4

25 109

3,2

95,4

27

Výroba elektrických zařízení

249

6,3

50 302

7,5

6,4

39 124

7,8

5,0

77,8

71 259

-2,1

8,1

705 907

9,8

79,0

25 738

3,5

97,8

28

Výroba strojů a zařízení

496

2,3

56 832

4,7

7,2

43 454

10,4

5,5

76,5

95 381

0,9

10,9

595 844

3,8

66,7

26 569

2,6

101,0

29

Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs.

268

13,4

194 778

16,2

24,8

136 083

19,7

17,3

69,9

141 701

-0,3

16,1

1 374 573

16,6

153,8

28 486

4,7

108,3

30

Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení

56

4,5

11 384

1,5

1,5

7 399

11,9

0,9

65,0

18 794

-0,9

2,1

605 718

2,4

67,8

27 743

2,7

105,5 76,3

31

Výroba nábytku

101

3,1

3 682

1,3

0,5

2 301

9,6

0,3

62,5

10 129

-5,7

1,2

363 530

7,4

40,7

20 063

2,1

32

Ostatní zpracovatelský průmysl

110

12,7

8 689

17,0

1,1

5 416

19,1

0,7

62,3

21 548

1,0

2,5

403 244

15,9

45,1

22 320

3,9

84,8

33

Opravy a instalace strojů a zařízení

148

-7,0

11 855

-6,6

1,5

2 625

-8,2

0,3

22,1

29 467

-4,9

3,4

402 331

-1,8

45,0

31 409

-0,5

119,4

3 992

3,7

784 758

6,0

100,0

438 205

9,5

55,8

55,8

877 861

-1,1

100,0

893 943

7,2

100,0

26 309

2,3

100,0

Průmysl celkem

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu Pramen: ČSÚ


III. STAVEBNICTVÍ

Strana 10

1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA Stavebnictví

(u indexů stejné období min. roku = 100)

Měrná jedn.

2012

leden

únor

březen

duben

květen

2013 červen červenec

srpen

září

říjen

Index stavební produkce (s.c.)

%

93,5

90,7

100,0

77,7

88,6

84,5

88,9

100,2

90,6

91,1

99,0

Průměrný evidenční počet pracovníků (index)

%

95,6

94,8

93,1

92,6

91,8

91,5

92,0

91,0

91,2

91,7

91,5

Průměrná měsíční nominální mzda **/ Index

Kč %

30 038 102,9

26 673 101,6

25 582 97,9

26 961 93,4

30 758 107,9

28 988 100,0

27 543 97,3

30 401 98,6

28 174 92,0

28 633 98,3

29 560 96,4

Pramen: ČSÚ */ přepočet indexem spotřebitelských cen

**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci


listopad prosinec

2013

III. STAVEBNICTVÍ

2. BYTOVÁ VÝSTAVBA

Strana 11

stejné období min.roku = 100

Počet bytů: zahájených

dokončených

Pramen: ČSÚ

2013 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí

Měrná jedn.

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

počet %

40 381 103,4

43 747 108,3

43 796 100,1

43 531 99,4

37 319 85,7

28 135 75,4

27 535 97,9

23 853 86,6

5 197 79,4

5 767 96,1

5 975 95,4

počet %

32 863 101,8

30 190 91,9

41 649 138,0

38 380 92,2

38 473 100,2

36 446 94,7

28 628 78,6

29 477 103,0

6 441 103,4

5 310 77,9

6 150 89,1


2013

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 12

1. Teritoriální struktura

Ukazatel

OBRAT 3. čtvrtletí 2013 mil.Kč podíl v %

Meziroční změna v%

VÝVOZ 3. čtvrtletí 2013 mil.Kč podíl v %


DOVOZ 3. čtvrtletí 2013 mil.Kč podíl v %


3.čtvrtletí 2012 mil.Kč

3.čtvrtletí 2013 mil.Kč

SALDO OBCHODNÍ BILANCE


1 472 200

100,0

4,3

776 716

100,0

4,8

695 484

100,0

3,6

69 588

81 232

Vyspělé tržní ekonomiky EU ESVO ostatní vyspělé tržní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní *)

1 189 999 1 080 645 30 702 78 652 82 253 10 301 99 823 83 717

80,8 73,4 2,1 5,3 5,6 0,7 6,8 5,7

4,6 4,9 1,8 2,6 4,7 13,8 1,5 -1,3

685 578 626 430 16 749 42 399 31 030 5 556 42 251 11 081

88,3 80,7 2,2 5,5 4,0 0,7 5,4 1,4

5,1 4,9 3,7 8,4 2,9 -1,2 -2,7 34,5

504 420 454 215 13 953 36 253 51 224 4 745 57 572 72 636

72,5 65,3 2,0 5,2 7,4 0,7 8,3 10,4

4,0 4,8 -0,4 -3,5 5,9 38,5 4,8 -5,2

167 391 163 675 2 154 1 562 -18 205 2 197 -11 523 -68 378

181 158 172 215 2 796 6 147 -20 194 811 -15 321 -61 555

Zahraniční obchod se zeměmi OECD

1 179 612

80,1

4,4

670 199

86,3

5,0

509 413

73,2

3,6

146 476

160 787

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

Pramen: ČSÚ



1.1 Teritoriální struktura vývozu 1. čtvrtletí podíl v%

meziroční změna v %

750 458

100,0

-4,4


664 030 607 186 15 617 41 227 31 643 5 543 39 584 8 634

88,5 80,9 2,1 5,5 4,2 0,7 5,3 1,2


650 710

Ukazatel

mil.Kč

Celkový vývoz ČR

2. čtvrtletí podíl v%


779 078

100,0

1,3

-4,9 -5,6 -9,0 8,4 5,3 -15,0 0,0 -9,7

683 214 625 430 15 539 42 244 33 940 6 263 43 971 10 689

87,7 80,3 2,0 5,4 4,4 0,8 5,6 1,4

86,7

-5,0

667 426



mil.Kč



776 716

100,0

4,8

2 306 252

0,9 0,9 -8,5 4,5 6,8 1,2 -0,5 17,1

685 578 626 430 16 749 42 399 31 030 5 556 42 251 11 081

88,3 80,7 2,2 5,5 4,0 0,7 5,4 1,4

5,1 4,9 3,7 8,4 2,9 -1,2 -2,7 34,5

2 032 822 1 859 046 47 906 125 870 96 614 17 362 125 807 30 404

85,7

0,5

670 199

86,3

5,0

1 988 336





mil.Kč

mil.Kč


Kumulace meziroční 1.-3. Q 2013 změna v %

1.2 Teritoriální struktura dovozu


654 420

100,0

-5,2

683 284

100,0

-2,2

695 484

100,0

3,6

2 033 189


473 609 422 829 14 339 36 441 50 203 4 187 51 555 72 468

72,4 64,6 2,2 5,6 7,7 0,6 7,9 11,1

-5,4 -5,5 -8,3 -3,1 -9,4 41,4 -10,1 1,1

500 103 446 790 15 090 38 223 51 040 4 390 54 798 69 314

73,2 65,4 2,2 5,6 7,5 0,6 8,0 10,1

-0,1 0,6 5,9 -9,1 -7,4 37,6 -6,8 -11,8

504 420 454 215 13 953 36 253 51 224 4 745 57 572 72 636

72,5 65,3 2,0 5,2 7,4 0,7 8,3 10,4

4,0 4,8 -0,4 -3,5 5,9 38,5 4,8 -5,2

1 478 132 1 323 835 43 381 110 916 152 466 13 321 163 925 214 418


480 192

73,4

-5,6

505 486

74,0

-0,8

509 413

73,2

3,6

1 495 091

Pramen: ČSÚ

mil.Kč

mil.Kč

Kumulace meziroční 1.-3. Q 2013 změna v %

mil.Kč

*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam

mil.Kč


Ukazatel



Strana 14

2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 3. čtvrtletí 2013 mil.Kč podíl v %


Dovoz 3. čtvrtletí 2013 mil.Kč podíl v %

Saldo obchodní bilance 3.čtvrtletí 2012 3.čtvrtletí 2013 mil. Kč mil. Kč

776 716

100,0

4,8

695 484

100,0

3,6

69 588

81 232

28 795 5 741 19 995 23 127 2 066 48 783 139 751 413 711 92 826 1 922

3,7 0,7 2,6 3,0 0,3 6,3 18,0 53,3 12,0 0,2

9,3 12,9 -6,7 -23,2 -7,4 2,1 6,3 6,2 8,2 68,8

35 821 4 743 19 726 78 670 1 716 79 390 126 723 274 317 72 477 1 900

5,2 0,7 2,8 11,3 0,2 11,4 18,2 39,4 10,4 0,3

6,4 7,7 -0,9 2,4 47,8 5,3 5,4 1,9 5,6 6,2

-7 333 683 1 545 -46 689 1 069 -27 638 11 266 120 166 17 170 -651

-7 026 998 268 -55 543 350 -30 608 13 029 139 393 20 349 22

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ




Strana 15

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 3. čtvrtletí 2013 mil.Kč podíl v %





245 529

31,6

3,8

180 913

26,0

4,8

63 861

64 616

6 140 582 6 465 6 306 172 10 777 44 682 136 517 33 531 357

0,8 0,1 0,8 0,8 0,0 1,4 5,8 17,6 4,3 0,0

8,4 -1,5 6,2 -22,1 69,6 4,2 8,4 1,7 12,6 -9,3

8 953 764 3 010 11 320 277 25 069 38 259 76 898 16 165 198

1,3 0,1 0,4 1,6 0,0 3,6 5,5 11,1 2,3 0,0

15,7 22,4 -8,6 10,6 -5,3 5,2 6,5 2,1 5,8 35,8

-2 078 -33 2 795 -2 133 -191 -13 489 5 320 58 932 14 489 248

-2 813 -182 3 455 -5 014 -105 -14 292 6 423 59 619 17 366 160

2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Ukazatel Celkový zahraniční obchod v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Vývoz 3. čtvrtletí 2013 podíl v % mil.Kč





67 846

8,7

-1,1

40 594

5,8

-1,6

27 366

27 251

8 160 1 308 1 378 8 476 268 5 749 13 697 20 500 7 589 721

1,1 0,2 0,2 1,1 0,0 0,7 1,8 2,6 1,0 0,1

10,9 8,3 -30,0 -16,8 -68,5 8,3 -0,4 1,2 1,2 203,2

2 652 363 2 042 7 823 260 3 492 10 537 10 926 2 367 132

0,4 0,1 0,3 1,1 0,0 0,5 1,5 1,6 0,3 0,0

-4,0 15,8 1,2 7,1 130,5 -11,8 -10,1 3,1 11,6 -61,8

4 597 894 -50 2 880 739 1 351 2 034 9 650 5 379 -109

5 508 945 -665 653 9 2 257 3 160 9 575 5 221 589

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Pramen: ČSÚ



3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

Obrat 3. čtvrtletí 2013 Země Rakousko Belgie Čína Německo Španělsko Francie Spojené království Maďarsko Itálie Japonsko Nizozemsko Polsko Rusko Slovensko Spojené státy Pramen: ČSÚ

mil. Kč

Meziroční změna v mil. Kč v%

57 526 30 568 79 762 426 442 25 595 59 847 52 024 36 431 53 852 16 368 45 069 100 419 68 869 108 440 32 472

57 126 28 515 82 144 409 254 22 873 54 956 48 620 33 423 49 361 18 207 46 996 93 240 66 220 109 868 30 837

0,7 7,2 -2,9 4,2 11,9 8,9 7,0 9,0 9,1 -10,1 -4,1 7,7 4,0 -1,3 5,3

Vývoz 3. čtvrtletí 2013 podíl v % 3,9 2,1 5,4 29,0 1,7 4,1 3,5 2,5 3,7 1,1 3,1 6,8 4,7 7,4 2,2

mil. Kč


35 989 19 056 9 462 245 529 15 460 38 028 39 018 20 597 26 642 4 122 21 355 47 201 28 059 67 846 17 921

34 940 17 060 7 474 236 541 13 080 34 290 35 568 17 910 24 002 3 557 23 675 45 298 29 198 68 600 17 003

3,0 11,7 26,6 3,8 18,2 10,9 9,7 15,0 11,0 15,9 -9,8 4,2 -3,9 -1,1 5,4

Dovoz 3. čtvrtletí 2013 podíl v % 4,6 2,5 1,2 31,6 2,0 4,9 5,0 2,7 3,4 0,5 2,7 6,1 3,6 8,7 2,3

mil. Kč


21 538 11 512 70 300 180 913 10 134 21 820 13 006 15 835 27 210 12 246 23 714 53 218 40 810 40 594 14 551

22 181 11 466 74 708 172 627 9 782 20 682 13 032 15 524 25 382 14 666 23 318 47 944 36 999 41 254 13 831


-2,9 0,4 -5,9 4,8 3,6 5,5 -0,2 2,0 7,2 -16,5 1,7 11,0 10,3 -1,6 5,2

3.Q 2012

Saldo obchodní bilance 3.Q 2013 Meziroční změna

podíl v % 3,1 1,7 10,1 26,0 1,5 3,1 1,9 2,3 3,9 1,8 3,4 7,7 5,9 5,8 2,1

v mil. Kč 12 746 5 594 -67 205 63 861 3 294 13 615 22 527 2 381 -1 392 -11 102 341 -2 667 -7 806 27 366 3 170

14 451 7 545 -60 838 64 616 5 326 16 208 26 011 4 762 -568 -8 124 -2 359 -6 017 -12 750 27 251 3 371

1 705 1 950 6 366 756 2 032 2 593 3 485 2 381 824 2 978 -2 700 -3 350 -4 944 -114 201

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Strana 17 2012

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel a maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3)

leden

únor

březen

1.-3.

duben květen červen

2013 1.-6. červenec srpen

září

1.-9.

říjen

a) b)

99,5 98,9

98,6 99,5

94,3 95,3

95,6 96,7

96,1 97,1

100,3 101,5

100,0 101,2

97,0 97,3

97,6 98,6

103,9 104,0

99,3 99,7

102,6 103,7

99,2 100,0

98,5 99,4

a) b)

99,6 98,0

94,4 96,8

90,3 92,9

89,6 92,1

91,2 93,7

101,9 105,0

99,2 102,1

97,1 98,4

95,3 97,7

105,8 106,7

99,6 101,2

103,0 105,3

97,9 100,1

99,9 101,5

a) b)

97,0 97,7

93,7 96,5

89,9 92,9

88,2 91,1

90,3 93,2

103,3 105,7

101,8 103,8

98,2 99,4

95,5 97,9

109,6 110,7

102,7 104,0

108,4 109,5

99,3 101,3

101,5 102,2

Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje pohonných hmot) (CZ-NACE 47)

a) b)

100,4 99,5

100,4 100,7

96,2 96,4

98,9 99,4

98,5 98,8

99,2 99,7

99,3 100,2

96,5 96,4

98,4 98,8

101,9 101,4

98,2 98,2

100,6 101,5

99,1 99,4

97,4 98,2

Maloobchodní prodej pohonných hmot (CZ.NACE 47.3)

a) b)

105,3 99,0

96,1 97,8

91,6 92,8

93,9 96,0

93,8 95,5

98,4 102,6

92,6 97,1

94,2 95,2

94,6 97,1

97,3 95,9

93,4 94,3

90,5 93,2

94,4 96,3

95,6 99,3

Maloobchod kromě maloobchodního prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3)

a) b)

99,5 99,5

101,2 101,1

97,0 96,9

99,7 99,9

99,3 99,3

99,3 99,3

100,4 100,6

96,9 96,6

99,1 99,1

102,7 102,3

99,1 98,8

102,4 102,8

99,9 99,9

97,7 98,0

Maloobchod s potravinami (CZ-NACE 47.11+47.2)

a) b)

100,2 97,5

102,9 100,1

97,5 95,0

104,4 102,8

101,5 99,3

96,4 94,0

101,8 99,7

98,2 95,5

100,1 97,8

104,1 101,4

101,0 98,4

101,6 99,7

100,9 98,5

100,5 99,1

v tom: maloobchod s převahou potravin v nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11)

a) b)

100,2 97,6

103,0 100,3

97,4 95,2

104,8 103,5

101,7 99,6

96,7 94,4

102,1 100,2

98,6 96,0

100,3 98,1

104,4 101,8

101,4 98,8

101,8 99,8

101,1 98,8

100,6 99,1

a) b)

100,3 96,5

102,5 97,5

97,7 93,0

99,4 94,8

100,0 95,2

92,1 88,4

97,0 93,3

92,6 88,7

97,3 93,1

100,1 97,0

95,6 92,7

100,0 97,5

98,2 94,3

99,4 98,1

Maloobchod s nepotravinářským zbožím (CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9)

a) b)

98,9 100,9

99,6 101,9

96,5 98,5

95,5 97,5

97,2 99,3

102,0 103,7

99,3 101,4

95,7 97,5

98,2 100,2

101,4 103,1

97,4 99,2

103,1 105,1

99,1 101,1

95,3 97,3

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91)

a) b)

104,1 108,2

113,0 123,7

110,6 120,8

115,6 126,5

113,3 124,0

113,1 123,7

111,3 122,7

107,8 118,4

112,1 122,9

114,7 125,8

92,8 93,8

117,3 129,3

113,8 124,8

106,7 117,8

Ubytování, stravování a pohostinství (CZ-NACE 55+56)

a) b)

99,0 97,8

98,8 98,3

98,6 98,5

99,0 99,2

99,3 99,2

97,7 97,7

102,5 102,3

97,1 96,7

99,5 99,2

104,6 103,9

102,0 101,8

99,7 99,8

100,5 100,3

99,4 99,5

v tom: Ubytování (CZ-NACE 55)

a) b)

102,4 104,7

96,0 97,5

100,5 101,7

105,0 106,6

101,0 102,4

96,3 97,5

105,0 105,3

97,1 97,2

100,1 100,9

102,6 102,4

105,0 105,9

98,3 99,8

101,2 102,0

101,7 102,9

a) b)

97,5 93,8

99,7 98,7

98,0 97,2

96,8 96,1

98,7 97,9

98,3 97,8

101,3 100,7

97,1 96,5

99,2 98,5

105,5 104,6

100,6 99,8

100,4 99,9

100,2 99,5

98,3 97,8

a) b)

99,5 98,9

98,6 99,4

94,7 95,6

95,9 96,9

96,4 97,3

100,1 101,1

100,2 101,3

97,3 97,6

97,8 98,6

104,0 104,0

99,6 99,9

102,3 103,4

99,3 100,0

98,6 99,4

. . .

. . .

. . .

499,1 21 999 1,0

z toho: obchod, opravy a údržba motorových vozidel (CZ-NACE 45)

maloobchod s potravinami ve specializ. prodejnách (CZ-NACE 47.2)

Stravování a pohostinství (CZ-NACE 56) Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství (CZ-NACE 45+47+55+56) Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách (v tis.) */ Průměrná měsíční mzda na 1 fyz. osobu (v Kč)*/ - nominální (meziroční změna v %)

512,5 22 193 1,6

. . .

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) Poznámky: a = meziroční index tržeb bez DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb bez DPH ve stálých cenách */ Obchod (CZ NACE 45,46,47); údaje za jednotlivá čtvrtletí

. . .

. . .

499,3 21 624 0,1

. . .

499,4 21 825 0,5

. . .

. . .

. . .

listopad prosinec

2013

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2013

Recommend Documents