Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře

Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

A na l ý z a s t r a v o va c í c h a u by t o v ac í c h s l už e b v T á b oř e Bakalářská práce

Autor: Monika Lutovská Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2011

ABSTRAKT LUTOVSKÁ, Monika: Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře, bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2011. Počet stran: 57

Bakalářská práce má název Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře. Jejím cílem je hodnocení ubytovacích a stravovacích služeb ve vybraném městě a vytvořit přehled ubytovacích a stravovacích zařízení, který bude poskytovat informace především pro studenty cestovního ruchu, cestovní kanceláře, město Tábor a turisty. Pro hodnocení ubytovacích a stravovacích služeb jsme použili metodu řízených rozhovorů s vedoucími zaměstnanci vybraných hotelů a penzionů. Výsledky naší práce ukázaly, že velké množství ubytování a stravování v Táboře je na dobré úrovni. Kapacita pracovníků v ubytovacích zařízeních je dostatečná a tito zaměstnanci mají odborné znalosti. Náš výzkum ukázal, že problémem jsou ceny za ubytování a stravování, protože jsou často vyšší než poskytovaná kvalita.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Služby. Ubytování. Stravování. Město Tábor.

ABSTRACT My bachelor thesis has title Analysis of food and accommodation services in Tábor. Its aim is the evaluation of accommodation and food services in the selected town and make table of accommodation and food that shall provide information for students of tourism, travel agencies, town Tábor and tourists. For evaluation of accommodation and food services we have taken the method of controlled interview with executive staff of selected hotels and rooming houses. The results of our work showed that a large number of accommodation and food in Tábor has a high quality. Capacity of staff in the accommodation facilities is sufficient and they have the vocational knowledge. Our research showed that the problem are the prices for accommodation and food because they often are in excess of quality. Keywords: Tourism. Services. Accommodation. Food. Town Tábor.

Copyright© 2011 Monika Lutovská

Poděkování:

Děkuji tímto paní Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení a přínosné rady při zpracování této bakalářské práce.

Prohlášení:

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne .................................................... Podpis

OBSAH: ÚVOD……..............................................................................................................13 1. CÍLE A METODIKA…………………………………………………… 14 1.1 Cíle práce……………………………………………………………... 14 1.1.1 Hlavní cíl……………………………………………………... 14 1.1.2 Vedlejší cíle…………………………………………………... 14 1.1.3 Pracovní hypotézy……………………………………………. 14 1.2 Metodika……………………………………………………………… 15 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED……………………………………………….. 16 2.1 Cestovní ruch…………………………………………………………. 16 2.1.1 Turistický potenciál…………………………………………... 16 2.2 Služby cestovního ruchu……………………………………………… 17 2.2.1 Marketing a marketingový mix………………………………. 18 2.2.2 Ubytovací služby……………………………………………... 19 2.2.3 Stravovací služby……………………………………………... 21 2.3 Představení města Tábor……………………………………………… 25 2.3.1 Architektonické památky……………………………………... 25 2.3.2 Přírodní památky……………………………………………... 27 2.3.3 Kulturní akce…………………………………………………. 28 2.3.4 Sportovní akce………………………………………………... 29 2.3.5 Infocentrum Město Tábor…………………….......................... 29 3. ANALÝZA STRAVOVACÍCH A UBYTOVACÍCH SLUŽEB ……... 30 3.1 Swot analýza Tábora…………………………………………………..30 3.1.1 Silné stránky………………………………………………….. 30 3.1.2 Slabé stránky…………………………………………………..30 3.1.3 Příležitosti…………………………………………………….. 31 3.1.4 Hrozby………………………………………………………... 31 3.2 Ubytovací služby v Táboře…………………………………………… 32 3.3 Stravovací služby v Táboře…………………………………………... 33 4. VLASTNÍ ŠETŘENÍ……………………………………………………. 34 4.1 Dotazníkové šetření…………………………………………………... 34 4.2 Řízený rozhovor……………………………………………………….38 4.3 Porovnání vybraných hotelů a penzionů………………………………47 4.3.1 Porovnání vybraných hotelů………………………………….. 50 4.3.2 Porovnání vybraných penzionů………………………………. 51 4.4 Zhodnocení hypotéz…………………………………………………...51 5. ZÁVĚR…………………………………………………………………... 53 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ………………………………. 54 SEZNAM TABULEK……………………………………………………. 56 SEZNAM GRAFŮ……………………………………………………….. 56 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………. 57 PŘÍLOHY

SLOVNÍK TERMÍNŮ Bistro = forma bufetu. Botel = ubytovací zařízení v trvale zakotvené lodi. Bufet = hostinské zařízení poskytující občerstvení samoobslužným způsobem. Cestovní ruch = činnost lidí spočívající v cestování ve volném čase a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší jednoho celého roku za jiným účelem než je výdělečná činnost. Denní bar = hostinské zařízení, jehož dominantním zařízením je barový pult. Depandance = vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce. Fast food = rychlé občerstvení. Gyros = rychlý pokrm řecké kuchyně. Hostinec = hostinské zařízení zaměřené na prodej piva. Hotel = ubytovací zařízení vybavené pro přechodné ubytování a služby s tím spojené. Kebab = označení různých piknikových, grilovaných nebo na rožni pečených jídel ze středního východu, střední Asie a jižní Asie. Marketing = souhrn podnikových činností zajišťující potřeby a přání trhu za účelem jejich přeměny v ziskové příležitosti podniku a jejich realizaci. Marketingový mix = soubor marketingových nástrojů, které utváří vlastnosti služeb nabízených zákazníkům. Motel = ubytovací zařízení poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené, zejména pro motoristy. Motorest = restaurace s dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel. Penzion = ubytovací zařízení s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Pizzerie = speciální malá restaurace na prodej pizzy. Pohostinství = modifikovaný typ restaurace. Restaurace = hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby. Služba = hospodářská činnost uspokojující určitou potřebu. Swot analýza = metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, spojené s určitým projektem, typem podnikání, politikou apod. Turistický potenciál = souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu. Varieté = větší pohostinské zařízení s bohatým uměleckým programem estrádního typu.

ÚVOD Název této bakalářské práce zní Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře. Z názvu tedy vyplývá, že se práce zabývá problematikou těchto služeb v daném městě. Cílem práce je provedení analýzy stravovacích a ubytovacích služeb ve městě a zhodnocení jejich současné situace. Dále vytvoření přehledu stravovacích a ubytovacích zařízení, který poskytuje informace zejména pro studenty cestovního ruchu, cestovní kanceláře a agentury, potenciální hosty, město Tábor apod. Ubytovací a stravovací služby patří mezi základní služby cestovního ruchu. V bakalářské práci se zabývám hodnocením jejich kvality. Toto hodnocení vychází z dotazníkového šetření, z výsledků provedených řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky vybraných hotelů a penzionů a z jejich porovnání. Pomocí dotazníků jsem zjišťovala, jak účastníci cestovního ruchu hodnotí celkovou kvalitu stravovacích a ubytovacích služeb. Metodou řízených rozhovorů jsem zjišťovala, jak vedoucí pracovníci hodnotí úroveň těchto služeb ve městě, jak hodnotí své podřízené a jejich odborné znalosti a schopnosti, jak motivují své zaměstnance, co si myslí o konkurenci v ubytovacích a stravovacích službách v Táboře, jak hodnotí ceny těchto služeb apod. Pro zpracování práce jsem si vybrala město Tábor, a to především z toho důvodu, že toto město důvěrně znám a mám k němu velmi kladný vztah. Dalším důvodem bylo, že Tábor je druhé největší město Jihočeského kraje a je sem dobrá dopravní dostupnost z Prahy i z Českých Budějovic. Je to město velmi atraktivní pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Atraktivní je zejména svými architektonickými památkami a svou husitskou historií. Důležitou roli při výběru tématu hrál i fakt, že se město neustále rozvíjí a to ve všech směrech. Ráda bych, aby tato práce alespoň trochu přispěla k rozvoji a zlepšení ubytovacích a stravovacích služeb v Táboře.

13

1. CÍLE A METODIKA 1.1 Cíle práce 1.1.1 Hlavní cíl Provedení analýzy ubytovacích a stravovacích služeb ve městě Tábor a zhodnocení současné situace. Vytvoření přehledu, který by sloužil k informačním účelům pro cestovní kanceláře a agentury, město Tábor, potenciální hosty apod.

1.1.2 Vedlejší cíle Zhodnotit úroveň a kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb z pohledu vedoucích zaměstnanců, kteří v těchto zařízeních pracují. Zjistit, jak hodnotí své podřízené, jejich schopnosti a dovednosti, a jakým způsobem je motivují. Zjistit, jak hodnotí celkovou úroveň ubytovacích a stravovacích služeb v Táboře, konkurenci apod.

1.1.3 Pracovní hypotézy 

V Táboře je dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení střední a vyšší kvality.



Kvalitu v ubytovacích a stravovacích službách ovlivňují především lidé.



Kapacita zaměstnanců v ubytovacích a stravovacích službách je dostatečná.



Odborné a jazykové znalosti zaměstnanců pracujících v ubytovacích a stravovacích službách jsou na dostačující úrovni.

14

1.2 Metodika Prvním krokem před psaním samotné bakalářské práce bylo nalezení a pečlivé prostudování odborné literatury vztahující se k tématu. Jedná se o literaturu zabývající se cestovním ruchem, jeho předpoklady, marketingem a službami. Dalšími důležitými zdroji informací jsou internetové zdroje, především webové stránky města Tábor. Dále jsem si stanovila konkrétní cíle práce a hypotézy, ze kterých jsem vycházela. Snažila jsem se analyzovat ubytovací a stravovací služby v Táboře a zhodnotit jejich současnou situaci. Pokusila jsem se také o vytvoření přehledu ubytovacích a stravovacích zařízení sloužícího k informačním účelům, a to zejména pro studenty cestovního ruchu, cestovní kanceláře a agentury, město Tábor, potenciální hosty apod. Pro analýzu města Tábor jsem čerpala z údajů swot analýzy Tábora, která je součástí socioekonomické studie MasterCard česká centra rozvoje 2008 – Jihočeský kraj a z webových stránek města Tábor. Pro vytvoření přehledu ubytovacích a stravovacích zařízení v Táboře jsem vycházela z webových stránek města Tábor a z propagačních materiálů Informačního centra města Tábor, především z brožury Ubytování na Táborsku. K hodnocení úrovně ubytovacích a stravovacích služeb v daném regionu jsem použila dotazníkové šetření a metodu řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky těchto zařízení a porovnání vybraných hotelů a penzionů. V dotazníkovém šetření jsem zjišťovala spokojenost účastníků cestovního ruchu v Táboře s ubytováním a stravováním. Zjištěné výsledky jsem znázornila graficky. Pro řízené rozhovory jsem si zvolila celkem sedm respondentů, kterým jsem položila předem připravené otázky. Následně jsem zpracovala výsledky provedeného šetření a znázornila je graficky. V řízených rozhovorech jsem se zaměřila na celkovou kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení, na zaměstnance v těchto zařízeních, na konkurenci těchto služeb ve městě, na ceny za ubytování a stravování, na přání hostů v ubytovacích a stravovacích zařízeních apod. Dále jsem se od vybraných respondentů snažila zjistit, co by ve svých zařízeních zlepšili. Výsledky výzkumu jsem využila pro formulaci závěrů práce a potvrzení nebo vyvrácení hypotéz.

15

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED

2.1 Cestovní ruch „Cestovní ruch, pokud jde o původní význam, lze považovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je spojován s využitím volného času, poznáváním a rekreací. Zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich obvyklé prostředí (bydliště) po dobu nepřesahující jeden rok. V převážné většině případů za účelem vyplnění volného času.

Všeobecnými rysy cestovního ruchu jsou: změna místa,

dočasnost pobytu, nevýdělečná činnost v navštívené zemi.“ [Francová, 2003, str. 12] „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ [Drobná, Morávková, 2004, str. 12] Cestovní ruch je mnohostranné odvětví zahrnující dopravu, turistická zařízení, ubytovací a stravovací služby, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu, nebo další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu řadíme k nejvýznamnějším součástem národní i mezinárodní ekonomiky. CzechTourism [online]. [cit. 2010-10-12]

2.1.1 Turistický potenciál Turistický potenciál tvoří tyto faktory: 1. Selektivní faktory 2. Lokalizační faktory 3. Realizační faktory Selektivní faktory se člení na objektivní faktory (např. vnitropolitická situace, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti, kvalita životního prostředí, dosažená životní úroveň apod.) a na subjektivní faktory (např. módnost, vliv reklamy a propagace, vlastní zážitky a zkušenosti, poznatky o místních kulturách apod.). Lokalizační faktory rozhodují o konkrétním umístění a o využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností nebo společenských atraktivit. Člení se na přírodní faktory (např. klima, hydrologické poměry, reliéf, geologie, flóra a fauna apod.) a na společenské faktory (např. hrady, zámky, divadla, festivaly, koncerty, církevní akce apod.). 16

Realizační faktory mají rozhodující postavení pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. Umožňují dosažení dané oblasti dopravními prostředky a využití ubytovacích a stravovacích zařízení v regionu. CzechTourism [online]. [cit. 2010-10-12]

2.2 Služby cestovního ruchu „Službu definujeme jako činnost, kterou může jedna strana nabídnout druhé. Je jednou z forem produktu (vedle hmotného výrobku, know-how, lokality a skupiny lidí). Je nehmatatelná a nevytváří žádné nabyté vlastnictví. Její realizace může, ale nemusí být spojená s fyzickým výrobkem.“ [Francová, 2003, str. 28] Služby cestovního ruchu se rozdělují na základní a doplňkové. Mezi základní služby se zařazují služby ubytovací, stravovací a dopravní. Mezi doplňkové služby patří např. sportovně-rekreační služby, společensko-kulturní služby, lázeňské služby apod. Podle charakteru spotřeby se služby člení na osobní a věcné. Osobní službou je např. odnesení zavazadel v ubytovacím zařízení. Věcná služba je např. úprava lyžařské výstroje. Z hlediska ekvivalentnosti výměny při poskytování služeb jde o služby placené a neplacené. Placené služby jsou hrazeny z individuálních příjmů obyvatelstva. Neplacené přímo z příjmů společnosti, firmy, organizace apod. Z prostorového hlediska se služby člení na služby poskytované v místě trvalého bydliště, během přepravy do rekreačního prostoru a zpět a služby v rekreačním prostoru. Podle způsobu zabezpečování služeb jde o vlastní služby a zprostředkovatelské služby. Z funkčního hlediska se služby dělí na dopravní, ubytovací, stravovací, zprostředkovatelské, lázeňské, kongresové, služby účastníkům venkovského cestovního ruchu,

průvodcovské,

společensko-kulturní,

sportovně-rekreační,

animační,

směnárenské, pojistné, služby obchodu, komunální služby, horská služba a další služby. [Orieška, 1999]

17

2.2.1 Marketing a marketingový mix služeb „Marketing (z angl. market – trh) je souhrn podnikových činností zajišťující potřeby a přání z okolí (trhu) za účelem jejich přeměny v ziskové příležitosti podniku a jejich realizaci. Zahrnuje především propagaci, průzkum trhu, tvorbu cen aj.“ [Synek, 2006, str. 434] Marketingový mix je soubor nástrojů, jejichž pomocí marketingový manažer utváří vlastnosti služeb, které jsou nabízeny zákazníkům. Původně obsahoval čtyři prvky (4 P): produkt (product), cenu (price), místo (place) a komunikaci (promotion). Marketingový mix služeb je rozšířen ještě o další 3 P: materiální prostředí (physical evidence), lidé (people) a procesy (processes). [Janečková, Vaštíková, 2001]



Produkt – označuje nejen samotný výrobek nebo službu, ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce, značku, záruky, služby a další faktory, které rozhodují o tom, jak produkt uspokojí očekávání spotřebitele.



Cena – je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo možnosti úvěru.



Místo – uvádí, kde a jak se bude produkt prodávat, včetně distribučních cest, dostupnosti distribuční sítě, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy.



Komunikace – říká, jak se spotřebitelé o produktu dozvědí (reklama, public relations, podpora prodeje).



Materiální prostředí – může mít mnoho forem, např. budova nebo kancelář, kde je služba poskytována, brožury, oblečení zaměstnanců, které je typické pro sítě organizací poskytujících služby atd.



Lidé – při poskytování služeb dochází ke kontaktům zákazníka s poskytovateli služby (zaměstnanci). Mají přímý vliv na kvalitu služeb. Organizace by se měla zaměřovat na výběr, vzdělávání a motivování zaměstnanců.



Procesy – interakce mezi zákazníkem a poskytovatelem během procesu poskytování služby je důvodem podrobnějšího zaměření se na to, jakým způsobem je služba poskytována. [Janečková, Vaštíková, 2001]

18

2.2.2 Ubytovací služby „Myšlenka poskytnout turistům nocleh je jednoduchá, ale způsobů, kterými se uskutečňuje, existuje nesčetné množství. Celé to množství různých typů ubytování se obvykle dělí na tři skupiny podle toho, zda poskytuje plné, částečné nebo vůbec žádné služby.“ [Horner, Swarbrooke, 2003, str. 281] Ubytovací služby jsou předpokladem rozvoje především pobytového cestovního ruchu. Poskytují je ubytovací zařízení, mezi které patří ubytovací střediska nebo ubytovací prostředky. Ubytovací střediska poskytují služby přechodného ubytování většímu počtu účastníků cestovního ruchu a budují se [Orieška, 1999]: a) společně s pohostinskými odbytovými středisky (např. hotel, motel), b) jako samostatná ubytovací zařízení (např. turistická ubytovna, chatová osada). Ubytovací prostředky vytvářejí podmínky pro přechodné ubytování, zpravidla však pro přenocování jednotlivých účastníků cestovního ruchu. Jedná se např. o stany, obytné přívěsy, čluny atd. Dále se ubytovací zařízení rozdělují podle různých hledisek [Orieška, 1999]: a) podle způsobu výstavby, a to na pevná (např. hotely, motely), částečně pevná (např. montované chaty), přenosná (např. stany) a pohyblivá (např. lůžkové vozy, lehátkové vozy, obytné automobilové přívěsy, rotely), b) podle časového využití na celoroční, dvousezónní a jednosezónní, c) podle druhu na tradiční, doplňková a ostatní. Další členění ubytovacích zařízení je na hromadná ubytovací zařízení a individuální ubytování. Hromadná ubytovací zařízení se člení do kategorií [Orieška, 1999]: a) hotely a obdobná zařízení (hotel, hotel garni, motel, botel, penzion), b) jiná hromadná ubytovací zařízení (chatová osada, kemp, turistická ubytovna). Formy individuálního ubytování se dělí na [Orieška, 1999]: a) ubytování v bytě, b) ubytování ve vlastním objektu účastníka (např. v rodinném domě, rekreační chatě, chalupě), c) ubytování u příbuzných, známých nebo přátel.

19

Kategorizace ubytovacích zařízení dle „Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení“ pro období 2010 – 2012: 

Hotel – je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které je vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (především stravovacích). Člení se do 5 tříd. Např. hotel Dvořák v Táboře, hotel Nautilus v Táboře, hotel InterContinental v Praze apod.



Hotel garni – je ubytovací zařízení s omezeným rozsahem stravování. Člení se do čtyř tříd. Např. hotel garni Anna v Praze, hotel garni Palatin v Karlových Varech, hotel garni Zelená Marina ve Vrchlabí apod.



Motel – je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které je vybavené pro ubytování a služby s tím spojené (především pro motoristy). Člení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Např. motel Euro v Sezimově Ústí, motel Avantgard v Mostě, motel Rusticana v Havlíčkově Brodě apod.



Penzion – je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, které nabízí omezený rozsah společenských a doplňkových služeb. Člení se do čtyř tříd. Např. penzion Modrá růže v Táboře, penzion Dáša v Táboře, penzion Kapitán v Jindřichově Hradci apod.



Botel – je ubytovací zařízení, které je umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Člení se do čtyř tříd. Např. botel Albatros v Praze, botel Admiral v Praze, botel Racek v Praze apod.



Specifická hotelová zařízení – jsou lázeňský hotel (spa hotel), wellness hotel, resort hotel (golf resort hotel). Např. wellness hotel Vyhlídka v Náchodě, wellness hotel Diana ve Velkých Losinách, wellness hotel Step v Praze apod.



Depandance – je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce. Organizačně souvisí s hlavním ubytovacím zařízením zajišťující pro depandance plný rozsah služeb, které odpovídají příslušné kategorii a třídě. Není vzdáleno více než 500 m od hlavní budovy.



Ostatní ubytovací zařízení – jsou kemp (tábořiště), chatová osada, turistická ubytovna. Např. ATC Malý Jordán v Táboře, kemp Otava ve Strakonicích, ubytovna KZT v Táboře apod.

Hotelstars[online]. [cit. 2010-11-05]

20

Klasifikace ubytovacích zařízení – rozdělení do tříd: * Tourist ** Economy *** Standard **** First Class ***** Luxury Hotelstars[online]. [cit. 2010-11-05]

Druhy ubytovacích jednotek [Francová, 2000]: 

Jednolůžkový pokoj – pokoj s lůžkem pro jednu osobu. Někdy s jednou velkou jako dvojlůžko vyhlížející postelí („qeen size bed“).



Dvojlůžkový pokoj – pokoj se dvěma lůžky umístěnými podélně vedle sebe nebo dvojlůžka.



Dvojlůžkový pokoj „twin“ – pokoj se dvěma oddělenými lůžky.



Vícelůžkový pokoj – pokoj se třemi nebo více lůžky.



Rodinný pokoj – pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě lůžka jsou pro dospělé osoby.



Junior suite – ubytování se zvláštním prostorem pro sezení v jednom pokoji.



Suite – ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžky (ložnicí) a sedací soupravou (obývací pokoj).



Apartmán/apartmá/apartment

–

ubytování,

které poskytuje oddělené

místnosti pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem. 

Studio – pokoj s kuchyňským koutem.



Propojené pokoje – samostatné pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi.



Duplex – ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží.

2.2.3 Stravovací služby Stravovací služby stejně jako služby ubytovací a dopravní patří mezi základní služby cestovního ruchu. „Podmínkou rozvoje cestovního ruchu je také poskytování stravovacích služeb, neboť umožňují uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu během jejich přepravy i pobytu v cílovém místě.“ [Orieška, 1999, str. 57] 21

Podle funkce se stravovací zařízení dělí na [Orieška, 1999]: 1.

převážně stravovací (např. restaurace, motorest, samoobslužná restaurace atd.)

2.

společensko-zábavní (např. kavárna, vinárna, bar atd.)

3.

doplňkového stravování (např. bistro, bufet atd.) Hostinská zařízení se podle převažujícího charakteru své činnosti člení na

restaurace a bary. Restaurace se člení na [Orieška, 1999]: 

Restaurace – je hostinské zařízení, které zajišťuje obslužným způsobem stravovací služby s širokým sortimentem pokrmů základního stravování. Např. restaurace Beseda v Táboře, restaurace Na Bečvárně v Táboře, restaurace Masné krámy v Českých Budějovicích apod.



Pohostinství – je modifikovaný typ restaurace poskytující základní i doplňkové stravování. Např. pohostinství U Krčála v Třebíči, pohostinství U Slunce v Mohelnici, pohostinství U Sokolovny v Olšanech u Prostějova apod.



Jídelní a restaurační vozy a jiná zařízení pro přepravu osob – poskytují základní i doplňkové stravování v dopravních prostředcích železniční dopravy.



Motorest – je restaurace s dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel, která je budovaná při silnicích nebo dálnicích a poskytuje služby především motoristům. Např. motorest Eden v Českých Budějovicích, motorest U Rodenů v Prostějově, motorest U Toma v Rajhradě apod.



Samoobslužná restaurace (kafetérie) – je hostinské zařízení, které zajišťuje základní i doplňkové stravování samoobslužným způsobem.



Bufet – je hostinské zařízení, které poskytuje občerstvení, případně i stravovací služby samoobslužným způsobem. Podle hlavního předmětu prodeje je možná specializace, např. mléčný bufet, rybí bufet a další. Např. bufet U Svatoňů v České Lípě, bufet U Černé věže v Českých Budějovicích, bufet Dukla v Mladé Boleslavi apod.



Bistro – je forma bufetu. Např. bistro Mydlářka v Benešově, bistro Panda v Praze, bistro U Františka v Praze apod.



Občerstvení, kiosek – je hostinské zařízení, které zajišťuje občerstvení. Jedná se obvykle o sezónní nebo příležitostní zařízení, často bez vlastní odbytové plochy.

22

Bary se člení na [Orieška, 1999]: 

Denní bar – je hostinské zařízení, jehož dominantním zařízením je barový pult. Zajišťuje obslužným způsobem občerstvovací, případně podle svého zaměření také stravovací služby. Možná je specializace podle hlavního předmětu prodeje, např. Gril bar (grilované pokrmy), Pizzerie (pizza), Snack bar (výrobky studené kuchyně, minutková jídla), Aperitiv bar (výrobky studené kuchyně, různě připravované nápoje). Např. grill bar U Velblouda v Praze, pizzerie Atak v Táboře, snack bar Pedro v Brně apod.



Noční bar, noční klub, varieté, dancing – jsou noční zábavní hostinská zařízení, která poskytují obslužným způsobem pokrmy a nápoje. Dominantním zařízením jsou barový pult a taneční parket.



Vinárna – je obslužné hostinské zařízení, které se specializuje především na podávání vína. Podávají se zde studené, případně i teplé pokrmy. Např. vinárna Vínečko v Praze, vinárna U Sudu v Praze, vinárna Fajka v Mikulově apod.



Kavárna – je obslužné hostinské zařízení se zaměřením hlavně na prodej teplých nápojů, cukrářských výrobků, pokrmů studené kuchyně a podle místních podmínek i teplých pokrmů. Svým zařízením a vybavením slouží k delšímu pobytu hosta (křesla, boxy, stylový nábytek, k dispozici je tisk, společenské hry apod.). Kavárny mohou být specializovány (např. taneční kavárna, koncertní kavárna, kino-kavárna, internetová kavárna) nebo kombinované (kavárnacukrárna). Např. kavárna Café Campanila v Táboře, kavárna Café La Torta v Táboře, kavárna U Kocoura v Praze apod.



Espresso – je obslužné hostinské zařízení, které poskytuje prodej teplých nápojů, především kávy, dále cukrářských výrobků a výrobků studené kuchyně. Dominantním vybavením je přístroj na výrobu kávy typu espresso.



Hostinec – je hostinské zařízení, které je zaměřené především na prodej piva. Např. hostinec U Křivánků v Sezimově Ústí, hostinec Na Druhém břehu v Táboře, hostinec U Provaznice v Praze apod.



Pivnice – je obslužné hostinské zařízení specializující se převážně na podávání piva a jídel vhodně doplňujících jeho konzumaci. Např. pivnice U Mnicha v Opavě, pivnice U Milosrdných v Praze, pivnice U Zlatého tygra v Praze apod.



Výčep piva – je hostinské zařízení, které je zaměřené na prodej piva a jiných nápojů, převážně do přinesených nádob („přes ulici“). 23

Rozdělení zařízení rychlého stravování [Orieška, 1999]: 

Fast food – restaurace, které nabízejí speciální sortiment jídel připravovaných před zraky hostů (hamburgery, cheesburgery, hot-dogy, plněné taštičky, kuřecí křidélka, saláty, hranolky, zmrzliny atd.) doplněný nabídkou nealkoholických nápojů (pepsi cola, coca cola, mirinda, fanta, koktejly, káva atd.).



Restaurace typu mauredo a churasco (tzv. steak house) – nabízejí steaky v různých velikostech, připravované minimálně na pět způsobů se studenými nebo teplými omáčkami, vždy doplněné talířem salátu, alkoholickými a nealkoholickými nápoji. Např. steak house Stará škola v Praze, steak house Dolina v Jihlavě, steak house U Supů v Ostravě apod.



Minigril nebo pipigril – jsou provozovny s nabídkou kuřat, řízků, případně sladkých teplých moučníků.



Kebaby a gyrosy (tzv. grillroom) – nabízejí jehněčí a vepřové maso, pečené na rotačním grilu, vkusně ořezávané na řízky nebo plátky, podávané ve speciální žemli z chlebového těsta se zeleninou a cibulí. Jídlo se konzumuje ve stoje, nebo přes ulici.



Patizzerie, patisserie – jsou speciální cukrárny se speciálním sortimentem teplých moučníků a zákusků ve tvaru pizzy, doplněných teplými a osvěžujícími alkoholickými nebo nealkoholickými nápoji.



Lunch restaurace – umožňují za jednotný poplatek výběr ze studeného nebo teplého bufetového stolu podle hostovy vlastní volby. Jde o nabídku studených předkrmů, salátů a čerstvé zeleniny s dressingy, teplých polévek, teplých jídel a příloh, teplých moučníků a zákusků. Nápoje se platí zvlášť. Jídla i nápoje si odnáší zákazník ke stolu sám.



Pizzerie – jsou speciální malé restaurace pro prodej pizzy k okamžité konzumaci nebo přes pult ve speciálních obalech. Např. pizzerie Atak v Táboře, pizzerie Forte v Praze, pizzerie Galaxie v Praze apod.



Barbecue – jsou zařízení, ve kterých se připravují jídla na roštu nebo na rožni před zraky hostů.



Ostatní specializovaná zařízení – např. šašlikárny, čajovny (tea room) atd. Např. čajovna Aida v Praze, čajovna Pangea v Otrokovicích, čajovna U Dvou šálků v Praze atd.

24

2.3 Představení města Tábor Město Tábor se nachází na severním okraji Jihočeského kraje na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny, 83 km jižně od hlavního města Prahy a 60 km severně od Českých Budějovic. Tábor má 36 000 obyvatel a je druhým největším městem Jihočeského kraje. Rozloha města je 6 221 ha. Do města je možné se dostat osobním automobilem, linkovým autobusem nebo vlakem. Tábor[online]. [cit. 2010-11-22] „Táborsko láká k návštěvě líbezností krajiny, množstvím historických památek i svébytnou lidovou architekturou. Mírně zvlněná, hojně zalesněná krajina přitom nabízí široké možnosti turistiky pro všechny věkové skupiny.“ [Klimek, 2007, str. 66]

2.3.1 Architektonické památky Tábor je město se slavnou historií a řadou architektonických památek. Je neodmyslitelně spjato s husitstvím a jeho velkými osobnostmi, především Janem Žižkou z Trocnova, spoluzakladatelem Tábora. Pamětihodnosti téměř všech architektonických slohů se nachází na Žižkově náměstí. Dominantu tvoří gotický děkanský chrám na severní straně náměstí. Dále se zde nachází pozdně gotická budova radnice, kde najdeme expozici Husitského muzea a vstup do táborského podzemí. Náměstí obklopují architektonicky cenné měšťanské domy. Uprostřed náměstí je renesanční kašna a pomník Jana Žižky z Trocnova. Expozice Husitského muzea ukazuje husitství v době jeho vzniku, jeho různé směry i důsledky. V deseti sálech jsou prezentovány hmotné i písemné doklady k historii husitství včetně modelů zbraní a bitev. Středověké podzemí z 15. až 16. století bylo vyhloubeno ve skalním podloží v hloubce až 16 m. Prohlídková trasa má délku přibližně 500 m a vznikla v roce 1947 propojením sklepů pod Žižkovým náměstím. Sklepy byly využívány pro uchovávání potravin a nápojů a sloužily k dozrávání piva. Sloužily také jako útočiště před nepřítelem a před ničivými požáry. Celková délka táborských sklepů je až 14 km. Teplota se zde celoročně pohybuje kolem 10 °C. Táborská radnice patří k významným památkám pozdní gotiky v českých městech. Základní podobu vytvořil architekt Wendel Roskopf kolem roku 1521. V době baroka byla budova upravena podle projektu Antonia D´Alfieriho. V roce 1878 se architekt Josef Niklas pokusil vrátit radnici její pozdně gotickou podobu. 25

Dominantou Žižkova náměstí je Děkanský kostel Proměnění páně, na jehož místě stával do poloviny 15. století dřevěný kostel, který připomínal spíše stodolu. Koncem 15. století se přistoupilo ke stavbě nové důstojnější svatyně. Kolem roku 1512 byl dokončen interiér kostela v podobě síňového trojlodí se síťovou klenbou, nesenou osmibokými sloupy. Budova chrámu vznikla společně s radnicí v pozdně gotickém stylu. Plášť chrámové stavby doplnily z vnější strany renesanční štíty. Na konci minulého století se pokusil architekt Josef Mocker obnovit středověkou podobu chrámové stavby úpravou v gotickém duchu. Nejstarší památkou v Táboře je věž Kotnov. Ve druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. byl založen hrad „Hradiště“ jako součást hradské soustavy. Čas a požáry způsobily pokles obranného významu hradu. V letech 1612–1613 byl přestavěn na pivovar. Hrad se pyšnil dvěma válcovými a dvěma čtverhrannými věžemi. Jedinou dochovanou z nich je právě věž Kotnov. K hradní věži přiléhá jediná dosud stojící městská brána, zvaná Bechyňská. Exteriéry měšťanských domů na Žižkově náměstí jsou převážně pozdně gotické nebo renesanční. Zastoupeno je zde také baroko, rokoko a empír. Charakteristická je jejich bohatá výzdoba freskami, sgrafity a zdobenými štíty. Jedná se např. o Škochův, Lichvicovský a Ctiborův dům a domy čp. 17, 18 a 19. Renesanční kašna na Žižkově náměstí byla zhotovena v letech 1567–1568 kamenickým mistrem Ondřejem ze Sušice. Uprostřed nádrže na sloupku s korintskou hlavicí byla umístěna plastika rytíře symbolizující tržní práva města. Místní tradice pojmenovala rytíře Koudela nebo Koudelka, nejspíše podle jednoho z husitských hejtmanů. V ruce držel rytíř prapor na znamení, že se ve městě koná trh. Pomník Jana Žižky z Trocnova byl vypracován tehdy začínajícím slavným sochařem J. V. Myslbekem. Tento původní bronzový projekt se však nezdařil, a zanedlouho po svém odhalení v roce 1877 musela být socha kvůli vadě použitého materiálu sejmuta. Později ji nahradila pískovcová socha z roku 1884 zhotovená Josefem Strachovským. Na podstavci pomníku jsou znázorněna místa Žižkových vítězných bitev. Poutní kostel Klokoty byl založen roku 1700 v místě bývalého gotického kostelíka. Samotný kostel se podařilo dokončit již v roce 1714. Postupně ke kostelu přibyly ještě ambity a kaple. Vznikl tak stavební soubor s půdorysem ve tvaru dvojitého kříže. Jedna z nejcennějších kulturních památek v regionu právem snese srovnání s největšími skvosty architektury evropského baroka. 26

Táborské divadlo bylo pojmenováno podle slavného rodáka Oskara Nedbala. Tento hudební skladatel, dirigent a virtuóz, člen slavného českého kvarteta vystudoval v Táboře gymnázium. První stálá divadelní budova byla otevřena 17. října 1840. Vznikla na místě dnešního divadla z původní obilní sýpky. Nová budova byla postavena roku 1887. Vzorem byla stavba Národního divadla v Praze. Dokládá to především renesanční tvar průčelí divadelní budovy, ale také podoba a výzdoba interiérů s heslem „Tábor sobě“, který se nachází nad oponou jeviště v komorním sále. Roku 1965 proběhla náročná rekonstrukce a vznikla moderní divadelní budova s neoklasicistní fasádou a novým hledištěm. Výsledkem úprav je kombinace jediného jeviště s dvěma pravoúhle připojenými hledišti. Stavbou technického charakteru je renesanční Vodárenská věž, zdobená obloučkovými štíty. Její vznik předurčila stavba vodní nádrže Jordán, která je zásobárnou pitné vody pro město. Dnes se ve Vodárenské věži nachází galerie. Na náměstí Mikuláše z Husi se nachází klášterní kostel Narození Panny Marie. Základní kámen byl položen v roce 1642. V roce 1666 byla stavba dokončena. Průčelí ve stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky. Na počátku 19. století byla budova využívána jako věznice. Dnes zde sídlí pracoviště Husitského muzea. Klášterní kostel není přístupný veřejnosti. Špitální kaple Svatého Kříže se nachází na Špitálském náměstí a původně byla zasvěcena sv. Alžbětě. S přiléhajícím domem čp. 285 (bývalým špitálem) tvoří jeden stavební celek. Nejstarší písemná zmínka o špitálu je z let 1443–1444. Špitál sloužil k péči o nemocné, staré a chudé obyvatele města. Špitál s kaplí stojí na místě, kde v předhusitské době bývalo pohřebiště. Kaple byla postavena až v roce 1718. V Táboře se nachází mnoho dalších architektonických památek, jako např. městské hradby, hřbitovní kaple sv. Filipa a Jakuba, muzeum fotografie Šechtl & Voseček a další. Tábor[online]. [cit. 2010-12-25]

2.3.2 Přírodní zajímavosti K Táboru neodmyslitelně patří nejstarší vodní nádrž ve střední Evropě s názvem Jordán. Byla vybudována roku 1492 jako zásobárna pitné vody pro město. Její plocha je asi 50 ha a maximální hloubka asi 14 m. Dnes je Jordán využíván k rekreaci. K Jordánu patří také další přírodní zajímavost, kterou je 18 m vysoký Jordánský vodopád, kterým přepadá část vody z nádrže do Tismenického potoka. 27

Zajímavým místem k odpočinku i poučení je botanická zahrada Střední zemědělské školy. Zahrada vznikla roku 1866 a je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. Ve sklenících a na záhonech zahrady je pěstováno přes 4 000 rostlin. S Táborem je také spjatá řeka Lužnice. Jméno řeky se poprvé objevilo v pramenech z roku 1179. Lužnice pramení v Rakousku v nadmořské výšce 980 m. Na našem území měří její tok 153 km a má spád 117 m. Řeka má ideální podmínky pro vodáckou turistiku. Vodáci zde mohou využít tábořiště Suchomelův ostrov a tábořiště na Harrachovce. Nachází se zde také chráněná přírodní památka Granátová skála. Nad řekou Lužnicí ve výšce 490 m se rozprostírá rozsáhlý lesní komplex Pintovka, kde je zřízena naučná lesnická přírodovědná stezka. Byla uvedena do provozu v listopadu 1987. V květnu 2000 byla obnovena nákladem města Tábor. Stezka seznamuje návštěvníky s dřevinami a rostlinami, které tvoří lesní společenstva a s problematikou lesního hospodářství a myslivostí. Tábor[online]. [cit. 2010-12-25]

2.3.3 Kulturní akce V Táboře se každoročně pořádá řada kulturních akcí. V lednu se konají Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod. Do kongresového sálu hotelu Palcát se sjíždějí význační čeští výrobci piva a minerálních vod. V posledních letech se účastní více než 40 pivovarů s více než 100 druhy piv. Součástí slavností je degustace piva odborníky. Profesionální porota vyhodnotí nejlepší vzorek, který obdrží Českou pivní pečeť. O prvenství bojují také výrobci minerálních vod. Nejúspěšnější získá ocenění Zlatý český pramen. Je zde možnost ochutnat i piva ze zahraničí. V červnu se konají Husitské dny, které se odehrávají v historickém areálu Housova mlýna. Program zahrnuje setkání s husitským hejtmanem Janem Žižkou z Trocnova, středověké soutěže a hry, ukázky řemeslné výroby, výstřel z obléhacího stroje, ukázky husitské výstroje a zbraní, prodej suvenýrů a upomínkových předmětů, bitva mezi husity a obléhateli apod. Otevřená je středověká krčma, kde je možnost objednat si speciality středověké kuchyně. V červenci město pořádá Jihočeský hudební festival zahrnující koncerty vážné hudby. Od července do srpna se koná cyklus pořadů s názvem Táborské kulturní léto, který je slavnostně zahájen Festivalem posádkových hudeb. Jde o koncerty vážné hudby, promenádní koncerty, dětská zábavná odpoledne, pohádky pod širým nebem, rockové koncerty, historické večery, výstavy apod. 28

V září se každoročně konají Táborská setkání. Jedná se o festival inspirovaný středověkou historií. Centrum Tábora se na několik dní promění na středověké město s trhovci, řemeslníky, rytířskými souboji, kejklíři, tanečnicemi apod. K Táborským setkáním neodmyslitelně patří slavnostní průvod městem s příchodem Jana Žižky, velkolepý ohňostroj, divadelní představení, vystoupení domácích i zahraničních souborů, koncerty. Je zde možnost ochutnávek středověkých pokrmů i nápojů v některých z dobových taveren. Na Středočeském jarmarku je možnost zakoupení keramiky, šátků, koření a dalších tradičních výrobků. Poslední den slavností je věnován Dni otevřených památek. Tábor[online]. [cit. 2010-12-25]

2.3.4 Sportovní akce Odbor

školství,

mládeže

a

tělovýchovy

města

Tábor

ve

spolupráci

s tělovýchovnými jednotami, sportovními kluby a oddíly organizuje pravidelné sportovní akce. Jedná se např. o Večerní běh Táborem, O pohár starosty města v hokeji, Běh Starým městem, závod horských kol Anlen Cup, Běh Terryho Foxe, Běh Pintovkou, Streetball cup a další sportovní akce. Tábor[online]. [cit. 2010-12-25]

2.3.5 Infocentrum Město Tábor Informační centrum bylo založeno v roce 1994. Nachází se v historickém centru na Žižkově náměstí v budově radnice. Spadá pod odbor kultury a cestovního ruchu města Tábor. Informační centrum je zařazeno do seznamu Oficiálních turistických informačních center České republiky, které jsou registrovány u státní příspěvkové organizace CzechTourism. Je členem Asociace turistických informačních center České republiky a Jihočeské centrály cestovního ruchu. Poskytuje bezplatný informační servis, informace o dopravním spojení, přehled kulturních akcí a informační materiály o kulturním dění ve městě, internet pro veřejnost, průvodcovské služby, předprodej vstupenek, rady a doporučení, úschovnu kol atd. Půjčuje zvukové průvodce městem, zprostředkovává ubytování a stravování, prodává mapy, průvodce a suvenýry. Tábor[online]. [cit. 2011-01-05]

29

3. ANALÝZA STRAVOVACÍCH A UBYTOVACÍCH SLUŽEB

3.1 Swot analýza Tábora 3.1.1 Silné stránky  Dobrá strategická poloha města na severojižní ose v centru Evropy.  Hustá silniční a železniční síť, která tvoří předpoklad pro dobrou dopravní obslužnost regionu.  Fungující IDS tvořený linkami MHD, autobusové a železniční dopravy.  Dobrá vybavenost města technickou infrastrukturou.  Stabilní a systémové zacházení s odpady.  Vyvážený poměr malých a středních podniků a velkých podniků. 

Dostatečně velké rozvojové plochy.

 Fungující institucionální základna podpory podnikání.  Existence vzdělávacích institucí a organizací všech stupňů.  Široká nabídka a realizace rekvalifikačních kurzů.  Přírodní, kulturní a historický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.  Jedinečná urbanistická struktura.  Tradice husitství jako významného regionálního specifika.  Hustá síť pěších tras i naučných stezek.  Pestrý společenský a kulturní život v regionu.  Dobrá materiálně-technická základna pro rekreační a výkonnostní sport.  Dostatečně kvalitně vybavená zdravotní zařízení.  Široká nabídka sportovního vyžití, existence řady sportovních spolků.

3.1.2 Slabé stránky  Přetrvávající místní nedostatky silniční a železniční sítě.  Minimální počet cyklostezek s bezpečnostními a kvalitativními parametry.  Potřeba rekultivace a zabezpečení odpadů.  Nárůst intenzity dopravy s dopadem na kvalitu ovzduší, velká prašnost a hlučnost podél hlavních dopravních cest.  Absence environmentálního vzdělání a výchovy. 30

 Absence protipovodňových opatření.  Nízká disponibilita pracovních sil především v technických profesích.  Nevyhovující značení vjezdů do města a absence parkovacích míst pro autobusy.  Nízká kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu, jazyková nevybavenost.  Špatný stavebně-technický stav řady památkově chráněných objektů a malé využití památek pro veřejnost.  Finanční náročnost na údržbu památkově chráněných objektů.  Nedostatečné zázemí pro kulturní spolky.  Nízké zapojení obyvatelstva do pravidelné sportovní činnosti.  Nízká úroveň sociálních zařízení některých sportovišť.  Nepříznivá věková struktura obyvatelstva.  Vysoký průměrný věk domovního a bytového fondu.  Absence některých sociálních, sociálně zdravotních nebo zdravotních zařízení.  Zbývá dobudovat další úseky dálnice D3 a propojení na dálniční síť ČR.  Zbývá dokončení IV. tranzitního železničního koridoru.

3.1.3 Příležitosti  Zlepšení vzdělávacího systému v souvislosti s ekonomickými trendy a vývojem.  Navazování nových kontaktů a vazeb s členskými i nečlenskými zeměmi EU.  Růst migrace obyvatelstva do města.  Blízkost k silné rakouské a německé ekonomice.  Rozvoj jiných druhů dopravy než silniční.  Fungující IV. tranzitní železniční koridor a dostavba dálnice D3.

3.1.4 Hrozby  Odchod velkých zahraničních investorů.  Zhoršení

zaměstnanosti

nekvalifikovaných

nebo

méně

kvalifikovaných

pracovníků.  Další zhoršování technického stavu dopravních cest.  Zvyšování dopravního zatížení silnic a zvýšení nehodovosti.  Zvyšující se negativní vliv dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí. Centra rozvoje[online]. [cit. 2011-02-20]

31

3.2 Ubytovací služby v Táboře Mezi zařízení poskytující ubytovací služby v Táboře patří hotely, penziony, ubytovny, kempy a ubytování v soukromí. Je zde přibližně 43 zařízeních s celkovou kapacitou přibližně 2 020 lůžek. V Táboře se nachází 9 hotelů s celkovou kapacitou přibližně 635 lůžek. Jedná se o tříhvězdičkové a čtyřhvězdičkové hotely. Ceny za ubytování se pohybují v širokém rozpětí, a to od 400 do 2 500 Kč za jednolůžkový pokoj za noc. Tab. č. 1: Přehled hotelů v Táboře Název Hotel Dvořák Hotel Kapital Hotel Lázně Hotel Nautilus Hotel Palcát Hotel Relax Hotel Slávia Hotel Zimní stadion Hotel Elzet

Třída **** *** **** **** *** *** *** *** ***

Počet Adresa lůžek Hradební 3037 139 Tř. 9. května 617 53 U Lázní 44 40 Žižkovo náměstí 20 45 Tř. 9. května 2471 137 Varšavská 2708 53 Husovo náměstí 591 70 Václava Soumara 2300 56 Zástavy 474 42

Vlastní zpracování podle: Brožura Informačního centra města Tábor Ubytování na Táborsku[online]. [cit. 2010-11-29] Graf č. 1: Hotely v Táboře podle třídy

Zdroj: vlastní zpracování

32

Cena/osoba/noc od 2 500 Kč od 1 090 Kč od 1 300 Kč od 2 250 Kč od 1 000 Kč od 890 Kč od 910 Kč od 400 Kč od 1 250 Kč

Penzionů je zde 19 s celkovou kapacitou přibližně 364 lůžek. Jejich ceny se pohybují od 150 do 700 Kč za jednolůžkový pokoj za noc. Tab. č. 2: Přehled penzionů v Táboře Název Penzion 189 Penzion Kostnický dům Penzion 325 Penzion Betty Penzion Dáša Penzion Kalina Pension Z&Z Penzion 7 Penzion Na Hradbách Penzion Alfa Penzion Jana Penzion Milena Penzion Modrá růže Penzion Na Mlýně Penzion Niagara Penzion Sport Penzion Sylva Penzion Třeboňka Penzion U Husičky

Třída ****

*** *** *** ***

***

***

** ***

Adresa Hradební 189/16 Pražská 220 Ve Struhách 385 Laudova 906 Bílkova 735 Na Dlouhé 242 Vítkova 2010 Bílkova 783 Betlémská 282 Klokotská 107 Kostnická 161 Husovo náměstí 529 Ovocná 63 Ke Mlýnu 1 ČSA 1763 Bydlinského 2867 Roháčova 668 Budějovická 987 Tržní 274

Počet lůžek 10 10 23 10 20 12 8 12 8 27 9 55 11 16 19 45 16 47 6

Cena/osoba/noc od 700 Kč od 400 Kč od 600 Kč od 700 Kč od 600 Kč od 500 Kč od 300 Kč od 520 Kč od 600 Kč od 570 Kč od 500 Kč od 400 Kč od 500 Kč od 280 Kč od 250 Kč od 150 Kč od 580 Kč od 380 Kč od 450 Kč

Vlastní zpracování podle: Brožura Informačního centra města Tábor

Ubytoven je v Táboře 6 s celkovou kapacitou přibližně 462 lůžek. Jejich ceny se pohybují od 120 do 200 Kč za jednolůžkový pokoj za noc. Kempy se zde nachází celkem 4, a to ATC Knížecí rybník, ATC Malý Jordán, tábořiště Harrachovka a tábořiště Suchomelův ostrov Tábor. Dále se zde nachází 5 ubytování v soukromí. Tábor[online]. [cit. 2010-11-22]

3.3 Stravovací služby v Táboře Nabídka stravovacích služeb v Táboře je velice bohatá. Je zde celá řada restaurací. Kromě typických českých restaurací se zde nachází také restaurace nabízející čínské speciality např. restaurace Shang-hai, indické speciality např. restaurace Tandoor nebo italské speciality, které nabízí restaurace Venezia apod. Je zde také řada kaváren, vináren, barů, cukráren, jídelen, pizzerií a jedna čajovna (viz Příloha č. 1 a č. 2). 33

4. VLASTNÍ ŠETŘENÍ 4.1 Dotazníkové šetření Při zjišťování spokojenosti

návštěvníků

města Tábor

s ubytovacími a

stravovacími službami jsem použila metodu dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval celkem 6 otázek (viz příloha č. 3) a byli dotazováni náhodně vybraní účastníci cestovního ruchu v Táboře. K dispozici jsem měla 100 dotazníků, z kterých se mi vrátilo 73. Z toho 41 dotazovaných nebylo schopno odpovědět na otázku č. 3 a č. 4, jelikož zde nebyli ubytovaní, ale pouze jako výletníci.

Po kolikáté jste v Táboře? Více než polovina, tedy 59 % respondentů bylo v Táboře poprvé. 16 % dotazovaných navštívilo Tábor již jednou až třikrát a 25 % respondentů zde bylo dokonce více než třikrát. Z toho vyplývá, že řadě účastníků cestovního ruchu se zde líbí a do Tábora se rádi vracejí. Graf č. 2: Po kolikáté jste v Táboře?

Zdroj: Vlastní šetření

34

Jaká je délka Vašeho pobytu? 56 % respondentů je v Táboře bez přenocování, tedy jako výletníci. 25 % respondentů se zde zdrží jednu až tři noci a 19 % dotazovaných více než tři noci. Graf č. 3: Jaká je délka Vašeho pobytu?


Kde jste ubytován/a? Na tuto otázku odpovídali pouze ubytovaní respondenti, tedy 32 osob. Nejvíce respondentů, celkem 32 % bydlí na ubytovnách. Stejný počet dotazovaných, a to 27 % je ubytovaných v penzionech a v kempech a nejméně, tedy 14 % bydlí v hotelech. Graf č. 4: Kde jste ubytován/a?


35

Jste spokojen/a s ubytováním? Na tuto otázku odpovídali opět jen ubytovaní respondenti, tedy 32 osob. 92 % respondentů je s ubytovacími službami spokojeno. 8 % respondentů spokojeno není. Respondenti, kteří nebyli spokojeni, by zlepšili především vybavenost pokojů a zařízení, možnost připojení k internetu a úroveň personálu v ubytovacím zařízení. Graf č. 5: Jste spokojen/a s ubytováním?


Kde se stravujete? 42 % se stravuje v restauracích, 30 % využívá vlastní stravování, 15 % se stravuje přímo v ubytovacím zařízení a 13 % se stravuje formou rychlého občerstvení. Graf č. 6: Kde se stravujete?

Zdroj: Vlastní šetření 36

Jste spokojen/a se stravováním? 95 % dotazovaných je se stravovacími službami spokojeno. Nespokojených je pouze 5 % respondentů. Nespokojení respondenti by ve stravovacích zařízeních uvítali kvalitnější pokrmy, rychlejší obsluhu a příjemnější chování a vystupování personálu. Graf č. 7: Jste spokojen/a se stravováním?


Osobní údaje – pohlaví Podíl dotazovaných mužů a žen byl téměř shodný. Na dotazník odpovědělo 55 % mužů a 45 % žen. Graf č. 8: Osobní údaje – pohlaví

Zdroj: Vlastní šetření 37

Osobní údaje - věk Dotazník byli ochotni vyplnit respondenti všech věkových kategorií. Nejvíce odpovídali lidé do 25 let, a to konkrétně 55 %. 31 % dotazovaných bylo ve věku od 26 do 50 let a zbylých 14 % tvořili respondenti, kterým bylo více než 50 let. Graf č. 9: Osobní údaje – věk


4.2 Řízený rozhovor Pro hodnocení úrovně a kvality ubytovacích a stravovacích služeb jsem provedla řízené rozhovory s vedoucími pracovníky některých hotelů a penzionů. Celkem jsem si vybrala 7 respondentů, kterým jsem položila předem připravené otázky (viz Příloha č. 4). Dotazovaní byli tito vedoucí pracovníci ubytovacích zařízení: M. Turečková – vedoucí recepce hotelu Nautilus I. Fenclová – vedoucí recepce hotelu Dvořák J. Veřtátová – vedoucí recepce hotelu Kapital M. Hofmanová – vedoucí recepce hotelu Palcát M. Vohradník – vedoucí penzionu Modrá růže V. Novák – vedoucí penzionu Dáša M. Krejčová – vedoucí penzionu Milena

38

Myslíte si, že se v Táboře nachází dostatek hotelů střední a vyšší kvality? Více než polovina, konkrétně 62 % dotazovaných se domnívá, že se v Táboře nachází dostatečné množství hotelů střední a vyšší kvality. Zejména pak střední kvality, jelikož je zde velké množství tříhvězdičkových hotelů. Zbylých 38 % dotazovaných se domnívá, že takovýchto hotelů je zde nedostatek. Podle dotazovaných odpovídají této kvalitě pouze dva čtyřhvězdičkové hotely, a to hotel Nautilus a hotel Dvořák. Graf č. 9: Myslíte si, že se v Táboře nachází dostatek hotelů střední a vyšší kvality?


Domníváte se, že je v Táboře dostatek penzionů, kempů, ubytoven a ubytování v soukromí? Všichni respondenti se shodují v tom, že se v Táboře nachází velké množství penzionů, ubytoven, kempů a ubytování v soukromí. Podle dotazovaných je zde především velké množství penzionů a tudíž i velká konkurence mezi nimi.

39

Myslíte si, že je v Táboře dostatek kvalitních stravovacích zařízení? Na otázku týkající se kvality stravovacích zařízení odpověděla více než polovina dotazovaných, tedy 57 %, že se ve městě nachází dostatek kvalitních stravovacích zařízení. Podle respondentů je zde velké množství restaurací, ze kterých si hosté mohou vybírat. Nachází se zde nejen typické české restaurace, ale také restaurace nabízející čínskou, indickou, italskou, francouzskou a další kuchyni. Zbylých 43 % dotazovaných odpovědělo, že v Táboře není dost kvalitních stravovacích zařízení. Podle respondentů se zde spíše než kvalitních zařízení nachází velké množství zařízení průměrných. Domnívají se, že stravovací služby na kvalitní úrovni nabízí pouze hotelová restaurace Goldie v hotelu Nautilus, jejímž šéfkuchařem je pan Martin Svatek, držitel řady prestižních ocenění a člen národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů České republiky, který se specializuje na kvalitní českou kuchyni. Další kvalitní restaurací je hotelová restaurace La Cave v hotelu Dvořák, kde také působil šéfkuchař Svatek a i zde zavedl kvalitní stravovací služby. Graf č. 10: Myslíte si, že je v Táboře dostatek kvalitních stravovacích zařízení?


40

Je kapacita zaměstnanců ve Vašem zařízení dostatečná? Co se týče kapacity zaměstnanců, tak celkem 67 % dotazovaných odpovědělo, že kapacita zaměstnanců v jejich zařízení je dostatečná nebo že je dostatečná alespoň na většinu středisek. Zbylých 33 % odpovědělo, že kapacita zaměstnanců v jejich zařízení není dostatečná a to především ve stravovacích službách. Řada stravovacích zařízení zaměstnává v hlavní sezóně brigádníky, a to zejména na pozice pomocných kuchařů a číšníků. Jeden respondent odpověděl, že žádné zaměstnance nemá. To se týká převážně majitelů penzionů, kteří vedou penzion sami, případně zaměstnávají brigádníky v hlavní sezóně. Graf č. 11: Je kapacita zaměstnanců ve Vašem zařízení dostatečná?


41

Mají Vaši podřízení odpovídající odborné a jazykové znalosti? Více než polovina, konkrétně 67 % dotazovaných odpovědělo, že jejich podřízení mají odpovídající odborné a jazykové znalosti. Ve čtyřhvězdičkových hotelech jsou dokonce tyto znalosti podmínkou přijetí pracovníků. Vedoucí se při výběru svých zaměstnanců snaží upřednostňovat absolventy hotelových škol, protože u nich se předpokládá, že budou mít požadované odborné i jazykové znalosti. Zbylých 33 % dotazovaných odpovědělo, že jejich podřízení tyto znalosti nemají, především jim chybí odpovídající jazyková vybavenost. Většina zaměstnanců ovládá na komunikativní úrovni jen jeden cizí jazyk. Většina pracovníků, kteří mají požadované jazykové i odborné znalosti, odcházejí za vyššími výdělky do Prahy a jiných větších měst. Graf č. 12: Mají Vaši podřízení odpovídající odborné a jazykové znalosti?


42

Motivujete nějak své podřízené? Většina respondentů, tedy 67 % odpovědělo, že své podřízené motivuje nebo že se o jejich motivování alespoň snaží. Každý motivuje své podřízené jiným způsobem. Mezi nejčastěji používané formy motivace patří např. různá školení nebo kurzy, prémie za dobře odvedenou práci, možnost profesního i platového růstu, nadstandardní zaměstnanecké výhody, slevy na ubytování a stravování pro rodinné příslušníky zaměstnance apod. Zbylých 33 % dotazovaných své podřízené nemotivuje. Domnívají se, že jejich podřízení motivovat nepotřebují. Graf č. 13: Motivujete nějak své podřízené?


43

Myslíte si, že se ubytovací a stravovací služby ve městě zlepšují? Celkem 86 % respondentů se domnívá, že se ubytovací a stravovací služby v Táboře zlepšují nebo že se o zlepšení provozovatelé těchto služeb alespoň snaží. Především se podle dotazovaných zlepšují stravovací služby. Stravovací zařízení mají větší dostupnost kvalitních a čerstvých potravin, kuchaři nevaří jen českou kuchyni, ale mají zkušenosti i z kuchyní zahraničních, řada kuchařů se účastní i mezinárodních soutěží. Ubytovací služby se zlepšují především díky podnětům zahraničních hostů a jejich přání na ubytování. Manažeři hotelů sledují trendy, které se týkají ubytovacích služeb. Zbylých 14 % se domnívá, že se tyto služby nezlepšují. Je to tím, že se v Táboře nachází malé množství čtyřhvězdičkových hotelů a žádný pětihvězdičkový hotel. Tříhvězdičkové hotely a penziony zase nemají tak kvalitní vybavení. Co se týče stravovacích zařízení, tak by respondenti ve městě uvítali více mezinárodních restaurací. Graf č. 14: Myslíte si, že se ubytovací a stravovací služby ve městě zlepšují?


44

Je podle Vás ve městě dostatečná konkurence v ubytovacích a stravovacích zařízeních? Většina dotazovaných, tedy 86 % se domnívá, že konkurence v ubytovacích a stravovacích zařízeních v Táboře je dostatečná. Podle dotazovaných je velká konkurence především ve stravovacích službách v historickém centru města, kde se nachází velké množství restaurací, kaváren, pizzerií, barů a dalších stravovacích zařízení. Co se týče ubytovacích služeb, tak podle vedoucích penzionů je v Táboře velká konkurence. To vyplývá z velkého množství penzionů, kterým musí konkurovat. Další velkou konkurencí pro penziony jsou hotely, které nabízejí komfortnější ubytování a poskytují více služeb. Tříhvězdičkové hotely si konkurují především mezi sebou, ale musí konkurovat i luxusnějším čtyřhvězdičkovým hotelům. Naopak zbylých 14 % dotazovaných se domnívá, že v ubytovacích a stravovacích službách

ve

městě

není

dostatečná

konkurence.

To

se

týká

především

čtyřhvězdičkových hotelů Dvořák a Nautilus, které se nacházejí téměř vedle sebe a konkurují si navzájem. Jiné hotely, penziony a ostatní ubytovací zařízení pro ně konkurencí nejsou. Co se týče stravovacích služeb, tak podle respondentů by v Táboře mohlo být více luxusních restaurací, nejen hotelové restaurace La Cave a Goldie. Graf č. 15: Je podle Vás ve městě dostatečná konkurence v ubytovacích a stravovacích zařízeních?


45

Domníváte se, že kvalita poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb ve městě odpovídá cenám? Celkem 57 % dotazovaných se domnívá, že kvalita ubytovacích a stravovacích služeb neodpovídá cenám. Ceny jsou podle dotazovaných ve většině případů příliš vysoké. Zbylých 43 % dotazovaných se domnívá, že v rámci kategorie cena odpovídá kvalitě a že ubytovací a stravovací služby se přizpůsobují poptávce na požadovanou kvalitu služeb, a tudíž i ceny se přizpůsobují kvalitě. Graf č. 16: Domníváte se, že kvalita poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb ve městě odpovídá cenám?


Jaká nejčastější přání mají Vaši hosté? Na otázku jaká nejčastější přání mají hosté, odpovídali respondenti, že ve většině případů je to individuální. Mezi nejčastější přání patří parkování zdarma, dostupné a levnější řešení parkování v centru města, wifi internet, kvalitní restaurace, služby informačního charakteru, doplňkové služby typu wellness, komfort, čistota a nízká cena.

46

Co podle Vás nejčastěji láká turisty do Tábora? Podle dotazovaných nejvíce láká turisty do Tábora husitská historie města a jeho poloha v rámci Jihočeského kraje, Husitské muzeum, historické centrum města se svými architektonickými pamětihodnostmi, tradiční Táborské slavnosti, okolí města a vodní turistika na řece Lužnici.

Co byste ve Vašem zařízení zlepšili? Většina respondentů by ve svém zařízení něco zlepšila, protože vždy je co zlepšovat. Mezi nejčastější odpovědi patří celková rekonstrukce zařízení, kvalita ubytování, kvalita stravování, vybavenost zařízení, jazyková vybavenost zaměstnanců a parkovací prostory. U čtyřhvězdičkových hotelů se spíše než o zlepšení jedná o udržení nabídky poptávaných služeb.

4.2 Porovnání vybraných hotelů a penzionů Na základě osobní návštěvy, rozhovorů s vedoucími pracovníky a získaných informací jsem provedla porovnání těchto vybraných hotelů a penzionů:

Hotel Nautilus**** Hotel se nachází v historickém centru města. V roce 2002 byla zahájena rekonstrukce historické budovy a v roce 2006 byl hotel slavnostně otevřen. Nabízí 22 dvoulůžkových pokojů deluxe a superior, 3 apartmá a 1 prezidentské apartmá s celkovou kapacitou 45 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny vanou nebo sprchou, WC, barevnou televizí, telefonem, minibarem, vysoušečem vlasů, trezorem a přípojkou k internetu. Ceny za ubytování se pohybují přibližně od 2 250 do 7 000 Kč. Hostům je k dispozici restaurace Goldie s terasou, vinárna, café bar, atrium s fontánou a exkluzivní salonek Gallery. Hotelová restaurace Goldie nabízí hostům českou i mezinárodní kuchyni. Jejím šéfkuchařem je pan Martin Svatek, který je držitelem řady prestižních ocenění a členem národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů České republiky. Hotel nabízí vhodné prostory pro konference. V dubnu 2011 bylo v hotelu otevřeno nové wellness centrum.

47

Hotel Dvořák**** Hotel Dvořák se nachází v historickém centru Tábora. Vznikl v roce 2004 rekonstrukcí historické budovy táborského pivovaru. Nabízí 5 jednolůžkových pokojů, 23 dvoulůžkových standard, 32 dvoulůžkových superior, 11 junior suite a 1 suite s celkovou kapacitou 139 lůžek. Pokoje jsou vybaveny televizí se satelitním příjmem, telefonem, trezorem, minibarem, vlastní koupelnou s WC a vanou, fénem a připojením k internetu. Ceny za ubytování jsou od 2 500 Kč. Hostům je k dispozici restaurace La Cave s kapacitou 170 míst, Brasserie s kapacitou 100 míst, Lobby bar s kapacitou 20 míst a letní terasa s kapacitou 30 míst. Hotelová restaurace La Cave nabízí pokrmy především francouzské kuchyně. Hotel disponuje 5 konferenčními sály s celkovou kapacitou 600 míst. Nachází se zde také wellness centrum, které nabízí bazén, whirpool, saunu, masáže, kosmetiku a manikúru. V areálu hotelu je luxusní kadeřnický salon. Hostům je k dispozici uzavřené parkoviště, externí parkoviště a hotelové garáže s parkovací kapacitou 130 míst.

Hotel Palcát*** Hotel se nachází v centru města, přibližně 700 m od autobusového a vlakového nádraží. Hotel nabízí 67 pokojů zahrnující pokoje jednolůžkové, dvoulůžkové, třílůžkové a apartmá s celkovou kapacitou 137 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením se sprchovým koutem, televizí se satelitním příjmem a telefonem. Ceny za ubytování se pohybují přibližně od 1 000 do 1 900 Kč. Hostům je k dispozici hotelová restaurace s kapacitou 70 míst nabízející pokrmy české i mezinárodní kuchyně a čínská restaurace Shang-hai s kapacitou 60 míst nabízející speciality čínské kuchyně. V hotelu se nachází jedno z největších kongresových center na jihu Čech, které je tvořeno kongresovým sálem a 4 salonky s celkovou kapacitou 910 míst. Pořádají se zde např. maturitní plesy nebo tradiční Slavnosti piva. V hotelu je také relaxační a masážní studio, které nabízí masáže, kadeřnictví, manikúru, pedikúru a kosmetiku. Součástí hotelu je také diskotéka 604. Hotel disponuje parkovištěm s 25 parkovacími místy a v případě zájmu jsou hostům k dispozici i hlídané podzemní garáže.

48

Hotel Kapital*** Hotel Kapital se nachází v centru města, přibližně 10 minut pěší chůze od historického centra města. Budova hotelu pochází z roku 1892 a dnes je kulturní památkou. Hotel nabízí 22 jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů, 2 třílůžkové pokoje a jedno apartmá s celkovou kapacitou 53 lůžek. Pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením se sprchou, televizí včetně satelitních programů, telefonem, minibarem, postelemi se zdravotními matracemi, velkým pracovním stolem, blackoutem a wifi internetem zdarma. Ceny za ubytování se pohybují přibližně od 1 090 do 1 720 Kč. Hotelová restaurace Venezia s kapacitou 100 míst nabízí speciality kuchyně italské, české i mezinárodní. Šéfkuchařem restaurace je pan Davide Navvari a mezi zaměstnanci jsou i číšníci z Itálie. Parkování je možné v hotelových garážích vzdálených 100 m od hotelu nebo před hotelem.

Penzion Modrá růže*** Penzion Modrá růže se nachází v historickém centru města. Penzion nabízí tři dvoulůžkové pokoje a jeden apartmán. Celková kapacita je 11 lůžek. V každém pokoji jsou toalety a koupelna. Na pokoji je také televize a v penzionu je k dispozici telefon. Ceny za ubytování se snídaní se pohybují přibližně od 500 do 900 Kč. K penzionu patří restaurace s kapacitou 36 míst a terasa.

Penzion Dáša*** Penzion se nachází přibližně 5 minut chůze od autobusového a vlakového nádraží a 15 minut chůze od historického centra města. Nabízí 6 dvoulůžkových pokojů a 2 apartmá s celkovou kapacitou 20 lůžek. Každý z pokojů je vybaven vlastní koupelnou se sprchou nebo vanou, WC, televizí, ledničkou a telefonem. Některé pokoje mají přes wifi připojení na internet. Ceny za ubytování se pohybují přibližně od 600 do 1 200 Kč včetně snídaně a parkování. Recepce penzionu slouží zároveň jako jídelna a bar. Hostům je k dispozici společenská místnost s barem, masáže a posezení na zahradě s ohništěm. Parkoviště s kapacitou 8 parkovacích míst je k dispozici ve dvoře penzionu.

49

Penzion Milena Penzion se nachází přibližně 100 m od autobusového a vlakového nádraží. Nabízí jedno, dvou, tří a vícelůžkové pokoje s celkovou kapacitou 55 lůžek. K dispozici je hostům kuchyně s ledničkou a jídelnou. Hosté mají také možnost zapůjčení televize. Ceny za ubytování se pohybují přibližně od 400 do 700 Kč. Přímo v objektu penzionu je restaurace. Ve dvoře je možnost parkování.

4.2.1 Porovnání vybraných hotelů Z vybraných hotelů bych nejlépe hodnotila hotel Dvořák, který se nachází v historickém centru města a disponuje největší ubytovací kapacitou. Pokoje jsou velice komfortní. V hotelu se nachází luxusní restaurace La Cave, Brasserie, Lobby bar a letní terasa. Hosté mohou navštívit také wellness centrum. Velkou předností hotelu jsou konferenční prostory s kapacitou až 600 míst a nejmodernějším technickým vybavením. Další předností jsou parkovací prostory, které většina hostů vyžaduje. Hotel Dvořák má k dispozici dvě parkoviště a hotelové garáže. Hotel Nautilus se také nachází v historickém centru. Má velice luxusní pokoje a dokonce nabízí ubytování v prezidentském apartmá. Rovněž jako hotel Dvořák disponuje luxusní restaurací, ve které je šéfkuchařem člen národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů České republiky. Od dubna 2011 zde bylo otevřeno nové wellness centrum. Hosté, ale preferují možnost parkování, kterou bohužel hotel Nautilus nemá. Hotel rovněž nedisponuje žádnými konferenčními sály a z porovnávaných hotelů má nejmenší ubytovací kapacitu. Hotel Palcát se nachází v centru města, má velkou ubytovací kapacitu, disponuje parkovištěm i podzemními garážemi, je zde jedno z největších kongresových center v Jihočeském kraji. Hosté mohou navštívit relaxační a masážní studio. V hotelu se nachází dvě restaurace, z toho jedna s čínskými specialitami. Pokoje ale nejsou tak luxusní jako v hotelech Dvořák a Nautilus a celkové vybavení hotelu je oproti těmto dvěma hotelům zastaralé. Hotel Kapital se rovněž nachází v centru města. V hotelu se nachází restaurace Venezia, která nabízí speciality italské kuchyně, rovněž je zde zaměstnaný i italský personál. Ubytovací kapacita není tak velká jako u hotelů Dvořák a Palcát. Pokoje nejsou tak luxusní a nemají tak moderní vybavení jako čtyřhvězdičkové hotely. Před hotelem je možné parkování, ale parkovací kapacita zde není tak dostatečná jako u hotelu Dvořák a hotelové garáže se nenachází přímo v hotelu. 50

4.2.2 Porovnání vybraných penzionů Z vybraných penzionů je podle mého názoru nejlepší penzion Dáša. Penzion se nachází v centru města. Kromě dvoulůžkových pokojů nabízí také 2 apartmá. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastní koupelnou, toaletou, televizí, telefonem a lednicí. Penzion disponuje jídelnou a barem. Hostům jsou k dispozici masáže, posezení na zahradě a možnost parkování. Penzion Modrá růže se nachází v historickém centru Tábora. Pokoje jsou vybaveny vlastní koupelnou, toaletou a televizí. K penzionu patří restaurace s terasou. Ubytovací kapacita je menší než u penzionu Dáša a penzion nemá k dispozici parkoviště. Penzion Milena se nachází v blízkosti autobusového a vlakového nádraží. K dispozici je hostům restaurace a parkování. Penzion má velkou ubytovací kapacitu, ale pokoje nejsou tak komfortní jako u penzionů Dáša a Modrá růže.

4.3 Zhodnocení hypotéz

Hypotéza č. 1: V Táboře je dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení střední a vyšší kvality. Hypotézu o tom, že se v Táboře nachází dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení střední a vyšší kvality nelze potvrdit ani vyvrátit. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že je zde dostatečné množství ubytovacích zařízení střední kvality. Je zde šest tříhvězdičkových hotelů a velké množství penzionů, z nichž některé jsou opravdu komfortní. Celkem je zde sedm tříhvězdičkových penzionů a dokonce jeden čtyřhvězdičkový. Stravovacích zařízení odpovídajících střední kvalitě je zde také dostačující množství. Hosté si mohou vybrat restauraci českou, italskou, francouzskou, indickou, čínskou, mexickou apod. Ubytovací zařízení odpovídající vyšší kvalitě jsou zde pouze tři čtyřhvězdičkové hotely. Podobně jsou na tom stravovací zařízení vyšší kvality, mezi které se mohou řadit pouze hotelová restaurace Goldie ve čtyřhvězdičkovém hotelu Nautilus a hotelová restaurace La Cave ve čtyřhvězdičkovém hotelu Dvořák. 51

Hypotéza č. 2: Kvalitu v ubytovacích a stravovacích službách ovlivňují především lidé. Kvalitu v ubytovacích a stravovacích službách ovlivňují především lidé. Tuto hypotézu lze potvrdit. Kvalitu v ubytovacích a stravovacích službách ovlivňují především zaměstnanci, konkrétně svými odbornými a jazykovými znalostmi, vystupováním a jednáním s hosty, rychlostí obsluhy apod. S kvalitou poskytovaných služeb souvisí také dostatečná kapacita těchto pracovníků.

Hypotéza č. 3: Kapacita zaměstnanců v ubytovacích a stravovacích službách je dostatečná. Hypotézu, že kapacita zaměstnanců v ubytovacích a stravovacích službách je dostatečná nelze potvrdit ani vyvrátit. V ubytovacích službách dostatečná opravdu je. Ve stravovacích službách je dostatečná pouze mimo hlavní sezónu. V hlavní sezóně je potřeba přijmout více pracovníků. Zde může být problém, protože tito pracovníci často nemají odpovídající kvalifikaci a tím může být ovlivněna i kvalita stravovacích služeb.

Hypotéza č.

4:

Odborné a

jazykové

znalosti

zaměstnanců

pracujících

v ubytovacích a stravovacích službách jsou na dostačující úrovni. Také hypotézu, že odborné a jazykové znalosti pracovníků v ubytovacích a stravovacích službách jsou na dostatečné úrovni, nemohu potvrdit ani vyvrátit. Z provedeného výzkumu vyplývá, že na dostačující úrovni jsou odborné znalosti pracovníků. Ve čtyřhvězdičkových hotelech pracují zaměstnanci, kteří mají požadované odborné i jazykové znalosti, které jsou podmínkou pro jejich přijetí. Odborné znalosti jsou dostačující i u pracovníků v dalších ubytovacích a stravovacích zařízeních. Problémem je jazyková vybavenost, jelikož v některých tříhvězdičkových hotelech a v některých penzionech ovládají zaměstnanci na komunikativní úrovni pouze jeden světový jazyk.

52

5. ZÁVĚR Cílem práce bylo provést analýzu ubytovacích a stravovacích služeb ve městě Tábor a zhodnotit současnou situaci. Dále vytvoření přehledu, který by sloužil k informačním účelům pro studenty cestovního ruchu, cestovní kanceláře a agentury, město Tábor, potenciální hosty apod. Práce popisuje město Tábor, které se nachází na severním okraji Jihočeského kraje. Město je známé především svou slavnou husitskou historií a pamětihodnostmi téměř všech architektonických slohů. Je zde také řada přírodních zajímavostí a pořádají se zde pravidelné kulturní a sportovní akce. V Táboře se nachází celkem 43 ubytovacích zařízení různých kategorií a tříd s celkovou kapacitou 2 020 lůžek. Většina ubytovacích zařízení má vlastní stravovací zařízení. Nachází se zde také velké množství samostatných stravovacích zařízení, převážně se jedná o restaurace, pizzerie, kavárny a bary. V nabídce dominuje česká kuchyně, ale najdeme zde i zařízení specializující se na kuchyni čínskou, italskou nebo indickou. Tato práce poukázala na to, že většina účastníků cestovního ruchu se do Tábora ráda vrací a že tito účastníci jsou spokojeni s celkovou úrovní ubytovacích a stravovacích služeb ve městě. Dále poukázala na to, že se v Táboře nachází velké množství ubytovacích a stravovacích zařízení střední kvality. Z toho také vyplývá, že mezi těmito zařízeními je dostačující konkurence. Kapacita zaměstnanců v ubytovacích zařízeních je dostatečná a zaměstnanci mají odpovídající odborné znalosti. Většina vedoucích zaměstnanců motivuje své podřízené ke kvalitnějším pracovním výkonům. Z provedeného výzkumu vyplývá, že se stravovací služby v Táboře zlepšují, podíl na tom mají hlavně kuchaři, kteří se účastní různých mezinárodních soutěží. Zlepšením a rozvojem úrovně stravovacích a ubytovacích služeb ve městě, zvýšením atraktivnosti města pro turisty a větší propagací města se zabývá Marketingová strategie cestovního ruchu a kultury města Tábor.

53

SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ Odborná literatura

DROBNÁ, Daniela.; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7. FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 119 s. ISBN 80-244-0719-1. HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 179 s. ISBN 80-7169-995-0. KLIMEK, Hynek. Jižní Čechy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 101 s. ISBN 97880-251-1714-9.

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. 238 s. ISBN 80-85970-27-9. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4.

Internetové zdroje

1. Cestovní ruch. [online]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [cit. 2010-10-12] 2. Turistický potenciál. [online]. Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-

potencial-regionu/ [cit. 2010-10-12]

54

3. Kategorizace ubytovacích zařízení. [online]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace/#6 [cit. 2010-11-05] 4. Klasifikace ubytovacích zařízení. [online]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace/#7 [cit. 2010-11-05] 5. Tábor. [online]. Dostupné

z:

http://www.tabor.cz/cs/turista/zakladni-informace/poloha/

[cit.

2010-11-22] 6. Architektonické památky. [online]. Dostupné z: http://www.tabor.cz/cs/turista/historie-a-pamatky/architektonickepamatky/ [cit. 2010-12-25] 7. Přírodní zajímavosti. [online]. Dostupné

z:

http://www.tabor.cz/cs/turista/historie-a-pamatky/prirodni-

zajimavosti/ [cit. 2010-12-25] 8. Kulturní akce. [online]. Dostupné z: http://www.tabor.cz/cs/turista/kultura/pravidlene-kulturni-akce/ [cit. 2010-12-25] 9. Sportovní akce. [online]. Dostupné z: http://www.tabor.cz/cs/turista/sport/pravidelne-akce-mesta/ [cit. 2010-12-25] 10. Infocentrum. [online]. Dostupné z: http://www.tabor.cz/cs/turista/infocentrum/ [cit. 2011-01-05] 11. Swot analýza Tábora. [online]. Dostupné z: http://www.centrarozvoje.cz/dokument/Jihocesko.pdf [cit. 2011-0220] 12. Ubytování na Táborsku. [online]. Dostupné z: http://www.tabor.cz/docstore/1253710743.pdf [cit. 2011-11-29]

55

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Přehled hotelů v Táboře

str. 33

Tab. č. 2: Přehled penzionů v Táboře

str. 34

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Hotely v Táboře podle třídy

str. 33

Graf č. 2: Po kolikáté jste v Táboře?

str. 35

Graf č. 3: Jaká je délka Vašeho pobytu?

str. 36

Graf č. 4: Kde jste ubytován/a?

str. 36

Graf č. 5: Jste spokojen/a s ubytováním? Pokud ne, co byste změnil/a?

str. 37

Graf č. 6: Kde se stravujete?

str. 37

Graf č. 7: Jste spokojen/a se stravováním? Pokud ne, co byste změnil/a?

str. 38

Graf č. 8: Osobní údaje – pohlaví

str. 38

Graf č. 9: Osobní údaje – věk

str. 39

Graf č. 10: Myslíte si, že se v Táboře nachází dostatek ubytovacích zařízení střední a vyšší kvality?

str. 40

Graf č. 11: Myslíte si, že je v Táboře dostatek kvalitních stravovacích zařízení? str. 41 Graf č. 12: Je kapacita zaměstnanců ve Vašem zařízení dostatečná?

str. 42

Graf č. 13: Mají Vaši podřízení odpovídající odborné a jazykové znalosti?

str. 43

Graf č. 14: Motivujete nějak své podřízené?

str. 44

Graf č. 15: Myslíte si, že ubytovací a stravovací služby ve městě zlepšují?

str. 45

Graf č. 16: Je podle Vás ve městě dostatečná konkurence v ubytovacích a stravovacích zařízení?

str. 46

Graf č. 17: Domníváte se, že kvalita poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb ve městě odpovídá cenám?

str. 47

56

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled stravovacích zařízení v Táboře (1. část) Příloha č. 2: Přehled stravovacích zařízení v Táboře (2. část) Příloha č. 3: Dotazníkové šetření Příloha č. 4: Otázky k řízenému rozhovoru Příloha č. 5: Vybrané hotely Příloha č. 6: Vybrané penziony

57

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Přehled stravovacích zařízení v Táboře (1. část) Název Café & bar Havana Caffé Pizzerie Čínská restaurace Hong Kong Čínská restaurace Shang-hai Čínská restaurace Sunshine Indická restaurace Tandoor Restaurace Sportovní střelnice Restaurace Harrachovka Restaurace Na Schůdkách Pizzerie Atak Restaurace Atrium Restaurace Beseda Restaurace Braník Restaurace Centrum Restaurace Milenium Restaurace La Cave Restaurace Los Amigos Restaurace Modrá růže Restaurace Na Bečvárně Restaurace Na Louži Restaurace Nový ráj Restaurace Peta Restaurace Pintovka Restaurace Pod Věží Restaurace Pohoda Restaurace Slunce Restaurace Škochův dům Restaurace Tip atrium Restaurace U Červeného koně Restaurace U Kalicha Restaurace U Marušky Restaurace U Rytíře Restaurace U Soudku Restaurace Zlatá svíčka Restaurant Goldie Ristorante pizzeria Venezia Salátový bar Barbados Švejk restaurant The Pub

Adresa Žižkovo náměstí 17 Kostnická 159 Budějovická 1097 Tř. 9. května 2471 Tř. 9. května 2886 Žižkovo náměstí 8 Košínská 266 Pintova 151 Klokotská 106 Vídeňská 2931 Tř. 9. května 678 Žižkovo náměstí 5 Smetanova 737 Náměstí Přátelství 2800 Kpt. Nálepky 2397 Hradební 3037 Martina Húsky 55 Ovocná 63 Bechyňská 393 Pražská 231 Politických vězňů 1764 Měšická 1993 Nad Záhybem 248 Dlouhá 345 U Bechyňské dráhy 2932 Purkyňova 2962 Žižkovo náměstí 22 Husovo náměstí 529 Křížkova 31 Svatošova 25 Pražská 157 Křižíkovov náměstí 1878 Varšavská 2729 Kpt. Jaroše 2392 Žižkovo náměstí 20 Tř. 9. května 617 Vančurova 1239 Špitálské náměstí 509 Budějovická 978

Vlastní zpracování podle: Seznam stravování 58

Kapacita 41

60 46 30 40 60 80 130 100 110 170 70 36 50 30 100 100 70 150 65 28

70 100 55

Příloha č. 2: Přehled stravovacích zařízení v Táboře (2. část) Název Restaurace U Žida Café Campanila Restaurace - Hotel Lázně Restaurace U Zlatého lva Restaurace - Penzion Sylva Pizzeria Chudoba Recykle Restaurant Restaurace Café La Torta Restaurace - Hotel Elzet Restaurace Monako Restaurace U Drsů Restaurace U Dvou koček Restaurace U Husičky Restaurace U Rybářů Restaurace Palcát Jídelna a restaurace Antonín Dusík Jídelna Slovan Quick burger Rychlé občerstvení Lukáš Café bar Tomahawk Café Dolce vita Café NO. 18 Café Rio Caffé Atelier Cukrárna Ambrosia Cukrárna Človíčkov Cukrárna Sandra Cukrárna U Lípy Cukrárna Zlaté Slunce Konstanz Kavárna Svět Kulíkova kavárna Moccafé Dobrá čajovna Bar Les Deux Anges Bar U Markéty Billiard bar Casablanca Bowling bar Slovan Bowling bar - Špitálské náměstí MP7 Café & Gallery Hostinec Na Druhém břehu Lobby bar - Hotel Dvořák Kavárna Slávie

Adresa Budovcova 1366 Farského 2 U Lázní 44 Žižkovo náměstí 16 Roháčova 668 Tř. 9. května 2886 Žižkovo náměstí 13 Husovo náměstí 627 Zástavy 474 Široká 213 Varšavská 2708 Svatošova 310 Tržní 274 Zavadilská 2485 Tř. 9. května 2471 Tomkova 2099 Tř. 9. května 678 Husovo náměstí 2988 Tř. 9. května 739 Klokotská 107 Tř. 9. května 2886 Žižkovo náměstí 18 Náměstí F. Křižíka 2840 Divadení 218 Tř. 9. května 2886 Tř. 9. května 2886 Havlíčkova 326 Filipovská 72 Žižkovo náměstí 12 Náměstí F. Křižíka 1291 Tržní náměstí 254 Pražská 232 Tomkova 1240 Tř. 9. května 658 Lucínova 263 Šafaříkova 1791 Tř. 9. května 678 Špitálské náměstí 509 Žižkovo náměstí 7 ČSA 1763 Hradební 3037 Husovo náměstí 591

Vlastní zpracování podle: Seznam stravování Tábor[online]. [cit. 2011-03-03]

59

Kapacita

80 93

162 113 75 35 60 70 60 60

20

90

50 40

20

Příloha č. 3: Dotazníkové šetření

Dobrý den, jmenuji se Monika Lutovská a jsem studentkou oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Pracuji na bakalářské práci Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře. Tímto Vás prosím o vyplnění následujících otázek v dotazníku. Dotazník je zcela anonymní. Získané údaje budou použity pouze pro bakalářskou práci. Děkuji. 1) Po kolikáté jste v Táboře? a) Poprvé b) Byl/a jsem zde 1 – 3 krát c) Byl/a jsem zde více než 3 krát 2) Jaká je délka Vašeho pobytu? a) Bez přenocování b) 1 – 2 noci c) Více než 3 noci 3) Kde jste ubytován/a? a) Hotel b) Penzion c) Ubytovna d) Kemp 4) Jste spokojen/a s ubytováním? Pokud ne, co byste změnil/a? a) Ano b) Ne 5) Kde se stravujete? a) Restaurace b) Rychlé občerstvení c) Vlastní stravování d) V ubytovacím zařízení 6) Jste spokojen/a se stravováním? Pokud ne, co byste změnil/a? a) Ano b) Ne 7) Jste? a) Muž b) Žena 8) Ve věku? a) Do 25 let b) 26 – 50 let c) Více než 50 let 60

Příloha č. 4: Otázky k řízenému rozhovoru

1) Myslíte si, že se v Táboře nachází dostatek ubytovacích zařízení střední a vyšší kvality? 2) Domníváte se, že je v Táboře dostatek penzionů, ubytoven, kempů a ubytování v soukromí? 3) Myslíte si, že je v Táboře dostatek kvalitních stravovacích zařízení? 4) Je kapacita zaměstnanců ve Vašem zařízení dostatečná? 5) Mají Vaši podřízení odpovídající odborné a jazykové znalosti? 6) Motivujete nějak své podřízené? 7) Myslíte si, že se ubytovací a stravovací služby ve městě zlepšují? 8) Je podle Vás ve městě dostatečná konkurence v ubytovacích a stravovacích službách? 9) Domníváte se, že kvalita poskytovaných ubytovacích a stravovacích služeb ve městě odpovídá cenám? 10) Jaká nejčastější přání mají Vaši hosté? 11) Co podle Vás nejčastěji láká turisty do Tábora? 12) Co byste ve Vašem zařízení zlepšili?

61

Příloha č. 5: Vybrané hotely Hotel Nautilus

Zdroj: Foto autora

Hotel Dvořák

Zdroj: Foto autora

62

Hotel Kapital

Zdroj: Foto autora

Hotel Palcát

Zdroj: Foto autora

63

Příloha č. 6: Vybrané penziony Penzion Modrá růže

Zdroj: Foto autora

Penzion Dáša

Zdroj: Foto autora

64

Penzion Milena

Zdroj: Foto autora

65

Analýza stravovacích a ubytovacích služeb v Táboře

Recommend Documents