Analýza nezaměstnanosti v Olomouckém kraji

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav sociálního rozvoje

Analýza nezaměstnanosti v Olomouckém kraji Bakalářská práce

Vypracovala: Alžběta Gregorová Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Helena Pavlíčková Brno 2013

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Brně dne 17. května 2013

.............................. Gregorová Alžběta

Chtěla bych touto cestou poděkovat PhDr. Heleně Pavlíčkové za vedení mé bakalářské práce, za poskytnutí všech důležitých informací a rad týkajících se zpracování daného tématu.

ABSTRAKT V bakalářské práci je vytvořen nástin týkající se problematiky nezaměstnanosti, která je v dnešní době aktuálním tématem. Teoretická část se zabývá definicí nezaměstnanosti, stanovením její míry a typů nezaměstnanosti. V další části jsou uvedeny dopady nezaměstnanosti, které s sebou přináší, a to dopady ekonomické, sociální a zdravotní. V závěru teoretické části je rozebraná aktivní politika zaměstnanosti na národní úrovni a na úrovni Evropské unie. Praktická část obsahuje analýzu nezaměstnanosti v Olomouckém kraji, je zde srovnána výše nezaměstnanosti za jednotlivé okresy Olomouckého kraje v porovnání s Českou republikou a dále je zahrnuto porovnání míry nezaměstnanosti pro jednotlivé skupiny obyvatelstva v Olomouckém kraji s celorepublikovým průměrem. Poslední částí praktické části se zabývá aktivní politikou zaměstnanosti v Olomouckém kraji. Klíčová slova: nezaměstnanost, Olomoucký kraj, dopady nezaměstnanosti, ekonomika, politika zaměstnanosti.

ABSTRACT This bachelor thesis deals with the unemployment, which is, nowadays, a current topic. The theoretical part of the thesis gives definition of the unemployment, determination of its rate and various types of the unemployment. Furthermore, it summarizes its main economic, social and medical impact. Last, it covers with the active employment policy within a country and the European Union. Practical part of the thesis covers an analysis of the unemployment in Olomouc region, and moreover it compares unemployment rates among various rural districts in chosen area. In addition, the work deals with comparison of the unemployment rate of specific groups of the population in Olomouc region with state average. The last part of the thesis captures the active employment policy in Olomouc region. Keywords: unemployment, Olomouc region, impacts of unemployment, economy, employment policy

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 LITERÁRNÍ REŠERŠE...................................................................................................... 9 CÍL PRÁCE A METODOLOGIE ................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 11 1

2

NEZAMĚSTNANOST .............................................................................................. 11 1.1

Definice nezaměstnanosti...................................................................................... 11

1.2

Míra nezaměstnanosti............................................................................................ 12

1.3

Typy nezaměstnanosti ........................................................................................... 14

DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI........................................................................... 17 2.1

Význam práce pro člověka .................................................................................... 17

2.2

Ekonomické dopady nezaměstnanosti .................................................................. 18

2.2.1

Ekonomické dopady nezaměstnanosti na jednotlivce ................................... 18

2.2.2

Ekonomické dopady nezaměstnanosti na společnost .................................... 19

2.3

2.3.1

Prvotní dopady ztráty zaměstnání .................................................................. 20

2.3.2

Změna sebereflexe spojená se ztrátou zaměstnání ........................................ 21

2.3.3

Dopady nezaměstnanosti na okolí jedince a společnost ................................ 24

2.4

3

Společenské dopady nezaměstnanosti................................................................... 20

Zdravotní dopady nezaměstnanosti ....................................................................... 25

2.4.1

Duševní onemocnění plynoucí z nezaměstnanosti ........................................ 25

2.4.2

Somatická onemocnění plynoucí z nezaměstnanosti ..................................... 27

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................. 29 3.1

Aktivní politika zaměstnanosti na národní úrovni ................................................ 29

3.1.1 3.2

Aktivní politika zaměstnanosti na úrovni EU ....................................................... 32

3.2.1 3.3

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na národní úrovni ........................... 29

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti EU .................................................. 32

Pasivní politika zaměstnanosti .............................................................................. 34

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 35 4

5

CHARAKTERISTIKA OLOMOUCKÉHO KRAJE ............................................ 35 4.1

Geografické vymezení .......................................................................................... 35

4.2

Demografické vymezení ....................................................................................... 37

4.3

Silné a slabé stránky Olomouckého kraje ............................................................. 38

4.3.1

Silné stránky Olomouckého kraje .................................................................. 38

4.3.2

Slabé stránky Olomouckého kraje ................................................................. 38

POROVNÁNÍ VÝŠE NEZAMĚSTNANOSTI OLOMOUCKÉHO KRAJE A

ČESKE REPUBLIKY ....................................................................................................... 39

6

5.1

Výše nezaměstnanosti v České republice ............................................................. 39

5.2

Vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji ....................................................... 42

5.2.1

Nezaměstnanost v okrese Olomouc ............................................................... 45

5.2.2

Nezaměstnanost v okrese Prostějov ............................................................... 47

5.2.3

Nezaměstnanost v okrese Přerov ................................................................... 49

5.2.4

Nezaměstnanost v okrese Jeseník .................................................................. 49

5.2.5

Nezaměstnanost v okrese Šumperk ............................................................... 53

NEZAMĚSTNANOST JEDNOTLIVÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA ........... 55 6.1

6.1.1

Nezaměstnanost mužů a žen v České republice ............................................ 55

6.1.2

Nezaměstnanost mužů a žen v Olomouckém kraji ........................................ 56

6.2

7

Nezaměstnanost mužů a žen ................................................................................. 55

Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání ............................................. 57

6.2.1

Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání v České republice ........ 57

6.2.2

Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání v Olomouckém kraji.... 59

POMOC POSKYTNUTÁ V BOJI PROTI NEZAMĚSTNANOSTI

V OLOMOUCKÉM KRAJI ............................................................................................. 61 7.1

Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém v období let 2000-2010 ............. 61

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 67 SEZNAM ZDROJŮ ........................................................................................................... 69 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 71 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 72

ÚVOD Problematika nezaměstnanosti je velice rozsáhlá, v současné době se jedná o problém, který je velmi často diskutovaným tématem v různých oblastech společnosti. V posledních letech nezaměstnanost v České republice výrazně narůstá a následky této skutečnosti se projevují v mnoha sférách naší společnosti. Dopady související s nezaměstnaností začínají u jedince zasaženého ztrátou zaměstnání, následně se projevují v rodinných záležitostech a dále mají dopad na celou společnost, a to na úrovni ekonomické i sociální. Výše nezaměstnanosti je faktorem vypovídajícím o ekonomické situaci daného regionu, jedná se také o skutečnost ovlivňující zásadním způsobem život osob dané společnosti, neboť pracovní možnosti mají v životě člověka nezastupitelnou roli. Jedním z nejzávažnějších negativních dopadů nezaměstnanosti je útlum ekonomiky, ale je nutné zmínit i dopady sociální a zdravotní, které jsou neméně důležité. Pro osoby, které jsou nezaměstnaností zasaženy, jsou ekonomické dopady prvotním impulsem, který má za následek problémy sociální a zdravotní. Nabízí se otázka, zda právě ekonomické dopady nezaměstnanosti jsou ty nejzávažnější u daného jedince, neboť sociální dopady nezaměstnanosti mohou zanechat u daných osob nezvratné změny v jejich pocitu sebereflexe, neblaze se odráží v jejich rodinném prostředí. Zdravotní dopady nezaměstnanosti nelze opomenout, protože i tyto mohou zanechat trvalé následky. Je proto důležité zabývat se nezaměstnaností nejen jako ekonomickým problémem, ale je nutné tento faktor hodnotit v širších souvislostech se všemi možnými následky. Jedním z možných řešení daného problému je využití programů zaměřených na boj s nezaměstnaností, aby tak byla poskytnuta pomoc lidem, kteří jsou nezaměstnaností zasaženi.

8

LITERÁRNÍ REŠERŠE Pro tuto bakalářskou práci a především pro její literární část byla nejvýznačnějším literárním zdrojem publikace od Boženy Buchtové a kol. „Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém.“ Dalším důležitým zdrojem pro tvorbu této práce byla publikace Václav Jurečky a kol. „Makroekonomie“ a dále publikace Josefa Vlčka „Ekonomie a Ekonomika.“ Taktéž byly čerpány informace z publikace Petra Mareše „Nezaměstnanost jako sociální problém.“ V neposlední řadě je nutno uvést publikaci „Sociální politika“, jejíž autorem je Vojtěch Krebs a kol. Pro praktickou část byla využita především data poskytovaná Českým statistickým úřadem a dále informace poskytované na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Taktéž bylo využito důležitých informací, které byly poskytnuty Úřadem práce v Olomouci.

9

CÍL PRÁCE A METODOLOGIE Cílem této práce je náhled na problematiku týkající se nezaměstnanosti a nástin nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2000-2010. V teoretické části je pojednáno o definici nezaměstnanosti, je definován její výpočet, míra nezaměstnanosti a stručný nástin typů nezaměstnanosti. Dále je v teoretické části zahrnuta problematika dopadů nezaměstnanosti, a to ekonomických, sociálních a zdravotních. Tyto dopady nezaměstnanosti jsou závažnými jevy, neboť se odráží jak ve státní ekonomice, tak u jednotlivce samotného, ale taktéž mají vliv na jeho okolí a společnost, kterou zásadním způsobem ovlivňují. V teoretické části jsou uvedeny principy aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti, která je v kompetenci na národní úrovni a dále na úrovni Evropské unie, která se snaží rovněž dopady nezaměstnanosti zmírnit. V praktické části jsou sestaveny časové řady míry nezaměstnanosti v letech 2000 až 2010 v České republice, Olomouckém kraji a jeho jednotlivých okresech, které jsou srovnány s celorepublikovým průměrem. Následuje zpracování dat týkajících se míry nezaměstnanosti jednotlivých skupin obyvatelstva podle pohlaví a vzdělání. V závěru praktické části je nastíněna aktivní politika zaměstnanosti a její programy, které jsou poskytované úřady práce v Olomouckém kraji za účelem snížení nezaměstnanosti. Tato práce byla vytvořena jako analýza statistických dat, která jsou poskytovaná Českým statistickým úřadem, Ministerstvem práce a sociálních věcí a také zpracování informací, které byly získané na Úřadu práce v Olomouci. V této bakalářské práci bylo využito obou ukazatelů míry nezaměstnanosti, a to registrované míry nezaměstnanosti, která vychází z dat poskytovaných Ministerstvem práce a sociálních věci a také obecné míry nezaměstnanosti, která využívá dat Českého statistického úřadu. Dále je v práci použito ukazatele specifická míra nezaměstnanosti, který je zpracován za pomoci dat Českého statistického úřadu.

10

TEORETICKÁ ČÁST

1 NEZAMĚSTNANOST 1.1 Definice nezaměstnanosti Jak uvádí Vlček (2009) za nezaměstnanost je označován převis poptávky nad nabídkou na agregátním trhu práce. Poptávka firem po pracovních silách je určovaná poptávkou po ekonomických statcích, které jsou určeny pro výrobní a finální spotřebu. Firmy používají faktor práce při výrobě ekonomických statků a jejich poptávka se odvíjí dle výše mezd, které vyplácí za tento faktor. Tedy pokud je úroveň platů nízká, firma si může dovolit zaměstnat větší množství osob, než je tomu v případě vysoké úrovně mezd za vykonanou práci. Znamená to, že počet pracovních míst není přesně stanoven. Pracovní místa lze dělit podle doby trvání na trvalá a krátkodobá. Tento jev je ovlivněn agregátní poptávkou. V případě, kdy se ekonomika pohybuje na úrovni potencionálního produktu, jsou pracovní místa trvalá a stabilní. Pokud dochází ke zvyšování agregátní poptávky, firmy dodatečně najímají na práci zaměstnance pouze na částečný úvazek, aby v případě snížení agregátní poptávky mohly rychle reagovat, a to ukončením pracovních poměrů s těmito osobami. (Vlček, 2009) Dále je počet pracovních míst vytvářený trhem silně ovlivněn ekonomickými cykly. V případě, že se ekonomika nachází v expanzi, bude poptávka po ekonomických statcích stoupat, s tím je úzce spjata potřeba zaměstnavatelů po pracovní síle z důvodu zvýšení produkce. Nastane- li jev opačný, a to ekonomická recese, pak dojde ke snížení agregátní poptávky a snížení počtu pracovních míst, jelikož nebude potřeba produkce takového

množství

statků,

neboť

nebude

dostatečně

vysoká

kupní

síla.

(Sirovátka, 1995) Je důležité poznamenat, že situace na trhu práce je ovlivněna i jinými než ekonomickými faktory. Jako příklad lze uvést vazbu osob na místo jejich bydliště, které nechtějí z důvodu pracovní pozice opouštět, dalším významným faktorem jsou silné vazby s rodinnými příslušníky.

11

Statistika zaměstnanosti je v zásadě sestavovaná na základě poptávky po zaměstnání. Mnoho osob zaměstnání aktivně nehledá, jedná se o osoby samostatně výdělečné činné, nebo o osoby pracující takzvaně „načerno“. Z tohoto důvodu statistiky vždy nemusí být shodné s realitou. (Vlček, 2009)

1.2 Míra nezaměstnanosti Podle Jurečky (2010) je nutné pro přesné stanovení míry nezaměstnanosti nejprve rozčlenit populaci. Hlavní skupinou jsou osoby v produktivním věku, tedy ve věku od ukončení povinné školní docházky až do věku důchodového. Právě této početné skupiny osob se nezaměstnanost týká. Kategorii osob v produktivním věku lze rozčlenit následovně: Zaměstnaní: zde patří osoby, které aktivně pracují, ať už na plný nebo částečný úvazek, jsou v době neschopnosti, nebo pobírají dovolenou. Nezaměstnaní: Jedná se o osoby, které nepracují, ale aktivně práci hledají a tedy jsou registrovaní na úřadu práce. Tyto osoby jsou v případě nalezení zaměstnání připraveny v co nejkratší době do nového zaměstnání nastoupit. Skupina

osob

zaměstnaných

a

nezaměstnaných

vytváří

ekonomicky

aktivní

obyvatelstvo. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo patří osoby, které práci nehledají z různých důvodů. Dále studenti, kteří se v podobě denního studia na budoucí zaměstnání teprve připravují, osoby v domácnosti, které se starají o děti nebo osoby blízké, které trpí závažným onemocněním a invalidé, kterým jejich postižení neumožňuje provádět pracovní výkon. 

Ukazatel míry nezaměstnanosti Jak uvádí Jurečka (2010) tento ukazatel lze jednoduše vypočítat jako podíl počtu nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, jeho výsledek se následně uvádí v procentech.

12

u=N/EA*100 přičemž: u je míra nezaměstnanosti, N vyjadřuje počet nezaměstnaných, EA je ukazatel počtu ekonomicky aktivních Je nutno podotknout, že v České republice jsou využívané dva ukazatele míry nezaměstnanosti. První z nich je označován jako registrovaná míra nezaměstnanosti, hodnoty jsou vypočítány z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí. (Jurečka, 2010) Druhý ukazatel, který je v České republice využívaný, se nazývá obecná míra nezaměstnanosti, tento pracuje s daty poskytnutými Českým statistickým úřadem. (Jurečka, 2010) Pro výpočet obou těchto ukazatelů se využívá výše uvedený vzorec, avšak rozdílná jsou použitá data, která slouží k jeho výpočtu. (Jurečka, 2010) Od ledna 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo využívat nového ukazatele, a to podíl nezaměstnaných osob. Český statistický úřad nadále využívá ukazatele obecná míra nezaměstnanosti. 

Podíl nezaměstnaných osob Tento nový ukazatel je vypočítaný jako podíl nezaměstnaných osob ke všem osobám v produktivním věku. Tedy na rozdíl od ukazatele používaného dříve Ministerstvem práce a sociálních věcí jsou započteny osoby ekonomicky aktivní a dále osoby ekonomicky neaktivní.

Tedy „uměle“ je tímto míra

nezaměstnanosti nižší, než v případě použití ukazatele registrované míry nezaměstnanosti. (Český statistický úřad, 2013) 

Specifická míra nezaměstnanosti „Specifická míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu určité skupiny nezaměstnaných na shodně vymezené pracovní síle v procentech (např. určitá věková skupina, stupeň vzdělání apod.)“. (Český statistický úřad, 2013)

13



Přirozená míra nezaměstnanosti Jak uvádí Buchtová (2002) přirozenou mírou nezaměstnanosti se rozumí míra nezaměstnanosti odpovídající stavu rovnováhy na trhu práce. V případě, kdy je ekonomika na úrovni potencionálního produktu, je dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti.

1.3 Typy nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti jsou členěny podle příčin, kterými jsou vyvolané a také podle dopadů, které s sebou přinášejí. 

Nezaměstnanost dobrovolná vs. nedobrovolná V případě dobrovolné nezaměstnanosti jde o osoby, které preferují trávení času jiným způsobem, než pracovním nasazením. Tento typ nezaměstnanosti není způsobený nedostatečnou nabídkou práce, ale odlišnými představami osob o trávení času a platovém ohodnocení za vykonanou práci. (Buchtová, 2002) Osoby nedobrovolně nezaměstnané jsou ty, které o práci mají zájem a aktivně usilují o zařazení do pracovního poměru.



Nezaměstnanost dlouhodobá vs. krátkodobá Jako první je nutno zmínit nezaměstnanost krátkodobou, která má podobu několika týdnů a z tohoto důvodu není natolik závažným jevem. Dále se jedná o nezaměstnanost dlouhodobou, která má podobu delší jako jeden rok a stává se problémem. (Jurečka, 2010)



Frikční nezaměstnanost Dle Vlčka (2009) je tento typ nezaměstnanosti způsobený pohybem obyvatelstva a rovněž nesouladem mezi požadavky zaměstnavatelů a zaměstnanců. Jedná se především o požadavky vyššího platového ohodnocení, lepších pracovních podmínek, etc. Další příčinou této nezaměstnanosti je pohyb obyvatelstva, a to z několika důvodů. Hlavním důvodem je zřejmě změna místa bydliště do měst, kde osoba 14

ukončila

studium,

nezaměstnanosti

dále bývá

z důvodu často

následování

označovaný

partnera. termínem

Tento

typ

„vyhledávací

nezaměstnanost“, protože je spojena s hledáním nové a více vyhovující pracovní pozice. Je prakticky nevyhnutelná a jednou z jejích příčin je špatná informovanost o nabídkách na trhu práce. Frikční nezaměstnanost nepřináší tolik negativních dopadů, je spíše společensky prospěšná, neboť se jedná o krátkodobý ekonomický jev, který vzniká v důsledku snahy osob o efektivní alokaci své pracovní síly. 

Strukturální nezaměstnanost Jak uvádí Jurečka (2010) příčinou této nezaměstnanosti je neshoda mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Jedná se o situaci, kdy na trhu práce je poptávka po jiném typu kvalifikace, než je trh schopen nabídnout. I tento jev má více příčin. Jedním z nich je změna struktury ekonomiky, a to na celorepublikové nebo regionální

úrovni, kde ekonomika prochází

strukturálními změnami. Může jít o takové změny v ekonomice jako je útlum těžby. Další příčinou je technický pokrok, z čehož se někdy odvozuje název „technologická nezaměstnanost“. V tomto případě se jedná o nahrazení lidské pracovní síly za automatizovanou strojovou výrobu. Strukturální nezaměstnanost bývá obvykle označovaná za nejzávažnější typ nezaměstnanosti z důvodu jejího dlouhodobého přetrvávání a obtížnosti sladění požadavků

trhu

a

nabízené

kvalifikace.

Ke

snižování

strukturální

nezaměstnanosti se využívá státních pobídek směřovaných k podnikatelům a dále nabídkou rekvalifikačních kurzů. 

Cyklická nezaměstnanost Příčinou cyklické nezaměstnanosti je podle Jurečky (2010) cyklický pohyb ekonomiky. Tedy v recesi nezaměstnanost stoupá, v období expanze klesá. Někdy bývá označovaná jako odchylka skutečné nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. Její negativní dopad spočívá zejména v celoplošném 15

postihu ekonomiky a nepředvídatelnosti doby trvání, protože závisí na ekonomickém cyklu. 

Sezónní nezaměstnanost Jak uvádí Jurečka (2010) pro sezónní nezaměstnanost jsou typické výkyvy v průběhu roku. Vyskytuje se především v těch odvětví ekonomiky, která jsou závislá na ročním období a klimatických podmínkách. Nejvíce zasaženými odvětvími jsou zemědělství a cestovní ruch. Nejzávažněji postihuje regiony, jejichž obyvatelé jsou zaměstnaní právě v odvětví cestovního ruchu a po ukončení turistické sezony nemají jinou možnost zaměstnání.

16

2 DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI 2.1 Význam práce pro člověka „Práce je pouto, které nás váže k realitě.“ Sigmund Freud Práce v životě každého jedince má velice důležitou roli. „Obecně je akceptováno, že práce je první a základní podmínkou lidské existence.“ (Buchtová, 2002, s. 129) Potřeba pracovat je zakotvena v každém z nás, i když u každého jedince vykazuje jinou intenzitu. Tato potřeba je daná jednak materiálními důvody, ale také přináší pocit seberealizace, sounáležitosti a potřebnosti pro společnost. (Buchtová, 2002) Člověk je bytostí, která měla odjakživa potřebu něco vyvíjet, tvořit a nadále se v této tvorbě zdokonalovat. „Práce - fyzická i duševní - však patrně působí i jako droga.“ (Buchtová, 2002, s. 17) Jak uvádí Giddens (Mareš, 1998) šest nejdůležitějších charakteristik práce, které mají pro život člověka zásadní význam: 

První významnou charakteristikou práce je mzda, kterou jedinec za vykonanou práci pobírá od zaměstnavatele. Mzda, nebo-li peníze jsou nejdůležitějším zdrojem pro uspokojování potřeb.



Druhou charakteristikou práce je úroveň činnosti, protože i v případě ne příliš náročné práce, jde o zdokonalování, získávání dovedností a schopností daného jedince. V případě, že daný jedinec nevykonává žádnou činnost, po čase dojde k ochabení jeho schopností.



V pořadí třetí významná charakteristika práce je rozmanitost žití, což lze vysvětlit jako rozdílnost prostředí, ve kterém osoba vykonává práci, s domácím prostředím, protože v případě nezaměstnanosti je jedinec často omezen pouze na prostor domácího prostředí.



Čtvrtou významnou charakteristikou práce je struktura času, protože je-li jedinec zařazen do pracovního procesu, má tak přesně vymezený harmonogram dne a výkon jednotlivých činností.

17



Pátá charakteristika práce je sociální kontakt, neboť v pracovním prostředí přichází jedinec do kontaktu s množstvím osob, ať už jde o osoby, se kterými se setkává pravidelně, nebo o navazování nových kontaktů.



Poslední, šestou charakteristikou práce je osobní identita, k čemuž se váže získání určité role, která jedinci přináší pocit sebeúcty, v případě muže je také důležité platové ohodnocení a z toho plynoucí míra finančních prostředků, kterými je schopen zajistit rodinu.

Jakmile je jedinec vyřazen z pracovního cyklu, přichází o množství kontaktů, přátel, pocit sounáležitosti, upadá jeho sebevědomí. Jedinci, kteří jsou postaveni mimo pracovní proces, přicházejí méně do kontaktu s jinými osobami, dochází k oslabení kognitivních schopností, nenabývají tolik nových poznatků od ostatních osob a celkově by se dalo říci, že jejich osobnost strádá. V případě, kdy se osoba nachází po delší dobu bez zaměstnání, nastávají obavy z budoucnosti, a to jak v souvislosti s ekonomickým zabezpečením, tak v souvislosti s možností nástupu do dalšího případného zaměstnání. Dalším doprovodným jevem je pohled společnosti na osoby, které jsou nezaměstnané, spolu se ztrátou zaměstnání může dojít k poklesu jejich postavení ve společnosti a v některých případech se mohou ocitnout až na jejím okraji.

2.2 Ekonomické dopady nezaměstnanosti 2.2.1

Ekonomické dopady nezaměstnanosti na jednotlivce

Ekonomické dopady nezaměstnanosti na jednotlivce úzce souvisí s dále zmíněnými sociálními dopady, které s sebou nezaměstnanost přináší. Finanční tíseň způsobená nezaměstnaností, a tedy snížením finančních prostředků, které má jednotlivec k dispozici v souvislosti se ztrátou zaměstnání, s sebou přináší další důsledky. Ekonomické dopady jsou prvotním impulsem, který ovlivňují jednotlivce samotného a také jeho okolí.

18

Za následky finanční tísně, lze považovat stres, vyplývající z existenčních obav. Zvýšená psychická zátěž ovlivňuje psychické i fyzické zdraví daného jednotlivce, ale může mít dopad také na rodinné příslušníky. Dalšími důsledky finanční tísně vyskytující se u nezaměstnaných jsou: alkoholismus, gamblerství, prostituce, užívání návykových látek.

2.2.2

Ekonomické dopady nezaměstnanosti na společnost

Mnohým, zejména těm, kteří nejsou nezaměstnaností zasaženi, se její dopady mohou zdát ne příliš závažné. To je způsobeno faktem, že nezaměstnanost jako ekonomický problém se přímo nedotýká všech osob, nejvíce ji pociťují osoby, které jsou tímto problémem zasaženy. Důsledkem vysoké nezaměstnanosti je skutečnost, že ekonomika nevyrábí na hranici svých produkčních možností, protože nejsou všechny zdroje plně využívány. Hrubý národní produkt je pod úrovní potencionálního hrubého národního produktu. (Jurečka, 2010) „Propad produktu je možné kvantifikovat pomocí Okunova zákona, jenž by se dal stručně interpretovat takto: Zvýší- li se skutečná míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené míře nezaměstnanosti, poklesne reálný produkt o 2-3 % oproti hodnotě potencionálního produktu.“ (Jurečka, 2010, s. 145) Další ekonomické dopady nezaměstnanosti mají také markantní vliv na státní ekonomiku. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti přispívá k nárůstu schodku státního rozpočtu, a to z několika důvodů. Prvním a nejznámějším důvodem je vyplácení podpor v nezaměstnanosti, s tím souvisí financování úřadů práce, jejichž fungování je pro snížení nezaměstnanosti nutné. Dále plynou finance ze státního rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti. (Jurečka, 2010) Významnou roli hrají daně, které osoby zaměstnané odvádí ze svých příjmů, osoby zasažené nezaměstnaností daň z příjmů neodvádí. Dále se jedná o daň nepřímou, tedy DPH a spotřební daň, jejíž výše plynoucí státu se snižuje se stoupající nezaměstnaností,

19

neboť osoby nezaměstnané disponují menším finančním obnosem, a tedy z pravidla méně nakupují. (Jurečka, 2010)

2.3 Společenské dopady nezaměstnanosti 2.3.1

Prvotní dopady ztráty zaměstnání

Jak uvádí Buchtová (2002), ztráta zaměstnání je subjektivně podmíněna u každého jedince těmito faktory: osobní dispozice, věk, pohlaví, výše dosaženého vzdělání, typ kvalifikace a rodinné zázemí. Podle výzkumné práce Buchtové z roku 1992 (Buchtová, 2002), která byla zaměřena na zkoumání sociálně psychologických důsledků aktuální i potenciální ztráty práce v daném regionu, v němž docházelo k postupnému omezování výroby a tedy i snižování počtu pracovních míst, jejímž cílem bylo zjistit postoje pracovníků ke ztrátě vlastní práce, subjektivní prožívání této ztráty, životní strategie nezaměstnaných při překonávání zátěžové situace, byly zjištěny následující typy reakcí na zprávu výpovědi ze zaměstnání: 

Psychický šok Tato reakce na zprávu týkající se výpovědi ze zaměstnání byla během výzkumu zaznamenaná ve větší míře u žen.



Pasivita a rezignace Tento typ reakce byl naopak zaznamenán ve větší míře u mužů. V době výpovědní lhůty ze zaměstnání, což je převážně doba dvou měsíců, byla pozorovaná neochota plnění dalších úkolů, které přispívaly k chodu organizace.



Obranný postoj Snaha o zaujetí obranného postoje vůči rozhodnutí dané organizace byla ve zvýšené míře sledovaná taktéž u mužů oproti ženám. Osoby, které se zúčastnily tohoto pozorování, žádaly od svých nadřízených pracovníků vysvětlení, proč byly zvoleny právě ony. Docházelo u nich k pocitu nedocenění ze strany organizace a tento pocit se stupňoval spolu s počtem odpracovaných let pro 20

danou organizaci. U mnoha osob vedla výpověď ze zaměstnání, a tedy neúcta k jejich schopnostem a dovednostem k pocitu nedoceněnosti a dále ztrátě sebedůvěry. 

Výzva k hledání nové práce Výzvy ke hledání nového zaměstnání se ujaly nejaktivněji osoby v nižším věku, a to zejména v kategorii do 30 roků a poté věková kategorie 31-40 let. V této kategorii převažovalo procento mužů nad procentem žen.

2.3.2

Změna sebereflexe spojená se ztrátou zaměstnání

Ztráta zaměstnání je provázená spoustou psychosociálních dopadů na daného jedince. Mezi nejvýznamnější patří pocit zbytečnosti, izolovanosti od společnosti. Tito jedinci si připadají nedocenění, jsou zasaženi oznámením o propuštění ze zaměstnání, které nemá žádné opodstatnění v tom smyslu, že by selhali po pracovní či zdravotní stránce. (Buchtová, 2002) V některých případech tato obtížná situace může dovést jedince až k myšlenkám na sebevraždu a v krajním případě k uskutečnění tohoto činu. V jiných případech dochází k apatickému chování jedince, který se s danou situací ztotožní, sníží svůj životní standard a může dojít až ke krajní situaci, kdy se z něj stane člověk bez domova. (Buchtová, 2002) Zvládání této situace je ovlivněno několika faktory, které již byly zmíněny. Nejpodstatnějším a doposud neuvedeným faktorem je psychická odolnost každého jedince, která během období, kdy je člověk postaven mimo pracovní postavení, hraje významnou roli. Tuto situaci obvykle zvládají lépe jedinci, kteří jsou v průběhu života predisponovaní svými osobnostními vlastnostmi, například ctižádostí a zdravým sebevědomím. Pro některé jedince je ztráta zaměstnání nikoliv potupnou a nesnesitelnou situací, ale naopak je to pro ně výzvou k uchopení života do vlastních rukou. Snaží se přijít na trh s novým nápadem a uchytí se například v podnikatelské sféře, nebo využijí této možnosti k vlastnímu sebevzdělávání a získání kvalifikace pro jiná povolání. Tímto způsobem reagují zejména osoby, které se během života naučily vyrovnávat se prohrou.

21

Pro osoby, které jsou zvyklé vyhrávat a ve společnosti zářit svým úspěchem je role nezaměstnaného ponižující. (Buchtová, 2002) Významným faktorem je věk jedince a s ním související povinnosti, v případě, kdy se jedná o osoby v nižším věkovém rozpětí, jako absolventi škol, nejsou tyto osoby obvykle povinné ekonomicky zajistit svou rodinu, a proto jejich aktuální situace nezaměstnanosti nepřináší tolik negativních jevů jako je tomu u osob ve vyšším věku. Absolventi škol, kteří hledají svá první zaměstnání jsou častěji ochotni zmírnit své nároky a nastoupí i do profesí, které zcela neodpovídají jejich kvalifikaci. Nejhůře snášejí nezaměstnanost osoby ve vyšším věku, které této situaci více podléhají z důvodu obav z nalezení nového zaměstnání. Tuto situaci vnímají jako velice tíživou osoby, které mají rodinu a jsou odpovědni za její ekonomický blahobyt. (Buchtová, 2002) Dalším faktorem, který významně ovlivňuje vnímaní ztráty zaměstnání, je pohlaví osoby. Ztratí-li zaměstnání žena, je pohled na tuto situaci jiný, než je tomu u ztráty zaměstnání v případě muže. Žena má možnost v době nezaměstnanosti najít své pracovní vytížení v podobě domácích prací a péče o rodinu. Kdežto muž, který je ve většině případů brán jako živitel rodiny, považuje ztrátu zaměstnání za své osobní selhání. Významnou roli hraje dosažená kvalifikace nezaměstnaného, u osob s nižší kvalifikací je ztráta zaměstnání vnímána hůře, než je tomu u osob s vyšší kvalifikací, neboť osoby s nižší kvalifikací mají menší možnosti pracovního uplatnění a více podléhají pocitu nepotřebnosti pro společnost. (Buchtová, 2002) Využití volného času, který mají osoby postavené mimo pracovní poměr velké množství, je značně důležité. Pokud si daná osoba umí vyplnit svůj volný čas novými aktivitami, tak jednoznačně méně podléhá psychickým problémům, které s sebou nezaměstnanost přináší. V případě, kdy nezaměstnaná osoba nemá potřebu vyplnit svůj volný čas různými aktivitami, má větší časový prostor k tomu, aby soustředila své myšlenky na nově vzniklou životní situaci, která ji o to více tíží. Stavy po ztrátě zaměstnání je možné rozdělit do několika cyklů. Dle G. P. Eisenberga a P. Lazarsfedla (Buchtová, 2002) je možno uvést například čtyřfázový model adaptace na ztrátu práce, který vymezuje tyto čtyři cykly:

22



Nejprve je ztráta práce prožívaná jako šok, který vede k pocitu beznaděje, apatie a rezignace.



Poté dochází k nalezení nových sil a optimistickému pohledu na tuto situaci, což vede k hledání nového zaměstnání.



V případě neúspěchu se navrátí pocity beznaděje, strachu a rezignace.



Ve čtvrté fázi tohoto modelu dochází ke ztotožnění jedince s nezaměstnaností.

„Po době delší než šest měsíců zanechává nezaměstnanost trvalé následky v psychice člověka spolu s poruchami spánku, celkovou labilitou, ztrátou dlouhodobých cílů a stavy deprese.“ (M. Frese 1979 v Buchtová, 2002, s.103) „Výzkumy vlivu nezaměstnanosti na duševní zdraví, které byly realizovány v rámci britského trhu práce, odhalily významné zhoršení celkového stavu u lidí všech věkových skupin. Z rozsáhlého výzkumného šetření vyplynuly tyto tři významné závěry“ 

„Nezaměstnaní pociťují vyšší hladinu obecné psychické nepohody, deprese a úzkosti spolu s nižší sebeúctou a sebedůvěrou. Ukazuje se, že pokračující dlouhodobá nezaměstnanost je spojená s další redukcí zdraví a pohody, zejména u lidí středních let, zatímco starší a mladší věkové skupiny se stabilizují rychleji.“



„Nezaměstnanost není prožívaná jednotným způsobem a v jejím vlivu na člověka je možné identifikovat několik zprostředkujících faktorů. Lidé s větší oddaností svému zaměstnání většinou vykazují horší duševní zdraví během ztráty práce. Nezaměstnaní muži středního věku trpí většími psychickými problémy než mladší a starší skupiny, což odráží jejich vyšší zodpovědnost a finanční závazky vyplývající z jejich role v rodině.“



„Schopnost nezaměstnaného vyrovnat se se ztrátou práce závisí na tom, jakou hodnotu připisoval ztracenému zaměstnání a jak mu byl oddán. Psychické zdraví pozitivně ovlivňují i určité rysy sociálního prostředí, jako je například četnost mezilidských kontaktů, míra emocionální opory okolí, možnost participace na kolektivní práci.“ (Buchtová, 2002, s. 104)

23

2.3.3

Dopady nezaměstnanosti na okolí jedince a společnost

„Vědomí, že člověk je ostatními lidmi milován a akceptován takový, jaký je, a ne takový, jaký by mohl být, je podmínkou kvalitních emočních vztahů, může být základem pro společenské soužití s ostatními.“ (Buchtová, 2002, s. 107) Pro osoby, které postihla nezaměstnanost je velice důležitá podpora okolí. Ať rodina, či přátelé, ve většině případů však je důležitější opora ze strany rodiny a partnerů, se kterými mají možnost dané osoby svou situaci řešit a nabývají vědomí, že nezůstaly v takto tíživé situaci zcela samy. Ovšem tato mince má i druhou stranu, a to přenos psychického stavu jedince na své nejbližší okolí a samozřejmě také dopady na společnost. „Důsledky nezaměstnanosti nepociťují jen ti, kdo ztratili svá zaměstnání. Ve skutečnosti zasahuje nezaměstnanost daleko větší počet osob, než na kolik lze usuzovat z podílu nezaměstnaných v ekonomicky aktivní populaci, a to jak prostřednictvím jejich rodin, tak i širších příbuzenských vztahů.“ (Mareš, 1998, s. 79) Nejvýrazněji se projevuje ztráta zaměstnání u rodinných příslušníků jedince, kterého se daný problém týká. Může nastat narušení rodinných vazeb, což je způsobeno psychickými výkyvy jedince. Může dojít ke změně chápání role daného jedince, což nastává převážně u mužů, kteří jsou považovaní za živitele rodin a v období nezaměstnanosti nejsou schopni tuto roli plnit. Dle Buchtové (2002) se neurotické potíže přenášejí z nezaměstnaného jedince na zaměstnaného člena rodiny v některých případech i na děti. Je tedy jednoznačné, že nezaměstnanost přináší do rodin těchto osob více změn, a to změna sociální role této osoby, stresové napětí, které je přenášeno na členy domácnosti a dále obavy finančního rázu. D. Gill (Buchtová, 2002) uvádí, že v některých rodinách, kde je jeden z rodičů nezaměstnaný, může docházet k zanedbávání a zneužívání dětí, což ale nebylo zcela jednoznačně dokázáno. Děti nezaměstnaných často vykazují vývojové poruchy a zhoršení studijních prospěchů. Mezi dopady, které způsobuje nezaměstnanost ve společnosti patří: zvýšená kriminalita, konzumace alkoholu, drog a jiných návykových látek. 24

2.4 Zdravotní dopady nezaměstnanosti „Vyřazení jedince z pracovního procesu přináší kromě problémů sociálních i důsledky zdravotní“. (Buchtová, 2002, s. 129) U osob zasažených nezaměstnaností byl sledován větší výskyt onemocnění a vyšší četnost návštěv lékařských zařízení. Dále bylo pozorováno zhoršení nejen tělesného zdraví, ale taktéž duševního a tedy s tímto spojený zájem o psychiatrickou pomoc. (Buchtová, 2002) „Nálezy zahrnují sníženou sebeúctu, mizí obvykle pocit zdraví a uspokojení, přibývá depresivní symptologie a psychosomatických onemocnění, zvyšuje se hostilita a úzkost, je zhoršena kvalita života“. (Ytterdahl, T.,Fugelli, P. a kol., 2000 v Buchtová, 2002) Nezaměstnanost je považována za stresující událost pro jedince, jichž se týká a taktéž pro jejich nejbližší okolí. Dlouhodobější zvládání psychické zátěže se musí projevit na zdraví člověka, je jen individuální záležitostí v jaké míře se následky projeví.

2.4.1

Duševní onemocnění plynoucí z nezaměstnanosti

Jak uvádí Mareš (1998) změna životního stereotypu, tedy narušení denního harmonogramu, styků s jinými osobami a podílení se na společenském životě působí na psychiku a zdraví nezaměstnaného jedince. U osob nezaměstnaných je častější výskyt psychických onemocnění, jako jsou deprese, pocity úzkosti, neurotické poruchy a poruchy spánku, které pramení ze zvýšeného stresového vypětí a obav z budoucnosti. Podle Buchtové (2002) lze duševní onemocnění zapříčiněná nezaměstnaností rozdělit následovně: 

Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek, jež jsou ve spojitosti s nezaměstnaností užívány Jak již bylo výše uvedeno jedním z dopadů nezaměstnanosti je zvýšená konzumace alkoholu a jiných návykových látek.

25

Zde lze zařadit poruchy, které jsou zapříčiněny zvýšenou konzumací alkoholu, nikotinu a jiných psychotropních látek. Požití těchto látek má následky nejen na konzumenty samotné, ale taktéž na jejich okolí. Mezi následky na samotné uživatele lze zařadit jak zdravotní následky, například cirhóza jater, tak následky psychického rázu, a to zvýšený výskyt sebevražedných úmyslů. Dopady na společnost jsou velice závažné, jedná se zejména o zvýšenou kriminalitu konzumentů, dále častější dopravní nehody pod vlivem těchto látek a nelze opomenout přímý dopad na členy rodiny. 

Deprese z pracovní deprivace Dle Buchtové (2002) se pod tímto pojmem rozumí fyziologické, psychologické a sociální důsledky nechtěné ztráty práce projevující se depresí. Tyto deprese se u každého jedince projevují jinou intenzitou. Jsou ovlivněny několika významnými faktory, a to pocitem viny za ztrátu zaměstnání, oporou nejbližších osob, vlastními zkušenostmi a znalostmi, které je možno nabídnout jinému zaměstnavateli. Neméně důležitá je finanční situace jedince a jeho rodiny a osobní vyhlídky do budoucnosti.



Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy, které mohou být zapříčiněny nezaměstnaností Tyto poruchy se objevují u osob, které hůře zvládají stresové situace a následně dochází k reakci na stres pomocí tělesných příznaků.



Poruchy osobnosti a chování u dospělých osob pramenící z nezaměstnanosti Jak uvádí Buchtová (2002) ke specifickým poruchám osobnosti patří osobnosti paranoidní, schizoidní, disociální emočně nestabilní a úzkostné. Tyto poruchy jsou následně „zdrojem“ konfliktů ve společnosti. Příkladem je páchání násilné trestné činnosti.

26

2.4.2

Somatická onemocnění plynoucí z nezaměstnanosti

„Emoční poruchy se mohou ve svých důsledcích projevovat jako tělesná onemocnění“. (Buchtová, 2002, s. 145) Mezi ztrátou zaměstnání a stresovým vypětím a jeho dopady na fyzické zdraví člověka je naprosto jednoznačná spojitost. Stresové vypětí oslabuje imunitní systém a není příznivý ani pro kardiovaskulární systém člověka. Tyto výrazné dopady způsobené stresovou zátěží na organismus jsou mnohdy posíleny konzumací alkoholu, nikotinu a případně drog. (Mareš, 1998) Nejen přímý dopad nezaměstnanosti a tedy zvýšení stresové zátěže, která může vést ke zdravotním dopadům, ale také zdravý životní styl, který je ovlivněn ekonomickou situací jedince, se nemalou měrou projevuje na zdraví člověka. Nezaměstnaná osoba si obvykle nemůže dovolit vynakládat vyšší finanční obnosy za kvalitní potraviny, čímž se zhoršuje správná životospráva, která se následně odráží na zdravotním stavu. Jak uvádí Buchtová (2002) somatická onemocnění plynoucí z nezaměstnanosti lze rozdělit na následující: 

Cukrovka Lidé trpící touto chorobou mají naordinovanou speciální stravu, kterou si velice často kvůli ztrátě zaměstnání a tedy finanční tísni nemohou dovolit. Ke zhoršení této nemoci vede také konzumace alkoholu a drog, která je u nezaměstnaných osob v určité míře vyšší než je tomu u osob zaměstnaných.



Vysoký krevní tlak „V obecné populaci nízké postavení v práci, nízký výkon a pohrůžka nebo fakt nezaměstnanosti zvyšují pravděpodobnost rozvoje hypertenze, zvláště mezi muži a to nezávisle na demografických a behaviorálních rizikových faktorech. Psychologické potíže a sociální odcizení mohou zvláště u žen zvýšit výskyt hypertenze, a to hlavně ve spojitosti s chováním ohrožujícím zdraví.“ (Buchtová, 2002, s. 149)

27



Astma „Emoční poruchy se mohou ve svých důsledcích projevovat jako tělesná onemocnění.“ (Buchtová, 2002, s. 145) Ztráta zaměstnání může být faktorem, který způsobuje zhoršení průběhu tohoto onemocnění. Dle několika studií může dokonce ztráta zaměstnání, deprese a stavy úzkosti vést k předčasnému úmrtí astmatiků.

28

3 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI „Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Usiluje o harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce.“ (Krebs, 1997, s. 280) Politiku zaměstnanosti lze rozčlenit na dva typy: 

Aktivní politika zaměstnanosti



Pasivní politika zaměstnanosti

3.1 Aktivní politika zaměstnanosti na národní úrovni Pod pojmem aktivní politika zaměstnanosti je možno hledat nástroje, které jsou v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí a dále jednotlivých úřadů práce. Nelze opomenout fakt, že velice důležitým faktorem, který značně ovlivňuje trh práce, je prostředí, které je vytvořeno pro malé a střední podniky, neboť tyto jsou schopny nabídnout pracovní místa, a tedy přispět ke snížení nezaměstnanosti, ale záleží na podmínkách, jaké jim trh v daném období nabídne. „Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012)

3.1.1

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na národní úrovni

„Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při 29

výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti“ (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Jak je uvedeno na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, nejdůležitějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti poskytovaných státem je šest a jsou to následující: 1. rekvalifikace, 2. investiční pobídky, 3. veřejně prospěšné práce, 4. společensky účelná pracovní místa, 5. příspěvek na zapracování, 6. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 

Ad 1) Rekvalifikace Tohoto nástroje využívají úřady práce v případě, že struktura nabídky na trhu práce je odlišná od poptávky na trhu práce. Tedy v případě strukturální nezaměstnanosti,

kdy

pomocí

rekvalifikace

může

dojít

ke

snížení

nezaměstnanosti. Rekvalifikace je v tomto případě chápána jako získání nové kvalifikace či rozšíření znalostí, které má již osoba osvojené. Výdaje za rekvalifikaci, která je zprostředkovaná úřadem práce, je tímto úřadem plně hrazena. Dále se nabízí možnost, kdy osoba nezaměstnaná, která je vedena v evidenci úřadu práce, může o určitou rekvalifikaci projevit zájem sama. V tomto případě lze podat žádost s názvem „Zájem o zvolenou rekvalifikaci“. 

Ad 2) Investiční pobídky Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti poskytuje hmotnou podporu ve výši stanovené dle zákona. Tato podpora je poskytovaná na tvorbu nových pracovních míst a dále na rekvalifikaci zaměstnanců.



Ad 3) Veřejně prospěšné práce Tato uměle vytvořená pracovní místa slouží zejména pro osoby, pro které je obtížné zajistit jiná pracovní místa a dále pro osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané. Tyto práce mají dobu trvání maximálně dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

30



Ad 4) Společensky účelná pracovní místa V případě využití tohoto nástroje se jedná o dvě formy využití příspěvku poskytovaného úřadem práce. První formou je využití příspěvku za účelem zřízení nebo vyhrazení pracovní pozice zaměstnavatelem. Toto místo je vyhrazeno pro osoby, které jsou evidované na úřadu práce. Dále se jedná o vytvoření pracovního místa osobou samotnou, když začne provozovat samostatně výdělečnou činnost. Tento příspěvek je poskytnutý na nákup vybavení, které je nutné pro zřízení nového pracovního místa. I v druhém případě se musí jednat o osobu evidovanou na úřadu práce.



Ad 5) Příspěvek na zapracování Tento typ příspěvku je poskytován zaměstnavateli v případě, že do pracovního poměru přijme osobu, která byla evidovaná na úřadu práce a této osobě je věnovaná zvýšená péče v novém zaměstnání.



Ad 6) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Tohoto nástroje je využito v případě změny používaných technologií nebo poskytovaných služeb. Poskytuje se v případě, kdy dochází ke změně předmětu podnikání, které je uvedeno v obchodním rejstříku nebo živnostenském oprávnění.



Další možností je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením V tomto případě se jedná o vytvoření tzv. „Chráněného pracovního místa“, které slouží k výkonu pracovní náplně pro osobu se zdravotním postižením. Toto pracovní místo musí byt obsazeno po dobu minimálně tří let. Takto vzniklé pracovní místo může být vytvořeno zaměstnavatelem či osobou samotnou a pak se tedy jedná o provozování samostatně výdělečné činnosti.

31

3.2 Aktivní politika zaměstnanosti na úrovni EU „Evropská unie již od počátku své existence prosazuje myšlenku harmonizace a podpory členských zemí v zájmu odstraňování rozdílů v hospodářské a sociální oblasti v jednotlivých státech. Jedním z pilířů, na kterých tato myšlenka staví, je podpora zaměstnanosti a zvyšování šancí na pracovním trhu.“ (Horákova, 2010, s. 14) Ústředním dokumentem, který vymezuje principy politiky zaměstnanosti Evropské unie je „Evropská strategie zaměstnanosti“.

3.2.1

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti EU

Mezi hlavní finanční nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří Evropský sociální fond (dále jen ESF). „V oblasti sociální politiky se uplatňují standardní legislativní nástroje, zejména směrnice. Komise publikuje bílé a zelené knihy, sdělení, strategie apod. Dalším nástrojem jsou také tzv. stimulační opatření přijímaná v případě, že výsledky některých členských států v oblasti zaměstnanosti nejsou uspokojivé. Tato opatření nemají za cíl harmonizaci.“ (Euroskop) Dalšími nástroji v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a taktéž je využíván program PROGRESS. 

Evropský sociální fond „Evropský sociální fond, který byl založen v roce 1960 je hlavním nástrojem sociální politiky a politiky zaměstnanosti Evropské unie. Evropský sociální fond pomáhá členským zemím plnit společně dohodnuté cíle při tvorbě pracovních míst.“ (Kotýnková, 2006, s. 96) Finanční prostředky, které z tohoto fondu plynou, mají převážně povahu investic do lidských zdrojů, tedy do vzdělávání a zaměstnanosti osob. Evropský sociální fond je dále rozdělen do tří operačních programů a to: 1) Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Tento operační program je primárně zaměřen na snižování nezaměstnanosti formou profesního vzdělávání. Poskytování možností začlenění na trh práce

32

osobám, které se ocitly takřka na okraji společnosti. Dále je zaměřen na lepší funkčnost veřejné správy. 2) Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) „Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů.“ (ESFCR) Řízení tohoto operačního programu v rámci České republiky organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (ESFCR) 3) Operační program Praha- Adaptabilita (OPPA) Jak již z názvu tohoto programu vyplývá, je platný pouze pro území hlavního města Prahy. Jeho hlavním cílem je vzdělávání a tvorba příznivých podmínek na trhu práce v Praze. 

Evropský fond na přizpůsobení se globalizaci (EGF) Z tohoto fondu plynou finance zejména na podporu při hledání zaměstnání, dále za účelem rekvalifikace osob, které ztratily zaměstnání z důvodu změn na trhu práce. (Evropská komise)



PROGRESS „PROGRESS přispívá na analytické činnosti, činnosti v oblasti vzájemného učení, zvyšování povědomí a šíření informací i na podporu hlavních činitelů pro období mezi lety 2007 a 2013. Program je rozdělen do pěti oddílů: zaměstnanost, sociální ochrana a začlenění, pracovní podmínky, rozmanitost a boj proti diskriminaci a rovnost žen a mužů.“ (Evropská komise)

33

3.3 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti spočívá ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti a v bezplatném poskytování informací úřady práce. Z počátku minulého století byla nejprve znatelněji podporovaná pasivní politika zaměstnanosti, to se ovšem později ukázalo jako neefektivní, neboť byl tímto nepříznivě ovlivněn postoj lidí k práci, a proto se později ve vyspělých zemích začalo přecházet k aktivní politice zaměstnanosti. Tento trend pokračuje dodnes. (Krebs, 1997)

34

PRAKTICKÁ ČÁST 4 CHARAKTERISTIKA OLOMOUCKÉHO KRAJE 4.1 Geografické vymezení Olomoucký kraj, který byl legislativně vymezen v roce 2001 se z velké části rozkládá na území Hané v oblasti severozápadní Moravy. V severní části tohoto kraje leží pohoří Hrubý Jeseník, které je lemováno státní hranicí s Polskem. Na západní části kraje leží kraj Pardubický, na východě kraj Moravskoslezský, na jižní straně kraj hraničí s kraji Zlínským a Jihomoravským. Olomoucký kraj má velice rozmanitý terén. Na severu je tvořen horským masívem Jeseníků s nejvyšší horou Praděd. Na jihu kraje se rozkládá Hornomoravský úval a Moravská brána. Krajem protéká velice významný tok České republiky, řeka Morava. Olomoucký kraj je tvořen pěti okresy, a to okresem Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Kraj je členěn na 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 20 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Toto území je vymezeno územím 399 obcí. Celková rozloha kraje je 5 267 km2 a touto výměrou zabírá 6,7 % z celkové rozlohy České republiky. Olomoucký kraj poskytuje širokou nabídku přírodních i architektonických krás. Součástí Olomouckého kraje je CHKO Jeseníky a dále CHKO Litovelské Pomoraví. V Olomouckém kraji je možno navštívit pět jeskynních systémů. Pro návštěvníky tohoto kraje je nejlákavější nabídkou samotné krajské město Olomouc, které je po hlavním městě druhou největší městskou památkovou rezervací v České republice. (ČSÚ, 2013)

35

Obrázek č. 1: Administrativní členění Olomouckého kraje (Zdroj: ČSÚ)

36

4.2 Demografické vymezení Demografická situace v Olomouckém kraji odpovídá celorepublikovému trendu souvisejícím s postupným úbytkem obyvatel. Pouze okres Olomouc vykazuje nárůst počtu obyvatel. Počet obyvatel žijících ve městech se snižuje, což zřejmě souvisí s procesem suburbanizace. Průměrná hustota osídlení tohoto kraje je velice rozdílná, samotný Olomoucký kraj má hustotu zalidnění 121,3 obyvatel na 1 km2, přičemž okres Jeseník má hustotu zalidnění 56,3 obyvatel na km2 tedy nejnižší z kraje. Pohyb obyvatelstva není v každém okrese stejný, neboť okres Jeseník za sledované období vykazuje převážně úbytek obyvatelstva, zatímco okres Olomouc vykazuje přírůstek. V okrese Jeseník je možné tento jev odůvodnit geografickými podmínkami tohoto okresu.

Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji 645 000 644 000 Počet obyvatel

643 000 642 000 641 000 640 000 639 000 638 000 637 000 636 000 2000 Obrázek č. 2: (Zdroj: ČSÚ)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji za sledované období 2000-2010

Výše uvedený graf potvrzuje informaci o úbytku obyvatel. Ovšem výjimkou jsou roky 2007-2009 kdy byl nárůst počtu obyvatel, což bylo zapříčiněno zvýšenou porodností. Porodnost byla v těchto letech vyšší z důvodu mateřství žen, které patří do silného ročníku osob narozených v 70. letech minulého století.

37

4.3 Silné a slabé stránky Olomouckého kraje 4.3.1

Silné stránky Olomouckého kraje

Území Olomouckého kraje disponuje množstvím zdrojů surovin, které je možné využít ve stavebnictví a dále vysokým podílem zemědělské půdy, která je využitelná pro zemědělskou výrobu. Ekonomika tohoto kraje je velmi různorodá, jsou zde zastoupeny všechny sektory ekonomiky a poměrně dobře jsou zastoupena i různá odvětví průmyslu. Oblast cestovního ruchu v tomto regionu je rozvíjena na dobré úrovni pomocí propagace CzechInvestu. V rámci cestovního ruchu je příznivým faktem dobrá úroveň životního prostředí a čistota ovzduší, zázemí pro cestovní ruch a turistiku, jedná se o lokalitu s významnými historickými památkami. Samotné mikroregiony vytvářejí rozvojové strategie, které zahrnují priority v oblasti podnikání, infrastruktury a lidských zdrojů. Pro okresy, které jsou méně rozvinuté, jako například okres Jeseník, jsou vytvářeny programy na národní úrovni za účelem zlepšení ekonomické situace v těchto oblastech. Další silnou stránkou kraje je jeho výhodná poloha, a to zejména poloha centrální části kraje, která je v blízkosti dálnice D1, dále železniční uzly v městech Olomouc a Přerov, tato dvě města disponují také letišti. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)

4.3.2

Slabé stránky Olomouckého kraje

V daném kraji je omezená nabídka volných ploch pro nové investory. Zemědělství, které zde má významnou tradici stále prochází restrukturalizací a místní podnikatelé v oblasti zemědělství hodnotí současné ekonomické podmínky jako velice náročné. V horských oblastech je špatná dopravní dostupnost a špatné spojení s centrální částí kraje, v těchto oblastech je nepříznivá ekonomická situace, neboť ekonomická činnost je málo diverzifikovaná a často závislá na jednom významném zaměstnavateli. Noví zaměstnavatelé na trhu práce v Olomouckém kraji často vytvářejí pracovní místa, která jsou chabě platově ohodnocena. Dalším problémem je sezónnost zaměstnanosti, zejména v oblasti okresu Jeseník. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)

38

5 POROVNÁNÍ VÝŠE NEZAMĚSTNANOSTI OLOMOUCKÉHO KRAJE A ČESKE REPUBLIKY 5.1 Výše nezaměstnanosti v České republice Z počátku sledovaného období, tedy od roku 2000 nezaměstnanost stoupala jen mírně až do roku 2003. V roce 2000 měla míra registrované nezaměstnanosti hodnotu 8,78 %, přičemž v roce 2003 byla hodnota registrované míry nezaměstnanosti 10,3 %, tedy nárůst od roku 2000 do roku 2003 byl 1,52 procentního bodu, tato hodnota je srovnatelná s hodnotou za první polovinu roku 2004. Od druhé poloviny roku 2004 dochází k postupnému poklesu registrované míry nezaměstnanosti. Významnou událostí byl vstup České republiky do Evropské unie a s ním související otevření unijních trhů. Se vstupem do Evropské unie začalo platit pro Českou republiku programové období 2004-2007, v tomto období bylo zahájeno čerpání dotací z fondů Evropské unie. Dalším pozitivem pro státní ekonomiku byl příliv zahraničních investorů. Ke konci roku 2004 byla hodnota registrované míry nezaměstnanosti 9,5 %, poté klesla na 6 % v roce 2007 i v roce 2008. Opětovný nárůst nezaměstnanosti v roce 2009 je zcela jednoznačně přisuzován ekonomické krizi, v tomto roce registrovaná míra nezaměstnanost prudce stoupla, a to za jediný rok o 3,2 procentního bodu.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

2004* původní metodika

2004** nová metodika

Obrázek č. 3: Registrovaná míra nezaměstnanosti v České republice (Zdroj: ČSÚ)

39



Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v České republice V primárním sektoru došlo od počátku sledovaného období ke snížení počtu zaměstnaných osob, což bylo částečně zapříčiněno silnou konkurencí v oblasti primárního sektoru ze zemí EU. Tento pokles nebyl v žádném roce sledovaného období markantní. Od roku 2000 do roku 2010 se zde zaměstnanost snížila o 1,8 procentního bodu. V sekundárním sektoru nevykazovaly hodnoty zaměstnanost za sledované období výrazných změn, pouze v roce 2009 kdy byl sekundární sektor výrazně zasažen hospodářskou krizí, došlo ke snížení zaměstnanosti o 1,9 procentního bodu. Nejvýrazněji ochromila hospodářská krize zejména odvětví stavebnictví a průmyslu. (Zpráva o situaci na trhu práce v letech 2000-2010) Sektor služeb, tedy sektor terciární dosahoval takřka stejných hodnot za celé sledované období. Nárůst zaměstnanosti v terciárním sektoru je viditelný v letech 2009 a 2010, přičemž nárůst v roce 2009 byl oproti roku 2008 o 1,9 procentního bodu. Tento nárůst byl zejména v oblasti služeb zdravotnictví a sociální péče. (Zpráva o situaci na trhu práce v letech 2000-2010) Zdravotnictví je neustále se rozvíjející odvětví služeb, u kterého nelze lidskou práci nahradit prací strojovou, což u ostatních sektorů nelze tvrdit.

Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v %

Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v ČR 60 50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 primární sektor

sekundární sektor

terciarní sektor

Obrázek č. 4: Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v České republice (Zdroj: ČSÚ)

40



Srovnání míry nezaměstnanosti s hrubým domácím produktem Nezaměstnanost je většinou populace hodnocená jako indikátor ekonomické prosperity regionu, lze ji tedy srovnat s jiným makroekonomickým ukazatelem, a to s hrubým domácím produktem (dále jen HDP). Míra nezaměstnanosti je ovlivněna ekonomickými cykly, obvykle na ně reaguje se zpožděním jednoho až dvou čtvrtletí, ne vždy musí zvýšení ekonomické prosperity znamenat snížení nezaměstnanosti. V době neustále se vyvíjejících technologií lze produkci firem zvýšit nejen zaměstnáváním dalších pracovních sil, ale také využitím lepších technologií. Zaměstnavatelé na ekonomickou recesi reagují propouštěním zaměstnanců, ale v případě opačném nejsou reakce tak rychlé. (Bakule a kol., 2010)

HDP/obyvatel 400 000

HDP/ obyvatel v Kč

350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Obrázek č. 5: Hrubý domácí produkt na obyvatele České republiky (Zdroj: ČSÚ)

41

5.2 Vývoj nezaměstnanosti v Olomouckém kraji Území Olomouckého kraje není zcela jednotné, geografické podmínky v centrální části kraje jsou odlišné od podmínek v severní části kraje, což se promítá také do rozvoje ekonomiky.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v porovnání s ČR 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

Olomoucký kraj

ČR

2004* původní metodika 2004** nová metodika

Obrázek č. 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v porovnání s ČR (Zdroj:ČSÚ)

Míra nezaměstnanosti za sledované období, tedy v letech 2000 až 2010 měla obdobné tendence jako křivka nezaměstnanosti pro Českou republiku z počátku sledovaného období, od roku 2000 registrovaná míra nezaměstnanosti mírně narůstala. V první polovině roku 2004 registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla svého maxima za sledované období, a to 12,58 %. Od druhé poloviny roku 2004 opět pozvolna klesala až do roku 2007, kdy byla jednoznačně na nejnižší úrovni, a to 6,73 %. Je možné konstatovat, že registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2007 klesla na takovou úroveň z několika důvodů a to, zvýšení exportu do EU, přílivu zahraničních investorů, dále došlo ke vzniku a rozvoji průmyslových zón a také se projevily příznivé dopady aktivní politiky zaměstnanosti. V rozmezí let 2004 až 2007 byl pokles registrované míry nezaměstnanosti o 5,8 procentního bodu. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)

42

Markantní nárůst nezaměstnanosti přišel v roce 2009 s ekonomickou krizí, kdy se registrovaná míra nezaměstnanosti zvedla oproti roku 2008 z hodnoty 6,87 % na hodnotu 12,19 %, což činilo nárůst během jediného roku o 5,32 procentního bodu. Ekonomická krize měla za následek výrazné propouštění pracovníků z důvodu poklesu zakázek a ekonomických potíží, které vyvolala. 

Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v Olomouckém kraji Počty osob, které jsou zaměstnané v jednotlivých sektorech, jsou odlišné od celorepublikového průměru.

Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v %

Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v Olomouckém kraji

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2000 2001

2002 2003 2004

primární sektor

2005 2006 2007

sekundární sektor

2008 2009 2010

terciární sektor

Obrázek č. 7: Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v Olomouckém kraji (Zdroj: ČSÚ)

V primárním sektoru bylo ve sledovaném období zaměstnané větší procento osob, než byl celorepublikový průměr. V roce 2000 byly hodnoty zaměstnanosti v tomto sektoru pro Českou republiku 4,9 %, Olomoucký kraj vykazoval hodnotu 7 % zaměstnaných v primárním sektoru. Ke konci sledovaného období byly hodnoty také rozdílné, zaměstnanost v rámci ČR v primárním sektoru byla o 1,8 procentního bodu nižší, než tomu bylo v rámci Olomouckého kraje. Tento sektor zahrnuje odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. První dvě zmíněná odvětví jsou v Olomouckém kraji poměrně dobře zastoupena, jelikož úrodná oblast Hané je stále využívaná k účelům zemědělství. Oblast Jeseníků je využívaná jako zdroj dřeva, je zde rozvinuto odvětví lesnictví. 43

Zaměstnanost v sekundárním sektoru vykazuje vyšší hodnoty, než je celorepublikový průměr, protože sekundární sektor má v Olomouckém kraji významnou roli, nejsilněji je zde zastoupeno strojírenství a potravinářský průmysl. V posledních letech se v Olomouckém kraji stává rychle rostoucím odvětvím elektrotechnický průmysl. V roce 2000 kdy byla zaměstnanost v sekundárním sektoru pro Českou republiku vyjádřena hodnotou 39,5 %, byla hodnota Olomouckého kraje vyšší, a to 42,7 %. K propadu zde došlo v roce 2009,

společně

s hospodářskou

krizí

v tomto

roce

dosahovala

míra

zaměstnanosti v sekundárním sektoru hodnoty 40,3 %, tedy došlo k poklesu o 2,8 procentního bodu oproti roku 2008, kdy byla zaměstnanost v sekundárním sektoru 43,1 %. Terciární sektor vykazuje nižší hodnoty, než jsou hodnoty za Českou republiku. V roce 2000, kdy byla zaměstnanost v sektoru služeb za celou Českou republiku ve výši 55,6 %, vykazoval Olomoucký kraj hodnotu 50,3 %. Za celé sledované období byla míra zaměstnanosti v Olomouckém kraji nižší v rozmezí 3 až 5 procent.

44

Nezaměstnanost v okrese Olomouc

5.2.1

V okrese Olomouc byla ve většině roků sledovaného období vyšší registrovaná míra

Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

nezaměstnanosti, než byl celorepublikový průměr.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc v porovnání s ČR 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

okres Olomouc

Česká republika

2004* původní metodika 2004** nová metodika

Obrázek č. 8: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc v porovnání s ČR (Zdroj: ČSÚ)

Nejvýraznější byl rozdíl v roce 2000, kdy byla nezaměstnanost v okrese Olomouc o 2,56 procentního bodu vyšší než byl celorepublikový průměr. V tomto roce ukončila působení na trhu společnost Chronotechna Šternberk a.s., která patřila mezi významné zaměstnavatele

v okrese,

také

v oblasti

stavebnictví

došlo

k poklesu

počtu

zaměstnaných osob, dále v roce 2001 snížily stavy zaměstnanců firmy Mora Moravia a.s., AŽD Praha s.r.o., a Milo Holding a.s. V roce 2004 příznivě ovlivnil trh práce v okrese Olomouc příchod firmy HTM a také navýšení stavu počtu zaměstnanců u firem Olma s.r.o., GEMO, Eurogema a Horstav. V letech 2006 až 2008 byla nezaměstnanost v okrese Olomouc nižší než celorepublikový průměr. K roku 2007 činila míra registrované nezaměstnanosti v okrese 5,48 %, přičemž celorepublikový průměr byl 6 %. Na trh práce v roce 2007 přišlo množství zahraničních investorů. V Uničově byla vybudovaná průmyslová zóna o velikosti cca 27 hektarů. V roce 2009 spolu s ekonomickou krizí došlo k propouštění zaměstnanců u firem UNEX Uničov, Siemens, Miele. Tato situace pokračovala i v roce 2010, kdy odešla z trhu společnost Apetit Food a.s., opakem byla firma Nestlé Česko s.r.o., která spolu s Fakultní 45

nemocnicí Olomouc a Univerzitou Palackého zvyšovala stavy zaměstnanců. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010) Okres Olomouc nejméně z celého kraje převyšuje celorepublikový průměr registrované míry nezaměstnanosti za sledované období. Hlavním důvodem je skutečnost, že se jedná o krajské město, které je pomyslným centrem kraje, je zde soustředěno velké množství služeb a firem, a proto je zde největší nabídka práce. Mezi důležité zaměstnavatele v Olomouci patří státní sektor, kam patří tyto instituce: Krajský úřad, Krajský soud, Krajská správa policie ČR, Univerzita Palackého a množství zdravotnických zařízení. Město Olomouc je významnou historickou a kulturní památkou navštěvovanou turisty, s tím souvisí nabídka služeb v oblasti ubytování a stravování. Okres Olomouc leží v blízkosti dálnice D1 a hlavních železničních tahů.



Významní zaměstnavatelé v okrese Olomouc k roku 2010

Tabulka č. 1: Významní zaměstnavatelé v okrese Olomouc k roku 2010

Název firmy

Počet zaměstnanců

Obor činnosti

MIELE TECHNIKA

530

Elektrotechnický průmysl

AŽD s.r.o. PRAHA s.r.o. MORA MORAVIA

525

Elektrotechnický průmysl

nezjištěno

Elektrotechnický průmysl

HOPAX

203

Strojírenský průmysl

SIGMA GROUP s.r.o.

722

Strojírenský průmysl

nezjištěno

Strojírenský průmysl

HONEYWELL GROUP OLMA s.r.o. s.r.o. PIVOVAR LITOVEL

430

Potravinářský průmysl

nezjištěno

Potravinářský průmysl

PEKÁRNY PENAM

nezjištěno

Potravinářský průmysl

NESTLÉ

nezjištěno

Potravinářský průmysl

PRESBETON NOVA GEMO s.r.o. SKANSKA

292

Ostatní

nezjištěno

Stavebnictví

nezjištěno

Stavebnictví

Zdroj: (Olomoucký kraj)

46

Nezaměstnanost v okrese Prostějov

5.2.2

Okres Prostějov převyšuje celorepublikový průměr nezaměstnanosti zejména na začátku a konci sledovaného období.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Prostějov v porovnání s ČR 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

okres Prostějov

ČR

2004* původní metodika 2004** nová metodika

Obrázek č. 9: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Prostějov v porovnání s ČR (Zdroj: ČSÚ)

V roce 2000 byla míra registrované nezaměstnanosti v okrese vyšší o 1,59 procentního bodu, poté klesala a v letech 2003 a 2004 dosáhla míry srovnatelné s celorepublikovým průměrem.

Od

roku

2005

vykazoval

okres

Prostějov

registrovanou

míru

nezaměstnanosti nižší, než byl celorepublikový průměr. Nejvýraznější změna nastala v roce 2007, kdy byla míra registrované nezaměstnanosti o 1,79 procentního bodu nižší, než míra registrované nezaměstnanosti v České republice. V roce 2009 došlo k velkému nárůstu nezaměstnanosti, a to o 5,19 % oproti roku 2008. Tento nárůst je spojován s ekonomickou krizí, která okres Prostějov zasáhla ve velké míře z důvodu charakteru průmyslového odvětví, které bylo v tomto regionu zastoupeno. Prostějovský správní obvod má průmyslově-zemědělský charakter. Nejvýznamnější průmyslová odvětví jsou oděvní a textilní výroba, stavebnictví, strojírenství, hutnictví a zpracování kovů. Mezi plodiny, které se zde pěstují, patří zejména cukrová řepa. Dříve byl Prostějov významným centrem oděvního a textilního průmyslu, ale 47

v posledních letech tato odvětví upadají a výrazně ovlivňují míru nezaměstnanosti. V roce 2010, kdy je vidět nárůst míry nezaměstnanosti, byl podán insolvenční návrh na nejvýznamnějšího zaměstnavatel okresu, a to Oděvní podnik a.s., tímto přišlo o zaměstnání cca 1000 osob. Také další odvětví omezovala svou výrobu, ale nešlo o tak zásadní změny jako v oděvním průmyslu. Okres Prostějov leží v těsné blízkosti dálnice D1, což představuje značnou výhodu. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Významní zaměstnavatelé v okrese Prostějov k roku 2010

Tabulka č. 2: Významní zaměstnavatelé v okrese Prostějov k roku 2010

Název firmy HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY DT-VÝHYBKÁRNA A STROJÍRNA a.s. a.s, CUKROVAR VRBÁTKY a.s. MAKOVEC a.s. VAN DEN BERG s.r.o. GALA a.s. FTL

Počet zaměs. 262 419 nezjištěno nezjištěno nezjištěno 256 372

Obor činnosti Strojírenský průmysl Strojírenský průmysl Potravinářský prům. Potravinářský prům. Textilní průmysl Textilní průmysl Další

Zdroj: (Olomoucký kraj)

48

5.2.3

Nezaměstnanost v okrese Přerov

Okres Přerov trpí dlouhodobě vysokou nezaměstnaností. Po dobu sledovaného období, tedy v letech 2000-2010 byla registrovaná míra nezaměstnanosti vyšší než celorepublikový průměr.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Přerov v porovnání s ČR 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

okres Přerov

ČR

2004* původní metodika 2004** nová metodika

Obrázek č. 10:Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Přerov v porovnání s ČR (Zdroj: ČSÚ)

Nejvyšší hodnoty dosahovala v roce 2000, a to 14,16 %, přičemž celorepublikový průměr byl o 5,8 procentního bodu nižší, v tomto roce začala na trhu působit významná společnost Philips, která zde spustila výrobu a ke konci roku zaměstnala cca 1000 osob. V roce 2001 začaly hrát v okrese Přerov velice významnou roli firmy, které se zabývají výrobou optiky a optických zařízení, které se po restrukturalizaci a zvýšení podílu zahraničních investorů jevily na velice dobré úrovni a docházelo zde k nárůstu poptávky po pracovní síle, jako příklad je možné uvést firmu Meopta–optika, a.s. Registrovaná míra nezaměstnanosti postupně klesala vyjímaje roku 2004, kdy byl zaznamenán menší nárůst registrované míry nezaměstnanosti na hodnotu 13,84 %. Od druhé poloviny roku 2004 registrovaná míra nezaměstnanosti klesala až do roku 2008, kdy dosáhla nejnižší hodnoty 7,96 %, ale stále přesahovala celorepublikový průměr. Od roku 2009 stejně jako v ostatních okresech nastal výrazný nárůst, způsobený celosvětovou ekonomickou krizí. Vývoj hodnot nezaměstnanosti v okrese Přerov odpovídá celorepublikovému 49

trendu ve vývoji nezaměstnanosti za sledované období. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010) Výhodou okresu Přerov je jeho významné postavení v rámci železniční a silniční dopravy. 

Významní zaměstnavatelé v okrese Přerov k roku 2010

Tabulka č. 3:Významní zaměstnavatelé v okrese Přerov k roku 2010

Název firmy PHILIPS MEOPTA-OPTIKA s.r.o. VÁHALA a spol. s.r.o. PIVOVAR ZUBR a.s. TILAK PRECHEZA a.s.

Počet zaměstnanců nezjištěno 2311 232 nezjištěno nezjištěno 563

Obor činnosti Elektrotechnický průmysl Strojírenský průmysl Potravinářský průmysl Potravinářský průmysl Textilní Ostatní zpracovatelský

Zdroj: ( Olomoucký kraj

50

5.2.4

Nezaměstnanost v okrese Jeseník

Okres Jeseník dlouhodobě vykazuje jednu z nejvyšších nezaměstnaností v České republice. Za celé sledované období je registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese

Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

Jeseník výrazně vyšší, než je tomu v případě České republiky.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník v porovnání s ČR 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

okres Jeseník

ČR

2004* původní metodika 2004** nová metodika

Obrázek č. 11: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník v porovnání s ČR (Zdroj: ČSÚ)

Registrovaná míra nezaměstnanosti od roku 2000 do roku 2004 výrazně stoupala, což bylo ovlivněno odchodem několika významných zaměstnavatelů z trhu. V roce 2000 ukončily činnost Rudné doly Jeseník, což se projevilo na výši nezaměstnanosti celého okresu, dále byl vydán návrh na konkurzní řízení na společnost Hard Jeseník a.s., která byla největším zaměstnavatelem v okrese, tento vývoj nadále pokračoval i v roce 2003, kdy byl podán návrh na konkurzní řízení na Agrodružstvo Velká Kraš. V následujících letech došlo k poklesu registrované míry nezaměstnanosti, příznivým faktorem bylo působení firmy VÍTKOVICE HARDCZ, která přišla na trh v roce 2005. Od roku 2008 docházelo k opětovnému nárůstu nezaměstnanosti, svou činnost na trhu ukončilo v průběhu let 2008 až 2010 několik zaměstnavatelů, a to například firma specializovaná na výrobu oken REINOLD, dále uzavření závodu Oděvního podniku a.s, který měl výrobnu taktéž v okrese Jeseník. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010) 51

Jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti je poloha okresu Jeseník a jeho geografické podmínky, jedná se o hornatý terén, kde je ztížená dopravní obslužnost. Tato lokalita není lákavá pro nové investory. Okres Jeseník a jeho poloha má určité výhody, jedná se o území s dostatkem přírodních zdrojů, je zde rozvinutá těžba nerostných surovin a dřeva, významnou tradici má lázeňství. Poloha okresu Jeseník nabízí celoročně velké možnosti v oblasti cestovního ruchu, je zde množství lyžařských středisek a turistických tras.



Významní zaměstnavatelé v okrese Jeseník k roku 2010

Tabulka č. 4: Významní zaměstnavatelé v okrese Jeseník k roku 2010

Název firmy

Počet zaměs. Obor činnosti

VITKOVICE POWER ENGINEERING s.r.o.,

220

Strojírenský průmysl

SLEZSKÝ KÁMEN s.r.o.,

240

Zpracovatelský

PRIESSNITZOVY LÁZNĚ a.s.,

320

SAINT-GOLAIN-WEBER TERRANOVA, a.s.

303

další průmysl další

TORRAX s.r.o.

250

další

Zdroj:( Olomoucký kraj)

52

5.2.5

Nezaměstnanost v okrese Šumperk

Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Šumperk za všechny roky vykazuje vyšší hodnoty než je celorepublikový průměr ve sledovaném období.

Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Šumperk v porovnání s ČR 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00

okres Šumperk

ČR

2004* původní metodika 2004** nová metodika

Obrázek č. 12: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Šumperk v porovnání s ČR (Zdroj: ČSÚ)

V roce 2000 vybudoval v okrese Šumperk nový závod koncern Siemenes, v roce 2003 zde začala působit firma Lihovar Kojetín, která získala důležitou pozici na trhu. Další klíčovou společností, která přišla na trh v roce 2004 byla firma EPCOS, zabývající se elektrotechnickým průmyslem. Největšího rozdílu v registrované míře nezaměstnanosti tohoto okresu a České republiky bylo dosaženo v roce 2009, tedy v roce, kdy projevila ekonomická krize a byl zasažen trh práce především útlumem v sekundárním sektoru, která zde zaujímá důležitou roli. Rozdíl k tomuto roku činil 5,4 procentního bodu v neprospěch okresu. Okres Šumperk má rozmanitý terén. Sever okresu je převážně hornatý, jižní část okresu tvoří oblast úrodné Hané. Během posledních let sledovaného období se struktura zaměstnanosti kraje změnila. Přední místa v zaměstnanosti zaujal elektrotechnický a strojírenský průmysl pro automobilový trh, který se soustřeďuje převážně 53

v průmyslových zónách. Tím došlo k rozdělení okresu na oblast s nízkou a oblast s vysokou mírou nezaměstnanosti, úzce v souvislosti s dopravní dostupností. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010). V severní části okresu je možnost rekreace v zimních i letních měsících. Oblast cestovního ruchu v tomto okrese není příliš rozvinutá.



Významní zaměstnavatelé v okrese Šumperk k roku 2010

Tabulka č. 5: Významní zaměstnavatelé v okrese Šumperk k roku 2010

Název firmy EPCOS s.r.o. PRAMET TOOLS s.r.o. KLEIN A BLAŽEK PIVOVAR HOLBA a.s. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o. SULKO

Počet zaměstnanců 885 682 nezjištěno nezjištěno 219 357

Obor činnosti Elektrotechnický průmysl Strojírenský průmysl Kovodělný průmysl Potravinářský průmysl Automobilový průmysl Ostatní

Zdroj: ( Olomoucký kraj)

54

6 NEZAMĚSTNANOST JEDNOTLIVÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA 6.1 Nezaměstnanost mužů a žen 6.1.1

Nezaměstnanost mužů a žen v České republice

Za celé sledované období byla obecná míra nezaměstnanosti žen vyšší než míra nezaměstnanosti mužů.

Obecná míra nezaměstnanosti mužů a žen v ČR Obecná míra nezaměstnanosti v %

12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

2003

2004 muži

2005

2006

2007

2008

2009

2010

ženy

Obrázek č. 13: Obecná míra nezaměstnanosti mužů a žen v ČR (Zdroj: ČSÚ)

V roce 2000 byl rozdíl nezaměstnanosti mužů a žen výraznější, činil 3 procentní body v neprospěch žen, ovšem nejznatelnější byl rozdíl k roku 2003, kdy byla nezaměstnanost mužů 6,1 % a nezaměstnanost žen 9,9 %. Následně docházelo k postupnému snižování rozdílu mezi jednotlivými hodnotami míry nezaměstnanosti. Od roku 2009, kdy hospodářská krize zasáhla především průmysl a stavebnictví, tedy odvětví, kde byli zaměstnaní především muži, došlo ke snížení rozdílu míry nezaměstnanosti mužů a žen na 1,9 procentního bodu v neprospěch žen.

55

Nezaměstnanost mužů a žen v Olomouckém kraji

6.1.2

V rámci Olomouckého kraje jsou rozdíly v nezaměstnanosti mužů a žen výraznější než tomu bylo v případě celorepublikového průměru.

Obecná míra nezaměstnanosti v %

Obecná míra nezaměstnanosti mužů a žen v Olomouckém kraji 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

2003

2004 muži

2005

2006

2007

2008

2009

2010

ženy

Obrázek č. 14: Obecná míra nezaměstnanosti mužů a žen v Olomouckém kraji (Zdroj: ČSÚ)

V roce 2000 byl rozdíl nezaměstnanosti mužů a žen 5,5 procentního bodu v neprospěch žen, v následujících letech docházelo ke zmenšování tohoto rozdílu až do roku 2004. V roce 2005 došlo ke zvýšení obecné míry nezaměstnanosti žen a rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen byl nejvýraznější za celé sledované období, činil 7 procentního bodu, poté docházelo k opětovnému snižování až do roku 2010, kdy měla míra obecné nezaměstnanosti mužů a žen nejbližší hodnoty, a to 3,6 procentního bodu. Tyto hodnoty je možno podložit vývojem zaměstnanosti podle sektorů, právě v letech, kdy se rozdíl zaměstnanosti dle pohlaví zmenšoval, došlo ke snížení počtu zaměstnanců v sekundárním sektoru a naopak byl nárůst zaměstnanosti v terciárním sektoru. Olomoucký kraj vykazuje vyšší rozdíl v nezaměstnanosti mužů a žen, obecná míra nezaměstnanosti žen je zde výrazně vyšší než je celorepublikový průměr, což jednoznačně vyplývá z faktu, že v Olomouckém kraji je sekundární a primární sektor zastoupen výrazněji, naopak v sektoru služeb je zde zaměstnáno menší procento osob.

56

6.2 Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání 6.2.1

Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání v České republice

Specifická míra nezaměstanosti podle dosaženého stupně vzdělání v ČR Specifická míra nezaměstnanosti v %

27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 2000

2001

2002

Základní a bez vzdělání Obrázek č. 15: (Zdroj: ČSÚ)

2003

2004

2005

Střední bez maturity

2006

2007

2008

Střední s maturitou

2009

2010

Vysokoškolské

Specifická míra nezaměstnanosti podle dosaženého stupně vzdělání v ČR

V celorepublikovém průměru dosahuje za všechny roky sledovaného období nejvyšších hodnot specifická míra nezaměstnanosti u osob se základním vzděláním a bez vzdělání. Hodnota tohoto ukazatele se pohybuje okolo 20 %, jsou zde patrné výkyvy hodnot. Nejvyšší hodnoty dosáhla míra specifické nezaměstnanosti pro kategorii osob se základním vzděláním a bez vzdělání v roce 2005, kdy dosahovala 26,1 %. Naopak nejnižší hodnota byla zaznamenaná v roce 2008, kdy klesla na 19 %. Nezaměstnanost osob se základním vzděláním a bez vzdělání je ovlivněna nabídkou nekvalifikovaných pracovních míst, jako jsou sezonní práce a veřejně prospěšné práce, dále zde působí nepříznivý faktor, a to malá motivace těchto osob k výkonu pracovní náplně.

57

Druhou nejvyšší míru specifické nezaměstnanosti je možno pozorovat u kategorie osob, které mají střední vzdělání bez maturity. V této kategorii se nezaměstnanost od roku 2000 do roku 2003 pohybuje okolo 8 %. V roce 2004 přišel nárůst na 9,4 % a poté postupný pokles. Nejnižší hodnota specifické míry nezaměstnanosti u této kategorie osob byla v roce 2008, kdy dosahovala 4,4 %. V následujícím roce došlo k výraznému nárůstu o 3 procentní body. Nezaměstnanost vyučenců obvykle souvisí s jejich vysokým očekáváním platového ohodnocení a špatnou volbou povolání. V kategorii osob

středoškolsky

vzdělaných

s maturitou

byly

hodnoty

specifické

míry

nezaměstnanosti nižší, od počátku sledovaného období specifická míra nezaměstnanosti klesala až do roku 2009, kdy nastal zlom a hodnoty narůstaly. Poslední kategorií jsou osoby s vysokoškolským vzděláním. Hodnoty specifické míry nezaměstnanosti u této kategorie se vyvíjely obdobně jako u předešlé kategorie osob středoškolsky vzdělaných s maturitou. Tedy v roce 2000 byla míra specifické nezaměstnanosti nejvyšší, činila 2,9 %, poté docházelo k postupnému poklesu do roku 2008, kdy byla specifická míra nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných osob 1,6 %. V období let 2000-2008 došlo ke snížení o 1,3 procentního bodu. V roce 2009 a 2010 nastal nárůst, který byl zapříčiněn světovou ekonomickou krizí.

58

6.2.2

Nezaměstnanost podle dosaženého stupně vzdělání v Olomouckém kraji

Specifická míra nezaměstnanosti v %

Specifická míra nezaměstnanosti podle dosaženého stupně vzdělání v Olomouckém kraji 36 33 30 27 24 21 18 15 12 9 6 3 0 2000

2001

2002

Základní a bez vzdělání

2003

2004

2005

Střední bez maturity

2006

2007

2008

Střední s maturitou

2009

2010

Vysokoškolské

Obrázek č. 16: Specifická míra nezaměstnanosti podle dosaženého stupně vzdělání v Olomouckém kraji (Zdroj: ČSÚ)

Za celé sledované období vykazuje nejvyšší nezaměstnanost skupina osob, které mají základní vzdělání nebo jsou bez vzdělání. V počátku sledovaného období byla míra nezaměstnanosti u této kategorie nejvyšší a to 33,1 %. Poté v roce 2001 byl zaznamenán značný pokles o 6,9 procentního bodu. K nárůstu došlo v roce 2004, jednalo se o nárůst nejvýraznější za celé sledované období, a to o 9,6 procentního bodu. Následně docházelo k postupnému poklesu až k roku 2009, kdy z důvodu ekonomické krize nastal opět výrazný nárůst, který byl mezi roky 2008 a 2009 v hodnotě 4,9 procentního bodu. Také v roce 2010 došlo ke zvýšení o 4,3 procentního bodu. V rámci kategorie osob, které mají středoškolské vzdělání bez maturity nebyly výkyvy natolik výrazné. Nejvyšší míra nezaměstnanosti u této kategorie byla v roce 2004, kdy vzrostla na 12,6 %. Stejně jako u kategorie předchozí. Poté taktéž docházelo k mírnému poklesu až do roku 2008, kdy byla hodnota specifické míry nezaměstnanosti nejnižší za sledované období a to 5,4 %. V letech 2009 a 2010 došlo k nárůstu, který k roku 2010 59

činil oproti roku 2008 3,9 procentního bodu. V kategorii osob středoškolsky vzdělaných s maturitou byly pozorovány hodnoty nižší, ale s podobným vývojem. Nejvyšší hodnota zde byla naměřena v roce 2000, kdy dosahovala specifická míra nezaměstnanosti 10,8 %, poté klesala se stejným trendem jako ostatní kategorie. V roce 2004 došlo k nárůstu na 8,9 %, po roce 2004 opět hodnota specifické míry nezaměstnanosti pro tuto kategorii osob klesala až do roku 2008. V roce 2009 nastal spolu s hospodářskou krizí zlom a specifická míra nezaměstnanosti začala stoupat. V roce 2010 byla hodnota na 7,6 %. Tedy v porovnání s rokem 2008 stoupla o 2,9 procentního bodu. Specifická míra nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných osob měla nejnižší hodnoty za sledované období, přičemž vývoj míry nezaměstnanosti byl podobný ostatním kategoriím. V roce 2000 byla hodnota specifické míry nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných osob 4,5 %. V letech 2001 až 2003 došlo k poklesu, hodnota v roce 2003 byla 3 %. V roce 2004 míra nezaměstnanosti stoupla jakožto celková míra nezaměstnanosti o 2 procentního bodu. V následujících letech obdobně jako míra registrované nezaměstnanosti klesala, ovšem zde se specifická míra nezaměstnanosti zvedla již v roce 2008 a nadále stoupala až do roku 2010, kdy dosáhla na 4,4 %.

60

7 POMOC POSKYTNUTÁ V BOJI PROTI NEZAMĚSTNANOSTI V OLOMOUCKÉM KRAJI 7.1 Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém v období let 2000-2010 Objem finančních prostředků, který je vynaložen na Aktivní politiku zaměstnanosti, je propojen s mírou nezaměstnanosti, protože v období nárůstu nezaměstnanosti je vynaložen vyšší finanční obnos na vyplácení sociálních dávek osobám nezaměstnaným. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)

Počet nových míst/počet osob

Počet nově vytvořených pracovních míst , počet osob umístěných po rekvalifikaci 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

počet nově vytvořených pracovních míst počet osob umístěných po absolvování rekvalifikace Obrázek č. 17: Počet nově vytvořených pracovních míst, počet osob umístěných po rekvalifikaci (Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2000

V roce 2000 bylo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (dále jen APZ) vytvořeno nejvíce pracovních míst za sledované období, celkový počet nově vytvořených pracovních míst byl 6525, počet osob, které byly zařazeny do pracovního procesu po úspěšném absolvování rekvalifikace byl 1819. O takto vysoký počet nově vytvořených pracovních míst se zasloužily především tyto jednotlivé nástroje 61

APZ: „Společensky účelná pracovní místa“ (dále jen SÚPM), celkový počet nově vytvořených míst v rámci SÚPM za rok 2000 byl 3548. SÚPM je Úřady práce považován za efektivní nástroj, protože takto vytvořená pracovní místa jsou zachovaná i po uplynutí období, ve kterém jsou na ně vyplácené dotace. V rámci nástroje „Veřejně prospěšné práce“(dále jen VPP) bylo vytvořeno 1407 nových pracovních míst, nástroj VPP je využíván zejména v severních oblastech kraje, kde je míra nezaměstnanosti nejvyšší a tedy nabídka pracovních míst nejnižší. Je nutno podotknout, že VPP jsou na rozdíl od SÚPM pouze krátkodobá, jelikož maximální doba jejich trvání je 12 po sobě jdoucích měsíců. V letech 2000 a 2004 se využíval nástroj „Absolventská místa“, tento nástroj pomohl v roce 2000 umístit na trhu práce 971 absolventů škol, dalším nástrojem, který byl využit v roce 2000 jsou „Chráněná pracovní místa“(dále jen CHPM) a „Chráněné pracovní dílny“(dále jen CHPD). S využitím těchto dvou nástrojů bylo vytvořeno 180 pracovních míst. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010) POZN: nástroj absolventská místa fungoval na stejném principu jako dnešní „Příspěvek na zapracování“ (blíže viz kapitola 3. 1. 1)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2001

V roce 2001 byl celkový počet nově vytvořených pracovních míst 4809, tedy o 1716 pracovních míst méně, pomocí rekvalifikací bylo v tomto roce umístěno 2001 osob, což je o 182 osob více jak v roce předešlém. V rámci jednotlivých nástrojů byl počet nově vytvořených pracovních míst následující: SÚPM – 2430, VPP – 1414. Absolventská místa – 808, CHPM/CHPD – 156. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2002

Pro rok 2002 byly výdaje ze státního rozpočtu na APZ sníženy, Olomoucký kraj tak přišel o 20 % rozpočtu na APZ. V návaznosti na snížený rozpočet a tedy pokles finančních prostředků na APZ byl v tomto roce znatelný pokles vytvořených pracovních míst. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst byl 3421, což je 62

o 1388 méně než v roce 2001, počet osob umístěných po absolvování rekvalifikace byl 1504, tedy klesl o 497. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byl počet nově vytvořených pracovních míst následující: SÚPM – 1510, VPP – 1069, Absolventská místa – 708 osob, CHPM/CHPD – 134. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2003

Celkový počet nově vytvořených pracovních míst v rámci APZ byl 3785, což je oproti roku 2002 mírný nárůst o 364 pracovních míst. Počet umístěných osob po absolvování rekvalifikace byl 1592. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byl počet nově vytvořených pracovních míst následující: SÚPM – 2014, VPP – 998, Absolventská místa – 460, CHPD/CHPM – 39. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2004

V roce 2004 se počet nově vytvořených pracovních míst zvýšil, nárůst byl způsoben změnou zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) který vešel v platnost k 1. 10. 2004. V roce 2004 došlo ke zvýšení rozpočtu na APZ o 48 %, což jednoznačně ovlivnilo počet nově vytvořených pracovních míst, který byl 4256, rozdíl byl oproti roku předešlému o 471 nově vzniklých pracovních míst více. Pomocí rekvalifikací bylo umístěno 2202 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 610 osob více než v uplynulém roce. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byl počet nově vytvořených nových pracovních míst následující: SÚPM – 2518, VPP – 1180. V roce 2004 byl z důvodu změny zákona o zaměstnanosti k 30. 9. 2004 zrušen nástroj „Absolventská místa“, do tohoto data vzniklo od počátku roku 567 absolventských míst. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2005

V roce 2005 došlo k poklesu nově vytvořených pracovních míst u všech nástrojů APZ, neboť z důvodu změny zákona o zaměstnanosti došlo k navýšení příspěvku na 63

jedno pracovní místo. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst byl 3224, tedy o 1032 nově vytvořených pracovních míst méně vzhledem k roku předchozímu. Osob, které byly po rekvalifikaci zařazeny do pracovního poměru 1600, tedy o 602 osob méně. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byl vytvořen následující počet nových pracovních míst: SÚPM – 2298, VPP – 869, CHPM/CHPD – 57. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010).



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2006

Od roku 2006 byly v okresech Jeseník, Šumperk a Olomouc zahájeny nové programy, pomocí kterých se podařilo zařadit do pracovního procesu 173 osob, program s názvem „Šance pro osoby dlouhodobě nezaměstnané a zdravotně postižené“ byl v kompetenci ÚP na regionální úrovni. V roce 2006 stoupl počet nově zařazených osob do pracovního procesu u všech nástrojů APZ, celkový počet nově vytvořených pracovních míst v roce 2006 byl 3484, což bylo o 260 pracovních míst více, jak v roce 2005. Počet osob zařazených do pracovního poměru po absolvování rekvalifikace vzrostl oproti předchozímu roku o 549, tedy 1400 osob. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byl vytvořen následující počet nových pracovních míst: SÚPM – 2149 pracovních míst, VPP – 1101 pracovních míst, CHPD/CHPM – 61 pracovních míst. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2007

V roce 2007 byl pokles nově vytvořených pracovních u všech nástrojů APZ, v tomto roce pokračoval program „Šance pro osoby dlouhodobě nezaměstnané a zdravotně postižené“, pomocí kterého se podařilo vytvořit 186 nových pracovních míst. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst byl 2029. Počet absolventů rekvalifikačních kurzů, kteří poté nastoupili do zaměstnání byl menší o 108, tedy 2040 osob. Za tento kalendářní rok byl v rámci jednotlivých nástrojů APZ vytvořen následující počet nových pracovních míst: SÚPM – 1108, VPP – 703, CHPM/CHPD – 32. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010) 64



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2008

V tomto roce proběhlo uzavření čtyř dohod mezi ÚP Jeseník a místními zaměstnavateli o vytvoření 565 nových pracovních míst, a to do konce roku 2010. Tato pracovní místa byla vytvořena v rámci programu s názvem „Program pro podporu tvorby pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností v okrese Jeseník.“, dále byly spuštěny programy, které spadají pod „Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost“(dále jen OP LZZ). V roce 2008 byl zaznamenán pokles nově vytvořených pracovních míst u všech původních nástrojů APZ, je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že spektrum možností čerpání dotací na vytvoření nových pracovních míst se rozšířilo. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst byl 2234, po absolvování rekvalifikace bylo do pracovního procesu zařazeno 1213 osob. Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ pro tento rok byl následující: SÚPM – 1213, VPP – 630, ESF OP LZZ – VPP-569, ESF OP LZZ – SÚPM – 205, CHPM/CHPD – 27. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2009

V tomto roce se na trhu práce v Olomouckém kraji projevila ekonomická krize a spolu s ní stoupla nezaměstnanost, což mělo za následek nárůst poptávky nezaměstnaných osob o nástroje APZ. Došlo k znatelnému nárůstu nově vytvořených pracovních míst v rámci APZ, celkový počet nově vytvořených pracovních míst byl 3514. Po absolvování rekvalifikace bylo do pracovního procesu zařazeno 1009 osob. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byla vytvořena nová pracovní místa, a to SÚPM – 472 pracovních míst, VPP – 563 pracovních míst, CHPM/CHPD – 36 pracovních míst, ESF:OP LZZ-VPP – 1346 pracovních míst, ESF:OP LZZ-SÚPM – 1097 pracovních míst, z toho vyplývá, že nejvíce bylo využito nástrojů zprostředkovaných Evropským sociálním fondem. V roce 2009 byl na národní úrovni spuštěn projekt „Vzdělávejte se“, který vznikl v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí v návaznosti na hospodářskou krizi, cílem tohoto programu bylo poskytnutí finančních prostředků zaměstnavatelům, za účelem zprostředkování vzdělávacích aktivit pro zaměstnance, dále byly spuštěny 4 programy na krajské úrovni. První z nich nese název „Zkušenosti plus“, tento 65

program je určen osobám nezaměstnaným ve věku vyšším jak 50 let, další regionální program s názvem „Dítě není překážkou“ je určen uchazečům o zaměstnání, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let. Třetí regionální program „Neseďte doma“ byl vytvořen zejména pro osoby nezaměstnané déle, jak 6 měsíců. Poslední program byl koncipován pro osoby, které mají základní vzdělání „Na svém základu můžete stavět“. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)



Aktivní politika zaměstnanosti v Olomouckém kraji v roce 2010

V roce 2010 v souvislosti s dopady ekonomické krize byl velký zájem o využití nástrojů a programů, které jsou poskytované v rámci APZ. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst se znatelně zvýšil a to o 2028, bylo vytvořeno celkem 5542 nových pracovních míst, po úspěšně absolvované rekvalifikaci bylo zařazeno do pracovního procesu 2334 osob. V rámci jednotlivých nástrojů APZ byl vytvořen následující počet nových pracovních míst: SÚPM – 1440, VPP – 638, ESF: OP LZZ – VP – 1341, ESF OP LZZ- SÚPM – 1052. Od počátku tohoto roku se rozběhly další dva národní programy „Šance pro středoškoláky“ a program „Na skok“, první z těchto programů je určen osobám, které mají středoškolské vzdělání s maturitou. Druhý z nich byl koncipován pro osoby, které jsou v evidenci ÚP méně jak 5 měsíců. V okrese Jeseník od roku 2004 byl zaveden systém „Program pro podporu a tvorbu nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Výsledkem tohoto programu od roku 2004 do roku 2010 bylo uzavření devíti dohod se zaměstnavateli a tedy vytvoření 842 nových pracovních míst. (Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010)

66

ZÁVĚR V teoretické části této práce bylo čerpáno převážně z literatury zabývající se problematikou nezaměstnanosti. Z literární rešerše vyplývá, že nezaměstnanost přináší množství nepříznivých dopadů, a to jak na život jedince zasaženého nezaměstnaností, kde se projevují tyto následky v řadě úrovní, tak i na celou společnost. Mezi ekonomické dopady nezaměstnanosti patří nepříznivé důsledky promítající se do životní úrovně nezaměstnaných a jejich rodin. Ve většině případů osob zasažených nezaměstnaností lze předpokládat, že dojde k výraznému snížení jejich rodinného rozpočtu, což má následky pro jedince samotného, pro jeho rodinné příslušníky a následně se tato skutečnost promítne i do státní ekonomiky, neboť pracovní trh je spojen s tržní ekonomikou, kde se snížený rodinný rozpočet projeví menší kupní silou nezaměstnaných. Nezaměstnanost se promítá také do oblasti sociální, mnohdy se pocity psychické nepohody přenášejí na rodinné příslušníky nezaměstnaného, v případě dětí může dojít k zhoršení studijního prospěchu a také k psychickým poruchám. Dále v důsledku ztráty zaměstnání dochází k narušení sociálních vazeb, je omezen kontakt nezaměstnané osoby se společností, dochází k oslabení kognitivních schopností, což může být později důvodem k nepřijetí do nového zaměstnání. V případě zdravotních dopadů nezaměstnanosti se jedná o závažné následky, které zanechává na těchto osobách, mohou mít formu duševní, nebo somatickou. V případě somatických onemocnění zapříčiněných nezaměstnaností, jako například astma, může dojít v návaznosti na výpověď ze zaměstnání k trvalým somatickým změnám, nebo ke zhoršení průběhu onemocnění. V praktické části této práce je podána charakteristika Olomouckého kraje, v kontextu jeho silných a slabých stránek. Tato lokalita nabízí mnoho možností v oblasti cestovního ruchu, kde disponuje skrytým potenciálem. Olomoucký kraj je oblast s množstvím historických památek a turistických tras, jež jsou hlavně v oblasti Jeseníků. Další

výhodou

kraje

je

úrodná

oblast

Hané,

která

je

využitá

zejména

v primárním sektoru, kde je zaměstnáno větší procento osob, než je celorepublikový průměr, také je pro primární sektor přínosná oblast Jeseníků, kde je realizovaná těžba

67

surovin. V rámci sekundárního sektoru je v Olomouckém kraji silně zastoupeno strojírenství a potravinářství. Území Olomouckého kraje není vnitřně zcela jednotné, tato skutečnost se dále projevuje na ekonomické úrovni a poté na výši nezaměstnanosti v jednotlivých okresech. Tento kraj jako celek vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti, než je celorepublikový průměr za celé sledované období. Jednotlivé okresy Olomouckého kraje dosahovaly za sledované období různé výše míry nezaměstnanosti, okres Olomouc a Prostějov dokonce v některých letech sledovaného období dosahovaly míry nezaměstnanosti nižší, než byl celorepublikový průměr. V okrese Jeseník jednoznačně převyšovala nezaměstnanost ve všech

letech

sledovaného

období

nad

celorepublikovým

průměrem

míry

nezaměstnanosti. Tato skutečnost je ovlivněna geografickými podmínkami, které jsou v této oblasti nepříznivé pro tamní obyvatele, ale také pro nové investory. Fakt, že míra nezaměstnanosti je ovlivněna geografickými podmínkami lze podložit na případu okresu Šumperk, kde došlo k pomyslnému rozdělení okresu na část s nízkou mírou nezaměstnanosti, kde dochází k rozvoji strojírenského a elektrotechnického průmyslu a oblast s vysokou mírou nezaměstnanosti, což je severní část kraje. V rámci Olomouckého kraje je výrazněji zastoupen primární a sekundární sektor, v těchto sektorech bývají zpravidla více zaměstnaní muži, což je zřejmě důvodem toho, že Olomoucký kraj vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti žen než je celorepublikový průměr. V letech 2009 a 2010 kdy došlo k nárůstu zaměstnanosti v rámci terciárního sektoru (navýšení počtu zaměstnanců ve Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzita Palackého v Olomouci), došlo ke snížení rozdílu mezi mírou nezaměstnanosti mužů a žen, kde byl rozdíl nejmenší za sledované období. V neposlední řadě je nutné zmínit činnost úřadů práce v Olomouckém kraji a efektivitu Aktivní politiky zaměstnanosti. APZ je hodnocena podle hodnot nově vytvořených pracovních míst a osob umístěných po rekvalifikaci, která byla zprostředkovaná úřady práce v Olomouckém kraji jako velice přínosnou pro osoby, které zasáhla nezaměstnanost. Iniciativa jednotlivých úřadů práce v podobě vytvoření regionálních programů, které se snaží reagovat na trh práce se jeví jako přínosná, a to zejména v okrese Jeseník, který je nezaměstnaností zasažen nejvíce.

68

SEZNAM TIŠTĚNÝCH ZDROJŮ BAKULE, Martin, Jiří BRAŇKA a Věra CZESANÁ. Analýza a predikce fází cyklického vývoje trhu práce. Praha: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání NVF, 2010, 47 s. ISBN 978-80-86728-43-8. BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. HORÁKOVÁ, Markéta, Ondřej HORA a Jiří VYHLÍDAL. Hodnocení přínosu projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů k aktivní politice zaměstnanosti v ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2010, 85, 7 s. ISBN 978-80-7416-056-1. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. ISBN 978-80-247-3258-9. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. V Praze: Oeconomica, 2006, 256 s. ISBN 80-245-1149-5. KREBS, Vojtěch a Jaroslava DURDISOVÁ. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997, 328 s. ISBN 80-85963-33-7 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2., dopl .vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 172 s. ISBN 80-901424-9-4. SIROVÁTKA, Tomáš. Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 171 s. ISBN 80-210-1251-X. VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zpráva o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji v letech 2000-2010 (Poskytnuto ÚP Olomouc)

69

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ Euroskop: Zaměstnanost a sociální věci [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z WWW: Evropská komise: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW: < http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=326&langId=cs> Evropská komise: PROGRESS. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: Evropský sociální fond v ČR: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z WWW: Olomoucký kraj: Významné firmy Olomouckého kraje. [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z WWW: Internetové stránky Českého statistického úřadu [online]. [citováno 27. 2. 2013]. Dostupné z URL< http://www.czso.cz > Internetové stránky Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. [citováno 25. 3. 2013]. Dostupné z URL

70

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Administrativní členění Olomouckého kraje ....................................................... 36 Obrázek č. 2: Vývoj počtu obyvatel v Olomouckém kraji za sledované období 2000-2010 ..... 37 Obrázek č. 3: Registrovaná míra nezaměstnanosti v České republice ...................................... 39 Obrázek č. 4: Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v České republice ................................. 40 Obrázek č. 5: Hrubý domácí produkt na obyvatele České republiky.......................................... 41 Obrázek č. 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v porovnání s ČR....... 42 Obrázek č. 7: Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v Olomouckém kraji ............................. 43 Obrázek č. 8: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc v porovnání s ČR ........ 45 Obrázek č. 9: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Prostějov v porovnání s ČR ......... 47 Obrázek č. 10:Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Přerov v porovnání s ČR.............. 49 Obrázek č. 11: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník v porovnání s ČR ......... 51 Obrázek č. 12: Registrovaná míra nezaměstnanosti v okrese Šumperk v porovnání s ČR ........ 53 Obrázek č. 13: Obecná míra nezaměstnanosti mužů a žen v ČR ............................................... 55 Obrázek č. 14: Obecná míra nezaměstnanosti mužů a žen v Olomouckém kraji ..................... 56 Obrázek č. 15: Specifická míra nezaměstnanosti podle dosaženého stupně vzdělání v ČR ...... 57 Obrázek č. 16: Specifická míra nezaměstnanosti podle dosaženého stupně vzdělání v Olomouckém kraji ...................................................................................................................... 59 Obrázek č. 17: Počet nově vytvořených pracovních míst, počet osob umístěných po rekvalifikaci ............................................................................................................................... 61

71

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Významní zaměstnavatelé v okrese Olomouc k roku 2010 .................................. 46 Tabulka č. 2: Významní zaměstnavatelé v okrese Prostějov k roku 2010 .................................. 48 Tabulka č. 3:Významní zaměstnavatelé v okrese Přerov k roku 2010 ....................................... 50 Tabulka č. 4: Významní zaměstnavatelé v okrese Jeseník k roku 2010 ..................................... 52 Tabulka č. 5: Významní zaměstnavatelé v okrese Šumperk k roku 2010 ................................... 54

72