MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE PODNIKU Bakalářská práce
Vypracovala: Ivana Šmídová Vedoucí práce: Ing. Petr Novák
Brno 2007
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. V Brně, dne 22. května 2007 Ivana Šmídová
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych tímto poděkovat Ing. Petru Novákovi, vedoucímu mé bakalářské práce za ochotu a cenné připomínky při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení a pracovníkům společnosti IMOS development, a.s. za poskytnutí potřebných údajů a především pak paní Květoslavě Pelánové, která mi věnovala svůj čas.
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce bylo na základě rozboru účetních výkazů provést analýzu finanční situace společnosti IMOS development, a.s. za sledované období 2002 až 2006 a na základě výsledků identifikovat hlavní faktory, které vývoj finanční situace podniku ve sledovaném období ovlivnily. Práce je rozdělena na dvě části - praktickou a teoretickou. Teoretická část definuje pojem finanční analýza a její nejčastěji používané metody. V praktické části jsou použity pro zhodnocení finanční situace vybraného podniku základní techniky finanční analýzy - horizontální a vertikální analýza, analýza rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity, analýza pyramidových soustav ukazatelů a modely predikce finanční tísně. Klíčová slova: finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztrát, aktivita, rentabilita, likvidita, zadluženost
ABSTRACT The aim of presented bachelor work is, on the basis of the analysis of financial statements, to carry out an analysis of the company IMOS development, a.s during the time of period 2002 to 2006, and, based on the results of the analysis, to identify several crucial factors influencing the financial situation of the firm. The work is devided into two parts - the theoretical and the practical one. The first one defines the term financial analysis and its most used methods. In the practical part there are an evaluation used basic methods of the financial analysis - The horizontal and vertical analysis, analysis of profitability ratios, activity, debt and liquidity, analysis of pyramidal dissiciation of indicator`s system and model for company distress prognoses. Keywords: financial analysis, balanced sheet, profit and loss account, activity, profitability, liquidity, insolvency
OBSAH 1. Úvod ............................................................................................................................. 7 2. Literární rešerše.......................................................................................................... 8 2.1 Pojem finanční analýza........................................................................................... 8 2.2 Zdroje dat pro finanční analýzu ............................................................................ 10 2.2.1 Účetní výkazy finančního účetnictví ............................................................. 10 2.2.2 Slabé stránky účetních výkazů....................................................................... 13 2.3 Uživatelé finanční analýzy.................................................................................... 14 2.4 Metody finanční analýzy ...................................................................................... 16 2.5 Základní členění finanční analýzy ........................................................................ 17 2.5.1 Horizontální analýza ...................................................................................... 17 2.5.2 Vertikální (procentní) analýza ....................................................................... 17 2.5.3 Analýza rozdílových ukazatelů...................................................................... 18 2.5.3.1 Čistý pracovní kapitál ............................................................................. 18 2.5.4 Analýza poměrových ukazatelů..................................................................... 18 2.5.4.1 Ukazatele rentability ............................................................................... 19 2.5.4.2 Ukazatele aktivity ................................................................................... 20 2.5.4.2 Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 22 2.5.4.3 Ukazatele likvidity.................................................................................. 24 2.5.5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů..................................................... 26 2.5.6 Predikce finanční tísně................................................................................... 28 3. Cíl práce a metodika................................................................................................. 31 4. Vlastní práce.............................................................................................................. 32 4.1 Charakteristika společnosti ................................................................................... 32 4.2 Horizontální analýza ............................................................................................. 34 4.2.1 Horizontální analýza aktiv ............................................................................. 34 4.2.2 Horizontální analýza pasiv............................................................................. 35 4.2.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ..................................................... 37 4.3 Vertikální analýza ................................................................................................. 38 4.3.1 Vertikální analýza aktiv ................................................................................. 38 4.3.2 Vertikální analýza pasiv................................................................................. 39 4.3.3 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ......................................................... 40 4.4 Analýza rozdílových ukazatelů............................................................................. 41 4.4.1 Analýza čistého pracovního kapitálu ............................................................. 41 4.5 Analýza poměrových ukazatelů............................................................................ 41 4.5.1 Ukazatele rentability ...................................................................................... 41 4.5.2 Ukazatele aktivity .......................................................................................... 42 4.5.3 Ukazatele zadluženosti .................................................................................. 44 4.5.4 Ukazatele platební schopnosti (likvidity) ...................................................... 46 4.6 Analýza pyramidových soustav ukazatelů............................................................ 48 4.6.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)............................ 48 4.6.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu ( ROE) .............................................. 49 4.7 Predikce finanční tísně podniku............................................................................ 50 4.7.1 Altmanův (Z-skóre) model ............................................................................ 50 4.7.2 Index důvěryhodnosti českého podniku (Index IN) ...................................... 51 5. Diskuze....................................................................................................................... 52 6. Závěr .......................................................................................................................... 53 7. Literatura .................................................................................................................. 57 8. Přílohy........................................................................................................................ 58
1. ÚVOD Podnikové hospodářství prošlo v České republice v posledních desetiletích velkým vývojem - od 40 let přísné centralizace až po tržní hospodářství v dnešní době. Další významnou změnou, která velmi ovlivnila a stále ovlivňuje českou ekonomiku, byl vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004. Každé tržní prostředí s sebou přináší rizika, která jsou s podnikatelskou činností úzce spojena. Aby byl podnik schopen čelit těmto rizikům, je třeba zajistit odpovídající úroveň finančního řízení. Finanční řízení představuje významnou stránku ekonomické činnosti podniku. Úkolem finančního managementu je především získávat peněžní prostředky na provoz a rozvoj podniku, investovat volné peněžní prostředky tak, aby majetek firmy a akcionářů rostl, udržovat celkovou rovnováhu firmy a zabezpečovat tak její úspěšný rozvoj. K efektivnímu řízení podniku je nezbytná finanční analýza. Poskytuje společnosti prostřednictvím účetních výkazů data a informace pro finanční rozhodování. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření firmy. Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést v budoucnosti k problémům, a determinovat silné stránky, na kterých by firma mohla stavět. K finanční analýze je třeba přistupovat s předem stanoveným cílem. Existuje totiž celá řada ukazatelů a metod, které je možné aplikovat, ale pouze správný výběr metody analýzy a vhodných soustav ukazatelů vede k efektivnímu využití těchto nástrojů a tím i ke splnění předem stanoveného cíle.
7
2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 POJEM FINANČNÍ ANALÝZA V odborné literatuře existují různé definice finanční analýzy, které se v zásadě liší především šíří svého pojetí. Podle Valacha je finanční analýza oblast, která představuje významnou součást komplexu
finančního
řízení
podniku,
neboť
zajišťuje zpětnou
vazbu
mezi
předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je předmětem úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisku a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash flow). Finanční analýza je využívána jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření [8]. Analýza je první krok k moudrému rozhodování. Finanční analýza anebo obecně jakákoliv analytická metoda mají smysl především jako logický prostředek hodnocení a porovnávání údajů a vytváření nové informace, která je hodnotnější než jednotlivé primární údaje. Dříve, než může být učiněno jakékoliv dobré finanční rozhodnutí, musí finanční manažer spolu se svými analytiky obstarat a zhodnotit relevantní skutečnosti. Ve finančním rozhodování je datová báze utvořena především z podnikových účetních výkazů - rozvahy a výkazu zisku a ztrát. V první fázi hodnocení je třeba rozhodnout o tom, jestli akceptovat nebo odmítnout disponibilní datovou bázi - jako např.
účetní hodnotu zásob oficiálně
uvedenou v rozvaze, anebo tyto informace modifikovat - např. upravit ocenění zásob podle současné situace na trhu a použít pro další analýzu její aktualizovanou hodnotu.
8
Finanční analytik se nejprve snaží získat informace v podobě, která je pro daný analytický cíl nejsmysluplnější a v níž mají nejlepší vypovídací schopnost a jsou pro daný účel nejlépe použitelné. Druhá fáze finanční analýzy zahrnuje poměřování údajů mezi sebou. Finanční data se vzájemně porovnávají způsobem, který rozšiřuje jejich vypovídací schopnost k danému problému nebo rozhodnutí. Identifikace klíčových vztahů mezi jednotlivými údaji umožňuje rozpoznat způsob a kvalitu hospodaření firmy, její silné a slabé stránky. Tyto analýzy poskytují firemnímu managementu zázemí pro plánování a kontrolu budoucích aktivit podniku [1]. Potřebám finančního řízení se v našem účetnictví podřizuje jak členění majetku, tak vymezení nákladů, výnosů i tvorby hospodářského výsledku. Pro úspěšné řízení hospodaření firmy je nezbytné rozeznávat dvě základní kategorie majetku (investiční a oběžný majetek), ale i likvidnost jeho složek. Jedním z hlavních cílů finančního řízení bývá zajištění výnosnosti, rentability využití majetku. Ta roste s intenzitou využívání majetku, s aktivitou podniku. Výnosný ovšem může být nejen vlastní, ale i cizí kapitál, pokud ho podnik dokáže efektivně využít, tj. řídit svou zadluženost tak, aby kromě rentability byla zajištěna i funkční stabilita jako jeden z důležitých faktorů ovlivňujících tržní hodnotu podniku. Hodnocení všech těchto stránek hospodářského procesu připadá finanční analýze [4]. Máče uvádí, že finanční analýza představuje rozbor údajů, jejichž prvotním a zpravidla hlavním zdrojem je finanční účetnictví. Analýzou údajů získaných především z finančního účetnictví a účetních výkazů můžeme získat přehled o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku, a dále pak podklady pro finanční rozhodování a finanční řízení podniku [5]. Pravidelné provádění finanční analýzy je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, neboť může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány signály nastupující finanční krize, která je mnohdy provázena problémy výrobními a odbytovými, je možno předejít pozdější celkové krizi podnikatelské jednotky [9].
9
2.2 ZDROJE DAT PRO FINANČNÍ ANALÝZU Každá metoda finanční analýzy musí vycházet z finančních dat, která poskytují určitou informaci. Data pro finanční analýzu pocházejí z různých zdrojů, které můžeme rozčlenit takto: 1. Finanční informace −
účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy
−
vnitropodnikové účetní výkazy
−
předpovědi finančních analytiků a vrcholového vedení podniku
−
burzovní zpravodajství
−
zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr
−
hospodářské zprávy informačních médií
2. Kvantifikovatelné finanční informace −
firemní statistika produkce, poptávky, zaměstnanosti, odbytu, aj.
−
prospekty, interní směrnice
−
oficiální ekonomická statistika
3. Nekvantifikovatelné informace −
zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy, ředitelů a auditorů
−
komentáře manažerů
−
komentáře odborného tisku
−
osobní kontakty
−
nezávislá hodnocení a prognózy
−
Odhady analytiků různých institucí [3]
2.2.1 ÚČETNÍ VÝKAZY FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ Největší podíl informačních zdrojů, z nichž vychází finanční analýza, představují účetní výkazy finančního účetnictví. Mezi ně patří především Rozvaha, Výkaz zisku a ztrát a Výkaz o peněžních tocích.
10
Rozvaha Rozvaha neboli bilance ukazuje finanční situaci - stav jejího majetku a závazků k určitému datu, většinou k poslednímu dni finančního roku firmy [1]. Hlavním znakem rozvahy je tzv. bilanční princip, kdy na jedné straně je zachycen stav majetku podniku a na straně druhé pak zdroje krytí tohoto majetku [3]. Platí zde bilanční rovnice: Aktiva = Pasiva Levá strana ukazuje aktiva společnosti, uvádí přehled toho, co podnik vlastní (hotovost, zásoby) a co mu dluží další ekonomické subjekty (pohledávky, majetkové účasti). Pravá strana rozvahy ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva firmy financována. Jde o pasiva společnosti, tzn. co firma dluží jiným ekonomickým subjektům (bankovní půjčky, obligace, závazky vůči dodavatelům) a vlastní kapitál (majetek akcionářů, akcionářský kapitál) [1]. Rozvaha poskytuje informace pro finanční rozhodování podniku zejména v oblastech: −
rozhodování o výši a struktuře podnikového majetku
−
rozhodování o výši a struktuře podnikového kapitálu
−
měření schopnosti podniku zhodnotit vložený kapitál
−
měření efektivnosti využití podnikového majetku
−
rozhodování o způsobech financování investičních záměrů
−
posuzování finanční situace podniku prostřednictvím finanční analýzy
Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát sleduje a měří efektivnost hospodaření s vloženými peněžními prostředky. Výkaz je přehledem o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku podniku za určité období. Podnikatelské subjekty účtující v podvojném účetnictví sestavují výkaz povinně jedenkrát za rok, pro vlastní řízení podnikových financí však zpravidla v měsíčních intervalech. Výnosy, náklady a tím i hospodářský výsledek jsou sledovány odděleně podle jednotlivých činností, a to za činnost provozní, finanční a mimořádnou [9]. Podstatu Výkazu zisku a ztrát vyjadřuje rovnice [5]: Hospodářský výsledek (zisk/ztráta) = Výnosy - Náklady
11
Výkaz zisku a ztrát poskytuje informace především pro: −
měření schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál
−
sledování tvorby hospodářského výsledku
−
zjišťování podílu jednotlivých činností na celopodnikovém hospodářském výsledku
−
formování daňové politiky podniku
−
posuzování finanční situace podniku prostřednictvím finanční analýzy
Výkaz cash flow Výkaz v podobě Přehledu o peněžních tocích je základním zdrojem informací pro sledování a usměrňování peněžních toků. Tato oblast řízení podnikových financí si žádá informace o pohybu peněžních prostředků v podniku i o jeho příjmech a výdajích. Základní funkcí výkazu je zajistit konkrétní zdroje tvorby peněžních prostředků a směry jejich využití ve všech základních oblastech činnosti podniku, a to jak v oblasti provozní, tak i finanční a investiční. Z výkazu lze usoudit, zda je podnik v budoucnu schopen zajistit dostatečnou tvorbu peněžních prostředků na úhradu závazků podniku, výplatu podílů společníkům apod. Pravidelné sledování peněžních toků umožňuje včasnou reakci a přípravu nápravných opatření v případě hrozící finanční nestability podniku. V současně platné metodice sestavování přehledů o peněžních tocích není podnikům závazně předepisována povinnost sestavovat tyto výkazy. Výkaz o peněžních tocích poskytuje informace pro rozhodování v nejrůznějších oblastech řízení podnikových financí, zejména pro: −
sestavování krátkodobých a dlouhodobých finančních plánů podniku
−
hodnocení efektivnosti a realizovatelnosti zamýšlených investičních záměrů podniku
−
hodnocení platební schopnosti firmy a řízení její likvidity
−
zjišťování tržní hodnoty firmy
−
posuzování finanční situace podniku prostřednictvím finanční analýzy [9].
12
2.2.2 SLABÉ STRÁNKY ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Účetnictví a účetní výkazy by měly být koncipovány tak, aby uspokojovaly potřeby finančního řízení a rozhodování. Nedostatkem účetních informací z hlediska finančního řízení je však to, že zobrazují minulost a neobsahují výhledy do budoucnosti. Poskytují finančnímu manažerovi údaje momentálního typu, v podobě převážně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu, resp. tokových veličin za určité období, které jednotlivě mají malou vypovídací schopnost. Samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření [8]. K hlavním nedostatkům rozvahy patří při přebírání údajů pro finanční analýzu především: − Rozvaha nevyjadřuje přesně současnou hodnotu podniku. Účetní standardy často používají jako základ pro ocenění aktiv a pasiv historickou hodnotu - někdejší pořizovací cenu, která - přestože je pravidelně upravována odpisy nereflektuje zcela přesně současnou hodnotu aktiv a pasiv [1]. − Odpisy, které hodnotu majetku snižují vzhledem k jeho opotřebení, jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. − Snižování hodnoty odepisovaného dlouhodobého majetku je, i když jak bylo právě uvedeno nepřesně, zachyceno. Téměř nikdy však není zohledněno, že důležitým prvkem pro rozhodování může být v některých případech to, že dlouhodobý majetek nesnižuje, ale zachovává, či naopak zvyšuje svou hodnotu v čase. Příkladem je orná půda, lesy, ale i umělecká díla a sbírky. − Zásoby jako součást oběžného majetku podniku rovněž nejsou oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, což rovněž zkresluje údaje o jejich prodejnosti a tím celkové aktuální hodnotě majetku podniku [9]. − V účetních výkazech nejsou vůbec zahrnuta taková aktiva, která mají určitou “vnitřní” finanční hodnotu. Důvodem jsou objektivní potíže s jejich oceněním. Nejzjevnější z nich jsou lidské zdroje, zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců nebo podpora společnosti významnými hospodářskými subjekty [1].
13
Mezi slabé stránky Výkazu zisku a ztrát patří především: − Výkaz se zaměřuje na vyčíslení zisku jako rozdílu mezi výnosy a náklady podniku. Zisk však není roven hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období. Je pouhou účetní veličinou, ne skutečným hotovostním příjmem. − Výkaz je sestavován na akruální bázi, tzn. že tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, tak i prodej odběratelům na úvěr. Naopak do tržeb není zahrnuto inkaso plateb z prodeje, který byl realizován na úvěr v předchozích obdobích. − Obdobná situace je i v oblasti nákladů. Náklady běžného období zahrnují položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s běžným účetním obdobím souvisejí. Vedle toho některé nákladové položky vůbec nejsou hotovostním výdajem spojeným s úbytkem peněžních prostředků, např. odpisy, tvorba rezerv apod. − Mimořádné položky uváděné ve Výkazu zisku a ztrát nejsou součástí výsledku běžného období, mohou zjištěné vývojové trendy, užívané pro další rozhodování, zkreslit. Proto by při provádění finanční analýzy neměly být brány v úvahu [9] .
2.3 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY Výsledky finanční analýzy neslouží pouze podnikovému managementu pro jeho další rozhodování. Z pohledu uživatelů těchto výsledků je možno finanční analýzu rozdělit do dvou oblastí: − externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací − interní finanční analýza, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku Externí analýzu využívají především externí uživatelé, ke kterým patří: − Obchodní partneři firmy, kteří zahrnují jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelé firmy, tzn. zákazníci, mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé na základě znalosti finanční situace potenciálních zákazníků vybírají nejvhodnější odběratele. Prostřednictvím finanční analýzy si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv. Zajímají se především 14
o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků i o průběhu peněžních toků. − Banky, případně jiní věřitelé, kteří sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. − Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. − Investoři, kteří se stávají v současné době početnou skupinou uživatelů informací získaných finanční analýzou. Rozhodují se, do kterého podniku vložit svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. − Burzovní makléři, kteří informace o finanční situaci podniků obchodovaných na burze cenných papírů potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry. − Konkurenční firmy, které využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu. − Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě i pro statistické účely. − Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku, kteří prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy. Vedle externích uživatelů existuje početná skupina interních uživatelů, kteří zahrnují: − Majitelé firmy, kteří si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se zejména o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují rovněž vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. Pomocí vývoje těchto ukazatelů také hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují.
15
− Manažeři firmy, kteří informací užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se nejen o vývoj v podniku, který řídí, ale i o vývoj finanční situace obchodních partnerů i konkurenčních podniků. − Zaměstnanci podniku, kteří mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením [9].
2.4 METODY FINANČNÍ ANALÝZY Metody finanční analýzy je možné rozdělit z různých pohledů. Obvykle se rozlišují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů: − Fundamentální analýza: Rozbory založené na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými i mimoekonomickými jevy, na zkušenosti odborníků - nejen pozorovatelů, ale často i přímých účastníků ekonomických procesů - a na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. I když se tato analýza opírá o velké množství informací, zpracovává údaje spíše kvalitativní a pokud využívá kvantitativní informace, odvozuje zpravidla své závěry bez použití algoritmizovaných postupů. − Technická a dalších
analýza:
Použití
algoritmizovaných
matematických, metod
ke
matematicko-statistických
kvantitativnímu
zpracování
ekonomických dat s následujícím (kvantitativním) ekonomickým posouzením výsledků [4]. Oba přístupy mají své přívržence i kritiky. V dalším výkladu bude použita technická finanční analýza, která i přes své nedostatky zaujímá důležité místo v řízení podnikových financí. Dalším kritériem pro uspořádání metod finanční analýzy se uvádí jednoduchost, resp. složitost matematických postupů. Na základě tohoto hlediska členíme metody finanční analýzy na [5] : − elementární − vyšší Elementární metody jsou založeny
na základních aritmetických operacích
s ukazateli, tedy na aritmetice a procentních počtech. Její výhodou je jednoduchost a nenáročnost zpracování a v mnoha případech je tato metoda plně dostačující. 16
Vyšší metody se neobejdou bez složitějších matematických myšlenek a postupů. Z metodického hlediska je vhodné rozčlenit tyto vyšší metody na metody matematické statistiky a na metody, které matematickou statistiku využívají jen částečně nebo jsou založeny na zcela odlišných přístupech [4].
2.5 ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýzu můžeme třídit podle různých hledisek. Nejčastěji se však používá členění podle použitých ukazatelů [9]: − Horizontální analýza − Vertikální analýza − Analýza rozdílových ukazatelů − Analýza poměrových ukazatelů − analýza pyramidových soustav ukazatelů − predikce finanční tísně podniku 2.5.1 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA Prostřednictvím horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k nějakému minulému účetnímu období [2] a to jak v absolutní výši, tak i v relativní (percentuální) výši. Procentní změny jednotlivých položek vycházejí z absolutních změn, zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase [9]. Porovnávání položek mezi jednotlivými roky se provádí po řádcích, horizontálně - proto se hovoří o horizontální analýze [1]. Absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t-1 t - analyzované období t-1 - výchozí období Relativní změna = (absolutní změna / ukazatel t-1) * 100 [10]
2.5.2 VERTIKÁLNÍ (PROCENTNÍ) ANALÝZA Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině [2]. Proto se jí také říká strukturální analýza. Vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu [9]. V případě rozvahy je
17
volba základu jednoznačná - bilanční suma [2]. Ve výkazu zisku a ztrát se jako základ pro procentní vyjádření určité položky bere obvykle velikost tržeb (tržby = 100 %) [4]. 2.5.3 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ 2.5.3.1 ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL
Čistý pracovní kapitál se vypočte jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Tento ukazatel říká, kolik oběžného majetku zůstane, splatí-li se krátkodobé cizí zdroje. Pro management podniku je čistý pracovní kapitál částí oběžného majetku, financovanou dlouhodobým kapitálem (ať už vlastním nebo cizím). Představuje tudíž relativně volný kapitál, jehož manažeři využívají k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti [4]. Obrázek č. 1 Čistý pracovní kapitál
Stálá aktiva
Vlastní kapitál
Cizí kapitál dlouhodobý
ČPK Oběžná aktiva
Cizí kapitál krátkodobý
2.5.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Finanční poměrové ukazatele jsou nejčastěji používanými ukazateli pro finanční analýzu. Poměrové ukazatele se běžně vypočítají vydělením jedné položky (skupiny položek) jinou položkou (skupinou položek) uvedenou ve výkazech, mezi nimiž existují co do obsahu určité souvislosti. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, co chceme změřit, musí být relevantní zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí. Poměrové ukazatele se nejčastěji dělí do 4 základních skupin: −
ukazatele rentability
−
ukazatele aktivity
−
ukazatele zadluženosti 18
−
ukazatele platební schopnosti [8]
2.5.4.1 UKAZATELE RENTABILITY
Ukazatele měří čistý výsledek podnikového snažení; ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk podniku [7]. Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita je obecně definována jako poměr zisku a vloženého kapitálu [8]. Konstrukce ukazatelů rentability a jejich výpočet není v různých zemích zcela shodný. Liší se především podle toho, jaký zisk (zisk před zdaněním, po zdanění) je dosazován do čitatele a co je v konkrétním ukazateli chápáno pod pojmem vložený kapitál [9]. Podle toho, jaký význam je v konkrétním případě pojmu vložený kapitál přiřazen, se rozlišují tři základní ukazatele rentability [8]: −
rentabilita celkového vloženého kapitálu
−
rentabilita vlastního kapitálu
−
rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA - Return On Assets) ROA = {[Z + U*(1 - d)] / CA} * 100, kde
[10]
Z ...zisk po zdanění U ...úrok z použitých úvěrů d ....sazba daně z příjmu CA ..celková aktiva ROA měří hrubou produkční sílu jednotky, její celkovou výdělečnou schopnost. Hodnota ukazatele udává, kolik korun vynesla každá koruna investovaného kapitálu. Poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda jsou tato aktiva financována z vlastních nebo cizích zdrojů [5]. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return on equity) Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři či vlastníci [4]. Je to míra zisku na jednotku investice kmenových akcionářů, vyjádřená v procentech [1].
19
ROE = Z / VK * 100, kde
[7]
Z ...zisk po zdanění VK..vlastní kapitál Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE - Return on capital employed) Tento ukazatel umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Ukazatel je používán zejména pro mezipodnikové srovnávání. ROCE = {[Z + U * (1 - d)] / (DZ + VK)}* 100 [9] Z ...zisk po zdanění U ...úrok z použitých úvěrů d ....sazba daně z příjmu DZ ..dlouhodobé závazky VK ..vlastní kapitál 2.5.4.2 UKAZATELE AKTIVITY
Tato skupina ukazatelů se snaží změřit, jak úspěšně využívá management podniku aktiva [2]. Má-li jich účetní jednotka více než je třeba, vnikají jí zbytečné náklady, má-li jich málo, přichází o potenciální tržby. Vyjadřují se ve dvou formách - buď jako ukazatelé počtu obrátek nebo jako ukazatelé doby obratu. Ukazatelé počtu obrátek vypovídají o tom, kolikrát se za stanovený časový interval (nejčastěji rok) obrátí určitý druh majetku. Ukazatelé doby obratu pak sledují dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán (ve dnech) [5]. Obrat celkových aktiv Ukazatel, označovaný i jako produktivnost vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv [9]. Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva [7]
20
Obrat fixních aktiv Ukazatel, označovaný i jako ukazatel intenzity využití aktiv měří, jak efektivně společnost využívá své budovy a zařízení. Úroveň tohoto ukazatele je důležitá zvláště při rozhodování o tom, zda pořídit další - dlouhodobé produkční prostředky[1]. Obrat fixních aktiv = tržby / fixní aktiva v zůstatkových cenách Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob [8]. Obrat zásob = tržby / zásoby [7] Doba obratu zásob Představuje průměrnou dobu, která uplyne mezi nákupem materiálu a prodejem výrobku. Vyjadřuje tedy počet dnů, po které jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ideální je postupné snižování hodnoty ukazatele v jednotlivých obdobích [5]. Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob [8] Obecně platí, čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. Obrat pohledávek Tento ukazatel v podobě počtu obrátek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky [8]. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku [9]. Obrat pohledávek = tržby / pohledávky [8] Doba obratu pohledávek Cílem ukazatele je stanovit průměrný počet dní, po něž odběratelé podniku zůstávají dlužni, tj. dobu, která v průměru uplyne mezi prodejem na obchodní úvěr a přijetím peněz [4]. Účetní jednotka má zájem o co nejkratší dobu inkasa [5]. Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek
21
Doba obratu závazků Udává dobu, která uplyne mezi nákupem zásob a platbou za tento nákup dodavatelům. Doba obratu závazků = (závazky / tržby) / 365 Účetní jednotka se může snažit, aby tato doba byla co nejdelší. V rámci zajištění likvidity účetní jednotky by tato doba neměla být kratší než je doba obratu pohledávek [5]. 2.5.4.2 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI
Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém podnik užívá k financování dluhu [7]. V podstatě vyjadřuje vztah mezi cizími zdroji na straně jedné a vlastními zdroji na straně druhé. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko. Jedním ze základních problémů finančního řízení podniku je vedle stanovení celkové výše potřebného kapitálu i volba správné skladby zdrojů financování jeho činnosti, označovaná jako finanční struktura [8]. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje finanční strukturu podniku, je cena používaných finančních zdrojů. Cena představuje náklad spojený s pořízením tohoto zdroje.Je dána úrokovou mírou placenou za použití cizích finančních zdrojů nebo výnosem, který je placen vlastníkům podniku ve formě např. dividend nebo podílů na zisk podniku. Hlavní motiv k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizí zdroje , vyplývá z jejich relativně nižší ceny ve srovnání se zdroji vlastními. Obecně platí, že optimální finanční struktura je taková, při níž jsou náklady na její tvorbu minimální a finanční struktura přispívá k maximalizaci tržní hodnoty firmy [9]. Celková zadluženost Udává, z kolika procent jsou celková aktiva financována cizím kapitálem. Celková zadluženost = (cizí kapitál / celková aktiva) * 100 (v %) [10]. Zatímco věřitelé budou upřednostňovat nižší hodnotu tohoto ukazatele a tedy i nižší míru zadluženosti, vlastníci budou preferovat vyšší míru zadluženosti [5].
22
Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost Tyto ukazatele jsou analytickými ukazateli celkové zadluženosti a vyjadřují, jaká část aktiv je financována dlouhodobými a jaká část krátkodobými zdroji [9]. Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / celková aktiva) * 100 (v %) Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / celková aktiva) * 100 (v %) [10] Míra samofinancování Tento ukazatel bývá označován i jako koeficient samofinancování. Vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a spolu s ukazatelem solventnosti bývá považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku [8]. Míra samofinancování = (Vlastní kapitál / celková aktiva) * 100 (v %) Finanční páka Finanční páka je převrácená hodnota míry samofinancování a je dalším možným způsobem vyjádření zadluženosti podniku. Finanční páka = celková aktiva / vlastní kapitál [7] Finanční
páka
má
velký
význam
při
hodnocení
výnosnosti
podniku
prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů [9]. Dluh na vlastní jmění Dluh na vlastní kapitál vyjadřuje poměr celkových závazků a vlastního kapitálu. Tento ukazatel roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku [9]. Dluh na vlastní jmění = celkové závazky / vlastní jmění Úrokové krytí Tento ukazatel se měří jako zisk před odečtením úroků a daní děleno vyplacené úroky. Ukazatel říká, kolikrát by se mohl provozní zisk snížit před tím, než se společnost dostane na úroveň, kdy již nebude schopna zaplatit své úrokové povinnosti [1].
23
Čím vyšší hodnoty ukazatele účetní jednotka dosahuje, tím je její finanční stabilita pevnější [5]. Američtí analytici považují za problémový podnik, u něhož se hodnota tohoto ukazatele pohybuje okolo 3 [9]. Úrokové krytí = zisk před úroky a zdaněním / úroky [7] Ukazatel podkapitalizování Podkapitalizování je pro podnik nebezpečné, neboť nastává tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti. Dochází k němu zpravidla v období prosperity firmy, která v důsledku zvyšování objemu zakázek zvyšuje svůj majetek, pro který hledá zdroje finančního krytí. Vysoký podíl vlastního kapitálu však může vyjadřovat překapitalizování podniku, což znamená, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů a proto udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. Hodnota ukazatele by rozhodně měla být větší než 1, neboť podle zásad správného financování by firma měla dlouhodobý majetek krýt dlouhodobým kapitálem. Ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva [9] 2.5.4.3 UKAZATELE LIKVIDITY
Schopnost podniku hradit své závazky je jednou ze základních podmínek jeho existence. Proto nikoho nepřekvapí, že posouzení jejího průběhu patří mezi klíčové charakteristiky finanční analýzy [4]. V souvislosti s platební schopností je možno setkat se s pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Obvykle se vymezují takto: Solventnost je obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Solventnost je relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Likvidita je momentální schopnost uhradit splatné závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy [8]. Ukazatele likvidity v podstatě poměřují to, čím je možno platit (čitatel) tím, co je nutné zaplatit (jmenovatel) [4].
24
Běžná likvidita Udává, kolikrát jsou krátkodobé závazky kryty oběžnými aktivy [5]. Znamená to, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila svá krátkodobá aktiva v daném okamžiku v hotovost [1]. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky [7] Za optimální je často považována hodnota 2 [8]. Pohotová likvidita Eliminuje vliv zásob (jakožto nejméně likvidní složky) oběžných aktiv na ukazatele likvidity. V literatuře se lze setkat s doporučenými hodnotami tohoto ukazatele v intervalu 1 až 1,5. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva - zásoby) / krátkodobé závazky [5] Okamžitá likvidita Tento ukazatel měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky naprosto nekompromisně: do čitatele se dosazují peníze (v hotovost a na běžných účtech) a obvykle i jejich ekvivalenty, tj. volně obchodovatelné (krátkodobé) cenné papíry a šeky [4].
Okamžitá likvidita = (hotovost a účty v bance + obchodovatelné cenné papíry) / / krátkodobé závazky [1] Optimální hodnota je v intervalu 0,2 - 0,5 [10].
25
2.5.5 ANALÝZA PYRAMIDOVÝCH SOUSTAV UKAZATELŮ Předpokladem využití pyramidové soustavy ukazatelů je existence syntetického ukazatele, zobrazujícího komplexně procesy probíhající v podniku a ovlivňující jeho finanční situaci. Všeobecně jsou akceptovány ukazatele rentability, které tyto požadavky splňují [9]. Analýza spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele (měl by co nejlépe postihovat základní cíl podniku) na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují [7].
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) [10] Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu je zpravidla základem všech běžně užívaných pyramidových soustav ukazatelů. Bývá označován jako Du Pontova rovnice nebo Du Pontův diagram podle chemické nadnárodní společnosti Du Pont de Nemours, která poprvé tento rozklad použila [9]. Obrázek č. 2: Rozklad ROA
Změna ROA
Změna ziskovosti tržeb
Změna obratu aktiv
Rozklad rentability celkového vloženého je složen z 5 kroků: 1. krok: rozklad agregovaného ukazatele na součin dvou dílčích ukazatelů, které jeho hodnotu ovlivňují. Podmínkou pro provedení rozkladu je jeho matematická a věcná správnost.
ROA =
Z + U * (1 − d) Z + U * (1 − d) T = * CA T CA
26
2. krok: výpočet indexů změn jednotlivých ukazatelů: I n/n −1 = X n /X n −1
3. krok: dosazení hodnot indexů do rovnice rozkladu a její následné zlogaritmování:
I n/n −1ROA = I n/n −1
Z + U * (1 − d) T * I n/n −1 /log T CA
4.krok: zlogaritmování rovnice:
log I n/(n −1)ROA = log I n/(n −1)
Z + U * (1 − d) T * log I n/(n −1) T CA
5. krok: převedení rovnice na společného jmenovatele a vyjádření relativního vlivu dílčích ukazatelů na agregovaný vrcholový ukazatel ROA:
1=
T Z + U * (1 − d) logI n/(n −1) CA T + logI n/(n −1)ROA logI n/(n −1)ROA
logI n/(n −1)
Rozklad vlastního kapitálu (ROE) [10] Dalším ukazatelem, který lze rozložit, je rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
Obrázek č. 3: Rozklad ROE
Změna ROE
Změna čisté ziskovosti tržeb
ROE =
Změna obratu aktiv
Z Z T CA = * * VK T CA VK
Dále postupujeme obdobně jako v případě ROA.
27
Změna finanční páky
2.5.6 PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ Zejména pro bankovní instituce je vždy velmi důležité odhadnout finanční situaci firmy a zvážit, zda firmě půjčit a nebo nepůjčit. Z tohoto důvodu si bankovní domy vytvářejí systémy hodnocení bonity firem, jejichž výsledků je následně využíváno pro ohodnocení rizika, které bankovní instituce ponese, poskytne-li firmě úvěr. Metod a postupů hodnocení bonity firmy a předvídání případného bankrotu existuje nesčetně, nicméně ve všech modelech hrají podstatnou roli finanční ukazatele [2]. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin: −
bonitní modely
−
bankrotní modely
Bonitní modely Vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. K této skupině modelů patří např.: − Kralickův quicktest − Tamariho model − Argentiho model
Bankrotní modely Vycházejí z toho, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. Zahrnuje modely, které vydávají varovné signály s určitým předstihem. Modely jsou dvojího druhu: −
jednorozměrné modely
−
vícerozměrné modely
Jednorozměrné modely se snaží najít charakteristiku, která by dokázala dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech a mezi podniky ostatními. Finanční analytik Beaver vyčlenil 4 ukazatele, které vykazovaly výrazně konzistentní rozdíl mezi bankrotujícími a přežívajícími podniky. Byly to tyto ukazatele: −
rentabilita vlastního kapitálu
−
zadluženost
28
−
běžná likvidita
−
podíl pracovního kapitálu z celkových aktiv
Nevýhodou jednorozměrných modelů je, že podle různých ukazatelů může být podnik střídavě zařezován mezi finančně bezproblémové a problémové podniky.
Vícerozměrné modely jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Z výsledku je odhadována budoucí finanční situace podniku [9]. V této práci bude použit Altmanův (Z-skóre) model (jedná se o nejznámější model predikce finanční tísně podniku) a Index důvěryhodnosti
českého podniku (Index IN) (tento model byl vybrán z toho důvodu, že jsou v něm obsaženy zvláštnosti ekonomické situace v ČR).
Altmanův Z-skóre model V roce 1968 vytypoval prof. Edward Altman na základě statistické analýzy souboru firem několik ukazatelů, které statisticky dokázaly předpovídat finanční krach firmy. Odborně řečeno se jednalo o tzv. diskriminační analýzu. Jejím výsledkem je rovnice, do které se dosazují hodnoty finančních ukazatelů a na základě výsledku se o firmě dá pravděpodobnostně předpovídat, zda se jedná o do budoucnosti prosperující firmu, či o adepta na bankrot [2].
Z skóre = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x5 , kde x1 = pracovní kapitál / CA= (Oběžná aktiva – krátkodobé závazky) /CA x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva = (zisk po zdanění – dividendy)/CA x3 = zisk před zdaněním a úroky / CA = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)/ CA x4 = vlastní kapitál / celkové závazky x5 = tržby / celková aktiva CA.....Celková aktiva
Z >
2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik
Z =
1,81 – 2,99
Z <
1,81 podnik se špatnou finanční situací – krachující podnik [10].
firma s neurčitou finanční situací
29
Index důvěryhodnosti podniku (Index IN) I v podmínkách České republiky se pokusili finanční analytikové sestavit vícekriteriální model pro hodnocení českého podniku. I. a I. Neumaierovi sestavili tzv. index důvěryhodnosti podniku, zkráceně index IN. Vyšli při jeho sestavování z českých účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti ekonomické situace v ČR. Model obsahuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy [9].
IN = v1* x1 + v2 * x2 + v3 * x 3 + v4 * x 4 +v5 * x5 +v6 * x6 x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x4 = výnosy celkem / celková aktiva x5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky x6 = závazky po lhůtě splatnosti(stanovíme si jako 30% z krátk.záv.) / výnosy celkem
v1
v2
v3
v4
v5
v6
ČR
0,22
0,11
8,33
0,52
0,10
16,80
Stavebnictví
0,34
0,11
5,74
0,35
0,10
16,54
IN > 2,0 finančně zdravý a stabilní podnik IN = 1,0 – 2,0
podnik s neurčitou finanční situací
IN < 1,0 finančně neduživý podnik [10]
30
3. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem
této
bakalářské
práce
je
provést
finanční
analýzu
společnosti
IMOS development, a.s. v letech 2002 až 2006 a na základě rozboru účetních výkazů a výpočtů jednotlivých finančních ukazatelů posoudit vývoj a navrhnout doporučení, která by měla vést ke zlepšení finanční situace podniku. Základními zdroji informací o společnosti byly účetní výkazy sestavené vždy k 31.12. daného roku. Jedná se o rozvahu a výkaz zisku a ztrát, které jsou uvedeny v přílohách. Doplňkové informace byly čerpány z výročních zpráv a z příloh k účetním závěrkám společnosti. Při samotném zpracování získaných dat bude využit technický přístup k finanční analýze. Metody, které budou použity pro hodnocení situace jsou: •
Horizontální analýza a) horizontální analýza aktiv b) horizontální analýza pasiv c) horizontální analýza výkazu zisku a ztrát
•
Vertikální analýza a) vertikální analýza aktiv b) vertikální analýza pasiv c) vertikální analýza výkazu zisku a ztrát
•
Analýza rozdílových ukazatelů a) čistý pracovní kapitál
•
Analýza poměrových ukazatelů a) ukazatele rentability b) ukazatele aktivity c) ukazatele zadluženosti d) ukazatele platební schopnosti
•
Analýza pyramidových soustav ukazatelů a) rozklad rentability celkového vloženého kapitálu b) rozklad rentability vlastního kapitálu
•
Predikce finanční tísně podniku
31
a) Altmanův (Z-skóre) model b) Index důvěryhodnosti podniku (Index IN)
4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI Společnost IMOS development, a.s. se zabývá především investiční výstavbou, inženýrskou činností a správou nemovitostí. K 31.12 2006 základní kapitál činí 160 000 000 Kč (159 ks akcií na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000 a 10 ks akcií ve jmenovité hodnotě 100 000). Vlastníky společnosti a jedinými akcionáři jsou manželé Rulíškovi. IMOS holding, s.r.o. 1. 1. 1997 založil stoprocentním vkladem dceřinou společnost IMOS Brno, a.s., která pokračuje do dnešního dne v podnikání ve stavební sféře. IMOS holding, s.r.o. se v roce 1998 transformoval na akciovou společnost a podniká v oblasti správy objektů, inženýrské činnosti, ve správě kapitálové účastí (v té době má ještě IMOS holding, a.s. podíly v dceřiných společnostech, neboť vznikl privatizací Vodohospodářských staveb a má tedy podíl v dceřiné společnosti IMOS Zlín, IMOS Břeclav, IMOS Veselí n./Moravou, IMOS Znojmo. V dalších letech se společnost zařadila mezi významné developerské a dílem i realitní společnosti v regionu a každým rokem dosahuje zvýšení objemu investičních aktivit.
Hlavní aktivity společnosti: −
Developerská činnost - činnost spočívající ve vyhledávání vhodných investičních záměrů, vyhodnocování jejich efektivity, jejich následná příprava a vlastní realizace a to nejen na Jižní Moravě, ale také v okolí Prahy či Praze samotné.
−
Inženýrská činnost – zabezpečování odborných činností ve fázích přípravy staveb, zabezpečení získání územních rozhodnutí a stavebních povolení, vlastní realizace výstavby.
−
Realitní činnost – činnost, při které skupina obchodníků zajišťuje prodej zejména vlastních produktů, vzniklých z developerské činnosti a rovněž prodej ostatních nemovitostí.
32
−
Správa majetku – poskytování komplexního servisu při provozování nemovitostí pro jejich vlastníky. Významným objemem zabezpečení provozu vlastních nemovitostí (pokud firma postaví např. bytový dům, jednotky prodá do osobního vlastnictví, vzniká ze zákona Společenství vlastníků, jemuž společnost vede účetnictví a současně se stará o správu nemovitosti daného objektu).
V roce 2000 se IMOS holding stal 100% vlastníkem IMOSu reality, s.r.o. (ta vznikla v roce 1994 původně jako ryze obchodní společnost se zaměřením na obchod a prodej a na výrobu kancelářské techniky). Od této doby plnil IMOS reality, s.r.o. funkci obchodní společnosti vyprofilované na oblast realit. V roce 2002 došlo k fúzi, při které se společnosti IMOS holding, a.s. a IMOS reality, s.r.o. sloučily a vznikla spol. IMOS development,a.s., která pokračuje ve všech aktivitách výše uvedených (developerská, inženýrská činnost, pronájem a správa nemovitostí, realitní činnost, vedení účetnictví všem nově vzniknuvším společenstvím, bytovým družstvům atd). Dnes má IMOS development, a.s. již přesně vymezený směr a jedinou, o to dominantnější, finanční investicí (mimo majetkové investice v bytových domech, pozemcích, polyfunkčních domech, movitém majetku) je podíl ve společnosti IMOS real, a.s., která vlastní pozemky v Praze, nachystané pro velký investiční záměr výstavba 1 000 bytů. Mezi největší, dosud realizované, projekty patří: − bytové domy na Farské zahradě − pozemky Doksy, pozemky Stochov, pozemky v Černovicích − Parkovací dům − AesculaP (administrativní budova „nová osada“) − bytový komplex Nové Majdalenky
33
4.2 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA Kompletní tabulky horizontální analýzy v absolutní i relativní podobě jsou uvedeny v přílohách č. 4, 5, 6.
4.2.1 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV V roce 2003 celková aktiva výrazně vzrostla (o 68 %). Tento vývoj byl zapříčiněn růstem stálých aktiv o 81 % a růstem oběžných aktiv o 27 %. V rámci stálých aktiv došlo k nárůstu počtu pozemků (společnost nakoupila pozemky pro stavbu nemovitostí), snížení počtu staveb z důvodu prodeje kancelářské budovy, dále pak k nárůstu nedokončeného dlouhodobého majetku z důvodu stavby budovy AeskulaP, a zvýšení dlouhodobého finančního majetku v důsledku přecenění cenných papírů dceřinné společnosti metodou ekvivalence. V rámci oběžných aktiv došlo ke zvýšení o 27 %, a to především snížením pohledávek z obchodních vztahů, zvýšením jiných pohledávek (společnost půjčila spolumajitelce částku 19 mil. Kč) a zvýšením účtů v bankách, což bylo způsobeno prodejem kancelářské budovy a inkasem pohledávek z obchodních vztahů. Graf č. 1: Vývoj aktiv podniku v jednotlivých letech 1 200 000 000 1 000 000 000 800 000 000
III. Ostatní aktiva
600 000 000
II. Oběžná aktiva I. Stálá aktiva
400 000 000 200 000 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2004 byl zaznamenán pokles celkových aktiv o 24 %. Poklesla stálá aktiva o 53 % , naproti tomu vzrostla oběžná aktiva o 27 % a ostatní aktiva vzrostla o 3 408 %. Snížení stálých aktiv bylo způsobeno nárůstem pozemků na stavbu nemovitostí, poklesem staveb o 32 % vlivem prodeje obytných domů a inženýrských sítí v Doksech, a dále pak poklesem dlouhodobého finančního majetku. Oběžná aktiva vzrostla vlivem zvýšení daňových pohledávek (stát dlužil společnosti DPH na vstupu), snížením
34
pohledávek v podnicích s rozhodujícím vlivem (společnost IMOS Brno, a.s., vrátila zapůjčených 21 mil. Kč), nárůstem finančních prostředků na bankovních účtech z důvodu prodeje bytových domů na Farské zahradě. Výrazný nárůst byl zaznamenán u ostatních aktiv (o 3 408 %), a to z důvodu nárůstu příjmů příštích období (bytový dům na Farské zahradě byl zapsán do katastru nemovitostí na konci roku 2004, ale noví majitelé své závazky za nákup bytů uhradí až v roce následujícím. Z toho důvodu se tato částka objevila na účtu příjmy příštích období a ne na běžném bankovním účtu). V roce 2005 dochází k dalšímu poklesu celkových aktiv o 23 %. Důvodem tohoto poklesu je nárůst stálých aktiv o 44 %, pokles oběžných aktiv o 91 % a pokles ostatních aktiv o 97 %. Stálá aktiva vzrostla vlivem nákupu pozemků, které společnost nakupovala v Černovicích a středních Čechách, dále pak vlivem růstu počtu staveb (v tomto roce byly dokončeny projekty Parkovací dům a AeskulaP) a o 17 752 % vzrostl dlouhodobý finanční majetek (společnost zakoupila podíl ve společnosti IMOS real, a.s.). Pokles oběžných aktiv byl způsoben poklesem finančních prostředků na bankovních účtech, což bylo způsobeno především nákupem pozemků a poklesem krátkodobých pohledávek (stát zaplatil DPH na vstupu a spolumajitelka zaplatila dluh ve výši 33 mil. Kč). V roce 2006 se celková aktiva zvýšila pouze o 4,5 % v důsledku zvýšení stálých aktiv a nárůstu oběžných aktiv o 10 %. Důvodem růstu stálých aktiv byl prodej pozemků a nárůst dlouhodobého finančního majetku vlivem přecenění cenných papírů v ovládané společnosti. Oběžná aktiva pak vzrostla díky nárůstu krátkodobých pohledávek .
4.2.2 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV V roce 2003 došlo ke zvýšení pasiv o 68 %. Tato změna byla způsobena nárůstem vlastního kapitálu o 82 % a nárůstem cizích zdrojů o 48 %. Vlastní kapitál se zvýšil především díky růstu kapitálových fondů z důvodu přecenění cenných papírů metodou ekvivalence, nárůstem nerozděleného zisku (byl sem převeden hospodářský výsledek roku 2002) a zvýšením hospodářského výsledku běžného období o 60 %. Nárůst cizích zdrojů byl způsoben poklesem rezerv (rezervy byly rozpuštěny na opravy HIM), nárůstem krátkodobých závazků kvůli stavbě budov o 98 % a poklesem bankovních úvěrů o 63 %.
35
Graf č. 2: Vývoj pasiv podniku v jednotlivých letech 1 200 000 000 1 000 000 000 800 000 000
Cizí kapitál
600 000 000
Vlastní kapitál
400 000 000 200 000 000 0 2002 2003 2004 2005 2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2004 pasiva poklesla o 24 %, vlivem poklesu vlastního kapitálu o 55 % a nárůstu cizích zdrojů o 52 %. Vlastní kapitál klesl z důvodu snížení základního kapitálu (v tomto roce se od společnosti odtrhly 2 společnosti, LIRANO a RENAN, čímž na ně přešla část základního kapitálu), snížení kapitálových fondů o 37 %, poklesu nerozděleného zisku minulých let o 100 % a nárůstu výsledku hospodaření běžného účetního období o 33 %. Cizí zdroje pak vzrostli díky nárůstu rezerv o 352 % (tvořila se rezerva na daň z příjmu), poklesu dlouhodobých závazků o 55 %, růstu krátkodobých závazků o 29 % a zvýšení dlouhodobých úvěrů o 2 301 % (společnost získala úvěr na stavbu Parkovacího domu a bytových domů na Farské zahradě) V roce 2005 pasiva i nadále klesala, a to z důvodu zvýšení vlastního kapitálu o 10 % a především kvůli poklesu cizích zdrojů o 50 %. Základní kapitál vzrostl díky navýšení základního kapitálu o 80 %, fondy ze zisku a nerozdělený zisk minulých let se navýšily o hospodářský výsledek roku 2004. Ztráta minulých let se snížila převedením financí z ostatních kapitálových fondů. V tomto roce se snížil hospodářský výsledek běžného období o 106 % (společnost staví na své vlastní náklady bytový komplex Nové Majdalenky, Parkovací dům a AeskulaP a proto se v tomto roce dostává do ztráty). Cizí zdroje poklesly z důvodu snížení rezerv na daň z příjmu o 100 %, z důvodu poklesu krátkodobých závazků o 70 % a nárůstu dlouhodobých úvěrů (společnost dostala úvěr na nákup pozemků ve Stachově). V roce 2006 se celková pasiva zvýšila o 4,5 %, vzrostl vlastní kapitál a poklesly cizí zdroje. Vlastní kapitál se zvýšil o 18 % v důsledku navýšení základního kapitálu. Pokles cizích zdrojů byl způsoben poklesem krátkodobých závazků o 57 % (zaplatily se závazky za Parkovací dům), vzrostly bankovní úvěry o (společnost získala úvěr na stavbu bytového komplexu Nové Majdalenky).
36
4.2.3 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT První z analyzovaných ukazatelů je hospodářský výsledek za účetní období. V prvních dvou letech má tendenci se zvyšovat. Tento trend se změní v roce 2005, kdy se firma dostává do ztráty poklesem hospodářského výsledku o 106 %. V roce 2006 se ztráta zvyšuje ještě o 13 %. Neznamená to však finanční problémy, protože se jedná o developerskou firmu, která v době stavby nemovitostí staví na vlastní náklady a nemá ze stavby několik let žádné příjmy. Podobný trend má i provozní hospodářský výsledek, výsledek za běžnou činnost a finanční hospodářský výsledek. Graf č. 3: Vývoj hospodářského výsledku (v Kč) Výsledek hospodaření za účetní období
350 000 000 300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
100 000 000 50 000 000
Finanční výsledek hospodaření
0 -50 000 000
2 002
2 003
2 004 2 005
Provozní výsledek hospodaření
2 006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Během prvních 3 let se celkové výnosy zvyšovaly. V roce 2003 se tak dělo vlivem zvýšení výkonů o 30 %, v roce 2004 se celkové výnosy zvýšily o 205 % (což v absolutním vyjádření představuje 322 mil. Kč) z důvodu zvýšení tržeb z HIM a to i přes to, že došlo ke snížení výkonů o 25 %. V roce 2005 dochází k prudkému poklesu výnosů o 70 %, což bylo zapříčiněno poklesem tržeb z HIM o 86 %. V roce 2006 výnosy klesly o dalších 45 % z důvodu poklesu výkonů o 40 % ( 34 mil. Kč) a i tržby z HIM klesly o podstatnou část, a to o 59 %. Tržby za prodej vlastních služeb vykazují v roce 2003 nárůst o 30 %, což v absolutním vyjádření činí 24 mil. Kč. V následujícím roce však dochází k poklesu o 25 %. V roce 2005 se trend obrátil a tržby vzrostly o 12 %. V roce 2006 růst byl vystřídán poklesem, a to o necelých 40 %. Přidaná hodnota má v prvních 4 letech tendenci klesat z toho důvodu, že výkonová spotřeba klesala pomaleji než výkony. Obrat nastal až v roce 2006, kdy došlo k výraznému snížení výkonové spotřeby, a to o celých 69 %. Tržby z prodeje HIM se v letech 2003 a 2004 zvyšovaly (společnost prodala řadu nemovitostí). V následujících letech došlo k výraznému poklesu tržeb (společnost v těchto letech staví nemovitosti).
37
Celkové náklady v roce 2003 sice poklesly o 4 %, ale v letech následujících již mají stejnou tendenci jako celkové výnosy. V roce 2004 vzrostli o téměř 350 % , v roce 2005 klesly o 62 % a v roce 2006 klesly o dalších 42 %.
4.3 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA Ve vertikální analýze porovnáváme jednotlivé položky účetních výkazů ke stanovenému základu. V rozvaze jsou stanoveny jako základ celková aktiva firmy, ve výkazu zisku a ztrát se jako základ berou celkové tržby.
4.3.1 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA AKTIV Struktura celkových podnikových aktiv je z největší části tvořena stálými aktivy. V roce 2002 se stálá aktiva podílela na celkovém majetku firmy 76 %. V dalším roce se jejich podíl zvýšil na 82 % vlivem přecenění cenných papírů dceřinné společnosti a nárůstem nedokončeného dlouhodobého majetku. Ve třetím roce tento podíl poklesl na pouhých 50 %. Tento výrazný pokles byl způsoben především poklesem dlouhodobého finančního majetku o 46 %. V roce 2005 podíl stálých aktiv na majetku společnosti výrazně zvýšil, a to na 96 %. Největší podíl na tom mělo zvýšení počtu staveb (společnost dokončila projekty Parkovací dům a AeskulaP), nárůst množství pozemků (nákup pozemků v Černovicích a středních Čechách) a zvýšení dlouhodobého finančního majetku, kdy firma nakoupila podíl ve společnosti IMOS real, a.s.. Graf č. 4: Struktura aktiv podniku v jednotlivých letech (v %) 100% 80% 60%
Ostatní aktiva
40%
Oběžná aktiva Stálá aktiva
20% 0% 2002
2003 2004
2005 2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Na stálých aktivech se nejvíce podílí dlouhodobý hmotný majetek, následuje dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek je ve srovnání se zbývajícím majetkem téměř zanedbatelný.
38
Oběžná aktiva v roce 2002 tvoří 23 % celkových aktiv. V roce následujícím se snížila na 17 %, a to z důvodu poklesu krátkodobých pohledávek a poklesu krátkodobého finančního majetku. V roce 2004 se podíl zvýšil na 29 %, což bylo způsobeno především nárůstem krátkodobého finančního majetku o 10 %, na 20 %. V roce 2005 došlo k výraznému snížení oběžných aktiv na pouhá 3 % v důsledku poklesu krátkodobého finančního majetku a krátkodobých pohledávek. V posledním roce došlo k minimálnímu nárůstu, a to asi o 0,15 %. Oběžná aktiva jsou nejvíce tvořena krátkodobými pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem. Ostatní aktiva tvoří téměř zanedbatelnou část celkového majetku s výjimkou roku 2004, kdy jejich podíl byl 19 %. K výraznému nárůstu došlo zvýšením příjmů příštích období o 138 mil. Kč.
4.3.2 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV Z grafu č. 5 je patrné, že na celkových pasivech se největší měrou podílí vlastní kapitál. Podíl se pohybuje mezi 61 a 71 %. Toto platí ve všech letech kromě roku 2004, kdy vlastní kapitál klesl na 42 %. Graf č. 5: Struktura pasiv podniku v jednotlivých letech 100% 80%
Ostatní pasiva přechodné účty pasiv
60%
Cizí zdroje 40% Vlastní kapitál
20% 0% 2002 2003 2004 2005 2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2002 je vlastní kapitál tvořen převážně základním kapitálem, který tvoří 47 % celkových pasiv. V roce 2003 vlastní kapitál vzrostl na 71 %. Tento růst byl způsoben snížením základního kapitálu na 28 % a navýšení kapitálových fondů na 30 % celkových pasiv. V dalším roce došlo k výraznému poklesu vlastního kapitálu vlivem poklesu základního kapitálu na 6 % a kapitálových fondů na 25 %. Tento pokles byl způsoben odtržením dvou společností, na které přešla velká část vlastního kapitálu.
39
V roce 2005 se vlastní kapitál opět zvýšil na 61 %, kdy hlavní podíl tvoří kapitálové fondy. V roce 2006 tvořil vlastní kapitál 70 % celkových pasiv. Největší měrou se na cizích zdrojích podílí v prvním roce rezervy (tvořeny na opravy dlouhodobého majetku) a krátkodobé závazky. V následujících letech byly rezervy rozpuštěny a hlavní složkou cizích zdrojů se stávají krátkodobé závazky. Do roku 2004 cizí zdroje rostou a s nimi i krátkodobé závazky. V roce 2005 došlo k poklesu cizích zdrojů na 37 % celkových pasiv a stejně tak i krátkodobé závazky klesly o 20 %. V posledním sledovaném roce cizí zdroje klesly o dalších 10 % vlivem dalšího poklesu krátkodobých závazků.
4.3.3 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT Jako základ pro výpočet položek vertikální analýzy Výkazu zisku a ztrát byly zvoleny celkové tržby (tržby za prodej zboží, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a tržby za prodej dlouhodobého hmotného majetku). Z tabulky vertikální analýzy, která je uvedená v příloze č. 9, je patrné, že v roce 2002 se na tržbách nejvíce podílí tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, celých 99 %. V roce 2003 poklesly tržby za prodané služby o 10 % a vzrostly tržby za prodaný dlouhodobý majetek. V následujícím roce se pozice obrátila a největší podíl na celkových tržbách tvoří tržby z prodeje dlouhodobého majetku (82 %) a tržby za služby poklesly na 17 %. V dalších sledovaných letech se velikosti podílů opět obrátily a na první místo se dostávájí tržby za prodej vlastních služeb. Podíl výkonové spotřeby v prvních dvou letech roste vůči stanovenému základu na 52 %, v roce 2004 poklesla na 19 %, následně vzrostla na 55 %, ale v posledním sledovaném roce má opět klesající tendenci. Hospodářský výsledek vzhledem k tržbám v prvních dvou letech roste z 55 na 59 %. Ve zbylých třech letech došlo k výraznému poklesu podílu hospodářského výsledku na tržbách až na -6 %.
40
4.4 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ 4.4.1 ANALÝZA ČISTÉHO PRACOVNÍHO KAPITÁLU Jeho úroveň říká je odrazem financování oběžného majetku firmy a je rozdílem celkových oběžných aktiv a celkových krátkodobých závazků. Čistý pracovní kapitál
říká, kolik oběžného majetku zůstane, splatí-li se krátkodobé cizí zdroje.
Tabulka č. 1: Analýza vývoje čistého pracovního kapitálu (v Kč) Ukazatel Čistý pracovní kapitál
2002 28 094 949
2003 -39 902 354
2004 -54 529 720
2005 -59 441 523
2006 -13 086 865
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Výše uvedená tabulka č. 5 ukazuje, že pouze v prvním roce, tedy v roce 2002 je oběžný majetek společnosti kryt dlouhodobými zdroji a je schopen v krátké době hradit své krátkodobé závazky. V ostatních letech je hodnota čistého pracovního kapitálu záporná, což znamená, že část dlouhodobého majetku je kryta krátkodobými zdroji.
4.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ 4.5.1 UKAZATELE RENTABILITY Ukazatele rentability vypovídají o vlivu všech tří předchozích ukazatelů, tj. ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity, na hospodářský výsledek podniku. Rentabilita, nebo-li ziskovost, ukazuje schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Tabulka č. 2: Ukazatele rentability (v %) Ukazatele ROA ROE ROCE
2002 8,26% 11,89% 10,81%
2003 7,67% 10,46% 9,97%
2004 13,51% 31,29% 24,38%
2005 -0,09% -1,70% -0,10%
2006 0,22% -1,24% 0,24%
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Tento ukazatel nás informuje, jak firma efektivně využívá veškerých svých prostředků k vytváření zisku. Z tabulky č. 5 vidíme, že v prvních třech letech má ROA rostoucí charakter, ale v posledních dvou letech se jeho hodnota výrazně snížila.
41
V roce 2002 připadalo na 1Kč veškerého kapitálu 0,08Kč zisku. V následujícím roce se hodnota snížila o jedno procento, ale v roce 2004 opět vzrostla, a to až na 13 %, což byla nejvyšší hodnota za všechna sledovaná období. Důvodem tohoto nárůstu byl vysoký
hospodářský
výsledek
(společnost
prodala
velké
množství
staveb).
V následujících dvou letech se však společnost dostává do ztráty, čímž ROA nabývá záporných hodnot. Graf č. 6: Ukazatele rentability (v %) 40% 30% ROA
20%
ROE 10%
ROCE
0% -10%
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) má obdobný vývoj jako rentabilita celkového vloženého kapitálu. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2004, kdy podnik vytvoří 0,31 Kč čistého zisku na 1 Kč vlastního kapitálu. Nejnižších hodnot dosahuje v letech 2005 a 2006, kdy hospodářský výsledek podniku je záporný.
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Tento ukazatel v prvním sledovaném roce dosahoval hodnoty 10 %. V roce 2003 poklesl o 1 %, ale v roce následujícím se zvýšil na 24 %. Tento výrazný růst byl způsoben nárůstem hospodářského výsledku. V roce 2005 vykazuje ukazatel, stejně jako v případě ROA, zápornou hodnotu. V roce 2006 připadlo na 1 Kč dlouhodobě investovaného kapitálu 0,0024 Kč zisku.
4.5.2 UKAZATELE AKTIVITY Ukazatele aktivity vypovídají o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V tabulce č. 3 jsou uvedeny všechny ukazatele, se kterými bylo počítáno. Při výpočtu jsou jako tržby uvažovány tržby za prodej zboží, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a tržby za prodej dlouhodobého majetku.
42
Tabulka č. 3: Ukazatele aktivity Ukazatel Obrat CA Obrat HIM Obrat zásob Doba obratu zásob (dny) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu závazků (dny)
2002 0,14 0,33 0,00 0,00 1,28 285 696
2003 0,13 0,36 3422,08 0,11 1,80 203 769
2004 0,60 1,20 11961,88 0,03 6,83 53 242
2005 0,25 0,29 3731,52 0,10 13,67 27 263
2006 0,13 0,16 1555,76 0,23 6,39 57 255
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí od 0,13 do 0,25, s výjimkou roku 2004, kdy hodnota stoupla na 0,60 vlivem nárůstu tržeb z prodeje HIM.
Obrat HIM Vývoj obratu dlouhodobého hmotného majetku měl kolísavý charakter, hodnota ukazatele se pohybovala v rozmezí 0,16 až 1,20. Nejnižší hodnoty dosáhl v posledním roce, nejvyšší pak v roce 2004, kdy vzrostly tržby z prodeje HIM.
Obrat zásob Vzhledem k tomu, že tržby se pohybují v desítkách až stovkách milionů korun, kdežto hodnota zásob dosahuje v průměru 35 000 Kč), nebude tento obrat zmiňován.
Obrat pohledávek Vývoj obratu pohledávek má rostoucí tendenci, pohybuje se v intervalu od 1,28 do 13,67. Tento ukazatel dosáhl nejnižší hodnoty v roce 2002, kdy obrat pohledávek činí 1,28 tzn. že pohledávky se přemění na peníze jednou za rok. Naopak nejvyšší hodnoty dosáhl ukazatel v roce 2005, kdy obrat pohledávek byl 13,67.
Doba obratu pohledávek Tento ukazatel vyjadřuje, průměrnou dobu splatnosti pohledávek, za kolik dní se pohledávky přemění na peněžní prostředky. Podnik vykazuje v celém sledovaném období klesající tendenci. Nejdéle musí čekat na splacení pohledávky v roce 2002, a to celých 285 dní. Naopak nejrychleji se podniku vrátí pohledávky v roce 2005. za pouhých 27 dní. Ale vzhledem k tomu, že po většinu let byla doba obratu pohledávek poměrně dlouhá, měl by podnik uvažovat o opatřeních vedoucích k urychlení inkasa svých pohledávek. Dlouhá doba obratu pohledávek zadržuje finanční prostředky, které by mohly být využity k jiným podnikatelským aktivitám.
43
Doba obratu závazků Tento ukazatel vyjadřuje, kolik dní uplyne mezi nákupem zboží (spotřebou služby) a jeho úhradou. Nejvyšších hodnot dosahuje ukazatel v roce 2002 a 2003, kdy se doba obratu závazků pohybuje okolo 700 dní. V dalších letech se tato hodnota pohybuje v rozmezí 242-263 dní. Z uvedených skutečností vyplývá, že společnost sice vykazuje poměrně dlouhou dobu splatnosti pohledávek, ale vzhledem k tomu, že doba splatnosti závazků je ve většině případů 4krát delší, nemusí se společnost obávat potíží při splácení svých závazků. Graf č. 7: Doba obratu pohledávek a doba obratu závazků (ve dnech) 800 600 400
Doba obratu pohledávek (dny)
200
Doba obratu závazků (dny)
0 2002 2003 2004 2005 2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů společnosti
4.5.3 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Pro podnik je takové financování do jisté míry výhodné, neboť cizí kapitál je levnější. Nabízí totiž možnost odpočtu úroků od základu daně. Je nutné nalézt rovnováhu ve financování cizími a vlastními zdroji, protože financování cizími zdroji může vést k přílišné zadluženosti, což by mohlo vést ke zhoršení finanční situace podniku, k insolventnosti a případně i ke krachu. Tabulka č. 4: Ukazatele zadluženosti Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
Celková zadluženost
26,84%
26,95%
50,06%
37,44%
28,77%
Dlouhodobá zadluženost
11,70%
5,21%
12,79%
23,18%
22,83%
Krátkodobá zadluženost
15,15%
21,75%
37,27%
14,26%
5,94%
Míra samofinancování
67,48%
71,71%
42,61%
61,97%
70,43%
Dluh na vlastní jmění Finanční páka Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování
39,78% 1,48 16,61 1,00
37,59% 1,39 38,44 0,94
117,48% 2,35 72,94 1,10
60,42% 1,61 -1,06 0,89
40,85% 1,42 -0,82 0,98
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů
44
Celková zadluženost Hodnoty ukazatele celkové zadluženosti dosahují v celých pěti letech poměrně nízkých hodnot, což znamená, že k financování podnikového majetku se z větší části používá vlastní kapitál. Pro věřitele tento stav znamená relativně malé riziko při návratnosti investice. Celková zadluženost se pohybuje v rozmezí 26 - 28 %, s výjimkou roku 2004, kdy vzrostla na 50 %. V následujícím opět začne klesat a v roce 2006 se dostane zpět na hodnotu 28 %.
Krátkodobá a dlouhodobá zadluženost Vývoj celkové zadluženosti je určován vývojem krátkodobé zadluženosti, která má, stejně jako celková zadluženost v prvních třech letech, rostoucí trend, v roce 2005 a 2006 začne klesat a vývojem dlouhodobé zadluženosti. Dlouhodobá zadluženost v roce 2003 klesne z 11 na 5 %, ale v dalších letech už má pouze rostoucí tendenci, v roce 2006 se dostává na 22 % celkových zdrojů. Graf č. 8: Vývoj ukazatelů zadluženosti 60% 50%
Celková zadluženost
40%
Dlouhodobá zadluženost
30% 20%
Krátkodobá zadluženost
10% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Míra samofinancování Míra samofinancování v průběhu let rostla, s výjimkou roku 2004, kdy z důvodu snížení vlastního kapitálu o značnou částku poklesla ze 71 % na pouhých 42 %. Hodnoty tohoto ukazatele vypovídají o tom, že podnik je schopen z velké části krýt svůj celkový majetek pomocí vlastního kapitálu, což by mohlo být výhodné pro věřitele.
Úrokové krytí Úrokové krytí dosahuje v prvních třech letech velmi vysokých, kladných hodnot. V roce 2004 je hodnota tohoto ukazatele dokonce 72, což znamená, že zisk je schopen pokrýt 72krát víc úroků, než společnost platí. Optimální hodnota tohoto ukazatele je
45
přitom 8. Obrat nastane v roce 2005, kdy se firma dostává do ztráty a úrokové krytí se tak klesá do záporných hodnot.
Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování v letech 2002 - 2006 se pohyboval okolo hodnoty 1. Pouze v roce 2004 hodnota ukazatele překročila hodnotu 1, a to z toho důvodu, že došlo k výraznému snížení stálých aktiv (dlouhodobého finančního majetku). Z toho plyne, že podnik je po většinu sledovaných let poměrně optimálně financován. Ovšem tento ukazatel nemá příliš velkou vypovídací hodnotu, protože v ukazateli nejsou zahrnuty krátkodobé závazky, které tvoří podstatnou část cizích zdrojů.
4.5.4 UKAZATELE PLATEBNÍ SCHOPNOSTI (LIKVIDITY) Z pohledu věřitele je lepší vyšší hodnota, protože ta znamená vyšší objem zásob, resp. pohotových oběžných aktiv či krátkodobého finančního majetku. Ovšem z pohledu vlastníků je optimální hodnota nižší, protože finance vázané v zásobách by se daly využít efektivněji. Tabulka č. 5: Ukazatele likvidity Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita
2 002 1,81 1,81 0,95
2 003 0,81 0,81 0,49
2 004 0,80 0,80 0,56
2 005 0,24 0,24 0,12
2 006 0,62 0,63 0,28
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů
Běžná likvidita Běžná likvidita ukazuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku všechna oběžná aktiva přeměnil na hotovost. Optimální hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 až 2. Pouze v roce 2002 přesáhla běžná likvidita hodnotu 1,5. V dalších letech se pak pohybuje v rozmezí 0,6 až 0,8. Je to způsobeno poklesem krátkodobých pohledávek a finančních prostředků na bankovních účtech. V roce 2005 se dostává až na hodnotu 0,2 (společnost nakupuje velké množství pozemků a staví nemovitosti).
Pohotová likvidita Pohotová likvidita je dalším možným vyjádřením solventnosti podniku. Pro posouzení likvidity je vyloučen vliv zásob (zásoby nejsou vždy okamžitě přeměnitelné na peníze). Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 1-1,5.
46
Vzhledem k tomu, že společnost má minimální množství zásob, je vývoj pohotové likvidity prakticky stejný, jako vývoj běžné likvidity. Graf č. 9: Běžná a pohotová likvidita 2 1,5 Běžná likvidita
1
Pohotová likvidita
0,5 0 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů společnosti
Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita měří schopnost podniku splácet své právě splatné dluhy. Doporučená hodnota se pohybuje v rozmezí 0,2-0,5. Zjištěné hodnoty hotovostní likvidity se více méně pohybují v rozmezí doporučených hodnot, kromě roku 2002, kdy byly poměrně malé krátkodobé závazky. Graf č.10: Hotovostní likvidita 1,2 1 0,8 0,6
Hotovostní likvidita
0,4 0,2 0 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006
Zdroj: Autor na základě účetních výkazů zvolené společnosti
47
4.6 ANALÝZA PYRAMIDOVÝCH SOUSTAV UKAZATELŮ Rozklad podílu vlivu dílčích ukazatelů na procentní a absolutní změnu vrcholového ukazatele byl vypočítán pomocí logaritmické metody. Výsledky všech vypočtených hodnot jsou uvedeny v příloze č. 10 a 11.
4.6.1 ROZKLAD RENTABILITY CELKOVÉHO VLOŽENÉHO KAPITÁLU (ROA) Z rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu je možné analyzovat, jak se na změně rentability podílela ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv (viz tabulka č. 6) Tabulka č. 6: Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROA ROA ∆ ziskovosti T ∆ obratu CA
03/02 100,00% -50,77% 151,08%
04/03 100,00% -176,05% 276,13%
05/04 100,00% 82,49% 17,70%
06/05 100,00% 171,53% -71,53%
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti Tabulka č. 7: Podíl dílčích ukazatelů na absolutní změn ROA
ROA1 - ROA0 ziskovost tržeb obrat CA
03/02
04/03
05/04
06/05
-0,60% 0,30% -0,90%
5,84% -10,28% 16,13%
-13,59% -11,21% -2,41%
0,31% 0,53% -0,22%
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2003 ukazatel ROA poklesl o 0,6 %, což bylo způsobeno poklesem ziskovosti tržeb o 50 % a nárůstem obratu celkových aktiv o 150 %. V roce 2004 rentabilita celkového kapitálu vzrostla o 5,8 %. Na tomto zvýšení se podílela ze -176 % ziskovost tržeb a z 276 % obrat celkových aktiv. V roce 2005 došlo ke snížení rentability celkového vloženého kapitálu o 13 %. Hlavní podíl na tomto snížení měl pokles ziskovosti tržeb (došlo k výraznému snížení hospodářského výsledku) V roce 2006 se rentabilita celkového vloženého kapitálu zvýšila o 0,3 %, což bylo způsobeno ze 171 % nárůstem ziskovosti tržeb.
48
4.6.2 ROZKLAD RENTABILITY VLASTNÍHO KAPITÁLU ( ROE) Rentabilitu vlastního kapitálu ovlivňují tři hlavní faktory, a to čistá ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Tabulka č. 8: Procentní vliv dílčích ukazatelů na ROE ROE ∆ ziskovosti T ∆ obratu CA ∆ finanční páky
03/02 100,00% -46,05% 182,66% -36,62%
04/03 100,00% -90,19% 142,68% 47,51%
05/04 100,00% -56,50% -30,60% -12,86%
06/05 100,00% -147,48% 207,42% 40,06%
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti Tabulka č. 9: Podíl dílčích ukazatelů na absolutní změn ROE
ROE1 - ROE0 Ziskovost tržeb Obrat CA Finanční páka
03/02
04/03
05/04
06/05
-1,43% 0,66% -2,61% 0,52%
20,83% -18,79% 29,72% 9,90%
-32,99% -18,64% -10,10% -4,24%
0,47% -0,69% 0,96% 0,19%
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
V roce 2003 rentabilita vlastního kapitálu klesla o 1 %. Na této změně má největší podíl pokles obratu celkových aktiv, dále ji ovlivnil nárůst ziskovosti tržeb a růst finanční páky. V roce 2004 došlo k výraznému nárůstu rentability vlastního kapitálu, a to vlivem nárůstu obratu celkových aktiv, poklesem čisté ziskovosti tržeb a růstem finanční páky. Důvodem těchto změn byl zejména nárůst celkových tržeb. V roce 2005 ROE prudce poklesla, a to o 32 %. Největší podíl na této změně měl pokles ziskovosti, následně pak pokles obratu celkových aktiv a nejmenší podíl měl pokles finanční páky. Důvodem poklesu byl výrazný pokles hospodářského výsledku a tržeb. V roce 2006 rentabilita vlastního kapitálu nepatrně vzrostla, o 0,4 %. Nejvíce se na změně podílel pokles čisté ziskovosti tržeb, nárůst obratu celkových aktiv a nárůst finanční páky.
49
Ziskový účinek finanční páky Tabulka č. 10: Ziskový účinek finanční páky Ziskový účinek finanční páky
2002 1,44
2003 1,36
2004 2,32
2005 19,51
2006 -5,61
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Při analýza pyramidového rozkladu ROE je možné zjistit i ziskový účinek finanční páky. Znamená to, že může dojít ke zvýšení ROE v důsledku zvýšení zadlužení firmy. Z tabulky č. 10 je patrné, že v téměř všech sledovaných letech nedošlo k tomu, že by se hodnota ukazatele ziskového účinku finanční páky pohybovala pod hodnotou 1. Z toho vyplývá, že zhodnocení každé koruny dluhu převyšuje nad růstem úroků. Zvýšení podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku by mělo pozitivní vliv na vývoj rentability vlastního kapitálu. Management podniku by se však neměl rozhodovat pouze na základě ziskového účinku finanční páky. Měl by vzít v úvahu především finanční stabilitu podniku. Vzhledem k nízké míře zadluženosti by podnik cizí zdroje mohl navyšovat.
4.7 PREDIKCE FINANČNÍ TÍSNĚ PODNIKU Pro predikci finanční tísně podniku byl zvolen Altmanův Z-skóre model (jedná se o nejznámější model predikce finanční tísně podniku) a index IN (tento model je nastaven na specifické podmínky v ČR).
4.7.1 ALTMANŮV (Z-SKÓRE) MODEL Altmanův model hodnotí podnik v prvních dvou letech jako podnik s neurčitou finanční situací, letech následujících pak jako podnik se špatnou finanční situací. Tato situace snad v budoucnu nepovede k bankrotu. Je také třeba brát v úvahu, že se jedná o model, který není nastaven na české podmínky. Tabulka č. 11: Vývoj Altmanova Z-skóre modelu 1,2 * pracovní kapitál / celková aktiva 1,4 * nerozdělený zisk / celková aktiva 3,3 * zisk před zdaněním a úroky / CA 0,6 * vlastní kapitál / celkové závazky 1,0 * tržby / celková aktiva Z-skóre
2002 0,06 0,04 0,28 1,40 0,14 1,92
2003 -0,05 0,05 0,28 1,59 0,13 2,01
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
50
2004 -0,09 0,00 0,56 0,51 0,60 1,58
2005 -0,13 0,15 -0,00 0,99 0,25 1,26
2006 -0,03 0,13 0,01 1,47 0,13 1,71
4.7.2 INDEX DŮVĚRYHODNOSTI ČESKÉHO PODNIKU (INDEX IN) Závazky po lhůtě splatnosti byly stanoveny jako 30 % z krátkodobých závazků. Dle indexu důvěryhodnosti pro Českou republiku můžeme označit podnik. jako podnik finančně neduživý, s výjimkou roku 2004, kdy dosahuje hodnoty 8,24, což ho
řadí mezi podniky finančně zdravé a stabilní. Tabulka č. 12: Vývoj Indexu IN pro Českou republiku 0,22 * celková aktiva / cizí zdroje 0,11 * ZUD / nákladové úroky 8,33 * ZUD / celková aktiva 0,52 * celkové výnosy / celková aktiva 0,10 * oběžná aktiva / krátkodobé závazky -16,8 * závazky po lhůtě splatnosti / celkové výnosy Index IN
2002 0,69 1,94 0,69 0,12 1,27 -4,00 0,71
2003 0,78 4,34 0,71 0,09 0,81 -6,69 0,04
2004 0,39 8,13 1,41 0,35 0,79 -2,83 8,24
2005 0,59 -0,01 -0,01 0,13 0,24 -2,85 -1,90
2006 0,76 0,02 0,02 0,07 0,63 -2,18 -0,68
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Podle indexu IN pro stavebnictví lze podnik ve všech letech označit jako podnik finančně zdraví a stabilní, protože ve všech sledovaných letech překročil Index IN několikanásobně hodnotu 2, která tvoří spodní hranici pro stabilní podniky. Tabulka č. 13: Vývoj Indexu IN pro stavebnictví 0,34 * celková aktiva / cizí zdroje 0,11 * ZUD / nákladové úroky 8,33 * ZUD / celková aktiva 0,52 * celkové výnosy / celková aktiva 0,10 * oběžná aktiva / krátkodobé závazky 16,54 * závazky po lhůtě splatnosti / celkové výnosy Index IN
2002 1,06 1,94 0,69 0,13 1,27 3,94 9,03
2003 1,21 4,34 0,71 0,09 0,81 6,58 13,74
2004 0,59 8,13 1,41 0,35 0,79 2,79 14,07
2005 0,91 -0,01 -0,01 0,13 0,24 2,80 4,07
2006 1,18 0,02 0,02 0,07 0,63 2,15 4,07
Zdroj: Výpočty na základě účetních výkazů zvolené společnosti
Je třeba mít ale stále na mysli, že žádný z výše uvedených modelů nemůže nahradit komplexně vypracovanou finanční analýzu. Je možné je však považovat za pomůcku při hodnocení správnosti postupu finanční analýzy.
51
5. DISKUZE Stavebnictví má velmi specifický charakter výroby. Stavební společnost, zabývající
se
investiční
výstavbou,
jako
je
tomu
v případě
společnosti
IMOS development, a.s., po několik let staví projekty za použití vlastního či cizího kapitálu (jedná se o výstavby objektů za účelem pozdějšího prodeje), a prakticky nevykazuje žádné příjmy (společnost, která je sledována v této práci, má alespoň tržby ze správy nemovitostí a pronájmu). Naopak v době, kdy je projekt dokončen, na běžných účtech přibudou velké objemy finančních prostředků, které představují tržby z prodeje těchto projektů. S tímto procesem korespondují i výsledky výpočtů, provedené v této bakalářské práci. Společnost se v době výstavby dostává do ztráty (2005 a 2006) a naopak v letech, kdy prodává dokončené nemovitosti (2003 a 2004) vykazuje kladný hospodářský výsledek. Z výše uvedeného vyplývá, že u tohoto druhu společnosti záporný hospodářský výsledek nemusí nutně znamenat problémy. Odlišné je i financování investiční výstavby. Společnost financuje výstavbu finančními prostředky, které získala z prodeje již dokončených nemovitostí a není nutné
čerpat bankovní úvěry. Pouze pokud stavba probíhá delší dobu nebo firma realizuje finančně náročnější projekty, je třeba použít i cizí zdroje. Finanční strukturu společnosti IMOS development, a.s., tedy tvoří především vlastní kapitál, cizí zdroje se podílí průměrně 30 %. Z výpočtů vyplývá, že pokud by společnost zvýšila podíl cizích finančních zdrojů, došlo by ke zvýšení rentability vlastního kapitálu a společnost by mohla volné finanční prostředky efektivněji investovat. Zde ovšem nastává problém, z čeho financovat úroky z úvěru v době, kdy společnost staví (vynakládá více nákladů než jsou její výnosy) a nachází se ve ztrátě. V tomto případě by bylo možné připravit se na dočasný nedostatek finančních prostředků například tvorbou rezervy nebo by vedení společnosti mohlo zvážit využívání krátkodobých úvěrů po dobu, kdy je dosahováno zisku. Doba obratu pohledávek u společnosti IMOS development, a.s. se v posledních třech letech v průměru pohybuje okolo 45 dnů. Na první pohled poměrně dlouhá doba obratu je však v oboru stavebnictví běžná. Např. u stavební společnosti METROSTAV, a.s. se doba obratu pohledávek pohybuje v průměru okolo 38 dnů nebo u společnosti NAO, s.r.o. okolo 63 dnů. Společnost UNIGEO, a.s. inkasuje své pohledávky po celých 138 dnech. I přes tyto skutečnosti by se však vedení firmy mohlo zamyslet nad zkrácením doby obratu pohledávek a lepším využitím finančních prostředků .
52
6. ZÁVĚR Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo provést finanční analýzu podniku IMOS development, a.s. v letech 2002 až 2006. Zdrojová data pro finanční analýzu byla
čerpána z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát) za sledovaná období. Dílčími cíli práce bylo posouzení finanční situace podniku na základě výsledků finančních ukazatelů a navržení doporučení v kritických oblastech, která by měla vést ke zlepšení finanční situace podniku. Stanovené cíle práce byly naplněny. Z pohledu horizontální analýzy je zřejmé, že hodnota aktiv a pasiv v průběhu sledovaných let kolísala. Tento stav však není neobvyklý, vzhledem k tomu, že se jedná o developerskou společnost, která v průběhu let staví a prodává nemovitosti, což významně ovlivňuje majetkovou strukturu podniku. U celkových aktiv i pasiv je zřejmý v roce 2003 výrazný nárůst (celková aktiva se zvýšila díky nákupu pozemků a nedokončeným stavbám, k růstu celkových pasiv došlo přeceněním cenných papírů, což zapříčinilo velký nárůst vlastního kapitálu), v dalších letech aktiva i pasiva klesají a v posledním roce 2006 došlo k mírnému nárůstu. Při analýze výkazu zisku a ztrát jsem se zaměřila pouze na hospodářský výsledek po zdanění, který má v prvních třech letech rostoucí tendenci. Tento trend se změnil v roce 2005, kdy se firma dostává do ztráty poklesem hospodářského výsledku o 106 %. V následujícím roce se ztráta ještě nepatrně zvýšila. Velký pokles hospodářského výsledku byl způsoben tím, v jakém cyklu výroby se firma nachází. V roce 2005 a 2006 společnost realizuje stavbu budov, které prodá až v budoucím období. Struktura celkových podnikových aktiv je z největší části tvořena stálými aktivy. V roce 2002 se stálá aktiva podílela na celkovém majetku firmy 76 % a oběžná aktiva 23 %. V dalším roce se podíl stálých aktiv zvýšil na 82 % vlivem přecenění cenných papírů dceřinné společnosti a nárůstem nedokončeného dlouhodobého majetku. Ve třetím roce pozorování tento podíl poklesl na pouhých 50 %, oběžný majetek tvořil 29 % celkových aktiv. Tento výrazný pokles stálých aktiv byl způsoben především poklesem dlouhodobého finančního majetku o 46 %. V roce 2005 se podíl stálých aktiv na majetku společnosti výrazně zvýšil, a to na 96 %. Největší podíl na tom mělo zvýšení počtu dokončených staveb (společnost dostavěla Parkovací dům a administrativní budovu AeskulaP), nákup pozemků (jedná se o nákup pozemků v Černovicích a středních Čechách) a zvýšení dlouhodobého finančního majetku, kdy firma nakoupila
53
podíl ve společnosti IMOS real, a.s. Oběžná aktiva v tomto roce dosahovala pouhých 3 % z celkového majetku, což zapříčinil pokles krátkodobého finančního majetku a krátkodobých pohledávek. Z vertikální analýzy pasiv je patrné, že na celkových pasivech se největší měrou podílí vlastní kapitál. Podíl se pohybuje mezi 61 a 71 %. Cizí kapitál tvoří v průměru 31 % celkových pasiv. Toto platí ve všech letech kromě roku 2004, kdy vlastní kapitál klesl na 42 % a cizí kapitál vzrostl na 57 %. Vlastní kapitál je tvořen především základním kapitálem a kapitálovými fondy, na cizím kapitálu se největší měrou podílí krátkodobé závazky. Z vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát vyplývá, že největší měrou se na celkových tržbách, ve všech sledovaných letech, podílí tržby za poskytnuté služby a dále pak tržby za prodaný dlouhodobý investiční majetek. Výjimkou je rok 2004, kdy se pozice obrátila. Bylo to způsobeno velkým nárůstem tržeb z prodeje dlouhodobého investičního majetku, kdy společnost prodala několik nově postavených nemovitostí. Hospodářský výsledek vzhledem k tržbám v prvních dvou letech roste z 55 na 59 %. Ve zbylých třech letech došlo k výraznému poklesu podílu hospodářského výsledku na tržbách až na -6 %. Nedílnou součástí finanční analýzy provedené v této práci je i analýza poměrových ukazatelů. Vývoj všech tří ukazatelů rentability má obdobný charakter. V druhém roce sledování klesly hodnoty o zhruba 1 %. V 2004 došlo k výraznému nárůstu, u rentability vlastního kapitálu to bylo až o 21 %, což
bylo způsobeno vysokým
hospodářským výsledkem. V posledních dvou letech se společnost dostala do ztráty, z čehož plyne, že všechny ukazatele rentability prudce klesly, rentabilita vlastního kapitálu dokonce na -1,24 % (Z každé koruny vloženého kapitálu se společnosti vrátí pouze 0,99 Kč). Při hodnocení ukazatelů aktivity je zřejmé, že obrat pohledávek nedosahuje příznivých hodnot. Podnik vykazuje v celém sledovaném období klesající tendenci. Nejdéle musí čekat na splacení pohledávek v roce 2002, a to celých 285 dní. Naopak nejrychleji se podniku vrátí pohledávky v roce 2005 za pouhých 27 dní. Vzhledem
54
k tomu, že po většinu let byla doba obratu pohledávek poměrně dlouhá, měl by podnik uvažovat o opatřeních vedoucích k urychlení inkasa svých pohledávek. Doba obratu závazků v letech 2002 a 2003 dosahuje hodnoty okolo 700 dní. V dalších třech sledovaných letech se tato hodnota pohybuje v rozmezí 242 až 263 dní. Z uvedených skutečností vyplývá, že společnost sice vykazuje poměrně dlouhou dobu splatnosti pohledávek, ale vzhledem k tomu, že doba splatnosti závazků je ve většině případů 4krát delší, nemusí se společnost obávat potíží při splácení svých závazků. Analýza ukazatelů zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Celková zadluženost není příliš vysoká, ve všech sledovaných letech se pohybuje v průměru okolo 29 %, s výjimkou roku 2004, kdy vzrostla na 50 %. Ani to však není příliš vysoká hodnota. Hodnoty celkové zadluženosti korespondují s výsledky míry samofinancování a finanční pákou. Hodnota úrokového krytí je v prvních třech letech velmi vysoká, obrat nastane v roce 2005, kdy se firma dostává do ztráty a úrokové krytí tak klesá do záporných hodnot. Hodnoty běžné likvidity se kromě roku 2002 pohybovaly pod doporučenou hodnotou 2. Vzhledem k tomu, že společnost má minimální množství zásob, je vývoj pohotové likvidity prakticky stejný, jako vývoj běžné likvidity. Zjištěné hodnoty hotovostní likvidity se více méně pohybují v rozmezí doporučených hodnot, kromě roku 2002, kdy byly poměrně malé krátkodobé závazky. Z dosažených hodnot hotovostní likvidity vyplývá, že podnik nemá problémy s platební schopností. Pro bližší analýzu rentability celkového vloženého a vlastního kapitálu byl použit rozklad těchto ukazatelů pomocí logaritmické metody. Na základě tohoto rozkladu bylo zjištěno, že na vývoji těchto ukazatelů se střídavě nejvíce podílí ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv. Ukazatel finanční páka se na rentabilitě vlastního kapitálu podílí jen minimálně. Vypočtený ziskový účinek finanční páky podniku naznačuje, že zvýšení zadluženosti by vedlo ke zvýšení rentability vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že zadluženost podniku je velmi nízká, doporučila bych zvážit větší využívání cizích zdrojů.
55
Posledním krokem finanční analýzy v této práci bylo zhodnocení podniku na základě predikčních modelů a to pomocí Almanova Z-skóre a Indexu IN. Altmanův model hodnotí podnik v prvních dvou letech jako podnik s neurčitou finanční situací, v letech následujících pak jako podnik se špatnou finanční situací. Tato situace snad nepovede k bankrotu. Je také třeba brát v úvahu, že se jedná o model, který není nastaven na české podmínky. Podle indexu IN pro stavebnictví lze podnik ve všech letech označit jako podnik finančně zdraví a stabilní, protože ve všech sledovaných letech překročil Index IN několikanásobně hodnotu 2, která tvoří spodní hranici pro stabilní podniky.
56
7. LITERATURA [1]
BLAHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3.
[2]
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA. J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-321-3.
[3]
KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl I: Jak porozumět účetním výkazům. 4. vyd. Praha: Polygon, 1997. 242 s. ISBN 8085967-47-2.
[4]
KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II:Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 228 s. ISBN 80-8596756-1.
[5]
MÁČE, M. Finanční analýza obchodních a státních organizací: praktické příklady a použití. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 155 s. ISBN 80-2471558-9.
[6]
MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody a hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0.
[7]
SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 475 s. Beckovi ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4.
[8]
VALACH, J. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X.
[9]
ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.
[10]
ŽIVĚLOVÁ, I. Materiály k předmětu Podnikové finance [online]. [cit. 2007-02-25]. Dostupné z :
[11]
Výroční zpráva společnosti UNIGEO, a.s. [online].[cit. 2007-05-22]. Dostupné z: http://www.unigeo.cz/archiv/content_cs/vyrocni_zprava_2006.pdf
[12]
Profil společnosti NAO, s.r.o. [online].[cit. 2007-05-22]. Dostupné z :http://www.nao.cz/profil.php
[13]
Výroční zpráva společnosti METROSTAV, a.s. [online].[cit. 2007-05-22]. Dostupné z : http://www.metrostav.cz/pdf/vyrocni_zprava/2006.pdf
57
8. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Rozvaha (aktiva) za sledované období Příloha č. 2: Rozvaha (pasiva) za sledované období Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát za sledované období Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv Příloha č. 6: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv Příloha č. 9: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát Příloha č. 10: Rozklad ROA Příloha č. 11: Rozklad ROE
58
