Alternativní vymáhání pohledávek předlužených a nesolventních firem Mgr. Ing. Marek Švehlík, partner 18. září 2014
Obsah 1. Odpovědnost a ručení statutárních orgánů
2. Odpovědnost a ručení ostatních osob 3. Odpovědnost ovládající osoby
4. Trestní odpovědnost fyzických osob 5. Trestní odpovědnost právnických osob
6. Zajišťovací instrumenty
I. Odpovědnost a ručení statutárních orgánů
Přechodná ustanovení ZOK • P&P vzniklé od 1.1.2014 se řídí dle NOZ a ZOK
• od 1.1.2014 se PO řídí dle NOZ a ZOK • ustanovení společenských smluv: kogentní ustanovení ZOK dovolené odchylky ve SS ustanovení obch.zák.
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu • § 3 ZOK – hradí se i nemajetková újma
• předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu: porušení povinnosti statutárního orgánu vznik újmy – skutečná škoda x ušlý zisk, nemajetková újma příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy
• restituční princip (§ 53 ZOK) • poruší-li povinnost více členů statutárního orgánu, odpovídají za škodu solidárně
Předpoklady vzniku odpovědnosti • 29 Odo 1118/2006 – vázanost škody na účel společnosti „Při rozhodování o tom, zda v důsledku uzavření smlouvy vznikla společnosti škoda nelze vystačit pouze s mechanickým porovnáním částky, kterou společnost na základě uzavřené smlouvy plnila, a hodnoty plnění, jež z této smlouvy získala. Je nutno vzít v úvahu též účelnost a reálný ekonomický přínos takto nabytých hodnot pro společnost vzhledem k jejímu předmětu podnikání (činnosti), jejím potřebám a majetkovým poměrům. Nepřinesl-li posuzovaný úkon společnosti přínos, který by se adekvátně (alespoň nepřímo) odrazil v účelu, pro který byla společnost založena (zpravidla v ekonomické výkonnosti jejího podniku, je-li tímto účelem podnikání), není možné bez dalšího uvažovat o tom, že se majetek společnosti nezmenšil a že jí tudíž nevznikla škoda. Náklady vynaložené na nehospodárnou a z hlediska účelu, pro který byla společnost založena, zcela nadbytečnou majetkovou hodnotu, kterou není možné dál zpeněžit (např. zbytečně přijaté služby, užívací právo, právo nájmu atd.), anebo kterou lze zpeněžit pouze se ztrátou, je nutno považovat za škodu se všemi důsledky z toho plynoucími.“
Povinnost řídit se zájmy společnosti • zahrnuje následující povinnosti:
podřídit své zájmy zájmům společnosti, které musí znát, nikoliv jen zájmy některých akcionářů
povinnost informovat společnost, že může mít na určité operaci osobní zájem
zákaz mít z jednání společnosti skrytý prospěch
zákaz uchopení podnikatelské příležitosti
zákaz zneužití vnitřních informací
• teorie shareholder value (USA, GB) = zájem společnosti je růst hodnoty podniku, trvale vysoký kurs akcií, zájem společnosti je ztotožněn se zájmy akcionářů, dává jasná kritéria pro rozhodování statutárního orgánu • teorie stakeholder value (EU) = zájem společnosti je dán kromě zájmu akcionářů i zájmy 3. osob, jako státu, zaměstnanců, dodavatelů, věřitelů, koncernu, přičemž tyto zájmy musí být sladěny, jen tak lze dosáhnout trvale rentabilního podnikání společnosti; teorie neposkytuje jasná kritéria rozhodování statutárního orgánu
Zákaz konkurence • jednatel - § 199 ZOK – bez souhlasu společníků nesmí:
podnikat v předmětu (nikoliv obdobném) podnikání (chybí vstupovat se společností do obchodních vztahů)
zprostředkovávat pro jiné osoby obchody společnosti
účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání
být statutární orgán (nikoli jiných orgánech) nebo osobou v obdobném postavení jiné OK se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern
• není porušení ZK pokud schválili všichni společníci • není porušení ZK pokud písemně upozornil a žádný společník nenamítal do 1M • SS může rozsah ZK rozšířit, i na společníky
Zákaz konkurence (pokrač.) • představenstvo - § 441 – 442 ZOK / dozorčí rada § 451 – 442 ZOK: kolize se ZK musí být zmíněna v pozvánce na VH
• V.O.S. - § 109 ZOK – užší rozsah • § 5 ZOK - následky • § 432 NOZ – zákaz konkurence zástupce podnikatele: zástupce podnikatele při provozu závodu nesmí činit nic co spadá do oboru obchodního závodu může se domáhat prohlášení, že jednání není na jeho účet – 3M/1R náhrada škody – jen u zaviněného porušení ZK
Zákaz vnitřního obchodování dle obch.zák. (selftrading) • vztahuje se na smlouvy mezi společností a spřízněnými osobami:
skupina A - člen představenstva/jednatel, dozorčí rady, prokurista, osoba oprávněná jednat jménem společnosti, osoby jim blízké, osoby jejímž jménem výše uvedení mohou rovněž jednat
skupina B – zakladatel, společník, osoba ovládající, osoba ovládaná, jiný člen koncernu, osoba jednající se společností ve shodě
• skupina A (smlouva o úvěru/půjčce, bezplatný převod majetku; nevztahuje se na poskytnutí úvěru/půjčky/zajištění/ručení ovládající osobou ovládané osobě) - s předchozím souhlasem valné hromady a za obvyklých podmínek
Zákaz vnitřního obchodování dle obch.zák. (selftrading) (pokrač.) • skupina A a B (úplatný převod majetku za protihodnotu ve výši alespoň 1/10 základního kapitálu, poskytnutí ručení) – jen za cenu dle znaleckého posudku znalce jmenovaného soudem, pokud převod do 3 let od vzniku společnosti se souhlasem valné hromady; nevztahuje se na převod v rámci běžného obchodního styku • bezúplatný převod majetku na společníka, smlouva o zajištění závazků – s předchozím souhlasem valné hromady
Pravidla o střetu zájmů • ruší se souhlas dozorčí rady dle § 192/3 obch.zák. • ruší se pravidla § 196a obch.zák. • stanovení hodnoty majetku posudkem znalce (§ 255 ZOK) převod majetku akcionářem nebo zakladatelem a.s. na společnost do 2 let od založení za úplatu převyšující 10 % upsaného základního kapitálu chybějící posudek nemá za následek neplatnost (§ 50 ZOK)
souhlas VH
Pravidla o střetu zájmů (pokrač.) • zákaz uzavření smlouvy s členem orgánu obchodní korporace (§ 55 a 56 ZOK) kontrolní orgán může zakázat uzavření smlouvy mezi obchodní korporací a členem orgánu či prokuristou popř. osobami jim blízkými použije se i na zřízení spoludlužnictví, převzetí dluhu, poskytnutí zajištění, sjednání smluvní pokuty OK ve prospěch člena orgánu OK nebo prokuristy nebo osob jim blízkých nepoužije se na smlouvy v rámci běžného obchodního styku
důsledkem porušení není neplatnost (§ 49 ZOK)
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře • péče řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj vlastní majetek • péče řádného hospodáře zahrnuje následující povinnosti:
jednat svědomitě, obezřetně
odborná péče při řízení společnosti, nemusí být odborník na ostatní oblasti
povinnost rozpoznat, co je statutární orgán schopen posoudit/vykonat sám
není-li statutární orgán odborníkem, je povinen si zajistit odborné posouzení
povinnost seznamovat se s novými poznatky v oboru řízení společností
nedostatek znalostí nebo nedostatek času k jejich uplatnění není omluvitelný
může delegovat pravomoci osobám u nichž je záruka, že budou jednat s péčí řádného hospodáře, musí zajistit jejich kontrolu
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře dle ZOK • definice péče řádného hospodáře (§ 159 NOZ) loajalita znalosti pečlivost
• objektivní princip • princip business judgement rule (§ 51/1 ZOK)
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.03.05, sp.zn. 8 Tdo 124/2005 – nedostatečná kontrola při delegaci
„… povinnost statutárního orgánu působit s péčí řádného hospodáře spočívá též v provádění kontroly, zda osoba, kterou statutárních orgán pověřil provedením stavebních prací postupuje na základě stavebního povolení, projektové dokumentace a s náležitým zajištěním stavby oprávněnou osobou. V daném případě statutární orgán bez oprávnění k provádění stavebních prací bez zevrubné prohlídky objektu, bez projektové dokumentace provedl prostřednictvím svých podřízených rozsáhlé stavební úpravy, při kterých došlo k zásahům do nosné konstrukce, což mělo za následek zřícení části střechy a tří stropů budovy.“
• 32 Cdo 1419/2004 – prodej podniku bez souhlasu valné hromady „Pokud tedy představenstvo uzavřelo smlouvu o převodu části podniku bez rozhodnutí valné hromady, má takový postup důsledky ve vnitřních vztazích společnosti. Představenstvo porušilo svou povinnost postupovat při zařizování záležitostí společnosti s náležitou péčí (§ 194 odst. 5 ObchZ, ve znění zákona č. 142/1996 Sb.) a v úvahu přichází povinnost členů představenstva k náhradě škody způsobené tímto postupem, popř. mohou být jeho členové odvoláni z funkce, na jeho jednatelskou působnost ve vnějších vztazích však porušení vnitřní dělby rozhodovacích působností nemá žádný.“
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (pokrač.)
• 29 Cdo 1162/99 – zajištění odborného činnosti kvalifikovanou osobou „V tomto rozhodnutí uzavřel a obšírně argumentoval, že jednatel se zprostí odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinností uvedených v ustanovení § 135 obch. zák., jestliže prokáže, že zajistil vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvoří pro výkon činnosti potřebné podmínky (poskytne potřebnou součinnost).“
• 29 Odo 70/2005 – povinnost odborného a zdůvodněného posouzení delegace „Považoval-li odvolací soud za naplnění povinnosti žalovaných postupovat s náležitou péčí při zařizování záležitostí družstva to, že „dali na doporučení ředitele družstva Ing. Jíry, který měl jejich důvěru a který pro ně (vzhledem k funkci, kterou zastával) představoval dostatečnou záruku, že záležitost byla kvalifikovaně posouzena“, je jeho právní posouzení věci nesprávné. Akceptace takového právního závěru by totiž v podstatě znamenala vyloučení odpovědnosti členů představenstva družstva za škodu způsobenou družstvu pouze na základě jejich subjektivního názoru na „důvěryhodnost a kvalifikovanost“ předsedy družstva.“
Další základní povinnosti statutárního orgánu •
povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu
•
povinnost řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty
•
povinnost účastnit se valné hromady – 29 Cdo 3009/2007
Vnitřní působnost statutárního orgánu dle obch.zák. •
•
obchodní vedení = rozhodování o vnitřních záležitostech společnosti, patří sem:
vedení účetnictví
rozhodování o koncepci podnikatelské činnosti
stanovení způsobů její realizace
rozhodování o pracovních metodách
rozhodování o vnitřní organizaci
R 80/2005 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu: „Obchodním vedením společnosti ve smyslu ustanovení § 134 obch.zák. je řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech.“ „Právní úkon, kterým se realizuje rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, jež má více jednatelů, je jednáním jménem společnosti…“
Vnitřní působnost statutárního orgánu dle obch.zák. (pokrač.) •
§ 191 odst. 1 obch.zák.: „Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.“
•
§ 194 odst. 4 obch.zák.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, není nikdo oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti.“
Vnitřní působnost statutárního orgánu po rekodifikaci •
§ 51 odst. 2 ZOK: „Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.“
•
§ 195 odst. 1 ZOK: „Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení.“
•
§ 435 odst. 3 ZOK: „Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení.“
•
§ 460 odst. 1 ZOK: „Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.“
Zavinění • objektivní odpovědnost = statutární orgán odpovídá, i když újmu nezavinil
• okolnost vylučující odpovědnost (§ 2913 ZOK) = překážka, která:
nastala nezávisle na vůli statutárního orgánu
brání ve splnění povinnosti
nelze rozumně předpokládat, že by ji statutární orgán nebo její následky odvrátil nebo překonal
nelze rozumně předpokládat, že by ji statutární orgán v době vzniku povinnosti předvídal
nevznikla v době prodlení statutárního orgánu s porušením povinnosti
nevznikla z hospodářský poměrů statutárního orgánu
jen po dobu trvání překážky
Zákonná omezení a vyloučení odpovědnosti dle ZOK • § 2981 NOZ – příčina částečně na straně poškozeného
• § 2953 NOZ – moderační právo soudu • orgán OK odepřel udělit statutárnímu orgánu souhlas • § 51 ZOK - pokyn NO v rámci obchodního vedení • nárok na náhradu škody se promlčuje - § 636 NOZ:
objektivní lhůta 10 let od vzniku újmy/BO, subjektivní lhůta 3 roky, pokud úmyslně tak objektivní lhůta 15 let
Zákonná omezení a vyloučení odpovědnosti za škodu dle obch.zák. • poškozený způsobí nebo se podílí na vzniku škody, nebo neposkytne součinnost k zabránění vzniku škody (§ 376 obch.zák.)
• statutární orgán jednal podle pokynu valné hromady uděleného v souladu s právními předpisy a zakladatelskými listinami (§ 194 odst. 4 obch.zák.)
Zákonná omezení a vyloučení odpovědnosti za škodu dle obch.zák. (pokrač.) • orgán společnosti odepřel udělit statutárnímu orgánu souhlas:
souhlas společníků/valné hromady k dispozici s podnikem (§ 67a obch.zák)
souhlas společníků/valné hromady k přeměně společnosti
souhlas dozorčí rady k dispozici s majetkem v hodnotě přes 1/3 vlastního kapitálu (§ 193 odst. 2 obch.zák.)
souhlas valné hromady k transakcím se spřízněnými osobami (§ 196a obch.zák)
• nárok na náhradu škody se promlčuje - § 398 obch.zák.: „U práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti.“
Smluvní omezení a vyloučení odpovědnosti za škodu dle ZOK • § 53/2 ZOK : „K právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží.“
• § 53/2 ZOK : „Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků.“ • pojištění odpovědnosti statutárního orgánu – D&O
Smluvní omezení a vyloučení odpovědnosti za škodu dle ZOK (pokrač.) • § 2890 NOZ – slib odškodnění • „Entlastung“ dle německého práva – zpravidla na řádné valné hromadě, má různé podoby od prohlášení o řádném plnění povinností, do vzdání se nároku na náhradu škody
• omezení odpovědnosti v americkém právu:
nejméně 30 států (včetně Delaware) umožňuje omezit/vyloučit odpovědnost, neuplatní se při porušení vybraných povinností (např. povinnost loajality)
povinnost společnosti odškodnit ředitele, pokud byli v řízení o náhradu škody úspěšní
Smluvní omezení a vyloučení odpovědnosti za škodu dle obch.zák. • § 194 odst. 5 obch.zák.: „Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné.“ • nelze se vzdát nároku na náhradu škody, před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout
• lze se vzdát nároku na náhradu již vzniklé škody • slib odškodnění - § 725 an. obch.zák.: „Slibem odškodnění se zavazuje slibující, že nahradí příjemci slibu škodu, jež mu vznikne z určitého jeho jednání, o něž ho slibující žádá a k němuž není příjemce slibu povinen.“
Břemeno tvrzení a důkazní břemeno dle ZOK • povinnost tvrzení v žalobě o náhradu újmy:
označit statutární orgán/člena statutárního orgánu
označit porušení povinnosti, újmu a příčinnou souvislost
• důkazní povinnost poškozeného:
prokázat, že určitá osoba je statutárním orgánem
prokázat vznik újmy a příčinné souvislosti mezi újmou a tvrzeným porušení povinnosti
• důkazní povinnost statutárního orgánu:
obrácené důkazní břemeno - § 52/2 ZOK.: „Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.“
§ 440/3 ZOK – domněnka hlasování pro rozhodnutí
§ 157/1 NOZ : „Je-li rozhodnutí přijato, zaznamená se na žádost člena voleného orgánu, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor.“
Břemeno tvrzení a důkazní břemeno dle obch.zák. • žaloba vůči statutárnímu orgánu na splnění povinnosti dle 80 písm. b) o.s.ř. • povinnost tvrzení v žalobě o náhradu škody:
označit statutární orgán/člena statutárního orgánu
označit porušení povinnosti, škodu a příčinnou souvislost
• důkazní povinnost poškozeného:
prokázat, že určitá osoba je statutárním orgánem
prokázat vznik škody a příčinné souvislosti mezi škodou a tvrzeným porušení povinnosti
Břemeno tvrzení a důkazní břemeno dle obch.zák. (pokrač.) • důkazní povinnost statutárního orgánu:
obrácené důkazní břemeno - § 194 odst. 5 obch.zák.: „Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva.“
zápis z jednání představenstva - § 195 ost. 2 obch.zák.: „V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.“
Uplatnění nároku na náhradu škody ze strany věřitelů společnosti • 29 Odo 1310/2005:
společnost nemůže uplatnit nárok na náhradu škody vůči členům představenstva, dokud ji 3. osobě nenahradila
společnost se může domáhat zaplacení nároku 3. osoby na náhradu škody vůči členu představenstva z titulu ručení
• 29 Odo 1111/2006:
věřitel se může na jednateli s.r.o. (úpadci) domáhat úhrady pohledávky vůči úpadci, nedosáhla-li uspokojení pohledávky v konkurzu
Uplatnění nároku na náhradu škody ze strany věřitelů společnosti (pokrač.) • 29 Cdo 3180/2008, 29 Cdo 3663/2008: společníci společnosti s ručením omezeným nemají proti jednateli společnosti nárok na náhradu újmy vzniklé na jejich obchodních podílech v důsledku škody na majetku společnosti, způsobené jednáním statutárního orgánu, neboť odstranění této újmy se mohou domoci tím, že jménem společnosti uplatní (její) nárok na náhradu škody podle § 131a obch. zák
• 7 Tdo 474/2002 jednatel přeprodal věc s výhradou vlastnictví, prodávající má přímý nárok na náhradu škody vůči jednateli
Přístupy k úpravě zproštění se odpovědnosti •
respektuje se, že řídící orgán činí rozhodnutí na základě nejistých okolností, které se nemusí naplnit
•
USA - pravidlo podnikatelského rozhodnutí (Business Judgement Rule) = ředitel neporušil svou povinnost (duty of care) i když vznikla škoda, pokud prokáže, že:
•
na dané věci nemá osobní zájem (disinterested judgement)
zajistil si potřebné údaje v rozsahu obvyklém vzhledem k okolnostem (informed judgement)
rozhodnutí bylo podle jeho racionálně zdůvodnitelného nejlepšího přesvědčení ku prospěchu společnosti (rational belief and good faith)
SRN - § 93 Aktiengesetz – statutární orgán neodpovídá za vzniklou škodu, pokud mohl při svém rozhodování bez hrubé nedbalosti a na základě přiměřených informací předpokládat, že jedná ve prospěch společnosti.
Ručení za závazky společnosti dle obch.zák. • obch.zák. posiluje postavení věřitelů společnosti • předpoklady vzniku ručení statutárního orgánu za závazky společnosti (§ 194 odst. 5 obch.zák.): statutární orgán odpovídá společnosti za škodu
statutární orgán škodu nenahradil společnost je v platební neschopnosti nebo zastavila platby
• rozsah ručení je omezeno odpovědností statutárního orgánu k náhradě škody
• nemusí být souvislost a pohledávkou věřitele
mezi
odpovědností
statutárního
orgánu
• žaloba vůči statutárnímu orgánu na splnění povinnosti dle 80 písm. b) o.s.ř.
Ručení za závazky společnosti dle NOZ • předpoklady vzniku ručení člena orgánu za závazky společnosti (§ 159 odst. 3 NOZ): statutární orgán odpovídá společnosti za škodu statutární orgán škodu nenahradil věřitel se nedomohl plnění (společnost je v platební neschopnosti nebo zastavila platby)
• rozsah ručení je omezeno odpovědností člena orgánu k náhradě škody • nemusí být souvislost mezi odpovědností člena orgánu a pohledávkou věřitele
Ručení členů orgánů dle ZOK • ručení SO OK v úpadku (§ 68 ZOK)
rozhodnutí o úpadku
SO mohl vědět, že OK v hrozícím úpadku, v rozporu s péčí řádného hospodáře neodvrátil
rozhodnutí soudu na návrh věřitele nebo ins. správce
vztahuje se i na bývalé SO
nevztahuje se na krizové manažery
vztahuje se na vlivnou a ovládající osobu
Ručení členů orgánů dle ZOK (pokrač.) • povinnost člena orgánu OK vrátit odměnu za výkon funkce (§ 62 ZOK)
povinnost podat insolvenční návrh
insolvenční řízení nezahájeno na návrh dlužníka
rozhodnutí o úpadku
podmínkou je, že SO mohl vědět, že OK v hrozícím úpadku, v rozporu s péčí řádného hospodáře neodvrátil
výzva ins.správce
SO vydá prospěch získaný od společnosti za dobu 2 let před právní mocí rozhodnutí o úpadku
vztahuje se i na bývalé SO
II. Odpovědnost a ručení ostatních osob
Odpovědnost členů dozorčí rady dle ZOK • § 446 ZOK: „Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.“ • souhlasy dozorčí rady dle § 49 ZOK – důsledkem je odpovědnost
Odpovědnost členů dozorčí rady dle obch.zák. •
§ 197 obch.zák.: „Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.“
•
§ 200 odst. 3 obch.zák.: „Pro členy dozorčí rady platí obdobně ustanovení § 194 odst. 2, 4 až 7 a § 196.“
•
§ 201 odt. 4 obch.zák.: „Jestliže zákon nebo stanovy vyžadují k určitým jednáním představenstva předchozí souhlas dozorčí rady a dozorčí rada souhlas k takovému jednání nedá nebo využije-li dozorčí rada svého práva zakázat představenstvu určité jednání jménem společnosti, neodpovídají členové představenstva společnosti za škodu, která jí z důvodu splnění takového rozhodnutí dozorčí rady vznikne. Za škodu takto vzniklou odpovídají společně a nerozdílně ti členové dozorčí rady, kteří při rozhodování o jednáních uvedených v první větě nejednali s péčí řádného hospodáře. Jestliže dá dozorčí rada souhlas k jednáním uvedeným v první větě, za škodu vzniklou z takového jednání odpovídají společně a nerozdílně členové představenstva i dozorčí rady, kteří při rozhodování o tom, zda se má jednání uskutečnit, nevykonávali funkci s péčí řádného hospodáře.
Odpovědnost faktických vedoucích dle obch.zák. • § 66 odst. 6 obch.zák.: „Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají.“ • § 66c obch.zák.: „Každý, kdo pomocí svého vlivu ve společnosti úmyslně přiměje osobu, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu, prokuristou nebo jiným zmocněncem společnosti, jednat ke škodě společnosti nebo společníků, ručí za splnění povinnosti k náhradě škody, jež vznikla v souvislosti s takovým jednáním.
Odpovědnost faktických vedoucích po rekodifikaci • § 69 odst. 2 ZOK – vyloučení z výkonu funkce a ručení se použije obdobně na osobu v obdobném postavení člena statutárního orgánu
• ovlivnění (§ 71 ZOK)
vlivná osoba v. ovlivněná osoba
povinnost VO nahradit újmu OO
VO ručí věřitelům za dluhy OO
• ručení vlivné a ovládající osoby (§ 76/3 ZOK)
Povinnosti vedoucích zaměstnanců • povinnosti vedoucích zaměstnanců podle § 302 zákoníku práce:
řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky
co nejlépe organizovat práci
vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci
zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona
vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců
zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů
zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele
Odpovědnost vedoucích zaměstnanců •
principy odpovědnosti zaměstnance za škodu zaměstnavatele: subjektivní odpovědnost – zavinění důkazní břemeno nese zaměstnavatel 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku u nedbalostní škody, celá škoda u úmyslné škody
•
odpovědnost a ručení statutárních orgánů a členů statutárních orgánů se vztahuje i na vedoucí zaměstnance
•
může u nich vznikat trestní odpovědnost jako u statutárního orgánu
Odpovědnost vedoucích zaměstnanců (pokrač.) • Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1510/200 – k § 255 starého trest.zák.: „Vinným byl uznám pachatel, který spravoval majetek svého zaměstnavatele a nerespektoval ústní pokyn svých nadřízených, čímž způsobil zaměstnavateli škod. Trestného činu se dopustil tím, že ačkoli byl dle nařízení vedení společnosti oprávněn dané společnosti prodávat zboží pouze za hotové peníze, z důvodu její předešlé platební morálky prodal dané společnosti zboží na fakturu v hodnotě 8.658.302 Kč.“
III. Odpovědnost ovládající osoby
Základní pojmy koncernového práva • jednotné řízení = jednotné řízení některé či některých základních oblastí podnikání (zejména financování) • řídící osoba = vykonává jednotné řízení • řízená osoba = je předmětem jednotného řízení • smluvní koncern = vztah společností, mezi nimiž byla uzavřena ovládací smlouva • ovládací smlouva = § 190b obch.zák.: „Ovládací smlouvou se zavazuje jedna smluvní strana (řízená osoba) podrobit se jednotnému řízení jiné osobě (řídící osoba).“
• faktický koncern = vztah společností umožňující jednotné řízení, který je založen jinou skutečností, zejména pak faktickým ovládáním
Rozšíření působnosti statutárního orgánu řídící osoby ve faktickém koncernu dle obch.zák. • řídící osoba může udělovat pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby při splnění následujících podmínek:
jedná s péčí řádného hospodáře, a to z hlediska řídící osoby
s péčí řádného hospodáře posoudí z hlediska řízené osoby, zda z realizace pokynu může řízené osobě vzniknout újma
s péčí řádného hospodáře musí zvolit takovou podobu pokynu, při které vznikne řízené osobě co nejmenší újma
pokud z pokynu může vzniknout řízené osobě újma, musí řídící osoba uhradit řízené osobě újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo řídící osoba ve stejné lhůtě musí uzavřít smlouvu o tom, v jaké přiměřené lhůtě a jak bude touto osobou tato újma uhrazena
Omezení působnosti statutárního orgánu řízené osoby ve faktickém koncernu dle obch.zák.
• statutární orgán řízené osoby může provést pokyn řídící osoby při splnění následujících podmínek:
statutární orgán musí nejprve posoudit s péčí řádného hospodáře z hlediska řízené osoby, zda z pokynu může řízené osobě vzniknout újma, a informovat o tom řídící osobu
pokud z pokynu nemůže vzniknout společnosti újma, může statutární orgán pokyn splnit, pokud ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracuje písemnou zprávu o vztazích mezi společností a ostatními propojenými osobami (zpráva o vztazích mezi propojenými osobami), ve které tento výhodný pokyn uvede
pokud z pokynu může vzniknout újma, může statutární orgán pokyn splnit, pokud:
•
řídící osoba uhradí újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo řídící osoba ve stejné lhůtě uzavře smlouvu o tom, v jaké přiměřené lhůtě a jak bude touto osobou tato újma uhrazena
•
statutární orgán řízené osoby ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami tento nevýhodný pokyn uvede včetně informace o způsobu nahrazení újmy
při plnění pokynu musí postupovat statutární orgán řízené osoby s péčí řádného hospodáře, z hlediska řízené osoby
Odpovědnost ve faktickém koncernu dle obch.zák. • odpovědnost řídící osoby:
povinnost nahradit škodu řízené osobě, pokud újma nebyla nahrazena řízené osobě výše uvedeným způsobem
povinnost nahradit škodu společníkům řízené osoby, pokud újma nebyla nahrazena výše uvedeným způsobem
odpovědnost nevzniká, pokud řídící osoba jedná s péčí řádného hospodáře z pohledu řízené osoby
• odpovědnost statutárního orgánu řídící osoby:
neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky
ručí za závazek řídící osoby k náhradě škody
• odpovědnost statutárního orgánu řízené osoby:
neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky
ručí za závazek řídící osoby k náhradě škody, pokud neuvedl nevýhodný pokyn ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, nebo nebyla-li újma uhrazena, nebo uzavřena smlouva o její úhradě
Omezení působnosti statutárního orgánu ve smluvním koncernu dle obch.zák. • § 190b odst. 2 obch.zák.: „Řídící osoba je oprávněna udílet statutárnímu orgánu řízené osoby pokyny, a to i takové, které mohou být pro řízenou osobu i nevýhodné, jestliže jsou v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern.“
• statutární orgán řídící osoby je oprávněn udělit pokyn řízené osobě pokud:
jedná s péčí řádného hospodáře z hlediska koncernu
s péčí řádného hospodáře posoudí, zda splnění pokynu může způsobit řízené osobě újmu
pokud z pokynu může vzniknout řízené osobě újma, tak s péčí řádného hospodáře zvolí takovou formu pokynu, ze kterého vznikne řízené osobě nejmenší újma
• statutární orgán řízené osoby je povinen splnit pokyn řídící osoby pokud:
s péčí řádného hospodáře dospěje k závěru, že splnění pokynu řídící osoby je v zájmu koncernu
pokud z pokynu může vzniknout řízené osobě újma, informuje o tom statutární orgán řídící osoby
při plnění pokynu řídící osoby postupuje s péčí řádného hospodáře, a to z hlediska řízené osoby
Odpovědnost ve smluvním koncernu dle obch.zák. • odpovědnost řídící osoby:
pokud hospodaření řízené osoby skončí ztrátou, je řídící osoba povinna tuto ztrátu uhradit, pokud nemůže být uhrazena z rezervního fondu nebo jiných disponibilních zdrojů řízené osoby
ručí za povinnost statutárního orgánu řídící osoby k náhradě škody řízené osobě a jejím věřitelům, pokud tito nejednali s péčí řádného hospodáře
• odpovědnost statutárního orgánu řídící osoby:
neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky
• odpovědnost statutárního orgánu řízené osoby:
neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky
Faktický koncern po rekodifikaci • § 212 NOZ – pravidlo korporační loajality • ovládací smlouvy zaniknou koncem následujícího účetního období řídící osoby, ne dříve než k 30.6.2014 (§ 780 ZOK) • faktický koncern (§ 72 ZOK) – oznámení na webu (§ 79 odst. 3 ZOK)
újma vznikla v zájmu koncernu
újma vyrovnána v rámci koncernu
nesmí způsobit úpadek
• zpráva o vztazích - § 82 ZOK
Typové případy pokynů v koncernu • pokyny uzavírat smlouvy či přijmout nevýhodná opatření • převodní ceny • servisní smlouvy - vykazování
• manažerské/licenční poplatky – obvyklost • maticové organizační struktury – odpovědnost statutárního orgánu řízené osoby, možnost udělovat pokynů zaměstnancům řízené osoby, jednání jménem řízené osoby • ukončení/přesun výroby
IV. Trestní odpovědnost fyzických osob
Zásada individuální trestní odpovědnosti • 40/2009 Sb., trestní zákoník, nahradil od roku 2010 trestní zákon č. 140/1961 Sb. „societas delinquere non potest“ • za právnickou osobu trestně odpovídá ten, kdo jejím jménem jednal a naplnil tímto jednáním znaky uvedené v trestním zákoně • trestní odpovědnost členů kolektivních orgánů právnických osob • subsidiarita trestní represe
• promlčení trestního stíhání
Zavinění • „nullum crimen sine culpa“
• formy zavinění:
úmysl přímý úmysl nepřímý
nedbalost vědomá
nedbalost nevědomá
• rozlišování hrubé a lehké nedbalost – zpřísnění trestní represe:
§ 221 TZ – „Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, …..“
§ 255a STZ – „Kdo z vědomé nedbalosti jinému způsobí značnou škodu tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku,…………..“
Procesní stránka • procesní postavení poškozeného = ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil
může podat trestní oznámení
je procesní stranou – může navrhovat důkazy, nahlížet do spisu,vyjadřuje se k věci, klade otázky, může podat opravný prostředek
• adhézní řízení = poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal; návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování
Procesní stránka (pokrač.) • způsoby rozhodnutí o adhézním návrhu:
v odsuzujícím rozsudku je obviněnému uložena povinnost nahradit škodu, újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení (§ 228 odst. 1 TŘ)
není-li v dokazování podklad pro rozhodnutí o nároku nebo bylo-li by třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení nebo pokud zprostil obžalovaného obžaloby soud odkáže poškozeného na občanskoprávní nebo jiné řízení (§ 229 TŘ)
Zajištění majetku obviněného • předpoklady zajištění (§ 47 TŘ):
důvodná obava, že uspokojení adhézního nároku bude mařeno nebo ztěžováno
návrh poškozeného nebo státního zástupce
do výše předpokládané škody
usnesení soudu, v přípravném řízení státní zástupce
• usnesením lze uložit:
zákaz nakládat s věcmi
zákaz majetek převést
zákaz majetek zatížit
povinnost sdělit do 15 dnů, kdo má k majetku jaké právo, jinak odpovídá těmto oprávněným za škodu
61
Zajištění majetku obviněného (pokrač.) • nelze zajistit:
majetek nepostižitelný výkonem soudního rozhodnutí
sociální dávky
do výše odůvodněných měsíčních nákladů na bydlení a životního minima i pohledávky na výplatu odměn z pracovněprávního nebo obdobného poměru, pohledávky na výplatu výživného, pohledávky ze sociálních, nemocenských a důchodových dávek
• úkony obviněného v rozporu se zajištěním jsou neúčinné, mimo odvracení bezprostředně hrozící škody • výkon rozhodnutí lze vést jen se souhlasem soudu/státního zástupce, pokud se nejedná o pohledávku státu
Zajištění majetku obviněného (pokrač.) • zajištění se zruší:
pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno,
bylo-li trestní stíhání pravomocně zastaveno pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo
uplynuly-li čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu
nebo
skončilo-li
• soud zajištění zruší, pokud obviněný složí na účet soudu peněžitou jistotu ve výši pravděpodobného nároku poškozeného (§ 47a TŘ)
Trestné činy proti majetku • §§ 209 TZ – podvod:
objektivní stránka trestného činu: •
pachatel uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti
•
způsobí škodu na cizím majetku nikoliv nepatrnou – 5.000 Kč
subjektivní stránka – úmysl
trestní sazba: •
sazba 0 – 2 roky, škoda od 50.000 Kč do 500.000 Kč sazba 1 rok – 5 let, škoda od 500.000 Kč do 5 mil. Kč sazba 2 léta až 8 let, škoda nad 5 mil. Kč sazba 5 až 10 let
• § 211 TZ – úvěrový podvod
Trestné činy proti majetku (pokrač.) • §§ 220, 221 TZ - Porušení povinnosti při správě cizího majetku:
objektivní stránka trestného činu: •
majetek = veškerá aktiva společnosti, bez ohledu na to, zda se o nich účtuje
•
cizí = patří zcela nebo zčásti někomu jinému než statutárnímu orgánu, majetek obchodní společnosti
•
povinnost opatrovat nebo spravovat = zahrnuje i povinnost péče řádného hospodáře
•
škoda nikoliv malá = 25.000 Kč a více u úmyslného činu, 500.000 Kč a více u nedbalosti
subjektivní stránka – úmysl, hrubá nedbalost
trestní sazba: •
úmyslný trestný čin - základní sazba 0 – 2 roky, škoda od 500.00 Kč do 5 mil. Kč sazba 6 měsíců – 5 let, škoda nad 5 mil. Kč sazba 2 léta až 8 let
•
nedbalostní trestný čin - základní sazba 0 – 6 měsíců, škoda nad 5 mil. Kč sazba 0 – 3 roky
Trestné činy proti majetku (pokrač.) • Soudní rozhledy 117/2000 – souhlas valné hromady, informační povinnost
„V případě, rozhodne-li nejvyšší orgán právnické osoby nebo její kolektivní statutární orgán o prodeji majetku této právnické osoby se znalostí všech významných okolností za cenu, která se tvoří dohodou mezi prodávajícím a kupujícím a není nijak regulovaná, nelze fyzické osobě jako členu statutárního orgánu, která byla vázána rozhodnutím uvedených orgánů a prodej za takovou cenu skutečně realizovala, klást za vinu, že nedosáhla ceny příznivější. To neplatí, byl-li člen statutárního orgánu zavázán rozhodnutím příslušného orgánu právnické osoby k tomu, aby dosáhl, co nejvyšší kupní ceny, nebo jestliže člen statutárního orgánu neupozornil příslušný orgán právnické osoby na možnost dosáhnout podstatně příznivější ceny, resp. tuto příznivější cenu v uzavřené smlouvě nedosáhl, ač to bylo možné, a tím si počínal nehospodárně ve vztahu ke spravovanému majetku.“
• Soudní rozhledy 95/2004 – neobezřetné poskytování úvěru
„Jestliže obviněný ve funkci generálního ředitele banky rozhodl o poskytnutí úvěru za okolností, které nenasvědčovali možnostem dlužníka úvěr splatit (došlo k opakovanému poskytnutí mnohamiliónových úvěrů stejnému dlužníkovi, v krátkém časovém úseku, bez náležitého zajištění návratnosti finančních prostředků, přičemž byl i výrazně překročen limit čisté úvěrové angažovanosti stanovený tomuto dlužníkovi), pak takovým jednáním porušil svou zákonnou povinnost spravovat cizí majetek vyplývající z ustanovení § 194 odst. 5 obch.zák.“
Trestné činy proti majetku (pokrač.) • R 18/2006 – povinnost kontrolovat delegované „Jestliže povinnost obviněného vykonávat jako předseda představenstva akciové společnosti svou působnost s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5 věta první obch.zák. spočívá též v provádění kontroly, zda osoba, kterou představenstvo této akciové společnosti pověřilo provedením stavebních prací, postupuje na základě stavebního povolení, projektové dokumentace a s náležitým zajištěním realizace stavby oprávněnou osobou, a dojde-li v důsledku vědomého neplnění této povinnosti ke zřícení stavby a ke škodě velkého rozsahu, naplní tím znaky trestního činu obecného ohrožení …“
• 29 Cdo 2072/2000-84 – povinnost likvidátora vymáhat náhradu škody „Prvním z napadaných usnesení valná hromada uložila likvidátorovi, prověřit činnost předsedy představenstva a předchozího likvidátora z hlediska jejich hmotné či trestní odpovědnosti a podle výsledků uplatnit náhradu škody, případně učinit další odpovídající opatření. K tomu Nejvyšší soud uzavřel, že „úkol“ uložený likvidátorovi v tomto usnesení je pouhým připomenutím povinností, které pro něj vyplývají z jeho funkce, neboť z ustanovení § 71 odst. 5 a § 72 a násl. ve vazbě na ustanovení § 194 odst. 5 a 6 obch. zák. zcela jednoznačně vyplývá, že likvidátor je povinen po převzetí funkce prověřit, zda společnosti nevznikla škoda působením konkrétních osob a pokud vznik takové škody zjistí, domáhat se od odpovědných osob její náhrady.“
Trestné činy proti majetku (pokrač.) • § 222 TZ – poškozování věřitele „Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že: a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku, b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme, d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, f) předstírá splnění závazku, nebo g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
• subjektivní stránka – úmysl nepřímý • trestní sazba – sazba 0 – 2 rok (původně 1 rok), škoda nad 500.000 Kč sazba 6 měsíců až 3 roky, škoda 5 mil.Kč (nebo úpadek) 3 roky až 8 let
Trestné činy proti majetku (pokrač.) •
§ 223 TZ - zvýhodňování věřitele – nově nutná škoda nikoliv malá; nově přísněji trestné způsobení úpadku druhého – trest odnětí svobody 2 – 8 let
•
§ 224 TZ – způsobení úpadku – nově trestáno způsobení si úpadku, ne jen předlužení, a hrubá nedbalost namísto vědomé nedbalosti:
•
činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům.
§ 225 TZ – porušení povinnosti insolvenčního řízení – již není výslovně uvedeno nepodání insolvenčního návrhu
Trestné činy hospodářské • § 255 TZ – zneužití informace a postavení v obchodním styku – insider tradig a self trading „Kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků.“
Trestné činy hospodářské (pokrač.) •
R 41/1999 – uchopení korporátní příležitosti „Jestliže pachatel jako společník a jednatel stavební společnosti, jež byla vyhlášena vítězem výběrového řízení na dodávku stavebních prací, odstoupil s uvedením záměrně nepravdivých skutečností od realizace této dodávky a uzavřel s podnikem, který výběrové řízení vyhlásil, smlouvu o dodávce těchto stavebních prací jako účastník sdružení podnikatelů zabývajících se stejnou stavební činností, a to vše proto, aby se mohl ve větší míře podílet na zisku z provedení prací, naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 trest.zák.“
•
PR 6/2000 – tunelování „Nevýhodnost uzavřené kupní smlouvy může mimo jiné spočívat již ve skutečnosti, že jedna z organizací byla takovou smlouvou zbavena majetku sloužícího k jedinému reálně fungujícímu podnikání, a tím ji bylo znemožněno i to podnikání samotné, z jehož výnosu byla organizace v době před uzavřením smlouvy schopna uhrazovat své závazky, např. nesplacený bankovní úvěr. Nevýhodnost se může projevit též v nižší smluvní ceně, než za jakou mohl být určitý majetek jedné z organizací ve skutečnosti prodán, případně v tom, že byl prodán nesolventnímu kupujícímu, s dlouhou splatností kupní ceny, takže organizace, na jejíž úkor byla smlouva uzavřena, nemohla své závazky uhrazovat ani z prostředků získaných uskutečněným prodejem.“
V. Trestní odpovědnost právnických osob
Trestní odpovědnost právnických osob •
vztahuje se na všechny PO, mimo stát a územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci
•
místní působnost – tam, kde má PO sídlo, majetek, vykonává svou činnost
•
právnické osoby se mohou dopustit jen vybraných trestných činů: „Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), znásilnění (§ 182 trestního zákoníku), sexuální nátlak (§ 186 trestního zákoníku), pohlavní zneužití (§ 187 trestního zákoníku), kuplířství (§ 189 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), účast na pornografickém představení (§ 193a trestního zákoníku), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b trestního zákoníku), ohrožování výchovy dítěte (§ 201 trestního zákoníku), svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), podvod (§ 209 trestního zákoníku), pojistný podvod (§ 210 trestního zákoníku), úvěrový podvod (§ 211 trestního zákoníku), dotační podvod (§ 212 trestního zákoníku), provozování nepoctivých her a sázek (§ 213 trestního zákoníku), podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku), lichva (§ 218 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku)
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) •
poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz (§ 233 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), výroba a držení padělatelského náčiní (§ 236 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), neoprávněná výroba peněz (§ 237 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 trestního zákoníku), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 trestního zákoníku), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244 trestního zákoníku), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245 trestního zákoníku), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 trestního zákoníku), vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy (§ 259 trestního zákoníku), poškozování finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku), porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270 trestního zákoníku),
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) •
nedovolené ozbrojování (§ 279 trestního zákoníku), vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282 trestního zákoníku), nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 trestního zákoníku), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284 trestního zákoníku), nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294 trestního zákoníku), poškození lesa (§ 295 trestního zákoníku), neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (§ 297 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s odpady (§ 298 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300 trestního zákoníku), odnímání nebo ničení živočichů a rostlin (§ 301 trestního zákoníku), teroristický útok (§ 311 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci (§ 324 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§ 326 trestního zákoníku), přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku), nepřímé úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku),
Trestní odpovědnost právnických osob • zasahování do nezávislosti soudu (§ 335 trestního zákoníku), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 trestního zákoníku), organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340 trestního zákoníku), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 341 trestního zákoníku), neoprávněné zaměstnávání cizinců (§ 342 trestního zákoníku), křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (§ 346), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka (§ 349 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356 trestního zákoníku), účast na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), nadržování (§ 366 trestního zákoníku), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku).“
Trestní odpovědnost právnických osob • protiprávní čin spáchaný jménem právnické osoby nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti • trestný čin je přičitatelný PO: • bez dalšího, pokud jej spáchá: osoba oprávněná jednat jménem nebo za právnickou osobu, osoba vykonávající řídící nebo kontrolní funkci, osoba vykonávající rozhodující vliv na řízení, jestliže její jednání je alespoň jednou z podmínek následku, • zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, pokud ti jednají podle pokynu osob uvedených výše, nebo pokud osoby uvedené výše neprovedli to, co měli (tj. např. péče řádného hospodáře)
Trestní odpovědnost právnických osob • není vztah mezi trestní odpovědností FO a PO • trestní odpovědnosti PO nebrání, nepodaří – li se zjistit, která konkrétní osoba jednala • pokud FO spáchá trestný čin, který je přičitatelný PO, odpovídá každá z nich samostatně
Trestní odpovědnost právnických osob • přechod trestní odpovědnosti: • trestní odpovědnost přechází na všechny právní nástupce • od zahájení trestního stíhání, nemůže dojít k zániku, přeměně ani zrušení, ledaže to povolí soud • zajišťovací opatření - pokud jsou důvody předstižné vazby – může soud omezit dispoziční práva • pokud není, kdo by jednal jménem PO v trestním řízení, bude jí ustanoven opatrovník • uložení trestu musí respektovat zájmy poškozených a věřitelů, při uložení trestu zrušení právnické osoby budou při likvidaci uspokojeny pohledávky věřitelů
VI. Zajišťovací instrumenty
Zajišťovací instrumenty •
předběžné opatření - § 74 o.s.ř.
•
zahájení exekuce - §44a exek.řádu: • Po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.
•
zahájení insolvenčního řízení - § 111 insol.zák.: • Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. • Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. • Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.
Žaloba proti vypuzení z držby • § 1007 NOZ upravuje provizorní ochranu rušené držby (řízení o žalobách z rušené držby upraveno v § 176 až 180 OSŘ): (1) Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. (2) Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. • • • •
prekluzivní lhůta 6T/1R doplňuje již existující institut tzv. předběžného opatření (§ 74 a násl. OSŘ) velký důraz kladen na rychlost řízení ve věci samé rozhoduje soud usnesením – to má jen provizorní charakter, neboť se soud omezuje pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení
Relativní neúčinnost právního jednání • úprava v § 589 až 599 NOZ, nahrazuje dosavadní institut odporovatelnosti dle § 42a OZ • relativně neúčinné právní jednání = jednání, které zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele • §590 NOZ - věřitel se může dovolávat neúčinnosti: • právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám • právního jednání, kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám úmysl dlužníka věřitele zkrátit • právního jednání, jímž byl věřitel zkrácen a k němuž došlo v posledních dvou letech mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch této osoby • kupní či směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, pokud druhá strana musela v dlužníkově jednání poznat mrhání majetkem, kterým je věřitel zkracován • bezúplatného právního jednání, k němuž došlo v posledních dvou letech
Relativní neúčinnost právního jednání II • relativně neúčinné právní jednání je platné a účinné, věřitel se však může domáhat, aby jej soud ve vztahu k němu označil za neúčinné • věřitel může následně uspokojit svoji vykonatelnou pohledávku z toho, co neúčinným jednáním ušlo z majetku jeho dlužníka • rozsah majetku, z nějž se může věřitel uspokojení své pohledávky domáhat • to, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo • není-li to možné, má věřitel právo na odpovídající náhradu • § 593 NOZ / § 354 OSŘ - přináší věřiteli možnost vyhradit si právo dovolat se neúčinnosti právního jednání ještě před vykonatelností jeho pohledávky – nutnost oznámení výhrady tomu, vůči komu se věřitel může neúčinnosti dovolávat, prostřednictvím soudu, notáře či soudního exekutora
Kontakty
Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. Mgr. Ing. Marek Švehlík Purkyňova 74/2 110 00 Praha 1 Tel.: +420 603 170 109 E-mail:
[email protected]
