Aktuální témata výzkumu Geografie zemědělství • • • •
Hlad ve světě Nadprodukce Industrializace Regulace trhu (EU a SZP, atd.)
Přírodní podstata zemědělství a jeho industrializace • Biologická podstata • Maximalizace zisků a výnosů • Prostorová podmíněnost Zmíněné skutečnosti nezabránily industrializaci zemědělství, pouze odklonily jiným směrem
AGROINDUSTRIALIZACE Dva přístupy (omezení významu přírody ve všech fázích výroby potravin)
• 1 „Appropriationism“ •
Kapitalistické firmy – neschopnost industrializovat zemědělství jako celek • Pokusy - max. racionalizace, mechanizace a intenzifikace vybraných aspektů zemědělství • Určité typy činností byly následně se zemědělství vyvázané – nová průmyslová odvětví – propojení zpátky se zemědělskou prvovýrobou (kupovaná, placená služba) • Př.: vývoj a prodej GMO, nákum zem. Strojů, výstavba stájí….
• 2 „Substitutionism“ • •
Omezení různorodosti zeměděl. produktů – do podoby unifikovaných výrobků (pro zpracovatelské firmy – snáze odkupitelné zpracovatelné, trvanlivější Náhrada zem. výrobků syntetickými nezem. výrobky
„Commodty chains“ • Koncept, který sleduje tempo agroindustrializace v jednotlivých oblastech zemědělství • Analýza odlišností mezi jednotlivými plodinamive smyslu: - Pracovní náklady - intenzita industrializace - marketing farem atd.
„Commodty chains“ 5 fází: • Vědecké a technické postupy • Vlastní pěstování plodiny na farmě • Zpracování zemědělského produktu na farmě • Distribuce potravin vyrobených z dané plodiny • Spotřeba potravin vyrobených z dané plodiny
Globalizace zemědělství • • • •
Globální charakter regulací v zemědělství - koncept „Food regimes“ Rostoucí vliv nadnárodních korporací (TNCs) lepší pochopení dynamiky agro-byznysu – např.: - vznik systemu nadstatnich regulačnich organů - systematicke posileni dominance MDRs nad zemědělstvim v LDR
Sociální aktéři agro-byznysu • Kritika industrializačních a globalizačních přístupů • Podle něho se přehlíží role lidských aktérů působících v celém agro-byznysu • Př.: farmy s alternativní výrobní strategií • Environmentální aktivisté, hnutí proti GMO atd.
Potravinové problémy – hlad ve světě
Klasifikace zemědělství Subsistenční/Tržní • Rozvinutejší regiony – tržní zemědělství • Méně rozvinuté regiony – samozásobitelské (subsistenční)- výroba pro vlastní spotřebu
Subsistenční/Tržní Pět základních rozdílů: • Účel hospodaření • Podíl zemědělců na pracovní síle / zaměstnanosti • Využití mechanizace a dalších technologií v zemědělství • Velikost farmy / zemědělského podniku • Vztah zemědělství k dalším hospodářským odvětvím (agro-byznys)
Světové zemědělské regiony • nejrozšířenější je klasifikace připravená Derwentem Whittleseyem (Derwent Whittlesey, 1936). Klasifikace je založena na: • klimatických podmínkách, • převládajících zemědělských činnostech a zvycích, • stupni rozvinutosti daneho uzemi.
11 hlavních zemědělských regionů 5 typů LDRs: - „stěhovavé“ zemědělství - pastevecky nómadismus - intenzivní subsistenční zemědělství s dominanci ryže - intenzivní subsistenční zemědělství s dominanci jiné plodiny než je ryže - plantažni zemědělstvi („plantation“)
6 typů MDRs: - smišena rostlinna a živočišna vyroba - mlekarenstvi („dairying“), - pěstovani obilovin („grain“), - chov dobytka – rančerstvi („ranching“), - středomořske zemědělstvi („mediterranean“), - tržni ovocnictvi a zahradnictvi
Typy zemědělství 1 Stěhovavé zemědělství •
vlhke tropicke oblasti světa (Amazonie v Jižni Americe, středni a zapadni Afrika, ostrovy • jihovychodni Asie) • dohromady cca . ¼ povrchu Země, • živi se jim však jen asi 5 % populace světa; zakladni znaky: • zisk pozemku - posekani vegetace a spalenim zbytků („slash-and-burn-agriculture“), • využiti pozemku jen na velmi kratkou dobu (cca 3 roky) – do vyčerpání půdní živiny • environmentalni forma zemědělstvi v tropech (lesy při ni nejsou ničeny), • půda vlastněna celou vesnici, nikoliv jednotlivymi rodinami; typicke plodiny: vliv mistnich zvyků a chuti: • - jihovychodni Asie → ryže, • - Jižni Amerika → kukuřice, maniok, • - Afrika → proso, čirok (sorghum), • - kromě toho mistně: yam, cukrova třtina, banan, zelenina, … očekavana budoucnost: • - staly pokles rozlohy (cca o 100 tis. km2, tj. o 1 % ročně), • - nahradni land-use: těžba dřeva, chov dobytka, pěstovani tržnich plodin, • - narušeni mistni kulturni diverzity.
Pastevecký nomádismus („pastoral nomadism“): • suche klimaticke oblasti (severni Afrika, Středni Vychod, časti středni Asie) • - dohromady cca 20 % povrchu Země, živi se jim však jen asi 15 mil. obyvatel; zakladni znaky: • - pastva domestikovanych živočišnych druhů (→ mleko, kůže, srst / vlna, …), • - zviřata však nejsou chovana jako zdroj masa, hlavni obživou je obili (pěstuji jej např. ženy ve vhodnych mistech, zatimco zbytek skupin putuje se stady, či je ziskavano vyměnou s usedlymi subsistenčnimi zemědělci za živočišne produkty), • - silny smysl pro teritorialitu (kontrola uzemi nutneho pro přežiti skupiny, přesne vzorce migračniho chovani, někdy např. tzv. transhumance = sezonni migrace mezi pastvou v horach a nižinnach); typicke zviřeci druhy: • - severni Afrika, Středni Vychod → velbloud, ovce, koza, • - středni Asie → kůň očekavana budoucnost: • - pokles vyznamu teto formy zemědělstvi, • - snahy o přesidleni / usazeni nomadů např. v Čině, Kazachstanu (za byvaleho SSSR) a v některych statech Středniho Vychodu.
Intenzivní subsistenční zemědělství s dominancí rýže • hustě zalidněne oblasti ve vychodni, jihovychodni a jižni Asii (jihovychod Činy, vychod Indie, čast jihovychodni Asie); zakladni znaky: • - male pozemky (nejmenši na světě) na jednotlive rodiny → dokonale propracovane metody zemědělstvi (terasovani strmych svahů), • - pěstovani semenačků na zaplavenych poličkach (tzv. sawah, někdy tež nespravně paddy) • v některych oblastech sklizeň dvoji urody za rok → jih Činy, Taiwan, zřidka v Indii (podminkou je tepla zima), obvykle je take v zimě pěstovana jina plodina – např. ječmen.
Intenzivní subsistenční zemědělství s dominancí jiné plodiny než je rýže •
hustě zalidněne oblasti jižni, jihovychodni a vychodni Asie se suššimi lety a drsnějšimi zimami ve srovnani s předchozim typem (vnitrozemi Indie, severovychod Činy); zakladni znaky: • - stejne jako předchozi typ - male pozemky (nejmenši na světě) na jednotlive rodiny → dokonale propracovane metody zemědělstvi (terasovani strmych svahů), • - v některych oblastech (přihodnějši podnebi) sklizeň dvoji urody za rok → důmyslne střidani pěstovanych plodin; typicke plodiny: • - pšenice, • - ječmen, • - dalši druhy obilovin (proso, oves, kukuřice, čirok / sorghum), • - luštěniny, • - soja, • - tržni produkce bavlny, lnu, konopi a tabaku; Čina (oba předchozi typy subsistenčniho zemědělstvi) → modifikace tradičniho způsobu zemědělstvi (pilitika Velkeho skoku) → vznik společnych zemědělskych komun → fiasko
Plantážní zemědělství („plantation“) • oblasti tropů a subtropů (Latinska Amerika, Afrika, Asie); zakladni znaky: • plantaže jsou sice převažně lokalizovany v LDRs, nicmeně vlastněny a spravovany jsou obvykle evropskymi a americkymi společnostmi, • tržni pěstovani plodin → prodej na trzich v MDRs, • specializace velkych farem pouze na jednu, maximalně dvě plodiny, • plantaže jsou obvykle lokalizovany v řidce zalidněnych oblastech → nutny dovoz pracovnich sil (důsledkem toho byla v minulosti např. nucena migrace z Afriky do Ameriky), • předzpracovani plodin na plantažich před exportem → sniženi hmotnosti, zlevněni přepravy; typicke plodiny: • - bavlna, kaučukovnik, • - cukrova třtina, • - kavovnik, čajovnik, kakaovnik, • - tabak, • - bananovnik, • - palma olejna,
Smíšená rostlinná a živočišná výroba • zapad USA, značna čast Evropy (Francie až Rusko); zakladni znaky: • - kombinace rostlinne a živočišne vyroby (většina plodin je zkrmena zviřatům, podnik „živi“ předevšim prodej živočišne produkce – maso, mleko, vejce, …), • - rovnoměrnějši rozloženi pracovni zatěže v průběhu roku, • - redukce sezonnich variaci v urovni přijmů, • - střidani plodin (rotačni system); typicke plodiny: • - pšenice, • - kukuřice, • - dalši druhy obilovin (ječmen, žito, …), • - soja (USA).
Mlékárenství •
zemědělske podniky, dřive uzce vazane na blizkosti velkych městskych regionů • (severovychod USA, jihovychod Kanady, severozapadni Evropa, Rusko, Australie, Novy Zeland, …) – v uvedenych regionech je vyrobeno a spotřebovano cca 60 % světove produkce mleka; • dohromady cca 20 % zemědělske produkce zapadni Evropy a Severni Ameriky; zakladni znaky: • - rychle tempo urbanizace v 19. stoleti → růst poptavky po mlece → vznik tržniho mlekarenstvi, • - dřive velmi uzka vazba na blizkost ke spotřebitelům (max. 50 km od města), dnes v důsledku rozvoje dopravnich technologii tato vazba vyrazně oslabila, • - specializace regionů (např. na Novem Zelandu – největši světovy producent mlečnych vyrobků – tvoři čerstve mleko na produkci mlečnych vyrobků jen 5 %, ve srovnani s 50 % ve Velke Britanii → přičinou je vzdalenost Noveho Zelandu od hlavnich světovych trhů – zapadni Evropy a Severni Ameriky), • - mlekarenstvi je naročne na množstvi pracovni sily → ekonomicky poměrně naročne odvětvi.
Pěstování obilovin •
oblasti přiliš suche pro rozvoj smišene a rostlinne živočišne vyroby: Severni Amerika (USA, Kanada – winter wheat area × spring wheat area), Argentina, Australie, Evropa (Francie, Velka Britanie, Ukrajina, Rusko); zakladni znaky: • - zakladni rozdil oproti typu smišene rostlinne a živočišne vyroby spočiva v tom, že většina produkce je pěstovana primarně na vyrobu potravin, nikoliv na krmeni; typicke plodiny: • - pšenice (nejdůležitějši obilovina, vyšši cena ve srovnani s ostatnimi plodinami → snazši skladovani a efektivnějši doprava na velke vzdalenosti → exportni plodina ve světě č. 1), • - žito, • - oves, • - ječmen.
Chov dobytka – rančerství •
semiaridni a aridni oblasti nevhodne pro rostlinnou vyrobu: Severni Amerika (zapad USA a Kanady, sever Mexika), Jižni Amerika (pampy v Argentině, jižni Brazilii a v Uruguai), Středni Vychod (středni Asie – postsovětske republiky), jižni Afrika, Australie, Novy Zeland; zakladni znaky: • - tržni pastva dobytka → prodej živočišnych produktů (zejmena maso, dale vlna, kůže, …), • - zvlaštni kulturni vyznam rančerstvi v USA (ranče, lidove zvyky, …); typicke zviřeci druhy: • - USA → dobytek, • - Jižni Amerika → dobytek, ovce, • - Australie → spiše ovce, • - zbytek světa → take spiše ovce.
Středomořské zemědělství („mediterranean“) • středomořske klima (podobne přirodni podminky): Středomoři, Kalifornie, středni Chile, jihozapad Jihoafricke republiky, jihozapad Australie; zakladni znaky: • - rostlinna i živočišna vyroba, ale rostlinna dominuje, • - někdy praktikovana transhumance → ovce a kozy se v zimě pasou na pobřeži, v letě v horach; typicke plodiny: • - většina světove produkce oliv, vina, ovoce a zeleniny (staty kolem Středozemniho moře, zvlaště Italie, Francie a Španělsko → ⅔ světove produkce vina), • - obiloviny (min. . zemědělske půdy), • - Kalifornie → citrusove plody.
Tržní ovocnictví a zahradnictví („commercial gardening“) • jihovychod USA (dlouha letni sezona, vlhke klima, dostupnost velkych trhů – Bost-Wash aj.); zakladni znaky: • - vysoce efektivni způsoby hospodařeni (mechanizace, experimenty, specializace farem); zakladni plodiny: • - jablka, třešně, salat, houby, rajčata, …, • - specializace na „luxusni“ zboži pro bohatši vrstvy spotřebitelů (jahody, asparagus, …).
Rostlinná výroba světa
Druhy zemědělství • • -
Intenzivní zemědělství ve více zalidněných oblastech, na menší rozloze intenzivní využívání mechanizace a chemizace vysoké hektarové výnosy Nizozemsko, Dánsko, Alpské země Extenzivní zemědělství rozsáhlé plochy v řídce zalidněných oblastech nižší hektarové výnosy Kanada, USA, Brazílie, Mexiko
Druhy zemědělství • • -
Příměstské zemědělství rozsáhlé skleníkové plochy u velkých měst produkce plodin určených k okamžité spotřebě (zelenina, ovoce) Plantážní zemědělství v tropických a subtrop.oblastech v rozvojových zemích poměrně vysoká úroveň
Rostlinná výroba světa • RV tvoří 2/3 produkce světového zemědělství, • Vyspělé státy: méně 50 %, • Méně rozvinuté státy: 70-80% Pro zemědělství je využíváno přibližně 1/3 souše. • 11% orná půda • 24% louky a pastviny • 1% plochy s trvale pěstovanými rostlinami (sady, plantáže, vinice)
Rostlinná komodita
• • • •
Rostlinnými komoditami se rozumí polní a speciální plodiny pěstované pro své hlavní i vedlejší produkty: k lidské výživě a konzumaci, k výživě hospodářských zvířat i k technickému a farmaceutickému užití, jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické a speciální plodiny
Rostlinná produkce • • • •
A POTRAVINY B TECHNICKÉ PLODINY C POCHUTINY D KRMOVINY
• potraviny a krmiva – 90% RV • dominantní a nejdůležitější postavení mají obilniny (podíl na RV 50-60%)
A POTRAVINY 1) obiloviny 2) hlíznaté plodiny 3) luštěniny 4) ovoce a zelenina
B TECHNICKÉ PLODINY 1) plodiny pro výrobu cukru 2) olejniny 3) textilní plodiny 4) ostatní typy plodin
C POCHUTINY 1) plodiny pro přípravu nápojů 2) kořeniny 3) plodiny lékařského významu
D KRMOVINY 1) krmoviny na orné půdě 2) TTP
Obiloviny • Najrozšířenější odvětví RV, • Slouží přímo na výživu nebo jako krmivo • Jejich podíl na výživě je: 15 % Austrálie a Oceánie 65 % Ásie • významná exportná skupina, • 50 – 60 % produkce RV • Obiloviny = 50% ornej pôdy, • plochy pôdy klesajú z dôvodu urbanizácie, devastácie. • Vývoj produkce obilovin má za posledních 60 let vzestupnou tendenci
Obiloviny Národohospodářský význam • Výživa (přímo i krmivo) • Dlouhodobé skladování • Přeprava na velké vzdálenosti • Minimální ztráty • Rozhodující význam při tvorbě potravinových rezerv • 1/5 světového obchodu
Obiloviny • Největší význam ve výživě obyvatelstva má rýže a pšenice • Největší podíl na růstu sklizně obilovin má pšenice, rýže a kukuřice (78 % světové produkce obilovin) • Ječmen, proso a čírok stagnujou • Produkce žita a ovse neustále klesá
Obiloviny Vyspělé země: • Hlavní konzumní obilovina je pšenice Méně vyspělé země (situace je pestřejší): • Střední Amerika – kukuřice (70 % přímá spotřeba) • JV část Jižní Ameriky - pšenice • Ásie - rýže • Afrika - čirok a proso (50 %) plus kukřice
Obiloviny Vyspělé země: • Tendence k poklesu spotřeby konzumného obilí na 1 obyvatele • Zvyšuje se podíl spotřebovaných obilovin jako krmivo (jadrná krmiva) • 65 % - 80 % produkce obilí se zkrmuje Méně vyspělé země: • Růst spotřeby konsumného obilí na 1 obyvatele dlouhodobého charakteru • Státy odkázané na dovoz z vyspělých zemí
Světová obilnice oblast jihu a východu Evropy (pontická) - sev. Kazachstán - hl. pšenice, kukuřice, žito, ječmen a oves oblast severoamerická - od kanadsko-americ hranic po jižní okraje centrální části USA - hl. pšenice, kukuřice a oves oblast jihoamerická (Laplatská) - hl. pšenice a kukuřice oblast Asijská (západní Indie a jižní Čína) - v případě nedostatku obilovin na S polokouli se stanou exportní komoditou - hl. rýže, částečně pšenice a proso oblast Australská (JV Austrálie) - hl. pšenice
Obiloviny - Pšenice • Nejvýznamnější • Nejnáročnější obilovina mírných šířek • Těžiště její kultivace je v stepnýchčernozemních oblastec S polokoule s ročním chodem srážek kolem 500 mm • Sklízí se na všech kontinentech a všech klimatických pásmech, po celý rok • Příznivé předpoklady pro mezinárodní obchod
Obiloviny - Pšenice • Více než 30 % osevních ploch obilovin na světě • Největší dynamika rozšiřování osevů, sklizní, hektarových výnosů a postavení ve světovém obchodu s potravinami • Světová produkce 600 mil. Tun s maximem v roce 2004 (627,1 mil tun) - nejvíce připadá na Asii 41,9 % - Evropa 32 % - Severní Amerika 13,5 % • Od 50. let se roční světová produkce se zvýšila téměř 3,5 krát
Obiloviny - Pšenice Největší produkční oblasti: • Dální východ – Severočínská nížina • Jižní Asie – SZ Indie, přilehlé oblasti Pákistánu • Evropa s 40%, kde jsou dvě významné oblasti pěstování: a) Východoevropská pšeniční oblast pšeničný pás - povodí Dunaje přes Ukrajinu, Severni Kavkaz, Povolží až po jižní Ural b) Západoevropská oblast pšeničný pás - sev. Francie, Itálie a hnědozemní oblasti Německa. • Severní Amerika vypěstuje 25%, pěstování se soustředí a) na prérie do povodí Mississippi (Kansas, Oklahoma, Severní a Jižní Dakota), b) provincie Kanady (Manitoba, Saskatchewan) Kanada a USA jsou největšími exportéry (60% ze světového exportu)
Obiloviny - Pšenice Významnou přebytkovou oblastí s velkými vývozy jsou: • JV Austrálie • Argentina (oblast řeky La Plata) Pro produkci pšenice je typická: • Vysoká mechanizace • Vysoká produktivita práce • Vysoká rentabilita • Kolísavá intenzita Celosvětový průměr ha výnosů 2,7 t/ha • ZE země více než 7 t/ha (Nizozemí, Belgie, Německo) • Největší světový producent Čína 110 mil tun ročně • Dále nasleduje Indie, USA, RUSKO, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina
Obiloviny - Rýže • světová produkce 500-550 mil. tun • monzunová Asie je dominantním producentem rýže, ale i spotřebitelem • Čínsko-japonský region produkuje 40% • Indický region (zahrnuje i Bangladéš a Pakistán) 30% • jihovýchodní region (Indonésie,Tajsko, Barma) 20%
Obiloviny – kukuřice • světová produkce 500-550 mil. tun • 50% se pěstuje v USA – JV (kukuřičný pás Ohio, Indiana, Illions, Iowa) • 20% se vypěstuje v Asii (nejvíce v Číně) • Latinská Amerika (Brazilie, Mexico, Argentina) 12% • Evropa 10% v Dunajské nížině a na Ukrajině
Obiloviny
Žito (rye)
• hlavní produkční oblast je střední a východní Ječmen (barley) Evropa, kde se vypěstuje zhruba 30 mil tun (80% • světová sklizeň dosahuje světové produkce), 180 mil. tun z toho Evropa zbylých 20% pochází ze produkuje 70%, severní Sev. Ameriky, Číny a Amerika 15% a 11% Turecka Turecko s Čínou
Oves (oats)
Proso (millet)
• je druhá nejdůležitější plodina v Evropě, kde se také pěstuje 60% světové produkce, v Severní Americe se vyprodukuje 25%
• celosvětově se vypěstuje 110 mil. tun z toho v Asii (Čína, Indie) 40%, Sev. Amerika 22%, Afrika (Nigérie) okolo 20%, Lat. Amerika (Argentina, Mexiko) 15%
Hlízovité plodiny • MÍRNÝ PÁS
• brambory
• • • • •
TROPICKÉ OBLASTI maniok, jamy, bataty, taro, aj.
Hlízovité plodiny Brambory • pravlastí je jihoamerický kontinent (Peru), evropané se s nimi setkali v 16. století při pronikání Španělů • Světová produkce zhruba 310 mil tun, pěstování je rozšířeno od 70o sev.. šířky až po 60o jižní šířky a do výšky 2000 m n m. Evropa a Asie spolu 80% (40+40) světové sklizně • Produkce: 1. Čína, 2. Rusko, 3. Indie, 4.USA, 5. Ukrajina, 6. Polsko • Hektarový výnos: Nový Zéland 442 kg/ha, následují Dánsko, V. Británie a Nizozemí • Nizozemí, Německo a ČR jsou důležitými producenty sadbových brambor v Evropě a také exportéry
MANIOK (KASAWA) • původ: J Amerika • půdy s nízkou úrodností, 6–10 měsíců vegetační období, 1–5 m • základní potravinová složka pro více než 500 mil. lidí • mouka na chléb, pivo, ocet, čistý škrob (tzv. tapioka), Gari, Fufu, … • Krmivo,manioková moučka – prasata, skot, ovce, kozy
MANIOK • Oblasti pěstování: • Z, Stř., V Afrika – Gambie, Guinea, Ghana, Nigérie, Burundi, Keňa, Madagaskar, … 190 mil. tun/rok = 55 % • Latinská Amerika – Brazílie, Bolívie, Guyana, Dominikánská republika, = 18 % • JV, J Asie – Thajsko, Indie, Laos, Filipíny, Východní Timor, Indonésie, = 28 % • Oceánie – Papua-Nová Guinea, …
2. BATATY • • • •
„sladké brambory“ původ: Stř. Am. – Peru, Kolumbie povijnice batátová (jedlá) vyžadují větší množství slunečního záření • listy – krmivo pro hosp. zvířata (prasata) • Asie (Čína 84 %, Vietnam, Indonésie), Afrika (Uganda, Nigérie) • 130 mil. tun/rok
3. JAMY • původ: Afrika, J-V Asie • 100 druhů, popínavá rostlina • pěstování i v sušších oblastech – Afrika (Nigérie 65 %, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Benin), Asie, Oceánie • 35–40 mil. tun/rok • složité zpracování hlíz na mouku • náročné na pracovní sílu
4. TARO • kolokázie jedlá • 1–2 m, vodní rostlina • Afrika (Nigérie, Ghana), JV Asie (Čína), Oceánie … • vařené, pečené, smažené, suší a melou se na mouku, výroba škrobu,… • řapíky, mladé listy – zelenina • okrasná rostlina
LUSKOVINY • •
• •
• • • •
Luštěnina = luskovina, je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku a sóju. mají vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s baktériemi, díky čemuž vyžadují méně hnojiv. obsahují značné množství vitaminů skupiny B, poměrně dost nerostných látek, o polovinu méně vápníku než mléko, fosfor a stejné množství železa jako žloutek. Postrádají vitaminy A a C. Až na sóju jsou všechny chudé na tuky Luštěnina = luskovina, je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku a sóju.
Význam pěstování luskovin • Nejefektivnější producenty bílkovin • Na stejné ploše dva až tři krát více než obiloviny • Jejich kultivace - řešení problému nedostatku bílkovin v méně vyspělých zemích • Agrochemické hledisko – zlepšují půdní srukturu a obohacují ji dusíekem • Vhodné jako mrziplodiny • Jejich zavádění do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ost. zem. Plodin • Některé plodiny (sója, podzemnice olejná) mají značný význam i jako olejniny
Pěstování luskovin • Pěstují se na celkové výměře 120 mil. Ha, z toho: • 45 % osetých ploch sója • 25 % osetých ploch fazole • 10 % osetých ploch hrách a cizrna • 6 % osetých ploch bob • 2 % čočka
Sója • • • • •
Semená bohatá na bílkoviny (40 %) Semena bohatá na oleje (20 %) Mnohostrannost využití Produkty: Rostlinné oleje, mouka, rostlinné mléko, smetana, sýr, • Krmivo v živočišní výrobě
Produkce soje • Produkce • Sója se pěstuje v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu. • Většinou je zavlažována pouze dešťovými srážkami, začíná se však rovněž používat umělé zavlažování. • Sója je sice poměrně rezistentní k teplotním extrémům, ale její růst může být výrazně zpomalen při teplotách pod 18°C a nad 35°C. • Za vhodných podmínek může sója vytvořit až 400 lusků obsahujících 1 až 5 semen. • Při zavlažování má sója tendenci zvyšovat obsah proteinu na úkor oleje.
Sója • Co se týče objemu sklizně je nejvýznamnější luskovinou • Průměrná roční světová sklizeň dosahuje téměř 190 milionů tun ročně • Největší producenti: • USA a Brazílie – odtud pochází 62 % světové produkce • Následuje Argeentína, Čína, Indie
GMO sója • Celá rostlina • Tzv. geneticky modifikovaná neboli transgenní sója se podle odhadů podílí na světové produkci asi 65 procenty. • Je však obtížné stanovit přesný podíl, protože v některých zemích je nebo byla geneticky modifikovaná sója pěstována neoficiálně (Argentina), nebo přímo ilegálně Brazílie a Rumunsko
