AKTUALIZOVÁNO v červnu 2014
Část 08 Zakládání JZD /1 Velké společenské změny, spojené často s křivdami vůči jednotlivcům a nesmírnými škodami národohospodářskými, na nichž se, ostatně jako všude, ochotně podíleli místní horlivci, zažila i naše obec. Kdeže zůstalo zbožné přání kronikáře z roku 1949, že při budování socialismu přestane být člověk člověku vlkem?! Podle sovětského vzoru a na základě zákona o JZD, který schválilo Národní shromáždění 23. února 1949, začala se zakládat jednotná zemědělská družstva – JZD. Ždírečtí hospodáři se už dříve zabývali myšlenkou založení hospodářského družstva, které by mohlo, při spojení prostředků a sil několika zemědělců a při společném využívání nákladnější mechanizace, usnadnit a zefektivnit hospodaření. Vodní a meliorační družstvo už zde existovalo od války a tři větší zemědělci (Benc, Daniel a Fidler) společně zakoupili lehký Melicharův samovazač, který utáhli tři koně. Komunisti po únoru 1948 měli však o družstevním hospodaření zcela jiné představy: kolchozy, třídní boj, rozkulačování. Můžeme říct, že se jim to beze zbytku podařilo. /2, 3 První počátky socializace ždíreckého zemědělství zaznamenává zdejší kronika v roce 1950: V rámci socialisace vesnice bylo v zimě vyvinuto úsilí založiti ve zdejší obci Jednotné zemědělské družstvo – JZD. Byl ustaven přípravný výbor s několika menšími zemědělci i bezzemky, který ke konci roku 1950 měl již 27 přihlášek. Zdejší střední zemědělci odmítali zapojiti se do JZD a hospodařili dále individuálně ... V létě a na podzim byla použita forma skupinového obdělávání polí, oralo se společně několika páry koní ... V cihelně Rudolfa Pujmana v Novém Ransku zřízena byla státní traktorová stanice, jako pobočný závod STS v Malči. Následujícího roku 1951 tlak na založení JZD opět zesílil: Nutnost uvedení JZD v život se stále naléhavěji projevovala. Opuštěné hospodářství Šupitových bylo těžkým problémem. Nakonec však byla věc vyřešena, příslušné dodávky byly rozvrženy na jednotlivé rolníky [!] a k utvoření JZD nedošlo opět ... Stálé pokusy o utvoření JZD nepřinášely výsledku. Mnoho schůzí se konalo, zástupci okresu a kraje přicházeli přesvědčovati o výhodách nového způsobu hospodaření. V dubnu konána exkurse zdejších zemědělců do Sloupna, kde JZD dobře prosperuje. V červenci byly ustaveny žňové hlídky k uchránění úrody před požáry. Dva muži před a dva po půlnoci procházeli vesnicí, střežíce výsledky práce občanů. /4 1
- Čti: násilná kolektivizace podle ruského vzoru a uloupení majetku zděděného po předcích. - Nešlo o „rozkulačování", ale o násilné zahánění do kolchozů. Rolníky zastrašit, sebrat jim půdu, kterou dostali od revoluce a pak je zase na tu půdu vrátit – ale už jako nevolníky. Byla to druhá občanská válka – nyní proti rolníkům. Byl to velký přelom – zlomila se páteř Ruska ... Solženicyn: Souostroví GULAG. 3 - Provádíme návštěvu dánských zemědělců po Hané a jsme svědky jejich nelíčeného obdivu pro vyspělost našeho zemědělství. Dr. Jiří Hejda, 1922. - Naše zemědělství je sto let za vopicema. Václav Havel po návštěvě Dánska, 1990. 4 - Do tzv. žňových hlídek povinně nastupovali všichni muži. Hlídky byly dvou- později tříčlenné. Sestávaly z požárníka, jednoho „spolehlivého" občana (člena KSČ) a třetím do počtu mohl být pod dozorem i občan nespolehlivý. Hlídka měla „hlavní stan" v hasičárně, kde jeden její člen stále „hlídal“ a druzí dva chodili po obci a dozírali, aby nějaký třídní sabotér nezapálil úrodu či družstevní stoh. Těmito i tisíci jinými neméně primitivními způsoby se tehdy vyvolávala psychóza strachu a vzájemného podezírání a rozdmychávala nevraživost mezi lidmi a hysterie proti Západu. Vycházelo se přitom ze Stalinovy teze o zostřování třídního boje v období budování socialismu, která, ochotně naplňována jeho poslušnými vazaly, způsobila tolik lidského utrpení a tolik nedozírných hospodářských, kulturních i morálních škod. 2
Žně se pro nepříznivé počasí opozdily, takže vázlo plnění dodávek oproti stanoveným termínům. Ježto nedošlo ke zřízení JZD, bylo okresem nařízeno odebrání a vyvlastnění velké mlátičky a řezačky zdejšímu zemědělci Bencovi. [Zvýrazněno při přepisu.] Bylo intervenováno, aby tyto stroje byly ponechány, neboť na nich prováděli výmlat malí zemědělci, přesto však k odebrání strojů došlo. Vykoupené obilí bylo uskladňováno v sálech zdejších hostinců. – K této části kronikářského zápisu dlužno podotknout, že není zcela přesný. K odebrání strojů nedošlo totiž jen u Benců, ale postupně i u některých ostatních rolníků, o kterých se předpokládalo, že jejich vliv brání založení JZD. Byly zabaveny (tj. bez náhrady uloupeny!) mlátičky, elektrické motory, dokonce i řemeny k mlátičkám (!), jediný samovazač ve vsi i jiné stroje, a rolníkům byli násilím odstěhováni i lidé u nich zaměstnaní. /5 Dodávková povinnost ovšem snížena nebyla. Protože navíc nad sedláky jako Damoklův meč stále visela hrozba uvěznění a vystěhování z rodné usedlosti s celou rodinou, nezbývalo než přihlášku do JZD „dobrovolně" podepsat. K přelomu došlo v roce 1952, který ... byl pro Ždírec nad jiné významný tím, že na podzim konečně došlo k založení JZD. A to ne JZD, které by jen tak vegetovalo, proto, že si to vláda přeje, nýbrž JZD naplněného vůlí a silou dokázati, že když se chce, i ve Ždírci dovedou v JZD hospodařiti dobře, ba lépe než družstva ostatní. Nešlo to ovšem tak snadno, jak snadno se to napíše: V březnu se konaly instrukční schůze zástupců ONV směřující k založení JZD. Ty neměly ve Ždírci úspěch a k založení JZD bylo stále tak daleko jako dříve ... Na jednu schůzi dostavil se referent Frič z Chotěboře dobře informovaný o všech záležitostech JZD, o výhodách, které ze společného hospodaření vyplynou. Před zemědělce byl též postaven problém obhospodařování celého hospodářství Šupitových a řady opuštěných polí. Zemědělci odcházeli z této schůze zvikláni ve vytrvalé vůli hospodařiti dále starým způsobem. Situace zrála. V létě, až do září, opět ustaveny žňové hlídky, tentokrát po třech lidech. Na nové schůzi dne 7. září došlo mezi zemědělci k rozhodnutí založiti JZD. Byly sháněny informace jak uskutečniti toto důležité rozhodnutí ... Ze řad MNV a KSČ byly ustaveny dvojice dobře informovaných občanů, které obcházely ty zemědělce, kteří neměli dosud důvěru k novému způsobu hospodaření ... Houževnatě vysvětlovali a přesvědčovali [...a vyhrožovali!]. Bylo tak získáno celkem 26 členů družstva, vesměs výkonných zemědělců. Jen několik zemědělců, kteří se nedali přesvědčiti, zůstalo ne zapojeno. Dne 26. září konala se první schůze JZD a zrovna bez dlouhého rozmýšlení k práci. Rozhodnuto provésti rozdělení pozemků na hony, provésti společné ustájení dobytka, stavbu kravína. Od 1. ledna zavésti třetí typ družstva. Předsedou byl zvolen František Dočekal, dosavadní předseda místního JSČZ [Jednotný svaz českých zemědělců], který se ujal svých úkolů s chutí a plnou silou. Nebylo pochopitelně všechno tak idylické, jak to v duchu té doby líčí kronikář. Ve Ždírci bylo JZD založeno k 1. lednu 1953, ovšem po předchozí politické kampani a násilném „přesvědčování" zemědělců vysokými dodávkami, nepovolováním domácích 5
- Ke kuriózní situaci došlo v případě Denise Alexejeviče Kovaleva, bývalého donského kozáka uprchlého před rudým vražděním na Donu, který byl od roku 1922 kočím v hospodářství u Fidlerů a žil zde už třicet let jako člen rodiny. Toho komunistická moc násilím přestěhovala na hospodářství státního statku v Dobkově. Tam mu ale nikdo neuvařil co on rád, nikdo mu nevypral ani nespravil prádlo, nikdo nepoklidil v přidělené cimřičce. Nebyl už vykořisťován sveřepým kulakem, ale jinak se o něj nestarali. Denis proto po krátkém čase přišel s prosíkem, aby ho pustili zpátky do Ždírce. Vyřešilo se to tak, že byl přijat za člena ždíreckého JZD a bydlel u Fidlerů jako dřív. Zanedlouho se ve Ždírci dokonce oženil.
zabíjaček i jiným šikanováním, jako byly policejní prohlídky, vyhrožování, zvyšování dodávek, zabavování strojů i lidí. Na ONV v Chotěboři povolovala zabíjačky Emilie Vašíčková ze Sobíňova (později skončila v blázinci), které se přezdívalo „Nezabiješ!", neboť kulakům zabíjačku většinou nepovolila. V každé vsi musel být také odhalen nejméně jeden třídní nepřítel – kulak /6 a náležitě, pro výstrahu ostatním a pro jejich přinucení ke vstupu do JZD, potrestán vystěhováním z rodné obce, žalářováním a zabavením veškerého majetku.
František Dočekal z čp. 56 – první předseda JZD Josef Mísař z čp. 37, bývalý předseda MNV, mně k tomu při jednom rozhovoru důvěrně sdělil: „Ve Ždírci bylo vybráno osm kulaků, například i živnostník František Mísař ze správkárny. Agitátor ze Sobíňova, jehož jméno už si nepamatuji, trval na jejich vystěhování. Ale Akční výbor, MNV a zvláště Minda Janáček se proti tomu postavili.“ (Za „kulaky" byli ještě označeni František Benc, František Fidler, Jan Daniel, František Novotný, Miloslav Láznička, Jan Wasserbauer, Richard Starý, Josef Dočekal. Újezdním tajemníkem byl tehdy Ledvinka z Rozsochatce. Informace ovšem nutno brát s určitou rezervou, protože „Pepouš" Mísařů byl tehdy jedním z místních vlivných komunistických funkcionářů a jeho matka, „stará Mísařka Krejčka“, horlivou propagátorkou JZD.) Takže ve Ždírci ke krajnosti vystěhování nedošlo. Právě tak jako za okupace vedli obec naštěstí lidé, kteří přece jenom neztratili všechnu soudnost. 6
- Kulak ... Jak jsme tohle slovo doma nesnášeli. Komunisti je převzali z ruštiny. V překladu mělo více významů – vesnický boháč, skrblík či pěst. Kulakem byl každý zemědělec s výměrou nad dvacet hektarů, ale v řepařské oblasti již s osmi a v obilnářské s deseti hektary. Mohl jím být ale i sedlák s menší výměrou pozemků, pokud provozoval živnost – obchod, řeznictví, pohostinství, mlýn – nebo se věnoval ovocnářství, vinařství či chmelařství a potřeboval námezdní pracovní sílu. Vlastně to byl každý samostatně hospodařící rolník, jenž nechtěl vstoupit do JZD. Jindřich Hašek: Zelený baron. Reflex č. 22/2008. - V období tzv. kolektivizace vesnice po roce 1949 likvidaci takřečených kulaků, nelidské vyhánění z jejich usedlostí, neprováděly pouze orgány státní moci. Ve špinavé práci jim pomáhaly také orgány místní správy. Národní výbory, prostě „sousedé“ ... Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí. Kulak ve své zlobě notoricky popíjí, zatímco se družstvo hospodářsky rozvíjí. Už nechceme pány, nechcem ani kulaci, rozoráme meze, zpíváme si při práci. Pepa Fousek: Kulakovic Anička (úryvek)
Hospodaření JZD V roce 1953 vypukla červenka, obávaná nakažlivá nemoc vepřového bravu, na kterou ve Ždírci uhynula téměř všechna prasata. O JZD ždírecká kronika zaznamenala: Pokračovalo se ve vyměřování honů, v konsolidaci zemědělské půdy, při čemž byly rozorávány meze. Bylo rozhodnuto postaviti kravín na poli za potokem od Dočekalových ... Se stavbou kravína začalo se začátkem listopadu. Byla upravena cesta ke staveništi, můstek přes potok a začalo svážení materiálu. Ke konci roku byly svezeny cihly, vykopána vápenka a nahašeno vápno ... Zavedením 3. typu JZD k 1. lednu 1953 bylo dne 31. prosince 1952 provedeno společné ustájení hovězího dobytka v několika stájích. Družstevníkům – zemědělcům bylo ponecháno 0,5 ha půdy a jedna dojnice co záhumenek ... Ve snaze pomoci v těžkých začátcích družstvu, usnesli se členové i někteří nečlenové, že práce vykonané do 31.12.1952 již pro družstvo, vykonají zdarma, nebudou je počítati. Na stavbu kravína povolen úvěr 1 milión Kčs. Se splácením dluhu bude započato teprve za 3 roky po dokončení stavby. Dále družstvu povolen úvěr k nákupu osiva a sádí a k nákupu hnojiv. O finanční stránku má tedy družstvo ve svých začátcích dobře postaráno. Hůře to jde již s opatřením železa (travers) na stavbu kravína. Až do konce roku nepodařilo se toto vyřešiti. Vlastní stavba kravína byla zahájena 28. března 1953 a brigády konaly se pak s větší či menší intensitou až do konce roku.
Brigády na stavbě kravína (1953) Rok 1953 začínal pro družstvo nadějně: V Praze konal se v únoru sjezd zástupců JZD /7, kterého se zúčastnil též předseda zdejšího JZD František Dočekal. Byly tam projednány návrhy na nové stanovy pro JZD. Z prvních vzorových stanov JZD je zajímavé číst i po letech: Pracující rolníci se dobrovolně sdružují ... aby dosáhli vítězství nad kulaky a všemi vykořisťovateli ... všechny meze se rozorají a vytvoří se velké scelené lány ... [Zde dovolte malé odbočení. V odborném (!) časopisu Myslivost z roku 1950 bylo napsáno: „Rozorané meze – více prostoru, více klidu pro drobnou zvěř“.] ... Členská schůze může kulaku, který byl výjimečně přijat za člena, stanovit vyšší povinný vklad do nedělitelného fondu ... nejvyšší přípustná výměra záhumenku činí 0,5 ha ... představenstvo a členové jsou povinni ... získávat ženy ... získávat mládež ... Ve výjimečných jednotlivých případech smí se 7
- Pozvali nás všecky zemědělské předsedy do Prahy na sjezd zemědělců. A teď tam přišel trpaslík z Ruska a začal nám vykládat, jak rozdojil kozla, že mu nadojil 3,5 litru mléka. My jsme se po sobě jenom podívali... Alois Denemarek, Dolní Vilémovice u Třebíče. Reflex č. 20/2007.
stát členem družstva se souhlasem ONV kulak, u něhož jsou předpoklady, že bude v družstvu řádně a poctivě pracovat. Po dobu pěti let nesmí v družstvu zastávat žádné funkce ... Všechny zemědělské práce se provádějí úkolově. Nakonec perlička: Tyto stanovy ukazují družstevníkům správnou cestu jak vést a spravovat společné družstevní hospodářství tak, aby se družstvo stalo socialistickým a jeho členové zámožnými. – Bylo by to všechno k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. V roce 1953 ... výstavba kravína pokračovala zvolněným tempem. Brzdily ji technické potíže, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i nedostatek brigádníků. Přesto byl kravín ke konci října již pod střechou, i když prozatím pokrytou pouze prkny. Z JZD byli na vlastní žádost propuštěni rolníci Benc František, Mísař Bohumil a Dočekal Josef ... Plánovaná pracovní jednotka v JZD 10,50, docíleno 14,90. Stav hospodářských zvířat v obci: hovězí 198 kusů, z toho JZD 92. Vepři 144, JZD 70. V červnu dalšího roku 1954 dohotovena polovice kravína, na druhé polovici dokončena střecha ... Ke konci roku osazení [!] kravína kravami. Svedeno 50 krav. Jistě nechtěly věřit skutečnosti a pokládaly zpočátku pobyt v kravíně za nádhernou rekreaci. [O tom lze s úspěchem pochybovat. V soukromém chlévě se kráva dožívala dvanácti i čtrnácti let, v družstevním maximálně tří až pěti. Pak musela být zubožená odvezena na jatky.] I přes nepřízeň počasí vykázalo hospodaření JZD radostný výsledek. Na jednotku proti plánu Kčs 17,- docíleno Kčs 20,-. [Radostný výsledek? Jednotka většinou představovala družstevníkův celodenní plat!] V roce 1955 postavena velké kolna na nářadí a stroje naproti kravínu. [Opět na nejlepším poli, tentokrát Fidlerově, u stavení a na pietním místě vraždy studenta Josefa Froše. Kravín byl postaven na nejlepším Šupitově poli přímo za chalupou.] Hospodářské výsledky družstva i přes nepříznivý rok více než dobré. Pracovní jednotka 20,- Kčs. Výplata „vyrovnávky" byla veselá a byla slavností celé vesnice. [Hlavně pak ale slavností přizvaných funkcionářských vyžírků.] Během zimy došlo k založení JZD také na Starém Ransku, ve Vojnově Městci a v Křížové ... Soukromě hospodařící rolník v socialistickém státě musí býti nutně považován za kapitalistický prvek, kterému stát podporu poskytovati nebude. [Jaký to nebetyčný rozdíl oproti chování německých okupantů, kteří naopak rolníky, jako živitele národa, podporovali! Viz vpředu.] ... Nemůžeme se divit, že stát zakládání JZD podporuje. Každým založeným JZD ubývá fůra starostí MNV, ONV a tím i státu. [Tyto starosti by ovšem jinak nebyly, kdyby se JZD nezakládala vůbec, nebo aspoň nezakládala násilím.] Hospodaření JZD vyneslo v roce 1956 Kčs 23,- na jednotku. Je to doklad, že lze kolektivně s úspěchem hospodařit i v nadmořské výšce 550 metrů, v poměrech chudých. Dosavadní předseda František Dočekal ... předal úřad předsedovi Kozlovi a věnoval se výkonné práci. Kronikář při popisování úspěchů ždíreckého JZD taktně zamlčel, že v roce 1956 došlo zde k důležité události, a to k odhalení zakukleného třídního nepřítele, bývalého živnostníka, pak kulaka, nyní účetního JZD, Františka Fidlera z čp. 61. Ten se po založení JZD nějaký čas domníval, že vše půjde řešit rozumně a družstvo může při dobrém vedení prosperovat i za ztížených podmínek. Protože jako absolvent obchodní školy a bývalý obchodník i úspěšný zemědělec měl odborné předpoklady, a pro svoje zdravotní problémy nemohl těžce fyzicky pracovat, byl zvolen družstevním účetním. Věnoval
práci všechen čas i zkušenosti a ždírecké družstvo patřilo v té době k nejlepším. Zavedl například systém podvojného účetnictví, při kterém byl dokonalý přehled o hospodaření. Postupně se však do řízení stále více zaplétala politika, rozhodovali převážně radikální proletáři a zkušený hospodář, nyní dokonce účetní odpovědný za finanční stav družstva, nemohl k některým jevům mlčet a občas si řekl svoje. To bylo ostatně jeho povinností. U typového kravína například nebyl vyprojektován průjezd a traktoristé by do něj museli couvat. Účetní prosazoval, aby se udělala vrata také na druhé straně. „Vy pořád něco máte, pořád se vám něco nelíbí!“, usadil ho stranický vůdce Čepl. Kravín zůstal bez průjezdu až do osmdesátých let, kdy se při přestavbě musel zprůjezdnit. Jako svědomitý účetní považoval za svou povinnost nepřipouštět rozkrádání. Většina majetku v družstvu pocházela od větších hospodářů, a takzvaní kovozemědělci nebo bezzemci, kteří ovšem pro svůj proletářský původ měli rozhodující slovo, se jenom vezli a občas i „přikrádali“ kde se jen dalo. Jeden rok se v družstvu například zabilo dvanáct prasat a vyúčtování žádné. Kradl se stavební materiál určený na stavbu kravína – vůz projel ke stavbě a bez vyložení pokračoval na některé soukromé staveniště. Došlo také k tomu, že odhalil rozkrádání tehdejšího okresního zootechnika Karla Starého a trval na tom, aby se z případu vyvodily důsledky. To už si ovšem dovolil příliš a bdělá vládnoucí Strana musela zasáhnout a svého člena se proti nepřejícímu kulakovi zastat. Jedno ke druhému a došlo k tomu, co nutně přijít muselo a co už se dlouho připravovalo: k likvidaci třídního nepřítele, který se zákeřně vetřel do JZD, aby tam škodil. Zakládající člen JZD, zkušený hospodář František Fidler, který dal do družstva veškerý svůj majetek a inventář, a to i takový, který si ostatní ponechali, a poctivě se staral, aby družstvo prosperovalo, byl nyní na plenární členské schůzi zdrcující většinou hlasů přítomných členů z družstva vyloučen. – „Paní Matoušková,“ ptal se po vylučující schůzi staré ševcové, „proč jste proti mně hlasovala, vždyť víte, že jsem vám vždycky pomáhal?“ – „Inu, to víte,“ odvětila ta nebohá žena, „když zdvíhli ruku všichní, co sem měla dělat?“ – Taková to byla doba. A takoví to byli lidé. „Myšlenka je to dobrá,“ říkával František Fidler o družstvech a o socialismu, „jenom kdyby se toho nechytili ševci a holiči.“ V roce 1957 – pokračuje kronikář – vznikla další JZD v Benátkách, Rovném, Havlíčkově Borové a Oudoleni. JZD ve Starém Ransku stavělo nový kravín. Koncem léta dosáhla socialisticky obhospodařovaná půda 51 % ... V rámci mechanisace práce v zemědělství a odstranění nejtěžších fysických prací bylo u nás v posledních několika letech vyrobeno tolik nových zemědělských strojů, ještě více než od počátku zemědělství až dosud. [?] Primitivní nástroje jako kosy, cepy, motyky, hrábě, pohrabáče jdou hromadně do výslužby [Tyto „primitivní nástroje" se i v socialismu ještě uplatní. – Viz dále.] Velké procento koní jako tažné síly bylo vyřazeno [pozabíjeno na jatkách] a nahraženo traktory. I drobní zemědělci nezapojení dosud v JZD žádají stále více pomoc u traktorových stanic. [Zvýšili jim totiž dodávky a nemohou jako dříve čekat pomoc od větších zemědělců] ... Na podzim přijato několik dalších členů JZD – drobných zemědělců ... Letos bylo založeno trpasličí družstvo i na Kohoutově, jako poslední na okrese. Hospodaří na 80 ha, má 22 krav. Na Kohoutově zůstal jeden soukromý zemědělec. V létě roku 1958 nalezena v katastru mandelinka bramborová [„americký brouk"] ... Zdejší JZD, hospodařící zatím na 60 % půdy, vykazuje dobré výsledky. Jsou zde předpoklady pro družstvo celoobecní. Po přesvědčovacích návštěvách mezi ze-
mědělci rozhodli se v září zbývající soukromě hospodařící rolníci pro vstup do JZD. Tak vzniklo družstvo celoobecní ... V prvním čísle Ždíreckého zpravodaje z dubna 1958 je otištěna výzva představenstva JZD k rozšíření družstva na „většinové“ (když to současné hospodařilo ještě na 45 % zemědělské půdy). Provolání k zemědělcům končí takto: Zemědělci, je třeba, abyste si uvědomili, že pokrok na úseku zemědělské výroby si razí cestu vpřed nejenom v naší zemi, ale v celém světě s tím rozdílem, že v kapitalistických zemích velkovýroba dociluje likvidací malých hospodářství a u nás sdružováním v jednotná zemědělská družstva, která jsou společným majetkem všech členů. Zemědělci, najděte cestu mezi členy JZD, nebuďte brzdou nových, lepších forem práce. Na naší cestě jsou ještě různé nedostatky, ale bude jich stále méně a méně. – Přesvědčování pokračuje i v červnovém čísle ŽZ: ... Již většina zemědělců v okrese pochopila správnost nastoupené cesty a stojí v čele pokroku a snahy vyrovnat úroveň naší zemědělské výroby se světovým průměrem ovšem jiným způsobem než kapitalistickým pohlcováním dohnat a předehnat je cílem naší snahy, všechny kapitalistické státy. [Doslovný přepis.] Letos hnijí brambory. Koncem srpna pojednou na mnohých parcelách zhnědla a pohynula bramborová nať a hlízy byly napadeny hnilobou. [Počátek invazí plísně bramborové.] Naproti tomu byla letos rekordní nadúroda ovoce, až se stromy lámaly. Jablka a hrušky měnily se za stejné váhové množství brambor, později místy i jablka za polovic brambor ... Státní statek Čáslav prodával ke krmení dobytka padané hrušky po 0,40-0,80 Kčs. Na statku v Horním Studenci tak stoupla dojivost až o 4 litry... Bramborů bylo letos málo, byly zrušeny i příděly lihovarům ... Výsledky hospodaření: jednotka 18,50 Kčs, k tomu naturálie za 7,- Kčs. Výnosy u pšenice 19 q/ha, žito 24,4, ječmen 20,7, oves 18,4 q/ha. Brambory podprůměrný výnos. Dojivost 2 068 l na 1 dojnici, /8 snůška 131 ks na slepici, selata 9 ks na prasnici. Ke konci roku po delším jednání provedeno sloučení družstva ždíreckého s JZD ve Starém Ransku, které s ohledem na malou výměru zemědělské půdy není schopné samostatně hospodařit ... Investiční náklad na stavbu raneckého kravína bude z velké části hrazen z prostředků státu. V kravíně bude umístěn mladý dobytek. [Ranečtí nasekali dluhy a teď je musí vytrhnout stát a ždírecké družstvo.] Sloučené družstvo bude obhospodařovat celkem 400 ha zemědělské, z toho asi 170 ha orné půdy ... Stará lávka přes Doubravku bude v příštím roce nahrazena řádným mostem, čímž bude délka cesty do Starého Ranska i pro vozidla podstatně zkrácena. [To je přinejmenším nepřesné. Jezdilo se tudy odjakživa mělkým brodem, s krátkým omezením při povodních. O žádné zkrácení tedy nešlo. Teď se pracně a s velkou slávou postaví tzv. „most družby", který v roce 1981 podemele velká voda a následujícího roku při regulaci Doubravky bude muset být jako nevyhovující odstraněn a nahrazen novým.] Senoseč roku 1959 ukázala slabiny v pracovních reservách družstva. Vázlo ruční sekání [pan Bílek přece v zápisu z roku 1957 předpovídal, že „kosy a hrábě půjdou nyní do výslužby“?], vázl svoz sena. Nedostávalo se silných paží ochotných pomoci. Drobní zemědělci, zaměstnaní v továrnách, kteří vstoupili se svými políčky do JZD, byli voláni k pohovorům a přesvědčováni k pomoci [sic!]. Mechanisace, i když je již dost rozsáhlá, na všechny práce nestačí. Žně odbývaly se dosti těžko, počasí nepřálo,
8
- Dojivost pro srovnání: Dojnice holštýnského chovu v Polné, importovaná z Francie, dosáhla v roce 1994 českého rekordu, když za laktaci (305 dní) nadojila 16 106 kg mléka. (Zpráva z tisku.)
skončily jen za pomoci brigád při výmlatu. V neděli 30. srpna odbývaly se ve Ždírci celookresní dožínky ... Úroda brambor poněkud podprůměrná ... Jednotka 18,- Kčs.
Celookresní dožínky ve Ždírci Na výroční schůzi JZD, konané 16. února 1960, byl předsedou zvolen mladý rolník Jaroslav Benc [dříve kulak] ... V rámci územní reorganisace bylo ke ždíreckému JZD spolu s obcí přičleněno i družstvo Kohoutov s jednotkou sotva 10,- Kčs. Výhledově se počítá i s Benátky. Ke křížovskému JZD, kde je jednotka 7,- Kčs [!!] bylo přičleněno JZD Hluboká s jednotkou 14,- Kčs ... [Ze dvou kulhajících zdravého neuděláš.] Ve žních pršelo, obilí se mnohdy muselo sekat ručně. [Ještě že jsme nezlikvidovali „zastaralé“ kosy!] Také seno se sklízelo pohnilé. Následovala neúroda brambor (příděly 50 kg na osobu) při nadúrodě ovoce ... Přesto byly výnosy i výsledky hospodaření dobré, nejlepší ze všech okolních družstev, s jednotkou 19,- + 6,- Kčs.
R
Ruční sekání polehlého obilí pod Bytexem („zastaralými kosami“) V roce 1961 v létě nadúroda sena. Jednotka v JZD byla na výroční schůzi v únoru následujícího roku stanovena na 20,- Kčs bez naturálií, které si družstevníci mohou odkoupit po odpracování určitého počtu pracovních jednotek. Hospodaření JZD v roce 1962 dobré, jednotka více než 20,- Kčs. V senoseči a o žních v roce 1963 bylo nepříznivé počasí. Brambor bylo více než jindy, byly ovšem opět napadeny plísní ... Výsledky byly opět lepší než loni. Mimo za-
vedenou pevnou odměnu 20,- Kčs na jednotku se ještě doplácelo 5,40 Kčs. Během roku byly ke ždíreckému JZD přičleněny Benátky. Skončil tam kritický nedostatek pracovníků a k podojení krav nebylo již třeba četnické asistence [!] ... Ke konci roku nastoupil nový předseda za dosavadního Jaroslava Bence, zaměstnanec horáckých tkalcoven Karel Starý [který jako člen KSČ měl ždírecké JZD ideologicky posílit]. /9 3 Na výroční schůzi JZD 28. února 1964 byla za minulý rok vyplácena jednotka 25,40 Kčs ... Celostátního sjezdu JZD v dubnu v Praze se jako delegát zúčastnil předseda Karel Starý ... Žně v roce 1964 trvaly až do poloviny září ... Za vzorné plnění daných úkolů byl zdejšímu JZD udělen čestný název „Družstvo 20. výročí Slovenského národního povstání". [Nesporná zásluha nového předsedy.] V roce 1965 se opět projevila nepřízeň počasí. Senoseč byla obtížná, mnoho sena shnilo. Vrchovatě byly zaplněny silážní jámy ... Také žně provázelo deštivé počasí. Letos prvně byly žně zcela mechanisovány.
9
- Karel Starý, jinak pro svou postavu a nabobské vystupování řečený „Karel Veliký", pocházel ze Sobíňova, kde ho vlastní otec pro podvody vyhnal z domu. Ve Ždírci přespával na pilinách na place, potom se přiženil k Jaruši Fialové do čp. 35. Za války se hlásil ke své německé babičce Wohlmutové, a kdyby mu to Rakušák Homolka nerozmluvil, uvažoval o tom, že se dá k Němcům. (Z Protokolu ze schůze MNV Ždírec konané dne 1. října 1945, přítomno 15 členů: Bod 3. Návrh na odebrání osvědčení K. Starému. Usneseno: Odebrati jednomyslně. – Osvědčení o národní a státní spolehlivosti se vydávalo po válce občanům jako potvrzení o jejich čestném chování v období německé okupace, na základě ústavního dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb.) Po válce po vzoru svých sobíňovských partyzánských bratří rychle seznal nový vítr a přesedlal na komunistickou víru. Do roku 1948 pracoval jako tkalcovský dělník. Ve zchátralém domku čp. 35, poškozeném bombardováním, bydlel s rodinou a starou paní Fialovou až do roku 1952, kdy si postavil rodinný domek v ulici 5. května. Po komunistickém puči v únoru 1948 vykonával mj. funkci újezdního stranického tajemníka a v období násilné kolektivizace „přesvědčoval“ rolníky ke vstupu do JZD. Později byl pracovníkem výkupu a okresním zootechnikem. Nic ze socialistického majetku mu přitom nebylo cizí. Ve funkci předsedy JZD Křížová proslul vysokými hektarovými výnosy, které družstvo docilovalo tím, že se falšovala výměra honů. O mrtvých jen dobré? – To je tak dobré pro dobré. Jinak ale platí: o mrtvých jen pravdu!
Část 09 Budování socialismu pokračuje. Motto: Říkali nám, že budování socialismu bude radostná událost. Že to ale bude taková sranda, to jsme netušili. Rok 1953 byl ve znamení úspěšného zakončení první pětiletky a ždírecký kronikář k tomu podotýká, že ... výsledky snažení pracujících musí se brzy dostaviti. Nastaly však nepředvídané problémy: Mezinárodní situace je velmi napjatá, na bodácích ovšem věčně seděti nelze ... S platností od 1. ledna 1953 byla učiněna nová opatření v zásobování. Potravinové lístky nebyly vydány občanům a jejich rodinným příslušníkům, kteří nebyli v zaměstnaneckém poměru, tj. živnostníkům, bezdětným manželkám, které nejsou zaměstnány a zemědělcům soukromě hospodařícím [u těch bez ohledu na jejich děti]. Výměr půdy pro dodávkové povinnosti zemědělských plodin byl z 0,5 ha snížen na 0,1 ha (půl míry) zemědělské půdy. Od 0,1 ha do 0,2 ha dodávalo se 20 kg masa nebo 100 vajec. Toto opatření postihlo nově řadu malozemědělců. [Pamětníci vzpomínají, jak funkcionáři MNV, podobně jako Němci za okupace, chodili důsledně kontrolovat chovy slepic, zda někde nezatajili „černou“ nepřihlášenou slípku, která neplní dodávkovou povinnost vůči pracujícím.] Přes všechny tyto nepříjemnosti zúčastnil se předseda JZD František Dočekal lednového sjezdu obránců míru v Praze, aby za zdejší občany manifestoval pro věc míru ... Na zdejším hřišti hrálo se téměř denně hockeyové utkání a ždírecké mužstvo bylo na konci sezony v popředí. Celý Tábor Míru postihla však toho roku veliká a nečekaná rána: Dne 5. března 1953 v 8 hodin 30 minut zemřel po těžké srdeční chorobě maršál Sovětského svazu generalisimus J. V. Stalin. [Dnes už víme, jak to s jeho smrtí ve skutečnosti bylo.] Celý svět se zachvěl a zvláště pak socialistická jeho část pod touto nenahraditelnou ztrátou. Pohřeb konal se dne 9. března, dle našeho času v 8 hod. 20 min., kterého se zúčastnil duší nejen celý ruský národ, nýbrž i každý uvědomělý občan demokratické poloviny světa. [Těm neuvědomělým v lágrech naopak svitla naděje.] Z ČSR jeli na pohřeb: president republiky Klement Gottwald, ministři Bacílek a Čepička. V hodinu pohřbu zastavily práci všechny závody v ČSR a pracující vyslechli přímý přenos z pohřebních slavností v Moskvě a projev předsedy vlády Antonína Zápotockého a W. Širokého. Vlaky zastavily se k uctění památky velkého zesnulého tam, kde se právě nacházely. /10 10
- Po odhalení zločinů komunismu se lidstvo dozvědělo, že Stalin byl jedním z největších masovým vrahů v historii lidstva, hned po Mao Ce-tungovi. Počty jeho obětí nelze spočítat, odhadují se však na desítky milionů! Paranoidní běsnění tohoto asiatského tyrana dosáhlo jednoho z vrcholů v letech 1936-1938 během „velkého teroru". Čistky se týkaly nejen dřívějších Leninových spolupracovníků, ale doslova všech. Zatímco bývalí prominenti měli „nárok“ na zmanipulovaný proces, kulaci byli popravováni či posíláni do lágrů bez soudu. Jenom za tyto dva roky bylo zatčeno šest milionů osob, tři miliony popraveny, a dva miliony zahynuly v lágrech. Seznamy perzekvovaných Stalin sám osobně kontroloval a podepisoval. Těsně před svou smrtí připravoval další popravy v procesech s židovskými „lékaři-vrahy“. „Stalin byl největší zločinec, jakého dějiny poznaly. Není zločinu, jehož by se nebyl Stalin dopustil.“ (Djilas); „Řezník národů, hromadný vrah.“ (Stalinova druhá žena N. Allilujevová); „Byl by snad deportoval celou Ukrajinu, kdyby Ukrajinců nebylo tolik. Stalin založil svou moc na teroru, násilí a masové represi. Byl to mučitel a vrah, falzifikátor historie, fanatik čistek.“ (Chruščov); „Život každého sovětského člověka té doby je tisíckrát znásobená shakespearovská tragedie ... desetiletí mučení, deportací, vraždění ... Stalin byl největší popravčí všech dob.“ (Anna Achmatovová).
Stalinovo heslo
Ždírecká tryzna za masového vraha
Nenahraditelná ztráta postihla i naši republiku: Po návratu z pohřbu onemocněl na těžký zápal plic a pohrudnic [další falzifikace skutečnosti!] president republiky Klement Gottwald. Přes veškerou lékařskou péči – dostavili se k němu i vynikající ruští lékaři – podlehl nemoci a zemřel dne 14. března 1953 dopoledne ve věku 56 let. Další osudová rána, která dopadla neočekávaně na náš stát a národ, neboť odešel tvůrce našeho socialistického života v plné tvořivé práci od díla ještě nedokončeného. Velký a důstojný pohřeb za ohromné účasti pracujících konal se v Praze dne 19. března. Smuteční tryzna konala se v hostinci „u Lázničků" v den pohřbu večer ... /11 Dne 21. března byl ve velkém Vladislavském sále zvolen jednohlasně presidentem republiky dosavadní ministerský předseda Antonín Zápotocký. Místo předsedy vlády obsazeno bylo náměstkem předsedy vlády Williamem Širokým ... Dne 5. května vyhlásil president Antonín Zápotocký velkou amnestii pro vězně s menšími tresty. Ve výročí tragického dne Ždírce 9. května položen u pomníku padlých věnec. Týž den večer dostavili se „zmrzlí“. Začalo chumelit, sněžilo do rána, sníh 20-25 cm. Mrzlo ... Ani ohlášená brigáda na kravíně se nekonala. Měnová úprava. V sobotu 30. května vyhlásila vláda rozhlasem měnovou úpravu zároveň se zrušením potravinových lístků a zavedením jednotných maloobchodních cen. Pošta a pobočky SBČS přestaly přijímat peníze již 30. května. Zavedeny peníze úplně nové a to jak papírové, tak i drobné kovové. Dne 1. června provede se výměna peněz starých za nové v poměru 5 Kčs starých za 1 Kčs nové měny s kursem 1.80 Kčs za 1 rubl. Pracujícím a jich rodinným příslušníkům bylo vyměněno 300 Kčs starých za 60 Kčs nových na osobu, další peníze v poměru 50 Kčs starých za 1 Kčs novou. Občanům, kteří v ten den nebyli v pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům byly vyměněny všechny peníze jen v poměru 50:1. Vklady na vkladních knížkách převádějí se na novou měnu kursem výhodnějším než peníze hotové. Bez náhrady byly zrušeny vklady vázané z první měnové reformy [!]. Potravinové lístky a body na textilie a veš11
- Za Gottwaldovy vlády, od února 1948 do jeho smrti v březnu 1953, bylo popraveno 189 politických vězňů. Na všech rozsudcích je prezidentův souhlasný podpis. Žádný z dalších komunistických prezidentů Gottwalda v tomto ohledu nepředčil. Ne nadarmo se mu přezdívalo „Klement Ukrutný". Špatně balzamovaná Gottwaldova mrtvola, uložená v památníku na Vítkově, se začala rozkládat, proto byla v roce 1962 v tichosti spálena. Po listopadu ´89 si urny s ostatky dřívějších komunistických svatých rozebrali příbuzní, ale Gottwaldův popel rodina odmítla převzít. KSČ jej proto uložila do společného hrobu na Olšanech.
keré poukazy na příděly různého zboží byly ke dni 1. června zrušeny. Vyhlášeny jednotné maloobchodní ceny pro veškeré zboží. Nové ceny přiblížily se většinou cenám bývalého volného trhu, aby byl zmírněn stávající nedostatek, v ostatních případech byly asi na polovině mezi cenami volnými a vázanými. [Totální zdražení!] /12 Cenová a mzdová situace vypadala po měnové reformě asi takto: průměrný měsíční výdělek pracujícího člověka činil po reformě asi Kčs 1 000,- s průměrnou hodinovou mzdou 5,- Kčs. Mzdy a platy převedly se totiž ke dni 1. června 5:1, při čemž mzdy a nároky na mzdu od 16. do 31. května 1953 byly vyplaceny již v penězích nových a finanční nároky před tímto datem přepočítaly se kursem 50:1. Ceny nejdůležitějších druhů zboží byly po měnové reformě stanoveny takto: chléb Kčs 2,80, cukr Kčs 14,- (před měnovou reformou na lístky 6,- Kčs, volný Kčs 140,-), mléko 2,- Kčs, brambory Kčs 70,- za 100 kg, zrnková káva 300,- Kčs, máslo 42,- Kčs, maso asi 30,- Kčs, pánský konfekční oblek kolem 400,- Kčs, uhlí podle jakosti 12-15,- Kčs za 100 kg, benzin 8,- Kčs, pár bot 100-200,- Kčs. Výměna starých peněz za nové provedena byla ve dnech 1. - 14. června 1953, kterýmžto dnem staré peníze zmizely z oběhu. Zavedeny byly peníze papírové a to v hodnotách Kčs 1, 3, 5, 10, 25, 50 a 100, drobné mince bílé z hliníkové slitiny po 1, 3, 5, 10 a 25 haléřích. Hotové peníze vyměňovaly se na MNV hned z ruky do ruky, vklady na vkladních knížkách přepočteny byly na novou měnu postupně záznamem ve vkladních knížkách. Ve Ždírci vyměňovaly se peníze i občanům z několika okolních vesnic a bylo celkem vyměněno Kčs 180 000,- nových peněz za Kčs 6 miliónů starých. /13 12
- Češi byli okradeni už osm let před měnovou reformou 1953. Dekretem prezidenta Beneše byla po válce nařízena „regulace československé měny", při níž se všechny vklady v peněžních ústavech prohlásily za „vázané“ s tím, že budou postupně uvolňovány. „Regulace“ byla mj. zdůvodňována tak, že stejně nelze rozlišit mezi „poctivými“ a „nepoctivými“ penězi, protože prý většina vkladů pochází z rabování v pohraničí, ze šmeliny a z ekonomické činnosti pro okupanty. Ukázalo se, že nějaké „uvolnění“ vázaných vkladů nepřipadlo politikům na mysl: lidé se ke svým majetkům nikdy nedostali. 13 - „Nevěřte šeptandě, kterou k nám šíří štvavé západní vysílačky. Naše měna je pevná, jako nikdy předtím!“ ujišťoval prezident Antonín Zápotocký v Československém rozhlase v pátek 29. května 1953. PENĚŽNÍ LOUPEŽ. Za prvořadý úkol považovalo vedení KSČ zlepšení špatné hospodářské situace. V sobotu 31. května 1953 proto došlo k opatření, které je známé jako měnová reforma. V jejím průběhu nahradily dosud užívaná platidla nové peníze, vytištěné v SSSR. Občané si je mohli vyměnit v různém kursu, stanoveném podle výše jejich hotovosti a úspor. Většina lidí měla právo si vyměnit nejvýše 300 korun v poměru 5:1, všechny ostatní peníze na hotovosti mohli směnit v poměru 50:1. (Někteří, například soukromě hospodařící rolníci, jinou možnost neměli a směli si peníze vyměnit výhradně v kursu 50:1! Naopak funkcionářům, příslušníkům armády a bezpečnosti a jiným prominentům bylo umožněno vyměnit si ve výhodném kursu 5:1 více peněz.) Stát tak získal nejen úspory občanů, ale též výnosy jejich vázaných vkladů a životních pojistek. Touto „velkou peněžní loupeží“, jak měnovou reformu charakterizoval západní tisk, vyřešilo vedení KSČ nejen své bezprostřední hospodářské problémy, ale dokonce si vytvořilo i finanční rezervu a prostor pro okázalá sociální gesta („zlevňování“) v nejbližší budoucnosti.V duchu směrnic ÚV KSČ sdělovací prostředky své čtenáře a posluchače přesvědčovaly, že peněžní reforma postihla především „bývalé vykořisťovatele“, v jejichž rukou zůstalo soustředěno velké množství peněz. Peněžní reformou v roce 1953 však byli postiženi všichni, kdo měli jakékoli peněžní úspory, tedy zdaleka ne jen bývalí kapitalisté. K demonstracím proti peněžní reformě a následně i proti komunistickému režimu došlo ve Strakonicích, Vimperku,. Bohumíně, Orlové, Ostravě, Kopřivnici i na jiných místech. Největší bouře se odehrály v Plzni, kde nespokojení občané dokonce na čas ovládli město včetně radnice a městského rozhlasu, z něhož začali provolávat protesty proti reformě a komunistům, slávu prezidentům Masarykovi a Benešovi a volat po svobodě. Teprve nasazením ozbrojených sil se komunistům podařilo město opět ovládnout. Odplata mocných následovala brzy. Procesy, propouštění z práce a mj. také zásah proti Masarykovu památníku: komunisti zinscenovali jakousi antidemonstraci, při níž provokatéři provolávali heslo „Masaryka do šrotu, i tu jeho holotu“. Pomník pak odvezli a roztavili a na prostranství zřídili pro jistotu bazén.
V SSSR byla dne 11. července odhalena spiklenecká skupina v čele s ministrem Beriou, která chtěla provést zvrat politiky SSSR. Jako velezrádci byli s celou skupinou pomahačů zneškodněni [tj. zastřeleni ranou do týla ve sklepení ministerstva obrany]. Vedoucím prodejny Pokrok po Františku Sotonovi ustanoven 10. června Vilém Podroužek ... K 1. červenci byly z prodejen Pokroku utvořeny „Vesnické jednoty“ ... V neděli 26. srpna motocyklové závody na trianglu ... Ředitelem školy jmenován Richard Matějíček ... K 1. říjnu další zlevnění maloobchodních cen, hlavně průmyslových výrobků. Potraviny zlevnily nepatrně ... Koncem listopadu povinná registrace nevojáků do 50 let. Schopným uznán téměř každý ... Celý prosinec sucho, byl vypínán elektrický proud, ke slovu přišly staré lampy a svíčky ... [Po staru se žít nedá?] Zastavme se chvíli u zprávy o jmenování nového ředitele ždírecké školy. Paní řídící Zdenka Krajinová se snažila seč mohla, aby vyhověla požadavkům nového poúnorového režimu. Bála se pochopitelně o svoji existenci, protože bydlela přímo ve škole a starala se o starou nemocnou matku. Proto svědomitě plnila příkazy „shora“, organizovala oslavy a vzpomínky jak bylo nařízeno, založila na škole pionýrskou organizaci. Školní děti teď namísto do krucemburského kostela chodily na dobové oslavy do sálu k Lázničkům, případně i do místních závodů a k pomníkům. To všechno ovšem nestačilo, nová moc potřebovala do vedení školy svého člověka, člena KSČ. Toho našli v Richardu Matějíčkovi, který do té doby působil jako ředitel na dvoutřídce v Borovničce u Staré Paky a jeho žena Dana, rozená Němcová ze Ždírce čp. 27, tam působila jako ředitelka mateřské školky. Byl mladý a perspektivní a co hlavní, byl členem komunistické strany. Krajinová musela ustoupit a uvolnit i školní byt. Z toho důvodu se provdala za Karla Jeníčka, bývalého majitele místní tkalcovny, aby měla aspoň střechu nad hlavou. Bydleli pak v přístavku za Fetterovým hostincem. Na škole pro svoji dlouholetou praxi působila ještě nějaký čas, zpočátku ve funkci zástupce ředitele, potom jako řadová učitelka, načež ji před důchodem na stará kolena poslali učit na Slavíkov. Po téměř třiceti letech působení na ždírecké škole! (Ždírecká kronika: Ze zabraného území po provdané Marii Mühlfaitové od 1. dubna 1939 přišla učitelka Zdenka Krajinová.) V roce 1969 se odstěhovala na Opavsko, kde dříve působila, a tam také zakrátko zemřela. Protože je známo, že nové koště dobře mete, nastaly ve škole změny. Případný zájemce může nahlédnout do školních protokolů a do školní kroniky. Hned o prázdninách v roce 1953 dostali učitelé za úkol vypracovat svůj přesný plán prázdninového zaměstnání. Na bývalé prázdninové volno za Rakouska, za republiky i za okupace zapomeňte! Ještě před zahájením školního roku provedl nový ředitel skartaci a vyřazené úřední knihy, spisy a věstníky byly odvezeny do sběru [!]. Nezmizely snad právě tehdy kompromitující zápisy v knize školních protokolů z posledních měsíců německé okupace? Poslední zápis je tam ze 4. září 1943, další listy jsou z této úřední knihy vytrhány! Nový školní rok 1953-54 byl zahájen už za přítomnosti mj. zástupce MO KSČ. Na nejbližších konferencích učitelů přednesl nový ředitel referáty na téma Otázka Německa, Koreje a Lenin k mládeži. V prosinci už nikoli Mikulášská nadílka, ale besídka s dědou Mrázem. /14 Následovaly přednášky učitelů o diktátech v SSSR (nikoli už o 14
- Přeměna Ježíška v Dědu Mráze, jak ji dětem 24. prosince 1952 vysvětloval Antonín Zápotocký: „Všechno se u nás mění, ani vánoce nezůstávají beze změny ... Malý Ježíšek, to byl symbol starých vánoc. Měl připomínat pracujícím, že chudí patří do chléva ... Doby se ale změnily. Nastaly mnohé pře-
sovětské diktatuře) a jejich vzoru pro naše školství, o životě a díle dělnických prezidentů Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého, o V. I. Leninovi a o generalissimu Stalinovi. Učitelům bylo uloženo prostudovat usnesení ÚV KSČ. Ředitel je také nabádal, aby soudružky učitelky věnovaly velkou pozornost a péči žákům zaměstnaných matek a dětem z dělnických rodin. Těm ostatním, zvláště pak dětem třídních nepřátel a dětem ze zemědělských rodin se zřejmě tolik věnovat nemusí. Přitom se při každé příležitosti zdůrazňovala nutnost výchovy „v duchu socialistické morálky“. Postupně následovaly i besedy se sovětskými přáteli, s partyzány a pamětníky odboje. Vrcholem cynismu byla přednáška Rudolfa Janáčka, známého ždíreckého fašisty a udavače, o odboji ve druhé světové válce. /15 V únoru 1954 už se nevzpomínalo pouze „únorových událostí“, ale „únorového vítězství pracujícího lidu nad reakcí“. Nový školní rok nebyl zahajován státní hymnou Kde domov můj, ale Písní práce. A na konci roku nikoli „vánoční prázdniny“, ale prázdniny „zimní“. O prezidentech Masarykovi a Benešovi se mlčelo, právě tak o legionářích a účastnících protiněmeckého odboje na Západě. Vzpomínalo se hlavně sovětských a našich komunistických představitelů, různých „dnů“ armády, letectva, horníků, Slovenského národního povstání a jiných „důležitých“ událostí. Neustále se přitom „bojovalo za mír“. /16 Svátek 28. října nebyl už dnem osvobození a vzniku naší samostatnosti, ale dnem „znárodnění“ (i když prezident Beneš podepsal znárodňovací dekret ve skutečnosti 26. října 1945). Představitelé místních orgánů k dětem nemluvili o vlastenectví, ale „vytýčovali jim úkoly“, zvláště ve sběru odpadových surovin. Oslav bylo ve škole požehnaně a stále přibývaly. Jeden se diví, jak při tom všem mohl zbývat čas na učení. A to ještě nezmiňuji nejrůznější průvody, zvláště na 1. máje. /17 Rok 1954 započal připojením osady Nové Ransko ke Ždírci ... na žádost občanů. Název osady zůstává, mezi lidem udržuje se název „Sebranka", který má však dnes příchuť hanlivou. Část obyvatelstva asi před třemi sty léty, složená z cizinců, zabývala se krádežemi dobytka a jiného v okolí. Dnes však zde žijí samí slušní a poctiví lidé. Pět set let odlévaly se ve slévárně na Starém Ransku odlitky všeho druhu, ve starších dobách z rudy vytěžené na blízkém Babyloně, v době novější z rud a ingotů odjinud sem dovážených. Ohromná hromada strusky utrpěla stavebním ruchem značně na svém objemu. Strusky používá se na stavbu cest, pod podlahy domků a k jiným účevraty. Také Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz ... Přijíždí k nám od východu a na cestu mu září rudé hvězdy na našich továrnách. Čím více je těchto hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, radostné oslavy splnění úkolů celoroční naší práce.“ 15 - Pochybuji, že se „odbojář“ soudruh Rudolf Janáček pochlubil žákům, jak za okupace při Hitlerových narozeninách vlál na jeho chaloupce v nynější Květinové ulici prapor s hákovým křížem. 16 - Otázka pro Rádio Jerevan: „Bude válka nebo mír?“ Rádio Jerevan: „Nebude ani mír, ani válka, ale takový boj za mír, že nezůstane kámen na kameni.“ 17 - Už šamani od lovců mamutů věděli, že svátky a oslavy drží kmen pohromadě. A co teprve za bolševika: to šel život od jednoho slavného výročí k druhému. Těch vlajek, mávátek a jásání! Jan A. Novák, Reflex č. 26/2008. - Kalendář nám ještě před nějakými dvaceti lety diktoval povinné oslavy, společnost žila od výročí k výročí. Lidem se vnucovalo důstojné nadšení, většinou z nějakého osvobození. Koncem února se slavilo výročí osvobození od vykořisťování člověka člověkem, březen přinesl oslavy osvobození ženy, květen osvobození práce, následovalo osvobození Rudou armádou... Tolikrát jsme byli osvobozováni, a tak málo svobodní! Věra Nosková, Týdeník Rozhlas, únor 2008.
lům v širokém okolí. Též bývalé šachty pomalu zarůstají, jen řada drobných „jezírek", které zbyly po bývalých povrchových dolech vzadu za Babylonem, zůstane asi trvalým svědkem zašlé slávy a čilého života v tomto koutě naší vlasti. Nyní, v rámci přeskupování a sjednocování průmyslu, byla slévárna přemístěna na Ransko Nové ... To narazilo na odpor staroraneckých slévačů ... Protesty nic nezmohly, slévárna přestěhovala se do bývalé Pujmanovy továrny a na Starém Ransku zůstala jen strojírna.
Vzpomínka na staroraneckou struskovou haldu S platností od 1. dubna třetí snížení maloobchodních cen zboží ... 16. května 1954 volby do NV a NS. V obcích do 400 obyvatel společná kandidátka, ve větších obcích obvody s jedním kandidátem. Ve Ždírci všichni navržení kandidáti prošli. Do MNV zvoleni osvědčení staří funkcionáři. Do ONV Bohumil Čepl, t.č. vedoucí strojírny na Starém Ransku. Komentuje to i školní kronika ředitele Matějíčka: Volební místnosti ve škole a na Novém Ransku byly slavnostně vyzdobeny. Volby se staly manifestací pracujícího lidu, který svou účastí i hlasováním potvrdil svůj souhlas s budováním socialismu. Voleb se zúčastnilo přes 99 % voličů, z nichž naprostá většina se vyslovila pro navržené kandidáty NF. Zvoleni do MNV: F. Culek, J. Poříz, M. Janáček, J. Jirásek, A. Starý, F. Dočekal, M. Šmahelová, A. Novotný a J. Korejtko. Dříve byly volby jasné / všechno podle plánu / na sto procent volili jsme / milovanou stranu ... a že je to velký cirkus / věděl každý z nás / a ze strachu každým rokem / dával znovu hlas ... Uměli to s námi páni / dali najíst, jinak nic / pivo, hokej, seriály / zátarasy u hranic. A když jsme jim nadávali / oni za nic nemohli / sami jsme jim na koníčky/ lhostejností pomohli. Pepa Fousek:Volební song (úryvek)
Sportovní hřiště „na kopaninách“ slavnostně odevzdáno v neděli 11. července. Proslov správce zdejší pily Alfonse Ondráčka. SK Tatran funguje jako závodní klub zdejšího největšího podniku ... V neděli 25. července na trianglu cyklistické závody, večer na hřišti tradiční karneval. Na konci srpna opět se rozšířila chýra, že „padnou peníze", že přijde nová měna. Nakupovalo se možné i nemožné, s penězi se jako obvykle [?] nestalo nic ... První televisní anténu na svém domku umístil Otakar Havlík ... V lesíku proti pile postaven transformátor. Po plesové sezóně na začátku roku 1955 začínalo se v březnu podpisovou akcí pro zachování míru, které se zúčastnilo všechno obyvatelstvo ... Sbírka na památník
v Leškovicích vynesla 1500,- Kčs. Od 1. dubna vyhlášeno další snížení maloobchodních cen zboží. Po celou letošní zimu prováděn byl geologický průzkum zdejšího kraje co do výskytu uranových rud. Četné sondy a průzkumy hornin byly konány za účasti sovětských odborníků. Byly prý zjištěny uranové žíly v hornině u Košinova, Chotěboře a v Železných horách. Ždírcem projížděl 3. května mezinárodní cyklistický Závod míru. Vesnice byla uklizena, vyzdobena a po dobu závodu byly zastaveny vlaky ... Protože začátkem srpna zemřel místní zvoník Lédl, umlkl s ním i zvonek vyzvánějící večerní klekání ... Spolek zahrádkářů vyvíjel činnost, za vsí ke Kohoutovu založil s. Janáček pro JZD menší sad a sázel zde moruše s úmyslem pěstovati bource morušového ... Na Vysočině probíhaly vojenské manévry, u Slavětína postavena tribuna a tam se též boje končily. Přítomen byl i sám ministr národní obrany Dr. Alexej Čepička ... /18
Vzpomínky na socialistickou realitu Pokračování. 18
- Tribuna byla postavena pro vojenské a stranické papaláše s tím, že před ní proběhne ukázková závěrečná bitva. Válčící vojska se však díky lampasáckému velení vzájemně minula a byla z toho ostuda. Ministr národní obrany Dr. Alexej Čepička řídil nejprve v padesátých letech komunistické koncentrační tábory a pracovní lágry. Později byl jmenován armádním generálem (na vojně měl „hodnost“ prostého vojína!) Do bolševické „věrchušky“ se dostal jako Stalinův oblíbenec a Gottwaldův zeť, když si vzal za manželku Gottwaldovu dceru Martu s dítětem. Po Gottwaldově smrti byl z vysoké politiky odstaven a na čas jmenován předsedou Státního úřadu pro patenty a vynálezy, v roce 1963 vyloučen z KSČ. Dobová anekdota: Československo je nejdemokratičtější stát na světě. Prezident – muž z lidu. Jeho žena – dáma z ulice. Jejich dcera – matka pluku, a vnučka – potomek neznámého vojína.
