Acne vulgaris a výživa

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Acne vulgaris a výživa Bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut

Vedoucí bakalářské práce:

Autor bakalářské práce:

Mgr. Veronika Březková

Tereza Staufčíková Brno, květen 2016

Jméno a příjmení autora:

Tereza Staufčíková

Studijní obor:

Nutriční terapeut

Pracoviště:

Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně Ústav ochrany a podpory zdraví

Název bakalářské práce:

Acne vulgaris a výživa

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Veronika Březková

Konzultantka:

MUDr. Petra Trojanová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2016

Počet stran:

76

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahu acne vulgaris a výživy. V prvních dvou kapitolách teoretické části je probrána problematika samotného onemocnění. Další kapitoly popisují skupiny potravin a jednotlivých živin, u kterých existuje možnost vzniku anebo ovlivnění průběhu acne vulgaris. V praktické části jsou uvedeny tři kazuistiky s analýzou a hodnocením stravy. Cílem bylo zjistit, zda pacienti pociťují nějaké změny ve vývoji akné po konzumaci určitých potravin nebo jednotlivých živin. Klíčová slova: acne vulgaris, výživová terapie, glykemický index, mléko, ω-3 mastné kyseliny

Annotation This bachelor thesis deals with the relation between acne vulgaris and diet. The disease is described in the first two chapters of the theoretical part. Following chapters list food groups and particular nutrients which might cause and have impact on acne vulgaris. Three case studies with analysis and evaluation of the diet are presented in the practical part. The aim of this thesis was to determine whether patients experience any changes in the acne development after consuming certain foods or particular nutrients.

Keywords: acne vulgaris, nutrition therapy, glykemic index, milk, ω-3 fatty acids

Prohlášení Prohlašují, že jsem svou bakalářskou práci na téma „Acne vulgaris a výživa“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Veroniky Březkové a že jsem uvedla všechny použité zdroje literatury v seznamu literatury.

V Brně dne

………………………... Tereza Staufčíková

Poděkování Ráda bych tím to poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Veronice Březkové, za rady, připomínky a vysokou dávku trpělivosti, kterou mi poskytla při tvorbě této práce. Dále děkuji celému Lékařskému centru zdraví a estetické péče v Brně, zejména MUDr. Petře Trojanové PhD. a taktéž všem pacientům, kteří se mnou byli ochotni spolupracovat. Také bych chtěla poděkovat MVDr. Halině Matějové za ochotu v poskytování odborné literatury. Velké díky patří také mé rodině a blízkým za jejich podporu.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................ 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1

Akné ............................................................................................................................. 10 1.1

Epidemiologie ........................................................................................................ 10

1.2

Etiopatogeneze ....................................................................................................... 10

1.3

Patogeneze ............................................................................................................. 13

1.3.1

2

3

1.4

Hormonální vlivy ................................................................................................... 15

1.5

Klinický obraz ........................................................................................................ 16

1.6

Dělení akné ............................................................................................................ 17

Acne vulgaris ............................................................................................................... 18 2.1

Acne comedonica ................................................................................................... 18

2.2

Acne papulopustulosa............................................................................................. 18

Akné a výživa............................................................................................................... 19 3.1

4

5

Mazové žlázy a jejich regulace ........................................................................ 13

Historie výživové terapie ........................................................................................ 20

3.1.1

Raná historie ................................................................................................... 20

3.1.2

Vzestup mýtů .................................................................................................. 21

3.1.3

Současnost výživové terapie ............................................................................ 22

Vlivy stravy na etiopatogenezi akné ........................................................................... 24 4.1

Proliferace buněk ................................................................................................... 24

4.2

Zánět ...................................................................................................................... 24

4.3

Produkce mazu ....................................................................................................... 24

Účinek specifických potravin a živin .......................................................................... 25 5.1

Čokoláda a sladkosti............................................................................................... 25

5.2

Mléko a mléčné výrobky ........................................................................................ 26

5.2.1

Významné studie ............................................................................................. 27

5.2.2

Mléčné bílkoviny ............................................................................................ 28

5.2.3

Hormony v mléce ............................................................................................ 29

5.2.4

Laktóza ........................................................................................................... 29

5.2.5

Léčba .............................................................................................................. 29

5.3

Glykemický index a glykemická nálož ................................................................... 30

5.3.1

Aknegenní efekt vysokého GI/GL ................................................................... 30

5.3.2

Terapeutický účinek nízkého GI/GL ................................................................ 31

5.3.3

Insulinová rezistence ....................................................................................... 32

5.3.4

Vliv středomořské stravy a dědičných nemocí ................................................. 33

5.4

Lipidy .................................................................................................................... 33

5.4.1

SAFA, MUFA a TFA ...................................................................................... 33

5.4.2

PUFA .............................................................................................................. 34

5.5

Kořeněné a slané pokrmy ....................................................................................... 35

5.6

Kouření a alkohol ................................................................................................... 35

5.6.1

Kouření ........................................................................................................... 35

5.6.2

Alkohol ........................................................................................................... 36

5.7

Obezita ................................................................................................................... 36

5.8

Vitaminy a minerální láky ...................................................................................... 37

5.8.1

Vitamin D ....................................................................................................... 37

5.8.2

Vitamin A, E a zinek ....................................................................................... 37

5.8.3

Vápník ............................................................................................................ 38

5.8.4

Jod .................................................................................................................. 38

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 39 6

7

Cíl a metodika ............................................................................................................. 39 6.1

Cíl praktické části................................................................................................... 39

6.2

Metodika praktické části......................................................................................... 39

Kazuistiky .................................................................................................................... 40 7.1

Kazuistika I. ........................................................................................................... 40

7.2

Kazuistika II. .......................................................................................................... 45

7.3

Kazuistika III. ........................................................................................................ 51

DISKUZE ........................................................................................................................ 58 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 61 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................. 62 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 71

SEZNAM ZKRATEK PSU

Pilosebaceózní jednotka

IGF

Růstový faktor podobný insulinu

IGFBP

Vazebný protein pro IGF

SREBP

Protein vázající se do regulační oblasti genu

DHT

Dihydrotestosteron

FFQ

Food frequency questionnaire

GI

Glykemický index

GL

Glykemická nálož

NADPH

Nikotinamidadenindinukleotid fosfát

BMI

Body mass index

SAFA

Nasycené mastné kyseliny

MUFA

Mononenasycené mastné kyseliny

PUFA

Polynenasycené mastné kyseliny

TFA

Transmastné kyseliny

DACH

Seskupení německy mluvících států (Německo, Rakousko, Švýcarsko)

USDA

United States Department of agriculture

DDD

Doporučená denní dávka

ÚVOD Acne vulgaris představuje onemocnění, které je pro většinu populace jistě známé. Jedná se o problém projevující se zejména v pubertálním období vlivem změny hormonů, a to hlavně u chlapců. Vyskytovat se však může až do pozdní dospělosti. Průběh onemocnění může být poměrně klidný, ale také velmi komplikovaný s vážnými psychickými, fyzickými i zdravotními riziky. Jelikož je výskyt acne vulgaris stále velmi častý, je dobré se zaměřit na jeho léčbu, ale i prevenci. Léčba akné může probíhat více způsoby. U žen patří mezi nejčastěji využívanou variantu hormonální antikoncepce. Zároveň některá často používaná léčiva představují velmi silný zásah do organismu člověka, proto je vhodné hledat i méně agresivní metody. Je známo, že nevhodná strava může vyvolat anebo zhoršit průběh některých onemocnění. Proto se téma této bakalářské práce zabývá právě konzumací některých potravin a jejich možného vlivu na závažnost acne vulgaris. V případě acne vulgaris existuje mnoho mýtů a spekulací o tom, které potraviny se mohou podílet na zlepšení či zhoršení jejího průběhu. Cílem teoretické části této práce bylo poskytnout ucelený přehled všech informací o vztahu výživy a akné. Práce se zabývá jednotlivými skupinami potravin a jednotlivými živinami, které se mohou jakýmkoli způsobem podílet na průběhu tohoto onemocnění. Pozornost je však věnována také patofyziologii, epidemiologii a etiopatogenezi samotné acne vulgaris. Cílem praktické části bylo pomocí kazuistik zjistit, jestli mají pacienti povědomí o možné spojitosti acne vulgaris a výživy, a také jestli sami osobně pozorují nějaké účinky.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1

Akné Acne vulgaris patří mezi nejčastěji se vyskytující kožní onemocnění. Obecně je

charakterizována jako neinfekční chronická zánětlivá porucha pilosebaceózní jednotky (PSU). Ta je důsledkem většího množství mazu produkovaného androgeny indukována ke změně keratinizace, zánětu a bakteriálnímu osídlení Propionibacterium acnes (1–3). 1.1

Epidemiologie Nejčastější výskyt akné je u dospívajících, nejvíce kolem 13. – 16. roku a ve většině

případů postupně do 25 let odeznívá. Američtí vědci zjistili, že akné se v tomto věku vyskytuje u více než 85 % populace. Rulcová naproti tomu uvádí, že v České republice je výskyt akné v tomto období života téměř 100%, záleží však na závažnosti postižení. U menšího počtu populace může akné přetrvávat až do 40 let. Přetrvávání aknózních projevů je častější u žen (40 %), převážně ve vztahu k menstruačnímu cyklu anebo používáním nevhodných kosmetických přípravků pro pleť se sklonem k akné (1, 4–6). Výskyt tohoto onemocnění je ve všech zemích světa a u všech ras, ovšem s odlišnou četností výskytu. U patogeneze akné nebylo prokázáno, že by se lišila v závislosti na barvě pleti (6). Akné není pouze triviální, spontánně mizející kosmetická porucha. Jedná se o onemocnění významně měnící kvalitu života. Představuje vážný socioekonomický problém, přestože nejde o život ohrožující onemocnění, které by bylo v popředí zájmů klinického a laboratorního výzkumu. S akné souvisí také řada sociálních, psychických a emocionálních problémů jako jsou úzkosti či deprese, vyskytující se až u 90 % dospívajících. Proto by toto onemocnění nemělo být ve srovnání s jinými chronickými nemocemi podceňováno (7–10). 1.2

Etiopatogeneze Závažnost aknózních postižení je výsledkem mnoha faktorů jak vnitřních tak vnějších.

Řadí se proto mezi tzv. multifaktoriální onemocnění. Zejména souhrn vnitřních faktorů u každého jednotlivce určí, zda bude mít akné mírnější či závažnější průběh. Vnější faktory již mají spíše druhotný význam na modifikaci choroby (4, 11, 12).

10

A. Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk ve folikulech a ve vývodech mazových žláz (hyperkeratóza) Tyto rohové buňky mají zvýšenou přilnavost, což stěžuje jejich odlučování a blokuje uvolňování mazu na povrch kůže. To, že jsou na sebe tak pevně nasedlé, neumožňuje jejich vypuzení na horní vrstvu pokožky ve formě jednotlivých šupinek, jak je běžné u osob, které netrpí akné, tudíž se hromadí a tvoří tzv. komedony. Komedony vznikají při poruše vyzrání buněk vystýlajících stěnu vývodu folikulu mazové žlázy na normální zrohovatělé buňky. Kromě toho tyto buňky reagují zvláště citlivě na vnitřní a vnější faktory (tzv. aknegenní podněty), a tím na tvorbu dalších komedonů. Dochází tedy k ucpávání PSU a k hromadění mazu, což se z počátku projevuje jako mikrokomedony. Postupně dalším přibýváním zrohovatělých buněk a mazu dochází k prvním projevům patrným na povrchu kůže. Jde o ucpané póry doprovázené mastnou pletí (1, 4, 11). B. Zvýšená tvorba mazu (seborea) Vzniká na základě zvýšené činnosti mazových žláz. K jejich stimulaci dochází zejména vlivem androgenů. Může být také ovlivňována duševním stavem, stravou a některými léky. Nutno také poznamenat rozdílnost v jednotlivé produkci mazu vzhledem k různorodosti dědičných faktorů. Maz má svou hlavní úlohu ve folikulech mazových žláz. V tomto místě má důležitou roli nejen pro vznik komedonů, ale i pro osídlení mikroby. Skládá se ze skvalenů, vosků, triacylglycerolů (TAG) a z velmi malého množství cholesterolu a cholesterolových esterů. Ve folikulárním kanálu jsou TAG štěpeny lipázami produkovanými mikroby na volné mastné kyseliny, diglyceridy, monoglyceridy a glycerol. Ty jsou pak v mazu na povrchu kůže a nazývají se lipidy kožního povrchu. Všechny složky mazu díky svým farmakologickým a toxikologickým vlastnostem jsou schopné vyvolat zánětlivou reakci. Zejména pak volné mastné kyseliny komplikují patogenezi akné. Průnik mazu z uzavřeného komedonu do škáry vyvolá prudkou reakci okolní tkáně. Dochází k tomu např. po prasknutí stěny folikulu zapříčiněného nevhodným mechanickým odstraňováním komedonů, s následným rozvojem zánětlivých lézí (1, 4, 13).

11

C. Bakteriální flóra Hlavním mikrobem je Propionibacterium acnes, jeho kolonie osidlují hlubší části folikulů z důvodu bezkyslíkového, tzv. anaerobního prostředí. Jedná se tedy o anaerobní, gram pozitivní bakterii, která kolonizuje v mazu, tedy v prostředí uzavřeného komedonu. Tyto bakterie se v počáteční fázi neuplatňují jako infekční činitelé. Velké množství mazu se pro ně stává vhodným prostředím pro množení bakterií, čímž se zvýší i množství jimi produkovaných a biologicky aktivních látek přispívajících ke vzniku komedonu a zánětu. Hlavní aktivita mikrobu spočívá v produkci enzymu lipáza způsobující štěpení TAG kožního mazu na volné mastné kyseliny, které působí jednak komedonně, ale také agresivně na stěnu folikulů a přispívají k jeho ruptuře. Obsah z vývodů folikulů mazových žláz je v podstatě cizorodou látkou pro hlubší části kůže a zde nacházející se bílé krvinky reagují na tento materiál stejně jako na cizí těleso. Protilátky vznikající proti Propionibacterium acnes se navenek projevují jako narůžovělé pupínky (1, 4, 14). Po dlouhou dobu byl zánět vnímán jen jako důsledek seborey, hyperkeratózy a hlavně bakteriálních metabolitů. Nové studie ukazují, že pacienti s akné mají sklon k zánětu folikulů od počátku. Předpokládá se, že leukocyty v okolí folikul jsou iniciovány komedony produkcí cytokinů, čímž se vytvoří podmínky pro rozvoj akné. Zánětlivé procesy mohou také zvýšit tvorbu kožního mazu (13). D. Genetické dispozice Pravděpodobně jde o polygenně vázanou dědičnost. Genetická dispozice je rozhodující faktor určující rozsah velikosti a intenzitu funkce mazových žláz. Dále pak udává zvýšenou citlivost receptorů pro androgenní hormony i jejich počet, a tím vede k predispozici akné. Až u 60 % postižených jedinců je prokázáno aknózní onemocnění jednoho či obou rodičů. Mezi pravděpodobné geny podílející se na predispozici akné patří gen pro cytochrom P450 1A1 a pro steroidní 21-hydroxylázu, které ovlivňují produkci androgenu v nadledvinkách. U mužů s karyotypem XYY (tzv. „supermuž“) se často vyskytuje těžší průběh akné (1, 4, 13).

12

E. Další faktory Jako další faktory ovlivňující projevy akné se uvádí například stres, jenž se částečnou měrou projevuje na zhoršení akné. Klinické zkušenosti ukazují, že mají význam i poruchy gastrointestinálního traktu nebo horečnatá onemocnění s nadměrným pocením. Individuálně se mohou na zhoršení akné podílet některé potraviny, prašné prostředí, mechanické dráždění a intenzivní vymačkávání aknózních procesů. V některých případech může docházet ke zhoršeným projevům v letním období působením UV záření. Další podstatnou skupinou faktorů, vyvolávajících akné jako projev svých vedlejších účinků, jsou některé léky. Jedná se především o jodidy, bromidy, chloridy, fenobarbitaly, steroidy a vitamin B12 vyvolávající aknózní projevy, proto se u pacientů s akné nepodávají. Akné může být vyvoláno i chemickými látkami, např. minerálními oleji, vazelínou, dehtem či chladící směsí. Velký význam má i samotná péče o pleť. V černé populaci je například běžnou praxí časté používání pleťových vod s obsahem kakaového másla za účelem změny tónu pleti a zlepšení pigmentace jizev. Kakaové máslo je nicméně vysoce komedogenní, stejně jako směsi vazelíny, lanolinu a oleje, které se používají do některých krémů (1, 4, 6). 1.3

Patogeneze Dějištěm aknózního procesu je PSU. Tato jednotka se skládá z vlasového neboli

sebaceózního folikulu a přídatné mazové žlázy. Mazové žlázy se nacházejí po celém lidském těle s výjimkou dlaní a chodidel. Četné žlázy se nacházejí na obličeji, pokožce hlavy a horní části trupu, tedy v oblastech, kde přednostně dochází k výskytu akné. Na tváři můžeme napočítat okolo 400 až 900 žláz/cm2 (1, 13, 15). 1.3.1 Mazové žlázy a jejich regulace Jak již bylo zmíněno, lidský kožní maz obsahuje skvaleny, cholesterol, cholesterolové estery, vosky, diglyceridy a TAG. Z pohledu akné je velmi důležitý skvalen. Jedná se o meziprodukt biosyntézy cholesterolu. Jeho hladiny jsou ovlivněny okolními podmínkami a transkripčními faktory v mazové žláze (15).

13

Regulace mazové žlázy A. Androgeny Většina těchto cirkulujících mužských hormonů je produkována pohlavními žlázami a nadledvinkami, ale mohou být také produkovány lokálně v mazových žlázách. Androgenní receptory jsou obsaženy v bazální vrstvě mazové žlázy a ve vnější pochvě buněk pokožky (keratinocytů) vlasového folikulu. Primárním a nejznámějším androgenem je testosteron. Testosteron vstupující do buněk je rychle přeměněn na 5 α-dihydrotestosteron, který je silnější ve vazbě na receptor než samotný testosteron. Po navázání na svůj receptor iniciují vyšší proliferaci buněk mazových žláz (sebocytů) a zvýšení produkce lipidů přes protein vázající se do regulační oblasti genu (SREBP). Studie potvrdily, že exogenní podávání testosteronu zvyšuje velikost mazové žlázy a výrobu mazu (15). B. Estrogeny Jedná se o ženské pohlavní hormony se schopností potlačení tvorby kožního mazu. Jejich efekt je vyšší při systémovém podání, proto se k léčbě akné využívá hormonální antikoncepce s estrogeny. Nejúčinnějším estrogenem je estradiol, který se vyrábí z testosteronu. Existuje několik hypotéz, které naznačují jejich mechanismus pro potlačení produkce mazu. Patří mezi ně přímo protichůdný účinek androgenů, inhibice produkce androgenů anebo regulace genů zapojených do produkce lipidů. Na základě těchto výsledků se předpokládá, že estrogeny slouží hlavně ke snížení vnitrobuněčné produkce lipidů (15). C. Retinoidy Retinoidy jsou přírodní a syntetické deriváty vitaminu A, které inhibují novotvorbu buněk a podporují jejich naprogramovanou smrt, apoptózu. Jsou běžně využívány k léčbě akné. Isotretinoin je nejúčinnější farmakologický inhibitor sekrece kožního mazu, odvozený od vitaminu A. Při jeho využití v léčbě jsou změny v projevech akné patrné po 8 týdnech (15). D. IGF a růstové hormony IGF-1 a růstové hormony hrají důležitou roli pro kožní rovnováhu. Růstové hormony jsou vylučovány hypofýzou a působí v játrech a periferních tkáních na produkci růstového faktoru podobného insulinu (IGF). Existují dvě formy IGF, přičemž výskyt IGF-1 je častější. 14

Akné se nejčastěji vyskytuje u dospívajících v době, kdy je maximálně vylučován růstový hormon a hladiny IGF-1 jsou nejvyšší. Kromě toho IGF-1 může být vyroben v kůži na místech, kde je schopen interagovat s receptory mazových žláz a stimulovat jejich růst. V případě nadbytku růstového hormonu dochází ke zvýšené tvorbě mazu a rozvoji akné. To naznačuje, že stimulace receptoru IGF-1 je důležitá pro tvorbu lipidů v mazových žlázách. Vliv IGF-1 na rozvoj akné je podpořen důkazy, že nedostatek IGF-1 je spojen se sníženou závažností akné (15–17). 1.4

Hormonální vlivy Akné je považováno za onemocnění androgen dependentní. Je u něj tedy dobře známo,

že významně reaguje na hormony, a to jak endogenní, tak i exogenní (17). Ovlivnění ovariálních hormonů u žen lze částečně dosáhnout hormonální antikoncepcí. Progestiny v antikoncepčních pilulkách i nitroděložních tělískách mohou u žen vyvolat významné akné. Naopak antikoncepce s obsahem estrogenů může akné potlačovat. Akné u mužů je často vyvoláno užívání anabolických steroidů. Nicméně neexistuje hormonální léčba pro snížení hormonů vznikajících ve varlatech. Také aknegenní hormony vznikající v nadledvinách nelze ovládat žádnými léky (18, 19). Dihydrotestosteron (DHT) je endogenní androgen patřící mezi jeden z potencionálních aknenogenů. Jeho formování je způsobeno přímým působením enzymů PSU na prekurzory produkované mužskými varlaty, ženskými vaječníky a nadledvinkami. Prekurzory lze nalézt i v exogenní zdrojích, včetně potravin jako je mléko a maso. Vzniklý DHT může ovlivnit hodnoty insulinu a IGF-1 (6, 18).

15

Obr. 1: Patofyziologie akné (20)

1.5

Klinický obraz Slovo akné je řeckého původu a v překladu znamená „špička, hrot či vrchol“, což může

znázorňovat, že vyrážky akné ční nad pokožkou jako malé hory nebo hroty. Během puberty hormony způsobí, že kůže tvoří příliš mnoho mazu, což vede k ucpávání pórů, také známé jako pupínky. Primárním projevem jsou nezánětlivé komedony. Jestliže jsou pupínky na vrcholu černé, jedná se o otevřené komedony nazývané jako černé tečky. V případě, že jsou vrcholky bílé, jedná se o uzavřené komedony. Příznaky se projevují zarudnutím kolem pupínků a malými červenými hrbolky. U závažnějších forem jsou to hlouběji uložené uzly nebo cysty a u nejtěžších forem i hnisavá ložiska, která mohou být obzvláště bolestivá (11, 21–23). Trvalým následkem závažných forem či neodborného vymačkávání komedonů je jizvení. Přechodnými následky bývají u některých jedinců zánětlivé makuly a poruchy pigmentace (hypopigmentace nebo hyperpigmentace) (21). Typické lokalizace pro první projevy akné jsou na nose a čele, s postupným přechodem na bradu a tváře. V dalších fázích dochází k rozšíření na ramena, horní polovinu zad a trupu v oblasti výstřihu. Zároveň dochází ke zvýšené tvorbě mazu projevující se mastnou pokožkou v obličeji a mastnými vlasy (4, 11). 16

1.6

Dělení akné Neexistuje pouze jeden typ akné, ale celá škála různých druhů. Na první pohled se

mohou zdát podobné, avšak příčiny jejich vzniku jsou odlišné. Vnější podobnost všech typů akné je na základě zasažení vždy stejné části kůže, a to folikulu mazové žlázy. Jak již bylo řečeno, na vzniku akné se podílí vícero faktorů. Působí jich zároveň více a teprve součet všech podnětů způsobí, že akné vůbec vznikne. Pokud chybí jeden nebo více faktorů, tak akné nevznikne vůbec nebo se projevuje velmi slabě. Příčinné faktory působí u jednotlivých druhů akné různě silně a mají tedy i odlišný význam při vzniku (11). Dělení akné podle příčiny: A. Formy akné podmíněné vnitřními (endogenními) dispozicemi Zde se řadí především acne vulgaris se svými dalšími klinickými formami:  Acne comedonica  Acne papulosa  Acne papulopustulosa  Acne nodulocystica  Acne conglobata B. Formy akné podmíněné zevními (exogenními) faktory Vzniknou poté, co přijde pokožka do styku s látkami podporujícími vznik akné (dehet, sloučeniny chlóru, UV záření, nevhodné kosmetické přípravky, atd.). C. Akné medikamentózní Vznikají jako vedlejší projev při užívání některých léčiv (steroidy, antiepileptika, sedativa, atd.) (4, 21).

17

2

Acne vulgaris Jedná se o nejčastější formu akné, převážně se vyskytující v období puberty. První

známky se začínají objevovat kolem 11. až 13. roku. Dřívější nástup puberty u dívek vyvolává vyšší výskyt akné v mladším věku ve srovnání s muži. Proto bývá často označováno jako „akné puberty“. Těžší forma akné se ve většině případů projevuje u chlapců, vzhledem k rozdílům hormonálních hladin androgenů. V období puberty dosahuje akné svého vrcholu, později ubývá na intenzitě a mizí povětšinou samo. U dívek je tomu mezi 20. až 21. rokem života a u chlapců o něco později, a to většinou kolem 22. až 24. roku. V posledních letech je zaznamenán vyšší počet případů s prodloužením věkové hranice výskytu. Až v 31 % případů se jedná o ženy do 45-50 let (4, 6, 11). Akné během dospívání může být rovněž ovlivněna změnami endokrinními, které jsou úzce spojeny se změnami v citlivosti na insulin. Během normálního dospívání dochází k přechodnému poklesu citlivosti na insulin, který je doprovázen vzájemným snížením hladiny globulinu vázajícího pohlavní hormony (SHBG) a vazebného proteinu pro IGF (IGFBP-1). Výskyt akné lépe odpovídá měnícímu se průběhu hladin insulinu a IGF-1, než změnám hodnot androgenů. Je to proto, že insulin a IGF-1 mají maximální koncentrace během pozdní puberty a postupně klesají (24).

2.1

Acne comedonica U komedonálního akné se nejčastěji vyskytují uzavřené a otevřené komedony, aniž by

docházelo k velké přeměně. Zanícené změny pokožky se v této formě vyskytují jen výjimečně. Tento druh akné je nejlehčí formou acne vulgaris a může proběhnout bez silnějších zánětů, až zcela zmizí (4, 11). 2.2

Acne papulopustulosa Na pokožce se objevuje kromě komedonů podstatně větší počet zánětlivých pupínků.

Jedná se o hůře probíhající formu tohoto akné. Trvá déle a po vyléčení se objevují na kůži malé jizvy, zvláště nebyla-li vhodně léčena či na základně nevhodného vymačkávání či škrabání (4, 11).

18

3

Akné a výživa Vliv stravy na průběh akné, je hodně kontroverzním tématem. Existuje mnoho studií

zabývajících se touto problematikou, jejich výsledky se nicméně velmi rozchází, a to v závislosti na mnoha faktorech. Na jedné straně jsou vědci zastávající tvrzení, že vliv stravy na akné je velký, na straně druhé odborníci podporují názor, že strava neovlivňuje vznik či průběh akné (4). Ke standardní léčbě akné patří různá lokální ošetření, dlouhodobé užívání nízkých dávek antibiotik anebo velmi rozšířené isotretinoiny. I díky tomu se změnily stravovací návyky jako druh potencionální léčby kvůli obavám z nepříznivých účinků léků nebo jako prevence proti zvýšení rezistence antibiotik (25, 26). Celkem v šesti studiích byl sledován formou klinické intervence vliv vysokého GI a čokolády. Pouze tři z nich daly významné výsledky. Nicméně existují i jiné aspekty přijmu stravy, které mohou zhoršit akné. Přesvědčivé údaje ukazující negativní vliv konzumace mléčných výrobků na dospívající akné, nicméně bez provedených intervenčních studií. U těchto studií lze nalézt nedostatky v podobě malé skupiny studované populace (25). Studie uvádí, že mnozí z pacientů si uvědomují a subjektivně pociťují změny po konzumaci určitých potravin. Pokud například v jejich stravě převažují sladkosti nebo kořeněná, kyselá a přesolená jídla, během pár dní se jejich konzumace projeví zvýšenou tvorbou pupínků. Po vynechání těchto potravin ze stravy, dochází ke zlepšení klinického obrazu. Ovšem na straně druhé jsou ti, kteří nepociťují změnu po konzumaci jakékoli potraviny, proto nevěnují skladbě stravy zvláštní pozornost (4). Mezi potraviny, které mohou podporovat rozvoj komedonů, jsou nejčastěji zařazovány sladkosti, kakao, čokoláda, některé mléčné výrobky, ořechy, koření či uzeniny. Nadměrná konzumace potravin obsahující vyšší obsah nasycených mastných kyselin (chipsy, sladkosti, smažená a tučná jídla) vede ke zvýšené produkci kožního mazu. Ve studii z roku 2014 více jak polovina účastníků zařadila mezi nejrizikovější potraviny čokoládu, hranolky a pizzu. Tedy potraviny s vysokých glykemickým indexem, vysokým obsahem tuku, ale také mléčné produkty a potraviny obsahující vyšší množství jódu hrají roli ve zhoršení akné. Podobně v Korejské studii byla u osob s akné zjištěna vyšší konzumace slaných pokrmů, vepřového masa, ořechů a sycených vod. Stejně tak byla zaznamenána i nepravidelnost v příjmu stravy. Výsledky další studie naznačují, že BMI a strava bohatá na mléko a chudá na spotřebu ryb 19

může mít vliv na riziko vzniku onemocnění. Lze tedy poukázat na protektivní účinky ω-3 mastných kyselin (4, 27–29). 3.1

Historie výživové terapie Výživa byla historicky jedním z prvních a nejdůležitějších faktorů spojených se zdravím

kůže a stárnutí. Nicméně míra jejího vlivu na fyziologii kůže, jakož i mechanismy zapojené do různých nutričně závislých změn ve struktuře a funkci pokožky zůstávají velmi sporné (12). Terapie akné může být rozdělena dle jejího vývoje do třech fází: raná historie, vzestup mýtů o vlivu stravy na akné a novodobé výzkumy (30). 3.1.1 Raná historie Na přelomu 18. a 19. století bylo dietní omezení často doporučováno jako doplněk léčby na stávající dermatologickou terapii. V roce 1930 až 1960 byli pacienti často odrazováni od konzumace širokého výběru pokrmů či potravin, jako jsou čokolády, sladkosti, tučné potraviny či sycené slazené nápoje. V této době dermatologové ještě plně nepochopili základní mechanismy patogeneze akné, proto hypotézy o účincích stravy a následující výživová doporučení, byla převážně založena na pozorování, neoficiálních důkazech a spekulacích (27, 30, 31). V roce 1921 bylo vypozorováno, že čokoláda zvyšuje koncentraci lipidů v krvi, a proto se dermatologové domnívali, že podobně bude zvyšovat i produkci kožního mazu z mazových žláz a rozšiřovat tak závažnost akné. Tím byla u pacientů s akné odvozena i zhoršená tolerance glukózy v závislosti na konzumaci jednoduchých sacharidů. V návaznosti na toto sdělení vzniklo doporučení s omezením nadměrné konzumace jednoduchých sacharidů, včetně čokolády. Tento návrh byl dále ještě podpořen výzkumem demonstrujícím zlepšení závažnosti akné u pacientů dodržujících následující doporučení (30). Podobně tomu bylo o pár let později, kdy se na základě observačních studie ukázala souvislost mezi častou konzumací mléka a závažností akné. Proto vzniklo opět nové doporučení, a to omezení konzumace zejména tučných mléčných výrobků. Snížení závažnosti akné bylo též prokázáno koncem 60. let v malé případové studii u pacientů dodržujících stravu se sníženou hladinou nasycených mastných kyselin (SAFA) a celkově stravu s nízkým obsahem tuku (30). 20

Celkově lze v období do roku 1960 pozorovat určité podvědomí o možných účincích stravy na akné (30). 3.1.2 Vzestup mýtů Mnozí vědci zpochybňovali účinek stravy na akné a hlásili nedostatek přesvědčivých důkazů. Ve snaze zaplnit mezeru v literatuře, začali provádět skutečné intervenční studie. Celkový počet studií provedených v letech 1960-1970 byl malý. Nicméně díky těmto kritickým studiím upadla výživová terapie v nemilost a byla převrácena v mýtus (30, 31). V roce 1961 vědci zkoumali vztah mezi akné a metabolismem sacharidů. Zjištěny byly normální glukózové tolerance mezi pacienty s akné. Nebyl prokázán ani dostatečný efekt stravy s omezeným obsahem sacharidů na zlepšení závažnosti akné. Stejně tak byly v roce 1965 oznámeny nulové změny v akné mezi účastníky konzumující čokoládu, kromě obvyklého příjmu stravy. S opačným výsledkem účinnosti přišla studie zkoumající vliv sodíku na akné. Její závěry ukázaly, že sodík podporuje zánět a zvyšuje závažnost akné. Výsledkem bylo doporučení stravy s nízkým obsahem sodíku pro populaci trpící akné (30). Mezi nejznámější a nejvíce citované studie vyvracející vztah akné a výživy patři výzkum zkoumající vliv čokolády od J. E. Fulton a kolektivu z roku 1969 a studie zkoumající celkový vliv stravy od P. C. Anderson a kolektivu z roku 1971 (30–32). J. E. Fulton a kolegové zkoumali vztah mezi čokoládou a akné ve dvojitě zaslepené křížové studii. Bylo zkoumáno 65 účastníků s mírnou až středně těžkou formou akné, kteří konzumovali mléčnou čokoládu nebo placebo denně po dobu 4 týdnů. Na základě kritérií, kterým byl hodnocen ústup lézí, nebyl prokázán účinek čokolády na vývoj akné. Přestože při této studii byla použita kontrolní skupina a byla provedena kvantitativní statistická analýza, nalézá se zde řada nedokonalostí. Například nebyly brány v potaz jiné faktory ovlivňující akné, jako je například stres, obezita, menstruační cyklus, kouření či celková strava. Proces trval 4 týdny, přičemž léčba akné může trvat 2 nebo více měsíců než dojde ke změně. Při srovnání složení čokolády a placeba, byl v placebu větší výskyt částečně ztužených rostlinných tuků, které také mohou ovlivnit vývoj akné. Hodnocení lézí probíhalo pouze 1x týdně a k výslednému hodnocení byly použity pouze počty lézí sesbírané na konci pokusu. V neposlední řadě byl celý výzkum financován Chocolate Manufacturers' Association of the US, což mohlo vést ke značnému ovlivnění výsledků (30–35).

21

Dále byl ve studii P. C. Andersona a kolektivu zkoumán celkový vztah stravy a akné. Stejně jako studie Fultona a kolektivu, byla tato studie také velmi často citována k vyvrácení tvrzení o účincích stravy. Zkoumáno bylo 27 vysokoškolských studentů, kteří sami hodnotili vážnost svého akné. Účastníci byli instruováni k denní konzumaci velkých porcí čokolády, mléka, pražených ořechů nebo sycených nápojů. Hodnocení stavu akné probíhalo před začátkem a po ukončení testování konzumace daných potravin, přičemž sledování probíhalo pouhý jeden týden. Za tuto dobu účastníci nezaznamenali žádný vznik nových lézí, proto došli vědci k závěru, že strava neovlivňuje vývoj akné. Co se týče relevantnosti studie, nalézá se i zde spousta metodologických chyb. Velikost vzorku byla malá, nebylo objasněno rozdělení účastníků do skupin a metody třídění akné. Taktéž nebyla použita kontrolní skupina. V neposlední řadě studie neprobíhala jako zaslepená, takže mohlo dojít k případnému zkreslení (30). V průběhu výzkumu docházelo v těchto studiích ke kritických chybám, v důsledku čehož vznikl závěr, že strava a akné spolu nesouvisí. Dalším zkreslujícím faktorem mohla být skutečnost, že tyto studie vznikly ještě před objasněním funkce endokrinního systému v patogenezi akné a vědomosti o délce doby potřebné na léčbu akné. I přes značné nedostatky v oblasti vlivu stravy na akné, nebylo toto téma zkoumáno dalších pár let. K opětovnému testování došlo až díky pokrokům v chápání patogeneze akné, novým epidemiologickým důkazům podporující význam stravy a hlavně důkladné kritické analýzy prvních studií (30). 3.1.3 Současnost výživové terapie Nejnovější studie poskytují silnou oporu pro stravu, jako potenciální příčinu akné. Výzkumy dokládají možnou účinnost specifických potravin, jako jsou mléčné výrobky, potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI), vyšším obsahem SAFA a výživové zvyklosti typické pro západní populaci (25, 27, 33, 36, 37). Ve středu zájmu posledních let je testování „západní stravy“, která je typická vysokým GI. Jedná se o stravu v oblasti Ameriky a Oceánie, kde je značně vysoký výskyt acne vulgaris. Oproti západu byla objevena místa s nulovým výskytem akné, jako je Nová Guinea a Paraguay. Západní stravovací režim se vyznačuje vysokým množství sladkých dezertů, rafinovaných obilovin, potravin s vysokým obsahem bílkovin, vysokým obsahem tuku v mléčných výrobcích a nadměrně slazenými nápoji. Trendem posledních let je právě rozšiřující se způsob tohoto stravování. Je to pravděpodobně díky snadné dostupnosti těchto druhů potravin a pohodlnosti. Důsledkem je vzrůstající výskyt obezity, insulinové rezistence, 22

akné a spousty dalších onemocnění. Je prokázáno, že u osob z nezápadních oblasti akné skoro neexistovalo, pokud žily a jedly jejich tradičním způsobem. Přechodem k modernímu životu hlásí i změnu stravy a životního stylu, a tím i výskyt akné. Zvýšení prevalence akné po změně životních zvyků bylo zaznamenáno u Inuitů a Číňanů (6, 33, 36, 37). Zkoumání nutriční terapie v léčbě akné probíhá v posledních letech hlavně ze strany dermatologů a nutričních terapeutů. Přestože za poslední roky celkový počet studií provedených na toto téma není velký, epidemiologické a experimentální důkazy svědčí o vztahu mezi stravou a akné. Existuje značné množství důkazů, že strava ovlivňuje celou řadu hormonů, které regulují proliferaci keratinocytů. K dnešnímu dni ale nejsou k dispozici žádné randomizované kontrolované studie zkoumající vztah mezi častou konzumací mléčných výrobků nebo konzumací mléka a akné. Stejně tak počet výzkumných studií zkoumajících vztah mezi tuky v potravě a výskytem akné je malý (14, 30). Jednoznačně se jedná o problematiku, která si vyžaduje další výzkumy, zejména studie s větším počtem vzorků. I když existují přesvědčivé důkazy o korelaci mezi různými potravinami a acne vulgaris, neexistují žádné intervenční studie o možném zavedení dietních opatření do klinické praxe (25).

23

4 4.1

Vlivy stravy na etiopatogenezi akné Proliferace buněk Bylo prokázáno, že dlouhodobá konzumace potravin s vysokou glykemickou náloží

(dále GL) může vyvolat chronickou hyperinsulinemii nebo insulinovou rezistenci. Chronická a akutní hyperinsulinemie současně zvedá volný IGF-1 a snižuje IGFBP-3. Zvýšený IGF-1 pak více stimuluje bazální proliferaci keratinocytů. Za normálních okolností IGFBP-3 inhibuje bazální proliferaci, pokud je však jeho hladina nižší, sníží se i jeho účinek. Lze tedy říci, že zvýšení poměru IGF-1 / IGFBP-3 podporuje proliferaci keratinocytů (14, 36). 4.2

Zánět Existují 3 typy zánětlivých lézí: papuly, pustuly a noduly. Zánět vytvořený ve škáře

kůže, je primárně způsoben imunologickou reakcí na Propionibacterium acnes. Tento mikrob v kombinaci se zvýšeným výskytem zánětlivých cytokinů může být základem pro vývoj závažné formy akné. Strava je známý modulátor systémové zánětlivé odpovědi. Jedním z nejdůležitějších výživových faktorů, které ovlivňují zánět je příjem PUFA. (14). 4.3

Produkce mazu Jak již bylo poznamenáno, produkce mazu je stimulována androgeny. Jejich excesivní

tvorba se může podílet na vývoji akné. Jak insulin tak i IGF-1 stimulují syntézu androgenů ve vaječnících a varlatech a také inhibují jaterní syntézu SHBG. Díky nižší hladině SHBG je zvýšená biologická dostupnost cirkulujících androgenů ve tkáních. Z toho vyplývá, že hyperinsulinemie může podporovat akné i díky zvýšeným androgenním účinkům (14, 24, 33, 36, 38).

24

5 5.1

Účinek specifických potravin a živin Čokoláda a sladkosti Konzumace čokolády byla často vnímána jako činitel přitěžující akné. Vztah mezi

čokoládou a akné není stále zcela objasněn (35). Dvě již dříve zmiňované studie testovaly hypotézu, že čokoláda může zhoršit nebo vyvolat acne vulgaris. První studie z roku 1969 nevykazovala žádnou spojitost. Zajímavostí je, že při tomto pokusu nebyla použita mléčná čokoláda. Cordain a kolektiv při kritice této studie došli k závěru, že čokoláda jako taková není spojena s účinností na akné, nicméně složky používající při její výrobě ano. Mezi tyto složky se řadí hlavně sacharóza, která svým zvýšením glykémie a insulinu slouží jako faktor rozvoje akné (25, 35, 39, 40). Studie provedená skupinou australských vědců v roce 2003 srovnávala plazmatický profil pacientů po konzumaci potravin s obsahem čokolády a bez. Zjistili, že konzumace čokoládových výrobků představuje nárůst insulinu po jídle o 28 %. Čokoládové mléko mělo v průměru o 45 % větší zvýšení hodnot oproti ochucenému jahodovému mléku a o 13 % ve srovnání s mlékem s bílou čokoládou. Samotné mléko svým obsahem aminokyselin způsobuje insulinemii, ačkoliv je GI těchto výrobků nízký. Vyšší nárůst hladiny insulinu u čokoládového mléka však značí, že některé konkrétní sloučeniny v kakaovém prášku mají insulinotropní charakter. Pro vysvětlení je uvedeno, že čokoláda je bohatá na biologicky aktivní látky jako je kofein, theobromin, serotonin, fenylethylamin a kanabinoidům podobné mastné kyseliny. Tyto vnitřní faktory mohou mít vliv na homeostázu glukózy, a to jednak podporou sekrece insulinu ale také jeho rezistenci ke tkáním. Taktéž bylo zjištěno, že některé aminokyseliny, zejména arginin, jsou silně insulinotropní (35, 41). Po desetiletí nevznikaly studie zaměřené na spojení čokolády a akné. Analýza studii provedených v posledních letech poukázala možnou asociací čokolády a sladkostí na závažnost akné. Mezi tyto studie patří i výzkum provedený Wolkenstein a kolektivem, kteří zkoumali závažnost akné při pravidelné konzumaci sladkostí a čokolády. Byla prokázána významná asociace mezi zhoršením akné a konzumací těchto potravin. K podobným poznatkům dospěla i floridská studie z roku 2014. Zde pacienti vykazovali významné zvýšení lézí po příjmu kakaem plněných kapslí (25, 39, 42–44).

25

Oproti tomu Nigerijská studie z roku 2015 nepoukázala na spojení mezi čokoládou a akné. Stejně tak vědci v Itálii nenalezli žádnou spojitost mezi akné a spotřebou čokolády při pravidelné týdenní konzumaci čokolády a čokoládových výrobků (27, 45). Protože většina čokolády na trhu obsahuje mléko, vztah mezi spotřebou čokolády a akné by mohl právě souviset s obsahem mléka ve složení. Proto v Thajsku vznikla studie zaměřená pouze na účinky čokolády s vysokým obsahem kakaa. Mužští účastníci měli denní příjem 25 g čokolády s obsahem 99 % kakaa po dobu 8 týdnů. Docházelo k výraznému zhoršení typů lézí a zvýšení počtu komedonů a zánětlivých papul. Stejné závěry přinesla již v roce 2011 i 2014 skupina vědců provádějící kontrolní studie. Byl prokázán zvýšený výskyt zánětlivých a nezánětlivých lézí, pozorovatelných do týdne po konzumaci čokolády (39, 44, 46). Dle předložených informací se může usuzovat, že výrobky z čokolády mohou být spojeny s rozvojem či zhoršení akné. Důležité je zdůraznit, že například čokoládové tyčinky s vysokým obsahem mléka mají také velké množství sacharidů, tudíž mají i vysoký glykemickou nálož (GL). Obsahují tak většinu kritických faktorů pro patogenezi akné. Tento fakt potvrzuje i výzkum z roku 2014, kde účastníci s těžkou formou akné hlásili vyšší celkové množství sacharidů ve stravě (28, 35). 5.2

Mléko a mléčné výrobky Spojení mezi akné a mlékem spolu s mléčnými výrobky bylo známo již v roce 1887. Ve

studii z roku roce 1949 pacienti díky zapisování své stravy zjistili, že mléko bylo nejčastější potravinou podílející se na zhoršení projevů akné. Prozatím neproběhly žádné randomizované kontrolní studie, které by sledovaly vztah mezi spotřebou mléka a akné. Přesto jsou četné výzkumy prokazující korelační vztah (6, 19, 40). Podobně jako vysoká GL potravin, tak i spotřeba mléka a mléčných výrobků zvyšuje koncentraci insulinu a IGF-1. Přestože mléko jako takové má nízký GI, paradoxně indukuje zvýšení hladiny IGF-1. Jedná se o insulinotropní účinek rozvětvených aminokyselin a lysinu. Hodnoty IGF-1 jsou srovnatelné jako po konzumaci potravin s vysokým GL (17, 28, 47, 48).

26

5.2.1 Významné studie Ve spojených státech byly prováděny tři velké významné studie, všechny prováděné americkými vědci. Zkoumají vztah mezi pravidelnou konzumací mléčných výrobků a akné (30, 33). V první retrospektivní kohortové studii se zkoumal vliv mléčných výrobků na akné dospívajících žen. Zkoumalo se 47 žen, které vyplnily frekvenční dotazník a lékařem jim byla diagnostikována závažnost aknózních projevů. Otázky se týkaly jak různých druhů mléčných výrobků, tak i rozličných typů mlék. Závěrem se zjistilo, že celkový příjem mléka v období dospívání byl spojen s horšími projevy akné. Stejně tak akné ovlivňovaly instantní i snídaňové nápoje, smetanové sýry a cottage sýr. Nejvýraznější projevy byly u odstředěného mléka oproti jiným typům. Důvodem může být nižší obsah estrogenů v tomto typu mléka. Díky nižší hladině estrogenů nemůže docházet k dostatečnému potlačení produkce mazu. Zvýšená tvorba mazu tak zhoršuje projevy akné. Dalším závěrem studie je neexistující významné spojení mléčného tuku a závažnosti akné (30, 40, 49). V roce 2006 a 2008 Adebamowo a kolektiv přezkoumali vztah mléčných výrobků akné ve dvou prospektivních kohortových studiích mezi dospívajícími ve věku 9 až 15 let za použití frekvenčního dotazníku. U dospívajících dívek byl nalezen vztah mezi vyšší spotřebou mléka a výskytem akné. Dívky měly přibližně o 20% větší pravděpodobnost výskytu těžké akné, pokud konzumovaly ≥ 2 porce mléka denně, v porovnání s dívkami, které konzumovaly ≤ 1 porci mléka týdně. Byly potvrzeny výsledky nezávislosti na mléčném tuku z předchozí studie. Stejně tak všechna ostatní zjištění byla v souladu s předchozí studií, kde byla vyzkoumána pozitivní souvislost s příjmem celkového a odstředěného mléka. U studie s chlapci byla pravděpodobnost výskytu akné při konzumaci ≥ 2 porce mléka denně vyšší o 16 %, oproti chlapcům s nižší konzumací mléka. Mezi limity této studie patří fakt, že všichni respondenti neodpověděli na všechny otázky frekvenčního dotazníku. Ani v jedné studii nebyly hodnoceny další faktory, které mohly ovlivnit projevy akné. Hodnocení projevů akné nebylo hodnoceno odborníkem, nýbrž samotnými respondenty. Podobných výsledků bylo nalezeno v italské studii z roku 2012. Přičemž tentokrát byl výraznější účinek zaznamenán u mužů (22, 27, 30, 50, 51). Grossi a kolektiv při analýze studií objevili úzké spojení závažné formy akné s konzumací mléka. Ve studii prováděné Burris a kol. stejně tak jako studii Okoro a kol. byla také zaznamenána vyšší denní spotřeba mléka u osob s těžší formou akné ve srovnání 27

s účastníky bez akné. Naopak Wolkensteinovi a kolektivu se nepodařilo prokázat žádnou souvislost akné se spotřebou mléka. Vědci si to vysvětlují nižší spotřebou mléka ve zkoumané francouzské populaci (28, 42, 43, 45). K dalším zjištěním o zvýšené spotřebě mléka během dospívání můžeme zařadit nejen negativní vliv na homeostázu mazových žláz, ale také dlouhodobé nepříznivé účinky i na jiné žlázy jako je prostata (52). Každý druh mléka poskytuje konkrétní a optimální směs bílkoviny, sacharidů, lipidů, hormonů a růstových faktorů potřebných pro normální růst mláďat (19). 5.2.2 Mléčné bílkoviny Hlavní bílkoviny kravského mléka jsou kasein (80 %) a syrovátka (20 %). Vliv syrovátky a kaseinu na koncentraci IGF-1 a insulinu na lačno byl zkoumán ve studii na osmiletých chlapcích. Po dobu jednoho týdne dostávali buď kasein, nebo syrovátku v množství podobné tomu, co bylo nalezeno v 1,5 litru odtučněného mléka. Ve skupině s kaseinem se hodnoty IGF-1 zvýšily o 15 % beze změny koncentrace insulinu a u skupiny se syrovátkou se zvýšil insulin o 21 % aniž, by se změnil IGF-1. Tento rozdíl naznačuje, že insulinotropní složkou mléka je syrovátka. Znamená to, že insulin stoupá v reakci na syrovátku, zatímco kasein je zodpovědný za zvýšení IGF-1. Vzhledem k tomu se syrovátka i kasein podílejí na stimulaci produkce androgenů. Tento účinek je nejlépe pozorovatelný zejména kulturistů konzumujících proteinové nápoje na bázi kaseinu a syrovátky (17, 19, 37, 53, 54). Některé mléčné bílkoviny mohou chránit IGF-1 v průběhu trávení a zlepšovat tak jejich střevní propustnost, biologickou dostupnost a koncentraci. Sérové koncentrace IGF-1 se významně zvýšily po konzumaci mléka a mléčných výrobků více ve srovnání s jinými bílkovinnými zdroji, včetně masa (28). Syrovátkové bílkoviny jsou přídatnou složkou polotučných a odstředěných mlék, aby simulovaly konzistenci plnotučného mléka. Tyto přidané proteiny, zejména α-laktalbumin, mohou hrát roli v komedogenezi, a to bud přímo nebo jako nosič biologicky aktivních molekul (40).

28

5.2.3 Hormony v mléce Jeden z dalších mechanismů účinku mléka na akné je obsah hormonů. Mléko jako takové je určeno pro zvýšený růst telat. Přirozeně tedy obsahuje růstové hormony a anabolické steroidy (19, 33). V mléce se přirozeně vyskytují reprodukční i nereprodukční hormony spolu s růstovými faktory. Každá tato složka má jinak silný účinek na vznik akné, ale nejvíce pravděpodobný je jejich synergický, tedy společně působící, účinek. Mezi tyto hormony patří estrogeny, progesterony, androgenní prekurzory, 5-α redukující steroidy či DHT. Přičemž některé z nich jsou zapojeny do komedogeneze. Mléko obsahuje také bioaktivní molekuly, které působí na PSU. Patří mezi ně IGF-1 a glukokortikoidy. IGF-1 a IGF-2 u kterých byla pozorována pozitivní korelace s akné, jsou v mléce obsaženy dokonce i po pasterizaci a homogenizaci. Oba růstové faktory pravděpodobně přežívají i trávení, a tak si udržují svou aktivitu. Insulin řídí hladiny IGF-1, což zase zvyšuje hladiny testosteronu a snižuje produkci SHBG (19, 22, 40, 48, 50, 51). Obsah hormonálních a bílkovinných složek v mléce může dále rozšiřovat vývoj akné aktivací jiných cest (28). 5.2.4 Laktóza Další navržený mechanismus se vztahuje k obsahu přirozeně se vyskytujících sacharidů v mléčných výrobcích. Mléčný cukr neboli laktóza je disacharid složený z glukózy a galaktózy. Její přítomnost vytváří při konzumaci mléka glykemickou a insulinovou odpověď. Vliv působení je na sérový insulin a IGF-1 (19, 33). 5.2.5 Léčba Díky výše zmíněným účinkům by se při léčbě akné mělo částečně vynechat kravské mléko a potraviny z něj vyrobené. Vyřadit by se měly i zmiňované proteinové doplňky stravy na bázi kaseinu či syrovátky. Stravovací režim může být doplněn nemléčnými náhražkami, ať už ze sóji, rýže, ořechů či jiných zdrojů. Ostatní druhy živočišných mlék obsahují také přirozeně se vyskytující hormony, proto nejsou vhodnou variantou náhrady. Taktéž bio mléko není vhodnější volbou. Pesticidy a insekticidy, kterým je vystavována potrava pro krávy z bio chovu jsou méně toxické, než je obvyklé. To dělá krávy obecně zdravější, a tím mléko těchto krav obsahuje ještě více přirozeně se vyskytujících hormonů (18, 37, 55).

29

5.3

Glykemický index a glykemická nálož Zatímco někteří výzkumníci vyšetřovali spojitost mezi mlékem a akné, jiní zkoumali

vztah mezi kvalitou a množstvím spotřeby sacharidů a akné. V posledních letech studie převážně prokázaly účinek vysokého GI na zhoršení akné. Ke zlepšení symptomů docházelo po zvýšení příjmu proteinů a konzumování stravy s nižším GI (24, 27, 30). Glykemický index je měřítkem toho, jak rychle se zvýší hladina glukózy v krvi, po konzumaci jídla. Slouží k porovnávání potenciálu potravin, ke zvýšení hladiny glukózy v krvi na základě stejných množství sacharidů v potravinách. Potraviny s vysokým glykemickým indexem (> 70) jako je cukr, bílý chléb a rýže, se rychle vstřebávají, což vede k vyšším hladinám glukózy v séru a odpovídajícímu uvolňování insulinu z ß buněk slinivky břišní (6, 24, 28, 33, 56, 57). Později v roce 1997 vznikl pojem glykemická nálož. Jedná se o účinek dané potraviny na glykémii, celkové množství a kvalitu sacharidů v potravě i rychlost jejich vstřebávání (57). Jak již bylo popsáno výše, strava typická pro západ je spojována s rozvojem akné pro typicky vysoké hodnoty GI a GL. Vysoká GL stravy vede k hyperinsulinemii, a tím k vyvolání hormonální reakce schopné podporovat neregulovaný růst tkání a zvýšenou syntézu androgenů. Potraviny s vysokou GL tvoří zhruba 47 % celkového energetického příjmu obyvatel Spojených států (14, 27, 36, 58, 59). 5.3.1 Aknegenní efekt vysokého GI/GL Potraviny s významným obsahem cukru a jiných sacharidů poskytují vysokou glykemickou zátěž a ovlivňují tak sérové hladiny insulinu a IGF-1, z nichž oba podporují zvýšenou produkci volných androgenů a následný vývoj akné.(19) Kaymak a kolektiv neprokázali účinnost vysokého GI na akné. Jejich cílem bylo zkoumat účinek GI, GL a sérového insulinu na patogenezi akné. Zkoumání bylo prováděno pomocí frekvenčního dotazníku, který vyplnily lidé s akné i bez. Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly mezi pacienty s akné a kontrolní skupinou v žádné zkoumané kategorii. Tudíž hodnoty GI a GL nebyly považovány za významné v patogenezi akné. Rovněž Nigerijská studie nepotvrdila statisticky významnou souvislost akné s GI potravin. Zajímavostí je, že například částečná souvislost s akné se projevila u koláče, ale u sušenek už ne. Předpokládaná příčina je díky možnému obsahu mléka (28, 35, 45, 57). 30

Nejnovější studie však jasně dokazují vliv vysoké hodnoty GL na průběh akné. Například v turecké studii z roku 2016 byly prokázány jednoznačně vyšší hodnoty GI i GL u účastníků s akné oproti kontrolní skupině. Vliv GL na akné je doložen hlavně ve studii zkoumající rozdíl mezi západním a odlišným typem stravování. Ve srovnání účastníků studie Burrise a kolektivu, byla u středně těžké a těžké formy akné hlášena vyšší konzumace potravin s vysokým GI a vyšším obsahem jednoduchých cukrů (28, 36, 60). 5.3.2 Terapeutický účinek nízkého GI/GL Díky potvrzení závažnosti vysokých hodnot GI/GL na akné, začaly vznikat studie zabývající se stravou s nízkými hodnotami GI/GL jako terapeutickou léčbu v onemocnění acne vulgaris (28, 60). Tato teorie byla testována pomocí randomizovaných kontrolních studií. V první studii Smith a kolektiv provedli 12týdenní zkoumání konzumace stravy s nízkou hodnotou GL. Výsledkem bylo zlepšení akné s odpovídající citlivostí na insulin, snížením biologické dostupnosti testosteronu, snížením androgenů a hlavně snížením počtu lézí akné. Několik zkreslujících jevů ovšem komplikuje interpretaci studie. S konzumací potravin s nízkým GI souvisí i snížení tělesné hmotnosti, a tím snížení BMI. Zároveň účastníci přijímali vyšší množství bílkovin a vlákniny. Vyšší obsah bílkovin a vlákniny ve stravě může přispět k vyšší sytosti, tím ke sníženému přijmu stravy a nakonec redukci tělesné hmotnosti. Vyšší hodnota BMI je přitom identifikována jako rizikový faktor pro vznik akné. Některé studie prokázaly, že i v nepřítomnosti úbytku hmotnosti může zvýšený příjem bílkovin nebo vlákniny vést ke zlepšení metabolismu glukózy a insulinu. Nebylo tedy jasné, zda nižší GI hraje důležitou roli ve zlepšení akné nebo jestli jsou výsledky ovlivněny nižší tělesnou hmotností či vyšším příjmem bílkovin. Po zhubnutí taktéž dochází ke zvýšení produkce SHBG, což způsobí nižší biologickou dostupnost androgenů (24, 33, 38, 61). Dle Downine a Kaealey je syntéza lipidů udržována endogenním glykogenem. Z toho důvodu je možné, že požití potravin s nízkým GI může změnit zásoby glykogenu v mazových žlázách, a to může být limitujícím faktorem tvorby mazu v PSU (35). Také studie Reynoldse a kolektivu zkoumala vliv nízkého GI na akné u dospívajících chlapců a změnu citlivosti na insulin. Chlapcům byla střídavě podávána strava s nízkým a vysokým GI. Rozdíly mezi typem stravy nedosáhly statistické významnosti, ke zlepšení akné došlo v obou případech. Nicméně u stravy s nízkým GI významně poklesly hodnoty IGFBP-1 31

a u vysokých hodnot GI docházelo zase k výraznému zvýšení testosteronu, přičemž by byl očekáván spíše opačný účinek. U velmi vážných stavů akné se neprojevil žádný účinek GI a nebyla ani nalezena spojitost s koncentrací insulinu. Díky informovanosti účastníků studie o možné prospěšnosti stravy s nízkým GI, byla předpokládána zaujatost studie. Každopádně jsou tyto výsledky v rozporu se studií Smith a kolektiv, který nastínil možný protektivní účinek potravy s nízkým GI. V jejich porovnání se zjistil výrazný rozdíl v příjmu SAFA, který byl ve studii Reynoldse vyšší. (24, 25, 38). Další studie z Korey probíhala 10 týdnů při konzumaci potravin s nízkou GL. Vyšetření kůže prokázalo zmenšení zánětu i velikosti mazových žláz. Dále pak snížení produkce SREBP-1, s čímž souvisí nižší produkce lipidů. Celkově bylo prokázáno snížení počtu zánětlivých a nezánětlivých lézí (33, 59). Podobně několik randomizovaných kontrolovaných studií prokázalo zlepšení akné nebo citlivosti insulinu mezi účastníky se stravou s nízkou GL. Dietní intervence s využitím nízké GL mohou mít terapeutický potenciál nejen v léčbě akné, ale také ve snížení rizika vzniku diabetu II. typu. Taktéž bylo prokázáno snížení hladin glukózy nalačno při současném zlepšení metabolismu insulinu a zvýšení koncentrace SHBG. Tyto endokrinní změny jsou v souladu s podporou proliferace folikulárních buněk a se sníženou produkcí mazu. Avšak z nedávné analýzy proběhlých studií vyplývá, že stále existují studie uvádějící žádné změny ve vývoji akné mezi účastníky na tomto typu stravy. To znamená, že terapeutické účinky stravy s nízkým GI/GL nejsou prozatím plně průkazné. Je proto důležité provést další výzkumy, zkoumající její účinek (28, 36, 38, 59, 62). 5.3.3 Insulinová rezistence Pojem insulinová rezistence vyjadřuje stav, kdy je efekt insulinu v cílových tkáních snížen. Fyziologická koncentrace insulinu vyvolá nízkou biologickou odpověď. Tento stav je často doprovázen hyperinsulinemií. Reakce insulinu po jídle mohou mít zvláštní význam během puberty a dospívání, kdy celé tělo insulinovou rezistenci přirozeně zvyšuje. Insulinová rezistence může zvýšit zánětlivou odpověď uvnitř a v blízkosti komedonu. Studie prováděna v Turecku našla pozitivní korelaci mezi insulinovou rezistencí a těžkými formami akné. Tato zjištění naznačují, že léčba předepsaná pro insulinovou rezistenci stojí za zkoumání i pro léčbu těžké akné. Nejvyšší výskyt akné je u osob s velmi vysokými hodnotami IGF-1. Intervence snižující 32

nalačno i po jídle hodnoty insulinu tak snižují i koncentraci IGF-1, a tím lze očekávat nižší tvorbu mazu a proliferaci keratinocytů (38, 63). 5.3.4 Vliv středomořské stravy a dědičných nemocí Oproti západní stravě by se dal postavit účinek středomořské stravy. Středomořská strava je typická potravinami s nízkým GI, dále vysokým přívodem zeleniny, luštěnin, ovoce, ořechů, obilovin, ryb, olivového oleje a relativně nízkým přívodem mléčných výrobků a masa. Vliv této stravy na vývoj akné byl v roce 2012 zkoumán v Itálii. Jednalo se o případovou kontrolní studii, kde bylo 93 případů a 200 kontrol, kolem 16 let. Využit byl frekvenční dotazník s bodovou škálou o dodržování zásad středomořské stravy. Bylo prokázáno, že středomořská strava představuje určitý ochranný faktor před akné. Dodržování této stravy vede též k redukci tělesné hmotnosti, proto tato studie prokázala i negativní účinek nižšího BMI na rozvoj akné (64–66). 5.4

Lipidy U lipidů a jejich vlivu na akné je rozhodující, jaký druh mastné kyseliny je konzumován

či doplňován. 5.4.1 SAFA, MUFA a TFA V roce 2005 byl prokázán vliv mononenasycených mastných kyselin (MUFA) na šupinatění kůže, abnormální keratinizaci a zmnožení buněk pokožky. Naproti tomu u TAG a SAFA nebyla zaznamenána změna morfologie kůže. Kromě toho u MUFA byla zjištěna zvyšující se koncentrace vápníku v keratinocytech. Jelikož je dynamika vápníku ovlivněna složkami mazu, vyvstal předpoklad abnormální keratinizace. Pozdější studie tuto teorii potvrdila, což může naznačovat vliv desaturace mastných kyselin na rozvoj akné. V této pozdější studii byl rovněž objeven i malý vliv SAFA na keratinizaci. Yasuda a kolektiv poskytli důkaz o vlivu SAFA na komedogenezi a zároveň opačném vlivu ω-3 mastných kyselin. SAFA se pojí s vyšší koncentrací IGF-1 a nižší koncentrací IGFBP-3, zatím co strava s nízkým obsahem celkového tuku a vysokým obsahem vlákniny je spojována se sníženou koncentrací IGF-1. Burris a kolektiv stejně tak jako Jung a kolektiv zaznamenali vyšší spotřebu SAFA a TFA u těžkých forem akné (22, 28, 29, 35, 38, 67–69). Ve spojení mezi SAFA nebo TFA a akné existuje málo důkazů ve srovnání s jinými výživovými faktory. Převážně existují jen studie zkoumající vztah mezi potravinami

33

s vysokým obsahem tuku a jejich vztahu k akné, přičemž jejich souvislost se zhoršením akné byla prokázána (29, 70). 5.4.2 PUFA Jedním

z nejdůležitějších

výživových faktorů ovlivňujících zánět,

je příjem

polynenasycených mastných kyselin (PUFA), ω-6 a ω-3. Omega-6 mastné kyseliny jsou charakteristické svým prozánětlivým účinkem a najdeme je především v rostlinných olejích a ořeších. Oproti tomu ω-3 jsou typicky protizánětlivé mastné kyseliny a vyskytují se především v tučných rybách. Typická západní strava má výrazně vyšší koncentraci ω-6 než ω-3. Poměr ω-6 a ω-3 je 10:1 oproti jiným zemím, kde se poměr odhaduje 2:1 nebo 3:1 (14, 35). V dřívějších studiích do roku 1990 nebyla zjištěna souvislost mezi zlepšením akné a příjmem PUFA (66). Konzumace ryb, hlavně kvůli obsahu ω-3, byla spojena s ochranným účinkem. Ochranný účinek se projevuje schopností potlačovat produkci zánětlivých cytokinů. Proto západní typ stravování díky převaze ω-6 podporuje produkci zánětlivých cytokinů a eikosanoidů, jenž jsou základem rozvoje různých zánětlivých onemocnění. Tuto hypotézu potvrzují i studie pod vedením Burrise, Junga a Grossi, kteří zjistili významně nižší spotřebu ryb u skupin osob s těžkou formou akné (14, 27–29, 35, 42). Ochranné mechanismy konzumace ryb a ω-3 na vývoj akné nejsou zatím dobře pochopeny. Jedna z možností je, že snižují hodnoty insulinu, IGF-1 a androgenů, zároveň zvyšují IGFBP-3. Dalším mechanismem může být modulující zánětlivá reakce pokožky pomocí ovlivnění T-lymfocytů. Zároveň obsah některých aminokyselin v rybách, zejména leucin, může zvýšit koncentraci IGF-1 a tím ovlivnit seboreu (28). Khayef a kolektiv prováděli případovou studii s 12týdenním podáváním 3 g rybího oleje. Docházelo ke zlepšení závažnosti akné u populace se středně těžkou a těžkou formou. Naopak u mírné formy byly reakce spíše opačné. Podobně tomu bylo v Korey, kde po dobu 10 týdnů byly lidem se středním a těžkým stupněm akné podávány ω-3 mastné kyseliny. Zánětlivé a nezánětlivé léze se výrazně snížily, proto výsledkem této studie je možnost použít ω-3 jako léčbu u pacientů s akné (37, 71, 72).

34

Je známo, že esenciální mastné kyseliny, zejména kyselina linolová, hrají důležitou roli v patogenezi akné. Nicméně pilotní studie provedená v Brazílii, ve které strava malé skupiny pacientů byla doplněna o 3 g esenciálních mastných kyselin po dobu 3 měsíců, nevedla ke klinickému zlepšení akné, pouze ke zmenšení velikosti mazových žláz Hyperkeratóza může být také ovlivněna množstvím kyseliny linolové (ω-6), která je dodávána keratinocytům pokožky přes maz. Pří zvýšené produkci mazu a konstantním dodávkám kyseliny linolové, dochází postupně k deficitu této kyseliny. Nedostatek kyseliny linolové má za následek všeobecnou hyperkeratózu exponované kůže (13, 35, 73). 5.5

Kořeněné a slané pokrmy Efekt kořeněných a slaných potraviny na zhoršení akné nepatří mezi příliš prozkoumané

skupiny potravin. Přeci jen egyptská studie upozornila na vyšší spotřebu denního množství soli u osob s akné oproti kontrolní skupině. Také závěry další studie ukazují podporu zánětu a zvýšení závažnosti akné při konzumaci nadměrného množství soli. Lze tedy předpokládat, že příjem velkého množství slaných potravin by mohlo přispět k patogenezi akné a souviset i s dřívějším nástupem onemocnění. Konzumace kořeněných pokrmů se statisticky velmi nelišila od kontrolní skupiny. V této málo probádané oblasti je potřeba provést další výzkumy (30, 74). 5.6

Kouření a alkohol

5.6.1 Kouření Kouření je jeden z nejhorších činitelů, který škodí kůži jak zdravé, tak i postižené patologickými projevy. Je to dáno obsahem nikotinu a oxidu uhelnatého, jenž zužují cévy v celém organismu a samozřejmě i v kůži. To vede k nedostatečném přívodu kyslíku k buňkám. Přemíra nikotinu působí na keratinocyty, fibroblasty a cévy nalezené v PSU. Vyvolává vasokonstrikci s lokálním překrvením. Předpokládá se, že vasokonstrikce zpožďuje hojení ran tím, že potlačuje zánětlivé účinky potřebné k likvidaci rychle rostoucích bakterií a opravě prasklé PSU. Negativně působí kouření aktivní i pasivní. Kouření může snižovat množství antioxidantů, čímž zvyšuje aktivitu volných radikálů, které mění složení mazu, a tak dochází k poškození pleti. V neposlední řadě poškozuje kolagenní a elastická vlákna, čímž kůže ztrácí pružnost a pevnost. Výsledkem je předčasná tvorba vrásek. Souvislost mezi zhoršením akné a kouřením nebyla v italské studii z roku 2012 prokázána (4, 6, 27, 75).

35

U kuřáků byly v mazových žlázách prokázány menší hladiny vitaminu E a C. Tyto poklesy jsou spojeny se zvýšeným stupněm peroxidace lipidů, který byl hodnocen s ohledem na množství skvalenů v mazu. Množství skvalenů mají kuřáci o polovinu nižší než nekuřáci. Samotná exkrece mazu je u nich 3x větší (75). Nálezy další studie podporují názor, že určitá složka cigaretového kouře má protizánětlivé účinky na akné. Tato složka nicméně nebyla zjištěna. Při této studii byli hodnoceni pacienti s těžkou formou akné užívající isotretinoiny. V této studii neexistovala kontrolní skupina, proto data testovaných pacientů byla srovnána s daty odvozenými z národních statistik (76, 77). Jiná italská studie prokázala souvislost mezi kouřením a postpubertálním akné, čímž si vysloužilo definici „akné kuřáka“. V německé studii zjistili vyšší prevalenci akné u kuřáků ve srovnání s nekuřáky. Byl objeven významný vztah mezi denní spotřebou cigaret a závažností akné. V této stejné studii byla pozorována i významná souvislost mezi konzumací alkoholických nápojů a výskytu akné (27, 75, 76). Oproti tomu ve studii zkoumající vliv kvality života na akné, nepřišli na žádnou spojitost mezi akné a kouření či alkoholu. Podobně tomu bylo ve francouzské studii, kde nebylo prokázáno zhoršení akné u kuřáků. Naopak se zdálo, že kouření tabáku působí jako obranný faktor před vážnými projevy akné. Další studie probíhající na skupině mladých mužů v Izraeli nalezla podobný efekt. Zde aktivní kuřáci vykazovali významně nižší výskyt těžké formy akné, než nekuřáci (5, 43, 78). 5.6.2 Alkohol Indická studie nenašla žádnou spojitost ve zhoršené projevů akné u konzumace alkoholu. Ke stejným závěrům došli i v Litvě, kdy u dospívajících osob zkoumali spojení alkoholu a projevů akné. Oproti tomu dávnější studie z roku 1981 poukázaly na zhoršení akné po nadměrné konzumaci alkoholu. Důvodem může být obecně zvýšená zánětlivá reaktivita kůže po alkoholu (79–81). 5.7

Obezita Vysoký GI je nejen znakem západní stravy, ale také je často spojován se zvýšeným

množstvím tělesného tuku a zvýšeným indexem tělesné hmotnosti (BMI). Abnormální

36

nutriční podmínky jako je obezita nebo podvýživa, často projevují zvláštní rysy a změny funkce kůže (12). Většina studií do roku 2010 ukazuje, že obezita nemá značný vliv na průběh akné. Výsledky studií zejména poukazují na fakt, že v průběhu akné nezáleží na množství zkonzumované stravy, ale na jejím druhu. Tuto analýzu podporuje i další analýza prováděná o dva roky později (35, 43). Insulinová rezistence je jeden z pojmů související s obezitou. U populace trpící obezitou a insulinovou rezistencí je možné předpokládat vyšší výskyt akné. (14, 82). V souvislosti s obezitu musí být zmíněn protein adiponektin. Adiponektin je hormon odvozený z adipocytů, tedy buněk tukové tkáně, který je produkován podkožním tukem. Vykazuje významné protizánětlivé, antioxidační a antidiabetické účinky. Inhibuje prozánětlivé cytokiny a aktivuje ty protizánětlivé. Snižuje expresi adhezních molekul a zvyšuje citlivost na insulin. Ve studii z roku 2016 byla prokázána nepřímá spojitost mezi koncentrací adiponektinů a GI/GL V nejnovější studii z roku 2016 byla zaznamenána výrazně nižší koncentrace adiponektinů u pacientů s akné než ve zdravé kontrolní skupině. Hladiny adiponektinů jsou nepřímo úměrné obezitě a BMI. Spojení mezi obezitou a závažností akné zaznamenali i v nedávné italské studii (42, 60). 5.8

Vitaminy a minerální láky

5.8.1 Vitamin D Vitamin D hraje důležitou roli v inhibici proliferace keratinocytů, čímž ovlivňuje riziko akné. Proliferace je uskutečněna kalcitriolem, aktivní formou vitaminu D3. Jeho neefektivita na rozvoj akné ale byla potvrzena ve studii, kde bylo mléko obohacováno právě vitaminem D a po jeho pravidelném popíjení nedocházelo ke známkám vzniku akné (40, 50). Určité náznaky souvislosti tohoto vitaminu s akné uvedly studie Adebamowa a kolektivu. Poměrně větší účinek byl zaznamenán u vitaminu D z doplňků stravy, než ze stravy samotné. Německá studie poukázala na účinnost vitaminu D při léčbě akné (40, 50, 51, 83). 5.8.2 Vitamin A, E a zinek Vitamin A je jeden ze základních antioxidantů a zinek je pro člověka esenciální prvek, jehož efekt pro kůži nebyl zatím plně pochopen. Po dlouhou dobu byly vitamin A a zinek obecně doporučovány k léčbě akné, kvůli jejich inhibujícím účinkům na komedogenezi. Tyto 37

výhody byly jinými vědci zpochybňovány až do doby, kdy Michaëlsson provedl studii, kde ukázal příznivý účinek vitaminu A a zinku v léčbě akné. Pacienti s akné vykazovali nižší hodnoty obou látek a pacienti s těžkou formou akné měli hodnoty ještě nižší. Z tohoto zjištění byla vyvozena důležitost vitaminu A a zinku v etiologii akné. Dalším důležitým faktem podporující tuto asociaci je skutečnost, že strava s nízkým obsahem zinku zhoršuje nebo aktivuje akné (35, 84). Vitamin E patří mezi významné antioxidanty. Nízké koncentrace zvyšují aktivitu volných radikálů měnících složení mazu, díky čemuž dochází k poškození pleti. V roce 2014 v Turecku testovali plazmatické hladiny vitaminů E, A a také zinku u pacientů s akné ve vztahu k závažnosti onemocnění. Hodnoty vitaminů i zinku byly významně nižší u zkoumané skupiny s akné než u skupiny kontrolní. V porovnání mezi závažností akné se koncentrace vitaminu A nelišily, zatím co hladiny vitaminu E a zinku byly výrazně nižší u skupiny s těžkou formou oproti pacientům s mírnou formou. Doplňkové podávání vitaminů A, E a zinku by mohlo patřit mezi úspěšnou léčbu akné (4, 84). 5.8.3 Vápník Některé studie poukázaly, že přítok vápníku do keratinocytů je spojen s poškozením funkce kožní bariéry a nadměrným množením buněk. Na základě těchto výsledků vznikl předpoklad, že MUFA jako složky mazu ovlivňují dynamiku vápníku v keratinocytech a v důsledku toho vyvolávají tuto abnormální keratinizaci (67). 5.8.4 Jod Existují hypotézy na zhoršení průběhu akné, při zvýšeném přívodu jodu. Jeho hodnoty nejčastěji souvisí s příjmem soli, mořských ryb, pečiva anebo s konzumací mléka. Koncentrace jodu v mléce se liší v závislosti na sezóně a geografické poloze. U soli závisí na jejím druhu anebo obohacení jodem. Přesný mechanismus dosud není znám (3, 35, 85).

38

PRAKTICKÁ ČÁST 6 6.1

Cíl a metodika Cíl praktické části Cílem praktické části této práce je zhodnotit stravovací návyky třech pacientů pomocí

kazuistik. Hlavní podstatou je zjistit jestli pacienti pociťují změny v závažností akné po konzumaci určitý potravin či jednotlivých živin. 6.2

Metodika praktické části Pacienti byli vybráni na základě prokázaného onemocnění acne vulgaris. Slečna Š. byla

oslovena jako pacientka Lékařského centra zdraví a estetické péče v Brně. Slečna J. a slečna P. byly osloveny na základě známosti a doporučení. Odebírání anamnéz probíhalo vždy formou osobní rozhovoru. Doplňování dalších detailů pak pomocí elektronické komunikace. Sběr anamnézy byl zaměřen zejména na nutriční anamnézu. Pacienti zapisovali tři dny své stravy do předem připraveného formuláře pro záznam stravy (viz. Příloha č. 1), který jim byl poskytnut. Předložené záznamy stravy byly primárně zpracovávány v programu Alimenta 4.3E. Vzhledem k nedostatkům tohoto programu byla pro pročet využita i USDA Food Database a také samotné obaly potravin. Výběr vitaminů a minerálních látek proběhl na základě jejich možné souvislosti s akné. Spolu se záznamem stravy byl pacientkám poskytnut i letáček o základech správné stravy ve formě potravinové pyramidy a soupis potravin, u kterých by mohlo dojít ke zhoršení či zlepšení průběhu akné (viz. Příloha č. 2). Výpočet energetické potřeby byl proveden na základě Harris-Benedictovy rovnice násobené faktorem fyzické aktivity, který byl odhadnut na základě fyzické aktivity zjištěné při sběru anamnézy. Hodnoty doporučených denních dávek živin byly stanovovány podle doporučení DACH (86). Na základě hodnocení stravovacích zvyklostí byly stanoveny nutriční diagnózy a z nich odvozené nutriční intervence. O závěrech z hodnocení jednotlivých kazuistik byly pacientky následně informovány.

39

7 7.1

Kazuistiky Kazuistika I. Slečna Š, 14 let.

Osobní anamnéza Slečně byla diagnostikována acne vulgaris ve 12 letech, kdy jí začaly první příznaky. Místa výskytu komedonů jsou zejména v oblasti obličeje s největším výskytem na čele. Pleť má charakter se spíše vysušovat. Používá tedy krémy na obličej, určené na problematickou pleť. Vzhledem k věku a nepříliš vážným projevům, byla jako léčba doporučeno používání masti s protizánětlivým účinkem. Udává, že jiné zdravotní problémy aktuálně nemá. Prodělala jen obvyklé dětské nemoci. V 9 letech ji byly vytrženy krční mandle. Rodinná anamnéza Otec nemá diagnostikovány žádné zdravotní problémy. U matky byla v nedávné době zjištěna myastenia gravis. Gynekologická anamnéza Žádné gynekologické problémy, menstruace pravidelná. Nynější onemocnění Acne vulgaris Farmakologická anamnéza Žádné léky ani doplňky stravy nebere. U mastiček dříve předepsaných kožním lékařem si nepamatuje název. Nyní nově předepsán Aknemycin k případné lokální léčbě Abusus Nekuřačka. Alkohol nepije. Návykové látky neužívá. Alergie Pacientka uvádí pouze alergické projevy u Biseptolu. Jiné, například potravinové alergie neuvádí Pracovní anamnéza Studuje na základní škole. Sociální anamnéza Bydlí s rodiči. O vaření a nákupy se stará maminka. 40

Nutriční anamnéza  Antropometrické údaje Výška: 170 cm Váha: 63 kg BMI: 21,8 kg/m2  Stravovací režim Pracovní den začíná zhruba 5:45. Následuje snídaně, která je obvykle složena z pečiva a mléčného výrobku. Ve škole svačí o velké přestávce, a to vždy to, co jí nachystá maminka. Oběd mívá ve školní jídelně. Velikost porce je pro ní vyhovující, avšak pokud jí jídlo nechutná, tak sní jen část. Po příchodu domů má většinou připravený nějaký salát. K večeři jí to, co doma najde a ráda se dokrmuje smaženými bramborovými chipsy. Snaží se jíst 5x denně. O víkendu si více dopřává. Celkově se snaží jíst zdravěji, ale čokoládu a brambůrky si odepřít nedokáže.  Pohybová aktivita Procházka 15 minut každý den se psem, občas hraje tenis. V létě provozuje více aktivních sportů.  Výživové zvyklosti Obiloviny - Žádné obilovině se nevyhýbá, naopak do svého jídelníčku zařadila i pseudoobiloviny jako je například pohanka. Z příloh preferuje hlavně kuskus a rýži. Pečivo jí bílé i celozrnné. Ovoce a zelenina - Každý den se snaží zařadit aspoň jeden kousek ovoce. Zeleninu má většinou ve formě salátu nebo k pečivu. Maso a masné výrobky - Preferuje spíše kuřecí maso, ostatní druhy jen pokud jsou na oběd ve škole. Ryby jí velmi zřídka. Uzeninám se spíše vyhýbá. Všechny varianty masa a masných výrobku upřednostňuje v méně tučné variantě. Mléko a mléčné výrobky – Nepije samotné mléko díky informaci z internetu, že by mohlo zhoršovat průběh akné. Z mléčných výrobků nejčastěji konzumuje čerstvé sýry a žervé. Vybírá si méně tučné varianty. Jogurty jí občas, nejlépe ochucené. Luštěniny a vejce - Má ráda všechny druhy, ale konzumuje je velmi zřídka. Dříve jedla velmi často sójové výrobky. Vejce jí i jako samotný pokrm. Ořechy, semena – Ořechy konzumuje přírodní, obalované v čokoládě i pražené. Má je tak 2x do týdne. Olejnatá semena jí převážně jen v pečivu. 41

Sladké pokrmy a slané pokrmy- Vyhledává sladká jídla i sladkosti jako takové, zejména čokoládu. Skoro každodenně jí smažené bramborové chipsy k večeři. Pitný režim – Udává, že za den vypije i 3 litry tekutin. Nejčastěji pije vodu se sirupem či slazený ovocný čaj. Potraviny ovlivňující akné – Nikdy nebyla upozorněna na to, že by také potraviny mohly ovlivnit průběh tohoto onemocnění, proto se tím nezabývala. Po získané informaci o možném aknózním charakteru mléka jeho pití vysadila. Ani po vysazení nepociťuje změny, nicméně preventivně už jej nechce zařadit zpátky do stravy. U jiných potravin si není vědoma žádné změny.  Nutriční spotřeba

1. den 5:45

2 ks ořechového závinu

9:30

1 ks plněné tortilly (lučina, vysočina, Eidam 30%, paprika)

13:30

200 g buchet s tvarohem, jablko, ovocná müsli tyčinka

16:30

350 g těstovinového salátu (těstoviny, paprika, rajčata, ledový salát, tatarka), ½ sáčku solených bramborových chipsů

Pitný režim

2,5 l vody se sirup, 0,3 l pomerančového džusu

2. den 7:00

1 plátek kmínového chleba, lučina, paprika

13:00

1 ks plněné papriky s těstovinami, 1 ks twix

14:00

1 plátek kmínového chleba s rybí pomazánkou

16:00

65 g kombinovaného koláče, 80 g banánu

18:30

1 balíček česnekových chipsů

Pitný režim

0,25 ml ovocného čaje, 2,5 l vody se sirupem

42

3. den 5:45

2 ks ořechového závinu

9:30

1 plátek kmínového chleba s lučinou, plátkem Eidamu 30% a 4 kolečka vysočiny

13:00

150 g tresky v zakysané smetaně, vařené brambory, okurkový salát, tatarka

16:00

1 ks tortilly s malou miskou zeleninového salátu (paprika, ledový salát, rajčata, okurka)

18:00

1 ks tatranky a ¼ balíčku solených bramborových chipsů

Pitný režim

2 l vody se sirupem, 0,3 l slazeného ovocného čaje

 Záznam stravy Doporučení

1. Den

2. Den

3. Den

8225,5 KJ

12 836 KJ

9926 KJ

8852 KJ

Bílkoviny

63 g

65g

43 g

70,2 g

Sacharidy

275g

577 g

460 g

333,5 g

Tuky

68,5 g

67g

70 g

65,2 g

SAFA

SAFA:MUFA:PUFA

11,2 g

20,3 g

7,9 g

MUFA

1 : 1,4 : 1,6

14,4 g

9,7 g

6,8 g

16,2 g

6,4 g

6,7 g

Energie

PUFA Sůl

max. 5 g

6g

9,5 g

5,3 g

Cholesterol

< 300 mg

120 mg

65 mg

106 mg

Vláknina

30 g

21 g

18 g

20,6 g

Vitamin C

90 mg

970 mg

155 mg

274 mg

Vitamin D

20 µg

0,8 µg

0,9 µg

0,7 µg

Vitamin A

1 mg

1,6 mg

0,4 mg

0,7 mg

Vitamin E

12 mg

10,3 mg

4,9 mg

3,7 mg

1200 mg

887 mg

410 mg

677,5 mg

7 mg

52 mg

49,3 mg

40,6 mg

150 µg

160 µg

24 µg

756 µg

Vápník Zinek Jod

43

 Hodnocení spotřeby Pacientce byla vypočítána doporučená energetická potřeba 8225,5 KJ pomocí HarrisBenedictovy rovnice, vynásobené faktorem fyzické aktivity 1,3. Spotřeba bílkovin byla stanovena 1g na 1kg tělesné hmotnosti, tudíž 63g (13 %). Množství sacharidů představovalo 275g (57 %) a lipidů 68,5 g (30 %). V průměrném hodnocení záznamu stravy jde vidět, že hodnoty každého dne jsou velmi odlišné. Množství přijaté energie se někdy liší až o 4601 KJ. I přesto pacientka nezaznamenává výrazné navýšení hmotnosti za poslední období. Hodnoty lipidů se výrazně neliší, mírné výkyvy mohou být způsobeny zejména pravidelnou konzumací brambůrek, s čímž souvisí i vyšší příjem soli. Poměr SAFA : MUFA: PUFA se však výrazně odlišuje od obecného doporučení. Hodnoty bílkovin jsou hodně variabilní. V jednom dni je zaznamenán výrazný pokles až o 20g. Nejvíce se liší hodnoty v příjmu sacharidů, v některé dny jsou až dvojnásobné. Je to zapříčiněno hlavně vysokou konzumací sladkých pokrmů, cukrovinek a popíjení slazených nápojů. Co se týče vlákniny, tak jsou hodnoty nižší, což může být způsobené nižší konzumací ovoce, celozrnných potravin či luštěnin. Množství vitaminů, které mohou mít pozitivní účinek na průběh akné, je přijímáno v menší míře, než je doporučeno. Výjimkou je vitamin C, který je přijímán v množství vyšším, než je DDD. Velmi vysoké hodnoty jsou způsobeny konzumací pomerančového džusu. Nedostatečné množství vápníku může souviset a nižším příjmem mléka a mléčných výrobků. Naopak hodnoty zinku jsou značně vyšší, což může mít pozitivní vliv na průběh akné. Nižší množství zinku ve stravě může totiž zhoršovat nebo aktivovat akné. Opačný efekt může mít nadměrný přívod jodu, který je však u této pacientky velmi rozdílný.  Nutriční diagnózy 

Nadbytečný přívod energie



Nadbytečný přívod sacharidů, zejména jednoduchých



Nedostatečný přívod vlákniny



Nevhodné zastoupení mastných kyselin



Nedostatečný přívod A, E, D



Nedostatek pohybové aktivity

 Nutriční cíle 

Snížit přívod jednoduchý sacharidů



Zvýšit spotřebu ovoce a celozrnným obilovin, z důvodu vyšší potřeby vlákniny



Zvýšit příjem vitaminu A, E, D a ω-3 mastné kyseliny 44



Navýšit pohybovou aktivitu



Vyzkoušet možné účinky aknegenních potravin

 Nutriční intervence Pacientka byla poučena o zásadách zdravého stravování. Bylo jí doporučeno vyměnit pití sladké vody za čistou, za účelem snížení přívodu jednoduchých cukrů. Byla upozorněna na nevhodnost nadměrné konzumace solených bramborových chipsů, zejména jako náhradu večeře. Taktéž byla obeznámena s potřebou navýšení potravin obsahujících vitaminy A, E, D. Bylo jí také doporučeno zvýšit konzumaci ryb pro obsah ω-3 matné kyseliny, a to zejména díky jejich protektivnímu charakteru na akné. V neposlední řadě byl podán návrh na alespoň dvou týdenní vysazení konkrétní aknegenní potraviny a pozorovat účinek. Zde šlo hlavně o čokoládu, sladkosti, slané bramborové chipsy a ořechy. Díky tomu, že pacienta nepociťuje změnu akné po vysazení mléka, bylo jí doporučeno jeho částečné navrácení do stravy.  Nutriční monitoring Zjišťování účinku nutričních intervencí neproběhlo, kvůli nemožnosti navázání opětovné komunikace.

7.2

Kazuistika II. Slečna J, 24 let.

Osobní anamnéza Již od 12let trpí velmi výrazným akné. Z počátku se akné projevovalo jen v oblasti obličeje velkými červenými bolavými pupínky. Dermatologem byla předepsána léčba mastičkami s antibiotickým účinkem. Nedocházelo ke zvláště výraznému zlepšení, a proto bylo vystřídáno vícero druhů, avšak se stejným výsledkem. S přibývajícím věkem se pleť zhoršovala a docházelo jednak k zjizvení obličeje a také k rozšíření akné do oblasti zad. Zhruba v 16letech jí byla předepsána antikoncepce se záměrem zlepšení akné. Účinek nebyl stoprocentní, ale ke zlepšení došlo. Zhruba po čtyřech letech antikoncepci vysadila z osobních důvodů a byla opětovně předepsána až v 24 letech po operaci vaječníků. Aktuálně má akné jen na obličeji s maximem na bradě. U žádného dermatologa se nyní neléčí. Svěřila se do péče kosmetické poradkyně, ke které pravidelně dochází. Nechává si dělat ošetření pleti a používá ampulky od firmy Syn Care, se kterými je velmi spokojená a pociťuje výrazné zlepšení. 45

Jiných předchozích nemocí a zákroků si není vědoma. Prošla jen obvyklými dětskými nemocemi. Rodinná anamnéza Matka má vysoký krevní tlak a stále trpí acne vulgaris. Silnými projevy akné stále trpí i starší bratr pacientky. Otec má diabetes mellitus II. typu a vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Gynekologická anamnéza Díky výrazným projevům akné na bradě jí bylo kosmetickou poradkyní doporučeno navštívit gynekologii kvůli možné souvislosti místa výskytu akné a gynekologických problémů. Byla jí tedy před 2 roky zjištěna dermoidní cystitida na vaječnících. Část vaječníků byla proto odstraněna. Nynější onemocnění Acne vulgaris Farmakologická anamnéza kombinovaná hormonální antikoncepce určená k léčbě středně těžké

Belara -

papulopustulozní formy akné -

obsahuje ethinylestradiolum a chlormadinoni acetas (87)

Abusus Nekuřačka. Alkohol pije příležitostně. Návykové látky neužívá. Alergie Na psy v místnosti, ve venkovních prostorách jí nevadí. Sociální anamnéza Svobodná a bezdětná. Bydlí v domě s rodiči a babičkou. O nákupy a vaření se stará spolu s matkou. Pracovní anamnéza Zástupce manažera v supermarketu Nutriční anamnéza  Antropometrické měření Výška: 168cm Váha: 73 kg BMI: 25,86 kg/m2  Stravovací režim 46

Pracuje na dvou směnný provoz, i přesto se snaží pravidelně jíst. Vstává ve 4:15 a do hodiny snídá, většinou pečivo. Na svačinu si dává převážně ovoce. K obědu má v 12:00 jídlo z krabičky, které si den předem připravila. Pokud už není v práci, tak kolem 16:00 svačí. V práci vynechává svačinu a má až večeři, na kterou si dává spíše nějakou bílkovinnou potravinu. Po příchodu domů občas ještě něco malého sní, povětšinou nějakou zeleninu. Většinou jí 5-6x denně. Strava během víkendu bývá pravidelnější, avšak i výběr stravy bývá vydatnější. Nemá pocit, že by ses stravovala nějak zvlášť nezdravě, ale je si vědoma toho, že stále je co zlepšovat.  Pohybová aktivita V práci nachodí 3-5 km denně a zvedá těžké krabice. Každý den chodí na krátké procházky se psem. V letním období jezdí na kole do práce a jezdí na bruslích.  Výživové zvyklosti Obiloviny – Z příloh preferuje dlouhozrnnou rýži, dříve jedla spíše hodně těstovin. Pečivo jí nejčastěji bílé, ale občas i celozrnné. Ráda si kupuje různé druhy sypkého nezapékaného müsli. Ovoce a zelenina – Každý den se snaží zařadit alespoň jeden kousek ovoce a zeleniny. Z ovoce jí všechny druhy a spíše na dopolední svačinu. Jí i kompotované ovoce. Zeleninu jí nejčastěji odpoledne nebo večer. Nejí dušenou zeleninu a nevyhledává červenou papriku, protože je jí po ní těžko. Maso a masné výrobky – Má ráda všechny druhy masa, ale vybírá si libovější varianty. Z uzenin nejí klobásy, ale za to má ráda párky, suché salámy, slaninu a kvalitní kuřecí šunku. Ryby má ráda a jí je 1x týdně. Mléko a mléčné výrobky – Pije polotučné mléko. Nejraději má bílé jogurty nehledě na obsah tuku. Sýry si vybírá spíše tučnější, díky lepší chuti. Nemá v oblibě tavené sýry. Luštěniny a vejce - Nejí cizrnu, sóju a výrobky z nich. Vejce jí upravované v různých formách. Ořechy, semena – Převážně preferuje přírodní neochucené ořechy, občas pražené. Olejnatá semínka konzumuje pouze v pečivu. Sladké pokrmy – Sladké má ráda. Preferuje spíše cukrovinky a čokoládu než sladké pečivo a buchty.

47

Pitný režim- Snaží se pít co nejvíce a vždy, když si vzpomene. Nejvíce slazené čaje, vodu a jednou denně kávu. Vypije zhruba 2l denně. Potraviny ovlivňující akné – Po konzumaci čokolády a výrobků z ní má pocit, že se jí akné zhoršuje. U jiných potravin si toho není vědoma.  Nutriční spotřeba:

1. den 4:30

1 plátek chleba s hořčicí a 3 plátky anglické slaniny

7:30

1 malý banán

11:15

300 g zapečených brambor se smetanou, Eidamem 30% a 1 plátkem libové krkovičky

16:00

1 krajíček chleba s máslem a 3 plátky šunky

19:00

150 g hovězího kebabu, zelí a česnekový dressing

Pitný režim

0,2 l nápoje Caro, 0,4 l ovocného čaje, 1 l vody,1x káva

2. den 4:30

1 plátek chleba s máslem a 3 plátky kuřecí šunky

7:30

1 croissant s nutellou

11:30

kuřecí stehno s kůží, půl sáčku vařené rýže, rajče

16:00

2 rohlíky s pomazánkovým máslem a 4 plátky Eidamu 30%

16:30

klínek čokoládového dortu s máslovým krémem

20:00

300 g zeleninového salátu s kuřecím masem

Pitný režim

0,4 l čaje, 1 l vody, 1x káva

9:15

1 rohlík s máslem a 3 plátky debrecínské pečeně

11:00

1 ks pomeranče

12:15

Frankfurtská polévka, lečo s vajíčkem a plátkem

3. den

chleba

48

15:30

1 plátek chleba s máslem a 3 plátky Madeland uzený

20:00

1 plátek slunečnicového chleba s máslem a 1 vejcem natvrdo

Pitný režim

0,3 l pomerančového džusu, 1,25 l vody s citronem, 0,3 l vody se sirupem, 0,2 l kakaa

 Záznam stravy Doporučení

1. Den

2. Den

3. Den

8211,4 KJ

7726,8KJ

8658 KJ

12 150 KJ

Bílkoviny

75 g

84,6 g

95,5 g

89,1 g

Sacharidy

265 g

153 g

181,3 g

344 g

Tuky

68 g

104 g

113 g

140,9 g

SAFA

SAFA:MUFA:PUFA

39,6 g

48,8 g

43,6 g

MUFA

1 : 1,4 : 1,6

31,8 g

31,3 g

34 g

7,6 g

10,6 g

18,7 g

5g

5,9 g

5,7 g

9,6 g

< 300 mg

399 mg

276 mg

738 mg

Vláknina

30 g

10,9 g

16 g

24 g

Vitamin C

95 mg

37 mg

166 mg

1290 mg

Vitamin D

20 µg

1,25 µg

3,2 µg

3,7 µg

Vitamin A

0,8 g

0,32 mg

0,9 mg

1,64 mg

Vitamin E

12 mg

5,1 mg

0,1 mg

6,3 mg

1000mg

710,1 mg

1060 mg

1267 mg

7 mg

12,2 mg

6,7 mg

18,8 mg

150 µg

60 µg

140 µg

159 µg

Energie

PUFA Sůl Cholesterol

Vápník Zinek Jod

 Hodnocení spotřeby Pro udržení stálé tělesné hmotnosti je doporučený energetický příjem vypočten na 8473 KJ, pomocí Harris-Benedictovy rovnice vynásobené faktorem aktivity 1,3. BMI této pacientky je 25,86 kg/m2, což značí nadváhu. Proto bylo po poradě s pacientkou navrženo snížení množství přijaté energie a tím snížení tělesné hmotnosti. Doporučená energetická potřeba byla tedy přepočítána na BMI 24 kg/m2, čemuž odpovídá hodnota 8211 KJ. Spotřeba 49

bílkovin byla stanovena 1,1g na 1kg tělesné hmotnosti, tudíž 75g (15 %). Množství sacharidů představovalo 265g (55 %) a lipidů 68 g (30 %). V porovnání s nově stanovenými hodnotami, je nynější energetický příjem nadměrný, stejně tak jako přívod bílkovin. Přesahující hodnoty jsou zjištěny i u tuků. Je zde výrazný nepoměr mezi mastnými kyselinami. Velmi významně převyšují SAFA, která jsou dle záznamu stravy převážně přijímána z živočišných tuků. Množství soli se také pohybuje ve vyšších hodnotách, což může být způsobeno právě spotřebou uzenin a masných výrobků. Přívod vlákniny nedosahuje doporučené množství 30 g. Hodnoty vitaminu A jsou dostačující. Koncentrace vitaminů E a D jsou nižší a vitaminu C jsou velmi rozdílné. Nadměrné množství vitaminu C je způsobeno pitím pomerančového džusu. Podobně jsou tomu hladiny vápníku a jodu. Zinek vykazuje vyšší příjem, což může mít pozitivní charakter v léčbě akné. Pitný režim je dostačující.  Nutriční diagnózy 

Nadměrný energetický příjem



Nadbytečný přívod tuků a jejich nevhodné zastoupení v potravě



Nedostatečný přívod vitaminu E.



Nedostatečný přívod vlákniny



Nadváha

 Nutriční cíl 

Snížit energetický příjem



Snížit přívod tuků a částečně nahradit živočišné tuky tuky rostlinnými



Zvýšit přívod vlákniny



Snížit tělesnou hmotnost



Vyzkoušet možné účinky aknegenních potravin

 Nutriční intervence Pacientka byla poučena o zásadách zdravého stravování. Bylo jí doporučeno, aby se pro snížení své tělesné hmotnosti držela doporučených hodnot energie a živin. Vzhledem k vyššímu obsahu tuku ve stravě bylo navrženo toto množství snížit, a zároveň navýšit příjem rostlinných tuků oproti živočišným. Pacientce bylo objasněno, ve kterých potravinách najde vlákninu a vitamin E ve zvýšeném množství. Doporučeno bylo také navýšení příjmu ovoce a zeleniny V neposlední řadě byl podán návrh na alespoň dvou týdenní vysazení možné aknegenní potraviny a pozorovat účinek. 50

 Nutriční monitoring Při kontrolním setkání bylo zjištěno zlepšení stavu akné. Pacientka však neví, zdali je to způsobeno konkrétně stravou anebo výrazným snížením stresu, který vnímala také jako faktor pro zhoršení akné. Dle daných doporučení se snažila snížit množství přijatého tuku, omezila zejména konzumaci slaniny a suchých salámů. K pečivu se snažila přidávat zeleninu. Množství zkonzumované čokolády omezila na minimum a vybírala si pouze druhy s vysokým obsahem kakaa.

7.3

Kazuistika III. Slečna P, 22 let.

Osobní anamnéza První známky akné propukly již v dětském věku, avšak jen velmi nepatrně. Nejsilnější projevy začaly až kolem 17 roku. Výskyt byl nejčastější na obličeji v tzv. T zóně (čelo, nos, brada) a ve vlasové části hlavy. Postupně se akné stále zhoršovalo až do dnešní doby. Nyní má velmi výrazné akné po celém obličeji, ve vlasech, na zádech a na hrudi. Žádné léky ani mastičky na toto onemocnění neužívala a neužívá. Od 5 do 18 let trpěla velmi silnými bolestmi hlavy a břicha. I přes různá vyšetření nebyla nikdy zjištěna příčina. Již 3 roky má problémy s čelistním kloubem, který jí částečně vyskakuje. Je tedy limitována v konzumaci některých potravin. Ve 22 letech ji byla diagnostikována anémie. Rodinná anamnéza Otec trpí lupénkou, počínající dnou a obezitou. Matka je anemická a dodnes trpí občasnými projevy akné. Gynekologická anamnéza Nemá žádné gynekologické obtíže. Při menstruaci trpí silnými křečemi. Nynější onemocnění Acne vulgaris Farmakologická anamnéza Sorbifer Durules (Fe2+) – 1x denně Zinek Forte 25 mg – 1x denně 51

Abusus Nekuřačka. Alkohol požívá příležitostně. Návykové látky neužívá. Alergie Žádné nemá Sociální anamnéza Svobodná bezdětná. Bydlí převážně na privátě. Nakupuje a vaří si sama, občas se stravuje v menze. Pracovní anamnéza Studentka vysoké školy Nutriční anamnéza  Antropometrické údaje Výška: 177 cm Váha: 80 kg BMI: 25,54 kg/cm2  Stravovací režim Pacientka hned na začátku uvádí, že jí hodně nepravidelně. Každý den vstává prakticky v jiný čas, hned snídá. Pokud má čas tak si většinou připraví ovesnou kaši s ovocem, ve spěchu jen nějaké pečivo. Většinou svačiny vynechává, svačí jen v případě, že nestíhá oběd. Čas oběda je prý velmi variabilní, někdy až k večeru. Po obědě si ráda dává něco sladkého. Na večeři si dělává většinou saláty se zeleninou anebo cokoli, co se rychle připraví. Večeře bývá klidně i po 20:00, spát totiž chodívá až v ranních hodinách. Někdy má tendence sníst velké množství jídla najednou. Strava se odlišuje, pokud tráví víkend u rodičů. Jí pravidelněji, ale zase méně zdravě.  Pohybová aktivita Pohybu moc času nevěnuje, spíše jen občasné procházky. Aktivní pohyb spíše v letním období a to párkrát do týdne.  Výživové zvyklosti Obiloviny – Konzumuje všechny druhy pečiva, častěji si vybírá se celozrnné nebo vícezrnné. Z příloh jí nejčastěji těstoviny nebo bulgur. Má v oblibě ovesné vločky a to v jakékoli formě. Má také ráda různé obilné alternativy jako je Robi. Ovoce a zelenina – Snaží se jíst alespoň jednu porci ovoce a o něco více zeleniny. Jí prakticky všechny druhy ovoce a zeleniny, jen po kiwi jí pálí rty. Ovoce jí zejména v syrovém stavu dle sezónnosti, nemá ráda kandované. Velmi si oblíbila 52

ovocná smootie. S žádnou zeleninou taktéž nemá problém, nejčastěji jí čerstvou nebo restovanou. Maso a masné výrobky – Chutnají ji všechny druhy masa, nejčastěji konzumuje kuřecí a vepřové. Vybírá si pouze libovější kousky. Uzeniny má ráda, ale jí je spíše výjimečně. Z opečených špekáčku se jí navíc objevují střevní potíže. Pravidelně jí jen kuřecí šunku s vysokým obsahem masa. Nejí vnitřnosti a mořské plody. Ryby má velmi ráda, ale jí je zřídka. Mléko a mléčné výrobky – Mléko pije polotučné a spíše jako přídavek v jídle. Miluje sýry a nehledí u nich na obsah tuku. Nejí ovocné jogurty, preferuje spíše bílé, které si sama dochutí. V oblibě má také zakysané mléčné výrobky. Luštěniny a vejce – Nejčastěji fazole a čočku. Má ráda uzené tofu. Luštěniny jí tak 3x do měsíc. Vejce jí v jakékoli tepelné úpravě. Ořechy, semena – Ořechy má vzhledem k jejich tvrdosti zakázány, kvůli problémům s čelistním kloubem. Jí tedy jen přírodní kešu, vzhledem k jejich měkčí struktuře. Olejnatí semena nejčastěji konzumuje v pečivu. Slunečnicová semena si přidává do ovesných kaší. Sladké pokrmy – Má slabost pro sladké pečivo a dezerty. Čokoládu jí nejčastěji mléčnou, případně s oříšky. Pitný režim - Pacientka ví, že pije velmi málo. Většinou nemá pocit žízně, proto jí to nenutí moc pít. Nejvíce pije čistou vodu, neslazený čaj a kávu s mlékem. Nepije perlivé nápoje, protože ji nadýmají. Vypije zhruba 1 litr denně. Potraviny ovlivňující akné – Udává, že při stresu ve zkouškovém období, kdy se stravuje hlavně polotovary, rychle dostupnými jídly a sladkostmi, se akné výrazně zhoršuje. Dále vnímá čokoládu jako největší faktor, který ji akné ovlivňuje. Po vyšší konzumaci alkoholu má pocit, že ji většina pupínků tzv. vyzraje a vytvoří bílé čepičky.

53

 Nutriční spotřeba:

1. den 8:15

1 plátek chleba, flora light, 1 plátek kuřecí šunky, 1 plátek Eidamu 30%, kedluben

11:30

2 ks čokoládová kobliha

15:40

4 ks rybí prsty, bramborová kaše, malý zeleninový salát, tatarka

18:35

Šlehaný tvaroh, zakysaná smetana, bílý jogurt, cereální BeBe sušenky a jahody

22:00

1 ks tortilla, 2 plátky kuřecí šunky, 2 plátky Eidamu 30%, paprika, okurek

Pitný režim

0,2 l káva, 0,5 l vody

8:30

2 plátky žitného slunečnicového chleba, flora light, 1

2. den plátek kuřecí šunky, 1 plátek Eidamu 30%, 5 ks cherry rajčat 11:15

Fit tyčinka oříšková

14:35

Frankfurtská polévka, 150 g lososa s bramborem

18:10

Pažitkový Cottage s 1 plátkem slun. žitného chleba

21:40

2 ks párky pochoutkové, 2 rohlíky, hořčice

Pitný režim

0,15 l kávy, 0,25 l čaje, 0,75 l vody

3. den 9:30

150 g ovesné kaše s mlékem, jablko

13:10

150 g Monte

17:20

300 g Lasagne s boloňskou omáčkou, 1 ks čokoládový muffin

21:15

3 ks míchaných vejcí, 1 plátek chleba, paprika, okurek

Pitný režim 0,5 l pomerančového džusu, 1 l vody

54

 Záznam stravy Doporučení

1. Den

2. Den

3. Den

8719 KJ

7707 KJ

8813 KJ

8962 KJ

Bílkoviny

75 g

94 g

112,8 g

74,1 g

Sacharidy

284 g

200,8 g

181 g

307 g

Tuky

73 g

78 g

106,9 g

76,2 g

SAFA

SAFA:MUFA:PUFA

23,6 g

18,9 g

24 g

MUFA

1 : 1,4 : 1,6

3g

16,2 g

31,7 g

7,4 g

16,7 g

13,5 g

5g

3,1 g

8g

2,26 g

< 300 mg

195 mg

183 mg

887 mg

Vláknina

30 g

17,4 g

23,3 g

16 g

Vitamin C

95 mg

167 mg

122 mg

909 mg

Vitamin D

20 µg

0,4 µg

0,8 µg

9 µg

Vitamin A

0,9 g

0,44 mg

1,2 mg

1,07 mg

Vitamin E

12 mg

3,5 mg

2,3 mg

14,3 mg

1000 mg

1303 mg

593,7 mg

892,9 mg

7 mg

6,42 mg

10,2 mg

8,9 mg

150 µg

240 µg

85 µg

232 µg

Energie

PUFA Sůl Cholesterol

Vápník Zinek Jod

 Hodnocení nutriční spotřeby Pro udržení stálé tělesné hmotnosti je doporučený energetický příjem vypočten na 8980 KJ, pomocí Harris-Benedictovy rovnice vynásobené faktorem aktivity 1,3. BMI této pacientky je 25,54 kg/m2, což značí nadváhu. Proto bylo po poradě s pacientkou navrženo snížení množství přijaté energie a tím snížení tělesné hmotnosti. Doporučená energetická potřeba byla tedy přepočítána na BMI 24 kg/m2, čemuž odpovídá množství energie 8719 KJ. Spotřeba bílkovin byla stanovena 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti, tudíž 75 g (14,6%). Množství sacharidů představovalo 284 g (55,4 %) a lipidů 73 g (30 %). Aktuální energetický příjem odpovídá spíše hodnotám na udržení hmotnosti, kromě 1. dne, kdy je příjem o dost nižší. Proto pacientka zaznamená velmi pomalé, ale plynulé přibývání na váze. Hodnoty tuků jsou vyšší oproti doporučení. Výrazně zvýšené hodnoty v 2. dni mohou být zapříčiněné konzumací nepříliš kvalitních párků. Poměr zastoupení mastných kyselin se neshoduje s obecným doporučením, převažují hlavně SAFA. Hodnoty cholesterolu se pohybují v doporučeném 55

rozmezí, kromě 3. dne, kdy jsou hodnoty násobně vyšší díky konzumaci vajec. Příjem bílkovin je každý den velmi odlišný. V jednom dni byl zaznamenán rozdíl vyšší až o 37,8 g od DDD. Nejvíce se liší hodnoty v příjmu sacharidů. Převážně je hodnotíme jako nedostatečné. Přívod vlákniny je ve všech dnech nižší. Množství vitaminu D a E ve stravě jsou nedostatečné, hodnoty vitamin A jsou relativně v normě. Významné hodnoty vitaminu D a E ve 3. dni mohou být způsobeny právě zkonzumovanými vejci. Hodnoty vitaminu C jsou v normě, jeden den jsou výražné zvýšené díky konzumaci pomerančového džusu. Množství přijatého zinku a jodu se pohybují zhruba okolo DDD. Navíc pacientka nepravidelně užívá zinek v tabletách 25 mg. Významně je postrádán pitný režim, který je sice doplňován správnými tekutinami, ale v nedostatečném množství. Je zaznamenána nepravidelnost ve stravě.  Nutriční diagnóza  Nadbytečný přívod tuků a nevhodné zastoupení mastných kyselin  Nedostatečný přívod vlákniny  Nedostatečný přívod vitaminu D a E  Nedostatečná pravidelnost stravovacího režimu  Nedostatečný pitný režim  Nedostatek pohybové aktivita  Nedostatečné sebe-monitorování  Nutriční cíl  Snížit přívod tuků a částečně nahradit živočišné tuky tuky rostlinnými  Zvýšit příjem vlákniny  Navýšit pitný režim  Navýšit pohybovou aktivitu  Zajistit pravidelnost stravy  Nutriční intervence Pacientka byla poučena o zásadách zdravého stravování. Zejména byla seznámena s nutností pravidelného konzumování 5-6 porcí denně. Navrhnuto bylo snížení příjmu SAFA a nahrazení je PUFA. Měla by tedy zvýšit konzumaci olejnatých semen a ořechů. Vzhledem k problémům s čelistí by mohla přijímat ty to potraviny v mletém stavu anebo přímo jako 56

oleje z nich vyrobené. Podstatná je hlavně konzumace tučných ryb, pro obsah ω-3 a jejich možným protektivním účinkům na akné. Pacientce bylo objasněno, ve kterých potravinách najde vlákninu a vitaminy ve významném množství. Vitamin D je získáván hlavně ze slunce. Zásadním bodem intervence bylo apelování na navýšení pitného režimu. Doporučeno bylo také navýšení příjmu ovoce a zeleniny, jako náhrada za cukrovinky i jako zdroj vlákniny. V neposlední řadě byl podán návrh na alespoň 2týdenní vysazení možné aknegenní potraviny a pozorovat účinek.  Nutriční monitoring Po opětovné komunikaci s pacientkou byla zaznamenána snaha o navýšení pitného režimu, ale pouze za předpokladu vyššího množství ochucených vod. Pacientka uvádí také snahu o vyšší konzumaci ryb. Z aknegenních potravin chtěla vyzkoušet efekt mléka a mléčných výrobků, ale zjistila, že tato skupina potravin tvoří značnou část jejího jídelníčku, takže bylo nemožné je plně vynechat. Tato částečně snížená konzumace zejména tučných sýrů nezlepšila projevy akné.

57

DISKUZE Acne vulgaris patří mezi jedno z nejznámějších onemocnění kůže v adolescentním období. Není tedy divu, že podmínky jejího vzniku a patofyziologie jsou hojně zkoumány. V dnešní době je zvýšený výskyt akné celosvětovým problém. Nicméně není známo, zda je toto zvýšení výsledkem rostoucí převahy západní stravy, dřívějšího nástupu puberty, genetiky nebo vedlejších produktů faktorů životního prostředí (6). Ve výzkumu probíhajícímu v Chorvatsku v roce 2004, který zkoumal znalosti o akné u pacientů a lékařů, byly zjištěny velmi nízké znalosti o těchto souvislostech (88). Je tedy potřeba neustálého vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, kteří by měli být hlavním a relevantním zdrojem informací pro pacienty. Zároveň by bylo potřeba provést novější zkoumání, nakolik se změnila úroveň informovanosti za dalších 12 let. Odvětví samotné výživy je zkoumáno v souvislosti s mnoha různými nemocemi, pro zjištění jejich pozitivních či negativních vlivů na vývoj nemoci. Není tomu tedy jinak ani u onemocnění acne vulgaris. V posledních několika letech se zvýšil počet studií zkoumajících možné účinky potravin a jednotlivých živin na vznik či vývoj akné. V mnohých studiích byly účinky stravy prokázány jako vysoce pravděpodobné. Mezi nejvíce spekulovanou potravinu neodmyslitelně patří čokoláda. Tato potraviny je už mnohá léta dermatology doporučována k vyřazení ze stravy osobám trpícím akné. Většina studií prováděných na testování účinků čokolády využívala čokoládové výrobky s obsahem dalších složek, které mohou mít potencionální komedogenním charakterem. U těchto typů studií byl většinou prokázán účinek čokolády na zhoršení projevů akné (43). Nicméně v Thajsku byla provedena stěžejní studie testující účinky čokolády s použití 99% čokolády. Její závěry prokázaly výrazné zhoršení aknózních lézí a zvýšený počet komedonů.(39) Nejvíce studií pak zkoumalo účinky mléka a mléčných výrobků. K nejvýznamnějším studiím patří tři výzkumy prováděné v Americe. Přičemž u každé z nich byl potvrzen účinek mléka a mléčných výrobků na zhoršení akné (40, 50, 51). Nejvýraznější projevy byly zaznamenány u nadměrné konzumace odstředěného mléka. Mezi možné příčiny aknózních účinků mléka se řadí obsah laktózy, syrovátky, kaseinu či přirozeně se vyskytujících hormonů, které svými mechanismy dokáží zvýšit komedogenezi.

58

Další významný účinek na akné se projevil u potravin a pokrmů s vysokým GI/GL. Vyšší konzumace právě těchto potravin byla zaznamenána u jedinců s těžkou formou akné. Naopak při stravě s nízkým GI bylo pozorováno nejen zlepšení aknózních projevů, ale také redukce hmotnosti, která se na tomto zlepšení může také projevit. Protektivní charakter na akné může mít naopak středomořská strava zahrnující hlavně konzumaci tučných ryb. Ryby svým obsahem ω-3 mastných kyselin mohou mírnit projevy akné. Zároveň je tento typ stravování typický konzumací potravin s nízkým GI a omezením mléčných výrobků, což může mít opět pozitivní účinky na zlepšení akné. Ti, kteří popřeli souvislost mezi stravou a akné ještě nepředložili přesvědčivé důkazy na podporu svého tvrzení. Výzkumů potvrzující souvislost mezi akné a stravou stále přibývá (18). Vztah mezi potravinami a akné byl zkoumán i v praktické části této bakalářské práce. U třech osob trpících tímto onemocněním byly hodnoceny jejich stravovací návyky. Analýzou záznamu stravy bylo zjištěno i zastoupení živin účastnících se jakýmkoli způsobem na průběhu akné. V Kazuistice I. byla hodnocena 14letá slečna, u které se akné v podstatě začalo projevovat teprve ve 12 letech. Vzhledem k svému věku se nachází v nejkritičtějším období pro možný výskyt akné. V porovnání její stravy s poznatky z teoretické části je zjevné, že v její stravě se objevuje většina potravin, u kterých existuje možnost zhoršení projevů akné. Strava je výrazně zastoupena sladkými potravinami a popíjením slazených nápojů. Přemíra jednoduchých cukrů a vysoké GL je tedy zřetelně známa. Specifikem stravovacích zvyklostí této pacientky je každovečerní konzumace slaných bramborových chipsů. Což podporuje i hypotézu egyptského výzkumu, který zjistil vyšší konzumaci slaných potravin u jedinců s akné (74). I po upozornění na nevhodnost nadměrné konzumace těchto potravin, bylo viditelné, že slečna upřednostní raději farmakologickou léčbu, než se v této konzumaci omezovat. Bylo také doporučeno zvýšení potravin s vitaminy A, D a E, které jsou potřebné jako antioxidanty pro snížení aktivity volných radikálů a proliferace keratinocytů. Již delší domu vynechává ze stravy mléko v souvislosti s jeho možným negativním účinkem na akné. Nicméně konzumace mléčných výrobků zůstala zachována. Pacientka J., hodnocená v kazuistice II., trpí projevy akné již od 12 let. Dle anamnézy bude u této pacientky výrazný vliv genetiky, neboť její matka i starší bratr stále trpí tím to 59

onemocněním. Možnost, že by strava mohla ovlivňovat její zdravotní stav, nebrala nikdy moc do úvahy. Při hodnocení jejich výživových zvyklostí byl zaznamenán nadměrný energetický příjem, zejména pak zvýšený příjem tuků. Dle záznamu stravy v zastoupení tuků značně převažují SAFA, u kterých existuje možnost zvýšení komedogeneze. Naproti tomu byl zjištěn nedostatečný přívod PUFA. Z toho vyplývá, že má pacientka nedostatečný přívod ω-3 mastných kyselin potřebných pro potlačení produkce zánětlivých cytokinů. I vyšší BMI pacientky se může, dle poznatků, částečně podepsat na vývoji akné, proto proběhla intervence ke snížení její tělesné hmotnosti. U subjektivního hodnocení vlivu jednotlivých potenciálně aknegenních potravin pociťuje změny jen u konzumace čokolády, a to mléčné i s vysokým procentem kakaa. V případě slečny P., sledované v kazuistice III., se naopak začalo akné nejvíce projevovat až v 17 letech. Od této doby má pocit, že se jí akné stále zhoršuje a rozšiřuje se na další nová místa. Při hodnocení její stravy byla objevena přemíra přijatých tuků a hlavně nevhodné zastoupení mastných kyselin. Bylo tedy doporučeno nahradit nadměrný přívod SAFA spíše PUFA s větším zastoupením protektivních ω-3 mastných kyselin. U této pacientky byla také prokázána nadváha, která může mít částečný účinek na zhoršení akné. Zaznamenán byl též snížený přívod potřebných vitaminů, které působí jako antioxidanty. Pozitivně hodnocena je suplementace zinku. Účinek některých aknegenních potravin je u této pacientky značný. Největší negativní efekt je pociťován po konzumaci sladkých potravin a čokolády. Výrazné zvětšení komedonů pozoruje při vyšší konzumaci alkoholu a také v období stresu, kdy se stravuje převážně polotovary a nezdravými rychle dostupnými potravinami.

60

ZÁVĚR Multifaktoriální charakter akné udává, že může být ovlivněna více faktory zároveň. Jedním z možných účinků je i vliv určitých potravin na průběh či vývoj akné. Výsledky studií zabývající se tím to spojením jsou velmi různorodé, ale i přesto lze říci, že strava patří mezi významné činitele ovlivňující průběh akné. Do potravin s vysoce pravděpodobným komedogenním účinkem byly zařazeny hlavně potraviny s vysokým GI a vysokou GL, mléko a mléčné výrobky, čokoláda a výrobky z ní. Možné pozitivní účinky na zamezení vzniku nebo zmírnění projevů akné byly zjištěny u stravy s nízkým GI nebo potravin obsahujících ω-3 mastné kyseliny. Účinky těchto látek s prokázaným pozitivním či negativním vlivem na akné mohou mít na každého jedince různý efekt. Je tedy důležité řešit každé akné pacienta individuálně a pečlivě zvažovat možnosti výživového poradenství.

61

SEZNAM LITERATURY 1.

RULCOVÁ, Jarmila a Jaroslava VANĚČKOVÁ. Léčba acne vulgaris: kazuistiky pacientů léčených Roaccutanem. Praha: Maxdorf, 2001. ISBN 978-80-85912-56-2.

2.

WILLIAMS, Hywel C., Robert P. DELLAVALLE a Sarah GARNER. Acne vulgaris. Lancet (London, England) [online]. 2012, roč. 379, č. 9813, s. 361–372 [vid. 2016březen-07]. ISSN 1474-547X. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(11)60321-8

3.

DAVIDOVICI, Batya B. a Ronni WOLF. The role of diet in acne: facts and controversies. Clinics in Dermatology [online]. 2010, roč. 28, č. 1, Controversies in Dermatology: Part I, s. 12–16 [vid. 2015-listopad-25]. ISSN 0738-081X. Dostupné z: doi:10.1016/j.clindermatol.2009.03.010

4.

RULCOVÁ, Jarmila. Akné: příčiny, projevy a terapeutické možnosti : rady lékaře. Praha: Triton, 2005. ISBN 978-80-7254-661-9.

5.

KLAZ, Itay, Ilan KOCHBA, Tzipora SHOHAT a et al. Severe Acne Vulgaris and Tobacco Smoking in Young Men. Journal of Investigative Dermatology [online]. 2006, roč. 126, č. 8, s. 1749–1752 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0022-202X. Dostupné z: doi:10.1038/sj.jid.5700326

6.

LYNN, Darren, Tamara UMARI, Robert DELLAVALLE a et al. The epidemiology of acne vulgaris in late adolescence. Adolescent Health, Medicine and Therapeutics [online]. 2016, s. 13 [vid. 2016-březen-23]. ISSN 1179-318X. Dostupné z: doi:10.2147/AHMT.S55832

7.

MALLON, NEWTON, KLASSEN a et al. The quality of life in acne: a comparison with general medical conditions using generic questionnaires. British Journal of Dermatology [online]. 1999, roč. 140, č. 4, s. 672–676 [vid. 2016-únor-28]. ISSN 1365-2133. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2133.1999.02768.x

8.

DUNN, Lauren K., Jenna L. O’NEILL a Steven R. FELDMAN. Acne in Adolescents: Quality of Life, Self-Esteem, Mood and Psychological Disorders. Dermatology Online Journal [online]. 2011, roč. 17, č. 1 [vid. 2016-březen-03]. Dostupné z: http://escholarship.org/uc/item/4hp8n68p

9.

WHITE, Gary M. Recent findings in the epidemiologic evidence, classification, and subtypes of acne vulgaris. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 1998, roč. 39, č. 2, Supplement 2, s. S34–S37 [vid. 2016-březen-25]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/S0190-9622(98)70442-6

10. BIENOVÁ MARTINA a KUČEROVÁ RENATA. Acne vulgaris-osvědčené postupy i novinky e farmakologické léčbě. Pediatrie pro praxi [online]. 2007, roč. 8, č. 6, s. 348– 352 [vid. 2016-duben-01]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2007/06/05.pdf 11. SCHELL, Hermann a Jana GERŠLOVÁ. Jak se zbavit akné. Ostrava: Salvo, 1991. ISBN 978-80-85236-16-3.

62

12. LIAKOU, Aikaterini I., Michael J. THEODORAKIS, Bodo C. MELNIK a et al. Nutritional clinical studies in dermatology. Journal of drugs in dermatology: JDD [online]. 2013, roč. 12, č. 10, s. 1104–1109 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1545-9616. Dostupné z: http://jddonline.com/articles/dermatology/S1545961613P1104X 13. DEGITZ, Klaus, Marianne PLACZEK, Claudia BORELLI a et al. Pathophysiology of acne. JDDG [online]. 2007, roč. 5, č. 4, s. 316–323 [vid. 2016-březen-23]. ISSN 16100379, 1610-0387. Dostupné z: doi:10.1111/j.1610-0387.2007.06274.x 14. CORDAIN, Loren. Implications for the role of diet in acne. Seminars in Cutaneous Medicine and Surgery [online]. 2005, roč. 24, č. 2, s. 84–91 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1085-5629. Dostupné z: doi:10.1016/j.sder.2005.04.002 15. SMITH, K. R. a D. M. THIBOUTOT. Thematic review series: Skin Lipids. Sebaceous gland lipids: friend or foe? Journal of Lipid Research [online]. 2008, roč. 49, č. 2, s. 271–281 [vid. 2016-duben-09]. ISSN 0022-2275, 1539-7262. Dostupné z: doi:10.1194/jlr.R700015-JLR200 16. BEN-AMITAI, D. a Z. LARON. Effect of insulin-like growth factor-1 deficiency or administration on the occurrence of acne. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology [online]. 2011, roč. 25, č. 8, s. 950–954 [vid. 2016duben-22]. ISSN 1468-3083. Dostupné z: doi:10.1111/j.1468-3083.2010.03896.x 17. MELNIK, Bodo C. a Gerd SCHMITZ. Role of insulin, insulin-like growth factor-1, hyperglycaemic food and milk consumption in the pathogenesis of acne vulgaris. Experimental Dermatology [online]. 2009, roč. 18, č. 10, s. 833–841 [vid. 2016-duben20]. ISSN 1600-0625. Dostupné z: doi:10.1111/j.1600-0625.2009.00924.x 18. DANBY, F. William. Diet and acne. Clinics in Dermatology [online]. 2008, roč. 26, č. 1, s. 93–96 [vid. 2015-listopad-25]. ISSN 0738-081X. Dostupné z: doi:10.1016/j.clindermatol.2007.09.018 19. DANBY, F. William. Nutrition and acne. Clinics in Dermatology [online]. 2010, roč. 28, č. 6, Nutrition and the Skin: Part II, s. 598–604 [vid. 2015-listopad-25]. ISSN 0738081X. Dostupné z: doi:10.1016/j.clindermatol.2010.03.017 20. PAVEL FRÜHAUF. Akné a konzumace mléka. Pediatrie pro praxi [online]. 2012, roč. 13, č. 4, 13 [vid. 2015-listopad-25]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/04/20.pdf 21. VANTUCHOVÁ YVETTA. Přehled lokální léčby akné. Pediatrie pro praxi [online]. 2012, roč. 13, č. 6, s. 419–421 [vid. 2016-duben-01]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/06/18.pdf 22. FERDOWSIAN, H. R. a S. LEVIN. Does diet really affect acne? Skin Therapy Letter [online]. 2010, roč. 15, č. 3, s. 1–2, 5 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1201-5989. Dostupné z: http://www.skintherapyletter.com/2010/15.3/1.html 23. ZANNI, Guido R. Acne: More than a Cosmetic Problem. Pharmacy times [online]. 2015 [vid. 2016-duben-08]. Dostupné 63

z: http://www.pharmacytimes.com/publications/issue/2015/april2015/acne-more-than-acosmetic-problem 24. SMITH, Robyn N., Neil J. MANN, Anna BRAUE a et al. The effect of a high-protein, low glycemic–load diet versus a conventional, high glycemic–load diet on biochemical parameters associated with acne vulgaris: A randomized, investigator-masked, controlled trial. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2007, roč. 57, č. 2, s. 247–256 [vid. 2016-březen-31]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2007.01.046 25. NORSTEDT, S a M LINDBERG. Dietary Regimes for Treatment of Acne Vulgaris: A Critical Review of Published Clinical Trials. Acta Dermato Venereologica [online]. 2015, roč. 96, č. 2, s. 283–284 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0001-5555. Dostupné z: doi:10.2340/00015555-2231 26. CAO, Huijuan, Guoyan YANG, Yuyi WANG a et al. Complementary therapies for acne vulgaris. The Cochrane database of systematic reviews [online]. 2015, roč. 1, s. CD009436 [vid. 2016-duben-12]. ISSN 1469-493X. Dostupné z: doi:10.1002/14651858.CD009436.pub2 27. DI LANDRO, Anna, Simone CAZZANIGA, Fabio PARAZZINI a et al. Family history, body mass index, selected dietary factors, menstrual history, and risk of moderate to severe acne in adolescents and young adults. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2012, roč. 67, č. 6, s. 1129–1135 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2012.02.018 28. BURRIS, Jennifer, William RIETKERK a Kathleen WOOLF. Relationships of SelfReported Dietary Factors and Perceived Acne Severity in a Cohort of New York Young Adults. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics [online]. 2014, roč. 114, č. 3, s. 384–392 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 2212-2672. Dostupné z: doi:10.1016/j.jand.2013.11.010 29. JUNG, Jae Yoon, Mi Young YOON, Seong Uk MIN a et al. The influence of dietary patterns on acne vulgaris in Koreans. European journal of dermatology: EJD [online]. 2010, roč. 20, č. 6, s. 768–772 [vid. 2016-duben-09]. ISSN 1167-1122. Dostupné z: doi:10.1684/ejd.2010.1053 30. BURRIS, Jennifer, William RIETKERK a Kathleen WOOLF. Acne: the role of medical nutrition therapy. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics [online]. 2013, roč. 113, č. 3, s. 416–430 [vid. 2015-listopad-25]. ISSN 2212-2672. Dostupné z: doi:10.1016/j.jand.2012.11.016 31. BOWE, Whitney P., Smita S. JOSHI a Alan R. SHALITA. Diet and acne. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2010, roč. 63, č. 1, s. 124–141 [vid. 2015listopad-25]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2009.07.043 32. FULTON JE, PLEWIG GERD a KLIGMAN AM. Effect of chocolate on acne vulgaris. JAMA. 1969, roč. 210, č. 11, s. 2071–2074. ISSN 0098-7484. 33. KATTA, Rajani a Samir P. DESAI. Diet and Dermatology: The Role of Dietary Intervention in Skin Disease. Journal of Clinical & Aesthetic Dermatology [online]. 64

2014, roč. 7, č. 7, s. 46–51 [vid. 2016-březen-31]. ISSN 19412789. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=97179686&lang=cs&site=eds-live&scope=site 34. GOH, William, Kalpana J. KALLIANPUR, Dominic CHOW a et al. Chocolate and acne: How valid was the original study? Clinics in Dermatology [online]. 2011, roč. 29, č. 4, Bullous Skin Diseases: Part I, s. 459–460 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0738-081X. Dostupné z: doi:10.1016/j.clindermatol.2011.05.002 35. COSTA, Adilson, Denise LAGE a Thaís Abdalla MOISÉS. Acne and diet: truth or myth? Anais Brasileiros de Dermatologia [online]. 2010, roč. 85, č. 3, s. 346–353 [vid. 2016-duben-09]. ISSN 0365-0596. Dostupné z: doi:10.1590/S036505962010000300008 36. CORDAIN, Loren, Staffan LINDEBERG, Magdalena HURTADO a et al. Acne Vulgaris: A Disease of Western Civilization. Archives of Dermatology [online]. 2002, roč. 138, č. 12 [vid. 2016-březen-04]. ISSN 0003-987X. Dostupné z: doi:10.1001/archderm.138.12.1584 37. MELNIK, Bodo C. Linking diet to acne metabolomics, inflammation, and comedogenesis: an update. Clinical, Cosmetic and Investigational Dermatology [online]. 2015, roč. 8, s. 371–388 [vid. 2016-březen-24]. ISSN 1178-7015. Dostupné z: doi:10.2147/CCID.S69135 38. REYNOLDS, Rebecca C., Stephen LEE, James Y. J. CHOI a et al. Effect of the Glycemic Index of Carbohydrates on Acne vulgaris. Nutrients [online]. 2010, roč. 2, č. 10, s. 1060–1072 [vid. 2016-duben-08]. Dostupné z: doi:10.3390/nu2101060 39. VONGRAVIOPAP, Saivaree a Pravit ASAWANONDA. Dark chocolate exacerbates acne. International Journal of Dermatology [online]. 2015, s. n/a-n/a [vid. 2016-únor15]. ISSN 1365-4632. Dostupné z: doi:10.1111/ijd.13188 40. ADEBAMOWO, Clement A., Donna SPIEGELMAN, F. William DANBY a et al. High school dietary dairy intake and teenage acne. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2005, roč. 52, č. 2, s. 207–214 [vid. 2016-březen-04]. ISSN 01909622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2004.08.007 41. BRAND-MILLER, Jennie, Susanna H. A. HOLT, Vanessa de JONG a et al. Cocoa Powder Increases Postprandial Insulinemia in Lean Young Adults. The Journal of Nutrition [online]. 2003, roč. 133, č. 10, s. 3149–3152 [vid. 2016-duben-13]. ISSN 0022-3166, 1541-6100. Dostupné z: http://jn.nutrition.org/content/133/10/3149 42. GROSSI, E., S. CAZZANIGA, S. CROTTI a et al. The constellation of dietary factors in adolescent acne: a semantic connectivity map approach. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology [online]. 2016, roč. 30, č. 1, s. 96–100 [vid. 2016-duben-12]. ISSN 1468-3083. Dostupné z: doi:10.1111/jdv.12878 43. WOLKENSTEIN, Pierre, Laurent MISERY, Jean-Michel AMICI a et al. Smoking and Dietary Factors Associated with Moderate-to-Severe Acne in French Adolescents and Young Adults: Results of a Survey Using a Representative Sample. Dermatology 65

[online]. 2014, roč. 230, č. 1, s. 34–39 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 1018-8665, 14219832. Dostupné z: doi:10.1159/000366195 44. CAPERTON, Caroline, Samantha BLOCK, Martha VIERA a et al. Double-blind, Placebo-controlled Study Assessing the Effect of Chocolate Consumption in Subjects with a History of Acne Vulgaris. The Journal of Clinical and Aesthetic Dermatology [online]. 2014, roč. 7, č. 5, s. 19–23 [vid. 2016-duben-12]. ISSN 1941-2789. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4025515/ 45. OKORO, Emeka O., Adebola O. OGUNBIYI, Adekunle O. GEORGE a et al. Association of diet with acne vulgaris among adolescents in Ibadan, southwest Nigeria. International Journal of Dermatology [online]. 2015, s. n/a-n/a [vid. 2016-duben-20]. ISSN 1365-4632. Dostupné z: doi:10.1111/ijd.13166 46. BLOCK, Samantha G., Whitney E. VALINS, Caroline V. CAPERTON a et al. Exacerbation of facial acne vulgaris after consuming pure chocolate. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2011, roč. 65, č. 4, s. e114–e115 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2010.08.015 47. MELNIK, Bodo C. Evidence for Acne-Promoting Effects of Milk and Other Insulinotropic Dairy Products. In: Nestlé Nutrition Institute Workshop Series: Pediatric Program [online]. Basel: KARGER, 2011 [vid. 2016-duben-16], s. 131–145. ISBN 9783-8055-9587-2. Dostupné z: http://www.karger.com/doi/10.1159/000325580 48. VICTOR GABRIEL CLATICI, Olivia Georgescu. Milk and Insulin Growth Factor 1 (IGF1) - Implication in Acne and General Health. Romanian Biotechnological Letters [online]. 2015, roč. 20, č. 1, s. 10013–10025. ISSN 1224-5984. Dostupné z: http://www.rombio.eu/vol20nr1/-lucr%201%20review_CLATICI%20rec%2015%20ian%202013%20ac%2015.12.2014fi n%20II.pdf 49. WOLFORD, S.T. a C.J. ARGOUDELIS. Measurement of Estrogens in Cow’s Milk, Human Milk, and Dairy Products. Journal of Dairy Science [online]. 1979, roč. 62, č. 9, s. 1458–1463 [vid. 2016-březen-25]. ISSN 00220302. Dostupné z: doi:10.3168/jds.S0022-0302(79)83446-3 50. ADEBAMOWO, Clement A., Donna SPIEGELMAN, Catherine S. BERKEY a et al. Milk consumption and acne in adolescent girls. Dermatology Online Journal [online]. 2006, roč. 12, č. 4 [vid. 2016-březen-25]. Dostupné z: http://escholarship.org/uc/item/77b9s0z8?query=%20Milk%20consumption%20and% 20acne%20in%20adolescent%20girls. 51. ADEBAMOWO, Clement A., Donna SPIEGELMAN, Catherine S. BERKEY a et al. Milk consumption and acne in teenaged boys. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2008, roč. 58, č. 5, s. 787–793 [vid. 2016-březen-04]. ISSN 01909622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2007.08.049 52. MELNIK, B, S JOHN a G PLEWIG. Acne: Risk Indicator for Increased Body Mass Index and Insulin Resistance. Acta Dermato Venereologica [online]. 2013, roč. 93, č. 6, s. 644–649 [vid. 2016-duben-18]. ISSN 0001-5555. Dostupné z: doi:10.2340/000155551677 66

53. HOPPE, Camilla, Christian MØLGAARD a Kim F. MICHAELSEN. Cow’s Milk and Linear Growth in Industrialized and Developing Countries. Annual Review of Nutrition [online]. 2006, roč. 26, č. 1, s. 131–173 [vid. 2016-duben-20]. Dostupné z: doi:10.1146/annurev.nutr.26.010506.103757 54. HOPPE, C., C. MØLGAARD, A. JUUL a et al. High intakes of skimmed milk, but not meat, increase serum IGF-I and IGFBP-3 in eight-year-old boys. European Journal of Clinical Nutrition [online]. 2004, roč. 58, č. 9, s. 1211–1216 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 0954-3007. Dostupné z: doi:10.1038/sj.ejcn.1601948 55. DANBY, F. William. The No Milk Acne Diet. Acne and Milk [online]. [vid. 2016duben-18]. Dostupné z: http://acnemilk.com/the_no_milk_acne_diet 56. ABE, Sarah Krull, Manami INOUE, Norie SAWADA a et al. Glycemic index and glycemic load and risk of colorectal cancer: a population-based cohort study (JPHC Study). Cancer Causes & Control [online]. 2016, roč. 27, č. 4, s. 583–593 [vid. 2016duben-05]. ISSN 0957-5243, 1573-7225. Dostupné z: doi:10.1007/s10552-016-0733-6 57. KAYMAK, Yesim, Esra ADISEN, Nilsel ILTER a et al. Dietary glycemic index and glucose, insulin, insulin-like growth factor-I, insulin-like growth factor binding protein 3, and leptin levels in patients with acne. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2007, roč. 57, č. 5, s. 819–823 [vid. 2016-březen-31]. ISSN 01909622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2007.06.028 58. DEPLEWSKI, Dianne a Robert L. ROSENFIELD. Role of Hormones in Pilosebaceous Unit Development. Endocrine Reviews [online]. 2000, roč. 21, č. 4, s. 363–392 [vid. 2016-duben-10]. ISSN 0163-769X. Dostupné z: doi:10.1210/edrv.21.4.0404 59. KWON, H, J YOON, J HONG a et al. Clinical and Histological Effect of a Low Glycaemic Load Diet in Treatment of Acne Vulgaris in Korean Patients: A Randomized, Controlled Trial. Acta Dermato Venereologica [online]. 2012, roč. 92, č. 3, s. 241–246 [vid. 2016-duben-05]. ISSN 0001-5555. Dostupné z: doi:10.2340/00015555-1346 60. ÇERMAN, Aslı Aksu, Ezgi AKTAŞ, İlknur Kıvanç ALTUNAY a et al. Dietary glycemic factors, insulin resistance, and adiponectin levels in acne vulgaris. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2016 [vid. 2016-duben-10]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2016.02.1220 61. TSAI, Min-Chien, WenChieh CHEN, Yu-Wen CHENG a et al. Higher body mass index is a significant risk factor for acne formation in schoolchildren. European Journal of Dermatology [online]. 2006, roč. 16, č. 3, s. 251–253 [vid. 2016-duben-10]. ISSN 11671122. Dostupné z: http://www.jle.com/fr/revues/ejd/edocs/higher_body_mass_index_is_a_significant_risk_factor_for_acne_formation_in_sch oolchildren_268542/article.phtml?tab=texte 62. SMITH, Robyn N., Neil J. MANN, Anna BRAUE a et al. A low-glycemic-load diet improves symptoms in acne vulgaris patients: a randomized controlled trial. The American Journal of Clinical Nutrition [online]. 2007, roč. 86, č. 1, s. 107–115 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 0002-9165, 1938-3207. Dostupné z: http://ajcn.nutrition.org/content/86/1/107 67

63. EMIROGLU, Nazan, Fatma Pelin CENGIZ a Funda KEMERIZ. Insulin resistance in severe acne vulgaris. Postepy Dermatologii i Alergologii [online]. 2015, roč. 32, č. 4, s. 281–285 [vid. 2016-duben-10]. ISSN 1642395X. Dostupné z: doi:http://dx.doi.org/10.5114/pdia.2015.53047 64. PREEDY, Victor. The Mediterranean diet. 1st edition. Boston, MA: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-407849-9. 65. SKROZA, Nevena, Ersilia TOLINO, Leda SEMYONOV a et al. Mediterranean diet and familial dysmetabolism as factors influencing the development of acne. Scandinavian Journal of Public Health [online]. 2012, roč. 40, č. 5, s. 466–474 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 1403-4948, 1651-1905. Dostupné z: doi:10.1177/1403494812454235 66. SPENCER, Elsa H., Hope R. FERDOWSIAN a Neal D. BARNARD. Diet and acne: a review of the evidence. International Journal of Dermatology [online]. 2009, roč. 48, č. 4, s. 339–347 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1365-4632. Dostupné z: doi:10.1111/j.1365-4632.2009.04002.x 67. KATSUTA, Yuji, Toshii IIDA, Shinji INOMATA a et al. Unsaturated Fatty Acids Induce Calcium Influx into Keratinocytes and Cause Abnormal Differentiation of Epidermis. Journal of Investigative Dermatology [online]. 2005, roč. 124, č. 5, s. 1008– 1013 [vid. 2016-duben-09]. ISSN 0022-202X. Dostupné z: doi:10.1111/j.0022202X.2005.23682.x 68. SMITH, Robyn N., Anna BRAUE, George A. VARIGOS a Neil J. MANN. The effect of a low glycemic load diet on acne vulgaris and the fatty acid composition of skin surface triglycerides. Journal of Dermatological Science [online]. 2008, roč. 50, č. 1, s. 41–52 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0923-1811. Dostupné z: doi:10.1016/j.jdermsci.2007.11.005 69. YASUDA, Mako, Yuki TANAKA, Shinji KUME a et al. Fatty acids are novel nutrient factors to regulate mTORC1 lysosomal localization and apoptosis in podocytes. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Basis of Disease [online]. 2014, roč. 1842, č. 7, s. 1097–1108 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 0925-4439. Dostupné z: doi:10.1016/j.bbadis.2014.04.001 70. WEI, B, Y PANG, H ZHU a et al. The epidemiology of adolescent acne in North East China. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology [online]. 2010, roč. 24, č. 8, s. 953–957 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 1468-3083. Dostupné z: doi:10.1111/j.1468-3083.2010.03590.x 71. KHAYEF, Golandam, Julia YOUNG, Bonny BURNS-WHITMORE a et al. Effects of fish oil supplementation on inflammatory acne. Lipids in Health and Disease [online]. 2012, roč. 11, s. 165 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1476-511X. Dostupné z: doi:10.1186/1476-511X-11-165 72. JUNG, J, H KWON, J HONG a et al. Effect of Dietary Supplementation with Omega-3 Fatty Acid and Gamma-linolenic Acid on Acne Vulgaris: A Randomised, Double-blind, Controlled Trial. Acta Dermato Venereologica [online]. 2014, roč. 94, č. 5, s. 521–525 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 0001-5555. Dostupné z: doi:10.2340/00015555-1802

68

73. COSTA, Adilson, Maurício Mota Avelar ALCHORNE, Nilceo Schwery MICHALANY a et al. Acne vulgaris: a pilot study to assess an oral treatment with essential fatty acids using clinical, digital, and pathological analyses. Anais Brasileiros de Dermatologia [online]. 2007, roč. 82, č. 2, s. 129–134 [vid. 2016-duben-10]. ISSN 0365-0596. Dostupné z: doi:10.1590/S0365-05962007000200003 74. EL DAROUTI, M. A., O. A. ZEID, D. M. ABDEL HALIM a et al. Salty and spicy food; are they involved in the pathogenesis of acne vulgaris? A case controlled study. Journal of Cosmetic Dermatology [online]. 2015, s. n/a-n/a [vid. 2016-duben-01]. ISSN 14732165. Dostupné z: doi:10.1111/jocd.12200 75. CAPITANIO, Bruno, Jo Linda SINAGRA, M OTTAVIANI a et al. Acne and smoking. Dermato-Endocrinology [online]. 2009, roč. 1, č. 3, s. 129–135 [vid. 2016-duben-01]. ISSN null. Dostupné z: doi:10.4161/derm.1.3.9638 76. SCHÄFER, T., A. NIENHAUS, D. VIELUF a et al. Epidemiology of acne in the general population: the risk of smoking. British Journal of Dermatology [online]. 2001, roč. 145, č. 1, s. 100–104 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1365-2133. Dostupné z: doi:10.1046/j.1365-2133.2001.04290.x 77. MILLS, C M, T J PETERS a A Y FINLAY. Does smoking influence acne? Clinical And Experimental Dermatology [online]. 1993, roč. 18, č. 2, s. 100–101 [vid. 2016-duben01]. ISSN 0307-6938. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true& AuthType=ip,cookie,uid&db=mdc&AN=8481981&lang=cs&site=eds-live&scope=site 78. GUPTA, Aayush, YugalKishor SHARMA, KedarNath DASH a et al. Quality of life in acne vulgaris: Relationship to clinical severity and demographic data. Indian Journal of Dermatology, Venereology, and Leprology [online]. 2016, roč. 82, č. 3, s. 292 [vid. 2016-duben-21]. ISSN 0378-6323. Dostupné z: doi:10.4103/0378-6323.173593 79. DURAI, Priya Cinna T a Dhanya G NAIR. Acne Vulgaris and Quality of Life Among Young Adults in South India. Indian Journal of Dermatology [online]. 2015, roč. 60, č. 1, s. 33–40 [vid. 2016-květen-06]. ISSN 0019-5154. Dostupné z: doi:10.4103/00195154.147784 80. MICHAËLSSON, Gerd. Diet and Acne. Nutrition Reviews [online]. 1981, roč. 39, č. 2, s. 104–106 [vid. 2016-květen-06]. ISSN 0029-6643, 1753-4887. Dostupné z: doi:10.1111/j.1753-4887.1981.tb06740.x 81. KARCIAUSKIENE, J., S. VALIUKEVICIENE, H. GOLLNICK a A. STANG. The prevalence and risk factors of adolescent acne among schoolchildren in Lithuania: a cross-sectional study. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology [online]. 2014, roč. 28, č. 6, s. 733–740 [vid. 2016-květen-06]. ISSN 14683083. Dostupné z: doi:10.1111/jdv.12160 82. ROUHANI P. Acne improves with a popular, low glycemic diet from South Beach. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2009, roč. 60, č. 3, s. AB14 [vid. 2016-duben-20]. ISSN 0190-9622, 1097-6787. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2008.11.087 69

83. REICHRATH, Jörg. Vitamin D and the skin: an ancient friend, revisited. Experimental Dermatology [online]. 2007, roč. 16, č. 7, s. 618–625 [vid. 2016-duben-09]. ISSN 16000625. Dostupné z: doi:10.1111/j.1600-0625.2007.00570.x 84. OZUGUZ, Pinar, Seval DOGRUK KACAR, Ozlem EKIZ a et al. Evaluation of serum vitamins A and E and zinc levels according to the severity of acne vulgaris. Cutaneous And Ocular Toxicology [online]. 2014, roč. 33, č. 2, s. 99–102 [vid. 2016-duben-01]. ISSN 1556-9535. Dostupné z: doi:10.3109/15569527.2013.808656 85. ARBESMAN, Harvey. Dairy and acne the iodine connection. Journal of the American Academy of Dermatology [online]. 2005, roč. 53, č. 6, s. 1102 [vid. 2016-duben-21]. ISSN 0190-9622. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaad.2005.05.046 86. DACH. Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr [online]. [vid. 2016-květen-07]. Dostupné z: https://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/ 87. BELARA, POR TBL FLM 3X21, Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [vid. 2016březen-20]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?kod=0132692 88. BRAJAC, Ines, Lidija BILIĆ-ZULLE, Mladenka TKALČIĆ a et al. Acne vulgaris: myths and misconceptions among patients and family physicians. Patient Education and Counseling [online]. 2004, roč. 54, č. 1, s. 21–25 [vid. 2016-březen-24]. ISSN 07383991. Dostupné z: doi:10.1016/S0738-3991(03)00168-X 89. Metodický portál - Edukační program – základní materiály [online]. [vid. 2016-duben08]. Dostupné z: http://pav.rvp.cz/edukacni-program-zakladni-materialy-2

70

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1.- Záznam stravy Příloha 2.- Potravinová pyramida a body přispívající k udržení dobrého zdraví (89)

71

Příloha č. 1

Záznam stravy Jméno a příjmení:

Datum

Čas

Co jsem snědl (a)

72

Množství Pitný režim

Datum

Čas

Co jsem snědl (a)

73

Množství

Pitný režim

Datum

Čas

Co jsem snědl (a)

74

Množství

Pitný režim

Příloha č. 2 BODY PŘISPÍVAJÍCÍ K UDRŽENÍ DOBRÉHO ZDRAVÍ

1. Jezte pestrou a vyváženou stravu. 2. Jezte více zeleniny a ovoce. Snažte se zařadit zejména zeleninu a ovoce ke každému jídlu během dne. 3. Vybírejte celozrnné produkty (chléb, pečivo, těstoviny). 4. Dávejte přednost rostlinným olejům (řepkový, olivový, slunečnicový) a kvalitním margarínům z nich vyrobeným. 5. Zařaďte do stravy fazole, hrách a čočku. 6. Vybírejte maso, masné produkty a mléčné výrobky s nižším obsahem tuku. 7. Omezujte sůl (max. 5g a to včetně soli skryté v potravinách). Pro zlepšení chuti pokrmů používejte bylinky a koření. 8. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte sladkosti. 9. Pijte přednostně vodu, neslazený čaj a nízkoenergetické nápoje 10. Vyvarujte se každodenní konzumaci alkoholu a nepřekračujte denní dávku 20g alkoholu (tj. 0,5 l piva nebo 2 dcl vína nebo 5 cl 40 % destilátu). 11. Udržujte si správnou tělesnou hmotnost (BMI= 20-25). 12. Pravidelně se aktivně hýbejte alespoň 30 minut každý den.

Potraviny, které MOHOU nepříznivě ovlivnit průběh akné: Čokoláda a výrobky z ní, mléko a mléčné výrobky, potraviny s vysokým glykemickým indexem, ořechy, slané pokrmy.

75

POTRAVINOVÁ PYRAMIDA

DEFINICE PORCE Sůl, tuky, cukry (0-2 porce) Jedna porce- cukr (10 g), tuk (10 g) Mléko, mléčné výrobky (2-3 porce) Jedna porce- 1 sklenice mléka (250 ml), 1 kelímek jogurtu (200 ml), sýr (55 g) Ryby, maso, drůbež, vejce, luštěniny, ořechy (1-2 porce) Jedna porce- 125 g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vařené bílky nebo miska sójových bobů, porce sójového masa. Zelenina (3-5 porcí) Jedna porce-velká paprika, mrkev či 2 rajčata, miska čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenice neředěné zeleninové šťávy. Ovoce (2-4 porce) Jedna porce- 1 jablko, pomeranč či banán (100 g), miska jahod, rybízu či borůvek, sklenice neředěné ovocné šťávy Obiloviny, rýže, těstoviny pečivo (3-6 porcí) Jedna porce- 1 krajíc chleba (60 g), 1 rohlík či houska, 1 miska ovesných vloček nebo müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125 g) 76