UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství
Žaneta Němcová
Psychický stav klientů s acne vulgaris Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Dana Šárka Ježorská, Ph.D.
Olomouc 2011
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 30. dubna 2011 ------------------------------podpis
Děkuji Mgr. Šárce Ježorské, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji sestrám z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc při realizaci průzkumného šetření.
Univerzita Palackého v Olomouci – Fakulta zdravotnických věd Anotace bakalářské práce Název práce v ČJ:
Psychický stav klientů s acne vulgaris
Název práce v AJ:
Mental condition of clients with acne vulgaris
Datum zadání: 2010-01-09 Datum odevzdání: 2011-04-30
Vysoká škola: Ústav:
Autor práce: Vedoucí práce:
Univerzita Palackého v Olomouc, Fakulta zdravotnických věd ošetřovatelství
Žaneta Němcová Mgr. Šárka Ježorská, Ph.D.
Oponent práce:
Abstrakt v ČJ:
Bakalářská práce se zaměřuje psychický stav klientů s acne
vulgaris. Jejím obsahem je úvodní seznámení s diagnózou, systémový model Imogene Kingové a psychologie nemoci. Těžištěm práce je kvantitativní průzkumné šetření zmapování dopadu diagnózy acne vulgaris na sociální oblast v porovnání s kontrolní skupinou,
zmapování
výskytu
psychických
problémů
(ztráta
sebedůvěry,
sebepodceňování, negativní honocení) u klientů s acne vulgaris, zmapování výskytu deprese u klientů s acne vulgaris ve srovnání s kontrolní skupinou a statistické ověření závislosti výskytu psychických problémů na délce léčby. Interpretace výsledků průzkumného šetření poskytuje informace a interpretaci jednotlivých cílů. Tato práce je příspěvkem pro klienty s acne vulgaris a jejich psychickému vyrovnávání se s nemocí.
Abstrakt v AJ:
Bachelor work targets on a psychical state of clients suffering
from acne vulgaris. It contains initiative introduction of diagnosis, Imogen King´s systém model and a psychology of a disease. The centre of the work is quantity research - to see an influence of acne vulgaris diagnosis at a social area, comparing with monitoring group, then check of occurance of psychological problems (loss of
self confidence, self-depreciation, negative evaluation) with clients with acne vulgaris, checking of depression ocurance with clients with acne vulgaris comparing to the monitoring group and statistic confirmation of dependence of occurance of psychical problems related to the lenght of the cure. Interpretation of the result of research provides informations and
interpretation of particular targets. This work is
contribution to clients with acne vulgaris and thein coping with mental illness.
Klíčová slova v ČJ: acne vulgaris, terapie, etiologie, deprese, psychologie, dermatologie, psychosomatika Klíčová slova v AJ: acne vulgaris, therapy, etiology, depression, psychology, dermatology, psychosomatic
Rozsah:
65 s.
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................... 8 1
2
3
4
5
ACNE VULGARIS ...................................................................................... 9 1.1
Etiologie acne vulgaris .......................................................................... 9
1.2
Projevy acne vulgaris ............................................................................ 9
1.3
Typy a formy acne vulgaris................................................................. 10
1.4
Terapie acne vulgaris .......................................................................... 10
SYSTÉMOVÝ MODEL IMOGENE KINGOVÉ ...................................... 12 2.1
Hlavní jednotky ................................................................................... 12
2.2
Metaparadigmatické koncepce ............................................................ 12
2.3
Koncepce systému ............................................................................... 13
2.4
Koncepce teorie dosažení cíle ............................................................. 13
PSYCHOLOGIE NEMOCI........................................................................ 14 3.1
Psychosomatika v dermatologii .......................................................... 14
3.2
Deprese ................................................................................................ 15
3.3
Somatická nemoc jako psychologický problém .................................. 16
3.4
Postoje společnosti k nemocným ........................................................ 16
3.5
Emoční prožívání nemoci ................................................................... 17
3.6
Psychická reakce na somatickou nemoc ............................................. 17
3.7
Role a postavení nemocného ............................................................... 18
CÍLE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................ 20 4.1
Metoda průzkumného šetření .............................................................. 20
4.2
Charakteristika souboru respondentů .................................................. 21
4.3
Organizace průzkumného šetření ........................................................ 22
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ................. 23 5.1
Interpretace dat k cíli číslo 1 .............................................................. 23
5.2
Interpretace dat k cíli číslo 2 .............................................................. 42
5.3
Interpretace dat k cíli číslo 3 .............................................................. 43
5.4
Interpretace dat k cíli číslo 4 .............................................................. 45
DISKUSE ............................................................................................................ 46 ZÁVĚR ................................................................................................................ 49 6
LITERATURA A PRAMENY ........................................................................... 50 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 52 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 53 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 55 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 56
7
ÚVOD
Tématem mé bakalářské práce je Psychický stav klientů s acne vulgaris. K výběru tohoto tématu mě vedla skutečnost, že jsem sama tímto onemocněním trpěla od svých 13 let do 20 let, kdy acne vulgaris mělo negativní dopad na můj psychický stav a rovněž fakt, že v mém okolí je spousta lidí s touto diagnózou a podobným psychickým dopadem. Akné vzniká v pubertě spolu s hormonálními změnami, nejčastěji tedy kolem 13.-16. roku věku a do 21-23 let většinou postupně odeznívá. Můžeme se setkat s trváním onemocnění do 25 let i do let 40. Akné má zdlouhavý průběh, čímž se stává náročné na psychickou oblast, kdy často vede k depresivním stavům, rezignaci, nezájmu léčby až jejímu zatracování. (Rulcová, 2005, s. 13) Vzhled je to, nač se naše společnost zaměřuje. Stává se tedy, že lidé s kožním onemocněním, jež postihuje jejich tvář či jiné viditelné části těla, se setkávají někdy až s instinktivní averzí. Psychické problémy jako deprese, změny sebepojetí, sociální úzkost, nízké sebevědomí mohou být následkem této averze. Okolí reaguje různě - soucitem i odporem. V roce 1948 upozornily Sulzbergerová a Zaidensová (in Komendová, 2007, s. 1) na závažnost psychosociálního dopadu acne vulgaris. Byly přesvědčeny, že tak jako acne vulgaris, které způsobuje psychické trauma, nejistotu, psychické utrpení, pocit méněcennosti, nevyrovnanost mezi vztahem rodičů a dětí, nezpůsobuje pravděpodobně žádné jiné onemocnění. Acne vulgaris je řazeno do klasifikace somatických onemocnění, ale i klasifikace psychodermatóz, kdy průběh je ovlivňován a doprovázen emoční zátěží. Svou bakalářskou prací chci zmapováním výskytu psychických problémů (ztráta sebedůvěry, sebepodceňování, negativní hodnocení) navázat na bakalářskou práci Psychické problémy klientů s akné zpracovanou Malotovou roku 2007. Další cíle se zaměřují na zmapování dopadu diagnózy acne vulgaris na sociální oblast, zmapování výskytu deprese u klientů s acne vulgaris ve srovnání s kontrolní skupinou a statistické ověření závislosti výskytu psychických problémů na délce léčby. Při studii literatury jsem se setkala s množstvím zdrojů, které upozorňovaly na možný vliv psychického stavu na onemocnění, ale již s méně zdroji, jež poukazovaly na problematiku opačnou, tedy možného vlivu onemocnění na psychický stav. 8
1
ACNE VULGARIS
Akné je neinfekční chronické zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových vývodů, tedy folikulů. Obličej, záda, oblast mezi lopatkami a nad hrudní kostí, jsou místy největšího počtu a velikostí mazových žláz vázaných na vlasové folikuly. (Rulcová, 2005, s. 28)
1.1
Etiologie acne vulgaris
Vnitřní a zevní faktory určují závažnost akné, proto se zařazuje mezi onemocnění multifaktoriální. Zda bude mít akné slabší či závažnější průběh závisí právě na souhrnu vnitřních příčin. Z vnitřních faktorů, které se převážně podílejí na vzniku, ale i dalším průběhu onemocnění je zvýšená tvorba mazu, vznikající na základě zvýšené činnosti mazových žláz vlivem hormonů, geneticky podmíněnou vnímavostí žláz k pohlavním hormonům, částečně i dietou, duševním stavem a některými léky. Dalšími vnitřními faktory jsou zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk ve folikulech a vývodech mazových žláz, bakteriální flóra, dědičnost, psychosomatické souvislosti, kdy různé stresy akné vždy zhoršují. Jedním z vnitřních faktorů, jež vyvolávají akné jako projev vedlejších účinků, jsou některé léky. (Rulcová, 2005, s. 28)
1.2
Projevy acne vulgaris
Aknózní onemocnění začíná vznikem mikrokomedonů, jež nejsou na kůži pouhým okem patrné. Z mikrokomedonů se postupně vyvíjí všechny další typické projevy akné, nazývané prekurzory. Prvními příznaky jsou otevřené a uzavřené kordony. Dalším průběhem na základě imunologického a zánětlivého procesu vznikají pupínky, neštovičky, zánětlivé uzly, vředy, cysty a při splývání těchto projevů rozsáhlé infiltráty. (Rulcová, 2005, s.36) Po odhojování často dlouho přetrvávají začervenalé 9
skvrnky, později hyperpigmentace a jizvy, které jsou vkleslé či vyvýšené. (Benáková, 2006)
1.3
Typy a formy acne vulgaris
Akné se diferencuje na acne comedonica, acne papulosa, acne pustulou, acne cystice, nodulocystica, acne indurata et abscendens, acne conglobata. Dalšími typy acne vulgaris je acne premenstrualis, acne dospělých žen – acne postpubertalis, acne androgenica, acne excoriata, acne neonatum, infantum, inversa, fulminans, tropicalis, syndrom SAPHO. Mezi akné ze zevních příčin se řadí acne cosmetica, acne picea, vznikající ze zevní aplikace dehtu, acne chlorina dnes zcela vzácné. Acne mechanica – hippies acne, způsobené třením, zapářkou např. pod čelenkami. Malorca acne, k němuž dochází během nebo krátce po pobytu u jižních moří. Jeho vznik způsobuje zvýšená keratinizace v důsledku UV záření, ke vzniku může přispět i větší pocení či nevhodné opalovací krémy a oleje. Léky vyvolané akné jsou acne steroidea, acne jodina a bromina, řadící se do skupiny akneiformních erupcí, acne medikamentosy. Jinými dermatózami jsou rozacea, perorální dermatitida, gramnegativní folikulitida. (Vohradníková, 2010, s. 51)
1.4
Terapie acne vulgaris
Lokální léčbou akné je léčba Benzoylperoxidem, Tretinoinem, Retinoidy jimiž jsou Isotretinoin, Motretinid, Nafthalenický retinoid, Tazaroten. Lokální léčbu dále zahrňuje léčba Azelainovou kyselinou, lokálně aplikovanými antibiotiky (Rulcová, 2001, s. 12) Celková léčba akné se provádí antibiotiky, antiandrogeny a hormonální léčbou nebo Isotretinoinem. (Rulcová, 2001, s. 18) Korektivně dermatologickou a fyzikální možností léčby akné je čištění pleti, peeling, CO2 lasery, dermabraze, injekce kolagenu nebo silikonu do jizev, soft lasery s mírným protizánětlivým působením. Nově jsou to intenzivní pulzní zdroje světla, smoothbeam laser, fototerapie soluxem, biolampami, modrým světlem, fotodynamickou terapií. (Vohradníková, 10
2010, s. 53) Důležitou léčebnou doplňující metodou je psychoterapie. Emocionální faktory mohou acne vulgaris ovlivnit. Stres akné zhoršuje, zatímco relaxace jej zlepšuje, což ukázaly klinické zkušenosti a některé studie. Klienti jsou emocionálně labilními, úzkostní až depresivní. Závažné akné může být pro klienta
stresovou
situací. Klienty musí lékaři připravit na delší trvání léčby, kdy výsledky se dostaví často až po několika měsících. Lékaři by měli zdůraznit, aby klienti věnovali každodenně
čas
ošetřování
pleti
a
spolupracovali
s ním.
Tímto
společně
s vysvětlením, radou, krátkou psychoterapií a patřičnými léky vyvedou klienty ze zdánlivě beznadějné situace, zabrání vzniku zklamání a odmítání další léčby, pokud nedojde do měsíce k vyléčení, čímž by se dále prohloubila deprese z nevyléčitelnosti akné. Při výběru zaměstnání klienti s acne seboreou nesmí v pracovním prostředí přijít do kontaktu s minerálními oleji, dehtem či chlorovanými uhlovodíky. Nejlepší cestou amatérské psychoterapie je optimismus. (Rulcová, 2001, s. 30)
11
2
SYSTÉMOVÝ MODEL IMOGENE KINGOVÉ
2.1
Hlavní jednotky
Hlavními jednotkami jsou ošetřovatelský cíl, klient, role sestry, zdroj potíží, ohnisko a způsob zásahu a důsledky. Cílem ošetřovatelství je obnovení, dosažení, navrácení či udržení zdraví jedince pro plnění společenských rolí a maximální potenciál života. Klient je sociálním, interpersonálním a personálním systémem. Rolí sestry je, prostřednictvím procesu interakce, pomáhat jedincům. Stresory, nacházející se ve vnitřním nebo vnějším prostředí jedince jsou zdrojem potíží. Zejména interpersonální systém je ohniskem zásahu. Způsob zásahu se děje interaktivním procesem ošetřovatelství, a to akcí – reakcí – interakcí – transakcí – cílem. Důsledkem je dosažení cíle, jímž je zdraví jedince v přiměřeném sociálním systému a optimální život. (Pavlíková, 2006, s. 111)
2.2
Metaparadigmatické koncepce
Osoba je bytost cílevědomá, vnímavá, kontrolující, racionální, sociální a orientovaná v prostoru a čase, kdy má tři základní zdravotní potřeby. Potřebuje informace o zdraví, péči zaměřenou na prevenci nemoci, potřebu přijmout péči od druhých, v případě kdy není schopný pomoci sám sobě. Zdraví je dynamický stav fungujícího organismu v průběhu života, a také funkcí interakcí sester, klientů, lékařů, rodin a dalších osob. Naopak nemoc je odrazem nerovnováhy personálního systému nebo rozporem v sociálních vztazích jedince. Prostředí je rozděleno na vnější a vnitřní, a důležitostí je, aby sestra rozuměla tomu, jak jedinec a prostředí na sebe vzájemně působí a jakým způsobem se to odrazí na ochraně zdraví. Ošetřovatelství je interakcí mezi klientem a sestrou a cílem je obnovovat, udržovat nebo navracet zdraví klientovi tak, aby mohl plnit všechny své role. (Pavlíková, 2006, s. 112)
12
2.3
Koncepce systému
Rámec zahrnuje systém personální, interpersonální a sociální. Personální systém je tvořen komplexním souborem vlastností, jímž si jedinec uvědomuje sám sebe, touží, myslí, představuje si, chápe, rozhoduje, identifikuje cíle a volí si prostředky a způsob realizace cílů. Prvky tohoto systému tvoří percepce, růst a rozvoj, obraz těla, prostor a čas. Interpersonální systém je systémem, kdy množství jedinců ve vzájemné interakci vymezuje charakter jejich vztahů. Patří zde interakce, komunikace, transakce, role a stres. V uspořádání sociálního systému si jedinec hledá své místo, aby mohly probíhat aktivity potřebné pro jeho zdraví, život a štěstí. Řadí se zde rodiny, náboženské skupiny, pracovní týmy, komunity. Systém je charakteristický organizací, statusem, rozhodováním, mocí a autoritou. (Pavlíková, 2006, s.113)
2.4
Koncepce teorie dosažení cíle
Ošetřovatelský proces je interakcí mezi sestrou a klientem zaměřující se na uspokojování potřeb zdraví, kdy k dosažení tohoto cílu sestra využívá vědomosti o systémech a interaktivním procesu kromě jiných poznatků. Interaktivní proces se skládá ze čtyř fází a to akce, reakce, interakce, transakce. (Pavlíková, 2006, s. 116)
13
3
PSYCHOLOGIE NEMOCI
Chronická nemoc přichází pomalu – plíživě, kdy si člověk mnohdy neuvědomuje, že je nemocen a často k onemocnění zaujímá falešný postoj. U klienta s chronickým onemocněním, ale i u lidí kolem něho je možné pozorovat kromě fyzických problémů i problémy psychické a sociální. S přítomností chronického onemocnění se musí klient vyrovnávat, nemoc mu způsobuje stres, který musí zvládat. U těchto nemocných lidí byly, v porovnání se zdravými lidmi, pozorovány změny v chování. Změny vnitřního prožívání a sociálního života zaměřující se na vztah a jednání s druhými lidmi. V psychické kognitivní oblasti má chronické onemocnění vliv na to, jak klient vidí sám sebe, chápe a hodnotí, tedy na jeho sebepojetí. Stává se někým jiným, jimž nebyl před onemocněním. Odcizuje se nejen druhým lidem, ale i sám sobě, což může vést k tomu, že se klient přestává cítit úctyhodným a hodnotným člověkem. Přichází o pocit kompetence, schopnosti něco řešit, osobní úcty a ceny. Tento stav je nazýván non- person, tedy nebytí osobnosti, kdy dochází k strategickému přebudování vlastní identity. Klient s chronickým onemocněním není sociálně izolován, ba naopak přichází do styku se zdravotnickým personálem, žije v manželství, je součástí rodiny, je ve styku se svými spolupracovníky a dalšími lidmi, s nimiž tráví svůj volný čas. Tyto sociální vazby jsou chronickou nemocí ovlivňovány. (Křivohlavý, 2002, s. 130)
3.1
Psychosomatika v dermatologii
Mnoho autorů se zmiňuje u akné o podílu psychiky. Ilse Rechenbergerová interpretovala acne excoriée, tedy škrábání a vymačkávání nezřetelných pupínků, což je z psychoanalytického hlediska bráno jako rozkoš z vymačkávání. Jde o znetvoření, jež si dotyčný činí sám, vede k navázání kontaktu a zároveň odmítání okolí. Jde o depresivní neurózu. Klienti se vymačkáváním snaží o náhradní uspokojení pocitu vnitřní prázdnoty, čehož dosahují. Proto se vymačkávání řadí do oblasti rozkošnictví. Masivně ovlivňující pocity vlastních hodnot pubescentů a zvyšování napětí v jejich 14
vztahu s rodiči jsou důsledky symptomů akné, což má za následek zesílení faktoru duševní sklíčenosti a zhoršení akné. Akné je vyvoláno více faktory, kdy zánětlivý průběh zesiluje stres, zejména hněv, deprese, duševní únava přes hormonální projevy. (Danzer, 2001, s. 106) Acne excoriée se vyskytuje u mladších žen, u nichž bývají odchylky
v psychosexuálním
vývoji,
různé
nevyřešené
osobní
a konfliktní situace. Obvykle trpí pocitem méněcennosti, bývají emočně labilní se sklonem k sebelitování. Při pozorování demonstrativního apelativního významu u acne excoriée jsou klientky bledé s trpitelským výrazem v obličeji a neurotickým chováním. (Baštecký, 1993, s. 283)
3.2
Deprese
Ztrátu vlastního zdraví doprovází smutek, který může přecházet až v depresi různého charakteru. Jednou z nich je psychogenní, reaktivní deprese spojena s různými obavami, úzkostí a anticipací beznadějné budoucnosti. Sebehodnocení nemocného bývá zhoršené a má pocit ztráty vlastní hodnoty. Tuto depresi představuje celková změna situace, která je reakcí na subjektivně nadměrnou zátěž. (Vágnerová, 2004, s. 78) Symptomatická deprese souvisí se samotnou nemocí. Je příznakem doprovázející poruchy štítné žlázy, diabetes, kardiovaskulární a některá nádorová onemocnění. (Gelder a kol, 1996 in Vágnerová, 2004, s. 78) Uzavírání se do sebe, vyhýbání se přátelům, neschopnost chodit do zaměstnání a fungovat v každodenním životě charakterizuje člověka s mírnou depresí. Jde mu vše pomaleji a hůře a věci jej přestávají bavit. Člověk trpící středně těžkou depresí nemůže pracovat, domácí činnosti zvládá těžce. Je nešťastný, zpomalený nebo nadměrně napjatý, těžce se soustředí na čtení novin či televizi, izoluje se od ostatních. Trpí nedostatkem energie a za vše se obviňuje. Těžká deprese je charakterizována výrazným zpomalením v pohybech, mluvě a myšlení nebo naopak výraznou agitovaností a neklidem. Dále hlubokou poruchou nálady, neschopností starat se o sebe, trávením času v sebevýčitkách, ztrátou smysluplnosti jakékoliv aktivity, častými myšlenkami na sebevraždu, které se však objevují i při mírné nebo střední depresi. Melancholie je nejvážnější formou těžké 15
deprese, kdy člověk trpí hlubokým smutkem, úplnou beznadějí, zoufalstvím, často bývá přesvědčený, že pouze smrt jej může vysvobodit. Mohou se objevit bludy a to mikromanické, hypochondrické, někdy vztahovačné. (Praško, 2003, s. 29)
3.3
Somatická nemoc jako psychologický problém
Somatická nemoc působí na psychiku nemocného. Postavení nemocného a role vyjadřují její sociální význam. Velkou životní zátěží je závažné onemocnění, jež psychiku nemocného ovlivní nějakým způsobem. Může dojít ke změně, jak některých vlastností jeho osobnosti, tak jeho reagování a aktuálního prožívání. Mezi složkou tělesnou a psychickou existuje reciproční vztah. Onemocnění lze posuzovat z hlediska somatického aspektu, kdy příznaky onemocnění vymezují tento aspekt. Psychické reakce jsou vyvolány představou závažnosti, aktuálními potížemi a prognózou nemoci. Také z hlediska psychického aspektu, který je tvořen souhrnem emočních prožitků, vyvolanými změnami, jež souvisí s nemocí, jejich rozumové hodnocení a z toho vyplývající chování nemocného. Vývojovou úrovní, osobnostními vlastnosti nemocného, zkušenostmi, emoční vyrovnaností, schopností chápat význam nemoci pro svůj další život a zafixovanými způsoby zvládání potíží je dána psychická reakce na nemoc, ne pouze specifičností onemocnění. Společenské hodnocení nemoci, z něho vyplývající chování a postoje laické veřejnosti tvoří sociální aspekt onemocnění, jež je třetím hlediskem posuzování onemocnění. (Vágnerová, 2004, s. 75)
3.4
Postoje společnosti k nemocným
Jako určitý druh sociální deviace je třeba posuzovat nemoc, nikoliv jen jako biologickou odchylku. Při závažnějším onemocnění dochází ke změně identity a postavení nemocného. Tato změna v závislosti na sociokulturním kontextu může mít různý rozsah. Laická veřejnost může mít odlišný názor, jelikož vnější znaky ho ve větší míře ovlivňují. Těmito znaky jsou viditelné změny zevnějšku. Sociální akceptace nemocného je ovlivněna nápadností a deformací zevnějšku. První a často rozhodující informací, kterou získává okolí o nemocném, je právě jeho vzhled. Dalším znakem 16
jsou změny v chování nemocného. Názor laiků ovlivňuje vše, co je na první pohled patrné, tedy nápadné více než neviditelné důsledky nemoci. Různé předsudky udržované v laické veřejnosti jsou třetím vnějším znakem, jelikož nahrazují obvyklý nedostatek validních informací, názory nemocného na jeho nemoc a postoje, jež převládají v dané společnosti. (Vágnerová, 2004, s. 89)
3.5
Emoční prožívání nemoci
Určitou citovou odezvu vyvolá každá nemoc. Známkou narušené rovnováhy organismu může být změna emočního ladění. Celkové zhoršení kvality života nemocného se projeví v dalším období. V jak velké míře se nemoc dotkne osobně významných hodnot a v jaké míře naruší život nemocného, tím větší míru ztráty představuje a i reakce bude o to výraznější. Změny celkového ladění i emoční reaktivity mohou být zásadnější, pokud je nemoc dlouhodobá a závažná. Nemoc může vyvolávat různé emoční reakce. Strach z konkrétního obsahu a úzkost jsou odezvou na uvědomění značného rizika vlastního ohrožení a reakcí na diskomfort, který je daný nemocí. Určitou nejistotou trpí každý nemocný, jelikož nikdy přesně neví, co ho čeká. Při tušení, že nemoc přinese další potíže a v závislosti na nepříjemných změnách prožívá úzkost. Negativní očekávání nemocného vyjadřují strach a úzkost, přičemž ovlivňují zvládání všech příznaků nemoci a vnímání nemocného. U nemocného, který je přesvědčen o neřešitelnosti vlastní situace může převládnout pocit beznaděje a bezmoci. Nemocní, cítící se bezmocní, přestávají být schopni s nemocí bojovat a snadno upadají do rezignace a apatie. Ke ztrátě zájmu, i o sebe sám, vedou únava a vyčerpání a nemocní ztrácejí smysl svého života. Další možností reakcí klienta na nemoc může být vztek a hněv, kdy nemocný považuje svůj osud a situaci za nespravedlivou a zlobí se. (Vágnerová, 2004, s. 79)
3.6
Psychická reakce na somatickou nemoc
Uvažování, aktuální prožívání, chování, tedy psychiku nemocného ovlivňuje každé somatické onemocnění. Vědomí nemoci je významným aspektem, stejně jako 17
představa o míře ztrát, jež jsou jejím důsledkem, ohrožení života i budoucnosti, tak jak je nemocný schopen a ochoten si ji připustit. Vše ostatní se stává méně významným, jelikož nemoc je dominantním osobním tématem, izoluje a egocentrizuje. S nemocí může dojít k idealizaci minulosti, kdy zdravý jedinec neměl zásadním způsobem omezené možnosti. Nemoc přináší mnoho podnětů nepříjemných a pozitivní zážitky redukuje. Dochází ke změně sebepojetí nemocného a to pod vlivem nemoci samé a v důsledku jejího, převážně negativního sociálního významu. Snižuje se sebeúcta a zhoršuje sebehodnocení. Ke změně identity nemocného, k pocitu ztráty její podstatné části či jejímu rozkladu může v různé míře vést postoj k vlastní nemoci. Projevuje se i v tom, zda se identifikuje s rolí nemocného či nikoli. Dle toho jedná různým způsobem. Objektivní a subjektivní faktory ovlivňují postoj k vlastní nemoci. Zahrnuje chování, emoční prožívání a rozumové hodnocení. (Vágnerová, 2004, s. 78)
3.7
Role a postavení nemocného
Nemoc mění roli i sociální pozici nemocného. Role nemocného je nová kvalitativně horší získaná role, vymezena několika znaky. Jedním ze znaků je, že nemocný nebývá považován za viníka svého nežádoucího stavu. Znakem druhým je, že nemocný má jistá privilegia, ale jeho práva nejsou stejná jako práva zdravých lidí. Třetí znak poukazuje na to, že je od nemocného očekávána spolupráce při léčbě a chtění se uzdravit. Svá privilegia ztrácí, pokud tak nečiní. Společnost jej přestává tolerovat, pokud nerespektuje pravidla, jež mu určila. O mnohé role bývá nemocný ochuzen. (Vágnerová, 2004, s. 90) Chování nejbližších lidí je pro nemocného důležité, jelikož i oni jsou ovlivněni změnou zevnějšku. Strategie zaměřená na hledání sociální opory je jednou z variant zvládání zátěže při onemocnění. (Amirkan, 1990 in Vágnerová, 2004, s. 91) Kvalitu života nemocného může zlepšit přiměřená psychosociální opora, proto nemocný hledá, kdo by s ním sdílel jeho problémy a pochopil jej. Nemocný bývá ke svému okolí vztahovačný, podrážděný a přecitlivělý, ale zároveň potřebuje od okolí větší emoční podporu. Nemocný poskytuje méně a vyžaduje více, někdy má odlišný pohled na svět než zdraví, jiné zájmy a nadměrně se soustředí na své problémy. Společné témata, která posilují vzájemnou vazbu, se mohou ztrácet díky dlouhému utrpení, jež mění 18
vztahy k nejbližším lidem. Pro nemocného je jedinou sociální skupinou rodina, která mu umožňuje zvládnutelnou a dostupnou sociální strategii, potřebnou podporu a emoční zázemí. Rodina bývá jediným prostředím, kde není nemocný anonymizován, a v němž mu zůstávají individuální specifické role. Alternativou sociální izolace je taktéž rodina, občas jí mohou být i přátelé. Přesto nemocní trpí pocity izolovanosti a osamělosti. Život zdravých má jinou perspektivu i obsah, jejich utrpení s nimi nemůže sdílet nikdo jiný, přestože žijí v jedné domácnosti. (Vágnerová, 2004, s. 91)
19
4
CÍLE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
Pro své průzkumné šetření jsem si stanovila tyto cíle:
Cíl 1 Zmapovat dopad diagnózy acne vulgaris na sociální oblast v porovnání s kontrolní skupinou Cíl 2 Zmapovat výskyt psychických problémů (ztráta sebedůvěry, sebepodceňování, negativní honocení) u klientů s acne vulgaris. Cíl 3 Zmapovat výskyt deprese u klientů s acne vulgaris ve srovnání s kontrolní skupinou. Cíl 4 Statisticky ověřit závislost výskytu psychických problémů na délce léčby.
4.1
Metoda průzkumného šetření
Pro získání informací byl užit anonymní nestandardizovaný dotazník pro zkoumanou skupinu (viz příl. 3) a skupinu kontrolní (viz příl. 4), jenž byl sestaven za pomoci vedoucího bakalářské práce Mgr. Šárky Ježorské, Ph.D. Součástí vytvořeného dotazníku byl standardizovaný dotazník deprese (viz příl. 5). Vytvořený dotazník pro zkoumanou skupinu obsahoval 31 otázek, kdy otázky 1- 28 se vztahovaly k cíli 1, otázky 29-31 k cíli 2, a otázky 1-21 v přiloženém standardizovaném dotazníku BDI k cíli 3. Pro kontrolní skupinu měl vytvořený dotazník 20 položek, jehož součástí byl taktéž standardizovaný dotazník BDI. Otázky 1-28 byly zodpovězeny označením odpovědi ano nebo ne, tedy uzavřený typ otázek. Otázky 29-31 byly zodpovězeny označením na škále od 0 až 3, kde 0 znamenala vůbec ne (nevyskytuje se) a 3 vyskytuje se maximálně (pravidelně, často). Taktéž položky ve standardizovaném dotazníku deprese byly otázkami škálovými.
20
4.2
Charakteristika souboru respondentů
Zkoumanou skupinou tvořilo 44 respondentů. Byli to klienti trpící acne vulgaris, ženy i muži, ve věku 15-25 let, léčeni v ambulanci kožního lékaře. Kontrolní skupinou bylo 44 respondentů, taktéž muži i ženy, ve věku 15-25 let, kteří se neléčili pro žádné kožní onemocnění. Tabulka č. 1 – Pohlaví
POHLAVÍ ŽENA MUŽ CELKEM
POČET POČET RESPONDENTŮ RESPONDENTŮ ZS KS 25 23 19 21 44 44
Tabulka č. 1 ukazuje počet respondentů ženského a mužského pohlaví
ZS
(zkoumané skupiny), kterou tvořilo 25 žen a 19 mužů a KS (kontrolní skupiny) zastoupené 23 ženami a 21 muži.
Tabulka č. 2 – Věk
VĚK 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
POČET POČET RESPONDENTŮ RESPONDENTŮ ZS KS 3 2 3 4 4 6 8 9 9 7 6 4 2 1 1 3 3 2 2 3 3 3
Tabulka č. 2 ukazuje počet respondentů daného věku, jak ZS (zkoumané skupiny), tak KS (kontrolní skupiny).
21
Tabulka č. 3 – Délka léčby v měsících
POČET TÝDNŮ 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 CELKEM
POČET RESPONDENTŮ 22 9 6 5 2 44
PROCEN TA 50 20 14 11 5 100
Z tabulky č. 3 je patrné, jaká je délka léčby respondentů s acne vulgaris.
4.3
Organizace průzkumného šetření
V měsíci říjen jsem si stanovila cíle bakalářské práce a od tohoto měsíce se věnovala studiu literatury. Po vytvoření dotazníku a jeho schvální vedoucím práce jsem provedla pilotní studii u 5 respondentů zkoumané skupiny i skupiny kontrolní. Respondenti zhodnotili srozumitelnost položených otázek. Po navrácení dotazníků na základě pilotní studie, neměli respondenti výhrady k jednotlivým položkám dotazníku. Poté jsem nechala vyhotovit 60 kopií dotazníků. Průzkumné šetření bylo prováděno ve 4 ambulancích kožních lékařů. V každé z nich bylo začátkem měsíce leden 2011 rozdáno 15 dotazníků, celkem bylo tedy rozdáno 60 (100%) dotazníků. Koncem měsíce února bylo vráceno 44 (73%) dotazníků, z nichž jsem provedla analýzu průzkumného šetření. Anonymita dotazníků byla zajištěna jeho vhozením do uzamčené schránky umístěné v ambulanci.
22
5
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
Za pomoci programu Microsoft Office Excel byly výsledky, získané zpracováním dotazníků, uspořádány do tabulek a grafů. Pro lepší přehlednost byly slovně okomentovány.
5.1
Interpretace dat k cíli číslo 1
Zmapovat dopad diagnózy acne vulgaris na sociální oblast v porovnání s kontrolní skupinou. K tomuto cíli se vztahují položky 1-28.
Otázka č. 1: Straníte se lidem
Z grafu č. 1 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) se 15 (34%)
straní lidem a 29 (66%) se lidem nestraní.
Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) se 4 (9%) straní lidem a 40 (91%) lidem nestranní. 23
Otázka č. 2: Jste raději sám/sama
Z grafu č. 2 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) je 31 (70%) raději samo a 13 (30%) samo raději není. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) je raději samo 14 (32%) a 30 (68%) respondentů raději není samo.
Otázka č. 3: Ztratil/a jste důvěru v okolí
24
Z grafu č. 3 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 25 (57%) ztratilo důvěru v okolí a 19 (43%) důvěru v okolí neztratilo. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 11 (25%) respondentů důvěru v okolí ztratilo a 33 (75%) neztratilo.
Otázka č. 4: Závidíte druhým (krásu, vzhled)
Z grafu č. 4 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 44 (100%) druhým závidí. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 17 (39%) druhým krásu, vzhled závidí a 27 (61%) respondentů ne.
25
Otázka č. 5: Přijal Vás kolektiv (studentský, pracovní)
Z grafu č. 5 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 37 (84%) bylo přijato kolektivem a 7 (%) kolektiv nepřijal. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 41 (93%) kolektivem bylo přijato a 3 (7%) respondenti nebyli kolektivem přijati.
Otázka č. 6: Cítíte odpor k sobě samé/mu
26
Z grafu č. 6 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 35 (80%) má pocit odporu k sobě samému a 9 (20%) ne. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 8 (18%) uvedlo pocit odporu k sobě samému a 36 (82%) respondentů ne.
Otázka č. 7: Jak často chodíte do společnosti?
Tabulka č. 4 – Frekvence návštěvnosti společnosti
FREKVENCE DENNĚ 1-2 x TÝDNĚ 1-2 x MĚSÍČNĚ 1-2 x ROČNĚ
POČET RESPONDENTŮ ZS 5
POČET RESPONDENTŮ KS 17
14
21
20
5
5
1
Z tabulky č. 4 vyplývá, že z celkového počtu 44 (100%) respondentů ZS (zkoumané skupiny) 5 (11%) navštěvuje společnost denně, 14 (32%) respondentů 1-2x týdně, 20 (46%) respondentů 1-2x měsíčně a 5 (11%) respondentů 1-2x ročně. Z celkového počtu 44 (100%) respondentů KS (kontrolní skupiny) 17 (39%) navštěvuje společnost denně, 21 (48%) respondentů navštěvuje společnost 1-2x týdně, 5 (12%) respondentů 1-2x měsíčně a 1 (2%) respondent 1-2x ročně.
27
Otázka č. 8: Začal/a jste rezignovat v životě
Z grafu č. 7 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 8 (18%) začalo v životě rezignovat a 36 (82%) nikoliv. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) začalo v životě rezignovat 5 (11%) a 39 (89%) respondentů ne.
Otázka č.9: Straníte se společnosti
28
Z grafu č. 8 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) se 17 (39%) straní společnosti a 27 (61%) se jí nestraní. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 5 (11%) se společnosti straní a 39 (89%) respondentů ne.
Otázka č. 10: Navazujete snadno nové přátelské vztahy
Z grafu č. 9 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 15 (34%) navazuje snadno nové přátelské vztahy a 29 (66%) nenavazuje snadno nové přátelské vztahy. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 34 (77%) snadno navazuje nové přátelské vztahy a 10 (23%) respondentů ne.
29
Otázka č. 11: Omezil/a jste komunikaci
Z grafu č. 10 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 20 (45%) omezilo komunikaci a 24 (55%) ji neomezilo. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) omezilo komunikaci 5 (11%) a 39 (89%) respondentů ne.
Otázka č. 12: Upřednostňujete komunikaci osobní před neosobní (telefon, chat,..)
30
Z grafu č. 11 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 11 (25%) upřednostňuje komunikaci osobní před neosobní a 33 (75%) ji neupřednostňuje. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) upřednostňuje osobní komunikaci před neosobní 31 (70%) a 13 (30%) respondentů ne.
Otázka č. 13: Navštěvujete společenské události
Z grafu č. 12 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 21 (48%) navštěvuje společenské události a 23 (52%) společenské události nenavštěvuje. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) navštěvuje společenské události 35 (80%)
a 9 (20%) respondentů ne.
31
Otázka č. 14: Bojíte se posměchu druhých
Z grafu č. 13 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) se bojí posměchu druhých 36 (82%) a 8 (18%) se posměchu druhých nebojí. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) se 15 (34%) bojí posměchu druhých a 29 (66%) respondentů ne.
Otázka č. 15: Obáváte se, že byste mohl/a být středem pozornosti
32
Z grafu č. 14 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) se 35 (80%) obává, že by mohl být středem pozornosti a 9 (20%) tyto obavy nemá. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) 15 (34) se obává, že by mohli být středem pozornosti a 29 (66%) respondentů ne.
Otázka č. 16: Vadí Vám narušení osobní zóny (např. když se na Vás někdo tlačí v tramvaji)
Z grafu č. 15 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 32 (73%) vadí narušení osobní zóny a 12 (27%) narušení osobní zóny nevadí. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) vadí narušení osobní zóny 35 (80%) a 9 (20%) respondentům ne.
33
Otázka č. 17: Máte pocit, že si Vás kolemjdoucí dlouze prohlížejí
Z grafu č. 16 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 27 (61%) má pocit, že si jej kolemjdoucí dlouze prohlížejí a 17 (39%) tento pocit nemá. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) má pocit dlouhého prohlížení kolemjdoucími 15 (34%) a 29 (66%) respondentů ne.
Otázka č. 18: Máte strach, že si nenajdete partnera?
34
Z grafu č. 17 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) má 27 (61%) strach, že si nenajde partnera a 17 (39%) strach nemá. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) má strach z nenajití si partnera 15 (34%) a 29 (66%) respondentů tento strach nemá.
Otázka č. 19: Věnujete se nějaké kolektivní aktivitě
Z grafu č. 18 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) se 30 (68%) věnuje nějaké kolektivní aktivitě a 14 (32%) se kolektivní aktivitě nevěnuje. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) se 35 (80%) kolektivní aktivitě věnuje a 9 (20%) respondentů ne.
35
Otázka č. 20: Omezil/a jste své koníčky
Z grafu č. 19 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 12 (27%) omezilo své koníčky a 32 (73%) respondentů neomezilo své koníčky. Z celkového počtu 44 respondentů KS (kontrolní skupiny) omezilo koníčky 7 (16%) a 37 (84%) respondentů ne.
Otázka č. 21: Upřednostňujete zimní sporty před letními
36
Z grafu č. 20 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 14 (32%) upřednostňuje zimní sporty před letními a 30 (68%) respondentů neupřednostňuje zimní sporty před letními
Otázka č. 22: Cítíte se trapně za vzhled své pokožky
Z grafu č. 21 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) se 43 (98%) cítí trapně za vzhled své pokožky a 1 (2%) respondent nemá pocit trapnosti za vzhled své pokožky.
37
Otázka č. 23: Závidíte ostatním, že mají perfektní kůži
Z grafu č. 22
vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS
(zkoumané skupiny) 44 (100%) závidí ostatním, že mají perfektní kůži.
Otázka č. 24: Je pro Vás jednodušší komunikovat s lidmi se stejnými problémy
Z grafu č. 23 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) je pro 41 (93%) respondentů jednodušší komunikovat s lidmi se 38
stejnými problémy a 3 (7%) respondenti udávají, že pro ně není jednodušší komunikace s lidmi se stejnými problémy.
Otázka č. 25: Máte pocit, že trávíte daleko více času péčí o pokožku
Z grafu č. 4 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 44 (100%) má pocit, že tráví daleko více času péčí o pokožku.
Otázka č. 26: Cítíte se se svými problémy osamělý/á?
39
Z grafu č. 25 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) má 15 (34%) pocit osamělosti se svými problémy a 29 (66%) respondentů tento pocit nemá.
Otázka č. 27: Máte pocit, nikdo nerozumí tomu, co prožíváte
Z grafu č. 26 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) má 18 (41%) pocit, že nikdo nerozumí tomu, co prožívají a 26 (59%) respondentů tento pocit nemá.
40
Otázka č. 28: Máte strach, že se Vám Váš stav ještě zhorší
Z grafu č. 27 vyplývá, že z celkového počtu 44 respondentů (100%) ZS (zkoumané skupiny) 40 (91%) má strach, že se jim jejich stav ještě zhorší a 4 (9%) respondenti tento strach nemají.
Na základě zjištěných výsledků mohu konstatovat, že cíl číslo 1 byl splněn. Byl zmapován dopad diagnózy acne vulgaris na sociální oblast v porovnání s kontrolní skupinou. Kdy bylo zjištěno, že 35 (80%) respondentů zkoumané skupiny a 8 (18%) kontrolní skupiny cítí odpor k sobě samým, 35 (80%) respondentů zkoumané skupiny a 15 (34%) respondentů kontrolní skupiny se obává, že by mohlo být středem pozornosti. Pocit, že si je kolemjdoucí dlouze prohlížejí má 27 (61%) respondentů zkoumané skupiny a 15 (34%) respondentů kontrolní skupiny. 43 (98%) respondentů se cítí trapně za vzhled své pokožky, 44 (100%) respondentů
závidí ostatním
perfektnost kůže, pro 41 (93%) respondentů je jednodušší komunikace s lidmi se stejnými problémy, 44 (100%) má pocit, že tráví daleko více času péčí o pokožku a 40 ( 91%) respondentů má strach, že se jejich stav ještě zhorší.
41
5.2
Interpretace dat k cíli číslo 2
Zmapovat výskyt psychických problémů (ztráta sebedůvěry, sebepodceňování, negativní hodnocení) u klientů s acne vulgaris. K cíli číslo 2 se vztahovaly položky č. 29, 30,31
Otázka č. 29: Ztráta sebedůvěry
Tabulka č. 5 – Ztráta sebedůvěry
STUPEŇ NA ŠKÁLE 0 1 2 3
POČET REPONDENTŮ 0 0 16 28
PROCENT A 0 0 36 64
Z tabulky č. 5 vyplývá, že z celkového počtu 44 (100%) respondentů žádní respondenti neudávají na škále hodnotu 0 a 1 ztráty sebedůvěry, 16 (36%) respondentů s acne vulgaris udává stupeň 2 ztráty sebedůvěry a 28 (64%) respondentů udává na škále stupeň 3.
Otázka č. 30: Sebepodceňování
Tabulka č. 6 – Sebepodceňování
STUPEŇ NA ŠKÁLE 0 1 2 3
POČET REPONDENTŮ PROCENTA 0 0 6 14 29 66 9 20
Z tabulky č. 6 vyplývá, že z celkového počtu 44 (100%) respondentů žádní respondenti neudávají na škále hodnotu 0 sebepodceňování, 6 (14%) respondentů
42
s acne vulgaris udává sebepodceňování na škále stupněm 1, 29 (66%) udává stupněm 2 a 9 (20%) respondentů udává sebepodceňování na škále stupněm 3.
Otázka č. 31: Negativní hodnocení
Tabulka č. 7 – Negativní hodnocení
STUPEŇ NA ŠKÁLE 0 1 2 3
POČET REPONDENTŮ PROCENTA 0 0 10 23 24 54 10 23
Z tabulky č. 7 vyplývá, že z celkového počtu 44 (100%) respondentů žádní respondenti neudávají na škále hodnotu 0 negativní hodnocení, 10 (23%) respondentů s acne vulgaris udává negativní hodnocení na škále stupněm 1, 24 (54%) respondentů stupněm 2 a 10 respondentů stupněm 3 (tj. 23%).
Na základě zjištěných výsledků mohu konstatovat, že cíl číslo 2 byl splněn. Byl zmapován výskyt psychických problémů (ztráta sebedůvěry, sebepodceňování, negativní hodnocení) u klientů s acne vulgaris. Kdy 28 (64%) respondentů udává 3. stupeň ztráty sebedůvěry, 9 (20%) respondentů 3. stupeň sebepodceňování a 10 (23%) respondentů 3. stupeň negativního hodnocení.
5.3
Interpretace dat k cíli číslo 3
Zmapovat výskyt deprese u klientů s acne vulgaris ve srovnání s kontrolní skupinou. K tomuto cíli se vztahuje standardizovaný dotazník depresivity BDI.
43
Výsledky standardizovaného dotazníku deprese ( otázky 1-21)
Tabulka č. 8 – Výskyt stupně deprese u ZS a KS
STUPEŇ DEPRESE BEZ DEPRESE LEHKÁ DEPRESE STŘEDNĚ TĚŽKÁ DEPRESE TĚŽKÁ DEPRESE
POČET POČET RESPONDENTŮ RESPONDENTŮ ZS KS 17
36
18
8
8
0
1
0
Z tabulky č. 8 je na první pohled patrné, že ZS (zkoumaná skupina) respondentů má vyšší hodnoty deprese než KS (kontrolní skupina). Z celkového počtu 44 (100%) respondentů ZS (zkoumané skupiny) netrpí 17 (39%) respondentů depresí, 18 (41%) respondentů trpí lehkou depresí, 8 (18%) respondentů středně těžkou depresi a 1 (2%) respondent udává těžkou depresi. Z celkového počtu 44 (100%) respondentů KS (kontrolní skupiny) 36 (82) netrpí depresí, 8 (18%) trpí lehkou depresí a středně těžkou a těžkou depresí netrpí žádný respondent. Pro porovnání výsledků naměřených průměrných hodnot celkových BDI skórů pro statistické srovnání skupiny zkoumané a skupiny kontrolní jsem použila jednostranného t-testu s rovností rozptylu. Výsledné t= 1,96. Jelikož t je větší než t=0,05, mohu konstatovat, že rozdíl průměrů dvou výběrů je statisticky významný na hladině významnosti alfa 0,05. Lze konstatovat, že zkoumaný soubor respondentů má signifikantně vyšší hodnoty deprese naměřené dotazníkem BDI než kontrolní skupina. Na základě tohoto výsledku mohu konstatovat, že cíl číslo 3 byl splněn. Byl zmapován výskyt deprese u klientů s acne vulgaris ve srovnání s kontrolní skupinou.
44
5.4
Interpretace dat k cíli číslo 4
Statisticky ověřit závislost výskytu psychických problémů na délce léčby.
Tabulka č. 9 – Výskyt psychických problémů v souvislosti na délce léčby
POČET TÝDNŮ LÉČBY 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50
PRŮMĚRNÁ DÉLKA LÉČBY V TÝDNEH 6 14 25 37 48
PRŮMĚRNÁ HODNOTA SOUČTU 22 18 26 22 44
Z tabulky č. 9 vyplývá, že při průměrné délce léčby 6 týdnů je průměrná hodnota součtu deprese, ztráty sebedůvěry, sebepodceňování a negativního hodnocení 22. Při průměrné délce léčby 14 týdnů hodnota 18, při 25 hodnota 26, při 37 hodnota 22 a při průměrné délce léčby 37 týdnů průměrná hodnota součtu 44. Pro porovnání výsledků hodnot psychických potíží a délky léčby jsem použila Pearsonův korelační koeficient. Výsledné r=0,31. Jelikož r je větší než r=0,01, mohu konstatovat, že existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi mírou psychických potíží a délkou léčby. Lze tedy konstatovat, že čím déle se respondenti léčí, tím mají vyšší intenzitu psychických potíží. Na základě tohoto výsledku mohu konstatovat, že cíl číslo 4 byl splněn. Byl ověřen statisticky vztah mezi délkou léčby acne vulgaris a mírou psychických problémů.
45
DISKUSE
V roce 1948 upozornily Sulzbergerová a Zaidensová (in Komendová, 2007, s. 1) na závažnost psychosociálního dopadu acne vulgaris. Byly přesvědčeny, že tak jako acne vulgaris, které způsobuje psychické trauma, nejistotu, psychické utrpení, pocit méněcennosti, nevyrovnanost mezi vztahem rodičů a dětí, nezpůsobuje pravděpodobně žádné jiné onemocnění. (Komendová, 2007, s. 1) Na základě zjištěných výsledků mého průzkumného šetření mohu konstatovat, že acne vulgaris má dopad na sociální oblast. Kdy bylo zjištěno, že 35 (80%) respondentů zkoumané skupiny a 8 (18%) kontrolní skupiny cítí odpor k sobě samým, 35 (80%) respondentů zkoumané skupiny a 15 (34%) respondentů kontrolní skupiny se obává, že by mohl být středem pozornosti. Pocit, že si je kolemjdoucí dlouze prohlížejí má 27 (61%) respondentů zkoumané skupiny a 15 (34%) respondentů kontrolní skupiny. 43 (98%) respondentů se cítí trapně za vzhled své pokožky, 44 (100%) respondentů
závidí ostatním
perfektnost kůže, pro 41 (93%) respondentů je jednodušší komunikace s lidmi se stejnými problémy, 44 (100%) má pocit, že tráví daleko více času péčí o pokožku a 40 ( 91%) respondentů má strach, že se jejich stav ještě zhorší. Při porovnání výskytu dopadu acne vulgaris zkoumané skupiny na sociální oblast v porovnání s kontrolní skupinou vyplynulo, že z celkového počtu 44 (100%) respondentů zkoumané skupiny 5 (11%) navštěvuje společnost denně, 14 (32%) respondentů 1-2x týdně, 20 (46%) respondentů 1-2x měsíčně a 5 (11%) respondentů 1-2x ročně. Z celkového počtu 44 (100%) respondentů kontrolní skupiny 17 (39%) navštěvuje společnost denně, 21 (48%) respondentů navštěvuje společnost 1-2x týdně, 5 (12%) respondentů 1-2x měsíčně a 1 (2%) respondent 1-2x ročně. Z analýzy získaných dat vyplynulo, že při průměrné délce léčby 6 týdnů je průměrná hodnota součtu deprese, ztráty sebedůvěry, sebepodceňování a negativního hodnocení 22. Při průměrné délce léčby 14 týdnů hodnota 18, při 25 hodnota 26, při 37 hodnota 22 a při průměrné délce léčby 37 týdnů průměrná hodnota součtu 44. Výsledky těchto dvou položek anonymního nestandardizovaného dotazníku mě překvapily, jelikož jsem předpokládala, že s délkou nemocí se psychický stav klienta zlepšuje, kdy se nejspíše smiřuje se svým onemocněním. Délka léčby zvyšuje intenzitu psychických potíží snad proto, že jde o esteticky znehodnocující onemocnění 46
s dlouhotrvající léčbou, změnami viditelnými po několika měsících a
možností
návratu onemocnění. Proto také zřejmě zkoumaná skupina nenavštěvuje tak často společnost jako skupina kontrolní. V průzkumném šetření bakalářské práce Malotové bylo zjištěno, že klienti s acne vulgaris trpí nejvíce ztrátou sebedůvěry, sebepodceňováním a negativním hodnocením. Z mého průzkumného šetření vyplývá, že 28 (64%) respondentů udává 3. stupeň ztráty sebedůvěry, 9 (20%) respondentů 3. stupeň sebepodceňování a 10 (23%) respondentů 3. stupeň negativního hodnocení. Obě tyto průzkumné šetření poukazují na nejčastější výskyt těchto tří psychických problémů. Vztah kardiovaskulárních onemocnění a depresivních poruch poukazuje na to, že deprese může být obojím, jak následkem tělesného onemocnění, tak příčinou. Kardiovaskulární onemocnění je stejně jako acne vulgaris onemocněním chronickým. (Anders, Kitzlerová, 2006, s. 4) Akné má zdlouhavý průběh, čímž se stává náročné na psychickou oblast, kdy často vede k depresivním stavům, rezignaci, nezájmu léčby až jejímu zatracování. (Rulcová, 2005, s. 13) Ve výsledku průzkumného šetření zda má depresivita a úzkost u vybraných kožních onemocnění vliv na kvalitu života a léčbu bylo zjištěno, že z celkového počtu 44 respondentů s diagnózou psoriáza trpělo 22% klientů úzkostí, 39 % depresí. A z celkového počtu 24 respondentů s diagnózou atopický ekzém trpělo 42% klientů úzkostí a 21 % depresí. (Hůlková a kol, 2008) Výsledkem mého průzkumného šetření je, že zkoumaná skupina respondentů má vyšší hodnoty deprese než skupina kontrolní. Kdy z celkového počtu 44 (100%) respondentů zkoumané skupiny netrpí 17 (39%) respondentů depresí, 18 (41%) respondentů trpí lehkou depresí, 8 (18%) respondentů středně těžkou depresi a 1 (2%) respondent udává těžkou depresi. Z celkového počtu 44 (100%) respondentů kontrolní skupiny 36 (82) netrpí depresí, 8 (18%) trpí lehkou depresí a středně těžkou a těžkou depresí netrpí žádný respondent. Lze konstatovat, že zkoumaný soubor respondentů má signifikantně vyšší hodnoty deprese naměřené dotazníkem BDI než kontrolní skupina. U klienta s chronickým onemocněním, ale i u lidí kolem něho je možné pozorovat kromě fyzických problémů i problémy psychické a sociální. S přítomností chronického onemocnění se musí klient vyrovnávat, nemoc mu způsobuje stres, který musí zvládat. (Křivohlavý, 2002, s. 130) Z průzkumného šetření mé bakalářské práce vyplývá, že při průměrné délce léčby 6 týdnů je průměrná hodnota součtu deprese, ztráty sebedůvěry, sebepodceňování a negativního hodnocení 22. Při průměrné délce 47
léčby 14 týdnů hodnota 18, při 25 hodnota 26, při 37 hodnota 22 a při průměrné délce léčby 37 týdnů průměrná hodnota součtu 44. Pro porovnání výsledků hodnot psychických potíží a délky léčby jsem použila Pearsonův korelační koeficient. Lze tedy konstatovat, že čím déle se respondenti léčí, tím mají vyšší intenzitu psychických potíží. Mé průzkumné šetření poukázalo, jaký je psychický stav klientů trpích acne vulgaris. Na tohle šetření bych v diplomové práci navázala podrobnějším zmapováním jednotlivých psychických problémů vzhledem k věku klientů a dále bych zmapovala zda u klientů s vyléčeným acne vulgaris přetrvává dopad této diagnózy na sociální oblast.
48
ZÁVĚR
V průzkumném šetření, které bylo součástí praktické části bakalářské práce se podařilo zmapovat dopad diagnózy acne vulgaris na sociální oblast a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. Bylo zjištěno, že tato diagnóza má na sociální oblast skutečně dopad. Většina (95%) klientů se cítí trapně za vzhled své pokožky, 100% závidí ostatním perfektnost kůže, pro 93% je jednodušší komunikace s lidmi se stejnými problémy, 100% má pocit, že tráví daleko více času péčí o pokožku a 91% má strach, že se jejich stav ještě zhorší. Zmapovat výskyt psychických problémů (ztráta sebedůvěry, sebepodceňování, negativní hodnocení) u klientů s acne vulgaris, kdy nejvíce respondentů označilo ztrátu sebedůvěry na škále stupněm 3, sebepodceňování stupněm 2 a negativní hodnocení stupněm 2. Pro porovnání výsledků naměřených průměrných hodnot celkových BDI skórů pro statistické srovnání skupiny zkoumané a skupiny kontrolní jsem použila jednostranného t-testu s rovností rozptylu. Výsledné t=1,96. Jelikož t je větší než t=0,05, mohu konstatovat, že rozdíl průměrů dvou výběrů je statisticky významný na hladině významnosti alfa 0,05. Z čehož plyne, že výskyt deprese je u klientů s diagnózou acne vulgaris vyšší než u kontrolní skupiny. Pro porovnání výsledků hodnot psychických potíží a délky léčby jsem použila Pearsonův korelační koeficient. Výsledné r=0,31. Jelikož r je větší než r=0,01, mohu konstatovat, že existuje statisticky významná pozitivní korelace mezi mírou psychických potíží a délkou léčby. Čím déle se klienti s diagnózou akné léčí, tím mají vyšší intenzitu psychických potíží. Proto můžeme říci, že se nám cíle podařilo splnit. Zda má akné tak drtivý dopad na psychický stav klientů se snaží zjistit řada psychologů, psychiatrů i dermatologů. Svým průzkumným šetřením bych chtěla také poukázat na důležitost psychického stavu klientů léčících se s acne vulgaris. Tato práce je příspěvkem pro klienty s acne vulgaris a jejich psychickému vyrovnávání se s nemocí. Výsledky tohoto výzkumu budou zaslány k opublikování do časopisu Sestra.
49
LITERATURA A PRAMENY
1. ANDERS, Martin, KITZLEROVÁ, Eva. Vztah mezi depresivní poruchou a kardiovaskulárními chorobami je oboustranný. Remedia [online]. 5. 2006, roč. 3 [cit. 2011-2-20]. Dostupné na WWW: http://www.remedia.cz/Default.aspx.
2. BAŠTECKÝ, Jaroslav a kol. Psychosomatická medicína. Praha: Grada, 1993. 363 s. ISBN 80-7169-031-7.
3. BENÁKOVÁ, Nina. Akné v ordinaci dermatologa. Ordinace [online]. 19. 4. 2006,
[cit.
2011-1-24].
Dostupné
na
WWW:
http://www.ordinace.cz/clanek/akne-v-ordinaci-dermatologa/.
4. DANZER, Gerhard. Psychosomatika: celostný pohled na zdraví těla i duše. Přel. Renata Holgerová. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 248 s. ISBN 80-7178-4567.
5. HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. Přel. Irena Štěpaníková. 3. vyd. Praha: Portál, 2003. 165 s. ISBN 80-7178-763-9.
6. HŮLKOVÁ, Michaela, a kol. Depresivita a úzkost u vybraných kožních chorob- vliv na kvalitu života a léčbu. Psychiatriepropraxi [online]. 10. 1. 2008,
[cit.
2011-1-25].
Dostupné
na
WWW:
http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2008/01/10.pdf.
7. KOMENDOVÁ, Irena. Zabiják sebevědomí: Akné. Portal [online]. 3. 10. 2007,
č.
10
[cit.
2011-1-24].
Dostupné
na
WWW:
http:/www.portal.cz/časopisy/pd/ukazky/zabijak-sebevedomi:-akne/23469/.
8. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Grada publishing, 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0. 50
9. MALOTOVÁ, Ludmila. Psychické problémy klientů s akné. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta zdravotnických věd, 2007. 232 s.
10. PAVLÍKOVÁ, Slavomíra. Modely ošetřovatelství v kostce. Přel. Hana Horová. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 152 s. ISBN 80-247-1211-3.
11. POLÁŠKOVÁ, Jana. Acne vulgaris- problém bio-psycho-sociální. Bakalářská práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta humanitních studií, 2009. 111 s.
12. PRAŠKO, Ján, a kol. Deprese a jak ji zvládat: příručka pro postižené, jejich blízké a pomáhající profese. Praha: Portál, 2003. 184 s. ISBN 80-7178-809-0.
13. PRAŠKO, Ján. Jak vybudovat a posílit sebedůvěru. Praha: Grada Publishing, 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1352-6. 14. RULCOVÁ, Jarmila, VANĚČKOVÁ, Jaroslava, a kol. Léčba acne vulgaris. Kazuistiky pacientů léčených Roaccutanem. Praha: Maxdorf, 2001. 182 s. ISBN 80-85912-56-2.
15. RULCOVÁ, Jarmila. Akné. Příčiny, projevy a terapeutickémožnosti. Praha: TRITON, 2005. 116 s. ISBN 80-7254-661-9.
16. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3.
17. VOHRADNÍKOVÁ, Olga. Acne vulgaris. Dermatologiepropraxi [online]. 1.
12.
2010,
č.
1
[cit.
2011-1-16].
Dostupné
na
WWW:
http://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2010/01/12.pdf.
51
SEZNAM ZKRATEK
UV
ultrafialové záření
SAPHO
synovitis, akné, pustulosis, hyperostosis, osteomyelitis
BDI
Beckova škála deprese
ZS
zkoumaná skupina
KS
kontrolní skupina
52
SEZNAM OBRÁZKŮ
Graf 1 – Stranění se lidem …………………………………………………………...23 Graf 2 – Být raději sám ………………………………………………………………24 Graf 3 – Ztráta důvěry v okolí ……………………………………………………….24 Graf 4 – Závidění druhým (krásy, vzhledu) …………………………………………25 Graf 5 – Přijetí kolektivem (studentský, pracovní) ………………………………….26 Graf 6 – Pocit odporu k sobě samé/mu ………………………………………………26 Graf 7 – Začínání rezignace v životě ………………………………………………...28 Graf 8 – Stranění se společnosti ……………………………………………………..29 Graf 9 – Snadnost navazování nových přátelských vztahů ………………………….29 Graf 10 – Omezení komunikace ……………………………………………………...30 Graf 11 – Upřednostnění komunikace osobní před neosobní ………………………...30 Graf 12 – Navštěvování společenských událostí ……………………………………..31 Graf 13 – Strach z posměchu druhých ………………………………………………..32 Graf 14 – Obava možnosti být středem pozornosti …………………………………..32 Graf 15 – Nesnášenlivost narušení osobní zóny ……………………………………...33 Graf 16 – Pocit dlouhého prohlížení kolemjdoucími ………………………………...34 Graf 17 – Strach nenajití si partnera …………………………………………………34 Graf 18 – Věnování se kolektivní aktivitě ……………………………………………35 Graf 19 – Omezení svých koníčků …………………………………………………...36 Graf 20 – Upřednostnění zimních sportů před letními ………………………………36 Graf 21 – Pocit trapnosti za vzhled své pokožky …………………………………….37 Graf 22 – Závidění ostatním perfektnosti kůže ………………………………………38 Graf 23 – Jednodušší komunikace s lidmi se stejnými problémy ……………………38 Graf 24 – Pocit trávení daleko většího času péčí o pokožku …………………………39 Graf 25 – Pocit osamělosti se svými problémy ………………………………………30 Graf 26 – Pocit nerozumění ostatních vašeho prožívání ……………………………..40 Graf 27 – Strach ze zhoršení stavu …………………………………………………...41
53
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 – Pohlaví ……………………………………………………………………...21 Tab. 2 – Věk …………………………………………………………………………21 Tab. 3 – Délka léčby v měsících ……………………………………………………..22 Tab. 4 – Frekvence návštěvnosti společnosti ………………………………………..27 Tab. 5 – Ztráta sebedůvěry …………………………………………………………..42 Tab. 6 – Sebepodceňování …………………………………………………………...42 Tab. 7 – Negativní hodnocení ………………………………………………………..43 Tab. 8 – Výskyt stupně deprese u zkoumané a kontrolní skupiny …………………..44 Tab. 9 – Výskyt psychických problémů v souvislosti na délce léčby ………………45
54
SEZNAM PŘÍLOH
Příl. 1 – Podklad pro zadání bakalářské práce studenta ……………………………...57 Příl. 2 – Žádost o uskutečnění dotazníkového šetření ……………………………….58 Příl. 3 – Nestandardizovaný anonymní dotazník pro zkoumanou skupinu ………….59 Příl. 4 – Nestandardizovaný anonymní dotazník pro kontrolní skupinu …………….61 Příl. 5 – Standardizovaný dotazník deprese ………………………………………….63
55
PŘÍLOHY
56
Příloha 1 – Podklad pro zadání bakalářské práce studenta
57
Příloha 2 – Žádost o uskutečnění dotazníkového šetření
58
Příloha 3 - Nestandardizovaný anonymní dotazník pro zkoumanou skupinu
Dobrý den, jmenuji se Žaneta Němcová, jsem studentka 3. ročníku oboru Všeobecná sestra fakulty Zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Realizuji výzkumné šetření formou dotazníku, který je určen klientům s onemocněním acne vulgaris. Dotazník je anonymní a výsledky budou sloužit jako podklad pro tvorbu praktické části mé bakalářské práce na téma ,, Psychický stav klientů s acne vulgaris´´. Byla bych velmi vděčná za Váš čas potřebný k vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji Prosím označte (zakroužkujte, zakřížkujte) závažnost na škále, kde 0 znamená vůbec ne (nevyskytuje se, nikdy) až 3 znamená maximálně ( vyskytuje se pravidelně, často). A u otázek odpovídajících ano
ne , prosím o zaškrtnutí
pravdivé odpovědi.
VĚK:……
POHLAVÍ
muž
žena
Léčíte se (léčil/a jste se) pro kožní onemocnění ( lupénka, atopický ekzém, atd.)? ano
ne
Při odpovědi ANO, napište pro jaké kožní onemocnění se léčíte (jste se léčil/a): ……………………………………………………..…………………………………… …. Délka léčby akné: počet měsíců…… let……. 1. Straníte se lidem?
ano
ne
2. Jste raději sám?
ano
ne
3. Ztratil/a jste důvěru v okolí?
ano
ne
4. Závidíte druhým (krásu, vzhled)?
ano
ne
5. Přijal Vás kolektiv (studentský, pracovní)?
ano
ne
6. Cítíte odpor k sobě samé/mu?
ano
ne
7. Jak často chodíte do společnosti? a) každý den b) 1-2x týdně c) 1-2x za měsíc
59
Příloha 3 - Pokračování
d) 1-2x za rok 8. Začal/a jste rezignovat v životě?
ano
ne
9. Straníte se společnosti?
ano
ne
10. Navazujete snadno nové přátelské vztahy?
ano
ne
11. Omezil/a jste komunikaci?
ano
ne
12. Upřednostňujete komunikaci osobní před neosobní ( telefon, chat,…)? ano
ne
13. Navštěvujete společenské události (plesy,..)?
ano
ne
14. Bojíte se posměchu druhých?
ano
ne
15. Obáváte se, že byste mohl/a být středem pozornosti?
ano
ne
16. Navštěvujete nerad/a kosmetičku, kadeřníka,..?
ano
ne
17. Vadí Vám narušení osobní zóny (např. když se na Vás někdo tlačí v tramvaji)? ano
ne
18. Máte pocit, že si Vás kolemjdoucí dlouze prohlížejí?
ano
ne
19. Máte strach, že si nenajdete partnera?
ano
ne
20. Věnujete se nějaké kolektivní aktivitě?
ano
ne
21. Omezil/a jste své koníčky?
ano
ne
22. Upřednostňujete zimní sporty před sporty letními?
ano
ne
23. Cítíte se trapně za vzhled své pokožky?
ano
ne
24. Závidíte ostatním, že mají perfektní kůži?
ano
ne
25. Je pro Vás jednodušší komunikovat s lidmi se stejnými problémy? ano
ne
26. Máte pocit, že trávíte daleko více času péči o pokožku?
ano
ne
27. Cítíte se se svými problémy osamělý/á?
ano
ne
28. Máte pocit, že nikdo nerozumí tomu, co prožíváte?
ano
ne
29. Máte strach, že se Vám Váš stav ještě zhorší?
ano
ne
30. Nechce se Vám o akné mluvit?
ano
ne
31. Ztráta sebedůvěry
0
1
2
3
32. Sebepodceňování
0
1
2
3
33. Negativní hodnocení
0
1
2
3
60
Příloha 4 – Nestandardizovaný anonymní dotazník pro kontrolní skupinu
Dobrý den, jmenuji se Žaneta Němcová, jsem studentka 3. ročníku oboru Všeobecná sestra fakulty Zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Realizuji výzkumné šetření formou dotazníku. Dotazník je anonymní a výsledky budou sloužit jako podklad pro tvorbu praktické části mé bakalářské práce. Obracím se na Vás jako na kontrolní skupinu ve výzkumném šetření věnujícímu se vyrovnávání se s nemocí. Byla bych velmi vděčná za Váš čas potřebný k vyplnění tohoto dotazníku. Děkuji Prosím označte (zakroužkujte, zakřížkujte) závažnost na škále, kde 0 znamená vůbec ne (nevyskytuje se, nikdy) až 3 znamená maximálně ( vyskytuje se pravidelně, často). A u otázek odpovídajících ano
ne , prosím o zaškrtnutí
pravdivé odpovědi.
VĚK:……
POHLAVÍ
muž
žena
Léčíte se (léčil/a jste se) pro kožní onemocnění ( lupénka, atopický ekzém, atd.)? ano
ne
Při odpovědi ANO, napište pro jaké kožní onemocnění se léčíte (jste se léčil/a): ……………………………………………………..…………………………………… …. 1. Straníte se lidem?
ano
ne
2. Jste raději sám?
ano
ne
3. Ztratil/a jste důvěru v okolí?
ano
ne
4. Závidíte druhým (krásu, vzhled)?
ano
ne
5. Přijal Vás kolektiv (studentský, pracovní)?
ano
ne
6. Cítíte odpor k sobě samé/mu?
ano
ne
7. Jak často chodíte do společnosti? a) každý den b) 1-2x týdně c) 1-2x za měsíc
61
Příloha 4 - Pokračování
d) 1-2x za rok 8. Začal/a jste rezignovat v životě?
ano
ne
9. Straníte se společnosti?
ano
ne
10. Navazujete snadno nové přátelské vztahy?
ano
ne
11. Omezil/a jste komunikaci?
ano
ne
12. Upřednostňujete komunikaci osobní před neosobní ( telefon, chat,…)? ano
ne
13. Navštěvujete společenské události (plesy,..)?
ano
ne
14. Bojíte se posměchu druhých?
ano
ne
15. Obáváte se, že byste mohl/a být středem pozornosti?
ano
ne
16. Navštěvujete nerad/a kosmetičku, kadeřníka,..?
ano
ne
17. Vadí Vám narušení osobní zóny (např. když se na Vás někdo tlačí v tramvaji)? ano
ne
18. Máte pocit, že si Vás kolemjdoucí dlouze prohlížejí?
ano
ne
19. Máte strach, že si nenajdete partnera?
ano
ne
20. Věnujete se nějaké kolektivní aktivitě?
ano
ne
21. Omezil/a jste své koníčky?
ano
ne
62
Příloha 5 – Standardizovaný dotazník deprese
Instrukce: Dotazník se skládá z 21 skupin různých tvrzení. Přečtěte si, prosím, každou skupinu pečlivě. Zakroužkujte v každé skupině jeden výrok, který nejlépe vystihuje, jak se cítíte během posledních 14 dnů, včetně dneška. Pokud Vašemu stavu odpovídá několik tvrzení, vyberte si vždy tvrzení s nejvyšším číslem. Pokaždé vyberte ze skupiny jeden výrok.
1. Smutek
2 Téměř nemám potěšení z věcí, které
0 Nejsem smutný/á.
jsem měl/a rád/a.
1 Většinou jsem smutný/á.
3 Vůbec nemám potěšení z věcí, které
2 Pořád jsem smutný/á.
jsem měl/a rád/a.
3 Jsem tak smutný/á, že se to nedá
5. Pocit viny
vydržet.
0 Nemívám nějak zvlášť pocity viny.
2. Pesimismus
1 Cítím vinu za řadu věcí, které jsem
0 O svou budoucnost nemám obavy.
udělal/a nebo měl/a udělat.
1 O svou budoucnost se obávám více
2 Mívám často pocity viny.
než dříve.
3 Pořád mám pocity viny.
2 Myslím, že se mi nebude dařit.
6. Pocit potrestání
3 Moje budoucnost je beznadějná a
0 Nemyslím, že mě život trestá.
bude ještě horší.
1 Myslím, že by mě život mohl
3. Minulá selhání
potrestat.
0 Nemám dojem, že selhávám.
2 Očekávám trest.
1 Selhal/a jsem častěji, než bych
3 Myslím, že jsem životem trestán/a.
měl/a.
7. Znechucení sám ze sebe
2 Když se dívám do minulosti, vidím
0 Myslím si o sobě pořád to samé.
spoustu selhání.
1 Ztratil/a jsem důvěru v sám/sama
3 Jako člověk jsem úplně selhal/a.
sebe.
4. Ztráta radosti
2 Jsem ze sebe zklamaný/á.
0 Raduji se stejně jako dříve.
3 Sám/sama sebou jsem znechucen/a.
1 Neraduji se stejně jako dříve.
63
Příloha 5 - Pokračování
8. Sebekritika 0 Nekritizuji nebo neobviňuji
3 Jsem tak neklidný/á nebo
sám/sama sebe více než obvykle.
rozrušený/á, že nemohu zůstat
1 Jsem sám/sama k sobě více
v nečinnosti.
kritický/á než dříve.
12. Ztráta zájmu
2 Kritizuji se za všechny své chyby.
0 O jiné lidi nebo věci jsem zájem
3 Obviňuji se za všechno špatné, co se
neztratil/a.
přihodí.
1 Méně se zajímám o jiné lidi a věci.
9. Sebevražedné myšlenky nebo
2 Mnohem méně se zajímám o jiné
přání
lidi nebo věci.
0 Nepřemýšlím o tom, že bych se
3 Je těžké se zajímat o cokoliv.
zabil/a.
14. Pocit bezcennosti
1 Mám myšlenky o sebevraždě, ale
0 Necítím se bezcenný/á.
neudělal/a bych to.
1 Nemyslím, že mám pro lidi stejnou
2 Chtěl/a bych se zabít.
cenu, jako jsem míval/a.
3 Kdybych měl/a možnost, tak bych
2 Ve srovnání s jinými lidmi se cítím
se zabil/a.
více bezcenný/á.
10. Plačtivost
3 Cítím se úplně bezcenný/á.
0 Nepláču více než dříve.
15. Ztráta energie
1 Pláču více než dříve.
0 Mám stejně energie jako vždy.
2 Pláču kvůli každé maličkosti.
1 Mám méně energie než jsem
3 Je mi do pláče, ale nejsem toho
míval/a.
schopen/a.
2 Nemám dost energie, abych toho
11. Agitovanost
hodně udělal/a.
0 Nejsem více neklidný/á nebo
3 Vůbec na nic nemám energii.
napjatý/á než obvykle.
16. Změna spánku
1 Cítím se více neklidný/á nebo
0 Nevšiml/a jsem si žádných změn u
nepjatý/á než obvykle.
svého spánku.
2 Jsem tak neklidný/á nebo
1a Spím trochu více než obvykle.
rozrušený/á, že je těžké to vydržet.
1b Spím trochu méně než obvykle. 64
Příloha 5 - Pokračování
2a Spím mnohem více než obvykle.
19. Koncentrace
2b Spím mnohem méně než obvykle.
0 Mohu se soustředit jako vždycky.
3a Většinu dne prospím.
1 Nejsem schopný/á se soustředit jako
3b Probouzím se o 1-2 hodiny dříve a
obvykle.
už nemohu usnout.
2 Je těžké se na cokoliv delší dobu
17. Podrážděnost
soustředit.
0 Nejsem podrážděný/á více než
3 Nejsem schopný/á soustředit se na
obvykle.
nic.
1 Jsem více podrážděný/á než
20. Únava
obvykle.
0 Nejsem unavený/á více než obvykle.
2 Jsem mnohem více podrážděný/á
1 Unavím se snadněji než obvykle.
než obvykle.
2 Jsem příliš unavený/á, než abych
3 Bývám pořád podrážděný/á.
dělal/a tolik věcí, jako jsem dělával/a.
18. Změny chut k jídlu
3 Jsem tak unavený/á, že nedokážu
0 Necítím žádné změny v chuti
dělat skoro nic.
k jídlu.
21. Ztráta zájmu o sex
1a Mám trochu menší chuť k jídlu než
0 V současnosti jsem nezaznamenal/a
obvykle.
změnu zájmu o sex.
1b Mám trochu větší chuť k jídlu než
1 Mám menší zájem o sex než
obvykle.
obvykle.
2a Mám mnohem menší chuť k jídlu
2 Mám nyní mnohem menší zájem o
než obvykle.
sex.
2b Mám mnohem větší chuť k jídlu
3 Úplně jsem ztratil/a zájem o sex.
než obvykle. 3a Vůbec nemám chuť k jídlu.
Děkuji za Váš čas strávený vyplněním
3b Jíst mohu pořád.
tohoto dotazníku.
65
