EKONOMIKA AGRÁRNÍHO SEKTORU
A) Postavení zemědělství v rámci národní ekonomiky – základní indikátory garant předmětu : prof. Ing. Ivana Boháčková, CSc.
[email protected] tel. 2 2438 2304 PEF 380, katedra ekonomiky
1.
2.
3.
Tématické okruhy přednášek Samostudium Postavení agrárního sektoru v rámci národní ekonomiky Pozice zemědělství v národním hospodářství - Obecné aspekty (zemědělství-agrobyznys) - Indikátory postavení v rámci NE Specifický charakter podnikání v zemědělství - Specifika výrobního procesu v zemědělství - Specifika agrárních trhů - Regulace agrárních trhů Výrobní faktory v zemědělství a měření jejich efektivnosti Půda (intenzita) Práce (produktivita práce) Kapitál (efektivnost kapitálu) Ekonomické kategorie v agrárním sektoru Náklady v zemědělství a jejich kalkulace Výsledky a příjmy v zemědělství Cenový mechanismus v agrárním sektoru Ekonomická efektivnost a finanční stabilita v zemědělství Dotační politika v agrárním sektoru
Samostudium Obecné aspekty (zemědělství-agrobyznys) Specifický charakter podnikání v zemědělství Specifika výrobního procesu v zemědělství Specifika agrárních trhů Regulace agrárních trhů
1
4 základní indikátory: 1. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na HDP 2. Podíl zemědělství (agrárního sektoru na pracovních silách 3. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na investicích 4. Podíl zemědělství (agrárního sektoru) na zahraničním obchodu Podíl zemědělství na HDP Před vstupem do EU (do 2003) – indikátor hrubá zemědělská produkce/HDP Po 2004 – metodika Eurostatu - indikátor hrubá přidaná hodnota/HDP Podíl zemědělství na pracovních silách – podíl zemědělství na zaměstnanosti Podíl zemědělství na investicích – investice v zemědělství/investice v NH Podíl zemědělství na zahraničním obchodu : Podíl na dovozu Podíl na vývozu Podíl na obratu: 5,5% Podíl na bilanci: trvale záporná – v roce 2012 : 24 834,3mil Kč rok 1989 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Podíl na HDP HZP HPH 7,7 6,5 6,0 5,9 5,6 3,4 4,2 5,5 4,2 5,5 3,9 5,5 3,9 4,7 3,9 4,7 3,3 4,4 3,1 4,0 3,3 3,0 2,6 2,4 2,3 2,4 2,4 1,4 1,3
Podíl na PS 9,4 6,3 5,1 4,6 4,3 4,2 4,2 3,7 3,7 3,4 3,3 3,3 3,4 2,3 2,0 3,0 2,9 2,4 2,3 (2,7) 2,6 2,6
Podíl na investicích 12,6 3,8 5,4 3,9 3,2 2,7 2,4 3,1 2,4 2,6 2,8 2,4 AS -2,4 2,4 2,38 2,35 2,71 2,42 2,14 2,25
Podíl na ZO Na dovozu Na vývozu 8,0 5,1 8,2 8,0 9,2 7,3 8,4 7,5 6,8 4,9 6,5 4,5 6,0 3,9 5,9 3,6 4,9 3,5 4,6 3,1 5,2 3,6 5,1 3,5 5,4 3,6 5,7 4,2 5,4 3,7 5,4 3,9 5,4 4,3 4,2 4,9 5,8 6,7 5,8 4,2 6,3 4,8
2
B) Výrobní faktory v zemědělství a měření jejich efektivnosti Základní výrobní faktory: Primární faktory: - Půda - Práce - Kapitál Sekundární faktory - Informace - Věda a výzkum - Podnikatelství
Struktura zemědělského půdního fondu Struktura zemědělského půdního fondu podle využití je dána způsobem hospodaření, který je na půdě uplatňován Z tohoto úhlu pohledu je zemědělský půdní fond členěn na: - ornou půdu, Procento zornění ve vybraných zemích EU podle metodiky Eurostatu (podíl orné půdy z celkové plochy) 2010 země % země % země % země % Dánsko 48 Francie 30 Litva 24 Lotyšsko 12 Maďarsko 47 Španělsko 30 Lucembur. 22 Slovinsko 11 Polsko 36 Slovensko 28 Vel.Brit. 20 Finsko 6 ČR 35 Belgie 27 Portugal. 19 Irsko 5 Německo 33 Nizozemí 24 Rakousko 17 Švédsko 4 Itálie 33 Řecko 24 Estonsko 12
Výrobní faktory přinášejí svým vlastníků efekt Měří se jejich efektivnost (produktivita)
Pramen: http://de.statista.com/statistic/daten
- trvalé kultury investičního charakteru - chmelnice, vinice - zahrady (podniků i domácností) - zeleninové, ovocné, orientované na léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, - sady – ovocné stromy, keře, - trvalé travní porosty – louky, pastviny určené ke krmným účelům v živočišné výroby
Efektivnost faktoru (produktivita faktoru) = = množství efektu (výstupu)/ velikost vstupu výrobního faktoru
Základní výrobní faktor půda a její efektivita
Struktura půdního fondu podle podmínek pro zemědělské hospodaření
1. Půda a její funkce Funkce produkční Funkce ekologická Funkce ostatní
Struktura zemědělského půdního fondu podle jednotlivých typů LFA /k 31.1.2012) v % Typ LFA
Půda je nezastupitelná jako výrobní faktor 2. Kvantitativní charakteristiky zemědělského půdního fondu ČR Způsoby evidence zemědělského půdního fondu k 31.12.2012 v ČR Druh evidence Způsob sledování Výměra z.p.(tis ha) Katastr Podle vlastnické struktury 4 224,4 ČÚZK Podle vlastnické struktury 4 224,4 Podle druhu zemědělských pozemků, 3 534,9 LPIS žádost o podporu ČSÚ Obhospodařovaná zemědělská půda 3 525,9 Eurostat Celková plocha, nejen zemědělská půda 7 886 ,6
Vývoj zemědělského půdního fondu v letech 1927-2012 (v tis. ha) 1927 1937 1948 1990 1995 2000 2005 z.p. 5 095 4 988 4 751 4 296 4 281 4 280 4 260 Pramen: ČÚZK, MZE, (z.p.= zemědělská půda)
3
2010 4 234
2012 4 224
Horské oblasti Ostatní méně příznivé oblasti Oblasti se specifickými omezeními Méně příznivé oblasti celkem
Orná půda 5,6 28,3 2,6 36,6
Trvalé travní porosty 38,3 33,7 14,1 86,1
Zemědělská půda celkem 14,7 29,7 5,8 50,2
Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2013
Struktura půdního fondu podle vlastnictví je výsledkem právních a ekonomických Zemědělská půda podle obhospodařování jednotlivými podnikatelskými formami (2012) Zemědělská půda Průměrná Podnikatelská forma výměra(ha) hektary % % 1 065 865 100 25,8 Fyzické osoby celkem 30,2 Z toho : zemědělští podnikatelé 988 578 x 92,7 36,4 2 460 462 100 744,0 Právnické osoby celkem 69,8 Z toho : obchodní společnosti celkem 1 716 401 x 69,7 674,4 V tom: s.r.o. 823 099 x x 428,0 a.s. 879 814 x x 1 509,1 družstva 714 705 x 29,1 1 265,0 ostatní 29 356 x 1,2 149,0 Zemědělství celkem 3 526 328 100 x 79,2
4
3. Oceňování zemědělského půdního fondu Půda má hodnotu : - Objektivní - Subjektivní Role ceny půdy v tržní ekonomice role závazná: pro daňové účely, pro stanovení výše nájemného-pachtu, pro poskytování dotací či náhrad např. při plnění restitučních nároků nebo při vyvlastnění. role orientační: ve vztahu k nabídce a poptávce na trhu s půdou role ekonomická: půda je specifickým druhem hmotného aktiva – je součástí majetku vlastníka, které nepodléhá odepisování. Na druhou stranu ale také není účetně (ekonomicky) zachyceno její zhodnocení (technické úpravy, meliorace, zvýšení kvality, apod.) V praxi České republiky existuje ve vztahu k půdě „cenová dualita“. 1. cena úřední 2. cena tržní
Úřední cena půdy pokud zemědělský pozemek bonitován je, stanoví se základní cena pozemku pomocí metodického postupu (viz dále) pokud zemědělský pozemek bonitován není, oceňuje se „průměrnou základní cenou“ v daném katastrálním území. Lze-li pro pozemek určit více základních cen (části pozemku se nacházejí v různých katastrech), pak je jeho cena součtem cen jeho dílčích částí. Pokud zemědělský pozemek není více jak 6 let obhospodařován a jsou v něm trvalé porosty starší 5 let, pak se ocení tzv. „základní cenou upravenou“. Ta je součinem základní ceny a koeficientu (v současné době 0,65). Metodika stanovení úředních cen půdy Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) Pětimístný kód BPEJ 1. Bonitovaná 2. půdně 3. ekologická 4. jednotka 5.
0-9 01-78 0-9 0-9
Příslušnost ke klimatickému regionu Hlavní půdní jednotka daná agroekologickými vlastnostmi Svažitost a expozice pozemku Hloubka půdního profilu a jeho skeletovitost
Metodický postup stanovení úředních cen půdy Krok Metodický postup Bonitace pozemků podle kvalitativních agro1. ekologických parametrů Charakterizování BPEJ podle převažujících 2. pěstovaných plodin Výměra plodiny (Vi) x hektarový výnos plodiny 3. (hi) Naturální parametrizovaná produkce (nPpi) x 4 tržní cena jednotky produkce (tci) Cena parametrizované produkce (cPpi) – 5 náklady parametrizované produkce včetně zisku (Npi + Zpi) 6 Σ HRREi HRRE>0 HRRE(1-d)/u + Cb 7. HRRE =0 (bazická cena půdy) HRRE<0 Cb + 10,1HRRE + 0,001HRRE2
výstup BPEJ „typová struktura“ plodin v BPEJ Naturální parametrizovaná produkce (nPpi) Cena parametrizované produkce (cPpi) HRRE plodiny (HRREi)
HRRE BPEJ Cena půdy v příslušné BPEJ
Trh s půdou pro zemědělské účely a tržní ceny půdy zprostředkovaná (odvozená) poptávka. Obchod se zemědělskou půdou v ČR 2004-2012 2004 2005 2006 2007 2008 Výměra 119,8 145,3 145,5 157,6 124,8 půdy(ha) Podíl na 2,81 3,41 3,42 3,71 3,94 ZPF(%)
2009
2010
2011
2012
108,5
112,4
115,4
121,1
2,58
2,66
2,72
2,65
Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2012, Situační a výhledová zpráva Půda 2012
Vývoj cen zemědělské půdy podle různých zdrojů (Kč/ha) zdroj 2005 2006 2007 2008 2009 ČSÚ 48 279 46 806 51 848 59 257 59 471 ÚZEIodhady x x x 63 800 90 800 ÚZEIsmlouvy x x x 73 900 92 800 PF ČR §7 45 885 46 328 53 508 61 256 58 389 PGRLF 43 504 42 693 52 741 46 851 69 938x
2010 56 393
2011 45 145
2012 44 643
57 900
112 900
78 600
800700
98 380
89 564
74 382 95 265x
64 357 65 979 105 839x 119 598x
Pramen: Zpráva o stavu českého zemědělství 2012, Situační a výhledová zpráva Půda 2012 (x)
5
6
Průměrné tržní ceny zemědělské půdy ve vybraných zemích EU (EUR/ha) Cena půdy (EUR, ECU/ha z.p.) země 1993 2000 2005 Belgie 11 944 21 069 22 053 Bulharsko x 700 1 007 Česká republika 1 472 2 989 2 429 Dánsko 5 887 10 330 18 787 Finsko 2 539 3 933 5 377 Francie 3 060 3 650 4 700 Irsko 4 893 12 816 16 230 Itálie 11 745 13 654 15 776 Lucembursko 61 278 97 410 14 874 Nizozemí 20 021 35 713 30 235 Německo 13 402 9 081 8 692 Polsko 854 x x Španělsko 6 290 7 292 9 714 Švédsko x 1 989 3 351 Velká Británie 4 890 11 620 12 975
2011 x 1 5192009 20 682 7 500 5 450 x x 20 0032009 48 328 13 493 4 870 10 003 5 606 13 870
Pramen: Eurostat, BMELV, Situační zprávy Půda, Bodenmarkt-http“//www.bodenmarkt.info/g
4. Efektivnost výrobního faktoru půda 4.1. Intenzivní využití půdy
Příklady ukazatelů intenzity Typ ukazatelů Výsledné ukazatele intenzity
Přímé ukazatele intenzity
Pomocné ukazatele intenzity
Příklady ukazatelů Hektarový výnos (produkce/ha) Produkce zemědělského odvětví/ha Konečná produkce/ha Hrubá přidaná hodnota/ha Čistá přidaná hodnota/ha Hospodářský výsledek/ha Tržby/ha Celkové náklady/ha Přímé (variabilní)náklady/ha Nepřímé (fixní) náklady/ha Spotřeba osiva, sadby/ha Spotřeba hnojiv/ha Kapitál(celkový, vlastní,cizí)/ha % zornění, struktura zemědělského půdního fondu, struktura plodin na orné půdě
4.2. Extenzivní využití půdy původně se rozumělo extenzivním způsobem hospodaření takový způsob, kdy vyšší objemy produkce byly dosahovány rozšiřováním zemědělského půdního fondu. V současnosti ve vyspělých zemích je extenzivní způsob hospodaření definován zcela opačně jako takový výrobní proces, kdy dochází k vědomému (cílenému) snižování
Intenzivní využívání zemědělského půdního fondu lze definovat jako dosahování vyšších objemů produkce prostřednictvím vyšších vkladů do půdy.
Základní výrobní faktor práce a jeho efektivita
Ukazatele intenzity
1. Vývoj počtu pracovních sil v zemědělství
Obecný ukazatel intenzity = výstup (vstup) / výměra zemědělské půdy
Počty pracovních sil v zemědělství jsou sledovány: - jednak ČSÚ (v tis osobách), - MZE (jako průměrný evidenční počet), Agrocenzem (eviduje pracovní síly z hlediska pracovně právního postavení a délky úvazku). - Současně sleduje pracovní síly v zemědělství v členských zemích EU Eurostat. Ten poskytuje údaje v tzv. „ ročních pracovních jednotkách“ (Annual Work Unit AWU). Jedna AWU zahrnuje takový počet hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství (1800hodin)
a) Výsledné ukazatele intenzity vyjadřují vztah mezi výměrou půdy a určitým výsledkem výrobního procesu, ke kterému je půda využívána, a to naturálním i hodnotovým (peněžním) Výsledný ukazatel intenzity = naturální (hodnotový) výstup/ výměra půdy b) Přímé ukazatele intenzity dávají do souvislosti přímé vstupy do obhospodařované půdy s výměrou této půdy. Přímý ukazatel intenzity = vstup/ výměra půdy c) pomocné (doplňkové) ukazatele intenzity
Vývoj počtu AWU v členských zemích EU- index 2013/2005 Členská země index Členská země index Malta 120,7 Francie 85,4 Irsko 111,4 Španělsko 85,1 Velká Británie 97,1 Rakousko 84,0 Polsko 91,7 Dánsko 83,7 Lucembursko 90,3 Slovinsko 83,1 Kypr 89,2 Litva 81,3 Německo 87,2 Maďarsko 81,1 Nizozemí 86,3 Portugalsko 81,0 Itálie 85,7 Belgie 80,6
Členská země Finsko ČR Švédsko Estonsko Bulharsko Řecko Rumunsko Slovensko
index 80,5 76,0 68,3 65,8 64,9 63,3 60,1 54,8
Pramen: Eurostat
7
8
2. Struktura pracovních sil v zemědělství Pracovní síly v zemědělství Pracovní síly v zemědělství podle zaměstnání v právních formách podnikání Pracovní síly v zemědělství podle typu podnikatelských subjektů podniky 1989 2000 2002 2004 2006 Právnických osob 531,1 126,3 126,5 110,8 104,6 V tom 127,9 0,3 0,3 0,3 0,3 • státní podniky 403,2 49,0 046,4 37,0 33,2 • Družstva 0 77,0 79,8 75,3 71,1 • Obchodní společnosti Fyzických osob 2,0 30,0 29,5 30,2 29,4 Celkem 533,1 156,3 156,0 141,0 134,0
2008 98,2 0,3
2010 86,6 0,2
2012 78,7 0,2
29,6 68,3
25,0 61,6
22,4 56,1
28,2 126,4
27,4 114,2
26,7 105,4
Pramen: Zelené zprávy, Mze ČR
Pracovní síly podle věkové struktury . Věková struktura pracovníků v zemědělství ČR (% zastoupení) Věková 2000 2005 2010 kategorie 15-29 13,7 12,1 11,9 30-44 33,6 30,8 33,1 45-59 48,8 54,1 45,0 60 < 3,9 6,1 10,0
2011
2012
10,1 35,5 46,2 8,2
10,5 33,0 46,7 9,8
Pramen: Zelené zprávy, Mze ČR, ČSÚ, Agrocenzus
Pracovní síly podle vzdělanostní struktury Pracovní síly podle pohlaví
Varianta B Zaměstnanci
Pravidelně zaměstnaní (pracovní poměr) Nepravidelně zaměstnaní (mimo pracovní poměr) Majitelé podniku Hospodáři (pracující majitel bez zaměstnanců) pracující majitel se zaměstnanci Členové rodiny hospodáře (pracujícího majitele) Pracující nepřímo zaměstnaní podnikem (služby, osoby najaté pracovními agenturami)
Struktura pracovních sil v zemědělství ČR podle pracovně právního vztahu k podniku (%) Struktura pracovních sil (%) Pracující celkem x x x 100 Pracující přímo zaměstnaní 99,2 100 x x podnikem Pravidelně zaměstnaní x 96,2 100 x Hospodáři x x 16,4 x Pracující majitelé x x 1,7 x Členové rodiny hospodáře x x 10,4 100 Vypomáhající x x x 91,5 Zaměstnaní x x x 8,5 Zaměstnanci x x 71,5 x Nepravidelně zaměstnaní x 3,8 x x Pracující nepřímo zaměstnaní 0,78 100 x x podnikem OSVČ 49,8 x x Přidělení agenturami 50,2 x x Pramen: ČSÚ
Pracovní sílu podle pracovně právního vztahu k podniku Některé varianty kategorizace pracovních sil v zemědělství podle pracovně právního vztahu k podniku Varianta A Pracovní síly v zemědělství Zaměstnanci Podnikatelé Sebezaměstnané osoby (bez zaměstnanců) Zaměstnavatelé( sebezaměstnané osoby se zaměstnanci) Pracující členové zemědělských družstev (sebezaměstnávající se vlastníci Pomáhající rodinní S plným pracovním úvazkem příslušníci v rodinném podniku Mající hlavní pracovní poměr mimo rodinný podnik 9
3 Trh práce v agrárním sektoru 4. Příjmová disparita zemědělství Trh práce v zemědělství je do určité míry ovlivněn i tzv. příjmovou disparitou. Příjmovou disparitu můžeme velmi obecně definovat jako nerovnost v dosažených příjmech. Příjmová disparita je nejčastěji sledována jako disparita v příjmech pracovních sil (mzdová disparita), ale v zemědělství může být chápána i jako rozdíl v příjmech podnikatelských subjektů (samozřejmě pro komparativnost v relativním vyjádření, v přepočtu na konkrétní jednotku). Způsoby, jakými lze přistupovat při kvantifikaci příjmové disparity,jsou uvedeny dále Příjmová disparita je zde sledována na třech úrovních: Příjmová disparita uvnitř zemědělství (vnitřní disparita): Příjmová disparita regionálního charakteru (vnitřní disparita) Příjmová disparita ve vztahu k národní ekonomice (vnější disparita):
10
Mzdová disparita zemědělství vůči národní ekonomice Ukazatel Průměrná mzda v zemědělství měsíční, Kč) Mzda v zemědělství/mzda v průmyslu Mzda v zemědělství/mzda v národní ekonomice
1989
2000
2001
2002
2003
2004
2005
3 455
10 134
11 148
11 506
11 762
12 930
13 635
103,6
74,6
76,7
75,0
72,2
73,9
74,4
109,0
74,4
75,4
72,5
69,5
71,7
71,7
Ukazatel 2006 Průměrná mzda v zemědělství 14 514 měsíční, Kč) Mzda v zemědělství/mzda v 74,3 průmyslu Mzda v zemědělství/mzda 71,8 v národní ekonomice
2007
2008
2009
2010
2011
2012
15 971
17 738
17 941
18 399
19 043
19 950
76,2
78,0
80,8
78,5
78,4
79,1
73,6
75,3
76,4
77,3
77,9
79,5
Pramen : Zelené zprávy, Mze ČR
Teorie vysvětlující příjmovou disparitu: • • • • • • •
Nabídkově orientované hypotézy Zvláštnosti zemědělství Teorie oportunitních nákladů Teorie „šlapacího mlýna“ Inverzní nabídková křivka Poptávkově orientované hypotéz „Engelův“ zákon Nerovnovážné postavení zemědělců na trhu Tržně hospodářské vysvětlení
5. Efektivnost výrobního faktoru práce - produktivita práce Produktivita lidské práce v podstatě měří použití lidské schopnosti svým pracovním nasazením vytvářet statky a služby. Příklady ukazatelů produktivity práce v zemědělství Konstrukce ukazatele Hrubá přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota)x) / AWU (/pracovníka, /hodinu) Produkce/pracovníka (např. množství očesaného ovoce/pracovníka Výkon/pracovníka (/čas) (např. počet zoraných hektarů /pracovníka, /na den (např. počet ošetřovaných zvířat na pracovníka) Hrubá přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota/ mzdové (pracovní náklady) Příspěvek zemědělství k HDP/náklady na pracovní sílu v zemědělství x) V centrálním způsobu řízení byl preferován ukazatel : hrubá produkce/pracovní sílu. Ukazatel zohledňoval objemy vyrobené produkce, na rozdíl o v současné době sledované vytvořené hodnoty produkce
Produktivita práce je relativním ukazatelem. Přepočet na AWU, pracovníka, popř. časovou jednotku je nazýván „průměrnou produktivitou práce“. Známá je také další varianta ukazatele, a to tzv. „hraniční produktivita práce“. Hraniční produktivita práce vyjadřuje vztah mezi změnou ve výsledku práce a změnou v jejím nasazení. S produktivitou práce souvisí i ukazatel „pracnost“, který je reciprokým ukazatelem k ukazateli produktivity práce (např. počet hodin na jednotku výkonu, počet pracovních sil na jeden výkon apod.). 11
Srovnání výše a růstu produktivity práce v zemědělství (HPH/AWU) v členských zemích EU (2005-2012) Produktivita práce Produktivita práce Index Index (EUR) (EUR) Země Země 2012/2005 2012/2005 2005 2012 2005 2012 EU-28 11 640 15 700 1,35 Litva 3 460 8 010 2,32 Belgie 31 710 41 450 1,31 Lucembur. 24 000 32 630 1,36 Bulharsko 2 470 4 080 1,65 Maďarsko 4 240 6 090 1,44 ČR 7 230 12 810 1,77 Malta 14 500 11 630 0,80 Dánsko 36 330 69 310 1,91 Nizozemí 42 460 49 560 1,17 Německo 21 980 31 290 1,42 Rakousko 14 880 23 790 1,60 Estonsko 5 740 14 400 2,51 Polsko 2 660 4,290 1,61 Irsko 13 200 10 580 0,80 Portugalsko 6 110 6 180 1,01 Řecko 12 520 13 870 1,11 Rumunsko 2 380 3 940 1,66 Španělsko 24 130 24 270 1,01 Slovinsko 5 330 5 060 0,94 Francie 31 760 40 024 1,27 Slovensko 4 550 10 140 2,22 Chorvatsko 4 970 5 800 1,17 Finsko 15 690 21 060 1,34 Itálie 20 920 23 590 1,13 Švédsko 16 570 34 540 2,08 Kypr 11 450 13 320 1,16 Vel.Británie 23 370 34 970 1,50 Lotyšsko 1 420 2 800 1,97 Podle dat Eurostatu
Výrobní faktor kapitál a jeho efektivnost 1. Kapitál a jeho struktura pojetí kapitálu: Kapitál jako výrobní faktor je výsledkem (výstupem) výroby a zároveň nutným prvkem pro tvorbu dalších statků. Kapitál je zhodnocující se hodnota. Kapitál jsou akumulované úspory, tzn. úspory přeměněné v investice. Kapitál jsou peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby, aby vznikly další hodnoty. Kapitál jsou věcné statky nebo suma peněz, které specifickým způsobem uplatňování skýtají možnost výnosů. Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené statky, jež nejsou neproduktivně spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnosti. Ekonomické pojetí kapitálu 1. Druhové (kapitál sledován podle jeho povahy a podle jeho uplatnění v podnikatelské činnosti 2. Časové (rozlišuje se krátkodobost a dlouhodobost kapitálu podle toho, v jaké časové dimenzi se používá) 3. Původu (zda se jedná o vlastní či cizí zdroje použité v podnikání)
12
Vymezení kapitálu podle druhu: Kapitál, který vymezujeme podle jeho povahy, označujeme souhrnně jako aktiva. Aktiva představují veškerý majetek (podniku, jednotlivce, rezortu), a to jak reálný, tak finanční. Dlouhodobý majetek – fixní aktiva (stálá aktiva) – hmotný, nehmotný, finančn Krátkodobý majetek (oběžná aktiva) a) Zásoby, které představují jednak budoucí vstupy do výroby nebo budoucí vstupy na trh. Dělí se na: - zásoby výrobků a zboží (určeny pro trh), - zásoby materiálu (určeno pro výrobu), - nedokončená výroba a polotovary - mladá zvířata a ostatní zvířata a jejich skupiny (zemědělské specifické zásoby). b) Pohledávky, které představují peněžní prostředky, které nebyly dosud jejich vlastníkům splaceny (např. úhrady fakturovaného zboží). Jedná se tedy většinou o pohledávky z obchodních vztahů nebo za společníky. Pohledávky jsou členěny z časového hlediska, a to na: - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky c) krátkodobý finanční majetek, který je představován především peněžními prostředky v hotovosti a na účtech v bankách, krátkodobé cenné papíry a účasti.
Struktura kapitálu v zemědělství ČR, podniky fyzických a právnických osob (Kč/ha z.p.) Ukazatel Podniky fyzických osob
Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem Fixní aktiva Oběžná aktiva Členění podle původu Vlastní kapitál Cizí kapitál Míra zadluženosti (%) Podniky právnických osob Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem Fixní aktiva Oběžná aktiva Členění podle původu Vlastní kapitál Cizí kapitál Míra zadluženosti (%) Pramen: Zelené zprávy, Mze
2007
2008
2009
2010
2011
67 006 53 269 13 748
67 273 53 322 13 951
68 709 55 412 13 298
69 656 56 090 13 566
72 413 56 978 15 436
60 422 6 545 9,83
60 716 6 557 9,75
61 076 7 634 11,11
62 350 7 306 10,49
64 642 7 771 10,73
87 771 62 411 25 360
83 853 59 431 24 422
89 910 65 398 24 512
92 448 68 116 24 331
100 258 73 640 26 618
64 757 23 014 26,22
60 697 23 155 27,61
65 631 24 279 27,00
67 777 24 671 26,69
74 058 26 199 26,13
Tvorba hrubého a čistého fixního kapitálu (kapitálový účet, mil Kč- běžné ceny) Vymezení kapitálu podle původu (zdroje) - Vlastní - Cizí 2. Kapitálová vybavenost zemědělství Struktura kapitálu v zemědělství ČR celkem 2007-2011 (Kč/ha z.p.) Ukazatel 2007 2008 2009 Členění aktiv podle druhu Aktiva celkem 83 438 80 332 84 825 Fixní aktiva 61 145 58 817 63 703 Oběžná aktiva 22 293 21 517 21 122 Členění podle původu Vlastní kapitál 64 574 61 590 65 022 Cizí kapitál 18 864 18 743 19 803 Míra zadluženosti (%) 22,61 23,33 23,35 Pramen: Zelené zprávy, Mze
13
2010
2011
86 093 64 763 21 330
92 539 69 021 23 518
66 264 19 830 23,02
71 448 21 091 22,79
ukazatel Tvorba hrubého fixního kapitálu zemědělských výrobků - výsadby - zvířata Tvorba hrubého fixního kapitálu nezemědělských výrobků - stroje a zařízení - budovy - ostatní Tvorba hrubého fixního kapitálu celkem Spotřeba fixního kapitálu Tvorba čistého fixního kapitálu Kapitálové transfery Z toho investiční dotace
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
4 433
4 317
4 415
3 185
2 841
2 312
2 354
172 4 261
196 4 121
172 3 973
215 2 970
198 2 643
190 2 122
207 2 147
9 739
10 397
11 540
13 927
8 860
9 037
13 911
6 844 2 883 12
6 277 4 104 16
7 423 4 098 19
9 043 4 850 34
5 109 3 730 21
6 662 2 355 20
10 254 3 625 31
14 172
14 714
15 685
17 112
11 701
11 350
16 265
12 992 1 180 1 440 920
13 501 1 213 1 171 790
14 181 1 504 1 177 812
14 610 2 502 1 366 1 200
14 211 -2 510 2 225 2 140
14 265 -2 905 2 353 2 323
14 825 1 440 3 005 2 899
Pramen: Zelené zprávy, Mze 3. Efektivnost výrobního faktoru – kapitál obrat celkového kapitálu (obrat aktiv) = celková produkce/aktiva, který měří efekt kapitálových vstupů pomocí ukazatele celková produkce, tj. bez jejího tržního užití výnosnost celkového kapitálu = výnos/kapitál, kde tento obecný tvar ukazatele může mít několik variant, např.: - hospodářský výsledek/celkový kapitál - hospodářský výsledek/vlastní kapitál - pro zemědělství typický ukazatel: důchod ze zemědělské činnosti/aktiva Výše uvedené ukazatele efektivnosti jsou často doplňovány jedním ze základních ukazatelů struktury kapitálu, celková zadluženost = cizí kapitál/celkový kapitál (popř. míra zadluženosti: cizí kapitál/vlastní kapitál). 14
C. Náklady v zemědělství Definice nákladů náklady jsou prostředky vynaložené za účelem dosažení výnosu, náklady představují vynaložení ekonomických zdrojů na určitý výkon náklady představují účelové vynaložení vstupů v hodnotovém vyjádření na určitý výkon Rovněž tak jsou náklady chápány jako kategorie, která představuje spotřebu aktiv: náklady jsou měřítkem spotřeby oběžných aktiv a opotřebení fixních aktiv, náklady jsou snížením ekonomického prospěchu (následkem je snížení aktiv nebo zvýšení závazků) Náklady tedy vznikají v rámci určité činnosti, jejímž výsledkem je konkrétní výkon. V této činnosti představují spotřebu vstupů, ať již se jedná o spotřebu vstupů charakteru oběžných aktiv nebo opotřebení aktiv fixních. V obou případech jsou náklady sledovány hodnotově, tj. v peněžním vyjádření (cenou). Ceny, které jsou používány k ocenění nákladů, jsou nejčastěji cenami tržními v případě externích vstupů nebo nákladovými v případě spotřeby interních výkonů. Význam sledování nákladů je nezpochybnitelný. pomocí kategorie nákladů je sledován významný ukazatel nákladovost (náklady na jednotku výkonu), výše nákladů vynaložených na výkony ovlivňuje konkurenceschopnost těchto výkonů (nižší nákladovost umožňuje nižší ceny), jednotlivé nákladové položky umožňují stanovit nákladovou cenu výkonu (slouží k ocenění interních výkonů v podniku), nákladová cena je obvykle základem pro stanovení ceny tržní, náklady ve vztahu k výnosům mají bezprostřední vztah k tvorbě hospodářského výsledku, objektivní sledování nákladů umožňuje určit „místa“, kde jsou vynakládány neúměrně vysoké prostředky a umožňuje hodnotit opodstatněnost nákladů včetně odpovědnosti za ně, náklady mohou hrát významnou roli i v systémech hmotné zainteresovanosti pracovníků (zainteresovanost na úsporách nákladů) 1.Kategorizace nákladů 1. • • 2. • • • 3. • • •
15
Členění nákladů podle původu (podle místa vzniku) Externí náklady (prvotní náklady) Interní náklady (druhotné náklady) Členění nákladů podle oblasti vynaložení Provozní náklady Finanční náklady Mimořádné náklady Členění nákladů podle druhu Materiálové náklady Pracovní náklady Finanční náklady
4. Členění nákladů podle vztahu k výkonům Členění nákladů podle jejich vztahu k výkonům patří mezi nejvýznamnější způsoby sledování a dělení nákladů v celé jejich kategorizaci. Rozlišují se dvě základní skupiny nákladů, a to náklady variabilní (proměnné) a náklady fixní (stálé). Dělící hranice mezi těmito dvěma základními skupinami je dána 3 kritérii: a) Zda se jedná o náklad, který se mění se změnou objemu výkonu či nikoliv b) Zda se jedná o náklad, jehož existence je přímo podmíněna existencí výkonu či nikoliv c) Která ekonomická kategorie slouží k úhradě tohoto typu nákladu •
Náklady variabilní (proměnné)
ad a) variabilní náklad je takový nákladový druh, který se mění s objemem výkonů. Lineární Progresivní Degresivní ad b) variabilní náklady jsou ve své existenci přímo spojeny s existencí výkonu. ad c) pokud se týká způsobu úhrady, variabilní náklady jsou hrazeny z ceny výkonu (resp. tržeb) a vzniká specifická ekonomická kategorie „příspěvek na úhradu“ („krycí příspěvek“). Z názvu této kategorie je patrné, že bude sloužit k úhradě dalších vstupů, v tomto případě nákladů fixních (viz dále). Pro jednotku výkonu: Příspěvek na úhradu na jednotku výkonu = cena jednotky výkonu – jednotkové variabilní náklady Pro veškerý objem výkonu Příspěvek na úhradu celkový = tržby celkem za výkon – variabilní náklady výkonu celkem •
Náklady fixní (stálé)
Fixní náklady lze na základě uvedených 3 kritérií charakterizovat takto: a) Fixní je takový náklad, který se se změnou objemu výkonů nemění. b) Fixní náklad je takový náklad, který může vznikat, i když zatím nedochází k tvorbě výkonů. c) Fixní náklady jsou uhrazeny z příspěvku na úhradu (krycího příspěvku). Role fixních nákladů je velmi významná. Protože se jejich hodnota s růstem produkce nemění, jejich výše na jednotku produkce klesá. 5. Členění nákladů podle kalkulovatelnosti Náklady přímé Náklady nepřímé Princip rozvrhování nepřímých nákladů 1. Volba vhodné rozvrhové základny výpočet rozvrhového koeficientu k = celkové nepřímé náklady/ rozvrhová základna 2. výpočet poměrné části nepřímých nákladů na výkon = k x část rozvrhové základny výkonu
16
Jako konkrétní příklad lze uvést rozvrh nepřímých nákladů na odvětví pšenice: 1. rozvrhovou základnou je zvolena výměra obdělávané půdy - orné půdy (v ha) 2. k = nepřímé náklady / celková výměra orné půdy 3. k x výměra půdy, na které se pěstuje pšenice Praxe nazývá nepřímé náklady režijními náklady. Režijní náklady nejsou homogenní kategorií. Rozlišuje se režie zásobovací, výrobní (v jejím rámci technická a technologická), režie skladovací, odbytová a především režie správní (spojená s řízením podniku), která představuje na režijních nákladech největší podíl. 6. Další možnosti kategorizace nákladů • Členění nákladů podle reálnosti, Reálné náklady Účetní náklady • Členění nákladů podle času pro potřebu kalkulace, Předběžné náklady Výsledné náklady • Členění nákladů podle období, ve kterém vznikly, Náklady minulého období Náklady běžného období Náklady příštího období • Členění nákladů na explicitní (zachycené účetnictvím)a implicitní-ekonomické (tzv. „oportunitní náklady“ nebo ekonomické náklady, které neumí účetnictví zachytit – např. náklady na vlastní kapitál). • Členění nákladů podle komplexnosti náklady vlastní náklady celkové. • Členění nákladů ve vazbě na hlavní činnost (předmět podnikání) Náklady operativní náklady neoperativní • Členění nákladů z hlediska rozhodovacích procesů relevantní, irelevantní
17
2. Kalkulace nákladů v zemědělství – stanovení nákladové ceny Kalkulace v obecném slova smyslu znamená termín pro nějaký výpočetní postup. V případě kalkulace nákladů se pracuje s kategorií nákladů s cílem zjistit výši nákladů, která je vázána na jednotku výkonu (produkce, služby). Jednotka výkonu (např. jedna tuna brambor, 1 litr mléka, 1 hodina orby) se nazývá kalkulační jednotkou. Výsledek výpočtu má vypovídací schopnost především - o nákladovosti výkonů (tím informuje zároveň i o možných rezervách v úspoře nákladů), - o cenové konkurenceschopnosti výkonu (tržní cena má bezprostřední vztah k ceně nákladové) - o možné ziskovosti výkonu Postup kalkulace nákladů Postup, kterým se zjišťuje výše nákladů na jednotku výkonu, se skládá ze dvou hlavních kroků: 1. krok: výpočet výše nákladů na veškerý objem výkonů 2. krok: výpočet nákladů na jednotku výkonu Výpočet nákladů na veškerý objem výkonů Náklady přímé a nepřímé Výpočet nákladů na jednotku výkonu Metoda odečítací (zůstatková) Metoda rozčítací -
Metoda rozčítací za využití poměrových čísel, Metoda pomocí procentních podílů Metoda pomocné kalkulační jednotky Metoda prostá dělení
Tab. 5.1.: Doporučený oborový kalkulační vzorec Nakoupený materiál Vstupy vlastní výroby Ostatní přímé náklady a služby Pracovní náklady celkem Odpisy dlouhodobého majetku Odpisy zvířat Náklady pomocných výrob Výrobní režie Správní režie Náklady celkem
18
Užití produkce
D)Výsledky a příjmy zemědělství 3 varianty sledování výsledků zemědělských podniků (zemědělství) 1. Sledování zemědělských podniků jako účetní jednotky – hospodářský výsledek 2. Sledování pomocí Souhrnného zemědělského účtu – čistý podnikatelský důchod (příjem) 3. Sledování pomocí FADN – důchod (příjem) ze zemědělské činnosti Souhrnný zemědělský účet Jednotka měření - místní činná organizace Odvětví zemědělství = souhrn místních činných jednotek Struktura činností místních činných organizací : - Zemědělská činnost (RV, ŽV, chovy, lov, odchyt divoké zvěře) - Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti : o k prodeji nebo vlastní spotřebě o nesmí to být pomocné činnosti o využívají VF jako zemědělská činnost o mají společné účetnictví- nejde oddělit o navazují na zemědělskou činnost - Oddělitené nezemědělské vedlejší činnosti : o k prodeji nebo vlastní spotřebě o specifické VF o nesouvisí se zemědělskou činností o oddělená účetní evidence
Hrubá produkce ztráty
1
3
4
1. 2. 3. 4. 5.
5
KSZ ∆
Spotřeba uvnitř jednotky Zpracování u výrobců Vlastní konečná spotřeba Prodej Tvorba fixního kapitálu ve vlastní režii Tvorba zemědělského důchodu
Účet tvorby důchodu
Účet podnikatelských důchodů
Produkce - Mezispotřeba - Spotřeba fixního kapitálu
Kategorie produkce (hrubá produkce) „souhrn produktů a služeb vyrobených během příslušného účetního období“ Ocenění produkce Kupní cena = cena zemědělských producentů – daň (DPH) Základní cena = cena zemědělských producentů + subvence na produkty Stálá cena = ocenění produkce cenami konkrétního roku ( pro srovnání, ne praktický význam)
= čistá přidaná hodnota
- Daně z výroby + Subvence na výrobu
Produkce odvětví zemědělství Produkce zemědělského odvětví (zemědělské činnosti) (zemědělské činnosti)
19
2
Užití celkem
Tvorba produkce
Produkce zemědělských produktů
PSZ
Celkové disponibilní zdroje
Účet výroby
Sledování důchodu (příjmu) zemědělců v dimenzích: a) dimenze tvorby produkce b) dimenze užití produkce c) dimenze tvorby zemědělského důchodu
Použitelná produkce
ONVČ
= čistá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů (důchod činitelů)
Čistá přidaná hodnota - Náhrady zaměstnancům - Daně z výroby + Subvence na výrobu
= čistý provozní přebytek (čistý smíšený důchod)
Čistý provozní přebytek (čistý smíšený důchod) + Výnosové úroky - Nákladové úroky - Pacht
Čistý podnikatelský důchod
NNVČ
20
Příjmová situace zemědělských producentů se posuzuje pomocí 3 základních indikátorů. 1. Indikátor A : důchod z činitelů (ČPH v nákladech výrobních činitelů) na jednu roční pracovní jednotku (AWU) 2. Indikátor B : čistý podnikatelský důchod na neplacenou roční pracovní jednotku 3. Indikátor B : čistý podnikatelský důchod
Metodika FADN Saldo provozních dotací a daní
Celková zemědělská produkce Produkce RV
Produkce ŽV
Produkce ostat
Výrobní spotřeba Tab.6.1. : Vývoj indikátoru A v zemích EU-27 a v ČR (index,2005=100) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 EU27 104 100 102 112 100 104 116 112 101 119 128 129 ČR 74 59 61 96 100 105 109 129 105 125 167 169 Pramen: Eurostat
Hrubá přidaná hodnota Přímé náklady
Ostatní věcné náklady odpi sy
Čistý podnikatelský důchod v jednotlivých formách zemědělského podnikání
Čistá přidaná hodnota Externí faktory mzdy
Odvětví zemědělství
Podniky fyzických osob
Rodinný zemědělský podnik
Podnikatelský důchod
Obchodní společnosti
„specifické“
Odměna za neplacenou práci
Nájemné, pacht odměny placené podílníkům
„čistý podnikatelský důchod“
„čistý podnikatelský důchod“
„běžné“
„čistý podnikatelský důchod“
Saldo incest. dotací a daní
pacht ovné
úro ky
Důchod ze zemědělské činnosti
Srovnání výsledků zemědělství podle metodiky SZÚ a FADN (pomocí hodnot roku 2012) Souhrnný zemědělský účet FADN Kategorie Mil Kč Kategorie Kč/ha Produkce zemědělského odvětví 121 828 Celková produkce 34 592 Mezispotřeba 88 312 Výrobní spotřeba 25 425 8 826 Hrubá přidaná hodnota 33 516 Saldo produkčních daní a dotací Spotřeba fixního kapitálu 14 973 Hrubá přidaná hodnota 17 993 3 964 Čistá přidaná hodnota 18 543 odpisy Náhrady zaměstnancům 24 779 Čistá přidaná hodnota 14 029 Ostatní daně na výrobu 1 226 Saldo investičních daní a dotací 667 Ostatní dotace na výrobu 29 220 Externí faktory 9 136 Důchod z faktorů 46 536 Důchod ze zemědělské činnosti 5 560 Čistý provozní přebytek 21 757 pacht 4 342 Nákladový úrok 1 746 Výnosový úrok 436 Podnikový důchod 16 104 Podle FADN VÚZEI, podle SZÚ ČSÚ
21
22
