Průvodce "Rusava"
Rusava - naše letošní dovolená červenec 2012
Lukov Zřícenina
GPS poloha: 49°18'11.70"N 17°44'36.30"E
Zřícenina hradu Lukov se nachází asi deset kilometrů od Zlína, na kopci nad obcí Lukov, na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení této lokality však sahají ještě do dávnější historie – během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století zde byly mj. nalezeny fragmenty pravěké keramiky, které odkazují na období 8. až 9. století před naším letopočtem. Samotný hrad je ze středověku nejvíce spojován se Šternberky, po jistý čas panství patřilo Albrechtovi z Vajdštejna. Za třicetileté války byl Lukov jedním z center valašských rebelií. Hrad postupem času ztratil svůj strategický i vojenský význam a v závěru 18. století začal chátrat. Zpustl, pro lidi z okolí se stal zdrojem levného stavebního materiálu, zarostl křovím a stromy, až se nakonec doslova „ztratil“. První pokusy o jeho záchranu započaly v polovině 20. století, v 80. letech na ně navázaly archeologické výzkumy a poté i stavebně konzervační práce. K hradu dnes mj. vede Naučná stezka, která na deseti zastaveních přibližuje historii a stavební vývoj. Na obnově se nyní podílí Spolek přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus.
AKCE NA HRADĚ PRO ROK 2010: 5. 6. Lukovské kokrhání 2010 - 3. ročník hudebního festivalu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Rusava" 10. 7. Strašidelná prohlídka 29. 8. Den prezentace hradu 19. 9. Den bez bariér - program pro handicapované spoluobčany ke Dni evropského kulturního dědictví Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lukov
Helfštýn Zřícenina
GPS poloha: 49°31'4.02"N 17°37'43.99"E
Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko města Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Helfštýn lze navštívit v březnu a listopadu o víkendech a od dubna do října denně kromě pondělí. Slohovou různorodost a velikost areálu hradu ovlivnily jeho časté přestavby a plošná rozšiřování. Dnešní Helfštýn má charakter rozsáhlé pevnosti se šesti branami, řadou budov a valů z 18. století. Světovou popularitu hrad získal díky Hefaistonu ? aždoročnímu mezinárodnímu setkání uměleckých kovářů, které se vždy koná poslední srpnový víkend. Historie Původně nevelký hrad založil koncem 70. let 13. století loupeživý rytíř Friduš z Linav. Koncem 13. století hrad získali páni z Kravař, za kterých byl hrad rozšířen. Hrad jim náležel do roku 1447, potom hrad patřil pánům ze Sovince, Kostkům z Postupic a od roku 1474 Pernštejnům. Na přelomu 15. a 16. století došlo k výraznému rozšíření a přestavbě hradu, bylo také zesíleno původní opevnění. Pernštejnům hrad náležel do poloviny 16. století. Pak byli majiteli hradu páni z Ludanic a od 80. let 16. století Petr Vok z Rožmberka, který v roce 1592 hrad prodal Bruntálským z Vrbna, za nichž byl hrad znovu rozšířen. Po konfiskaci v roce 1622 získali hrad Ditrichštejnové. Od té doby hrad sloužil jen jako vojenská základna. Hrad byl neúspěšně obléhán Dány a Švédy, ale po skončení třicetileté války bylo jeho opevnění částečně zničeno, brzy však bylo opět obnoveno. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla střelbou zbourána část hradu. V polovině 19. století byla na hradě zřícena restaurace a hradní zřícenina se začala postupně opravovat. V roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V roce 1954 byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/helfstyn
Vartovna - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 49°16'11.23"N 17°56'18.65"E
Vřele doporučujeme procházku na vrchol Vartovna ve Vizovické vrchovině, na němž v dnešních dnech (léto 2009) vyrůstá nová rozhledna. Tato rozhledna bude sice kovová, ale je konstruována a navržena čistě jako rozhledna pro turisty a nikoliv jako stožár nejmenovaných telekomunikačních společností, které bohužel řadu železných kontrukcí hyzdí. Otevřena by měla být v říjnu 2009!! Autor článku: Zuzana Vybíralová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vartovna-rozhledna
Svatý Hostýn Kopec
GPS poloha: 49°22'46.98"N 17°42'3.83"E
Svatý Hostýn je velice kouzelným kopcem Hostýnských vrchů. Dosahuje 735 metrů nad mořem a už po Dlouhá léta je vyhlášeným poutním místem. Stojí zde chrám zasvěcený Panně Marii, která podle pověsti zachránila obyvatele před nájezdy Tatarů v roce 1241. Každoročně se zde koná slavnostní pouť, která je velice navštěvovaná a vítaná. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-hostyn
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Rusava" Hrad Křídlo Zřícenina
GPS poloha: 49°21'20.92"N 17°39'52.74"E
Hrad Křídlo stával na kopci nad vsí Chomýž nedaleko Bystřice pod Hostýnem. Jméno hradu získal dle vysunutého křídla protáhlé hory Barvínku, která střežila vstup do údolí Rusavy v Hostýnských vrších.
První zpráva o hradě pochází z roku 1365, ale hrad byl vybudován asi počátkem 14. století. Je tak usuzováno dle toho, jak byl hrad postaven. Jako první historický doložený majitel Křídla se uvádí Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic. Ten roku 1365 prodal hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí hradu Chlumu a polovinou Rymic, Vilémovi z Kunštátu.
Vilém z Kunštátu vlastnil hrad až do své smrti v roce 1374, kdy hrad zdědil Heralt z Kunštátu, který byl poručníkem nezletilých dětí. Ještě téhož roku prodal Ctiboru Kazkovi z Cimburka a Tovačova, který vlastnil i Tovačov a Stražiště. Ctibor provedl na hradě menší stavební úpravy, které ale příliš nezasáhly do původní stavby. O stavebních proměnách a úpravách toho totiž mnoho nevíme.
Ctibor Kazka se psal i z Křídla a po jeho smrti v roce 1392 zdědil hrad jeho syn Předbor z Cimburka. V této době docházelo často ke sporům mezi rodem z Cimburka, kteří vlastnili hrad Křídlo, a mezi rodem z Kunštátu, kteří byli majiteli nedalekého hradu Chlum. Spor vyústil v žalobu Smila z Kunštátu na Předbora z Cimburka - že jeho lidé jeho kázáním, ubili mi hajného, že jest ohluchl i dnes je hluch a bez rozumu od toho bití, že nemóž věděti, komu prodal lesy mé před tím bitím'.
Po smrti Předbora z Cimburka roku 1417 připadl hrad Křídlo jeho synu, dalšímu z rodu z Cimburka, Ctiboru, který vlastnil nejen Křídlo, ale i Jičín, Rožnov a Vsetín až do své smrti roku 1437.
V letech 1437 - 1460 společně vlastnili hrad Herburt a Leonart z Bořitova. V roce 1460 zemřel Herburt z Bořitova, takže hrad po něm zdědila jeho žena, poslední majitelka Křídla, paní Markéta (Machna) z Krčmaně. Ta hrad vlastnila až do roku 1480.
Kolem roku 1475 se na krátkou dobu zmocnil Křídla jeden z Markétiných věřitelů Albert Kostka z Postupic. Markéta z Krčmaně se pro svůj rozmařilý život často dostávala do četných finančních nesnází, a proto padělala uherské mince přímo na hradě Křídlo. Je odtud známo na 300 různých druhů padělaných mincí a padělatelská dílna zde působila asi až do roku 1472.
Zánik hradu je spolehlivě datován mezi roky 1475 - 1481, kdy jej rozbořila vojska uherského krále Matyáše během českouherských válek.
Při prodeji panství v roce 1481 se hrad připomíná jako zbořeniště. Tehdy prodávala zmíněná Machna rozbořené Křídlo, Brusné se svobodným dvorem a mlýnem a zpustošenou osadu Chlumečnou Janu Vlku z KONECCHLUMí. Roku 1493 převzal tento majetek Zdeněk z Kokor a po něm Beneš a Albrecht z Hustopečí. Rozbořený hrad Křídlo měl však svůj význam i cenu, o čemž svědčí odhad z roku 1486 na 900 uherských zlatých. Hrad už nebyl nikdy obnoven.
Archeologickými výzkumy byla částečně odkryta a zafixována vstupní brána do hradu včetně osazení nalezené levé patky vnitřního portálu. Druhá patka byla bohužel neznámými návštěvníky zcizena. Výzkumem byla rovněž odkryta vlčí jáma kolébkového padacího mostu, ta byla po skončení výzkumu opět zakryta. V baštovitém výběžku na severozápadě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Rusava" Předhradí byl výzkumem odhalen pozůstatek pětiboké bašty či věže. Asi 400 metrů od hradu směrem na Rusavu se nachází studánka. Na mapách je označená jako Sirková. Dostanete se k ní pohodlně širokou lesní cestou po modré značce směrem na Stiborové boudy. http://www.hrady.cz/index.php?OID=190 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-kridlo
Skalný - hrad a skalní útvary Zřícenina
GPS poloha: 49°21'44.24"N 17°42'39.13"E
Na hlavním hřebenu Hostýnských vrchů poblíž poutního místa Hostýna se nachází zajímavé místo zvané Skalný. Je to soustava skalních útvarů z masivního pískovce a slepence, která byla vytvořena mrazovou destrukcí vrchních částí skalního hřbetu. Na zdejších skalách stával ve středověku hrad, dokonce byl nejvýše položeným na Moravě. Hrad vznikl v 2.polovině 14. století a dlouho se o něm nevědělo. Až v 90. let 20. století lokalitu objevil a popsal badatel Dalibor Kolbinger. V písemných pramenech se lokalita neobjevuje, ale je pravděpodobné, že sloužila jako strážní bod formujícího se kunštátského dominia po polovině 14. století. I keramika nalezená na hrádku je datována do druhé poloviny 14. století s přesahem do 15. století. Vzhledem k blízké vzdálenosti k hradu Obřany ( 1, 5 km ) vyvstává otázka, jaké bylo hospodářské zázemí hrádku a proč byl vlastně vystavěn. Dnes po něm nenajdete téměř žádné stopy. Pouze jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby a tak se vraťmě ke skaliskům, které se zde tyčí dodnes. Ještě na začátku 20.století byl vrch odlesněn a skaliska byla pěkně viditelná z dálky. Stávala zde v roce 1901 třeba salaš. Zde bych doporučil jít na níže uvedené stránky hrady. cz, kde v galerii obrázků uvidíte více. Jednotlivým útvarům vévodí dvojice věží Orel a Zub ležící přímo na hřebenu Skalného. Bezprostředně pod Orlem se nachází na zdejší poměry netypická Plotna. Pod hřebenem východně od Zubu jsou další dva útvary. Na severní straně hřebene se nachází Kůň a na jižní straně Žába. Padesát metrů od rozcestí Skalný směrem na Rusavu je stěna zvaná Nevěstčí převisy a jižním směrem malá věžička Bezejmenná. Budete- li v chůzi pokračovat dále, přijdete k obrovské skále zvané Vyhlídka, což poslední skalní útvar na hřebenu směřujícímu k Rusavě. Poté se vraťte k rozcestníku a po modré můžete prudce sestoupit do Rusavy, nebo jít po zelené na Chatu Tesák , což je asi 6,5 km daleko nebo můžete jít na Hostýn cca 3 km. http://www.hrady.cz/index.php?OID=2745 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalny-hrad-a-skalni-utvary
Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích Jeskyně
GPS poloha: 49°31'37.24"N 17°44'34.66"E
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolí řeky v lázních Teplice nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky Hranická propast. Její suchá část má hloubku - 69, 5 metru a celková známá hloubka je zatím -289,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zbrasovske-aragonitove-jeskyne-v-teplicich
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Rusava" Lešná u Zlína Zámek
GPS poloha: 49°16'17.69"N 17°42'53.21"E
Zámek Lešná je klenotem areálu zlínské zoologické zahrady. Zámek doplněný o menší budovy a další drobné objekty, rozptýlené v parku, tvoří architektonicky ucelený soubor pohádkového ladění. Hlavní zámeckou dvoupatrovou budovu doplňují rizality, arkýře, štíty, věže a věžičky, vytvářející zajímavou členitou siluetu. Interiéry jsou bohatě zdobeny výrobky uměleckého řemesla ? v bývalých reprezentačních místnostech v přízemí jsou např. bohatě vyřezávaná obložení stěn, kazetové stropy, okenice, vyřezávaný nábytek, obrazy, křišťálový lustry, soubory porcelánu aj. Zámek měl i veškeré technické vymoženosti z přelomu 19. a 20. století ? elektroinstalaci s vlastní elektrárnou, ústřední topení, vodárnu s vodovodem, domácí telefon apod. Rozlehlý přírodně krajinářský park, obklopující zámek, doplňují vodní plochy, obývané exotickým vodním ptactvem. Systematické rozšiřování chovu zvěře v Zámeckém parku a oboře se od roku 1928 stalo základem pro vznik zoologické zahrady (zooparku) o rozloze 50 ha, žijí zde vzácné exempláře zvěře a ptactva. Jelikož se zámek nachází v areálu zoo, není jeho samostatná prohlídka (bez zoo) možná. Historie Nedaleko kdysi významného hradu Lukov, definitivně zpustlého a zchátralého v průběhu 18. století, nechali Seilernové na počátku 19. století vybudovat na příjemném místě zvaném Lešná nové panské sídlo. Nejdříve vznikla v roce 1804 bažantnice a při ní ohrazená obora, v letech 1809 ? 1810 hlavní zámecká budova a v letech 1818 ? 1823 tzv. Tyrolský dům, hospodářské a zahradnické budovy, skleník a oranžerie ? vše bylo vybudováno v klasicistním stylu, do roku 1833 byl dokončen i park. V 60. letech 19. století byla hlavní budova rozšířena o boční křídlo s věží. V roce 1887 nechali Seilernové celý zámek do základů zbořit a na jeho místě byl do roku 1893 vybudován podle plánů J. Micka a V. Siedka romantický pseudoslohový zámek. Upraven byl i zachovaný Tyrolský dům a rozšířen park. Seilernové vlastnili zámek do roku 1945, potom ho převzalo město Zlín a využívalo ho ke kulturním účelům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesna-u-zlina
Zámek Dřevohostice Zámek
GPS poloha: 49°25'44.62"N 17°35'33.04"E
Renesanční čtyřkřídlý vodní zámek ze 16. století byl postaven na místě původního zemanského sídla - vodní tvrze, která zde stála již před rokem 1368. Nejvýznamnějším stavebním zásahem byla renesanční přestavba v letech 1595 - 1617 za vlády vzdělaného politika a diplomata, moravského zemského hejtmana, vůdce moravských nekatolických stavů, Karla staršího ze Žerotína, který žil v letech 1564 - 1636 . Přestavba vodního zámku, postaveného na málo únosné a silně zavlhlé půdě, zpevněné olšovými základovými rošty, byla provedena členy italské stavební huti. Jejich zdatnými pomocníky byli i dřevohostičtí mistři - zedníci a tesaři. Renesanční úpravy v zámeckém interiéru pak dokončil v letech 1618 -1619 již za nového majitele Jana Skrbenského z Hříště stavitel Jakub Kendyn Vlach z Kroměříže. K raně barokním úpravám zámeckého interiéru pak došlo v letech 1649 – 1660. Další stavební úpravy pak byly provedeny na počátku 19. a 20. Století. Zámek patří k nejvýznamnějším památkám moravské renesance. Areál Zámeckého parku je dnes torzem kdysi hodnotné Botanické zahrady, kterou obdivovali návštěvníci městečka ještě na počátku 20. století. V předzámčí vlastního zámku jsou po obou stranách hořejší brány na vysokých postavcích umístěny hodnotné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra, kněze z nedalekého Holešova, který byl za stavovského povstání 1618 - 1620 umučen v Olomouci 17. 3. 1620. Obě sochařská díla pocházejí z druhé poloviny 18. století. Předzámčí je tvořeno jižní částí opevnění se dvěma mohutnými baštami. Je to jen část původního čtyřhranného opevnění se čtyřmi nárožními baštami, které ztratilo postupně svůj obranný význam a bylo zbouráno v první polovině 19. Století (v roce 1836). Také vodní příkop, donedávna lemovaný chráněnou alejí přes dvě stě let starých kaštanů a lip, zvaný „Valy“, byl tehdy značně zúžen. Zámek byl i s celým panstvím v roce 1897 prodán poslední majitelkou, baronkou Leonií Skrbenskou z Hříště obci Dřevohostice za 255 tisíc zlatých. Obec zde později zřídila pokoje pro výletníky. Avšak již v roce 1902 zde byla zřízena „Ochranovna pro mládež zpustlou a mravně narušenou“, která zde působila až do roku 1919. Po nutných stavebních úpravách zde byla v roce 1920 otevřena újezdní měšťanská škola, která zde sídlila až do roku 1956. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Rusava" Od roku 1956 do roku 1961 byla budova zámku používána místním JZD jako sýpky a skladiště brambor. V roce 1961 převzal budovu do správy Okresní ústav sociálních služeb Přerov, který tu zřídil „Ústav sociální péče pro mládež“, který tu sídlil do roku 2002. Od této doby slouží zámek opět dřevohostické obci a je využíván jako kulturní centrum městečka. © VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST ŽEROTÍN DŘEVOHOSTICE Otevírací doba každou neděli 9.00, 11.00, 13.00, 15. 00hod. Prohlídka trvá cca 2 hodiny včetně prohlídky Hasičského muzea, výstav a výstupu na věž. Mimo tuto dobu po telefonické dohodě na čísle 739 084 386 – Jiří Kasperlik, kastelán. Vstupné 40 Kč dospělí, děti 20 Kč. Zámek Dřevohostice nabízí krásné prostředí pro konání svateb v rekonstruované obřadní síni, nebo ve venkovním prostředí zámku. Dále pak konání konferencí, přednášek rautů aj. v nově zbudovaném konferenčním sále s moderní technikou. Bližší informace poskytne Stanislav Skýpala, starosta obce, tel: 581 297 911, e-mail: starosta@drevohostice. cz. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-drevohostice
Zoo Lešná ZOO
GPS poloha: 49°14'40.20"N 17°44'24.61"E
Zoo Lešná Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější a nejkrásnější místo celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém lešenském parku, ve kterém roste více než1 140 druhů dřevin a okrasných bylin. Romantické prostředí areálu umocňuje Zámek Lešná, kde se také pořádají svatby. Při procházce pod korunami stoletých stromů se seznámíte s typickými zástupci zvířat 4 kontinentů – Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky. Každoročně do zoo zavítá téměř půl milionu návštěvníků. Při návštěvě zlínské zoo byste rozhodně neměli minout: 1. Jedinečné pavilony a expozice Africká oblast Pavilon afrických kopytníků, Pavilon slonů, pavilon afrických kopytníků, nová expozice pro lvy, ostrov lemurů kata, expozice goril. Asijská oblast Rybník gibonů, ostrov lemurů vari, průchozí asijská voliéra, přírodní výběhy pro tygry ussurijské a medvědy ušaté, expozice „Asijská step“ s velbloudy, asijskými antilopami a ptáky. Australská oblast Průchozí australská expozice s běžci emu a klokany rudokrkými, nová expozice pro papoušky kakadu bílé. Jihoamerická oblast Komplex přírodních expozic Amazonie (ostrov kotulů, průchozí voliéra pro velké papoušky), expozice pro lamy vikuně, mravenečníky, tapíry a kapybary, lachtany, expozice pro nosály červené a pekari páskované. 2. Zámek Lešná Lešenský zámek nabízí prohlídku jedenácti stylově zařízených pokojů. Návštěvníky okouzlí přepychovou dřevořezbářskou výzdobou interiérů a rozsáhlými sbírkami z antiky a Orientu. Zámek je otevřen od 1. dubna do 31. října. 3. Atrakce pro děti (během hlavní sezony) Pokud zavítáte do zoologické zahrady s dětmi, rozhodně navštivte velký zábavný koutek, který leží v dolní části areálu naproti restaurace Farma U Koaly. Děti v koutku objeví skluzavky, dřevěný hrad, prolézačky, trampolínu, mohou se zde svést na ponících nebo na velbloudovi. V areálu zoo je rozmístěno velké množství různých houpadel, poblíž restaurace Limpopo je umístěna skákací žirafa. S lešenským vláčkem pak malí i velcí návštěvnici mohou procestovat celou zoo. Nástupiště vláčku je na nádvoří Zámku Lešná (horní část areálu) a u Farmy U Koaly (dolní část areálu). 4. Komentované krmení zvířat (během hlavní sezony) Komentované krmení zvířat je již stálicí v naší nabídce. U vybraných výběhů pracovník zoo informuje nejen o biologii zvířat, ale i o chodu zahrady. Rozhovor probíhá vždy souběžně s krmením a návštěvníci tak zpravidla mohou pozorovat Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Rusava" zvířata z větší blízkosti. V květnu, červnu a v září poskytujeme tuto službu pouze o víkendech, v červenci a srpnu každý den mimo silně deštivé počasí. 5. Zámecký park Zámecký park na Lešné patří k dendrologicky nejcennějším parkům na Moravě. Ve sbírce lešenských stromů objevíte zajímavé dřeviny z Evropy, Severní Ameriky nebo Asie. K nejvzácnějším stromům patří jinan dvoulaločný, kryptomerie japonská, metasekvoje čínská, sekvojovec obrovský a pajehličník přeslenatý, které najdete ve svahu pod Tyrolským domem. Mezi botanické poklady můžeme zařadit i liliovník tulipánokvětý, katalpu trubačovitou, dřezovec trojtrnný, paulovnii plstnatou či tisovec dvouřadý. Za zmínku určitě stojí i korkovník amurský, jehož kůra se využívala k výrobě korku. Autor článku: Rodinka Stloukalovic Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-lesna
ZOO Zlín - Lešná ZOO
GPS poloha: 49°16'17.40"N 17°42'53.82"E
Zoo Zlín je jedna z nejoblíbenějších v České republice. JE rozdělena na kontinenty a tak postupně projdete Afriku, Evropu, Asii a Střední i Jižní Ameriku. Chlubí se tropickou halou Yukatan a nádherným zámkem Lešná, který se nachází přímo v areálu Zoo. V různých expozicích spatříte např. žirafy, nosorožce, slony, gorily či lachtany. Vstupné do zoo samotné je 100kč dospělí a do zámku 50 KČ. OTVÍRACÍ DOBA ZOO Zlín je otevřena každý den v roce. období pokladna celá zoo leden - únor 8.30 - 15.30 8.30 - 16.00 březen 8.30 - 16.30 8.30 - 17.00 duben - září 8.30 - 17.30 8.30 - 18.00 říjen 8.30 - 16.30 8.30 - 17.00 listopad-prosinec Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Rusava" 8.30 - 15.30 8.30 - 16.00
VSTUPNÉ DO ZOO
Dospělí 130 Kč Studenti, senioři 110 Kč Děti 3 - 15 let 80 Kč Děti do 3 let zdarma Rodinné vstupné 2 dospělé osoby a 2 děti 380 Kč Rodinné vstupné 2 dospělé osoby a 3 děti 420 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro osoby s průkazem totožnosti 600 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 2 děti do 15 let 1 200 Kč Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 3 děti do 15 let 1 300 Kč
Novinka na rok 2012 Návštěvníci ZOO Zlín mohou mít parkování zadarmo, pokud využijí k odstavení svých vozidel dvě velká parkoviště, která se nacházejí u hlavního a sezónního vstupu do areálu na Lešné. Tato parkoviště letos převzala do své správy zoologická zahrada a vzápětí na nich zrušila parkovné. "Rozhodli jsme se, že na námi provozovaných parkovištích nebudeme letos vybírat parkovné. Každým rokem se snažíme nabídnout našim návštěvníkům nové zajímavé služby a zpříjemnit jim návštěvu zlínské zoo. Vloni jsme tak například zavedli oblíbené rodinné vstupné a také celoroční permanentky do zoo, " vysvětlil ředitel ZOO Zlín Roman Horský. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Rusava" Parkoviště, která mají dohromady 504 míst, převzala zoo do své správy na základě rozhodnutí Rady města Zlína. "Až dosud tato městská parkoviště spravovaly Technické služby Zlín. Parkoviště ale využívají návštěvníci zoo, je tedy logičtější, když se o tyto plochy začne starat přímo zoologická zahrada. Bude tak mít možnost rychle reagovat na požadavky svých hostů," řekl náměstek primátora Bedřich Landsfeld, do jehož kompetencí zoo patří. ZOO Zlín- Lešná, koncipovaná jako zahrada kontinentů, je nejvíce navštěvovaným turistickým cílem na Moravě a patří do desítky nejoblíbenějších turistických cílů v České republice. V roce 2011 zlínská zoo zaznamenala návštěvnický rekord, kdy ji navštívilo přes 503 tisíce návštěvníků (503 322). Lepšího výsledku dosáhla pouze Pražská ZOo (1 371 797 návštěvníků). Autor článku: Honza Zbořil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-zlin-lesna
Lázně Teplice nad Bečvou Lázně
GPS poloha: 49°31'50.01"N 17°44'38.22"E
HISTORIE : Základ k lázním položil tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny minerální vody. V roce 1711 byla na levém břehu řeky Bečvy postavena první lázeňská budova v místě dnešního lázeňského sanatoria Bečva. Ve třicátých letech 20. století byly vědecky prokázány léčebné účinky zdejší unikátní minerální vody pro léčení srdečně-cévních onemocnění a začalo období velkého rozmachu lázní. SOUČASTNOST:
Lázně Teplice nad Bečvou TZ 763 představují v České republice špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech.
Můžet lázně navštívit i jako formou nedělního výletu. Procházka v Okolí Bečvy je kouzelná a za pěkného počasí lze se i ochladit v řece. Nebo se jen tak posadit na kolonádu a dát si teplý lázeňský oplatek nebo v kavárně dobrou kávu se zákuskem. Kdo bude chtít trochu aktivity může navštívit minigolfové hřiště nebo si zahrát tenis. Dají se taky navštívit Zbrašovské aragonitové jeskyně TZ 132 (viz samostatný článek ) nebo Hranická propast TZ 1275 - nejhlubší česká, ale i středoevropská propast, jejiž suchá část do níž lze nahlédnout má hloubku 69, 5 m. V zatopené části je měřením z roku 1995 potvrzena hloubka 205 m. A co by to byly za lázně, kdyby tu nebyly minerální prameny z kterých se můžete libovolně napít. Takže přeji příjemně prožitý víkend nebo wellnes pobyt. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-teplice-nad-becvou
Kvasice - zámecký park Zahrada
GPS poloha: 49°14'39.80"N 17°28'25.50"E
Poměrně rozsáhlá přírodní zahrada u kvasického zámku byla založena v polovině 19.století ve formě tehdy módního anglického parku. Ten vyplňuje přibližně lichoběžníkový prostor mezi hlavní silnicí, řekou Moravou, zámkem a kvasickým náměstím. Park je přístupný veřejnosti a návštěvník se zde může procházet po rekonstruovaných, vzorně vysypaných chodníčcích. V ústřední aleji se dá ve stínu Krásného stromoví relaxovat na nových lavičkách. Nejpozoruhodnějším přírodním objektem v parku je mohutný kmen ořešáku černého - obvod jeho kmene je totiž větší jak 6 metrů! Dalším velmi zajímavým objektem je pak dílo lidských rukou - kvasický zámek. Je sice veřejnosti nepřístupný, ale při procházce parkem na kvasické náměstí můžeme obdivovat alespoň jeho krásně opravenou klasicistní fasádu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Rusava" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kvasice-zamecky-park
Rusava - přehrada Přehrada
GPS poloha: 49°20'7.80"N 17°43'21.16"E
Menší přehrada na potoku Ráztoka v údolí nad Rusavou. Na pravém břehu stojí centrální budova, chaty a sociální zařízení bývalého letního tábora. Dnes zřejmě nevyužívané. V jedné z chatek nad hrází na jaře roku 2005 funguje bufet. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rusava-prehrada
Slušovice - přehrada Přehrada
GPS poloha: 49°16'19.42"N 17°48'7.09"E
Údolí řeky Dřevnice je asi 2 km od centra městečka Slušovice přehrazeno 27 m vysokou sypanou hrází, která zadržuje vody přehradního jezera, sloužícího jako zásobárna pitné vody pro celé Zlínsko. Přehrada byla vybudována v roce 1976. Z jejich technických údajů zjistíme, že hráz dosahuje délky asi 0.5 km a zadržuje přes 100 miliónů krychlových H2O. Šířka vod dosahuje nejvíce 700 metrové šíře a vzdutí vodní hladiny až po zbylé domy samoty Janůvky pod Kašavou dosahuje délky asi 3 km. Protože tato vodní nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, je zde pochopitelně koupání přísně zakázáno a kolem jejích vod je vyznačeno ochranné pásmo 1. stupně, kam je vstup přísně zakázán. Přístupna je ale koruna hráze z pravé strany směrem od Slušovic. Z ní se návštěvníkovi otevře překrásný výhled na rozsáhlou vodní plochu, lemovanou ze všech stran lesnatými valašskými vršky a kopečky. Dalekohledem se můžeme pokochat též pohledy na její zátočiny - připadáme si, jako bychom zrakem prozkoumávali pobřeží nějakého kanadského jezera - a v dálce vidíme malebný ostroh, jehož asi 12 m vysoké skalní útesy spadají kolmo do vodní hladiny. (Po této straně přehrady vede nad ochranným pásmem zpevněná lesní cesta, po které bychom se dostali do obce Kašava anebo přes vrch Nad Bařinami do Podkopné Lhoty. Turistické značení bychom tu ale hledali marně...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slusovice-prehrada
Zámecký park - Vizovice Zahrada
GPS poloha: 49°13'8.62"N 17°50'46.25"E
"Na koleji druhé pozor, na kolej druhou přijíždí osobní vlak z Vizovic!" Jistě tuhle proslavenou hlášku z filmu Kulový blesk znáte.... Ale Vizovice nerovná se jen slivovice. (Tím samozřejmě nechci případným zájemcům znemožnit ochutnávku tohoto posvátného valašského moku.) V městečku se nachází také státní zámek se skvostnými interiéry, které osloví hlavně ty z vás, kteří mají v oblibě rozevláté baroko. O zámku již byly popsány stohy papíru, méně známá je ale Zámecká zahrada, na jejíž prohlídku bych vás chtěl pozvat. Napřed několik strohých fakt: Zahrada vznikla při dokončení stavby zámku ve druhé třetině 18. století. Původně se skládala z francouzské zahrady - se sochařskou výzdobou od Ondřeje Schweigela - dále anglického parku se stráněmi a loukami a další, stromovové zahrady s rybníkem a oranžerií. Původní park měl rozlohu přes 11 ha. Na začátku 19. století pak byla zahrada přeměněna na přírodní park a její rozloha se zcvrkla na polovinu. Její ráz je ale ve velmi romantickém duchu... Návštěvník ocení zejména impozantní alej, která nás přivádí od zámku mezi svahy přírodního parku, v jejímž středobodu se nachází rybník, napájený kanálem z potoka Lutoninky. Není tu nouze o krásná zákoutí a mezi stromy jsou průhledy i na ojedinělé stromy solitéry ... Otevírací doba : denně od 7 _ 20 hod V zimě od 8.30 - 17 hod Vstup zdarma
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Rusava" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecky-park-vizovice
Poutní místo Hostýn Chrám
GPS poloha: 49°22'43.75"N 17°42'4.65"E
Hostýn je významné poutní místo v Hostýnských vrších. Nejvýznamějším objektem je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen byl posvěcen r. 1721, stavba byla dokončena r. 1748. Hostýnský chrám je barokně orientovaná jednolodní stavba centrální půdorysné dispozice elipsovitého tvaru. Hlavní loď je oválného půdorysu se západní vstupní částí, k níž se po bocích přimykají nakoso postavené hranolovité věže, původně ukončené barokními báněmi, dnes mají podobu čtyřbokého jehlanu. Dalším objektem je Sarkandrova kaple, Klášter, sochy Cyrila a Metoděje, socha svatého Antonína a svatého Ambrože. Další zajímavostí je Stará Křížová cesta a Jurkovičova Křížová cesta, která má 13 kapliček. Na západním svahu se nachází Vodní kaple. Dále je zde hřbitov. Na Hostýně se nachází také rozhledna, vedle níž je větrná turbína. Na Hostýn se dá dostat pěšky, na kole a autobusem. Pokud chcete jet autem, musíte mít povolení. Autor článku: bajkervm Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/poutni-misto-hostyn
Hostýn - nejznámější poutní místo Moravy Chrám
GPS poloha: 49°22'34.61"N 17°41'58.78"E
Poutní místo Svatý Hostýn na vrcholu stejnojmenné hory vévodí širokým rovinám Hané, silueta chrámu i blízké rozhledny a sousední větrné elektrárny na obzoru ojedinělá zdaleka viditelná z mnoha stran. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hostyn-nejznamejsi-poutni-misto-moravy
Hasičské muzeum Dřevohostice Muzeum
GPS poloha: 49°25'33.35"N 17°35'31.34"E
Podnět k vybudování hasičského muzea v Dřevohosticích přišel v roce 2004, kdy sbor dobrovolných hasičů v Dřevohosticích slavil 120 výročí založení v roce 1884. V květnu 2008 začaly probíhat demoliční práce v prostorách předzámčí dřevohostického zámku. Sbor dobrovolných hasičů odpracoval mnoho brigádnických hodin na zvelebení těchto prostor, které dříve sloužily jako prádelna a sušárna při ústavu sociální péče. Za vydatné podpory městyse Dřevohostice se podařilo hasičské muzeum dokončit v požadovaném termínu. Slavnostní otevření muzea proběhlo 29. 8. 2009 za účasti zástupců městyse Dřevohostice, OSH Přerov, HZS Přerov. V současné době v expozici muzea vystavují historickou hasičskou techniku SDH Vinary, SDH Hrabůvka, SDH Pohořelice, SDH Čechy, SDH Holešov, SDH Šišma, SDH Želátovice, SDH Oprostovice, SDH Dřevohostice, obec Svárov, Parnerský sbor ze Slovenské republiky DHZ Zlaté okr. Bardějov, pan Alois Vláčil z Olšan u Prostějova, SDH Buk, SDH Velký Újezd a HZS Olomouckého kraje. Jsou zde vystaveny historické dokumenty, hasičské přilby, koněspřežné, dvoukolové a přenosné hasičské stříkačky. V současné době je zprovozněna i nová část expozice s nejstarším exponátem koněspřežnou stříkačkou z roku 1842. © SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ DŘEVOHOSTICE Stálá otevírací doba byla započata v roce 2010, a to každou neděli v 9. 00, 11. 00, 13.00, 15. 00hod. Prohlídka trvá cca 2 hodiny včetně prohlídky zámku, výstav a výstupu na věž. Mimo tuto dobu po telefonické dohodě na čísle 725 136 619 – Martin Josiek, nebo 739 084 386 – Jiří Kasperlik, kastelán. Vstupné 40 Kč dospělí, děti 20 Kč.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Rusava" Autor článku: Simona Žalmánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hasicske-muzeum-drevohostice
Barokní kostel sv.Anny v Rajnochovicích Kostel
GPS poloha: 49°24'43.13"N 17°49'18.16"E
Turistu, procházejícího po červené značce přes obec Rajnochovice, dozajista překvapí stavba impozantního barokního kostela, kterou by tady - v hlubokém údolí Hostýnských vrchů - určitě nečekal. Na rozhraní bočního údolí s přítokem Juhyně a doliny zvané Polomsko tu stával od dávných časů starý osamělý dřevěný kostelík. Roku 1716 byla v jeho těsné blízkosti dokončena novostavba velice honosného chrámu, jejímž iniciátorem byl olomoucký kardinál Wolfgang a tento Chrám narození P.Marie a sv. Anny nechal vystavět podle plánů italského architekta G. P. Tancalla. Nově vzniklý kostel se stal architektonicky význačným barokním skvostem. Protože stojí na malém půdorysu a vypíná se do značné výše, připomíná svým tvarem katedrálu a jeho neobvyklé dvě řady oken nad sebou evokují spíše podobu zámku než církevního svatostánku. Navíc ke kostelu vede velmi široké schodiště, jehož strany zdobí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Nad vchodem do chrámu můžeme obdivovat sluneční hodiny a erb kardinála "stavitele". V interiéru pak na hlavním oltáři spatříme zajímavé sousoší sv.Anny a Panny Marie s malým Ježíškem - materiálem skulptur se stalo dřevo. Zároveň s kostelem tu nechal arcibiskup vystavět i malý zámeček, který byl později přestavěn na faru a místo se na dlouhý čas stalo oblíbenou letní rezidencí olomouckých biskupů. Teprve od r. 1721 bylo okolí chrámu zalidněno - své obydlí si zde na popud olomouckého biskupa vystavěl bača Rajnoch se svými šesti syny a ty se staly základem dnes velmi rozlehlé obce Rajnochovice, jejíž katastr je v rámci "Hostýnek" nejrozsáhlejší a rozkládá se hned v několika údolích. Na závěr nutno dodat, že ačkoliv se v minulosti obec proslavila svojí manufakturou na zdejší "rajnochovickou keramiku, " v současnosti mají Rajnochovice s nádherným přírodním okolím ryze rekreační charakter a je plná pohostinných ubytovacích zařízení, která slouží návštěvníkům v létě i v zimě. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/barokni-kostel-sv-anny-v-rajnochovicich
Svatý Hostýn - významné poutní místo Moravy Kostel
GPS poloha: 49°26'48.12"N 17°50'50.24"E
Svatý Hostýn – významné poutní místo Moravy.
Svatý Hostýn je viditelným již zdaleka.Zastavují se tu poutníci a jezdí sem aby načerpali sílu ve svém trápení a svých bolestech. Svatý Hostýn je po Velehradu nejznámějším památným poutním místem. Původní kapli, která zde kdysi stávala nechali postavit věrozvěsti Cyril a Metoděj v 9.století. Vrch Hostýna je vysoký 735 m. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven mezi lety 1721 – 1748. Autorem této stavby byl F.A z Rottálu, kterému patřilo bystřické panství. Dnešní jeho podoba vznikla různými úpravami začátkem 20.století.U kamenných schodů,po kterých se stoupá k bazilice je Vodní kaple, kde je několik pramenů. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svaty-hostyn-vyznamne-poutni-misto-moravy
Zvonice Dřevohostice Zvonice
GPS poloha: 49°25'37.96"N 17°35'18.13"E
Na vyvýšenině asi třicet kroků nad kostelem sv. Havla stojí pětipodlažní hranolovitá stavba renesanční bratrské zvonice. Je vysoká celkem 25 metrů, výška zdiva je 20 metrů. Síla kamenného zdiva nad úrovní terénu činí 135 centimetrů, síla zdiva v posledním, tedy ve zvonovém patře je 95 centimetrů. Věž je podle písemných pramenů vzpomínána již v roce 1521, kdy poddaní z vedlejší vesnice Nahošovic odmítli na stavbě věže robotovat. Původně měla věž renesanční atiku. Současný stav budovy pochází z roku 1581. Na věži byly původně zavěšeny čtyři zvony, které byly v období první i druhé světové války podle nařízení úřadů Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Rusava" „zrekvírovány“ - spuštěny dolů a odvezeny na výrobu zbraní (kanónů). Po druhé světové válce se podařilo zachránit dva zvony. Zvon „Maria“ pochází z roku 1721 a váží 685 kilogramů. Je z dílny významného zvonařského mistra - Antonína Behra z Olomouce. Malý zvon - umíráček“ je z roku 1921. Oba zvony jsou zavěšeny na mohutné dubové stolici z roku 1745. Zvonice měla od nepaměti sluneční hodiny. Pod věží se nacházela hrobka dřevohostických pánů bratrského vyznání. Kolem věže se v letech 1590 - 1640 rozprostíral českobratrský hřbitov, obehnaný cihelnou zídkou. Byli zde pochování poddaní bratrského vyznání, ale i významné osobnosti z řad českých bratří jako významný českobratrský biskup - Pavel Jessenius, který zemřel v nedalekém Bezuchově. © VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST ŽEROTÍN DŘEVOHOSTICE Autor článku: Simona Žalmánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zvonice-drevohostice
Farní kostel sv. Havla Dřevohostice Kostel
GPS poloha: 49°25'37.96"N 17°35'18.13"E
Farní kostel sv. Havla v Kostelní ulici je hodnotnou pozdně barokní církevní přestavbou z druhé poloviny 18. století, která vznikla z původního českobratrského sboru, vystavěného v letech 1570 1579. Na hřebenu střechy kostela je dosud vidět větrníček s písmeny JBA a rok 1579. Je nanejvýš pravděpodobné, že základní kámen ke stavbě bratrského sboru položil přerovský rodák a biskup Jednoty bratrské a myslitel - Jan Blahoslav Apterix - jak se psával. Vzácné oltářní obrazy jsou dílem vynikajícího jezuitského barokního malíře Ignáce Raaba (1715 – 1787) z poloviny 18. století. Nástropní obraz na klenbě nad hlavním oltářem představující sv. Havla, poustevníka v Bregenzi u Bodamského jezera ve Švýcarsku, je dílem významného akademického malíře, rodem z moravského slovácka, Jano Köhlera. Původní kostelní varhany se 16 rejstříky stavěl v roce 1784 známý mistr varhanář - Jan Vejmola z Brna. Jeho varhany byly opravovány v roce 1885. V roce 1949 za pana faráře Artura Pospíšila byly pořízeny nové varhany od firmy Rieger z Krnova, které souží dosud. Fara je původně bratrský dům, k němuž náleželo velké úrodné pole zvané Bratrsko. V čeledníku bratrského domu se nacházela nejstarší dřevohostická škola, která zde byla již před rokem 1561. Patřila k nejstarším bratrským školám na Moravě. Před farou stojí Mariánský sloup, pískovcová plastika s vzácně se vyskytujícím reliéfem Adama a Evy u rajského stromu. Je to hodnotná sochařská práce lidového umělce z roku 1768. © VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST ŽEROTÍN DŘEVOHOSTICE Autor článku: Simona Žalmánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/farni-kostel-sv-havla-drevohostice
Zlín - Městské divadlo Dům, budova
GPS poloha: 49°13'31.01"N 17°40'8.80"E
Historie zdejšího činoherního souboru sahá do r.1946, ve kterém byla odehrána první premiérová hra v budově dnešní Malé scény. Samozřejmě tyto malé prostory brzy přestaly vyhovovat náročnějším projektům a tak byl po dlouhém handrkování a dohadech přijat návrh architektů M. a K.Řepových a v roce 1960 se začalo s výstavbou nového divadla. Pod názvem Divadlo pracujících byl nový stánek Thálie slavnostně otevřen v listopadu r. 1967 a za premiéru byl zvolena hra Jánošík od Mahena. V nové a velice prostorné budově pak vznikla i další menší scéna, známá pod názvem Divadélko v klubu. (Po "sametové" revoluci byl změněn název kulturního stánku na Městské divadlo Zlín. ) Zlínské divadlo patří obsahem svého repertoáru k těm nejprogresivnějším scénám v naší republice. Dokazují to velmi vysoká ocenění od odborné kritiky, zdejší hry se ale líbí především divákům. Na půdě divadla se setkávají jak čeští, tak i polští a slovenští herci a dramaturgové. Kromě vlastních her divadlo pořádá i ples. Další jeho náplní je množství akcí, věnovaných dětem. V proskleném vstupním interiéru je umístěna výstavní galerie. Kromě jiných aktivit je nutno vyzdvihnout hlavně pořádání festivalu Setkání - Stretnutie, na kterém může divák shlédnout přehlídku tvorby českých a slovenských divadel. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Rusava" Repertoár Městského divadla Zlín je velmi široký: od muzikálů přes komedie a dramata až ke komorním hrám. Díky svým původním, novým a vysoce objevným představením se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách pomyslného žebříčku divadel České republiky. Práce zdejšího souboru také byla po zásluze oceněna už třemi Cenami Thálie a mnoha cenami od diváků. Dalších velikých úspěchů místní herci dosáhli při hostování na festivalech, konaných v okolních státech a jejich herecké umění bylo oceněno hlavně na Slovensku a v Polsku, ale také v Rakousku a Německu. (Městské divadlo se nachází v těsné blízkosti jedné z nejrušnějších zlínských křižovatek a to na nároží Třídy Tomáše Bati a Osvoboditelů.) | Informace ke článku čerpány ze stránek Zpravodaje města Zlína|. Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlin-mestske-divadlo
Kostel P. Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně Kostel
GPS poloha: 49°13'59.66"N 17°39'50.33"E
Architektonicky hodnotnou stavbu nejmladšího zlínského kostela najdete na největším zlínském sídlišti - na Jižních svazích. Chrám P. Marie je "strategicky" umístěn asi v polovině sídliště na táhlém návrší hned vedle hlavní dopravní tepny - ulice Okružní, a tím pádem je dobře viditelný z většiny míst nejen na Jižních svazích, ale i dole z města. Slavnostní výkop jeho základů se uskutečnil poslední den ledna roku 2000 a na jaře 2003 se zbrusu nový křesťanský svatostánek dočkal i vysvěcení. Hlavní a nepřehlédnutelnou dominantou stavby je jeho vysoká a štíhlá bílá věž se třemi zvony. Vlastní chrámová loď - taktéž bílé barvy, je oblopena z obou stran červenými budovami a celý komplex při pohledu od silnice tak má znázorňovat otevřenou náruč nejen věřícím návštěvníkům. Chrám s velmi moderní výzdobou interiéru s valašskými a jinými motivy nabízí k sezení na 350 míst. V obou červených traktech pak najdeme kromě mnoha dalších prostor například společenský sál, učebny a klubovny Salesiánů. Stavba kostela díky svému slohu bez problémů "zapadla" mezi ostatní budovy sídliště a za těch pár let, co tu stojí, se i ona stala - spolu s oběma Segmenty, neodmyslitelnou součástí Jižních svahů. (Totéž platí i o "Festivalu pod věží." Koná se na těchto místech jednou za rok na podzim a soutěží zde zpěváci a kapely, které hrají moderní hudební styly s církevními texty. Vloni měla tato akce už několikátou reprízu...) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-p-marie-pomocnice-krestanu-ve-zline
Hrad Lukov - rozcestí Rozcestí
GPS poloha: 49°18'10.84"N 17°44'28.54"E
Rozcestník se nachází přímo na hradě Lukově, lépe řečeno v tzv. Dolním hradě, na mohutném stromě před hradním mostem vedoucím na Horní hrad (to je ta pravá zřícenina). Vede odsud červená značka do Štípy a Zlína, opačným směrem pak přes Držkovou na Tesák. Současně tudy vede zeleně značená Naučná stezka Lukov po předhůří Hostýnských vrchů. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-lukov-rozcesti
Helfštýn - rozcestník Rozcestí
GPS poloha: 49°30'45.83"N 17°37'24.38"E
Turistikcé rozcestí u hradu Helfštýn je na červené turistické značce, která spojuje Lipník nad Bečvou a Hranice (na Moravě). Pokud necháte auto v Týně nad Bečvou, tak půjdete odtud na hrad právě po červené značce.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Rusava" Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/helfstyn-rozcestnik
Císařská cesta Rozcestí
GPS poloha: 49°22'58.44"N 17°41'46.07"E
Rozcestí lesních cest na úpatí Svatého Hostýna. Červená, modrá a žlutá značka vedoucí od Bystřice pod Hostýnem - Lázní se zde rozděluje. Červená s modrou spolu ještě 500m pokračují na rozcestí Pod Vodní kaplí kde červená uhýbá na Hostýn, zatímco modrá pokračuje k rozcestí Pod valy a na Skalný. Žlutá zde odbočuje k hotelu do osady Říka. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cisarska-cesta
Horolezecká stěna - Zlín Ostatní
GPS poloha: 49°13'49.98"N 17°39'13.18"E
V loňském roce se konečně i zlínští horolezci po dlouhých letech dočkali své vlastní umělé horolezecké stěny. Základní kámen byl položen 19.10.2010 a než se rok sešel s rokem, vznikl poblíž zastávky MHD Pod Babou zbrusu nový objekt, který umožňuje zdolávání 16 metrů vysoké stěny. Početná zlínská horolezecká populace - (více jak 120 členů v oddíle) je nadmíru potěšena, protože odpadlo nekonečné dojíždění k nejbližším dostupným stěnám v okolí. Stavba spolykala 16.5 miliónu korun. Její součástí je kromě sprch a šaten pro lezce také prodejna postelí a zdravotních matrací, v přízemí objektu slouží k občerstvení bar. Ten je už teď - po nepříliš dlouhém provozu, proslulý velmi dobrou kávou, a k zakousnutí se taky nějaká ta dobrota najde. Horolezecká stěna Verticon by měla zájemcům o lezení sloužit po 7 dní v týdnu v době od 10 - 22 hodin, v létě bude její provoz pochopitelně omezen. Kromě horolezců má být využívána taky k nácvikům hasičů a policistů, přístup sem budou mít i školáci. (K článku čerpány informace ze pravodaje města Zlína). Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horolezecka-stena-zlin
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15
