Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu
Základy intenzivní péče
Téma
Výživa v intenzivní péči
Název kapitoly
Výživa
Autor - autoři
Mgr. Hana Pokorná
Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole " Jíme proto, abychom žili, nežijeme proto, abychom jedli." V této části studijní opory se seznámíte s ošetřovatelskou péčí v oblasti výživy. Zopakujete si význam výživy, seznámíte se s dietoterapií, klinickou výživou, enterální a parenterální výživou, anamnézou v oblasti stravování.
2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly Po prostudování této kapitoly a doporučené literatury, diskuzi ve skupině a nácviku v praktické učebně student/ka: Definuje pojmy výživa, dietoterapie, malnutrice, obezita Bude umět orientačně zhodnotit stav výživy Definuje správné složení potravy a jeho význam, zná základní složky potravy Jmenuje diety zařazené v dietním systému, vybere vhodnou dietu pro nemocného s určenou chorobou Zdůvodní význam pitného režimu Objasní zásady podávání jídla nemocným Demonstruje podávání stravy pacientům s různým stupněm soběstačnosti 3. Vlastní obsah kapitoly – text, možno doplnit odkazem na externí zdroje - video, foto, tabulky, animace, schémata, prezentace
Výživa = souhrn všech interakcí mezi požitou stravou a organismem. Adekvátní příjem potravy se skládá z vyváženého množství základních živin: vody, sacharidů, bílkovin, tuků, minerálů a vitamínů. Množství energie, kterou živiny zásobují tělo, je jejich energetický obsah. Výživa zajišťuje živiny nutné pro růst a obnovu tkání, pohyb, fyzickou i psychickou práci, imunitní systém. Je spojena s emocemi, pocity uspokojení, zahrnuje trávení, vstřebávání, transport, metabolismus a skladování živin. Je ovlivněna řadou faktorů: Biologické – zdravotní stav člověka, medikace Psychické – poruchy příjmu potravy, psychická onemocnění, časová tíseň, stres Sociálně kulturní – zvyky a obyčeje, náboženství, etnikum, ekonomická situace rodiny, vliv médií Životní prostředí – klimatické podmínky, znečištění životního prostředí
Vyváženost stravy dobře demonstruje potravinová pyramida:
Význam výživy Udržování života - podporování a zvyšování jeho kvality Zdraví
Růst - významná úloha u dětí a mládeže, u dospělé populace přichází v úvahu nepřetržitá obnova tkání a regenerace po operacích Reprodukce - tvorba pohlavních buněk, růst a vývin plodu v těle matky, kojení dětí Tvorba energie Aktivita - umožnění veškerých životních a pracovních funkcí
Cílem výživy je: vytvořit nutriční předpoklady pro fyziologický růst a vývoj a předejít nutričním deficitům příznivě ovlivnit metabolismus i hormonální prostředí tak, aby nedocházelo k přetíženi metabolicky důležitých orgánů či systému, což by vedlo k progresi jejich dysfunkce udržet procesy, které vytvářejí efektivním způsobem energii zabránit katabolismu bílkovin udržet funkci CNS, imunitního systému, trávicího systému, jater, ledvin, … snížit produkci zánětlivých (prostaglandinů, leukotrienů) a tím ovlivnit zánětlivé reakce organismu i reaktivitu imunitního systému snížit postižení kapilárního endotelu
Klinická výživa = způsob výživy v nemocnici, tj. dietoterapie, enterální (perorální, sondou) a parenterální výživa. Jednotlivé složky se vzájemně prolínají a doplňují.
Malnutrice = stav zhoršené výživy ve smyslu nedostatku některé nebo všech složek výživy. Nedostatek energie. Rizikové skupiny: •
staří pacienti 80%
•
nemocní s chronickými respiračními chorobami 45%
•
nemocní se zánětlivým střevním onemocněním
•
nemocní s nádorovým onemocněním
•
nemocní v kritickém stavu 65%
85%
80%
Obezita = stav zhoršené výživy ve smyslu nadbytku příjmu energie nad výdejem, hromadění tukových zásob v těle.
Základní složky výživy Makronutrienty o Sacharidy o Bílkoviny o Tuky Mikronutrienty o Vitaminy o Minerály Voda jsou nezbytné pro uchování a funkci buněčných struktur - nedostatek dochází velmi rychle k vyčerpání rezerv, nastává „autokanibalizace“ vlastních tkání, jež vede postupně spolu se základním onemocněním k rozvoji multiorgánového selhání.
Posouzení stavu výživy: vždy při přijetí nemocného do nemocnice a dále v intervalech dle jeho stavu, zvyklosti pracoviště. Ošetřovatelská anamnéza - stravovací návyky, oblíbená a neoblíbená jídla, alergie, pitný režim, soběstačnost, stravovací potíže, problémy se zajištěním surovin a potravin, klinické příznaky (poruchy vyprazdňování, pocity hladu, žízně). Fyzikální vyšetření – klinické příznaky celkově – stav kůže, sliznic, otoky, výška, váha, výpočet BMI, užití percentilových grafů Sledování příjmu potravy a tekutin Pečlivá dokumentace vč.všech použitých skórovacích systémů a škál
Podrobněji pak vyšetření: 1. klinické - malnutrice způsobena snížením příjmu potravy (poruchou digesce a resorbce), zvýšenou energetickou potřebou nebo kombinací obou příčin o anorexie
o dysfagie o průjem o nauzea, zvracení o změna charakteru stravy (tekutá, kašovitá, odpor k masu a tučným jídlům) o stupeň stresu (hematologická a onkologická onemocnění, aktinoterapie a chemoterapie, trauma, infekce, bolest, steroidy) 2. antropometrické o Tělesná hmotnost o Body mass index o Funkční testy o Tloušťka kožní řasy a měření obvodu svalstva paže (OSP)
OSP = obvod paže (cm) - (0,314 x kožní řasa nad m. triceps (mm)
3. biochemické o Albumin - proteiny o Prealbumin (hladina < 0,2 g/l, poločas 16 hodin, váže thyroxin) je senzitivní marker nutričního stavu vhodný k diagnostice i nutriční intervenci o Transferin (poločas 8–9 dní) je další protein syntetizovaný v játrech o Cholinesteráza (poločas 24 hodin) – pokles naznačuje katabolizmus o plazmatická a močová koncetrace urey 4. hematologické 5. imunologické 6. měření energetického výdeje
Bazální metabolismus = je energie nutná k udržení základních životních funkcí organizmu za standardních podmínek (2000 kcal nebo cca 9500 KJ). Převažuje-li příjem nad výdejem, nastává pozitivní energetická bilance, jejímž důsledkem je obezita. Faktory ovlivňující bazální metabolismus: Aktivita – svalová práce – nejdůležitější Teplota – stimuluje látkovou přeměnu (o 10°C zrychluje metabolismus o 14 %) Pohlaví – mužské pohlavní hormony zvyšují BM, u Ž je o 5 – 10 % nižší
Dynamický účinek potravy – po požití B dochází ke zvýšení metabolismu o 30 %, u C a T o 5 – 10 % Hormony – štítné žlázy – zrychlují metabolismus Trávení – stimuluje látkovou přeměnu
Malá kalorie = množství tepla potřebného ke zvýšení teploty 1g vody o 1°C Velká kalorie = množství tepla potřebného ke zvýšení teploty 1 kg vody o 1°C Joule, kilojoule - hodnotu získáme vynásobením kcal koeficientem 4,1868
Rovnice Hartuse –Benedicta: ŽENY:
BM/ZEP = 655 + 9,6xH + 1,8xV – 4,7xR x KF = kcal/den
MUŽI:
BM/ZEP = 666 + 13,8xH + 5,0xV – 6,8xR x KF
H (hmotnost), V (výška), R (věk), KF (katabolický faktor), ZEP (základní energetická potřeba) Doporučený poměr základních živin % CEP
Děti do ½ roku
Děti do 3 let
Dospělí
Bílkoviny
8 - 10
10 - 12
12 - 15
Tuky
40 – 50
35 – 40
25 – 30
Cukry
40 – 52
48 – 55
55 – 65
Dietoterapie = léčebná výživa Zdravý člověk má přijímat potravu, v níž jsou všechny složky zastoupeny rovnoměrně Nemocní lidé mají naopak upravenou stravu tak, aby v ní byly podle potřeby některé složky potravy zvýšeny, jiné omezeny nebo po určitou dobu vynechány Strava upravená podle stavu nemocného se nazývá DIETA
Dietní stravování má při léčení stejný význam jako jiné složky léčby a proto má být dietní strava ordinována individuálně pro každého nemocného dle jeho stavu Neoddělitelná součást komplexní léčby, v řadě případů hlavní složkou terapie
Dieta musí odpovídat těmto požadavkům: mít vyhovující energetickou hodnotu; mít odpovídající biologickou hodnotu tj. správný poměr jednotlivých živin se zřetelem na charakter onemocnění; být nezávadná z mikrobiologického a hygienického hlediska; být chutná a esteticky upravená; pokud musí nemocný dlouhodobě dodržovat dietu, snažíme se zajistit co nejpestřejší jídelníček; význam jako složka léčby a proto má být dietní strava ordinována individuálně pro každého nemocného dle jeho stavu.
Příznivé účinky diety Zásah do celého organismu, látkové přeměny a nervových i humorálních regulací (např.u DM) Vyřazení té složky potravy, které organismus není schopen metabolizovat nebo vyloučit (lepek u celiakie, fenylalanin u fenylketonurie) Šetření postiženého orgánu – choroby GIT Energeticky vydatná strava s dostatkem vitaminů, minerálů a bílkovin u nemocí, kde je jejich zvýšená potřeba, v rekonvalescenci
Dietní systém Je specifický pro každé zdravotnické zařízení, je zpracováván odborníky (nutriční terapeuti, dietologové) Určuje způsob značení diet, jejich nutriční složení i postupy pro přípravu stravy Prochází aktualizacemi v návaznosti na pokroky medicíny, léčebné postupy, rozvoj moderních technologií a sortimentu potravin a především poznání v oblastech výživy V ČR je vytvořeno národní doporučení (dříve platná norma)
Diety základní 0-13 0 - tekutá dieta - používá se krátkodobě po operacích v ústech a na trávicím ústrojí, mechanicky nejšetrnější 1 - kašovitá dieta - používá se po operacích na trávicím ústrojí, akutních onemocněních GIT, při změnách v dutině ústní. 2 - šetřící dieta – u dlouhodobých onemocnění GIT a po infarktu myokardu 3 - racionální dieta – běžná strava odpovídající základním výživovým doporučením 4 - dieta s omezením tuků – po odeznění akutních stadií onemocnění žlučníku, jater a pankreatu 5 - dieta bílkovinná bezezbytková - používá se po akutních průjmech, při střevních onemocněních - kolitidy, enteritidy 6 - dieta nízkobílkovinná - podávána při onemocnění ledvin 8 - dieta redukční – při obezitě 9 - dieta diabetická - u pacienta s diabetem mellitem, obsahuje druhou večeři 10 - dieta neslaná, šetřící – dieta č.2 v neslaném provedení, používá se u pacientů s onemocněním srdce a cév 11 - dieta výživná - předepisována u pacientů s oslabenou imunitou po infekčních chorobách, po ozařování, po operacích, měla by vést ke zvýšení váhy pacienta 12 - strava batolat - strava, která je vhodná pro děti od 1 do 3let věku 13 - strava větších dětí - strava, která je vhodná pro děti od 3 do 6 let věku, resp. S hmotností 16-22 kg. Diety speciální 0S - čajová dieta - čaj je podáván po lžičkách 4S - dieta s přísným omezením tuků - předepisuje se u akutního zánětu žlučníku, při akutním stádiu infekční žloutenky a u onemocnění slinivky břišní 9S - dieta diabetická šetřící - předepisována diabetikům, kteří trpí onemocněním zažívacího ústrojí 13S – strava dětí 7-10 let – nutriční hodnota je stanovena pro děti s hmotnostním rozpětím 22-32 kg, pokud nemají jiná stravovací omezení
Standardizované dietní postupy S/P dieta pankreatická - předepisované při zánětech slinivky břišní S20 - S35 - speciální diety nízkobílkovinné - podávány při selhávání ledvin S/BLP - dieta bezlepková - podávána při onemocnění tenkého střeva (celiakální sprue) S/BZP - dieta bezpurínová - podávána při onemocnění ledvin S/Fenyl – dieta při fenylketonurii G3 – dieta geriatrická – podporuje chuť k jídlu u geriatrických pacientů Diety individuálně připravované Diagnostické diety
Enterální a parenterální výživa jsou neodmyslitelnou součástí péče o nemocné, kteří nejsou schopni z nejrůznějších příčin: komplikované pooperační stavy závažná onemocnění GIT polytraumata septické stavy popáleniny jaterní či ledvinné selhání onkologické onemocnění onemocnění CNS být dostatečně živeni přirozenou cestou, přičemž se nemocní na začátku léčby nachází na různém stupni nutrice. Rozsah nutriční podpory je podmíněn: funkce trávicího ústrojí primární nutriční stav pacienta základní onemocnění (rozsah a závažnost) doba předpokládaného návratu k perorálnímu příjmu potravy technické vybavení pracoviště
Sledování během nutriční podpory Fyziologické funkce - teplota, puls, TK, respirace Vodní a energetická bilance - bilance tekutin Dusíková bilance - Kalorie Laboratorní hodnoty (ABR, iontogram,
glykémie /zpočátku minimálně po
4 hodinách/, urea, KO, JT, hemokoagulace,…) Vzhled kůže a sliznic (otoky, suchost sliznic, turgor kůže) Příznaky nesnášenlivosti (kopřivka,…) Hmotnost
Časový harmonogram kontrolních vyšetření Denně: bilance tekutin, bilance přívodu živin, glykémie, cukr v moči, urea, elektrolyty kreatinin Týdně: Ko, koagulace, jaterní testy, Mg, Ca, P, hmotnost Dle indikace: o Zn, kyselina močová o Osmolalita moči o Osmolalita séra
4. Shrnutí kapitoly V této kapitole jste se seznámili se významem výživy pro lidský organismus, způsobem monitorace nutričního stavu jedince. Zopakovali jste si dietní systém používaný v České republice.
5. Evaluační a autoevaluační a aktivizační prvky dle charakteru obsahu kapitoly - krátké úkoly, - dlouhé úkoly, otázky k zamyšlení Jaké znáte alternativní způsoby stravování, jaké jsou jejich výhody a jaká skrývají rizika? Co ovlivňuje děti ve stravování?
6. Pojmy k zapamatování výživa; vyvážená strava; malnutrice; obezita; dietoterapie; enterální výživa; parenterální výživa; 7. Literatura Kapounová, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči 1.vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 352s. ISBN 978-80-247-1830-9, s. 45-71. Kelnarová, J. a kol. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1.ročník Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 240s. ISBN 978-80-247-2830-8, s.171-190. Mikšová, Z., Froňková, M., Zajíčková, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I Praha: Grada Publishing a.s., 2006., 248s. ISBN 80-247-1442-6, s.11-31 Richards, A., Edwards, S. Repetitorium pro zdravotní sestry Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 376s. ISBN 80-247-0932-5, s.141-148. Vytejčková, R. a kol. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I Obecná část.Praha: Grada Publishing, 2011, 232s., ISBN 978-80-247-3419-4,s.168-192 Workman, B.A., Bennett, C.L. Klíčové dovednosti sester Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 260s. ISBN 80-247-1714-X, s.169-184. Schmelzer, S.C., Bare, B.G., Hinkle, J.L., Cheever, K.H. Brunner and Suddarth´s Textbook of Medical-Surgical Nursing, 12th Edition, Wolters Kluwer Health/ Lippincott Williams and Wilkins, 2010. 1113p, ISBN13: 978-1-60831-088-3, p.976-1113. Perry, A.G., Potter, P.A. Clinical Nursing Skills and Techniques, 7th Edition, St.Louis, Missouri, USA: Elsevier Mosby, 2010. 1276p. ISBN 978-0-323-05289-4, p.802-859, 914921. Perry, A.G., Potter, P.A. Clinical Nursing Skills and Techniques, 6th Edition, St.Louis, Missouri, USA: Elsevier Mosby, 2006. 1611p. ISBN 0-323-02839-X, p.983-1066, 11361143.
Elkin, M.K, Perry, A.G., Potter, P.A. Nursing Interventions and Clinical Skills, 4th Edition, St.Louis, Missouri, USA: Elsevier Mosby, 2007. 1611p. ISBN 978-0-323-04458-5, p.160175, 691-720. Smith, S.F., Duell, D.J., Martin, B.C. Clinical Nursing Skills, Basic to Advanced Skills, 7th. Edition, New Jersey: Pearson Education, Inc., 2008, 1457s., ISBN 13: 978-0-13-242497-4, ISBN 10: 0-13-242497-5.
