Vybrané informační zdroje k tématům kapitoly A Základní charakteristika Hlavní město Praha Portál hlavního města Prahy
www.praha.eu
Magistrát hl. m. Prahy
http://magistrat.praha.eu http://magistrat.praha-mesto.cz
Útvar rozvoje hl. m. Prahy
www.urm.cz
Český statistický úřad (ČSÚ)
www.czso.cz, www.praha.czso.cz
• Statistická ročenka ČR (roční periodicita) • NUMERI PRAGENSES – Statistická ročenka hl. m. Prahy (roční periodicita)
Životní prostředí v Praze ENVIS – Informační servis o životním prostředí hl. m. Prahy (komplexní informace, vč. publikací o ŽP)
http://envis.praha-mesto.cz
PREMIS – Pražský ekologický a monitorovací systém (monitoring kvality ovzduší, hydrologie, varování, meteorologie, radiační monitoring aj.)
www.premis.cz
Atlas životního prostředí v Praze (témata Ovzduší, Voda, Krajina, Hluk, Odpady, Doprava aj.)
www.premis.cz/atlaszp www.wmap.cz/atlaszp
Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy (Ovzduší, Hluk, Krajina, Zeleň – ve 24 MČ)
http://envis4.praha.eu www.premis.cz/envis4
Další informační zdroje jsou uvedeny v kapitole F.
SHRNUTÍ
A1
A1 SHRNUTÍ Praha je hlavním městem České republiky a zároveň jejím městem největším svojí rozlohou (496 km2) a počtem obyvatel (1,25 mil. obyvatel v roce 2009). Z hlediska kvality prostředí musí Praha řešit obdobné otázky jako jiná velká města ve světě. Jedná se především o vliv automobilové dopravy, hospodaření s vodou a energiemi, nakládání s odpady, ale také udržitelné využívání území, péči o čistotu, zeleň a cenné přírodní lokality na území města. Ve svém Strategickém plánu Praha deklaruje záměr: „Dosáhnout kvalitního přírodního a urbánního prostředí při respektování principů udržitelného rozvoje. Usiluje o podstatné snížení současné ekologické zátěže a o dosažení rovnováhy mezi sídelními strukturami a krajinou tak, aby se stala městem čistým, zdravým a harmonickým.“ V posledních letech se v Praze podařilo úspěšně vyřešit řadu problémů, kterými bylo prostředí města zatíženo z minulých desetiletí, převážně z éry předchozího režimu. Jiné problémy jsou naopak výzvou k novým opatřením. Ovzduší V Praze došlo v posledních 20 letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává zejména negativní vliv automobilové dopravy. Neuspokojivý je vývoj u emisí polycyklických aromatických uhlovodíků, kde se stále, zejména v okrajových částech města, projevuje negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva. Z hlediska emisí z dopravy je nárůst dopravní zátěže částečně kompenzován modernizací vozového parku. Pozitivní vliv má i postupující výstavba nadřazeného komunikačního systému, byť její tempo není příliš uspokojivé. Nadále je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy. Výše uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že v posledních letech došlo k podstatnému zlepšení kvality ovzduší na území města. Na tento trend měly pozitivní vliv rovněž relativně dobré rozptylové podmínky. Zatímco v roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na 4 z 15 pražských monitorovacích stanic, v letech 2008 a 2009 již nedošlo k překročení tohoto limitu ani na jedné stanici. V roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na šesti stanicích, v roce 2009 již jen na dvou stanicích (2008 na třech). V daném období značně poklesly naměřené hodnoty koncentrací obou těchto látek prakticky na všech stanicích, lze tedy hovořit o jevu celoplošném. Podobný vývoj byl zaznamenán i u limitu průměrných denních koncentrací PM10. Podíl plochy města, na kterém je překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší, se do roku 2006 pohyboval nad 90 %. V roce 2008, a podle předběžného hodnocení i v roce 2009, to však bylo již méně než 8 %. Voda Kvalita vody v povrchových tocích se rovněž výrazně zlepšila. Pro většinu sledovaných skupin ukazatelů je voda klasifikována prvními třemi z pětistupňové hodnotící škály, tedy jako voda neznečištěná či mírně až středně znečištěná (spíše v případě drobných vodních toků). Vyšší hodnoty znečištění jsou registrovány u některých obecných, fyzikálních a chemických ukazatelů (např. organický uhlík, vodivost, chemická spotřeba kyslíku a celkový fosfor). Zásobování obyvatel pitnou vodou je dlouhodobě na vysoké úrovni. Cenným zdrojem vody pro Prahu je vodárna Želivka, z níž je voda do Prahy přiváděna unikátním 52 km dlouhým štolovým přivaděčem. Z celkového objemu 123 mil. m3 pitné vody vyrobené v roce 2009 bylo zhruba 74 % pokryto právě z vodního zdroje Želivka. Na veřejnou vodovodní síť jsou napojeny všechny domácnosti, daří se efektivní hospodaření s vodou. Snižuje se specifická spotřeba vody (v roce 2009 činila 114 l na osobu za den). Jsou úspěšně snižovány dříve kritické ztráty vody úniky ze sítě (ze 46 % v roce 1996 klesly na cca 21 % v roce 2009). Kvalita pitné vody je pravidelně kontrolována a vyhovuje přísným limitům. Na systém kanalizační sítě je napojeno cca 99 % domácností. Za rok 2009 bylo čištěno 123 mil. m3 odpadních vod. Z toho 93,5 % na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), zbývající na pobočných čistírnách v okrajových částech města. Objem znečišťujících látek, které jsou vypouštěny do povrchových vod, vyhovuje stanoveným limitům a průběžně je snižován. Připravuje se modernizace ÚČOV. Od roku 2005 je zajištěna protipovodňová ochrana centra města. Intenzivní výstavba protipovodňové ochrany na území města nadále pokračuje, v roce 2009 probíhala v lokalitách Zbraslav, Radotín a Troja. Po dokonPRAHA – Životní prostředí 2009
9
A1
SHRNUTÍ
čení (předpoklad 2012) bude Praha chráněna proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni přepočtené hladiny povodně z roku 2002 s rezervou +30 cm, s výjimkou Zbraslavi, jejíž ochrana je navržena na povodeň stoletou se stejnou rezervou. Krajina a zeleň Bilance ploch podle evidence ČÚZK dokumentuje průběžný mírný nárůst zastavěných ploch převážně na úkor zemědělské půdy (1,6 % z celkové rozlohy města od roku 1990). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití zanedbaných zdevastovaných ploch a objektů (tzv. „brownfields“). Na území Prahy se nachází řada cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona a je jim ze strany města věnována zvýšená péče. V roce 2009 došlo k jejich rozšíření. Ke konci roku 2009 bylo evidováno 90 maloplošných zvláště chráněných území, které zaujímají cca 4,4 % z celkové rozlohy města (přibylo území přírodní památky Prameniště Blatovského potoka). Na území města se nachází také 12 evropsky významných lokalit zařazených do systému Natura 2000. Dále 11 přírodních parků, 25 významných krajinných prvků a 190 chráněných památných stromů. Město se systematicky věnuje péči o krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, naopak přibývalo. Celková výměra zahrad a parků v majetku města činí více než 2600 ha. V pražských stromořadích se nachází přibližně 26 000 stromů. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 vysazeno více než 3210 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 166 ha (o 3,4 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace. Odpady Cílená pozornost je věnována i problematice odpadového hospodářství. Přestože je v Praze evidován nárůst produkce odpadů související především s rostoucí stavební činností (6,1 mil. tun v roce 2009, 5,2 mil. tun v roce 2008), daří se úspěšně navyšovat využívání odpadů před jejich konečným skládkováním. Z celkové produkce odpadu bylo v roce 2009 podílově využito 53 % odpadu, z toho energeticky využito 3,6 %, dále 61 % bylo použito na terénní úpravy a 23 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním bylo sníženo na cca 3 %. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkového podílu nakládání s odpady. V roce 2009 bylo vyprodukováno 383 tis. tun komunálního odpadu od občanů (tj. cca 308 kg na obyvatele, proti roku 2008 nárůst 6,2 %). Pokračuje úspěšný rozvoj komplexního systému nakládání s komunálními odpady. Podíl využitého odpadu činil v roce 2009 již 80 %, energetické využití představovalo 50 %. Narůstá dlouhodobě objem vytříditelných složek odpadu, zejména papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (cca 61 tis. tun v roce 2009 včetně bioodpadu, meziroční nárůst cca 4 %). Je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu a narůstá množství zpětně odebraných výrobků, zejména vyřazených elektrozařízení (cca 2927 tun). Roste počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (12 v roce 2009, oproti 9 v roce 2005) i počet stanovišť tříděného sběru odpadů (3224 sběrných míst a sběrné nádoby v 1060 objektech). Významné místo v rámci systému zaujímá také sběr bioodpadu (sezonní prostřednictvím VOK, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 - Malešicích) a sběr objemného odpadu, prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavených v ulicích na území hl. m. Prahy. Hluk Závažným problémem města zůstává hluk ve venkovním prostředí. Zcela převažujícím zdrojem hluku je automobilová doprava. Podle výpočtů realizovaných v rámci hlukových map je 87 % populace zatížené denním hlukem L(den) nad 55 dB, obdobně 85 % populace je zatížené nočním hlukem L(noc) nad 45 dB. Na základě hlukových map jsou identifikována kritická místa, jimž je věnována prioritní pozornost v plánování a realizaci protihlukových opatření. Doprava Doprava je faktorem výrazně ovlivňujícím kvalitu prostředí v Praze. Požadavky na zajištění mobility jsou vyvažovány úsilím o minimalizaci negativních dopadů, zejména narůstající individuální automobilové dopravy. V rámci udržitelného rozvoje dopravy město rozvíjí hromadnou dopravu, usiluje o dobudování okruhu,
10
PRAHA – Životní prostředí 2009
SHRNUTÍ
A1
podporuje snižování spotřeby paliv a energie v dopravě, snižuje dopady na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž (včetně využití vozidel na CNG a podpory elektromobility), minimalizuje zábory dalších ploch pro dopravní účely, podporuje cyklistickou a pěší dopravu i zdravý životní styl. Priorita rozvoje hromadné dopravy je jedním z pilířů zásad dopravní politiky města. V Praze a okolí je hromadná doprava zajišťována systémem Pražské integrované dopravy (PID), který zahrnuje metro, tramvaje, městské a příměstské autobusy, železnici, dále i lanovku na Petřín a přívozy. Systém městské hromadné dopravy v Praze patří ke špičkovým ve světovém měřítku. V roce 2009 bylo systému PID přepraveno zhruba 1,3 mld. cestujících (nejvíce metrem 45 %). Pokračovalo budování cyklistické infrastruktury včetně značení cyklotras podle koncepce z roku 2003 a nového systému celoměstských cyklotras z roku 2006. Ke konci roku 2009 bylo vyznačeno směrovým značením celkem cca 346 km cyklotras, z celé sítě cyklistických komunikací mělo více než 200 km charakter chráněných tras a cca 44 km využívalo integrační opatření. Podíl cyklistické dopravy činil cca 1,8 % se zřetelným růstovým trendem, stanovený cíl je dosáhnout minimálně 5 % do roku 2020. Energetika Praha řeší v rámci udržitelného rozvoje města i oblast hospodaření s energiemi. V souladu s energetickou koncepcí město realizuje četné aktivity v oblasti úspor energií. Na základě energetických auditů jsou prováděna opatření s cílem snížit energetickou náročnost budov, především budov vlastněných a užívaných městem (úřady, školy, sociální ústavy). Ke konci roku 2009 bylo zrealizováno 392 opatření ve výši 1,5 mld. Kč (významnou část finančních prostředků získává město z fondů EU, především z OPŽP). Realizací zateplování budov jsou dosahovány úspory energie ve výši až 50 %. Pokračuje také dotační program Čistá energie Praha na podporu přeměny topných systémů na ekologická média a využití obnovitelných zdrojů v bytových objektech (v roce 2009 vyplaceno 12 mil. Kč). Praha se může pochlubit i zajímavými projekty v oblasti energetického využití odpadu. Příkladem je Zařízení pro energetické využívání odpadu Malešice (Pražské služby, a. s.) s kogenerační jednotkou, která vyrobí teplo a světlo pro 20 tisíc domácností, dále využití bioplynu na skládce komunálního odpadu v Ďáblicích nebo v Ústřední čistírně odpadních vod v Praze Bubenči. Nástroje a politiky v oblasti životního prostředí Pro řízení péče o prostředí města jsou systematicky uplatňovány nástroje strategického a územního plánování, jsou důsledně uplatňována legislativní opatření a agendy vyplývající ze zákona (např. hodnocení vlivů na životní prostředí – EIA, integrované povolování – IPPC), stejně jako finanční nástroje a environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO). Řada městských části je aktivních v oblasti dobrovolných nástrojů, zejména v uplatňování Místní Agendy 21, popř. v zavádění dílčích opatření pro ochranu životního prostředí v rámci tzv. Zeleného úřadování. Na celopražské úrovni jsou realizovány projekty mezinárodní spolupráce a je systematicky zajišťována informační podpora pro odborníky i veřejnost. S ohledem na současnou situaci jsou další záměry v oblasti péče o prostředí hl. m. Prahy formulovány ve Strategickém plánu a v řadě koncepčních dokumentů zaměřených na dílčí tematické oblasti. • Zlepšovat kvalitu všech složek životního prostředí na celém území Prahy zejména redukcí znečištění ovzduší a snižováním hlukové zátěže. • Posilovat prvky udržitelného rozvoje města – v energetických systémech prosazovat účinné využití energie a snižovat její spotřebu. • Účelně využívat území, infrastrukturu a další zdroje. • Hospodárně nakládat s odpady. • Rozvíjet harmonický vztah města a příměstské krajiny, především ve snaze zmírnit negativní dopady suburbanizace a rozpínání města, upřednostňovat využití stávajících zastavěných nebo stavebně dotčených území. • Usilovat o dosažení souladu mezi rozvojem města a ochranou jeho historického, kulturního a přírodního bohatství. • Využívat všech dostupných prostředků komunikace s veřejností v otázkách ochrany životního prostředí a při přípravě rozvojových záměrů města.
PRAHA – Životní prostředí 2009
11
A2
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA
A2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA Praha je hlavním městem České republiky. Počtem obyvatel a rozlohou je největším městem České republiky. Z toho vyplývá i její úloha přirozeného centra politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury a ekonomiky. Praha je nejen pro Středočeský kraj ale i pro celé území ČR centrem pracovních příležitostí, koncentrují se zde nadnárodní společnosti a firmy podnikající v progresivních odvětvích ekonomiky. Z toho vyplývá její vysoká ekonomická výkonnost, vysoké průměrné mzdy a nízká nezaměstnanost. Počet obyvatel Prahy roste především díky ekonomicky motivované zahraniční migraci. Praha je atraktivní metropolí díky svému kulturnímu i přírodnímu dědictví. Město je situováno v členitém terénu údolí řeky Vltavy. Na území Prahy se nachází cenné přírodní lokality. Od roku 1992 je historické centrum města zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Podle zákona o hlavním městě je Praha statutárním městem. Je spravována orgány hlavního města – Zastupitelstvem hl. m. Prahy, Radou a Magistrátem hl. m. Prahy. Pro výkon státní správy je Praha od roku 2001 členěna na 22 správních obvodů, z hlediska samosprávného ji tvoří 57 autonomních městských částí s vlastními volenými orgány. Praha je zároveň jedním ze 14 krajů ČR. Tab. A2.1
Praha – základní charakteristika 2
Rozloha [km ]
496
Správní členění počet městských částí počet katastrálních území
57 112
Poloha (střed města) zeměpisná šířka (s. š.)
50°05´
zeměpisná délka (v. d.)
14°27´
Nadmořská výška [m] maximální (Zličín)
399
minimální (Suchdol)
177
Klima (Ruzyně) prům. roční teplota vzduchu [°C] roční úhrn srážek [mm]
9,2 478,9
Řeka Vltava délka toku [km] průtok – Chuchle [m3.s-1]
30 155
Druhy pozemků zemědělská půda
20 428
lesní pozemky
5 030
vodní plochy
1 075
zastavěné plochy ostatní plochy
5 027 18 051
Obyvatelstvo počet obyvatel k 31. 12. 2009 – ženy – muži střední stav obyvatelstva zalidnění obyvatel na 1 km2
1 249 026 640 710 608 316 1 242 956 2 518
Domy, byty* počet domů počet bytů obytná plocha [m2]
88 200 551 243 21 157 895
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (2008)** – Kč – EURO Registrovaná míra nezaměstnanosti [%]
762 352 30 560 3,66
* Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2001 ** Předběžný údaj s předpokládanou korekcí na definitivní údaj.
12
Zdroj: ČSÚ, ČHMÚ, ČÚZK
PRAHA – Životní prostředí 2009
PRAHA – ivotní prostøedí 2009
Praha 17
Praha 5
Praha 5
Zbraslav
Praha 16
Praha 16
Lipence
Lysolaje
Velká Chuchle Lochkov
Praha 13 Øeporyje Slivenec
Praha 13
Praha 17
Zlièín
Praha 6
Praha 6
Nebušice
Pøední Kopanina
Praha 1
Praha 7
Petrovice
Šeberov
Køeslice Újezd u Prùhonic
Praha 11
Benice Kolovraty
Nedvìzí
Královice
Kolodìje
Praha 22
Praha 22
Dubeè
Praha 21
Klánovice
Praha 21
Bìchovice
Dolní Poèernice
Praha 15
Štìrboholy
Praha 20
Praha 20
úplný název mìstské èásti neoznaèené èísly 1–22 je napø. Praha - Èakovice
Zdroj: ÚRM, MHMP
hranice mìstských èástí
hranice správních obvodù
Pozn.: S úèinností od 1. listopadu 2007 vykonává pro MÈ Praha - Èakovice pøenesenou pùsobnost MÈ Praha 18 namísto MÈ Praha 19
Libuš
Praha 12
Praha 12
Satalice
Praha 14
Praha 14
Praha 19
Praha 15 Dolní Mìcholupy
Praha 11
Praha 10
Praha 10
Kunratice
Praha 4
Praha 4
Praha 2
Praha 2
Praha 3
Praha 3
Praha 9
Praha 9
Vinoø
Praha 19
Èakovice
Praha 18 Praha 18
Bøezinìves
Ïáblice
Praha 8
Praha 8
Dolní Chabry
Praha 7
Troja
Praha 1
Suchdol
Obr. A2.1 Praha – správní èlenìní mìsta, stav k 31. 12. 2009
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MÌSTA
A2
13
A2
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA
Tab. A2.2
Praha – městské části, rozloha a vztah k dalším územním jednotkám
Městská část 500054 500089 500097 500119
Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4
554 418 648 2 419
Počet urbanistických obvodů (včetně dílů) 20 22 26 81
547042 500143 539678 500178
Praha - Kunratice Praha 5 Praha - Slivenec Praha 6
810 2 750 759 4 152
13 71 9 65
547140 547158 539589 547271 500186 530077 500208 538124 547298 547301 500216 500224
Praha - Lysolaje Praha - Nebušice Praha - Přední Kopanina Praha - Suchdol Praha 7 Praha - Troja Praha 8 Praha - Březiněves Praha - Ďáblice Praha - Dolní Chabry Praha 9 Praha 10
248 368 327 513 709 337 2 180 339 738 499 1 331 1 860
4 4 2 9 20 4 58 3 9 5 39 60
547034 538400 539724 539791 547107 547051 539694 539635 547361 538175 547387 547379 538205 547395 547409 539601 539449 539465 547115 539864 547174 539899 547417 547310 547344 538736 539007 538213 538949 538060 538302 538353 538931 538078 538361 538388 538531
Praha 11 Praha - Křeslice Praha - Šeberov Praha - Újezd Praha 12 Praha - Libuš Praha 13 Praha - Řeporyje Praha 14 Praha - Dolní Počernice Praha 15 Praha - Dolní Měcholupy Praha - Dubeč Praha - Petrovice Praha - Štěrboholy Praha 16 Praha - Lipence Praha - Lochkov Praha - Velká Chuchle Praha - Zbraslav Praha 17 Praha - Zličín Praha 18 Praha - Čakovice Praha 19 Praha - Satalice Praha - Vinoř Praha 20 Praha 21 Praha - Běchovice Praha - Klánovice Praha - Koloděje Praha 22 Praha - Benice Praha - Kolovraty Praha - Královice Praha - Nedvězí
980 344 500 370 2 331 523 1 323 986 1 351 576 1 024 466 860 179 297 931 825 272 603 985 326 718 561 1 019 600 380 600 1 694 1 015 683 590 374 1 561 277 649 496 381
22 2 6 4 42 19 34 11 31 7 21 7 3 4 7 10 3 4 11 12 7 11 9 14 9 4 3 17 5 7 3 3 10 3 5 3 3
Kód
Název
Rozloha [ha]
Výčet katastrálních území (* pouze část) Holešovice*, Hradčany*, Josefov, Malá Strana*, Nové Město*, Staré Město, Vinohrady* Nové Město*, Nusle*, Vinohrady*, Vyšehrad Strašnice*, Vinohrady*, Vysočany*, Žižkov* Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka, Michle*, Nusle*, Podolí, Vinohrady*, Záběhlice*, Vršovice* Kunratice Hlubočepy, Jinonice*, Košíře, Malá Strana*, Motol, Radlice, Smíchov, Břevnov* Holyně, Slivenec Břevnov*, Bubeneč*, Dejvice, Hradčany*, Liboc, Ruzyně, Sedlec*, Střešovice, Veleslavín, Vokovice Lysolaje Nebušice Přední Kopanina Sedlec*, Suchdol Bubeneč*, Holešovice*, Libeň* Troja* Bohnice, Čimice, Karlín, Kobylisy, Libeň*, Nové Město*, Střížkov*, Troja*, Žižkov* Březiněves Ďáblice Dolní Chabry Hloubětín*, Hrdlořezy*, Libeň*, Prosek, Střížkov*, Vysočany*, Malešice* Hloubětín*, Hrdlořezy*, Malešice*, Michle*, Strašnice*, Vinohrady*, Vršovice*, Záběhlice*, Žižkov* Chodov, Háje Křeslice Šeberov Újezd u Průhonic Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany, Točná Libuš, Písnice Jinonice*, Řeporyje*, Stodůlky*, Třebonice* Řeporyje*, Stodůlky*, Třebonice*, Zadní Kopanina Černý Most, Hloubětín*, Hostavice, Kyje Dolní Počernice Horní Měcholupy, Hostivař Dolní Měcholupy* Dubeč, Dolní Měcholupy* Petrovice Štěrboholy Radotín Lipence Lochkov Malá Chuchle, Velká Chuchle Lahovice, Zbraslav Řepy Sobín, Třebonice*, Zličín Letňany Čakovice, Miškovice, Třeboradice Kbely Satalice Vinoř Horní Počernice Újezd nad Lesy Běchovice Klánovice Koloděje Hájek u Uhříněvsi, Pitkovice, Uhříněves Benice Kolovraty, Lipany u Kolovrat Královice Nedvězí u Říčan
Pozn.: 1) Od roku 2008 je výměra území určena na základě metody GIS, tj. plochou polygonu mapové vrstvy. 2) Městské části jsou řazeny podle příslušnosti do 22 správních obvodů.
14
Zdroj: ČSÚ, MHMP
PRAHA – Životní prostředí 2009
PRAHA – ivotní prostøedí 2009
399 m n.m.
Obr. A2.2 Výškový reliéf, vodní toky a nádre 177 m n.m.
Zdroj: ÚRM, MHMP
175 200 225 250 275 300 325 350 375 400
Nadmoøská výška v m n.m.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MÌSTA
A2
15
Obr. A2.3 Mapa technického vyuití území (druh povrchu), stav v roce 2010
16 hospodáøská pùda
eleznice
ostatní plochy
rekreaèní plochy
letištì
komunikace
zástavba
vodní plochy
zeleò v zástavbì
louky, zahrady
les
Zdroj: ÚRM
A2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MÌSTA
PRAHA – ivotní prostøedí 2009
INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY
A3
A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY Indikátory udržitelného rozvoje usnadňují hodnocení pokroku k udržitelnosti, umožňují srovnání s doporučenými hodnotami, legislativními limity, srovnání mezi státy, regiony, městy, umožňují stanovení cílů rozvoje, zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků. Praha se v roce 1998 zapojila do projektu Zprávy o stavu životního prostředí měst na Internetu (Cities Environment Report on Internet – CEROI). V rámci Programu pro životní prostředí OSN (UNEP) podporujícího projekt byla vytvořena také sada indikátorů pro městskou úroveň. Část těchto indikátorů (30) byla označena jako klíčové indikátory (Core set). Část vhodných indikátorů pro Prahu byla zkompilována a následně prezentována v předchozích ročenkách, vybrány byly především environmentální indikátory. Výběr indikátorů odrážel také priority Strategického plánu hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. Část použitých indikátorů byla zároveň součástí sady tzv. Společných evropských indikátorů (European Common Indicators)1. V roce 2004 při zpracování studie „Hodnocení ročenky Praha – životní prostředí a návrh dalšího rozvoje“, proběhly práce na aktualizaci stávajících indikátorů v návaznosti na dosavadní zkušenosti s využíváním této sady, sady indikátorů ECI v evropských městech a zkušeností z projektu TIMUR2 a zejména vytvoření sad indikátorů v rámci nových koncepčních dokumentů hl. m. Prahy (KK EVVO, POH hl. m. Prahy, ÚEK hl. m. Prahy aj.)3. Hlavním výstupem projektu byl návrh nové sady klíčových indikátorů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. Uvedená sada indikátorů vychází s ohledem na zachování kontinuity časových řad ze sady prezentované v uplynulých letech, byla však doplněna o několik nových indikátorů a zároveň došlo u některých indikátorů k jejich úpravě. V roce 2006 a 2007 se Praha zúčastnila mezinárodního projektu „Urban Ecosystem Europe“ (s účastí 25, resp. 32 velkých evropských měst), jehož výstupem bylo porovnání životního prostředí a politiky životního prostředí prostřednictvím sady indikátorů. V roce 2008 se Praha zúčastnila mezinárodní soutěže Green Capital Award (Evropské zelené město) organizované v rámci EU, kde bylo pro porovnání životního prostředí a politik jednotlivých evropských měst využito připravené sady indikátorů. V roce 2008 se zároveň Praha účastnila projektu zaměřeného na zpracování metodiky pro přípravu zpráv o životním prostředí měst v ČR s využitím sady indikátorů životního prostředí. V návaznosti na zpracování dokumentace pro soutěž Green Capital Award byla připravena a v roce 2009 vydána publikace PRAHA – indikátory udržitelného rozvoje (k dispozici na http://envis.praha-mesto.cz v rubrice Ročenky Praha ŽP) se základními indikátory v kapitolách lokální příspěvek ke globálním změnám klimatu, místní doprava, dostupnost ploch veřejné zeleně, kvalita ovzduší, zatížení hlukem, odpadové hospodářství, spotřeba vody a dalších. Využívání indikátorů udržitelného rozvoje se stalo nedílnou součástí také nového územně plánovacího podkladu pořizovaného dle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) – Územně analytických podkladů hl. m. Prahy (UAP). Jedná se o dokument, který popisuje mj. rozhodující faktory ovlivňující územní rozvoj v Praze a analyzuje vztah těchto faktorů k udržitelnému rozvoji území. Argumentační základna byla založena na sadě 143 indikátorů, definovaných v rámci 11 hlavních oblastí (aspektů) udržitelného rozvoje. Při tvorbě indikátorové sady jsou v maximální míře využívány klíčové indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. UAP byly zpracovány v roce 2008 a budou pravidelně aktualizovány každé dva roky, v souladu s požadavky stavebního zákona. V dalších aktualizacích se předpokládá postupné doladění systému indikátorů pro hodnocení vyváženého územního rozvoje a posílení jeho vazby na ostatní indikátorové systémy využívané v rámci hl. m. Prahy. Podrobnější informace o indikátorech UAP je k dispozici na www.urm.cz/cs/prilohy. 1
2 3
Projekt „Společné evropské indikátory – K profilu udržitelného rozvoje na místní úrovni“ (Towards local sustainable profile – European Common Indicators) je výsledkem spolupráce Evropské komise (Generální ředitelství pro životní prostředí), Evropské agentury pro životní prostředí a Expertní skupiny pro městské životní prostředí a vznikl i na základě konzultací s mnoha evropskými obcemi. Ukazatele jsou úzce spojeny s prioritami podprogramu 6. akčního programu pro životní prostředí v Evropě „Tématická strategie pro městské životní prostředí“. Systém indikátorů tak představuje nástroj pro rozhodování a pro šíření informací o nejlepších postupech k udržitelnému rozvoji na místní úrovni. Zavádění místních indikátorů v českých městech a obcích podporuje občanské sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (Timur). Jeho náplní je právě sledování ukazatelů udržitelného rozvoje, kvality života a kvality prostředí na místní úrovni. Kompletní sady indikátorů navržených v rámci výše zmíněných koncepčních dokumentů lze nalézt na webových stránkách hl. m. Prahy.
PRAHA – Životní prostředí 2009
17
18
Průměrná spotřeba vody v domácnostech Jakost vody na povrchových tocích – BSK5 – P celkový – N jako NO3
– pozaďové stanice
Emise NOx do ovzduší Emise SO2 do ovzduší Kvalita místního ovzduší – počet případů překročení limitu PM10 – dopravní stanice
Roční spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele Dopravní výkon motorových vozidel na obyvatele Celkový počet vozidel na obyvatele Délka značených cyklistických stezek, cyklopruhů a cyklistických tras – cyklistické stezky – cyklopruhy, cyklopiktogramy – cyklistické trasy
137,9
1,74 0,18 3,17
l/den/obyv.
mg O2/l µg/l mg/l
.
0,0030
t/obyv./rok
počet
0,019
2)
0,0022
0,019
187,7
61,1
0,0023
0,020
197,7
64,3
0,63
2)
0,67
5,58
1 193
2004 .
5,34
1 171
2003 .
2)
0,0022
0,017
230,7
67,8
0,64
5,61
2005 49,1 (z toho tuhá paliva 4,0 %, kapalná 0,3 %, plynná paliva 40,3 %, CZT 24,9 %, elektřina 30,6 %) 1 239
2)
0,0019
0,019
242,3
91,4
0,64
5,66
1 248
2006 .
0,0012
0,016
291,7
111,8 1,8
0,65
5,77
1 231
2007 .
0,0014
0,015
317,6
130,2 7,8
0,74
5,63
1 245
2008 .
0,0013
0,015
345,6
136,5 44,1
0,73
5,63
1 172
2009 .
ČHMÚ, ATEM kompil. MHMP ČHMÚ, ATEM kompil. MHMP ČHMÚ
Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu
TSK ÚDI
TSK ÚDI
Zdroj OIM MHMP (2001), údaje za rok 2005: Centrální datový sklad energetických informací (CDS-EI), ÚRM 2006 PRE, ČSÚ kompil. MHMP
2,14 0,15 3,68
2,53 0,14 2,86
2,21 0,13 3,10
2,10 0,12 3,06
2,17 0,10 2,70
2,34 0,08 2,31
2,53 0,08 2,60
2,04 0,08 2,60
ČHMÚ, Povodí Vltavy
85 140 135 66 129 97 49 13 (měř. stanice (měř. stanice (měř. stanice (měř. stanice (měř. stanice (měř. stanice (měř. stanice (měř. stanice nám. Smíchov) Smíchov) Legerova, Legerova, Legerova, Legerova, Smíchov) Republiky) hot spot) hot spot) hot spot) hot spot) 60 68 20 34 38 4 4 6 (stanice (stanice (stanice (stanice (stanice (stanice (stanice (stanice Riegrovy sady) Riegrovy sady) Kobylisy) Riegrovy sady) Řeporyje) Řeporyje) Řeporyje) Řeporyje) 134,7 136,6 130,8 126,8 130,0 128,7 121,6 114,1 ČSÚ
0,0022
0,018
180,0
.
t/obyv./rok
60,0
0,67
5,04
1 137
2002 .
.
0,65
počet/obyv.
km
4,85
tis.vozokm/ obyv./rok
2001 50,4 (z toho tuhá paliva 4,7 %, kapalná 0,4 %, plynná paliva 41,1 %, CZT 25 %, elektřina 28,8 %) kWh/obyv./rok 1 138
Vybrané indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy
Název indikátoru Jednotka Roční spotřeba paliv GJ/obyv./rok a energie na obyvatele po přeměnách
Tab. A3.1
Profil Vltava Podolí
Základní sada CEROI
Společný evropský indikátor A5 Stanice s největším počtem překročení limitu – hodnoty zvlášť pro stanice dopravní a pozaďové.
4)
4)
V koncepci stanoveny mj. cíle: 450 km hlavních a páteřních tras do roku 2010, dále min. 30 km za rok, 750–1000 km do roku 2020; 200 km cyklostezek nebo společných komunikací pro chodce a cyklisty do roku 2010, dále min. 10 km za rok
3)
V roce 2005 činil podíl obnovitel1) ných zdrojů energie 1,0 %.
Poznámka Spotřeba energie po přeměnách udává objektivní potřebu tepla a energie na vstupu do objektů (příp. technologie). Rok 1996: 54,3, rok 1998: 50,9.
A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY
PRAHA – Životní prostředí 2009
PRAHA – Životní prostředí 2009
%
%
Podíl odpadů odstraněných spalováním
t/obyv./rok
%
%
Podíl odpadů odstraněných skládkováním
Čištění odpadních vod – odstraněné znečištění – BSK5 Rozloha chráněných území jako podíl na celkové rozloze – zvláště chráněná území – přírodní parky Produkce odpadů na obyvatele – odpady celkem z toho: – komunální odpady – nebezpečné odpady – odpady z domácností
Název indikátoru Jednotka Podíl obyvatel % napojených na veřejnou kanalizaci Podíl čištěných % odpadních vod
0,240
0,220
9,0
5,7
18,5
0,450 0,309
0,402 0,225
10,3
3,20
19,7
19,7
2,20
4,3
5)
5)
2002 99,2
4,3
93,0
100,0
2001 99,4
6,5
11,0
0,250
0,418 0,181
2,90
19,7
4,3
96,0
100,0
2003 99,6
5,9
7,6
0,260
0,475 0,105
3,15
19,7
4,3
97,3
100,0
2004 99,5
0,1
7,9
0,270
0,409 0,160
3,00
19,7
4,4
97,7
100,0
2005 99,2
0,1
7,25
0,276
0,440 0,132
2,93
19,7
4,4
97,9
100,0
2006 99,2
0,1
7,9
0,285
0,474 0,097
3,78
19,7
4,4
97,8
100,0
2007 99,7
0,07
9,5
0,294
0,488 0,080
4,17
19,7
4,4
97,8
100,0
2008 99,0
0,06
3,0
0,308
0,640 0,088
4,89
19,7
4,4
97,9
99,9
2009 99,0
CENIA (do roku 2006 VÚV TGM), MHMP kompil. MHMP
CENIA (do roku 2006 VÚV TGM), MHMP kompil. MHMP
CENIA (do roku 2006 VÚV TGM), MHMP kompil. MHMP
MHMP, ÚRM
PVK
ČSÚ
Zdroj ČSÚ
Základní sada CEROI 6) Indikátor POH hl. m. Prahy – základní indikátor I.4. V rámci podpory dosažení cílů POH ČR je stanoven cíl vytváření podmínek pro snižování měrné produkce odpadů (průběžně) a pro související indikátor měrná produkce nebezpečných odpadů je stanoven cíl snížení o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Produkce odpadů z domácností – indikátor POH 6) hl. m. Prahy I.19. V rámci nakládání s komunálním odpadem je do roku 2010 zajištěno sdružené plnění zpětného odběru obalů. 6) Indikátor POH hl. m. Prahy – základní indikátor I.8 (hodnoty pro odpady celkem). V rámci podpory dosažení cílů POH je stanoven cíl snížit podíl skládkování do roku 2010 o 20 % ve srovnání s rokem 2000. 6) Indikátor POH hl. m. Prahy – základní indikátor I.10 (hodnoty pro odpady celkem)
Společný evropský indikátor B9 přírodní parky – rozloha včetně uvnitř ležících zvláště chráněných území
Základní sada CEROI Podíl vod vypuštěných do kanalizace, bez vod srážkových.
Poznámka Základní sada CEROI
INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY
A3
19
20
7)
6)
5)
4)
3)
2)
1)
73,58 muži 79,03 ženy
roky
8,7
2001
14,8
Jednotka
Počet na 1000 obyvatel
%
%
73,71 muži 78,94 ženy
15,3
22,2
2002
73,68 muži 79,15 ženy
16,2
29,7
2003
74,10 muži 79,60 ženy
15,4
1,2
38,8
2004
74,70 muži 80,00 ženy
17,6
7,0
36,6
2005
75,21 muži 80,36 ženy
14,7
54,2 (69,2*) 6,2
2006
75,60 muži 80,70 ženy
53,1 (87) 52,0 (85) 15,0
4,7
49,3
2007
75,90 muži 80,70 ženy
14,0
4,1
71,0
2008
76,25 muži 80,80 ženy
17,7
3,6
52,8
2009
ČSÚ
ÚZIS
MZd, Akustika Praha
Zdroj CENIA (do roku 2006 VÚV TGM), MHMP kompil. MHMP
7)
Poznámka 6) Indikátor POH hl. m. Prahy – základní indikátor I.5 (hodnoty pro odpady celkem). V rámci podpory dosažení cílů POH je stanoven cíl zvýšit do roku 2012 podíl využívání odpadů (ze všech vznikajících) na 55 %. Pro komunální odpady je obdobně stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 materiálového využití 50 %. * Hodnota indikátoru dle přijaté metodiky je 69,2 %, reálný stav je ale cca o 15 % nižší (zjištěné duplicity ve výpočtu).
Hluk – výpočet podle německé metodiky VBEB (údaje v závorce podle metodiky WG-AEN). Strategická hluková mapa aglomerace Praha (2007).
Odpady – indikátory dle Programu odpadového hospodářství hl. m. Prahy (POH). Od roku 2002 uplatněna nová metodika.
Čištění odpadních vod – z důvodu povodní v srpnu 2002 neuváděna hodnota za tento rok.
Emise – od roku 2001 uplatněna nová metodika pro výpočet emisí z mobilních zdrojů, od roku 2002 nová metodika pro malé stacionární zdroje. Uvedené celkové emise jsou odvozeny součtem posledních dostupných údajů (stacionární zdroje – aktualizovány každoročně, mobilní zdroje – dvouletý cyklus).
Cyklistická doprava – údaje jsou převzaty z Koncepce rozvoje cyklodopravy v Praze do roku 2020. Přepočet starších údajů.
Automobilová doprava – údaje o počtu evidovaných motorových vozidel za rok 2003 jsou zatíženy chybou.
Roční spotřeba elektřiny – přepočet údajů PRE za Prahu a Roztoky u Prahy.
Hluk – podíl obyvatelstva vystaveného hluku – Lden (nad 55 dB) – Lnoc (nad 45 dB) Počet hospitalizovaných pro nemoci dýchací soustavy na 1000 obyvatel Střední délka života při narození
– z toho energetické využití
Název indikátoru Podíl využitých odpadů – využití celkem
A3 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE HL. M. PRAHY
PRAHA – Životní prostředí 2009
