OBEC TROUBKY se sídlem Obecního úřadu v Troubkách Dědina 286/29, 751 02 Troubky 581 299 211 GSM: 737 260 607 e-mail:
[email protected] Dne: 16. února 2015 Č.j. Tro/234/2015/BRA Vyřizuje: Brázda Tel.581 299 215
Adresát: Krajský úřad Olomouckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc Prostřednictvím Magistrát města Přerova Odbor stavebního úřadu a životního prostředí Bratrská 34 750 11 Přerov
Odvolání proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby Obec Troubky, zastoupená starostou obce Mgr. Radkem Brázdou, tímto podává odvolání proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, které vydal Magistrát města Přerova, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí, Oddělení vodního hospodářství a zemědělství, Č.j. MMPr/139558/2014/Tab, dne 31. 1. 2015, kterým se podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařizuje odstranění stavby vodního díla na ochranu před povodněmi „Navýšení terénu v záplavovém území Troubky“ (dále jen "stavba") na pozemku parcelní číslo 1324 v katastrálním území Henčlov a na pozemku parcelní číslo 4014 v katastrálním území Troubky nad Bečvou, jejímž vlastníkem je Obec Troubky, IČO 00302104, Dědina 286/29, 751 02 Troubky nad Bečvou (dále jen "vlastník stavby"), je provedena bez rozhodnutí nebo opatření vodoprávního úřadu vyžadovaného vodním zákonem anebo v rozporu s ním. Obec Troubky níže uvádí následující důvody, které ji vedou k podání odvolání: 1. Vodoprávní úřad neuvádí, jaký konkrétní správní akt tyto terénní úpravy vyžadují. Pokud vodoprávní úřad vede řízení o odstranění stavby, měl by uvést, jaké jsou konkrétní zákonné důvody pro zahájení řízení již ve výrokové části a ne až v odůvodnění. Formulace, že „stavba je provedena bez rozhodnutí nebo opatření vodoprávního úřadu vyžadovaného vodním zákonem anebo v rozporu s ním“ naznačuje, že v postupu před zahájením řízení nebyly vyjasněny některé okolnosti, které měly být provedeny, než bylo řízení zahájeno. V šetření před zahájením řízení již vyšly najevo rozpory mezi tvrzením obce Troubky a názorem vodoprávního úřadu, kdy obec Troubky tvrdila, že: - na provedená dílčí opatření jako je oprava polní komunikace a instalace povodňové zábrany není třeba povolení ani ohlášení, a že byla provedena v souladu s vodním a stavebním zákonem, - nejedná se o stavbu ani vodní dílo
a názorem, na jednání přítomných pracovníků Magistrátu města Přerova, kteří tvrdili, že se jedná o stavbu, která měla být provedena na základě stavebního povolení. Obec Troubky zastává názor, že zahájenému řízení o odstranění stavby, mělo předcházet řízení a rozhodnutí o určení zda se jedná o vodní dílo s řádným odůvodněním, na základě jakých konkrétních faktů došel správní orgán k závěru, že se jedná o vodní dílo. Bez tohoto rozhodnutí chybí vodoprávnímu úřadu základní argument potřebný pro další řízení a bez vyjasnění těchto rozporů nemělo být řízení o odstranění stavby zahájeno. 2. Vodoprávní úřad uvádí, že má být odstraněna stavba vodního díla na ochranu před povodněmi „Navýšení terénu v záplavovém území“. Obec Troubky je přesvědčena, že vodoprávní úřad by měl konkrétně určit, co, na jakou úroveň a v jakém rozsahu má být odstraněno. V tomto bodě je formulace nekonkrétní a neměřitelná, výrok je nejednoznačný a nepřesný (viz text rozhodnutí uvedený níže). Bez konkrétního určení nemůže Obec Troubky jako „vlastník stavby“ vědět, co přesně má odstranit, a vodoprávní úřad pak nemůže ověřit, zda byla stanovená povinnost bezezbytku splněna či nikoliv, případně splnění takové nekonkrétní povinnosti úspěšně vymáhat. II. Podle ustanovení § 130 odst. 1 stavebního zákona ukládá vlastníkovi stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby. Podmínky pro odstranění stavby: 1. Stavba bude odstraněna nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 2. Způsob provedení bouracích prací: oprávněnou firmou dle technologického postupu prací při odstraňování stavby. 3. Odstranění stavby bude oznámeno bezprostředně po jejím dokončení vodoprávnímu úřadu. 4. Odstraňováním stavby nesmí být ohrožen provoz na přilehlých komunikacích. 5. Materiál, získaný odstraněním stavby, bude uložen nezávadným způsobem; odváženým materiálem nesmějí být znečišťovány veřejné komunikace. 6. Po odstranění stavby bude pozemek upraven tak, aby bylo zajištěno nezávadné odvádění povrchových vod. 3. Vodoprávní úřad stanovuje zcela neadekvátní podmínky pro odstranění stavby. Obec Troubky je toho názoru, že na uvedení do původního stavu není potřeba technologický postup. V průběhu případného uvedení do původního stavu nevzniknou žádné negativní důsledky na životní prostředí. Na opravu polní komunikace byl použit ekologicky nezávadný materiál a to směs štěrku a lomové drti, která zbyla z opravy komunikací v obci Troubky. Povodňová zábrana byla vytvořena z ornice přítomné na místě samém, takže na uvedení do původního stavu bude potřeba pouze zemní stroj (bagr, nakladač, UDS), který rozhrne ornici do stavu před provedeným opatřením. Všechna opatření byla činěna tak, aby v okamžiku, kdy bude vybudována protipovodňová ochrana obce Troubky, bylo možné vše uvést do původního stavu. V uvedeném případě nebyly provedeny žádné stavební či montážní práce, které by při uvedení do původního stavu vyžadovaly bourací práce oprávněnou firmou dle technologického postupu. V bodě 3 vodoprávní úřad stanoví povinnost oznámit odstranění stavby bezprostředně po jejím dokončení což je v rozporu s § 131a stavebního zákona, který na takové oznámení stanoví lhůtu 30 dnů.
Uvedením do původního stavu by nebyl ohrožen provoz na přilehlých komunikacích, ornice se nikam odvážet nebude, zůstává na místě. Pokud se týká materiálu navezeného na polní komunikaci byl by odstraněn a deponován na místě, které by nevyžadovalo výjezd techniky na pozemní komunikaci. Pokud by polní cesta byla uvedena opravdu do stavu před opravou stala by se nepoužitelnou pro účel, kterému je určena tedy přesunu zemědělské a jiné techniky. V uvedených podmínkách nejsou vymezeny a stanoveny podmínky pro vstup na cizí pozemky, tj. povinnost oznámit vstup vlastníkovi pozemku, podmínky pro vstup techniky, jakou část pozemku je možné pro odstraňování terénních úprav použít (viz text rozhodnutí uvedený níže). Odůvodnění: Vodoprávní úřad na základě podnětu Povodí Moravy, s.p. provedl dne 19.8.2014 vodoprávní dozor dle ustanovení § 110 vodního zákona. Při vodoprávním dozoru bylo na místě samém zjištěno, že na pozemku p.č. 1324, k.ú. Henčlov (pozemek je majetkem statutárního města Přerov) a na pozemku p.č. 4014, k.ú. Troubky nad Bečvou byla navezena zemina, a tím došlo k navýšení terénu (v délce přibližně 770 m, výšce 1 m a šířce 3 m). Vytvořená zemní tělesa jsou umístěna v naprosto nevhodné trase v inundaci řeky Bečvy, a to dokonce napříč aktivní zónou záplavového území. Zemní tělesa postrádají náležité technické parametry a znamenají riziko nejen pro okolní obce, ale rovněž pro obec Troubky. Práce provedl vlastník stavby. K provedenému záměru nebyly předloženy žádné doklady. Po protokolárním prohlášení vlastníka stavby, že se jedná o „zpevnění a opravu účelové polní komunikace, která byla následně navýšena, aby v případě povodňových průtoků v řece Bečvě a jejím následném vylití a rozlévání do území byl do této rizikové části území zajištěn přístup s technikou s možností provedení dalších nezbytných opatření, která by mohla zabránit opětovnému zaplavení obce Troubky“, vodoprávní úřad usoudil, že se jedná o terénní úpravy dle ustanovení § 3 odst. 1) stavebního zákona a usnesením postoupil pro nepříslušnost věc Magistrátu města Přerova, Odboru stavebního úřadu a životního prostředí, Oddělení stavebního úřadu, dále jen „obecný stavební úřad“. 4. Tvrzení vodoprávního úřadu, že na uvedené pozemky byla navezena zemina je nepřesné: - na opravu polní komunikace byla navezena již zmíněná směs štěrku, lomové drti s příměsí hlíny, - na vytvoření povodňové zábrany byla použita ornice přítomná na místě a upravena do podoby valu za použití zemní techniky. Obec Troubky nechce polemizovat o vhodnosti či nevhodnosti trasy, účelem vytvořeného valu je usměrnění povodňové vlny tak, aby netekla přímo na obec Troubky, ale tímto opatřením byla nasměrována do nedaleké svodnice, která napomůže tomu, že povodňová vlna obec obteče, rozliv na pozemcích kolem svodnice tím není dotčen, formulace napříč aktivní zónou záplavového území“ tedy není zcela přesná, provedené opatření rozlivu povodňových vod nebrání, pokud se za rozlivové území nepovažuje samotná obec Troubky. Je možné souhlasit s tvrzením vodoprávního úřadu, že zemní tělesa postrádají náležité technické parametry, tím se patrně míní náležité technické parametry, pro které by bylo možné provedené opatření označit za stavbu či vodní dílo. Vodoprávní úřad nepojmenoval a neprokázal jaké riziko a v jakém rozsahu pro okolní obce a samotnou obec Troubky znamenají provedená opatření. Vzhledem k tomu, že ve spisovém materiálu nejsou patřičné důkazy, Obec Troubky, je toho názoru, že se jedná o nepodložené tvrzení správního orgánu. Pokud by opatření nebylo provedeno, znamenalo by to zcela prokazatelně zaplavení obce Troubky povodní.
V šetření před zahájením řízení vodoprávní úřad zcela nepodloženě dospěl k závěru, že se v uvedeném případě jedná o terénní úpravy dle § 3 odst. 1 stavebního zákona. V případě opravy polní komunikace byly provedeny práce, které uvedly komunikaci do stavu podobném původnímu stavu, v kterém komunikace byla, než se přestala udržovat, a bylo ji tedy možné použít k účelu, ke kterému je určena a mimo jiné i k účelu , kterým je přístup s technikou do uvedené lokality za povodňového stavu. Před opravou byla komunikace sjízdná jen obtížně. V uvedeném případě v souladu s § 103 stavebního zákona byly provedeny stavební, terénní úpravy a udržovací práce, na které není třeba stavební povolení či ohlášení. Obecný stavební úřad provedl dne 9. 10. 2014 kontrolní prohlídku stavby, při které vlastník stavby uvedl, že se jedná o přechodné opatření v souladu s § 86 vodního zákona, které bylo vybudováno do doby realizace komplexní protipovodňové ochrany obce. Dále vlastník stavby uvádí, že terénní úpravy jsou konečné a byly provedeny v období říjen, listopad 2013, do léta roku 2014 a tyto terénní úpravy plní charakter technického opatření k ochraně obce před povodněmi. Jedná se o povodňovou zábranu, čímž vlastník stavby změnil své původní tvrzení, že se jedná o zpevnění a opravu účelové polní komunikace a definoval účel stavby jako opatření k ochraně obce před povodněmi, tedy stavbu vodního díla ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 vodního zákona. 5. V tomto bodě je třeba vyjasnit stanovisko obce Troubky, protože je zřejmé, že si vodoprávní úřad vyjádření obce přizpůsobil účelu, kterým byl od počátku motivován, a to je odstranění „stavby“ za každou cenu, nebo si nesprávně vyložil a vyhodnotil souvislosti. Dne 19.8.2014 se obec při prováděném vodoprávním dozoru vyjádřila k účelu opravy polní komunikace, kdy uvedla, že se jedná o „zpevnění a opravu účelové polní komunikace, která byla následně navýšena, aby v případě povodňových průtoků v řece Bečvě a jejím následném vylití a rozlévání do území byl do této rizikové části území zajištěn přístup s technikou s možností provedení dalších nezbytných opatření, která by mohla zabránit opětovnému zaplavení obce Troubky. Toto vyjádření obce je i nadále platné a nedošlo tedy ke změně původního tvrzení jak uvádí vodoprávní úřad. Jednalo se o samostatné dílčí opatření. Následně zástupci obce ve spolupráci s členy komise pro protipovodňová opatření po vyhodnocení provedeného opatření přehodnotili původní záměr, kdy prostor mezi opravenou komunikací a nedalekou meliorační svodnicí zvanou „Rucovská“, kudy ve dvou případech a to v letech 1997 a 2010 šla povodňová vlna, která zaplavila obec Troubky, měl být v případě povodňového stavu vyplněn pytli s pískem. Na základě posouzení okolností, za jakých byla obec Troubky v letech 1997 a 2010 zaplavena, bylo konstatováno, že povodeň na řece Bečvě měla vždy natolik rychlý průběh, že by se uvedený záměr tedy - pytlování uvedeného prostoru, nestihl provést. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o vytvoření povodňové zábrany z ornice, která je přítomna na místě. Jednalo se tedy o další dílčí provedené opatření na ochranu obce před povodní. I toto vyjádření obce, že se jedná o přechodné opatření v souladu s § 86 vodního zákona, které bylo vybudováno do doby realizace komplexní protipovodňové ochrany obce, že terénní úpravy jsou konečné a byly provedeny v období říjen, listopad 2013, do léta roku 2014 a tyto terénní úpravy plní charakter technického opatření k ochraně obce před povodněmi, kdy se jedná o povodňovou zábranu, je rovněž platné a vztahuje se na vybudovanou povodňovou zábranu, ne na opravu polní komunikace.
Vodoprávní úřad dále prověřoval, zda ve věci nebylo již vydáno rozhodnutí týkající se protipovodňových opatření na území obce Troubky a zjistil, že na základě podané žádosti Obcí Troubky bylo dne 22.8.2011 pod č.j.: MMPr/084265/2010/Ba vydáno dodatečné povolení na stavbu vodního díla „Dočasné navýšení terénu v lokalitě Závalí“, na kterou vodní dílo „Navýšení terénu v záplavovém území“ prokazatelně navazuje a po dokončení stavby bude tvořit jeden kompletní celek sloužící jednoznačnému účelu, a to k ochraně obce Troubky před povodněmi. 6. Obec Troubky nesouhlasí s touto konstrukcí vodoprávního úřadu, že provedená opatření tvoří kompletní celek. I přesto, že se může zdát, že provedená opatření na sebe navazují a budí zdání kompletního celku, jedná se o na sebe nenavazující dílčí opatření. Pokud by prováděná opatření měla tvořit kompletní celek předpokládalo by to zpracování projektu, který by řešil komplexně vytvoření protipovodňové ochrany obce, což není tento případ. Není možné spojovat provedenou stavbu „Navýšení terénu v lokalitě Závalí“ s „Navýšením terénu v záplavovém území“. Navýšení terénu v lokalitě Závalí bylo prováděno podle parametrů pro stavbu vodního díla, na základě projektu a za dodržení technologického postupu pro budování podobných staveb. Bylo zkolaudováno jako stavba dočasná. Projekt nezahrnoval žádná další opatření. Naproti tomu oprava polní komunikace a vytvoření povodňové zábrany byly provedeny shora uvedeným způsobem a obec Troubky má za to, že na tato opatření není třeba povolení ani ohlášení. Rovněž není možné tvrdit, že uvedená polní komunikace přímo navazuje na vodní dílo „Závalí“. Vodoprávní úřad neuvedl, na základě jakého právního předpisu či jiných souvislostí by bylo možné tyto akce spojit. Na základě těchto nových skutečností, vodoprávní úřad dospěl k jednoznačnému závěru, že se jedná o stavbu vodního díla, která byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření vodoprávního úřadu a dne 7.11.2014 pod č.j.: MMPr/132161/2014/Tab zahájil řízení o nařízení odstranění stavby a oznámil jeho zahájení známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Dle ustanovení § 36 správního řádu mohli účastníci řízení činit své návrhy do 10 dnů od doručení oznámení. Ve stanovené lhůtě 10 dnů od doručení oznámení, a to dne 21.11.2014 doložil účastník řízení Povodí Moravy, s.p. studii, „Hydrotechnické posouzení protipovodňové ochrany Troubek“, ve které byly terénní úpravy spočívající v navýšení terénu posouzeny na povodeň 50 letou a 100letou a na povodeň v roce 1997, tedy doklad relevantní pro řízení o dodatečném povolení stavby. 7. Obec Troubky nesouhlasí se závěrem vodoprávního úřadu, že se jedná o stavbu vodního díla, které bylo provedeno bez rozhodnutí nebo opatření. Pro toto tvrzení nepředložil vodoprávní úřad ve správním řízení přesvědčivé a jednoznačné důkazy. Rovněž opakuje frázi „rozhodnutí nebo opatření“ (je tedy třeba rozhodnutí nebo opatření?). Dokument, který předložilo Povodí Moravy s.p. s názvem „Hydrotechnické posouzení protipovodňové ochrany Troubek“, sice posuzuje terénní úpravy u Henčlova na povodeň 50 letou a 100 letou a na povodeň v roce 1997, kdy konstatuje, že vně terénních úprav u Henčlova by došlo ke zvýšení hladiny protékající vody o 29 – 32 cm, ale nevymezuje do jakého prostoru takováto hladina dosáhla, co by zvýšení hladiny znamenalo, zda a jak by byl ohrožen vodou Henčlov či jiné obce, jak argumentuje vodoprávní úřad. Tento dokument měl vodoprávnímu úřadu poskytnout podklad pro tvrzení, že uvedené opatření znamená ohrožení pro okolní obce a rovněž samotnou obec Troubky. Toto očekávání uvedený dokument nesplňuje a mimo zvýšení hladiny nic neprokazuje. Rovněž zvýšení hladiny je zde popsáno zcela nepřesně a nejasně a není možné z něj nic dovodit. Obec Troubky má rovněž
pochybnosti, zda pro posouzení byly, pracovníkovi Povodí Moravy, který posouzení zpracovával, předloženy správné podklady. O této skutečnosti má Obec Troubky v úmyslu jednat na Povodí Moravy s.p. v Brně s cílem zpřesnit poskytnuté údaje a doplnit tento dokument tak, aby měl vypovídající hodnotu a bylo ho možné použít pří případném řízení o dodatečném povolení stavby. Současná podoba dokumentu je zcela nedostatečná. Dále ve stanovené lhůtě 10 dnů od doručení oznámení, a to dne 21.11.2014 pod č.j.: MMPr/137992/2014/STAV/ZEM podal námitky vlastník stavby. V oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby bylo uvedeno řádné poučení, že stavbu lze dodatečně povolit, pokud stavebník podá ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby žádost o dodatečné povolení stavby, a pokud žadatel nebo její vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území; není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje; není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Ve stanovené lhůtě 30 dní od oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby nebyla podána žádost o dodatečné povolení stavby. Jelikož vlastník stavby nepodal žádost o dodatečné povolení stavby, pokračoval vodoprávní úřad v řízení o odstranění stavby a vydal dne 17.12.2014 pod č.j.: MMPr/140477/2014/Tab výzvu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, kdy se ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy mohli účastníci řízení vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Tohoto práva nevyužil žádný účastník řízení. Dne 13.1.2015 pod č.j.: MMPr/004237/2015/STAV/ZEM obdržel vodoprávní úřad žádost vlastníka stavby o prominutí zmeškání úkonu spočívajícího v podání opožděné žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení pro výše uvedené vodní dílo a současně s požádáním spojil zmeškaný úkon a podal samotnou žádost o dodatečné stavební povolení k vodním dílům. Vodoprávní úřad dne 23.1.2015 pod č.j. MMPr/006429/2015/Tab usnesením žádost o prominutí zmeškání úkonu zamítl, jelikož vlastník stavby neprokázal, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. Vzhledem k tomu, že vlastník stavby nepodal žádost o dodatečné povolení stavby, vodoprávní úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených. 8. Jak se konstatuje v rozhodnutí na základě předchozího jednání s Ing. Táborskou předložila Obec Troubky dne 13.1.2015 pod shora uvedeným č.j. žádost o prominutí zmeškání úkonu spočívajícího v podání žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení, což je umožněno správním řádem v § 41, vzhledem k tomu, že nebyla dodržena lhůta 30 dnů pro podání žádosti uvedená v poučení v oznámení o zahájení řízení. S touto žádostí spojila obec zmeškaný úkon a podala samotnou žádost o dodatečné stavební povolení ke stavbě vodního díla. Obec Troubky vedena snahou o zachování provedených opatření, se rozhodla vyjít vstříc stanovisku vodoprávního úřadu, a uvedená opatření zlegalizovat jako vodní dílo. Očekávala vstřícný postup vodoprávního úřadu v podobě přerušení řízení o odstranění stavby a zahájení stavebního řízení. Vodoprávní úřad z nepochopitelných důvodů zvolil zjevně protiprávní postup, kdy prominutí zmeškání úkonu na základě neuznání důvodů Obce Troubky, které byly uvedeny v žádosti o prominutí zmeškání úkonu, usnesením zamítl a z toho zřejmě dovodil, že se samotnou žádostí o dodatečné stavební povolení nemusí zabývat a postupoval tak jako by žádná žádost nebyla podána. Proto tedy vodoprávní úřad konstatuje, že vlastník stavby nepodal žádost o dodatečné povolení stavby, což je postup v rozporu se správním řádem a stavebním zákonem. Obec Troubky je přesvědčena, že uvedená lhůta pro podání
žádosti je lhůtou pořádkovou a nikoliv prekluzivní a proto může být uvedená žádost podána kdykoliv v průběhu řízení až do vydání pravomocného rozhodnutí o nařízení jejího odstranění. V tomto případě tedy není možné s nedodržením lhůty spojovat žádné právní následky tedy nepřijmout podanou žádost o dodatečné povolení stavby a vodoprávní úřad se touto žádostí musí zabývat. Obec Troubky se proti uvedenému postupu vodoprávního úřadu, tedy proti usnesení o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání úkonu, odvolala. Odvolání proti zamítnutí zmeškání úkonu podala Obec Troubky dne 6. 2. 2015 na Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí. Vodoprávní úřad v této souvislosti odkazujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As41/2006 z 29. 2. 2008, který jednoznačně stanoví, že lhůta 30 dnů pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby je pouze lhůtou pořádkovou a nikoliv prekluzivní, a tudíž může být žádost o dodatečné povolení stavby podána kdykoliv v průběhu řízení o odstranění stavby, jak ostatně uvádíme již výše. Vypořádání se s návrhy a námitkami účastníků: Ve stanovené lhůtě dne 21.11.2014 pod č.j.: MMPr/137992/2014/STAV/ZEM podal námitky vlastník stavby: 1) „Obec Troubky se neztotožňuje s pojmem stavba. Při jednání s pracovníky Magistrátu města Přerova, oddělení stavebního úřadu, dne 9.10.2014 bylo sděleno stanovisko Obce Troubky k provedeným opatřením. Dle stanoviska obce Troubky se jedná o přechodné technické opatření na ochranu před povodněmi, které má charakter protipovodňové zábrany, mající při povodňovém stavu zabránit zaplavení obce Troubky. Provedené opatření bylo provedeno v souladu s § 86 odst. 1 z. č. 254/2001 Sb., který dává obcím oprávnění činit opatření k přímé ochraně majetku, zdraví a života obyvatel na dotčeném území. Provedená opatření jsou dále popsána v § 65 odst. 1, 2 g) a v § 75 odst. 1, 2 g) z. č. 254/2001 Sb. Provedené opatření tedy nemůže být charakterizováno jako stavba. Pro takovéto tvrzení správního orgánu není opora v zákoně. Stanovisko obce podporuje stanovisko správního orgánu, tj. Magistrátu města Přerova, odboru stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení stavební úřad, který ve svém usnesení o postoupení pro nepříslušnost ze dne 13.10.2014, č.j.: MMPr/121880/2014/Hra, konstatuje, že se v uvedeném případě nejedná o stavbu podléhající povolení dle zákona č. 13/1997 Sb.“ 2) „V uvedeném dokumentu se uvádí, že se zahajuje řízení o nařízení odstranění stavby, a to na stavbu vodního díla na ochranu před povodněmi: „Navýšení terénu v záplavovém území“. Obec Troubky se neztotožňuje s tvrzením správního orgánu, že se jedná o vodní dílo. I pro toto tvrzení správního orgánu není opora v zákoně. V § 55 z. č. 254/2001 Sb. je charakterizováno a pojmenováno, co je vodním dílem. Obec Troubky vybudovala „jednoduché zařízení“ popsané v § 55 odst. 3 254/2001 Sb., které se podle tohoto zákona za vodní dílo nepovažuje. Stanovisko obce Troubky podporuje i stanovisko vodoprávního úřadu uvedené v usnesení o postoupení pro nepříslušnost ze dne 28.8. 2014, č.j.: MMPr/102598/2014/Tab, kde se uvádí, že „Dle těchto zjištění vodoprávní úřad usoudil, že se nejedná o vodní dílo, o čemž nemá žádné pochybnosti.“. Stanovisko vodoprávního úřadu k námitkám účastníka řízení: Ad 1) Díl 5 ustanovení § 86 a § 87 vodního zákona řeší „Náklady na opatření na ochranu před povodněmi“. Toto ustanovení uvádí, že obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území a stát a kraje jim mohou na tato opatření přispět.
Výčet konkrétních opatření na ochranu před povodněmi je uveden v ustanovení § 65 vodního zákona, přičemž zmiňované ustanovení § 65 odst. 2 písm. g) vodního zákona uvádí, že přípravným opatřením je vytváření hmotných povodňových rezerv, což je nutné chápat ve smyslu např. skladování důležitých surovin, materiálů, polotovarů a výrobků určených pro zajištění nezbytných dodávek v době povodně a pro odstraňování následků povodňových situací. 9. Pro potřeby obce Troubky je postačující formulace uvedená v § 86 vodního zákona, že obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území, na základě tohoto oprávnění daného vodním zákone obec prováděla svá opatření. Dalším zákonným ustanovením, kterým Obec Troubky odůvodňuje své jednání je § 65 odst. 3 písm. g vodního zákona. Zde došlo ze strany obce k uvedení nesprávného odstavce uvedeného paragrafu, kdy byl uveden § 65 odst. 2 písm. g vodního zákona a správně měl být uveden § 65 odst. 3 písm. g vodního zákona, tedy, že obcí provedená opatření mají charakter povodňových zabezpečovacích prací. Při pečlivě a seriózně vedeném správním řízení mohla tato chyba být odhalena a uvedena na pravou míru v průběhu řízení. V ustanovení § 75 odst. 2 g) vodního zákona je uvedeno opatření prováděné při nebezpečí povodně a za povodně, kterým je povodňová zabezpečovací práce spočívající v instalaci protipovodňových zábran. Zde se jedná například o mobilní zábrany, jak už vypovídá název „instalace“, nikoliv o navýšení terénu formou navážky zeminy. Nicméně výše uvedená ustanovení neřeší, zda se v případě „Navýšení terénu v záplavovém území Troubky“ jedná o vodní dílo či nikoliv. Vodoprávní úřad po protokolárním prohlášení zástupce vlastníka stavby ze dne 9.10.2014, že účelem „Navýšení terénu v záplavovém území Troubky“ je ochrana obce před povodněmi a po zjištění skutečnosti, že stavba „Navýšení terénu v záplavovém území“ prokazatelně navazuje na stavbu vodního díla „Dočasné navýšení terénu v lokalitě Závalí“, jež bude po dokončení tvořit jeden kompletní celek sloužící jednoznačnému účelu, a to k ochraně obce Troubky před povodněmi, neměl pochybnosti o tom, že se jedná o vodní dílo dle § 55 odst. 1 písm. d) vodního zákona. Zákon č. 13/1997, o pozemních komunikacích upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu. Nejedná se tedy o stavbu podléhající povolení dle zákona o pozemních komunikacích, jak uvádí speciální stavební úřad ze dne 10.9.2014, což ovšem nevylučuje, že se může jednat o stavbu podléhající povolení dle jiného speciálního zákona. 10. Dalším zákonným ustanovením, na které obec Troubky odkazuje při zdůvodnění svého jednání je § 75 odst. 2 písm. g vodního zákona, kdy dle tohoto ustanovení je možné při nebezpečí povodně a za povodně, ke zmírnění průběhu povodně a jejich škodlivých následků, instalovat protipovodňové zábrany. Zde Obec Troubky nesouhlasí se stanoviskem vodoprávního úřadu, který nepodloženě zužuje pojem „instalace“ pouze na mobilní zábrany. Z rozhodnutí není jasné, na základě čeho vodoprávní úřad usuzuje, že se pojem „instalace“ zužuje pouze na mobilní protipovodňové zábrany. Proto by měl vodoprávní úřad v daném rozhodnutí toto podrobněji rozvést a jednoznačně definovat. Obec Troubky je přesvědčena, že pojem instalace je možné vztáhnout jak na mobilní zábrany, tak na hráz vytvořenou pomocí pytlů s pískem a rovněž tak na zábranu (val) vytvořenou nahrnutím zeminy, která se nachází v rizikovém místě za pomocí techniky. Takovéto opatření, tedy vytvoření valu ze zeminy, provádělo Povodí Moravy s.p. při povodňovém stavu v roce 2010 a nebylo tedy třeba na provedené opatření stavební povolení. Obec Troubky při provedení předmětného opatření postupovala za podmínek obdobných, stanovených vodním zákonem, tedy při nebezpečí povodně, které stále trvá a nebylo dosud žádným opatřením eliminováno.
Ad 2) Ustanovení § 55 odst. 1 písm. d) vodního zákona jednoznačně uvádí stavby na ochranu před povodněmi jako stavbu vodního díla. Vodní díla jsou vždy stavbami (a tedy také stavebními záměry ve smyslu § 3 odst. 5 stavebního zákona), které slouží účelům vymezeným v návětí ustanovení § 55 vodního zákona, tedy k účelům sloužícím vodnímu hospodářství. Vodní díla vyžadují vždy stavební povolení v souladu s ustanovením § 15 vodního zákona. Uvedené stanovisko vodoprávního úřadu v usnesení ze dne 28.8. 2014, č.j.: MMPr/102598/2014/Tab vycházelo z prvotního zavádějícího tvrzení vlastníka stavby, že se jedná o zpevnění a opravu účelové polní komunikace. Toto tvrzení bylo protokolárně zaznamenáno při vodoprávním dozoru dne 19.8.2014. Při dalším jednání ve věci dne 9.10.2014, kdy vlastník stavby sdělil skutečný účel stavby – stavba na ochranu před povodněmi, bylo jednoznačně určeno, že se jedná o vodní dílo uvedené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. d) vodního zákona. 11. Stavební zákon v § 2 odst. 3 charakterizuje, co je stavba „Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.“ Obec Troubky konstatuje, že při o prováděných opatřeních nebyly použity ani stavební ani montážní technologie, a tudíž není možné označit prováděná opatření za stavbu. Stavební zákon v § 3 odst. 1 také charakterizuje co je terénní úpravou „Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry“. Správní orgán v provedeném řízení neprokázal, že by se vytvořením protipovodňové zábrany (valu) podstatně změnil vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Je otázkou, kdo stanoví, co se rozumí pojmem „podstatně“. Tento pojem by měl být v provedeném řízení podrobně odůvodněn, popsán, což provedeno nebylo. Na základě provedeného řízení tedy není možné prokázat, že se jedná o terénní úpravu podle stavebního zákona. Vodní zákon v § 55 odst. 1 konstatuje, že vodní díla jsou stavby. Vzhledem k tomu, že vodoprávní úřad jednoznačně neprokázal, že se jedná o stavbu, není tedy možné charakterizovat provedená opatření jako vodní dílo. Obec Troubky odmítá konstrukci, na jejímž základě vodoprávní úřad odůvodňuje zahájené řízení. Tato argumentace je pro zahájení řízení zcela nedostačující. Obec Troubky se také kategoricky ohrazuje proti tvrzení vodoprávního úřadu, že prvotní vyjádření obce bylo zavádějící. Není vinou obce, že bylo vodoprávním úřadem špatně vyloženo a vyhodnoceno. Je na odpovědnosti příslušného úředníka, který správní řízení vede, aby vyžadoval jednoznačná a nezpochybnitelná vyjádření. Není vinou obce, že vodoprávní úřad dokázal dvě dílčí a svým charakterem rozdílná opatření spojit do jednoho celku s názvem stavba a vodní dílo. Takovýto postup je zcela neodůvodněný a nepodložený. Pokud správní orgán není dostatečně odborně kvalifikován, aby sám posoudil, zda se jedná o stavbu či vodní dílo či nikoliv, měl by si na vlastní náklady přibrat znalce a ne přejímat názory a posudky jiných účastníků řízení, kteří mají na výsledku řízení opačný zájem než stavebník. Správní orgán tedy nemůže při posouzení, zda se jedná o vodní dílo vycházet jen z tvrzení účastníků řízení, měl by se zabývat skutečným provedením „stavby“ a posoudit zda vůbec může stavebníkem zamýšlené účinky způsobit (splňovat požadavky protipovodňové ochrany). Správní orgán se pokusil své jednání odůvodnit, ale je zřejmé, že nijak přesvědčivě. A rovněž neodůvodnil, na základě čeho dospěl k závěru, že se jedná o vodní dílo a tedy neprokázal, zda je v jeho kompetenci toto správní řízení vést. Uvedené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné.
Obec Troubky je dále přesvědčena, že postup vodoprávního úřadu v uvedené věci byl od počátku rozporuplný, účelový, neprůkazný a neobjektivní. Svědčí o tom následující skutečnosti. A) Vodoprávní úřad na základě vodoprávního dozoru provedeného dne 19.8.2014 vyhodnotil, že se nejedná o vodní dílo a vydal v tomto směru stanovisko vodoprávního úřadu uvedené v usnesení o postoupení pro nepříslušnost ze dne 28.8. 2014, č.j.: MMPr/102598/2014/Tab, kde se uvádí, že „Dle těchto zjištění vodoprávní úřad usoudil, že se nejedná o vodní dílo, o čemž nemá žádné pochybnosti. Následně byla věc postoupena oddělení stavebního úřadu MMPr. B) Při dalším jednání dne 9. 10. 2014 se pozornost přítomných úředníků Odboru stavebního úřadu a životního prostředí soustředila na vybudovaný zemní val. Na základě vyjádření obce, že tento val má charakter povodňové zábrany na ochranu před povodněmi Magistrát města Přerova, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení stavební úřad, vydal usnesení, kterým danou záležitost postoupil pro nepříslušnost -viz. usnesení ze dne 13.10.2014, č.j.: MMPr/121880/2014/Hra, kde se konstatuje, že v uvedeném případě se nejedná o stavbu podléhající povolení dle zákona č. 13/1997 Sb.“ Věc byla následně postoupena zpět vodoprávnímu úřadu k dalšímu řízení. Obec Troubky nesouhlasí se stanoviskem vodoprávního úřadu, že při dalším jednání ve věci dne 9.10.2014, kdy vlastník stavby sdělil skutečný účel stavby – stavba na ochranu před povodněmi, bylo jednoznačně určeno, že se jedná o vodní dílo uvedené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. d) vodního zákona. Obec Troubky nesdělila, že se jedná o stavbu. Dále se pozastavuje nad formulací „bylo jednoznačně určeno, že se jedná o vodní dílo uvedené v ustanovení § 55 odst. 1 písm. d vodního zákona“. Ze spisového materiálu ani z předmětného rozhodnutí o odstranění stavby se nedá vyčíst, kdo a jakým správním postupem určil, že se jedná o vodní dílo. Ze spisového materiálu a z rozhodnutí vyplývá fakt, že se jedná o nepodloženou dedukci vodoprávního úřadu. Závěrem je možné uvést, že provedené správní řízení bylo vedeno neobjektivně, neprůkazně a tedy v rozporu se správním řádem a s předpisy souvisejícími. Obec Troubky rovněž průběhu správního řízení a z něj vydaného rozhodnutí vytýká, že správní orgán postupoval v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu, kdy toto ustanovení ukládá správnímu orgánu povinnost dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu. Správní orgán ve svém rozhodnutí upřednostnil skutečnost, že dle jeho mínění byla stavba provedena bez řádného povolení, oproti ochraně veřejného zájmu, což je v tomto případě ochrana obce Troubky před povodněmi. Na základě důvodů uvedených v bodech 1 – 11, tímto Obec Troubky podává v plném rozsahu odvolání proti předmětnému rozhodnutí o odstranění stavby č.j. MMPr/139558/2014/Tab a navrhuje, aby odvolací správní orgán postupem podle § 90 odst. 1 písm a správního řádu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil nebo postupem podle § 90 odst. 1 písm b správního řádu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal.
S pozdravem
Mgr. Radek Brázda starosta obce Troubky
