21 Troubky PSČ

VYHOTOVENÍ Č. 1 2 3 ↗

ZNALECKÝ POSUDEK č.307-16/2013 O STANOVENÍ CENY AKCIÍ SPOLEČNOSTI

T r o u b e c k á h o s p o d á ř s k á a. s.

Objednatel :

Troubecká hospodářská a.s. IČ: 253 57 972 Roketská 786/21 Troubky PSČ 751 02

Účel posudku:

Odhad ceny předmětu dražby ve smyslu ust. §13 odst.1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění

Posudek vypracoval:

Ing. Libor Buček Trávník 2083 686 03 Staré Město

Ocenění provedeno ke dni:

31. prosince 2012

Datum vyhotovení:

12. prosince 2013

Znalecký posudek č. 307-16/2013

Troubecká hospodářská a.s.

PROHLÁŠENÍ

Já, níže podepsaný, Ing. Libor Buček prohlašuji, že

•

nemám v současné době a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je předmětem tohoto posudku

•

je vyloučeno jakékoli personální propojení či jiné důvody, které by mohly zpochybnit moji nezávislost

•

předpokládám plný soulad se všemi zákony a předpisy v České republice a odpovědné vlastnictví a správu vlastnických práv

•

podklady poskytnuté objednatelem pro účel tohoto ocenění nebyly prověřovány a byly považovány za správné, pravdivé a reálné

•

veškeré změny informací nebo základních předpokladů, z nichž jsem při ocenění vycházel, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenění

•

v posudku byly respektovány všechny podstatné skutečnosti, které mi byly v době zpracování ocenění známé

•

odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocenění

•

toto ocenění bylo provedeno pouze pro účel stanovený v tomto posudku a nejsem odpovědný za jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento účel

Strana 2



NÁLEZ 1

ÚVOD

1.1 ZNALECKÝ ÚKOL Znaleckým úkolem je odhadnout cenu předmětu dražby v místě a čase obvyklou ve smyslu ustanovení §13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění.

1.2 PŘEDMĚT OCENĚNÍ Předmětem posudku je ocenění 1123 ks akcií v jednotkové jmenovité hodnotě 1000,-Kč, na jméno vydaných společností Troubecká hospodářská a.s., se sídlem Roketská 786/21, Troubky, PSČ 751 02, IČ: 253 57 972, která byla zapsána do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, dne 21. října 1996, oddíl B, vložka 1340 (dále též jen jako „Troubecká hospodářská“ nebo „společnost“).

1.3 DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ Ustanovení § 214 odst. 4 zák.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, upravuje postup nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a které byly vydány místo akcií prohlášených za neplatné a nebyly akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Tyto akcie prodá představenstvo prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby ve veřejné dražbě.

1.4 DEN OCENĚNÍ Ocenění je provedeno ke dni 31. prosince 2012. Při ocenění předmětných akcií znalec vycházel ze stavu majetku a závazků ke dni 31. prosince 2012. K tomuto datu byly společností sestaveny účetní výkazy, jež byly dále použity pro analýzu hospodářské situace společnosti a vlastní ocenění. Aktuálnější data znalec k dispozici neměl. Vzhledem k této skutečnosti znalec považuje za nutné konstatovat, že od data sestavení výkazů ke dni provedení ocenění, není znalci známo, že by ve společnosti došlo k nějakým událostem, jež by mohly mít zásadní vliv na ocenění.

1.5 OBTÍŽE PŘI ZHOTOVOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU Při zajišťování podkladů nezbytných pro ocenění akcií společnosti Troubecká hospodářská a.s. i při zhotovování znaleckého posudku se nevyskytly žádné potíže ani nebyly kladeny žádné překážky.

1.6 ÚDAJE O POSUDKU Posudek obsahuje 79 stran textu a 53 stran příloh a je vyhotoven ve třech písemných vyhotoveních. Dvě vyhotovení jsou určena pro objednatele a zbylé je uloženo v archivu znalce.

Strana 3


2


ÚDAJE O SPOLEČNOSTI

Obchodní firma: IČ: Sídlo: Základní kapitál: Datum vzniku:

Troubecká hospodářská a.s. 253 57 972 Roketská 786/21, 751 02 Troubky 135 800 000,- Kč 21. října 1996

Statutární orgán – představenstvo: Představenstvo je kolektivním statutárním orgánem společnosti, jež řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem předseda představenstva:

Ing. Bohumil Semenovič, CSc., dat. nar. 20. listopadu 1939 Přerov - Přerov I-Město, Kozlovská 1369/11, PSČ 750 02 den vzniku funkce: 11. července 2012 den vzniku členství: 26. června 2012

místopředseda představenstva:

Ing. Petr Obrtel, dat. nar. 3. března 1952 Troubky - Troubky, Záhumení 671/3, okres Přerov, PSČ 751 02 den vzniku funkce: 11. července 2012 den vzniku členství: 26. června 2012

člen představenstva:

Emil Gregovský, dat. nar. 13. května 1948 Přerov - Přerov VIII-Henčlov, Hliník 25/13, PSČ 750 02 den vzniku členství: 26. června 2012 Vladimír Smolka, dat. nar. 9. března 1955 Troubky - Troubky, Dědina 14/22, okres Přerov, PSČ 751 02 den vzniku členství: 26. června 2012 Vladimír Kratochvíl, dat. nar. 21. srpna 1961 Přerov - Přerov VIII-Henčlov, Martinská 38/2, PSČ 750 02 den vzniku členství: 26. června 2012



Dozorčí rada: Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. předseda dozorčí rady:

Ing. Zdislava Koplíková, dat. nar. 4. listopadu 1955 Přerov - Přerov II-Předmostí, Olomoucká 451/36a, PSČ 751 24 den vzniku funkce: 3. července 2012 den vzniku členství: 26. června 2012

člen dozorčí rady:

Ing. Bohumila Marečková, dat. nar. 5. července 1954 Přerov - Přerov VIII-Henčlov, Martinská 174/25, PSČ 750 02 den vzniku členství: 26. června 2012

člen dozorčí rady:

Ing. Josef Beránek, dat. nar. 2. března 1956 Přerov - Přerov I-Město, tř. gen. Janouška 2592/11, PSČ 750 02 den vzniku členství: 20. června 2012

Zdroj: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik Údaje platné ke dni 04.10.2013 06:00

Strana 4



2.1 KLASIFIKACE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ - CZ-NACE J: Informační a komunikační činnosti 011: Pěstování plodin jiných než trvalých 014: Živočišná výroba 016: Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti 10730: Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků 109: Výroba průmyslových krmiv 25620: Obrábění 257: Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 31090: Výroba ostatního nábytku 331: Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení 33200: Instalace průmyslových strojů a zařízení 4120: Výstavba bytových a nebytových budov 45200: Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů 471: Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 56100: Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních 69200: Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství 702: Poradenství v oblasti řízení 7120: Technické zkoušky a analýzy

2.2 AKCIE Druh: Forma: Podoba: Registrace: Převoditelnost akcií:

akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP není omezena

Počet akcií CP1: Nominální hodnota CP1:

1 ks 1,000.000,- Kč/akcie

Počet akcií CP2: Nominální hodnota CP2:

134 800 ks 1.000,- Kč/akcie

2.3 ÚDAJE O AKCIONÁŘÍCH Ovládající osobou je společnost Hospodářské družstvo Troubky, IČ 25825879, které vlastní 71,66 % akcií oceňované společnosti.

2.4 CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI Troubecká hospodářská a.s.se má různorodou výrobu. Ze zemědělské činnosti provozuje rostlinnou výrobu v dosud klasické struktuře pro řepařskou oblast. Živočišná výroba je zaměřena na chov mléčného skotu, produkci konzumních vajec a odchov kuřic. Výrobna krmiv se zaměřuje na výrobu specielních krmiv - granule pro koně, krmiva skot (dojnice, telata, býky), odchov a výkrm drůbeže drůbeže a prasat. Společnost je zaměřena na speciální výrobu krmiv pro ostatní zvířata - Th Program výživy koní, doplňkové krmiva pro ZOO a další

Strana 5



krmiva pro drobnochovy. Středisko výroby těstovin vyrábí Troubecké těstoviny destivaječné a vícevaječné v několika druzích - nudle vlasové, široké, kolínka a vřetena. Středisko kuchyň vyrábí denně čerstvé obědy a jídla včetně zabijačkových specialit pro zaměstnance firmy, ale i pro ostatní společnosti. Středisko mechanizačních dílen zabezpečuje měření emisí, opravy nákladních automobilu, traktorů Zetor a veškerých zemědělských strojů. Středisko bioplynová stanice je spuštěna do provozu od poloviny ledna 2011. Rostlinná výroba je provozována na 1638 ha orné půdy ve střediscích Troubky a Dolní Újezd. Hlavní zaměření je na produkci potravinářské pšenice, sladovnického ječmene a osiva obilovin, řepky. Mezi další pěstované plodiny patří kukuřice na siláž pro dojnice a bioplynovou stanici, kukuřice na zrno. Z víceletých pícnin na orné půdě se pěstuje vojtěška setá na produkci objemných krmiv pro mléčnou farmu dojnic. Středisko disponuje vlastní technikou pro většinu polních prací a zajištění provozu bioplynové stanice. Živočišná výroba se zaměřuje na chov skotu prostý IBR, výrobu mléka s vlastní reprodukcí a chov drůbeže. V současné době je v chovu zařazeno cca 350 ks dojnic. Krmné dávky jsou postaveny z objemných krmiv na kukuřičné siláži, vojtěškové senáži. Chov drůbeže je zaměřen na produkci konzumních vajec od nosného hybridu ISA Brown dodávaného společností Integra Žabčice. Výroba těstovin má v Troubkách dlouholetou tradici již za předchozího politického režimu z minulého století. Zaměřuje se na výrobu těstovin z čerstvých vajec z chovu vlastních nosnic plemene ISA Brown. Těstoviny se vyznačují jedinečnou kvalitou, obsahem čerstvých vajec, nerozpadají se po uvaření (zejména polévkové vlasové) a dají se polévky i ohřívat v následném dni. Provoz bioplynové stanice Troubky zpracovává vlastní produkci kukuřičné siláže, chlévského hnoje, trusu nosnic. Systém výroby bioplynu je bez zpracovávání odpadů z jatek a živočišných tkání, tzn. bez hygienizační části linky. Společnost dále provádí měření emisí a opravy traktorů Zetor. Tab. Struktura tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2010 až 2012 2010 31 274 25 458 3 192 1 356 4 071 22 201 0 543 309 357 111 1 135 90 007

výrobky RV výrobky ŽV zvířata nudle závodní stravování krmiva elektrická energie tržby za pom. čin. dílny tržby za pom. čin. stav. práce ostatní pom. činnosti služby v RV tržby z nevýr. čin.nájem tržby celkem

Strana 6

2011 30 530 28 149 1 939 1 480 4 067 23 392 13 600 363 0 262 0 470 104 252

2012 24 282 29 637 2 610 1 358 2 620 23 447 22 876 326 1 436 0 415 108 008



2.5 MAJETEK A ZÁVAZKY SPOLEČNOSTI Ke dni 31. prosince 2012 společnost Troubecká hospodářská a.s. vykazuje ve svém účetnictví majetek a závazky takto: v tis.Kč

Brutto

Netto

Aktiva celkem

320 702

232 614

Dlouhodobý majetek

250 522

162 555

Dlouhodobý majetek tvoří pouze dlouhodobý hmotný majetek. Dlouhodobý majetek představuje 70% z celkových aktiv. V účetnictví podniku je dlouhodobý majetek vykazován takto: Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 300 112 Pozemky 9 038 9 038 Stavby 122 711 90 522 Stroje a zařízení 93 895 44 001 Dospělá zvířata 10 592 4 896 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 2 897 2 897 Podíly – ovládaná osoba 11 089 11 089

Oběžná aktiva

69 460

69 339

Oběžná aktiva se sestávají za zásob, dlouhodobých pohledávek, krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Podíl oběžných aktiv na aktivech celkových činí 30%. V účetnictví podniku jsou oběžná aktiva vykazována takto: Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva

32 002 194 12 470 24 794

32 002 194 12 349 24 794

720

720

v tis.Kč

Pasiva celkem

232 614

Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období

148 605 135 800 28 8 887 7 3 883

Vlastní kapitál představuje 64% z celkových pasiv. Poměr základního kapitálu na pasivech činí 58%.

Strana 7



Cizí zdroje

83 969

Cizí zdroje tvoří rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry. Cizí zdroje představují 36% z celkových pasiv. V účetnictví podniku jsou cizí zdroje vykazovány takto: 1 857 12 887 15 125 54 100

Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé Ostatní pasiva

2.6

40

PŘIJATÉ DOTACE

V roce 2012 společnost přijala tyto provozní dotace: SAPS TOP-UP Oddělená platba za cukr Plemenářská činnost Vakcinace drůbeže Na úroky z poskytnutého úvěru Na poradenskou činnost Kadavery Na pojistné Platba na dojnice Na meziplodiny Na úroky z poskytnutého úvěru Na úroky z poskytnutého úvěru Podpora proti nákaze Celkem

3 442 47 176 83 40 7 186 477 304 74 14 26 13 434

V roce 2012 společnost přijala tyto investiční dotace Rekonstrukce haly slepic č.2

1 808

8 558

2.7 POPIS KONCERNU Společnost Troubecká hospodářská a.s. je součástí koncernu s cyklickou vazbou. Diagram – Struktura koncernu 71,66%


75,12%

94,92% Hospodářské družstvo Troubky

Zemědělské družstvo Troubky

Strana 8



POSUDEK 3

FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU

3.1 ÚČEL, PODKLADY A VÝCHOZÍ DATA FINANČNÍ ANALÝZY Účelem finanční analýzy je posoudit finanční situaci podniku Troubecká hospodářská a.s., zanalyzovat a zhodnotit hospodaření společnosti v období let 2008 – 2012 a identifikovat hlavní činitele, které ovlivňují celkové výsledky hospodaření. Finanční analýza je také podkladem a východiskem pro zpracování finančního plánu. K vypracování finanční analýzy bylo použito účetních výkazů, výročních zpráv a zpráv o hospodaření společnosti z let 2008 – 2012. Data z let 2008 – 2012 pocházejí z účetních závěrek, které byly ověřeny nezávislým auditorem. Na základě výroku „bez výhrad“ lze považovat údaje v nich obsažené za věrně a poctivě zobrazující stav aktiv, závazků, vlastního kapitálu a finanční situace. Konsolidovanou účetní závěrku společnost nesestavuje. V úvodu kapitoly jsou zachyceny principy účetní politiky podniku. Druhá část pak obsahuje analýzu poměrových ukazatelů, které umožní blíže zhodnotit finanční zdraví podniku.

3.2 ÚČETNÍ OBDOBÍ Účetním obdobím je kalendářní rok.

3.3 ÚČETNÍ POLITIKA Účetnictví společnosti je vedeno a účetní závěrka sestavována v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví a Českými účetními standardy pro podnikatele. Účetnictví respektuje obecné účetní zásady, především zásadu o oceňování majetku historickými cenami, zásadu účtování ve věcné a časové souvislosti, zásadu opatrnosti a předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách.

3.3.1

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK

Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož ocenění je vyšší než 40 000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Pozemky a stavby jsou dlouhodobým hmotným majetkem bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Drobným dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož ocenění je vyšší než 1 000 Kč a nižší než 40 000 Kč v jednotlivém případě. Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek jehož ocenění je vyšší než 60 000 Kč v jednotlivém případě a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Drobným dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož ocenění je vyšší než 20 000 Kč a nižší než 60 000 Kč v jednotlivém případě. Nakoupený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je oceněn pořizovacími cenami. Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením a instalováním související. Společnost nezahrnuje do pořizovací ceny úroky z úvěrů na pořízení dlouhodobého majetku.

Strana 9



Ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností zahrnuje přímé náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením majetku vlastní činností (výrobní režie), popřípadě nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku přesahuje období jednoho účetního období. Technické zhodnocení, pokud převýšilo u jednotlivého majetku v úhrnu za účetní období částku 40 000 Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

3.3.2

DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK

Cenné papíry a majetkové účasti jsou při nákupu oceněny pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny cenných papírů a podílů jsou přímé náklady související s pořízením, např. poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám. K datu pořízení cenných papírů a majetkových účastí je tento dlouhodobý finanční majetek společnosti klasifikován dle povahy jako majetkové účasti s rozhodným a podstatným vlivem, dlužné cenné papíry držené do splatnosti nebo realizovatelné cenné papíry a podíly. K datu účetní závěrky se cenné papíry a majetkové účasti oceňují reálnou hodnotou. Majetkové účasti se oceňují ekvivalencí, dlužné cenné papíry držené do splatnosti se oceňují pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady. Realizovatelné cenné papíry a podíly se oceňují tržní hodnotou. Pokud není tržní hodnota k dispozici použije se ocenění dle posudku znalce, kvalifikovaného odhadu nebo pořizovací ceny. Součástí ocenění reálnou hodnotou je u cenných papírů a podílů znějících na cizí měnu i zjištěný kursový rozdíl. 3.3.3

ZÁSOBY

Nakupované zásoby jsou oceňovány pořizovacími cenami. Součástí pořizovací ceny jsou též náklady související s pořízením zásob, zejména přeprava, clo, provize a pojistné. U zásob stejného druhu na skladě se první cena pro ocenění přírůstku zásob použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob (metoda FIFO). Cena pohonných hmot nakoupených v zahraničí se stanoví váženým aritmetických průměrem ve dvou pásmech podle cenové hladiny za uzavřený měsíc předchozího období. Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů (výrobní režie), která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti. Vlastními náklady jsou náklady stanovené podle plánových kalkulací, které zahrnují přímý materiál, polotovary, přímé mzdy, kooperace, ostatní přímé náklady a podíl výrobní režie. Reprodukční pořizovací cenou se oceňují zásoby pořízené bezplatně, přebytky zásob a kovový odpad. Příchovky a přírůstky zvířat se oceňují vlastními náklady, které jsou stanoveny podle plánových kalkulací. Výše těchto vlastních nákladů se může měnit jen na počátku účetního období.

3.3.4

OPRAVNÉ POLOŽKY

Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, např. reálnou hodnotou. Výše a odůvodněnost opravných položek se posuzuje při inventarizaci. Strana 10



Společnost vytváří opravné položky k pohledávkám podle individuálního posouzení jednotlivých pohledávek a dlužníků v předpokládané výši rizika nedobytnosti ve smyslu účetních standardů. Výše „daňových“ opravných položek k pohledávkám odpovídá pravidlům pro tvorbu daňově uznatelných opravných položek dle zákona č.593/1992 Sb., o rezervách. Opravné položky k zásobám jsou tvořeny na základě individuálního posouzení jednotlivých položek materiálů, zásob vlastní výroby a zboží podle jejich fyzického vztahu, dalšího využití (potřebnosti či prodejnosti) a data posledního pohybu.

3.3.5

REZERVY

Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Výše a odůvodněnost rezerv se posuzuje při inventarizaci. Společnost tvoří rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku ve smyslu pravidel pro tvorbu daňově uznatelných rezerv dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách. Dále mohou být tvořeny rezervy na rizika za účelem krytí případných nároků zákazníků z titulu záruk u realizovaných zakázek a na probíhající nebo předpokládané soudní spory a nevyúčtované závazky. Způsob tvorby vychází z individuálního posouzení rizika jednotlivých zakázek.

3.3.6

PŘEPOČTY ÚDAJŮ V CIZÍCH MĚNÁCH NA ČESKOU MĚNU

Pro přepočet majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se používá směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný ČNB. Pro přepočet se užívá pevný kurz stanovený vždy k prvnímu dni příslušného měsíce podle směnného kurzu devizového trhu vyhlašovaného ČNB. Takto stanovený pevný kurz má platnost v příslušném měsíci a během tohoto období jej lze měnit pouze v případě vyhlášení devalvace či revalvace koruny české. Při uzavírání účetních knih ke dni sestavení účetní závěrky se použije příslušný denní kurz platný v den, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Zjištěné kursové rozdíly se proúčtují do finančních nákladů a výnosů.

3.3.7

FINANČNÍ PRONÁJEM S NÁSLEDNOU KOUPÍ NAJATÉ VĚCI

Pořizovací cena majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci je vedena v podrozvaze společnosti. Postupy účtování tohoto pronájmu jsou rozdílné podle typu leasingové smlouvy a rovnoměrnosti sjednaných splátek. První zvýšená splátka je zaevidována na účtu nákladů příštích období a je účtována rovnoměrně po dobu pronájmu do nákladů. Záloha na budoucí splátky je evidována na účtu provozních záloh a je postupně zúčtovávána s jednotlivými splátkami. Při nerovnoměrných splátkách je celá hodnota splátek zaevidována na účtu nákladů příštích období souvztažně s účtem závazku k pronajímateli. Celá hodnota splátek je účtována rovnoměrně po dobu pronájmu do nákladů a platba splátek snižuje předpis závazku. Zůstatek aktuálně splatného (nikoli celého) závazku z finančního pronájmu s následnou koupí je vykázán v rozvaze.

Strana 11



3.4 ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Finanční analýza představuje metodu, která poměřuje údaje ze základních finančních výkazů mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídající schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku. Za finančně zdraví podnik je možné považovat takový, který je v dané chvíli perspektivně naplňovat smysl své existence. V podmínkách tržní ekonomiky to znamená, že je schopen dosahovat trvale takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, která je požadována investory vzhledem k výši rizika, s kterým he příslušný druh podnikání spojen. Současně s rentabilitou kapitálu je nutnou podmínkou finančního zdraví i likvidita, tedy schopnost podniku včas hradit splatné závazky. Analýza účetních výkazů zahrnuje vertikální rozvahy a výsledovky, která znázorňuje podíl jednotlivých složek aktiv a pasiv na bilanční sumě a dále horizontální analýzu, která odráží meziroční tempa růstu/poklesu jednotlivých položek za sledované období.

3.4.1

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA AKTIV

Vertikální struktura aktiv Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv

3.4.2

2008 100,00% 54,7% 0,00% 47,0% 7,70% 44,3% 17,5% 0,50% 16,0% 10,3% 1,00%

2009 100,00% 59,8% 0,10% 53,9% 5,80% 39,4% 17,8% 0,50% 11,8% 9,30% 0,80%

2010 100,00% 67,3% 0,10% 62,3% 4,90% 32,4% 12,3% 0,40% 11,4% 8,30% 0,30%

2011 100,00% 68,7% 0,10% 63,6% 5,00% 30,9% 13,8% 0,10% 6,30% 10,7% 0,40%

2012 100,00% 69,9% 0,00% 65,1% 4,80% 29,9% 13,8% 0,10% 5,30% 10,7% 0,20%

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV

Horizontální struktura aktiv Aktiva celkem Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv

2009/08 94,8% 0,00% 108,7% 71,8% 104,3% 88,1% 94,6% 103,8% 73,0%

2010/09 125,2% 81,0% 144,8% 104,8% 108,9% 53,4% 22,8% 125,1% 47,1%

2011/10 97,0% 76,1% 98,9% 99,3% 86,5% 120,9% 97,8% 112,5% 136,8%

2012/11 104,5% 69,1% 106,9% 100,0% 96,3% 70,2% 95,4% 85,0% 72,5%

Aktiva podniku tvoří z 54,7% (2008), 59,8% (2009), 67,3% (2010), 68,7% (2011) a 69,9% (2012) dlouhodobý majetek. Vývoj bilanční sumy společnosti za sledované období v průběhu let 2008 až 2012 značně kolísá a souvisí se s vývojem podnikání v zemědělství.

Strana 12



Ve struktuře aktiv v průběhu sledovaného období lze vysledovat tyto skutečnosti a) podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech je vykazuje růstovou tendenci, b) podíl dlouhodobého nehmotného na celkových aktivech je téměř nulový, c) podíl dlouhodobého finančního majetku představuje cca 5% aktiv společnosti, d) movité věci (stavby/zvířata) jsou z 53% (26/54%) odepsány, e) oběžný majetek představuje v bilanci za poslední dva roky podíl cca 30%, f) podíl zásob na celkových aktivech v průběhu let 2008 až 2012 představuje cca 14-18% z celkových aktiv, g) trendově podíl krátkodobých pohledávek na celkových aktivech klesá, h) společnost vykazuje v rozvaze dlouhodobé pohledávky v nevýznamné výši, i) výše krátkodobého finančního majetku představuje ve sledovaném období cca 10%, j) časové rozlišení aktiv nevykazuje významné položky.

3.4.3

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV

Vertikální struktura pasiv Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HV minulých let HV běžného roku Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení pasiv

3.4.4

2008 100,0% 80,4% 72,3% 0,00% 3,80% 0,00% 4,30% 19,5% 1,70% 4,40% 11,1% 1,90% 0,40% 0,10%

2009 100,0% 81,9% 76,3% 0,00% 7,80% 0,00% -2,20% 18,0% 0,40% 4,70% 6,00% 5,30% 1,60% 0,10%

2010 100,0% 65,5% 61,0% 0,00% 4,50% 0,00% 0,00% 34,4% 0,20% 3,10% 9,30% 20,5% 1,30% 0,10%

2011 100,0% 66,3% 62,9% 0,00% 4,60% -3,60% 2,40% 33,5% 0,40% 5,00% 9,70% 18,4% 0,00% 0,10%

2012 100,0% 63,9% 58,4% 0,00% 3,80% 0,00% 1,70% 36,1% 0,80% 5,50% 6,50% 23,3% 0,00% 0,00%

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV

Horizontální struktura pasiv Pasiva celkem Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HV minulých let HV běžného roku Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení pasiv

2009/08 94,8% 100,0% 100,00% 194,9% 100,0% -47,7% 19,5% 101,8% 51,2% 266,2% 400,0% 93,2%

Strana 13

2010/09 125,2% 100,0% 466,7% 72,1% 100,0% 1,1% 74,2% 82,7% 194,5% 483,4% 101,3% 137,8%

2011/10 97,0% 100,0% 100,0% 99,6% 24 079% -12 616,3% 180,9% 156,0% 101,2% 87,1% 1,10% 72,6%

2012/11 104,5% 97,0% 100,0% 86,3% -0,10% 71,6% 211,3% 116,1% 70,2% 131,8% 0,00% 24,4%



Strukturu pasiv lze charakterizovat takto: a) 2/3 pasiv jsou kryté vlastním kapitálem, b) společnost čerpá pouze dlouhodobý úvěr na profinancování investičních potřeb, c) společnost má dostatek vlastních zdrojů na financování svých provozních potřeb, d) v roce 2012 společnost snížila základní kapitál z 140 000 tis. Kč na 135 800 tis. Kč za účelem úhrady ztrát z minulých let, e) dlouhodobé závazky ve výši cca 5% pasiv představují závazky vůči ovládané osobě a odložený daňový závazek, f) výše krátkodobých závazků představuje cca 6,5% podíl na celkových pasivech, g) společnost vytváří zákonné rezervy na opravy DHM a ostatní rezervy na odpisy slepic h) časové rozlišení pasiv nevykazuje významné položky.

3.4.5

ANALÝZA VÝSLEDOVKY

Skladba hosp. výsledku Přidaná hodnota Hrubý provozní přebytek HV z provozní činnosti HV z finanční činnosti HV za účetní období HV před zdaněním Daň z příjmů

2012 23,4 6,2 5,1 -1,4 2,8 3,7 0,8

2011 20,5 2,3 5,1 -0,6 4,0 4,4 0,4

2010 14,8 -4,1 -0,6 -0,5 0,0 0,1 0,1

2009 10,2 -9,9 -4,1 0,3 -3,3 -3,9 -0,5

2008 16,7 0,5 7,3 -0,3 5,3 7,0 1,7

2012 2011 115,9 153,5 280,7 -61,5 102,4 -970,5 238,7 135,2 71,6 -12 616 83,6 7 970,7 201,3 468,6

2010 2009 146,2 46,4 41,7 -1 530,4 14,1 -43,0 -196,8 -63,4 1,1 -47,7 -1,6 -42,1 -18,2 -24,3

Položky výnosů

2012

2011

2010

2009

2008

2012

2010

Výkony a tržby z prod.zboží Tržby z prodeje DM a materiálu Ostat. provozní výnosy Tržby a výn. z fin. majetku Výnosové úroky Ostat. fin. výnosy Mimořádné výnosy

2011

2009

83,6

82,3

77,7

75,8

79,1

103,4

117,6

103,2

72,6

6,4 9,8

6,8 10,7

6,8 11,5

6,5 14,0

97,0 92,5

110,6 103,5

0,1 0,1 0,0

0,2 0,1 3,7

0,2 0,2 0,0

59,2 153,6 0,0

92,7 98,2 0,0

130,1 81,9 0,0 65,2 28,9 0,0

61,5 76,7

0,1 0,1 0,0

5,3 14,2 4,1 0,3 0,3 0,0

92,9 127,8 0,0

VÝNOSY CELKEM

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

101,7

111,1

100,7

75,7

Položky nákladů

2012

2011

2010

2009

2008

Výk. spotř. a prodané zboží Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM ZC prodaného DM a mat. Ostatní provozní náklady Prodané CP a vklady Nákladové úroky Ostatní fin. náklady Mimořádné náklady NÁKLADY CELKEM

62,5 17,3 0,5 10,3 5,4 2,3

64,6 18,7 0,4 7,7 5,8 1,9

62,9 18,4 0,5 7,3 6,2 1,3

1,6 0,1 0,0

0,8 0,1 0,0

100,0

100,0

2012

2011

67,1 17,0 0,4 5,8 5,8 3,1

99,2 95,2 108,8 138,0 94,0 127,6

109,1 107,6 89,3 111,2 100,5 149,7

0,5 0,3 2,5

63,2 18,5 0,8 7,2 4,5 1,5 3,7 0,5 0,2 0,0

0,5 0,3 0,0

200,0 197,8 0,0

100,0

100,0

100,0

102,6

Strana 14

2010

2009 79,6 92,1 175,5 105,7 64,8 41,1

168,8 29,3 0,0

96,5 96,3 61,9 98,0 134,1 85,9 0,0 106,4 128,9 0,0

106,2

96,9

84,6

81,8 56,7 0,0



Agregované položky

2012

2011

2010

2009

Tržby z prod.zboží Náklady na prodané zboží Ostatní provoz. výnosy Ostatní provoz. náklady Finanční výnosy Finanční náklady Mimořádné výnosy Mimořádné náklady

0,3 -0,3 99,5 -94,4 0,2 -1,6 0,0 0,0

0,8 -0,6 99,0 -94,1 0,2 -0,8 0,0 0,0

1,5 1,8 1,3 1,7 94,5 93,4 -97,9 -101,1 0,3 4,7 -0,8 -4,5 3,7 0,0 -2,5 0,0

Hosp.výsledek před zdaněním

3,7

4,4

0,1

Hosp.výsledek po zdanění

2,8

4,0

0,0

2008

2012

2011

2010

2009

1,5 1,3 98,1 -93,6 0,4 -0,7 0,0 0,0

41,9 39,9 102,2 102,1 94,1 199,8 0,0 0,0

58,1 -54,2 116,3 106,7 94,7 121,3 0,0 0,0

83,6 79,0 101,9 97,6 5,6 17,3 0,0 0,0

94,8 101,1 72,1 81,8 877,0 472,9 0,0 0,0

-3,9

7,0

83,6

7 970,7

-1,6

-42,1

-3,3

5,3

71,6 -12 616

1,1

-47,7

Oceňovaná společnost je typem společnosti výrobní společnosti, která realizuje tržby za výrobky a služby. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vykazují kolísavý stav z 125 288 tis. Kč (2008), 85 738 tis. Kč (2009), 90 007 tis. Kč (2010), 104 252 tis.Kč (2011) na 108 008 tis. Kč (2012). Výše přidané hodnoty činila 26 454 tis. Kč (2008), 12 277 tis.Kč (2009), 17 951 tis.Kč (2010), 27 559 tis.Kč (2011) a 31 944 tis. Kč (2012) . Provozní hospodářský výsledek činil 11 555 tis. Kč (2008), -4 965 tis. Kč (2009), - 701 tis. Kč (2010), 6 803 tis. Kč (2011) a 6 965 tis. Kč (2012). Hospodářský výsledek po zdanění činil 8 391 tis. Kč (2008), - 4 006 tis.Kč (2009), - 43 tis.Kč (2010), 5 425 tis.Kč (2011) a 3 883 tis. Kč (2012).

3.5 3.5.1

ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ UKAZATELE FINANČNÍ STABILITY

Ukazatele zadluženosti měří podíl cizích zdrojů na krytí celkových aktiv. Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem určuje míru rizika ze strany věřitelů, kteří vyžadují dostatečnou hodnotu vlastního jmění zaručující splacení jejich pohledávek v případě likvidace společnosti. Ukazatel Ukazatel finanční nezávislosti Ukazatel věřitelského rizika Finanční páka Ziskový účinek finanční páky Celková úvěrová zadluženost Úrokové zatížení Doba návratnosti úvěrů

3.5.2

Výpočet dop.hod. VK / A 40-70 % CZ / A 30-60 % A / VK ÚRZ * FP (DÚ+KÚ) / A Nú/EBIT do 50% DÚ+KÚ/HV+O

2008

2009

2010

2011

2012

80,5 17,7 1,2 1,2 2,3 6 0,3

81,9 17,6 1,2 1,4 6,9 -14 2,5

65,5 34,2 1,5 0,2 21,8 89 5,7

66,4 33,1 1,5 1,3 18,5 15 2,7

63,9 35,3 1,6 1,1 23,3 29 3,1

UKAZATELE PLATEBNÍ SCHOPNOSTI A LIKVIDITY

Ukazatel okamžité likvidity hodnotí schopnost společnosti dostát svým závazkům za použití oběžných aktiv s vyloučením zásob a pohledávek. Pohledávky reprezentují po zásobách další pomalu se obracející položku oběžných prostředků. Po jejich vyloučení dostáváme v čitateli pouze vysoce likvidní část aktiv, která je reprezentována hotovostí a jejími ekvivalenty. Srovnáním s ukazatelem pohotové likvidity tedy sledovat podíl pohledávek na oběžných aktivech firmy.

Strana 15



Ukazatel běžné likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky při použití oběžných aktiv a představuje základní měřítko krátkodobé solventnosti podniku. Jinými slovy tento ukazatel sleduje kolikrát je společnost schopna uspokojit věřitele, kdyby proměnila veškerá svá oběžná aktiva v hotovost. Nízká úroveň běžné likvidity naznačuje, že krátkodobá pasiva (půjčky, nesplacené závazky apod.) rostou rychleji než oběžná aktiva, což ukazuje na sníženou schopnost společnosti dostát včas svým závazkům. Ukazatel pohotové likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky za použití oběžných aktiv při vyloučení zásob. Zásoby jsou z hlediska obratu nejpomalejší položkou v rámci oběžných aktiv. To znamená, že jejich přeměna na hotovost by v případě nutnosti rychle splatit závazky byla zdlouhavá a ztrátová (např. neprodejné výrobky atd.). Z těchto důvodů jsou při posouzení krátkodobé solventnosti firmy zásoby eliminovány. Výrazně nižší pohotová likvidita ve srovnání s běžnou likviditou ukazuje na vysoký podíl zásob v oběžných aktivech. Tento jev je však nutné posuzovat s ohledem na charakter podnikání společnosti (sezónnost, obch. spol. apod.). Ukazatel Běžná likvidita Celková likvidita Pracovní kapitál Ukazatel solventnosti

3.5.3

Výpočet (FM+KP) / KZ OA / (KZ+KÚ) OA -(KZ+KÚ) (HV+O) / CZ

dop.hod. 1,0-1,5 1,5-2,5 nad 0,3

2008

2009

2010

2011

2012

2,38 3,87 63 488 0,49

3,53 5,17 58 204 0,16

2,13 3,06 50 044 0,11

1,76 3,19 47 209 0,21

2,46 4,58 54 214 0,21

UKAZATELE AKTIVITY

Obrátka zásob posuzuje likviditu zásob společnosti. Hodnota ukazatele říká, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob v průměru prodána a znovu uskladněna. Nízká obrátka zásob může společně s vysokým ukazatelem běžné likvidity znamenat, že společnost disponuje zastaralými zásobami, jejichž skutečná hodnota neodpovídá účetní. Dalším aspektem nadbytečného množství zásob je zmrazení finančních prostředků na krytí těchto zásob, které by mohly být použity efektivněji. Obrat celkových aktiv sleduje intenzitu použití celkových aktiv. Ukazatel se srovnává s oborovým průměrem, přičemž nízká hodnota naznačuje nutnost zvýšení tržeb (pokud to charakter podnikání a trhu umožňuje) nebo odprodání části aktiv. Také v případě tohoto ukazatele se podobně jako u obratu fixních aktiv projevuje zkreslení způsobené vlivem inflace na historickou cenu majetku. Průměrná doba splatnosti pohledávek hodnotí rozvahový účet pohledávek. Vypočítá se jako podíl celkových pohledávek a průměrných tržeb připadajících na jeden den. Podle konvence se při výpočtu používá 360 dní místo 365 dní. Výsledek reprezentuje časové období, během kterého je inkaso za každodenní tržby zmrazeno v pohledávkách firmy. Srovnáním tohoto ukazatele s obecnou lhůtou splatnosti při fakturaci lze hodnotit účinnost systému vymáhání pohledávek. Průměrná doba splatnosti závazků hodnotí rozvahový účet závazků. Vypočítá se jako podíl celkových závazků a průměrných nákupů připadajících na jeden den. Nákupy zahrnují výrobní spotřebu a daně a poplatky. Podle konvence se při výpočtu používá 360 dní místo Strana 16



365 dní. Výsledek reprezentuje časové období, během kterého jsou platby za každodenní nákupy drženy ve formě závazků firmy. Optimální hodnota ukazatele závisí na smluvních podmínkách s dodavateli, přičemž obecně je snahou platbu co nejvíce oddálit Ukazatel Doba obratu pohledávek Doba obratu krátkod.závazků Doba obratu závazků z obch. styku Doba obratu zásob Délka operačního cyklu Obrat celkových aktiv

3.5.4

Výpočet dop.hod. 2008 (DP+KP)*365/T do 90 73 KZ*365 /CN-O do 140 56 OZ*365 /CN-O do 140 56 Za*365 / T do 100 78 DoP+DoZ-DoZá 95 T/A 0,8

2009

2010

2011

2012

83 51 51 101 133 0,7

110 53 53 92 150 0,5

56 66 66 80 70 0,6

36 57 57 84 63 0,6

UKAZATELE NÁKLADOVOSTI A RENTABILITY

Ukazatele rentability se používají pro komplexní posouzení a hodnocení efektivnosti podniku, tedy schopnosti podniku generovat zisk. Pomocí testovaných ukazatelů se vyjadřuje intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. Ukazatel Celková nákladovost Mzdová nákladovost Rentabilita tržeb Výnosnost celkových zdrojů Výnosnost vlastních zdrojů

Výpočet CN / T Mz / THČ HV / T EBIT / P EBT / VK

2008

2009

2010

2011

2012

93,0 61,9 20,0 5,3 6,1

103,9 63,2 25,4 -3,3 -2,2

99,9 58,1 23,7 0,0 0,3

95,6 56,1 21,7 4,0 3,2

96,3 54,3 20,0 2,8 3,0

3.6 ALTMANŮV MODEL (Z-SCORE) Altmanův model vyjadřuje finanční situaci firmy a je určitým doplňujícím faktorem při finanční analýze firmy. Z-skóre vychází z diskriminační analýzy uskutečněné profesorem Altmanem koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Na základě provedené analýzy Altman různě stanovil hranice pásem pro predikci finančního vývoje firmy. Z-score = 0,717x1 + 0,847x2 +3,107x3 + 0,420x4 + 0,998x5

x1 x2 x3 x4 x5

= = = = =

ČPK/A Výsledek hospodaření minulých let/A EBIT/A VK/CK Tržby/A Z-score Hranice pro prosperující podnik > 2,9 Hranice vážného finančního stavu < 1,2

2008

2009

2010

2011

2012

0,328051 -0,00017 0,066516 4,139003 0,659326 2,8 2,9 1,2

0,317302 -0,00018 -0,04206 4,562233 0,47935 2,5 2,9 1,2

0,217984 -0,00014 -0,00429 1,901157 0,400036 1,3 2,9 1,2

0,212096 -0,0357 0,031287 1,980929 0,473154 1,5 2,9 1,2

0,233064 3,01E-05 0,031847 1,775533 0,46624 1,5 2,9 1,2

Strana 17



Vyhodnocení Altmanova modelu Prosperující podnik Podnik v tzv. šedé zóně Podnik ve vážném finančním stavu

> 2,9 1,2 – 2,9 < 1,2

3,5

3

2,5

2

Z-score Hranice pro prosperující podnik > 2,9 Hranice vážného finančního stavu < 1,2

1,5

1

0,5

0 2008

2009

2010

2011

2012

Dle Altmanova modelu lze společnost Troubecká hospodářská a.s. považovat za podnik v tzv. šedé zóně. Nelze tedy jednoznačně prohlásit, zda se jedná o podnik prosperující či neprosperující.

3.7 VYHODNOCENÍ FINANČNÍ ANALÝZY Analýza účetních výkazů podala informaci o tom, že společnost je v dobrém finančním stavu. Finanční situace podniku ve sledovaném období vyhodnocovaná souborem poměrových ukazatelů vykazuje zadluženost a finanční nezávislost společnosti v pásmu doporučovaných hodnot, vysokou likviditu a schopnost podniku dostát svým závazkům. Pracovní kapitál vykazuje kolísavý stav a taktéž rentabilita vykazuje střídavě kladné i záporné hodnoty. Po provedené finanční analýze lze říci, že oceňovaná společnost je podnikem finančně zdravým, avšak nelze konstatovat, zda podnik je schopen tvořit hodnotu. Až po provedení strategické analýzy bude možné říci jakou metodu použít pro ocenění.

Strana 18


4


STRATEGICKÁ ANALÝZA

Cílem strategické analýzy je odhadnout potenciál tempa růstu a výši tržeb oceňované společnosti pro plánované období. Základem pro prognózu tržeb je vymezení relevantního trhu společnosti, analýza faktorů, které mají na relevantní trh zásadní vliv, analýza závislosti trhu na vybraných prognózovaných faktorech a následné odvození tempa růstu trhu.

4.1 MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ Za celý letošní rok by se měl HDP snížit o 1,5 %, a to zejména kvůli hlubokému propadu v 1. čtvrtletí. V oblasti užití by hlavním faktorem poklesu měla být tvorba hrubého fixního kapitálu. Pro rok 2014 již počítáme s mírným růstem ekonomiky o 0,8 %. Navzdory zvýšení obou sazeb DPH o 1 p. b. k 1. lednu 2013 by letos průměrná míra inflace měla dosáhnout pouze 1,6 %, v roce 2014 by se růst spotřebitelských cen mohl dále zpomalit na 1,4 %. V obou letech by se přitom meziroční inflace měla pohybovat v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB. Zaměstnanost, která se v loňském roce zvýšila o 0,4 %, by letos mohla dále vzrůst o 0,5 %. Tento do jisté míry paradoxní vývoj je důsledkem rozšiřování kratších úvazků a snižování počtu odpracovaných hodin na pracovníka. Pro rok 2014 se počítá s poklesem zaměstnanosti o 0,2 %. Míra nezaměstnanosti by z loňských 7,0 % měla vzrůst na 7,5 % a k jejímu nepatrnému meziročnímu zvýšení by mohlo dojít i v roce 2014. Růst objemu mezd a platů by v tomto roce mohl dosáhnout 0,7 %, v roce 2014 pak 2,1 %. V obou letech by tak tempo růstu mezd a platů mělo předstihnout dynamiku nominálního HDP. Poměr deficitu běžného účtu platební bilance k HDP by mohl stagnovat na úrovni mírně přesahující 2 %, a měl by tedy zůstat na udržitelné úrovni. Vedle dalšího vývoje v eurozóně představuje riziko také nízká úroveň důvěry v české ekonomice.

zdroj: Makroekonomická predikce České republiky, MF ČR, červenec 2013

Strana 19



4.2 ODVĚTVOVÁ ANALÝZA Odvětvová analýza bude provedena v rozsahu činností, kterými se oceňovaná společnost zabývá, a to z aktuálních veřejně dostupných zdrojů. V oblastní rostlinné výroby bude pojednáno o vybraných rostlinných komoditách a v oblasti živočišné výroby o produkci mléka a vajec. 4.2.1

ZEMĚDĚLSTVÍ

4.2.1.1 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA

Zemědělská výroba je i s navazující výrobou potravinářskou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. Podíl zemědělství spolu s lesnictvím na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se přibližuje průměru zemí bývalé evropské patnáctky. České zemědělství má za sebou stoletími prověřenou tradici, která nejenže zaručovala kýženou soběstačnost národa v základních potravinách, ale i tento středoevropský kout světa proslavila v zahraničí. V agrárním exportu se dlouhodobě uplatňují především komodity mléko, živá zvířata, obiloviny, cukr a slad. Výměra zemědělské půdy v ČR aktuálně činí 4,2 mil. ha. Rozhodující část této plochy 3 mil. ha (71 %) představuje orná půda, na které jsou v rámci osevních postupů střídány jednotlivé plodiny podle pěstitelských oblastí a vlastního zaměření. Trvalé kultury tvoří trvalé travní porosty (978 tis. ha), zahrady a ovocné sady (209 tis. ha), vinice (19 tis. ha) a chmelnice (10 tis. ha). Do rostlinných komodit patří obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny a současně i oblast produkce osiv, výživa půdy a ochrana rostlin. Klasická struktura osevních postupů v zemědělství s propojením rostlinné a živočišné výroby se stala v posledních 20 letech minulostí. Nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin zůstaly obiloviny, které v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene. Od začlenění ČR do EU v roce 2004 je zabezpečována regulace trhu s obilovinami prostřednictvím společné organizace trhu (SOT). V oblasti odrůd, osiva a sadby s výjimkou trvalých kultur se metodicky řídí a usměrňuje rozvoj šlechtitelské činnosti, odrůdového zkušebnictví a zkoušení osiva a sadby v součinnosti s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Většina zemědělské půdy je nyní ve vlastnictví fyzických a právnických osob. K 31. 12. 2004 bylo ve vlastnictví státu 599,7 tis. ha zemědělské půdy kterou pronajímá Pozemkový fond ČR. České a moravské zemědělství lze charakterizovat velkou roztříštěností vlastnictví půdy a velkým podílem najaté půdy (90 %) od velkého počtu pronajimatelů. Velikostní struktura podniků se výrazně liší od struktury podniků ve 25 členských zemích Evropské unie. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy totiž zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Zemědělská výroba zaměstnávala v roce 2004 přibližně 141 tis. osob a tento počet od začátku 90. let neustále klesá. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství tak činí na 2,9 %. Zemědělství v České republice patřilo k silně preferovaným odvětvím.Přechod k tržnímu hospodářství znamenal výrazný tlak na přizpůsobení se zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jejich rozměru, struktury a výkonnosti. Na konci roku 1989 neexistoval v dřívějším Československu soukromý sektor, dvě třetiny zemědělské půdy obhospodařovala jednotná zemědělská družstva a jedna třetina státní půdy patřila státním statkům. Průměrná výměra zemědělské půdy u družstev dosahovala

Strana 20



2 563 ha a u statků 6 259 ha. Do konce roku 1990 vzniklo v České republice 3205 podniků soukromě hospodařících rolníků - fyzických osob, ty však obhospodařovaly pouze necelé 1 % zemědělské půdy. V dosavadním reformním období došlo v zemědělství České republiky k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Po pádu socialistického zřízení v roce 1989 došlo ke zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů. Současně se změny projevují v pokračujícím poklesu významu družstev, která nyní obhospodařují asi čtvrtinu zemědělské půdy. České zemědělství a související obory prošly od roku 1989 zásadní proměnou, související s adaptací na ekonomickou realitu a její postupný vývoj. Zásadní byla příprava na vstup ČR do Evropské unie a období po vstupu, kdy se sektor musí přizpůsobovat nejen podmínkám panujícím na jednotném trhu EU, ale současně i podmínkám globalizujících se trhů. Poprvé v historii České republiky je díky jednotnému trhu EU český zemědělský sektor vystaven přímé konkurenci z dalších 26 států. Podmínky pro hospodaření, včetně podpor z rozpočtu EU a z národních rozpočtů, však zdaleka nejsou srovnatelné mezi jednotlivými členskými státy a ztěžuje to rozvoj zemědělství a souvisejících oborů v ČR. Obchod se zeměmi EU tvoří drtivou většinu mezinárodní obchodní výměny ČR a společný trh EU rozhodujícím způsobem ovlivňuje národní trh v ČR. Vstupem do EU získala ČR možnost čerpat každoročně významné objemy finančních prostředků na podpory poskytované do zemědělství. S ohledem na postupný náběh přímých plateb bude objem těchto prostředků až do roku 2013 narůstat, ale další vývoj bude záviset na výsledcích jednání o reformě rozpočtu EU a reformě společné zemědělské politiky EU. Podíl zemědělství na celkovém HDP vykazuje klesající trend, podobně jako vývoj zaměstnanosti v zemědělském sektoru. Objem zemědělské produkce, vyjádřený ve stálých cenách roku 1989 kolísá pod úrovní 80 mld. Kč Konkrétní vývoj a aktuální situace se liší podle jednotlivých sektorů. Začala převažovat rostlinná výroba a rozšířily se extenzivní typy hospodaření. Obecně se za posledních dvacet let snížily stavy hospodářských zvířat, ale rostla užitkovost. Po vstupu ČR do EU nedošlo ke stabilizaci, ale naopak u některých hospodářských zvířat se trend poklesu ještě prohloubil. Ceny zemědělských výrobců vykazují převážně mírný růst, ale zároveň rostoucí nestabilitu, která je překážkou rozvoje hospodaření. Ceny výrobních vstupů rostou rychleji než realizační ceny prvovýrobců. Domácí spotřeba měla většinou klesající trend, i když se v některých případech v posledních letech stabilizuje, respektive vykazuje rostoucí tendenci. Významnou roli v cenotvorbě sehrávají maloobchodní řetězce, které v případě ČR pokrývají převážnou většinu maloobchodu. 4.2.1.2 POZICE AGRÁRNÍHO SEKTORU

Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2012 na celkové tvorbě HPH v základních b. c. 1,32 %, což představuje meziroční pokles o 0,09 p. b. V případě potravinářského průmyslu došlo k rovněž k poklesu podílu na celkové tvorbě HPH o 0,09 p. b. na 2,29 %. Při vyjádření HPH ve s. c. roku 2005 poklesl uvedený podíl v případě odvětví zemědělství o 0,15 p. b. a u potravinářského průmyslu o 0,19 p. b. Vývoj cen zemědělských výrobců v roce 2012 vykázal meziroční nárůst o 4,1 %, čímž však zaostal za růstem CZV v roce 2011, který činil 19,1 %. Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu a rovněž podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu se meziročně zvýšil a činil 4,8 % v případě vývozu a 6,3 % v případě dovozu. Agrární vývoz se v roce 2012 zvýšil proti roku 2011 o více než 22 % a agrární dovoz narostl téměř o

Strana 21



10 %. Následkem těchto zvýšení se bilanční schodek AZO meziročně snížil o více než 11 mld. Kč na úroveň 25 mld. Kč. Současně došlo ke zvýšení stupně krytí agrárních dovozů vývozy na 86 %. Podíl výdajů domácností za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových výdajích za zboží a služby se podle čtvrtletních údajů v roce 2012 v ČR ve srovnání s rokem 2011 zvýšil o 0,8 p. b. na 22,8 %, přičemž samotné výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje představovaly 20 % celkových výdajů, což znamená proti roku 2011 zvýšení o 0,9 p. b. Podle údajů ČSÚ došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2012 k poklesu počtu zaměstnanců o 2,1 % proti roku 2011. Současně došlo i k poklesu podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců o 0,03 p. b. na 2,60 %. Z toho podíl zaměstnanců v samotném zemědělství (včetně myslivosti a souvisejících činností) poklesl pouze o 0,02 p. b. Zemědělství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni průměrných mezd za průměrem ČR. V roce 2012 se toto zaostávání zmírnilo na úroveň 78 %. Růst nominální mzdy zaměstnanců v zemědělství na přepočtené osoby činil 5,0 % a byl o 2,3 p. b. vyšší než průměr celkového růstu mezd v ČR. Protože růst nominální mzdy v zemědělství byl vyšší než míra inflace, došlo zde k nárůstu reálné mzdy o 1,7 %. Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2012 zvýšil o 0,3 p. b. na 4,0 %. Zatímco celkové výdaje státního rozpočtu se v roce 2012 meziročně snížily o 0,3 %, výdaje státu do odvětví zemědělství se zvýšily ve srovnání s rokem 2011 o téměř 7 %. 4.2.1.3 SOUHRNNÝ ZEMĚDĚLSKÝ ÚČET

Produkce zemědělského odvětví (PZO) vyjádřená v běžných základních cenách představovala v předběžných výsledcích za rok 2012 výši 121 828,0 mil. Kč, z toho rostlinná produkce činila 71 574,0 Kč a živočišná produkce 45 019,8 mil. Kč. Zbytek do celkové produkce zemědělského odvětví vedle rostlinné a živočišné produkce tvořila jednak zemědělská práce prováděná dodavatelsky, tj. produkce zemědělských služeb (2 782,2 mil. Kč) a jednak nezemědělské vedlejší činnosti (neoddělitelné) ve výši 2 452,0 mil. Kč. V rostlinné výrobě došlo u hlavních komodit k poklesu sklizní. Na druhé straně se zvýšily ceny, což mělo za následek mírné navýšení odhadu produkce oproti minulému roku. Celková živočišná produkce byla v roce 2012 vyšší oproti minulému roku; U prasat a vajec sice pokleslo naturální množství, ale díky nárůstu cen byla vyšší i jejich produkce. Výjimkou bylo mléko, kde i přes vyšší výrobu poklesla cena a produkce byla nižší než minulém roce. Produkce zemědělského odvětví ve stálých základních cenách roku 2000 činila 98 593,9 mil. Kč, z toho rostlinná produkce 52 182,2 mil. Kč a živočišná produkce 43 122,8 mil. Kč. Rostlinná produkce se v roce 2012 podílela na produkci zemědělského odvětví v běžných základních cenách 58,8 %, přičemž nejvýznamnější zastoupení na rostlinné produkci měly obiloviny (45,3 %) a technické plodiny (26,8 %). Živočišná produkce byla zastoupena na produkci zemědělského odvětví v běžných základních cenách 37,0 %, nejvýznamnější podíl na živočišné produkci představovaly produkce mléka (45,6 %) a chov jatečních prasat (20,7 %). Mezispotřeba (MS) se podílela na produkci zemědělského odvětví (bez dotací na výrobky) 72,9 %, v mezispotřebě byla nejvíce zastoupena krmiva (35,1 %). V odhadovaných výsledcích za rok 2012 poklesl důchod z faktorů v zemědělství na celkovou roční pracovní jednotku (na 1 AWU), vyjádřený indikátorem A, oproti roku 2011 o 0,26 %. Deflátor (implicitní cenový index HDP v tržních cenách), odhad doporučený experty Eurostatu pro rok 2012, byl 101,09 %.

Strana 22



Graf. Struktura produkce zemědělského odvětví v ČR v roce 2012

Zdroj: ČSÚ

4.2.1.4 ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE

V roce 2012 činila zemědělská produkce v běžných cenách 121 828 mil. Kč, což představuje nárůst proti roku 2011 o 2,5 %. Co se rostlinné výroby týče, došlo sice k poklesu sklizní hlavních komodit vinou silných mrazů při absenci sněhové pokrývky a nedostatku srážek v jarním období, růst cen však vedl k mírnému meziročnímu navýšení produkce (1,9 %) na 71 574 mil. Kč. U většiny obilovin a olejnin vzrostly průměrné CZV, často až na rekordní hodnoty, avšak rentabilita produkce hlavních obilovin poklesla, především v důsledku výrazného nárůstu nákladů. Podobně poklesla rentabilita i u dalších komodit rostlinné výroby s výjimkou brambor, nejvíce u chmele. Celková živočišná produkce se v roce 2012 zvýšila o 3,7 % a dosáhla hodnoty 45 019,8 mil. Kč. U kategorií prasata a vejce sice pokleslo naturální množství, i zde ale vyšší výkupní ceny zapříčinily růst jejich produkce. Opačná situace nastala u mléka, kde ani vyšší výroba nevyrovnala pokles cen a produkce se snížila o 3,1 %. Při porovnání produkce zemědělského odvětví v běžných cenách za posledních pět let lze vypozorovat výrazný propad v roce 2009, kdy došlo nejen k prudkému snížení cen obilovin (především ječmene a pšenice), technických plodin, mléka a jatečných prasat, ale také objemu sklizní. V následujících letech opět docházelo k navyšování této hodnoty. Ve stálých cenách roku 2000 dosáhla zemědělská produkce v roce 2012 výše 98 593,9 mil. Kč, přičemž proti předešlému roku klesla o 7,3 %. V rostlinné produkci došlo v porovnání s minulým rokem ke snížení o 11,8 % na celkových 52 182,2 mil. Kč. Hodnota produkce živočišné meziročně mírně klesla (1,0 %) na částku 43 122,8 mil. Kč. Hodnota produkce ve stálých cenách je přímo ovlivněna objemem výroby. Během sledovaného období lze nejnižší objem výroby zaznamenat v roce 2010, kdy zemědělská produkce ve stálých cenách roku 2000 klesla na 97 937,9 mil. Kč. Produkce zemědělského odvětví ve stálých cenách roku 2000 na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy v roce 2012 představovala 27 963 Kč a proti roku 2011 klesla o 7,6 %. Produkce zemědělského odvětví ve stálých cenách na jednoho přepočteného pracovníka v zemědělství (1 AWU) se meziročně snížila o 6,9 % na 931 889 Kč. Strana 23


4.2.2


ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

Chov přežvýkavců je stále velmi významným odvětvím zemědělské výroby, které má kromě produkčních funkcí (produkce masa a mléka pro lidskou výživu), také celou řadu mimoprodukčních funkcí. Chov přežvýkavců je úzce spojen se životním prostředím ve smyslu údržby krajiny, především trvalých travních porostů (TTP). Údržba TTP spásáním přežvýkavci je nejekonomičtější (ušetří náklady a energii, které by byly vynaloženy na jiné způsoby údržby) a zároveň nejpříznivější z ekologického hlediska, a to i vzhledem k podílu na udržování fondu půdních živin. Chov přežvýkavců se významnou měrou podílí i na rozvoji venkova, ve smyslu zachování zaměstnanosti obyvatel na venkově. Zejména z těchto důvodů je toto odvětví podporováno v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie.

Strana 24



Chov skotu je ve srovnání s jinými odvětvími živočišné produkce ekonomicky náročný. Významným pozitivem chovu skotu je fakt,že je zdrojem celoročních příjmů. Z biologické podstaty skotu vyplývá jeho dlouhý reprodukční cyklus, což klade zvýšené nároky na investiční vybavenost chovů (základní stádo, ustájení, technologie chovu a produkce, zemědělská půda aj.) a na organizační stránku chovu. Spolu s bezprostřední vazbou na půdu se tím výrazně odlišuje od ostatních chovů. Od roku 1989 došlo k poměrně významné restrukturalizaci chovu skotu v České republice. K nejvýznamnějším změnám došlo v době před vstupem a následně po vstupu do Evropské unie, kdy došlo k poměrně výraznému poklesu stavů zejména dojeného skotu. V tomto období došlo rovněž k nárůstu stavů krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Stavy skotu v ČR v předchozích dvou desetiletích téměř pravidelně meziročně klesaly. Po vstupu ČR do EU se tento trend zpomaloval a v letech 2007 až 2008 dokonce zastavil. Od roku 2004 do roku 2008 došlo ve srovnání s průměrem let 2001 – 2003 ke snížení počtu chovaného skotu celkem v ČR o 8,1 %, tj. o 123,8 tis. ks. Stavy krav celkem se ve sledovaném období let 2004–2008 vyvíjely obdobně jako stavy skotu celkem. K jejich snižování docházelo především vlivem redukce stavů dojených krav, jejichž počty byly nepřímo limitovány rostoucí užitkovostí při respektování nepřekročení kvótového systému dodávaného mléka. V letech 2000 až 2012 se počty dojnic i skotu celkem dále snížily (o 142 tis. a 28 %, resp. o 220 tis. a 14 %), přičemž výraznější pokles stavů skotu celkem byl částečně kompenzován růstem počtu krav bez TPM (o 111 tis. kusů a 166 %). O dalších téměř 300 tis. hektarů a 40 % poklesla od roku 2000 výměra pícnin na orné půdě. Trh s mlékem v ČR lze po roce 1989 charakterizovat poklesem spotřeby mléka na obyvatele a rok, k jejímuž růstu a postupnému přiblížení původní úrovni došlo až po roce 1995. Období po vstupu do EU lze charakterizovat přiblížením tuzemské ceny zemědělských výrobců mléka úrovni zemí EU 15 a výrazným růstem vývozu syrového mléka, ale i dovozů mlékárenských výrobků. Přes pokles domácí soběstačnosti v surovině, od vstupu do EU do roku 2008, bylo zachováno kladné saldo zahraničního obchodu. I po vstupu do EU si Česká republika udržela některé komparativní výhody, jako je vysoká koncentrace chovu skotu. V současnosti je výhodou ČR i vysoká úroveň užitkovosti, jakož i počet krav zapojených do kontroly užitkovosti. Přes snížení počtu dojnic o 28 procent v období 2000 až 2012 klesla výroba mléka jen o 2 % a prodej mléka se téměř nezměnil. Příčinou je v evropském měřítku nadprůměrný růst dojivosti krav. Rentabilita produkce mléka se v České republice v prvních dvou letech po vstupu do EU udržela na úrovni, jakou dosahovala před vstupem (kladná rentabilita byla v průměru dosažena i bez započtení podpor). Od roku 2006 došlo ke zhoršení nákladové rentability (k dosažení kladné rentability byly zapotřebí přímé platby). Je zřejmé, ţe celosvětový pokles ceny zemědělských výrobců mléka v první polovině roku 2009, který se významně dotkl i evropských producentů, nákladovou rentabilitu zhoršil, a to i když v posledním čtvrtletí roku 2009 již ceny pozvolna narůstaly. Většina českých podniků s výrobou mléka je více ohrožena přerušením plynulých peněžních toků, než podniky v dalších zemích EU, neboť u jiných evropských farem se značný podíl nákladů ušetří na vlastní půdě a kapitálu, nebo na práci rodinných příslušníků. Ekonomický efekt produkce mléka v České republice bez započtení podpor vykazuje po vstupu do EU klesající tendenci. Ve střednědobém horizontu lze očekávat vyšší tlak na konkurenceschopnost českých, respektive evropských producentů mléka.

Strana 25



Dle výhledu OECD by v následujícím desetiletí měly ceny mléka ve světě narůstat, i když pomalejším tempem, a to i vzhledem k rostoucí poptávce a spotřebě u všech mléčných výrobků. V EU se neočekává výrazný růst produkce ani po zrušení kvót v roce 2015. Nárůst produkce se očekává hlavně v rozvojových a méně rozvinutých zemích, jako např. v Indii, Číně, či Pákistánu. Na Novém Zélandu se ve srovnání s rozvojovými zeměmi předpokládá jen mírný nárůst produkce. Zisk z výroby mléka představuje rozdíl mezi příjmy (tržbami a dotacemi) a náklady na chov dojnic vynaloženými. Vzhledem k volnému trhu v rámci EU a postupující globalizaci agrárních trhů jsou nákupní ceny mléka stále více ovlivňovány nabídkou a poptávkou po mléce a mléčných výrobcích na unijních a mezinárodních trzích. Aktuální období se v ČR vyznačuje fází opětovného růstu nákupních cen mléka. Po mírném nárůstu cen v průběhu roku 2011 z 8,08 na 8,38 Kč se během prvních sedmi měsíců roku 2012 průměrná cena mléka snížila z 8,35 na 7,19 Kč za litr. Od srpna 2012 cena mléka trvale roste a v červenci 2013 dosáhla hodnoty 8,36 Kč za litr. Kromě cen mléka ovlivňují ekonomické výsledky jeho výroby přímé a nepřímé dotace. Patří mezi ně přímé platby vyplácené na farmu nebo na hektar, platba top-up na dojené krávy a přežvýkavce a další. Větší variabilita než u cen je u podniků s výrobou mléka zjišťována v nákladech na jeho výrobu, v zisku a dalších ukazatelích. Mezi tyto náklady patří zejména náklady na krmiva ( 40 až 47 %), pracovní náklady (15 až 19 %)a odpisy krav (7 až 10 %). Ekonomické ukazatele výroby mléka jsou ve většině podniků s chovem dojnic zlepšovány přímými a nepřímými dotacemi.

Průměrná cena nakupovaného mléka (Kč/l) vývoj cen od r. 2000 - 2013

Kč/l 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

I.13

VII.13

I.12

VII.12

I.11

VII.11

VII.10

I.10

VII.09

I.09

VII.08

I.08

VII.07

I.07

VII.06

I.06

I.05

VII.05

I.04

VII.04

I.03

VII.03

VII.02

I.02

VII.01

I.01

VII.00

I.00

0,00

rok

Pramen: Mlék(MZe)6-12

4.2.3

Průměrná cena nakupovaného mléka

ROSTLINNÁ VÝROBA

Obiloviny prošly začátkem 90. let velmi složitým vývojem, kdy v důsledku společenských změn, transformace, privatizace a celé řady dalších příčin došlo ke značnému poklesu průměrných hektarových výnosů a produkce všech pěstovaných obilovin v porovnání s výsledky sklizní obilovin v EU.

Strana 26



Za posledních dvacet let se toto odvětví rostlinné výroby začalo postupně stabilizovat. Přibližně do roku 2000 se celková výměra obilovin pohybovala v rozmezí 1 600 – 1 700 tis. ha. Od roku 2001 až do současnosti došlo k mírnému poklesu ve výměře celkových osevních ploch obilovin a jejich rozsah hodnoty v ČR představuje výměru cca 1 500 - 1 550 tis. ha. Osevní plochy obilovin představovaly ještě v roce 1991 51,8 % z celkové výměry orné půdy. V rámci koncepce soběstačnosti v obilovinách se uplatňovala strategie dosažení co nejvyššího zastoupení obilovin na orné půdě až na úroveň 60 %. V této době nastalo podstatně vyšší zornění ve výše položených oblastech na úkor TTP a část obilovin se dostala do méně vhodných pěstitelských oblastí. V průběhu dalších let docházelo k postupné změně ve struktuře výroby a zastoupení obilovin na orné půdě se snižovalo. V roce 2009 zaujímaly obiloviny z celkové výměry orné půdy 50,5 %. Celková produkce obilovin vykazuje výkyvy v závislosti na vývoji počasí v daném ročníku a její průměr za období 1989 - 2009 činí 7 150 tis. t, což dostatečně zabezpečuje kvantitativní pokrytí domácí spotřeby. Nejvýznamnější pěstovanou obilovinou ČR je ozimá pšenice, na trhu s obilovinami má zcela dominantní postavení a tvoří cca 55 % nabídky všech obilovin. Produkce slouží k výrobě potravin, krmných směsí, je surovinou pro produkci bioetanolu a v neposlední řadě je velmi důležitou exportní plodinou. V druhové skladbě převažuje jarní ječmen sladovnický, který je typickou exportní komoditou ve všech formách (slad, pivo i zrno ke sladování). Jeho 5% podíl na celkovém světovém exportu sladu stále má pro ČR nezanedbatelný význam. Kukuřice na zrno v České republice potvrzuje trend nebývalého zájmu a rozmachu o její pěstování. Výroba kukuřice je za posledních patnáct let více jak 8x vyšší než tomu bylo v roce 1994, kdy její produkce činila 91,4 tis. t. V rámci využívání geneticky modifikovaných organismů se v ČR pro produkční účely od roku 2005 pěstuje Bt kukuřice, jedná se tedy prozatím o limitované zkušenosti, a to jak z časového, tak i z kvantitativního pohledu, kdy Bt kukuřice prozatím představuje marginální podíl na celkové zemědělské produkci v ČR. Celková výše sklizně obilovin v roce 2009 v množství 7 742,7 tis. tun je v ČR svoji úrovní řazena mezi nadprůměrné sklizně (pátá nejvyšší sklizeň od roku 1990). Produkce obilovin výrazně překrývala domácí poptávku ve všech základních obilních surovinách. Na domácím trhu se tak znovu objeví výrazné přebytky obilovin, tak jak tomu bylo po sklizňových ročnících 2004 a 2008, což se i nadále projeví dalším propadem cen zemědělských výrobců. Cenový vývoj jednotlivých druhů obilovin byl za posledních pět ročníků značně rozkolísán. Byl výrazně ovlivňován dosaženou výší produkce obilovin v ČR, ale také v zahraničí. První, velmi vysoký nárůst cen obilovin byl patrný především v ročníku 2003, kdy ceny rozhodujících obilovin (pšenice potravinářská a sladovnický ječmen) po žních pokořily hranici 4 000 Kč/t. Avšak v následujícím roce 2004 vlivem rekordní produkce obilovin, ceny obilovin významně poklesly a dostaly se ještě pod hranici, kde byly v roce 2003. Potravinářské a krmné obiloviny se obchodovaly pod hranicí 3 000 Kč. Postupný nárůst cen obilovin začal až po žních roku 2006 a tento trend pokračoval i po žních 2007, kdy byla postupně u potravinářské pšenice prolomena hranice 5 000 Kč/tunu a následně i 6 000 Kč/t. Obdobný vývoj cen byl i u ostatních druhů obilovin. Za červen roku 2010 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku snížily o 2,7 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový pokles o 8,1 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v měsíci červnu roku 2010 významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2009 cenový pokles u obilovin o 7,8 %. U potravinářské pšenice byla v červnu 2010 průměrná cena 2 810 Kč/t a proti červnu

Strana 27



roku 2009 se cena snížila o 263 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku snížila o 128 Kč/t a dosáhla v červnu 2010 výše 2 653 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v červnu 2010 činila 3 081 Kč/t, vykázal cenový pokles o 454 Kč/t proti stejnému období roku 2009, kdy jeho cena dosahovala výše 3 535 Kč/t. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v červnu 2010 činila 3 091 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2009 se tak zvýšila o 43 Kč/t. Žito prokázalo meziroční pokles ceny o 295 Kč/t, v červnu roku 2010 tak dosahovalo cenové hladiny 2 299 Kč/t, v loňském roce 2 594 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v červnu 2010 činila 7 791 Kč/t, bylo tak prokázáno snížení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2009 o 38 Kč/t. Česká republika jako člen EU, je povinna dodržovat principy a pravidla Společné zemědělské politiky (SZP), která zabezpečuje regulaci trhu s obilovinami zejména prostřednictvím společné organizace trhu (SOT) s obilovinami. Společná zemědělská politika (SZP) v podstatě spočívá na třech principech. Jedná se o princip jednotného trhu, princip preference Společenství a princip finanční solidarity. Princip jednotného trhu představuje volný pohyb zemědělských produktů mezi jednotlivými členskými státy. Zemědělský trh je součástí velkého jednotného vnitřního trhu, z něhož jsou vyloučena taková opatření, která doprovázejí běžný zahraniční obchod, jako jsou cla, obchodní omezení, vývozní dotace apod. Aby jednotný trh mohl fungovat, bylo nezbytné zavést jednotné předpisy, jednotné ceny a jednotná pravidla hospodářské soutěže. Princip jednotného trhu vyplývá z používání jednotlivých nástrojů na území všech členských států. Vyžaduje jednotný tržní management a předpokládá rovněž jednotnou ochranu na vnějších hranicích. Princip preference Společenství je logickým následkem vytvoření jednotného zemědělského trhu. Je to v podstatě prosazení zásad, které poskytují přednost odbytu produktům vyrobených v členských zemích. Tento princip je velmi důležitý, protože chrání vnitřní trh před levnými dovozy a před nadměrným kolísáním světového trhu. Toho je možné dosáhnout pomocí různých zemědělsko-politických nástrojů. Ty při dovozech a vývozech působí jako určitá zdymadla, která na hranicích zachycují a vyrovnávají cenové výkyvy. Princip finanční solidarity je základním pilířem Společné zemědělské politiky, neboť její vytvoření znamená, že náklady na její fungování musí být hrazeny společně. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007-2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV), který čerpá finanční prostředky z EAFRD nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ). Olejniny patří s rozlohou větší než 480 tis. ha na druhé místo hned za obiloviny. Důsledkem většinou dobrého tržního uplatnění olejnin je skutečnost, ţe rozsah sklizňových ploch se od roku 1990 postupně zvyšoval až na téměř čtyřnásobek v roce 2009. Ke zvýšení ploch došlo u všech hlavních sledovaných olejnin, především u řepky ozimé, ale s určitými výkyvy i u slunečnice a máku. Hlavní olejninou v České republice je řepka olejka, a to nejen co do rozsahu osevních ploch, ale i hektarového výnosu a celkové produkce. Rozšíření ploch a následně určitá jejich stabilita je ovlivněno většinou dobrými odbytovými možnostmi a stabilitou cen. Svůj vliv zde

Strana 28



má vícero možností užití řepky, a to na potravinářské i nepotravinářské účely a možnosti využít odpadové produkty z výroby ke krmným účelům. Další důležitou olejninou je mák. Pěstování máku bylo v posledních letech v České republice ekonomicky velmi uspokojivé, což dokazoval růst sklizňových ploch, které z cca 9 tis. ha v roce 1990/91 dosáhly s menšími či většími výkyvy v roce 2008/09 celkem 69,8 tis. ha. Hektarové výnosy makového semene se od dvacetiletého průměru, který činí 0,69 t, v jednotlivých letech podle údajů ČSÚ příliš neliší (2008: 0,71 t/ha; 2009: 0,61 t/ha). Celková produkce makového semene vzrostla ve stejném časovém období, vzhledem k růstu sklizňových ploch, z 10,2 tis. t v roce 1990/91 na 49,4 tis. t v roce 2008/09. Pro české pěstitele, ale i obchodní organizace, je mák velmi ziskovou komoditou. Produkce makového semene je v dlouhodobém průměru z 88 % exportována. Cukrovka Cukr je pro svůj charakter jednou ze strategických komodit, jehož postavení je dáno trvalým nárůstem spotřeby obyvatel ročně cca o 2 %, tj. globálně o 3,9 mil. t, a nárůstem spotřeby pro obnovitelné zdroje energie. Předpokládaná světová výroba cukru v sezoně 2012/2013 je 177 mil. t. Díky jeho vlastnostem (nenáročné skladování, využití pro nepotravinářské účely) a výkyvům produkce v důsledku dopadů klimatických vlivů na cukrovou třtinu existuje velká volatilita cen. Vstupem do Evropské unie se nás týkala reforma z roku 2006, která omezila kvótu výroby cukru v EU o 30 % (o 5,1 mil. t), způsobila snížení počtu pěstitelů o 19 % (o 150 000 pěstitelů) a o 41 % zpracovatelů (o 83 cukrovarů). Stávající cukrovary musely zaplatit za další existenci kvóty v ČR 4,421 mld. Kč. Omezením vlastní produkce si Evropská unie snížila své postavení na světovém trhu s cukrem a dnes se světová cena odvíjí především od poptávky po třtinovém cukru. Česká republika má v současné době přidělenu kvótu ve výši 2,8 % celkové kvóty EU, na úrovni soběstačnosti. Sektor cukrovarnictví postupně zvyšuje svou konkurenceschopnost a jeho výsledky jsou nad průměrem producentů Evropské unie. Stále však ještě není zcela připravena na liberalizaci. Podle studie ÚZEI z 10. září 2012 o rentabilitě rostlinných komodit v ČR patří v horizontu 2014–2020 cukrovka dlouhodobě při nulových podporách mezi 5 ztrátových komodit (hrách, mák, réva vinná, chmel a cukrová řepa). Jedině se stávajícími podporami je efektivní. Proto je nutné ještě do roku 2020 udržet oddělenou platbu na cukr ve výši 44,5 mil. eur, která tvoří 5 % přímých plateb ČR. Postupně se však šlechtěním na vyšší cukernatost i výnos a dokonalejšími technologiemi zvýší konkurenceschopnost s cukrovou třtinou, a tím teprve bude dokončena strukturální změna pro sektor cukrovka-cukr. 4.2.4

ROSTLINNÁ PRODUKCE V ROCE 2012

Celková světová produkce obilovin v marketingovém roce 2012/13 dosáhla 2 247,0 mil. t (včetně rýže), což představuje o 3,0 % nižší objem ve srovnání s předchozím rokem. Světově nejvýznamnější obilovinou je kukuřice, které se v roce 2012 sklidilo 854,1 mil. t a podílí se tak 38,0 % na celkové obilnářské produkci. Světová sklizeň pšenice poklesla na 655,5 mil. t (meziročně o 9,4 %), produkce rýže jako třetí nejvýznamnější obiloviny se proti roku 2011 téměř nezměnila a činila 468,1 mil. t. Nejvýznamnějšími producenty kukuřice podle objemu sklizně roku 2012 jsou USA, Čína, Brazílie a EU, v případě pšenice pak EU, Čína, Indie, USA a Rusko. Hlavními světovými producenty rýže jsou Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš a Vietnam (USDA, III 2013).

Strana 29



V marketingovém roce 2012/13 byla podobně jako v předcházejících dvou letech světová produkce obilovin nižší než jejich spotřeba (s výjimkou rýže), proto se i celkový objem světových zásob obilovin opět snížil (především v důsledku výrazného poklesu v USA), a to na 439,4 mil. t (o 6,4 %). Přes rekordní meziroční vzestup sklizně v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu a předpokladu nižší sklizně kukuřice v USA došlo již od počátečních měsíců roku 2012 k výraznému růstu světových cen. Pěstební plocha obilovin v Evropské unii v marketingovém roce 2012/13 činila 57,1 mil. ha a meziročně se rozšířila o 2,0 %. Nejdůležitějšími obilovinami v EU jsou pšenice setá, kukuřice a ječmen. Největší výměru obilovin z členských států sklidila v roce 2012 Francie, dále Polsko, Německo, Španělsko, Itálie a Spojené království. Celková produkce zrna obilovin v členských státech EU dosáhla objemu 272,2 mil. t a byla o 3,8 % nižší než v předchozím roce. Největšími producenty obilovin jsou Francie, Německo a Polsko, jejichž sklizeň v roce 2012 představuje v součtu 51,7 % veškeré produkce obilovin v EU. ČR zaujímá objemem výroby 6,6 mil. t zrna a 2,4% podílem na celkové produkci mezi členskými státy 10. místo. Ceny hlavních obilovin v EU během roku 2012 následovaly vývoj na světových trzích a téměř nepřetržitě rostly až na maxima koncem roku, většinou s perspektivou dalšího růstu v roce 2013. Z celkové sklizňové plochy obilovin v ČR v roce 2012, tj. 1 454,4 tis. ha (meziročně menší o 1,7 %), zaujímaly největší podíl pšenice (815,4 tis. ha, tj. 56,1 % celkové plochy) a ječmen (382,3 tis. ha, 26,3 %). Třetí nejvýznamnější obilovinou byla kukuřice na zrno s výměrou 119,3 tis. ha, podílející se 8,2 % na celkové ploše obilovin. Na sklizňové ploše obilovin se dále podílely oves (50,8 tis. ha, 3,5 %), triticale (44,2 tis. ha, 3,0 %), žito (30,6 tis. ha, 2,1 %) a ostatní obiloviny, především proso, čirok a pohanka (11,9 tis. ha, tj. 0,8 % celkové plochy obilovin). Objem produkce obilovin, sklizené v ČR v roce 2012, dosáhl 6 595,5 tis. t, což představuje výrazný meziroční pokles o 20,4 %. Na celkové produkci se podílela nejvyšším objemem pšenice 3 518,9 tis. t (tj. 53,4 %), ječmene bylo sklizeno 1 616,5 tis. t (24,5 %), kukuřice 928,1 tis. t (14,1 %) a dalších obilovin (žito, triticale, oves a ostatní druhy) celkem 532,1 tis. t. Vývoj počasí v marketingovém roce 2012/13 významně ovlivnil tvorbu výnosu především ozimých obilovin. Po relativně teplém konci roku 2011 a při absenci sněhové pokrývky na velké části ploch nastaly v únoru 2012 silné mrazy, klesající i pod -20 °C, které měly za následek poškození řady porostů obilovin. Následně v jarních měsících došlo k nedostatku srážek, což mělo zejména na jižní a střední Moravě pro porosty obilovin katastrofální dopad. Srážky v červnu již nemohly kladně ovlivnit výnos obilovin a i sklizňové práce byly přerušovány vydatnými dešti. Přesto byly žně v ČR ukončeny relativně brzy, počátkem září. Charakteristickým kvalitativním rysem u pšenice ze sklizně roku 2012 jsou celkově dobré hodnoty v parametrech obsahu bílkovin a jejich kvality, problémy jsou s objemovou hmotností a číslem pokles. Rozdíl mezi oblastmi Čech a Moravy se projevil v důsledku sucha hlavně v objemové hmotnosti. Kvalita sladovnického ječmene je podobná jako u pšenice, kdy sklizený ječmen vykazuje vysoký obsah bílkovin a příznivé jsou hodnoty přepadu a klíčivosti. Bilance výroby a spotřeby obilovin je dlouhodobě aktivní. Celková nabídka 8 697,0 tis. t pro marketingový rok 2012/13 je o 12,5 % nižší než v předchozím roce, podobně se odhaduje mírně nižší objem celkové domácí spotřeby 5 439,0 tis. t (o 1,6 %), především potravinářských obilovin. Míra soběstačnosti u obilovin celkem v marketingovém roce 2012/13 poklesla meziročně o 28,7 p. b. na 121,3 % a objem konečných zásob se výrazně snížil (o 31,3 %).

Strana 30



V průběhu marketingového roku 2012/13 se do ČR celkem dovezlo ze zahraničí 361,0 tis. t obilovin, především ze zemí EU a dalších evropských států. Objem vývozu obilovin mnohonásobně převýšil dovoz, předpokládaný exportovaný objem dosáhl (i přes meziroční pokles o 23,1 %) výše 2 094,0 tis. t, z toho 61,1 % pšenice. Cílovými trhy obilovin, vyvážených z ČR, jsou především sousední státy EU a další evropské země, přičemž vývoz mimo EU je zanedbatelný. V marketingovém roce 2012/13 je intervenční nákup obilovin v EU realizován dle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v aktuálním znění, pro intervenční nákup pšenice s množstevním omezením 3 mil. t pro celou EU. V ČR v marketingovém roce 2012/13 není předpoklad realizace žádného intervenčního nákupu ani prodeje intervenčních zásob. Ceny zemědělských výrobců hlavních obilovin v ČR po většinu roku 2012 rostly po propadu v předchozím roce a ke konci roku překonaly kulminační hodnoty z jarních měsíců roku 2011. Nejvyšších hodnot (přes 5 900 Kč/t) dosáhla v prosinci 2012 potravinářská pšenice, následovaná kukuřicí a žitem, naopak CZV sladovnického ječmene vzrostla ve srovnání s krmnými obilovinami jen málo. Předpokládá se, že růst cen, byť mírnější, bude pokračovat ještě několik měsíců roku 2013. Pšenice V roce 2012 činila sklizňová plocha pšenice v ČR 815,4 tis. ha (meziročně o 5,5 % menší), z níž ozimé odrůdy zaujímaly 746,0 tis. ha (91,5 % celkové výměry pšenice) a jarní odrůdy 69,4 tis. ha. Produkce pšenice zejména v důsledku nízkého výnosu 4,32 t/ha (proti předchozímu roku nižší o 24,1 %) meziročně propadla o 28,4 % na 3 518,9 tis. t a byla nejnižší od sklizně roku 2006. Počáteční zásoby pšenice pro marketingový rok 2012/13 proti předchozímu roku vzrostly o 13,5 % na 1 118,5 tis. t včetně státních hmotných rezerv. Dovoz pšenice se výrazně zvýšil, a to na 105,0 tis. t. Celková nabídka pšenice poklesla na 4 742,4 tis. t a byla o 20,1 % nižší než v předchozím roce. Objem vývozu je odhadován na 1 280,0 tis. t. Celkový objem spotřeby v marketingovém roce 2012/13 se odhaduje meziročně téměř nezměněný ve výši 3 040,0 tis. t, z něj potravinářské pšenice pak 1 250,0 tis. t. Spotřeba pšenice na osivo v marketingovém roce 2012/13 se odhaduje 190,0 tis. t. Pšenice je v ČR stále nejdůležitější krmnou obilovinou a v marketingovém roce 2012/13 došlo k mírnému nárůstu její spotřeby na krmení o 3,6 % na 1 450 tis. t. Objem konečných zásob pšenice výrazně poklesl, a to o 62,2 % na 422,4 tis. t. Podobně došlo k poklesu míry soběstačnosti o 46 p. b. na 115,8 %. Ceny zemědělských výrobců pšenice v ČR v roce 2012 po propadu z předchozího roku trvale rostly až na maxima v prosinci (5 932 Kč/t potravinářské pšenice, 5 335 Kč/t krmné pšenice) s perspektivou pokračujícího růstu v roce 2013. Průměrné roční CZV však výrazně nevzrostly v důsledku nízkých cen počátkem roku, a sice o 0,2 % na 5 050 Kč/t u potravinářské pšenice a o 6,6 % na 4 620 Kč/t u pšenice krmné. I přes výrazně horší produkční ukazatele a vysoké náklady dosáhla míra nákladové rentability potravinářské pšenice v marketingovém roce 2012/13 hodnoty 12,7 %, především díky vysokým realizačním cenám ve 2. pololetí. Míra souhrnné rentability (včetně započtených přímých plateb) meziročně výrazně poklesla (o 53,4 p. b.), zůstává však relativně vysoká na hodnotě 43,1 %. Ječmen V roce 2012 činila sklizňová plocha ječmene 382,3 tis. ha, což představuje mírný 2,5% nárůst proti rekordně nízké ploše v předchozím roce. Ozimé odrůdy zaujímaly 98,0 tis. ha (25,6 %

Strana 31



celkové výměry ječmene) a jarní odrůdy 284,3 tis. ha. V důsledku nižšího průměrného výnosu 4,23 t/ha, který byl výrazněji horší u ozimých odrůd, bylo proti předchozímu roku sklizeno o 10,9 % ječmene méně, a to 1 616,5 tis. t. Počáteční zásoba marketingového roku 2012/13 poklesla proti předchozímu roku o 26,3 % na 303,3 tis. t. Dovoz ječmene činil 45,0 tis. t, vývoz se odhaduje podobně jako v předchozím roce ve výši 330,0 tis. t. Celková nabídka ječmene dosáhla 1 964,8 tis. t a proti roku 2011 se snížila o 13,2 %. Očekává se pokles domácí spotřeby ječmene proti předchozímu roku o 7,7 % na 1 500,0 tis. t, především u potravinářské a krmné spotřeby. Míra soběstačnosti ČR u ječmene v roce 2012 meziročně poklesla o 3,8 p. b. na 107,8 %.Ceny zemědělských výrobců sladovnického ječmene v ČR v roce 2012 pokračovaly v mírném růstu z předchozího roku, v srpnu došlo k poklesu CZV na roční minimum 4 940 Kč/t a a následně k opětovnému růstu na prosincové maximum 5 932 Kč/t. CZV krmného ječmene po většinu roku 2012 se téměř shodovaly s CZV krmné pšenice, maxima dosáhly v říjnu (5 003 Kč/t) a následně mírně poklesly. Podobně jako u ostatních obilovin je předpoklad jejich dalšího růstu v roce 2013. Průměrná roční CZV vzrostla o 6,8 % na 5 147 Kč/t sladovnického ječmene a o 12,7 % na 4 535 Kč/t ječmene krmného. Především díky vysokým realizačním cenám a vyšším přímým platbám (i přes meziroční nárůst nákladů o třetinu) dosáhla nákladová rentabilita u sladovnického ječmene 30,7 %, míra souhrnné rentability pak dosáhla vysoké hodnoty 66,0 %, přestože byla proti roku 2011 o 29,7 % p. b. nižší. Kukuřice Výměra sklizňové plochy kukuřice na zrno v ČR v roce 2012 meziročně mírně poklesla o 1,4 %, přesto je však s hodnotou 119,3 tis. ha historicky druhá největší po předchozím roce. Při průměrném výnosu 7,78 t/ha (proti roku 2011 nižším o 11,5 %) produkce dosáhla vysokého objemu 928,1 tis. t, přestože ve srovnání s rekordní výší produkce v předchozím roce poklesla o 12,7 %. V roce 2012 v ČR meziročně výrazně poklesly plochy oseté geneticky modifikovanou kukuřicí (tzv. Bt kukuřice), a to o 40,0 % na 3 053 ha, celkem u 41 pěstitelů. Důvodem jejího malého rozšíření je problematický odbyt, neboť je nutno ji oddělovat od běžné produkce a označovat ji jako GMO. Bt kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely. Celková nabídka kukuřičného zrna v marketingovém roce 2012/13 se opět zvýšila, a to na 1 337,3 tis. t (meziročně o 11,7 %) díky vysokému objemu produkce, vysokým počátečním zásobám i dovozu. Celková domácí spotřeba se téměř nezměnila a činila 467,0 tis. t. Míra soběstačnosti u zrnové kukuřice i přes výrazný meziroční pokles o 32 p. b. dosáhla vysoké hodnoty 198,7 %. Rozšiřování a intenzifikace výroby kukuřice na zrno v minulých letech posunulo ČR z role dovozce této komodity na pozici vývozce. Dovoz kukuřice v roce 2012 se proti předchozímu roku více než čtyřnásobně zvýšil, a to na 170,0 tis. t., vývoz z ČR dosáhl 380,0 tis. t. Konečné zásoby dosáhly rekordní výše 490,3 tis. t. Ceny zemědělských výrobců kukuřičného zrna průmyslové kvality v ČR během roku 2012 po propadu v předchozím roce vzrostly na maximum 5 505 Kč/t v listopadu a následující měsíc mírně poklesly, ovšem s perspektivou dalšího růstu v roce 2013. Průměrná CZV za rok 2012 dosáhla 4 718 Kč/t, což představuje nepatrný rozdíl 0,2 % proti hodnotě předchozího roku. Především v důsledku výrazného nárůstu nákladů (proti roku 2011 o 30,2 %) poklesla nákladová rentabilita u průmyslové kukuřice na 44,6 %, přesto však zůstává vysoká podobně

Strana 32



jako míra souhrnné rentability 67,7 %, což je ve srovnání s předchozím rokem o 41,3 p. b. méně. Olejniny Celková světová produkce hlavních druhů olejnin119 v marketingovém roce 2012/13 dosáhla 466,8 mil. t, což představuje cca 6% meziroční nárůst. Světově nejvýznamnější olejninou je sója, které se v roce 2012 sklidilo 268,0 mil. t a podílí se tak 57,4 % na globální produkci olejnin. Světová sklizeň semene řepky olejné dosáhla 60,6 mil. t. Olejniny jsou skupinou plodin, koncentrovaných do relativně malého počtu hlavních producentských regionů či zemí. Nejvýznamnějšími světovými producenty olejnin byly v marketingovém roce 2012/13 USA (92,7 mil. t), Brazílie (86,2 mil. t), Čína (58,6 mil. t), Argentina (56,2 mil. t) a Indie. Zdaleka největším světovým dovozcem olejnin i přes vysokou vlastní produkci zůstává Čína (57,9 % světového importu), následovaná EU (16,0 %). Pozici největšího světového vývozce olejnin zaujímá Brazílie s 38,5 mil. t, následovaná USA s objemem exportu 37,7 mil. t (USDA, III 2013). Sklizňová plocha hlavních olejnin (řepka, slunečnice, sója) v EU v roce 2012 činila 10,8 mil. ha, což představuje meziroční pokles o 4,4 %. Při průměrném výnosu 2,50 t/ha (meziročně nižším o 1,6 %) činila celková produkce 27,2 mil. t, což je ve srovnání s předchozím rokem o 5,3 % méně (COCERAL, III 2013). Země EU se přes vysokou intenzitu pěstování podílejí pouhými 5,7 % na celkové světové produkci hlavních olejnin, na druhé straně je však EU dominantním světovým producentem a exportérem oliv a olivového oleje. Produkční plocha řepky, nejdůležitější olejniny v EU, v roce 2012 poklesla o 7,2 % na 6,3 mil. ha. Průměrný výnos proti předchozímu roku však vzrostl o 10,2 % na 3,12 t/ha a dosažená produkce řepky tak meziročně vzrostla 19,5 mil. t (o 2,5 %). Podíl řepky na celkové produkci hlavních olejnin v EU v marketingovém roce 2012/13 činil 71,7 %. Nejvýznamnějšími producenty řepkového semene v EU jsou Francie (produkce 5,4 mil. t v roce 2012), Německo (5,0 mil. t), Spojené království a Polsko. ČR zaujímá objemem 1,1 mil. t mezi členskými zeměmi páté místo s podílem 4,1 % na celkové produkci EU. Sklizňová plocha olejnin celkem v marketingovém roce 2012/13 dosáhla v ČR 470,8 tis. ha, což představuje mírný meziroční nárůst o 1,4 %. Průměrný hektarový výnos meziročně rovněž mírně vzrostl, a to na 2,57 t/ha. Celková produkce olejnin tak meziročně vzrostla a činila 1 210,7 tis. t, z čehož 91,6 % tvořilo řepkové semeno. Zahraniční obchod olejninami celkem vykazuje kladnou bilanci a nejdůležitějšími exportními komoditami ČR jsou z olejnin řepkové, hořčičné, slunečnicové a makové semeno, u nichž objem vývozu výrazně převyšuje dovoz. Cílovými trhy vyvážených olejnin jsou především okolní země EU. Hlavními dováženými olejninami jsou sójové boby, semena podzemnice olejné a olivy. Řepka olejná se v marketingovém roce 2012/13 pěstovala v ČR na rekordně rozsáhlé produkční ploše 401,3 tis. ha, což představuje meziroční nárůst o 7,5 %. Objem produkce řepky proti marketingovému roku 2011/12 vzrostl právě díky větší ploše o 6,0 % na 1 109,1 tis. t při nižším průměrném výnosu 2,76 t/ha. Počáteční zásoby řepky olejné v marketingovém roce 2012/13 byly ve srovnání s předchozím rokem výrazně nižší (o 22,7 %), naproti tomu výrazně vzrostl objem dovozu (o 80,0 %). Celková nabídka řepky, která dosáhla 1 351,5 tis. t, pokrývá tak opět zvýšenou domácí spotřebu, odhadovanou na 882,6 tis. t (z toho pro výrobu FAME 550,0 tis. t). Míra soběstačnosti vzrostla na 125,7 %. Předpokládá se export řepkového semene 300,0 tis. t. Průměrná cena zemědělských výrobců řepkového semene v ČR v roce 2012 v závislosti na

Strana 33



růstu cen na evropských trzích (především v Německu) po propadu koncem předchozího roku výrazně rostla. V květnu již CZV překonala doposud rekordní hodnoty z jara 2011 a po srpnovém poklesu opět vzrostla až na historické maximum v prosinci, a to 12 455 Kč/t. Průměrná roční CZV díky tomuto růstu dosáhla rekordní výše 11 843 Kč/t, meziročně o 5,7 % vyšší, s předpokladem pokračování v mírném růstu v roce 2013. Přes další meziroční nárůst průměrných nákladů na jednotku produkce o 13,6 % a nižší výnos zůstala díky vyšším cenám nákladová rentabilita řepkového semene kladná, a to 11,4 %. Souhrnná rentabilita pak činila 31,5 % a byla proti předchozímu roku o 12,2 p. b. nižší. Řepka je v ČR dlouhodobě rentabilní komoditou s vyhlídkou dobrých ekonomických parametrů produkce v příštích letech. Vedle řepky olejné jsou nejvýznamnějšími olejninami v ČR slunečnice, mák setý a hořčice setá. Slunečnice svou produkční plochou 24,6 tis. ha a produkcí semene 56,9 tis. t (proti předchozímu roku nižší o 19,7 %) byla v ČR v marketingovém roce 2012/13 druhou nejvýznamnější olejninou. Průměrný výnos dosáhl 2,31 t/ha (meziročně o 6,9 % nižší). Celková nabídka slunečnicového semene poklesla na 65,3 tis. t (o 25,2 %), odhad domácí spotřeby je naopak meziročně 50,5 tis. t (o čtvrtinu vyšší) při nižším objemu vývozu a odhadované míře soběstačnosti 113 %. Průměrná CZV slunečnicového semene v ČR dosáhla v roce 2012 rekordní výše 10 477 Kč/t a byla tak meziročně o 2,3 % vyšší. Cukrová řepa V hospodářském roce 2012/13 v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru bylo dosaženo druhého nejlepšího výsledku České republiky v těchto komoditách v celé historii. Podle údajů MZe v roce 2012/13 byla cukrová řepa v ČR sklizena z celkové plochy 61 332 ha (meziroční nárůst o 3,5 % tj. o 2 089 ha). Z této plochy bylo 51 727 ha použito na výrobu cukru. Průměrný výnos bulev dosáhl historicky druhé nejvyšší úrovně 67,16 t/ha. Ze zbývající plochy 9 605 ha byla cukrová řepa použita k jiným účelům – na výrobu kvasného lihu, jenž byl dále zpracován na potravinářský a nepotravinářský líh (např. jako palivo nebo příměs do paliva). K výrobě cukru bylo v roce 2012/13 z celkového množství řepy zpracováno 3 474 009 t. Cukernatost dosáhla průměru 17,00 %. Bílého cukru bylo vyrobeno 535 462 t. Kromě tohoto množství bylo vyrobeno také 30 000 tun bílého cukru mimo území ČR na základě dohody o provedení práce podnikem podle čl. 6, odst. 3 NK č. 952/2006 z řepy vypěstované mimo území ČR, konkrétně v Polsku. Celkem tak bylo vyrobeno 565 462 t bílého cukru. V porovnání s předchozím rokem se jedná o mírný pokles výroby o 49 978 t cukru, což na naplnění národní kvóty nebo požadavku na soběstačnost nemá vliv. Dále bylo v kampani vyrobeno 66 006 t bilanční melasy, čímž vývoj výroby melasy pokračuje v sestupném trendu předchozích období. Produkční kvóta cukru ČR zůstává nadále ve výši 372 459 t rozdělena mezi 5 cukrovarnických podniků se 7 výrobními závody. V hospodářském roce 2013/14 je cukrová řepa smluvně zajištěna na ploše 62,9 tisíc hektarů, tj. asi o 1,5 % větší, než v předchozím roce. Pokračuje tak vzestupný trend posledních let. Z celkové výměry je pro účely výroby kvasného lihu počítáno asi s 13 tisíci hektary. V podzimní cukrovarnické kampani 2013/14 se počítá se zpracováním řepy v množství asi 4,2 mil. t standardní jakosti při výnosu okolo 65-70 tun z jednoho hektaru. Národní kvóta cukru 373 tisíc tun tak může být v závislosti na počasí při sklizni řepy naplněna bez problémů, ostatně tradičně jako každý rok. Cena řepy u zemědělských výrobců v roce 2012 dosáhla průměru 812 Kč/t. Došlo tak v meziročním srovnání opět k nárůstu o 108 Kč/t. Výrazný rozdíl je však vidět v porovnání roků 2012 a 2001, kdy průměrná CZV dosáhla hodnoty 963 Kč/t. Ještě větší rozdíl je možno

Strana 34



pozorovat i v krátkém období po vstupu ČR do EU před cukerní reformou, kdy v roce 2004 průměrná CZV dosáhla hodnoty 1 503 Kč/t cukrové řepy. Cukerní reforma v letech 2006 až 2009 nastavila výrazné snížení zaručené ceny pro pěstitele cukrové řepy v EU , což se vzápětí projevilo i na skutečných cenách. Současně platí, že zaručená cena cukrové řepy nepokrývá náklady pěstitele na pěstování, představuje jen jakousi minimální mez jistoty.

4.2.5

CENOVÝ VÝVOJ U OBILOVIN

Cenový vývoj jednotlivých druhů obilovin byl za posledních devět ročníků značně rozkolísán. Byl výrazně ovlivňován dosaženou výší produkce obilovin v ČR, ale také v zahraničí. První, velmi vysoký nárůst cen obilovin byl patrný především v ročníku 2003, kdy ceny rozhodujících obilovin (pšenice potravinářská a sladovnický ječmen) po žních pokořily hranici 4 000 Kč/t. Avšak v následujícím roce 2004, vlivem rekordní produkce obilovin, ceny obilovin významně poklesly a dostaly se ještě pod hranici, kde byly v roce 2003. Potravinářské a krmné obiloviny se obchodovaly pod hranicí 3 000 Kč. Postupný nárůst cen obilovin začal až po žních roku 2006 a tento trend pokračoval i po žních 2007, kdy byla postupně u potravinářské pšenice prolomena hranice 5 000 Kč/t a následně i 6 000 Kč/t. Obdobný vývoj cen byl i u ostatních druhů obilovin. V dalším roce 2008 pod vlivem velmi vysoké domácí, evropské i světové produkce obilovin došlo ke strmému pádu cen všech obilních komodit, které se pohybovaly v cenovém rozmezí od 2 250 do 3 073 Kč/t. V marketingovém roce 2009/2010 díky pokračující velmi dobré produkci obilovin jak v EU - 27 tak i ČR pokračoval cenový propad všech obilních komodit, a to jak světových tak i evropských a potažmo i domácích cen obilovin. Cenový pokles se projevil především u nejvíce obchodované komodity - u pšenice potravinářské, kdy v druhé polovině marketingového roku 2009/2010 dosahovala cenové hladiny v rozmezí od 2 661 do 2 810 Kč/t. V roce 2010 vzhledem k průměrné sklizni obilovin s nevyrovnanými jakostními ukazateli v ČR a také s ohledem na situaci na světových a evropských trzích, ceny obilovin začaly velmi rychle narůstat a byly na poměrně vysoké cenové hladině po celý marketingový rok 2010/2011. Tento nastoupený trend vysokých cen pokračoval i v roce 2011. Vzhledem k předpokládané podprůměrné sklizni obilovin v ČR s průměrnými jakostními ukazateli lze očekávat, že se tento trend ve vývoji cen měnit nebude, a to jak u potravinářského, tak i u krmného obilí. Bilance obilovin pro marketingový rok 2012/2013 bude stále mírně přebytková i přes odhadovanou nižší sklizeň obilovin v ČR. Současný charakter vnitřního trhu se zcela zákonitě bude promítat do cenového vývoje. Předpokládá se, že posklizňový cenový vývoj bude reagovat jak na situaci na našem vnitřním trhu, tak i na zahraničním trhu. Snížený odhad světové produkce pšenice marketingového roku 2012/2013 na 662,0 mil. tun (pokles o 4,9 %), předpoklad poklesu světových zásob pšenice o 8,6 % (na 180,0 mil. tun), signály o snížení produkce obilovin na trhu EU – 27 (278,2 – 278,6 mil. tun) a očekávaná podprůměrná domácí produkce budou důvodem pro zvýšenou poptávku po všech obilovinách. Lze očekávat, že ceny jak hlavních tržních obilovin, tak i ostatních obilovin v tomto období budou buď stagnovat a nebo různě kolísat.

Strana 35



Graf: Cenový vývoj u pšenice v ČR

Graf: Cenový vývoj u žita v ČR

Graf: Cenový vývoj u ječmene v ČR

Graf: Cenový vývoj u ovsa v ČR

Strana 36



Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu května 2013 se ceny výrobců v zemědělství ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 8,0 %, přitom rostlinná výroba vykázala meziroční cenový nárůst o 13,4 %. Ceny rostlinných výrobků v květnu 2013 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku významně ovlivnil růst cen obilovin o 20,1 %. U potravinářské pšenice byla ve květnu 2013 průměrná cena 5 972 Kč/t a proti květnu 2012 se cena zvýšila o 1 184 Kč/t, cena pšenice krmné se proti stejnému období loňského roku zvýšila o 1 090 Kč/t a dosáhla ve květnu 2013 hodnoty 5 505 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena ve květnu 2013 činila 5 756 Kč/t, vykázal cenový vzestup o 608 Kč/t proti stejnému období roku 2012, kdy jeho cena dosahovala výše 5 148 Kč/t. Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena ve květnu 2013 činila 5 008 Kč/t, což představuje nárůst o 496 Kč/t oproti roku 2012. U žita byl prokázán meziroční nárůst cenové hladiny; ve květnu 2013 dosahovala sledovaná komodita cenové hladiny 5 282 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2012 se její cena zvýšila o 183 Kč/t. Oves krmný, jehož cena ve květnu 2013 dosahovala výše 4 518 Kč/t, zaznamenal meziroční zvýšení ceny o 532 Kč/t. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena byla ve květnu 2013 na úrovni 5 373 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2012 se tak zvýšila o 785 Kč/t. Cena semene řepky olejné ve květnu 2013 činila 12 009 Kč/t, došlo tak ke snížení cenové hladiny oproti stejnému období v roce 2012 o 109 Kč/t. Zdroj: TIS červen 2013

4.2.6

VÝVOJ CEN VSTUPŮ DO ZEMĚDĚLSTVÍ

Celkový index cen vstupů do zemědělství v roce 2012 proti předešlému roku činil 104,3 %. V průběhu roku 2012 ceny vstupů do zemědělství rostly v jednotlivých čtvrtletích průměrným tempem 1,9 %, přičemž největší růst byl zaznamenán ve druhém pololetí. Vysoký nárůst proti roku 2011 zaznamenaly ceny osiva pšenice a řepky, ceny krmiv a cena vody. Ceny zemědělských výrobců v meziročním srovnání stouply v roce 2012 na 104,1 % úrovně roku 2011. Celkově ceny v živočišné výrobě rostly výrazněji než v rostlinné výrobě, nejvýrazněji však vzrostly ceny zeleniny a květin. Spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů se zvýšily v roce 2012 na 106,9 % úrovně předchozího roku a tento růst byl více než dvakrát vyšší než celková míra inflace.

4.2.7

ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ

Vedle vlastních aktivit zemědělských podniků ke snižování podnikatelského rizika, jako jsou diverzifikace nebo investice do preventivních opatření, a státem zajišťovaného systému prevence rizik nákaz a chorob rostlin hraje významnou roli zemědělské pojištění. Pojištění je důležitým nástrojem snižování dopadů řady rizik v rostlinné i živočišné produkci. Celkový objem pojistného za zemědělské pojištění vykázaný v žádostech o dotaci z PGRLF vzrostl v roce 2012 o 4 % při nárůstu v pojištění plodin a poklesu v pojištění hospodářských zvířat. Výměra pojištěných plodin přesáhla 1,5 mil. ha. Podpora zemědělského pojištění poskytnutá PGRLF se v roce 2012 snížila a představovala asi 290 miliónů Kč při průměrné sazbě 27 % z uhrazeného pojistného.

Strana 37


4.2.8


TRH S PŮDOU

Podíl pronajaté zemědělské půdy na celkové obhospodařované ploše je po Slovensku v českém zemědělství nejvyšší ze všech zemí EU. Přitom ovšem více než jedna třetina pronajaté půdy obhospodařované zemědělskými podniky právnických osob připadá na půdu ve vlastnictví jejich členů nebo vlastníků (společníků). Celkově činil podíl pronajaté půdy v roce 2012 zhruba 75 %8 a dlouhodobě (od počátku transformace) klesá, zatímco podíl vlastní obhospodařované půdy narůstá. Prodejní ceny zemědělské půdy v ČR se v roce 2012 výrazně nezměnily a jsou ve srovnání se státy EU 15 stále na zřetelně nižší úrovni. Naproti tomu nájemné za zemědělskou půdu vzrostlo v roce 2012 zhruba o 3 % a průměrné nájemné za hektar zemědělské půdy dosáhlo úrovně cca 1 550 Kč při poměrně vysoké variabilitě v závislosti na charakteru pronajímaného pozemku a době uzavření nájemní smlouvy.

4.2.9

DOTACE

Dotační zdroje lze v České republice (ČR) rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. Druhy dotačních programů: - jednotná platba na plochu zemědělské půdy (SAPS) Dotace je poskytována osobě obhospodařující zemědělskou půdu, která je na ni vedena v Evidenci půdy (LPIS). O poskytnutí podpory je možné žádat na ornou půda, travní porost stálá pastvina, travní porost ostatní, vinici, osázenou i neosázenou chmelnici, ovocný sad, školku, zelinářskou zahradu a rychle rostoucí dřeviny. - platba v méně příznivých oblastech (LFA) Platba LFA se poskytuje pouze na travní porosty obhospodařované v těchto oblastech: - horské oblasti (oblast typu HA a HB), - ostatní méně příznivé oblasti (oblast typu OA a OB), - oblasti se specifickým omezením (oblast typu S). - platba v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Platba Natura 2000 se poskytuje pouze na travní porosty, které se nacházejí na území: - ptačích oblastí (dle § 45e odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů) a zároveň na území 1. zóny národních parků nebo 1. zóny chráněných krajinných oblastí, nebo - evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu (dle § 45a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zároveň na území 1. zóny národních parků nebo 1. zóny chráněných krajinných oblastí - národní doplňkové platby (Top-Up) Národní doplňkové platby (Top-Up) se poskytují k jednotné platbě na plochu (SAPS). Platba Top-Up je poskytována v následujících oblastech: - platba na chmel dle stavu v Evidenci k 31. březnu 2007,

Strana 38



- platba na přežvýkavce dle stavu v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona k 31. březnu 2007, - platba na chov ovcí, popřípadě chov koz na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona, - platba na chov krav bez tržní produkce mléka na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona, - platba na brambory pro výrobu škrobu. - platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (Dojnice) Dotace je poskytována osobě, která chová krávy s tržní produkcí mléka (dojnice) na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona ke dni 31. března roku, na který je platba požadována. - oddělená platba za cukr (SSP) - oddělená platba za rajčata (STP) - agroenvironmentální opatření (AEO) Osoba obhospodařující zemědělskou půdu, která je na ni vedena v LPIS, může požádat o zařazení do programu AEO v rámci těchto titulů: - ekologické zemědělství - integrovaná produkce pěstování ovoce - integrovaná produkce pěstování révy vinné - integrovaná produkce pěstování zeleniny - ošetřování travních porostů - zatravňování orné půdy - pěstování meziplodin - biopásy

4.2.10 LIDÉ V ZEMĚDĚLSTVÍ

V roce 2010 pokračovalo v zemědělství dynamické snižování zaměstnanosti. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil 5 % a jejich počet poklesl na 114,2 tis. Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činil 2,3 % a meziročně poklesl o 0,1 p. b. K úbytku pracovníků došlo ve všech právních formách zemědělských podniků. Nejvyšší relativní úbytek pracovníků zaznamenala již tradičně družstva (o 8,4 %) a dále pak obchodní společnosti (o 5,2 %), absolutní úbytek pracovníků však byl v meziročním srovnání vyšší v obchodních společnostech než v družstvech. V podnicích fyzických osob se zaměstnanost snížila jen mírně (o 0,7 %). Ve struktuře zaměstnanosti podle právních forem v poslední době nedochází k výrazným změnám, a to ani při výraznějším poklesu celkového počtu pracovních sil v zemědělství v letech 2009 a 2010. Nejzřetelnější je pokračující mírný pokles podílu zaměstnanosti v družstvech (meziročně o 0,8 p. b.) a naopak mírný nárůst podílu pracovníků podniků fyzických osob (meziročně o 1,0 p. b.). Od roku 2002 pracuje více než polovina veškerých zemědělských pracovních sil v obchodních společnostech, v roce 2010 jejich pracovníci

Strana 39



představovali 53,9 % zemědělců. Zaměstnanost v družstvech se blíží pětině všech zemědělských pracovních sil (21,9 %) a v podnicích fyzických osob pracuje téměř čtvrtina zemědělců (24,0 %). V zemědělské výrobě ČR výrazně převládá z hlediska jejího zaměření zaměstnanost v podnicích se smíšenou, tj. kombinovanou rostlinnou a živočišnou výrobou (84,6 %). O zbývajících zhruba 15 % se dělí podniky specializované na živočišnou (9,5 %) a na rostlinnou výrobu (5,9 %). Meziročně nedošlo v podílech k zásadním změnám, přičemž všechna výrobní zaměření zároveň vykázala výrazný úbytek pracovníků. To se projevilo i ve snížení velikosti podniků z hlediska počtu pracovníků: v návaznosti na vyšší potřebu živé práce jsou i nadále největší ty, jež se zaměřily pouze na živočišnou výrobu (v průměru 63 zaměstnanců). Následované jsou podniky se smíšenou výrobou (v průměru 51 zaměstnanců), podstatně menší jsou pak podniky specializované na rostlinnou výrobu (v nich se průměrný počet zaměstnanců snížil na 29 zaměstnanců). Je zřejmé, že mnohé podniky se každoročně dostávají natrvalo pod hranici 20 zaměstnanců a přestávají pak být do statistického zjišťování zahrnovány. Podobný fenomén je zřetelný rovněž u největších zemědělských podniků, tj. se 100 a více zaměstnanci, ve kterých klesl počet celkem meziročně o dalších 20 podniků na 213 a celkem v nich pracovalo již pouze 26 tis. zaměstnanců, což reprezentovalo meziroční propad o 14 %. Věková struktura zaměstnanosti v zemědělství představuje demografický problém sektoru. Nejvyšší zastoupení vykazují pracovníci ve věku 45-59 let (45,0 %), následovaní kategorií pracovníků mezi 30 a 44 lety (33,1 %). Nižší podíly vykazují nejmladší skupina 15-29 let (11,9 %) a skupina pracovníků ve věku 60 a více let (10,0 %). Podíl nejmladší kategorie narostl o 1,9 p. b., shodný nárůst však zaznamenala i kategorie nejstarší, což je kompenzováno drobnými úbytky v obou středních a zároveň nejpočetnějších kategoriích. V součtu platí totéž co v roce 2009, tedy že podíl pracovníků ve věku 45 let a více v zemědělství dosahuje přibližně 55 %. V tomto srovnání nejvýrazněji vystupuje rozdíl proti věkové struktuře zaměstnanosti v NH, kde sledovaný podíl dosahuje necelých 40 %. Rozdíl je způsoben především obráceným poměrem obou nejsilnějších kategorií: podíl pracovníků ve věku 45-59 let je v zemědělství o 10,5 p. b. vyšší než v NH, kdežto podíl mladších pracovníků je v zemědělství o 11,0 p. b. nižší. Profesní struktura v zemědělství v roce 2010 byla podle klasifikace zaměstnání (KZAM) následující: 38,5 % představovali kvalifikovaní dělníci, 20,1 % obsluha strojů a zařízení, 14,1 % techničtí pracovníci, 8,5 % pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 7,8 % řemeslníci a opraváři, 3,5 % nižší a administrativní pracovníci, 3,2 % vedoucí a řídící pracovníci, 3,1 % odborní a vědečtí pracovníci a 1,2 % provozní pracovníci ve službách a obchodu. Téměř čtvrtinový podíl (23,8 %) tvořili pracovníci sloučených technicko-hospodářských profesí a jejich podíl nezaznamenal meziročně změn. Celkově nejvyšší nárůst meziročního podílu však vykazovala samotná kategorie technických pracovníků (o 1,9 p. b.). Ve sloučené skupině dělnických profesí nastal největší úbytek podílu u obsluhy strojů a zařízení (o 2,1 p. b.), naopak největší relativní přírůstek zaznamenala skupina kvalifikovaných dělníků v zemědělství (o 1,1 p. b.).

4.2.11 VÝHLED

Míra propojení globálního zemědělství a energetických trhů se stále zvyšuje. Vyšší ceny ropy jsou základním faktorem, který se podílí na zvýšení cen zemědělských komodit. Měly vliv nejen na náklady na výrobu související s ropou, ale také na zvýšenou poptávku po biopalivech a zemědělských surovinách využívaných při jejich výrobě.

Strana 40



Navzdory vysokým cenám se očekává pomalejší růst výroby. Růst globální zemědělské produkce dosahoval v posledních desetiletích více než 2 % ročně, ale v příští dekádě se očekává zpomalení na 1,7 % ročně. Odhaduje se, že stále omezenější zdroje, tlak na ochranu životního prostředí a vyšší náklady některých vstupů brání odezvě na straně nabídky v podstatě ve všech regionech. Díky většímu potenciálu k rozšíření zemědělsky obhospodařených půdních ploch a zvýšení produktivity budou do roku 2021 rozvojové země i nadále hlavním zdrojem růstu globální zemědělské produkce. Očekává se, že meziroční růst v těchto zemích dosáhne v průměru 1,9 %, zatímco v rozvinutých zemích 1,2 %. Odhaduje se, že do roku 2021 na planetě přibude 680 milionů lidí. Nejrychlejší tempo růstu se předpokládá v Africe a Indii. Rostoucí příjmy a míra urbanizace povedou ke změně stravovacích zvyklostí: poroste spotřeba průmyslově zpracovaných potravin, tuků a živočišných bílkovin. V návaznosti na to poroste obliba kvalitnějších druhů masa a mléčných výrobků, což zvýší nepřímou poptávku po hrubozrnných obilovinách a olejnatých semenech pro krmení hospodářských zvířat. Růst cen potravin na maloobchodní úrovni od svého vrcholu v roce 2008 výrazně poklesl a snížil se jeho dopad na celkovou inflaci. Inflace cen potravin je však v mnoha rozvojových zemích stále vysoká a postupuje rychleji než celková inflace ve většině sledovaných zemí. Nestabilní ceny vyvolávají obavy a v případě malých zásob představují spolu s proměnlivostí výnosů způsobenou počasím hlavní hrozbu. Díky oživení v oblasti rostlinné výroby se objem zásob do jisté míry zvýšil a trhy se v roce 2012 zdají být klidnější. Klíčovou otázkou globálního zemědělství je, jak zvýšit produktivitu udržitelnějším způsobem, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po potravinách, krmivu, pohonných hmotách a tkaninách. Očekává se, že nominální ceny komodit budou v následujících deseti letech stoupat. V reálném vyjádření (se zohledněním inflace) zůstanou ceny oproti aktuálním hodnotám stejné nebo nižší, podle předpovědí však budou ve srovnání s předchozím desetiletím o 10 až 30 % vyšší.

4.2.12 ANALÝZA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ OVLIVŇIUJÍCÍ ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK

V zemědělství je potřeba ovládat rizika akcentována vyšším výskytem obtížně ovlivnitelných nebo zcela neovlivnitelných jevů vstupujících do všech aktivit podniku. Podnikání v zemědělství je rizikové především z důvodu biologického charakteru produkce, vysoké závislosti výnosů plodin na průběhu počasí, závislosti užitkovosti hospodářských zvířat na výskytu infekčních onemocnění a značné volatilitě cen. Tab. Významnost rizikových faktorů vnímaných zemědělci podle typu výrobního zaměření Riziko/výrobní zařízení Rostlinná výroba Živočišná výroba Smíšená výroba Počasí a přírodní katastrofy 6,06 5,18 5,88 Nákazy zvířat, epidemie 2,24 5,54 5,11 Volatilita cen 5,54 5,15 5,65 Odbytové problémy 4,59 4,17 4,43 Trh vstupů 3,52 2,94 3,36 Zadluženost 2,99 4,00 3,41 Politická opatření 4,38 4,51 4,29 Technologické procesy 3,97 3,89 4,05 Poznámka: Čísla v tabulce udávají průměrnou hodnotu rizikové expozice podniku na škále 0 (nejméně významné riziko) – 7 (nejvíce významné riziko). Zdroj: Palinkas – Székely (2008)

Rizika volatility cen produkce a naturálních výnosů a jejich vzájemná závislost jsou významné determinanty stability zisku zemědělského podniku. Riziko změny cen vstupů do výroby

Strana 41



naopak nevykazuje tendenci k výraznému kolísání v čase (vyjma náhlých cenových šoků) a není tudíž v odborné literatuře předmětem analýz v takovém rozsahu jako produkční a cenová rizika. Rizika cenová a výnosová mají zcela odlišný charakter. Zatímco riziko výnosové se liší v závislosti na regionu a závisí především na charakteru klimatu, průběhu počasí, vlastnostech půdy a produkční technologii, riziko cenové je determinováno působením tržních sil.

4.2.13 BARIÉRY VSTUPU

Vzhledem ke kapitálové náročnosti vstupu do odvětví se neočekává výrazné ohrožení ze strany nových konkurentů, na druhou stranu však je toto odvětví charakteristické prakticky nulovou diferenciací výrobků, což vstup do odvětví usnadňuje. Vstup nového konkurenta do odvětví je tedy teoreticky možný a pokud by byl tento nový podnik dostatečně silný, mohl by ohrozit pozici existujících firem v odvětví. Vzhledem k vysoké kapitálové náročnosti a nízké rentabilitě výroby je však vstup silného konkurenta nepravděpodobný.

4.2.14 SLABÉ A SILNÉ STRÁNKY, OHROŽENÍ A PŘÍLEŽITOSTI

České zemědělství je charakterizováno výrazným zastoupením velkých zemědělských podniků, čímž se nápadně liší od struktury evropského zemědělství tvořeného z velké části malými, často rodinnými, farmami. Průměrná plocha obdělávané půdy na jeden podnik dosahuje v ČR sedminásobku evropského průměru (84,2 ha oproti 11,9 ha). Podobné rozdíly je možné zaznamenat také u struktury zaměstnanosti. V EU tvoří farmáři a jejich rodinní příslušníci 83,6 % stálé pracovní síly v zemědělství, v ČR je to jen 21,5 %. Výhodami pro české zemědělství jsou: - geografická poloha ČR v mírném klimatickém pásu; - menší riziko výraznějších negativních dopadů klimatických změn (na rozdíl od Středomoří a jiných přímořských oblastí); - poměrně vysoká úroveň vzdělanosti pracovní síly - v ČR má 44,7 % farmářů zemědělské vzdělání, průměr EU-27 dosahuje jen 20 %; - mírně nadprůměrný podíl farmářů s další příjmovou činností (44,1 % oproti průměru EU 36,4 %). České zemědělství tedy disponuje některými konkurenčními výhodami, díky kterým má dobré předpoklady úspěšně se vyrovnat s tržními silami a konkurencí producentů z jiných členských i nečlenských států. Zejména nadprůměrná velikost farem by měla umožnit dosahovat úspor z rozsahu a diverzifikovat produkci, a tím minimalizovat riziko nestabilních příjmů. Navíc, jak se ukázalo v době privatizace a transformace, české zemědělství je schopné účinně se přizpůsobit změněným podmínkám a udržet si i v tvrdém konkurenčním prostředí svou životaschopnost. Zároveň je ale zřejmé, že existují mnohé nevýhody, které mohou konkurenceschopnost českého zemědělství oslabovat. Problém představuje dlouhodobá podkapitalizace a úvěrové zatížení podniků, nízká úroveň podpor a ochrany trhu ve srovnání s ostatními zeměmi EU před vstupem ČR do EU a odliv financí ze zemědělského sektoru v průběhu transformace. Tyto faktory vedly k zastaralosti vybavení, budov a používaných technologií, kvůli kterým vykazuje české zemědělství do současnosti stále relativně nízkou produktivitu. Čeští zemědělci se také potýkají s nerovnými podmínkami na společném trhu EU ve formě

Strana 42



dodatečných národních podpor poskytovaných farmářům v některých jiných členských státech. Přesto, že geografická poloha ČR je klimaticky výhodná, je ČR zemí bez přímého přístupu k moři, což se často na trhu ukazuje jako významná nevýhoda ve formě vyšších transportních nákladů. Jisté riziko do budoucna představuje také postupné vyčerpávání dosavadní konkurenční výhody spočívající v nižších nákladech na pracovní sílu v zemědělském sektoru v ČR ve srovnání s EU9. Nadprůměrná velikost zemědělských podniků v ČR přináší také ekonomické zápory v podobě vysokého podílu pronajaté půdy a nákladů na mzdy pracovníků v zaměstnaneckém poměru. Podíl pronajímané půdy v ČR přitom patří k nejvyšším v rámci EU10. Obě tyto skutečnosti se následně promítají do vyšší nákladovosti českých farmářů. V současné době je navíc potenciál českého zemědělství do určité míry omezen v důsledku některých opatření v rámci SZP (např. množstevními kvótami na cukr). Srovnání podmínek uvnitř EU, omezení přílišné regulace a větší tržní orientace by tak pro české zemědělství znamenala příležitost využít svých konkurenčních výhod k dalšímu rozvoji a k upevnění postavení v celoevropském měřítku. Z hlediska interních faktorů bude předpokladem pro zvýšení jeho konkurenceschopnosti zejména zvýšení produktivity práce, udržení vysoké míry investic a zvýšený důraz na investice do vyspělých technologií. Současně bude vzrůstat význam výzkumu, vývoje a inovací pro dosažení vyššího stupně rozvoje a v mnoha případech i pro udržení současného stavu. Od vstupu ČR do EU získávají čeští farmáři přímé platby, jejichž výše se v souladu s přístupovou smlouvou zvyšuje z úrovně 25 % v roce 2004 na 100 % v roce 2013. V období 2007-2013 může ČR čerpat až 4.544 mil. EUR, což z přímých plateb činí jednu ze stěžejních položek příjmů ČR z rozpočtu EU. Přímé platby také významným způsobem přispívají ke skutečnosti, že zemědělský sektor, do roku 2004 ztrátový, vykazuje od roku 2005 zisk. Za silné stránky podniku je možné považovat: • rozsah obhospodařované půdy • diverzifikace předmětu činností Ke slabým stránkám patří: • prvovýroba bez přidané hodnoty • příjemce ceny Jako možné ohrožení se jeví: • zvyšování cen vstupů • nejasná dotační politika • nepříznivé klimatické podmínky • zavedení kvót na zemědělské produkty • úbytek pronajaté obhospodařované půdy Za příležitosti lze považovat: • možnost expanze podniku formou dalších akvizic • využití rostlinných komodit k energetickým účelům • rostoucí poptávka po zemědělských komoditách

Strana 43



4.2.15 ZÁVĚRY ZE STRATEGICKÉ ANALÝZY

Hlavní činnost podnikání společnosti Troubecká hospodářská a.s. představuje rostlinná a živočišná zemědělská výroba. Dlouhodobá existence podniku Troubecká hospodářská a.s. není ohrožena, podnik je finančně zdravý a výše budoucích tržeb podniku je udržitelná i přes závislost podniku na klimatických podmínkách. S ohledem na provedenou strategickou analýzu je možné předpokládané tržby využít pro ocenění akcií společnosti pro účely tohoto znaleckého posudku. Výsledky provedené finanční a strategické analýzy dávají předpoklad pro aplikaci výnosového způsobu ocenění.

5

FINANČNÍ PLÁN PODNIKU

Východiskem pro aplikaci metody diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele je finanční plán podniku. Finanční plán společnosti Troubecká hospodářská a.s. byl zpracován s výhledem do roku 2018. Finanční plán podniku nenahrazuje standardní finanční a obchodní plán, který společnost vyhotovuje pro vlastní obchodní a finanční potřebu. Znalci je známo, že české účetní standardy byly v období od prvního roku historického období finančního plánu do dne zpracování znaleckého posudku revidovány. Avšak v zájmu zachování kontinuity byl finanční plán sestaven v návaznosti na historické účetní výkazy. Cílem finanční projekce je zjistit hodnotu čistého obchodního majetku společnosti. Plánovaná tempa růstu byla stanovena po provedení horizontální analýzy výnosů, nákladů a rozvahy. Procentní struktura výnosů, nákladů a rozvahy byla stanovena na základě vertikální analýzy. Zásady uplatněné při modelování finančního plánu • plán tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb vychází především z předpokládaných objemů tržeb z rostlinné a živočišné výroby • výkonová spotřeba je plánována ve vazbě na předpokládaný objem výkonů a plánových cen vstupů • ostatní provozní výnosy představují zejména objem prostředků získaných formou dotací; výše dotací podniku se předpokládá na současné úrovni při poklesu celkového objemu prostředků na SZP oproti odstranění znevýhodnění českých zemědělců oproti jiným členům EU • plánovaný objem mzdových prostředků vychází z předpokládaného stavu zaměstnanců a tempa růstu • plánování odpisů vychází z odhadu časové řady odpisů stávajícího majetku a odpisů z nově plánovaných investic • plán krátkodobých pohledávek kalkulován ve vazbě k odpovídajícím výnosům s přihlédnutím k době obratu pohledávek • plán zásob kalkulován ve vazbě k odpovídajícím výnosům s přihlédnutím k době obratu zásob plánování finančního majetku • plánování krátkodobých závazků plánováno s ohledem na dobu splatnosti • plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a) při respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji b) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice c) snižování o plánované odpisy • plánování stálých pasiv – financování jak vlastním tak i cizím kapitálem

Strana 44


5.1


PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ VÝNOSY

5.1.1

TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB

Plán tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb vychází především z předpokládaných objemů produkce rostlinné výroby (pšenice, řepky, ječmene, kukuřice na siláž), živočišné výroby (mléko, vejce) a ostatní tržeb – provoz BPS, výroba krmiva, nudlí atd. 5.1.1.1 TRŽBY Z ROSTLINNÉ VÝROBY

Výše tržeb za jednotlivé rostlinné komodity vychází z predikce ceny komodity a předpokládaného výnosového hektaru. Pro rok 2013 je kalkulováno s předpokládaným hektarovým výnosem a pro roky následující se počítáno s průměrným hektarovým výnosem za sledované období. Výše ceny komodit za rok 2013 ve finančním plánu vychází z realizovaných či nasmlouvaných cen komodit pro tento rok. Predikce vývoje cen komodit a tempa růstu pro roky 2014 a následující vychází z průměrných ročních cen za období posledních tří let (Zprávy o trhu obilovin, olejnin krmiv, TIS ČR – roky 2011 až 6/2013) a výhledu OECD – FAO: Agricultural Outlook 2012-2021 pro EU-27 (data extracted on 12 Sep 2013 from OECD.Stat) pro země evropské unie UE-27 v těchto komoditách: Country Commodity

European Union-27 Wheat 2013 2014

Time Variable BALANCE

SPECIFIC

Production, kt (for Biofuels in millions of litres) Imports, kt (for Biofuels in millions of litres) Consumption, kt (for Biofuels in millions of litres) Ending stocks, kt (for Biofuels in millions of litres) Exports, kt (for Biofuels in millions of litres) Trade balance, kt (for Biofuels in millions of litres) Area harvested, 000 ha Feed, kt Food, kt Biofuel use, kt Other use, kt (for Biofuels in millions of litres) Yield

PRICES

RATIO

Producer price, local currency/t (for Biofuels local currency/ 100 litres) Price change, % Consumption per capita, kg

2015

2016

2017

2018

139504,04

140624,56

141669,95

142610,23

144080,02

145484,45

6380,89

6343,99

6402,62

6114,63

6212,3

6018,37

129076,68

130252,76

131218,77

131803,05

133543,45

134710,48

10688,72

11008,04

11306,28

11498,39

11743,88

12005,44

16481,87

16396,47

16555,56

16729,7

16503,39

16530,78

10100,98

10052,48

10152,94

10615,07

10291,09

10512,41

25975,07

25973,37

25961,88

25930,94

25962,49

25991,37

53001,71

53126,79

53623,03

53375,11

54033,06

54048,14

56008,03

56145,52

56214,26

56303,68

56387,04

56528,45

6859,33

7769,18

8178,36

8966,02

10006,57

11053,73

13207,62

13211,28

13203,12

13158,23

13116,78

13080,15

5,37

5,41

5,46

5,5

5,55

5,6

176,3

176,67

176,51

182,85

186,69

192,13

0,21%

-0,09%

3,47%

2,06%

2,83%

110,94

110,87

110,69

110,6

110,5

110,51

data extracted on 12 Sep 2013 12:48 UTC (GMT) from OECD.Stat

Cena obilovin bude pod vlivem cenového růstu pšenice, která je určující komoditou v pěstování obilovin.

Strana 45


Country Commodity

European Union-27 Oilseeds 2013 2014


SPECIFIC

Production, kt (for Biofuels in millions of litres) Imports, kt (for Biofuels in millions of litres) Consumption, kt (for Biofuels in millions of litres) Ending stocks, kt (for Biofuels in millions of litres) Exports, kt (for Biofuels in millions of litres) Trade balance, kt (for Biofuels in millions of litres) Area harvested, 000 ha Crush, kt Food, kt Other use, kt (for Biofuels in millions of litres) Yield

PRICES


Producer price, local currency/t (for Biofuels local currency/ 100 litres) Price change, %

2015

2016

2017

2018

29549,14

30161

30623,01

31168,96

31625,1

32157,09

17750,61

18194,33

18577,95

18996,95

19243,89

19288,89

46577,1

47679,47

48536,76

49526,25

50219,23

50813,11

4214,78

4211,58

4215,54

4213,89

4224,96

4218,6

721,71

679,07

660,24

641,31

638,68

639,24

-17028,9

-17515,26

-17917,7

-18355,64

-18605,2

-18649,65

11668,44

11696,95

11703,71

11722,24

11720,07

11729,67

42575,47

43611,33

44447,42

45391,28

46077,78

46640,48

636,01

639,64

645,15

648,32

655,07

657,47

3365,62

3428,49

3444,18

3486,66

3486,39

3515,16

2,53

2,58

2,62

2,66

2,7

2,74

325,35

325,89

334,84

337,88

346,02

348,83

0,17%

2,67%

0,90%

2,35%

0,81%


Country Commodity

European Union-27 Coarse grains 2013 2014


SPECIFIC

Production, kt (for Biofuels in millions of litres) Imports, kt (for Biofuels in millions of litres) Consumption, kt (for Biofuels in millions of litres) Ending stocks, kt (for Biofuels in millions of litres) Exports, kt (for Biofuels in millions of litres) Trade balance, kt (for Biofuels in millions of litres) Area harvested, 000 ha Feed, kt Food, kt Biofuel use, kt Other use, kt (for Biofuels in millions of litres) Yield

PRICES

RATIO

Producer price, local currency/t (for Biofuels local currency/ 100 litres) Price change, % Consumption per capita, kg

144817,08 5475,19 145748,14

2015

2017

2018

148453,94

149187,87

150735,39

5089,45

5268,66

5959,21

6209,05

145658,88 147042,92

148077,75

149386,98

150580,35

146168,59 146723,96 4729,08

2016

23088,88

23658,17

23745,93

24524,62

25459,25

26949,02

4486,63

4669,49

4682,73

4866,18

4825,46

4874,33

-988,56

-59,59

-406,72

-402,49

-1133,75

-1334,72

30003,8

30009,94

29861,41

29916,4

29808,08

29808,84

107504,11 9532,71

106303,21 9565,88

107258,1 9526,13

107247,18 9556,07

107371,67 9541,96

107081,06 9556,39

7527,18

8563,88

9198,27

10158,75

11372,98

12726,89

20033,41 4,83

20075,18 4,87

19909,68 4,91

19912,41 4,96

19883,85 5

19946,62 5,06

175,97

171,11 -2,84%

177,62 3,67%

176,37 -0,71%

183,92 4,11%

185,31 0,75%

18,88

18,89

18,76

18,77

18,7

18,68


Strana 46



Tab. Predikce výše tržeb z rostlinné výroby na rok 2013 výnos Komodita plocha (ha) (t/ha) pšenice 420 5,50 řepka 300 3,50 ječmen 125 4,0 kukuřice siláž 560 40,0

produkce (t) 2 310,00 1 050,00 500,00 22 400,00

cena (Kč/t) 5 656 10 652 6 029 600

tržby (Kč) 13 065 360 11 184 600 3 014 500 13 440 000 40 704 460

Tab. Predikce výše tržeb z rostlinné výroby na rok 2014 výnos produkce Komodita plocha (ha) (t/ha) (t) pšenice 420 5,50 2 310,00 řepka 300 3,20 960,00 ječmen 125 4,40 550,00 kukuřice siláž 560 40,0 22 400,00

cena (Kč/t) 5 253 11 598 5 171 600

tržby (Kč) 12 134 430 11 134 080 2 844 050 13 440 000 39 552 560

Tab. Predikce výše tržeb z rostlinné výroby na rok 2015 Komodita plocha výnos produkce (ha) (t/ha) (t) pšenice 420 5,50 2 310,00 řepka 300 3,20 960,00 ječmen 125 4,40 550,00 kukuřice siláž 560 40,0 22 400,00

cena (Kč/t) 5 248 11 908 5 166 622

tržby (Kč) 12 123 431 11 431 685 2 841 472 13 932 593 40 329 181


cena (Kč/t) 5 430 12 015 5 345 618

tržby (Kč) 12 543 789 11 534 539 2 939 995 13 833 848 40 852 171


cena (Kč/t) 5 542 12 298 5 455 643

tržby (Kč) 12 801 800 11 805 885 3 000 467 14 401 733 42 009 886

Tab. Predikce výše tržeb z rostlinné výroby na rok 2018 Komodita plocha výnos produkce (ha) (t/ha) (t) pšenice 420 5,50 2 310,00 řepka 300 3,20 960,00 ječmen 125 4,40 550,00 kukuřice siláž 560 40,0 22 400,00

cena (Kč/t) 5 699 12 397 5 610 648

tržby (Kč) 13 164 273 11 900 987 3 085 423 14 509 760 42 660 443

Strana 47



Tab. Predikce výše tržeb z rostlinné výroby (RV) v letech 2013 až 2018 v Kč

RV

2013

2014

2015

2016

2017

2018

40 704 460

39 552 560

40 329 181

40 852 171

42 009 886

42 660 443

5.1.1.2 TRŽBY Z ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

Ve finančním plánu je plánováno s průměrným stavem dojnic 347 kusů při denní užitkovosti 24,5 l/dojnice, což implikuje roční produkci mléka 3,1 mil. l. Nadprůměrná dojivost je na druhou stranu vyvážena horší kvalitou mléka (nedostatek bílkovin), která představuje nižší výkupní cenu mléka oproti běžné tržní ceně. Predikce vývoje cen byla mléka převzata z databáze OECD – FAO Agricultural Outlook 2013-2022. Tab. Predikce výše tržeb z produkce mléka

výroba v l cena 1 l v Kč tržby za mléko

2013

2014

2015

2016

2017

2018

3 100 000

3 100 000

3 100 000

3 100 000

3 100 000

3 100 000

7,79

7,76

7,50

7,55

7,76

7,92

24 149 000

24 060 650

23 255 638

23 410 520

24 068 388

24 554 611

Produkce vajec je modelována pro 6 500 nosnic při denní snášce 90% v snáškovém ročním cyklu jedenácti měsíců. Předpokládaná cena vajec vychází z aktuální tržní výkupní ceny dle údajů TIS SZIF s postupným navyšováním ceny ve výši inflace. Tab. Predikce výše tržeb z produkce vajec 2013

2014

2015

2016

2017

2018

1 276 275

1 276 275

1 276 275

1 276 275

1 276 275

1 276 275

cena 1 ks v Kč

1,70

1,73

1,77

1,80

1,84

1,88

tržby za vejce

2 169 668

2 213 061

2 257 322

2 302 469

2 348 518

2 395 488

výroba vajec v ks

Tab. Predikce výše tržeb z živočišné výroby (ŽV) v letech 2013 až 2018 v Kč

ŽV

2013

2014

2015

2016

2017

2018

26 318 668

26 273 711

25 512 960

25 712 988

26 416 906

26 950 099

5.1.1.3 OSTATNÍ TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB

Společnost provozuje zemědělskou bioplynovou stanici (BPS), pro kterou jsou vstupními surovinami zemědělské produkty: kukuřičná siláž (23 tun), hnůj (25 tun), hnojůvka (3 tuny). Elektrické generátory bioplynové stanice vyrábějí celkem 750 kW (3 x 250 kW) elektrické energie a 696 kW tepelné energie (3 x 232 kW). Bioplynová stanice se skládá ze dvou zakrytých a zateplených betonových kruhových nádrží – fermentorů (2 x 1 630 m3), jednoho zakrytého a zatepleného dofermentoru (1 x 1 970 m3) s integrovanými zásobníky bioplynu, výrobny elektrické energie (strojovny se třemi kogeneračními jednotkami), dvou vstupních jímek (2 x 50 m3) a skladovací jímky (1 x 6 000 m3), kde je konečný produkt (stabilizovaný digestát) skladován. Denní produkce konečného stabilizovaného digestátu je cca 50 tun a je využívána jako hnojivo na pozemcích provozovatele.

Strana 48



Při výrobě se kalkuluje s 2 % ztrátou, přičemž 500 kW je připojeno v režimu odkupní ceny a 250 kW rámci zeleného bonusu, přičemž vlastní spotřeba činí 1 320 000 kW za rok. Vyrobená elektřina: 500 kW: 500 x (1-0,02) x 24 x 30 x 12 = 4,233.600 kW 250 kW: 250 x (1-0,02) x 24 x 30 x 12 = 2,116.800 kW Tržby za vyrobenou elektřinu: 500 kW v rámci odkupní ceny: 4,233.600 x 4,12 Kč/kWh = 17,442.432 Kč 250 kW v rámci zeleného bonusu: 2,116.800 x 3,06 Kč/kWh= 6,477.408 Kč (2,116.800-1,320.000) x 1,03 Kč/kWh = 820.704 Kč Tržby za vyrobenou elektřinu v roce 2013: 17,442.432 + 6,477.408 + 820.704 = 24,740.544 Tržby za vyrobenou elektřinu v roce 2014 byly vypočteny dle odkupní ceny a výše zeleného bonusu uvedené v Cenovém rozhodnutí ERÚ č. 4/2013 ze dne 28.11.2013. V ostatních letech finančního plánu se počítá s navýšením na úrovni předpokládané inflace ve výši 2%. Tab. Predikce výše tržeb z ostatní výroby v letech 2013 až 2018 v Kč 2013

2014

2015

krmiva

23 915 940

24 394 259

zvířata

2 500 000

2 500 000

nudle

1 350 000

závod. stravování ostatní BPS

2016

2017

2018

24 882 144

2379 787

25 887 383

26 405 130

2 500 000

2 500 000

2 500 000

2 500 000

1 350 000

1 350 000

1 350 000

1 350 000

1 350 000

2 672 400

2 725 848

2 780 365

2 835 972

2 892 692

2 950 546

1 000 000

1 020 000

1 040 000

1 061 208

1 082 432

1 104 081

24 740 544

25 185 072

25 688 773

26 202 549

26 726 600

27 261 132

Tab. Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a jejich tempo růstu v letech 2008 až 2012 Rok Tempo růstu tržeb za prodej výrobků a služeb Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v tis. Kč

2008

125 288

2009 - 31,57%

2010 4,96 %

2011 15,83 %

2012 3,60%

85 738

90 007

104 252

108 008

Tab. Predikce tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a jejich tempa růstu v letech 2013 až 2018 Rok Tempo růstu tržeb za prodej výrobků a služeb Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v tis.Kč Z toho: - rostlinná výroba - živočišná výroba - krmiva - BPS - Jiné tržby

2013 14,07 %

2014 - 0,16%

2015 0,88 %

2016 1,46 %

2017 2,36 %

2018 1,80 %

123 202

123 001

124 084

125 895

128 866

131 181

40 704 26 319 23 916 24 741 7 522

39 553 26 274 24 394 25 185 7 596

40 329 25 513 24 882 25 689 7 671

40 852 25 713 25 380 26 202 7 747

42 010 26 417 25 887 26 727 7 825

42 660 26 951 26 405 27 261 7 905

Strana 49


5.1.2


OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

Ostatní provozní výnosy představují zejména dotace na rostlinnou a živočišnou produkci a jiné provozní výnosy. Dotace na rostlinou a živočišnou výrobu zahrnují zejména dotace na plochu dle SAPS, oddělenou platbu za cukr, dojnice a drůbež. Systém přidělování dotací je znám pouze do roku 2013. Pro rok 2014 a roky následné znalec předpokládá, že pro udělování dotací budou přijata pravidla dle navrhované reformy SZP. Znalec nepředpokládá se, že by výše dotací pro rok 2014 a roky následné by se lišily od výše dotací přijatých dle stávajících pravidel, i když se změní jejich struktura. Pokud by tomu tak bylo, mělo by to vliv na výši provozního zisku a následně na hodnotu společnosti.

5.2 5.2.1

PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ NÁKLADY SPOTŘEBA MATERIÁLU A ENERGIE

Náklady na materiál a energie představují zejména náklady na osiva, hnojiva, chemické přípravky, pohonné hmoty, náhradní díly, materiál pro opravy a energie. Tab. Vývoj spotřeby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2008 až 2012 Rok Spotřeba materiálu a energie / Tržby za výrobky a služby Spotřeba materiálu a energie v tis. Kč

2008 62,06%

2009 67,15%

2010 60,74%

2011 59,53%

2012 57,44%

77 749

57 572

54 666

62 063

62 041

Tab. Predikce spotřeby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2013 až 2018 Rok Spotřeba materiálu a energie / Tržby za výrobky a služby Spotřeba materiálu a energie v tis. Kč

5.2.2

2013 57,50%

2014 57,50%

2015 57,50%

2016 57,50%

2017 57,50%

2018 57,50%

70 841

70 726

71 348

72 390

74 098

75 429

NÁKLADY NA SLUŽBY

Největší položku v nákladech na služby představují náklady na sklizňové práce a nájemné. Ostatní náklady na služby představují náklady na opravy a údržbu, leasing a pojištění. Tab. Vývoj nákladů na služby a jejich relace k tržbám v letech 2008 až 2012 Rok Náklady na služby / Tržby za výrobky a služby Náklady na služby v tis. Kč

2008 15,43%

2009 22,47%

2010 22,07%

2011 19,29%

2012 18,50%

19 330

19 266

19 869

20 107

19 978

Tab. Predikce nákladů na služby a jejich relace k tržbám v letech 2013 až 2018 Rok Náklady na služby / Tržby za výrobky a služby Náklady na služby v tis. Kč

2013 18,50%

2014 18,50%

2015 18,50%

2016 18,50%

2017 18,50%

2018 18,50%

22 792

22 755

22 956

23 291

23 840

24 268

Strana 50


5.2.3


NÁKLADY NA MZDY

Ve finančním plánu je kalkulováno s meziročním navyšováním mzdy zaměstnanců při udržení počtu pracovníku roku 2013 po celou dobu plánu. Rok Tempo růstu průměrné mzdy Přepočtený počet zaměstnanců Mzdy v tis. Kč Průměrná měsíční mzda v Kč

2008

2009 -3,5% 77 16 696 18 069

79 17 748 18 721

2010 2,2% 73 16 179 18 469

2011 9,6% 71 17 258 20 255

2012 2,2% 67 16 642 20 699

Tab. Predikce nákladů na mzdy a jejich tempa růstu v letech 2013 až 2018 Rok Tempo růstu průměrné mzdy Přepočtený počet zaměstnanců Mzdy v tis. Kč Průměrná měsíční mzda v Kč

2013 - 6,9% 67 15 490 19 267

2014 3,0% 67 15 955 19 845

2015 3,0% 67 16 434 20 440

2016 3,0% 67 16 927 21 053

2017 3,0% 67 17 435 21 685

2018 3,0% 67 17 958 22 335

5.3 PRACOVNÍ KAPITÁL Pracovní kapitál zahrnuje krátkodobý finanční majetek, zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky vyjma krátkodobých bankovních úvěrů. V projekci je provedeno započtení pouze v provozně nutném rozsahu, tzn. krátkodobý finanční majetek dle okamžité likvidity a ostatní položky pracovního kapitálu dle počtu obrátek.

Tab. Vývoj počtu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2008 až 2012 Rok Počet obrátek krátkodobých pohledávek u obch. styku Počet obrátek zásob Počet obrátek krátkodobých závazků z obch. styku

2008 0,169 0,370 0,103

2009 0,234 0,307 0,209

2010 0,102 0,291 0,169

2011 0,098 0,295 0,090

2012 0,169 0,370 0,103

Tab. Predikce počtu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2013 až 2018 Rok Počet obrátek krátkodobých pohledávek Počet obrátek zásob Počet obrátek krátkodobých závazků z obch. styku

2013 0,100 0,300 0,100

2014 0,100 0,300 0,100

2015 0,100 0,300 0,100

2016 0,100 0,300 0,100

2017 0,100 0,300 0,100

2018 0,100 0,300 0,100

Tab. Predikce složek pracovního kapitálu v letech 2013 až 2018 Rok Krátkodobé pohledávky z obch. styku Zásoby Krátkodobé závazky z obch. styku

2013 12 320 36 961 12 320

Strana 51

2014 12 300 36 900 12 300

2015 12 408 37 225 12 408

2016 12 590 37 769 12 590

2017 12 887 38 660 12 887

2018 13 118 39 354 13 118



5.4 INVESTICE A ODPISY Plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je založeno na a) respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji b) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice – nepředpokládají se žádné zásadní investice; výše investic převyšuje odpisy c) snižování o plánované odpisy Tab. Predikce výše investic a odpisů Rok Investice v tis. Kč

2013 -10 102

2014 -10 488

2015 -10 318

2016 -9 063

2017 -8 808

2018 -11 808

Odpisy v tis. Kč

12 657

12 487

12 317

12 062

11 807

11 807

5.5 PROVOZNÍ ZISKOVÁ MARŽE Provozní zisková marže představuje podíl korigovaného provozního zisku k tržbám. Prognóza ziskové marže vychází z prognózy hlavních výnosových a nákladových položek.

EBIT margin EBITDA margin

2008

2009

2010

2011

2012

14,39%

3,88%

7,99%

14,47%

17,39%

7,58%

-6,66%

-1,85%

5,02%

4,81%

EBIT margin

2013 21,94%

2014 19,91%

2015 18,79%

2016 18,71%

2017 18,86%

2018 18,56%

EBITDA margin

11,67%

9,76%

8,86%

9,13%

9,70%

9,56%

Strana 52


6 6.1


OCEŇOVÁNÍ AKCIÍ ZÁKLADNÍ POJMY

Cena je pojem používaný pro částku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo službu. Vzhledem k finančním možnostem, motivacím nebo zájmům kupujícího nebo prodávajícího může nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží či služby vztah k hodnotě, kterou tomuto zboží nebo službě mohou připisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty připisované zboží konkrétním kupujícím v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákoně č.151/97 Sb., o oceňování majetku: …obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, případně obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě, vyplývající z osobního vztahu k nim. Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být předmětem směny. Hodnota není skutečností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném čase, podle konkrétní definice hodnoty. Hodnota by měla být výsledkem střetu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka splněna, je prováděno ocenění. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou směnnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi. Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota („fair value“) vyjádřená v peněžních jednotkách (v české právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu s doporučeními Evropského sdružení odhadců majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed Assets) jako finanční částka, která může být směněna mezi dobrovolně jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím, aniž by byl činěn nátlak na koupi nebo prodej. Přitom obě zúčastněné strany si plně uvědomují a znají všechna relevantní fakta o dané věci. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Čistým obchodním majetkem je obchodní jmění po odečtení veškerých závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme veškerý její majetek. Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv.

Strana 53



6.2 PRÁVNÍ RÁMEC OCEŇOVÁNÍ V České republice upravuje oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot pro účely stanovené zvláštními předpisy zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Jiným způsobem oceňování se rozumí a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle stavu ocenění b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví f) oceňování podle kurzové hodnoty, které z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen Oceňování kótovaných cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu upravuje §19 odst.1 písm.a) „Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahraniční, obchodované na tuzemském regulovaném trhu nebo současně na tuzemském i zahraničním regulovaném trhu, se oceňují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocenění. Pokud nebylo v den ocenění cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období přecházející 30 dnů přede dnem ocenění, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v těchto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátorů tuzemského mimoburzovního trhu cenných papírů.“ Oceňování kótovaných cenných papírů neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných cenných papírů stanovuje §20 odst.1 písm.a) „Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oceňují takto: a) akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož čitateli je vlastní kapitál a akciové společnosti nebo uzavřeného podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli počet vydaných akcií nebo podílových listů převedený na shodnou emisní hodnotu Oceňování podniku je upraveno v § 24 „Podnik nebo jeho část se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků zjištěných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazků.“ Je umožněno provést ocenění výnosovým způsobem či v kombinaci s majetkovým oceněním.

Strana 54



6.3 METODY OCEŇOVÁNÍ AKCIÍ Finanční ocenění akcií si klade za cíl vyjádřit jejich hodnotu peněžitým ekvivalentem. Při stanovování výsledné peněžité hodnoty se používají v zásadě tři skupiny oceňovacích metod: majetkové metody, metody výnosové, metody porovnávací a metody kombinované

6.3.1

OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY MAJETKU (MAJETKOVÉ METODY)

6.3.1.1 METODA ÚČETNÍ HODNOTY

Metoda účetní hodnoty vychází z informací zjištěných v účetnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu majetku ke dni ocenění je omezena platnými postupy účtování, které nezobrazují reálnou hodnotu majetku poněvadž • účetní hodnota aktiv je vyjádřena v historických pořizovacích cenách • účetní hodnota zásob, materiálu a výrobků nevyjadřuje aktuální nákupní či prodejní cenu • o pohledávkách je účtováno v nominálních hodnotách Účetní hodnota vlastního kapitálu představuje rozdíl mezi účetní hodnotou celkových aktiv a účetní hodnotou všech závazků. Na účetní hodnotu vlastního kapitálu je třeba pohlížet jako na výchozí hodnotu pro jednoduché zjištění hodnoty podniku.

6.3.1.2 METODA SUBSTANČNÍ HODNOTY

Substanční hodnotou podniku rozumíme souhrn relativně samostatných ocenění jednotlivých majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato metoda je nejbližší pojetí § 24 odst.1 zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku. U jednotlivých složek aktiv je zjišťována jejich reprodukční hodnota snížená o patřičné opotřebení. Takto zjištěná hodnota představuje substanční hodnotu brutto. Náklady na znovupořízení pro ocenění substanční hodnoty je možné zjišťovat několika způsoby: • • • • • •

metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodejů ekvivalentního majetku) metoda výnosová (výnos představuje diskontovaný budoucí finanční tok spojený s danou majetkovou částí) metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem) přímé zjišťování cen (odvozením z kalkulací a ceníků) oceňování podle zvolené jednotky (přepočtem na zvolenou jednotku) metoda funkčního zjišťování cen (kombinace předchozích metod)

6.3.1.3 METODA LIKVIDAČNÍ HODNOTY

V případě podniků v likvidaci či ztrátových podniků je kalkulována likvidační hodnota podniku. Likvidační hodnotou se rozumí součet prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku po úhradě nákladů spojených s likvidací. V ocenění podniku likvidační hodnota tvoří dolní hranici ocenění hodnoty podniku a je kritériem úvah o sanaci podniku. Pokud je likvidační hodnota vyšší než jeho výnosová hodnota po sanaci, je neekonomické provádět revitalizaci podniku a lépe přistoupit k likvidaci podniku.

Strana 55


6.3.2


OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY VÝNOSŮ (VÝNOSOVÉ METODY)

6.3.2.1 METODA VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE

Metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z peněžního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následně jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady na počátku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují způsobem stanovení pokračující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí • perpetuity, tvořené součtem diskontovaného volného peněžního toku 2. fáze • na základě odhadu poměru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E) • tzv. likvidační hodnoty, představující odhad ocenění podniku na počátku 2. fáze • pomocí účetní hodnoty podniku na konci plánovacího období • modelu tvorby hodnoty (tempo růstu čistého provozního zisku a rentability čistých investic)

6.3.2.2 METODA VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY

Metoda volného peněžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z čistého peněžního toku pro vlastníky (v podobě zisku zadrženého ve firmě, resp. dividend a podílů na zisku), zbývajícího po úhradě úroků a splátek cizího kapitálu, poskytnutého věřiteli. Hodnota 2. fáze se stanoví opět pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárně ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následně jako součet zjištěné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úročeného kapitálu na počátku plánovacího období.

6.3.2.3 METODA EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY

Metoda ekonomické přidané hodnoty vychází z výpočtu veličiny, o kterou čistý provozní zisk převyšuje náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added – EVA®). Hodnotu podniku tvoří součet hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické přidané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2. fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na počátku plánovacího období. Podobně jako v předchozí metodě vede tato metoda primárně ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následně jako součet zjištěné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úročeného kapitálu na počátku plánovacího období.

6.3.2.4 METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ČISTÝCH VÝNOSŮ

Metoda minulých kapitalizovaných čistých výnosů vychází z tzv. odnímatelného čistého výnosu, tj. velikosti prostředků, které je možné rozdělit vlastníkům. Hodnotu podniku lze pak stanovit z odnímatelných čistých výnosů dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je pak primárně hodnota vlastního kapitálu.

Strana 56



6.3.2.5 DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY

Výnos pro akcionáře plynoucí ve formě dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpočet hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních modelů. Pro aplikaci těchto modelů jsou nutné následující předpoklady: • • •

ustálená struktura financování stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní poměr) vysoká závislost mezi dividendou a volným peněžním tokem pro akcionáře

Základním dividendovým diskontním modelem je Gordonův model pro stabilní růst

A=

DIV r−g

kde

A……...hodnota akcie DIV…..dividenda r……....požadovaná výnosová míra pro akcionáře g…..….předpokládaná míra růstu dividend

6.3.3

OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY TRHU (TRŽNÍ METODY)

6.3.3.1 POROVNÁVACÍ METODA

Při tomto přístupu k ocenění znalec odhaduje hodnotu oceňovaného podniku na základě porovnání hodnot podniků srovnatelných s oceňovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými účastníky. Základem této metody je důkladná analýza stavu a vývoje hospodářství jako celku, analýza stavu a vývoje příslušného odvětví a taktéž podrobná finanční analýza podniku. Nutným vstupním parametrem k stanovení hodnoty podniku je i dostatečná databáze hodnot srovnatelných podniků. Výběrem vhodných multiplikátorů, které zohledňují rozdíly mezi vybranými ukazateli oceňovaných a srovnávaných podniků, se zjistí výsledná hodnota. 6.3.4

OCENĚNÍ KOMBINACÍ JEDNOTLIVÝCH METOD

6.3.4.1 METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMOŘÁDNÝCH ČISTÝCH VÝNOSŮ

Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty „firmy“. Hodnota „firmy“ je v tomto případě chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substanční hodnotou a představuje v případě silných podniků goodwill a v případě slabých podniků badwill. Základem hodnoty „firmy“ je kapitalizovaný mimořádný čistý výnos, který představuje rozdíl mezi celkovým čistým výnosem podniku a čistým výnosem, který bychom měli dostat při normálním zúročení vloženého kapitálu.

Strana 57



6.4 PŘEDNOSTI A NEDOSTATKY JEDNOTLIVÝCH METOD Žádná z oceňovacích metod není univerzální. Každá metoda má jak své přednosti, tak i omezení a záleží na situaci společnosti, jaká z uvedených metod bude pro její ocenění optimální. Před výběrem metody oceňování je třeba zvážit vypovídající schopnosti metod v podmínkách České republiky, účel ocenění a dále specifické okolnosti úkolu znalce. Z metodického hlediska je za nejobjektivnější ocenění považováno výnosové ocenění metodou diskontovaných peněžních toků, které vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu. Výnosový způsob ocenění je teoreticky nejsprávnější metodou, poněvadž představuje pro akcionáře hodnoty určené očekávanými příjmy. Substanční hodnotu lze zjistit bez ohledu na podmínky na kapitálovém trhu. Korektní analýza substanční hodnoty je založena na znalosti situace na trhu a reálnými aktivy, přičemž u aktiv specifických, neobchodovaných může určování jejich reprodukčních cen narážet na poměrně značné obtíže. Další nevýhodou substanční hodnoty je skutečnost, že opomíjí hodnotu nehmotných složek nezahrnutých v rozvaze společnosti. I přes tyto nedostatky je substanční hodnota jednou ze základních oceňovacích metod společnosti. Metody tržního porovnání se týkají společností, které jsou běžně obchodovány na burze. Předpokládá rozvinutý kapitálový trh, trh se společnostmi a dostatečné informace o transakcích na nich probíhajících. Disponibilita těchto informací, resp. existence reprezentativní srovnávací základny je v podmínkách ČR zatím hlavní příčinou nízké vypovídající schopnosti této metody.

Strana 58


7


POUŽITÝ ZPŮSOB OCENĚNÍ

Hodnota podniku je podle obchodního zákoníku platného v České republice obecně pojímána jako hodnota aktiv snížená o hodnotu dluhů. Při určování této hodnoty je třeba rozlišovat hodnotu tržní a hodnotu subjektivní. Subjektivní hodnotou je hodnota z pohledu konkrétního investora. Měla by odrážet jeho konkrétní možnosti, cíle i náklady příležitosti. Tržní hodnota by měla vyjadřovat názor trhu, resp. širšího okruhu investorů na perspektivu podniku a zároveň na alternativní výnosnost investic do běžně obchodovaných cenných papírů na kapitálovém trhu. Cílem tohoto znaleckého posudku je určit tržní hodnotu akcií vydaných společností Troubecká hospodářská a.s. za účelem stanovení ceny předmětu dražby. U oceňované společnosti se předpokládá trvání společnosti do „nekonečna“ (going concern). Po prostudování předložených podkladů a dat z veřejně přístupných zdrojů bylo použito pro ocenění výnosového způsobu, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu. Výnosový způsob ocenění je teoreticky nejsprávnější metodou, poněvadž představuje pro akcionáře hodnoty určené očekávanými příjmy. Za výnosovou oceňovací metodou byla zvolena metoda diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele, poněvadž pro aplikaci této metody bylo dostatečné množství dat podložené střednědobým finančním plánem. Výnosová metoda při stanovení hodnoty akcií reflektuje nejen historii podniku, realizované minulé výnosy, ale i očekávaný vývoj podniku. Použití nákladových metod v souhrnném ocenění, vyjádřených souhrnem ocenění relativně samostatných ocenění jednotlivých majetkových složek snížený o ocenění všech závazků, je omezené, neboť reflektují současnou prodejní cenu na trhu s velkým časovým odstupem. Substanční metoda na principu reprodukčních cen je účelným doplňkovým údajem pro výnosové ocenění. Uplatňuje se především pro stanovení rozsahu zastavitelného majetku podniku, ocenění dílčích podílů na kapitálových společnostech, ulehčuje odhad potřebných investic a odpisů pro finanční plán. Ve výjimečných případech, kdy dochází k zásadnímu zlomu ve vývoji podniku, lze použít substanční hodnotu přímo jako základ pro ocenění podniku. Porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem, nebylo možno aplikovat, neboť hodnoty srovnatelných podniků mezi nezávislými účastníky nejsou známé. Zjišťování likvidační hodnoty je prováděno u podniků ztrátových, poněvadž majetek vložený do podniku dlouhodobě nepřináší svým vlastníkům požadovaný výnos a příjem získaný rozprodejem majetku po úhradě závazků a nákladů na likvidaci představuje pro vlastníky nejlepší možný výnos z této investice. Teto ocenění představuje dolní hranici ocenění.

Strana 59


8


METODIKA DISKONTOVANÉHO VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE

8.1 8.1.1

VÝPOČET PRŮMĚRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLADŮ NA KAPITÁL NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU

Náklady na vlastní kapitál lze stanovit stavebnicovým modelem, modelem kapitálových aktiv, modelem INFA a dividendovým modelem. Průměrné náklady na vlastní kapitál se stanovují jako průměrná vážená hodnota všech aplikovaných přístupů. 8.1.1.1 STAVEBNICOVÝ MODEL

Výsledná úroková míra na vlastní kapitál je dána součtem bezrizikové úrokové sazby a jednotlivých měr rizika, které zohledňují obecné riziko státu, akcionářské riziko a specifické riziko podniku rvk kde

= rf

+

rp

+

rs

+

re

úroková míra vlastního kapitálu bezriziková úroková míra výnosová míra tržního portfolia přirážka za riziko státu přirážka za riziko podniku

rvk rf rp rs re 1.1.1.1.

MODEL KAPITÁLOVÝCH AKTIV

Model oceňování kapitálových aktiv obecně stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru

kde

nvk

= rf

+

β . RP

nvk rf RP

náklady vlastního kapitálu výnosnost zcela nerizikových finančních aktiv (státních dluhopisů) riziková prémie

Koeficient β vyjadřuje citlivost výnosnosti akcií oceňovaného podniku na změny celého trhu, měřené burzovním indexem. Zobrazuje však jen systematické riziko, které je závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Kromě toho systematického rizika ovlivňují podnik i specifické faktory pro tento podnik jedinečné, tzv. specifické riziko.

8.1.1.2 MODEL INFA

Stanovení nákladů vlastního kapitálu pomocí tohoto modelu vychází z metodiky uplatňované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR při analýzách podnikové sféry orientovaných na stanovení ekonomické přidané hodnoty (EVA®). Náklady vlastního kapitálu se podle tohoto modelu stanovují jako součet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, kterou tvoří čtyři složky, jejichž hodnoty se určují na základě poměrových ukazatelů rvk

= rf

+

r1

+

r2

Strana 60

+

r3

+

r4


kde

rvk rf r1 r2 r3 r4


úroková míra vlastního kapitálu bezriziková úroková míra prémie za velikost podniku prémie za podnikatelské riziko prémie za riziko z finanční nestability prémie za riziko z finanční struktury

a) prémie za velikost podniku; tato prémie se stanovuje v závislosti na velikosti oceňovaného podniku měřené velikostí jejího vlastního kapitálu. Pokud je vlastní kapitál vyšší než 3 mld. Kč, je tato prémie nulová a je-li vlastní kapitál nižší než 100 mil. Kč, má prémie za likviditu akcií hodnotu 5 %. Pro podniky s velikostí vlastního kapitálu od 100 mil. Kč do 3 mld. Kč se tato prémie počítá podle vztahu r1 = (3 – VK)2 / 1,682 kde

r1 VK

prémie za velikost podniku (%) vlastní kapitál oceňovaného podniku (mld. Kč)

b) prémie za podnikatelské riziko; tato prémie se určuje ve vazbě na ukazatel rentability aktiv, počítané ze zisku před úroky a zdaněním. Pokud ukazatel rentability aktiv oceňovaného podniku převyšuje hodnotu tohoto ukazatele za celý průmysl, je prémie za podnikatelské riziko nulová. Je-li rentabilita aktiv oceňovaného podniku záporná, je velikost prémie 10 %. Pro podniky s rentabilitou aktiv od 0 do průměru za průmysl se velikost prémie počítá podle vztahu r2 = 10 . (RAp – RA)2 / RAp2 kde

r2 RA RAp

prémie za podnikatelské riziko (%) rentabilita kapitálu oceňovaného podniku (%) průměrná hodnota rentability kapitálu za celý průmysl (%)

c) prémie za riziko z finanční nestability; stanovuje se ve vazbě na ukazatel běžné likvidity. Pokud je běžná likvidita oceňovaného podniku vyšší než 150, je tato prémie nulová. Při hodnotě ukazatele menší než 100 má prémie hodnotu 10 %. Pokud se běžná likvidita oceňovaného podniku pohybuje v intervalu od 100 do 150, stanoví se prémie podle vztahu r3 = (150 – BL)2 / 250 kde

r3 BL

prémie za riziko z finanční nestability (%) běžná likvidita oceňovaného podniku

d) prémie za riziko z finanční struktury; základem pro určení této prémie je ukazatel úrokového krytí, počítaný jako poměr součtu zisku před úroky a zdaněním a nákladových úroků k těmto úrokům. V případě, že hodnota tohoto ukazatele oceňovaného podniku je vyšší než tři, je riziková prémie nulová. Pokud je menší než jedna, má riziková prémie

Strana 61



hodnotu 10 %. Pokud se úrokové krytí oceňovaného podniku pohybuje v intervalu od jedné do tří, počítá se prémie za riziko z finanční struktury podle vztahu r4 = 2,5 . (3 –ÚK)2 kde

r4 ÚK

prémie za riziko z finanční struktury (%) úrokové krytí oceňovaného podniku

8.1.1.3 DIVIDENDOVÝ MODEL

Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto očekávanou vnitřní výnosnost akcie nv =

kde

nv D T g

D +g T náklady vlastního kapitálu (očekávaná vnitřní výnosnost akcie) očekávaná dividenda tržní cena akcie očekávané tempo růstu dividend

Dividendový model (stejně jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu nákladů vlastního kapitálu.

8.1.2

ÚROKOVÁ MÍRA CIZÍHO KAPITÁLU

Náklady na cizí kapitál rck vycházejí z váženého průměru efektivních úrokových sazeb, které oceňovaná společnost platí ze všech forem úročeného cizího kapitálu. Jako složky cizího kapitálu vyvolávajícího náklady vystupují emitované dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvěry, běžné bankovní úvěry, finanční výpomoci a ostatní úročené závazky (dodavatelské úvěry, půjčky od spřízněných subjektů aj). Predikce úrokových sazeb z čerpaných úvěrů po dobu sestavení finančního plánů vychází z makroekonomické analýzy MF ČR, statických dat zveřejňovaných ČNB a specifik oceňovaného podniku.

8.1.3

VÁHY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK KAPITÁLU

Váhy obou složek kapitálu slouží ke kalkulaci průměrných nákladů kapitálu. Pro tento účel se váhy určí podílem vlastního a cizího kapitálu ku součtu obou složek kapitálu.

8.1.4

kde

PRŮMĚRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY NA KAPITÁL

WACC =

rvk .

VK/K + rck (1 – d) . CK/K

WACC rvk VK/K rck d CK/K

průměrné vážené náklady na kapitál úroková míra vlastního kapitálu poměr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému úroková míra cizího kapitálu sazba daně z příjmu poměr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému

Strana 62


8.2


CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU

Základem stanovení hodnoty podniku je budoucí peněžní tok (volný peněžní tok, Free Cash Flow), který bude podnik generovat. Prakticky se jedná o dvě verze této metody, které se liší tvarem peněžního toku, a to metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele (Free Cash Flow to the Firm) a metoda volného peněžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity). Společným rysem obou těchto metod je, že se oceňují zvlášť aktiva podniku spojená s její hlavní výdělečnou (provozní) činností a zvlášť finanční aktiva, resp. ostatní neprovozní aktiva. Ocenění vycházející z peněžních toků vede proto ke stanovení tzv. provozní hodnoty podniku, přičemž výsledná hodnota podniku se stanoví jako součet provozní hodnoty podniku a ocenění neprovozních aktiv (především finančních investic). Provozní hodnota podniku se stanovuje vždy jako součet • •

hodnoty 1. fáze (suma diskontovaného volného peněžního toku za plánovací období) hodnoty 2. fáze, představující ocenění podniku za období, pro které již nebyl stanoven finanční plán

Odlišnosti metody volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele a metody volného peněžního toku pro vlastníky spočívají především v tom, že metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele • • •

vychází z hypotetického financování podniku pouze vlastním kapitálem jako diskontní sazbu užívá vážené průměrné náklady kapitálu primárním výsledkem této metody je stanovení provozní, resp. výsledné hodnoty podniku jako celku

8.2.1

METODA VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE

Východiskem pro stanovení volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele (Free Cash Flow to the Firm) je zisk před úroky a zdaněním (tato veličina se chápe jako provozní hospodářský výsledek, tj. ř. 29 výkazu zisků a ztrát). Zisk před úroky a zdaněním se snižuje o provozně nutné finanční náklady, které zahrnují ty náklady, které úzce souvisí s provozní (hlavní výdělečnou) činností podniku, účetně jsou však součástí finančních nákladů. Další složky volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele tvoří úpravy o nepeněžní operace, změny pracovního kapitálu, nabytí a prodej investičního majetku.

8.2.1.1 HODNOTA 1. FÁZE

Hodnotu 1. fáze tvoří součet diskontovaného volného peněžního toku za plánovací období

H 1 = DPT1 + DPT2 + ... + DPTn ,

kde

H1 DPTi n

hodnota 1. fáze volný peněžní tok i-tého roku plánovacího období, diskontovaný k počátku tohoto období délka plánovacího období

Strana 63



Veličiny DPTi se určují podle vztahu DPT

i

kde PTi

= PTi ⋅ f i ,

je volný peněžní tok i-tého roku plánovacího a fi je diskontní faktor i-tého

roku.

Hodnoty diskontních faktorů se stanoví podle vztahu fi = 1/[(1+r1) . (1+r2) …..(1 + ri)] kde ri je diskontní sazba (vážené průměrné náklady kapitálu) i-tého roku plánovacího období v desetinném vyjádření 8.2.1.2 HODNOTA 2. FÁZE

Ke stanovení hodnoty druhé fáze je zapotřebí nejprve určit tzv. pokračující hodnotu, tj. ocenění podniku k počátku období, pro které již nebyl stanoven finanční plán. Pro stanovení pokračující hodnoty je třeba odhadnout tempa růstu pro 2. fázi veličin, na kterých je toto ohodnocení založeno. Odhad těchto temp růstu je možné založit • na znalosti průměrných temp růstu, kterých podnik dosáhla v minulosti, resp. kterých hodlá dosáhnout v plánovacím období, • na jejich odvození od vnitřních (tzv. fundamentálních) předpokladů Diskontováním pokračující hodnoty k datu ocenění získáme hodnotu 2. fáze. Jako diskontní faktor se zde uvažuje diskontní faktor posledního roku plánovacího období. 8.2.1.2.1

HODNOTA 2.FÁZE Z PERPETUITY

Perpetuita představuje součet nekonečně dlouhé řady volného peněžního toku 2. fáze, diskontovaného k počátku této fáze. Tuto perpetuitu je pak třeba diskontovat k datu ocenění (počátku plánovacího období), tj. převést ji na současnou hodnotu vynásobením diskontním faktorem posledního roku plánovacího období P=

kde

PTn +1 , r−g

PTn+1 volný peněžní tok v roce n+1, tj. v 1. roce 2. fáze r diskontní sazba (vážené průměrné náklady kapitálu 2. fáze) g tempo růstu volného peněžního toku ve 2. fázi

Hodnota 2. fáze se stanoví podle vztahu H2 = P ⋅ fn ,

kde

P je perpetuita fn diskontní faktor posledního roku plánovacího období Strana 64


8.2.1.2.2


HODNOTA 2.FÁZE ZALOŽENÁ NA FAKTORECH TVORBY HODNOTY

Za faktory tvorby hodnoty se považuje tempo růstu korigovaného provozního hospodářského výsledku po zdanění a rentabilita čistých investic, tj. přírůstků provozně nutného investovaného kapitálu. Rentabilita čistých investic se stanovuje jako poměr přírůstků korigovaného provozního hospodářského výsledku po zdanění v následujícím roce k čistým investicím v daném roce. Přitom se předpokládá, že míra investic (vyjádřená podílem g/RCI) zůstává po celou druhou fázi stabilní. Hodnota 2. fáze se určí podle vztahu g   KPHVn + 1 ⋅ 1 −  RCI   H2 = ⋅ fn r−g

kde KPHVn+1 korigovaný provozní hospodářský výsledek po zdanění v 1. roce 2. fáze RCI rentabilita čistých investic g tempo růstu korigovaného provozního hospodářského výsledku po zdanění ve 2. fázi r diskontní míra (vážené průměrné náklady kapitálu) ve 2. fázi fn diskontní faktor posledního roku plánovacího období

Pro případ trvalého růstu v terminálním období, kdy rentabilita čistých investic konverguje k váženým nákladům kapitálu lze z parametrického vzorce odvodit současnou hodnotu tzv. věčné renty z korigovaného provozního hospodářského výsledku hospodaření po upravených daních

H2 =

KPHVn + 1 ⋅ fn r

Výsledné výstupy zahrnující jednotlivé složky hodnoty podniku, resp. její celkovou hodnotu tvoří: • hodnota 1. fáze • hodnota 2. fáze • provozní hodnota podniku (součet hodnoty 1. a 2. fáze) • výsledná hodnota podniku (součet provozní hodnoty podniku a celkové hodnoty neprovozních aktiv k datu ocenění) • hodnota vlastního kapitálu (výsledná hodnota podniku snížená o úročený cizí kapitál k datu ocenění) • hodnota akcie (hodnota vlastního kapitálu připadající na jednu akcii)

Strana 65


9


METODA DISKONTOVANÝCH PENĚŽNÍCH TOKŮ PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE

Bezprostředním výsledkem tohoto výnosového ocenění je hodnota upravených aktiv. Upravenými aktivy rozumíme součet stálých aktiv a pracovního kapitálu, které stanovíme na základě volných peněžních toků pro firmu. Volné peněžní toky převádíme na současnou hodnotu pomocí diskontní míry.

9.1 DISKONTNÍ MÍRA Vzhledem k aplikaci metody diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele je diskontní míra stanovována na úrovni průměrných vážených nákladů na kapitál - WACC. Vlastní výpočet diskontní míry zahrnuje stanovení struktury kapitálu, určení nákladů na vlastní a cizí kapitál a vlastní výpočet WACC. 9.1.1

NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU

Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál byl použit model kapitálových aktiv, který stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru nvk kde

=

rf + β . RPT + RPZ + rsc + rfu + rl

rf RPT RPZ rsc rfu rl β

výnosnost zcela nerizikových finančních aktiv (státních dluhopisů - 10Y Treasure Notes) riziková prémie trhu riziková prémie země přirážka za menší společnost přirážka za nejasnou budoucnost přirážka za likviditu vyjadřuje citlivost výnosnosti akcií oceňovaného podniku na změny celého trhu, měřené burzovním indexem

Výpočet nvk v roce 2013: rf (výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) Beta nezadlužené pro Farming/Agriculture Riziková prémie kap. trhu USA (průměr 1928-2012) Rating České republiky

1,78% 0,64 4,20% A1

Zdroj: http://www.treasury.gov/resource-center/data-chart-center/interest-rates/Pages/TextView.aspx?data=yield Zdroj: www.damadaran.com, sekce Updated Data Zdroj: www.moodys.com

Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů A1 oproti AAA) Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům Riziková prémie země Inflace ČR Inflace USA Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci

0,9% 1,5 1,28% 1,817% 1,392% 1,700%

Zdroj: www.damodaran.com Zdroj: Zdroj: Budget of the U.S.Goverment, Fiscal Year 2014 Zdroj: Makroekonomické predikce České republiky, červenec 2013 Zdroj: International Monetary Fund, World Economic Outlook Databáze, October 2013

Riziková přirážka za menší společnost Riziková přirážka za nejasnou budoucnost

3,81% 1,50%

Strana 66



Tržní poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku Daňová sazba

134% 19%

Cizí kapitál . ( 1 – daňová sazba)

β zadlužené = β nezadlužené . ------------------------------------------------------Vlastní kapitál

Beta zadlužené

1,3336

nvk = rf USA + β . RPTUSA + RPZ

Náklady vlastního kapitálu

14,39%

Za výnosnost bezrizikových cenných papírů je považována aktuální výnosnost 10-letých státních dluhopisů USA. Údaje byly převzaty http://www.treasury.gov Nezadlužený odvětvový koeficient β ve výši 0,64 a riziková prémie kapitálového trhu ve výši 4,20% byly převzaty z kapitálového trhu. Zdroj údajů www.damodaran.com Inflační diferenciál byl stanoven ve výši průměrného diferenciálu mezi očekávanou inflací České republiky a očekávanou inflací USA. Zdroj dat: International Monetary Fund, World Economic Outlook Database, October2013 Přirážky za nesystematické riziko jsou prokázány četnými studiemi a odbornými publikacemi. Obvyklou praxí odhadců v USA a Německu je použití přirážky za malou tržní kapitalizaci a za vysoký poměr účetní a tržní hodnoty vlastního kapitálu. Dle odborné literatury vyšší riziko spojené a akciemi podniků reflektují podniky s malou tržní kapitalizací a vysokým poměrem účetní a tržní hodnoty vlastního kapitálu. Jde o přirážky k nákladům vlastního kapitálu, které trh uvaluje na cenné papíry s vyšším inherentním rizikem. Některé studie poukazují na spojitost mezi malou tržní kapitalizací a vysokým poměrem účetní a tržní hodnoty vlastního kapitálu. Přirážka za nízkou tržní kapitalizaci byla prokázána na základě porovnání výnosnosti akcií s malou tržní kapitalizací a výnosností akcií s velkou tržní kapitalizací. Tuto přirážku k nákladům na vlastní kapitál lze zdůvodnit na úrovni provozních i strategických výhod velkých podniků i důvody na úrovni finančního trhu. Příkladem nižších přirážek za tržní kapitalizaci lze uvést velký podnik, který je významným zaměstnavatelem, má velmi dobrou pozici vůči orgánům státní i místní správy. Dopady bankrotu jsou podstatně horší, než u malého podniku. Malé podniky jsou zase flexibilnější, avšak vysoké náklady na kvalitu, výzkum a vývoj jsou schopny nést v případě produktů s velkým podílem přidané hodnoty pouze větší podniky. Většina malých podniků je v oblastech, kde nelze dosáhnout významných výhod z rozsahu, případně kde není nutná vysoká míra inovací a také v nově vznikajících segmentech. Z provozního hlediska mají nesporné výhody velké firmy např. náklady na cizí kapitál jsou nižší než u malých firem. Velké firmy taktéž snáze získávají povolení pro provozování činností s vysokými kvalifikačními požadavky. Malými firmami se zabývá méně analytiků, je nich méně informací, trh bývá u těchto malých firem méně likvidní. To vše přináší vyšší náklady investorům. V tomto ocenění je použitá přirážka za nesystematické riziko dle společnosti Ibbotson Associates uvedená v ročence SBBI Yearbook 2012, která obsahuje část týkající se prémie za

Strana 67



velikost v členění na prémie u cenných papírů s mikrokapitalizací (tržní kapitalizace 1,222 – 477,539 mil. USD) 3,81%. Znalec současně uplatnil přirážku za nejasnou budoucnost ve výši 1,50%. Tato přirážka představuje riziko predikce finančního plánu, který je vzhledem k současným cenám komodit, nejasné dotační politice a minulému vývoji hospodaření společnosti sestaven poměrně optimisticky. Výše přirážky byla stanovena uprostřed doporučovaných hodnot1, představující střední riziko nenaplnění finančního plánu (přirážka: 0 % nulové riziko, 1,5 % střední riziko a 3 % vysoké riziko). Znalec se domnívá, že kalkulovaná přirážka za menší společnost a nejasnou budoucnost z pohledu racionálního investora je přiměřená vzhledem k velikosti společnosti na českém trhu a k výhledu vývoje hospodaření společnosti. Odhadovanou výši přirážek na úrovni podniku považuji za vyváženou i z hlediska postavení společnosti na trhu.

Výpočet nvk explicitní období let 2013 až 2018 rf výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA Beta nezadlužené Riziková prémie kap. trhu USA (průměr 1928-2012) Rating České republiky

2013 2014 1,78% 2,60% 0,64 0,64 4,20% 4,20% A1 A1

2015 2016 3,10% 3,70% 0,64 0,64 4,20% 4,20% A1 A1

2017 2018 4,10% 4,40% 0,64 0,64 4,20% 4,20% A1 A1

Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů A1 oproti AAA) 0,85% 0,85% 0,85% 0,85% 0,85% 0,85% 1,5 Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 Riziková prémie země 1,28% 1,28% 1,28% 1,28% 1,28% 1,28% Inflace US 1,392% 1,511% 1,777% 1,950% 2,139%2,220% Inflace ČR 1,817% 1,825% 2,000% 2,000% 2,000%2,000% Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci 1,700% 1,589% 1,498% 1,325% 1,136%1,055% Poměr cizího a vlastního kapitálu v tržních cenách Daňová sazba

55% 19%

32% 19%

33% 19%

34% 19%

34% 19%

33% 19%

Beta zadlužené

1,3336 1,1696 1,0559 0,9179 0,8122 0,7261


14,39% 14,41% 14,34% 14,19% 13,96% 13,81%

9.1.2

PRŮMĚRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY KAPITÁLU WACC

Výpočet průměrných vážených nákladů je proveden na základě tržních hodnot. Cizí kapitál zahrnuje bankovní úvěry, které jsou do odhadu kapitálové struktury převzaté v její účetní hodnotě. V případě určení tržní hodnoty vlastního kapitálu se jedná o hodnotu, kterou hledáme. V praxi se tento problém řeší stanovením cílové struktury2 uplatněním iteračního postupu. WACC =

1 2

rvk .

VK/K + rck (1 – d) . CK/K

Metody oceňování podniku: Miloš Mařík a kolektiv, 3. vydání, Praha 2011, str. 234 Copeland T. – kollet T. – Murrin J.: Valuation: Measuring and Managing the Value of Companies, 1990 U.S.A., str. 174 Strana 68


kde


WACC ...................... .......... rv ................................. .......... VK/K ......................... .......... rck........................................... d ............................................. CK/K.....................................

průměrné vážené náklady na kapitál úroková míra vlastního kapitálu poměr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému úroková míra cizího kapitálu sazba daně z příjmu poměr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému

Tab. Složky kapitálové struktury společnosti v tržních cenách v explicitním období 2013 až 2018 k počátku období 2018 (v tis. Kč a v %) 2013 2014 2 015 2 016 2 017 Vlastní kapitál k počátku období 40 458 44 046 47 369 54 102 60 208 66 248 Podíl na kapitálu VK/K 42,77% 49,46% 55,49% 65,10% 75,06% 85,76% Cizí kapitál k počátku období 54 133 45 000 38 000 29 000 20 000 11 000 Podíl na kapitálu CK/K 50,54% 44,51% 34,90% 24,94% 14,24% 57,23% Tab. Složky kapitálové struktury společnosti v tržních cenách v terminálním období (v tis. Kč a v %) Vlastní kapitál Podíl na kapitálu VK/K Cizí kapitál Podíl na kapitálu CK/K

2.fáze 72 398 93,54% 5 000 6,46%

Tab. Výše průměrných nákladů WACC společnosti v explicitním období 2013 až 2018 2013 Náklady na vlastní kapitál Náklady na cizí kapitál Sazba daně z příjmu Průměrné náklady kapitálu

rvk

2014

2015

2016

2017

2018

%

14,39

14,41

14,34

14,19

13,96

13,81

rck % d % WACC %

4,60 19

4,70 19

4,70 19

4,70 19

4,70 19

4,70 19

8,29

9,05

9,65

10,57

11,43

12,39

Tab. Výše průměrných nákladů WACC společnosti v terminálním období 2.fáze Náklady na vlastní kapitál Náklady na cizí kapitál Sazba daně z příjmu Průměrné náklady kapitálu

rvk

%

14,20

rck % d % WACC %

3,27 19 13,53

9.2 NEPROVOZNÍ MAJETEK Výsledná hodnota společnosti se stanovuje jako součet provozní hodnoty firmy a ocenění neprovozních aktiv k datu ocenění. Neprovozní aktiva tvoří provozně nepotřebný dlouhodobý majetek, provozně nepotřebný finanční majetek, dlouhodobý finanční majetek bez provozně nutného dlouhodobého finančního majetku, zásoby a pohledávky spojené s provozně nepotřebnou činností.

Strana 69



V tomto ocenění je za neprovozní majetek považován dlouhodobý finanční majetek a provozně nepotřebný finanční majetek, tj. peněžní prostředky, jejichž výše přesahuje 20 % výše krátkodobých závazků společnosti. Dlouhodobý finanční majetek v účetní ceně 11.089 tis. Kč představuje 75,12% podíl v ovládané společnosti Zemědělské družstvo Troubky. Vzhledem k cyklickému vlastnictví koncernových společností znalec provedl úpravu výše vlastního kapitálu společností Zemědělské družstvo Troubky a Hospodářské družstvo Troubky, uvedeného v rozvahách s vyloučení finančních účastí a vzájemných obchodních vztahů. Zemědělské družstvo Troubky Aktiva celkem Z toho: 94,92% podíl na HD Troubky

v tis. Kč 95 667 95 462

101 254 95 462

Pasiva celkem Z toho: vlastní kapitál závazky dlouhodobé koncernové

95 667 49 027 37 632

Vlastní kapitál upravený

- 8 803

Vzhledem k záporné hodnotě upraveného kapitálu společnosti Zemědělské družstvo Troubky se tento majetek do ocenění nezapočítává. Hospodářské družstvo Troubky Aktiva celkem Z toho: 71,66% podíl na Troubecká hospodářská dlouhodobé pohledávky koncernové

v tis. Kč 135 331 91 835 40 809

135 456 91 835 40 809

Pasiva celkem Z toho: vlastní kapitál závazky krátkodobé koncernové

135 331 134 598 16

Vlastní kapitál upravený

1 224

Hodnota nepřímé účasti ve společnosti Hospodářské družstvo Troubky se do ocenění započte ve výši upraveného vlastního kapitálu takto: 1 224 x (1 – 0,7166) / (1 – 0,7166 x 0,7512 x 0,9492) = 506 tis. Kč

Tab. Provozně nepotřebný finanční majetek

ke dni 31.12.2012

Provozně potřebná likvidita

%

20

Závazky krátkodobé

tis. Kč

15 091

Finanční majetek

tis. Kč

24 794

Provozně potřebný finanční majetek

tis. Kč

3 018

Provozně nepotřebný finanční majetek

tis. Kč

21 776

Strana 70



9.3 PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ÚROKY A DANĚMI Pro výpočet výnosové hodnoty se používá upravený provozní hospodářský výsledek před úroky a daněmi tzv. upravený EBIT (Earnings Before Interests and Taxes). Při výpočtu upraveného EBITu se vychází z provozního hospodářského výsledku dle českých účetních standardů, přičemž se připočítávají ostatní finanční výnosy a odečítají se ostatní finanční náklady. Tab. Výpočet EBIT Provozní zisk před zdaněním a úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Provozní výsledek před úroky a daněmi EBIT

2013 14 379 0 0 14 379

2014 12 008 0 0 12 008

2015 10 996 0 0 10 996

2016 11 490 0 0 11 490

2017 12 501 0 0 12 501

2018 12 542 0 0 12 542

9.4 VÝPOČET VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU Volný peněžní tok představuje veškeré peněžní toky, které společnost vytváří, určené vlastníkům a věřitelům. Tab. Výpočet volného peněžního toku Upravený EBIT Přepočtená daň Provozní zisk po upravené dani Úpravy o nepeněžní operace Odpisy dlouhodobého majetku Změna zůstatků rezerv Změna zůstatků čas. rozlišení a doh. účtů Peněžní tok z prov.činnosti před změnami PK Změna provozně nutného prac. kapitálu Změna stavu prov. potřebného fin. majetku Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu zásob Peněžní tok z provozní činnosti Nabytí provozně nutného dlouh. majetku Volný peněžní tok

2013

2014

2015

14 379 2 732 11 647 10 824 12 657 -1 857 24 22 471 -6 824 1 -1 859 -7 -4 959 15 647 -10 102 5 545

12 008 2 281 9 726 12 487 12 487 0 0 22 214 11 -8 -80 38 61 22 225 -10 487 11 738

10 996 2 089 8 907 12 317 12 317 0 0 21 224 -399 -34 -208 168 -325 20 825 -10 317 10 508

2016 11 490 2 183 9 307 12 062 12 062 0 0 21 369 -631 -48 -281 242 -544 20 738 -9 062 11 675

2017 12 501 2 375 10 126 11 807 11 807 0 0 21 933 -1 000 -72 -397 360 -891 20 933 -8 807 12 125

2018 12 542 2 383 10 159 11 807 11 807 0 0 21 966 -739 -59 -282 296 -694 21 227 -11 807 9 420

9.5 URČENÍ POKRAČUJÍCÍ HODNOTY Základem pro stanovení pokračující hodnoty je budoucí peněžní tok, který bude podnik generovat po období, pro které nebyl stanoven finanční plán. Pokračující hodnotou rozumíme ocenění podniku k počátku 2. fáze. Vzhledem k předpokládané neomezené době trvání společnosti určíme pokračující hodnotu podniku na základě faktorů tvorby hodnoty. Pro výpočet hodnoty volného peněžního toku v 1. roce 2. fáze je nutné určit tempo růstu volného peněžního toku ve 2. fázi. Pro 2. fázi se předpokládá, že rentabilita čistých investic do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu se bude pohybovat na úrovní vážených nákladů na kapitál. Rentabilita investic a jejich relace k nákladům kapitálu bývá v rozhodující míře určována konkurenčními výhodami a celkovou konkurenční silou společnosti. Většina podniků je schopna tuto pozici držet pouze krátkodobě, takže pro druhou fázi budeme Strana 71



předpokládat, že dříve dosahovaná rentabilita se bude dosahovat během druhé fáze úrovně nákladů kapitálu. Pozice firmy není natolik silná, aby její rentabilita investic byla dlouhodobě výrazně vyšší než náklady na kapitál. Odhadovaná míra investic pro 2. fázi byla stanovena s přihlédnutím k minulému vývoji tak, aby investice zajistily obnovu provozně nutného majetku společnosti. Míra investic netto do investovaného provozně nutného kapitálu je odhadována na úrovni m = 18 %. Pro druhou fázi výpočtu předpokládáme tempo růstu korigovaného provozního zisku po dani na úrovni posledních let stabilizované první fáze (g = 2,5 %) tj. o 0,5 % nad úrovní předpokládané inflace (2%) v perpetuitní fázi výpočtu a) tempo růstu g = 2,50% b) korigovaný provozní hospodářský výsledek po dani pro 1. rok 2.fáze KPHVn+1= KPHVn x (1 + g) = 10 159 x (1+ 2,5 %) = 10 413 tis. Kč c) míře investic m = 25% odpovídají čisté investice I n+1 = m x KPHVn + 1 = 0,18 x 10 413 = 1 874 tis. Kč d) kontrolní výpočet očekávané rentability investic ri = g / mi = 2,50 / 18,0 = 13,89% ri ≥ WACC n+1 = 13,53 % e) náklady vlastního kapitálu v terminálním období nvk = 5,00% + 0,6758 x (4,20%) + 1,06% + 3,81% + 1,5% = 14,20% f) diskontní míra v terminálním období r = 14,20% x (0,9354) + 4,70% x (1-0,19) x 0,0646 = 13,53% g) volný peněžní tok v prvním roce terminálního období FCFFn+1 = KPHVn+1 x ( 1 – m ) = 10 413 x ( 1 – 0,18) = 8 539 tis.Kč

Vzhledem k předpokládané neomezené době trvání společnosti určíme pokračující hodnotu podniku dle tzv. parametrického vzorce. Diskontováním pokračující hodnoty diskontní mírou r, upravenou o tempo růstu, vypočteme pokračující hodnotu takto P = FCFFp /(r - g) = 8 539 / ( 0,1353– 0,025) = 77 398 tis. Kč

Strana 72



Tab. Výpočet pokračující hodnoty

Korigovaný provozní zisk po zdanění v posledním roce plánu Růst Korigovaný provozní zisk po zdanění v perpetuitě Míra čistých investic Čisté investice FCFFp Pokračující hodnota

10 159 2,50% 10 413 18,0 % 1 874 8 538 77 398

Pokračující hodnota představuje v peněžním vyjádření částku výši 77,398.000 Kč.

9.6 ZJIŠTĚNÍ HODNOTY AKCIE METODOU DCF Provozní hodnota společnosti představuje součet první a druhé fáze výpočtu. Výsledná hodnota vlastního kapitálu představuje součet provozní hodnoty a neprovozních aktiv ponížených o hodnotu cizích zdrojů. Při výpočtu výsledné hodnoty podniku bude zohledněno cyklické koncernové vlastnictví, které představuje nepřímé vlastnictví podniku sebe samého. Podíl na vlastních akcií bude z ocenění vyloučen, a to snížením základny, na niž připadá ocenění podniku společnosti Troubecká hospodářská a.s. jako celku. Vlastní podíl společnosti Troubecká hospodářská a.s. činí: 75,12% x 94,92% x 71,66% = 51,10% a představuje 69 389 nepřímo vlastněných akcií. Tab. Hodnota akcie

Hodnota podniku brutto Cizí kapitál Hodnota podniku netto Neprovozní majetek Výsledná hodnota vlastního kapitálu Přepočtený počet akcií v základním kapitálu na NH = 1000 Kč Přepočtený počet vlastních akcií Přepočtený počet akcií v základním kapitálu o vlastní akcie Hodnota akcie Troubecká hospodářská o NH = 1 000 Kč

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč ks ks ks Kč

94 591 54 133 40 458 22 281 62 739 135 800 69 389 66 411 945

Předběžnou hodnotu akcie společnosti Troubecká hospodářská a.s. o nominální hodnotě 1000,-Kč stanovenou metodou diskontovaných peněžních toků jsem odhadl ve výši 945,-Kč.

Strana 73



10 KOREKCE PŘEDBĚŽNÉHO OCENĚNÍ Významným faktorem při ocenění balíku akcií je jeho velikost odrážející podíl na hlasovacích právech, a tím i podíl na řízení podniku. Mezinárodní účetní standardy rozlišují kontrolu nad podnikem a podstatný vliv v podniku. Kontrolou nad podnikem se rozumí „moc řídit finanční a provozní politiku podniku tak, aby bylo dosaženo užitku z jeho činnosti“. Kontrolu lze zajistit buď držením více než jedné poloviny hlasovacích práv nebo držením podstatného podílu hlasovacích práv doplněného pravomocí řídit finanční a operační politiku podniku. Kontrola zahrnuje tato hlavní práva: 1. 2. 3. 4.

určovat strategii podniku, rozhodovat o personálním obsazení vedení podniku a jeho obměnách, rozhodovat o stálých aktivech podniku a dlouhodobém financování, rozhodovat o případných spojeních (sloučeních, splynutích), změnách právní formy a likvidaci podniku, 5. rozhodovat o dividendách Podstatným vlivem se rozumí „účast na rozhodnutích o finanční a provozní politice podniku“. Je možno jej dosáhnout vlastnictvím akcií (zpravidla 20 až 50 %), prostřednictvím stanov nebo pomocí dohod. Obchodní zákoník v odst. 5 § 66a Podnikatelské uskupení uvádí, že … Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami. Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby. Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě, jsou a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen, osoby v jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, insolvenční správce nebo nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto osob, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou, nebo d) osoby tvořící koncern. e) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, f) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, g) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její komplementáři, h) osoby blízké, i) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy. Obchodní podíl, který umožňuje kontrolu společnosti nebo podstatný vliv na společnost, má samozřejmě větší hodnotu než podíl minoritní. V případě ocenění minoritního podílu je zvyklostí uplatnit srážku z hodnoty akcie určené výnosovou metodou. Tab. Výše srážky za vlastnický podíl

Strana 74


Podíl na celkovém počtu akcií 0 - 9,9% 10 - 24,9% 25 - 49,9% 50 - 74,5% 75 - 94,5% 95 - 100%


Srážka za základní hodnoty 1 akcie neexistuje velkoakcionář existuje velkoakcionář 30% 50% 25% 35% 15% 10% 5% 0% -

Srážka za menší společnost byla již aplikována v nákladech vlastního kapitálu (kap.8.1.1 Náklady vlastního kapitálu). Srážku za likviditu vlastnických podílů v tomto ocenění uplatníme dle znaleckých uzancí3 ve výši 50%, poněvadž oceňovaná společnost je v pozici ovládané osoby a oceňovaný balík akcií představuje 0,83% podíl na základním kapitálu společnosti

Předběžná hodnota Srážka Výsledná výnosová hodnota na akcii

- 50%

-

945 Kč 473 Kč 472 Kč

Výslednou hodnotu akcie společnosti Troubecká hospodářská a.s. stanovenou metodou diskontovaných peněžních toků jsem odhadl ve výši 472,-Kč.

3

M.Mařík a kolektiv: Metody oceňování podniku, str.382 Strana 75



11 ZÁVĚR Účelem tohoto posudku je odhadnout cenu předmětu dražby v místě a čase obvyklé ve smyslu ustanovení §13 odst.1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění. Předmětem posudku je ocenění 1 123 ks akcií vydaných společností Troubecká hospodářská a.s., se sídlem Roketská 786/21, Troubky, PSČ: 751 02, IČ: 253 57 972. Ocenění předmětných akcií je provedeno ke dni 31. prosince 2012. Při zvážení všech předpokladů a skutečností v posudku obsažených považuji za cenu obvyklou částku

472,-Kč (slovy:---Čtyřistasedmdesátdvěkorunyčeské---) za 1 akcii v nominální hodnotě 1.000,-Kč

530 056,-Kč (slovy:---Pětsettřicettisícpadesátšestkorunčeských---) za 1 123 akcií v celkové nominální hodnotě 1,123.000,-Kč

Ve Starém Městě dne 12. prosince 2013

Ing. Libor Buček Trávník 2083 686 03 Staré Město

Znalecká doložka Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 7.6.1999 č.j. Spr. 3572/98 a ze dne 26.4. 2013 č.j. Spr 4469/2012 pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací cenné papíry a podniky. Znalecký úkon je zapsán pod poř. č. 307 – 16/20123 znaleckého deníku.

Strana 76



SOUPIS POUŽITÝCH PODKLADŮ, LITERATURA A ZDROJE DAT

Podklady 1. výpis z obchodního rejstříku společnosti Troubecká hospodářská a.s. 2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke 31.12.2012 3. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Zemědělské družstvo Troubky ke 31.12.2012 4. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Hospodářské družstvo Troubky ke 31.12.2012 5. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke 31.12.2011 6. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke 31.12.2010 7. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke 31.12.2009 8. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke 31.12.2008 9. výroční zpráva společnosti Troubecká hospodářská a.s. za rok 2011 10. výroční zpráva společnosti Troubecká hospodářská a.s. za rok 2010 11. výroční zpráva společnosti Troubecká hospodářská a.s. za rok 2009 12. výroční zpráva společnosti Troubecká hospodářská a.s. za rok 2008 13. výroční zpráva společnosti Troubecká hospodářská a.s. za rok 2007

Strana 77

dni dni dni dni dni dni dni



Použitá literatura a zdroje dat 1. 2. 3. 4. 5. 6.

MAŘÍK, M.: Oceňování podniku. Ekopres, Praha 1998 KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. C.H. Beck, Praha 1999 MAŔÍK a kol.: Metody oceňování podniku, Ekopress, Praha 2011 PAVLA MAŘÍKOVÁ, MILOŠ MAŘÍK: Diskontní míra v oceňování, VŠE IOM, Praha 2001 Databáze Ministerstva spravedlnosti ČR, obchodní rejstřík www.justice.cz Makroekonomická predikce České republiky, Ministerstvo financí ČR, Praha, červenec 2013 7. Zemědělská produkce 2012, Český statistický úřad, www.czso.cz 8. Zemědělství 2012, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha říjen 2013 9. Situační a výhledová zpráva – Mléko, Mze, Praha, listopad 2012 10. Situační a výhledová zpráva – Obiloviny, MZe, Praha, prosinec 2012 11. Situační a výhledová zpráva – Vejce, MZe, Praha, červenec 2011 12. Zpráva o trhu obilovin, olejnin a krmiv – SZIF, Praha, srpen 2013 13. OECD/FAO (2013), OECD-FAO Agricultural Outlook 2013, OECD Publishing 14. ÚZEI: ZPRÁVA O STAVU ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ZA ROK 2012 15. ÚZEI: Vývoj cen základních komodit rostlinné a živočišné výroby v České republice v období 2000 – 2011 16. ÚZEI: Predikce rentability zemědělských komodit do roku 2014, Praha 2010 17. Internetové zdroje makrodat http://www.damodaran.com, www.oecd.org, www.mfcr.cz, www.czso.cz , www.mpo.cz , www.eurostat.com, www.imf.org 18. Internetové zdroje oborových dat http://www.eagri.cz, www.agroweb.cz, www.szif.cz

Strana 78



PŘÍLOHY Příloha č.1 Příloha č.2

-

Příloha č.3

-

Příloha č.4

-

Příloha č.5

-

Příloha č.6

-

Příloha č.7

-

Příloha č.8 Příloha č.9 Příloha č.10

-

Výpis z obchodního rejstříku společností Troubecká hospodářská a.s. Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke dni 31.12.2012 Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Zemědělské družstvo Troubky ke dni 31.12.2012 Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Hospodářské družstvo Troubky ke dni 31.12.2012 Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke dni 31.12.2011 Rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti Troubecká hospodářská a.s. ke dni 31.12.2010 Finanční plán společnosti Troubecká hospodářská a.s. na období let 2013 až 2018 Finanční analýza společnosti Troubecká hospodářská a.s. Náklady na investovaný kapitál společnosti Troubecká hospodářská a.s. Výpočet výsledné hodnoty společnosti Troubecká hospodářská a.s. metodou DCF

Strana 79

Příloha č.1

Tento výpis z obchodního rejstříku elektronicky podepsal "Krajský soud v Ostravě" dne 4.10.2013 v 11:49:04. EPVid:+/KOIBFMHhvQAMpnhqdpng

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl B, vložka 1340

Datum zápisu:

21. října 1996

Spisová značka:

B 1340 vedená u Krajského soudu v Ostravě

Obchodní firma:


Sídlo:

Troubky, Roketská 786/21, PSČ 751 02

Identifikační číslo: 253 57 972 Právní forma:

Akciová společnost

Předmět podnikání:

zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje hostinská činnost opravy silničních vozidel provádění staveb, jejich změn a odstraňování výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů obráběčství zámečnictví, nástrojařství klempířství a oprava karoserií montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

Statutární orgán představenstvo:

předseda představenstva: Ing. Bohumil Semenovič, CSc., dat. nar. 20. listopadu 1939 Přerov - Přerov I-Město, Kozlovská 1369/11, PSČ 750 02 den vzniku funkce: 11. července 2012 den vzniku členství: 26. června 2012 místopředseda představenstva: Ing. Petr Obrtel, dat. nar. 3. března 1952 Troubky - Troubky, Záhumení 671/3, okres Přerov, PSČ 751 02 den vzniku funkce: 11. července 2012 den vzniku členství: 26. června 2012 člen představenstva: Emil Gregovský, dat. nar. 13. května 1948 Přerov - Přerov VIII-Henčlov, Hliník 25/13, PSČ 750 02 den vzniku členství: 26. června 2012 člen představenstva: Vladimír Smolka, dat. nar. 9. března 1955

Troubky - Troubky, Dědina 14/22, okres Přerov, PSČ 751 02 Údaje platné ke dni: 04.10.2013 06:00

1/3

oddíl B, vložka 1340 Troubky - Troubky, Dědina 14/22, okres Přerov, PSČ 751 02 den vzniku členství: 26. června 2012 člen představenstva: Vladimír Kratochvíl, dat. nar. 21. srpna 1961 Přerov - Přerov VIII-Henčlov, Martinská 38/2, PSČ 750 02 den vzniku členství: 26. června 2012 Způsob jednání:

Jednání: Jménem společnosti je oprávněn jednat samostatně předseda představenstva nebo místopředseda představenstva. Jiný člen představenstva je oprávněn jednat za společnost pouze na základě písemné plné moci podepsané zbývajícími členy představenstva.

Dozorčí rada:

předseda dozorčí rady: Ing. Zdislava Koplíková, dat. nar. 4. listopadu 1955 Přerov - Přerov II-Předmostí, Olomoucká 451/36a, PSČ 751 24 den vzniku funkce: 3. července 2012 den vzniku členství: 26. června 2012 člen dozorčí rady: Ing. Bohumila Marečková, dat. nar. 5. července 1954 Přerov - Přerov VIII-Henčlov, Martinská 174/25, PSČ 750 02 den vzniku členství: 26. června 2012 člen dozorčí rady: Ing. Josef Beránek, dat. nar. 2. března 1956 Přerov - Přerov I-Město, tř. gen. Janouška 2592/11, PSČ 750 02 den vzniku členství: 20. června 2012

Akcie:

1 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč 134 800 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč

Základní kapitál:

135 800 000,- Kč Splaceno: 135 800 000,- Kč

Ostatní skutečnosti:

Základní jmění: Základní jmění je tvořeno peněžitým vkladem zakladatele.

Ostatní skutečnosti: Zemědělské družstvo Troubky, jako jediný akcionář společnosti při výkonu působnosti valné hromady rozhodl dne 10.4.1997 o zvýšení základního jmění upsáním nových akcií o 139.000.000,-Kč na zvýšení základního jmění bude vydáno 139.000 listinných kmenových akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1.000,-Kč při emisním kurzu 1.000,-Kč na 1 akcií. Zvýšení základního jmění o 15.191.000,- peněžitými vklady bude upsáno peněžitými vklady v jednom kole jediným akcionářem společnosti Zemědělským družstvem Troubky. Všechny akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k úpisu akcií. Místo pro upisování akcií bez využití přednostního práva je sídlo společnosti Troubky nad Bečvou, ul. Roketská, PSČ 751 02. Lhůta pro úpis akcií činí 15 dnů a počíná běžet 15. dnem po zapsání usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění do Údaje platné ke dni: 04.10.2013 06:00 2/3

oddíl B, vložka 1340 zapsání usnesení valné hromady o zvýšení základního jmění do obchodního rejstříku. Úpis akcií nad stanovenou částku 139.000.000,- se nepřipouští. V případě nesplacení celého emisního kurzu upisovatelem je jeho úpis neúčinný. Valná hromada společnosti Troubecká hospodářská a.s., se sídlem Troubky, Roketská 786/21, PSČ 751 02, IČ 25357972 rozhodla dne 26.6.2012 o snížení základního kapitálu společnosti dle ustanovení § 211 obchodního zákoníku takto: - Důvodem snížení základního kapitálu společnosti je úhrada celkové ztráty společnosti z minulých let dle ustanovení § 216a obchodního zákoníku. - Základní kapitál společnosti se snižuje o částku 4.200.000,- Kč, slovy čtyři miliony dvě stě tisíc korun českých, tj. z částky 140.000.000,- Kč, slovy jedno sto čtyřicet milionů korun českých na částku 135.800.000,- Kč, slovy jedno sto třicet pět milionů osm set tisíc korun českých. - Částka odpovídající snížení základního kapitálu společnosti bude použita na úhradu ztráty společnosti z minulých let. - Na snížení základního kapitálu budou použity ve smyslu ustanovení § 213 odst. 1, 2 obchodního zákoníku vlastní akcie v majetku společnosti, jejichž celková jmenovitá hodnota se rovná částce, o níž je snižován základní kapitál společnosti, a to tak, že společnost tyto vlastní akcie zničí. - Snížením základního kapitálu společnosti způsobem účetního převodu ztráty z účtu Neuhrazené ztráty minulých let na vrub účtu Základního kapitálu, tedy bez generace peněžních prostředků a jejich alokace, se nezhorší dobytnost pohledávek věřitelů. Správnost tohoto výpisu se potvrzuje Krajský soud v Ostravě

Údaje platné ke dni: 04.10.2013 06:00

3/3

Příloha č.2

Příloha č.3

Příloha č.4

Příloha č.5

Příloha č.6

Příloha č.7

Výkaz zisků a ztrát Troubecká hospodářská a.s. 2 008 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 71 72 73 74

I A + II II.1 II.2 II.3 B B.1 B.2 + C C.1 C.2 C.3 C.4 D E III F IV G V H VI I VII J * VIII K IX IX.1 IX.2 IX.3 X XI L XII M XIII N XIV O XV P * R R.1 R.2

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlast.výrobků a služeb Změna stavu vnitropod.zásob vl.výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Tržby z prodeje dlouh.majetku a materiálu Zůstatková cena prod.dlouh.majetku a materiálu Zúčtování rezerv a čas.rozliš.prov.výnosů Tvorba rezerv a čas.rozliš.prov.nákladů Zúčtování oprav.položek do prov.výnosů Zúčtování oprav.položek do prov.nákladů Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z cen.papírů a vkladů ve skupině Výnosy z ost.inv.cen.papírů a vkladů Výnosy z ost.finančních investic Výnosy z krátkodobého fin.majetku Zúčtování rezerv do fin.výnosů Tvorba rezerv na finanční náklady Zúčtování oprav.položek do fin.výnosů Zúčtování oprav.položek do fin.nákladů Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Hospodářský výsledek z finan.operací Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená

** XVI S T T.1 T.2 * U ***

Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na hosp.výs.společníkům Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním Tržby z prodeje inv.majetku Zůstatková cena prod.inv.majetku Počet pracovníků Průměrná měsíční mzda

2 009

2 312 1 991 321 123 212 125 288 -6 746 4 670 97 079 77 749 19 330 26 454 25 104 17 748 900 6 250 206 576 8 542 10 266 8 577 0 2 814 0 0 22 203 1 755

2 010

2 191 2 012 179 88 936 85 738 -2 205 5 403 76 838 57 572 19 266 12 277 23 111 16 696 817 5 373 225 1 011 9 033 6 313 5 562 2 783

2 011

1 832 1 589 243 92 243 90 007 -3 247 5 483 74 535 54 666 19 869 17 951 22 266 16 179 408 5 476 203 626 8 853 8 216 7 458 170

2 012

2 013

1 064 862 202 109 527 104 252 399 4 876 82 170 62 063 20 107 27 559 23 963 17 258 817 5 709 179 559 9 847 9 083 7 499

446 344 102 113 861 108 008 1 034 4 819 82 019 62 041 19 978 31 944 22 811 16 642 409 5 598 162 608 13 593 8 809 7 050

636

856

2 014

2 015

2 016

2 017

2 018

0 0 0 131 409 123 202 3 292 4 915 93 634 70 841 22 792 37 776 21 472 15 490 409 5 406 167 620 12 657

0 0 0 129 129 123 001 1 114 5 014 93 481 70 726 22 755 35 648 22 100 15 955 409 5 564 172 633 12 487

0 0 0 129 198 124 084 0 5 114 94 304 71 348 22 956 34 894 22 746 16 434 409 5 727 177 645 12 317

0 0 0 131 255 125 895 144 5 216 95 680 72 390 23 291 35 575 23 412 16 927 409 5 894 182 658 12 062

0 0 0 134 728 128 866 541 5 321 97 938 74 098 23 840 36 789 24 098 17 435 409 6 067 188 671 11 807

0 0 0 137 002 131 181 394 5 427 99 698 75 429 24 268 37 304 24 805 17 958 409 6 245 193 685 11 807

14 255 1 876

13 777 1 612

14 442 1 777

13 353 2 223

13 620 2 267

13 892 2 313

14 170 2 359

14 454 2 406

14 743 2 454

15 038 2 503

-701

6 803

6 965

14 379

12 008

10 996

11 490

12 501

12 542

248 248

-4 965 4 981 4 560 143 143

0

0

0

0

0

0

340 704 61 434

316 576 252 246

206 613 114 317

191 1 035 112 93

113 2 070 172 184

2 279

1 992

1 608

1 176

744

384

-489 2 675 2 775 -100

310 -649 16 -665

-610 118 1 117

-825 553 426 127

-1 969 1 113 886 227

-2 279 2 377 2 377

-1 992 1 981 1 981

-1 608 1 861 1 861

-1 176 2 037 2 037

-744 2 311 2 311

-384 2 388 2 388

8 391

-4 006

-1 429 4 454 3 068

5 425

3 883

9 723

8 035

7 527

8 276

9 445

9 770

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

11 555

0

0

1 386

0

0

0

0

0

0

0

0

8 391 11 066

-4 006 -4 655

-43 75

5 425 5 978

3 883 4 996

9 723 12 099

8 035 10 016

7 527 9 388

8 276 10 314

9 445 11 757

9 770 12 158

67 19 267

1,030 67 19 845

1,030 67 20 440

1,030 67 21 053

1,030 67 21 685

1,030 67 22 335

Majetková rozvaha Troubecká hospodářská a.s.

1 2 3 4 12 22 28 29 30 31 32 33 34 35 36 42 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

AKTIVA CELKEM A Pohledávky za upsaný základní kapitál B Dlouhodobý majetek B.I Dlouhodobý nehmotný majetek B.II Dlouhodobý hmotný majetek B.III Dlouhodobý finanční majetek C Oběžná aktiva C.I Zásoby C.I.1 Materiál C.I.2 Nedokončená výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.4 Zvířata C.I.5 Zboží C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.II Dlouhodobé pohledávky C.III Krátkodobé pohledávky C.IV Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách C.IV.3 Krátkodobé cenné papíry a podíly D Ostatní aktiva - přechod.účty aktiv D.I Časové rozlišení D.I.1 Náklady příštích období D.I.2 Příjmy příštích období D.I.3 Kursové rozdíly aktivní D.II Dohadné účty aktivní

61 62 63 64 65 66 71 75 78 79 80 84 91 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

PASIVA CELKEM A Vlastní kapitál A.I Základní kapitál A.I.1 Základní kapitál A.I.2 Vlastní akcie A.II Kapitálové fondy A.III Fondy ze zisku A.IV Hospodářský výsledek minulých let A.V Hospodářský výsledek běžného obd.(+-) B Cizí zdroje B.I Rezervy B.II Dlouhodobé závazky B.III Krátkodobé závazky B.IV Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1 Bankovní úvěry dlouhodobé B.IV.2 Běžné bankovní úvěry B.IV.3 Krátkodobé finanční výpomoci C Ostatní pasíva - přechod.účty pasív C.I Časové rozlišení C.I.1 Výdaje příštích období C.I.2 Výnosy příštích období C.I.3 Kurzové rozdíly pasivní C.II Dohadné účty pasivní Aktiva - pasiva

2 008 193 531

2 009 183 434

2 010 229 577

2 011 222 583

2 012 232 614

2 013 231 265

2 014 232 338

2 015 231 033

2 016 230 551

2 017 231 356

2 018 235 422

105 780 0 90 944 14 836 85 141 33 821 6 649 6 932 13 672 6 456 112

109 738 263 98 819 10 656 71 610 32 571 6 683 5 211 13 978 6 620 79

154 464 213 143 085 11 166 74 074 28 165 6 925 5 413 9 495 6 260 72

152 799 162 141 548 11 089 68 060 30 679 8 707 5 364 11 487 5 083 38

162 555 112 151 354 11 089 68 761 32 002 8 517 5 749 12 430 5 270 36

160 000 0 148 911 11 089 70 065 36 961 8 650 5 800 15 671 6 800 40

158 000 0 146 911 11 089 73 138 36 900 8 825 6 100 16 485 5 450 40

156 000 0 144 911 11 089 73 833 37 225 9 000 6 400 16 185 5 600 40

153 000 0 141 911 11 089 76 351 37 769 9 200 6 700 16 029 5 800 40

150 000 0 138 911 11 089 80 156 38 660 9 350 7 050 16 220 6 000 40

150 000 0 138 911 11 089 84 222 39 354 9 500 7 400 16 264 6 150 40

962 30 390 19 968 416 11 552 8 000 2 610 2 110 1 764 346

918 21 141 16 980 306 16 674

898 25 915 19 096 633 18 463

205 13 285 23 891 495 23 396

194 11 771 24 794 509 24 285

194 13 630 19 280

194 13 710 22 334

194 13 918 22 495

194 14 200 24 189

194 14 597 26 706

194 14 878 29 796

19 280

22 334

22 495

24 189

26 706

29 796

2 086 1 541 1 006 535

1 039 726 692 34

1 724 993 993 0

1 298 720 712 8

1 200 700 700

1 200 700 700

1 200 700 700

1 200 700 700

1 200 700 700

1 200 700 700

500

545

313

731

578

500

500

500

500

500

500

193 531 155 730 140 000 140 000

183 434 150 321 140 000 140 000

229 577 150 296 140 000 140 000

222 583 147 805 140 000 140 000

232 614 148 605 135 800 135 800

231 265 158 328 135 800 135 800

232 338 166 363 135 800 135 800

231 033 173 890 135 800 135 800

230 551 182 166 135 800 135 800

231 356 191 611 135 800 135 800

235 422 201 381 135 800 135 800

6 7 366 -33 8 391 37 625 3 363 7 247 22 604 4 411 3 661 750

6 14 354 -33 -4 006 32 949 655 8 062 11 487 12 745 9 745 3 000

28 10 344 -33 -43 79 055 486 6 460 21 957 50 152 47 112 3 040

28 10 298 -7 946 5 425 74 614 879 2 403 30 242 41 090 41 056 34

28 8 887 7 3 883 83 935 1 857 3 966 24 012 54 100 54 100

28 8 887 3 890 9 723 72 938 0 3 933 24 005 45 000 45 000

28 9 373 13 127 8 035 65 976 0 3 933 24 043 38 000 38 000

28 9 775 20 760 7 527 57 143 0 3 933 24 210 29 000 29 000

28 10 151 27 910 8 276 48 385 0 3 933 24 452 20 000 20 000

28 10 565 35 773 9 445 39 745 0 3 933 24 812 11 000 11 000

28 11 037 44 746 9 770 34 041 0 3 933 25 108 5 000 5 000

176 176 176

164 164 164

226 226 226

164 164 164

74 40 40

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

34 0

Peněžní toky Troubecká hospodářská a.s.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

I Z A.1 A.1.1 A.1.1.1 A.1.1.3 A.1.2 A.1.2.2 A.1.2.3 A.1.2.4 A.1.3 A.1.3.1 A.1.3.2 A.1.3.3 A.1.4 A.1.5 A.1.5.1 A.1.5.2 A* A.2 A.2.1 A.2.1.1 A.2.1.2 A.2.2 A.2.3 A** A.3 A.4 A.5 A.6 A*** B B.1 B.1.1 B.1.2 B.2 B.2.1 B.2.2 B.3 B*** C C.1 C.1.1 C.1.2 C.1.3 C.2 C.2.1 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.3 C*** F R

Stav peněžních prostředků a pen.ekviv.na počátku období Účetní hospodářský výsledek z běž.činnosti před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Odpisy dlouhodobého majetku a pohledávek Odpisy dlouhodobého majetku a pohledávek Odpis opravné položky k úplatně nabytému majetku Změny stavu opr.položek rezerv a přechodných účtů Změna stavu rezerv Změna stavu přechodných účtů aktiv Změna stavu přechodných účtů pasiv Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého finančního majetku Oceňovací rozdíly z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z dividend a podílů na zisku Vyúčtované výnosové a nákladové úroky Vyúčtované nákladové úroky Vyúčtované výnosové úroky Čistý pen.tok z prov.čin.před zdan., změnami prac.kap. Změna potřeby pracovního kapitálu Změna stavu pohledávek z provozní činnosti Změna stavu dlouhodobých pohledávek z provozní činnosti Změna stavu krátkodobých pohledávek z provozní činnosti Změna stavu krátk.závazků z provozní činnosti Změna stavu zásob Čistý pen.tok z prov.čin.před zdaněním a mimoř.polož. Výdaje z plateb úroků s vyjímkou kapit.úroků Přijaté úroky Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost Příjmy a výdaje spojené s mimoř.účetními případy Čistý penežní tok z provozní činnosti PENĚŽNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI Výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku Výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku Výdaje spojené s pořízením dlouhodobého finančního majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok z investiční činnosti PENĚŽNÍ TOKY Z FINANČNÍ ČINNOSTI Změna stavu dlouhodobých příp.krátkodobých závazků Změna stavu dlouhodobých závazků Změna stavu dlouhodobých úvěrů Změna stavu běžných bank.úvěrů a finan.výpomocí Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky Zvýšení peněžních prostředků z titulu zvýšení základ.kapitálu Peněžní dary a dotace do vlastního kapitálu Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondům Vyplacené dividendy a podíly na zisku Přijaté dividendy a podíly na zisku Ostatní užití zisku Čistý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení, resp.snížení pen.prostř.a jejich ekviv. Stav pen.prostředků a ekviv.na konci období

2 009 19 968 -4 655 6 533 9 033 9 033 0 -2 196 -2 708 524 -12 -421 0 -421 0 -143 260 576 -316 1 878 -574 9 293 44 9 249 -11 117 1 250 1 304 -576 316 649 0 1 693

2 010 16 980 -1 311 10 200 8 853 8 853 0 940 -169 1 047 62 0 0 0 0 0 407 613 -206 8 889 10 122 -4 754 20 -4 774 10 470 4 406 19 011 -613 206 -118 1 386 19 872

2 011 19 096 5 978 10 337 9 847 9 847 0 -354 393 -685 -62 0 0 0 0 0 844 1 035 -191 16 315 19 094 13 323 693 12 630 8 285 -2 514 35 409 -1 035 191 -553 0 34 012

2 012 23 891 4 996 16 864 13 593 13 593 0 1 314 978 426 -90 0 0 0 0 0 1 957 2 070 -113 21 860 -6 028 1 525 11 1 514 -6 230 -1 323 15 832 -2 070 113 -1 113 0 12 762

2 013 24 794 12 099 13 104 12 657 12 657 0 -1 833 -1 857 98 -74 0 0 0 0 0 2 279 2 279 0 25 203 -6 826 -1 859 0 -1 859 -7 -4 959 18 378 -2 279 0 -2 377 0 13 722

2 014 19 280 10 016 14 480 12 487 12 487 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 992 1 992 0 24 496 19 -80 0 -80 38 61 24 515 -1 992 0 -1 981 0 20 542

2 015 22 334 9 388 13 926 12 317 12 317 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 608 1 608 0 23 315 -366 -208 0 -208 168 -325 22 949 -1 608 0 -1 861 0 19 480

2 016 22 495 10 314 13 239 12 062 12 062 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 176 1 176 0 23 553 -583 -281 0 -281 242 -544 22 970 -1 176 0 -2 037 0 19 757

2 017 24 189 11 757 12 552 11 807 11 807 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 744 744 0 24 309 -928 -397 0 -397 360 -891 23 381 -744 0 -2 311 0 20 325

2 018 26 706 12 158 12 192 11 807 11 807 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 384 384 0 24 350 -680 -282 0 -282 296 -694 23 670 -384 0 -2 388 0 20 899

-17 171 -17 171 0 4 981 0 4 981 -380 -12 570

-53 069 -53 069 0 0 0 0 -510 -53 579

-10 259 -8 259 -2 000 0 0 0 2 077 -8 182

-23 349 -23 349 0 0 0 0 0 -23 349

-10 102 -10 102 0 0 0 0 0 -10 102

-10 488 -10 488 0 0 0 0 0 -10 488

-10 318 -10 318 0 0 0 0 0 -10 318

-9 063 -9 063 0 0 0 0 0 -9 063

-8 808 -8 808 0 0 0 0 0 -8 808

-11 808 -11 808 0 0 0 0 0 -11 808

9 149 815 6 084 2 250 -1 260 0 0 0

35 805 -1 602 37 367 40 18 0 22 0

-13 119 -4 057 -6 056 -3 006 -7 916 0 0 0

14 573 1 563 13 044 -34 -3 083 -4 200 0 0

-9 133 -33 -9 100 0 0 0 0

-7 000 0 -7 000 0 0 0 0

-9 000 0 -9 000 0 0 0 0

-9 000 0 -9 000 0 0 0 0

-9 000 0 -9 000 0 0 0 0

-6 000 0 -6 000 0 0 0 0

-1 403 143 0 7 889 -2 988 16 980

-4 0 0 35 823 2 116 19 096

-7 916 0 0 -21 035 4 795 23 891

1 117 0 0 11 490 903 24 794

0 0 0 -9 133 -5 514 19 280

0 0 0 -7 000 3 054 22 334

0 0 0 -9 000 161 22 495

0 0 0 -9 000 1 693 24 189

0 0 0 -9 000 2 517 26 706

0 0 0 -6 000 3 090 29 796

Finanční analýza Troubecká hospodářská a.s. 2 009 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

I. Ukazatele zadluženosti Stupeň finanční nezávislosti 100*VK/K Stupeň zadlužení 100*CK/K Úrokové krytí 100*(HZ+Ú)/Ú Stupeň samofinancování 100*(NZ+FZ)/(ZK+KF) II. Ukazatele krytí stálých aktiv I.stupeň krytí dlouhodobého majetku 100*VK/DM II.stupeň krytí dlouhodobého majetku 100*DK/DM III. Likvidita Okamžitá likvidita 100*FM/KCK Rychlá likvidita 100*(FM+POHLK)/KCK Běžná likvidita 100*OA/KCK IV. Ukazatelé obratu Obrat zásob T/ZÁS Obrat pohledávek T/POHL Obrat vlastního kapitálu T/VK Obrat celkového kapitálu T/K V. Ukazatelé rentability Rentabilita tržeb 100*Z/T Rentabilita vlastního kapitálu 100*Z/VK Rentabilita celkového kapitálu 100*(Z+Ú(1-Sdp))/K Rentabilita celkového kapitálu 100*(HZ+Ú)/K VI. Ukazatelé produktivity Produktivita z výkonů (tis.Kč/prac) V/počet prac. Produktivita z přidané hodnoty (tis.Kč/prac) PH/počet prac. VII. Ukazatelé kapitálového trhu Zisk na 1 000 Kč akciového kap. Z/(AK/1000) Dividendy na 1 000 Kč akciového kap. DIV/(AK/1000) Podíl dividend ze zisku 100*DIV/Z

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

2 015

2 016

2 017

2 018

81,95% 17,96% -708,16% 10,23%

65,47% 34,44% 112,23% 7,36%

66,40% 33,52% 677,58% 1,68%

63,88% 36,08% 341,35% 6,55%

68,46% 31,54% 630,84% 9,41%

71,60% 28,40% 602,80% 16,56%

75,27% 24,73% 683,85% 22,48%

79,01% 20,99% 977,00% 28,02%

82,82% 17,18% 1680,21% 34,12%

85,54% 14,46% 3266,05% 41,07%

136,98% 153,81%

97,30% 132,30%

96,73% 125,75%

91,42% 128,28%

98,95% 129,54%

105,29% 131,83%

111,47% 132,58%

119,06% 134,71%

127,74% 137,70%

134,25% 140,21%

117,21% 263,14% 494,31%

76,39% 180,07% 296,33%

78,91% 122,79% 224,80%

103,26% 152,28% 286,36%

80,32% 137,10% 291,88%

92,89% 149,92% 304,20%

92,92% 150,41% 304,96%

98,92% 156,99% 312,24%

107,63% 166,46% 323,05%

118,67% 177,93% 335,44%

2,65 3,29 0,57 0,47

3,02 3,76 0,61 0,44

3,58 5,23 0,71 0,47

3,46 8,52 0,73 0,48

3,57 9,55 0,80 0,53

3,33 8,87 0,76 0,53

3,35 8,86 0,73 0,54

3,36 8,83 0,71 0,55

3,37 8,83 0,69 0,56

3,36 8,79 0,67 0,56

-4,56% -2,62% -1,88% -2,16%

-0,05% -0,03% 0,21% 0,33%

5,15% 3,64% 2,77% 3,10%

3,58% 2,62% 2,44% 3,10%

7,89% 6,34% 4,99% 6,20%

6,53% 4,95% 4,16% 5,18%

6,07% 4,42% 3,81% 4,75%

6,57% 4,65% 4,00% 4,98%

7,33% 5,05% 4,35% 5,41%

7,45% 4,97% 4,32% 5,37%

1 961 564

1 927 532

1 928 521

1 959 531

2 011 549

2 045 557

71,60 0,00 0,00%

59,17 0,00 0,00%

55,43 0,00 0,00%

60,94 0,00 0,00%

69,55 0,00 0,00%

71,94 0,00 0,00%

x x -28,61 10,02 -35,02%

x x

x x -0,31 0,03 -9,30%

38,75 56,54 145,92%

x x 28,59 -8,23 -28,77%

Příloha č.8

Vývoj položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát

Procentní analýza podílu na součtu položek

(v tisících Kč)

Položky aktiv Pohledávky za upsaný VK Dlouh. nehmot. majetek Dlouh. hmotný majetek Dlouh. finanční majetek Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení AKTIVA CELKEM

2011 2010 2009 2008 0 0 0 0 0 112 162 213 263 0 151 354 141 548 143 085 98 819 90 944 11 089 11 089 11 166 10 656 14 836 32 002 30 679 28 165 32 571 33 821 194 205 898 918 962 12 349 14 016 26 228 21 686 30 890 24 794 23 891 19 096 16 980 19 968 720 993 726 1 541 2 110 232 614 222 583 229 577 183 434 193 531

Položky pasív Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HV minulých let HV běžného období Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Dlouhod. bankovní úvěry Běžné bank.úvěry a výpom Ostatní pasiva PASIVA CELKEM

2012 2011 2010 2009 2008 135 800 140 000 140 000 140 000 140 000 28 28 28 6 6 8 887 10 298 10 344 14 354 7 366 7 -7 946 -33 -33 -33 3 883 5 425 -43 -4 006 8 391 1 857 879 486 655 3 363 12 887 11 097 7 114 8 598 8 448 15 125 21 548 21 303 10 951 21 403 54 100 41 056 47 112 9 745 3 661 0 34 3 040 3 000 750 40 164 226 164 176 232 614 222 583 229 577 183 434 193 531

2011

2010

2009

0,0 0,1 0,1 0,1 65,1 63,6 62,3 53,9 47,0 4,8 5,0 4,9 5,8 7,7 13,8 13,8 12,3 17,8 17,5 0,1 0,1 0,4 0,5 0,5 5,3 6,3 11,4 11,8 16,0 10,7 10,7 8,3 9,3 10,3 0,3 0,4 0,3 0,8 1,1 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

69,1 106,9 100,0 104,3 94,6 88,1 103,8 72,5 104,5

76,1 98,9 99,3 108,9 22,8 53,4 125,1 136,8 97,0

81,0 144,8 104,8 86,5 97,8 120,9 112,5 47,1 125,2

108,7 71,8 96,3 95,4 70,2 85,0 73,0 94,8

v% 0,0 56,5 114,8 94,0 99,0 77,7 83,2 106,6 82,4 105,3

2012 58,4 0,0 3,8 0,0 1,7 0,8 5,5 6,5 23,3

2011 2010 2009 2008 62,9 61,0 76,3 72,3 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 4,5 7,8 3,8 -3,6 0,0 0,0 0,0 2,4 0,0 -2,2 4,3 0,4 0,2 0,4 1,7 5,0 3,1 4,7 4,4 9,7 9,3 6,0 11,1 18,4 20,5 5,3 1,9 0,0 1,3 1,6 0,4 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

2012 97,0 100,0 86,3 -0,1 71,6 211,3 116,1 70,2 131,8 0,0 24,4 104,5

2011 100,0 100,0 99,6 24 078,8 -12 616,3 180,9 156,0 101,2 87,1 1,1 72,6 97,0

2010 100,0 466,7 72,1 100,0 1,1 74,2 82,7 194,5 483,4 101,3 137,8 125,2

2009 100,0 100,0 194,9 100,0 -47,7 19,5 101,8 51,2 266,2 400,0 93,2 94,8

v% 99,3 191,7 113,2 6 069,7 -3 147,8 121,5 114,2 104,3 242,1 125,6 82,0 105,3

2008 26 454 774 11 555 -489 8 391 11 066 2 675

2012 23,4 6,2 5,1 -1,4 2,8 3,7 0,8

2011 20,5 2,3 5,1 -0,6 4,0 4,4 0,4

2010 14,8 -4,1 -0,6 -0,5 0,0 0,1 0,1

2009 10,2 -9,9 -4,1 0,3 -3,3 -3,9 -0,5

2008 16,7 0,5 7,3 -0,3 5,3 7,0 1,7

2012 115,9 280,7 102,4 238,7 71,6 83,6 201,3

2011 153,5 -61,5 -970,5 135,2 -12 616,3 7 970,7 468,6

2010 146,2 41,7 14,1 -196,8 1,1 -1,6 -18,2

2009 46,4 ###### -43,0 -63,4 -47,7 -42,1 -24,3

v% 115,5 -317,4 -224,2 28,4 -3 147,8 2 002,6 156,9

Položky výnosů 2012 2011 2010 2009 2008 Výkony a tržby z prod.zboží 114 307 110 591 94 075 91 127 125 524 Tržby z prodeje DM a materiálu 8 809 9 083 8 216 6 313 10 266 Ostat. provozní výnosy 13 353 14 442 13 947 17 038 22 203 Tržby a výn. z fin. majetku 0 0 0 4 981 0 Výnosové úroky 113 191 206 316 340 Ostat. fin. výnosy 172 112 114 395 309 Mimořádné výnosy 0 0 4 454 0 0 VÝNOSY CELKEM 136 754 134 419 121 012 120 170 158 642

2012 83,6 6,4 9,8

2011 82,3 6,8 10,7

2010 77,7 6,8 11,5

2008 79,1 6,5 14,0

2012 103,4 97,0 92,5

2011 117,6 110,6 103,5

0,1 0,1

0,2 0,2 0,1 0,2 3,7 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

59,2 153,6

92,9 127,8

101,7

92,7 98,2 0,0 111,1

2010 103,2 130,1 81,9 0,0 65,2 28,9

2009 72,6 61,5 76,7

0,1 0,1

2009 75,8 5,3 14,2 4,1 0,3 0,3

100,7

75,7

v% 99,2 99,8 88,7 0,0 77,5 102,1 0,0 97,3

2012 62,5 17,3 0,5 10,3 5,4 2,3

2011 64,6 18,7 0,4 7,7 5,8 1,9

2008 67,1 17,0 0,4 5,8 5,8 3,1

2012 99,2 95,2 108,8 138,0 94,0 127,6

2011 109,1 107,6 89,3 111,2 100,5 149,7

2009 79,6 92,1 175,5 105,7 64,8 41,1

1,6 0,1

0,8 0,1

0,5 0,5 0,3 0,3 2,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 -0,9 -0,4 -0,1 0,5 -1,8

200,0 197,8

168,8 29,3 0,0 106,2 468,6

2010 96,5 96,3 61,9 98,0 134,1 85,9 0,0 106,4 128,9 96,9 -18,2

84,6 -24,3

2012 0,3 -0,3 99,5 -94,4 0,2 -1,6 0,0 0,0 3,7 2,8

2012 41,9 39,9 102,2 102,1 94,1 199,8

2010 83,6 79,0 101,9 97,6 5,6 17,3

2009 94,8 101,1 72,1 81,8 877,0 472,9

-1,6 1,1

-42,1 -47,7

Položky nákladů Výk. spotř. a prodané zboží Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM ZC prodaného DM a mater. Ostatní provozní náklady Prodané CP a vklady Nákladové úroky Ostatní fin. náklady Mimořádné náklady NÁKLADY CELKEM Daň z příjmů Agregované položky Tržby za prod.zboží Náklady na prodané zboží Ostatní provoz. výnosy Ostatní provoz. náklady Finanční výnosy Finanční náklady Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Hosp.výsledek před zdaněním Hosp.výsledek po zdanění

2011 27 559 3 037 6 803 -825 5 425 5 978 553

2010 17 951 -4 941 -701 -610 -43 75 118

2009 12 277 -11 845 -4 965 310 -4 006 -4 655 -649

2012 2011 2010 2009 2008 82 363 83 032 76 124 78 850 99 070 22 811 23 963 22 266 23 111 25 104 608 559 626 1 011 576 13 593 9 847 8 853 9 033 8 542 7 050 7 499 7 458 5 562 8 577 3 079 2 413 1 612 1 876 4 569 0 0 0 4 560 0 2 070 1 035 613 576 704 184 93 317 246 434 0 0 3 068 0 0 131 758 128 441 120 937 124 825 147 576 1 113 553 118 -649 2 675 2012 2011 2010 2009 2008 446 1 064 1 832 2 191 2 312 -344 -862 1 589 2 012 1 991 136 023 133 052 114 406 112 287 155 681 -129 160 -126 451 -118 528 -121 455 -148 429 285 303 320 5 692 649 -2 254 -1 128 -930 -5 382 -1 138 0 0 4 454 0 0 0 0 -3 068 0 0 4 996 5 978 75 -4 655 11 066 3 883 5 425 -43 -4 006 8 391

2011

2011 0,8 -0,6 99,0 -94,1 0,2 -0,8 0,0 0,0 4,4 4,0

2010

2010 62,9 18,4 0,5 7,3 6,2 1,3

2009

prům.

2012

2012 31 944 8 525 6 965 -1 969 3 883 4 996 1 113

2012

Trend

(meziroční změny)

2008

Skladba hosp. výsledku Přidaná hodnota Hrubý provozní přebytek HV z provozní činnosti HV z finanční činnosti HV za účetní období HV před zdaněním Daň z příjmů

2012

Řetězové indexy změn

2009 63,2 18,5 0,8 7,2 4,5 1,5 3,7 0,5 0,2

2010 2009 2008 1,5 1,8 1,5 1,3 1,7 1,3 94,5 93,4 98,1 -97,9 -101,1 -93,6 0,3 4,7 0,4 -0,8 -4,5 -0,7 3,7 0,0 0,0 -2,5 0,0 0,0 0,1 -3,9 7,0 0,0 -3,3 5,3

102,6 201,3

83,6 71,6

2011 58,1 -54,2 116,3 106,7 94,7 121,3 0,0 0,0 7 970,7 -12 616,3

81,8 56,7

v% 96,1 97,8 108,9 113,3 98,4 101,1 0,0 139,3 103,2 0,0 97,6 156,9 v% 69,6 41,4 98,1 97,1 267,9 202,8 0,0 0,0 2 002,6 -3 147,8

Vývoj položek pasív v absolutních hodnotách

Vývoj položek aktiv v absolutních hodnotách 250 000

250 000

200 000 200 000

150 000 150 000

100 000 100 000 50 000

50 000 0

0 2012

2011

Pohledávky za upsaný VK Dlouh. hmotný majetek

2010

2009

2008

Dlouh. nehmot. majetek Dlouh. finanční majetek

Zásoby

Dlouhodobé pohledávky

Krátkodobé pohledávky

Finanční majetek

Časové rozlišení

-50 000 Základní kapitál

Kapitálové fondy

Fondy ze zisku

HV minulých let

HV běžného období

Rezervy

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Dlouhod. bankovní úvěry

Běžné bank.úvěry a výpom

Ostatní pasiva

Vývoj procentuálních poměrů položek na celkových aktivech

Vývoj procentuálních poměrů položek na celkových pasívech

100%

100%

90% 80%

80% 70%

60% 60% 50%

40%

40% 30%

20%

20% 0%

10%

2012

0% 2012

2011

2010

2009

2008

-20%

2011

2010

2009

2008

Vývoj položek výnosů v absolutních hodnotách

Vývoj procentuálního podílu položek na celkových výnosech

Mimořádné výnosy

180 000 Ostat. fin. výnosy

100%

160 000

90% 140 000

Výnosové úroky

80%

120 000

70% Tržby a výn. z fin. majetku

100 000

60% 50%

80 000

Ostat. provozní výnosy

60 000

40% 30%

Tržby z prodeje DM a materiálu

40 000 20 000

20% 10%

Výkony a tržby z prod.zboží

0 2012

2011

2010

2009

0% 2012

2008

Vývoj položek nákladů v absolutních hodnotách

2011

2010

2009

2008

Vývoj procentuálního podílu položek na celkových nákladech

Mimořádné náklady Ostatní fin. náklady

160 000

100% Nákladové úroky

140 000

90%

120 000

Prodané CP a vklady

80%

Ostatní provozní náklady

70%

100 000

ZC prodaného DM a mater.

60%

80 000

50%

Odpisy DNM a DHM

40%

60 000

Daně a poplatky

30%

40 000

Osobní náklady

20 000

20%

Výk. spotř. a prodané zboží

10%

0

0% 2012

2011

2010

2009

2008

2012

2011

2010

Vývoj agregovaných položek nákladů (-) a výnosů (+)

2009

2008

Tržby za prod.zboží Náklady na prodané zboží

2008

Ostatní provoz. výnosy

2009

Ostatní provoz. náklady Finanční výnosy

2010

Finanční náklady

2011 Mimořádné výnosy

200 000

150 000

100 000

50 000

Mimořádné náklady

0

-50 000

-100 000

-150 000

-200 000

2012

Hosp.výsledek před zdaněním

Finanční analýza hospodářské situace Ukazatele finanční stability Ukazatel Ukazatel finanční nezávislosti Ukazatel věřitelského rizika Finanční páka Ziskový účinek finanční páky Celková úvěrová zadluženost Úrokové zatížení Doba návratnosti úvěrů

(FP)

Výpočet

dop.hod.

měr.j.

VK / A CZ / A A / VK ÚRZ * FP (DÚ+KÚ) / A Nú / EBIT DÚ+KÚ/HV+O

40-70 % 30-60 %

% % koef. koef. % % roky

do 50%

2008 80,5 17,7 1,2 1,2 2,3 6 0,3

2009 81,9 17,6 1,2 1,4 6,9 -14 2,5

2010 65,5 34,2 1,5 0,2 21,8 89 5,7

2011 66,4 33,1 1,5 1,3 18,5 15 2,7

2012 63,9 35,3 1,6 1,1 23,3 29 3,1

2008 2,38 3,87 63 488 0,49

2009 3,53 5,17 58 204 0,16

2010 2,13 3,06 50 044 0,11

2011 1,76 3,19 47 209 0,21

2012 2,46 4,58 54 214 0,21

2008 73 56 56 78 95 0,8

2009 83 51 51 101 133 0,7

2010 110 53 53 92 150 0,5

2011 56 66 66 80 70 0,6

2012 36 57 57 84 63 0,6

2008 93,0 61,9 20,0 5,3 6,1 7,1

2009 103,9 63,2 25,4 -3,3 -2,2 -3,1

2010 99,9 58,1 23,7 0,0 0,3 0,0

2011 95,6 56,1 21,7 4,0 3,2 4,0

2012 96,3 54,3 20,0 2,8 3,0 3,4

2008 13,9 21,1 0,6 7,3 -0,3 0,0

2009 8,2 13,5 -13,0 -4,1 0,3 0,0

2010 13,3 19,1 -5,3 -0,6 -0,5 -2,5

2011 19,0 24,9 2,7 5,1 -0,6 0,0

2012 22,9 27,9 7,5 5,1 -1,4 0,0

Ukazatele platební schopnosti a likvidity Ukazatel Běžná likvidita Celková likvidita Pracovní kapitál Ukazatel solventnosti

(PK)

Výpočet

dop.hod.

měr.j.

(FM+KP) / KZ OA / (KZ+KÚ) OA -(KZ+KÚ) (HV+O) / CZ

1,0-1,5 1,5-2,5 nad 0,3

koef. koef. tis.Kč koef.

Výpočet

dop.hod.

měr.j.

(DP+KP)*365/T KZ*365 /CN-O OZ*365 /CN-O Za*365 / T

do 90 do 140 do 140 do 100

dny dny dny dny dny koef.

dop.hod.

měr.j.

Ukazatele aktivity Ukazatel Doba obratu pohledávek (DoP) Doba obratu krátkod.závazků (DoZ) Doba obratu závazků z obch. styku Doba obratu zásob (DoZá) Délka operačního cyklu Obrat celkových aktiv

DoP+DoZ-DoZá

T/A

Ukazatele nákladovosti a rentability Ukazatel Celková nákladovost Materiál. a energ. nákladovost Mzdová nákladovost Rentabilita tržeb (čistá) Výnosnost celkových zdrojů (hrubá) Výnosnost vlastních zdrojů (hrubá)

Výpočet CN / T ME / THČ Mz / THČ HV / T EBIT / P EBT / VK

% % % % % %

Ukazatele produkční schopnosti a tvorby hospodářského výsledku Ukazatel Sazba obchodní marže Sazba hrubé provozní marže Sazba hrubého provozního přebytku Podíl provozního HV Podíl výsledku z fin. činnosti Podíl výsledku z mimoř. činnosti

Legenda: - Stálá aktiva - Oběžná aktiva - Dlouhodobý majetek - Zásoby - Finanční majetek - Vlastní kapitál - Dlouhodobé úvěry - Krátkodobé úvěry - Pracovní kapitál - Finanční páka - Úroková redukce zisku příjmy - Příjmy od dlužníků SA OA DM Za FM VK DÚ KÚ PK FP ÚRZ

Výpočet OM / Tz PH / THČ HPP / THČ pHV / T fHV / T mHV / T

dop.hod.

měr.j. % % % % % %

A,P - Aktiva resp. Pasiva celkem DP KP PP BKP CZ DZ KZ PZ OZ EBT EBIT HV

- Dlouhodobé pohledávky - Krátkodobé pohledávky - Pohledávky po lhůtě splatnosti

- Krátkodobé pohledávky brutto - Celkové závazky - Dlouhodobé závazky - Krátkodobé závazky - Závazky po lhůtě splatnosti - Závazky z obchodního styku - Zisk před zdaněním - Zisk před zdaněním a úroky - Zisk po zdanění

TTz VTHČ ME Mz PH HPP ONú CN az CFp -

Tržby resp. celkové výnosy Tržby za zboží Výkony Tržby z hl.čin. (Tržby z prodeje+Výkony) Spotřeba materiálu a energie Mzdové a ost. osobní náklady Přidaná hodnota Hr.prov.přebytek (PH-Mz-Daně a popl.) Odpisy DM Nákladové úroky Celkové náklady Aktivace a změna stavu NV Cash flow z provozní činnosti

Příloha č.9

NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU - CAPM S RIZIKOVOU PRÉMIÍ ZEMĚ 2013 1,78% 0,64 4,20% A1

2014 2,60% 0,64 4,20% A1

2015 3,10% 0,64 4,20% A1

2016 3,70% 0,64 4,20% A1

2017 4,10% 0,64 4,20% A1

0,9% 1,5 1,28% 1,392% 1,817% 1,700%

0,9% 1,5 1,28% 1,511% 1,825% 1,589%

0,9% 1,5 1,28% 1,777% 2,000% 1,498%

0,9% 1,5 1,28% 1,950% 2,000% 1,325%

0,9% 1,5 1,28% 2,139% 2,000% 1,136%

0,9% 1,5 1,28% 2,220% 2,000% 1,055%

0,85% 1,5 1,28% 2,220% 2,000% 1,055%

Riziková přirážka za menší společnost - dle Ibbotson Associates Yearbook 2012 Riziková přirážka za specifické riziko - nejasná budoucnost

3,81% 1,50%

3,81% 1,50%

3,81% 1,50%

3,81% 1,50%

3,81% 1,50%

3,81% 1,50%

3,81% 1,50%

Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku Daňová sazba

134% 19%

102% 19%

80% 19%

54% 19%

33% 19%

17% 19%

7% 19%

Beta zadlužené

1,3336

1,1696

1,0559

0,9179

0,8122

0,7261

0,6758


14,39%

14,41%

14,34%

14,19%

13,96%

13,81%

14,20%

CK k počátku období Dlouhodobé závazky Úroková sazba dlouhodobých závazků Krátkodobé bankovní úvěry Úroková sazba krátkodobých úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry Úroková sazba dlouhodobých úvěrů Náklady na cizí kapitál

2013 54 133 33 0,00% 0 4,60% 54 100 4,60% 4,60%

2014 45 000 0 0,00% 0 4,70% 45 000 4,70% 4,70%

2015 38 000 0 0,00% 0 4,70% 38 000 4,70% 4,70%

2016 29 000 0 0,00% 0 4,70% 29 000 4,70% 4,70%

2017 20 000 0 0,00% 0 4,70% 20 000 4,70% 4,70%

2018 2. fáze 11 000 5 000 0 0 0,00% 0,00% 0 0 4,70% 4,70% 11 000 5 000 4,70% 4,70% 4,70% 4,70%

rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) Beta nezadlužené pro Farming/Agriculture Riziková prémie kap. trhu USA (průměr 1928-2012) Rating České republiky (A1 - Moody´s) Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů A1 oproti AAA) Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům Riziková prémie země Inflace US Inflace ČR Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci

2018 Perpetuita 4,40% 5,00% 0,64 0,64 4,20% 4,20% A1 A1

Příloha č.10

Výpočet výsledné hodnoty podniku metodou DCF Troubecká hospodářská a.s.

PHV (před daní) Sazba daně Daň PHV (po dani) Nepeněžní operace Investice do PK Investice do DM FCFF

2013 14 379 0,19 2 732 11 647 10 824 -6 824 -10 102 5 545

2014 12 008 0,19 2 281 9 726 12 487 11 -10 487 11 738

2015 10 996 0,19 2 089 8 907 12 317 -399 -10 317 10 508

2016 11 490 0,19 2 183 9 307 12 062 -631 -9 062 11 675

2017 12 501 0,19 2 375 10 126 11 807 -1 000 -8 807 12 125

2018 2. Fáze 12 542 0,19 0,19 2 383 10 159 11 807 -739 -11 807 9 420 8 538

rf beta nezadlužená pro Farming/Agriculture RPT USA RPZ Přirážka beta zadlužená

1,78% 0,6400 4,20% 1,70% 5,31% 1,3336

2,60% 0,6400 4,20% 1,59% 5,31% 1,1696

3,10% 0,6400 4,20% 1,50% 5,31% 1,0559

3,70% 0,6400 4,20% 1,33% 5,31% 0,9179

4,10% 0,6400 4,20% 1,14% 5,31% 0,8122

4,40% 0,6400 4,20% 1,06% 5,31% 0,7261

5,00% 0,6400 4,20% 1,06% 5,31% 0,6758

57,23% 42,77% 133,80% 4,60% 14,39% 8,29%

50,54% 49,46% 102,17% 4,70% 14,41% 9,05%

44,51% 55,49% 80,22% 4,70% 14,34% 9,65%

34,90% 65,10% 53,60% 4,70% 14,19% 10,57%

24,94% 75,06% 33,22% 4,70% 13,96% 11,43%

14,24% 85,76% 16,60% 4,70% 13,81% 12,39%

6,46% 93,54% 6,91% 4,70% 14,20% 13,53%

Diskontní faktor Hb k počátku období CK k počátku období Hn k počátku období Výsledný CK/K

1,0000 94 591 54 133 40 458 57,23%

0,9170 89 046 45 000 44 046 50,54%

0,9120 85 369 38 000 47 369 44,51%

0,9044 83 102 29 000 54 102 34,90%

0,8975 80 208 20 000 60 208 24,94%

0,8898 77 248 11 000 66 248 14,24%

9,0647 77 398 5 000 72 398 6,46%

Neprovozní majetek Přebytečná hotovost DFM

22 281 21 776 506

Růst provozního zisku v perpetuitě Míra investic v perpetuitě WACC v perpetuitě Rentabilita investic v perpetuitě FCFF Pokračující hodnota

2,50% 18,00% 13,53% 13,89% 8 538 77 398

Neprovozní majetek Výsledná hodnota VK Základní kapitál Nepřímý vlastní podíl na základním kapitálu Počet vlastních akcií vlastněných nepřímo Přepočtený základní kapitál Hodnota 1 akcie o NH = 1 000 Kč bez srážky Oceňovaný podíl na ZK Srážka za podíl Hodnota 1 akcie o NH = 1 000 Kč po srážce Počet akcií Výsledná hodnota oceňovaného podílu v Kč

22 281 62 739 135 800 51,10% 69 389 66 411 945 0,83% 50% 472 1 123 530 056

CK/K VK/K CK/VK nck nvk WACC

21 Troubky PSČ

Recommend Documents