2.2.
Makroekonomické rovnováhy
Po prohloubení vnější nerovnováhy české ekonomiky v roce 2006 přinesl rok 2007 především díky silnému ekonomickému růstu zlepšení. Ještě výraznější byla redukce rovnováhy vnitřní, měřené zadlužeností ve sféře veřejných financí, kde došlo ke snížení poměrného deficitu vládního sektoru i vládního dluhu. Takovýto vývoj vnější i vnitřní rovnováhy, měřený poměry salda běžného účtu platební bilance, resp. deficitu vládního sektoru ČR, ukazuje na zlepšení vztahu mezi vývojem reálné ekonomiky a měnovým a fiskálním vývojem. Nepoměr mezi hmotnými a finančními toky, který byl patrný v roce 2006, tak byl do jisté míry redukován. Nízké nerovnováhy spolu se silným růstem ekonomiky a stále ještě relativně nízkou mírou inflace jsou základními fundamenty vysvětlujícími zčásti posilování české koruny k hlavním světovým měnám.
Vnější rovnováha • Vnější pozice české ekonomiky v roce 2007 posílila …
Deficit běžného účtu platební bilance se v roce 2007 zredukoval na 2,5 % HDP. Na tento vývoj působilo oboustranné zlepšení, a to jak nominální výše salda běžného účtu, tak i silný růst české ekonomiky. Nominálně se schodek na běžném účtu zmenšil ze 100,8 mld. Kč v roce 2006 na 89 mld. Kč v roce 2007, silný reálný růst ekonomiky o 6,5 % ze 6,4 % v roce 2006 znamenal nominální zvýšení HDP o 326 mld. Kč. Vliv ekonomického růstu byl rozhodující - pokud by ekonomika významně nerostla, zhoršil by se meziročně poměr schodku běžného účtu na HDP o 1,3 p. b. Přebytek na finančním účtu v roce 2007 o málo přesáhl stamiliardovou hranici (104,5 mld. Kč) a byl téměř stejný jako v roce 2006 (104,9 mld. Kč). Tato úroveň byla dostačující k překrytí deficitu na běžném účtu.
… na druhý nejlepší Také v dlouhodobém kontextu let 2000 až 2007 je současná pozice ČR, co se výsledek za vnější rovnováhy týká, příznivá – v uvedených letech byl poměrný deficit v průměru posledních sedm let 4,6 % HDP. Rok 2007 je tak zasazen jako nejlepší v uplynulých sedmi letech. Výsledek docílené úrovně vnější rovnováhy byl však v roce 2007 stejně jako v několika předchozích letech ovlivněn výraznými strukturálními změnami na běžném účtu platební bilance. Graf č. 2.2.1
Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance České republiky (salda, v mld. Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 -250
běžný účet bilance výnosů
obchodní bilance běžné převody
bilance služeb
-300
Pramen: ČNB
• Vnější rovnováha nadále posilována pozitivními výsledky zahraničního obchodu zbožím a službami
Pokračující trend zlepšování výkonové bilance, co se jejího výsledného přebytku týká, v roce 2007 vyvrcholil. Obchod zbožím a službami proto vnější nerovnováhu české ekonomiky zmenšuje, naopak k jejímu zhoršení přispívá stále výrazněji bilance výnosů. Právě posledních pět let je ve znamení velmi pozitivního vývoje - jestliže v průměru činilo saldo obchodu zbožím a službami v letech 2003-2007 zhruba 64,5 mld. Kč, pak pozice roku 2007 je zřejmá nejen z absolutní výše přebytku výkonové bilance
16
(172,9 mld. Kč), ale také z toho, že její hodnota v tomto roce je historicky nejlepším výsledkem od roku 1993. V horizontu posledních sedmi let je výsledek roku 2007 ještě markantnější. Jestliže v průměru za roky 2000-2007 byla výkonová bilance pozitivní ve výši 18,5 mld. Kč (do roku 2003 byla díky deficitům zahraničního obchodu zbožím tato výkonová bilance záporná), pak rok 2007 znamenal 9,3krát vyšší přebytek, než činil tento dlouhodobý průměr. • Výkonová bilance k HDP rychle narůstá
Česká ekonomika těží z nakumulovaných přínosů přímých zahraničních investic v exportní oblasti. Zatímco v období kolem roku 2000 dovozy v souvislosti s těmito investicemi zhoršovaly obchodní bilanci a tím i běžný účet, přetavení jejich efektů do exportního výkonu země naopak pomohlo – kromě vstupu do společného evropského prostoru – ke zmenšování nerovnováhy na běžném účtu. Přebytek výkonové bilance v roce 2007 činil 4,9 % HDP, zatímco v roce 2006 jen 3,3 % HDP, tj. téměř stejně jako v roce 2005 (3,2 %). V roce 2004, kdy byla výkonová bilance poprvé pozitivní, činil její přebytek pouze 0,1 % nominálního HDP.
• Běžné převody v minusu díky platbám do EU
I přes velmi vysokou dynamiku přebytků výkonové bilance - v tom zejména v zahraničním obchodě zbožím - nestačilo v roce 2007 její kladné saldo na propad bilance výnosů. Rozdíl ve výši přes 80 mld. Kč nemohl pokrýt ani výsledek běžných převodů, které jsou již od roku 2006 rovněž v minusech vzhledem k výši povinných plateb do rozpočtu Evropské unie.
Graf č. 2.2.2
Růst HDP a vnější nerovnováha (běžné ceny)
Graf č. 2.2.3
12
Krytí salda běžného účtu saldem finančního účtu (v mld. Kč)
400
10
krytí běžného účtu finančním účtem deficit běžného účtu
300
přebytek finančního účtu
8 200 6 100
4 2
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
-100
2007
termpo růstu nominálního HDP podíl deficitu běžného účtu platební bilance na nominálním HDP
Pramen: ČNB, ČSÚ, vlastní propočty
• Vnější rovnováhu oslabuje nepříznivý výsledek u výnosů
-200
Pramen: ČNB, ČSÚ, vlastní propočty
Výnosová bilance dosáhla v roce 2007 historicky nejhlubšího deficitu ve výši 253,8 mld. Kč. Více než 7 % nominálního HDP tak odplouvá z České republiky jako čistý odliv peněz bilance výnosů, samotný odliv v nominálním vyjádření se v roce 2007 přiblížil 400 mld. Kč – z toho 108,8 mld. Kč představovaly dividendy vlastníků zahraničních firem v ČR. Deficit bilance výnosů přesahoval v roce 2007 zhruba 1,8krát dlouhodobý průměr za roky 2000-2007 (142,4 mld. Kč). Skutečnost, že bilance výnosů v trendu dlouhodobě prohlubuje deficit na běžném účtu platební bilance a tím působí nepříznivě na vnější rovnováhu české ekonomiky, je patrná již od roku 1993. Během posledních pěti let je však patrná nesmírně rychlá akcelerace této negativní tendence – jestliže v roce 2000 „přidávala“ záporná bilance výnosů deficitu na běžném účtu 51 % a v roce 2003 pak 75 %, pak počínaje rokem 2004 je již schodek bilance výnosů v násobcích deficitu běžného účtu, jak ukazuje tabulka č. 2.2.1 analyzující příspěvky jednotlivých komponent běžného účtu platební bilance k jeho deficitu v letech 2000-2007.
• Reinvestované zisky vyšší než dividendy
Jak je vidět z grafu č. 2.2.4, v roce 2007 stoupl objem dividend repatriovaných do zemí zahraničních vlastníků českých firem méně než objem zisků investovaných znovu do české ekonomiky. Investice českých firem v zahraničí v roce 2007 dosáhly 27,1 mld. Kč, z toho vlastní kapitálové vstupy a reinvestované zisky činily 17
15 mld. Kč. Avšak ve srovnání s rokem 2006 (33 mld. Kč) byly české přímé zahraniční investice nižší). Graf č. 2.2.4
Dividendy a reinvestované zisky v ČR (v mld. Kč)
Graf č. 2.2.5
140000
Odliv peněz ve formě mezd (příjmy a náklady v mld. Kč)
80000 dividendy
120000
příjmy z práce rezidentů v cizině
70000
reinvestované zisky v ČR 100000
60000
80000
50000
náklady na práci nerezidentů v ČR
40000
60000
30000 40000
20000
20000
10000
0
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2000
Pramen: ČNB
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Pramen: ČNB
• Odliv peněz ve formě mzdových náhrad zaměstnancům
Na neustálé zhoršování bilance výnosů nemá vliv jen repatriace zisků, ale také zvětšování rozdílů mezi objemem peněz vyplácených v souvislosti s prací cizinců v České republice na jedné straně a objemem peněz představujících příjmy ČR z práce Čechů v zahraničí na straně druhé. Z grafu 2.2.5 je patrné, že tento rozdíl se prudce zvětšuje zejména od roku 2004, což lze přičíst atraktivitě ČR po vstupu do EU. Jestliže v roce 2004 činily náklady na práci cizinců v ČR 36,6 mld. Kč, v roce 2007 to bylo 75,9 mld. Kč. Příjmy z české práce v zahraničí rostou jen velmi mírně (23,8 mld. Kč v roce 2007 proti 20,7 mld. Kč v roce 2004).
• Krytí deficitu na běžném účtu přebytkem finančního účtu v roce 2007 dostatečné
Druhý z atributů vnější nerovnováhy, a to stupeň krytí deficitu běžného účtu platební bilance přebytkem na finančním účtu (graf č. 2.2.3), ukázal pozici v roce 2007 rovněž relativně příznivě (15,5 mld. Kč). Tento přebytek byl vyšší ve srovnání se schodkem na běžném účtu, představoval však jen necelou čtvrtinu průměrného nominálního krytí za roky 2000-2007 (56,9 mld. Kč). Převis navíc není tak přesvědčivý jako v letech, kdy kladné saldo finančního účtu převyšovalo záporné saldo běžného účtu o stovky miliard korun (např. 211 mld. Kč v roce 2002 nebo 106 mld. Kč v roce 2005). Co se delší perspektivy týká, nad stamiliardovou hranicí bylo zdvojené saldo běžného a finančního účtu také v roce 1995, ovšem tehdy byl relativně velký přebytek na finančním účtu způsoben přítomností krátkodobého kapitálu v podobě portfoliových a ostatních investic v době před měnovou krizí, jehož další vývoj v podobě náhlého velkého odlivu se ukázal být velkým rizikem. Vzhledem k výkyvům způsobeným privatizacemi státních podílů ve velkých firmách a objemům přitékajících přímých investic z tohoto titulu, však nemá srovnání s dlouhodobými průměry dostatečnou analytickou oporu.
18
Graf č. 2.2.6
Salda přímých a portfoliových investic (v mld. Kč)
Graf č. 2.2.7
300000
30%
250000
25%
200000
Tempa růstu dovozu a vývozu zboží (meziročně v %, ceny fob)
20%
150000 15% 100000 10% 50000 5%
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-50000
0%
-100000
-5%
2000 přímé investice
portfoliové investice
2002
2003
vývoz
Pramen: ČNB
• Pružný zahraniční obchod s vysokou dynamikou
2001
2004
2005
2006
2007
dovoz
Pramen: ČNB, ČSÚ
Vývoj zahraničního obchodu (graf č. 2.2.7) svědčí o pružnosti české ekonomiky. Jeho rysem je nejen přizpůsobivost, ale i vysoká dynamika, což je pozoruhodné zejména z pohledu neustálého velmi vysokého přírůstku celkového obratu. Rizikem však může být snižující se diverzifikace ekonomiky a prohlubování specializace směrem k několika málo odvětvím táhnoucím export, a to zejména pokud poklesne jejich zahraniční poptávka. Tempa růstu dovozu i vývozu byla v roce 2007 nad průměrem let 2000-2007 dovoz se proti roku 2006 zvýšil o 13,2 %, vývoz dokonce o 15,3 %, přičemž průměrné růsty za léta 2000-2007 přitom byly rovněž dvojciferné - 13,6 %, resp. 12,0 %. Průměrná čísla byla ovlivněna výkyvem z roku 2002, kdy dovoz i vývoz meziročně poklesl v důsledku zpomalení ekonomik EU.
Tab. č. 2.2.1
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Analýza příspěvků jednotlivých komponent běžného účtu platební bilance ČR k jeho deficitu v období 2000-2007 Běžný účet (saldo Obchodní bilance (v %) +/- (v mld. korun) +115 -104,877 +94 -124,478 +52 -136,378 +43 -160,615 +9 -147,456 -122 -48,500 -64 -100,815 -132 -88,959
Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody (v %) (v %) (v %) -52 +51 -14 -47 +67 -14 -16 +85 -21 -8 +75 -10 -11 +106 -4 -75 +321 -23 -42 +200 +7 -62 +285 +9 Pramen: vlastní propočty z údajů ČNB a ČSÚ
Pozn.: Značka „+“ u procentních příspěvků znamená, že komponenta v daném roce deficitu běžného účtu přidává, tj. zvětšuje ho, značka „-„ znamená, že komponenta v daném roce deficitu ubírá (zmenšuje ho); v případě přebytku na běžném účtu by byl význam značek opačný.
19
Vnitřní rovnováha • V roce 2007 s rezervou splněno maastrichtské konvergenční kritérium – schodek 1,6 % nominálního HDP
České veřejné finance dosáhly v roce 2007 nejlepšího výsledku od roku 2000 – deficit veřejných rozpočtů klesl na 1,58 % HDP v běžných cenách. Silný ekonomický růst, který v roce 2006 výsledek hospodaření vládního sektoru ještě významně nevylepšil, však v roce 2007 již stál za redukcí deficitu veřejných financí. Na příjmové straně státního rozpočtu i místních rozpočtů šlo o nárůst daňových příjmů a příjmů ze sociálního pojištění, přebytek byl zaznamenán i v hospodaření zdravotních pojišťoven. Co se jednotlivých složek vládního sektoru týká, nejvíce přispělo k redukci deficitu veřejných rozpočtů hospodaření obcí, jejichž přebytek stoupl meziročně o 23,3 mld. Kč (z deficitu 13,1 mld. Kč v roce 2006 na přebytek ve výši 10,2 mld. Kč). Druhým významným příspěvkem bylo zvýšení přebytku, jak již bylo zmíněno, u zdravotních pojišťoven (o 5,6 mld. Kč).
• Veřejné rozpočty jsou nejvíce zhoršovány deficitem státních financí se schodkem 2,4 % HDP
Graf č. 2.2.8 2000
2001
Podle upravených údajů notifikace vládního deficitu a dluhu v ukazatelích založených na metodice ESA 95 se v roce 2006 podílely státní finance z největší části na vykázaném deficitu (-2,6 % HDP proti –2,7 % HDP za celý veřejný sektor) a zbylé ostatní institucionální jednotky vládního sektoru k němu přispěly z malé části (v úhrnu místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení vykázaly deficit 0,1 % HDP). V roce 2007 však doznala tato struktura veřejného deficitu významných změn, když státní rozpočet vykázal výraznější deficit oproti těmto dvěma okruhům hospodařícím s přebytky. Hospodaření centrální vlády totiž skončilo deficitem ve výši 2,35 % nominálního HDP. Je to sice nejlepší výsledek od roku 2000, ovšem tato skutečnost nic nemění na okolnosti, že negativní příspěvek státních financí k celkové výši deficitu veřejných rozpočtů je za období 2000-2007 rovněž nejvýraznější.
Vládní deficit a deficit centrální vlády (v % HDP) 2002
2003
2004
2005
2006
Graf č. 2.2.9 2000
2007
Čisté výpůjčky (deficit) sektoru vládních institucí (v mld. Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
10
2
-10
0
-30 -2
-50
-4
-70
čisté výpůjčky (deficit) sektoru vládních institucí (v mld. Kč)
-90 -6
-110 -130
-8 EU 25 deficit vládního sektoru/HDP ČR deficit vládního sektoru/HDP ČR deficit centrální vlády/HDP
-150 -170
Pramen: ČSÚ, Eurostat
Pramen: ČSÚ
• Zlepšování veřejných financí v ČR synchronní s vývojem v EU 27…
Od roku 2002, s historicky vůbec nejhorším výsledkem deficitu (-6,8 % HDP), se české veřejné finance v poměru k ekonomickému výkonu země nacházejí na trajektorii relativního zlepšování. Výkyv z tohoto trendu byl zaznamenán v roce 2005, kdy se země ocitla zpětně pod hranicí limitního tříprocentního poměru k HDP, předepsaného ve fiskální oblasti maastrichtským kritériem nominální konvergence k Evropské hospodářské a měnové unii. Od roku 2005 však jde Česká republika synchronně s vývojem v EU 27, kde v úhrnu rovněž dochází k ozdravování veřejných financí redukcí jejich deficitů, a to již od roku 2003. Naposledy se evropské veřejné finance (EU 25) nacházely v přebytku v roce 2002.
• … udržitelnost není jednoznačná
Přes dobrý výsledek v roce 2007 je udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu nejistá. ČR je stejně jako některé další země v tzv. proceduře nadměrného schodku a je vázána plněním Konvergenčního programu (ten počítal
20
v roce 2007 se schodkem veřejných financí 3,4 % HDP). Rizikem pro české veřejné finance je významnější pokles hospodářského růstu a eventuální potřeba čerpat výrazně z nakumulovaných rezervních fondů, jejichž výše ke konci roku 2007 představovala 2,8 % HDP (koncem roku 2006 to bylo 2,1 % HDP). Ostatní rizikové faktory přetrvávají (stárnutí obyvatelstva). Graf č. 2.2.10
Graf č. 2.2.11 Placené úroky z vládního dluhu a primární saldo (v % HDP)
Konsolidovaný hrubý dluh vládního sektoru ČR (v mld. Kč, meziroční změna v %)
1200
2
50 45
1000
1
40
800
35
0
30
-1
25
600
15
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2005
2006
2007
-6
v mld. Kč
úroky v % HDP
meziroční změna v % (pravá osa)
Pramen: ČSÚ
• Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí se od roku 2000 zvýšil nominálně o 151 % a přesáhl bilion korun …
2004
-5
0 2000
2003
-4
5
0
2002
-3
10
200
2001
-2
20
400
2000
primární saldo v % HDP
Pramen: MF
Silný hospodářský růst v České republice ovlivňuje i relativní úroveň zadluženosti vládního sektoru, která se díky jemu od roku 2003 začíná v poměru k HDP velmi mírně snižovat. Je tomu tak i přesto, že v poslední dekádě - a zejména po roce 2000 - dochází v nominálním vyjádření k prudkému růstu konsolidovaného hrubého dluhu vládního sektoru. Ten stoupl ze 405,4 mld. Kč v roce 2000 na 1,019 bil. Kč v roce 2007, tj. o 151 %. V roce 1998 činil tento dluh 299,8 mld. Kč, což bylo pouhých 15 % HDP. V roce 2001 stoupl dluh vlády zhruba o polovinu (+46 %) na téměř 600 mld. Kč díky enormnímu deficitu veřejných financí v souvislosti s vystavovanými garancemi vlády. Od roku 2003 meziroční dynamika dluhu poklesla, jde nicméně o vysoké nominální nárůsty vzhledem k dosažené úrovni konsolidovaného hrubého dluhu sektoru vládních institucí České republiky. Rizikem je značný nominální růst dluhu saturovaného emisemi státních dluhopisů a pokladničních poukázek. I při nízkých úrokových sazbách však představuje zatížení pro státní finance, jak je patrné z grafu č. 2.2.11. Objem vyplacených úroků představuje více než 1 % nominálního HDP.
• … v poměru k HDP však dochází od roku 2004 k jeho snižování pod hranici 30 % HDP
Prudké zvyšování dluhu vládního sektoru ČR je v relativním vyjádření - opět jako v případě deficitů veřejných financí – korigováno tempem růstu ekonomiky. Právě vysoký nominální HDP dokázal snížit zadluženost vládního sektoru pod hranici 30 %, nad níž se dostala v roce 2003 a 2004. Velmi mírný pokles této poměrné zadluženosti je patrný od roku 2005 každý rok. V roce 2007 dosahoval vládní dluh 28,7 % nominálního HDP, v roce 2006 29,4 %, což při srovnání s Maďarskem (65,6 %), Polskem (47,6 %) i Slovenskem (30,4 %) představovalo nejnižší zadluženost.
21
Graf č. 2.2.12 Srovnání konsolidovaného hrubého dluhu vládního sektoru ČR a vybraných zemí a uskupení EU (v % HDP) 2007
ČR
EU 15
Itálie
Irsko
2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 0
20
40
60
80
100
120
Pramen: Eurostat
• Vnitřní zadluženost podle stavu ve vládním sektoru je v ČR jednou z nejnižších v Evropské unii
Česká republika má stále jednu z nejnižších relativních úrovní zadluženosti vládního sektoru v Evropské unii, a to i co se týká poměru k HDP – ten činil v roce 2006 za celou unii 61,4 %, za eurozónu 68,6 %. Maastrichtské konvergenční kritérium určuje jeho limit na 60 % HDP. Srovnatelné s ČR je co do propočteného poměru v tomto směru například Dánsko, které však vykazuje její strmý pokles z 51,5 % HDP v roce 2000 na 30,3 % v roce 2006, stejně tak Irsko (ze 48,4 % v roce 1999 na 25,1 % v roce 2006). Významnou redukci zaznamenalo díky vysokému ekonomickému růstu také Španělsko (z 59,3 % v roce 2000 na 39,7 % v roce 2006). Rizikem pro úroveň vnitřní zadluženosti ČR je vývoj deficitu veřejných rozpočtů a v něm zejména schodku státního rozpočtu, protože oblast mimorozpočtových fondů má zánikem České konsolidační agentury s transformačními dluhy na výši rozpočtových deficitů podstatně menší vliv.
22
