Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
2.2. HISTORIE TISKU – NÁVAZNOST NA KULTURNÍ VÝVOJ V druhé polovině 15. století opouštíme středověk a spolu s knihou nastupujeme cestu novověku. Nebude to už rukopis, ale tištěná kniha. Počátek novověku je spojován se třemi událostmi velkého významu : 1. PÁD CAŘIHRADU do rukou Turků (1453) znamená konec byzantské říše, 2. OBJEVENÍ AMERIKY Kryštofem Kolumbem (1492), 3. GUTENBERGŮV VYNÁLEZ KNIHTISKU (okolo 1440).
Žádná z těchto událostí nezměnila svět okamžitě, ale důsledky se během doby staly významnými pro vývoj lidstva. VICTOR HUGO označil vynález knihtisku za jednu z největších událostí dějin.
2.2.1.
KNIHTISK Vynálezcem knihtisku je JOHANNES GUTENBERG. Narodil se v roce 1397. Vyučil se zlatníkem v nedalekém Štrasburku. Od roku 1438 se zabýval pokusy s knihtiskem, které vedly k vydání tisku nevelkého rozsahu pod názvem SIBYLINA PROROCTVÍ. Svůj vynález od počátku důsledně tajil z obavy před inkvizicí, před udáním ze strany profesionálních písařů a samozřejmě kvůli ochraně před konkurencí. Každého, koho učil, zavazoval přísným mlčením.
Johannes Gutenberg
Tiskařská dílna
GUTENBERGŮV VYNÁLEZ SE SKLÁDÁ Z NĚKOLIKA DÍLČÍCH OBJEVŮ: • • • • •
Existence LITER, jejich možnost rozmetání, nového užití. Výroba liter si vyžádala sestrojení LICÍHO STROJKU (vložena matrice, litera ulita, rozložením na dvě části byla litera vyjmuta, strojek připraven k další práci). LITEŘINA - slitina musela mít nízkou tavicí teplotu, aby se nepoškodil licí strojek ani matrice a aby ji bylo možno v Gutenbergově době tavit (slitina olova, cínu, antimonu a malého množství vizmutu, složení se od Gutenbergových dob se příliš nezměnilo). KONSTRUKCE TISKAŘSKÉHO LISU, který vyvinul dostatečný tlak. TISKAŘSKÁ BARVA vhodné kvality jejichž základní složkou byly saze a fermež .
Strana 1 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
Nejpozději v roce 1448 se JOHANNES GUTENBERG vrátil do Mohuče. Tam svůj vynález zdokonalil a připravil se na vydání svého nejvýznamnějšího díla - LATINSKÉ BIBLE. Chyběl mu však základní kapitál ke zřízení a vybavení dílny a k nákupu potřebných surovin. Obchodního partnera nalezl v bohatém měšťanu JOHANNESU FUSTOVI, který zapůjčil Gutenbergovi velkou sumu na výrobu dvousvazkové 42 řádkové Bible. Gutenberg na ní pracoval v létech 1452-1455. Tato Bible je mistrovské dílo. Použitými typy písma, typografickou úpravou a pečlivostí provedení tisku. Bylo vytištěno asi 150 exemplářů na papíru a 35 výtisků na pergamenu. Dodnes zachováno 47 exemplářů z toho 12 na pergamenu. Gutenbergovou nevýhodou bylo, že se pustil do tak náročného díla s tak dlouhou návratností kapitálu. V okamžiku, kdy Gutenberg končil práci na tomto velkolepém díle, vznesl Johannes Fust nárok na vrácení dlužné sumy což činilo i s úroky 2026 zlatých. Byla to obrovská částka. V té době stál měšťanský dům okolo 80-100 zlatých. Gutenberg dílnu ztratil, stejně tak ztratil dotištěné dílo, které představovalo více než tři roky práce.
2.2.2.
Šíření knihtisku po Evropě
V roce 1468 Gutenberg v Mohuči umírá. Knihtisk se však v období prvotisků rozšířil neuvěřitelnou rychlostí. Gutenbergův vynález otevřel první období dějin tištěné knihy: období prvotisků neboli inkubálií, tj. všech tisků vydaných do roku 1500. V Evropě bylo během krátké doby 252 míst, kde se tisklo. Ve dvanácti městech bylo vytištěno do roku 1500 přes tisíc titulů. Města ve kterých se rozvíjela polygrafie: Augšpurk, Basilej, Benátky, Florencie, Kolín nad Rýnem, Lipsko, Lyon, Milán, Norimberk, Paříž, Řím a Štrasburk.
Bible, J.Gutenberg
Toto rozhraní do konce 15. století neznamená podstatnou změnu v technickém, hospodářském a ekonomickém způsobu zhotovování a prodeje knih.
K zásadním změnám dochází postupně až v 16. století, k technické změně až ve století 19. V druhé polovině 16. století se do popředí knihtisku dostává v Německu Frankfurt nad Mohanem, a toto přední místo si udržel dodnes. V druhé polovině 16. století se v nákladnějších dílech začíná prosazovat technika mědiryt.
Strana 2 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
NEJSTARŠÍ ČEŠTÍ TISKAŘI A VYDAVATELÉ: Nejstarší dochovaný dřevořez SV. KRYŠTOFA (1430-1440), v Čechách je známo 44 titulů (39 českých, 5 latinských), na Moravě je známo 23 titulů (21 latinských a 2 německé). •
1468 – PLZEŇ – zůstala po husitských válkách katolická, vznikla zde většina prvních knih v Čechách byly tištěny knihy latinské, německé, italské a další. Byla zde vytištěna KRONIKA TROJÁNSKÁ (její dataci z roku 1468 zpochybnil Josef Dobrovský, který se začal jako první zajímat dějinami knihtisku). V tiskárně působil také MIKULÁŠ BAKALÁŘ – autor 29 knih, měšťan, majitel domu, tiskl kalendáře, náboženské knihy, cestopisy (SPIS O NOVÝCH ZEMÍCH od AMERIGA VESPUCIHO).
•
1484 – VIMPERK – JOHANN ALAKRAW – vydal dva latinské a jeden český prvotisk, český nástěnný kalendář.
•
1486 – BRNO – Zde působí JONATA Z VYSOKÉHO MÝTA – vytiskl ŽALTÁŘ KRÁLE A PROROKA DAVIDA.
•
1488 – PRAHA – vzniká SEVERÝNOVA-KAMPOVA – PRAŽSKÁ BIBLE.
•
tiskárna Kronika Trojánská
1489 – KUTNÁ HORA – MARTIN Z TIŠNOVA – tiskne BIBLI KUTNOHORSKOU.
Na Moravě jsou centry BRNO a OLOMOUC (1499). První moravský tiskař KONRAD STAHEL vytiskl v Olomouci na podnět biskupa Jana Filipce OLOMOUCKÝ BREVIÁŘ. V Brně zase tiskne AGENDA OLOMOUCENSIS více jak deset tisků se zaměřením náboženským, právnickým, včetně učebnic latiny a maďarské kroniky uherských králů Nejstarší období knihtisku u nás charakterizuje česká jazyková stránka a značný počet českých knih (Čechy), aktivní tvůrčí poměr k novému vynálezu, vysoká typografická úroveň, slabší stránka dekorativní, ilustrační. Český knihtisk doby předbělohorské vyvrcholil v Jiřím Melantrichovi z Aventýna.
2.2.2.1. Renesance a knihtisk Významným přelomem pro rozšíření knihtisku je renesance a Lutherova reformace, která ideově navazuje na českou reformaci Jana Husa. RENESANCE: - je významné myšlenkové a umělecké hnutí (v literatuře hovoříme o humanismu), - počátky renesance směřujeme do 14.století, její kolébkou je město Florencie (ITÁLIE), - v oblasti knihtisku, literatury a knižního umění dochází k rozšíření humanismu a renesance v 16. století, Strana 3 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
- klade se důraz na člověka, na lidský rozum a poznání a pozemský život, - vznikají životopisy, vlastní podobizny malířů, umělci na rozdíl od středověku podepisují svá díla. DÍKY KNIHÁM SE TOTO MYŠLENKOVÉ A UMĚLECKÉ HNUTÍ RYCHLE ŠÍŘÍ. Nejvýznamnějším představitelem humanismu je DESIDERIUS ERASMUS ROTTERDAMSKÝ (1467-1536). Zaměřil se svými satirickými spisy na boj proti starému řádu. Klade základy moderním vědám filologii, filozofii a teologii. Tento citát „Kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější“ od Erasma Rotterdamského vyjadřuje velmi sugestivně tehdejší váhu a důležitost knihy. V té době začaly již velmi dobře fungovat nakladatelské podniky, které byly sice spojeny s tiskárnou, ale oproti starším dobám to byl krok vpřed. Autor rukopisu není odkázán na mecenáše a jeho finanční podporu a ani na tiskaře. Tiskař pracuje na objednávku autora a s prodejem výrobků jen pomáhá. V době prvotisků se začaly objevovat první nakladatelské domy. Tyto domy byly v Benátkách (MANUTIOVÉ, GUINTOVÉ) či v Norimberku (KOBERGER). Pokud byly knihy vydávány v nízkých nákladech, nepřinášely velkou rentabilitu či významnější zisk. Finanční úspěch přinesla obchodní zdatnost a síť vlastních agentů. Prodej probíhal v širší oblasti včetně ciziny. Knihy byly dopravovány na místo prodeje v sudech). Erasmus Rotterdamský
Na začátku 17. století zřídil francouzský král LUDVÍK XIII. samostatným zákonem pro záležitosti knihtisku zvláštní syndikátní komoru. Počet tiskáren v jednotlivých městech byl pevně stanoven. Knihkupci se mohou scházet pouze v přítomnosti královských úředníků a dochází k dvojí kontrole tisku – královské a církevní pařížské Sorbonny. Na druhé straně však Ludvík XIII. podporoval vydávání náročných a bohatě zdobených knih. Také v Anglii 16. století brzdí rozvoj knihtisku státní dozor. Jistou svobodu si udržely pouze tiskárny univerzitních měst OXFORDU (1478) a CAMBRIDGE (1519). V dalších stoletích se knihtisk šíří dále po Evropě i mimo Evropu: - 1503 - Cařihrad (TURECKO) - 1515 – Soluň (ŘECKO) - 1553 – Moskva (RUSKO) - 1590 – Kazusa (JAPONSKO) - 1640 – Isfahán (ÍRÁN) - 1752 – Halifax (CANADA) - 1802 – Sydney (AUSTRÁLIE) - 1824 – Athény (ŘECKO)
1510 – Tirgoviste (RUMUNSKO) 1529 – Sibiň (UHRY) 1556 – Goa (INDIE) 1639 – Cambridge (MASS, USA) 1644 – Šanghaj (ČÍNA) 1784 – Kapské Město (JAR) 1821 – ostrov Thásos (ŘECKO) 1828 – Samokov (BULHARSKO)
Strana 4 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
2.2.3.
DOBA TEMNA – České země v 17. století
Tato doba byla pro rozvoj knihtisku nepříznivá: - vládne panovnický absolutismus, inkvizice, - knihtisk upadá a je omezován cenzurou, - významní představitelé nekatolického vyznání museli uprchnout do exilu, - stále více se uplatňuje němčina a česky se tiskne jen pro chudinu (lidové povídky, romány, náboženské knihy), - tiskaři nesměli tisknout bez zvláštního povolení, pokud tiskli bez tohoto povolení byli trestání na hrdle. Závadné tisky byly konfiskovány a tiskaři trestáni vězením. Znamení humanismu se projevovalo také v kruzích české šlechty, která budovala zámecké knihovny. U českých humanistů převládal zájem o antickou minulost, sami tvořili a iniciovali uměleckou tvorbu. - PETR VOK – poslední Rožmberk – sebral obrovský fond o 11 tisících svazcích – zámek v Bechyni (1611 po smrti Petra Voka přechází na Vamberky, 1647 převezen k rudolfínským sbírkám na Hradě.), - KAREL STARŠÍ ZE ŽEROTÍNA – protipól Rožmberků na Moravě – hlavní osnovatel knihovny rodiny Žerotínů – zámek v Náměští nad Oslavou – poskytli útočiště bratrské tiskárně na své tvrzi v Kralicích. Dalším přelomem pro výrobu knihy v Čechách byla 2. polovina 18. století. V té době vzniká zárodek kapitalistické výroby. Řemeslná výroba již nestačí, dochází ke vzniku manufaktur (majitel již nepracuje jako mistr, žije z práce zaměstnanců). MARIE TEREZIE provedla četné reformy, které se stávají progresivními až za vlády FRANTIŠKA JOSEFA II (za své doby vydal 6000 výnosů). V roce 1781 došlo ke zrušení nevolnictví, vydán toleranční patent (náboženská svoboda). Církev je na ústupu v roce 1789 je zrušena povinná robota. Vlna osvícenského myšlení probíhá ve všech oblastech (filozofie, náboženství, věda, krásná literatura). NÁRODNÍ OBROZENÍ - 2. polovina 18. století byla obdobím národního obrození. Česky hovořící lidové masy se dostávají do převážně německých měst, dochází k boji za obnovení a povznesení českého jazyka (Josef Dobrovský, Josef Jungmann). VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS Spisovatel, novinář, nakladatel, založil ČESKOU EXPEDICI - centrum českého obrozeneckého hnutí v době jeho počátku a to jako pražské nakladatelství, knihkupectví a antikvariát. Narodil se v Klatovech, vydává PRAŽSKÉ POŠTOVSKÉ NOVINY později je přejmenoval na KRAMERIOVY c. a k. VLASTENECKÉ NOVINY. Projevoval velký zápal pro novinářství. Obsah novin zpestřuje aktuálními událostmi, úvodníky, komentáři, literárními, divadelními recenzemi. Noviny a tiskárna mají ve své době stejný význam jako divadlo. Založil novou tradici českého novinářství, která již neztratila kontinuitu. Obrovský pokrok v tiskařství – na počátku 19. století je zkonstruován železný lis, byla vynalezena také litografie (kamenotisk).
Strana 5 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
2.2.4.
Technické vynálezy 19. století.
VÝROBA PAPÍRU A JEJÍ PROMĚNY Lze říci, že století 19. a posléze i 20. století jsou STALETÍMI VYNÁLEZŮ. Některé objevy průmyslové revoluce přispěly i ke zdokonalení knihtisku. Dochází k vývoji nových strojů a nových tiskových technik. Tiskařské řemeslo se v průběhu 19. století mění v průmysl. Vynálezy, které výrazně ovlivnily knižní výrobu v průběhu následujících let : - PARNÍ STROJ – vynalezen už v 18. století v Anglii, rozšiřuje se po napoleonských válkách do Evropy a Ameriky. Je to zdroj energie, který v polovině 19. století pohání také tiskařské stroje. -
MECHANICKÁ VÝROBA PAPÍRU – NICOLAS LOUIS ROBERT – rok 1798 v papírně v ESSONNU (Francie) v tiskárně rodiny DIDOTŮ. První použitelné stroje na papír byly pak vyrobeny v Anglii v letech 1803 a 1804. Papír se nejprve vyráběl převážně z hadrů, později z drceného dřeva.
Pozdější verze parního stroje Jamese Watta
-
RYCHLOLIS – počátek 19. století – cílem předchozích zlepšení ručního lisu bylo zvýšení tlaku na tiskovou desku a zvětšení jejího formátu (1620, 1772). V roce 1880 CHARLES STANHOPE nahradil dřevěné součásti lisu kovovými.
-
Rychlost lisu zmnohonásobil až rychlolis FRIDRICHA KÖNIGA (1804), který používá ještě plochou tlakovou desku, 1806 si nechal patentovat v Anglii čtyři Parní tiskový rychlolis pro tisk novin „Times“ různé tiskařské rychlolisy – podstata stroj s tiskovým válcem, který přitlačuje papírový arch na tiskací formu. 1812 - válcový rychlolis je původním typem všech druhů rychlolisů.
-
TIMES – londýnské noviny zakoupily 2 rychlolisy, stavba trvala dva roky – 28.-29. listopadu 1814 byl na těchto rychlolisech vytištěn celý náklad TIMESU.
-
1817 – König v Německu zakládá továrnu na výrobu rychlolisů. Rychlolis znamenal další zlevnění tiskařských nákladů, zvýšení počtu vydaných výtisků.
-
1848 – ROTAČKA – odlitek sazby upevněný na válci, potiskne na protilehlém válci probíhající nekonečný pás papíru – automatické rozřezávání a skládání – vycházejí hotové noviny. Soustava strojů, které pracují v souladu.
-
19. století – KNIŽNÍ VAZBA se mechanizuje, užití knihařského plátna se stalo nejběžnějším způsobem průmyslové vazby Strana 6 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
2.2.5.
Historie Těšína
Těšín je jedním z nejstarších měst Slezska. Podle legendy jej založili roku 810 bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška, na místě svého šťastného setkání u pramene, později nazvaného studna Tří bratří. Ve skutečnosti však základem města bylo hradiště na Zámeckém vrchu, kde lze nalézt počátky osídlení v 6.–5. století př. n. l. a slovanské hradiště Podobora v dnešní Chotěbuzi, zvané také Starý Těšín. Po zničení Starého Těšína velkomoravskými vojsky na konci 9. století vybudovali Slované obranné hradiště na Zámeckém vrchu. Jeho význam postupem času rostl a spolu se Starým Těšínem se stalo administrativním, náboženským a hospodářským centrem velké části Slezska. V 11. století zde byla vybudována románská rotunda, která se dochovala dodnes a je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek Slezska i celého Polska (její vyobrazení se nalézá na reversu současné bankovky v nominální hodnotě 20 zlotých). Název Těšín (v podobě Tessin) se poprvé nalézá v bule papeže Hadriána z roku 1155, i když dle nejnovějších výzkumů by se mohl nacházet již v dokumentech spojených se vznikem vratislavského biskupství v roce 1000. V průběhu 12. století byl Těšín jedním z nejdůležitějších měst Opolsko-ratibořského knížectví. V roce 1220 byla městu udělena městská práva. OBDOBÍ PIASTOVCŮ Rotunda Po rozdělení Opolsko-ratibořského knížectví v roce 1282 a následném rozdělení Ratibořského knížectví v roce 1290 se Těšín stal hlavním městem Těšínsko-osvětimského knížectví, jehož prvním knížetem se stal Měšek, zakladatel rodové linie těšínských Piastovců. Jako hlavní město Těšín dále získával na významu a rozvíjel se. Největší rozvoj město zaznamenalo v období vlády knížete Přemysla I., který v roce 1374 udělil Těšínu nová městská práva vratislavského typu a na místě dřevěného kostela nechal vystavět zděný kostel. V té době byla také zřízena funkce starosty města (první známý starosta byl Mikołaj Giseler) a založena městská rada; radnice byla postavena na vytvořeném náměstí, dnešní Stary Targ. Pravděpodobně již v tomto období fungovala městská nemocnice. Tehdejší Těšín byl jedním z nejvýznamnějších a největších měst Slezska. Další prudký rozvoj město prožilo za vlády knížete Kazimíra II., který v roce 1496 přenesl náměstí na současné místo, obehnal město hradbami a založil zde zemský soud. Také v 16. století se město rozvíjelo ve všech ohledech. V 17. století byla značná část města zničena během třicetileté války. OBDOBÍ HABSBURKŮ Ukončení období protireformace umožnilo vybudovat v Těšíně v letech 1709–1750 velký kostel evangelické církve augsburského vyznání, který je dnes největší luteránskou svatyní v Polsku. Pozice města se upevnila po slezských válkách v polovině 18. století, na konci kterých zůstal Těšín jako jedno z mála slezských měst součástí Rakouska. V roce 1779 zde byl podepsán těšínský mír mezi Rakouskem a Pruskem ukončující válku o bavorské dědictví. Rozvoj města v tomto období poznamenala série pohrom, kromě jiného také zemětřesení. Nejvážnější však byl požár v roce 1789, který poničil téměř celé město. Přes 11 let se Těšín zvedal z popela a většina budov postavených v Těšín kolem roku 1640 této době se dochovala dodnes.
Strana 7 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
Přelom 18. a 19. století se nesl ve znamení kulturního rozvoje Těšína. V roce 1802 zde jezuitský kněz Leopold Szersznik založil muzeum (dnes Muzeum Śląska Cieszyńskiego), v současnosti považované za nejstarší veřejné muzeum v polských zemích. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky byl do Těšína přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie. Tímto způsobem se Těšín stal na určitý čas hlavním městem mocnářství, nicméně to městu nepřineslo žádné výhody. V roce 1846 byl rovněž založen dodnes fungující knížecí pivovar na úpatí Zámeckého vrchu. Během revoluce v roce 1848 se město stalo důležitým centrem polské inteligence. V roce 1848 zde začaly vycházet první polské noviny. V roce 1869 byla do Těšína dovedena železnice a v okolí nádraží vybudovaného na západním břehu Olše (tedy v dnešní české části) začala vznikat průmyslová čtvrť. Rozvoj průmyslu ve městě však neprobíhal tak rychle jako v nedalekém Bílsku, což vedlo k postupnému poklesu hospodářského významu Těšína v regionu. Nadále však zůstával důležitým administrativním a kulturním centrem. V roce 1911 byla ve městě zavedena tramvajová linka spojující nádraží s centrem města. Během 1. světové války se zde zdržovalo početné rakouské vojsko, po určitou dobu byl Těšín dokonce sídlem generálního štábu armády. PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Na počátku 20. století uváděla nadpoloviční většina obyvatel Těšína jako svoji obcovací řeč němčinu. Po ukončení první světové války a zániku Rakousko-Uherska se Těšín spolu s celým Těšínskem stal předmětem československo-polského hraničního sporu. Tento spor v lednu 1919 vyústil dokonce v tzv. Sedmidenní válku mezi Československem a Polskem. Spor o Těšínsko byl vyřešen až rozhodnutím na pařížské Radě vyslanců 28. července 1920, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky Olše. Historická část města připadla Polsku (nyní Cieszyn) a průmyslová část s vlakovým nádražím a strategickou Bohuminsko-Košickou železnicí, se stala součástí Československa (nyní Český Těšín). V letech 1938–1945 byly Cieszyn a Český Těšín opět spojeny v jedno město. Stalo se tak v důsledku obsazení československé části Těšínska polskou armádou v říjnu 1938 a, po porážce Polska Německem v září 1939, připojením celého Těšínska k Třetí říši. Po skončení druhé světové války se hranice vrátily do předmnichovské podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky Olše. Polsko se vzdalo svých územních požadavků na celé Těšínsko v roce 1958.
2.2.6.
Historie polygrafie na Těšínsku
Staré heslo říká, že „ne olovo z pušky, ale olovo z tiskařské kasy změnilo svět“. Polygrafie v Těšíně a jeho okolí.byla spojena se dvěmi jmény Beinhauer a následně Prochaska. První tiskárnu v Těšíně založil v roce 1806 Fabian Beinhauer. Jednalo se po tiskárně v Opavě o druhou tiskárnu v Rakouském Slezsku vůbec. Ještě téhož roku, koupil Beinhauserovu dílnu Tomáš Antonín Prochaska z Prahy. Nejstarší tisky z Těšína, které známe jsou tzv. kramářské tisky – jednalo se drobné sešitky pouťových a jarmarečních písní s náboženským a lidovým námětem. Původní tiskárna byla velmi dlouho malá a zaměstnávala většinou dvě až tři osoby. Roku 1850 zakoupila tiskárna na náměstí knihkupectví a založila nakladatelství. Od roku 1865 se v prodejně také půjčovaly knihy.
Strana 8 z 9
Úvod do polygrafie – 2. Přehled tiskových technik – 2.2. Historie tisku
Roku 1857 začal pracovat v tiskárně první a roku 1874 vzniklo litografické oddělení.
rychlolis. V roce 1866 první parní
stroj
Během 1886 až 1888 byl Saské kupě (nyní hlavní třída) postaven nový moderní objekt, který byl následně dostavován a ve kterém sídlí tiskárna dodnes. V roce 1885 již bylo zaměstnáno v tiskárně 150 lidí a okolo roku 1900 to již bylo okolo 325 osob. Podnik patřil k největším v Rakouské monarchii. Za první světové války byl provoz tiskárny značně omezen, také po válce byl provoz díky probíhající krizi značně omezen. Roku 1925 byl zaveden ofsetový tisk a v roce 1931 byly instalovány sázecí stroje Linotype.
V roce 1934, v době hospodářské krize pracovalo v tiskárně pouhých 194 zaměstnanců a majitel, ve snaze zachránit tiskárnu, přistoupil k tisku pornografických publikací pro německé odběratele. Po jejich konfiskaci se podnik ocitl v ještě horší finanční situaci. V roce 1938, 1939 nebyla tiskárna takřka vůbec v provozu. Po skončení druhé světové války vlastnila tiskárnu národní správa.
Další rodinou zabývající se černým uměním v Těšíně jsou Feitzingerové. Byla to rodina knihkupců, knihtiskařů a nakladatelů. Uvádí se, že do roku 1894 vydali na 200 titulů z nichž převážná většina byla v němčině či polštině. Vydali např. původce Beskydami. Na přelomu 19 a 20. století po rozšíření technologie barevného tisku vydávali barevné pohlednice zejména lázeňských a turisticky frekventovaných míst monarchie. Po zániku monarchie se podnikatelské podmínky zhoršily a rodina se zabývala pouze prodejem knih a papírenského zboží. Polygrafie v těchto tiskárnách a mnoha jiných postupně vzniklých a také zaniklých představuje mnoho krásných tisků, které se nesmazatelně zapsalo do dějin tohoto regionu. Generace sazečů, tiskařů, a knihařů vytvořily dílo, které má trvalou hodnotu a na těchto základech dále stavěli i moderní podniky dnešní doby.
Strana 9 z 9