Uprchlíci v zahraničí na stránkách českého tisku Radka Klvaňová
Obsah
............................................................................................................................1 Úvod..................................................................................................................2 Články zahrnuté v analýze..............................................................................2 Uprchlíci v zahraničí na řádcích českých médií............................................3 Kdo je uprchlík, utečenec, běženec, imigrant, přistěhovalec, žadatel o azyl, azylant? .............................................................................................................................................4 Masa................................................................................................................................5 Jeden z masy...................................................................................................................6 Konkrétní uprchlíci.........................................................................................................7 Souvislosti uprchlictví ......................................................................................................9 Ilegální migrace.............................................................................................................10 Azylová politika jako součást i/migrační politiky........................................................13 Enviromentální katastrofy.............................................................................................15 Život v exilu..................................................................................................................16 Válečné konflikty a nepokoje, post-konfliktní politická vyjednávání a rozvojová pomoc............................................................................................................................18 Srovnání geografických oblastí......................................................................................19 Evropa...........................................................................................................................19 Severní Amerika - USA..............................................................................................20 Afrika............................................................................................................................21 Asie...............................................................................................................................21 (Třetí) svět.....................................................................................................................23
Závěr...............................................................................................................24 Příloha 1: Seznam analyzovaných článků...................................................27 Příloha 2: Rozložení článků v jednotlivých denících .................................32
Úvod Běžní obyvatelé České republiky mají poměrně malou šanci setkat se ve svém okolí s uprchlíky žijícími v Česku. Ještě mizivější je však šance, že se setkají s uprchlíky v jiných zemích Evropy (snad jen, pokud by si letos vyjeli na dovolenou na Kanárské ostrovy), natožpak v Asii či v Africe. Utvořit si tedy představu o tom, kdo jsou mimo český kontext uprchlíci, proč jsou uprchlíky a co to znamená pro jejich život, mohou jen prostřednictvím sdělovacích prostředků. Lze se tedy domnívat, že to, jak česká média informují o uprchlících, má značný vliv na postoje obyvatel k uprchlíkům, na ochotu k poskytování pomoci těmto lidem, na názory na migrační a azylovou politiku a v důsledku také na život samotných uprchlíků. Tato analýza by měla napomoci sestavit obraz uprchlíků z různých koutů světa tak, jak se objevoval v minulém roce na stránkách českých novin. Hledala jsem odpovědi na otázky: „V jakých souvislostech informují česká média o uprchlících v různých zemích světa?“, „Jak se liší mediální prezentace uprchlíků v jednotlivých geografických oblastech světa“, „Které aspekty uprchlictví jsou médii informujícími o uprchlících mimo český kontext zdůrazňovány, a jaké stereotypy o uprchlících média podporují?“ Na základě srovnání s analýzou mediálního obrazu uprchlíků Martiny Křížkové (2006) a Tomáše Bitricha a Petry Klvačové (2001) jsem se pokusila také naznačit, v čem se liší a shodují mediální prezentace uprchlíků ve světovém a českém kontextu, a zda se nějak změnily ve srovnání s obdobím před pěti lety. Následující text je členěn do několika částí. Na začátku popisuji výběr článků zahrnutých v analýze, poté se zabývám stručnou charakteristikou těchto článků a nastiňuji, kdo to jsou vlastně uprchlíci na stránkách českých novin. Následující dvě části prezentují výsledky analýzy, nejprve podle témat, ve kterých se o uprchlících mimo český kontext píše, poté podle jednotlivých geografických oblastí, ze kterých články pocházejí.
Články zahrnuté v analýze Do analýzy byly zahrnuty články ze zahraničních rubrik čtyř celoplošných českých deníků: Hospodářské noviny, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Právo (archiv databáze Anopress), které byly publikovány v období 30.6. 2005 – 30.6. 2006.1 Články byly vybrány zadáním 1
Tato analýza se snažila vykreslit obraz uprchlíků v podání těchto čtyř celoplošných českých deníků – za účelem srovnání byly vybrány stejné deníky jako u analýzy uprchlíků v českém kontextu (Křížková, 2006). Tyto deníky jsou však pouze jednou částí z široké škály médií, jež mohou vytvářet obraz uprchlíků. Bylo by jistě zajímavé pozorovat rozdíly v mediální prezentaci uprchlíků očima českého „méně seriózního“ tisku (typu
2
klíčových slov: uprchlík, běženec, utečenec, azyl a jejich gramatických variant. Vzhledem k tomu, že cílem analýzy bylo postihnout obraz „uprchlíků“, tedy těch, kteří jsou jako uprchlíci v tisku označováni, do výběru nebyly zahrnuty články obsahující pouze klíčová slova týkající se nejen uprchlictví, ale i širších aspektů migrace - jako i/migrant a přistěhovalec - přičemž tato slova se hojně objevovala i v článcích s výše uvedenými klíčovými slovy a bylo zajímavé reflektovat, jakým způsobem jsou jednotlivá označení migrantů používána. Do analýzy jsem zahrnula pouze články, které byly relevantní danému tématu a informovaly o uprchlících mimo český kontext - konečný soubor textů pro analýzu obsahoval 221 článků. Vybrané deníky byly co do objemu publikovaných článků pojednávajících o uprchlících mimo český kontext poměrně vyrovnané – Mladá fronta Dnes publikovala 63 článků na dané téma, Lidové noviny a Hospodářské noviny po 60 článcích, výjimku tvořilo Právo se 38 články. Šlo především o zprávy a reportáže, výjimečně se objevily rozhovory (2 x v Hospodářských novinách, 1 x v Lidových novinách, 1 x v Mladé frontě Dnes) a analýzy (1 x v Právu). Zcela chybí komentáře, jejichž absence ve sledovaném souboru článků však může být dána jejich výběrem – je možné, že jednotlivé noviny je nezařazují do svých zahraničních rubrik, ale do rubrik věnujících se názorům a komentářům.
Uprchlíci v zahraničí na řádcích českých médií Články ve vybraných českých denících informují o uprchlících v mnoha různých souvislostech, různými formami i ústy mnoha různých aktérů. Přesto nelze říci, že by čtenáře upoutala v tomto ohledu nějaká rozmanitost. Většina článků si je podobných jako vejce vejci, a to jak tematicky, tak stavbou textu. O to více upoutá každý článek, který se alespoň trochu odlišuje od průměru a nechává čtenářům nahlédnout do různých aspektů života uprchlíků či volí různé perspektivy nahlížení na uprchlickou problematiku. V následující analýze se budu věnovat jak článkům „průměrným“, tak článkům od těchto se odlišujícím. Vybrané novinové články se také liší mírou pozornosti, kterou věnují uprchlíkům a tématům s nimi spojených2. Pro největší část textů (93) jsou uprchlíci hlavním tématem, jen o něco méně článků (84) se o uprchlících pouze zmiňuje jednou či dvěma větami, ale celý text se věnuje zcela jinému tématu3. Ve 44 článcích jsou uprchlíci doplňkovým tématem, to znamená, že článek se primárně zaměřuje na jiné téma (například rasismus), ale část článku se Blesk), který se těší značné přízni české populace. Roste také sledovanost internetového zpravodajství. Jiný obraz o uprchlících zřejmě vytváří televize. Na samostatnou analýzu by vydala jejich prezentace prostřednictvím televizního obrazu či fotografií otištěných v novinách a časopisech. 2 Rozložení článků v jednotlivých denících podle pozornosti věnované uprchlíkům viz příloha 2. 3 Typickým příkladem jsou články o politických jednáních mezi Izraelem a Palestinou, kde je zmíněn návrat palestinských uprchlíků jako jeden z předmětů jednání.
3
zabývá tímto tématem v souvislosti s uprchlíky. V této analýze věnuji o něco více pozornosti článkům, jejichž jsou uprchlíci hlavním či doplňkovým tématem, než těm, v nichž je o uprchlících jen zmínka, protože se domnívám, že ty první se nejvíce podílejí na vytváření obrazu uprchlíků. Kdo je uprchlík, utečenec, běženec, imigrant, přistěhovalec, žadatel o azyl, azylant? Novináři ve svých článcích zcela běžně zaměňují jednotlivá výše uvedená označení pro migranty a často je užívají jako synonyma4. Označení „žadatel o azyl“ a „azylant“ se v analyzovaných článcích vyskytují nejméně ze všech ostatních pojmenování migrantů a jsou autory používány zejména ve dvou typech článků. Prvním typem jsou články zabývající se změnami v migrační a azylové politice v evropských zemích. Druhým jsou texty informující zejména o významných politických osobnostech či zadržených pachatelích trestných činů, které obsahují zmínku, že ona osoba byla žadatelem/žadatelkou o azyl v některé zemi. Objevují se však i články, které používají termíny „žadatelé o azyl“ a „azylanti“ jako synonyma: Rakouská organizace na pomoc uprchlíkům Azyl in Not včera kritizovala Slovensko za údajné týrání a zneužívání žadatelů o azyl. Podle organizace, která se odvolává na výpovědi azylantů, jsou uprchlíci biti, ponižováni a napadáni služebními psy strážců jejich útulků. (Na Slovensku prý týrají uprchlíky, Mladá fronta Dnes, 11.03.2006, str. 10)
Čtenářům novin není jasné, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými migranty, na což již poukázaly i předchozí analýzy Bitricha a Klvačové (2001) a Křížkové (2006). Uprchlíci, utečenci, běženci, přistěhovalci, i/migranti, žadatelé o azyl i azylanti čtenářům i autorům článků splývají v jednu masu cizinců. Například článek, zabývající se ve všech denících často zmiňovaným tématem zpřísňování azylové politiky v Rakousku, s titulkem „Vídeň zpřísní imigraci“ informuje o obsahu příslušné legislativy a článek uzavírá odstavcem: V Rakousku žije na 750 tisíc přistěhovalců - téměř desetina populace. Nejčastějšími žadateli o azyl byli občané Ruska a Srbska a Černé Hory. Letos k 25. prosinci se na úřady obrátilo 22 534 uchazečů, o 8,5 procenta méně než loni. (Vídeň zpřísní imigraci, Právo, 31.12.2005, str. 11)
Takovýto úryvek může vytvářet nesprávné mínění, že jediný způsob, jakým se lze legálně do Rakouska přistěhovat, je žádost o azyl, potažmo, že jedinými přistěhovalci jsou žadatelé o azyl.
4
Stejně jako v běžném užití se termínu „uprchlík“, které při striktním (právním) užití označuje pouze osobu s přiznaným statusem uprchlíka čili azylanta, užívá i pro žadatele o azyl, ale také pro migranty, kteří o azyl mimo zemi původu možná ani nežádají. V tomto článku píšu o mediálním obrazu uprchlíků - tedy těch, o kterých se v daném tisku píše jako o uprchlících, a používám pro ně tedy též označení uprchlíci (i přesto, že to často uprchlíci v korektní terminologii, tzn. lidé, jimž byl přiznán azyl, nejsou).
4
Mnozí autoři tak neváhají použít všechny uvedené termíny v jednom článku, často i jediném odstavci. Příkladem, kdy jsou všechna označení směšována a navíc jsou utečenci a uprchlíci označováni za nelegální a „ekonomické“ (tomuto problému se věnuji podrobněji v další části analýzy), je článek informující o zavedení selektivní imigrační politiky ve Francii i jiných evropských zemích: Francie chce napříště lákat jen kvalifikované odborníky: naopak omezí proud nelegálních utečenců, kteří neúměrně zatěžují sociální systém. Chce vymezit legální přistěhovalectví na obory, kde má problém s pracovními silami. Poslanci Národního shromáždění včera schválili nový imigrační zákon, který by měl vyhovovat těmto požadavkům (...) Země už nebude přijímat uprchlíky, kterým není schopna zajistit práci, a tedy důstojné životní podmínky. O ekonomické imigranty nadále nestojí. (Francouzi přivírají dveře utečencům, Hospodářské noviny, 18.05.2006, str. 6)
Článek tak navozuje dojem, že Francie se rozhodla nepřijímat do své země uprchlíky (což by samo o sobě bylo v rozporu se Ženevskou konvencí, ke které se zavázala) nebo naopak, že všichni uprchlíci přicházející do Francie jsou nelegální utečenci přicházející z ekonomických důvodů. Je to často se objevující typ článků, který poskytuje pouze „objektivní“ informace, které se nesnaží nijak kriticky reflektovat. Ačkoli se později v článku čtenáři dozví, že plán selektivní imigrace je kritizován zástupci charitativních organizací kvůli porušování lidských práv uprchlíků, tato zmínka není nijak kriticky vztažena do souvislosti s povinností země přijímat „pravé“ uprchlíky. Označení „uprchlíci“ a „utečenci“ jsou v analyzovaných článcích termíny nejpoužívanějšími a téměř univerzálními. Označují širokou škálu lidí různých charakteristik, pocházejících z různých (převážně rozvojových) zemí. Označení „imigranti“ a „přistěhovalci“ je používáno analogicky, ale častěji v článcích vztahujících se k migraci v evropském a severoamerickém kontextu. Termín „běženci“ je také používán jako synonymum s ostatními označeními, autoři ho však častěji užívají ve spojení s cestou a přechodem hranic. Běženci typicky plují na chatrných přeplněných člunech, překračují (nelegálně) hranice, jsou převáženi v kamionech, a čtenářům jsou obvykle přiblíženi v situaci, kdy jsou zachráněni nebo zadrženi. Kdo jsou tedy uprchlíci ve světě, o nichž se píše v českých novinách? Mnoho o jejich životě, důvodech emigrace, situaci v exilu se toho čtenáři nedozví, zato mají dobrý přehled o jejich počtech. Masa Masovost je jeden z nejčastěji zmiňovaných aspektů uprchlictví, který v analyzovaných článcích vystupuje do popředí. Uprchlíci ve značné části článků vystupují buď jako čísla nebo jako „masa“ „proud“, „příliv“, „nápor“, „vlna“, „příval“, „řeka“ či dokonce „vlna lidské
5
tsunami“. Utečenci, běženci a uprchlíci jsou popisování v metaforách záplav - jsou nezadržitelní
a
nelze
jim
zabránit.
Jen
stěží
lze
zamezit
asociaci
živlů
s
přicházejícím nebezpečím a ohrožením. Typická zpráva, která se často obejde i bez dalších informací o uprchlících, a již lze nalézt napříč všemi deníky v různých verzích z různých míst (jižní) Evropy, zní asi takto: Na španělské Kanárské ostrovy jen za květen dorazilo 1400 běženců. Madridská vláda se snaží nad nebývalým přílivem nelegálních imigrantů získat kontrolu. (Španělsko se brání přílivu běženců na Kanárské ostrovy, Hospodářské noviny, 17.05.2006, str. 9)
Čtenáři se obvykle nedozví o uprchlících o mnoho více než jejich počet a zemi či region jejich původu. To jsou ústřední charakteristiky uprchlíků. V případě, že je autor/ka článku sdílnější, jsou údaje o počtech uprchlíků doplněny informací o důvodech či motivech jejich migrace. Avšak i tyto bývají velmi stručné a článek se obvykle omezuje na informaci, že masa uprchlíků prchá před válkou či násilím a hledá bezpečí či utíká před bídou a hledá lepší život. Z dalších informací obsažených v článcích lze doplnit velmi chatrný obraz uprchlíků některými jejich pozitivními i negativními charakteristikami – uprchlíci bývají popisováni ústy pracovníků humanitárních organizací, politiky, úředníky, novináři a jen ve velmi malé míře ústy svými, jako zbídačení, vyčerpaní, hladoví a slušní, ale také jako útoční, nechtění a nezastavitelní. Jeden z masy Jen občas z těchto mas v článcích vystupují konkrétnější osoby, jejichž „příběh“ je obvykle představen jako „reprezentativní“ nebo typický pro ostatní z vlny uprchlíků. Tyto střípky ze života a minulosti uprchlíků se však týkají zejména jejich migrace, cesty, kterou podstupují. Další charakteristiky se omezují na informace o tom, odkud pocházejí, kolik jim je let a jakého jsou pohlaví. Ve výjimečných případech se lze dozvědět zkratkovitý nástin toho, co tento člověk dělal v místě, odkud pochází, nebo co dělá (případně spekulace o tom, co bude dělat) v zemi, kam míří/přichází. Jedním z těch, kteří situace úspěšně využili, je třiatřicetiletý kamerunský běženec Jean-Charles. Zamířil do Evropy před třemi lety. První rok ale jen cestoval po Africe a dva strávil jako bezdomovec v Maroku. Čtrnáctkrát už šplhal na plot do Melilly, ale pokaždé ho odrazila policie. Dvaatřicetkrát ho Maročané zatkli a vyhostili do Alžírska. Pokaždé se vrátil, pěšky. Cesta trvá pět až osm dní. "Žebral jsem peníze a jedl z popelnic," řekl třiatřicetiletý uprchlík britskému deníku Times. Ročně se do Maroka dostávají za účelem útěku do Evropy tisíce Afričanů, ze severu i z nejchudší oblasti pod Saharou. "Teď jsem šťastný. Vlastně mnohem víc než šťastný. Nikdy jsem neztratil víru, že to dokážu. Až mě pošlou do vnitrozemí, začnu si hledat práci," řekl listu Times Kamerunec Jean. (Běženci berou útokem "brány Evropy", Hospodářské noviny, 30.09.2005, str. 7)
6
Tento příklad „úspěšného“ migranta, kterému se podařilo zdolat všechny bariéry, je líčen v kontrastu s dalšími tisíci těch, kterým se to nepodařilo. Úryvek nejdříve poukazuje na jeho bídný stav, později cituje jeho pocity štěstí z toho, že se mu podařilo dostat do Evropy. Články se tak výjimečně snaží zprostředkovat čtenářům bezprostřední pocity uprchlíků v situacích, ve kterých o nich píší, které novináři zachytí ať již z úst jich samotných nebo na základě vlastního pozorování. Uprchlíci jsou v těchto případech opět prezentováni jako homogenní skupina, která má stejné pocity a vnímání situace. Příkladem je článek, který nastiňuje situaci srbských uprchlíků z Chorvatska a jejich problémy mnoho let po válce: Dušanka Pjevalicová se dívá na květiny na polici své místnosti v uprchlickém táboře Krnjača u Bělehradu. "Lidé tu jsou uzavřeni do sebe, beze slov jeden míjí druhého. Deset let uprchlictví, deset let nočních můr udělalo svoje," řekla Dušanka reportérům listu Glas Javnosti o náladě více než tří stovek srbských utečenců. (Deset let po akci Bouře srbští utečenci stále trpí, Hospodářské noviny, 05.08.2005, str. 6)
Konkrétní uprchlíci O uprchlících jako konkrétních lidech se čtenáři dozvídají prostřednictvím článků, v nichž jsou prezentovány některé aspekty „příběhů“ uprchlíků. Jen málo článků však zajímá příběh uprchlíka či uprchlice jako takový. Ten je představen na pozadí či v souvislosti s nějakým jiným tématem, kupříkladu zpřísňování azylové politiky (např. Nizozemci stavějí překážky před přistěhovalce, Hospodářské noviny, 24.03.2006, str. 7) či vstupu Rumunska do Evropské unie (např. Jogín ohrozil vstup Rumunů do EU, Mladá fronta Dnes, 14.01.2006, str. 10). Výjimkou je rozhovor Renáty Kalenské s Blancou Gonzales, kubánskou emigrantkou a bývalou disidentkou, která byla nucena emigrovat do Miami, jež přinesly Lidové noviny. Článek přibližuje život ženy, která čelila politickému pronásledování na Kubě a vedle charakteristiky situace na Kubě se čtenáři dozví i o mnohých okolnostech její emigrace: subjektivních důvodech, procesu rozhodování, životě před i v emigraci a o plánované budoucnosti, vztazích s rodinou a dalšími emigranty. Čtenáři mají příležitost vytvořit si představu o tom, co prožívá politická uprchlice, a navíc je natolik konkrétní, že čtenáře nevybízí k tomu, aby si její příběh zobecňoval na všechny ostatní uprchlíky z Kuby, či uprchlíky v Miami, či uprchlíky všeobecně. Odjela jsem z Kuby 30. května 2003. Utekla jsem jako politická uprchlice před výhrůžkami a pronásledováním. Represe byla namířena proti mé politické aktivitě. Vyhrožovali mi, že mě zavřou, a trvalo to několik let. (...) Patnáct let jsem pracovala jako administrativní pracovnice ve školství. Když jsem se začala zapojovat do disidentského hnutí, nechtěla jsem čekat, až mě vyhodí, a z práce jsem odešla sama. (...) Z Kuby jsem nikdy odejít nechtěla. Až kvůli represím a pronásledování jsme šli na ambasádu požádat o politický azyl. Opravdu jsem chtěla zůstat činná v kubánském disentu, ale ten nátlak se nedal vydržet. Chtěla jsem odjet i se svým synem, ale věděla jsem, že pokud budu čekat dál, tak mě zavřou. I můj syn mi říkal: "Když tu zůstaneš, tak skončíš ve vězení. A já tě budu víc
7
potřebovat, když odjedeš. Odtamtud mi budeš umět víc pomoci." Přiznám se, že jsem se bála, že než se nám oběma podaří odjet z ostrova, zavřou nás. (...) Získat povolení k výjezdu mi trvalo dlouhou dobu. Když už ho získáte, musíte do určitého dne zemi opustit. A můj syn v té době povolení k výjezdu neměl. To své povolení jsem si tedy prodlužovala a prodlužovala... Trvalo to rok a čtyři měsíce, než můj syn stejné povolení získal. Pak se to dostalo do fáze, kdy mi řekli: "Pokud to budeš chtít ještě jednou prodloužit, už ti povolení zrušíme." Proto jsem se rozhodla odjet. Můj syn v tu chvíli získal povolení k výjezdu do Spojených států. To bylo v únoru 2003. Dokonce se už dozvěděl i datum odletu. Když se ale chystal odjet do Havany na letiště, tak zjistil, že byly zrušeny lety pro politické emigranty. A v březnu 2003 ho zatkli. Castro mu slíbil: "Nechám tě vycestovat." A na poslední chvíli ho nechal zavřít. Castro je vypočítavý. (...) Ano, vše o svém synovi vím od snachy. On mi nesmí posílat poštu, já mu nesmím posílat poštu. Od té doby, co je ve vězení, jsem s ním neměla možnost mluvit ani jednou. (...) Můj život je teď normální. Pracuji na univerzitě a při každé příležitosti se účastním seminářů a konferencí, jako je právě tato v Buenos Aires. Tohle všechno dělám proto, abych všem říkala o situaci na Kubě, abych mluvila o svém synovi a jeho zdravotním stavu. Třeba letos v březnu jsem měla příležitost být v Ženevě při hlasování OSN o otázkách Kuby. A v dubnu jsem byla v bruselském sídle Evropského parlamentu.5 (Castro nám utahuje smyčku kolem krku, Lidové noviny, 24.08.2005, str. 9)
Článek poskytuje prostor pro hlas uprchlice, který ve většině analyzovaných článků nezaznívá. Poukazuje mimo jiné na to, že uprchlíci mohou být (politicky) aktivní a mohou vyjadřovat vlastní názory. Takových článků lze však najít ve vybraných novinách v daném období poskrovnu. Všechny čtyři sledované deníky také zaznamenaly případ afgánského křesťana, který byl ve své zemi nábožensky pronásledován, a byl mu v Itálii a Německu nabídnut azyl. Příběh je líčen spíše jako politická kauza. O samotném uprchlíkovi se čtenáři dozví jen to, že mu hrozila smrt za konverzi a „afghánský konvertita již devět let v Německu žil poté, co před 16 lety přijal v Pákistánu při humanitární pomoci afghánským uprchlíkům křesťanskou víru“ (Konvertita přistál v Itálii, Právo, 30.03.2006, str. 15). V ostatních případech se média o „příběhy“ konkrétních uprchlíků obvykle zajímají v souvislosti se skandály, jako je vyhoštění (např. Německo Kurdku ocenilo, ale rodiče vyhostí, Mladá fronta Dnes, 24.3.2006, str. 9.), uvádění nepravých údajů v žádosti o azyl (např. O azylu jsem lhala, přiznala Ayaan Hirsi Ali, Lidové noviny, 15.5.2006, str. 8.) nebo v souvislosti se zadržením osob podezřelých z terorismu či jiné trestné činnosti, které žádaly o azyl nebo jej získaly v některé ze západoevropských zemí (např. Podezřelý terorista byl v Itálii obviněn, Hospodářské noviny, 2.8.2005, str. 06). Tyto články přispívají k vytváření obrazu uprchlíků jako potencionálních podvodníků a zločinců představujících ohrožení. V novinách jim však chybí protiváha, například příběhy konkrétních žadatelů o azyl, kteří azyl získali „normální“ cestou, a se kterými „nejsou žádné problémy“, nebo kteří něčím vynikli v pozitivním smyslu. 5
Úryvek je jen výtahem z rozhovoru.
8
Souvislosti uprchlictví Následující část hledá odpověď na otázku, v jakých kontextech se v novinách píše o uprchlících? Při obsahové analýze souboru jsem články třídila podle témat, v jejichž souvislosti se o uprchlících píše. Tato témata napovídají mnohé o mediálním obrazu uprchlíků mimo český kontext. Při třídění textů jsem se přímo nedržela kategorií, které použili autoři předchozích analýz. Jednak to nebylo zcela možné, protože některá témata, významná v českém kontextu, jsou zcela marginální či irelevantní v kontextu světovém, jednak jsem chtěla nechat prostor pro objevení se „nových“ či jiných témat, která nejsou v českém kontextu významná. Jednotlivé kategorie článků nejsou vzájemně výlučné, to znamená, že každý článek mohl být zařazen do více než jedné tematické kategorie. Při obsahové analýze tak vzniklo pět kategorií témat, v jejichž souvislosti se v článcích psalo o uprchlících. Nejvíce článků se tematicky dotýkalo ilegální migrace (45), přičemž nejčastěji se zabývaly strategiemi migrantů na cestě a opatřeními proti ilegální migraci. Ve druhé nejvíce obsazené kategorii byly texty o válečných konfliktech, post-konfliktních politických vyjednáváních a rozvojové pomoci (28). Třetí kategorii tvořily články o environmentálních katastrofách (21), čtvrtou texty dotýkající migrační a azylové politiky (18). Do poslední kategorii jsem zařadila články, které se nějak věnovaly životu uprchlíků v exilu (15). Při srovnání tématických okruhů, neboli kontextů, ve kterých píše o uprchlících v Česku a v zahraničí, je možné si povšimnout několika rozdílů. V článcích o uprchlících v zahraničním kontextu se mnohem méně píše o uprchlických táborech, než je tomu v článcích o uprchlících v Česku. Texty se o nich pouze krátce zmiňují obvykle v souvislosti s nestabilní situací či válkou v nějaké zemi. Nebývá na ně však pohlíženo perspektivou přijímající společnosti, jak je tomu v českém kontextu, ale z perspektivy uprchlíků. Uprchlické tábory tedy nebývají prezentovány jako zdroje ohrožení pro okolní společnost, ale spíše jako útočiště pro masy lidí vyhnané válkou. Pokud uprchlické tábory představují nějaké ohrožení, pak nikoli pro své okolí, ale pro lidi žijící uvnitř těchto táborů. Jsou to provizorní a přeplněná místa, kde žijí lidé v bídných podmínkách a kde jsou zranitelnější a náchylnější k nemocem a fyzickému strádání – toto je obvyklý obraz uprchlických táborů v Africe a Asii. Jen asi ve třech článcích je uprchlický tábor místem, kde se odehrávají konkrétní příběhy zde žijících uprchlíků (např. Iráčtí uprchlíci s návratem domů nepočítají, Hospodářské noviny, 31.5.2006, str. 9) Dalšími tématy, která jsou specifická pro psaní o uprchlících v českém kontextu je romská migrace a do značné míry také aktivity nevládních organizací. Zatímco z analýzy uprchlíků v českém kontextu vyplývá, že skrze texty o aktivitách nevládních organizací mohou čtenáři 9
alespoň zlehka proniknout do některých aspektů života uprchlíků v Česku, v článcích ze zahraničí se objevují mezinárodní či v menší míře místní nevládní organizace jako zdroje informací, zejména statistických údajů, nicméně o životě uprchlíků se skrze ně čtenáři nedozví téměř nic. Je však možné identifikovat mnohé společné kontexty či témata, v jejichž souvislosti se o uprchlících píše jak v českém, tak zahraničním kontextu. Jsou to zejména témata jako cesta a překračování hranic, které jsem zařadila do širší kategorie ilegální migrace, a migrační a azylová politika. I v článcích ze zahraniční rubriky pronikají ke čtenářům, jak pozitivně, tak negativně (ve vztahu k obrazu uprchlíků) laděné „příběhy“ uprchlíků. Ilegální migrace Celkem 45 článků, tedy celou jednu čtvrtinu všech textů bylo možné zařadit do kategorie nelegální migrace. Tato kategorie zahrnuje tematicky čtyři typy článků: 1. cesta a strategie migrace, 2. opatření proti ilegální migraci, 3. důsledky ilegální migrace pro přijímací společnost, 4. zadržení převaděčů. Texty pochází až na výjimky z evropského kontextu (zejména jižní Evropy) a z USA, případně jsou situovány do míst tvořících „brány do Evropy“ – severní Africe a Turecku. Ve všech článcích je zdůrazňován ilegální aspekt migrace uprchlíků, který ovšem není nijak problematizován – proč jsou tito lidé označováni za „ilegály“? Proč překračují hranice nelegálním způsobem? Autoři těchto textů bez výjimky nekriticky nereflektují fakt, že v současné době je pro lidi z některých zemí téměř nemožné dostat se do Evropy či Spojených států jiným způsobem než „bez dokladů“. Společným znakem těchto článků je, že jsou psány z perspektivy přijímací společnosti a pokud do nich výjimečně pronikne perspektiva samotných uprchlíků, tak obvykle v podobě spekulace autora/autorky článku. Uprchlíci jsou především vnímáni jako problém pro přijímací společnost, se kterým je potřeba se vypořádat, což v tomto kontextu znamená posílit ochranu hranic a zabránit imigraci všemi možnými prostředky. Kromě informací o tom, že je potřeba posílit ostrahu hranic, o nezvládání přílivu uprchlíků přijímacími středisky a nedostatečných kapacitách záchranářů a policie, však většinou ani není objasněno, proč jsou uprchlíci jako problém vnímáni, tedy, jak tvoří problém. To, že příliv uprchlíků je problémem, kterému je třeba zabránit, je samozřejmý, obecně sdílený předpoklad, který není třeba dále rozebírat. Nejčastějšími hlasy, které v těchto článcích zaznívají, jsou zástupci policie, armády, záchranářů, úředníků a politiků, nikoli samotných uprchlíků. V následující části se budu podrobněji zabývat dvěma ze čtyř tematických typů textů, které byly v této kategorii nejfrekventovanější: cesta a strategie migrace a opatření proti migraci. 10
Cesta a strategie migrace Ve sledovaném období byly v článcích o uprchlících nejoblíbenější různě podrobné zprávy informující o připlutí lodi s rozmanitými počty uprchlíků ze severní Afriky do jižní Evropy. Uprchlíky na (ilegální) cestě byli nejčastěji Afričané (v některých případech se v článku lze dozvědět i bližší specifikaci původu uprchlíků – jsou ze Senegalu, Mauritánie, Maroka, Kapverdských ostrovů, Kamerunu), dále také Mexičané a Kubánci (v kontextu USA). Tento typ článků má obvykle prostě informativní charakter. Píše se v nich o počtech připluvších/zachráněných/utonulých uprchlíků, jejich původu, v některých případech také o kritické situaci, ve které se nacházejí po vyčerpávající cestě, nezvladatelnosti situace a nutnosti podniknout nějaká opatření. Rekreační ráj Kanárských ostrovů zaplavují nevítaní návštěvníci: ilegální přistěhovalci. Tisíce jich tam už dorazily na vratkých rybářských člunech, natřených světlou barvou. Denně připlouvají desítky a stovky nových mužů, žen i dětí. Rekordního počtu bylo dosaženo minulý čtvrtek, kdy se na Kanárských ostrovech vylodilo 647 imigrantů. "Tráví na moři až deset dní a přijíždějí v různém stádiu dehydratace a hypotermie," řekl agentuře Reuters pracovník Červeného kříže Austin Wainwright. Znamená to, že přijíždějící ztratí během cesty značnou část vody v organismu a že také klesne jejich tělesná teplota. Letecké i námořní hlídky selhávají, takže na Kanárských ostrovech je už nyní třikrát více běženců, než kolik mohou pojmout připravené tábory. Tamní úřady tvrdí, že situace se vymkla kontrole. (Kanárské ostrovy – nový cíl imigrantů, Mladá fronta Dnes, 24.5.2006, str. 11)
„Nevítaní návštěvníci: ilegální přistěhovalci“ – jsou tito lidé návštěvníci, tedy přijdou a zase odejdou? Anebo jsou přistěhovalci, tedy zůstanou natrvalo? Ambivalentnost tohoto spojení výstižně vyjadřuje nepředvídatelnost a s ní spojenou nejistotu, s jakou je na uprchlíky z Afriky pohlíženo. Nevítanost a nechtěnost těchto lidí ze strany společnosti, do které směřují, je kontrastována s vytrvalostí a urputností, se kterou se do Evropy chtějí dostat. Článek pokračuje informací o opatřeních a vyjednáváních směřujících k zastavení přílivu uprchlíků, jejich dalších počtech, délce jejich cesty a ceně, kterou za ni musí zaplatit. Následuje citace jednoho z uprchlíků: "Stojí to za to riziko - neexistuje způsob, jak tyhle lidi zastavit," řekl agentuře Reuters Senegalec Tal, který do Španělska pronikl právě přes Kanárské ostrovy a nyní prodává v Madridu pirátská cédéčka. Od počátku roku doplulo na Kanárské ostrovy sedm a půl tisíce nelegálních přistěhovalců. Je to pětkrát více než za celý loňský rok. (Kanárské ostrovy – nový cíl imigrantů, Mladá fronta Dnes, 24.5.2006, str. 11)
Jeden z mála hlasů uprchlíků, který lze v těchto článcích zachytit, vzkazuje, že tak lehké to nebude – mohou být podniknuta jakákoli opatření, ale tito lidé jsou nezastavitelní. Článek také naznačuje budoucnost těchto uprchlíků v Evropě. Stereotyp Afričanů prodávajících pirátská cédéčka se opakuje v několika podobně laděných článcích – jen to zdůrazňuje ilegální aspekt jejich imigrace. 11
Články také rozsáhle tematizují různé strategie, které uprchlíci při své cestě používají: Vzít vlastní žebřík, shromáždit skupinu několika set lidí, překvapit španělskou policii a ve zmatku se pokusit přelézt plot z Maroka do Evropské unie, to je zatím nejosvědčenější taktika běženců. V Melille se naposledy vyplatila asi stovce lidí. (Běženci berou útokem "brány Evropy", Hospodářské noviny, 30.9.2005, str. 7)
Je to pouze v těchto zmínkách, kdy se uprchlíci projevují jako aktéři, neboť v ostatních souvislostech jsou spíše objekty manipulace – jsou zadrženi, zachráněni, evakuováni, převáženi, deportování, repatriováni. Charakter jejich jednání ale vyznívá v jejich neprospěch. Ve většině textů však jsou uprchlíci zobrazováni jako pasivní objekty zadržení či záchrany. Velmi častým kontextem, ve kterém se uprchlíci dostanou na řádky novinových článků, je také smrt: „U italských břehů bylo zadrženo za loňský rok 207 plavidel s téměř 22 tisíci nelegálními imigranty. Pobřežní stráž a celníci loni vylovili z moře těla 70 mrtvých běženců.“ (Do Itálie dorazily další stovky běženců, Hospodářské noviny, 12.6.2006, str. 7). Ačkoli tento jev poukazuje na jeden ze silně problematických aspektů „pevnosti Evropa“, novináři jej přijímají zcela bez výhrad a nijak jej kriticky nedávají do širších souvislostí. Vzhledem k naprosté anonymitě mrtvých uprchlíků, jejichž identitu a lidský příběh si lze jen stěží představit na základě článků v této sekci, přejde zřejmě běžný/á čtenář/ka tuto informaci bez nějakého zvláštního pocitu, že i na straně této společnosti není něco tak docela v pořádku. Články tohoto typu obsahují velkou míru zamlčených předpokladů. Zprávy o tom, že je potřeba zamezit přílivu uprchlíků, a že ti, kteří se do země ilegálně přece jen dostali, budou vráceni tam, odkud přišli, nejsou nijak problematizovány. Co je tam čeká? To již není postižitelné optikou přijímající společnosti, která v těchto článcích převládá. Pokud se článek vůbec zabývá důvody, proč se tolik lidí snaží proniknout do cílových zemí, vystačí si velmi stručnými zmínkami o „push“ faktorech: „...chtějí uniknout bídě ve svých zemích“ (U Gibraltaru se utopilo 22 běženců, Lidové noviny, 28.11.2005, str.18) nebo „pull“ faktorech: „...mířících za lépe placenou prací“ (USA a Mexiko oddělí zeď, Mladá fronta Dnes, 17.12.2005, str. 11). Obvykle jsou zdůrazňovány ekonomické motivy migrace. Jiné důvody, proč se snaží lidé „bez papírů“ dostat do Evropy či USA, nejsou tematizovány. Opatření proti ilegální migraci Tento typ textů obvykle informuje o politických jednáních a opatřeních přijatých k potírání nelegální migrace jako je zlepšení či vybudování ochranných bariér, posílení hlídek, zakoupení speciální techniky ap. Články pocházejí převážně z evropského kontextu, v podstatě jde o zprávy popisující budování „pevnosti Evropa“. Menší, ale stále významná
12
část článků je lokalizována v USA. O uprchlících se v těchto článcích mluví jako o problému, který danou zemi či země nějakým způsobem ohrožuje a kterému je potřeba zabránit. Obvykle jsou citovány jejich počty, které jsou dostatečným vysvětlením pro přijatá opatření. Jsou jich stovky denně. Ze Senegalu, Mauritánie, Cape Verde, Mali nebo Guinei. Ve zrezivělých bárkách připlouvají ke břehům Kanárských ostrovů, které jsou pro ně vstupní branou do světa blahobytu. Protože španělská policie nestačí sama hlídat všechny zátoky na ostrovech, střežit turistický ráj v prázdninové sezoně bude počínaje příštím týdnem několik tisíc policistů z celkem devíti evropských států. (Proti Afričanům europolicie, Lidové noviny, 1.6.2006, str.8) Spojené státy a Mexiko v budoucnosti možná oddělí jedna z nejdelších zdí na světě - Sněmovna reprezentantů tento týden schválila zákon předpokládající vybudování systému bariér, které by měly USA uchránit před přívalem ilegálních migrantů i drog. (USA a Mexiko oddělí zeď, Mladá fronta Dnes, 17.12.2005, str. 11). (Pod fotografií u tohoto článku stojí: „UPRCHLÍCI. Američtí celníci kontrolují skupinu Mexičanů poté, co se pokusila nelegálně překročit hranici Mexiko-USA“)
Uprchlíci jsou tedy v těchto článcích redukováni na objekty, proti nimž jsou přijata zvláštní opatření. Málokdy článek obsahuje jakýkoli pohled z jejich perspektivy nebo se zabývá tím, jaký mají problém. Pokud ano, ozývají se zpravidla nesouhlasné hlasy nevládních organizací a ochránců lidských práv, kteří upozorňují, že tato opatření porušují lidská práva uprchlíků. Tato tvrzení však nejsou již dále rozváděna a tak se čtenář/ka vlastně nedozví, jaká tato práva jsou, a proč/jak jsou vlastně porušována. Tyto články se také vedle ilegální imigrace často tematicky dotýkají problematiky terorismu, drog, převaděčů a jiných typů zločinnosti. Uprchlíci jsou tedy skrze ně přímo i nepřímo spojováni s kriminalitou. Azylová politika jako součást i/migrační politiky Do této tematické kategorie je možné zařadit značnou část článků, o kterých jsem pojednávala v předcházející části – tedy opatření proti ilegální migraci. Patří sem však také 18 článků, které se zabývají dalšími aspekty migrační a azylové politiky. Azylová politika je v těchto textech většinou pojímána jako dílčí část i/migrační politiky – obsah článku obvykle tematizuje opatření imigrační politiky a v rámci toho pak informuje o azylové politice jako součásti těchto opatření. Tímto způsobem se také zamlžuje rozdíl mezi uprchlíky a jinými imigranty, mezi kterými obvykle články rozlišují. Jsou to právě články týkající se imigrační a azylové politiky, které spolu s články o ilegální migraci nejvíce přispívají k znejasňování obrazu uprchlíků a dalších „typů“ migrantů. Zatímco uprchlíci jsou často nazýváni nelegálními a jsou zobrazováni jako nežádoucí, imigranti jsou považováni za legální a
13
žádoucí6. Dobře to ukazuje článek o zavedení selektivní imigrační politiky ve Francii, kde autor popisuje návrh ministra vnitra Sarkozyho: Jeho návrh sleduje prostý cíl: přilákat do Francie mnohem více kvalifikovaných přistěhovalců. Naopak chce ztížit cestu málo kvalifikovaným ekonomickým uprchlíkům. Ti obvykle končí v řadách nezaměstnaných a neúměrně zatěžují již tak napjatý sociální systém. Francie má podle Sarkozyho právo vybírat si vzdělané imigranty, stejně jako to dělají Spojené státy, Kanada či Austrálie. (Ministr Sarkozy chce přivřít dveře imigrantům, Hospodářské noviny,3.5.2006, str. 6)
Tento typ článků, na rozdíl od článků z předchozí tematické sekce, již podává čtenáři vysvětlení, proč jsou uprchlíci vnímáni primárně jako problém pro přijímací společnost. Vytváří obraz uprchlíků jako lidí nekvalifikovaných, zatěžujících sociální systém, v protikladu ke kvalifikovaným imigrantům, které (francouzský) sociální stát potřebuje. Všechny články v této kategorii nějakým způsobem tematizují rostoucí zpřísňování imigrační a tedy i azylové politiky v Evropě a ve Spojených státech. Z USA pochází pouze menší část textů, které se zabývají omezováním ilegálního přistěhovalectví nikoli však azylovou politikou. Na rozdíl od textů z evropského kontextu do těchto článků pronikají debaty o tom, zda jsou „nelegální uprchlíci“ jen zátěží nebo i přínosem z ekonomické perspektivy. V evropském diskurzu jsou reflektováni pouze jako zátěž sociálního systému, za přínosné jsou považováni jen kvalifikovaní „legální imigranti“. V rámci Evropy pochází nejvíce článků z Francie a Rakouska. Ty tematizují omezení nelegálního přistěhovalectví a zpřísnění azylové politiky, v případě Francie zavedení selektivní imigrační politiky. Podmínky pro cizince žádající o útočiště v Rakousku výrazně zpřísní nový azylový zákon, jenž vstupuje v platnost od 1. ledna 2006, tedy od zítřka. Změny v legislativě mají především odradit běžence přicházející do země jen z ekonomických důvodů. Zákon například nařizuje žadatelům o azyl povinně absolvovat přinejmenším 300 hodin výuky němčiny a 30 hodin občanské nauky. Žadatelé si kursy musejí nejméně z poloviny platit sami. (Získat azyl bude podstatně složitější, Lidové noviny, 31.12.2005, str. 9)
Zpřísňování azylového zákona v Rakousku zaznamenaly v daném období všechny sledované deníky. Většina zpráv zpřísňování azylových procedur nijak kriticky neanalyzuje, v některých se ozývají kritická stanoviska ze strany charitativních organizací, novináři však tyto debaty sami nerozvíjejí. Zpřísňování azylové procedury a také potírání nelegální imigrace bývá dáváno v mnoha článcích do souvislosti s terorismem a rostoucí nevolí veřejnosti vůči imigraci. Zejména v kontextu Velké Británie jsou v článcích tato opatření legitimizována příklady žadatelů o azyl, kteří spáchali teroristické útoky. Vzhledem k absenci jakýchkoli
6
Není tomu tak vždy, články hovoří i o „nežádoucích ekonomických imigrantech“. Obvykle však „v okolí“ tohoto spojení lze nalézt termín „nelegální uprchlíci“.
14
pozitivně laděných článků v této kategorii přispívají tyto texty k vytváření obrazu uprchlíků a žadatelů o azyl jako potencionálního ohrožení přijímající společnosti. V převážné většině článků z této kategorie jsou uprchlíci jen pasivními objekty daných opatření, tvořící problémy pro přijímací společnosti. Výjimkou jsou dva články7 tematizující problémy, kterým uprchlíci kvůli zpřísňování imigrační a azylové politiky musí čelit a zobrazující uprchlíky jako aktéry bojující za svá práva. Článek „Imigranti obsadili belgické kostely“ (Mladá fronta Dnes, 24.4.2006, str. 6), jež se snaží vyvarovat označení „ilegální imigranti“ a používá „politicky korektnějšího“ termínu „lidé bez papírů“, líčí protesty uprchlíků v Belgii, kterým hrozí vyhoštění, a rozebírá jejich problémy. Namísto politiků a úředníků zde zaznívají hlasy samotných uprchlíků a pracovníků nevládních organizací, které alespoň částečně přibližují perspektivu „té druhé strany“ – perspektivu uprchlíků. Enviromentální katastrofy V analyzovaném souboru se vyskytlo poměrně značné množství článků (21), které se zabývaly uprchlíky v souvislosti s přírodními katastrofami. Až na dvě výjimky se jednalo o reportáže související s hurikánem Katrina, který postihl Spojené státy na sklonku léta 2005 a více než polovina článků byla otištěna v Mladé frontě Dnes. Ačkoli lidé prchající před přírodními katastrofami nejsou uznáváni mezinárodním společenstvím jako uprchlíci a nevztahuje se na ně Ženevská konvence, jsou jako uprchlíci médii zobrazováni a jsou tak také součástí mediálního obrazu uprchlíků. Převážná většina článků se vztahovala ke katastrofě v USA, kde lidé z New Orleans při svém útěku z domova neopouštěli svoji (bohatou a demokratickou) zemi, ale i přesto měli v očích novinářů něco společného s ostatními uprchlíky. V článcích je tematizováno zejména ohrožení života, ztráta domova, zbídačený stav a masový charakter migrace. Pro články o dané události je charakteristická detailnost reportáží z místa „vysílajícího“ uprchlíky a rozmanitost perspektiv, které novináři uplatňují. Uprchlíci jsou zobrazováni nejčastěji jako pasivní oběti a subjekty evakuace a pomoci, v článcích se však často objevuje vedle perspektivy společnosti, která má s uprchlíky problém (nedostatečné kapacity, problém jejich přijetí v novém prostředí) také perspektiva uprchlíků, kteří pronikají do článků skrze své zkratkovité příběhy, a zejména líčení bezprostředních pocitů po evakuaci do sběrných středisek.
7
Imigranti obsadili belgické kostely, Mladá fronta Dnes, 24.4.2006, str. 6; Nizozemci stavějí překážky před přistěhovalce, Hospodářské noviny, 24.3.2006, str. 7.
15
Ostatní dva články8, které se nevztahují ke katastrofě v New Orleans, upozorňují na problém stoupající hladiny oceánu. Uprchlíci jsou v těchto článcích zobrazeni jako příval, vůči němuž je nutné podniknout nějaká opatření: „Austrálie by se měla připravit na příval uprchlíků z jihopacifických ostrovů, které kvůli vyšší hladině pohltí moře.“ (Australská opozice varuje zemi před vlnou uprchlíků, Právo, 6.1.2006, str. 9). Opět tedy jde o perspektivu přijímající společnosti, nikoli reportáž z perspektivy potenciálně ohrožených obyvatel ostrovů. Život v exilu Tato málo obsazená kategorie (15) obsahuje pestrou směsici článků z různých koutů světa. Pro vytváření mediálního obrazu uprchlíků je však důležitá – jedná se totiž o rozsáhlejší články, ve kterých jsou uprchlíci vesměs hlavním tématem, a jsou to také jedny z mála textů, ve kterých jsou uprchlíci zobrazováni jako lidé, kteří mají problém, nikoli jen jako ti, kteří tvoří problém pro okolní společnost. Lze tak nahlédnout do různých aspektů života uprchlíků i prostřednictvím hlasů jich samotných a tak si čtenáři mají možnost utvořit alespoň částečnou představu o tom, co uprchlíci prožívají a jak vypadá jejich život. Články bývají také úžeji zacíleny na konkrétní skupiny uprchlíků či na jednotlivce nebo rodinu uprchlíků. Jedním z aspektů života v exilu, který se objevuje v článcích z této kategorie, je integrace uprchlíků. Toto téma není v analyzovaném souboru článků příliš frekventované. Kromě článků v této sekci se objevuje v textech ještě v souvislosti s migrační a azylovou politikou, kde se vesměs se jedná o informace o opatřeních, kterým se musí uprchlíci podrobit. V článcích o životě v exilu bývá o integraci uprchlíků pojednáváno ze dvou hledisek. Buď popisují uprchlíky jako nezakotvené, žijící v situaci jakéhosi provizoria, obvykle v kontextu uprchlického tábora a zabývají se problémy, kterým uprchlíci musí čelit v cizím prostředí. O těch se dozvídáme, jak z úst uprchlíků, tak novinářů: "Je úmorné tady přežívat. Jídlo, které dostávám, pro celou rodinu nestačí. A místní vesničané se k nám chovají nepřátelsky, tak se ani neodvažujeme vycházet z tábora, aby nás nezbili," vypráví jedna mladá matka. (...) "Tahle země s námi zachází stejně jako Barma. I tady jsme vystaveni perzekuci a připadáme si jako fotbalový míč, s nímž si někdo kope sem a tam," stěžuje si další z uprchlíků. (Barmské uprchlíky v Bangladéši nikdo nechce, Hospodářské noviny, 24.3.2006, str.6).
V souvislosti s integrací bývají tematizovány především problematické vztahy s přijímající společností, méně již jazyková bariéra, problémy s bydlením a hledáním práce nebo kulturní rozdíly. Z tohoto hlediska je tedy ojedinělý článek o uprchlících ze Severní do Jižní Koreje, který z perspektivy uprchlíků líčí problémy se začleněním uprchlíků do zcela odlišného světa, 8
Led mizí, hladiny moří stoupají, Právo, 9.2.2006, str. 14; Australská opozice varuje zemi před vlnou uprchlíků, Právo, 6.1.2006, str. 9
16
které vyplývají z kulturních rozdílů v obou zemích, a přibližuje problémy uprchlíků z pohledu lidí, kteří s nimi pracují (V Severní Koreji žijí v 50. letech. Co až přijde kapitalismus?, Mladá fronta Dnes, 27.5.2005, str. 8). Výjimečnou, v porovnání s články v ostatních sekcích, je také reportáž o životě iráckých uprchlíků v Jordánsku a Sýrii, kterou přinesly Hospodářské noviny. Snaží se definovat „typický příběh iráckého uprchlíka“ a důvody jejich odchodu z domoviny a věnuje se i jejich životu v exilu. "Nejdřív jsme žili v sunnitské čtvrti Bagdádu, pak v šíitské, a nakonec odešli úplně," vypráví Muhammad. Jeho příběh je typický pro většinu uprchlíků, kteří restauraci s názvem Mladý Irák každý den zaplní. Muži sledují fotbal a mluví o politice, zatímco manželky s dětmi jsou shromážděné v sousední místnosti. Přijeli z oblastí po celém Iráku, kde se necítili bezpečně, a v dohledné době se nechystají vrátit zpět. (Iráčtí uprchlíci s návratem domů nepočítají, Hospodářské noviny, 31.05.2006, str. 9)
Rozsah exodu (či přílivu) Iráčanů není hlavním tématem textu, jak je tomu u většiny článků o uprchlících, tyto informace spíše dobarvují výjevy z jejich každodenního života jako jsou problémy s bydlením, chudoba, nemožnost legálně pracovat, školní docházka dětí. Druhým typem článků tematizujících integraci jsou příběhy „příkladně“ integrovaných uprchlíků v západní Evropě, jež se odehrávají na pozadí známých kauz. Jaký je v nich obraz integrovaných uprchlíků? Úryvky zmiňují pocity národní identity, splynutí s většinovou společností a vynikání v nějaké oblasti oceňované majoritní společností. Po období právního vakua v nové zemi se cítí být víc Holanďankou než dívkou z bývalé Jugoslávie. Ničím se teď neliší od vrstevnic, patří mezi nejlepší žákyně školy v městě Winterswijk. (Nizozemci stavějí překážky před přistěhovalce, Hospodářské noviny, 24.03.2006, str. 7) Hayriye Aydinová je sympatická sedmnáctiletá Kurdka, která má před maturitou na berlínské střední škole. Hovoří plynně německy a za svou angažovanost v boji proti antisemitismu jí spolkový prezident Horst Köhler pozval tuto středu na koncert "Bellevue unplugged" do svého zrekonstruovaného sídla. Tady by mohl příběh o příkladné integraci, po které volá nejenom Německo a kterou ocenila i hlava státu, skončit. Pokud by však její rodině nehrozilo vyhoštění ze země. (Německo Kurdku ocenilo, ale rodiče vyhostí, Mladá fronta Dnes, 24.03.2006, str. 9).
Zde by příběh skončit opravdu nemohl, protože téma „příkladné“ integrace není pro novinový článek dostatečně zajímavým námětem, není zde žádné zauzlení - cílovým tématem článku není integrace zmíněných dívek, ale jejich problémy s povolením k pobytu a vyhoštění, v širším kontextu také zpřísňování azylové a imigrační politiky. Články v této kategorii také řeší vztah uprchlíků k jejich zemi původu jednak skrze jejich již zmíněné problémy s okolní společností v exilu, nezakotvenost v novém prostředí a touhu po návratu do původní domoviny, a také skrze jejich politickou aktivitu namířenou vůči režimu ve své vlasti. Zde jsou uprchlíci líčeni jako aktéři, kteří mají vlastní politické názory, nejsou
17
jen oběťmi politické či náboženské represe ve vlastní zemi, ale aktivně proti ní bojují. Článek o tibetských emigrantech také jako jeden z mála poukazuje na to, že mezi uprchlíky mohou být mnohé, v tomto případě politicko-názorové, rozdíly. Z vnějšího pohledu působí tibetská emigrace jako jednolitá masa, sešikovaná jako jeden muž či žena za svým vůdcem, charizmatickým a plně respektovaným dalajlamou. Ale není tomu tak. Mezi exulanty, zvláště mezi těmi mladšími a radikálnějšími, se už delší dobu šíří rozčarování. A jeho terčem je sám dalajlama, respektive jeho cesta nenásilného odporu vůči Číně, kterou už celá desetiletí ordinuje "svým" Tibeťanům. (Mladí Tibeťané: Smířlivost nikam nevede, Mladá fronta Dnes, 4.4.2006, str. 10)
I těchto několik článků, věnujících se více dopodrobna životu uprchlíků v exilu, ve kterých navíc zaznívají i jejich hlasy, lze považovat v psaní o uprchlících mimo český kontext v daném období jako pozitivní jev. V analyzovaných článcích z roku 2001 se tento typ textů ze zahraničního kontextu v analyzovaném souboru neobjevoval. Ve sledovaném období přinesly nejvíce článků tohoto typu Hospodářské noviny (6) a Mladá fronta Dnes (6). Válečné konflikty a nepokoje, post-konfliktní politická vyjednávání a rozvojová pomoc V této sekci se jedná obvykle o tematicky rozmanité články (28), ve kterých jsou uprchlíci pouze doplňkovým tématem či obsahují o uprchlících letmou zmínku. Hlavním námětem článků jsou zprávy informující o současném stavu v některé z rozvojových zemí, často zmítané válečnými konflikty či jinými nepokoji (např. Africkému rohu hrozí zbytečná válka, Hospodářské noviny, 4.1.2006), či iniciativách celebrit a politiků z rozvinutých zemí, které posílají do těchto oblastí pomoc (např. Bush chce jednotky OSN do Dárfúru, Právo, 10.5.2006, str. 10). Uprchlíci slouží novinářům především k dokreslení popisované situace (války) či oblasti, přičemž nejdůležitější jsou v těchto kontextech jejich počty – tedy kolik lidí se stalo uprchlíky, kolik uprchlíků žije nebo se vrací do dané oblasti. Uprchlíci jsou v těchto článcích jednolitou masou a to především objekty pomoci, produkty válek či jiných katastrof a objekty politického vyjednávání (příkladem jsou pravidelně se opakující články týkající se vyjednávání mezi Izraelem a Palestinou o návratu palestinských uprchlíků). Pouze v článcích informujících o situaci v Iráku lze zaznamenat (a to je zřejmě posun oproti předchozí analýze) snahu novinářů informujících ze „zdrojové“ oblasti zachytit svědectví uprchlíků a více informací o jejich odchodu. "Když jsem viděl, jak zabili mého přítele Abú Umara, věděl jsem, že příště je řada na mně," popsal agentuře Reuters důvod útěku své rodiny z Bagdádu do Tikrítu sunnitský inženýr Adnán Sámaráí. Šíita Sa'ad zamířil na jih poté, co mu sunnité zavraždili dva bratry. (Od zničení mešity uprchly tisíce lidí, Právo, 4.4.2006, str. 12)
18
Zajímavá je také jedna reportáž o životě v Iráku, ve které jsou prezentováni lidé, kteří se rozhodli zde zůstat navzdory nebezpečí a příkladu většiny přátel a sousedů, kteří odešli ze země v důsledku napětí mezi náboženskými a etnickými skupinami. Článek tak přitahuje pozornost k procesu rozhodování o emigraci a naznačuje, že ne všichni lidé se za stejné situace stávají uprchlíky (Jak přežít v Iráku, Mladá fronta Dnes, 14.4. 2006, str. 8). Srovnání geografických oblastí Při analýze jsem články kategorizovala také podle geografických oblastí, o kterých pojednávají. Zvolila jsem kategorizaci podle jednotlivých kontinentů a některých jejich geografických částí, ze kterých se ve sledovaném souboru objevovaly články o uprchlících. Z analýzy
vyplynulo,
že
na
základě
zvolené
kategorizace
lze
nalézt
mnoho
společných/rozdílných prvků, které stojí za pozornost zmínit. Některé již byly naznačeny v předchozím textu, v následující části tento obraz stručně doplním. Zajímalo mě především, v jakých souvislostech se v jednotlivých geografických oblastech o uprchlících píše, v jakých rolích v textech vystupují a jaká je jejich identita. V analyzovaném souboru pojednává nejvíce článků o Evropě (108), následuje Asie (49), Severní Amerika (32) a Afrika (31). Naopak spíše výjimečně se o uprchlících píše v souvislosti s Jižní Amerikou (5) a Austrálií (1)9. Evropa V souboru analyzovaných článků pochází nejvíce textů tematicky ze západní Evropy (47), dále pak z jižní Evropy (32) a střední a východní Evropy (29). Neobjevil se zde ani jeden článek pocházející ze severských zemí. Články z jižní Evropy (32) se až na výjimky zabývají přílivem „nelegálních“ uprchlíků na Středomořské ostrovy a břehy Itálie a Španělska. Výjimku z anonymní masy (afrických) uprchlíků tvoří například afghánský křesťan, který získal azyl v Itálii, zadržený žadatel o azyl podezřelý z terorismu, nebo ilegální kamerunský uprchlík – bez výjimky muži. Články, které informují o událostech v západní Evropě (47), se také často dotýkají nelegální migrace a zejména azylové a migrační politiky. Uprchlíci jsou zobrazováni jako skupiny či masy, vůči nimž jednotlivé státy nebo Evropská unie podnikají nějaká opatření, jež různými způsoby omezují imigraci a přístup uprchlíků. Více než u článků z jižní Evropy se zde však objevují uprchlíci jako konkrétní lidé. Ať již se jedná o nizozemskou poslankyni somálského původu zasazující se za práva muslimských žen, která uváděla nepravé údaje ve své žádosti o 9
Každý článek nebyl zařazen výlučně do jedné kategorie - některé články se mohou vztahovat k více oblastem.
19
azyl; dobře integrovanou bosenskou či kurdskou dívku, které ne vlastním zaviněním hrozí vyhoštění; Alžířana či Maročana, kteří v Belgii protestují proti vyhošťování uprchlíků „bez papírů“; nebo islámského duchovního, jež získal v Británii azyl, ale podněcoval zde islámský radikalismus, proto byl vyhoštěn. Nejvýraznějšími osobními charakteristikami je národnost, lze identifikovat i jejich pohlaví – články pojednávají jak o mužích-uprchlících, tak ženáchuprchlicích. Je zajímavé si povšimnout, že stejně jako zprávy o anonymních masách uprchlíků i jednotlivé kauzy konkrétních uprchlíků se velmi často dotýkají jejich odmítnutí (zamítnutí žádosti o azyl, vyhoštění ap.) ze strany západních zemí. Avšak zatímco anonymní stovky a tisíce uprchlíků, jejichž osobní příběhy jsou neznámé a motivy migrace nejasné či zjednodušené, lze zavrhnout poměrně snadno (a jen jakoby zdálky se v některých článcích objevuje kritika hromadného vyhošťování a repatriací uprchlíků či opatření zamezující imigraci z úst některých politiků či zástupců organizací uprchlíků), legitimita vyhoštění konkrétních uprchlíků (s výjimkou radikálních islamistů či osob podezřelých z terorismu – azylantů) již není tak jednoznačná. Uprchlíci se zde totiž objevují jako lidé s komplikovanými příběhy a jejich problémy jsou pro čtenáře pochopitelnější, a to i skrze hlasy jejich přátel i veřejnosti pronikající do tohoto typu článků, vyjadřující uprchlíkům svoji podporu a lítost. V článcích ze střední a východní Evropy (29) bývají uprchlíci ne příliš často hlavním tématem, obvykle do nich proniká o uprchlících pouze zmínka v souvislosti s různými událostmi. Obraz uprchlíků v oblasti střední a východní Evropy je velmi nezřetelný. Buď se jedná o anonymní pasivní objekty nějakých akcí (politické jednání, převádění přes hranice, týrání, zpřísnění azylové politiky) nebo o konkrétní osoby, jejichž obraz je negativní (váleční zločinci a islámští extremisté na Balkáně, uprchlík podezřelý z terorismu zadržený na Slovensku). Nejvíce z těchto článků nějakým způsobem souvisí s balkánskými zeměmi a rakouskou migrační/azylovou politikou, zcela však chybí články z Polska, Maďarska, Ukrajiny či Běloruska. Severní Amerika - USA Články, v nichž je nějakým způsobem pojednáno o uprchlících, pocházející ze severoamerického kontextu (31), se věnují zejména ilegální migraci a opatřeních, která je nutno k omezení této imigrace podniknout, dále také uprchlíkům před hurikánem Katrina. Za uprchlíky byli v článcích z USA ve sledovaném období tedy označováni především Američané z New Orleans a Mexičané a Kubánci, o nichž se mluví zejména v souvislosti s ilegálními přechody hranic. Výjimkou je krátká zpráva, která informuje o tom, že USA udělily azyl šesti severokorejským uprchlíkům (USA daly azyl první Severokorejcům, Mladá
20
fronta Dnes, 9.5.2006, str.14). Některé články také diskutují měnící se charakter americké společnosti v důsledku nárůstu hispánské populace a její vliv na politiku a ekonomiku země. S výjimkou reportáží o uprchlících z New Orleans chybí v americkém kontextu příběhy a kauzy konkrétních uprchlíků a v článcích dotýkajících se uprchlíků převažuje perspektiva přijímající společnosti. Afrika Asi nejméně zřetelnou představu si mohou čtenáři novin udělat o uprchlících v Africe. Tematicky sem spadají články o ilegální migraci v rámci severoafrických zemí a pokusech o přechod hranic do Evropy, o rozvojové pomoci poskytované ze strany evropských zemí a USA, válkách a politických nepokojích. Uprchlíci jsou zde masy přelévající se přes hranice v důsledku války (Súdán a Kongo) nebo anonymní zbídačení příjemci pomoci. Článků, věnujících se podrobněji různým aspektům života afrických uprchlíků, je málo. Výjimkou je například článek informující o české škole v Angole, kde uprchlíky učí zemědělským dovednostem. Text vedle této hlavní informace rozebírá situaci v Angole a představuje „střípky“ ze života dvaadvacetiletého uprchlíka Alfreda. Ty jsou založené především na pozorování novináře, ale i na několika vyjádřeních uprchlíka: život v nuzných podmínkách, bez vzdělání a práce, kterou se však snaží najít, neochota vrátit se zpět tam, odkud uprchl, „...občas spravuje auta, jindy pomáhá v rodinách, když přestane jít elektřina. Baví se na diskotékách, přes den hraje na dvoře fotbal.“ (Uprchli před válkou a Češi je učí, Hospodářské noviny, 31.1.2006, str.7). Asie O uprchlících v asijském kontextu pojednává značná část článků (49), přičemž polovina se dotýká situace na Blízkém východě – nejvíce Izraele a Palestiny, kde však pouze jeden článek dává nahlédnout do života palestinských uprchlíků v Sýrii (Mladí touží po Palestině, kterou nikdy neviděli, Hospodářské noviny, 22.2.2006, str.7), v ostatních článcích jsou uprchlíci především předmětem politických vyjednávání. Zbytek článků z oblasti Blízkého východu se nějakým způsobem vztahuje k situaci v Iráku či iráckých uprchlíků v exilu. Nutno říci, že o iráckých uprchlících a jejich životu v exilu si může čtenář vytvořit jakýsi konkrétnější obraz: články pocházejí jednak z iráckého prostředí, jednak z prostředí jejich exilu v sousedních zemích. V porovnání s ostatními články v nich často vystupují konkrétní mluvčí z řad Iráčanů, kteří nastiňují některé aspekty vlastní situace a doplňují pozorování novinářů. Články líčí irácké uprchlíky jako obyčejné lidi, kteří se rozhodli odejít do bezpečí: "Uprchlíky v mercedesu", nejzámožnější Iráčany, kteří ze země odešli hned po válce či krátce před ní, 21
následují stále chudší vrstvy - prchají šíité, křesťané i Palestinci. Irák přichází o statisíce obyvatel, od elity až po prosté taxikáře či pouliční prodavače. (Iráčtí uprchlíci s návratem domů nepočítají, Hospodářské noviny, 31.5.2006, str.9). Uprchlíky tedy charakterizuje především jejich sociální status – bohatí/chudí, zaměstnání, postavení na stratifikačním žebříčku a náboženská příslušnost10. Poměrně podrobně jsou v článcích z Iráku nastíněny také různé aspekty zdejší situace v souvislosti s odchodem uprchlíků, což čtenářům umožňuje pochopit jejich motivy a nahlédnout na jejich situaci v širším kontextu11. Objevují se však i negativní kontexty, ve kterých se objevují uprchlíci. Několik článků z oblasti Blízkého východu se věnuje uprchlíkům v souvislosti s terorismem – jsou to zadržení či hledaní pachatelé teroristických činů. V článcích z ostatních asijských zemí si lze povšimnout poměrně zajímavé součásti obrazu uprchlíka, která je v článcích z ostatních koutů světa poměrně nevýrazná. Jedná se o politickou aktivitu uprchlíků a jejich roli v poskytování informací. Ve srovnání s obrazem afrických uprchlíků, kteří jsou nejvíce vykreslováni jako pasivní objekty pomoci a oběti válek, uprchlíci z některých asijských zemí jsou častěji líčeni jako politicky aktivní jedinci, kteří vyvíjejí určitou aktivitu směrem ke změně režimu v zemích, odkud uprchli, či jako informátoři, kteří mohou poskytnout cenné informace o totalitních režimech. Jejich role je tedy v článcích mnohem aktivnější. Potvrzuje to i uprchlík Kim Tok-il, který v KLDR pracoval 17 let pro tajemný Úřad 39, pověřený úkolem vytvářet pro Kim Čong-ila tajné fondy. "Úřad 39 kontroluje obchod s drogami. Po celé zemi se pěstuje opium, které se rafinuje na heroin. Úřad má také hlavní roli v distribuci padělaných bankovek," řekl Kim Tok-il stanici BBC. (USA tlačí na KLDR přes peníze, Hospodářské noviny, 21.4.2006, str. 7) Mnoho utečenců svému duchovnímu vůdci vytýká, že smířlivá politika nikam nevede. Dalajlamovi tak vyrůstá radikální opozice, které už nestačí autonomie Tibetu v rámci Číny. (Mladí Tibeťané: Smířlivost nikam nevede, Mladá fronta Dnes, 4.4.2006, str. 10)
Tyto texty však nejsou obvykle primárně zaměřené na uprchlíky, ale zabývají se nějakými politickými problémy, přičemž o uprchlících je v nich jen zmínka. Jedná se zejména o texty, v nichž v nějaké aktivní roli vystupují uprchlíci ze Severní Koreje, Tibetu, Číny a Barmy. Ne vždy však vyznívá politický aktivismus uprchlíků v jejich prospěch. V článku o protestní 10
I když zde není jasné, jakým způsobem spolu souvisí bohatství s náboženskou identitou – zatímco zámožní Iráčané žádnou náboženskou příslušnost nemají, jsou prostě jen elita, chudí jsou šíité, křesťané a Palestinci. 11 Články informují například o únosech a násilnostech mezi sunnity a šíity (Od zničení mešity uprchly tisíce lidí, Právo, 04.04.2006, str. 12; Náboženství může rozbít Irák, Lidové noviny, 28.02.2006, str. 9), nebo pocitech strachu obyvatel Iráku a změnách v jejich každodenním životě (Jak přežít v Iráku? Zůstat doma, Mladá fronta Dnes, 14.04.2006, str. 8).
22
demonstraci proti karikaturám proroka Muhammada, kde účastníci útočili na zahraniční podniky a bylo zraněno několik lidí, je zmíněno: Demonstrace, jíž se zúčastnilo také několik set afghánských uprchlíků, začala ráno schůzkou asi 6000 nespokojenců na rušné dopravní křižovatce města, kde provolávali smrt Dánsku a autorům karikatur, pálili dánské vlajky a podobiznu dánského premiéra. (Pákistánci vypálili KFC, Lidové noviny, 16.2.2006, str. 9). Z článku však není jasné, proč autor účast afghánských uprchlíků uvádí - zda měli v demonstraci nějakou speciální roli - protože o ostatních zúčastněných se zde hovoří jako o „osobách“, aniž by byl jakkoli zmiňován jejich původ. (Třetí) svět Celkem 11 článků se snažilo postihnout problematiku uprchlictví na globální úrovni, přičemž se jedná spíše o texty informačního charakteru než komplexnější analýzy a uprchlíci v nich v podstatě nemají žádnou aktivní roli. Tyto zprávy jsou obvykle založeny na dokumentech OSN nebo jiných mezinárodních organizací a některé z nich se zabývají migrací v širším kontextu. Migranty, kterým připisují zejména ekonomické motivy, zaměňují s uprchlíky (např. Bohatý Sever už není jediným cílem migrantů, Hospodářské noviny, 8.6.2006, str. 10). Výjimkou je výroční zpráva UNHCR o uprchlictví za rok 2005, kterou zaznamenaly všechny deníky, některé dokonce dvakrát v dvouměsíčním odstupu. Je zajímavé se podívat, jakými rozdílnými způsoby lze tuto zprávu prezentovat. Jako příklad může posloužit srovnání prezentace této zprávy v Hospodářských a Lidových novinách, které si vybraly jako hlavní poselství článku zcela opačnou perspektivu – jedny vypichují pozitivní trend snížení počtu uprchlíků ve světě, druhé varování před rostoucí počtem lidí, kteří nemohou hledat ochranu mezinárodního společenství. Hospodářské noviny představily tuto zprávu titulkem: „Uprchlíků je nejméně za 25 let“: Ve světě bylo v roce 2004 kolem devíti miliónů uprchlíků, což je nejmenší počet za 25 let. Důvodem je menší počet ozbrojených konfliktů a návraty uprchlíků do domovských zemí. Vyplývá to z pravidelné roční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o uprchlících. Dokument však podle agentury AP také upozorňuje, že roste počet vysídlenců, kteří trpí kvůli přísnějším azylovým opatřením zaváděným v důsledku zvyšujících se obav z terorismu. (Uprchlíků je nejméně za 25 let, Hospodářské noviny, 20.4.2006, str.7) (celé znění zprávy)
Podobně tuto zprávu zpracovala i Mladá fronta Dnes (Ve světě je nejmenší počet běženců za 25 let, Mladá fronta Dnes, 20.4.2006; Loni přibylo nejméně běženců od roku 1976, Mladá fronta Dnes, 10.6.2006). Naopak, z Lidových novin, které se věnují mnohem detailnějšímu rozboru výroční zprávy, se v článku nazvaném „OSN varuje, roste počet lidí bez domova“ dozvídáme, že:
23
Dvě odlišné strany má včera vydaná zpráva OSN o stavu uprchlíků za rok 2005. Jejich počet se snížil na devět milionů, což je nejméně za poslední čtvrtstoletí. V roce 1992 bylo na světě 18 milionů uprchlíků. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který studii vypracoval, ale varuje před jiným fenoménem. UNHCR totiž zaznamenal dramatický nárůst lidí bez domova včetně těch, kteří by chtěli ze své země uprchnout například kvůli válečnému konfliktu, ale musí proti své vůli zůstat.
Článek dále rozebírá tento problém a věnuje se kritice mezinárodního společenství, že neposkytuje dostatečnou ochranu potřebným uprchlíkům, ale má tendenci je vnímat jako potenciální nebezpečí a navrací je zpět do zemí, ve kterých jim hrozí mučení i smrt. Ze sledovaných deníků se podobně jako Lidové noviny ke zprávě UNHCR postavilo i Právo: UNHCR však zároveň varuje před pocitem otupělosti vůči problémům azylantů u veřejnosti, která někdy vnímá uprchlíky nikoliv jako lidi potřebující pomoc, ale jako veřejnou hrozbu. Lidé je podle zprávy stále častěji považují za "ilegální imigranty, potenciální teroristy a kriminálníky," a jednotlivé země neustále zpřísňují bezpečnostní opatření, která je mají chránit před terorismem. (OSN: roste lhostejnost k uprchlíkům, Právo, 20.4.2006, str. 11).
V tomto ohledu je nutno zmínit nekritický přístup sledovaných médií - je oceněníhodné, že článek skrze zprávu UNHCR varuje před rostoucím negativním míněním o uprchlících v Evropě i jinde ve světě, ale jak ukazuje tato analýza, obraz uprchlíků jako „ilegálních imigrantů, potenciálních teroristů a kriminálníků“, tedy jako ohrožení společnosti a potenciálního nebezpečí, je těmito médii aktivně vytvářen.
Závěr V této analýze jsem se snažila vykreslit obraz uprchlíků v různých částech světa tak, jak jej bylo v uplynulém roce možné zachytit v zahraničních rubrikách vybraných českých deníků. Poukázala jsem na to, kdo je těmito médii zobrazován jako uprchlík, v jakých souvislostech se o uprchlících píše, a jak se obraz uprchlíků liší v jednotlivých geografických oblastech světa. Domnívám se, že některé aspekty obrazu uprchlíků v zahraničí, zejména z evropského kontextu, mohou být čtenáři do určité míry zobecňovány i na uprchlíky přicházející do a žijící v Česku. Výsledky analýzy však nejsou pro samotné uprchlíky příliš povzbudivé. Ukazují, že uprchlíci jsou vnímáni především jako anonymní masa lidí, jež představuje ohrožení pro společnost, ve které hledají azyl před nebezpečím. To, že jsou uprchlíci lidé, kteří čelí nějakému problému a potřebují ochranu, je upozaďováno a zjednodušováno, zdůrazňováno je spíše nebezpečí a zátěž, kterou představují pro společnost, do které přicházejí či se o to pokouší. S tím, jak se uprchlíci Evropě (a USA) vzdalují a jejich problémy se nás tak zdánlivě netýkají, obraz uprchlíků jako lidí tvořících problém slábne a do popředí se dostává obraz uprchlíků jako lidí trpících a potřebujících pomoc.
24
I z toho, že jsem při čtení analýzy Bitricha a Klvačové (2001) zcela jasně rozpoznávala jednotlivé typy článků v „mé“ o pět let mladší databázi, usuzuji, že se toho v psaní o uprchlících příliš mnoho nezměnilo. Jako pozitivní lze zaznamenat, že se na stránky novin častěji dostávají příběhy konkrétních uprchlíků a střípky z jejich každodenního života v exilu, stejně jako častěji zaznívají jejich hlasy. Tento trend se ostatně objevil i v psaní o uprchlících v současném českém kontextu (Křížková, 2006) a domnívám se, že je důležité zdůraznit, že jsou to hlavně tyto články, které poskytují čtenářům příležitost vnímat uprchlíky především jako lidi, kterým mohou alespoň částečně porozumět. Jsou to také texty, jež představují protiváhu článkům prezentujícím uprchlíky jako „ilegály“ a potenciální ohrožení. Avšak, vzhledem k ojedinělosti výskytu těchto článků v porovnání s těmi, jež vyznívají vůči uprchlíkům převážně negativně, nelze jejich vliv při vytváření mediálního obrazu uprchlíků příliš přeceňovat. Ve srovnání s psaním o uprchlících v českém kontextu, se v textech o uprchlících v zahraničí (a to platí více pro Asii a pro Afriku, méně již pro uprchlíky v Evropě) věnují novináři více popisu problémové situace, jež předcházela jejich uprchlictví. Články se zabývají válkami a politickou situací, jež vede k pronásledování, avšak na úkor toho, že se čtenáři seznámí s různými aspekty jejich migrace a situace v exilu. Pokud však novináři reportují ze života uprchlíků mimo evropský a severoamerický kontext, dávají spíše přednost uprchlíkům či lidem, kteří s nimi pracují, než hlasům oficiálních institucí. Za povážlivou považuji absenci jakékoli kritické reflexe informací zprostředkovaných v článcích o uprchlících a jednotlivých aspektech migrace a uprchlictví ze strany novinářů. Zatímco v českém kontextu se některé kritické úvahy novinářů v článcích objevují (jak ukázala analýza Křížkové, 2006), v textech ze zahraničního kontextu naprosto chybí. Absence kritických analýz či komentářů v sledovaném souboru článků může být dána jejich výběrem, totiž jejich nezařazováním do zahraničních rubrik jednotlivých novin (jejichž články byly předmětem analýzy), ale do jejich rubrik věnujících se názorům a komentářům. Podíváme-li se však na zjištění Křížkové (2006), která v analýze psaní o uprchlících v českém kontextu objevila jen nepatrný podíl komentářů (stejně jako Bitrich a Klvačová v analýze před pěti lety), zjistíme, že pravděpodobnost výskytu komentářů dotýkajících se uprchlíků v zahraničním kontextu je ve sledovaných novinách velmi malá. Domnívám se, že kritické propojování různých informací v sledovaných článcích a jejich reflexe spolu s vyjádřením názoru novináře, by obrazu uprchlíků v českém tisku spíše prospělo.
25
26
Příloha 1: Seznam analyzovaných článků Hospodářské noviny Afghánský konvertita získal azyl v Itálii, 31.03.2006 str. 7 (čtk) Africkému rohu hrozí zbytečná válka, 04.01.2006, str. 7 (Lucie Beranová) Afrika si má své utečence hlídat sama, 24.05.2006, str. 7 (Lucie Beranová) Unie: Afriku čeká 25 miliard eur, 13.10.2005, str. 6 (čtk) AI kritizuje způsob boje s terorismem, 24.05.2006, str. 7 (rkl) Aliová nizozemské občanství neztratí,28.06.2006, str. 7 Ammán zveřejnil jména atentátníků, zadržel ženu, 14.11.2005, str. 8 (čtk) Barmské uprchlíky v Bangladéši nikdo nechce, 24.03.2006, str. 6 (Mike Thompson) Běženci berou útokem "brány Evropy", 30.09.2005, str. 7, (Lucie Beranová) Bohatý Sever už není jediným cílem migrantů, 08.06.2006, str. 10 (Lucie Beranová) Britský soud: Únosci letadla jsou uprchlíky, 11.05.2006, str. 8 Čína brojí proti "teroru", 11.05.2006, str. 8, (Ivan Feranec) Čínský nacionalismus je nebezpečný, Hospodářské noviny, 23.09.2005 (if) Deset let po akci Bouře srbští utečenci stále trpí, 05.08.2005, str. 6 (Martin Ehl) Do Itálie dorazily další stovky běženců, 12.06.2006, str. 7 Drama v súdánském Dárfúru trvá, 21.12.2005, str. 8 (if) EU chce být tvrdší na ilegální přistěhovalce, 02.09.2005, str. 8 (čtk) Europoslanci jsou proti vyhošťování uprchlíků, 21.09.2005, str. 9 (čtk) Francouzi přivírají dveře utečencům, 18.05.2006, str. 6 (Jiří Sládek) Frendo: Otevření trhu práce je správný krok, 22.03.2006, str. 6 (sla) Hispánci rychle mění tvář americké společnosti, 04.04.2006, str. 6 (Daniel Anýž) Hlasování v Palestině, 07.06.2006, str. 9 (Reuters, čtk) Iráčtí uprchlíci s návratem domů nepočítají, 31.05.2006, str. 9 (Lucie Beranová) Islám testuje toleranci Evropy, 02.11.2005, str. 7 (Jiří Sládek) Italská policie zadržela u Sicílie 600 migrantů, 22.12.2005, str. 7 (čtk) Izrael stanovil podmínky pro dialog s islamisty,30.01.2006, str. 6 (zah, čtk) Kanárské ostrovy čelí nevídané vlně utečenců, 29.03.2006, str. 9 (Ivan Feranec) Kde se vzaly peníze? Část chybí Africe, 23.05.2005, str. 2 (Lucie Beranová) Kim nachází inspiraci v Číně, 18.01.2006, str. 7 (Ivan Feranec) KLDR bude s USA jednat o padělání dolarů, 24.02.2006, str. 7 (čtk) Londýn možná vydá Berezovského, 03.03.2006, str. 6 (Reuters, BBC) Lublaň chce spasit Dárfúr, 02.06.2006, str. 9 (Radek Nedvěd) Marty: Evropa věděla o mučení, 25.01.2006, str. 9 (Marek Sklář) Ministr Sarkozy chce přivřít dveře imigrantům, 03.05.2006, str. 6 (sla) Mladí touží po Palestině, kterou nikdy neviděli, 22.02.2006, str. 7 (Lucie Beranová) Mohou celebrity ulevit Africe?, 17.05.2006, str. 7 (Lucie Beranová) Nacionalista, jenž prohrál, 07.03.2006, str. 6 (Martin Ehl) Němci se obávají útoků neonacistů, 23.05.2006, str. 7 (Jiří Sládek) Nizozemci stavějí překážky před přistěhovalce, 24.03.2006, str. 7 (Jiří Sládek) O Uppsalu se zajímají špióni i teroristé, 23.06.2006, str. 6 (Zdeněk Červenka) Palestinci stále nevědí, zda bude referendum, 21.06.2006, str. 7 (čtk) Paříž je pro přísnější kontrolu přistěhovalců, 30.11.2005, str. 9 (čtk) Platí nová pravidla pro deportace, 25.08.2005, str. 6 (čtk, Reuters) Podezřelý terorista byl v Itálii obviněn, 02.08.2005, str. 6 (čtk) Polovina světa bude žít ve městech, 20.06.2006, str. 8 (Radek Nedvěd) Při nehodě lodi přišlo o život přes sto lidí, 18.08.2005, str. 9 (čtk) Referendum: Abbás se opět nerozhodl, 07.06.2006, str. 9 (Lucie Beranová) Rezoluce otevírá OSN cestu k Dárfúru, 11.05.2006, str. 7 (Lucie Beranová) Senegal odmítá návrat utečenců ze Španělska, 02.06.2006, str. 9
27
Stále více běženců platí za přechod hranice životem, 29.11.2005, str. 9 (Marek Sklář) Svoboda: Česko pomůže Angole s rozvojem, 30.01.2006, str. 7 (čtk) Španělsko se brání přílivu běženců na Kanárské ostrovy, 17.05.2006, str. 9 (čtk) "Udavačská" linka je často nástrojem msty, 07.12.2005, str. 9 (sma) Uprchli před válkou a Češi je učí, 31.01.2006, str. 9 (luc) Uprchlíků je nejméně za 25 let, tvrdí OSN, 20.04.2006, str. 7 (čtk) USA tlačí na KLDR přes peníze, 21.04.2006, str. 7 (Ivan Feranec) V Kosovu jde o postavení srbské menšiny, 21.02.2006, str. 6 (me) Většinu evakuovaných čekají další přesuny, 06.09.2005, str. 6 (sma) Zničený New Orleans volí, demoluje - a doufá, 24.04.2006, str. 7 (Daniel Anýž) Ztroskotání lodi nepřežilo 30 ilegálních migrantů, 20.12.2005, str. 7 (čtk)
Lidové noviny Afghánský křesťan dostal politický azyl, 31.03.2006, str. 8 – Morava (čtk) Africký obr se strachuje o mír,12.08.2005, str. 7 (Radek Nedvěd) Afričané utíkají do EU přes plot, 30.09.2005, str. 8 (Eduard Fleisler) Bělehrad truchlil, Záhřeb slavil, 05.08.2005, str. 6 (Tereza Šupová) Castro nám utahuje smyčku kolem krku, 24.08.2005, str. 9 (Renata Kalenská) Castrovi mladí obránci revoluce, 04.01.2006, str. 9 (Eduard Fleisler) "Cestovní mapa" údajně skončí, 03.01.2006, str. 8 (Reuters, čtk, rok) Chtěli do Evropy, byli ušlapáni,31.12.2005, str. 9 (Radek Nedvěd) Další úprk z New Orleans,22.09.2005, str. 9 (Klára Tylová) Dceru Pinocheta zadrželi ihned po návratu do Chile, 30.01.2006, str. 8 (čtk) Do enklávy najednou prchalo 1000 běženců, 29.09.2005, str. 9 (čtk) Do Texasu se valí tisíce uprchlíků, 06.09.2005, str. 9 (čtk, Reuters) Francie se pře o "právo na zemi", 01.10.2005, str. 9 (rok) Hamás, nebo uznání Izraele?, 12.06.2006, str. 8 (Milan Rokos) Imám nesmí zpět do Británie, 13.08.2005, str. 9 (čtk) Islám, charita i terorismus, 27.01.2006, str. 6 (Radek Nedvěd) Izrael nezničit. Jen porazit, 12.01.2006, str. 7 (rok) Jiný i stejný V. K. v Bruselu,17.06.2006, str. 9 – Brno (Kateřina Šafaříková) Jordánci dali Zarkávímu další trest smrti, 16.02.2006, str. 9 – Morava (čtk) Kanárské ostrovy čelí přílivu běženců, 16.05.2006, str. 7 (čtk) Kanárské ostrovy jsou nyní rájem - pro africké utečence, 18.03.2006, str. 11 – Morava (afp, čtk, zah) Londýn zveřejnil řád deportací, 25.08.2005, str. 8 (čtk) Miloševiče pohřbí pod lípou, 18.03.2006, str. 10 – Morava (afp, čtk, reuters) Moskva tlačila na Hamas,04.03.2006, str. 8 (Milan Rokos) Na africké vládce čekala i jachta "z Československa", 24.01.2006, str. 9 (Radek Nedvěd) NATO vyšle 1000 vojáků, 22.10.2005, str. 9 (čtk, afp, tes) Náboženství může rozbít Irák, 28.02.2006, str. 9 (Radek Nedvěd) Násilí pokračuje, Australané zůstanou, 01.06.2006. str. 7 (čtk) Nejméně stabilní zemí je Súdán, 03.05.2006, str. 8 (čtk) Nepokoje v Paříži se šíří dál, 03.11.2005, str. 6 – Morava (Milan Rokos) O azylu jsem lhala, přiznala Ayaan Hirsi Ali, 15.05.2006, str. 8 – Morava (Reuters) OSN varuje, roste počet lidí bez domova, 20.04.2006, str. 9 (ef, afp) Ostrované se mohou vrátit domů,12.05.2006, str. 8 – Morava (Milan Rokos) Paříž: požár založily tři dívky, 06.09.2005, str. 8 (čtk, rok) Po hurikánu povodeň uprchlíků, 12.09.2005, str. 10 (čtk) Policie rozbila převáděčskou síť, 16.12.2005, str. 7 (čtk) Proti Afričanům europolicie, 01.06.2006, str. 8 (Kateřina Šafaříková) První krok. Nebo poslední?, 11.08.2005, str. 10 Rada Evropy kritizuje Francii, 14.02.2006, str. 10 (Milan Rokos) Radikálové se odsunu brání, 19.08.2005, str. 6 – Morava (Milan Rokos) Rakušané se ptají na vlajku i Kjóto, 24.03.2006, str. 9 (čtk)
28
Referendum o dokumentu vězňů,12.06.2006, str. 8 Rusové: Berezovskij chystal převrat, 03.03.2006, str. 6 (čtk) Tajný přesun 200 afrických uprchlíků, 29.06.2006, str. 8 (čtk) Turecká pohraniční stráž střílela na utečence, 20.09.2005, str. 8 – Morava (čtk) U Gibraltaru se utopilo 22 běženců 28.11.2005, str. 10 (čtk) Uprchlíky v Dárfúru ohrožuje epidemie cholery, 13.06.2006, str. 8 (čtk) Usáma bin Ládin chtěl odjet do Británie. Marně, 30.09.2005, str. 8 – Morava (čtk, ran) Útočník cestoval na falešný pas, 02.08.2005, str. 7 – Morava, (afp, tes) V Paříži uhořelo 17 běženců, 27.08.2005, str. 7 (čtk, reuters) V táborech je prý až 150 000 vězňů, 06.06.2006, str. 8 – Morava (čtk) Vláda vytiskne mapy pro přechod do USA, 26.01.2006, str. 8 (čtk) Zabitý chlapec, vypálené KFC, 16.02.2006, str. 9 – Morava (čtk) Zajatého Izraelce má spasit operace Letní déšť, 29.06.2006, str. 7 (rok) Záchranáři vylovili 18 mrtvých běženců, 16.03.2006, str. 9 – Morava (čtk) Záchranáři vylovili 24 mrtvých běženců, 16.03.2006, str. 9 (čtk) Země začala vracet africké uprchlíky,11.10.2005, str. 10 (čtk) Získat azyl bude podstatně složitější, 31.12.2005, str. 9 (čtk) Zpráva OSN: Uprchlíků ve světě přibývá pomaleji, 10.06.2006, str. 8 – Morava (čtk)
Mladá fronta Dnes Afghánský křesťan půjde na vyšetření k psychiatrovi, 28.03.2006, str. 11 (čtk) Barma se může řídit českým příkladem, 03.03.2006, str. 1 – Příloha (Marie Peřinová) Blair: Vyženeme ty, kdo hlásají nenávist, 06.08.2005, str. 10 (Daniel Anýž) Bush: Imigraci z jihu ohlídá vojsko, 16.05.2006, str. 8 (Teodor Marjanovič) Bushův Texas? Kdeže, hispánský, 16.08.2005, str. 9 (Daniel Anýž) Co dál? Na to radši nemyslím, 05.09.2005, str. 8 (Daniel Anýž) Dalajlama: Chci jet do Číny, 11.03.2006, str. 11 (Ladislav Kryzánek) Dítě je poslušný voják. A krutý, 01.03.2006, str. 1 – Příloha (Milan Vodička) Evropa pošle své vojáky do afrického Konga, 24.03.2006, str. 8 (gro) Hamas bude dodržovat příměří, 04.03.2006, str. 10 (ap, čtk) Hamas má šanci dospět a založit nezávislý palestinský stát, 27.01.2006, str. 8 (Pavel Novotný) Hamas si má vybrat: dohodu, či referendum, 07.06.2006, str. 10 (Reuters, čtk) Hi-tech boty pro ilegální přechod hranic, 25.11.2005, str. 5 (Technet.cz) Imigranti obsadili belgické kostely, 24.04.2006, str. 9 (Johanna Grohová) Italská policie zadržela 450 běženců, 04.05.2006, str. 8 (čtk) Itálie předá Britům muže, který chtěl vraždit v Londýně, 02.08.2005, str. 10 (da) Izraelští osadníci opouštějí pásmo Gazy, 15.08.2005, str. 9 (Michaela Bučková) Jak přežít v Iráku? Zůstat doma, 14.04.2006, str. 8 (Teodor Marjanovič) Jak utéct z pekla? Brodit se splašky, odhánět hady a mravence, 03.09.2005, str. 10 (luh) Jogín ohrozil vstup Rumunů do EU, 14.01.2006, str. 10 (Johanna Grohová) Jolie a Pitt, noví vyslanci Namibie,11.05.2006, str. 12 (Ladislav Kryzánek) Kanárské ostrovy, nový cíl imigrantů, 24.05.2006, str. 11 (mcm) Katrina zastínila vzpomínku na 11. září, 12.09.2005, str. 8 (Daniel Anýž) Katrina: USA čekají pooperační bolesti,14.09.2005, str. 8 (Lubomír Heger) Lidé čekají ve frontě na vytouženou evakuaci, 03.09.2005, str. 10 (luh, ap, Reuters) Lidé jen s potížemi opouštějí "peklo", 02.09.2005, str. 9 (mcm) Lidé provolávali Miloševičovi slávu,20.03.2006, str. 10 (Teodor Marjanovič) Lidi v Superdomu trápilo vedro, zápach a bezmoc, 02.09.2005, str. 9 (čtk) Loni přibylo nejméně běženců od roku 1976, 10.06.2006, str. 12 (čtk) Mladí Tibeťané: Smířlivost nikam nevede, 04.04.2006, str. 10 (kro) Muzikál přímo ze severokorejského pekla, 29.03.2006, str. 8 (Ladislav Kryzánek) Na jih Itálie dorazily čtyři stovky běženců, 12.05.2006, str. 9 (čtk) Na Kanárské ostrovy udeřila tropická bouře, 29.11.2005, str. 10 (čtk) Na Slovensku prý týrají uprchlíky,11.03.2006, str. 10 (čtk)
29
Nepokoje v Káhiře nepřežilo 20 lidí, 31.12.2005, str. 9 (čtk) New Orleans se nyní obává, že na něj udeří epidemie, 02.09.2005, str. 9 (Michal Strnad) Německo Kurdku ocenilo, ale rodiče vyhostí, 24.03.2006, str. 9 (Zita Senková) Nizozemsko: Aliová neztratí občanství, 28.06.2006, str. 8 (čtk) Nový rok přinese v řadě zemí nové pořádky, 31.12.2005, str. 8 (tom, čtk) Opustili Severní Koreu po moři, 20.03.2006, str. 11 (čtk) Pákistánci vypálili KFC, 16.02.2006, str. 9 (čtk) Plundrovanou zemi čeká nevídaná věc: volby, 08.03.2006, str. 8 (Teodor Marjanovič) Počet obyvatel EU loni vzrostl na 462 milionů, 19.01.2006, str. 9 (čtk) Poláci jsou o krok blíž ke zrušení víz do USA, 26.05.2006, str. 10 (čtk, tdm) Pro rodné město zůstal Miloševič hrdinou, 18.03.2006, str. 10 (Teodor Marjanovič) Promluví Slobodanův řezník?, 01.03.2006, str. 11 (Lubomír Heger) Rakouská policie zadržela české zloděje, 28.03.2006, str. 12 (čtk) Severokorejské "gulagy" drží 150 000 vězňů, 06.06.2006, str. 14 (čtk, ap) Statisíce lidí prchají, hrozí hurikán Rita, 22.09.2005, str. 8 (ap, da) Španělsko prý tajně deportovalo uprchlíky, 29.06.2006, str. 8 (čtk) Turisté na Kanárských ostrovech mají z člunů s běženci atrakci, 30.05.2006, str. 11 (čtk, afp) U Itálie je loď se 200 uprchlíky, 28.03.2006, str. 8 (čtk) USA a Mexiko oddělí zeď, 17.12.2005, str. 11 (hug) USA daly azyl prvním Severokorejcům, 09.05.2006, str. 14 (čtk) USA mobilizují síly proti katastrofě, 01.09.2005, str. 8 (ap, Reuters) Usáma chtěl podle tisku žít v Británii, 30.09.2005, str. 10 (čtk) V Gmündu zatkli převaděče, 13.10.2005, str. 8 (čtk) V Severní Koreji žijí v 50. letech. Co až přijde kapitalismus?, 27.05.2005, str. 8 (Milan Vodička) V Turecku zahynulo při nehodě 40 lidí, 20.05.2006, str. 10 (čtk) Ve světě je nejmenší počet běženců za 25 let, 20.04.2006, str. 8 (čtk) Ve zničeném sanatoriu bylo nalezeno třicet mrtvol, 09.09.2005, str. 9 (zah) Zabil sestru, aby rodině uchoval čest, 14.04.2006, str. 10 (Ladislav Kryzánek) Zatopený New Orleans se mění v bojiště, 03.09.2005, str. 10 (tom, ap, čtk)
Právo Afghánistán: smrt za konverzi, 22.03.2006, str. 11 (BBC, bt) Australská opozice varuje zemi před vlnou uprchlíků, 06.01.2006, str. 9 (čtk, ms) Ázerbájdžán: volby prý s podvody, 07.11.2005, str. 9 (čtk) Britská vláda zveřejnila pravidla pro deportaci, 25.08.2005, str. 13 (čtk, rm) Britský ministr pod palbou kvůli aféře s vízy za sex a deportacím, 24.05.2006, str. 14 (rm) Brusel: Turecko zpomalilo politické reformy, 10.11.2005, str. 10 (čtk, dpa, ik) Bush chce jednotky OSN do Dárfúru, 10.05.2006, str. 10 (Alexandr Petrželka) Bush chce při pohromách pomoc armády, 30.09.2005, str. 8 (dpa, čtk) Čína vyslala do světa novou vlnu agentů, 01.08.2005, str. 10 (BBC, zr) Do Itálie dorazily stovky běženců, 12.05.2006, str. 10 EU-Středomoří jedná bez Arabů, 28.11.2005, str. 9 (čtk, zr) Chorvaté a Slovinci slaví 15 let nezávislosti, 23.06.2006, str. 16 (Blahoslav Hruška) Europoslanci s kolegy v Tichomoří a Karibiku: Dárfúr volá o pomoc, 21.06.2006, str. 11 (Kristina Labohá) Gang zatčených australských extremistů řídil muslim z Bosny, 25.11.2005, str. 8 (vpl) Je pokojný rozchod prologem k další balkánské krizi?, 30.05.2006, str. 16 (Jan Pelikán) Jižní Súdán čelí epidemii cholery, 20.02.2006, str. 9 (čtk, zr) Kampaň Juščenka prý platil Berezovskij, 16.09.2005, str. 10 (Eva Vlčková) Konvertita přistál v Itálii, 30.03.2006, str. 15 (dpa, čtk, nek) Kubánci odsouzeni v USA za nabádání k emigraci, 22.03.2006, str. 11 (aa, BBC) Kubánci prchající z bídy a nesvobody mívají často smůlu, 09.06.2005, str. 15 (Alexandr Petrželka) Led mizí, hladiny moří stoupají, 09.02.2006, str. 14 (Michal Strnad) Malta se bojí přílivu běženců, 20.05.2006, str. 11 (Vladimír Plesník)
30
Na Tenerife dorazilo 600 běženců, 22.05.2006, str. 9 (čtk, BBC, aa) Nakša přežila v sutinách po zemětřesení dva měsíce, 6.12.2005, str. 8 (tur, BBC) Od zničení mešity uprchly tisíce lidí, 04.04.2006, str. 12 (BBC, bt) OSN: roste lhostejnost k uprchlíkům, 20.04.2006, str. 11 (Kristina Labohá) Pašeráci lidí naházeli do moře i ženy a děti, 02.03.2006, str. 12 (aa, BBC) Policie SR asi drží teroristu, 23.06.2006, str. 14 (ivi) Putin zve vedení Hamásu, 10.02.2006, str. 13 (dpa, čtk, nek) Severní Irsko teď zápolí také s rasismem, 29.08.2005, str. 11 (Mary O’Harová) Tři roky po invazi došel Irák na rozcestí, 20.03.2006, str. 10 (Břetislav Tureček) Unie dá Palestincům přes 120 miliónů eur, 28.02.2006, str. 9 (čtk, dpa) Uprchlíci hledají naději v kampusu, 02.09.2005, str. 2, Klaus Marre Usámův zástupce ocenil zabitého šéfa sítě v Iráku, 26.06.2006, str. 15 (BBC, aa) Vídeň zpřísní imigraci, 31.12.2005, str. 11 (čtk, zr) Vztahy USA a Taškentu nyní na bodu mrazu, 02.08.2005, str. 8 (BBC, ave) Z Houstonu největší útulek v dějinách USA, 07.09.2005, str. 10 (roš) Začíná rozhodující fáze jednání o budoucnosti Kosova, 15.11.2005, str. 11 (Jan Pelikán)
31
Příloha 2: Rozložení článků v jednotlivých denících Tabulka 1: Rozložení článků v jednotlivých denících podle pozornosti věnované uprchlíkům Uprchlíci jako hlavní téma (93) Uprchlíci jako doplňkové téma (44) Jen zmínka o uprchlících (84)
Hospodářské noviny 28 (47%)12
Lidové noviny 28 (47%)
Mladá fronta Dnes 24 (38%)
Právo 13 (34%)
10 (16%)
12 (20%)
14 (22%)
8 (21%)
22 (37%)
20 (33%)
25 (40%)
17 (45%)
Tabulka 2: Rozložení článků v jednotlivých denících podle nejvýraznějších témat13 Ilegální migrace (46) Migrační a azylová politika (18) Environmentální katastrofy (21) Život v exilu (15) Válečné konflikty a nepokoje, postkonfliktní politická vyjednávání a rozvojová pomoc (28)
Hospodářské noviny 14 6 2 6 10
Lidové noviny 12 4 3 3 6
Mladá fronta Dnes 13 4 12 6 3
Právo 7 4 4 9
Tabulka 3: Rozložení článků v jednotlivých denících podle geografických oblastí14 Hospodářské noviny
Lidové noviny
Mladá fronta Dnes
Právo
Evropa (108) - jižní Evropa (32) - západní Evropa (47) - střední a východní Evropa (29) USA (31)
9 18 5 6
10 13 6 4
8 8 9 18
5 8 9 3
Afrika (31)
13
9
5
4
Asie (49)
11
16
15
7
(Třetí) svět (11)
4
3
2
2
12
Procenta udávají podíl jednotlivých kategorií na celkovém počtu článků v daném deníku. Jednotlivé kategorie nejsou vyčerpávající a vzájemně výlučné – uvedeny jsou nejvýznamnější témata (souvislosti, ve kterých se píše o uprchlících), přičemž jeden článek může být zařazen do více než jedné kategorie (tématu). 14 Jednotlivé kategorie nejsou vyčerpávající a vzájemně výlučné – uvedeny jsou nejčastěji zastoupené geografické oblasti, přičemž jeden článek může být zařazen do více než jedné kategorie (geografické oblasti). 13
32
