Editorial
Tak opût naskoãily jedniãky, dnes je 1.11. roku 2011 a zvlá‰tû leto‰ní listopadové datum s jednou jedenáctkou navíc vyz˘vá typografy a textové maniaky k ãíslicov˘m hrám, které tfieba v sousedním Nûmecku kaÏdoroãnû spou‰tûjí proslul˘ Fasching, (podle na‰eho fa‰ink), tedy období lidového období karnevalu, kdy lidé bez ohledu na rozdíly v postavení si nasazují klaunské ãepiãky, klobouãky a ãervené nosy a víc neÏ jindy se smûjí a ‰a‰kují. Den 11.11.11. v 11.11, magick˘ moment, kdy v‰ichni „blázni“ jedenáctého listopadu v jedenáct hodin a jedenáct minut (o 11 vtefiinách jsem nesly‰el) zaãnou hlaholit, troubit, zvonit a nejrÛznûj‰ími zpÛsoby dûlat rámus a rozruch, je jejich nepsan˘m svátkem a toto nepfiístojné chování je jim i na pracovi‰tích i v ulicích vlídnû tolerováno, hospody a kiosky se naplní, lidé se titulují „Narren“ (blázni) a víc neÏ jindy se smûjí a usmívají. Jak to je s pfiípadn˘mi ‰kodami na zafiízení a produktivitû práce nevím, ale nejspí‰ se fie‰í individuálnû, známe to ze silvestrovsk˘ch oslav i z masopustÛ. Pûknou stránkou tradice tohoto momentu je zahájení sezóny plesÛ a bálÛ, tancÛ a spoleãn˘ch radovánek aÏ do pfií‰tího pÛstu. Podobné Ïnû ale budou mít typografové o rok, mûsíc a jeden den pozdûji pfii hfie s dvojkami: bude totiÏ den 12. 12. 2012 a ve 12 hodin a 12 minut se to bude hemÏit dvojkami! Dvojka se urãitû objeví také na typografick˘ch novoroãenkách, z nichÏ nûkteré tradiãnû dorazí do na‰í redakãní a soukromé korespondence a my je opût tradiãnû otiskneme po novém roce. Milí ãtenáfii, tvofite a tisknûte je, jsou to krásné hry a zpestfiují nበÏivot a do tiskáren, studií a reklamních agentur nadále patfií! Aktivita tiskafiské a papírenské branÏe v Evropû, jak se zdá, navzdory ohla‰ovan˘m krizím a nûkter˘m úvahám o stagnaci tisku sílí. Nûmeck˘ grafick˘ prÛmysl dokonce hlásí mírn˘ rÛst, coÏ mívá pozitivní dopady i na na‰í stranû hranic. Podzimní veletrhy, které jiÏ probûhly nebo brzy otevfiou brány, pfiedznamenávají nové strategie, produkty, posílení trhÛ a zanedlouho pfiedev‰ím vyvrcholení trendÛ na drupû 2012. Konaly se veletrhy GraphExpo v USA, Labelprint v Bruselu, 17. roãník Druck+Form v Sinsheimu, PostPrint se pfiemístil z Berlína do Lipska a nûkolik dal‰ích se konalo na V˘chodû. Na kaÏdém z nich se objevily nûjaké zajímavé novinky pro tiskafisk˘ svût a posunuly jeho v˘voj dál. Samozfiejmû se v‰e soustfiedí za pÛl roku na drupu 2012 a v˘hledy budou o nûco ãitelnûj‰í. Pravdûpodobnû se potvrdí dosavadní opatrné pfiedpovûdi v˘voje médií a nedojde k niãemu pfievratnému, co by mûlo ohrozit nebo zmûnit dosavadní v˘voj situace. Neb˘vale poskoãila vpfied podnikatelská strategie tiskafiÛ. Zajímav˘m barometrem aktivity jsou témata ohlá‰en˘ch kongresÛ a odborn˘ch setkání v branÏi. Na stranû jedné jsou uÏ definována nová konkurenãní média, uÏ je ãitelné a zfiejmé, kde tiskafiÛm hrozí odliv tradiãních zakázek a kde je internetem a elektronick˘mi nástroji vytváfien tlak na konvenãní nebo sterilní technologie. âást tûchto nov˘ch, zejména digitálních technologick˘ch trendÛ není ani pfiekvapiv˘, ani nebezpeãn˘, protoÏe se odehrává uvnitfi tiskafiského média. Ani digitální tisk ve v‰ech podobách vãetnû personalizace a individualizace tiskovin, ani inkjet nejsou novinkou, je to jen dal‰í technick˘ pokrok uvnitfi oboru. Grafick˘ prÛmysl pfiece digitalizuje jiÏ od ‰edesát˘ch let. Na stranû druhé se v‰ak vysok˘m tempem rodí nové poÏadavky a pfiístupy zákazníkÛ a cílov˘ch spotfiebitelÛ, na nûÏ konvenãní polygrafie sv˘mi v˘robními prostfiedky a kvalifikaãnû není dostateãnû pfiipravena a vybavena. Podobnû je tomu i na území vydavatelÛ a redakcí. Sotva grafick˘ prÛmysl a jeho dodavatelé jakÏtakÏ ustáli pohromu klesajících nákladÛ knih a tlaku na extrémnû krátké dodací lhÛty, pfii‰la vlna poÏadavkÛ na in-line techniky, pfiímé bezkontaktní obchodování tfieba typu web-to-print, internetov˘ obchod, soubûÏné vydávání klasick˘ch papírov˘ch knih a elektronick˘ch publikací, vyuÏití mobilních technik a tabletÛ pro stále více aplikací, dosud vyhrazen˘ch tisku a dal‰ích alternativních postupÛ. Pomalost je uÏ nyní trestána a konkurenãní cenové tlaky nejen z dálného v˘chodu jsou namnoze drtivé zejména tam, kde je v˘znamn˘ podíl datov˘ch sítí. Obor velmi obtíÏnû formuluje poÏadavky na vzdûlávání nov˘ch generací, na pfiípravu vedoucích odpovûdn˘ch manaÏerÛ a kontrolních míst a jen ztûÏka fie‰í rostoucí nezamûstnanost a ztrátu kvalifikovan˘ch pracovních sil. Jedním z nejnovûj‰ích sloganÛ profesních setkání se stalo oslovení: „Zeptejte se sv˘ch zákazníkÛ, co od vás oãekávají, ale hned se také podívejte, jestli a jak jste na to pfiipraveni.“ Podnikatelé musí od sv˘ch zamûstnancÛ poÏadovat profesní i osobnostní kvalitu a motivaci. Jaké poÏadavky vÛãi tiskárnám budou v nové situaci mediálních mixÛ uplatÀovat zákazníci, je hlavním pfiedmûtem podzimních úvah a debat na nûkolika kvalitnû obsazen˘ch a v˘znamn˘ch odborn˘ch konferencích. Vladislav Najbrt
Obálka listopadové Typografie je dílem Jany Bartákové Studuje tfietím rokem Soukromou vy‰‰í odbornou ‰kolu umûní a reklamy, Orange Factory v Praze. Specializuje se na reklamní grafiku. Je to vysmátá a pfiátelská sleãna (pro nûkoho trochu blázen), která má ráda svou rodinu, grafiku, hudbu, poãítaãové hry (Ïádná lama), ãetbu a zvífiata. Grafikou se zab˘vá jiÏ od stfiední ‰koly a bere ji dost váÏnû. Na svém grafickém kontû má dokonce i nûkolik realizací pro men‰í firmy. Obálky listopadového aÏ lednového ãísla Typografie vytvofiili studenti praÏské Orange Factory Soukromé vy‰‰í odborné ‰koly umûní a reklamy, o které se doãtete více na str. 14 – 15.
Obsah Contents 1 Milan Lelek Budoucnost evropského prÛmyslu tisku je v na‰ich rukou The future of European printing industry is in our hands 3 Jitka Böhmová Anketa Jak se firmy popraly s krizí Questionnaire How do firms grapple with crisis 5 Inovace | novinky | racionalizace Termální tisková deska Trillian SP Innovation | news | rationalization Thermal printing plate Trillian SP 6 Ondfiej Sedláãek Efektivnû! Za málo penûz hodnû muziky… Effectively! For little money a lot of music… 8 William Mitting Dlouhá cesta k oÏivení: dopad velké recese na polygrafick˘ prÛmysl The long road to recovery: the impact of the Great Recession on print 11 PR xPrint xPrint+ doplÀkové polygrafické sluÏby PR xPrint xPrint+ additional printing services 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Jitka Böhmová Konference Tisk digitální a/nebo ofsetov˘ Conference digital printing and/or offset printing 14 Mgr. Andrea âapková a Mgr. Karel Kárász Expo jako absolventsk˘ projekt Expo as a graduation project 16 Kurt K. Wolf Co pfiiná‰í vytvrzování UV barev pomocí LED v praxi? What does the curing of UV colors using LEDs in practice? 18 Vladislav Najbrt IfraExpo 2011 byla opût ve Vídni IfraExpo 2011, again in Vienna 19 Koudelkova Invaze 68 v Moskvû Koudelka’s Invasion 68 in Moscow 20 Du‰an Junek POSTERIUM – medzinárodn˘ projekt plagátu v Bratislave POSTERIUM – international poster project in Bratislava 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem Více uvnitfi ãísla Typografia 11/2011/1229/roãník 114 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Alan Záruba, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Jana Bartáková, Orange Factory Soukromá vy‰‰í odborná ‰kola umûní a reklamy Koncepce úpravy vnitfiních stran Boris Melu‰ Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ. Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ Toto ãíslo je ti‰tûno na papífie Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy), kter˘ sponzorsky dodala spoleãnost OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Budoucnost evropského prÛmyslu tisku je v na‰ich rukou Osvûdãené postupy sociálnû odpovûdné restrukturalizace polygrafick˘ch firem. Tato studie byla zpracována spoleãností Facta Consult v rámci spoleãného projektu s dále uveden˘mi spoleãnostmi: Intergraf, UNI Europa Graphical, Assografici, bvdm, KVGO, Ver.di, Unite und FISTEL-CISL a byla kofinancována (spolufinancována) Evropskou komisí (Generální fieditelství pro zamûstnanost, sociální vûci a sociální zaãleÀování). Studie nemusí nezbytnû odráÏet názory zúãastnûn˘ch organizací. Názory v této studii, dále i obsaÏené informace nepfiedstavují nezbytnû názory a postavení Evropské komise a také neobsahují Ïádné závazky ze strany komise.
Studie ukazuje, Ïe vliv externích faktorÛ (jako je napfi. v˘voj v oblasti komunikaãních technologií, v pfiesunech v oblasti trhu a ve zmûnách v˘robních technologií) a reakce podniku na tyto zmûny mohou b˘t znaãnû rozdílné. Zatímco malé a stfiední organizace jsou, jak se zdá, vystaveny vût‰ímu riziku, mají souãasnû tu pfiednost, Ïe mohou agilnûji a promptnû reagovat na poÏadavky trhu. Velké podniky proti tomu bojují primárnû s problémem pfiebyteãn˘ch kapacit, kter˘ vedl k cenové válce v celém prÛmyslu. Projekt ukazuje na konsenz (souhlas) mezi velk˘mi podniky a odbory, kter˘ by mûl zajistit vût‰í angaÏovanost na celoevropské úrovni. Aktuální podíl konkurzÛ ve spojení s evropsk˘mi zákony o konkurenci, které zamezují koordinaci mezi velk˘mi podniky, mohou cel˘ sektor zeslabit natolik, Ïe evropské podniky zkrachují a na trhu budou dominovat tiskové importy z rozvojov˘ch zemí, nebo vznikne takfika monopol, kter˘ zpÛsobí náchylnost k akvizici, takÏe následnû zÛstane na trhu pouze nûkolik málo aktérÛ. KaÏd˘ z tûchto scénáfiÛ má dalekosáhlé sociální dÛsledky pro vlastní zamûstnance. V tomto smûru panuje názor, jak na úrovni managementu, tak i u odborÛ, Ïe je nutné ze strany Evropské unie povolit v rámci Evropy spolupráci velk˘ch podnikÛ, aby bylo moÏno realizovat restrukturalizaci, a to v návaznosti na konzultace a dohody s odbory a osazenstvy podnikÛ a tím omezit kapacity na základû koordinovaného rozhodování a sociálnû zodpovûdn˘m zpÛsobem. Zatímco problém nevyuÏit˘ch kapacit a cenové konkurence pÛsobí na cel˘ sektor, jsou zmûny technologií hrozbou a ‰ancí souãasnû. Zmûny v chování zákazníkÛ a pfiesun na WEB a jiná e-fie‰ení pfiedstavují sníÏení poptávky po ti‰tûn˘ch produktech. Technologie ale pomáhá pfii zvy‰ování produktivity a nabízí pfiístup k nov˘m trhÛm pro podniky, které jsou dostateãnû agilní, aby vyuÏily nabízené pfiíleÏitosti. Zatímco malé a stfiední podniky jsou na tom z hlediska flexibility dobfie, mohou mít ale tûÏkosti v pfiístupu ke kapitálu, zvlá‰tû v aktuálním hospodáfiském klima. V rámci tûchto zmûn dochází ov‰em ke znaãn˘m personálním dÛsledkÛm, jak potvrzují odpovídající komentáfie ve studii, tak i její kvalitativní ãást. Pokud se ptáme na strategie, o kter˘ch uvaÏují podniky jak v krátkodobé, tak i dlouhodobé perspektivû, uvaÏuje pouze 5 % zkouman˘ch podnikÛ s uzavfiením. 47 % proti tomu uvaÏuje se zastavením ãinnosti
v dlouhodobém scénáfii, zatímco 45 % zastává to mínûní, Ïe nemají Ïádnou jinou moÏnost, neÏ podnik prodat. K dal‰ím defenzivním strategiím patfií redukce velikosti podniku, jeho vybavení a sníÏení poãtu zamûstnancÛ (v souãasnosti o tom uvaÏuje 29 %, dlouhodobû ve vzestupné tendenci 36 %). Zhruba polovina tázan˘ch (51 %) vidí v propou‰tûní celkové fie‰ení, pfiiãemÏ 34 % do mixu zahrnují pfiedãasn˘ odchod do dÛchodu a 20 % vidí nezbytnost pfiípravy zamûstnance na zprostfiedkování místa mimo prÛmysl. Jiná prÛbûÏná nebo zvaÏovaná opatfiení mají rovnûÏ v˘znamn˘ vliv na zamûstnance. Takfika kaÏd˘ tfietí úãastník realizuje pfievádûní zakázek do kooperace (29 %) dále i zmûny pracovní smlouvy (32 %) jako dÛsledek aktuální situace. ZpÛsoby práce se budu mûnit také pro zamûstnance, ktefií zÛstanou i nadále v podniku. Konkurenãní schopnost si vyÏádá dodateãnou flexibilitu, aby byl podnik schopen pfiizpÛsobit se stále nároãnûj‰ímu trhu – a zatímco nûktefií z úãastníkÛ projektu takováto fie‰ení jiÏ zavedli, uvaÏuje 63 % dotázan˘ch zavedení flexibilních pracovních postupÛ, zatímco 67 % klade dÛraz na kompetence zamûstnancÛ, na jejich vlastnosti, motivaci, postoje, znalosti, dovednosti a zku‰enosti (programy zvy‰ování kompetencí = multiskilling). Vy‰‰í nároãnost na úroveÀ kvalifikací („upskilling“) bude mít podstatn˘ v˘znam, aby bylo moÏno zvládnout novou technologii. Zde uvádí 57 % dotázan˘ch, Ïe zvaÏují pfie‰kolení stávajících zamûstnancÛ do nov˘ch kompetencí – pfiiãemÏ 38 % uvaÏuje s náborem zamûstnancÛ disponujících jin˘mi kompetencemi. DÛsledky restrukturalizace na zamûstnance pfiedstavují aktuální dilema. Pfiesto je restrukturalizace nezbytná. Pfiitom je nezbytné realizovat celou fiadu poÏadavkÛ – v˘mûnu informací, zvy‰ování kvalifikace neboli vበproaktivní pfiístup k osvojování si nov˘ch poznatkÛ, prozírav˘ management, komunikaci, konzultaci, jednání a dohody s odbory a zamûstnanci – aby bylo moÏno restrukturalizaci zvládnout férov˘m a pfiimûfien˘m zpÛsobem managementu. Nevyhnuteln˘ závûr spoãívá v tom, Ïe sociálnû odpovûdná restrukturalizace si vyÏádá pfiíspûvek v‰ech postiÏen˘ch v rámci prÛmyslu – Intergraf, UNI Europpa Grapical, svazÛ, podnikÛ, odborÛ a samotn˘ch zamûstnancÛ. A nemÛÏe b˘t úspû‰nû realizována bez aktivní podpory vlád na národní a evropské úrovni.
V˘znam zapojení odborÛ a jejich závodních rad spoãívá v jejich podílu na kontinuální kontrole a hodnocení realizace strategií. Tím lze umoÏnit, aby byly vÏdy v‰echny relevantní problémy co nejdfiíve identifikovány a fie‰eny. Pro sociální zodpovûdnost v rámci podniku je v˘chozím bodem ekonomická udrÏitelnost a poskytnutí záruky poÏadované zamûstnanosti. PrÛmysl musí pro jedenadvacáté století znovu definovat svÛj image. Pro polygrafii to znamená umístit se do stfiedu komunikaãní branÏe. Má k tomu potenciál, protoÏe mÛÏe budovat na 550 letech své historie a stát se osvûdãen˘m poradcem pro zákazníky, ktefií soustavnû zápasí s tím, co vybrat ze ‰iroké nabídky komplexních a soustavnû narÛstajících moÏností v oblasti komunikací tak, aby z toho mûli maximální uÏitek. To ov‰em vyÏaduje mít na zfieteli jak strategii, tak i schopnost navázat nové pracovní vztahy s ostatními podniky svého sektoru. Pfies v‰echny v˘zvy vládne shoda, Ïe nejpodstatnûj‰í je vytváfiení kompetencí. Zatímco z technického hlediska pfiedstavují klíãové kompetence informaãní technologie, panuje shodn˘ názor, Ïe stále vût‰í v˘znam budou mít mezilidské kontakty, pfiím˘ kontakt se zákazníkem, jeho podpora a manaÏerské kvality vedení podniku. Nové postavení branÏe, diverzifikace aktivit a práce na zmûnû kultury v podnicích obecnû je nezbytné, aby se staly atraktivnûj‰í pro mladé pracovníky, aby v‰ichni do jednoho podporovali zmûny. To v‰e pomÛÏe, aby podniky pfiitahovaly perspektivní pracovníky. Ve spojení s tím, musí prÛmysl zajistit, aby pfiitahoval takové kompetence, které jsou potfieba k tomu, aby stárnoucí osazenstvo s tradiãními rutinami doplnil a v dlouhodobé perspektivû nahradil. Takováto v˘zva vyÏaduje v branÏi zmûnu. Schopnost ke zmûnû je dána, aby toho mohlo b˘t dosaÏeno, jestliÏe je zde i pochopení pro to, aby se staly poÏadavky zákazníkÛ centrálním elementem v metodû my‰lení ze strany prÛmyslu. Ze studie vypl˘vá zcela jasné poselství, Ïe jen efektivní partnerská práce – mezi vedením, odbory, podnikatelsk˘mi a odborov˘mi svazy – vytváfií pfiedpoklady pro efektivitu zmûn v rámci sociálnû zodpovûdné restrukturalizace. Je tu siln˘ zájem o v˘hodnou partnerskou spolupráci, a to jak s odbory /provozními radami, pokud v podniku existují, tak i pro realizaci partnersk˘ch principÛ pfiímo se zamûstnanci. Efektivní cyklus informací, komunikací a konzultací je úãastníky vysoce
hodnocen jako centrální element sociální zodpovûdnosti a v˘sledného komerãního efektu podniku. Poznámka: Diskutovaná zpráva je v˘sledkem devíti mûsícÛ primárního zkoumání problematiky, pfiedev‰ím evropského polygrafického prÛmyslu. Bylo realizováno pfies 45 interview s manaÏery, ktefií jsou zodpovûdûni za vedení nûkter˘ch nejvût‰ích podnikÛ branÏe, dále ‰lo o vlastníky a senior manaÏery fiady men‰ích a stfiedních podnikÛ, vedoucích zástupcÛ odborÛ a zamûstnaneck˘ch svazÛ. Mimoto byli poptáváni zákazníci a dodavatelé tiskáren, aby bylo moÏno získat názory vnû oboru. Pfiedev‰ím ‰lo o aktuální stav prÛmyslu a stávající v˘zvy. Dále to byly dva 1,5 dne probíhající workshopy, pfiiãemÏ se jeden z nich t˘kal velk˘ch podnikÛ a druh˘ men‰ích a stfiedních tiskáren. Tyto workshopy se konaly v Itálii, v Milánû. Zúãastnilo se jich 90 zástupcÛ oborov˘ch a odborov˘ch svazÛ, aby se bylo moÏno poradit a diskutovat o v˘zvách a formulovat fie‰ení problémÛ. Dále byla organizována online dotazová akce, která zaruãila ‰iroce rozloÏen˘ input názorÛ (148 úãastníkÛ odpovûdûlo na dotazy). PROGRESS (2007 – 2013) Tento program je fiízen Generálním fieditelstvím Evropské komise pro zamûstnanost, sociální vûci a sociální zaãleÀování Evropské komise. Tento program má zajistit realizaci cílÛ EU v oblasti zamûstnanosti, sociálních vûcí, které jsou popsány v oblasti politik v rámci sociálnû politické agendy. To má b˘t souãasnû pfiíspûvkem pro Lisabonskou strategii v této oblasti. Úkolem programu PROGRESS je podpora ãlensk˘ch státÛ z hlediska EU cílÛ a priorit. ■ Pfiíprava anal˘z a doporuãení v oblastech politick˘ch polí programu PROGRESS; ■ Podávání zpráv a kontrol o realizaci EU legislativy a politiky v politick˘ch polích programu PROGRESS; ■ Podpora a realizace vzájemného uãení a vzájemné podpory mezi ãlensk˘mi státy se zfietelem na EU cíle a priority a vzájemné celkové zprostfiedkování názorÛ zúãastnûn˘ch a spoleãnosti. × Budoucnost evropské polygrafie je v na‰ich rukou // Názory prÛmyslu Zpracoval: Milan Lelek
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Typografia 11 2011
Michael Kretek
Leo‰ Tupec
Martin Bûlík, Uniware 1 Myslím, Ïe mluvit pouze o krizi neodpovídá úplnû realitû. Polygrafie se mûní a není to pouze vlivem toho, jestli zrovna zákazníci tisknou více nebo ménû. Na tyto zmûny reagujeme jiÏ mnoho let a pfiizpÛsobujeme nabídku na‰ich produktÛ aktuálním potfiebám zákazníkÛ. 2 Myslím, Ïe Ïádná podstatná, pracujeme stále s maximálním úsilím a náklady máme pfiibliÏnû stále stejné. 3 Krize je prospû‰ná vÏdy, protoÏe po ní pfiichází oÏivení. Jak jsem jiÏ fiekl, nová fie‰ení a produkty nabízíme zákazníkÛm stále, bez ohledu na to, jaké vlivy vyvolávají zmûny jejich poÏadavkÛ. 4 Nemám toto slovo rád. Jednou nûkdo napsal, Ïe zaãala krize, v‰ichni propadli depresi. Potom nûkdo napsal, Ïe krize je na ústupu a najednou v‰ichni oÏili. Znám tiskárny, které jsou v krizi deset let, znám tiskárny, které toto slovo vÛbec neznají. Je to vÏdy o skladbû zákazníkÛ, o tom zda firmy mají co nabídnout.
Jak se popraly s krizí tiskárny 1 Odrazila se globální ekonomická krize ve va‰em obchodování? Které období pro Vás bylo nejhor‰í? 2 Jaká konkrétní úsporná opatfiení musela va‰e spoleãnost podniknout? 3 Myslíte si, Ïe byla finanãní krize v nûãem prospû‰ná? Napfiíklad Vás pfiimûla nabízet zákazníkÛm nová fie‰ení/produkty/sluÏby, které se projevily jako úspû‰né? 4 Jak vidíte souãasnou situaci: je krize stále nebo jiÏ podle Vás skonãila? Michael Kretek, Tiskárna Grafico 1 Urãitû ano. Byli jsme nuceni reagovat na ãasto dumpingové ceny konkurence. Za nejhor‰í období povaÏuji kvûten aÏ srpen roku 2008, kdy nám citelnû poklesly trÏby. 2 Na‰tûstí jsme nezpanikafiili a nesáhli k pfiekotnému propou‰tûní zamûstnancÛ. Naopak jsme se je‰tû více opfieli do optimalizace vstupÛ, tlaku na sniÏování neshod a v˘raznû jsme opût posílili marketingové aktivity a roz‰ífiili obchodní oddûlení o schopné obchodníky. V˘sledek se dostavil – meziroãní rÛst trÏeb za rok 2010 v˘raznû pfiekroãil 10% hranici. Tímto jsme dokonce v˘raznû pfiekonali plán. 3 BohuÏel doposud nijak v˘raznû neproãistila trh. Toto vyãítám finanãním domÛm a dodavatelÛm spotfiebního materiálu (pfiedev‰ím
papíru), ktefií kfieãovitû drÏí nad vodou potápûjící se tiskárny. Tyto pak zpravidla je‰tû více kazí ceny. 4 Podle medií stále trvá. Podle toho, Ïe se zcela podafiilo naplnit roz‰ífienou kapacitu Tiskárny Grafico, bychom mohli soudit, Ïe jiÏ skonãila. V‰e v‰ak ukáÏe aÏ rok 2012. Ing. Leo‰ Tupec, H.R.G. 1 Pokud máte na mysli hospodáfiskou krizi 2008/2009, tak ano. Pocítili jsme pokles poptávek a velk˘ tlak na sniÏování cen. Souãasnou dluhovou krizi zatím nepociÈujeme, leto‰ní rok se pro nás vyvijí dobfie, i kdyÏ tlak na ceny je stále. Pro nás bylo nejhor‰í období, kdy jsme museli poprvé v historii tiskárny propou‰tût. Na pfielomu let 2008 a 2009 jsme propustili 25 zamûstnancÛ. 2 SníÏili jsme stav zamûstnancÛ tiskárny z 145 na 120, zmrazili jsme rÛst mezd a odmûn, a sníÏili v‰echny zbytné náklady. Naopak v‰echny investice uskuteãnûné v tûchto letech mûli za cíl zv˘‰ení produktivity práce. Podafiilo se nám udrÏet trÏby v roce 2009 na stejné v˘‰i jako v roce 2008, coÏ osobnû povaÏuji za skvûlou práci na‰eho obchodního t˘mu a celé tiskárny. 3 Urãitû jsme od té doby mnohem aktivnûj‰í v obchodu. SnaÏíme se nena‰tvat Ïádného klienta a maximálnû drÏet slovo v termínech dodání. Nabízíme klientÛm dobrou cenu, standardní kvalitu a dodrÏet termín dodání. Zní to jednodu‰e, ale ve skuteãnosti je to neuvûfiitelnû sloÏité. Uvûdomili jsme si, Ïe to nejdÛleÏitûj‰í, co v tiskárnû máme, jsou na‰i zamûstnanci. Na nich záleÏí, jestli pfieÏijeme dal‰í krizi nebo ne. 4 Nenazval bych souãasnou situaci krizí, ale v˘vojem trhu. Pokud se zamûfiím na tiskov˘ trh, tak to není krize, ale skuteãnost. Prostû uÏ se nebude tak moc tisknout jako v minulosti. Faktem
je, Ïe polygrafick˘ trh klesá. UÏ nebudou zlatá léta tisku, kdy kaÏd˘ kdo tisknul, vydûlával. KaÏdá tiskárna si bude muset tûÏce zaslouÏit místo na trhu, bude si muset klienty h˘ãkat a nabízet jim nûco navíc. Tiskárny nebudou nabízet jen samotn˘ tisk, ale i dodateãné sluÏby, jako je skladování, postupné expedice atd. Jednodu‰e to bude hodnû práce za málo penûz. S oblibou v‰em, kdo si stûÏují fiíkám „bude hÛfi :-)“. Dipl.-Ing. Jifií Zápotock˘, xPrint 1 Na‰e spoleãnost zaãínala svoji ãinnost v dobû tzv. hospodáfiské krize, tudíÏ nemohu srovnávat. Na druhou stranu si z tohoto období nesu poznatek, Ïe pokud nabízíte nûco, co je konkurenceschopné, inovativní a peãujete o zákazníky lépe neÏ konkurence, pak je obecná makroekonomická situace druhofiad˘ faktor. 2 Spí‰e neÏ s krizí spojuji úsporná opatfiení se startem podnikání a snahou usadit se na trhu. Úspory jsme hledali pfiedev‰ím v personálních úsporách – my‰leno v zefektivÀování procesÛ, tlakem na dodavatele a sníÏením zmetkovitosti díky zavedení efektivních kontrolních mechanismÛ. 3 Bezesporu. Historie ukazuje, Ïe nejvût‰í poãet vynálezÛ, inovací vzniklo v dobách krize – aÈ uÏ to byla válka, ãi hospodáfiská situace. KdyÏ jde ãlovûku o krk, popfi. o dobré bydlo, dokáÏe pfiijít na úÏasné vûci. Nové projekty jsou nበdenní chléb – bez nich bychom se na trhu neudrÏeli. Cca. dvû tfietiny z nich jsou úspû‰né. 4 Nepfii‰lo mi, Ïe by byla polygrafie postihnuta tak, jako jiné obory. Myslím, Ïe slovo krize je nadnesené. „Nቓ kniÏní obor v‰ak prochází v souãasnosti obrovskou zmûnou, takÏe v jistém smyslu krize, resp. zmûna stále trvá a trvat bude. ×
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Typografia 11 2011
KdyÏ francouzská banka BNP Paribas 9. srpna 2007 ohlásila uzavfiení dvou sv˘ch podrozvahov˘ch investiãních nástrojÛ, pov‰imlo si toho jen málo lidí mimo svût vysok˘ch financí. Ale tato událost pfiedznamenala boufii, jejíÏ první kapky tímto dopadly na Evropu a po dal‰í tfii roky budou devastovat evropskou ekonomiku, a jejímÏ v˘sledkem bude ztráta desítek tisíc tiskafisk˘ch zakázek na celém kontinentu.
Jak ekonimická krize ovlivní budoucnost a jak se to projeví na veletrhu drupa 2012 Technická definice recese zní dvû po sobû jdoucí ãtvrtletí poklesu hrubého domácího produktu. Ve skuteãnosti je recese urãena jedním faktorem: strachem. Pouze 12 mûsícÛ po rozhodnutí BNP uzavfiít své investiãní nástroje, uãinila vláda USA a Úfiad pro federální rezervu neobhajitelné rozhodnutí nechat padnout Lehman Brothers, investiãní banku, která mûla v úãetnictví stovky miliard dolarÛ v hypotékách niωí kategorie (subprime). Strach paralyzoval globální ekonomick˘ systém. PenûÏní trhy, na které mnohé evropské banky spoléhaly jako na zdroje financování, byly ochromeny, protoÏe banky ztratily dÛvûru ve schopnost partnerÛ splácet pÛjãky. V nouzi o penûÏní prostfiedky se banky hroutily a evrop‰tí daÀoví poplatníci byli nuceni zasáhnout, aby zachránili globální ekonomick˘ systém pfied krachem. Vznikla recese, jakou nikdo nepamatuje, a v jejím dÛsledku musely tisíce polygrafick˘ch spoleãností zavfiít v˘robu. Úplná boufie Ze v‰ech odvûtví je polygrafie snad nejvíce postihována recesemi. Na jedné stranû je odkázána na dÛvûru zákazníkÛ, rÛst HDP a následné investice do reklamy ze strany velk˘ch firem. Na druhé stranû je to v˘robní odvûtví, které se musí spolehnout na bankovní pÛjãky, aby bylo moÏno nakupovat v˘robní zafiízení. Pro tiskárny pfiedstavovala finanãní krize úplnou boufii. Andrew Brown, fieditel pro styk s vefiejností BPIF (Federace britského polygrafického prÛmyslu), fiíká: „Recese byla obdobím v˘jimeãné v˘zvy pro polygrafické spoleãnosti, protoÏe nejhlub‰í a nejdel‰í recese od 2. svûtové
Fabian Prudhomme, viceprezident spoleãnosti Enfocus
války si vybrala svou daÀ. Britská ekonomika se bûhem recese scvrkla o více neÏ 6 % a na konci byla o cca 10 % men‰í, neÏ kdyby pokraãovaly pÛvodní tendence rÛstu.“ „Míra konsolidace a strukturálních zmûn v na‰em odvûtví dosáhla úrovnû, kterou nepamatujeme. Mnoho spoleãností se dostalo do slepé uliãky, protoÏe pokles poptávky po tisku mûl dopad na cel˘ sektor charakterizovan˘ nadbyteãnou kapacitou.“ A. Brown dodává, Ïe omezení pÛjãek od bank bylo pro polygrafické spoleãnosti obzvlá‰tû tûÏké. „Spoleãnosti zjistily, Ïe aby pfiitáhly kapitál na investice zvenãí, musí se znovu zamûfiit na definování konkrétních cílÛ pro investice ve spojení s hmatateln˘mi a mûfiiteln˘mi v˘sledky,“ fiíká. „Jiní museli své investiãní plány osekat nebo najít finanãní prostfiedky ve vlastních v˘nosech. To je do urãité míry prospû‰ná disciplína, která v mnoha pfiípadech vede k opatrnûj‰ímu plánování investic nebo kontrole, jak dobfie se vyuÏívají existující aktiva.“ Vynucené zmûny Dopad velké recese byl o to vût‰í, Ïe polygrafick˘ prÛmysl na tom byl ‰patnû, uÏ kdyÏ do‰lo k poklesu. Mnoho firem v oboru reagovalo pfiíli‰ pomalu na pfiíchod internetu a provozovalo obchodní modely, které se lépe hodily do období rozkvûtu polygrafie a které byly charakterizovány vysok˘mi reÏijními náklady a ãasto neefektivním strojním vybavením a interními procesy. Nick Dixon, podnikatel v oboru polygrafie, kter˘ bûhem posledních osmi let vybudoval spoleãnost Lateral Group a pak ji v srpnu prodal IOS, fiíká, Ïe pfiemûna polygrafického prÛmyslu zaãala jiÏ dlouho pfied tím, neÏ zasáhla recese.
Nick Dixon, podnikatel v oboru polygrafie
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Dlouhá cesta k oÏivení: dopad velké recese na polygrafick˘ prÛmysl
Typografia 11 2011
„JiÏ na poãátku druhého tisíciletí jsme vidûli, Ïe trh se pfiesunuje k multimediální komunikaci a v roce 2004 jsme koupili ze správy spoleãnost Howitt jako první stavební kámen skupiny Lateral Group, abychom tuto pfiíleÏitost kapitalizovali. Cítili jsme, Ïe musíme b˘t pfii pfiechodu na integrovanou vícekanálovou komunikaci v popfiedí,“ fiekl. Dal‰í trend, kter˘ byl jiÏ pfied recesí v plném rozmachu, byla konsolidace prÛmyslu s tím, jak tradiãní polygrafické firmy fúzovaly, aby realizovaly úspory z velkov˘roby vynucené klesajícími marÏemi. Nicménû, mnoh˘m tyto pokusy nevy‰ly. Vedoucím pfiedstavitelem hnutí za konsolidaci prÛmyslu se stal John Caris, b˘val˘ fieditel evropského polygrafického giganta Roto Smeets. Pokusy J. Carise konsolidovat evropsk˘ hlubotisk a kotouãov˘ ofsetov˘ tisk zkfiíÏili nejprve akcionáfii, kdyÏ chtûli koupit Quebecor World a potom úvûrové potíÏe, kdyÏ dohoda o koupi této polygrafické spoleãnosti skupinou v soukromém vlastnictví Hombergh/De Pundert (HHBV) zkrachovala z dÛvodu neschopnosti investora získat potfiebné finanãní prostfiedky. J. Caris si v‰ak neãinil Ïádné iluze o tom, kde leÏí vina z poklesu v polygrafickém prÛmyslu: „Polygrafick˘ prÛmysl není ziskov˘ a spoleãnosti si vytváfiejí vlastní problémy. Je to vina samotn˘ch tiskáren,“ fiekl na konferenci v roce 2009. Nicménû ne v‰echny oblasti polygrafického prÛmyslu byly recesí zasaÏeny se stejnou silou. Jef Stoffels, marketingov˘ fieditel EskoArtwork fiíká: „Jsme aktivní hlavnû v oblasti potisku obalÛ ve spojení s vysoce kvalitním komerãním polygrafick˘m prÛmyslem a vydavatelsk˘mi domy“. „Je tfieba fiíci, Ïe tento prÛmyslov˘ segment, jak se zdá, nebyl finanãní krizí tolik zasaÏen a její dopad zde není tak viditeln˘. Trendy konsolidace, globalizace a pfiesunování práce z jednoho místa na druhé stále pokraãují.“ Hledání efektivity Pfies urãitou dávku imunity v na‰em odvûtví je jasné, Ïe témûfi v‰echny spoleãnosti se musí pfiizpÛsobovat, aby v tvrd˘ch ekonomick˘ch dobách pfieÏily. Obchodní modely se vyvíjejí tak, aby korespondovaly s novou realitou na trhu, a polygrafické spoleãnosti musejí sniÏovat reÏijní náklady a poãty zamûstnancÛ, aby se udrÏely. Obchodní procesy se také musejí vyvíjet, aby bylo moÏno dosáhnout zv˘‰ené efektivity.
8 9
„Zákazníci hledají fie‰ení a procesy, jak zlep‰it provoz a efektivitu, prodej, stálou kvalitu a eliminování chyb,“ fiíká J. Stoffels. „Lidé pohybující se v dodavatelském fietûzci obalového a polygrafického prÛmyslu si stále více uvûdomují svou úlohu a moÏnosti v oboru. Vidíme, jak se tradiãní segmenty rozmûlÀují a hráãi na trhu hledají cesty, jak roz‰ífiit sluÏby s pfiidanou hodnotou. Vidíme tedy, Ïe komerãní tiskárny pfiecházejí k potiskování obalÛ nebo k v˘robcÛm obalÛ a pou‰tûjí se do podnikání v oblasti reklamních tabulí a expozic.“ V˘robci byli tvrdû zasaÏeni poklesem investic a stále sledují momentální pohyby na trhu. Pfii vyhla‰ování v˘sledkÛ za první ãtvrtletí 2011/2012 fieditel Heidelberg Group Bernhard Schreier fiekl: „Pozornû sledujeme souãasn˘ ekonomick˘ v˘voj na celém svûtû, ale je obtíÏné pfiedpovûdût, co se stane. Nicménû, s ohledem na pokraãující vysokou poptávku a siln˘ ekonomick˘ rÛst na ãínském trhu, pfiedpokládáme, Ïe místní dopady na v˘voj obchodu v Heidelbergu budou pouze pfiechodné.“ A i nadále bude tfieba zavádût opatfiení na ochranu oÏivení. Finanãní fieditel Heidelbergu Dirk Kaliebe uvedl: „Budeme stále prosazovat na‰i úspû‰nou strategii, pfiedev‰ím prostfiednictvím systematického fiízení nákladÛ a majetku.“ Dokonce i polygrafické spoleãnosti, které by mohly pfiitáhnout finanãní prostfiedky od bank, nebyly ochotny investovat velké ãástky do nov˘ch zafiízení vzhledem k nejistému ekonomickému v˘hledu a souãasnû s tím dále hledaly cesty ke sniÏování nákladÛ. „Zákazníci, ktefií zafiadili vy‰‰í rychlostní stupeÀ, aby pfieÏili, dûlali, co se od nich ãekalo a zaãali zavádût opatfiení ke sniÏování nákladÛ a v‰echny v˘daje, jakkoliv malé, byly pfied schválením analyzovány,“ fiíká Fabian Prudhomme, viceprezident Enfocusu. „Obecnû si myslím, Ïe mÛÏeme fiíct, Ïe bûhem recese, která byla (a kterou mimochodem stále zaÏíváme), byli zákazníci velice citliví na náklady. KdyÏ investují nebo se rozhodují o v˘dajích z rozpoãtu, témûfi v˘hradnû se to t˘ká nutn˘ch nákladÛ. V˘robky a fie‰ení, které dfiíve bylo hezké mít, jsou jiÏ definitivnû za horizontem.“ V˘robci se také museli pfiizpÛsobit ekonomické realitû, omezovat reÏijní náklady a pozastavit v˘voj nov˘ch v˘robkÛ, aby náklady sníÏili. F. Prudhomme fiíká: „KdyÏ krize na konci roku 2008 a zaãátku 2009 zasáhla, reagovali jsme rychle a na základû na‰í interní anal˘zy jsme byli nuceni provést reorganizaci stejnû jako
Investiãní banka Lehman Brothers
mnoho jin˘ch firem. Donutilo nás to znovu se zamûfiit na na‰e klíãové sluÏby a vylouãit v co nejvût‰ím rozsahu aktivity, které neprodukovaly zisk. Nov˘ pfiístup V˘robci také zmûnili svÛj pfiístup k zákazníkÛm, aby jim pomohli pfiekonat recesi. Pfied tím by firma jednodu‰e prodala v˘robek a nabídla sluÏbu nebo záruãní smlouvu. Nyní se v˘robci stávají spí‰e konzultanty, ktefií sv˘m zákazníkÛm nabízejí odborná ‰kolení a podporu pfii implementaci nov˘ch obchodních modelÛ, které jim jejich investice umoÏní. Mark Lawn, evropsk˘ marketingov˘ fieditel Professional Print, Canon Europe, fiíká, Ïe dodavatelé musí b˘t souãasnû partnery a konzultanty, ktefií sv˘m zákazníkÛm pomohou zajistit budoucnost jejich podnikání. To je trend, kter˘ nastoupili mnozí v˘robci, jako napfi. Presstek, Ricoh, Kodak a Fuji, a nyní nabízejí sv˘m zákazníkÛm sluÏby odborného poradenství. Stejnû tak oborová sdruÏení musela zaãít pracovat tvrdûji, aby splnila poÏadavky sv˘ch ãlenÛ a navigovala je v rozboufien˘ch vodách. Andrew Brown z BPIF fiíká: „Zatímco bûÏné aktivity BPIF na podporu sv˘ch ãlenÛ a jejich podnikání bûhem recese pokraãovaly bez pfieru‰ení, pro t˘m BPIF bylo toto období skuteãn˘m testem jeho schopností
a vynalézavosti, se kter˘m se vypofiádal rozhodn˘m zpÛsobem.“ „Bûhem recese je nutnû centrem zájmu sníÏení nákladÛ a roz‰ífiení stávajících provozních moÏností, coÏ se projevilo tisíci pfiijat˘ch telefonních hovorÛ a uskuteãnûn˘ch náv‰tûv.“ V Nûmecku se oborová sdruÏení pfiizpÛsobují novému svûtovému pofiádku. V poslední v˘roãní zprávû BVDM (Bundesverband Druck & Medien EV) hovofií Rolf Schwarz a Thomas Mayer o „pfiechodu k udrÏitelnosti“ v polygrafickém prÛmyslu. „Krize zintenzivnila a urychlila strukturální zmûny v polygrafickém prÛmyslu. Obrat, poãet podnikÛ a zamûstnancÛ v oboru se sníÏil. Pro zaji‰tûní pozic ve vysoce konkurenãním prostfiedí je tfieba nov˘ch koncepcí,“ fiíkají. BVDM tyto nové koncepce prosazuje prostfiednictvím technick˘ch fór na témata, jako je media publishing a web-to-print, stejnû jako vytváfiením fungujících sítí tiskáren a lobováním proti takov˘m zákonÛm, jako je zákaz urãit˘ch forem reklamy. Inovace jako cesta k pfieÏití Recese je obtíÏnou, ale základní souãástí ekonomického cyklu. Bûhem pfiízniv˘ch ekonomick˘ch ãasÛ spoleãnosti zaãínají b˘t neefektivní, trhy jsou deformovány neudrÏiteln˘m pfiítokem penûz a vznik nov˘ch spoleãností zpÛsobuje pfiebytek kapacit, coÏ se projeví, aÏ kdyÏ vlna prosperity zaãne upadat. Spoleãnosti, které prosazují za úãelem pfieÏití inovace, vyjdou z recese mnohem silnûj‰í, neÏ byly, kdyÏ krize zasáhla. Polygrafické spoleãnosti nejsou v tomto ohledu Ïádnou v˘jimkou. „Polygrafick˘ prÛmysl se musí ve velice krátkém ãasovém úseku znovuobjevit,“ fiíká F. Prudhomme. „Polygrafick˘ prÛmysl
zaznamenal v minul˘ch 5 aÏ 10 letech více zmûn, neÏ za posledních 80 let a já vûfiím, Ïe tato spirála bude dále akcelerovat. Polygrafické spoleãnosti nemohou dále pouze spoléhat na papír, ale musejí hledat kreativní zpÛsoby, jak zkombinovat papír (a nemyslím, Ïe papír v dohledné dobû úplnû zmizí) s mechanizmy dodávek rÛzn˘ch médií. Myslím, Ïe jsme pouze na zaãátku toho, co je s pouÏitím dne‰ních technologií moÏné.“ Pravdou je, Ïe pfiechod ke komunikaci napfiíã médii byl klíãovou pfiíleÏitostí, které se úspû‰né spoleãnosti chopily. Nick Dixon fiíká: „KdyÏ firmy spoléhají na v˘robu jednoho produktu a konkurují pouze cenou, dostanou se do kruhu se sestupnou tendencí, jak jsme vidûli pfied a bûhem recese.“ „Bûhem recese zákazníci omezili rozpoãet na reklamu a soustfiedili se na hledání úãinn˘ch fie‰ení, spí‰e neÏ na udrÏení efektivity. Vidûli jsme, jak se z dÛvodu potfieby sniÏování nákladÛ kyvadlo pohnulo ve prospûch komunikace e-mailem a SMS zpráv. To byl zásadní posun a mûl dramatick˘ dopad na komunikaci.“ A. Brown fiíká, Ïe BPIF pomáhá sv˘m ãlenÛm pfiizpÛsobit se „zásadním strukturálním zmûnám, ke kter˘m do‰lo v na‰em oboru.“ „Stále více dodavatelÛ vyuÏívá digitální revoluci a pfiidává do svého portfolia nové sluÏby pro zákazníky v oblastech, jako je správa adresáfiÛ a zákaznick˘ch dat, zaji‰Èování zásob a plnûní, vytváfiení a správa webov˘ch stránek zákazníkÛ a zaji‰Èování kampaní, které vyuÏívají v‰echna média, nová i stará,“ fiíká. „Tradiãní polygrafick˘ obchodní model zamûfien˘ na cenu a produkt jiÏ neslouÏí svému úãelu. Jak na‰i zákazníci stále více hledají ekonomicky pfiíznivé kampanû namísto pouhého sníÏení ceny tisku komodit, tiskárny nemohou
Trh velkoformátového tisku je rÛstov˘
dále spoléhat pouze na vyrobené produkty a nízké ceny, aby se odli‰ily: tisk se musí pfiizpÛsobit, pokud má pfieÏít.“ Pokraãující konsolidace Je pravdou, Ïe komodizace tisku, která se prosazovala jiÏ pfied recesí, nabrala rychlost bûhem poklesu s tím, jak spoleãnosti sniÏovaly náklady ve snaze nahradit ztracené zakázky. Z toho vyplynul „závod na dno“ v cenách, kdy nûkteré spoleãnosti nabízely práci pouze za ceny nákladÛ jen proto, aby si udrÏely penûÏní toky bûhem fáze nejhlub‰í recese. Staãí pár firem, které se uch˘lí k sebevraÏedné cenové politice, aby ovlivnily cel˘ sektor. A to pfiesnû se stalo v období recese a dopady mnozí z nás pociÈují doteì. Tiskafiské spoleãnosti bez specifické nabídky nebo sluÏeb s pfiidanou hodnotou, které konkurovaly pouze cenou, se dostaly do problémÛ, jakmile ceny klesly pod úroveÀ nákladÛ. Urãit˘ pokrok pfiinesla konsolidace. Sektor kotouãového ofsetového tisku ve Spojeném království byl bûhem recese v polygrafickém prÛmyslu jedním z nejvíce postiÏen˘ch. Sektor dlouho suÏovan˘ nadbyteãnou kapacitou v dobû recese zaznamenal krach mnoha velk˘ch firem a zavfiení mnoha závodÛ. Konsolidace sektoru nastala, kdyÏ Walstead Investments uskuteãnila akvizice spoleãností Wyndeham, Southernprint a divize rotaãního tisku St Ives’, a dal‰ích. Dopad recese na sektor tisku ãasopisÛ ve Spojeném království se tedy nakonec mÛÏe projevit pozitivnû, aãkoliv cesta k tomuto v˘sledku byla velice bolestivá. I kdyÏ se nám to je‰tû nezdá, nejhor‰í ãást poslední recese je pravdûpodobnû za námi. Ov‰em pfieÏili jsme jednu boufiku, abychom mohli ãelit dal‰í. Pfiízrak evropské dluhové krize tûÏce dopadá na trh a dÛvûra spotfiebitelÛ je nadále otfiesena po zku‰enostech z velké recese. Stále je‰tû jsme se nedostali ven z lesa a je dost dobfie moÏné, Ïe se situace pfied oÏivením je‰tû zhor‰í. Pro polygrafick˘ prÛmysl to znamená, Ïe bude pokraãovat konsolidace a zÛstane i potfieba zamûfiit se na sluÏby s pfiidanou hodnotou, kdy tisk bude pouze jednou ãástí nabídky firem. Nicménû spoleãnosti, které se z poslední recese úspû‰nû vynofiili, jsou teì silnûj‰í a moudfiej‰í a konkurují v men‰ím oboru. AÏ se ekonomika vzpamatuje, budou tyto firmy v dobré pozici, aby sklidily plody své práce. × William Mitting, pfieloÏil Karel Tenk Zdroj: drupa
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Typografia 11 2011
V posledních desetiletích ovládá trh masová reklama, a tak komerãní komunikace zaznamenala neb˘val˘ rozmach. Ukazuje se v‰ak, Ïe není dostatek kreativních lidí, ktefií by byli schopni navrhnout pfiitaÏlivou komunikaãní kampaÀ se v‰emi atributy, jaké musí úspû‰ná a úãinná reklama mít. Ukazuje se, Ïe pro práci v oblasti reklamy je dobré mít specifické vzdûlání zamûfiené nejen na umûní a design, ale i na marketing, právo a psychologii. Proto vlastnû vznikla Soukromá vy‰‰í odborná ‰kola umûní a reklamy. Byla sice zaloÏena teprve pfied sedmi lety, ale její absolventi i studenti se velmi aktivnû zapojují do svûta reklamy a ‰kola si jiÏ vydobyla pevné místo mezi praÏsk˘mi umûleck˘mi ‰kolami. Tato ‰kola poskytuje vzdûlání v oborech Reklamní fotografie, Reklamní grafika a V˘stavnictví. Nejnároãnûj‰ím úkolem studia je závûreãná absolventská práce. V leto‰ním ‰kolním roce mûli studenti navrhnout koncept expozice âeské republiky na Svûtové v˘stavû Expo a související komunikaãní kampaÀ. Vizualizace vlastní pfiedstavy expozice, v˘tvarné zpracování, technické fie‰ení a následná obhajoba práce pfied
Pohled na budovu ‰koly. Foto Franti‰ek Nikl, DiS.
Obhajoba absolventského projektu v ãervnu 2011. Foto MgA. Ivan Vagner.
Koncept inzerátÛ je zaloÏen na siln˘ch vizuálech mezinárodních jídel, které jsou v‰eobecnû známy. Do tohoto kontextu jsou v‰ak “vhozeny” tradiãní ãeské pokrmy. KampaÀ je podpofiena claimem kter˘ vyuÏívá shodnou v˘slovnost slov Czech (ãesk˘) a Check (kontrolovat). Koncept a grafická úprava Marek Fanta, fotografie Ale‰ Foff, DiS. 2inOne Photographic Studio
komisí byla pro mnohé opravdu velmi nároãn˘m úkolem. Vût‰ina se v‰ak se svou prací mÛÏe chlubit. Jedním z prvních úkolÛ komunikaãní kampanû je návrh celkové koncepce a pak design loga, vãetnû manuálu integrovaného vizuálního stylu. Integrovan˘ styl obsahuje design komunikaãních tiskovin, jako jsou informaãní broÏura, citylighty, billboardy, polep dopravních prostfiedkÛ, VIP obrazová publikace i dárkové pfiedmûty. U absolventské práce bylo dále poÏadováno fie‰ení v˘stavního pavilonu a fie‰ení vlastní v˘stavní expozice v pÛdorysu, bokorysu a v perspektivû a fie‰ení orientaãních piktogramÛ. Podobn˘ch, byÈ jednodu‰‰ích projektÛ, vytvofií kaÏd˘ student bûhem semestru tfii aÏ pût v kaÏdém kreativním pfiedmûtu. Studenti oboru Reklamní tvorba se bûhem studia nauãí vytvofiit intelektuální i v˘tvarn˘ koncept a následnû jej vizuálnû ztvárnit do obhájitelného projektu. V tomto oboru je vyuãována reklamní tvorba v teoretické i praktické rovinû, v historickém i aktuálním a kreativním kontextu. Od nejjednodu‰‰ích základÛ, pfies tvorbu piktogramÛ, logotypÛ, plakátÛ a tvorbu
firemní vizuální identity, aÏ po fie‰ení celorepublikov˘ch reklamních kampaní. Od aktivního pouÏívání profesionálního aktuálního softwaru, po zvládnutí realizaãních technologií, pfiípravu rozpoãtu aÏ po profesionální pfiípravu podkladÛ pro prezentaci i pro vlastní napfi. polygrafickou realizaci úkolu. Takováto rozsáhlá práce s reáln˘m, byÈ nároãn˘m zadáním provûfií profesionální i osobnostní stránky studenta. Studenti, ktefií zde obstáli, jsou dobfie pfiipraveni na praktick˘ profesionální Ïivot, nemluvû o tom, Ïe mnozí studenti právû v této zkou‰ce vytvofiili nejlep‰í projekt, kter˘ bûhem svého tfiíletého studia na této ‰kole zrealizovali. × Mgr. Andrea âapková a Mgr. Karel Kárász V˘tvarné fie‰ení logotypu, varianta ãeské jazykové mutace, Vít Novák.
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Expo jako absolventsk˘ projekt
V˘tvarné fie‰ení logotypu a billboardu. Koncept a grafická úprava Karolina Klime‰ová
V˘tvarné fie‰ení citylightu a celostranného inzerátu. Koncept a grafická úprava Anna Svobodová. Ukázka umístûní citylightu na autobusové zastávce MHD.
¤e‰ení loga a designová triãka. Koncept a grafická úprava Jan ·afafiík
Citylight a ukázka pouÏití. Koncept a grafická úprava Petr Rogl V˘tvarné fie‰ení logotypu, varianta ãeské a anglické jazykové mutace, Pavel Procházka. Ukázka pouÏití logotypu na pánské a dámské klíãence. V˘tvarné fie‰ení ãeského pavilonu pro EXPO Stanislav JanÛ. Pohled shora s ukázkou konstrukce a perspektivní pohled. Podklady jsou z prezentaãního filmu. Model a obrázky byly vytvofieny v programu Blender, film byl vyroben v programu Adobe Premiere.
Ukázka fie‰ení polepu auta a v˘tvarné fie‰ení po‰tovní známky. Koncept a grafická úprava Naìa Ry‰ánková
Barvy, vytvrzované UV záfiením ve velkoformátovém tisku, vyfie‰ily mnohé problémy inkoustového tisku s barvami na bázi fiedidel, byly v‰ak vytvofieny i nové problémy. Jedním z tûchto problémÛ je okamÏité vytvrzení UV barev bûhem tisku, protoÏe jsou k nûmu nutné rtuÈové kfiemíkové v˘bojky s vysokou spotfiebou elektrické energie a s omezenou Ïivotností. Nové lampy s LED mohou tuto nev˘hodu odstranit.
U tiskové hlavy s lampami se rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi v˘bojkami se velké skfiínû lamp velmi silnû zahfiívají i pfies
Kurt K. Wolf
odvádûní horkého vzduchu.
Nutné vytvrzování UV barev podpofiilo vítûzné taÏení oproti barvám na bázi fiedidel pfiedev‰ím proto, Ïe UV barvy neuvolÀují tûkavé organické slouãeniny (VOC) a jsou tím podstatnû ekologiãtûj‰í. S tím, Ïe kvÛli nutnému vytvrzování také pfiiná‰ejí nové problémy, se dosud prostû jiÏ nepoãítalo. První tiskové stroje, které místo dosud obvykl˘ch rtuÈov˘ch kfiemíkov˘ch v˘bojek mohly vytvrzovat UV barvy pomocí lamp s LED, byly pfiedstaveny na v˘stavû Fespa Digital v roce 2011 firmami Mimaki, Roland a Vutek. Tím vzniká otázka, co vytvrzování UV barev pomocí LED vlastnû pfiiná‰í. Jsou pfiednosti, které byly pfiipisovány lampám s LED: ■ nízká spotfieba elektrické energie ■ men‰í vyvíjené teplo ■ témûfi neomezená Ïivotnost. Díky kooperaci s firmou Vutek bylo moÏno srovnávat zpÛsob práce obou technologií a poznat jejich vliv na praxi. RtuÈové kfiemíkové v˘bojky Prakticky 95 procent v‰ech star˘ch tiskov˘ch systémÛ s UV vytvrzováním dnes pouÏívá rtuÈové kfiemíkové v˘bojky. KaÏd˘ tiskov˘ systém pfiitom má zpravidla dvû skfiínû s lampami, které jsou umístûny nalevo a napravo od tiskové hlavy. Podle dodavatele a konstrukce mÛÏe kaÏdá skfiíÀ obsahovat jednu nebo dvû rtuÈové kfiemíkové v˘bojky. Ty vyÏadují pfii ranním zapnutí dobu 20 minut na zahfiívání, bûhem které se nemÛÏe tisknout. Pfii automatickém vypnutí kvÛli pfiehfiátí lamp se tyto musejí zcela ochladit, neÏ mohou b˘t opût zapnuty, coÏ se vût‰inou stává uprostfied zakázky. Proto musejí svítidla svítit bûhem celé provozní doby a lampy mají uzávûr, kter˘ se otevfie vÏdy pro vytvrzení barev.
Vzhledem k tomu, Ïe dnes prakticky v‰echny UV tiskárny mohou tisknout bidirekcionálnû, tedy v obou smûrech, musejí lampy uzávûr otevírat a zavírat v neustálém stfiídání, coÏ pfiedstavuje vysoké mechanické namáhání. Aby se u‰etfiila elektrická energie, mohou rtuÈové kfiemíkové v˘bojky u nûkter˘ch modelÛ bûhem vytvrzování svítit pln˘m jasem, pfii zpûtném bûhu v‰ak pfiepínají na 20 procent jasu v reÏimu stand-by. Tento reÏim se svolí i mezi zakázkami pfii klidu stroje. Îivnost a náklady PrÛmûrná Ïivotnost rtuÈové kfiemíkové v˘bojky je u v˘robcÛ udávána hodnotou 1000 pracovních hodin plus tfii hodiny stárnutí na kaÏdé zapnutí. To znamená pfii 12hodinové smûnû 15 spotfiebovan˘ch hodin, coÏ vede k Ïivotnosti 66 pracovních dnÛ. Pracuje-li se v pûtidenním t˘dnu, musejí b˘t obû v˘bojky v obou lampách, tedy ãtyfii kusy, nahrazeny po tfiech mûsících, coÏ mÛÏe uÏivatel provádût pfii odpovídajícím vzdûlání sám. Pfii cenû asi 400 US dolarÛ na svítidlo je to 1600 dolarÛ, které se 4x v roce seãtou na 6400 dolarÛ, coÏ v˘robci berou jako spotfiební materiál. Vyvíjené teplo Druh˘m problémem je teplo, vyvíjené lampami. RtuÈové kfiemíkové v˘bojky rozdûlují svoji energii na ‰iroké spektrum 200 aÏ 800 nanometrÛ, ze které se pouze 5 procent energie vyuÏívá k vytvrzování UV barev a 95 procent se pfiemûÀuje v teplo. Toto teplo vzniká z v˘bojek v lampách a tyto silnû zahfiívá, horké lampy ale zahfiívají vzduch, barvy a substráty na základû pohybu tiskové hlavy napfiíã pfies celou ‰ífiku stroje. Proto vidíme tolik velkoformátov˘ch tiskov˘ch strojÛ, které pracují s otevfien˘mi plechy. Teplo se u rtuÈov˘ch kfiemíkov˘ch v˘bojek nedá úãelnû zachycovat a odvádût, takÏe zahfiívá cel˘ tiskov˘ stroj, kterému to neprospívá. V˘bojky je sice moÏno nastavit v pûti rÛzn˘ch stupních Lampy s LED u stroje Vutek GS3250LX jsou men‰í, produkují jen zlomek tepla a mohou potiskovat substráty, které jsou citlivûj‰í na teplo.
Vyti‰tûno na papíru Hello Gloss 250 g/m2 (obálka) a Hello Silk 115 g/m2 (vnitfiní listy). Dodavatel: OSPAP a.s., K Hru‰ovu 4/292, Praha 10, Tel.: 271 081 111, Fax: 272 704 725, e-mail:
[email protected], www.ospap.cz
Co pfiiná‰í vytvrzování UV barev pomocí LED v praxi?
Typografia 11 2011
Stroj Vutek GS3250KX s vytvrzováním s LED se mÛÏe pouÏívat pro plo‰n˘ i kotouãov˘ tisk. Tiskne stejnû rychle jako stroj GS3200 se rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi v˘bojkami, ale i na substráty, které jsou citlivûj‰í na teplo.
po 20 procentech aÏ do 100 procent svítivosti (a spotfieby elektrické energie), kaÏdá tiskárna se v‰ak prakticky snaÏí o maximální rychlost tisku a o silné vytvrzování barev, takÏe jen málo tiskáren mÛÏe prodlouÏit Ïivotnost v˘bojek a sníÏit vyvíjené teplo. Je‰tû vût‰ím problémem vyvíjeného tepla v‰ak je, Ïe pfii vytvrzování rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi lampami se kvÛli jejich infraãervenému záfiení zahfiívají substráty. Papíry na kotouãích je moÏno opût ochladit pomocí vestavûn˘ch chladicích válcÛ, av‰ak fólie v‰eho druhu sná‰ejí krátkodobé zahfiátí jen velmi ‰patnû, vlní se nebo se protahují. Díky nízkému zahfiívání pfii vytvrzování s lampami s LED se tento problém silnû sniÏuje. Technologie LED V posledních letech se zdroje svûtla LED (emisní diody) vyvíjely do stále vût‰ích a silnûj‰ích diod pro nové oblasti pouÏití. LED jsou polovodiãové prvky, které se vyrábûjí naná‰ením rÛzn˘ch polovodiãov˘ch materiálÛ na urãit˘ substrát. Kombinace tûchto materiálÛ urãuje, pfii které vlnové délce LED vydává nejsilnûj‰í energii. Dnes se tak nabízí ‰irok˘ v˘bûr diod s rÛzn˘mi vlnov˘mi délkami. Pro oblast ultrafialového záfiení jsou LED se ‰piãkami v oblasti 395 a 365 nanometrÛ a obû jsou pouÏitelné pro UV barvy. Niωí vyvíjené teplo Tyto diody v‰ak dávají podstatnû ménû svûtla a musejí proto b˘t v lampách sestavovány do nûkolika fiad do plo‰ného svítidla. Na základû spektra prvkÛ LED v‰ak i plo‰ná svítidla s LED produkují teplo. Poãítá se s 20 procenty UV záfiení, které se vyuÏívá k vytvrzování a 80 procent viditelného svûtla, které se pfiemûÀuje v teplo. Toto teplo v‰ak skfiíÀ lampy nezahfiívá a mÛÏe
16 17
b˘t odvádûno pomocí vzduchem nebo vodou chlazen˘ch odvádûãÛ tepla, takÏe k zahfiívání substrátÛ nedochází. Dlouhá Ïivotnost Îivotnost LED je jejich v˘robci uvádûna jako neomezená. Jak se chovají v plo‰n˘ch lampách UV tiskáren, je‰tû není známo, první pfiedbûÏné prospekty firmy Vutek fiíkají, Ïe lampy LED pracují stejnû dlouho jako tiskov˘ stroj. To je z dÛvodÛ neexistující dlouhodobé zku‰enosti dosud relativizováno a uvádûno s Ïivotností tfií let. Optimalizované barvy V‰echny UV barvy, které jsou dosud na trhu, byly vyvinuty pro vytvrzování rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi lampami, pfiiãemÏ neexistuje závazná norma k tomu, která vlnová délka z velké ‰ífiky pásma byla zvolena. Proto se UV barvy mohou na tiskárnách rÛzn˘ch v˘robcÛ chovat velmi rozdílnû. Pfiesnû to také vysvûtluje, proã nûkteré z prvních UV tiskov˘ch strojÛ se su‰ením s LED nemohou tisknout stejnû rychle jako dosud s rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi v˘bojkami. Efektivitu vytvrzování s lampami LED je v‰ak moÏno optimalizovat tím, Ïe UV barva je nastavena pfiesnû na ten rozsah spektra, ve kterém diody vyzafiují ‰piãkov˘ v˘kon. Tak firma Vutek jiÏ pfiíkladnû dosáhla toho, Ïe zafiízení GS3250LX s novou technologií UV-LED od EFI pro nízkoteplotní vytvrzování mÛÏe tisknout a vytvrzovat stejnû rychle jako stroj GS3200 se rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi lampami. Úspora elektrické energie s LED Diody LED se mohou bez problémÛ zapínat a vypínat ve zlomcích sekundy. To znamená, Ïe lampy jiÏ nemusejí mít uzávûr a mechanické nároky neustálého otevírání a zavírání odpadají. Kromû
LED jsou pfii 395 nm intenzivnûj‰í neÏ rtuÈové kfiemíkové v˘bojky. PouÏití technologie LED se stejnou produktivitou pro nás bylo velkou v˘zvou. Emmanuel Swolfs, EFI Vutek Evropa.
toho vzniká niωí spotfieba elektrické energie svítidel LED jen bûhem tisku a ne mezi tiskov˘mi zakázkami, a vÏdy jen od lampy, která sleduje tiskovou hlavu. Vzhledem k tomu, Ïe ohfiev je odvádûn, mohou stroje zÛstat zavfieny a je moÏno pfiípadnû vynechat dosavadní chladicí válce. Srovnávání spotfieby elektrické energie Podle informace firmy Vutek je spotfieba elektrické energie ãtyfi rtuÈov˘ch kfiemíkov˘ch v˘bojek ve stroji Vutek GS3200 asi 15 kW za hodinu, zatímco spotfieba LED ve stroji Vutek GS3250LX ãiní jen asi jednu ãtvrtinu, 3,5 kW za hodinu. Pfii 12 hodinách za den, pûtidenním t˘dnu a 52 t˘dnech v roce spotfiebovává vytvrzování se rtuÈov˘mi kfiemíkov˘mi v˘bojkami 46.800 kWh. Spotfieba elektrické energie s LED: Pfii 80procentním vytíÏení vzniká 9,6 hodin doby tisku x 3,6 kW = 3.456 kWh za den, pfii pûtidenním t˘dnu a 52 t˘dnech spotfiebovává vytvrzování s LED asi 9.000 kWh roãnû. To je 37.800 uspofien˘ch kWh roãnû s LED! Nemálo velkoformátov˘ch tiskáren v Nûmecku pracuje dvacet ãtyfii hodiny dennû a ‰est dnÛ v t˘dnu a spotfiebovává tím 112.320 kWh. S LED se dostanou pfiibliÏnû na 27.000 kWh a uspofií asi 85.320 kWh. Dal‰í v˘hody vytvrzování s LED Kromû niωí spotfieby elektrické energie, niωího vyvíjeného tepla a témûfi neomezené Ïivotnosti má vytvrzování s LED dal‰í v˘hody, které vypl˘vají z niωí teploty vytvrzování. ■ ProtoÏe se jiÏ nemusejí pravidelnû vymûÀovat rtuÈové kfiemíkové v˘bojky, ‰etfií se nejen peníze, n˘brÏ i materiál a pracovní doba s neplánovan˘m pfieru‰ováním v˘roby. ■ Vût‰ina v˘hod vypl˘vá z moÏností potiskování nov˘ch substrátÛ, které kvÛli hork˘m rtuÈov˘m kfiemíkov˘m lampám dosud potiskovány b˘t nemohly. Tím je moÏno s cenovû v˘hodn˘mi substráty realizovat enormní úspory, které zdaleka pfiekraãují úsporu nákladÛ na elektrickou energii. Budoucnost vytvrzování s LED Firma Vutek vûfií, Ïe nûktefií zákazníci by chtûli doplnit vytvrzování s LED do sv˘ch inkoustov˘ch tiskov˘ch strojÛ a v prvním tiskovém sdûlení to pro modely GS3200 jiÏ pfiislíbila. Vyrobení vestavn˘ch sad pro stávající stroje v‰ak vyÏaduje nûjak˘ ãas, bûhem kterého budou s napûtím oãekávány praktické zku‰enosti prvních zákazníkÛ strojÛ s vytvrzováním s LED. × Kurt K. Wolf PfieloÏeno se souhlasem autora podle ãlánku v ãasopise Deutscher Drucker Nr. 27, 22. 9. 2011, str. 4 – 5. Pfieklad Karel Tenk.
