2016

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

vypracovala: Mgr. Irena Pánková

ÚVOD Minimální preventivní program školy je zpracován na základě Metodického pokynu k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže, který do prevence rizikového chování zařazuje předcházení především následujícím rizikovým jevům: agrese, záškoláctví, šikana, kyberšikana, násilí, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie, vandalismus, závislostní chování, užívání všech návykových látek, gambling, rizikové chování v dopravě, spektrum poruch příjmu potravy, negativní působení sekt a rizikové sexuální chování. Primární prevence ve škole je týmová práce, na které se podílejí všichni pedagogičtí a provozní zaměstnanci, ale i další, například rodiče, externí spolupracovníci, přátelé školy atd. Z našeho pohledu, pedagogů, je důležité zahájit primární prevenci právě v době základní školní docházky. Je nutné poskytnout žákům co nejvíce informací o problematice všech projevů rizikového chování. Tyto musí být podané přiměřeně k jejich věku a je třeba s nimi mluvit na toto téma i na neformální úrovni. Naše škola připravila a realizuje komplexní, dlouhodobý program prevence rizikového chování a zahrnula do něj co nejvíce spolupracujících složek. Primární prevence je součástí rámcového vzdělávacího systému naší školy. Je realizována v konkrétních vyučovacích hodinách, v jednorázových akcích a v pestré mimoškolní činnosti. Nemalou měrou k ní přispívá i důvěrná a otevřená atmosféra ve škole. Pro vypracování Minimálního preventivního programu byly využity následující závazné materiály: - Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních MŠMT ČR Č.j.: 21291/2010-28 - Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č.j.: 24 246/2008-6 - Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při omlouvání nepřítomnosti žáků ve škole a při prevenci postihu záškoláctví, č.j.:10 194/2002-14 - Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních - Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy - Národní strategie protidrogové politiky - Strategie prevence kriminality - Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č.j.: 14 423/99-22 - Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu č.j.: 11 691/2004-24 - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Základní a Mateřská škola Starý Kolín je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou, jejímž zřizovatelem je obec Starý Kolín. Jedná se o úplnou základní školu s prvním a druhým stupněm a třemi odděleními mateřské školy. Budova školy je rozdělena do 3 částí, které jsou denně využívány pro výuku a mimoškolní aktivity žáků. V tzv. staré budově jsou třídy pro žáky 2. stupně, nová budova slouží pro výuku 1. stupně, v budově „Chanos“ jsou umístěny dvě oddělení Školní družiny, školní knihovna, cvičná kuchyňka, školní dílna, tělocvična a také 3. oddělení MŠ a šatny. V budově školy se rovněž nachází školní kuchyně s jídelnou. Ke škole dále patří venkovní sportoviště a školní pozemek, na kterém bylo vybudováno arboretum a který je využíván k výuce environmentální výchovy. Prostředí a klima ve škole je neustále monitorováno nejen metodikem prevence, pedagogy, ale všemi zaměstnanci školy. Je nesmírně důležité, ve škole udržovat přátelské a bezpečné prostředí, bez nežádoucích sociálně patologických jevů. Naším cílem je, co nejdříve odhalit nežádoucí chování žáků a pomoci jim efektivně vyřešit jejich problém. V naší škole pracuje výchovná poradkyně, která je kvalifikovaný pedagog se státní zkouškou z výchovného poradenství. Dále má naše škola asistentku pro sociálně znevýhodněné děti, kterým se věnuje po skončení školnáho vyučování. Ve škole pracuje školská rada, která má 6 členů – 2 zástupce zřizovatele, 2 zástupce učitelů a 2 rodičů.

HLAVNÍ AKTIVITY ŠKOLY K REALIZACI PRIMÁRNÍ PREVENCE V loňském školním roce žáci 1. i 2. stupně naší školy absolvovali několik besed, které jsme uspořádali ve spolupráci s Preventivně informační skupinou Policie České republiky. V prvním týdnu prázdnin byl pro žáky (hlavně prvního stupně) k dispozici příměstský tábor, ve kterém byl pro děti připraven bohatý program. Na začátek letošního školního roku je naplánován adaptační pobyt pro žáky první třídy. Cílem je především vytvoření pozitivních vazeb ve třídě. V rámci prevence sociálně patologických jevů se škola zaměřuje na aktivní využívání volného času a to především bohatou nabídkou školních klubů a kroužků. V rámci oživení lidových tradic škola každoročně pořádá Drakiádu, Noc oživlých dýní,Vánoční zpívání v kostele a Vánoční nebo Velikonoční jarmark. Do výše jmenovaných aktivit se žáci zapojují nejen při vyučování, ale i ve svém volném čase. Mezi další aktivity patří:  odpovědnost za systematické vzdělávání pedagogických pracovníků , vytváření dobrého vztahu mezi žáky, řešení problémových situací  systematické zavádění etické a právní výchovy a výchovy ke zdravému životnímu stylu do ŠVP využití disponibilních hodin z učebního plánu Rámcového vzdělávacího programu  uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce i skupiny  vytváření podmínek pro smysluplné trávení volného času zavádění mimoškolních kroužků (výtvarné, sportovní, apod.)  spolupráce s rodiči

 průběžné sledování klimatu školy, podmínek jednotlivých třídních kolektivů, mapování výskytu sociálně patologických jevů, vyhledávání a včasné zákroky  diferenciace v preventivních aktivitách  poskytování poradenských služeb a zajištění poradenských služeb v pedagogicko psychologických poradnách a speciálních pedagogických centrech Vztah učitel – žák Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Zároveň je nutné, aby žák respektoval osobnost učitele a uvědomoval si své povinnosti, sám pomáhal s řešením. Slušnost na obou stranách je první předpoklad úspěchu. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovnou poradkyní atd.. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka. Pedagogická diagnostika Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracuje s rodiči a výchovným poradcem, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP, středisko výchovné péče,sociální odbor,...)

Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu.

CÍLE PREVENCE A KTERÝM RIZIKOVÝM JEVŮM PŘEDCHÁZET Minimální preventivní program je zaměřen na všechny žáky základní školy od 1. do 9. ročníku. Zvláštní pozornost je věnována dětem ze sociálně slabšího rodinného prostředí, dětem ohroženým prospěchem a dětem s některými typy specifických vývojových poruch chování. Cílem MPP je: ● vedení a výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, ● zvýšení odolnosti žáků vůči sociálně patologickým jevům, ● učit se solidaritě a ochotě pomoci těm, kteří se dostanou do tíživé životní situace, ● informovat a poučit žáky o místech, kde jim pomoc může být poskytnuta, ● rozvoj sebepoznání, ● podporovat růst sebevědomí, práce s emocemi (mírnění agrese apod.), ● komunikační dovednosti, jak se bránit manipulaci, ● řešení konfliktů a správné rozhodování, ● najít smysl života a vhodně plánovat

Je důležité vést žáky k sebevědomí, správnému sebehodnocení, stanovení si reálných dosažitelných cílů v životě, poznání sama sebe, zvládání stresových situací a řešení problémů bez užívání návykových látek. K dosažení cílů využíváme různé metody aktivního sociálního učení, konzultačních a třídnických hodin, individuálního přístupu k žákům apod. To vše je nutné činit ve spolupráci s rodiči (případně zákonnými zástupci) a v nutných případech ve spolupráci s příslušnými orgány a institucemi.

ŘÍZENÍ A REALIZACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT Na tvorbě a realizaci MPP se podílí pedagogičtí pracovníci školy. Tvorba, koordinace a kontrola realizace je vedena koordinátorem prevence sociálně patologických jevů, který úzce spolupracuje s výchovným poradcem školy, dále s třídními učiteli a ostatními pedagogickými pracovníky. Koordinátor prevence sociálně patologických jevů informuje vedení školy o průběhu a realizaci MPP a pravidelně vyhodnocuje aktuální dění ve škole. Metody práce:  řízená diskuse se žáky nad současnými společenskými problémy v rámci jednotlivých předmětů  diskuze, besedy  exkurze, výlety  pomoc žákům při řešení problému  poradenská činnost výchovného poradce a školního metodika prevence  samostatné a skupinové práce žáků, řízené vyučujícím daného předmětu (výtvarné, slohové práce, referáty, práce s tiskem, internetem apod.)  nácviky jednotlivých situací Klíčové vyučovací oblasti  oblast přírodovědná (např. biologie člověka, fyziologie, biologické účinky drog, chemické aspekty drog atd.)  oblast zdravého životního stylu (např. výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, podmínky správné výživy, volný čas apod.)  oblast společenskovědní (proces socializace jedince, užší a širší společenské prostředí, jedinec ve vzájemné interakci se sociálním prostředím apod.)  oblast rodinné a občanské výchovy (postavení rodiny ve společnosti, vedení domácnosti, správná výživa, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, subjekty participující v oblasti prevence drog atd.)  oblast sociálně právní (právní aspekty drog, práva dítěte, význam a cíle reklamy apod.)  oblast sociální patologie (postoj společnosti ke zneužívání drog, delikventní chování, kriminalita, xenofobie, šikanování, rasismus apod.) I. stupeň základní školy:      

zvyšování zdravého sebevědomí žáků zkoumání a uvědomování si vlastní osobnosti vnímání individuálních odlišností dětí mezi sebou a přijímání těchto jevů nácvik vzájemné úcty, sebeúcty a důvěry rozvoj schopnosti diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty rozvoj schopnosti klást otázky, umění vyjádřit svůj názor, umění říci „ne“

    

bezpečně rozlišovat dobré a špatné komunikace probíhá na téma rodina a mezilidské vztahy, trávení volného času schopnost pracovat v kolektivu informace o škodlivosti některých látek - alkoholu, cigaret, drog vysvětlení rozdílu mezi šikanou a škádlením

II. stupeň základní školy:  vytváření a prohlubování vztahu důvěry mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem  upevňování kolektivních vztahů se včasným podchycením nežádoucích projevů chování  trénink odpovědnosti za vlastní rozhodnutí  zvládání náročných fyzických duševních situací  umění vyrovnat se s neúspěchem  informace o škodlivosti kouření a alkoholu  negativní vlivy návykových látek na rodinu a jednotlivce  společenské vztahy ( rasismus apod.,) - další zaměření:  vulgární vyjadřování, náznaky agresivity a slovní agresivita - řešení  problematické sexuální chování  orientace v trestní odpovědnost za přečiny a porušení zákonů  nesnášenlivost a vztahy mezi spolužáky ve třídě  záškoláctví a hlavně jeho skrytá forma se souhlasem rodičů Na základě průzkumu založeného na zneužívání návykových látek, věnovat i nadále zvýšenou pozornost prevenci kouření. Pokračovat v osvětě v rámci hodin Oev, Vzd, Př, třídnických hodinách + besedy a semináře. Věnovat pozornost nebezpečí s používáním informačních a komunikačních technologií (kyberšikana), v rámci hodin ICT. Pozor na poruchy příjmu potravy – mentální anorexie a bulimie (v rámci hodin Oev, Vzd+ případné semináře a besedy). Nabídka volnočasových aktivit v rámci školy:                

Házená 1, 2 Miniházená Kopaná 3. – 5. třída Kopaná 1. – 2. třída Kopaná MŠ – předškoláci Cyklo-turistika Judo 1. – 2. třída, Judo MŠ Přípravná Aj 1. –2. třída Aj pro nejmenší MŠ Výtvarný kroužek Vánoční seminář + Sborový zpěv Jazykový (logopedie) Flétna I, Flétna II. MOPíci – Mladí ochránci přírody Keramika 7. – 9. třída Cvičení z Čj, Aj

  

Aerobik Gymnastika, Hudebně pohybový Sportovně pohybový

Jednorázové akce:         

sportovní dny a soutěže spolupráce s mateřskou školou sběrový den lyžařský kurz kurzy, výlety (Geotekgrant) divadelní a filmová představení Mikulášská nadílka spaní ve škole besedy s Policií ČR

Spolupráce s rodiči, informovanost Zvláštní důraz je kladen na informovanost rodičů o funkci preventivního programu a s ním souvisejících aktivit. Jednotlivé možnosti sdělení jsou popsány níže. ● Třídní schůzky ● Konzultační hodiny ● Internetové stránky školy ● Informační nástěnka ● Výchovná komise Naše škola podporuje setkávání a kontakt s rodiči žáků také v rámci různých akcí, které jsou pořádány školou. Jedná se převážně o Vánoční a Velikonoční jarmarky, Noc oživlých dýní, Drakiáda apod. Na těchto akcích mohou rodiče shlédnout práci žáků a popovídat si s pedagogy. Všechna tato společná setkání mají vždy příjemnou atmosféru a pomáhají budovat vzájemnou důvěru a otevřenost.

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ (metodický pokyn Č.j. MSMT- 22294/2013-1) Co to je šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a opakované užití fyzických a psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, především prostřednictvím internetu a mobilu (KYBERŠIKANA). Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:  žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády

            

při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními o přestávkách vyhledává blízkost učitelů má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči stává se uzavřeným jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené zašpiněný nebo poškozený oděv stále postrádá nějaké své věci odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit

Přímé znaky šikanování mohou být např.:  posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo "legrací" zranitelný  kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem  nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil  příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje  nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich  honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí  rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout Rodiče žáků se doporučuje upozornit zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování: za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu.  dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem  dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu)    

Co šikanování není Za šikanování se nepovažuje škádlení a jednorázová agrese. Například, když se poperou dva přibližně stejně silní žáci například kvůli dívce, která se jim líbí oběma, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit.

Požadavky na školu pro řešení šikany Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. Školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování (sociálně patologických jevů). Z tohoto důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů či provinění (dále jen trestných činů) vydírání (§ 235), omezování osobní svobody (§ 213), útisku (§ 237), ublížení na zdraví (§ 221-224), loupeže (§ 234), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (zvláště § 197a), poškozování cizí věci (§ 257), znásilnění (§ 241), kuplířství (§ 204) apod. Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu apod. Ředitel školy je orientován v metodice, organizaci a právní problematice šikanování. Je to základní předpoklad, aby mohl vytvořit příznivé podmínky pro vyškoleného odborníka na řešení šikany a inicioval rozvíjení školního programu proti šikanování. Škola aktivně spolupracuje s rodiči na ochraně dětí a žáků před šikanou. Vhodný způsob je seznámení rodičů s nekompromisním bojem školy proti šikanování, například na webových stránkách. Ředitel školy zajistí v souladu s pracovním řádem dohled pedagogických pracovníků nad žáky ve škole před vyučováním a o přestávkách, na vytipovaných rizikových místech v prostorách školy. Škola má zpracovaný plán dalšího vzdělávání pedagogů, zejména pracovníka pověřeného řešením šikany (zpravidla školního metodika prevence) a třídních učitelů v prevenci šikanování. Program proti šikanování Cílem programu je vytvořit ve škole bezpečné, respektující a spolupracující prostředí. Důležité je zaměřit se na oblast komunikace a vztahů mezi žáky ve třídách, a to bez ohledu na to, zda tam k projevům šikany již došlo či ne. Hlavní součástí programu je krizový plán, který eliminuje či minimalizuje škody v případě, že k šikanování ve školním prostředí dojde. Tento krizový plán objasňuje především specifický postup a způsob řešení šikany. Rozpracovává dva typy scénářů:  První zahrnuje situace, které škola zvládne řešit vlastními silami. Do této skupiny patří postupy pro počáteční stádia šikanování a rámcový třídní program pro řešení zárodečného stádia šikanování.  Druhý zahrnuje situace, kdy škola potřebuje pomoc z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi a policií. Sem patří řešení případů pokročilé a nestandardní šikany, např. výbuchu skupinového násilí vůči oběti. Scénář pro obyčejnou počáteční šikanu (Kolář, 2011) odhad závažnosti onemocnění skupiny a stanovení formy šikany; rozhovor s informátory a oběťmi; nalezení vhodných svědků; individuální rozhovory se svědky (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků, hrubou chybou je konfrontace oběti s agresory); 5. ochrana oběti; 1. 2. 3. 4.

6. předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovoru: a. rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory (směřování k metodě usmíření); b. rozhovor s agresory (směřování k metodě vnějšího nátlaku); 7. realizace vhodné metody: a. metoda usmíření; b. metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s agresorem a jeho rodiči); 8. třídní hodina: a. efekt metody usmíření; b. oznámení potrestání agresorů; 9. rozhovor s rodiči oběti; 10. třídní schůzka; 11. práce s celou třídou. (Komentář k jednotlivým krokům viz metodické doporučení nebo kniha Nová cesta k léčbě šikany Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.) Základní krizový scénář pro výbuch pokročilé šikany – Poplachový plán pro tzv. školní lynčování (Kolář, 2011) A. První (alarmující) kroky pomoci 1. zvládnutí vlastního šoku – bleskový odhad závažnosti a formy šikany; 2. bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí. B. Příprava podmínek pro vyšetřování 3. zalarmováni pedagogů na poschodí a informování vedení školy; 4. zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi; 5. pokračující pomoc oběti (přivolání lékaře); 6. oznámení na policii, paralelně – navázáni kontaktu se specialistou na šikanování, informace rodičům C. Vyšetřování 7. rozhovor s obětí a informátory; 8. nalezení nejslabších článků nespolupracujících svědků; 9. individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky; 10. rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi agresory, není vhodné konfrontovat agresora (agresory) s obětí (oběťmi). D. Léčba 11. metoda vnějšího nátlaku a změna konstelace skupiny. (Komentář k jednotlivým krokům viz metodické doporučení nebo kniha Nová cesta k léčbě šikany Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.) Výchovná opatření, Klasifikační opatření, Kázeňské opatření V případě potřeby je možné zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.

Běžná výchovná opatření pro potrestání agresorů:  napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia - nelze použít v případě žáka, který plní povinnou školní docházku  snížení známky z chování  převedení do jiné třídy Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). V mimořádných případech lze užít další opatření:  Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.  Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Doporučuje se dále pracovat s agresorem (vedení k náhledu na vlastní chování, motivy apod.) i s obětí šikany. V případě potřeby doporučit zákonnému zástupci péči dítěte v PPP, SVP nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů, případně převedení do jiné třídy. Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina či menšina) apod. Spolupráce s rodiči Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků, jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací. Členové preventivního týmu: Školní metodik prevence Mgr. Irena Pánková Ředitel školy Mgr. Radek Pařez Výchovný poradce Mgr. Libuše Třískalová