15. Rostliny 15. 15. 15. 15.
1. 2. 3. 3.
Historie botaniky Fytogeografická charakteristika Vegetace 1. Lesní vegetace
3. 3. 3. 3. 3. 3. 3.
1. 1. Habfiiny a dubohabfiiny 1. 2. Acidofilní doubravy 1. 3. Buãiny a jedlobuãiny a suÈové lesy 1. 4. Smrãiny 1. 5. LuÏní lesy 1. 6. Paseky 1. 7. Skály
15. 3. 2. Nelesní vegetace 3. 3. 3. 3. 3. 3.
2. 2. 2. 2. 2. 2.
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Louky Pastviny Mokfiady, prameni‰tû a vodní vegetace Lemy a kfioviny Plevelová vegetace Ruderální vegetace
Pfiehled v˘znamnûj‰ích druhÛ 15. 15. 15. 15. 15. 15.
4. 5. 6. 6. 6. 6.
Sinice a fiasy Mechorosty Cévnaté rostliny 1. Plavunû, pfiesliãky a kapradiny 2. Nahosemenné (jehliãnany) 3. Krytosemenné (kvetoucí rostliny)
Tabulka vzácn˘ch, chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ kvûteny okresu Vsetín.
91
92
15. Rostliny 15. 1. Historie botaniky Podobnû jako na vût‰inû území Moravy, i na Vala‰sku, se zaãal botanick˘ prÛzkum intenzivnûji rozvíjet aÏ v prÛbûhu 19. století. Botanikové té doby byli vedle profesionálních botanikÛ ãasto také napfi. uãitelé, duchovní ãi právníci, ktefií se vedle sv˘ch profesí zab˘vali i botanickou ãinností. Mezi prvními badateli, ktefií se pfii sv˘ch v˘pravách dotkli jiÏ v polovinû minulého století také území Vsetínska, je moÏno jmenovat napfi. Sigfrieda Reisseka,Viléma Tkaneho, Daniela Slobodu, Josefa Sapetzu ãi Alexandra Makowskeho. Údaje tûchto autorÛ jsou v‰ak zpravidla ojedinûlé a svûdãí o tom, Ïe tato oblast byla spí‰e na pokraji jejich zájmu. Prvním botanikem, kter˘ se systematicky zab˘val kvûtenou Vsetínska, byl v sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech 19. stol. Jan Bubela (1855-1889). Nejvíce se vûnoval blízkému okolí Vsetína. Bubela ve sv˘ch pracích shromáÏdil poznatky o více jak 800 druzích cévnat˘ch rostlin rostoucích na Vsetínsku a objevil zde nûkolik nov˘ch druhÛ pro kvûtenu Moravy. Znaãnou ãást sv˘ch poznatkÛ také sám publikoval nebo byly publikovány v nûkteré z kvûten Moravy. NejdÛleÏitûj‰ím pramenem Bubelov˘ch údajÛ je jeho rukopis z roku 1879 „Rostlinstvo kvûteny vsetínské“, kter˘ je uloÏen v Okresním vlastivûdném muzeu Vsetín. Profesor Eduard Formánek pro‰el v roce 1883 a 1885 ãást dne‰ního Vsetínska a shromáÏdil zde velké mnoÏství floristick˘ch údajÛ, které zahrnul do svého nejv˘znamnûj‰ího díla Kvûteny Moravy a rakouského Slezska. V okolí PrÏna a RÛÏìky botanizoval v prvním desetiletí 20. století uãitel Julius Macháãek. Aãkoli nepatfiil mezi uznávané botanické autority své doby, s jeho sbûry se dnes mÛÏeme setkat v na‰ich nejvût‰ích herbáfiích.V tomto období pÛsobil v okolí Vala‰ského Mezifiíãí profesor tamního gymnázia Josef Klanic. Pouze okrajovû, v oblasti Keleãska a severov˘chodní ãásti Host˘nsk˘ch vrchÛ, botanizoval v okrese Vsetín také na pfielomu století v˘znamn˘ moravsk˘ botanik Franti‰ek Gogela (1854 - 1922). SvÛj „Vala‰sk˘ herbáfi“, ãítající na tisíc dokladÛ, vûnoval muzeu ve Vala‰ském Mezifiíãí, ãímÏ poloÏil základ botanick˘ch sbírek muzea. V roce 1909 nav‰tívil okolí RoÏnova pod Radho‰tûm v˘znamn˘ ãesk˘ lichenolog Miroslav Servít. Na Radho‰ti a v jeho blízkém okolí zaznamenal mnoÏství li‰ejníkÛ, které zde dnes jiÏ nerostou. Na poãátku 20. století nastoupil sluÏbu v Hovûzí u Vsetína evangelick˘ kazatel Gustav ¤íãan (1867 - 1939). Hlavní období jeho intenzivní botanické ãinnosti v‰ak spadá aÏ do 20.a 30.let 20.století.Po svém pfiedchÛdci Bubelovi vyuÏil bohat˘ informaãní potenciál, star˘ uÏ nûkolik desetiletí.Ten mu umoÏnil uãinit velk˘ pokrok v botanickém poznání celého kraje. Bûhem svého pÛsobení publikoval práce o roz‰ífiení nûkter˘ch fytogeograficky v˘znamn˘ch druhÛ na Vsetínsku (fiepíãek fiepíkovit˘ a pcháã bezlodyÏn˘). ¤íãan v‰ak nebyl jen florista, zab˘val se také vegetací. Mezi jeho nejv˘znamnûj‰í vegetaãní studie patfií pojednání o orchidejov˘ch loukách a o pastvinách. Vrcholem jeho botanické ãinnosti je dílo „Kvûtena okresu vsetínského a vala‰sko - mezifiíãského“, ve kterém shromáÏdil ve‰keré údaje vãetnû sv˘ch pozorování, t˘kající se území tûchto b˘val˘ch okresÛ. Dodnes zÛstává tato práce stûÏejním pramenem pro poznání zdej‰í kvûteny. Do jiÏní ãásti okresu, v okolí Horního Lidãe, zasahoval pfii sv˘ch botanick˘ch v˘zkumech znám˘ bûlokarpatsk˘ botanik Stanislav Stanûk, kter˘ krátce pÛsobil jako uãitel ve Francovû Lhotû.
Na území okresu Vsetín pÛsobil ve dvacát˘ch a tfiicát˘ch letech 20. století botanik Vladimír Krist. Jeho sbûry jsou uloÏeny v mnoha velk˘ch moravsk˘ch herbáfiích. Ve 40. a 50. letech 20. století v okrese pÛsobil jeden z nejv˘znamnûj‰ích ãesk˘ch bryologÛ Valentin Pospí‰íl (1912 - 1999), kter˘ byl v té dobû fieditelem Základní ‰koly v Katefiinicích. Jeho pozornost se soustfiedila pfiedev‰ím na teplomilnou kvûtenu a kvûtenu mechorostÛ. Obzvlá‰tû cenné údaje shromáÏdil ve sv˘ch pracích o teplomilné kvûtenû Vsetínska a mechové kvûtenû Vsetínsk˘ch vrchÛ. Obrovské mnoÏství údajÛ, které Valentin Pospí‰il shromáÏdil, nebylo dosud kompletnû zpracováno a teprve ãeká na své zhodnocení. Ze ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch let pochází floristické údaje Jaroslava Tomá‰ka, kter˘ se v okrese zab˘val pfiedev‰ím kvûtenou JavorníkÛ a Vizovick˘ch vrchÛ. Kontinuitu botanického v˘zkumu okresu zaji‰Èovali v posledních desetiletích také odborní pracovníci Okresního vlastivûdného muzea Vsetín (Milena Ka‰parová), Okresního vlastivûdného muzea Nov˘ Jiãín (Marie Sedláãková), a Správy CHKO Beskydy v RoÏnovû pod Radho‰tûm (Pavel Lustyk). V posledních letech v okolí Vsetína intenzívnû pracují na v˘zkumu pfiedev‰ím ohroÏené kvûteny ãlenové âeského svazu ochráncÛ pfiírody a studenti vysok˘ch ‰kol v rámci diplomov˘ch prací.
15. 2. Fytogeografická charakteristika Fytogeografie je nauka zkoumající zákonitosti zemûpisného roz‰ífiení rostlin. Území vsetínského okresu se nachází pfii západním okraji karpatského horského oblouku, coÏ se projevuje tím, Ïe v jeho kvûtenû jsou zastoupeny rostlinné druhy, které jsou roz‰ífieny pfiedev‰ím v oblasti Karpat.Tímto se zdej‰í kvûtena li‰í od jin˘ch území âech a Moravy leÏících západním smûrem. Mezi karpatsk˘mi druhy vynikají karpatské endemity, jeÏ rostou pouze v Karpatech. V kvûtenû okresu mezi nû patfií omûj tuh˘ moravsk˘ (Aconitum firmum subsp. moravicum), svûtlík slovensk˘ (Euphrasia slovaca), chrpa javornická (Centaurea mollis), hofieãek Ïlutav˘ (Gentianella lutescens) a kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa). Dal‰í druhy s ‰ir‰í vazbou na karpatskou oblast, zasahující do âeské republiky od v˘chodu s v˘skytem pouze na v˘chodní ãi severov˘chodní Moravû nebo jen vzácnû pronikající aÏ do v˘chodních âech, jsou napfiíklad: krtiãník Ïláznat˘ (Scrophularia scopolii), záraza devûtsilová (Orobanche flava), bika Ïlutavá (Luzula luzulina), hvûzdnatec ãemefiicov˘ (Hacquetia epipactis), kozlík celolist˘ (Valeriana simplicifolia), svûtlík modr˘ (Euphrasia coerulea), chrpa ostroperá (Jacea oxylepis), chrastavec KitaibelÛv (Knautia kitaibelii), bfiíza tmavá (Betula obscura), fiepíãek fiepíkovit˘ (Aremonia agrimonoides), ladoÀka karpatská (Scilla kladnii), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides). Svûtlík slovensk˘ a chrpa javornická jsou druhy, které se v âeské republice vyskytují pouze v okrese Vsetín. ·koda jen, Ïe oba druhy jsou zde, pokud uÏ nevymizely zcela, velmi blízko vyhynutí. ·lo by tak o ztrátu pro celou na‰i kvûtenu. Opaãnou skupinou druhÛ jsou ty, jeÏ do âeské republiky a aÏ do okresu Vsetín zasahují od západu. Sv˘m roz‰ífiením jsou vázány pfiedev‰ím na oblast západní Evropy pfii pobfieÏí Atlantského oceánu a naz˘váme je subatlantsk˘mi druhy. Zvlá‰tû v˘znamné jsou ty, které zde dosahují hranic svého roz‰ífiení smûrem na v˘chod. Jsou to: ‰tírovník baÏinn˘ (Lotus uliginosus), penízek namodral˘ (Thlaspi coerulescens), rozchodník trojlist˘ (Hylotelephium jullianum), v‰ivec lesní (Pedicularis sylvatica), mochna anglická
93
(Potentilla anglica) a nûkteré druhy ostruÏiníkÛ, napfi. ostruÏiník jemnozub˘ (Rubus fabrimontanus). Od jihu do na‰eho okresu pronikají nûkteré teplomilné prvky z panonské oblasti. Jsou to druhy roz‰ífiené pfieváÏnû v oblastech jiÏnû od na‰eho území, buì v oblasti Panonské níÏiny (Maìarsko) nebo v jiÏní Evropû. Patfií sem: bílojetel bylinn˘ (Dorycnium herbaceum), oÏanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kozlík ukrajinsk˘ (Valeriana stolonifera), jetel válcovit˘ (Trifolium rubens), smldník jelení (Peucedanum cervaria), medovník meduÀkolist˘ (Melittis melissophyllum), hlad˘‰ ‰irolist˘ (Laserpitium latifolium), pcháã panonsk˘ (Cirsium pannonicum), ãernohlávek dfiípat˘ (Prunella laciniata), modfienec chocholat˘ (Leopoldia comosa) aj. Severní hranici roz‰ífiení v na‰em okrese má také kru‰tík GreuterÛv (Epipactis greuteri). K v˘znamn˘m fytogeografick˘m druhÛm náleÏí fiepíãek fiepíkovit˘ (Aremonia agrimonoides). Tento druh je roz‰ífien pfieváÏnû v balkánsk˘ch pohofiích a u nás roste vzácnû pouze na moravsko-slovenském pomezí v okresech Vsetín a Zlín. Vsetínskem probíhá hranice jeho roz‰ífiení k severozápadu. Podobnou zvlá‰tností zdej‰ího kraje je ‰afrán bûlokvût˘ (Crocus albiflorus), kter˘ roste hojnû v okolí Laãnova a odtud zasahuje aÏ k Pozdûchovu. Je roz‰ífien pfieváÏnû v jiÏní Evropû, nejblíÏe na‰emu území v Alpách. Na Moravû dosahuje izolovaného, a nejvíce k severov˘chodu vysunutého v˘skytu. Zdej‰í lokality pfiedstavují pravdûpodobnû jedin˘ pfiirozen˘ v˘skyt ‰afránu v âeské republice. Území âeské republiky je na základû druhové skladby kvûteny, zastoupení formací vegetace a regionálních geografick˘ch podmínek, rozdûleno na fytogeografické okresy. Je to území, v nûmÏ je kvûtena alespoÀ trochu stejnorodá, ale li‰í se od kvûteny a vegetace sousedních fytogeografick˘ch okresÛ. PfieváÏnou ãást okresu Vsetín zahrnuje oblast mezofytika ( tj. oblasti stfiedních poloh) a jen severov˘chod okresu zasahuje do oblasti oreofytika (tj. oblast s horskou flórou a vegetací). Oblast teplomilné kvûteny, tzv. termofytikum, sem nezasahuje. Javorníky - kvûtena JavorníkÛ je charakteristická prolínáním teplomiln˘ch druhÛ s druhy horsk˘mi. Je to zpÛsobeno tím, Ïe jsou vlastnû spojnicí mezi oblastí Bíl˘ch Karpat, s pfievahou teplomiln˘ch druhÛ a oblastí Beskyd, s kvûtenou horskou. Druhem, kter˘ neroste v âR nikde jinde neÏ v Javorníkách, je chrpa javornická (Centaurea mollis), která sem zasahuje ze Slovenska. Fytogeografick˘ okres
Javorníky témûfi cel˘ leÏí v jihov˘chodní ãásti vsetínského okresu a jen sv˘m nejjiÏnûj‰ím v˘bûÏkem, Kyãerskou hornatinou, pfiesahuje do okresu Zlín. Moravskoslezské Beskydy - z uveden˘ch celkÛ jsou jedin˘m fytogeografick˘m okresem fiazen˘m do oreofytika. Vyznaãují se pfieváÏnû lesní kvûtenou se zastoupením horsk˘ch druhÛ a rostlinn˘ch spoleãenstev, pfiiãemÏ zcela chybí druhy teplomilné. Kvûtena Beskyd je tedy typicky horská. Moravskoslezské Beskydy zaujímají severov˘chodní ãást okresu v˘chodnû od RoÏnova pod Radho‰tûm. Host˘nské vrchy - fytogeografick˘ okres Host˘nské vrchy, zasahující do území okresu jen svojí v˘chodní ãástí, se vyznaãuje pomûrnû pestrou kvûtenou podobnou kvûtenû JavorníkÛ. Chybí zde v‰ak nûkteré horské druhy, protoÏe Host˘nské vrchy nedosahují vût‰ích v˘‰ek a nemají bezprostfiední návaznost na oreofytikum jako Javorníky. Naopak zde pfiistupují, nebo jsou hojnûj‰í, nûkteré druhy suboceanické a druhy teplomilné. Host˘nské vrchy jsou charakteristické souvisl˘mi plochami pfieváÏnû listnat˘ch lesÛ. Rozkládají se západnû od Vsetína. Zlínské vrchy - v kvûtenû Zlínsk˘ch vrchÛ najdeme mnoho teplomiln˘ch prvkÛ, protoÏe jejich svahy navazují na Dolnomoravsk˘ úval a Bílé Karpaty. Kvûtena je pomûrnû pestrá, av‰ak témûfi chybí typické horské druhy. Do území okresu zasahují jen sv˘m v˘chodním okrajem a rozkládají se jihozápadnû od Vsetína. Stfiední Pobeãví se dûlí do dvou celkÛ: - Vsetínská kotlina je oblast v okolí Vsetína, odkud zasahuje k Vala‰skému Mezifiíãí a RoÏnovu pod Radho‰tûm. Její kvûtena je velice pestrá, av‰ak dosti naru‰ená díky znaãnému vyuÏití krajiny (zemûdûlství, sídla a infrastruktura). Je zde pfiítomno mnoho teplomiln˘ch druhÛ a na rozdíl od okolních fytogeografick˘ch okresÛ, se ãastûji vyskytují druhy vodní a mokfiadní. Vzácnû se objevují i druhy horské, splavené sem z JavorníkÛ a Beskyd. PfievaÏuje bezlesí a jen místy, zejména pfii okrajích, se vyskytují plochy souvislej‰ích lesÛ. - Vefiovické vrchy zaujímají nejsevernûj‰í ãást okresu mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a RoÏnovem pod Radho‰tûm, pfii hranici s okresem Nov˘ Jiãín. Jejich kvûtena je ve srovnání se Vsetínskou kotlinou pomûrnû chudá a pfieváÏnû lesní. Zcela zde chybí teplomilné druhy a naopak pfiistupují druhy podhorské a horské, zasahující sem z Beskyd. Moravská brána - do okresu Vsetín zasahuje pouze sv˘m jihov˘chodním okrajem a zaujímá jen severozápadní v˘bûÏek okresu - Keleãsko a úval Beãvy, západnû od Vala‰ského Mezifiíãí. Kvûtena je pestrá, s mnoha teplomiln˘mi, vodními a mokfiadními druhy. Nûkteré vodní a mokfiadní druhy odtud ojedinûle pronikají aÏ do Vsetínské kotliny. Krajina je ov‰em velmi intenzívnû zemûdûlsky vyuÏívaná, velmi málo zalesnûná a pfieváÏnû pahorkatinného charakteru.V˘znamné jsou plochy luÏních lesÛ podél Beãvy, jinde v okrese Vsetín témûfi chybûjící.
15. 3. Vegetace
Beskydy - pohled na Radho‰È z âertova ml˘na
94
Rostlinné druhy se vzájemnû seskupují do rostlinn˘ch spoleãenstev. Soubor spoleãenstev v urãitém území pak naz˘váme vegetací. PÛvodní vegetací vsetínského okresu byly a jsou nejrÛznûj‰í typy lesÛ.V období po dobû ledové, bûhem níÏ zde vládlo drsné klima mrazové pou‰tû témûfi bez rostlin, se v souvislosti s oteplením klimatu zaãal ‰ífiit les ze svého útoãi‰tû v oblasti jiÏní Evropy. Tento návrat lesa
a jeho formování v hrub˘ch rysech skonãilo asi pfied 1500 lety. Tehdy bylo území na‰eho okresu témûfi bez osídlení a lidé se nijak nepodíleli na ovlivÀování lesÛ. Lesy pokr˘valy cel˘ povrch od údolí aÏ po vrcholy a bezlesá byla pouze koryta fiek. V okolí fiek, v údolních nivách, byly porosty luÏních lesÛ. Na nû navazoval, na úpatí hor a v pahorkatinách, souvisl˘ pás dubohabfiin a na kyselej‰ích pÛdách se vyvinuly smí‰ené acidofilní doubravy. Na svazích vrchÛ a hor se rozprostíraly souvislé plochy buãin a jedlobuãin, které zaujímaly naprostou vût‰inu území souãasného okresu. Pouze v nejvy‰‰ích horsk˘ch polohách Moravskoslezsk˘ch Beskyd - od Radho‰tû pfies Pustevny aÏ k âertovu Ml˘nu - se vytvofiil pás pfiirozen˘ch smrãin. Lesy se v‰ak v této podobû mohly vyvíjet jen nûkolik set let. Nejpozdûji od poãátku 12. století se v oblasti Keleãska trvale usídlil ãlovûk a poãal les jednak kácet, aby uvolnil plochy pro svá sídla a svá pole, a jednak les vyuÏíval jako zdroj stavebního materiálu a topiva. S lidmi se také zaãaly ‰ífiit luãní a polní druhy rostlin a kvûtena se stávala pestfiej‰í. Pozdûji, ve 13. a 14. století, postupnû lidé pronikali dál proti proudu fiek do hor. OvlivÀování lesÛ v té dobû bylo jen malé a t˘kalo se pfiedev‰ím lesÛ v niωích polohách. V období 15. aÏ 18. století do‰lo k rychlému rozvoji osídlení, které se roz‰ífiilo aÏ do horsk˘ch oblastí. Lesy byly postupnû káceny a vypalovány, aby bylo uvolnûno místo pro pastevecké hospodafiení nov˘ch osadníkÛ - toto období je naz˘váno pasekáfiskou a vala‰skou kolonizací. Tehdy do‰lo k nejvût‰ímu poklesu rozlohy lesÛ, které v 18. století zaujímaly jen asi jednu tfietinu pÛvodní rozlohy. Zb˘vající lesy na dostupn˘ch místech slouÏily jako zásobárna dfieva a nûkdy jako pastevní lesy. Stále si ale uchovávaly svÛj víceménû pfiirozen˘ charakter. V krajinû do‰lo k nejvût‰ímu rozrÛznûní stanovi‰È. Na loukách, pastvinách a polích, se zabydlely druhy, které by zde nikdy, neb˘t odlesnûní, nemohly rÛst.V tomto období byla zfiejmû zdej‰í kvûtena nejbohat‰í. Poslední a nejvût‰í zásah do podoby na‰ich lesÛ pfiineslo 19. a 20. století. V lesích se zaãalo hospodafiit intenzivnûji a pÛvodní dfieviny byly nahrazovány smrkem, kter˘ byl díky svému rychlému rÛstu v˘nosnûj‰í. Po úpadku pastevectví do‰lo a dosud dochází k zalesÀování pastvin, které bylo opût provádûno smrkem. Tak dostaly na‰e souãasné lesy dne‰ní podobu se zastoupením smrkov˘ch monokultur a vy‰‰í pfiímûsí smrku, v pÛvodnû vût‰inou listnat˘ch lesích. V posledních letech jsme se mohli znovu pfiesvûdãit, Ïe kulturní smrkové lesy jsou náchylné k rÛzn˘m kalamitám. Je to proto, Ïe smrk pÛvodnû patfií do vy‰‰ích horsk˘ch poloh, kde jeho ‰kÛdci nemají tak pfiíhodné podmínky pro mnoÏení (niωí teplota, vy‰‰í vlhkost) a smrky nemohou napadat v takovém mnoÏství. Také povûtrnostním podmínkám, zejména vûtru a snûhu, odolává smrk v horách lépe, protoÏe tam vytváfií tvrd‰í a kompaktnûj‰í dfievo a niωí stromy. Mezi v˘jimeãné pozÛstatky dfiívûj‰ích lesÛ patfií nemnohé pralesní rezervace. V okrese Vsetín je takov˘m unikátem napfi. NPR Razula u Velk˘ch Karlovic. Lesy okresu Vsetín zaujímají z hlediska vertikálního ãlenûní pût lesních vegetaãních stupÀÛ. Lesní vegetaãní stupnû víceménû odpovídají pfiirozené stupÀovitosti lesÛ tak, jak se vyvinula v poledovém období. Tfietí lesní vegetaãní stupeÀ - dubobukov˘ - je souvisleji roz‰ífien pouze v pahorkatinné severozápadní ãásti okresu v okolí Vala‰ského Mezifiíãí, kam zasahuje z podbeskydské a keleãské pahorkatiny. Jen ostrÛvkovitû se vyskytuje také v údolích Vsetínské a RoÏnovské Beãvy.Ve fragmentech se polopfiirozené porosty zachovaly dodnes. Plo‰nû, s naprostou pfievahou, jsou zastoupeny dal‰í dva lesní vegetaãní stupnû, a to bukov˘ a jedlobukov˘. Bukov˘ vegetaãní stupeÀ je roz‰ífien pfiedev‰ím v západní polovinû okresu, kde pfievládá nad stupnûm jedlobukov˘m. Smûrem k v˘chodu pak zaãíná jedlobukov˘ stupeÀ pfievládat a je v této ãásti okresu roz‰ífien souvisle, zatímco bukov˘ stupeÀ je zastoupen jen fragmentárnû. ·est˘ lesní vegetaãní stupeÀ - smrkojedlobukov˘ - se
vyskytuje pouze na men‰ích plochách ve vrcholov˘ch partiích Moravskoslezsk˘ch Beskyd, Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ. Na vrcholu âertova Ml˘na v Moravskoslezsk˘ch Beskydech je vyvinut sedm˘ vegetaãní stupeÀ - smrkov˘. V údolních polohách, v okolí vût‰ích vodních tokÛ, zejména Beãvy, byly dfiíve roz‰ífieny aluviální luÏní lesy. Lesy mÛÏeme rozdûlit podle jejich dfievinné skladby na pfiirozené, pfiírodû blízké a kulturní. Pfiirozen˘mi lesy jsou takové, do jejichÏ pfiirozeného v˘voje nikdy, aÈ uÏ pfiímo ãi nepfiímo, nezasáhl ãlovûk. Pfiirozené lesy proto dnes v Evropû témûfi nemáme. Pfiírodû blízké lesy jsou ty, jejichÏ druhová skladba a nûkdy i struktura odpovídá lesu pfiírodnímu, ale porost nemÛÏe b˘t pfiirozen˘, protoÏe v nûm bylo nûkdy, zpravidla v minulosti, hospodafieno, ãímÏ do‰lo k naru‰ení pfiirozeného v˘voje lesa. Do této kategorie patfií vût‰ina na‰ich pralesních rezervací. Lesy kulturní jsou takové, jejichÏ dfievinná skladba je zcela odli‰ná od druhového sloÏení lesa pfiirozeného. Kulturní (v podstatû umûlé) lesy dnes naprosto pfievaÏují nad lesy pfiírodû blízk˘mi. Pfiirozen˘m lesem by v podmínkách okresu Vsetín byly pfieváÏnû buãiny a jedlobuãiny, jejichÏ pfiírodû blízké porosty se je‰tû místy zachovaly v odlehlej‰ích horsk˘ch oblastech. V okrese Vsetín dnes mírnû pfievaÏuje lesní vegetace nad nelesní. V nelesní vegetaci pfievládají kulturní a polokulturní mezofilní louky a pastviny stfiídané plochami vegetace polních kultur. Znaãnou ãást zabírají také zastavûné plochy (intravilány obcí) s ruderálními a synatropními spoleãenstvy. Plo‰nû ponûkud ménû, nicménû velmi v˘znamnû, jsou zastoupena spoleãenstva mokfiadÛ, vod a prameni‰È. Nelesní vegetace není na území okresu pfiirozenou vegetací. âlovûk uÏ od stfiedovûku umoÏÀuje díky odlesnûní krajiny nelesním druhÛm, aby se víceménû samovolnû roz‰ífiily i do tûchto oblastí pÛvodnû osídlen˘ch lesem. V lesní vegetaci v souãasné dobû pfievaÏují kulturní lesy, zpravidla smrkové. O nûco ménû jsou zastoupeny pfiírodû blízké lesy s pfiirozenou nebo polopfiirozenou druhovou skladbou, a to jak listnaté, tak smí‰ené popfi. jehliãnaté. Nezanedbatelné jsou také plochy pasekové vegetace. V následujícím pfiehledu jsou struãnû charakterizovány v‰echny hlavní typy vegetace s níÏ se na území okresu setkáváme.
15. 3. 1. Lesní vegetace 3. 1. 1. Habfiiny a dubohabfiiny Habfiiny a dubohabfiiny zaujímaly souvislé plochy v niωích polohách okresu, pfiedev‰ím na severozápadû na Keleãsku a Vala‰skomezifiíãsku, odkud jazykovitû vybíhaly do údolí Vsetínské a RoÏnovské Beãvy. Vlastní habfiiny v‰ak vznikly aÏ druhotnû z dubohabfiin. Lidé vybírali z lesa jen stromy s kvalitním tvrd˘m dfievem, tj. pfiedev‰ím duby, na jejichÏ místo se pak dostával habr.Vût‰ina tûchto lesÛ v‰ak byla pfiemûnûna uÏ v dávné dobû na pole a louky. Mnoho porostÛ se sice zachovalo také do souãasnosti, ale mezi nimi jiÏ pfievládají druhotné habfiiny. I tyto lesy v‰ak byly v poslední dobû postiÏeny snahami získat z pfiírody co nejvíce a místy byly nahrazeny pÛvodní listnaté dfieviny smrkem. Stromové patro tvofií hlavnû habr obecn˘ (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a lípa srdãitá (Tilia cordata), vzácnûji i jiné dfieviny jako napfiíklad jilm habrolist˘ (Ulmus minor), buk lesní (Fagus sylvatica) a javory (Acer). V kefiovém patfie se vyskytují brslen evropsk˘ (Euonymus europaeus), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), hloh (Crataegus) a na okrajích i líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je pestré, ãasto se vyskytují i nûkteré druhy orchidejí, napfi. vstavaã bled˘ (Orchis
95
pallens), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) ãi vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Z v˘znamn˘ch druhÛ bylinného patra jsou ãasté: ostfiice chlupatá (Carex pilosa), pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka nící (Melica nutans), ãern˘‰ hajní (Melampyrum nemorosum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), kostival hlíznat˘ (Symphytum tuberosum) aj. Velmi pûknû zachovalé plochy dubohabfiin se vyskytují napfiíklad na vrchu StráÏ u Chorynû a odtud podél Beãvy v lesním komplexu aÏ k Nûmeticím. Jednotlivé fragmenty habfiin mÛÏeme nalézt také v údolí RoÏnovské a Vsetínské Beãvy a jejich pfiítokÛ. 3. 1. 2. Acidofilní doubravy V severní ãásti okresu, na jiÏním úpatí Vefiovick˘ch vrchÛ, v prostoru mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a RoÏnovem pod Radho‰tûm se ostrÛvkovitû vyskytují plochy acidofilních doubrav. Jsou to vesmûs jiÏ znaãnû pozmûnûné porosty na chud˘ch, kysel˘ch a ãasto i vys˘chav˘ch pÛdách. Ve stromovém patfie se uplatÀují zejména: dub zimní (Quercus petraea), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), ménû i jedle bûlokorá (Abies alba). V kefiovém patfie se setkáváme s druhem kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus). Bylinn˘ podrost je pomûrnû chud˘ a tvofií jej druhy: hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), bezkolenec rákosovit˘ (Molinia arundinacea), bika chlupatá (Luzula pilosa), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), vfies obecn˘ (Calluna vulgaris) a kostfiava vláskovitá (Festuca tenuifolia). V souãasné dobû jsou plochy acidofilních doubrav vût‰inou pozmûnûny na pfieváÏnû smrkové monokultury. 3. 1. 3. Buãiny a jedlobuãiny a suÈové lesy Buãiny a jedlobuãiny navazují ve vy‰‰ích polohách na pfiedcházející dubohabfiiny a acidofilní doubravy a zpravidla dosahují aÏ k vrcholÛm kopcÛ. V rámci okresu Vsetín byly plo‰nû nejrozsáhlej‰ím typem lesní vegetace. Mnoho z tûchto lesÛ bylo zejména v 17. a 18. století vykáceno, aby bylo uvolnûno místo pro pole, louky a zejména pastviny. Pozdûji, od 19. století, nastalo opûtovné zalesÀování, které bylo provádûno zpravidla smrkem. Tak byly pÛvodnû listnaté a smí‰ené lesy znaãnû zdecimovány. Pfiesto v‰echno se v okrese aÏ do souãasnosti zachovaly rozsáhlé plochy buãin a jedlobuãin v Javorníkách, Vsetínsk˘ch vr‰ích, ale i v Host˘nsk˘ch a Vizovick˘ch vr‰ích. Stromové patro tvofií s absolutní pfievahou buk lesní (Fagus sylvatica).V jedlobuãinách je v˘znamnou pfiímûsí jedle bûlokorá (Abies alba), která se stoupající nadmofiskou v˘‰kou a vlhkostí zpravidla zvy‰uje své zastoupení. Kromû buku se ve stromovém patfie vyskytují fiídce také javor klen (Acer pseudoplatanus) a dub zimní (Quercus petraea), vzácnûji jilm drsn˘ (Ulmus glabra). V kefiovém patfie, které b˘vá v zapojeném porostu velmi fiídké, se uplatÀují pfiedev‰ím mladí jedinci stromov˘ch dominant a dále napfi. l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) ãi zimolez obecn˘ (Lonicera xylosteum). Bylinné patro buãin a jedlobuãin mÛÏe b˘t velmi rÛzné a závisí na podmínkách stanovi‰tû. Nejbohat‰í je v takzvan˘ch kvûtnat˘ch buãinách, kde rostou ostfiice chlupatá (Carex pilosa), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos),
96
kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ‰alvûj lepkavá (Salvia glutinosa),baÏanka vytvalá (Mercurialis perennis),rozrazil horsk˘ (Veronica montana), mafiinka vonná (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides),ostfiice lesní (Carex sylvatica), ostfiice pfievislá (Carex pendula), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), jeãmenka evropská (Hordelymus europaeus), ãarovník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana), vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Z orchidejí napfi. okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). V jedlov˘ch buãinách pfiistupují druhy horské: Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant), pérnatec horsk˘ (Lastrea limbosperma), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), starãek vejãit˘ (Senecio ovatus), vranec jedlov˘ (Huperzia selago), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), svízel okrouhlolist˘ (Galium rotundifolium), kapraì rezavá (Dryopteris pseudomas), z dfievin ojedinûle smrk ztepil˘ (Picea abies). V kysel˘ch, takzvan˘ch bikov˘ch buãinách, je bylinné patro chudé a je tvofieno jen nûkolika druhy: bika hajní (Luzula luzuloides), bika chlupatá (Luzula pilosa), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium). Zvlá‰tním typem buãin jsou takzvané nahé, nebo holé buãiny. Jsou to porosty témûfi ãist˘ch buãin, s minimální pfiímûsí jin˘ch dfievin a velmi fiídk˘m bylinn˘m patrem, v nûmÏ jsou ov‰em zastoupeny tytéÏ druhy, jako v kvûtnat˘ch buãinách. Vyskytují se na stanovi‰tích, kde konkurenãní síla buku je tak vysoká, Ïe ostatní dfieviny i byliny nejsou schopny si zajistit dostateãné mnoÏství vody. Zvlá‰tním typem lesÛ jsou suÈové lesy. Vyskytují se v‰ude tam, kde se nemohla vyvinout dostateãnû hluboká vrstva pÛdy díky pfiíkr˘m svahÛm pokryt˘m hrubou sutí. Ve stromovém patfie se nejãastûji setkáme s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepil˘m (Fraxinus excelsior), jilmem drsn˘m (Ulmus glabra), lípou srdãitou (Tilia cordata), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), ale i s bukem lesním (Fagus sylvatica). Z bylinného patra jsou to ãasto druhy buãin, ale navíc i kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum), fiefii‰nice nedÛtklivá (Cardamine impatiens), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), omûj vlãí (Aconitum vulparia). V tûchto lesích se dfiíve vyskytoval také vzácn˘ strom tis ãerven˘ (Taxus baccata). Dnes roste v okrese Vsetín nûkolik posledních tisÛ, pfieváÏnû poblíÏ lidsk˘ch sídel, kam byl pfiesazován. 3. 1. 4. Smrãiny Pfiirozené smrãiny byly v rámci okresu Vsetín vzácné, vyskytovaly se a dodnes se vyskytují pouze pfii severov˘chodní hranici okresu ve vrcholov˘ch polohách Moravskoslezsk˘ch Beskyd. Smrãiny jako jediné nebyly zasaÏeny odlesÀováním, ale podepsalo se na nich zneãi‰tûní ovzdu‰í. Mnoho pfiirozen˘ch beskydsk˘ch smrãin bylo témûfi zniãeno díky exhalacím pocházejícím z ostravské prÛmyslové aglomerace. Ve stromovém patfie je zastoupen pfieváÏnû smrk ztepil˘ (Picea abies), pfiimísen je jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a jedle bûlokorá (Abies alba). V bylinném patfie je zastoupena papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium), podbûlice alpská (Homogyne alpina), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea), ãípek objímav˘ (Streptopus amplexifolius). Zachovalé porosty pfiirozen˘ch smrãin jsou zahrnuty do národní pfiírodní rezervace Knûhynû - âertÛv Ml˘n.
kání ‰kÛdcÛ do odkrytého lesního porostu. Lesní mechanizace také naru‰uje pÛdní povrch, coÏ umoÏÀuje invazi nûkter˘ch agresivních druhÛ jako je tfitina kfiovi‰tní, které pak znemoÏÀují obnovu pÛvodních lesních spoleãenstev a témûfi znemoÏÀují obnovu lesa vÛbec. V pasekové vegetaci se uplatÀují kromû vysazované dfieviny zejména byliny a nízké kefie, popfi. nálet jin˘ch dfievin. Jsou to zpravidla tyto druhy: rulík zlomocn˘ (Atropa belladonna), vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium), tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos), sadec konopáã (Eupatorium cannabinum), bez chebdí (Sambucus ebulus), ostruÏiník maliník (Rubus idaeus), starãek vejãit˘ (Senecio ovatus), starãek lesní (Senecio sylvaticus). Jako náletové dfieviny jsou nejãastûj‰í bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula). RÛzné vûkové skupiny smrku na Horní Beãvû, lokalita Kotlová
3. 1. 5. LuÏní lesy LuÏní lesy okresu Vsetín je moÏné rozdûlit na dvû základní skupiny. Jednak jsou to úvalové níÏinné luhy, nacházející se v rovinách údolních niv vût‰ích tokÛ a jednak potoãní ol‰iny a jaseniny v okolí podhorsk˘ch tokÛ. Luhy patfií mezi lesy, které byly v minulosti nejvíce likvidovány. Byly káceny proto, Ïe pÛda v nivách je pomûrnû úrodná a rovinat˘ terén je vhodn˘ jak pro zemûdûlství, tak pro zakládání sídel. Nejvût‰í plochy luÏních lesÛ v okrese Vsetín se vyskytovaly v údolí Vsetínské a RoÏnovské Beãvy a zejména po jejich soutoku, v severozápadní ãásti okresu. Zbytky tûchto lesÛ tvofií dnes nûkolik porostÛ mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a Hustopeãemi nad Beãvou. Pouze maloplo‰nû jsou i podél men‰ích tokÛ zachovány fragmenty pobfieÏních porostÛ ol‰in a jasenin. BohuÏel, i zde se setkáváme se smrkovou v˘sadbou, která je pro luÏní les zcela cizorod˘m prvkem. Ve stromovém a kefiovém patfie luÏních lesÛ se uplatÀuje mnoho druhÛ: jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), jilm habrolist˘ (Ulmus minor), ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), ol‰e ‰edá (Alnus incana), kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus), stfiemcha hroznovitá (Padus racemosa) a nûkteré druhy vrb (Salix). V bylinném patfie rostou: orsej hlíznat˘ (Ficaria verna), dymnivka dutá (Corydalis cava), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), svízel pfiítula (Galium aparine), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), ostruÏiník siv˘ (Rubus caesius), kostival lékafisk˘ (Symphytum officinale), chmel otáãiv˘ (Humulus lupulus), opletník plotní (Calystegia sepium), kostfiava obrovská (Festuca gigantea), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), kuklík mûstsk˘ (Geum urbanum). Na lesních prameni‰tích, z nichÏ pramení vût‰ina tokÛ v na‰em okrese, se nejãastûji vyskytují druhy: fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a místy i pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum).
Velké plochy pasek v posledních letech vznikly zejména tam, kde bylo nutné lesy odtûÏit z kalamitních dÛvodÛ. Nejvíce to byly kalamity zpÛsobené napadením smrku kÛrovcem, v men‰í mífie i po‰kození zpÛsobená pÛsobením snûhu a vûtru. 3. 1. 7. Skály Vegetaci skal zafiadíme také spí‰e k lesÛm. PÛvodnû se skály nacházely v lesích a jen exponovaná místa byla porostlá fiídkou vegetací s nízk˘m zastoupením stromÛ. Ve stromovém patfie to byla i borovice lesní (Pinus sylvestris). Jedinû zde se vyskytovala pfiirozenû, protoÏe borovice je jinde ve v‰ech spoleãenstvech v okrese nepÛvodní dfievinou. I na skalách to v‰ak byly jen ojedinûlé stromy, vtrou‰ené mezi buky pfiípadnû jedle. V bylinném patfie se na v˘slunn˘ch skalách vyskytují druhy: sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria), marulka rolní (Acinos arvensis), píseãnice dou‰kolistá (Arenaria serpyllifolia) a mnoho druhÛ li‰ejníkÛ. Na stinn˘ch skalách rostou: sleziník ãerven˘ (Asplenium trichomanes), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis), osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare) a mnoho druhÛ mechorostÛ. Na Valovû skále u Vsetína se vyskytuje vzácn˘ kefi skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus) a netfiesk zední (Jovibarba sobolifera).
3. 1. 6. Paseky Paseky patfií sv˘m zpÛsobem také mezi lesní vegetaci. Jsou to doãasnû odlesnûné plochy, osídlené pfieváÏnû lesními druhy. Paseky jsou ãast˘m typem vegetace v dÛsledku intenzivního hospodáfiského vyuÏívání lesÛ. Zvlá‰tû velké holoseãe mohou b˘t velk˘m nebezpeãím pro krajinu, protoÏe sniÏují stabilitu svahu, na nûmÏ mÛÏe dojít k sesuvu, zpÛsobují zrychlení odtoku vody krajinou a podílí se tak na erozi pÛdy a vzniku povodÀov˘ch vln. ObtíÏnû se znovu zalesÀují a poskytují vhodné podmínky pro proni-
LuÏní les u Le‰né s kosatcem Ïlut˘m (Iris pseudacorus)
97
15. 3. 2. Nelesní vegetace 3. 2. 1. Louky Louky nepatfiily v minulosti k typické vegetaci Vsetínska. PÛvodnû b˘vala i znaãná ãást dne‰ních luk zfiejmû pastvinami, které se díky úpadku pastevectví zaãaly kosit.V niωích polohách vznikly nûkteré louky také z b˘val˘ch polí. Z hlediska vzniku a v˘voje mÛÏeme louky rozdûlit na dva typy: na louky polopfiirozené, kdy ãlovûk jen odstranil les a luãní spoleãenstva se na odlesnûnou plochu roz‰ífiila spontánnû, a na louky umûlé, kdy ãlovûk zámûrnû luãní spoleãenstvo vytvofiil - napfi. vyséváním osiva a hnojením. Luãní porosty v okrese Vsetín mÛÏeme z hlediska vegetaãního rozdûlit na tfii základní skupiny: kvûtnaté teplomilné a suchomilné louky, ovsíkové intenzívnû vyuÏívané vlhãí louky a mokfiadní louky. Kvûtnaté teplomilné louky jsou vzácnûj‰í, roz‰ífiené zejména v okolí Vsetína.V jejich druhové skladbû je zastoupeno kromû trav mnoho druhÛ ‰irolist˘ch bylin. Na kvûtnat˘ch teplomiln˘ch loukách nacházíme ãasto tyto druhy: ostfiice horská (Carex montana), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), ostfiice chabá (Carex flacca), bika ladní (Luzula campestris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), prvosenka jarní (Primula veris), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), svízelka lysá (Cruciata glabra), violka srstnatá (Viola hirta), svefiep vzpfiímen˘ (Bromopsis erecta), tfieslice prostfiední (Briza media), smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyramidata), jitrocel prostfiední (Plantago media), jetel horsk˘ (Trifolium montanum), jetel bledoÏlut˘ (Trifolium ochroleucon), jetel alpsk˘ (Trifolium alpestre), pryskyfiník mnohokvût˘ (Ranunculus polyanthemos), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), zvonek klubkat˘ (Campanula glomerata), ãekánek obecn˘ (Colymbada scabiosa), vzácnû bílojetel bylinn˘ (Dorycnium herbaceum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), jetel válcovit˘ (Trifolium rubens), kozlík ukrajinsk˘ (Valeriana stolonifera), hrachor ‰irolist˘ (Lathyrus latifolius) a ‰karda ukousnutá (Crepis praemorsa). Mohou se zde vyskytovat také ãetné druhy orchidejí, napfi. vstavaã osmahl˘ (Orchis ustulata), vstavaã muÏsk˘ (Orchis mascula) ãi vstavaã kukaãka (Orchis morio). Ovsíkové louky byly v minulosti vzácn˘m typem vegetace. Vyskytovaly se v niωích polohách, v blízkosti vodních tokÛ. V souãasnosti jsou louky tohoto typu roz‰ífieny v‰ude na pfiíhodn˘ch stanovi‰tích v celém okrese. Zpravidla jde o b˘valé pastviny, které byly zbaveny pod-
Snímek Valovy skály ve Vsetínû z roku 1975
98
statné ãásti druhového bohatství. Stalo se tak intenzívním hnojením, pfiiséváním kulturních trav a ãasto také pfieoráním. V druhovém sloÏení pfievaÏuje nûkolik druhÛ vysok˘ch trav: ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), srha fiíznaãka (Dactylis glomerata), bojínek luãní (Phleum pratense), troj‰tût Ïlutav˘ (Trisetum flavescens), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), psárka luãní (Alopecurus pratensis). Z ‰irolist˘ch bylin se nejãastûji setkáme s tûmito druhy: zvonek rozkladit˘ (Campanula patula), ‰tírovník rÛÏkat˘ (Lotus corniculatus), chrpa luãní (Jacea pratensis), ‰karda dvouletá (Crepis biennis), kopretina bílá (Leucanthemum ircutianum), jitrocel kopinat˘ (Plantago lanceolata), ‰Èovík luãní (Acetosa pratensis), ‰Èovík tupolist˘ (Rumex obtusifolius). Mokfiadní louky se vyskytují roztrou‰enû, pfieváÏnû v mûlk˘ch sníÏeninách v okolí potÛãkÛ a prameni‰È. Jsou pomûrnû hojnû roz‰ífiené v‰ude na vhodn˘ch stanovi‰tích, ohroÏeny jsou zejména odvodÀováním a zarÛstáním. Pravdûpodobnû jsou pÛvodními polopfiirozen˘mi loukami, neboÈ vlhká místa nebyla vÏdy vyuÏívána jako pastviny a ãasto se kosila na stelivo. Pro mokfiadní louky jsou typické druhy: medynûk vlnat˘ (Holcus lanatus), lipnice obecná (Poa trivialis), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháã zelinn˘ (Cirsium oleraceum), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria), bezkolenec rákosovit˘ (Molinia arundinacea), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis), ÏluÈucha slatinná (Thalictrum lucidum). Louky, stejnû jako pastviny a mokfiady, jsou existenãnû závislé na lidském hospodafiení. Vznikly odstranûním lesa a díky pravidelnému kosení nebo pastvû nemohly tímto lesem znovu zarÛst. KdyÏ se obhospodafiování pfieru‰í, uvolní se prostor pro expanzi dfievin a les do sebe postupnû louky znovu zaãlení. Nejprve se objeví první v˘sadky bfiíz a osik, pozdûji pfiibudou dal‰í druhy stromÛ z blízkého okolí. Po nûkolika desetiletích se z louky opût stane les. Luãní druhy ale obvykle vymizí uÏ daleko dfiíve. Je‰tû rychleji neÏ dfieviny se rozmohou nûkteré byliny, které jsou konkurenãnû silné a vytlaãí vût‰inu ostatních rostlin.Tak napfiíklad nûkolik let nekosenou louku, ãi nûkolik let nepasenou pastvinu poznáme podle toho, Ïe je druhovû chudá a dominuje na ní jeden nebo dva druhy. Nejãastûji to b˘vá tfiezalka skvrnitá, tfitina kfiovi‰tní, váleãka prapofiitá, popfi. jiné byliny. Proto je velmi dÛleÏité pro zachování druhové pestrosti a mnoh˘ch vzácn˘ch druhÛ rostlin (zejména orchidejí) takové louky, pastviny a mokfiady pravidelnû obhospodafiovat.
Velké Karlovice, PodÈaté, 1970
3. 2. 2. Pastviny Pastviny b˘valy na Vsetínsku nejroz‰ífienûj‰ím typem nelesní vegetace. V dÛsledku úpadku pastevectví v 19. století docházelo, a dochází, k jejich postupnému úbytku. Pastviny byly zpravidla zalesÀovány nebo docházelo k jejich pfiemûnû na louky. Charakter zdej‰ích pastvin velmi závisí na geologickém podkladu, na orientaci a sklonu svahu a také na nadmofiské v˘‰ce.V niωích polohách to jsou pastviny, leÏící na vápnitûj‰ích pískovcích a jílovcích, s ãast˘m v˘skytem teplomiln˘ch druhÛ a mnoha orchidejí. Ve vy‰‰ích polohách, na hfibetech, jsou to pastviny na kyselej‰ím podkladu, druhovû chud‰í. Nejv˘znamnûj‰ím faktorem, kter˘ se v‰ak pfii formování pastvin uplatÀoval, byla samozfiejmû pastva. Zvlá‰tním fenoménem pastvin moravsk˘ch Karpat je bohat˘ v˘skyt jalovce. Na tûchto tzv. jalovcov˘ch pastvinách ãasto b˘vají stovky roztrou‰en˘ch kefiÛ jalovcÛ.Vznikly selektivní pastvou ovcí, které se pichlav˘m kefiÛm vyh˘baly a sv˘mi drobn˘mi kopyty, pfii nízké zátûÏi pastviny, nezniãily v‰echny jalovcové semenáãky. Jalovcové pastviny hostí tytéÏ druhy jako pastviny jiné, vytváfií ale neopakovateln˘ krajinn˘ ráz a patfií k typickému koloritu vala‰ské krajiny. Na pastvinách rostou nejãastûji tyto druhy: jalovec obecn˘ (Juniperus communis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), psineãek tenk˘ (Agrostis tenuis), smilka tuhá (Nardus stricta), trojzubec poléhav˘ (Sieglingia decumbens), poháÀka hfiebenitá (Cynosurus cristatus), kostfiava tenkolistá (Festuca tenuifolia), kokrhel men‰í (Rhinanthus minor), vítod obecn˘ (Polygala vulgaris), violka psí (Viola canina), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), mochna nátrÏník (Potentilla erecta), pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis), bedrník obecn˘ (Pimpinella saxifraga), svûtlík lékafisk˘ (Euphrasia rostkoviana), kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica), pampeli‰ka srstnatá (Leontodon hispidus), pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaule), vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), prstnatec bezov˘ (Dactylorhiza sambucina), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vstavaã muÏsk˘ (Orchis mascula), vzácnûji vstavaã kukaãka (Orchis morio), vemeníãek zelen˘ (Coeloglossum viride), vstavaã osmahl˘ (Orchis ustulata), hofieãek Ïlutav˘ (Gentianella lutescens).
zniãeno, ale provést odvodnûní a rekultivaci u prameni‰tû není tak jednoduché jako u údolních mokfiadÛ, takÏe se jich mnoho zachovalo dodnes. âast˘m typem jsou prameni‰tû s usazujícím se uhliãitanem vápenat˘m, kter˘ vytváfií horninu zvanou pûnovec (tzv. potoãní travertin). Vyskytují se na pískovcov˘ch nebo jílovcov˘ch vrstvách s vy‰‰ím obsahem uhliãitanu vápenatého, kter˘m je hornina stmelena. Na pûnovcov˘ch, popfi. vápnitûj‰ích prameni‰tích, b˘vá zapojené mechové patro, v nûmÏ dominují vápnomilné druhy rodu hruboÏebrec (Cratoneuron). Z vy‰‰ích rostlin se setkáváme s druhy: ostfiice rusá (Carex flava), ostfiice prosová (Carex panicea), ostfiice chabá (Carex flacca), suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), na ménû vápnit˘ch aÏ nevápnit˘ch prameni‰tích jsou to druhy: suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), kozlík celolist˘ (Valeriana simplicifolia), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), ostfiice jeÏatá (Carex echinata), ostfiice ãerná (Carex nigra), ostfiice ‰edavá (Carex cinerea), ostfiice sklonûná (Carex demissa), tolije bahenní (Parnassia palustris), mechy károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), drabík stromkovit˘ (Climacium dendroides), bafiinatka srdãitá (Calliergon cordifolium), klamonoÏka bahenní (Aulacomnium palustre). Na kysel˘ch prameni‰tích, s dominantními druhy ra‰eliníkÛ (Sphagnum), se také dnes jiÏ velmi vzácnû vyskytuje masoÏravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Na svahov˘ch prameni‰tích se mohou vyskytovat i nûkteré druhy orchidejí, napfi.: kru‰tík bahenní (Epipactis palustris), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), pûtiprstka hustokvûtá (Gymnadenia densiflora), prstnatec sedmihradsk˘ (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), a dal‰í velmi vzácné a ohroÏené rostliny, jako meãík stfiechovit˘ (Gladiolus imbricatus), pampeli‰ka bahenní (Taraxacum palustre agg.), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), chlupáãek ladní (Pilosella lactucella), vítod nahofikl˘ (Polygala amarella).
3. 2. 3. Mokfiady, prameni‰tû a vodní vegetace Mokfiady patfií k vegetaci, která byla znaãnû postiÏena intenzifikací zemûdûlství. Snaha vyuÏít kaÏdou píì zemû, zniãila vût‰inu údolních mokfiadÛ, pofiíãních tÛní a zasáhla také mnoho svahov˘ch prameni‰È. Z typick˘ch údolních mokfiadÛ se v okrese Vsetín zachoval jedin˘ v˘znamn˘ celek, jímÏ je ChoryÀsk˘ mokfiad u Velkého choryÀského rybníka. Údolní mokfiady byly dfiíve roz‰ífieny v nivách v‰ech vût‰ích tokÛ a v pahorkatinné, severozápadní ãásti okresu. Dodnes se zachovaly jenom zlomky. Pro údolní mokfiady jsou typické porosty vysok˘ch ostfiic spoleãnû s jin˘mi mokfiadními druhy: pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), rákos obecn˘ (Phragmites australis), orobinec ‰irolist˘ (Typha latifolia), Ïabník vodní (Alisma plantagoaquatica), rukev obojÏivelná (Rorippa amphibia), chrastice rákosová (Phalaroides arundinacea), tfitina ‰edavá (Calamagrostis canescens), ostfiice banátská (Carex buekii), ostfiice fiízná (Carex gracilis), ostfiice pobfieÏní (Carex riparia), ostfiice mûch˘fikatá (Carex vesicaria), ostfiice li‰ãí (Carex vulpina). Svahová prameni‰tû patfií mezi nejtypiãtûj‰í vegetaci Vsetínska, jsou dosud hojnû roztrou‰ena po stráních, uprostfied luk a pastvin.V minulosti bylo mnoho prameni‰È také
Svahové prameni‰tû v Hutisku-Solanci se sítinou a ploníkem
99
Vodní vegetace je ãasto velmi nenápadná - vesmûs ji tvofií rostliny ponofiené pod vodou, nebo rostliny velmi drobné. V okrese Vsetín v‰ak není dostatek vhodn˘ch stanovi‰È pro vodní rostliny, je to pouze nûkolik rybníkÛ, men‰í nádrÏe a koryta potokÛ a fiek. Dfiíve se zde vyskytovaly i typické pofiíãní tÛnû, ale ty byly postupnû zniãeny, podobnû jako byly zniãeny a nahrazeny umûl˘mi pÛvodní pfiirozená koryta fiek. Ve vodách vsetínského okresu se mÛÏeme nejãastûji setkat s tûmito druhy: okfiehek men‰í (Lemna minor), závitka mnohokofienná (Spirodella polyrhiza), stolístek klasnat˘ (Myriophyllum spicatum), rdesno obojÏivelné (Persicaria amphibia), rdest hfiebenit˘ (Potamogeton pectinatus), rdest maliãk˘ (Potamogeton pusillus), laku‰ník vodní (Batrachium aquatile), Ïabník vodní (Alisma plantago-aquatica), rukev obojÏivelná (Rorippa amphibia), nûkteré druhy rodu hvûzdo‰ (Callitriche), vzácnû se vyskytuje i rdest kadefiav˘ (Potamogeton crispus), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) nebo halucha vodní (Oenanthe aquatica). 3. 2. 4. Lemy a kfioviny Lemy a kfioviny náleÏí k vegetaci, která vytváfií pfiechod mezi lesem a loukou. Zatímco lemová spoleãenstva jsou pfieváÏnû bylinná, v kfiovinách se v˘raznû uplatÀují dfieviny. Pro lemy jsou typické druhy pfiiléhajích luk, ale jsou zde pfiítomny i druhy lesní, a navíc i druhy rostoucí pfieváÏnû v lemech. Lemová spoleãenstva nejteplej‰ích oblastí na‰eho okresu se vyznaãují zastoupením teplomiln˘ch lemov˘ch druhÛ: kakost krvav˘ (Geranium sanguineum), jetel alpsk˘ (Trifolium alpestre), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), tuÏebník obecn˘ (Filipendula vulgaris), dobromysl obecná (Origanum vulgare). Mnohem roz‰ífienûj‰ím typem jsou lemy vyznaãující se druhy: jetel prostfiední (Trifolium medium), fiepík lékafisk˘ (Agrimonia eupatoria), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), marulka klinopád (Clinopodium vulgare), ãern˘‰ hajní (Melampyrum nemorosum) aj. V porostech kfiovin se nejãastûji setkáváme s druhy: trnka planá (Prunus spinosa), ptaãí zob obecn˘
(Ligustrum vulgare), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk˘ (Euonymus europaeus), rÛÏe ‰ípková (Rosa canina), rÛÏe podhorská (Rosa dumalis), hloh jednosemenn˘ (Crataegus monogyna), svída krvavá (Swida sanguinea). Kfioviny mají v krajinû velk˘ v˘znam. Jsou dÛleÏité pro mnohé druhy ptákÛ, kter˘m slouÏí jako úkryt, hnízdi‰tû, ale i jako základna pro získávání potravy z okolí. Nepostradatelné jsou ale i pro mnoho dal‰ích ÏivoãichÛ, hmyz i obratlovce. Mohou poskytovat také útoãi‰tû rÛzn˘m druhÛm rostlin, které pod jejich ochranou pfieÏijí lépe, neÏ na okolních obhospodafiovan˘ch plochách. V intenzivnû vyuÏívané krajinû je potfieba chránit i ty nejmen‰í kfiovinaté porosty. Kfioviny v‰ak mají i odvrácenou tváfi. Pokud nejsou udrÏovány, mÛÏe dojít k expanzi a zarÛstání pfiilehl˘ch ploch, zvlá‰tû do spoleãenstev, kter˘m chybí pravidelné odpovídající hospodafiení - pastva ãi kosení.Vût‰ina kfiovin má schopnost vegetativního rozmnoÏování a dokáÏí rychle zarÛst velké plochy. Pak zaãnou konkurovat bylinám, které ze znaãné ãásti postupnû vymizí. Na kfioviny by se vlastnû mohlo vztahovat to, co se obvykle fiíká o ohni - jsou dobr˘m sluhou, ale zl˘m pánem. 3. 2. 5. Plevelová vegetace V polních kulturách se vyskytuje mnoho druhÛ rostlin, které tam mít nechceme a které naz˘váme plevelem. Po staletí se ãlovûk snaÏil tûchto nevítan˘ch rostlin zbavit a plevelné druhy se naopak neustále pfiizpÛsobovaly k tomu, aby se jejich semen dostalo do pÛdy co nejvíce. BohuÏel v posledním století díky rozvoji vûdy a techniky lidé získali nové prostfiedky, s jejichÏ pomocí zaãali plevelné druhy úspû‰nû likvidovat. Spoleãnû s chemick˘mi pfiípravky to byly zejména nové metody ãi‰tûní osiva. Tak se stalo to, Ïe kaÏdému znám˘ koukol témûfi vyhynul a najít jej dnes planû v poli, patfií k nejvût‰ím botanick˘m záÏitkÛm. Tento osud v‰ak nepostihl jen koukol, ale také mnoho dal‰ích druhÛ plevelÛ, které je‰tû pfied nûkolika desetiletími hostilo kaÏdé políãko a dnes jsou na pokraji vyhubení. Ve vsetínském okrese se to t˘ká tûchto druhÛ : - úplnû vymizely: knotovka galská (Silene gallica), vochlice hfiebenitá (Scandix pecten-veneris), svefiep stoklasa (Bromus secalinus), jílek mámiv˘ (Lolium temulentum), silenka krétská (Silene cretica), lniãka drobnoplodá (Camelina microcarpa), kokotice hubilen (Cuscuta epilinum), svízel trojroh˘ (Galium tricornutum), ãistec roãní (Stachys annua), kravinec ‰panûlsk˘ (Vaccaria hispanica) - témûfi vymizely: koukol polní (Agrostemma githago), knotovka noãní (Silene noctiflora), úporek hrálovit˘ (Kickxia elatine), úporek neprav˘ (Kickxia spuria), pryskyfiník rolní (Ranunculus arvensis), prlina rolní (Lycopsis arvensis) - dosud pomûrnû hojné jsou druhy: chrpa modrá (Centaurea cyanus), mák vlãí (Papaver rhoeas), kozlíãek zubat˘ (Valerianella dentata), hrachor hlíznat˘ (Lathyrus tuberosus), pry‰ec drobn˘ (Tithymalus exiguus), vikev lysá (Vicia glabrescens), vikev huÀatá (Vicia villosa), vikev ãtyfisemenná (Vicia tetrasperma), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis), braãka rolní (Sherardia arvensis).
Pastviny a louky s rozpt˘lenou zelení v Laãnovû - Smolince
100
Naopak, nûkteré ménû citlivé druhy, ãasto vyuÏívají úbytku jin˘ch a zastupují jejich místo. Zde je moÏné zmínit napfiíklad svízel pfiítulu (Galium aparine), chundelku metlici (Apera spica-venti) ãi tr˘zel malokvût˘ (Erysimum cheiranthoides). Z uvedeného pfiehledu tedy vypl˘vá,Ïe vût‰ina druhÛ plevelÛ dnes patfií mezi rostliny nejvíce ohroÏené a z jejich fiad se také nejãastûji doplÀuje seznam vyhynul˘ch druhÛ.
3. 2. 6. Ruderální vegetace Ruderální vegetace se vyskytuje na místech, která jsou neustále ovlivÀována lidskou ãinností. Jsou to vût‰inou lidská sídla a jejich okolí. Ruderální rostliny osídlují nejãastûji: skládky zeminy, stavebního a jiného odpadu, okolí silnic, opu‰tûná pole, dvory a jiné, dusíkem bohaté plochy v sídlech. Tato spoleãenstva nepatfií k ohroÏené vegetaci a jsou ãasto osidlována rostlinami u nás nepÛvodními jako napfi.: dvouzubec ãernoplod˘ (Bidens frondosa), druhy rodu hvûzdnice (Aster), sluneãnice hlíznatá (Helianthus tuberosus), turan kanadsk˘ (Conyza canadensis), bol‰evník velkolep˘ (Heracleum mantegazzianum), kfiídlatky (Reynoutria), celík kanadsk˘ (Solidago canadensis). Tyto druhy se v na‰ich podmínkách ãasto intenzivnû ‰ífií, omezují na‰e domácí druhy a ãasto musí b˘t také nákladnû likvidovány, aby se zamezilo jejich dal‰ímu ‰ífiení. Z na‰ich pÛvodních druhÛ tato místa osídlují: merlík mnohosemenn˘ (Chenopodium polyspermum), psineãek v˘bûÏkat˘ (Agrostis stolonifera), jílek vytrval˘ (Lolium perenne), jitrocel vût‰í (Plantago major), lipnice roãní (Poa annua), truskavec ptaãí (Polygonum aviculare agg.), mochna husí (Potentilla anserina), br‰lice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnat˘ (Arctium tomentosum), lopuch vût‰í (Arctium lappa), bodlák kadefiav˘ (Carduus crispus), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), merlík bíl˘ (Chenopodium album), jeÏatka kufií noha (Echinochloa crus-galli), lilek ãern˘ (Solanum nigrum), pry‰ec kolovratec (Tithymalus helioscopia), pelynûk ãernob˘l (Artemisia vulgaris), ãekanka obecná (Cichorium intybus), komonice bílá (Melilotus alba),komonice lékafiská (Melilotus officinalis).
planktonu, dále také pro fixaci dusíku do pÛdy a v˘znam mají i pro ãlovûka - nûkteré druhy jsou dÛleÏit˘mi indikátory ãistoty vod (pouÏití v hydrobiologii), ve vodárenství mohou nûkteré druhy sv˘m hromadn˘m v˘skytem znehodnocovat kvalitu pitné vody (sv˘m pachem smyslovû znehodnotí pitnou vodu), mnoÏství sinic a fias na urãité lokalitû indikuje trofii vody. Dal‰í údaje jsou v kap. o hydrobiologii. Poãet sinic a fias zji‰tûn˘ch na území âR ãiní kolem 6 000 druhÛ, z toho v okrese Vsetín pfiedpokládáme v˘skyt nejménû jedné ãtvrtiny z tohoto poãtu. Sinice (Cyanoprokaryota) Podrobnûj‰í v˘zkum sinic (syn. Cyanobacteria a dfiíve Cyanophyta) byl v okrese proveden aÏ v letech 1999 - 2000 v rámci algologického prÛzkumu na 12 lokalitách okresu (Marvan a kol. 1999, 2000). Ostatní údaje o sinicích byly získány obvykle v rámci hydrobiologick˘ch prÛzkumÛ zamûfien˘ch na jiné skupiny organismÛ. O sinicích ve Vsetínské Beãvû se zmiÀuje jiÏ ·vec (1960) v rámci své práce o zoobenthosu. O v˘skytu sinic na bezejmenném pfiítoku potoka Jasenice ve Vsetínû uvádí nûkolik údajÛ Îársk˘ (1976). Dal‰í údaje pocházejí z povodí Stanovnice u Karolinky (Sládeãková a Válek 1994). Pfii prÛzkumech bylo v okrese zji‰tûno kolem 25 druhÛ. Z bûÏn˘ch taxonÛ se vyskytují zástupci rodÛ Nostoc, Lyngbya, drkalka (Oscillatoria), Anabaena a Aphanizomenom flosaquae, jsou zji‰Èováni prakticky na v‰ech vhodn˘ch lokalitách v okrese (nádrÏe, ale zejména rybníky s vût‰ím pfiísunem Ïivin, dále tÛnû, stfiední a niωí úseky vût‰ích tokÛ), k vût‰ímu rozvoji obvykle dochází v létû. Dal‰í druh sinice Phormidium autumnale byla zji‰tûna napfi. ve Vsetínû - Jasenicích, v prÛbûhu roãního cyklu byl její nejvût‰í rozvoj zaznamenán na této lokalitû v dubnu (Îársk˘ 1976). Sinice se makroskopicky (tj. okem viditelnû) projevují v proudící vodû jako modrozelené povlaky na ponofien˘ch pfiedmûtech, zejména na kamenech, u stojat˘ch vod obvykle v létû také na vodní hladinû jako modrozelen˘ povlak (tzv. vodní kvût). ¤asy (Algae)
Orba v údolí Smolinky u Laãnova z roku 1976
Pfiehled v˘znamnûj‰ích druhÛ 15. 4. Sinice a fiasy Sinice a fiasy jsou jednobunûãné nebo mnohobunûãné organismy, sinice jsou je‰tû s primitivní stavbou buÀky na úrovni bakterií, zato fiasy jsou jiÏ s buÀkami stavûn˘mi podobnû jako u vy‰‰ích rostlin. Mají zelená barviva (chlorofyly), která jim umoÏÀují podobnû jako v‰em zelen˘m rostlinám proces fotosyntézy (tj. vyrábût si biochemickou cestou z vody a oxidu uhliãitého za pfiítomnosti sluneãního záfiení cukry). Nûkteré sinice nadto dovedou vázat vzdu‰n˘ dusík do vody nebo pÛdy. Vût‰ina druhÛ má nepatrné rozmûry, pfii jejich sledování (napfi. jiÏ pfii pouhé determinaci druhÛ) je nutné pouÏívat mikroskop. Jsou roz‰ífieny na celé zemi a nacházejí se ve v‰ech biotopech - ve vodách,na vlhk˘ch místech i na snûhu. V pfiírodû mají znaãn˘ v˘znam jako souãást
Území okresu Vsetín je z hlediska fias prozkoumáno nedostateãnû. První práce pochází ze 20. let, kdy byl na pfiehradû Bystfiiãka mimo jiné sledován i fytoplankton (·ivic 1926). V 50. letech byl proveden prÛzkum fytoplanktonu na pfiehradû Bystfiiãka (Kubíãek 1956), na pfiehradû Horní Beãva (Zelinka 1953), na Vsetínské Beãvû (·vec 1960). V letech 1966 - 1971 byly fiasy celoroãnû zkoumány na potocích v Brodské a Lu‰ové u Nového Hrozenkova (Helan a kol. 1973). V okrese nejpodrobnûj‰í a svou specializací na fiasy dosud ojedinûlou prací je studie Îárského (1976) o perifytonu na bezejmenném pfiítoku potoka Jasenice ve Vsetínû. PrÛzkum fias ve Vsetínské Beãvû v okolí Vsetína provedla KfiíÏová (1981). Dal‰í práce byly provádûny v rámci vodárensk˘ch prÛzkumÛ v povodí Stanovnice u Karolinky (Sládeãková a Válek, 1994). V posledních letech byly provedeny cílené prÛzkumy fias na desítkách lokalit (Marvan a kol. 1999, 2000; Poulíãková a kol., v tisku). Prací zamûfien˘ch na vodní fiasy bude jistû mnohem více vzhledem k dÛleÏitosti kontroly ãistoty vod - zejména u správcÛ pfiehrad a fieky Beãvy (Povodí Moravy, a. s.). Zlativky (Chrysophyceae) Patfií mezi fiasy s hnûd˘m aÏ Ïlut˘m zbarvením chloroplastÛ. Zlativky tvofií v˘znaãnou sloÏku jarního fytoplanktonu ãist˘ch vod. V okrese jsou pravidelnûji sledovány
101
z hlediska vodárenství na nádrÏi Stanovnice.Tam bylo zji‰tûno celkem 7 druhÛ, maximálního rozvoje tam dosahují v kvûtnu a ãervnu (podrobnûji viz kap. hydrobiologie). Na pfiítoku Jasenice ve Vsetínû se hojnû nacházela zlativka Hydrurus foetidus, jako jeden z mála bentick˘ch zástupcÛ této skupiny fias (Îársk˘ 1976). Zlativky byly v hojné mífie nalezeny v tÛních Rybníky u Hrachovce ve Vala‰ském Mezifiíãí, celkem 6 taxonÛ, nejhojnûj‰ími zástupci byli rod Chromulina, druhy Chrysococcus rufescens a Stenocalyx monilifera (Marvan a kol. 2000). V pfiírodní rezervaci ChoryÀsk˘ mokfiad byl nalezen vzácn˘ taxon Sphaeridiothrix cf. brunnea, kter˘ dosud nebyl na Moravû udáván (Marvan a kol. 2000). Rozsivky (Bacillariophyceae) Jsou to jednobunûãné fiasy s buÀkou uzavfienou ve dvoudílné schránce, patfií do skupiny fias hnûd˘ch (Chromophyta). I kdyÏ jsou samotní jedinci rozli‰itelní pouze mikroskopem, tak jejich hnûdé nárosty a povlaky na kamenech v tocích jsou viditelné pouh˘m okem.V tûchto povlacích je obrovské mnoÏství Ïiv˘ch i odumfiel˘ch bunûk. Pfii prÛzkumech bylo v okrese zji‰tûno kolem 300 druhÛ, pfiedpokládáme v˘skyt minimálnû dvojnásobného poãtu druhÛ. Rozsivky se vyskytují v okrese prakticky na v‰ech mokfiadních lokalitách (v tocích, nádrÏích a tÛních), v prÛbûhu roku mají dvû maxima v˘skytu - na jafie a na podzim. Na potocích v Brodské a Lu‰ové u Nového Hrozenkova pfii prÛzkumu v letech 1966 - 1971 dominovaly rody Achnanthes, Diatoma, Gomphonema a Cymbella (Helan a kol. 1973). Na pramenné struÏce u Vsetína bylo v prÛbûhu 15 mûsícÛ v letech 1975 - 1976 zji‰tûno na dvou stanovi‰tích celkem 77 druhÛ rozsivek (Îársk˘ 1976). Nejhojnûj‰ími rozsivkami na sledovaném úseku byly druhy Achnanthes minutissima, Nitzschia dissipata, Cymbella minuta a Diatoma tenuis, v˘znamnû hojné byly zejména druhy Gomphonema olivaceum, Gomphonema angustatum a Achnanthes pyrenaica - nejhojnûj‰í rody byly tedy stejné jako na potocích u N. Hrozenkova. Na Stanovnici u Karolinky bylo zji‰tûno celkem 9 druhÛ nebo rodÛ rozsivek (Sládeãková a Válek, 1994), ãastûji se tam vyskytovaly rody Navicula, Diatoma, Melosira a Synedra. V˘‰e citované taxony rozsivek najdeme prakticky na v‰ech ãistûj‰ích tocích v okrese zejména ve vy‰‰ích polohách, nûkteré z nich i na ménû ãist˘ch v niωích polohách (zejména rody Diatoma). V letech 1999 - 2000 byl provádûn v˘zkum rozsivek na vybran˘ch prameni‰tích okresu, kde bylo zji‰tûno asi 150 druhÛ
(Poulíãková a kol., v tisku). V roce 1999 bylo na pûti lokalitách (3 toky, 1 rybník a 1 tÛÀ) zji‰tûno celkem 134 taxonÛ (Marvan a kol. 1999) - ãastûj‰ími taxony byli napfi. Achnanthes lanceolata, Cymatopleura librilis, ke vzácn˘m nálezÛm patfiila Cymbella austriaca, z Moravy do té doby neuvádûn˘ druh. V roce 2000 byl proveden v˘zkum na dal‰ích sedmi lokalitách (1 tok, 1 rybník a 5 tÛní), kde bylo zji‰tûno celkem 120 taxonÛ (Marvan a kol. 2000), nejãastûji rody Cyclotella, Stephanodiscus, Navicula a Nitzschia, ojedinûle se vyskytovaly napfi. Navicula tenelloides, Cymbella naviculiformis a Pinnularia legumen (PR ChoryÀsk˘ mokfiad). Beãva i s jejími pfiítoky má relativnû vy‰‰í koncentraci rozpu‰tûn˘ch anorganick˘ch látek (elektrolytÛ), a proto mezi rozsivkami pfievládají druhy oznaãované jako alkalifilní (pfiíp. alkalibiontní), preferující vody s pH vy‰‰ím neÏ 7, aÏ i v˘luãnû vázané jen na alkalické vody. K nim patfií napfi. druhy Cymbella helvetica, Achnanthes pyrenaica, Diatoma vulgaris, Diatoma tenuis nebo Gomphonema olivaceum. Pomûrnû ãast˘m velmi charakteristick˘m prÛvodcem nárostÛ této oblasti je Gomphonema tergestinum, druh jinak ve vodách stfiední Evropy vzácn˘. Podstatnû ménû jsou v fiíãním bentosu Vsetínska zastoupeny kyselomilné (acidofilní) rozsivky rodÛ Eunotia, Pinnularia ãi Neidium, preferující vody s nízk˘m pH (laicky fieãeno: z v˘skytu rozsivek lze odvodit, Ïe vody na Vsetínsku mají zfiejmû více vápníku, snad i hofiãíku, neÏ v jin˘ch oblastech coÏ souvisí zfiejmû s geologickou stavbou oblasti). RÛznobrvé fiasy (Xanthophyceae) Tyto fiasy byly dfiíve spojovány se zelen˘mi fiasami. Znaãn˘ poãet druhÛ této skupiny Ïije mimo vodu v pÛdû. Z vodních zástupcÛ je nejznámûj‰í rod Tribonema, zahrnující vláknité typy osidlující tÛnû, pramenné struÏky a litorál rybníkÛ. Ani tyto fiasy nebyly dosud v okrese studovány. Ruduchy (Rhodophyta) Vût‰ina zástupcÛ ruduch Ïije v mofiích a jen mal˘ poãet (fiádovû nûkolik desítek druhÛ) pronikl do sladk˘ch, vnitrozemsk˘ch vod. V okrese byli zástupci této skupiny zji‰tûni teprve pfii algologickém v˘zkumu v roce 1999 (Marvan a kol. 1999), a to taxony Audounella cf. chalybaea a Batrachospermum cf. gelatinosum. Zcela jistû se budou vyskytovat na dal‰ích místech s ãistûj‰í vodou (unikají pozornosti) - mohou se vyskytovat zejména v pramenech a men‰ích pfiítocích. Obrnûnky (Dinophyceae) Jsou podobnû jako zlativky roz‰ífieny hlavnû v ãist˘ch vodách s nízk˘m obsahem Ïivin, nûkteré druhy v‰ak pfiecházejí i do eutrofních vod (kde pak ãasto ztrácejí schopnost fotosyntetické asimilace - jejich chloroplasty zakrÀují a druh se vyÏivuje heterotrofnû). Mnohé obrnûnky mají bunûãnou stûnu pfiemûnûnu v pevn˘ pancífi (odtud název pro celou skupinu). V okrese bylo zji‰tûno kolem 10 druhÛ, napfi. zástupci rodÛ Ceratium, Peridinium, Katodinium a Gymnodinium. Obrnûnky jsou také v˘znamnou ãástí fytoplanktonu vodárenské údolní nádrÏe Stanovnice (viz kap. hydrobiologie). Skrytûnky (Cryptophyceae)
Koryto Vsetínské Beãvy u Nového Hrozenkova
102
Jsou zvlá‰tní skupinou fias, ãítající v celosvûtovém mûfiítku jen nûkolik desítek druhÛ. V‰echny druhy mají schopnost pohybu pomocí dvou biãíkÛ a na první pohled pfiipomínají zlativky. V okrese bylo zji‰tûno asi 10 druhÛ,a to patfiící do rodÛ Chroomonas, Cryptomonas a Rhodomonas. Skrytûnky jsou
bûÏnû roz‰ífieny v planktonu a nechybûjí témûfi v Ïádném vzorku vody (nejãastûj‰í jsou zástupci rodu Cryptomonas) vyskytují se od oligotrofních nádrÏí aÏ po silnû eutrofní rybníky.
Z nevodních fias se v okrese bûÏnû vyskytují napfi. zrnûnka (Desmococcus; je známûj‰í pod dfiívûj‰ím jménem Pleurococcus) a Chlorococcum. Zrnûnka tvofií zelené povlaky na kÛfie stromÛ a na skalách. Chlorococcum ob˘vá vlhk˘ povrch osvûtlené pÛdy.
Krásnooãka (Euglenophyta) Jsou to jednobunûãné fiasy s jedním nebo dvûma siln˘mi biãíky, pomocí nichÏ se aktivnû pohybují. Îijí ve vodách s vût‰ím pfiísunem dusíkat˘ch slouãenin, jsou souãástí fytoplanktonu. Najdeme je v rybnících a nádrÏích, zejména v niωích polohách.V okrese bylo v posledních letech zji‰tûno na 40 druhÛ, napfi. zástupci rodÛ Anisomena, Astasia, Euglena (nejménû 12 druhÛ), Lepocinclis, Monomorphima, Phacus, Strombomonas, Trachelomonas (nalezeno 10 druhÛ, hlavnû v planktonu stojat˘ch vod).V‰eobecnû znám˘ zástupce této skupiny, krásnooãko zelené (Euglena viridis), osidlující organicky zneãi‰tûné vody, byl nalezen napfi. v tÛních v PP Rákosina ve StfiíteÏi n. B., v PR ChoryÀsk˘ mokfiad, u kravína v JablÛnce, v PP Rybník Neratov a v toku Seninka u Laãnova. K velmi vzácn˘m taxonÛm patfií krásnooãko Phacus onyx, které bylo zji‰tûno na mokfiadu u JablÛnky (Marvan a kol. 1999), je to jeden z prvních nálezÛ v âeské republice. Zelené fiasy (Chlorophyta) Je druhovû nejpoãetnûj‰í skupinou fias. Patfií sem i zelenivky (Chlorophyceae). Zelené fiasy se vyskytují na v‰ech tocích a tÛních.V okrese bylo dosud zji‰tûno kolem 70 druhÛ. Nejãastûj‰í a obecnû nejznámûj‰í zelenou fiasou, vyskytující se hromadnû zejména pfii nízk˘ch stavech vody a zv˘‰eném pfiísunu (nebo zv˘‰ené koncentraci) Ïivin, je Ïabí vlas (Cladophora glomerata). Tato fiasa porÛstá na dobfie osvûtlen˘ch místech kameny a dal‰í ponofiené pfiedmûty ve vodû na v‰ech tocích v okrese, ãasto i pfiímo v obcích a mûstech. V létû patfií k dominantním a nejnápadnûj‰ím druhÛm fias,mezi lidmi b˘vají porosty tûchto fias naz˘vány ”Ïabince”. Na porostech Ïabího vlasu se pak zachycují dal‰í fiasy, zejména rozsivky, takÏe v˘slednû pak dostávají spí‰e zelenohnûdé zbarvení. I tento druh je vázan˘ na vodu s pH v alkalické oblasti. âastou zelenou fiasou ve studenûj‰ích tocích okresu je kadefinatka Ulothrix zonata, ve vût‰ím mnoÏství se vyskytuje zejména na jafie a na podzim. Dále byly v okrese zji‰tûny v tocích na Vsetínsku napfi. fiasy Tetraspora gelatinosa (Vsetín Jasenice), Cladophora fracta (Stanovnice), Mougeotia (Stanovnice) a biãíkatá fiasa Eudorina elegans (Stanovnice), v nádrÏích váleã kouliv˘ (Volvox globator). K ohroÏen˘m taxonÛm patfií Chaetophora cf. pisiformis, která byla nalezena v mokfiadu u JablÛnky (Marvan a kol. 1999).
Meandrující koryto potoka Smolinka v Laãnovû
Spájivé fiasy (Conjugatophyceae) Jsou skupinou zelen˘ch fias vyznaãující se specifick˘m zpÛsobem pohlavního rozmnoÏování. V okrese bylo dosud determinováno kolem 20 rÛzn˘ch taxonÛ (nejãastûji zástupci rodÛ Closterium a Cosmarium), skuteãn˘ poãet vyskytujících se druhÛ bude ale nûkolikanásobnû vy‰‰í. Vláknité spájivé fiasy, zejména druhy rodu ‰roubatka (Spirogyra), jsou v okrese bûÏnû roz‰ífieny ve vodách rÛzného charakteru. Kromû uvedeného rodu obsahuje tato skupina fias velké mnoÏství jednobunûãn˘ch zástupcÛ, z nichÏ mnozí Ïijí v kysel˘ch ra‰elinn˘ch vodách a luãních mokfiadech.
15. 5. Mechorosty Mechorosty patfií mezi nejpodivuhodnûj‰í zástupce rostlinné fií‰e. MÛÏeme je nalézt témûfi v‰ude, vyh˘bají se jen mofiím a oceánÛm. Z vûdeckého hlediska se dnes mechorosty dûlí do tfií skupin; na hlevíky, játrovky a mechy. Nejjednodu‰‰í praktické rozdûlení mechorostÛ je rozdûlení podle stanovi‰È, na kter˘ch rostou. Obvykle se dûlí na lesní, vodní, baÏinné, prameni‰tní, ra‰elinné, luãní, epifytické, skalní, mechorosty antropogenních stanovi‰È a zvlá‰tních stanovi‰È.
Dvouhrotec ãefiit˘
Ploník obecn˘
(Dicranum polysetum)
(Polytrichum commune)
103
Lesy V lesích se setkáváme s nejvût‰í diverzitou mechorostÛ, které zde nacházejí nejpfiíznivûj‰í podmínky pro existenci. Mezi vzácnûj‰í, spí‰e horské druhy lesních mechorostÛ Vsetínska, náleÏí napfiíklad následující druhy: ‰ikou‰ek bezlist˘ (Buxbaumia aphylla), rostoucí na naru‰ovan˘ch okrajích lesních cest, ‰tûkovec ‰irok˘ (Riccardia latifrons) rostoucí na tlejícím dfievû ve stinn˘ch podhorsk˘ch lesích. Na lesních mokfiadech rostou vzácnû ‰tûkovec mnohodíln˘ (Riccardia multifida) a pûknice plstnatá (Trichocolea tomentella), s nimiÏ se mÛÏeme nejãastûji setkat v souvisl˘ch lesích JavorníkÛ a Host˘nsk˘ch vrchÛ. Naopak, mezi nejbûÏnûj‰í lesní druhy rostoucí v‰ude na vhodn˘ch stanovi‰tích, patfií na dfievû, kamenech i na zemi rokyt cypri‰ovit˘ (Hypnum cupressiforme), na zemi a na kamenech dvouhrotec chvostnat˘ (Dicranum scoparium), dvouhrotec rÛznotvárn˘ (Dicranella heteromalla) a bûlomûch siv˘ (Leucobryum glaucum), pfii bázi bukÛ a na kamenech dvouhrotec chlumní (Dicranum montanum) a radûnka dvoulistá (Paraleucobryum longifolium), na zemi ploník ztenãen˘ (Polytrichum formosum), travník SchreberÛv (Pleurozium schreberi), rokytník skvûl˘ (Hylocomium splendens), zpefienka tamary‰ková (Thuidium tamariscinum), na tlejících pafiezech ãtyfizoubek prÛzraãn˘ (Tetraphis pellucida), na mokr˘ch kamenech k˘lnatka hajní (Scapania nemorea), na su‰‰ích kamenech plazivec obecn˘ (Isothecium alopecuroides) aj. Tekoucí a stojaté vody Vodní mechorosty jsou v dÛsledku nedostatku vodních ploch v na‰em okrese vzácné. Vzácnû se napfiíklad vyskytuje i známá, jinde pomûrnû roz‰ífiená, prameniãka obecná (Fontinalis antipyretica).V potocích se mÛÏeme nejãastûji setkat s patefiínkou jehlicovitou (Rhynchostegium riparioides), vzácnûji se vyskytuje k˘lnatka zvlnûná (Scapania undulata). Mezi vzácnûj‰í mechy, rostoucí i ve vodû, náleÏí rok˘tek mûnliv˘ (Amblystegium varium). Mokfiadní louky a baÏiny Bryoflóra mokfiadÛ, zejména baÏin, je relativnû pestrá. Mokfiadních luk a baÏin máme ov‰em v na‰em okrese málo a jejich mechová kvûtena není dobfie zdokumentována. Dominantní druhy b˘vají károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), srpnatka zahnutá (Drepanocladus aduncus), mûfiík vyv˘‰en˘ (Plagiomnium elatum) a bafiinka srdãitá (Calliergon cordifolium). Prameni‰tû Svahov˘ch prameni‰È naopak nalezneme na Vsetínsku pomûrnû hodnû a jejich mechorosty jsou lépe prozkoumány. Kromû druhÛ bûÏn˘ch i na ostatních mokr˘ch stanovi‰tích, se zde setkáváme s prameni‰tními specialisty, ktefií vyhledávají zpravidla jen tato stanovi‰tû. Na vápnit˘ch prameni‰tích jsou to zejména dva druhy rodu hruboÏebrec (Cratoneuron commutatum a Cratoneuron filicinum) a játrovka pobfieÏnice kadefiavá (Pellia endiviifolia). Z dal‰ích druhÛ zde rostou vzácná vlahovka vápnomilná (Philonotis calcarea) ãi zelenka zlatolistá (Campylium chrysophyllum). Na kyselej‰ích prameni‰tích mÛÏeme nalézt druhy bafiinka srdãitá (Calliergon cordifolium), rokyt luãní (Hypnum pratense), krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides), stûkovec mastn˘ (Aneura pinguis) aj. K bûÏn˘m prameni‰tním mechorostÛm náleÏí: károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), zelenka obecná (Campylium stellatum), prutník hvûzdivit˘ (Bryum pseudotriquetrum).
104
Ra‰elini‰tû Pravá vrchovi‰tní ra‰elini‰tû v na‰em okrese nenajdeme. Setkáme se zde pouze s ra‰elini‰ti pfiechodov˘mi, ra‰elinn˘mi loukami a ra‰elinn˘mi lesy. Na tûchto stanovi‰tích lze zastihnout tyto vzácnûj‰í druhy: ra‰eliník tuh˘ (Sphagnum compactum), vlahovka prameni‰tní (Philonotis fontana), klamovka bahenní (Aulacomnium palustre), vlasovec vlhkomiln˘ (Homalothecium nitens). V ra‰elinn˘ch lesích se setkáme s mnoha druhy ra‰eliníkÛ, jsou to napfiíklad: ra‰eliník ãlunkolist˘ (Sphagnum palustre), ra‰eliník GirgensohnÛv (Sphagnum girgensohnii), ra‰eliník kostrbat˘ (Sphagnum squarrosum), ra‰eliník kfiivolist˘ (Sphagnum recurvum), ra‰eliník tfiásnit˘ (Sphagnum fimbriatum) aj. Louky Trvalé travní porosty se vyznaãují tím, Ïe druhová bohatost mechÛ je na nich velmi nízká. Ani vsetínsk˘ okres není v˘jimkou, a tak zde nalézáme, podobnû jako jinde, jen bûÏnûj‰í druhy: lazovec ãist˘ (Scleropodium purum), kostrbatec zelen˘ (Rhytidiadelphus squarrosus), kostrbatec tfiíkout˘ (Rhytidiadelphus triquetrus), travník SchreberÛv (Pleurozium schreberi), trnûnka odstálá (Eurchynchium hians), hájovka chluponosná (Cirriphyllum piliferum). Na nejteplej‰ích a nejsu‰‰ích loukách okresu se mÛÏeme setkat i s druhy pomûrnû teplomiln˘mi, jako zpefienka jedlová (Thuidium abietinum), kfiivoãepka Ïlutá (Homalothecium lutescens), krondlovka klamná (Fissidens cristatus var. mucronatus), pokryvnatec pfiím˘ (Entodon orthocarpus). Epifytické mechorosty Na kÛfie stromÛ mÛÏeme nalézt zcela svérazn˘ svût mechorostÛ, které zde sdílejí spoleãné osudy s mnoha druhy epifytick˘ch li‰ejníkÛ, vytváfiejíce nápadné barevné porosty. Jsou to pfiedev‰ím druhy rodu ‰urpek (Orthotrichum), prstenka plazivá (Platygyrium repens), stejnozoubek mnohoplodn˘ (Leskea polycarpa) ãi jatrovky kovanec ploch˘ (Frullania dilatata), ztruhatka zplo‰tûlá (Radula complanata) a kroknice vidliãnatá (Metzgeria furcata). K nejvzácnûj‰ím mechorostÛm v âeské republice náleÏí sourubka zpefiená (Neckera pennata), která vzácnû roste v NPR Razula. Skály Na stinn˘ch skalách najdeme zpravidla bohatá mechová spoleãenstva. Rostou zde ãasto tyto druhy: kroknice spojená (Metzgeria conjugata), radûnka dlouholistá (Paraleucobryum longifolium), klanoãepka obecná (Schistidium apocarpum), kápûnka ohnutá (Seligeria recurvata). K vzácnûj‰ím skalním druhÛm náleÏí napfi.: hedvábitec hladk˘ (Homalothecium philippeanum), sourubka kadefiavá (Neckera crispa), roÏeÀka dutolistá (Lejeunea cavifolia), zplo‰tûlec tupolist˘ (Homalia besseri), ‰tûrbovka skalní (Andreaea rupestris). Zvlá‰tní stanovi‰tû Ze zvlá‰tních stanovi‰È se v okrese mÛÏeme setkat nejãastûji se spáleni‰ti, která vût‰inou okupuje v hust˘ch pol‰táfiích zkrutek vláhojevn˘ (Funaria hygrometrica) a nûkdy se pfiidá sv˘mi nápadn˘mi stélkami porostice mnohotvárná (Marchantia polymorpha). Nûkteré mechorosty (napfi. rod. Splachnum, volatka) mají velmi
specifické stanovi‰tní nároky, rostou totiÏ pouze na v˘kalech. Odbornû se naz˘vají koprofilní mechy a dnes se vyskytují velmi vzácnû, pfiedev‰ím v horách. V okrese Vsetín v‰ak zatím nebyly nalezeny. Antropogenní stanovi‰tû Mezi antropogenními stanovi‰ti co do bohatosti vynikají zejména pole, pfiesnûji strni‰tû. Zde se mÛÏeme setkat i s dnes velmi vzácn˘mi mechorosty. Na strni‰tích, v níÏe poloÏen˘ch ãástech okresu, mÛÏeme zahlédnout napfiíklad na‰e dva hlevíky: hlevík teãkovan˘ (Anthoceros agrestis) a vzácnûj‰í hlevíãek hladk˘ (Phaeoceros carolinianus) nebo krásné, do tvaru hvûzdice rostoucí, stélky játrovek rodu trhutka (Riccia). Z mechÛ jsou na polích ãasté: pozemniãka uÈatá (Pottia truncata), nepukavka bodlavá (Phascum cuspidatum), vzácnûj‰í je prchavka pilotová (Ephemerum serratum), která je na‰ím nejmen‰ím mechem vÛbec, ãi nedávno, pro území âR zji‰tûn˘ druh, dvouhroteãek polní (Dicranella staphyllina).
jen tûÏko prosadily. Jsou to témûfi v‰echny rostliny rostoucí dnes na loukách, pastvinách, polích a okolí sídel. BohuÏel, se zintenzivnûním lidsk˘ch zásahÛ do pfiírody a snahami naprosto ovládnout krajinu, do‰lo k naru‰ení staleté rovnováhy a mnohé druhy na jedné stranû vyhynuly, a na stranû druhé, se do na‰í pfiírody dostaly rostliny cizí. Mnohé z nich se zaãaly chovat velmi agresívnû a dnes pÛsobí znaãné problémy nejen lidské spoleãnosti, ale pfiedstavují zejména bezprostfiední ohroÏení pro nûkteré na‰e pÛvodní rostlinné druhy. Celkov˘ poãet druhÛ cévnat˘ch rostlin dnes rostoucích v okrese Vsetín se pohybuje kolem ãísla 1100. Dal‰ích asi 150 druhÛ, dfiíve zde rostoucích, nebylo v souãasnosti nalezeno a jsou pravdûpodobnû vyhynulé. V následujícím pfiehledu jsou uvedeny ãeledi a jejich nejv˘znamnûj‰í zástupci v kvûtenû okresu. Pfiedev‰ím se jedná o typické a hojné druhy, o druhy vzácné a ohroÏené, zvlá‰tû chránûné podle vyhlá‰ky k zákonu o ochranû pfiírody a krajiny nebo zapsané v âerveném seznamu ohroÏené kvûteny âeské republiky, popfi. druhy jinak v˘znamné.
15. 6. 1. Plavunû, pfiesliãky a kapradiny 15. 6. Cévnaté rostliny âeleì: Vrancovité (Huperziaceae) Území okresu Vsetín patfií bezesporu mezi oblasti s nejménû po‰kozenou pfiírodou v rámci âeské republiky. Zdej‰í kvûtena nebyla pfiíli‰ zdevastována a floristické bohatství okresu je plnû srovnatelné s jin˘mi botanick˘mi perlami Moravy, jako je oblast Bíl˘ch Karpat ãi Hrubého Jeseníku. Na této rozmanitosti se ov‰em nepodílí pouze nízká úroveÀ devastace Ïivotního prostfiedí, ale také okolnosti dané jiÏ pfiedem pfiírodou. Tady je dÛleÏitá pfiedev‰ím rozmanitost biotopÛ v okrese. Setkáme se zde jak se stanovi‰ti such˘mi a tepl˘mi, které osidlují druhy teplomilné, jeÏ mají teÏi‰tû roz‰ífiení v níÏinách a pahorkatinách jiÏní Moravy, tak se stanovi‰ti vy‰‰ích poloh s drsn˘mi Ïivotními podmínkami, které osidlují druhy horské, roz‰ífiené v na‰ich nejvy‰‰ích horách. Teplomilné druhy se vyskytují zejména v jihozápadní ãásti okresu a smûrem k severov˘chodu postupnû ub˘vají, pfiiãemÏ nûkteré z nich zde dosahují hranice svého zemûpisného roz‰ífiení. Druhy horské naopak najdeme spí‰e v severní a severov˘chodní ãásti okresu v nejvy‰‰ích polohách Beskyd a JavorníkÛ. V kvûtenû na‰eho okresu mÛÏeme nalézt jak druhy vodní a baÏinné, tak druhy v˘hradnû suchomilné. Díky jedineãn˘m zvlá‰tnostem sloÏení a stavby geologického podloÏí, tvofieného tzv. fly‰ov˘mi horninami, jak druhy v˘hradnû acidofilní (rostoucí pouze na kyselé pÛdû), tak druhy bazifilní (rostoucí na zásadit˘ch substrátech). Geologická stavba a chemické sloÏení hornin je pfiírodním faktorem, kter˘ má na rozmanitost kvûteny vsetínského okresu nejvût‰í vliv. S geologickou stavbou souvisí také ãlenitost území, kde se stfiídají rÛznû prudké svahy s rÛznou orientací, ãímÏ dochází k v˘razn˘m rozdílÛm v mikroklimatick˘ch podmínkách jednotliv˘ch svahÛ. V˘znamnou skupinou druhÛ jsou takzvané druhy karpatské, které k nám pfiesahují od na‰eho v˘chodního souseda Slovenska a jsou sv˘m roz‰ífiením vázány pfiedev‰ím na oblast Karpat. Nûkteré z tûchto druhÛ se v âeské republice vyskytují pouze v okrese Vsetín nebo jeho hranice jen málo pfiekraãují. Malou skupinou jsou také zastoupeny druhy, které jsou roz‰ífieny v Západní Evropû a smûrem na v˘chod postupnû ub˘vají (takzvané druhy suboceanické). Nûkteré z tûchto druhÛ dosahují v okrese v˘chodní hranice svého roz‰ífiení. Ov‰em rozmanitost kvûteny by zdaleka nedosáhla souãasn˘ch (popfi. nedávn˘ch) hodnot, neb˘t ovlivÀování pfiírody a krajiny ãlovûkem. V harmonickém souÏití se sv˘m Ïivotním prostfiedím, ãlovûk vytvofiil mnoho nov˘ch stanovi‰È a umoÏnil tak existenci druhÛm, které by se bez lidské pomoci
Jedin˘m zástupcem ãeledi u nás je vranec jedlov˘ (Huperzia selago). Tato plavuÀ pfiedstavuje horsk˘ prvek v kvûtenû okresu. Roste roztrou‰enû v horsk˘ch a podhorsk˘ch lesích JavorníkÛ, Vsetínsk˘ch i Host˘nsk˘ch vrchÛ a Beskyd. Je fiazen mezi ohroÏené druhy. âeleì: PlavuÀovité (Lycopodiaceae) V podhorsk˘ch a horsk˘ch lesích okresu se vyskytují oba na‰e druhy rodu plavuÀ. PlavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum) je hojnûj‰í a roste hojnû zejména na pasekách. PlavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), která je vzácnûj‰í, roste ve stinn˘ch smí‰en˘ch a jehliãnat˘ch lesích, zejména v tûch oblastech, kde roste i vranec jedlov˘. Velmi vzácnû se mÛÏeme setkat i s druhy rodu plavuník (Diphasiastrum). Plavuník zplo‰tûl˘ (Diphasiastrum complanatum) roste ojedinûle u Katefiinic.
PlavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum) z Hutiska - Solance
105
âeleì: Pfiesliãkovité (Equisetaceae)
âeleì: Kapradiníkovité (Thelypteridaceae)
Na území okresu se vyskytují témûfi v‰echny na‰e druhy rodu pfiesliãka (Equisetum). Pfiesliãka nejvût‰í (E. telmateia) je na‰í nejvût‰í pfiesliãkou (aÏ 2 m vysokou), roste zejména na sesuvech a v okrese Vsetín je mnohem hojnûj‰í neÏ jinde v âeské republice. Obrovské exempláfie rostou napfiíklad v okolí Semetína. Pfiesliãka rolní (Equisetum arvense) je velmi hojná jako plevel v zahrádkách a na ruderálních a vlhk˘ch místech. Na zamokfien˘ch loukách a v okolí prameni‰È tvofií ãasto bohaté populace pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre). V údolích lesních potÛãkÛ a na jejich prameni‰tích je ãastá pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum). Ponûkud vzácnûj‰ím druhem podmáãen˘ch luk a mokfiadÛ je pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile).
V okrese Vsetín se vyskytují v‰ichni tfii na‰i zástupci této ãeledi. Kapradiník baÏinat˘ (Thelypteris palustris) je nejvzácnûj‰í a roste pouze na ChoryÀském mokfiadu u Velkého choryÀského rybníka a na dal‰í lokalitû u Ratibofie. Patfií mezi ohroÏené druhy. K bûÏnûj‰ím druhÛm náleÏí pérnatec horsk˘ (Lastrea limbosperma) a bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), které rostou roztrou‰enû v horsk˘ch a podhorsk˘ch vlhk˘ch lesích.
âeleì: Hadilkovité (Ophioglossaceae) Z ãeledi hadilkovit˘ch, do níÏ náleÏí nûkolik druhÛ drobn˘ch kapradinek, dnes vzácnû na mokfiadech v ‰ir‰ím okolí Vsetína roste hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), která patfií mezi silnû ohroÏené druhy. Na pokraji vyhynutí je vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), rostoucí dfiíve na podhorsk˘ch, zejména jalovcov˘ch pastvinách. V nedávné dobû byla je‰tû zaznamenána v pfiírodní rezervaci Galovské louky u Huslenek a v pfiírodní památce Louky na KfiiÏném u Halenkova.
âeleì: Sleziníkovité (Aspleniaceae) Sleziník routniãka (Asplenium ruta-muraria) je skalním vápnomiln˘m druhem rostoucím napfi. na Pulãínsk˘ch skalách, hojnû na Valovû skále u Vsetína a na star‰ích zídkách ve mûstech. Pomûrnû hojnû se na stinn˘ch skalách a zdech vyskytuje sleziník ãerven˘ (Asplenium trichomanes). Nejvzácnûj‰ím druhem je sleziník severní (Asplenium septentrionale), kter˘ se vyskytuje pouze v nûkolika exempláfiích na skalních v˘chozech v okolí Valovy skály a na âertov˘ch skalách u Lideãka.
âeleì: Hasivkovité (Hypolepidaceae) V na‰í kvûtenû je tato ãeleì zastoupena pouze hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum). Je to statná kapradina, která vyhledává kyselá, ãasto písãitá stanovi‰tû, na nichÏ se mÛÏe stát nebezpeãn˘m druhem, kter˘ rychle zarÛstá rozlehlé plochy. Vût‰í porosty hasivky najdeme zejména v‰ude v okolí pískovcov˘ch v˘chozÛ.
Hasivka orliãí (Pteridium aquilinum)
âeleì: Papratkovité (Athyriaceae)
Vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria)
106
Vzácn˘m horsk˘m druhem, rostoucím jen v nejvy‰‰ích polohách v severov˘chodní ãásti okresu, je papratka vysokohorská (Athyrium distentifolium). Je indikátorem pfiirozen˘ch smrãin. Její pfiíbuzná papratka samice (Athyrium filix-femina) patfií mezi nejhojnûj‰í kapradiny vÛbec a vyskytuje se velmi hojnû v lesích v‰ech typÛ. Na Radho‰ti se kdysi pravdûpodobnû vyskytoval, dnes v na‰em státû vyhynul˘ druh, puch˘finík sudetsk˘ (Cystopteris sudetica). Jeho v˘skyt zde v‰ak nebyl nikdy doloÏen a zÛstává tak dodnes pfiedmûtem diskuzí. Na stinn˘ch skalách a zdech dnes roztrou‰enû roste jeho pfiíbuzn˘ puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis).
âeleì: Kapraìovité (Aspidiaceae)
15. 6. 2. Nahosemenné (jehliãnany)
V horsk˘ch a podhorsk˘ch stinn˘ch a vlhk˘ch lesích se vzácnû vyskytovala kapradina Braunova (Polystichum braunii). V posledních letech uÏ v‰ak nebyla nalezena a zÛstává otázkou, zda je‰tû na nûjakém neznámém místû dosud roste. Na podobn˘ch stanovi‰tích se ale mnohem hojnûji vyskytuje její pfiíbuzná kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). Spoleãnû s ní se vcelku hojnû mÛÏe vyskytovat kapraì plevinatá (Dryopteris pseudomas), která je jinde v âR pomûrnû vzácná a je povaÏovaná za ohroÏen˘ druh. Je velmi podobná kapradi samci (Dryopteris filix-mas), která patfií mezi nejhojnûj‰í kapradiny a podobnû jako papratka samice roste ve v‰ech typech lesÛ. Jedlobuãiny a smrãiny ãasto provází kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata) a také kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), která navíc ãasto vstupuje i do listnat˘ch lesÛ stfiedních a niωích poloh. âast˘m prÛvodcem buãin a dubobuãin je drobn˘ bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris).
âeleì: Borovicovité (Pinaceae) Na území okresu Vsetín se vyskytují zástupci vût‰iny pÛvodních stfiedoevropsk˘ch druhÛ jehliãnanÛ. Jsou to jedle bûlokorá (Abies alba), smrk ztepil˘ (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice kleã (Pinus mugo) a modfiín opadav˘ (Larix decidua). K pÛvodní kvûtenû tohoto území v‰ak náleÏí pouze jedle bûlokorá, smrk ztepil˘ a borovice lesní, zatímco borovice kleã a modfiín opadav˘ nepatfií k pfiirozené kvûtenû okresu. Dfiíve zde vÛbec nerostly a byly sem vysazeny ãlovûkem. Podobnû bylo, a nûkdy je‰tû je, vysazováno mnoho dal‰ích cizích druhÛ. Jsou to napfiíklad: borovice ãerná (Pinus nigra), borovice vejmutovka (Pinus strobus), smrk pichlav˘ (Picea pungens) ãi douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Z pÛvodních jehliãnanÛ se nejãastûji vyskytovala jedle bûlokorá, která v posledních staletích ustupovala vysazovanému smrku a ve 20. století mizí také díky zneãi‰tûní ovzdu‰í. Smrk se dfiíve ve vût‰ím mnoÏstí vyskytoval pouze na nejvy‰‰ích vrcholech Moravskoslezsk˘ch Beskyd a v niωích polohách rostl jen jako nepatrná pfiímûs v jedlobuãinách.V minulém století v‰ak lidé zaãali vysazovat smrk na úkor jin˘ch dfievin a tak vznikly dne‰ní nestabilní monokultury náchylné ke kÛrovcov˘m a vûtrn˘m kalamitám. Borovice lesní byla nejvzácnûj‰í dfievinou, vyskytovala se pouze ojedinûle na skalách a netvofiila samostatné porosty. V humózních lesích se nemohla uplatnit, protoÏe podléhala konkurenãní síle jin˘ch dfievin, zvlá‰tû buku. Borovice tak byla zatlaãena na skalnatá stanovi‰tû, kde je konkurenãní síla ostatních dfievin znaãnû sníÏená. âeleì: Cypfii‰ovité (Cupressaceae) Jedin˘m na‰ím pÛvodním zástupcem je jalovec obecn˘ (Juniperus communis), kter˘ je dosud pomûrnû hojnû roz‰ífien˘ na podhorsk˘ch pastvinách. Tam vytváfií nápadné celky, známé jako jalovcové pastviny. Je povaÏován za ohroÏen˘ druh, neboÈ se dnes jinde v âeské republice vyskytuje uÏ jen vzácnû. âeleì: Tisovité (Taxaceae) Jedin˘m zástupcem této ãeledi v Evropû je tis ãerven˘ (Taxus baccata), dnes velmi vzácn˘ strom v âeské republice, povaÏovan˘ za ohroÏen˘ druh. Ve vsetínském okrese se dosud vyskytuje nûkolik znám˘ch tisÛ v okolí Velk˘ch
Kapraì samec (Dryopteris filix-mas)
âeleì: Îebrovicovité (Blechnaceae) V podhorsk˘ch a horsk˘ch smí‰en˘ch a jehliãnat˘ch lesích Moravskoslezsk˘ch Beskyd, Vsetínsk˘ch Host˘nsk˘ch vrchÛ, a ojedinûle i v nejv˘chodnûj‰í ãásti JavorníkÛ, roste roztrou‰enû velmi dekorativní kapradina Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant). Je povaÏována za vzácnûj‰í druh. âeleì: Osladiãovité (Polypodiaceae) Hojn˘m zástupcem této ãeledi je osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare), kter˘ hojnû roste na stinn˘ch, ãasto mechat˘ch skalách a kamenech.
Îebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant)
107
Karlovic, Karolinky, Nového Hrozenkova, Vsetína, Liptálu, BrÀova, Zubfií a Hrachovce.Tis je strom, kter˘ roste ve stinn˘ch suÈov˘ch lesích. Staré tisy na Vsetínsku v‰ak ãasto rostou mimo les u lidsk˘ch obydlí.Tam si je lidé pfiesazovali a tyto stromy pfieÏily vyhubení tisÛ v lesích, které bylo zpÛsobeno intenzívním lesním hospodafiením.
15. 6. 3. Krytosemenné (kvetoucí rostliny)
a prameni‰tû potokÛ místy provází ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium). Podél potokÛ nûkdy sestupuje aÏ do údolí Beãvy, kde má ojedinûlé lokality, napfi. u Ratibofie. Její pfiíbuzná ÏluÈucha slatinná (Thalictrum lucidum) je naopak níÏinn˘ druh, kter˘ do území okresu proniká z Moravské brány na ChoryÀsk˘ mokfiad a odtud ojedinûle zasahuje na mokré louky v okolí Katefiinic a Ratibofie, kde se vlastnû st˘ká s roz‰ífiením ÏluÈuchy orlíãkolisté, aniÏ by se ale, vzhledem k rozdíln˘m ekologick˘m nárokÛm, setkaly na jediné lokalitû.
âeleì: PodraÏcovité (Aristolochiaceae) Jedin˘m zástupcem v kvûtenû okresu je kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), dosti hojnû rostoucí v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích. âeleì: Pryskyfiníkovité (Ranunculaceae) âeleì pryskyfiníkovit˘ch je velmi bohatá, v okrese je zastoupena mnoha druhy, z nichÏ uvedeme jen ty nejdÛleÏitûj‰í. Mezi ohroÏené druhy náleÏí omûj vlãí (Aconitum vulparia), kter˘ se roztrou‰enû vyskytuje v údolí Vsetínské Beãvy, odkud vystupuje aÏ na hfieben JavorníkÛ (Portá‰). O nûco vzácnûj‰í je jeho pfiíbuzn˘ omûj pestr˘ (Aconitum variegatum), ãasto rostoucí pfii horsk˘ch potocích, napfi. v okolí Velk˘ch Karlovic, vzácnû i jinde. Omûj tuh˘ moravsk˘ (Aconitum firmum subsp. moravicum), kter˘ se velmi vzácnû vyskytuje v horsk˘ch oblastech pfii severov˘chodní hranici okresu, je karpatsk˘m endemitem a v âR roste jen v Moravskoslezsk˘ch Beskydech a Podbeskydské pahorkatinû. Jaterník podlé‰ka (Hepatica nobilis) je naopak druhem, kter˘ se vyskytuje spí‰e v západní ãásti republiky a na v˘chodní Moravû je velmi vzácn˘.V okrese Vsetín roste na jediné lokalitû u Jarcové. V obiln˘ch polích na Keleãsku se velmi vzácnû setkáváme s teplomilnou ostroÏkou straãkou (Consolida regalis). Pryskyfiník rolní (Ranunculus arvensis) je vzácn˘ plevel obiln˘ch polí. Roztrou‰enû se vyskytuje v niωích polohách celého okresu. K vzácnûj‰ím druhÛm pryskyfiníkÛ náleÏí také pryskyfiník ka‰ubsk˘ (Ranunculus cassubicus), rostoucí roztrou‰enû v oblasti Moravské brány odkud zasahuje do okolí Vsetína a odtud pokraãuje aÏ do jiÏní ãásti okresu k Vala‰ské Polance. V nejvy‰‰ích horsk˘ch polohách v˘chodní ãásti JavorníkÛ, Vsetínsk˘ch vrchÛ a Moravskoslezsk˘ch Beskyd, se vzácnû vyskytuje horsk˘ druh pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius). Je nápadn˘ zejména tím, Ïe na rozdíl od vût‰iny ostatních pryskyfiníkÛ,které mají kvûty Ïluté,má tento druh kvûty zbarvené bíle. Mezi pryskyfiníky v‰ak nacházíme také velmi hojné druhy. Na vlhk˘ch loukách rozkvétají v kvûtnu zlatoÏluté kvûty pryskyfiníku prudkého (Ranunculus acris). Naopak na such˘ch, v˘slunn˘ch loukách a pastvinách ãasto nacházíme podobn˘ druh pryskyfiník mnohokvût˘ (Ranunculus polyanthemos). V humózních listnat˘ch lesích, zejména podél vodních tokÛ, nalézáme statn˘ pryskyfiník kosmat˘ (Ranunculus lanuginosus). Kolem potokÛ a na mokfiadech nacházíme v brzkém jafie také Ïlutû kvetoucí blatouch bahenní (Caltha palustris).V lesích v‰ech typÛ a na pfiilehl˘ch vlhãích loukách kvete na jafie ve velk˘ch skupinách bûlokvûtá sasanka hajní (Anemonoides nemorosa). Její pfiíbuzná Ïlutokvûtá sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides) se vyskytuje velmi vzácnû v humózních lesích JavorníkÛ, Vsetínsk˘ch vrchÛ a Beskyd, kde na jiÏních svazích Radho‰tû dosahuje jednoho z nejv˘‰e poloÏen˘ch v˘skytÛ v âeské republice.Ve svûtl˘ch, humózních lesích brzy na jafie rozkvétá zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). Sv˘mi kvûty trochu pfiipomíná sasanku hajní, ale listy, podle nichÏ dostala své jméno, pfiipomíná spí‰e ÏluÈuchu. V âeské republice se hojnûji vyskytuje pouze na v˘chodní Moravû,odkud zasahuje aÏ do v˘chodních âech. Ve svûtl˘ch lesích i na loukách roste místy hojnû orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris). Bfiehy horsk˘ch údolí
108
âeleì: Dfii‰Èálovité (Berberidaceae) Jedin˘m pÛvodním zástupcem této ãeledi v na‰í kvûtenû je dfii‰Èál obecn˘ (Berberis vulgaris). Roste na jediné lokalitû u Bobrk nedaleko Vsetína. Dfii‰Èál byl v minulosti intenzívnû huben, protoÏe je mezihostitelem rzi travní. âeleì: Makovité (Papaveraceae) Hojn˘m plevelem v obiln˘ch polích je nápadnû ãervenû kvetoucí mák vlãí (Papaver rhoeas). Obãas se pûstuje mák set˘ (Papaver somniferum). Na ruderálních místech v obcích ãasto roste Ïlutû kvetoucí vla‰toviãník vût‰í (Chelidonium majus). Na rozdíl od máku roní vla‰toviãník pfii poranûní oranÏovû zbarvenou tekutinu. âeleì: Zemûd˘movité (Fumariaceae) Brzy na jafie se mÛÏeme v lesích setkat s fialovû kvetoucími dymnivkami. V okrese najdeme hojnûj‰í dymnivku dutou (Corydalis cava) a vzácnûj‰í dymnivku plnou (Corydalis solida). Oba druhy rostou v humózních listnat˘ch lesích. Jako plevel na polích a v zahradách roste hojnû zemûd˘m lékafisk˘ (Fumaria officinalis). âeleì: Kopfiivovité (Urticaceae) Kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) patfií mezi nejznámûj‰í rostliny a nikdo ji asi nepfiehlédne. Její drobnûj‰í pfiíbuzná kopfiiva Ïahavka (Urtica urens) v‰ak ujde pozornosti snadnûji. Roste spí‰e na selsk˘ch dvorech, kolem zdí a pfii chodnících, av‰ak v posledních letech, s urbanizaãními zmûnami, v sídlech v˘raznû ustupuje. âeleì: Jilmovité (Ulmaceae) V podhorsk˘ch listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích roste nehojnû jilm horsk˘ (Ulmus glabra). Naopak v habfiinách a v okolí vodních tokÛ v niωích polohách najdeme spí‰e jilm habrolist˘ (Ulmus minor). Souãástí pobfieÏních porostÛ Vsetínské i RoÏnovské Beãvy, i dolních tokÛ jejich pfiítokÛ, je jilm vaz (Ulmus laevis). Jilmy patfií mezi ohroÏené druhy a zaslouÏí si na‰i ochranu, protoÏe v nedávné dobû byly jejich populace zdecimovány houbovou chorobou - grafiózou, která zpÛsobovala rozsáhlé vymírání jilmÛ. Mohutné staré jilmy se je‰tû vyskytují napfi. v okolí Velk˘ch Karlovic, Karolinky, Nového Hrozenkova, Vsetína, Branek, RoÏnova aj. âeleì: Konopovité (Cannabaceae) V okrese Vsetín se mÛÏeme v niωích polohách setkat hojnû, zejména v pobfieÏních kfiovinách Vsetínské a RoÏnovské Beãvy a nûkter˘ch jejich pfiítokÛ, s chmelem otáãiv˘m (Humulus lupulus).
âeleì: Bukovité (Fagaceae) Buk lesní (Fagus sylvatica) byl v minulosti nejroz‰ífienûj‰í dfievinou na Vsetínsku, kde tvofiil rozsáhlé plochy buãin a jedlobuãin. Tyto lesy byly ze znaãné ãásti vykáceny, pfiemûnûny na zemûdûlskou pÛdu nebo nahrazeny smrãinami. Dnes se mÛÏeme setkat s vût‰ími plochami buãin napfi. ve Vsetínsk˘ch a Host˘nsk˘ch vr‰ích, místy i v Javorníkách a Radho‰Èské hornatinû. Nejvût‰ím bukem je chránûn˘ památn˘ buk na Bafiince ve Velk˘ch Karlovicích - PodÈatém. Obvod jeho kmene dosahuje 670 cm. Hojné jsou také duby. Dub zimní (Quercus petraea) a dub letní (Quercus robur).Mohutné staré duby rostou napfi. v Horní Lidãi, Novém Hrozenkovû, Vsetínû, Liptále, Semetínû, Ratibofii, Poliãné, u Branek, v Krhové, na Malé Lhotû a u RoÏnova.Zfiídka vysazován je dub ãerven˘ (Quercus rubra) a v˘jimeãnû i dub cer (Quercus cerris). Ve Vsetínû pod Sychrovem se nachází nejvût‰í porost dubu ceru v okrese.
rostoucí ve v‰ech typech listnat˘ch lesÛ. Velmi hojn˘m plevelem je ptaãinec Ïabinec (Stellaria media). RoÏec obecn˘ (Cerastium holosteoides) je typick˘m druhem luãních porostÛ. Na vlhãích loukách rozkvétá v kvûtnu rÛÏov˘mi kvûty kohoutek luãní (Lychnis flos-cuculi), kter˘ mnohdy vytváfií nápadn˘ barevn˘ aspekt spoleãnû s pryskyfiníkem prudk˘m. Knotovka ãervená (Silene dioica) je nápadná intenzívnû ãervenofialovû zbarven˘mi kvûty. Roste hojnû zejména v horsk˘ch lesích a na bfiezích potokÛ. Na kyselej‰ích pastvinách se hojnû vyskytuje rÛÏovû kvetoucí hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides). Vzácnûj‰ím druhem kvûteny Vsetínska je smolniãka obecná (Steris viscaria), osidlující suché a v˘hfievné pastviny, napfi. na jiÏních svazích vrchu StráÏ u Chorynû. V pobfieÏních porostech podél Beãvy mezi Lhotkou a Hustopeãemi se jen ojedinûle vyskytuje nadmutice obilnatá (Cucubalus baccifer), která sem proniká proti proudu Beãvy z oblasti Hornomoravského úvalu.
âeleì: Bfiízovité (Betulaceae)
âeleì: Nehtovcovité (Illecebraceae)
Bfiíza tmavá (Betula obscura) je velmi podobná hojné bfiíze bílé (Betula pendula). Li‰í se od ní zejména tím,Ïe má tmavou aÏ ãernou borku.Vyskytuje se velmi vzácnû, napfi. v okolí Dolní Beãvy, Ratibofie, Katefiinic ãi LuÏné. Bfiíza p˘fiivá (Betula pubescens), která je v jin˘ch hornat˘ch oblastech âeské republiky pomûrnû hojná, v okrese Vsetín témûfi neroste. Najdeme ji pouze na nûkolika místech, kam mohla b˘t pravdûpodobnû vysazena, napfiíklad v okolí Katefiinic, Velk˘ch Karlovic ãi Lhotky nad Beãvou. Habr obecn˘ (Carpinus betulus) se vyskytuje hojnû v niωích polohách, kde místy b˘vá dominantním druhem dubohabfiin. Líska obecná (Corylus avellana) tvofií kfioviny nejãastûji pfii lesních okrajích.
V kvûtenû okresu se mÛÏeme setkat nejãastûji s kolencem rolním (Spergula arvensis), kter˘ je hojn˘m polním plevelem. O nûco vzácnûji najdeme kufiinku ãervenou (Spergularia rubra). Roste nejãastûji na lesních cestách a pfii okrajích pasek. âeleì: Laskavcovité (Amaranthaceae) Laskavcovité nepatfií mezi na‰e pÛvodní druhy. Byly k nám zavleãeny vût‰inou z Ameriky a postupnû tady zdomácnûly. Hojn˘m druhem je napfi. laskavec ohnut˘ (Amaranthus retroflexus), rostoucí ãasto zejména na rumi‰tích.
âeleì: ·ruchovité (Portulacaceae) âeleì: Merlíkovité (Chenopodiaceae) Na Vsetínsku se velmi vzácnû a vût‰inou pfiechodnû vyskytuje ‰rucha zelná (Portulaca oleracea). Roste nejãastûji v zahrádkách a na naru‰ovan˘ch místech v tepl˘ch oblastech. Nalezena byla ve Vesníku a v Katefiinicích.
Merlíky patfií mezi rostliny osidlující druhotná stanovi‰tû. Takové druhy neb˘vají pfiíli‰ ãasto ohroÏeny, protoÏe mají dostatek vhodn˘ch míst, na kter˘ch mohou vyrÛst.
âeleì: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) Hvozdíkovité patfií mezi nejbohat‰í ãeledi rostlin a i v kvûtenû Vsetínska je zastoupena mnoha druhy. Velmi znám˘m polním plevelem je Koukol polní (Agrostemma githago). Tento druh byl v minulosti skuteãnû velice hojn˘ a nebylo obilného pole, v nûmÏ by chybûl. V posledních desetiletích ale lidé zaãali proti plevelÛm bojovat moderními prostfiedky, zejména herbicidy a ãi‰tûním osiva, které dokázaly mnoho druhÛ témûfi nebo zcela vyhubit. Tento neblah˘ osud postihl i koukol. Dnes patfií mezi nejvzácnûj‰í rostliny, a pole, v nichÏ se tato rostlina je‰tû najde, mÛÏeme spoãítat na prstech jedné ruky. Podobn˘ osud mûly i dal‰í druhy plevelÛ z ãeledi hvozdíkovit˘ch,jako je silenka galská (Silene gallica) ãi knotovka noãní (Silene noctiflora). Ponûkud odli‰n˘m pfiípadem je silenka krétská (Silene cretica). Je to silenka, která je také plevelem, ne v‰ak obiln˘ch kultur, ale lnûn˘ch polí a pro kvûtenu Vsetínska má v˘jimeãnou dÛleÏitost. Vyskytovala se kdysi u Katefiinic a toto místo bylo jedin˘m místem v âeské republice, kde rostla. Se zánikem pûstování lnu v‰ak tady vyhynula a tím vyhynula i v celém státû. Vzácnûj‰ím druhem z ãeledi hvozdíkovit˘ch je hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Roste roztrou‰enû na horsk˘ch pastvinách, zejména v oblasti JavorníkÛ a Vsetínsk˘ch vrchÛ. Pouze v nejniωích polohách tepl˘ch dubohabfiin kvete na jafie ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea). K hojn˘m druhÛm náleÏí matefika trojÏilná (Moehringia trinervia)
Buk lesní (Fagus sylvatica)
109
Vzácnûj‰ím merlíkem je merlík v‰edobr (Chenopodium bonus-henricus), rostoucí roztrou‰enû na selsk˘ch dvorech a zahrádkách. Stejnû jako u kopfiivy Ïahavky tomuto druhu rovnûÏ ub˘vají vhodná stanovi‰tû v dÛsledku zmûn v charakteru sídel.Vzácn˘m druhem je také merlík listnat˘ (Chenopodium foliosum), nalezen˘ dosud na Vsetínsku pouze jednou, u Ratibofie. Bezesporu nejhojnûj‰ím merlíkem je merlík bíl˘ (Chenopodium album). Roste na nejrÛznûj‰ích typech naru‰ovan˘ch stanovi‰È. Mezi hojné druhy náleÏí také merlík mnohosemenn˘ (Chenopodium polyspermum), kter˘ roste jako plevel v okopaninách. âeleì: Rdesnovité (Polygonaceae) K horsk˘m druhÛm v kvûteny na‰eho okresu náleÏí ‰Èovík alpsk˘ (Acetosa alpestris). Roste na horsk˘ch pastvinách v nejvy‰‰ích polohách JavorníkÛ. Na lesních mokfiadech a ve vlhãích lesích roste roztrou‰enû ‰Èovík krvav˘ (Rumex sanguineus). ·Èovík tupolist˘ (Rumex obtusifolius) ãasto znehodnocuje rekultivované a hnojené louky a pastviny, na kter˘ch se mu velmi dafií a nezfiídka vytváfií velké porosty. Pole, úhory a jiná ruderalizovaná stanovi‰tû ãasto provází ‰Èovík kadefiav˘ (Rumex crispus). Rdesno obojÏivelné (Persicaria amphibia) patfií mezi hojné druhy. Je zajímavé tím,Ïe je skuteãnû obojÏivelné.MÛÏe rÛst jak v hluboké vodû, kde vytváfií nápadnou kvetoucí vodní formu, tak na místech víceménû such˘ch, kde ale zpravidla nekvete. V minulém století, v dobû, kdy bfiehy Beãvy je‰tû nebyly regulovány, se na ‰tûrkov˘ch lavicích v korytû, vyskytovalo vzácné rdesno podunajské (Persicaria brittingeri). Naopak dnes regulované bfiehy Beãvy porÛstají jeho vzdálené pfiíbuzné z Asie, kfiídlatky (Reynoutria). Kfiídlatky k nám byly zavleãeny ãlovûkem a dnes se pro mnohé kraje staly velkou pohromou, protoÏe se nekontrolovatelnû ‰ífií a zarÛstají rozsáhlé plochy. Roz‰ífienûj‰ím a agresivnûj‰ím druhem je kfiídlatka japonská (Reynoutria japonica), ménû ãasto se vyskytuje kfiídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis). Kfiídlatkám se u nás dafií tak dobfie, Ïe se tady zkfiíÏily, a tak vznikl nov˘ druh - kfiídlatka ãeská (Reynoutria x bohemica). Ten v sobû skloubil ty „nejlep‰í“ vlastnosti sv˘ch rodiãÛ - po kfiídlatce sachalinské zdûdil velikost a schopnost generativního rozmnoÏování, po kfiídlatce japonské agresivitu. Kfiídlatky jsou proto velk˘m problémem, kter˘ vyÏaduje rychlé fie‰ení. Zatím se zdá, Ïe jedin˘ úãinn˘ zpÛsob jejich hubení, je pouÏití chemick˘ch prostfiedkÛ.
âeleì: Violkovité (Violaceae) Violky patfií mezi velmi známé rostliny. Nejznámûj‰í je violka vonná (Viola odorata),která pochází z jiÏní Evropy a u nás zdomácnûla zejména v blízkosti lidsk˘ch sídel.Na pastvinách se nejãastûji setkáme s violkou psí (Viola canina). Jí velmi podobná, ale vzácnûj‰í, je violka Ruppova (Viola ruppii), která roste také na pastvinách, ale ve srovnání s violkou psí má svûtleji zbarvené kvûty. Na ra‰elinn˘ch mokfiadech ve v˘chodní ãásti okresu, zejména v okolí Horní a Prostfiední Beãvy, roste vzácnû violka bahenní (Viola palustris). Na such˘ch v˘slunn˘ch stráních velmi brzy na jafie rozkvétá violka srstnatá (Viola hirta).V lesích se nejãastûji setkáme s violkou lesní (Viola reichenbachiana). Jí podobná je violka Rivinova (Viola riviniana) rostoucí ale jen v listnat˘ch lesích niωích poloh, zejména v dubohabfiinách. Na polích ve vy‰‰ích polochách roste violka trojbarevná (Viola tricolor), která tu zastupuje violku rolní (Viola arvensis) z niωích nadmofisk˘ch v˘‰ek. âeleì: Cistovité (Cistaceae) Jedin˘m zástupcem této ãeledi v kvûtenû okresu je devaterník velkokvût˘ tmav˘ (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum). Roste roztrou‰enû na tepl˘ch v˘slunn˘ch stráních. âeleì: Tykvovité (Cucurbitaceae) V kfiovinách podél vodních tokÛ se v posledních letech ‰ífií pÛvodnû severoamerická ‰tûtinovka laloãnatá (Echinocystis lobata). V okrese Vsetín byla zaznamenána u PrÏna a ·tudlova. âeleì: Brukvovité (Brassicaceae) Brukvovité patfií mezi nejbohat‰í ãeledi na‰í kvûteny. V okrese Vsetín se mÛÏeme setkat s mnoha vzácn˘mi druhy. Penízek namodral˘ (Thlaspi coerulescens) je v˘znamn˘
âeleì: Tfiezalkovité (Hypericaceae) Ve zdej‰í kvûtenû je tato ãeleì zastoupena pouze pûti druhy rodu tfiezalka (Hypericum). Nejhojnûj‰í tfiezalkou je tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum). Tento druh ãasto zarÛstá neudrÏované pastviny a vlhãí louky, z nichÏ vytlaãuje ostatní druhy. Takové lokality je nutné pravidelnû kosit, ãímÏ se expanze tfiezalky zastaví. Hojná je také tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum). Roste na su‰‰ích, zpravidla naru‰ovan˘ch stanovi‰tích a ãasto se sbírá jako léãivá rostlina. Na vlhk˘ch a podmáãen˘ch loukách se vzácnûji vyskytuje tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hypericum tetrapterum). V severov˘chodní ãásti okresu, v oblasti Moravskoslezsk˘ch Beskyd, se velmi vzácnû vyskytuje také tfiezalka rozprostfiená (Hypericum humifusum).Ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích, spí‰e v niωích polohách pomûrnû hojnû roste tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum). âeleì: Úporovité (Elatinacae) V Hamersk˘ch rybnících u Zubfií se vzácnû vyskytuje úpor trojmuÏn˘ (Elatine triandra). Osidluje obnaÏená dna vypu‰tûn˘ch rybníkÛ.
110
Violka lesní (Viola reichenbachiana)
tím, Ïe na Vsetínsku má jedny z nejv˘chodnûji poloÏen˘ch lokalit ve stfiední Evropû. Roste roztrou‰enû v celém okrese. V horsk˘ch humózních lesích v Javorníkách, Vsetínsk˘ch a Vefiovick˘ch vr‰ích a Radho‰Èské hornatinû roste chránûná mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Je nápadná sv˘mi velk˘mi ploch˘mi plody, které ãasto na such˘ch lodyhách vytrvávají aÏ do jara. ·edivka ‰edá (Berteroa incana) patfií mezi teplomilné druhy. Do na‰eho okresu se dostala pravdûpodobnû podél Ïeleznice a dnes roste napfi. na nádraÏí ve Vala‰ském Mezifiíãí a Vsetínû. V˘znamn˘m druhem je kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa). Je to rostlina, která roste pouze v Karpatech a v rámci âeské republiky je nejhojnûj‰í právû v okrese Vsetín. Roste zde od nejniωích poloh aÏ po vrcholy v nadmofisk˘ch v˘‰kách kolem 900 m n. m. Nejãastûji roste v kvûtnat˘ch buãinách a jedlobuãinách, ale i ve smrkov˘ch lesích a zvlá‰tû v pobfieÏních porostech údolních tokÛ. V listnat˘ch lesích, zejména buãinách, je velmi hojná rÛÏovû kvetoucí kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Horské bukové a jedlobukové lesy provází brzy na jafie kvetoucí kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). V údolí Trubiska u Pozdûchova roste vzácná fiefii‰nice Matthiolova (Cardamine matthiolii). Je povaÏována za ohroÏen˘ druh. Vzácná je také fiefii‰nice zubatá (Cardamine dentata). Roste na mokfiadech v ‰ir‰ím okolí Vsetína. Je povaÏována za silnû ohroÏen˘ druh. Obûma pfiedchozím druhÛm je blízce pfiíbuzná a také podobná fiefii‰nice luãní (Cardamine pratensis) rostoucí roztrou‰enû aÏ hojnû na vlhk˘ch loukách. Mezi nejbûÏnûj‰í druhy brukvovit˘ch patfií napfi. koko‰ka pastu‰í tobolka (Capsella bursa-pastoris) nebo penízek rolní (Thlaspi arvense). Oba druhy jsou hojné polní plevely. Kolem cest a chodníkÛ ãasto roste kfien selsk˘ (Armoracia rusticana). âeleì: R˘tovité (Resedaceae)
âeleì: Vfiesovcovité (Ericaceae) Na pastvinách a ve svûtl˘ch lesích na kysel˘ch a chud˘ch pÛdách se hojnû vyskytuje vfies obecn˘ (Calluna vulgaris). Místy mÛÏe tvofiit i vût‰í porosty, napfi. v závûru údolí Bzové u Velk˘ch Karlovic nebo v PP Zbeliãné kopeãky v Kychové u Huslenek. âeleì: Brusnicovité (Vacciniaceae) Z ãeledi brusnicovit˘ch se hojnû vyskytuje borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Roste na chud˘ch a kysel˘ch pastvinách, pasekách a svûtlej‰ích lesích, zejména ve vy‰‰ích polohách. Na podobn˘ch stanovi‰tích, ale mnohem vzácnûji, se vyskytuje brusnice brusinka (Rhodococcum vitisidaea). Na rozdíl od bohatû plodné borÛvky zde b˘vá plodná jen v˘jimeãnû. âeleì: Hru‰tiãkovité (Pyrolaceae) Zástupci ãeledi hru‰tiãkovit˘ch patfií mezi jedny z nejvíce ohroÏen˘ch rostlin. V‰echny druhy postihl velmi rychl˘ úbytek lokalit a nûkteré jsou na pokraji vyhynutí. Je to zpÛsobeno tím, Ïe tyto druhy jsou závislé na houbách, jejichÏ prostfiednictvím se vyÏivují (tzv. mykorhiza, známá napfi. také u orchidejí). Houba je obvykle velmi citlivá na sebemen‰í zneãi‰tûní a rychle hyne. S houbou pak zahyne také rostlina. Nejhojnûj‰ím zástupcem ãeledi je hru‰tiãka men‰í (Pyrola minor). Roste roztrou‰enû ve svûtl˘ch lesích v celém okrese. Velmi vzácnû, napfi. u Velk˘ch Karlovic, Vala‰ské Bystfiice, Huslenek a Vsetína se vyskytuje hru‰tiãka okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia). Dfiíve pomûrnû hojn˘ jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflora) je v souãasnosti znám v okrese jen z nûkolika málo lokalit, napfi. v okolí Huslenek a Hovûzí.
Na rumi‰tích a Ïelezniãních náspech v niωích polohách roste roztrou‰enû r˘t Ïlut˘ (Reseda lutea). âeleì: Hnilákovité (Monotropaceae) âeleì: Tamary‰kovité (Tamaricaceae) Îidovník nûmeck˘ (Myricaria germanica) je druh, kter˘ roste na ‰tûrkov˘ch náplavech karpatsk˘ch fiek. Kdysi se hojnû vyskytoval v fieãisti Beãvy a nûkter˘ch jejích pfiítokÛ. Na poãátku 20. století ve vsetínském okrese vymizel v dÛsledku rozsáhl˘ch regulací vodních tokÛ.
Hnilákovité jsou nezelené rostliny vyÏivující se prostfiednictvím hub z kofienÛ stromÛ.Ve stinn˘ch smrkov˘ch lesích se roztrou‰enû vyskytuje hnilák smrkov˘ (Monotropa hypopitys). Mnohem vzácnûj‰í je hnilák lys˘ (Monotropa hypophegea), rostoucí zpravidla pod lískami. Je znám z jediné lokality u Hovûzí, ale pravdûpodobnû roste i jinde.
âeleì: Vrbovité (Salicaceae) Vrby patfií mezi ãasté dfieviny rostoucí zpravidla v blízkosti vod, nejãastûji na bfiezích vodních tokÛ. K hojn˘m vrbám náleÏí: vrba kfiehká (Salix fragilis), vrba nachová (Salix purpurea), vrba jíva (Salix caprea).Vzácnou vrbou, vyskytující se pouze v nejvy‰‰ích polohách okresu, je vrba slezská (Salix silesiaca). Pfied regulací Beãvy se v pobfieÏních kfiovinách hojnû vyskytovala vrba l˘kovcová (Salix daphnoides). Dnes je známá pouze z ojedinûl˘ch lokalit v severov˘chodní ãásti okresu. Podobn˘ osud potkal vrbu rozmar˘nolistou (Salix rosmarinifolia), která dfiíve rostla u Vsetína a Vala‰ského Mezifiíãí.Vyskytovala se na slatinn˘ch loukách, které byly pozdûji odvodnûny a zrekultivovány. V souãasnosti je známa pouze z jediné lokality u Dolní Beãvy. Pfiíbuzn˘mi vrb jsou také topoly. Nejhojnûj‰ím topolem, kter˘ je také zfiejmû jedin˘m pÛvodním druhem topolu v kvûtenû Vsetínska, je topol osika (Populus tremula). Hojnû vysazován byl na bfiezích fiek kfiíÏenec topol kanadsk˘ (Populus x canadensis). Dnes se pfiistupuje k jeho kácení, protoÏe se velmi snadno a ãasto dále kfiíÏí s na‰ím domácím topolem ãern˘m (Populus nigra), ãímÏ tento druh vlastnû geneticky likviduje.
Kyãelnice Ïláznatá (Dentaria glandulosa)
111
âeleì: Prvosenkovité (Primulaceae) K nejznámûj‰ím rostlinám patfií prvosenky. V okrese se vyskytuje prvosenka vy‰‰í (Primula elatior) a prvosenka jarní (Primula veris). Prvosenka vy‰‰í je velmi hojná na vlhãích loukách a v lesích, kvete v dubnu svûtle Ïlut˘mi kvûty. Prvosenka jarní roste roztrou‰enû místy aÏ hojnû, zejména v jiÏní polovinû okresu, na such˘ch v˘slunn˘ch loukách a pastvinách. Kvete v kvûtnu ÏlutooranÏov˘mi kvûty.V jehliãnat˘ch lesích v nejvy‰‰ích polohách JavorníkÛ a Moravskoslezsk˘ch Beskyd se vzácnû vyskytuje sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea). K hojn˘m zástupcÛm prvosenkovit˘ch náleÏí vrbiny. V okrese Vsetín rostou hojnû vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia) i vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Na polích a zahrádkách roste ãasto drchniãka rolní (Anagallis arvensis).
potokÛ a ve vlhk˘ch pfiíkopech. V âeské republice roste pouze na Moravû. Na polích se zfiídka vyskytuje mal˘ pleveln˘ druh pry‰ec drobn˘ (Tithymalus exiguus). Velmi hojn˘ je nejãastûji jako plevel v zahrádkách pry‰ec kolovratec (Tithymalus helioscopia). Na such˘ch loukách je ãast˘ pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias) a pry‰ec obecn˘ (Tithymalus esula). V humózních listnat˘ch lesích roste baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis). âeleì: Vrabeãnicovité (Thymelaeaceae) L˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) je nízk˘ kefiík rozkvétající velmi brzy na jafie vonn˘mi rÛÏov˘mi kvûty. Roste roztrou‰enû aÏ hojnû v listnat˘ch lesích celého okresu. âeleì: Srstkovité (Grossulariaceae)
âeleì: Lípovité (Tiliaceae) Hojnû v lesích, ale i v okolí lidsk˘ch sídel, rostou lípa srdãitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Mezi lípami je mnoho památn˘ch stromÛ. Nejvût‰í lípy jsou známy z Francovy Lhoty,Velk˘ch Karlovic a Katefiinic.
V listnat˘ch lesích, v niωích polohách, roste roztrou‰enû srstka angre‰t (Grossularia uva-crispa). Ve vlhãích lesích roste pomûrnû hojnû zplanûl˘ rybíz ãerven˘ (Ribes rubrum). V nejvy‰‰ích polohách Moravskoslezsk˘ch Beskyd (âertÛv ml˘n u Prostfiední Beãvy) se vzácnû vyskytují rybíz alpsk˘ (Ribes alpinum) a rybíz skalní (Ribes petraeum).
âeleì: Slézovité (Malvaceae) âeleì: Tlusticovité (Crassulaceae) Na selsk˘ch dvorech, na zahrádkách a na polích roste ãasto sléz pfiehlíÏen˘ (Malva neglecta). Nûkdy je vyuÏíván jako léãivá rostlina. Sléz piÏmov˘ (Malva moschata) byl dfiíve oblíbenou okrasnou rostlinou. Dnes roste na rumi‰tích, v trávnících, zfiídka i na loukách, kam se dostal ze selsk˘ch zahrad.V obcích se také mÛÏe místy vyskytovat sléz lesní (Malva sylvestris). âeleì: Pry‰covité (Euphorbiaceae) Pry‰covité jsou zastoupeny v kvûtenû na‰eho okresu mnoha druhy. Hojn˘m druhem je pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides), kter˘ roste v listnat˘ch lesích, zejména buãinách a dubohabfiinách. Pry‰ec pfiím˘ (Tithymalus strictus) je vzácn˘ druh rostoucí v blízkosti
Na such˘ch v˘slunn˘ch místech s nezapojenou vegetací, nejãastûji agrárních haldách a kupkách mraveni‰È luãních mravencÛ, roste rozchodník ‰estihran˘ (Sedum boloniense). Rozchodník trojlist˘ (Hylotelephium jullianum) je pomûrnû hojn˘ na podobn˘ch stanovi‰tích, ale dokáÏe rÛst i v zapojeném porostu. Nalezi‰tû v okrese Vsetín patfií mezi nejv˘chodnûji poloÏené lokality tohoto druhu v âeské republice. Jeho pfiíbuzn˘ rozchodník nejvût‰í (Hylotelephium maximum) roste roztrou‰enû na skalnat˘ch stanovi‰tích. âeleì: Lomikamenovité (Saxifragaceae) Na mokr˘ch místech a prameni‰tích roste hojnû mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium). Na jafie vytváfií nápadné Ïlutozelenû zbarvené porosty. âeleì: Tolijovité (Parnassiaceae) Tolije bahenní (Parnassia palustris) je vzácná baÏinná rostlina rostoucí na slatinn˘ch a slatinora‰elinn˘ch mokfiadech a svahov˘ch prameni‰tích zejména v ‰ir‰ím okolí Vsetína (napfi. u Ho‰Èálkové, Ratibofie aj.). Je povaÏována za silnû ohroÏen˘ druh. Je ohroÏena odvodÀováním a zarÛstáním jejích stanovi‰È po pfieru‰ení hospodafiení. âeleì: RÛÏovité (Rosaceae)
Prvosenka vy‰‰í (Primula elatior)
112
RÛÏovité náleÏí mezi nejbohat‰í ãeledi kvetoucích rostlin.V na‰em okrese se mÛÏeme setkat i s nûkter˘mi vzácnûj‰ími druhy. V horsk˘ch humózních lesích roste statná dekorativní rostlina udatna lesní (Aruncus vulgaris). Z horsk˘ch poloh je ãasto splavována potoky do údolí. Na vlhk˘ch nekosen˘ch údolních loukách roste ãasto tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria). Jeho pfiíbuzn˘ tuÏebník obecn˘ (Filipendula vulgaris) je naopak druhem teplomiln˘m, vázan˘m na teplej‰í oblasti okresu, kde roste na su‰‰ích v˘slunn˘ch loukách. Druhovû velice bohat˘, v okrese Vsetín zastoupen˘ více neÏ 30 druhy, je rod ostruÏiník (Rubus). Nejvzácnûj‰ím z nich je zfiejmû ostruÏiník ‰edav˘ (Rubus
canescens). Je to teplomiln˘ druh rostoucí jen na dvou lokalitách - u Vsetína a Liptálu. Velmi hojn˘m ostruÏiníkem je napfi. ostruÏiník maliník (Rubus idaeus) ãi ostruÏiník jeÏiník (Rubus caesius). Hojn˘m ostruÏiníkem, jehoÏ plody jsou nûjãastûji sbírány pro svoji vynikající chuÈ, je ostruÏiník fiasnat˘ (Rubus plicatus). V nejvy‰‰ích polohách JavorníkÛ a pfii vrcholu Radho‰tû na horsk˘ch pastvinách, roste horsk˘ druh mochna zlatá (Potentilla aurea). Je velmi ohroÏena úbytkem a zarÛstáním pastvin. Mochna anglická (Potentilla anglica) je roz‰ífiena vût‰inou v západní Evropû. Smûrem k v˘chodu je stále vzácnûj‰í a v˘skyt ve vsetínském okrese patfií k nejv˘chodnûj‰ím ve stfiední Evropû. Mezi teplomilné druhy náleÏí mochna pfiímá (Potentilla recta), která roste roztrou‰enû v jihozápadní ãásti okresu. K hojn˘m druhÛm mochen náleÏí mochna nátrÏník (Potentilla erecta) rostoucí na pastvinách a mokfiadech ãi mochna husí (Potentilla anserina) rostoucí na selsk˘ch dvorech a se‰lapávan˘mch místech. V nejjiÏnûj‰í ãásti Vsetínsk˘ch vrchÛ, jiÏní ãásti JavorníkÛ a Host˘nsk˘ch vrchÛ a ve Vizovick˘ch vr‰ích roste fiepíãek fiepíkovit˘ (Aremonia agrimonoides). Je to velmi vzácná rostlina, která v âR kromû Vsetínska roste uÏ jen v pfiiléhající ãásti okresu Zlín. ¤epíãek je roz‰ífien pfieváÏnû na Balkánû a na‰e lokality jsou nejseverov˘chodnûj‰ím místem jeho v˘skytu. Velmi vzácnû na such˘ch loukách a pfii okrajích kfiovin kolem Vsetína roste fiepík vonn˘ (Agrimonia procera). Je to pfiíbuzn˘ velmi hojného fiepíku lékafiského (Agrimonia eupatoria). V obiln˘ch polích se roztrou‰enû vyskytuje dnes vzácn˘ plevel nepatrnec rolní (Aphanes arvensis). Je ohroÏen zejména pouÏíváním herbicidních postfiikÛ. Ve v˘chodní ãásti okresu, napfi. v okolí Velk˘ch Karlovic, roste vzácnû kontryhel grÛÀsk˘ (Alchemilla gruneica). Je to druh, kter˘ je karpatsk˘m endemitem. V âR roste pfieváÏnû v Moravskoslezsk˘ch Beskydech, odkud jen ojedinûle zasahuje do okolních oblastí. K velmi hojn˘m rostlinám náleÏí jiné druhy kontryhelÛ, je to napfi. kontryhel pastvinn˘ (Alchemilla monticola). Kolem potÛãkÛ a na vlhk˘ch místech ve vy‰‰ích polohách roste hojnû nápadnû tmavû fialovû kvetoucí kuklík potoãní (Geum rivale). Mezi rÛÏemi je nejv˘znamnûj‰ím druhem rÛÏe keltská (Rosa gallica). Je to teplomilná rÛÏe tvofiící nízké kefiíky na such˘ch, v˘slunn˘ch loukách a v kfiovinách. Má velmi tmavé, velké a silnû vonné kvûty. Je ohroÏena zejména zarÛstáním nekosen˘ch luk a pfiím˘m niãením.Ve stinn˘ch lesích kolem potokÛ roste horsk˘ druh rÛÏe alpská (Rosa pendulina). Je zvlá‰tní tím, Ïe její star‰í vûtve jsou témûfi beztrnné. K nejhojnûj‰ím rÛÏím náleÏí rÛÏe ‰ípková (Rosa canina). Roste velmi hojnû zejména v porostech kfiovin na mezích. Na Valovû skále u Vsetína roste velmi vzácn˘ kefi skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus). Jeho zdej‰í v˘skyt je ojedinûl˘m na severov˘chodní Moravû. V nejteplej‰í oblasti okresu, na svazích Vizovick˘ch vrchÛ v okolí Vala‰ské Polanky a na jiÏním úpatí Host˘nsk˘ch vrchÛ u Liptálu vzácnû roste teplomiln˘ jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). V kfiovinách b˘vají nejãastûji zastoupeny druhy rodu hloh (Crataegus). Hojn˘m druhem je hloh jednosemenn˘ (Crataegus monogyna). âeleì: Bobovité (Fabaceae) âeleì bobovit˘ch patfií, podobnû jako rÛÏovité, mezi druhovû nejbohat‰í a nejroz‰ífienûj‰í rostlinné ãeledi.V okrese roste nûkolik vzácn˘ch a ohroÏen˘ch zástupcÛ bobovit˘ch. Ve vlhk˘ch pfiíkopech podél lesních cest mÛÏeme nalézt komonici nejvy‰‰í (Melilotus altissima).Je to ohroÏen˘ druh velmi podobn˘ své hojné pfiíbuzné komonici lékafiské (Melilotus officinalis) rostoucí na rumi‰tích. Komonice nejvy‰‰í má v okrese Vsetín jedny z nejv˘‰e poloÏen˘ch lokalit v âR. Podobnû nejv˘‰e poloÏené lokality má jetel bledoÏlut˘ (Trifolium ochroleucon). Roste roztrou‰enû na v˘slunn˘ch pastvinách v celém okrese. Jetel válcovit˘ (Trifolium rubens) je v˘raznû teplomiln˘ druh rostoucí dnes v okrese na jediné
známé lokalitû u Ratibofie.Z ostatních druhÛ jetelÛ se nejãastûji setkáme s jetelem luãním (Trifolium pratense) a jetelem plaziv˘m (Trifolium repens). Rostou velmi hojnû na kulturních loukách. K hojn˘m jetelÛm náleÏí i jetel prostfiední (Trifolium medium) a jetel horsk˘ (Trifolium montanum). Rostou na such˘ch v˘slunn˘ch loukách a pastvinách a v lesních lemech. Na baÏinách a mokfiadech, zejména v severov˘chodní ãásti okresu,roste ‰tírovník baÏinn˘ (Lotus uliginosus). Okresem Vsetín prochází hranice jeho roz‰ífiení k jihov˘chodu, takÏe zatímco na severu je hojn˘, v jiÏní ãásti okresu uÏ neroste. Jeho pfiíbuzn˘ ‰tírovník rÛÏkat˘ (Lotus corniculatus) je velmi hojn˘ na loukách a pastvinách.Na jediné lokalitû u Huslenek,na svazích Vsetínsk˘ch,vrchÛ roste bílojetel bylinn˘ (Dorycnium herbaceum). Je to v˘raznû teplomiln˘ druh,kter˘ sem zasahuje z jiÏní Moravy a dosahuje zde jednoho z nejsevernûji poloÏen˘ch v˘skytÛ ve svém pÛvodním roz‰ífiení. Podobnû teplomiln˘m prvkem je hrachor ‰irokolist˘ (Lathyrus latifolius), kter˘ se vzácnû vyskytuje na nûkolika lokalitách v tûsné blízkosti Vsetína. Hrachor ãern˘ (Lathyrus niger) je lesní, teplomiln˘ druh, kter˘ roste na nûkolika lokalitách v dubov˘ch a habrov˘ch lesích u MikulÛvky, Ratibofie, Pozdûchova aj. Velmi hojn˘m druhem je hrachor luãní (Lathyrus pratensis), jehoÏ Ïluté kvûty jsou souãástí kaÏdé vlhãí louky. Hojn˘mi druhy jsou také nûktefií zástupci rodu vikev (Vicia). Na loukách ãasto roste vikev plotní (Vicia sepium) a vikev ptaãí (Vicia cracca).V obiln˘ch polích rostou plevelné druhy vikev ãtyfisemenná (Vicia tetrasperma) a vikev chlupatá (Vicia hirsuta).Vzácnûj‰í vikví, rostoucí jen ojedinûle v oblasti lesa Doubravy mezi Choryní a Hustopeãemi, je vikev lesní (Vicia sylvatica), která, aãkoli jinde v âR patfií spí‰e ke druhÛm hojnûj‰ím, je na v˘chodní Moravû pomûrnû vzácná. Na such˘ch místech, pastvinách a okrajích kfiovin roste roztrou‰enû kozinec sladkolist˘ (Astragalus glycyphyllos). Na pahorku nad lomem,západnû od Kelãe,roste na jediné lokalitû okresu kozinec cizrnovit˘ (Astragalus cicer). Na pasekách a pfii lesních cestách roste místy hojnû Ïlutû kvetoucí kefi janovec metlat˘ (Sarothamnus scoparius). Ke vzácnûj‰ím teplomiln˘ch druhÛm je moÏné poãítat kruãinku nûmeckou (Genista germanica), která se, na rozdíl od její hojnûj‰í pfiíbuzné kruãinky barvífiské (Genista tinctoria), vyskytuje pouze na nûkolika lokalitách v jiÏní ãásti okresu (napfi. v okolí Pozdûchova a Laãnova). U Stfielné se na suché v˘slunné pastvinû vyskytuje teplomiln˘ druh ãilimník nízk˘ (Chamaecytisus supinus), kter˘ zde dosahuje pravdûpodobnû nejv˘chodnûji vysunutého pfiirozeného v˘skytu v oblasti stfiední Moravy. Jeho pfiíbuzn˘, také teplomiln˘, ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans) se vzácnû vyskytuje v okolí Pozdûchova. Ze stromovit˘ch zástupcÛ je potfieba jmenovat trnovník akát (Robinia pseudo-acacia).Trnovník u nás není pÛvodní a hojnû se vysazoval jako medonosná dfievina. Je to nebezpeãná dfievina, která se mÛÏe rychle rozrÛstat, pak zatlaãuje pÛvodní domácí druhy a navíc se v dÛsledku snadné tvorby v˘mladkÛ velmi obtíÏnû hubí. âeleì: Rosnatkovité (Droseraceae) Na nûkolika lokalitách v severov˘chodní ãásti okresu se velmi vzácnû vyskytuje známá masoÏravá rostlina rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Dosud roste v okolí Horní Beãvy, Prostfiední Beãvy a Hutiska-Solance. Je velmi ohroÏená zarÛstáním b˘val˘ch pastvin. Pro svoji existenci potfiebuje naru‰ování souvislého pokryvu jin˘ch rostlin, coÏ dfiíve zaji‰Èovalo spásání a kopyta paseného dobytka. âeleì: Kyprejovité (Lythraceae) Na podmáãen˘ch údolních loukách a v pfiíkopech u vod se hojnû vyskytuje kyprej vrbice (Lythrum salicaria). KaluÏník vodní (Peplis portula) se vzácnû vyskytuje v kaluÏích na lesních cestách.
113
âeleì: Pupalkovité (Onagraceae)
âeleì: Lnovité (Linaceae)
V listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích rostou druhy rodu ãarovník (Circaea). Nejhojnûj‰í je ãarovník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana). âarovník alpsk˘ (Circaea alpina) roste vzácnû ve vlhk˘ch horsk˘ch smí‰en˘ch lesích. Na lesních pasekách je velmi hojná vrbka úzkolistá (Chamaerion angustifolium). V fieãi‰ti Beãvy a na náspu BaÈovy trati u Pozdûchova roste vrbka rozmar˘nolistá (Chamaerion dodonaei).Na mokr˘ch místech, prameni‰tích a u potokÛ rostou ãasto druhy rodu vrbovka (Epilobium). Hojná je vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), rostoucí ve vlhk˘ch pfiíkopech. Vût‰ina na‰ich vrbovek je ohroÏena, a to pfiedev‰ím díky jiné vrbovce. Je jí vrbovka Ïláznatá (Epilobium ciliatum),pfiistûhovalec ze severní Ameriky. U nás se velmi rychle roz‰ífiila a zaãala se kfiíÏit s na‰imi domácími druhy. Takto naru‰uje jejich genetickou v˘bavu a doslova jednotlivé druhy niãí.Velmi ohroÏena je tímto „genetick˘m pirátstvím“ napfi. vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), dfiíve pomûrnû hojná; dnes ãistá, nezkfiíÏená s vrbovkou Ïláznatou je velmi vzácná. K nepÛvodním druhÛm patfií i zástupci rodu pupalka (Oenothera).V okrese Vsetín rostou napfi. pupalka dvouletá (Oenothera biennis) ãi pupalka rudokali‰ná (Oenothera erythrosepala).
Jedin˘m zástupcem ãeledi lnovit˘ch v kvûtenû Vsetínska je len luãní (Linum catharticum). Roste roztrou‰enû na such˘ch loukách a pastvinách. Dfiíve se hojnû pûstoval na polích len set˘ (Linum usitatissimum). Pûstování lnu v‰ak v posledních desetiletích znaãnû upadlo, v dÛsledku ãehoÏ zároveÀ vymizelo i mnoho druhÛ plevelÛ vázan˘ch na lnûná pole.
âeleì: Zrnulovité (Haloragaceae) V rybnících a tÛních se vzácnû vyskytuje stolístek klasnat˘ (Myriophyllum spicatum). Roste zcela ponofien pod hladinou a ãasto ujde pozornosti, protoÏe je hnûdavû zbarven˘. Bohatá populace se nachází napfi. v rybníku Neratov u Prlova nebo v b˘val˘ch ‰tûrkovnách na pravém bfiehu Beãvy u Chorynû. âeleì: Prustkovité (Hippuridaceae) Je‰tû v nedávné dobû se v tÛních u meandrÛ fieky Senice mezi Lideãkem a LuÏnou vyskytovala vzácná vodní rostlina pruska obecná (Hippuris vulgaris). V nûkolika posledních letech v‰ak nebyla pozorována a zfiejmû jiÏ z této lokality vymizela. âeleì: Javorovité (Aceraceae) V okrese Vsetín se vyskytují pomûrnû hojnû v‰echny tfii na‰e pÛvodní druhy javorÛ. Nejhojnûj‰í je javor klen (Acer pseudoplatanus), kter˘ roste ve vlhãích humózních lesích, kolem horsk˘ch potokÛ a ãasto jako soliter kolem horsk˘ch usedlostí. Javor mléã (Acer platanoides) roste zejména v niωích polohách kolem vodních tokÛ a v humózních lesích. Javor babyka (Acer campestre) roste roztrou‰enû v tepl˘ch oblastech okresu, v habfiinách nebo soliternû mezi poli a loukami. Nejvût‰í babyka roste u Laãnova a je chránûna jako památn˘ strom. Kromû dal‰í babyky u Laãnova, v údolí Smolinky, rostou statné stromy také u Leskovce, na Beãevné a na Jasénce u Vsetína.
âeleì: ·Èavelovité (Oxalidaceae) V lesích se velmi ãasto vyskytuje bíle kvetoucí ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella). Jako plevel na zahrádkách a polích roste místy ‰Èavel evropsk˘ (Xanthoxalis fontana), kter˘ má kvûty zbarvené Ïlutû. âeleì: Kakostovité (Geraniaceae) Vzácn˘m teplomiln˘m prvkem v kvûtenû okresu je kakost krvav˘ (Geranium sanguineum). Roste vzácnû na nûkolika lokalitách v okolí Vsetína. Ve vy‰‰ích polohách roste místy hojnû horsk˘ druh kakost lesní (Geranium sylvaticum). V okolí horsk˘ch potokÛ, odkud je splavován do údolí Beãvy, roste kakost hnûdoãerven˘ (Geranium phaeum). Je nápadn˘ sv˘mi velmi neobvykle zbarven˘mi ãervenohnûd˘mi kvûty. Na loukách a ãasto v obcích na naru‰ovan˘ch místech, roste velmi hojnû kakost luãní (Geranium pratense). Vlhké louky místy provází kakost bahenní (Geranium palustre). Na polích a úhorech, v níÏe poloÏen˘ch oblastech je ãast˘ kakost maliãk˘ (Geranium pusillum), zatímco na podobn˘ch stanovi‰tích v podhÛfií roste ãastûji kakost dvouseãn˘ (Geranium dissectum). Velmi vzácnû se vyskytuje také pumpava rozpuková (Erodium cicutarium). Roste zejména v severozápadní ãásti okresu jako plevel na polích. âeleì: Net˘kavkovité (Balsaminaceae) Jedin˘m pÛvodním druhem této ãeledi u nás je net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere). Roste hojnû na humózních pÛdách ve vlhk˘ch, zejména bukov˘ch a jedlobukov˘ch lesích. Ostatní net˘kavky patfií mezi druhy zavleãené. Je to zejména net˘kavka malokvûtá (Impatiens parviflora) rostoucí pfii okrajích lesních cest, na skládkách a jin˘ch naru‰ovan˘ch vlhk˘ch místech. Net˘kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) patfií mezi nebezpeãné druhy. Rychle se ‰ífií podél fiek, kde ãasto spoleãnû s kfiídlatkami a celíkem kanadsk˘m vytváfií rozlehlé porosty a zatlaãuje na‰e pÛvodní rostliny.Vyskytuje se prozatím jen roztrou‰enû v údolí Vsetínské a RoÏnovské Beãvy a nûkter˘ch jejich pfiítokÛ. âeleì: Vítodovité (Polygalaceae)
âeleì: Jírovcovité (Hippocastanaceae) Ve volné pfiírodû je zfiídka vysazován jírovec maìal (Aesculus hippocastanum). Mnohem ãastûji se s tímto stromem setkáme v parcích a lidsk˘ch sídlech.V posledních letech je jírovec napadán hmyzím ‰kÛdcem klínûnkou jírovcovou. Housenky tohoto mot˘lka se Ïiví pletivem listÛ, které pak pfiedãasnû usychají a opadávají.
114
V kvûtenû Vsetínska je tato ãeleì zastoupena pouze rodem vítod (Polygala). Mezi vzácnûj‰í druhy náleÏí vítod nahofikl˘ (Polygala amarella). Roste vzácnû na slatinn˘ch mokfiadech a prameni‰tích v okolí Vsetína. Je povaÏován za silnû ohroÏen˘ druh. Vítod ‰irokokfiídl˘ (Polygala oxyptera) roste rotrou‰enû na such˘ch pastvinách. Od jeho pfiíbuzného, hojnû roz‰ífieného modrokvûtého vítodu obecného (Polygala vulgaris) se li‰í bílou barvou kvûtÛ. Na such˘ch a tepl˘ch loukách a pastvinách roste roztrou‰enû vítod chocholat˘ (Polygala comosa).
âeleì: Dfiínovité (Cornaceae)
âeleì: ¤e‰etlákovité (Rhamnaceae)
Na Vsetínsku rostou z ãeledi dfiínovit˘ch pouze zástupci rodu svída (Swida). Nejhojnûj‰í je svída krvavá (Swida sanguinea). Ménû ãastá je svída maìarská (Swida hungarica). Nejvzácnûj‰í druhem je svída jiÏní (Swida australis). V‰echny druhy rostou v kfiovinách a pfii okrajích lesÛ, spí‰e v teplej‰ích oblastech okresu. Jednotlivé druhy jsou si velmi podobné a jejich rozli‰ení není jednoduché.
V pobfieÏních kfiovinách a na vlhãím místech roste roztrou‰enû kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus). Velmi vzácnû, ve svûtl˘ch lesích a kfiovinách, v okolí Vsetína, v luzích Beãvy západnû od Vala‰ského Mezifiíãí a pobfieÏních kfiovinách Seninky u Laãnova, roste fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus catharticus). âeleì: Olivovníkovité (Oleaceae)
âeleì: Arálkovité (Araliaceae) Jedin˘m zástupcem ãeledi u nás je bfieãÈan popínav˘ (Hedera helix). Roste roztrou‰enû v listnat˘ch lesích, spí‰e v niωích polohách.
Velmi hojn˘m stromem je ve vlhãích humózních lesích nebo také jako solitera jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior). V kfiovinách a lesních plá‰tích roste místy ãasto teplomiln˘ kefi ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum vulgare). Jeho lokality v okrese Vsetín jsou nejv˘‰e poloÏen˘mi místy v˘skytu v âeské republice.
âeleì: Mifiíkovité (Apiaceae) Mifiíkovité jsou také známy pod jménem okoliãnaté nebo mrkvovité. Ke vzácnûj‰ím druhÛm náleÏí hvûzdnatec ãemefiiãov˘ (Hacquetia epipactis). Roste roztrou‰enû v listnat˘ch lesích, témûfi v celém okrese. Smldník jelení (Peucedanum cervaria) je v˘raznû teplomiln˘ druh, kter˘ se vyskytuje vzácnû pouze v okolí Ratibofie a na vrchu StráÏ u Chorynû. Dal‰ím vzácn˘m teplomiln˘m druhem je srpek obecn˘ (Falcaria vulgaris). V okrese byl zji‰tûn pouze na jediné lokalitû u Kelãe, kde pfiedstavuje jeden z nejsevernûji leÏících v˘skytÛ na Moravû.V nejv˘chodnûj‰í ãásti okresu u Horní Beãvy roste hlad˘‰ ‰irokolist˘ (Laserpitium latifolium). Je to pomûrnû teplomiln˘ druh, roz‰ífien˘ pfiedev‰ím v tepl˘ch pahorkatinách. Zde roste témûfi v horách. Vzácn˘m druhem horsk˘ch humózních lesÛ a potoãních ol‰in je kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida). Je velmi podobn˘ pfiíbuznému, velmi hojnému druhu, kerblíku lesnímu (Anthriscus sylvestris). Na lesních prameni‰tích se ãasto setkáme s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum). Její pfiíbuzná krabilice zápa‰ná (Chaerophyllum aromaticum) roste velmi hojnû na naru‰ovan˘ch místech v obcích, popfi. i na zanedban˘ch loukách. Velmi hojná je br‰lice kozí noha (Aegopodium podagraria). Roste ve svûtl˘ch humózních lesích, v zahradách a na jin˘ch, Ïivinami bohat˘ch místech. Velmi nebezpeãnou rostlinou je bol‰evník velkolep˘ (Heracleum mantegazzianum). Je to druh, kter˘ k nám byl zavleãen z oblasti stfiední Asie a na mnoha místech se velmi roz‰ífiil. V okrese je evidován na 35 lokalitách, nejvût‰í porosty se nachází ve Velk˘ch Karlovicích a Liptále. Bol‰evník je impozantní rostlina obrovsk˘ch rozmûrÛ (aÏ 2,5 m vysoká), která je velmi dekorativní. Tekutina obsaÏená v jeho pletivech je ov‰em jedovatá a pfii potfiísnûní mÛÏe na sluneãním svûtle dojít k velmi tûÏk˘m poranûním, která pfiipomínají úãinky yperitu. Tato poranûní se obtíÏnû a dlouho hojí. KaÏd˘ v˘skyt bol‰evníku by mûl b˘t ohlá‰en orgánÛm ochrany pfiírody, které zajístí jeho likvidaci. âast˘m prÛvodcem buãin, jedlobuãin i dubohabrov˘ch lesÛ je Ïindava evropská (Sanicula europaea). Vlhké louky a pobfieÏní lemy údolních tokÛ provází místy hojnû jarmarka vût‰í (Astrantia major). K bûÏn˘m polním plevelÛm náleÏí drobná tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium).V lemech kfiovin a na okrajích listnat˘ch lesÛ roste tofiice japonská (Torilis japonica).
âeleì: Ochmetovité (Loranthaceae) Na listnat˘ch stromech v niωích polohách okresu, se ãasto vyskytuje poloparazitické jmelí bílé (Viscum album). Ve vy‰‰ích polohách na jedlích se místy vyskytuje pfiíbuzné jmelí jedlové (Viscum abietis). âeleì: Zimolezovité (Caprifoliaceae) Ve vy‰‰ích polohách ve v˘chodní ãásti okresu, se v lesích vyskytuje horsk˘ druh zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). Místy je splavován aÏ do údolí Vsetínské Beãvy. Hojnûj‰ím druhem je zimolez obecn˘ (Lonicera xylosteum). Roste hojnû v listnat˘ch lesích niωích poloh. âeleì: PiÏmovkovité (Adoxaceae) Jedin˘m zástupcem této ãeledi ve stfiedoevropské kvûtenû je piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina). Vzácnû a roztrou‰enû roste v humózních lesích zejména v oblasti JavorníkÛ.
âeleì: Jesencovité (Celastraceae) V pobfieÏních kfiovinách a ve svûtl˘ch lesích roste rotrou‰enû jedovat˘ brslen evropsk˘ (Euonymus europaeus). Je nápadn˘ sv˘mi Ïivû rÛÏovû a oranÏovû zbarven˘mi plody.
Vítod chocholat˘ (Polygala comosa)
115
âeleì: Kozlíkovité (Valerianaceae)
âeleì: Hoficovité (Gentianaceae)
V obiln˘ch polích se vzácnû vyskytuje teplomiln˘ plevel kozlíãek zubat˘ (Valerianella dentata). Na slatinn˘ch a jin˘ch mokfiadech roste hojnû kozlík celolist˘ (Valeriana simplicifolia). Je to karpatsk˘ endemit, kter˘ v rámci âR roste pouze na severov˘chodní Moravû a naprostá vût‰ina jeho lokalit se nachází právû v okrese Vsetín. Podobn˘ a blízce pfiíbuzn˘ druh kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), je zde mnohem vzácnûj‰í. Vyskytuje se napfiíklad v okolí Pozdûchova a Katefiinic. Vzácn˘m teplomiln˘m druhem je kozlík ukrajinsk˘ chlumní (Valeriana stolonifera subsp. angustifolia). Roste na jediné lokalitû u Ho‰Èálkové. Kozlík lékafisk˘ (Valeriana officinalis) roste hojnû kolem potokÛ a fiek, spí‰e v niωích polohách. Jemu velice podobn˘ kozlík v˘bûÏkovat˘ (Valeriana excelsa) roste spí‰e ve vy‰‰ích polohách, kolem horsk˘ch lesních potokÛ. Velmi vzácn˘m horsk˘m druhem, zji‰tûn˘m pouze na jediné lokalitû na svazích Lopu‰né v Javorníkách, je kozlík trojen˘ (Valeriana tripteris).
Ve vy‰‰ích polohách, ve v˘chodní ãásti okresu, se roztrou‰enû vyskytuje hofiec tolitovit˘ (Gentiana asclepiadea). Roste nejãastûji v lesích a pfii jejich okrajích, kde v pozdním létû kvete tmavû modr˘mi kvûty. V údolí TísÀavy u Velk˘ch Karlovic se vzácnû vyskytuje hofiec kfiíÏat˘ (Tretorhiza cruciata). Je to jediné známé nalezi‰tû tohoto vzácného druhu v okrese. Na vlhãích pastvinách se místy vyskytuje trliãník brvit˘ (Gentianopsis ciliata). Patfií mezi ohroÏené druhy. Na pastvinách v oblasti JavorníkÛ, zejména v okolí Huslenek, se vzácnû vyskytuje hofieãek Ïlutav˘ (Gentianella lutescens). Patfií mezi karpatské druhy a v âeské republice se vyskytuje zejména v okrese Vsetín. Je to kriticky ohroÏen˘ druh, jehoÏ populace v Javorníkách jsou nejvût‰í na území âR. Zejména na tûchto lokalitách závisí pfieÏití druhu v na‰em státû. Na vlhãích pastvinách, v pfiíkopech a u lesních cest, roste roztrou‰enû rÛÏovû kvetoucí zemûÏluã hofiká (Centaurium erythraea). âeleì: Vachtovité (Menyanthaceae)
âeleì: ·tûtkovité (Dipsacaceae) Na vlhk˘ch loukách se roztrou‰enû vyskytuje fialovû kvetoucí ãertkus luãní (Succisa pratensis). Smetanovû kvetoucí chrastevec KiteibelÛv (Knautia kitaibelii) patfií mezi druhy, které jsou roz‰ífieny pfiedev‰ím v Karpatech. Je podobn˘ velmi hojnému fialovû kvetoucímu chrastavci rolnímu (Knautia arvensis). Na rumi‰tích se obãas vyskytuje ‰tûtka lesní (Dipsacus sylvestris).
Na nûkolika lokalitách v okrese Vsetín roste vzácná baÏinná rostlina vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), lidovû naz˘vaná hofik˘ jetel pro své listy pfiipomínající velké listy jetele a velmi silnû hofikou chuÈ. Je známa z okolí Horní Beãvy, Hutiska - Solance, Velk˘ch Karlovic, Karolinky, Halenkova a Katefiinic. âeleì: Mofienovité (Rubiaceae)
âeleì: Toje‰Èovité (Apocynaceae) Ve svûtl˘ch lesích se roztrou‰enû vyskytuje modfie kvetoucí brãál men‰í (Vinca minor). âasto se pûstuje a je znám také pod lidov˘m názvem barvínek.
Na loukách, v lesích i na pastvinách roste mnoho druhÛ rodu svízel (Galium). Na pastvinách se nejãastûji setkáme se svízelem maliãk˘m (Galium pumilum). Roztrou‰enû se na such˘ch a v˘slunn˘ch loukách vyskytuje vzácnûj‰í druh, svízel pomofiansk˘ (Galium x pomeranicum), kter˘ je druhem vznikl˘m zkfiíÏením svízele bílého (Galium album) a svízele syfii‰Èového (Galium verum). Na mokfiadech roste velmi vzácnû svízel severní (Galium boreale), hojnûji svízel potoãní (Galium rivale).V lesích se nejãastûji setkáme se svízelem vonn˘m (Galium odoratum), známûj‰ím pod jménem mafiinka vonná. V jehliãnat˘ch lesích se setkáme s drobn˘m svízelem okrouhlolist˘m (Galium rotundifolium). Ke vzácnûj‰ím svízelÛm náleÏí lesní svízel SchultesÛv (Galium schultesii), vyskytující se zejména v listnat˘ch lesích niωích poloh.V polích je velmi ãast˘m plevelem svízel pfiítula (Galium aparine), kter˘ roste také hojnû v pobfieÏních kfiovinách. Na loukách a pastvinách roste ãasto drobná Ïlutozelenû zbarvená svízelka lysá (Cruciata glabra). Podobn˘m druhem vlhãích stanovi‰È je svízelka chlupatá (Cruciata laevipes). Na polích se vzácnû vyskytuje rÛÏovû kvetoucí braãka rolní (Sherardia arvensis). âeleì: Svlaãcovité (Convolvulaceae) V pobfieÏních kfiovinách se hojnû vyskytuje opletník plotní (Calystegia sepium). âasto se také popíná po plotech v zahrádkách. Na polích je ãast˘m plevelem svlaãec rolní (Convolvulus arvensis) âeleì: Kokoticovité (Cuscutaceae)
Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
116
Kokotice patfií mezi nezelené cizopasné rostliny. V‰echny potfiebné látky pro svÛj rÛst získávají z tûla hostitele, kolem kterého se ovíjí. Na hluchavkovit˘ch a bobovi-
t˘ch rostlinách cizopasí kokotice matefiídou‰ková (Cuscuta epithymum). Roste hojnû na such˘ch loukách a pastvinách tam, kde roste její hostitelská rostlina. Vzácnû se vyskytuje kokotice evropská (Cuscuta europaea), která cizopasí zpravidla na kopfiivû. âeleì: Brutnákovité (Boraginaceae) V lesích a na vlhãích loukách a pastvinách se hojnû setkáme s pomnûnkou lesní (Myosotis sylvatica). Jako léãivá rostlina je znám kostival lékafisk˘ (Symphytum officinale). Na Ïelezniãní stanici Bystfiiãka mezi Vsetínem a Vala‰sk˘m Mezifiíãím, kam byl pravdûpodobnû roz‰ífien Ïelezniãní dopravou, se vyskytuje teplomiln˘ pilát lékafisk˘ (Anchusa officinalis). Vzácn˘m polním plevelem je prlina rolní (Lycopsis arvensis). Dfiíve byla intenzívnû hubena, protoÏe je mezihostitelem rzi travní.Velmi hojnû roste v listnat˘ch lesích plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), zatímco pfiíbuzn˘, léãiv˘ druh plicník lékafisk˘ (Pulmonaria officnalis) je ãastûji roz‰ífien v teplej‰ích a níÏe poloÏen˘ch oblastech.Vzácn˘m ohroÏen˘m druhem, rostoucím jen na loukách v okolí Kelãe, je plicník mûkk˘ (Pulmonaria mollis). Na nûkolika lokalitách, v nejteplej‰ích oblastech okresu, roste vzácnû voskovka men‰í (Cerinthe minor). Najdeme ji napfiíklad v okolí Perné, Jasenice u Le‰né, Kladerub ãi Leskovce. âeleì: Lilkovité (Solanaceae)
bûlavû kvetoucí rozrazil dou‰kolist˘ (Veronica serpyllifolia). Na chud˘ch kysel˘ch pÛdách se ãasto vyskytuje rozrazil lékafisk˘ (Veronica officinalis), najdeme jej na su‰‰ích pastvinách a lesních pasekách po vykácení listnat˘ch lesÛ apod. Na such˘ch a tepl˘ch stráních se vzácnû vyskytuje ãern˘‰ rolní (Melampyrum arvense). Vyskytuje se je‰tû na Keleãsku,odkud ojedinûle proniká údolím Vsetínské Beãvy aÏ k Ratibofii. âern˘‰ hfiebenit˘ (Melampyrum cristatum) byl v minulosti typick˘m druhem such˘ch a tepl˘ch javornick˘ch pastvin. Vyznaãuje se dvojí barvou kvûtÛ, které mohou b˘t buì Ïluté nebo fialové. Dnes uÏ je v okrese Vsetín pravdûpodobnû vyhynul˘. Hojn˘m ãern˘‰em je ãern˘‰ hajní (Melampyrum nemorosum), kter˘ roste v habfiinách a pfii jejich okrajích v niωích polohách. Svûtlík slovensk˘ (Euphrasia slovaca) je v˘znamn˘ druh, kter˘ byl v âeské republice zji‰tûn pouze v okrese Vsetín. Dnes je ale tento druh, pokud jiÏ nevyhynul, na pokraji vyhubení. Je ohroÏen zejména úbytkem vlhk˘ch pastvin, na nichÏ roste. Dosud hojnû se na pastvinách a loukách vyskytuje svûtlík lékafisk˘ (Euphrasia rostkoviana). Na ra‰elinn˘ch mokfiadech ve v˘chodní ãásti okresu, zejména v okolí Horní Beãvy a Hutiska - Solance, roste vzácnû v‰ivec lesní (Pedicularis sylvatica). Patfií mezi silnû ohroÏené druhy. Je ohroÏen zejména zarÛstáním mokfiadÛ. Na pastvinách a su‰‰ích loukách se hojnû vyskytuje kokrhel men‰í (Rhinanthus minor). Vzácnûj‰ím druhem, osidlujícím pastviny zejména v okolí Vsetína je kokrhel pozdní (Rhinathus serotinus). Zajímav˘m druhem je podbílek ‰upinat˘ (Lathraea squamaria). Je to bezlistá, rÛÏovofialovû zbarvená rostlina, která parazituje na kofienech listnat˘ch stromÛ. Je pomûrnû hojn˘ v humózních lesích a v okolí potokÛ v niωích polohách.
Z ãeledi lilkovit˘ch se nejãastûji setkáme s lilkem ãern˘m (Solanum nigrum). Je to nízká rostlina s tmav˘mi bobulemi rostoucí zpravidla na rumi‰tích. Jeho pfiíbuzn˘ lilek potmûchuÈ (Solanum dulcamara) roste roztrou‰enû ve vlhk˘ch lesích a kfiovinách. Má ãervenû zbarvené bobule. Do rodu lilek náleÏí i nejãastûji pûstovaná okopanina lilek brambor (Solanum tuberosum). Na lesních pasekách se mÛÏeme místy setkat s jedovat˘m rulíkem zlomocn˘m (Atropa bella-donna). âeleì: Krtiãníkovité (Scrophulariaceae) Krtiãníkovité patfií mezi velmi bohaté ãeledi kvetoucích rostlin. Mnoho v˘znamn˘ch zástupcÛ roste i na Vsetínsku. Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) je v˘raznû teplomiln˘ druh, kter˘ roste pouze na jediné lokalitû u Ratibofie. Zdej‰í v˘skyt je v˘raznû oddûlen˘ od jejího souvislého v˘skytu v tepl˘ch níÏinách jiÏní Moravy. Mezi na‰imi diviznami,které jsou zpravidla Ïlutokvûté,se vyznaãuje fialovû zbarven˘mi kvûty. Na stinn˘ch zdech ve mûstech roste vzácnû zvû‰inec zední (Cymbalaria muralis). Na polích rostou velmi vzácnû teplomilné úporky. Úporek hrálovit˘ (Kickxia elatine) a úporek huÀat˘ (Kickxia spuria). Jsou ohroÏeny zejména chemick˘m o‰etfiováním polí. V horsk˘ch lesích roste roztrou‰enû krtiãník ScopolÛv (Scrophularia scopolii). Patfií mezi typické prvky horsk˘ch buãin. Velmi bohat˘ je rod rozrazil (Veronica). V nejteplej‰ích oblastech okresu, na such˘ch v˘slunn˘ch loukách a pastvinách, roste rozrazil oÏankov˘ (Veronica teucrium).V mokfiadech, vodních pfiíkopech a na bfiezích rybníkÛ se vyskytuje vzácn˘ rozrazil ‰títnat˘ (Veronica scutellata). Na podobn˘ch stanovi‰tích roste v nejniωích polohách okresu rozrazil vodní (Veronica anagallis-aquatica). Typick˘m prvkem vlhk˘ch míst horsk˘ch buãin je rozrazil horsk˘ (Veronica montana). Nejãastûj‰ím rozrazilem na loukách a v trávnících je rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys). Na polích a na ruderálních místech je velmi hojn˘, u nás nepÛvodní druh, rozrazil persk˘ (Veronica persica), kter˘ roste vût‰inou spoleãnû s rozrazilem rolním (Veronica arvensis). Na se‰lapávan˘ch lesních cestách a trávnících mÛÏeme nalézt
âernohlávek dfiípat˘ (Prunella laciniata)
117
âeleì: Zárazovité (Orobanchaceae) Zárazy patfií mezi nezelené parazitické rostliny.Vût‰inou mají Ïlutohnûdou barvu a kaÏd˘ druh roste na jiném hostiteli. Na devûtsilu parazituje u horsk˘ch potokÛ a na pfiítocích Beãvy záraza rusá (Orobanche flava). Je povaÏována za silnû ohroÏen˘ druh. V âeské republice je velmi vzácná, vyskytuje se pouze na v˘chodní Moravû a znaãná ãást jejích lokalit leÏí v okrese Vsetín. Na vrchu StráÏ nad Choryní roste vzácná záraza alsaská (Orobanche alsatica). Parazituje zde na chrpû ãekánku. âeleì: Jitrocelovité (Plantaginaceae) Jitrocely patfií mezi hojné rostliny luk, pastvin i okolí lidsk˘ch sídel. Na se‰lapávan˘ch místech roste velmi hojnû jitrocel vût‰í (Plantago major). Jeho pfiíbuzn˘, mnohem vzácnûj‰í jitrocel bahenní (Plantago uliginosa), roste zejména na vlhk˘ch polích. Suché kvûtnaté louky a pastviny provází jitrocel prostfiední (Plantago media) ãasto spoleãnû se znám˘m léãiv˘m jitrocelem kopinat˘m (Plantago lanceolata), kter˘ ale také bûÏnû roste i na vlhãích stanovi‰tích. âeleì: Spor˘‰ovité (Verbenaceae) Na selsk˘ch dvorech a pfii okrajích cest v obcích roste roztrou‰enû spor˘‰ lékafisk˘ (Verbena officinalis). âeleì: Hluchavkovité (Lamiaceae) Hluchavkovité náleÏí ke druhovû bohat‰ím ãeledím kvetoucích rostlin. V nejjiÏnûj‰í ãásti okresu u ·tudlova ojedinûle roste oÏanka kalamandra (Teucrium chamaedrys). Je to teplomiln˘ druh, kter˘ sem proniká od Vala‰sk˘ch KloboukÛ z oblasti Bíl˘ch Karpat. V porostech vysok˘ch ostfiic, v údolí Vsetínské a RoÏnovské Beãvy, roste velmi vzácnû ‰i‰ák obecn˘ (Scutellaria galericulata). Nepatfií mezi ohroÏené druhy, ale ve vsetínském okrese je vzácn˘ a mÛÏe vymizet v souvislosti s likvidací jeho stanovi‰È. Na such˘ch a v˘slunn˘ch pastvinách, v ‰ir‰ím okolí Vsetína, roste vzácnû ãernohlávek dfiípat˘ (Prunella laciniata). Od jeho pfiíbuzného, velmi hojného modrokvûtého ãernohlávku obecného (Prunella vulgaris), se li‰í mj. smetanovû zbarven˘mi kvûty. Na vrchu StráÏ u Chorynû roste na jediné lokalitû v okrese ãistec pfiím˘ (Stachys recta), jeden ze zástupcÛ teplomilné kvûteny. Ve smí‰en˘ch lesích celého okresu roste roztrou‰enû ãistec alpsk˘ (Stachys
alpina). Patfií mezi ohroÏené druhy. Pro bukové lesy je typická a velmi hojná ‰alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), která je v âeské republice roz‰ífiena pfiedev‰ím na v˘chodní Moravû. Na such˘ch loukách a pastvinách, spí‰e v niωích polohách, rostou dva druhy teplomiln˘ch ‰alvûjí. Je to ‰alvûj luãní (Salvia pratensis) a ‰alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata). Kolem Ïelezniãní trati u Lhotky nad Beãvou se ojedinûle vyskytuje také ‰alvûj pozdní (Salvia nemorosa). Na such˘ch loukách a pastvinách a zfiídka i na mokr˘ch loukách roste ãasto bukvice lékafiská (Betonica officinalis), která patfií mezi léãivé rostliny. K léãiv˘m rostlinám náleÏí také matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides) rostoucí hojnû na such˘ch mezích a pastvinách, ãasto na kupkách luãních mravencÛ. Na podobn˘ch stanovi‰tích jako bukvice ãi matefiídou‰ka roste dobromysl obecná (Origanum vulgare). K velmi hojn˘m zástupcÛm hluchavkovit˘ch náleÏí zbûhovec plaziv˘ (Ajuga reptans) rostoucí ve svûtl˘ch lesích a na loukách. Na such˘ch v˘slunn˘ch loukách najdeme vzácnûji jemu pfiíbuzn˘ zbûhovec Ïenevsk˘ (Ajuga genevensis). V údolí Trubiska u Pozdûchova roste na jediné lokalitû v okrese medovník meduÀkolist˘ (Melittis melissophyllum). Je nápadn˘ sv˘mi vonn˘mi, bûlorÛÏovû zbarven˘mi kvûty. Jako plevel na polích se ãasto vyskytuje konopice obecná (Galeopsis tetrahit). Vlhké lesy a pobfieÏní porosty vodních tokÛ provází konopice zdobná (Galeopsis speciosa). Hojné jsou druhy rodu hluchavka. Na ruderálních místech v obcích se nejãastûji setkáme s hluchavkou bílou (Lamium album). Na zastínûn˘ch nitrofilních stanovi‰tích, zejména v humózních lesích a pobfieÏních kfiovinách, roste hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum). V polích a na úhorech zpravidla nalezneme hluchavku nachovou (Lamium purpureum). âeleì: Hvûzdo‰ovité (Callitrichaceae) V kaluÏích lesních cest, v tÛních, rybnících a jin˘ch vodních nádrÏích rostou ãasto rÛzné druhy rodu hvûzdo‰ (Callitriche). âeleì: Zvonkovité (Campanulaceae) Na such˘ch v˘slunn˘ch loukách a pastvinách roste roztrou‰enû zvonek klubkat˘ (Campanula glomerata). Vzácn˘m, ohroÏen˘m druhem, nalezen˘m v posledních letech pouze v údolí Videãky, je zvonek hadincov˘ (Campanula cervicaria). Na nûkolika lokalitách v okrese se vyskytuje na v˘chodní Moravû vzácn˘ zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia). Nalezneme jej napfi. v okolí Velk˘ch Karlovic, Nového Hrozenkova, Semetína, Ratibofie, Ho‰Èálkové aj. Velmi hojn˘m zvonkem je zvonek rozkladit˘ (Campanula patula), kter˘ bûÏnû roste na kaÏdé kulturní louce spoleãnû napfiíklad s kopretinami. Velk˘mi modr˘mi kvûty se vyznaãuje zvonek broskvolist˘ (Campanula persicifolia) rostoucí na su‰‰ích v˘slunn˘ch místech, nejãastûji lesních okrajích. Listnaté lesy niωích poloh ãasto provází zvonek kopfiivolist˘ (Campanula trachelium).Vzácn˘m druhem je pavinec modr˘ (Jasione montana). Kvûty má uspofiádány do kulovitého kvûtenství a roste vzácnû na such˘ch, skeletovit˘ch, ãasto naru‰ovan˘ch místech, napfi. v okolí MikulÛvky. Pomûrnû hojnû roste v lesích na vlhãích loukách a pastvinách zvoneãník klasnat˘ (Phyteuma spicatum). âeleì: Hvûzdnicovité (Asteraceae)
Kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica)
118
Hvûzdnicovité náleÏí k absolutnû nejbohat‰ím ãeledím dvoudûloÏn˘ch rostlin. Patfií také k nejdokonalej‰ím rostlinám vÛbec. Vyvinuly se do nejrozmanitûj‰ího spektra typÛ, které obsadily témûfi v‰echna obyvatelná stanovi‰tû
na Zemi. Z nejhojnûj‰ích druhÛ na loukách a pastvinách rostou: ‰karda dvouletá (Crepis biennis), kopretina obecná (Leucanthemum ircutianum), pampeli‰ka podzimní (Scorzoneroides autumnalis), pampeli‰ka srstnatá (Leontodon hispidus), pampeli‰ka (smetánka) lékafiská (Taraxacum sect. Ruderalia), fiebfiíãek obecn˘ (Achillea millefolium), chrpa luãní (Jacea pratensis).V lesích a kfiovinách roste mnoho druhÛ rodu jestfiábník (Hieracium sp. div.), mléãka zadní (Mycelis muralis), sadec konopáã (Eupatorium cannabinum), devûtsil bíl˘ (Petasites albus), starãek vejãit˘ (Senecio ovatus). Na vlhk˘ch loukách rostou hojnû pcháã potoãní (Cirsium rivulare) a pcháã zelinn˘ (Cirsium oleraceum), na mokfiadech pcháã bahenní (Cirsium palustre) a ‰karda baÏinná (Crepis paludosa). Na polích se setkáme s druhy: kapustka obecná (Lapsana communis), mléã zelinn˘ (Sonchus oleraceus), protûÏ bahenní (Filaginella uliginosa), rmen rolní (Anthemis arvensis), hefimánek prav˘ (Chamomilla recutita), hefimánkovec nevonn˘ (Matricaria inodora), pcháã oset (Cirsium arvense). Na ruderálních místech dosahují hvûzdnicovité nejvût‰ího rozmachu. Setkáme se tu s druhy lopuch plstnat˘ (Arctium tomentosum), starãek obecn˘ (Senecio vulgaris), podbûl lékafisk˘ (Tussilago farfara), pelynûk ãernob˘l (Artemisia vulgaris), vratiã obecn˘ (Tanacetum vulgare), pûÈour malokvût˘ (Galinsoga parviflora), turanka kanadská (Conyza canadensis), ãekanka obecná (Cichorium intybus). K invazním druhÛm hvûzdnicovit˘ch náleÏí sluneãnice hlíznatá (Helianthus tuberosus) a celík obrovsk˘ (Solidago gigantea), které se ‰ífií podél bfiehÛ Vsetínské a RoÏnovské Beãvy. Ke vzácnûj‰ím druhÛm hvûzdnicovit˘ch náleÏí ‰karda ãertkusolistá (Crepis succisifolia). Roste vzácnû na zastínûn˘ch mokfiadech, napfi. v okolí LuÏné, a je ohroÏen˘m druhem. Její pfiíbuzná ‰karda ukousnutá (Crepis praemorsa), je vzácn˘ teplomiln˘ druh rostoucí na nûkolika lokalitách v jiÏní ãásti okresu (napfi. okolí Semetína ãi ·tudlova). Je povaÏována za silnû ohroÏen˘ druh. Na jediné lokalitû u Ratibofie roste vzácn˘ baÏinn˘ druh pampeli‰ka Skalinské (Taraxacum skalinskanum). Patfií mezi kriticky ohroÏené druhy. V âeské republice se vyskytuje uÏ jen na dal‰ích dvou lokalitách. Je velmi citlivá na zmûny hospodafiení. Ke své existenci vyÏaduje mechanické naru‰ování mokfiadu, na nûmÏ roste. Pfiíbuzná pampeli‰ka chudolaloãná (Taraxacum paucilobum) roste na stejn˘ch stanovi‰tích, ale dosud se vyskytuje na nûkolika lokalitách. U Prostfiední Beãvy roste velmi vzácná pampeli‰ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). Tato lokalita je jejím nejv˘chodnûj‰ím bodem v˘skytu v âeské republice. V lesích, v nejvy‰‰ích horsk˘ch polohách Moravskoslezsk˘ch Beskyd, Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ, se vzácnû vyskytuje modfie kvetoucí horsk˘ druh mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina). Na pastvinách a ve svûtl˘ch lesích roste roztrou‰enû kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica). Dfiíve byl tento druh velmi hojn˘, ale v posledních desetiletích znaãnû ustoupil. Na mokfiadech i such˘ch loukách, v ‰ir‰ím okolí Vsetína, se roztrou‰enû vyskytuje teplomiln˘ oman vrbolist˘ (Inula salicina). Na jediné lokalitû u Hrachovce se vyskytuje ble‰ník úplaviãn˘ (Pulicaria dysenterica). Je to jediná severomoravská lokalita tohoto kriticky ohroÏeného druhu. ¤imbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum) je teplomilná kopretina, která se v okrese Vsetín vyskytuje na jediné lokalitû u Ratibofie. Tento v˘skyt je daleko vysunut od souvislého roz‰ífiení v tepl˘ch pahorkatinách jiÏní a stfiední Moravy. Na bfiezích Vsetínské Beãvy ve Velk˘ch Karlovicích a na horsk˘ch prameni‰tích na Portá‰i roste devûtsil Kablíkové (Petasites kablikianus). Je to vzácnûj‰í druh rostoucí pfiedev‰ím v horách. V nejvy‰‰ích polohách v severov˘chodní ãásti okresu v okolí Horní a Prostfiední Beãvy roste horská podbûlice alpská (Homogyne alpina). Je typická pro podrost pfiirozen˘ch smrãin. V této oblasti také roste kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum). Vyskytuje se
v okolí Horní Beãvy a Velk˘ch Karlovic, kde provází bfiehy horsk˘ch potokÛ. V humózních listnat˘ch lesích roste roztrou‰enû lopuch hajní (Arctium nemorosum). Je to nበnejvût‰í a jedin˘ lopuch, kter˘ roste v pfiirozen˘ch spoleãenstvech. Pro horské pastviny je typick˘ velmi dekorativní pcháã bûlohlav˘ (Cirsium eriophorum). V okrese Vsetín je hojn˘, ale jinde v âeské republice velmi vzácn˘. Na such˘ch v˘slunn˘ch pastvinách u ·tudlova a v ‰ir‰ím okolí Vsetína, odkud vybíhá údolím Vsetínské Beãvy aÏ k Novému Hrozenkovu a ojedinûle i k Velk˘m Karlovicím, roste pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaule). Jinde na v˘chodní Moravû je velmi vzácn˘ a západním Slovenskem probíhá hranice jeho roz‰ífiení smûrem k v˘chodu. Vzácnû, v tûsném okolí Vsetína a ·tudlova, roste teplomiln˘ pcháã panonsk˘ (Cirsium pannonicum). Jeho v˘skyt aÏ u Vsetína pfiedstavuje jedno z nejsevernûj‰ích nalezi‰È tohoto druhu vÛbec. Suché a v˘slunné pastviny na hlub‰ích pÛdách provází chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa).V areálu Ïelezniãní stanice Lhotka nad Beãvou roste teplomilná chrpa por˘nská (Acosta rhenana). Ojedinûl˘ v˘skyt v okrese Vsetín má v okolí Dolní Beãvy hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis). Na horsk˘ch pastvinách v nejvy‰‰ích polohách JavorníkÛ roste chrpa javornická (Centaurea mollis). Dfiíve rostla na mnoha místech, ale dnes je témûfi pfied zánikem. Na moravské stranû hranice uÏ moÏná vymizela úplnû.Vzhledem k tomu, Ïe Javorníky jsou jedin˘m místem, kde tento druh v âR roste, byla by to ztráta pro celou ãeskou kvûtenu. Je ohroÏena zejména v dÛsledku úpadku pastevectví. B˘valé pastviny zaãínají zarÛstat, mnoho druhÛ vãetnû chrpy javornické není schopno se tûmto nov˘m podmínkám pfiizpÛsobit a tak postupnû hynou. âeleì: Îabníkovité (Alismaceae) Na mokfiadech, bfiezích rybníkÛ a v pfiíkopech v niωích a stfiedních polohách roste roztrou‰enû aÏ hojnû Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica). Velmi vzácnû se u Zubfií vyskytuje také ‰ípatka stfielolistá (Sagittaria sagittifolia).
Kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum)
119
âeleì: Voìankovité (Hydrocharitaceae) V zatopené ‰tûrkovnû u fieky Senice mezi Lideãkem a LuÏnou se masovû vyskytuje vodní mor kanadsk˘ (Elodea canadensis). Je to akvaristy pûstovan˘, pÛvodem severoamerick˘ druh, u nás na vhodn˘ch stanovi‰tích ãasto zplaÀující. âeleì: Bafiiãkovité (Juncaginaceae) Jedin˘m zástupcem této ãeledi v kvûtenû na‰eho okresu je bafiiãka bahenní (Triglochin palustre). Je to velmi vzácná rostlina rostoucí na slatinn˘ch prameni‰tích. Je povaÏována za silnû ohroÏen˘ druh. Vyskytuje se napfiíklad v okolí Ho‰Èálkové, Ratibofie, Katefiinic, Vsetína a Halenkova.
ãasto vytváfií nápadn˘ jarní aspekt.Velmi vzácnû ve vrcholov˘ch partiích JavorníkÛ a masívu Radho‰tû se vyskytuje horsk˘ druh ãesnek hadí (Allium victorialis). Hojn˘m ãesnekem je ãesnek obecn˘ (Allium oleraceum). Roste na mezích a loukách, pod kefii a pod stromy.Ve svûtl˘ch lesních lemech, na mezích a v kfiovinách místy roste ãesnek ofie‰ec (Allium scorodoprasum). Zejména v habrov˘ch lesích, v niωích polohách okresu, odkud mÛÏe stoupat aÏ do horsk˘ch lesÛ JavorníkÛ, se roztrou‰enû vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon). V˘znamn˘m druhem, rostoucím na dvou lokalitách v údolí Vsetínské Beãvy mezi Vsetínem a Vala‰sk˘m Mezifiíãím, je ladoÀka karpatská (Scilla kladnii). V âeské republice je velmi vzácná a vyskytuje se pouze v povodí Beãvy. V okrese Vsetín roste u Jarcové a Bystfiiãky. Na pastvinách jiÏních svahÛ ChoryÀské StráÏe, v okolí Perné a Jasenice u Vala‰ského Mezifiíãí, Vsetína, Leskovce, Stfielné, Prlova a Pozdûchova, roste vzácn˘ a ohroÏen˘ teplomiln˘ druh modfienec chocholat˘ (Leopoldia comosa). Velmi známá
âeleì: Rdestovité (Potamogetonaceae) V˘znamná ãeleì vodních rostlin, na Vsetínsku zastoupena nûkolika druhy rodu rdest. Nejhojnûj‰ím je rdest hfiebenit˘ (Potamogeton pectinatus). Rdest maliãk˘ (Potemogeton pusillus) je vzácnûj‰í a je povaÏován za ohroÏen˘ druh. Rdest kadefiav˘ (Potamogeton crispus) se vzácnû vyskytuje v b˘val˘ch ‰tûrkovnách a nivû Beãvy mezi Lhotkou a Hustopeãemi. Rdesty rostou ve v‰ech typech stojat˘ch vod, nejãastûji v rybnících. âeleì: ·ejdraãkovité (Zanichelliaceae) V ChoryÀsk˘ch rybnících a v tÛních, pfiíkopech v jejich okolí se vyskytuje nenápadná vodní rostlina ‰ejdraãka bahenní (Zanichellia palustris). âeleì: Liliovité (Liliaceae)
Pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium)
Na horsk˘ch pastvinách JavorníkÛ, odkud sestupuje aÏ do údolí Beãvy, se vyskytuje horská rostlina k˘chavice Lobelova (Veratrum lobelianum). Má zelenû zbarvené kvûty a její kofien je prudce jedovat˘. Pro svoji jedovatost je také nûkdy hubena. V horsk˘ch humózních lesích v Javorníkách, Host˘nsk˘ch vr‰ích a masívu Radho‰tû se vzácnû vyskytuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum).V dobû kvûtu
konvalinka vonná (Convallaria majalis) se na Vsetínsku vyskytuje velmi vzácnû pouze v okolí Vala‰ského Mezifiíãí, odkud vzácnû zasahuje aÏ ke Vsetínu a RoÏnovu pod Radho‰tûm. Na vlhk˘ch loukách roste hojnû ocún jesenní (Colchicum autumnale). Ocún je zvlá‰tní tím, Ïe kvete na podzim, ale plody vyrostou aÏ na jafie poté, co pfieãkaly zimu pod zemí.V habrov˘ch a luÏních lesích se v niωích polohách okresu vyskytuje kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea). Rozkvétá Ïlut˘mi kvûty velmi brzy na jafie.Ve stinn˘ch smí‰en˘ch a jehliãnat˘ch lesích se hojnû vyskytuje pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium).Ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích je hojn˘ kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum). Jeho pfiíbuzn˘ kokofiík pfieslenit˘ (Polygonatum verticillatum) roste zpravidla v horsk˘ch smí‰en˘ch lesích. V listnat˘ch lesích se hojnû vyskytuje jedovaté vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia). âeleì: Amarylkovité (Amaryllidaceae) V horsk˘ch buãinách se vzácnû vyskytuje snûÏenka podsnûÏník (Galanthus nivalis). Nejãastûji bychom ji na‰li v oblasti Makyty v Javorníkách, odkud je místy splavována aÏ do údolí Beãvy (Semetín). âeleì: Kosatcovité (Iridaceae)
K˘chavice Lobelova (Veratrum lobelianum) - Javorníky nad Stanovnicí
120
Na loukách a pastvinách, v okolí Laãnova a Pozdûchova roste vzácn˘ ‰afrán bûlokvût˘ (Crocus albiflorus). Tato oblast je jedin˘m místem na Moravû, kde ‰afrán bûlokvût˘ pfiirozenû roste. U Zubfií a na horsk˘ch pastvinách v okolí
Portá‰e roste pfiíbuzn˘ druh ‰afrán HeuffelÛv (Crocus heuffelianus). Velmi vzácn˘m mokfiadním druhem je nádhern˘, modfie kvetoucí, kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica).Vyskytuje se pouze na dvou lokalitách - u Ho‰Èálkové a u BrÀova. Na údolních mokfiadech, a zejména u vodních pfiíkopÛ v úvalu Beãvy v okolí Vala‰ského Mezifiíãí, roste roztrou‰enû kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus). Odtud místy proniká dál proti proudu Vsetínské i RoÏnovské Beãvy. Na mokfiadech, a velmi vzácnû i na mokr˘ch polích roste meãík stfiechovit˘ (Gladiolus imbricatus). Patfií mezi silnû ohroÏené druhy, ale v okrese Vsetín má je‰tû mnoho bohat˘ch lokalit. Jeho zdej‰í populace náleÏí mezi nejvût‰í v âR. Na mokfiadech v okolí Katefiinic roste drobn˘, modfie kvetoucí badil úzkolist˘ (Sisyrinchium angustifolium). Je to druh u nás nepÛvodní, pocházející se Severní Ameriky, kter˘ byl dfiíve hojnû pûstován v zahrádkách, odkud se dostal do volné pfiírody a zcela tu zdomácnûl. Dnes pÛsobí dojmem pfiirozené souãásti na‰í pfiírody. âeleì: Vstavaãovité (Orchidaceae) Vstavaãovité, známûj‰í pod názvem orchideje, jsou nejobsáhlej‰í ãeledí svûtové flóry. Vût‰inu druhÛ orchidejí hostí tropické oblasti, ale mnohé z nich na‰ly svÛj domov i v chladn˘ch oblastech svûta dokonce aÏ za polárním kruhem. Jedin˘m kontinentem, kter˘ se nemÛÏe py‰nit Ïádnou orchidejí je Antarktida.V âeské republice se vyskytuje více neÏ 50 druhÛ vstavaãovit˘ch a v okrese Vsetín jich roste nebo rostlo 36. Rozvoj vstavaãovit˘ch na Vsetínsku umoÏnily vhodné pfiírodní podmínky dané geologickou stavbou a zejména extenzívní zpÛsob obhospodafiování luk a pastvin. Vstavaãovité jsou zvlá‰tní tím, Ïe vût‰ina druhÛ Ïije cel˘ nebo alespoÀ ãást svého Ïivota ve spojení s houbami. Prostfiednictvím houbov˘ch vláken získává rostlina dÛleÏité stavební látky pro svÛj rÛst. Pokud dojde k naru‰ení tohoto souÏití, orchidej ãasto hyne a její semena nejsou schopna vyklíãit. Tak dochází k vymírání celé populace. Pro svou citlivost na kvalitu Ïivotního prostfiedí se u nás staly jednou z nejvíce ohroÏen˘ch skupin rostlin. Vstavaãe nejsou pfiíli‰ konkurenãnû silné, a proto vyhledávají stanovi‰tû, kde je konkurenãní síla ostatních rostlin nûjak sníÏena. B˘vají to ãasto pastviny nebo kosené louky.V posledních desetiletích do‰lo stejnû jako v‰ude ve stfiední Evropû i na Vsetínsku k v˘raznému úbytku orchidejí. Na úbytku orchidejí se nejvíce podepsalo intenzívní zemûdûlství a lesnictví. V horsk˘ch podmínkách okresu Vsetín to byl valnou mûrou také úpadek pastevectví a s tím spojené zarÛstání a zalesÀování pastvin. Z b˘valého orchidejového bohatství Vsetínska dnes uÏ nenajdeme nûkolik druhÛ, dal‰í se z dfiíve bohat˘ch nalezi‰È dostaly na kritické minimum. Na mnoha místech se v‰ak zde zachovaly bohaté populace vstavaãovit˘ch, a proto je v˘zkumu orchidejí na Vsetínsku vûnována velká pozornost.BohuÏel i tady je Ïivot orchidejí ohroÏen, a proto je jim nutno vûnovat náleÏitou péãi. Je to zejména zaji‰tûní pravidelného obhospodafiování ploch, na nichÏ rostou. Na sledování orchidejí a zaji‰Èování péãe o jejich lokality se velkou mûrou podílí ãlenové âeského svazu ochráncÛ pfiírody. Pro svÛj v˘jimeãn˘ v˘znam probereme v˘skyt jednotliv˘ch druhÛ orchidejí podrobnûji.
u Vala‰ské Polanky (údolí Vápenka, jeden kvetoucí exempláfi).V roce 2001 na téÏe lokalitû kvetlo jiÏ nûkolik jedincÛ. Pomûrnû nedávno (je‰tû v 70. letech) rostla také v okolí RoÏnova p. R. Je moÏné, Ïe se vyskytuje na dal‰ích vhodn˘ch místech, zejména v jiÏní ãásti okresu, kde by mohla navazovat na bûlokarpatské populace. Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) patfií v okrese Vsetín ke vzácnûj‰ím orchidejím. Je známa asi z deseti lokalit. Roste ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích v územích, kde je podloÏí bohat‰í na vápník. Nejvût‰í populace se vyskytuje na nedokonãené BaÈovû dráze u Pozdûchova, dal‰í v˘znamné lokality se nacházejí v okolí RoÏnova p. R., Stfielné (âubek), Halenkova (Dinotice), Nového Hrozenkova (Hrubá Brodská) a M‰tûnovic. Jako lesní druh je okrotice bílá ohroÏena zejména intenzívními zpÛsoby lesního hospodafiení. Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) je hojnûj‰í neÏ okrotice bílá. Je známa z více jak 30 lokalit. Roste podobnû jako pfiedcházející druh v listnat˘ch lesích, zejména dubohabfiinách a buãinách, v oblastech hornin bohat‰ích na vápník. Nejvût‰í populace se vyskytují na nedokonãené BaÈovû dráze u Pozdûchova a ve Velkém Skalníku u Vsetína. Dal‰í vût‰í populace jsou v okolí Vala‰ské Polanky (Vefieãn˘), Janové, Hovûzí (okolí Jahodného), Huslenek (Uherská), Nového Hrozenkova (âubov, BfieÏitá), Stfielné (âubek), Vsetína (Jasénka, Vesník), Liptálu (BaÈková), Ratibofie (Drastihlava) a Za‰ové. OhroÏení spoãívá, stejnû jako u ostatních lesních druhÛ, v intenzívním lesním hospodafiení, zejména pfievodu listnat˘ch lesÛ na smrkové monokultury. Kru‰tík rÛÏkat˘ (Epipactis muelleri) se na Vsetínsku vyskytuje velmi vzácnû, pouze na jedné lokalitû u Ho‰Èálkové.Tento druh je v‰ak velmi nenápadn˘, a je proto moÏné, Ïe uniká pozornosti. Jeho dal‰í v˘skyt je pravdûpodobn˘ zejména v nejjiÏnûj‰í ãásti okresu, kde mÛÏe navazovat na populace v Bíl˘ch Karpatech.
Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus) nepatfiil na Vsetínsku nikdy mezi hojné druhy, protoÏe je to rostlina vápnomilná, pro níÏ zdej‰í pískovce obsahují vápníku zpravidla pfiíli‰ málo. Dnes se vyskytuje pouze na jediné lokalitû u Hovûzí, kde je ohroÏen zejména pfiímou likvidací. ProtoÏe je velmi dekorativní (z na‰ich orchidejí má nejvût‰í kvût) tak se stává, Ïe jej lidé vyr˘vají a pfiesazují do zahrádek. Z dfiívûj‰ka jsou uvádûny nedoloÏené v˘skyty z dal‰ích míst, napfi. z Jasénky u Vsetína. Okrotice ãervená (Cephalanthera rubra) byla v okrese znovu nalezena aÏ v roce 1999, na okraji habrového lesa
Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus)
121
Kru‰tík GreuterÛv (Epipactis greuteri) patfií ke vzácnûj‰ím orchidejím a v âeské republice roste jen na Moravû, kde dosahuje severní hranice svého roz‰ífiení. V okrese Vsetín se vyskytuje na nûkolika lokalitách v Host˘nsk˘ch vr‰ích (okolí Ratibofie, Ho‰Èálkové a MikulÛvky) a v Javorníkách (pod Makytou ve Vala‰ské Senicia u Pulãína). Roste ve stinn˘ch vlhk˘ch údolích lesních potokÛ a je ohroÏen zejména intenzivním lesním hospodafiením. Kru‰tík polabsk˘ (Epipactis albensis) je vzácnûj‰ím druhem luÏních lesÛ odkud nûkdy vstupuje i na lesní prameni‰tû na svahy nad nivami fiek. V okrese Vsetín byl poprvé nalezen aÏ v roce 1998 na lesním prameni‰ti, v habrovém lese nad RoÏnovskou Beãvou u Zubfií. V roce 1999 byl nalezen na nûkolika dal‰ích místech, napfi. u Nûmetic (les Doubrava), u ChoryÀsk˘ch rybníkÛ, u MikulÛvky (u Vsetínské Beãvy), u Zubfií (bfiehov˘ porost Ml˘nského potoka a na hrázi Hamersk˘ch rybníkÛ). V roce 2001 byl nalezen v Semetínû u Ratibofie (na Nivkách). Je velmi pravdûpodobné, Ïe pfii prÛzkumu podobn˘ch stanovi‰È v pfií‰tích letech budou nalezeny dal‰í lokality, zejména v ‰ir‰ím okolí Vala‰ského Mezifiíãí. Kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata) patfií také ke vzácnûj‰ím druhÛm a v souãasnosti je znám asi z 15 lokalit. Vyskytuje se roztrou‰enû v listnat˘ch lesích niωích a stfiedních poloh nejãastûji ve skupinách po nûkolika jedincích a témûfi nikdy nevytváfií vût‰í populace.Vyskytuje se napfiíklad v okolí RoÏnova p. R. (Rysová, Hradisko), Halenkova (Lu‰ová),Vsetína (Velk˘ Skalník, Jasenice - Dlouhé, Jasénka), Leskovce (StráÀ, nad Ïeleznicí), Prlova, Semetína, Ratibofie (Kobeln˘), Liptálu (Pivovafiiska), Ho‰Èálkové, Chorynû a Nûmetic (ChoryÀská stráÏ - Doubrava). OhroÏen je zejména lesním hospodafiením, pfiedev‰ím pfiemûnou listnat˘ch lesÛ na jehliãnaté.
Kru‰tík bahenní (Epipactis palustris) náleÏí ke druhÛm spí‰e hojnûj‰ím. Dosud je známo více neÏ 30 lokalit a jistû je‰tû zÛstává v hornat˘ch oblastech nejménû nûkolik dal‰ích populací neobjeveno. Kru‰tík bahenní nesná‰í pravidelné kosení, a proto roste nejãastûji na nepravidelnû, popfi. aÏ v pozdním létû, kosen˘ch svahov˘ch prameni‰tích a mokfiadních loukách. Na lokalitách s optimálními podmínkami se velmi dobfie vegetativnû mnoÏí a mÛÏe vytváfiet i vût‰í porosty. K nejvût‰ím populacím ãítajícím tisíce jedincÛ patfií nalezi‰tû v okolí RÛÏìky (Na louãkách), Vsetína (Horní Jasénka), Hovûzí (Hofiansko), Halenkova (Dinotice), Velk˘ch Karlovic (MiloÀov), Katefiinic a Ratibofie (Kobeln˘). Nejvût‰ím ohroÏením pro tento kru‰tík je likvidace jeho stanovi‰È (odvodnûní nebo rekultivace). PfiestoÏe druh nesná‰í pravidelné kosení, je potfieba jeho lokality alespoÀ jednou za dva roky, popfi. kaÏd˘ rok v pozdním létû, pokosit nebo mírnû vypásat, aby nedocházelo k zarÛstání mokfiadu. Kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine) patfií k nejvíce roz‰ífien˘m a nejménû ohroÏen˘m orchidejím. Vyskytuje se pravidelnû podél okrajÛ luk, na pastvinách, v listnat˘ch i jehliãnat˘ch lesích, zejména ve stfiedních a vy‰‰ích polohách. Kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipactis atrorubens) byl v okrese zji‰tûn pouze jednou, koncem 19. století u Vala‰ského Mezifiíãí. Pozdûj‰í údaje pocházejí z blízkosti vsetínského okresu - v polovinû 20. století byl nalezen v Jasenné jiÏnû od Liptálu a v roce 1998 v katastru Bílé, asi 5 km v˘chodnû od hranice vsetínského okresu. Jeho v˘skyt je moÏn˘ zejména v jihozápadní ãásti okresu v oblastech s vápnit˘m podloÏím. Kru‰tík drobnolist˘ (Epipatis microphylla) je dal‰ím druhem, kter˘ je v souãasnosti ve vsetínském okrese nezvûstn˘. Poslední nález pochází aÏ z konce 19. století od Vsetína a nejbliωí souãasn˘ v˘skyt je znám v okolí Vala‰sk˘ch Klobouk, jen nûkolik kilometrÛ od hranic vsetínského okresu. Kru‰tík drobnolist˘ má v okrese Vsetín dosud dostatek vhodn˘ch stanovi‰È a není vylouãeno, Ïe by mohl b˘t nalezen opût spí‰e v jihozápadní ãásti okresu v oblastech s vápnitûj‰ím podloÏím. ·vihlík krutiklas (Spiranthes spiralis) je pfiíkladem druhu, kter˘ zde dfiíve b˘val pomûrnû hojn˘m. Vyskytoval se napfi. v okolí Bystfiiãky, MikulÛvky, Jarcové, Krhové, RoÏnova p. R., StfiíteÏe, Velké Lhoty, Vidãe, Zubfií, Dolní Beãvy, HutiskaSolance, Prostfiední Beãvy, Vigantic, Katefiinic, Zdûchova, Pulãína a jistû i jinde. Do souãasnosti ov‰em zcela vyhynul, a to i v chránûném území Dubcová u Katefiinic, které bylo zfiízeno k jeho ochranû (tam byl naposledy s jistotou pozorován v roce 1958, v poãtu kolem 300 jedincÛ). Pfiíãiny jeho mizení nejsou pfiesnû známy, kromû absence extenzivních ovãích pastvin a likvidace stanovi‰È (rekultivací, zalesÀováním) to zfiejmû bude i zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí v uplynul˘ch desetiletích. Smrkovník plaziv˘ (Goodyera repens) je vyhynul˘m druhem okresu Vsetín. Kdysi se vyskytoval na jediné lokalitû na Vysoké ve Vsetínsk˘ch vr‰ích. Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) je pomûrnû hojn˘m druhem orchideje.Tato hnûdavû zbarvená rostlina postrádající zelené barvivo (chlorofyl) roste roztrou‰enû v listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích na desítkách lokalit v celém okrese. Je ohroÏen stejnû jako ostatní lesní druhy intenzívním lesním hospodafiením.
Kru‰tík bahenní (Epipactis palustris)
122
Bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) je bezesporu nejhojnûj‰ím zástupcem vstavaãovit˘ch na Vsetínsku. Není nároãn˘ na své prostfiedí a roste jak na vlhk˘ch i su‰‰ích loukách a pastvinách tak i ve svûtl˘ch listnat˘ch a smí‰en˘ch lesích. MÛÏe se vyskytovat i v místech, kde v ‰irokém okolí Ïádné
dal‰í orchideje jiÏ nerostou. Byl napfiíklad nalezen v mûstském parku ve Vsetínû a v extenzívním ovocném sadu u Police na Keleãsku. Bradáãek srdãit˘ (Listera cordata) je v okrese v souãasnosti nezvûstn˘. Poslední nález pochází z roku 1939 z Velk˘ch Karlovic - Lopu‰né. Vzhledem ke sv˘m nárokÛm na podmínky prostfiedí, celkové nenápadnosti rostliny a znaãné ãlenitosti terénu není vylouãeno, Ïe se bradáãek srdãit˘ v okrese je‰tû vyskytuje v horsk˘ch polohách, v severov˘chodní ãásti okresu. Vemeníãek zelen˘ (Coeloglossum viride) patfií k nejvzácnûj‰ím orchidejím okresu Vsetín. Dfiíve byl pomûrnû hojn˘, ale v souãasnosti je znám pouze ze ãtyfi lokalit - z okolí Prlova (západnû od Obecního úfiadu a na pasekách v Neratovû), Hovûzí (Stfiíbrník) a Hutiska - Solance (u sedla âarták). Vyskytuje se na pastvinách, popfi. loukách, s nízkou vegetací a s pravideln˘m obhospodafiováním. Vhodn˘ch stanovi‰È vemeníãku v okrese je pomûrnû dost a vzhledem k jeho nenápadnosti je moÏné, Ïe bude nalezen i jinde, kde byl dosud pfiehlédnut. Vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) náleÏí mezi hojnûj‰í druhy. Vyskytuje se roztrou‰enû aÏ hojnû na su‰‰ích kosen˘ch loukách, extenzívních pastvinách a ve svûtlej‰ích listnat˘ch lesích. Z území okresu Vsetín je známo více jak sto lokalit.Velké populace vemeníkÛ se nachází napfi. v okolí Huslenek, Hovûzí, Halenkova, Vala‰ské Polanky, Vsetína, Ho‰Èálkové aj. OhroÏen je zejména zarÛstáním luk a pastvin po ukonãení obhospodafiování. Vemeník zelenav˘ (Platanthera chlorantha) b˘val na Vsetínsku vÏdy druhem vzácn˘m. V souãasné dobû je známa jediná lokalita u Hovûzí, ale není vylouãeno, Ïe by mohl rÛst je‰tû jinde, zejména v jiÏní ãásti okresu. Pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) patfií v okrese Vsetín mezi hojnûj‰í druhy vstavaãovit˘ch. Vyskytuje se roztrou‰enû na su‰‰ích v˘slunn˘ch loukách a pastvinách ve stfiedních a vy‰‰ích polohách.V souãasnosti je známo okolo stovky lokalit. Nejvût‰í populace rostou v okolí Vsetína, Huslenek, Hutiska - Solance, Hovûzí, Halenkova, Nového Hrozenkova a Velk˘ch Karlovic. Pûtiprstka ÏeÏulník je ohroÏena zejména zarÛstáním luk a pastvin, které pfiestaly b˘t pravidelnû koseny ãi vypásány.
bezprostfiednû ohroÏeny samovolnou sukcesí. Hlavinka se vyskytuje na kosen˘ch loukách a pastvinách ve stfiedních a vy‰‰ích polohách, zejména na kvûtnat˘ch loukách hlavního hfibetu Vsetínsk˘ch vrchÛ a boãních hfibetÛ JavorníkÛ. Nejvût‰í populace hlavinky horské se nacházejí v okolí Hovûzí, Vala‰ské Bystfiice (·erhovny), Halenkova (Dinotice) a Hutiska-Solance (âarták). Dal‰í v˘znamné populace najdeme u Halenkova (Javorníky), Huslenek, Velk˘ch Karlovic, Nového Hrozenkova, Vsetína a Ho‰Èálkové. Hlavinka je ohroÏena zejména zmûnami v obhospodafiování luk a pastvin, popfi. jeho úplnou absencí a následn˘m zarÛstáním. Vstavaã kukaãka (Orchis morio) byl v minulosti jednou z nejbûÏnûj‰ích orchidejí nejen na Vsetínsku, ale i v celé âeské republice. Dnes je naopak jedním z druhÛ nejvzácnûj‰ích, nejvíce postiÏen˘ch zmûnami v zemûdûlském hospodafiení uplynul˘ch desetiletí. V okrese Vsetín je dnes známo 18 lokalit, z toho na 7 lokalitách dnes kvete nejv˘‰e nûkolik kusÛ. Roste na su‰‰ích kosen˘ch loukách a b˘val˘ch pastvinách. Nejvût‰í populace ãítající mnoho set jedincÛ se dosud nalézají v údolí Kychová u Huslenek. Dal‰í v˘znamné lokality jsou u Katefiinic, RÛÏìky, Janové,Vsetína, Halenkova, Nového Hrozenkova a Chorynû. OhroÏení vstavaãe kukaãky stejnû jako u jin˘ch luãních druhÛ spoãívá jednak v hnojení a rekultivaci luk a jednak v sukcesních zmûnách (zarÛstání) na nekosen˘ch loukách. Vstavaã osmahl˘ (Orchis ustulata) je v okrese Vsetín pomûrnû vzácn˘, pfiesto v‰ak náleÏí jeho zdej‰í populace k nejvût‰ím v âeské republice. Roste na such˘ch, v˘slunn˘ch, pravidelnû kosen˘ch loukách a extenzívnû vyuÏívan˘ch pastvinách. Byl nalezen celkem asi na 20 lokalitách. Sv˘m roz‰ífiením je omezen pouze na okolí Vsetína, Janové, Hovûzí, Huslenek a ojedinûle i Halenkova. Celkov˘ poãet jedincÛ v okrese je v souãasnosti odhadován na jeden tisíc exempláfiÛ.V nové verzi ãerveného seznamu ohroÏené kvûteny je povaÏován dokonce za kriticky ohroÏen˘ druh a srovnatelné populace vstavaãe osmahlého se na Moravû vyskytují uÏ jen v Bíl˘ch Karpatech. Jeho ohroÏení je stejného charakteru jako u jin˘ch luãních druhÛ, napfi. vstavaãe kukaãky. Vstavaã vojensk˘ (Orchis militaris) byl donedávna povaÏován na Vsetínsku za vyhynul˘ druh, kter˘ se po 2. svûtové
Pûtiprstka hustokvûtá (Gymnadenia densiflora) patfií mezi kriticky ohroÏené druhy kvûteny âR. V okrese Vsetín se vyskytuje na ãtyfiech lokalitách - u RÛÏìky (PP Lúãky RoveÀky), Vsetína (Horní Jasénka), u Ratibofie (Kobeln˘) a Huslenek (Kychová). Tyto lokality jsou jedin˘mi v˘skyty pûtiprstky hustokvûté na severní Moravû. Na rozdíl od pûtiprstky ÏeÏulníku roste na vápnit˘ch mokfiadech, kvete pozdûji (v ãervenci) a má silnû vonné kvûty. Druh je ohroÏen zejména postupujícím zarÛstáním neobhospodafiovan˘ch mokfiadÛ. Pro zachování populací je nutné jejich lokality nejménû jednou za dva roky pokosit. Bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida) je s nejvût‰í pravdûpodobností na Vsetínsku vyhynulá. Je‰tû v první polovinû 20. století se vyskytovala na nûkolika lokalitách v Javorníkách. Tam v‰ak vymizela v dÛsledku úpadku sala‰nictví a s ním spojenou likvidací horsk˘ch pastvin. Pfiedstavuje typick˘ prvek horské kvûteny. Není vylouãeno, Ïe dosud roste na hlavním hfiebeni JavorníkÛ, kter˘ v‰ak jiÏ leÏí na území Slovenské republiky. Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) patfií v okrese Vsetín k nepfiíli‰ hojn˘m druhÛm vstavaãovit˘ch. V souãasnosti je sice známo více neÏ 50 lokalit, bohuÏel ale mnohé z nich by bez aktivní podpory orgánÛ ochrany pfiírody byly
Vstavaã bled˘ (Orchis pallens)
123
válce naposledy vyskytoval poãátkem 60.let.V roce 1994 v‰ak byly pfiekvapivû nalezeny dva kvetoucí exempláfie u MikulÛvky, dal‰í v roce 1999 u Vsetína. Z konce 80. let byl uvádûn i z luk na Kfienovû u Janové, pozdûji tam v‰ak nebyl potvrzen. Je pravdûpodobné, Ïe se objeví i na dal‰ích místech. Vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea) je teplomiln˘ druh, kter˘ byl vÛbec poprvé v na‰em okrese nalezen aÏ v 80. letech tohoto století v údolí Uherská u Huslenek. Zde se vstavaã nachov˘ jako pouhé dvû rostliny vyskytoval aÏ do roku 1992, kdy byl pravdûpodobnû vyr˘pnut neznám˘m ãlovûkem. Je v‰ak moÏné, Ïe se zde znovu objeví nové rostliny vstavaãe nachového vyrostlé ze semen pÛvodních jedincÛ. Vstavaã muÏsk˘ (Orchis mascula) je z vlastních vstavaãÛ jednoznaãnû nejhojnûj‰í a patfií také k nejhojnûj‰ím vstavaãovit˘m na Vsetínsku vÛbec. Odhaduje se, Ïe zde na mnoha stovkách lokalit roste kolem sta tisíce jedincÛ. Na desítkách lokalit kvete vstavaã hromadnû ve velk˘ch poãtech. Nejvíce jedincÛ - kolem dvou tisíc - bylo dosud nalezeno na louce o rozloze 1 ha v údolí âerné u Halenkova, na nûkolika dal‰ích místech kvete kolem jednoho ticíce kusÛ, napfi. v Malé Kobylské u Karolinky, v Dinoticích u Halenkova a v Jasenicích u Vsetína. Stovkové populace se nacházejí na dal‰ích místech u Halenkova a Vsetína, dále také u Huslenek, Karolinky, Nového Hrozenkova, Hovûzí,Vala‰ské Polanky, LuÏné, RÛÏìky a men‰í populace témûfi v celé v˘chodní polovinû okresu. Na Vala‰skomezifiíãsku patfií tento vstavaã jiÏ ke vzácn˘m druhÛm a vyskytuje se tam spí‰e ojedinûle, napfi. na ChoryÀské stráÏi, pod Petfikovickou hÛrkou u Perné a Jasenic, nad Hrachovcem, mezi Poliãnou a Jarcovou aj. Tak hojnû jako v okrese Vsetín neroste tento druh uÏ nikde jinde v âeské republice. Je ohroÏen stejnû jako ostatní luãní druhy vstavaãovit˘ch, zejména rekultivací luk a zarÛstáním po pfieru‰ení obhospodafiování.
Vstavaã bled˘ (Orchis pallens) se v okrese Vsetín vyskytuje jen v urãit˘ch oblastech, pfiiãemÏ jinde témûfi chybí.Vût‰ina jeho lokalit byla objevena teprve v nedávné dobû. Roste pfiedev‰ím ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích, odkud nûkdy vstupuje do pfiiléhajících kosen˘ch luk. TûÏi‰tûm roz‰ífiení vstavaãe bledého je okolí Jasenice u Vala‰ského Mezifiíãí a Perné, kde v listnat˘ch lesích na svazích Petfikovické hÛrky vyroste kaÏdoroãnû mnoho set jedincÛ (nejvíce vstavaãÛ bled˘ch bylo na ãásti území spadající do vsetínského okresu napoãítáno v roce 1995, a to 700 jedincÛ - v uvedeném poãtu jsou zahrnuty i nekvetoucí rostliny). Bohat‰í populace se nacházejí i v jiÏní ãásti okresu v okolí Leskovce po obou stranách údolí Senice (v roce 1995 tam bylo na v‰ech lokalitách napoãítáno celkem 500 rostlin). Men‰í populace se nacházejí u Prlova a Vsetína (Beãevná), drobné populace s nûkolika jedinci byly v 90. letech u Liptálu (Pivovafiiska), Halenkova (Dinotice), Huslenek (Kychová),Vsetína (Vesník), Karolinky (Stanovnice) a Zubfií. Druh je obecnû ohroÏen pfiemûnou listnat˘ch lesÛ na jehliãnaté. Reálné ohroÏení v okrese není vysoké vzhledem k tomu, Ïe roste nejãastûji v habfiinách, které zpravidla nejsou intenzívnû vyuÏívány. Vstavaã trojzub˘ (Orchis tridentata) byl z území okresu Vsetín v historii uvádûn pouze jednou v minulém století z okolí Hutiska - Solance. Dnes zde vstavaã trojzub˘ neroste. Prstnatec plamat˘ sedmihradsk˘ (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica) se v okrese v posledních letech s jistotou vyskytoval pouze na jediné lokalitû u Ratibofie. Dfiíve roztrou‰enû rostl v okolí Vsetína, ale dnes uÏ v‰ude vyhynul.V souãasnosti patfií mezi nezvûstné druhy a lokalita u Ratibofie je zasázena smrkem. Byla to jedna ze dvou souãasn˘ch lokalit této orchideje v âeské republice (druhá se nachází v Bíl˘ch Karpatech). Prstnatec FuchsÛv (Dactylorhiza fuchsii), nûkdy uvádûn pod názvem prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), je jedním z nejãastûj‰ích druhÛ vstavaãovit˘ch na Vsetínsku. Roste hojnûji ve stfiedních a vy‰‰ích polohách ve vlhk˘ch lesích, pfii lesních okrajích, na mokr˘ch loukách a svahov˘ch prameni‰tích. âasto také osidluje druhotná stanovi‰tû okrajÛ a pfiíkopÛ podél lesních cest (Huslenky Kychová pod Makytou, Semetín - Ho‰Èálková, Katefiinice pod Kamasy). Nejvût‰í populace se nachází na mokfiadních loukách pod Hákovsk˘m vrchem u Hutiska-Solance (ãítá kolem 4000 jedincÛ), dal‰í vût‰í populace jsou na vlhk˘ch a mokfiadních loukách v okolí Horní Beãvy a Prostfiední Beãvy, v okolí Katefiinic, MikulÛvky, Ratibofie, Huslenek, Velk˘ch Karlovic, Vsetína (Trojúhelník, Velk˘ Skalník). Prstnatec FuchsÛv není vzhledem ke své hojnosti a ekologické plasticitû bezprostfiednû ohroÏen. Jeho populace v okrese Vsetín náleÏí mezi nejbohat‰í v rámci âeské republiky. Prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) je na Vsetínsku spoleãnû s prstnatcem Fuchsov˘m jedním z nejãastûj‰ích druhÛ vstavaãovit˘ch. Vyskytuje se hojnû roztrou‰en v celém okrese na více jak stovce lokalit. Nejvût‰í mnoÏství kvete na pravidelnû kosen˘ch mokfiadních loukách. Nejbohat‰í populace dosahující aÏ tisíce jedincÛ nalezneme u Vsetína (Jasenice, Horní Jasénka, Vesník), Ratibofie (Holo‰ín), Hovûzí (Hofiansko), Huslenek (Kychová, Uherská), Velk˘ch Karlovic (Leskové), JablÛnky a jinde. OhroÏen je zejména odvodÀováním a zarÛstáním mokfiadÛ po ukonãení obhospodafiování.
Prstnatec FuchsÛv (Dactylorhiza fuchsii)
124
Prstnatec bezov˘ (Dactylorhiza sambucina) v okrese Vsetín se vyskytuje roztrou‰enû ve stfiedních a vy‰‰ích polohách vût‰inou jen ve v˘chodní polovinû okresu, biotopem jsou kosené louky a pastviny.Tato orchidej se sice vyskytuje asi na stovce lokalit, ale na mnoh˘ch z nich populace rychle mizí v dÛsledku absence hospodafiení a nastalé samovolné sukcese. Kvete brzy na jafie (kvûten) a ãasto roste
ve vût‰ích skupinách, které zdálky upoutávají svou barevností. Prstnatec bezov˘ se vyznaãuje dvojí barvou kvûtÛ - ãást kvetoucích rostlin má barvu smetanovû Ïlutou, druhá ãást barvu ãervenofialovou. U Huslenek byl také zcela v˘jimeãnû nalezen jedinec s v˘raznû oddûlen˘m Ïlut˘m i ãerven˘m zbarvením na kaÏdém kvûtu (viz bar. foto ã. 51). Nejvût‰í populace o celkovém poãtu nûkolika tisíc jedincÛ se nacházejí u Huslenek (PR Galovské louky a okolí, údolí âerné), u Nového Hrozenkova (KfiiÏn˘) a Halenkova (Dinotice), men‰í populace jsou u Huslenek (severnû nad údolím Losov˘), Halenkova (Lu‰ová, Hlubok˘), Karolinky (RaÈkov, Kobylská, Stanovnice), Nového Hrozenkova (Vranãa), Velk˘ch Karlovic (MiloÀov, PodÈaté), Janové (U Kro‰enkÛ), Vsetína (Nepfiejov, Jasenice, nad Mal˘m Skalníkem), LuÏné (údolí LuÏenky, Vráblovy paseky) a Hutiska - Solance. Prstnatec bezov˘ je ohroÏen zejména zmûnami v hospodafiení. Jednak rekultivací nebo zalesÀováním b˘val˘ch pastvin jednak zarÛstáním opu‰tûn˘ch luk a pastvin. Prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata) se v souãasnosti vyskytuje pouze na jedné lokalitû u Huslenek, na svahovém prameni‰ti v okolí rozcestí Uherská (v roce 1999 rostlo 10 jedincÛ, z toho tfii kvetoucí). V 19. století se vzácnû vyskytoval v okolí Vsetína a do 70. let 20. století i v okolí Horního Lidãe. Rudohlávek jehlancovit˘ (Anacamptis pyramidalis) patfií mezi velmi vzácné druhy. Dfiíve se vyskytoval v CHÚ Louky za Klenovem (dnes PP Louky pod ·típou), kde byl naposledy zji‰tûn v letech 1972 a 1973. V následujícím období nebyl jeho v˘skyt témûfi 30 let potvrzen, proto byl botaniky povaÏován za vyhynul˘. Teprve v roce 2001 byl v ojedinûl˘ch exempláfiích nalezen hned na dvou lokalitách - Jasenice u Vsetína a Losov˘ u Huslenek. V první polovinû 20. století rudohlávek kvetl je‰tû na nûkolika dal‰ích místech v okolí Vsetína. Dodnes se v této oblasti nachází dostatek pfiíhodn˘ch stanovi‰È s teplomilnou kvûtenou. Mûkãilka jednolistá (Malaxis monophyllos) je dal‰í z orchidejí na Vsetínsku nezvûstn˘ch. Dfiíve se vyskytovala na jediné lokalitû v údolí RaÈkov u Karolinky. Vzhledem ke své nenápadnosti v‰ak mohl její pfiípadn˘ v˘skyt uniknout pozornosti.
bufonius). Na minerálnû chud˘ch ra‰elinn˘ch mokfiadech v okolí Horní Beãvy, vzácnû roste sítina kostrbatá (Juncus squarrosus). Na podobn˘ch stanovi‰tích roste ponûkud hojnûji sítina cibulkatá (Juncus bulbosus). Sv˘m roz‰ífiením v okrese Vsetín je omezena jen na horskou severov˘chodní ãást. âeleì: ·áchorovité (Cyperaceae) ·áchorovité jsou co do mnoÏství druhÛ a jejich roz‰ífiení jednou z nejvût‰ích ãeledí jednodûloÏn˘ch rostlin. K hojnûj‰ím druhÛm ‰áchorovit˘ch náleÏí nûkteré druhy rodu ostfiice (Carex). Na poloruderálních vlhãích místech roste hojnû ostfiice srstnatá (Carex hirta). V lesích se ãasto setkáme s ostfiicí lesní (Carex sylvatica) ãi ostfiicí prstnatou (Carex digitata). Hojnû se vyskytuje také ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Na loukách, a zejména pastvinách, roste hojnû ostfiice bledavá (Carex pallescens) a ostfiice zajeãí (Carex leporina). Na slatinn˘ch mokfiadech a prameni‰tích rostou ãasto druhy ostfiice rusá (Carex flava), ostfiice prosová (Carex panicea), ostfiice chabá (Carex flacca) a ostfiice plstnatá (Carex tomentosa). Na ra‰elinn˘ch loukách rostou ostfiice ãerná (Carex nigra) a ostfiice jeÏatá (Carex echinata). Na údolních mokfiadech se stagnující vodní hladinou rostou ostfiice fiízná (Carex gracilis), ostfiice mûch˘fikatá (Carex vesicaria), ostfiice li‰ãí (Carex vulpina).Vzácnûj‰ím druhem je ostfiice latnatá (Carex paniculata). Je známá pouze z jediné lokality v údolí PodÈaté ve Velk˘ch Karlovicích. Ostfiice Otrubova (Carex otrubae) je velmi podobná ostfiici li‰ãí.Roste velmi vzácnû na minerálnû bohat˘ch,naru‰ovan˘ch mokfiadech u Ho‰Èálkové, Lhotky nad Beãvou a Vsetína. Ostfiice banátská (Carex buekii) byla poprvé na Moravû nalezena v minulém století vsetínsk˘m botanikem Janem Bubelou. Dodnes u Vsetína vzácnû roste. Provází pobfieÏní kfioviny a zbytky luÏních lesÛ. Na údolních mokfiadech i na svahov˘ch prameni‰tích roste roztrou‰enû ohroÏen˘ druh ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii). Na jediné lokalitû, na vrchu StráÏ u Chorynû, se vyskytuje vzácná ostfiice oddálená (Carex distans). VyÏaduje minerálnû silné naru‰ované mokfiady, kter˘ch je v na‰em okrese velmi málo.V porostech vysok˘ch ostfiic na údolních mokfiadech, se vzácnû vyskytuje ostfiice pobfieÏní (Carex riparia). Je známá z jedné lokality mezi Vsetínem a Ratibofií a z ChoryÀského mokfiadu. Z jediné
Korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) se v souãasnosti vyskytuje pouze na jediné lokalitû v Pluskovci ve Velk˘ch Karlovicích, odkud byla uvádûna i v dfiívûj‰ích pramenech. Z dal‰ích literárních pramenÛ existuje údaj o v˘skytu na vrchu KfiíÏov˘ nad Semetínem. Korálice je velmi nenápadná, drobná rostlina, která má na Vsetínsku dostatek vhodn˘ch stanovi‰È.Vyskytuje se v pfiirozen˘ch listnat˘ch, zejména bukov˘ch lesích a je moÏné, Ïe dosud roste na více lokalitách. âeleì: Sítinovité (Juncaceae) Z ãeledi sítinovit˘ch se u nás vyskytují zástupci rodu bika (Luzula) a sítina (Juncus). K hojn˘m lesním druhÛm náleÏí bika chlupatá (Luzula pilosa) a bika hajní (Luzula luzuloides). V horsk˘ch smrkov˘ch lesích roste bika lesní (Luzula sylvatica). Na such˘ch pastvinách je velmi hojná bika ladní (Luzula campestris). Ke vzácnûj‰ím druhÛm náleÏí bika Ïlutavá (Luzula luzulina). Dfiíve byla velmi hojná v lesích a na pastvinách, dnes roste zpravidla jen v lesích. Patfií mezi karpatské druhy a v âeské republice se vyskytuje zejména na v˘chodní Moravû. Na vlhk˘ch místech, na pastvinách, na mokfiadech a pfii vodních pfiíkopech rostou hojnû sítiny: sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sítina sivá (Juncus inflexus), sítina ãlánkovaná (Juncus articulatus). Na vlhk˘ch polích a písãit˘ch lesních cestách roste hojnû sítina Ïabí (Juncus
Rudohlávek jehlancovit˘ (Anacamptis pyramidalis)
125
lokality u Chorynû je známa ostfiice pa‰áchor (Carex pseudocyperus). Její zdej‰í v˘skyt je jednou ze dvou znám˘ch lokalit v celém Pobeãví, kam proniká z úvalu fieky Moravy. Na lesních prameni‰tích se hojnû vyskytuje ostfiice pfievislá (Carex pendula).Na v˘chodní Moravû patfií mezi hojné druhy, jinde v âR je velmi vzácná nebo neroste vÛbec. Na such˘ch v˘slunn˘ch loukách a pastvinách v okolí Vsetína roste teplomilná ostfiice horská (Carex montana). K nejhojnûj‰ím zástupcÛm ‰áchorovit˘ch patfií skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), rostoucí hojnû na lesních i luãních mokfiadech. Ke vzácnûj‰ím druhÛm náleÏí suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium). Roste roztrou‰enû na slatinn˘ch prameni‰tích,kde vytváfií díky bíl˘m chomáãkÛm sv˘ch kláskÛ z dálky nápadné porosty. Je povaÏován za ohroÏen˘ druh. Jeho pfiíbuzn˘, ponûkud hojnûj‰í suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifoium), roste spí‰e na kysel˘ch, ãasto ra‰elinn˘ch, mokfiadech. Se suchop˘rem ‰irolist˘m roste vzácnû na naru‰ovan˘ch slatinn˘ch mokfiadech drobná skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus). Patfií mezi silnû ohroÏené druhy. Naopak na kyselej‰ích naru‰ovan˘ch mokfiadech, ãasto se suchop˘rem úzkolist˘m, roste roztrou‰enû bezosetka ‰tûtinovitá (Isolepis setacea).Vzácnû v okolí Vsetína a Laãnova roste drobn˘ ‰áchor hnûd˘ (Cyperus fuscus),kter˘ osídluje minerálnû silnûj‰í mechanicky naru‰ované mokfiady. Na jediné lokalitû u Vsetína se vyskytuje bahniãka chudokvûtá (Eleocharis quinqueflora), která na rozdíl od její, na rÛzn˘ch typech mokfiadÛ rostoucí, hojné pfiíbuzné bahniãka bahenní (Eleocharis palustris) osídluje v˘hradnû zachovalá slatinná prameni‰tû. âeleì: Lipnicovité (Poaceae) âeleì lipnicovit˘ch, známá spí‰e jako trávy, je poãtem sv˘ch zástupcÛ a jejich zastoupením ve vegetaci jednou z nejvût‰ích a nejdÛleÏitûj‰ích skupin rostlin. Nejvût‰ího rozmachu dosahují trávy v oblastech rozsáhl˘ch kontinentálních stepí. U nás roste nejvût‰í mnoÏství trav pfiedev‰ím na loukách a pastvinách, ale rozhodnû se nevyh˘bají ani ostatním stanovi‰tím, a tak se s nimi mÛÏeme setkat témûfi v‰ude. Na vlhãích, intenzivnûji vyuÏívan˘ch kulturních loukách, rostou nejãastûji: ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), bojínek luãní (Phleum pratense), lipnice luãní (Poa pratensis), kostfiava luãní (Festuca pratensis), psárka luãní (Alopecurus pratensis), srha fiíznaãka (Dactylis glomerata) aj. Na pfiirozen˘ch vlhãích aÏ mokfiadních
loukách se navíc kromû v˘‰e uveden˘ch trav setkáváme s druhy medynûk vlnat˘ (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), psineãek psí (Agrostis canina), bezkolenec rákosovit˘ (Molinia arundinacea) aj. Na such˘ch a v˘slunn˘ch loukách nejãastûji rostou druhy: váleãka prápofiitá (Brachypodium pinnatum), svefiep vzpfiímen˘ (Bromopsis erecta), kostfiava Ïlábkovaná (Festuca rupicola), smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyramidata) aj. Pro pastviny jsou nejtypiãtûj‰í druhy: smilka tuhá (Nardus stricta), kostfiava ãervená (Festuca rubra), kostfiava tenkolistá (Festuca tenuifolia), poháÀka hfiebenitá (Cynosurus cristatus), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), psineãek tenk˘ (Agrostis tenuis) aj. Mezi nejhojnûj‰í trávy náleÏí lipnice roãní (Poa annua),která roste jako bûÏn˘ plevel na zahrádkách, polích a naru‰ovan˘ch místech. Velmi hojn˘m druhem je také p˘r plaziv˘ (Elytrigia repens), kter˘ se rozmnoÏuje podzemními v˘bûÏky, díky nimÏ patfií mezi velmi vytrvalé plevely. V obiln˘ch polích je velmi ãastá chundelka metlice (Apera spica-venti). Strdivka jednokvûtá (Melica uniflora) patfií mezi lesní druhy a místy se vyskytuje jako typick˘ bylinn˘ podrost tzv. strdivkov˘ch buãin. V habrov˘ch lesích se hojnû vyskytuje její pfiíbuzná strdivka hajní (Melica nutans) ãasto spoleãnû s lipnicí hajní (Poa nemoralis). Tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos) roste hojnû na pasekách, kde mÛÏe docházet aÏ k tak mohutnému rozvoji porostÛ tfitiny, Ïe je témûfi znemoÏnûna obnova lesa. To se stává pfii velk˘ch holoseãích v humózních lesích (zejména buãinách).Tfitina nûkdy zarÛstá i nekosené,zvlá‰tû vlhãí louky.Bukové,jedlobukové i smrkové lesy horsk˘ch poloh místy provází tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea).Vlhká stanovi‰tû buãin, dubohabfiin i údolních luhÛ místy osidluje p‰eníãko rozkladité (Milium effusum). Rákos obecn˘ (Phragmites australis) vytváfií velké porosty na zamokfien˘ch lokalitách, zejména v niωích polohách v údolí Vsetínské i RoÏnovské Beãvy. Mezi vzácnûj‰í a v˘znamnûj‰í druhy trav v na‰em okrese náleÏí lipnice Chaixova (Poa chaixii). Je to horsk˘ druh, rostoucí místy v nejvy‰‰ích polohách Beskyd, Vsetínsk˘ch vrchÛ a JavorníkÛ. Je‰tû vzácnûj‰í je její pfiíbuzná lipnice oddálená (Poa remota), známá jen z nûkolika lokalit (napfi. u Zubfií, Semetína a Nového Hrozenkova), kde roste zpravidla ve vlhk˘ch potoãních ol‰inách nebo prameni‰tích. Zblochanec oddálen˘ (Puccinelia distans) je druh pÛvodnû rostoucí na slan˘ch loukách v níÏinách a dnes, díky solení silnic, hojnû roz‰ífien˘ pfii jejich okrajích. I v okrese Vsetín provází v‰echny solené silnice. Zblochan hajní (Glyceria nemoralis) patfií ke karpatsk˘m druhÛm. V âR je pomûrnû vzácn˘, roz‰ífien˘ pfiedev‰ím na v˘chodní Moravû. Zblochan zoubkovan˘ (Glyceria declinata) je naopak druh západoevropsk˘ na Moravû vzácn˘. Svefiep vûtevnat˘ (Bromopsis ramosa) je statná tráva rostoucí nehojnû ve vlhk˘ch lesích. Roste vzácnû v okolí Vsetína. Svefiep rolní (Bromus arvensis) je v souãasnosti vzácn˘ polní plevel.Patfií mezi silnû ohroÏené druhy. Zblochan Ïíhan˘ (Glyceria striata) je druh pocházející ze Severní Ameriky, odkud byl ãlovûkem roz‰ífien do Evropy. V âeské republice byl objeven teprve nedávno, a to v okrese Vsetín u Katefiinic a Ratibofie. âeleì: Zevarovité (Sparganiaceae) Na mokfiadech a kolem pfiíkopÛ v nejniωích polohách okresu roste vzácnû zevar vzpfiímen˘ (Sparganium erectum).V pfiírodní památce Rákosina ve StfiíteÏi nad Beãvou roste ojedinûle zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum). âeleì: Orobincovité (Typhaceae)
Árón karpatsk˘ (Arum alpinum)
126
Hojnû na mokfiadech v niωích polohách roste orobinec ‰irokolist˘ (Typha latifolia), nápadn˘ sv˘mi tmavû zbarven˘mi palicemi. Lidovû je ãasto naz˘ván „rákos“.
âeleì: Árónovité (Araceae) Do této ãeledi náleÏí známá léãivá rostlina pu‰kvorec lékafisk˘ (Acorus calamus), aãkoli nepatfií mezi pÛvodní druhy na‰í kvûteny a byl k nám dopraven z v˘chodní Evropy. U nás zdomácnûl, ale v poslední dobû silnû ub˘vá v dÛsledku niãení sv˘ch stanovi‰È.Vyskytuje se roztrou‰enû na mokr˘ch místech v celém okrese. Na‰ím domácím druhem je árón karpatsk˘ (Arum alpinum), podivuhodná rostlina vlhk˘ch humózních lesÛ s velmi dekorativními listy a kvûtenstvím obalen˘m toulcem. Najdeme jej napfiíklad i v zámeckém parku ve Vsetínû. âeleì: Okfiehkovité (Lemnaceae) Na hladinách stojat˘ch vod se mÛÏeme setkat s hojn˘m okfiehkem men‰ím (Lemna minor), kter˘ ãasto zarÛstá celou hladinu a dodává vodní plo‰e zelenou barvu. Spoleãnû s okfiehky,ale vzácnûji,se vyskytuje závitka mnohokofienná (Spirodella polyrhiza). Porost devûtsilu lékafiského (Petasites hybridus) na ãerstvém fiíãním náplavu
Kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus) v PR ChoryÀsk˘ mokfiad v roce 1978
127
Tabulka vzácn˘ch, chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ kvûteny okresu Vsetín. Do tabulky jsou zahrnuty pouze druhy, které se zde vyskytují v souãasné dobû. Vysvûtlivky: V - kategorie ve vyhlá‰ce ã. 395/1992, tzn. druhy chránûné zákonem ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny KO - druhy kriticky ohroÏené SO - druhy silnû ohroÏené O - druhy ohroÏené 1 - kategorie v první verzi ãerveného seznamu ohroÏené kvûteny âeské republiky z roku 1979. C I - druhy kriticky ohroÏené C II - druhy silnû ohroÏené C III - druhy ohroÏené C IV - vzácnûj‰í druhy, vyÏadující pozornost 2 - kategorie ve druhé verzi ãerveného seznamu ohroÏené kvûteny âeské republiky z roku 1996. C I - druhy kriticky ohroÏené C II - druhy silnû ohroÏené C III - druhy ohroÏené C IV - druhy vyÏadující dal‰í pozornost L - poãet souãasn˘ch znám˘ch lokalit v okrese Vsetín. A - jediná lokalita B - 2 - 5 lokalit C - 6 - 10 lokalit D - 11 - 20 lokalit E - nad 20 lokalit, E+ - hojn˘ druh, mnoho lokalit
Druh
V
1
2
L
jedle bûlokorá omûj tuh˘ moravsk˘ omûj pestr˘ omûj vlãí tetlucha vzne‰ená fiepík vonn˘ koukol polní kontryhel lys˘ kontryhel grúÀsk˘ ãesnek hadí pilát lékafisk˘ kociánek dvoudom˘ bûlozáfika vûtevnatá nepatrnec rolní orlíãek plan˘ lopuch hajní fiepíãek mochnovit˘ árón karpatsk˘ udatna lesní kozinec cizrnovit˘
SO O O O -
C III C II CI C IV C IV CI C III C IV C III C IV C IV C III -
C IV C II C III C IV C IV C III CI C III C II C II C IV C III CIV C III C III C IV C II C IV C IV C IV
E+ B B B A A A E B A A D A E E D E E E A
barborka obloukovitá dfii‰Èál obecn˘ bfiíza tmavá dvouzubec nící Ïebrovice rÛznolistá skfiípinka smáãknutá vousatka prstnatá vratiãka mûsíãní svefiep vûtevnat˘ svefiep rolní
O -
C IV C III C III C IV C III
C IV C IV C III C IV C IV C II C IV C II C III C II
B A B B E C A A C A
blatouch bahenní men‰í zvonek hadincov˘ fiefii‰nice zubatá
SO -
C IV C III -
C IV C III C II
A A C
A Abies alba Aconitum firmum subsp. moravicum Aconitum variegatum Aconitum vulparia Aethusa cynapioides Agrimonia procera Agrostemma githago Alchemilla glabra Alchemilla gruneica Allium victorialis Anchusa officinalis Antennaria dioica Anthericum ramosum Aphanes arvensis Aquilegia vulgaris Arctium nemorosum Aremonia agrimonoides Arum alpinum Aruncus vulgaris Astragalus cicer
B Barbarea arcuata Berberis vulgaris Betula obscura Bidens cernua Blechnum spicant Blysmus compressus Bothriochloa ischaemum Botrychium lunaria Bromopsis ramosa Bromus arvensis
C Caltha palustris subsp. minor Campanula cervicaria Cardamine dentata 128
Cardamine hirsuta Cardamine matthiolii Carex bohemica Carex buekii Carex chabertii Carex distans Carex flava Carex hartmanii Carex hostiana Carex otrubae Carex paniculata Carex pendula Carex pseudocyperus Carex riparia Centaurea mollis Centaurea segetum Centaurium erythraea Cephalanthera damasonium Cephalanthera longifolia Cephalanthera rubra Cerastium lucorum Cerastium semidecandrum Cerinthe minor Chamaerion dodonaei Chenopodium foliosum Chrysaspis spadicea Chrysaspis patens Cicerbita alpina Circaea alpina Circaea intermedia Cirsium acaule Cirsium eriophorum Coeloglossum viride Corydalis solida Cota tinctoria Cotoneaster integerrima Crepis praemorsa Crepis succisifolia Crocus albiflorus Crocus heuffelianus Cucubalus baccifer Cypripedium calceolus
fiefii‰nice chlupatá fiefii‰nice Matthiolova ostfiice ãeská ostfiice banátská ostfiice Chabertova ostfiice oddálená ostfiice rusá ostfiice Hartmannova ostfiice lemovaná ostfiice Otrubova ostfiice latnatá ostfiice pfievislá ostfiice pa‰áchor ostfiice pobfieÏní chrpa javornická chrpa polní zemûÏluã obecná okrotice bílá okrotice dlouholistá okrotice ãervená roÏec velkoplod˘ roÏec pûtimuÏn˘ voskovka men‰í vrbka rozmar˘nolistá merlík listnat˘ dûtel ka‰tanov˘ dûtel rozkladit˘ mléãivec alpsk˘ ãarovník alpsk˘ ãarovník prostfiední pcháã bezlodyÏn˘ pcháã bûlohlav˘ vemeníãek zelen˘ dymnivka plná rmen barvífisk˘ skalník celokrajn˘ ‰karda ukousnutá ‰karda ãertkusolistá ‰afrán bûlokvût˘ ‰afrán HeuffelÛv nadmutice bobulnatá stfievíãník pantoflíãek
SO KO O O SO SO SO SO SO
C IV C IV C III C III CII C IV CI C III C III C III C III CII C IV C IV C IV CIV CIV C IV C IV C III C III C II C IV CI CI C IV C II
C IV C III C IV C IV C IV C II C IV C III CII C IV C IV C IV CIV C IV CI C IV C IV C III C III CII C IV CIII C IV C IV C IV C III CI CIV C IV C IV C III C II C IV CIV CIV C II C III CI CI C IV C II
B A A C C A E D A B A E A B A E E C E A B A C B A B B C B D D E B B B A C A B B B A
prstnatec FuchsÛv prav˘ prstnatec FuchsÛv SoóÛv prstnatec májov˘ prstnatec bezov˘ l˘kovec jedovat˘ kyãelnice devítilistá kyãelnice Ïláznatá hvozdík svazãit˘ plavuník zplo‰tûl˘ kamziãník rakousk˘ bílojetel bylinn˘ rosnatka okrouhlolistá kapraì plevinatá
O O SO O O SO -
C III C III C II C III C IV C IV C IV C III C III C II C IV
C III CI C III C II C IV C IV C III C IV C II C IV C III C III C III
E+ B E E E+ E+ E+ C B B A B E
úpor trojmuÏn˘ bahniãka rakouská bahniãka chudokvûtá vrbovka Lamyova vrbovka tmavá vrbovka bahenní kru‰tík polabsk˘ kru‰tík GreuterÛv kru‰tík rÛÏkat˘ kru‰tík bahenní kru‰tík modrofialov˘ pfiesliãka nejvût‰í suchop˘r ‰irolist˘
SO SO SO SO O -
CIII C III CII CI CI C II C III -
CII C II CII C IV C IV C IV C II CI C II C II C III C IV C III
A A A B B C C C A E D E E
D Dactylorhiza fuchsii subsp. Fuchsii Dactylorhiza fuchsii subsp. Soóana Dactylorhiza majalis Dactylorhiza sambucina Daphne mezereum Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa Dianthus armeria Diphasiastrum complanatum Doronicum austriacum Dorycnium herbaceum Drosera rotundifolia Dryopteris pseudomas
E Elatine triandra Eleocharis austriaca Eleocharis quinqueflora Epilobium lamyi Epilobium obscurum Epilobium palustre Epipactis albensis Epipactis greuteri Epipactis muelleri Epipactis palustris Epipactis purpurata Equisetum telmateia Eriophorum latifolium
129
G Galanthus nivalis Galeopsis angustifolia Galium boreale Gentiana asclepiadea Gentianella lutescens Gentianopsis ciliata Geranium sanguineum Gladiolus imbricatus Glyceria nemoralis Gymnadenia conopsea Gymnadenia densiflora
snûÏenka podsnûÏník konopice úzkolistá svízel severní hofiec tolitovit˘ hofieãek Ïlutav˘ trliãník brvit˘ kakost krvav˘ meãík stfiechovit˘ zblochan hajní pûtiprstka ÏeÏulník pûtiprstka hustokvûtá
O O SO SO O KO
C II C III C III C III C II C IV C III CI
C III C III C IV C IV C II C III C IV C II C III C III CI
C B B E B D C E B E B
hvûzdnatec ãemefiicov˘ jestfiábník skvrnit˘ Ïebratka bahenní vranec jedlov˘ tfiezalka rozprostfiená
O O -
C IV C IV C III C IV C III
C IV C IV C III C III C III
E B A E B
kosatec sibifisk˘ bezosetka ‰tûtinovitá zapalice ÏluÈuchovitá
SO -
C II C III C IV
C II C III C IV
B D E
chrpa ostroperá chrpa parukáfika sítina cibulkatá sítina kostrbatá jalovec obecn˘
-
C IV C III
C IV C IV C IV C IV C III
E D C B E
úporek hrálovit˘ úporek neprav˘ chrastavec KitaibelÛv
-
C III C III C IV
C II C II -
B A E
hlad˘‰ ‰irolist˘ hrachor ‰irolist˘ slézovec duryÀsk˘ modfienec chocholat˘ lilie zlatohlavá bradáãek vejãit˘ mûsíãnice vytrvalá bika Ïlutavá plavuÀ puãivá prlina rolní
O O O -
C III C II C III C IV C IV C IV -
C III C III C IV C III C IV C IV C IV C II C III C IV
A B A C E E C E D A
jabloÀ lesní ãern˘‰ rolní komonice nejvy‰‰í medovník meduÀkolist˘ vachta trojlistá jednokvítek velekvût˘ hnilák lys˘ hnilák smrkov˘
O O SO -
C II C III C III C III C III -
C II C III C III C IV C III C II C II C III
B B D A C B A D
hlístník hnízdák
-
-
C IV
E
silenka obrovská hadilka obecná vstavaã muÏsk˘ vstavaã vojensk˘ vstavaã kukaãka vstavaã bled˘ vstavaã osmahl˘ záraza alsaská záraza rusá
O SO SO SO SO SO -
C II C II C II C II C II CI C IV
C IV C II C III C II C II C II CI C II C II
B B E B D E D A C
H Hacquetia epipactis Hieracium maculatum Hottonia palustris Huperzia selago Hypericum humifusum
I Iris sibirica Isolepis setacea Isopyrum thalictroides
J Jacea oxylepis Jacea phrygia Juncus bulbosus Juncus squarrosus Juniperus communis
K Kickxia elatine Kickxia spuria Knautia kitaibelii
L Laserpitium latifolium Lathyrus latifolius Lavatera thuringiaca Leopoldia comosa Lilium martagon Listera ovata Lunaria rediviva Luzula luzulina Lycopodium annotinum Lycopsis arvensis
M Malus sylvestris Melampyrum arvense Melilotus altissima Melittis melissophyllum Menyanthes trifoliata Moneses uniflora Monotropa hypophegea Monotropa hypopitys
N Neottia nidus-avis
O Oberna antelopum Ophioglossum vulgatum Orchis mascula Orchis militaris Orchis morio Orchis pallens Orchis ustulata Orobanche alsatica Orobanche flava 130
P Parnassia palustris Pedicularis sylvatica Peplis portula Petasites kablikianus Petrorhagia prolifera Peucedanum cervaria Peucedanum palustre Phleum phleoides Pilosella lactucella Platanthera bifolia Platanthera chlorantha Poa remota Polygala amarella Polygala oxyptera Polystichum aculeatum Populus nigra Potamogeton pussilus s. l. Potentilla recta s. l. Primula elatior Primula veris Prunella laciniata Pulicaria dysenterica Pyrola rotundifolia Pyrus pyraster
tolije bahenní v‰ivec lesní kaluÏník obecn˘ devûtsil Kablíkové hvozdíãek ladní smldník jelení smldník bahenní bojínek tuh˘ chlupáãek ladní vemeník dvoulist˘ vemeník zelenav˘ lipnice oddálená vítod nahofikl˘ vítod ‰irokokfiídl˘ kapradina laloãnatá topol ãern˘ rdest maliãk˘ mochna pfiímá prvosenka vy‰‰í prvosenka jarní ãernohlávek dfiípat˘ ble‰ník úplaviãn˘ hru‰tiãka okrouhlolistá hru‰eÀ polniãka
O SO O O -
C III C III C IV C IV C III C III C III C III C III C III C IV C II -
C II C III C IV C III C IV C IV C IV C IV C II C III C III C III C II C IV C IV C III C IV C IV C IV C IV C III CI C III C IV
E B B C A B A A A E A B C D E ? D C E+ E C A B D
pryskyfiník rolní pryskyfiník ka‰ubsk˘ pryskyfiník platanolist˘ kokrhel lu‰tinec rybíz skalní rÛÏe keltská rÛÏe Jundzillova rÛÏe alpská ostruÏiník ‰edav˘ ostruÏiník staÏen˘ ostruÏiník kadefiav˘ ostruÏiník jemnozub˘ ostruÏiník svazeãkovit˘ ostruÏiník eliptick˘ ostruÏiník pfiímolat˘ ostruÏiník pfievelik˘
-
C III C IV CIV C II C III C IV -
C III C III CIV C III CI C III C III C III C IV C III C IV C IV CIII C III C III
D B-C C B A C A E B C C B A B E B
vrba l˘kovcová vrba rozmar˘nolistá ladoÀka karpatská hadí mord nízk˘ krtiãník Ïláznat˘ starãek bludn˘ srpice barvífiská knotovka noãní jefiáb bfiek zevar jednoduch˘ ãistec alpsk˘ ãípek objímav˘ ãertkus luãní svída jiÏní svída maìarská
SO -
C III C IV C III C IV C IV -
C III C III C II C III C III C IV C IV C IV C IV CIV C III CIV C IV C II C IV
B A B B D A A B B A E C E B D
pampeli‰ka Nordstedtova pampeli‰ka chudolaloãná pampeli‰ka Skalinské tis ãerven˘ starãek potoãní ÏluÈucha slatinná kapradiník baÏinn˘ pry‰ec mandloÀovit˘ pry‰ec pfiím˘ pry‰ec prutnat˘
O O SO O -
C III C III C II C III C III C III C II -
C IV C II CI C III C IV C III C III C III C III CIV
A B A C C B B E+ B B
R Ranunculus arvensis Ranunculus cassubicus Ranunculus platanifolius Rhinanthus alectorolophus Ribes petraeum Rosa gallica Rosa jundzillii Rosa pendulina Rubus canescens Rubus constrictus Rubus crispomarginatus Rubus fabrimontanus Rubus fasciculatus Rubus henrici-egonis Rubus orthostachys Rubus perrobustus
S Salix daphnoides Salix rosmarinifolia Scilla kladnii Scorzonera humilis Scrophularia scopolii Senecio erraticus Serratula tinctoria Silene noctiflora Sorbus torminalis Sparganium emersum Stachys alpina Streptopus amplexifolius Succisa pratensis Swida australis Swida hungarica
T Taraxacum nordstedtii Taraxacum paucilobum Taraxacum skalinskanum Taxus baccata Tephroseris crispa Thalictrum lucidum Thelypteris palustris Tithymalus amygdaloides Tithymalus strictus Tithymalus tomassinianus
131
Traunsteinera globosa Trifolium alpestre Trifolium ochroleucon Trifolium rubens Triglochin palustre Trommsdorffia maculata
hlavinka horská jetel alpsk˘ jetel bledoÏlut˘ jetel válcovit˘ bafiiãka bahenní náholník plamat˘
SO -
C II C IV C III C IV
C II C IV C III C III C II C III
E C E A C D
jilm vaz jilm habrolist˘
-
C III C III
C IV C IV
B E
kozlík ukrajinsk˘ chlumní kozlík dvoudom˘ kozlík celolist˘ kozlíãek zubat˘ kozlík trojen˘ divizna brunátná spor˘‰ lékafisk˘ rozrazil horsk˘ rozrazil ‰títnat˘ rozrazil oÏankov˘ rozrazil vídeÀsk˘ vikev ka‰ubská vikev kfiovi‰tní violka Ruppova jmelí bílé jmelí jedlové
O -
C III C III CII C III C IV C IV C III
C IV C III C II C III CII C III C IV C IV C IV C IV C III CIV C IV C IV C III
A B E D A A B E C D B A B C E E
U Ulmus laevis Ulmus minor
V Valeriana stolonifera subsp. angustifolia Valeriana dioica Valeriana simplicifolia Valerianella dentata Valeriana tripteris Verbascum phoeniceum Verbena officinalis Veronica montana Veronica scutellata Veronica teucrium Veronica vindobonensis Vicia cassubica Vicia dumetorum Viola ruppii Viscum album Viscum abietis
Louka se ‰afránem Heuffelov˘m (Crocus heuffelianus) v Zubfií v roce 1972
132