Vegetace historických parků Polska
Arboretum Kórnik • Nejstarší a největší arboretum v Polsku, čtvrtá největší sbírka dřevin na světě. • Založeno v první polovině devatenáctého století kolem zámku v Kórnik jeho vlastníkem, hrabětem Titusem Działyńskim . Pokračovatelem byl jeho syn John Kanty Działyński a vnuk Władysław Zamoyski . Na ploše 40 ha se nachází více než 3300 taxonů stromů a keřů.
Arboretum Kórnik
Pohled na jižní stranu zámku v Kórniku, která zasahuje do arboreta. Zámek je v poslední úpravě z 19. století v novogotické podobě. Zámek není součástí arboreta.
Arboretum Kórnik
Euodia hupehensis ve sbírkách arboreta
Arboretum Kórnik
Pohled na jednu z nejstarších částí arboreta. Cesta je rámována Thuja occidentalis ´Lutescens´a Fagus sylvatica ´Atropurpurea´.
Arboretum Kórnik
Partie s rybníčkem a kulisou stromů, kterým dominuje Salix alba ´Tristis´
Arboretum Kórnik Taxodium distychum
Arboretum Kórnik
Dýchací kořeny Taxodium distychum.
Arboretum Kórnik Alej Tilia cordata
Arkadia • Přírodně krajinářský park v romantickém duchu založila Helena z Przeździeckich, manželka Michaela Jerome Radziwilla, majitele nedalekého Nieborówa. • Budován v letech 1778 – 1821 • Řadí se mezi nejcennější polské parky.
Arkadia
Vodní plocha s Dianiným chrámem a lužním porostem.
Arkadia
Akvadukt na říčce Skierniewce uvnitř lužního porostu.
Arkadia
Zeď s hermami, která ohraničuje štěpnici.
Arkadia
Řecký oblouk porostlý Parthenocissus tricuspidata a lemovaný Picea omorika.
Arkadia
Palouk s romantickou studnou.
Arkadia
Palouk na místě bývalého cirku. Prostoru dominuje Pinus nigra.
Nieborow • Současná podoba parku je spojena s obdobím vlastnictví objektu princem Michaelem Jerome Radziwillem, který se později stal guvernérem Litvy a byl jedním z nejbohatších polsko-litevských magnátů. • Barokní zahrada ve formálním stylu byla navržena v posledním desetiletí sedmnáctého století, pravděpodobně Tylmanem Gameren a rozšířena v 70. letech osmnáctého století Szymonem Bogumilem Zugem. • Nejcenějšími dřevinami jsou dva platany vysazené 1770 a jsou nejstarší v Polsku.
Nieborow
Hlavní vstup k zámku lemovaný kulisou stromů z Acer platanoides a Tilia cordata.
Nieborow
Labyrint z Buxus sempervirens.
Nieborow
Mohutné Platanus occidentalis u zámku.
Nieborow
Hlavní průhled s výhledem do krajiny od zámku, zakončený ha-ha příkopem. Pohled usměrňují aleje Tilia cordata.
Nieborow
Boční kanál s lužním porostem.
Nieborow
Boční kanál z jedné strany zdůrazněný tvarovaným Carpinus betulus.
Nieborow
Stará oranžérie se sbírkou historických růží.
Nieborow
Dutý kmen Platanus occidentalis
Nieborow
Stylizace kuchyňské zahrady s tvarovaným Buxus sempervirens.
Nieborow
Nová oranžérie se sbírkou šeříků.
Kozlowka • Barokní sídlo rodiny Zamojských v Kozlowce patří k nejzachovalejším šlechtickým sídlům v Polsku. Ti zámek vlastnili od roku 1742 do vyvlastnění státem v roce 1944. V roce 2009 došlo k majetkovému vyrovnání polského státu s rodinou Zamojských. • Park kolem zámku je ve formálním stylu v původní barokní dispozici, na níž navazuje lesní porost bývalé bažatnice.
Kozlowka
Vstupní brána.
Kozlowka
Nádvoří zámku s ornamentálními záhony letničkami. Použit je především Coleus a Begonia semperflorens.
Kozlowka
Letničkové záhony na nádvoří s tvarovanými Taxus baccata.
Kozlowka
Hlavní parter za zámkem tvořený perspektivně ubíhající kulisou stromů. Plocha je tvořena geometrickými záhony s tvarovaným Buxus sempervirens, doplněné růžemi.
Kozlowka
Zpětný pohled na zámek s barevnými plochami letniček a záhony s růžemi.
Kozlowka
Centrální část parteru s růžemi odrůdy ´Pussta´.
Kozlowka
Ohraničení parteru tvarovaným Carpinus betulus a Tilia cordata.
Kozlowka
Rosa damascena ´York and Lancaster´
Krakow – Ogród Botaniczny • Botanická zahrada při Jagellonské univerzitě (Hortus Botanicus Universitatis Jagiellonicae) byla založena v roce 1783 a je to nejstarší botanická zahrada v Polsku. • Plocha 9,6 ha.
Krakow – Ogród Botaniczny
Budova Collegia Śniadeckiho, původně astromická observatoř,dnes botanický ústav Jagellonské univerzity. Výsadba letniček Impatiens New Guinea.
Krakow – Ogród Botaniczny
Část sbírky jehličnanů čeledi Cuprassaceae.
Krakow – Ogród Botaniczny
Část alpinária se sbírkou skalniček.
Krakow – Ogród Botaniczny
Sbírkový skleník. V popředí tvarované Thuja occidentalis.
Krakow – Ogród Botaniczny
Výsadba trvalek – Heliopsis helianthoides ´Plena´, Helenium, Solidago.
Krakow – Ogród Botaniczny
Taxidium distychum
Krakow – Ogród Botaniczny
Cladrastis lutea
Krakow – Ogród Botaniczny
Ukázka jmenovky břízy ojcovké, která je v ČR kriticky ohrožená (C 1).
Palac Wilanow • Palác byl postaven pro polského krále Jana III Sobieskiho v poslední čtvrtině 17. století a později přešel na jiné vlastníky. • Je to charakteristické barokní předměstské sídlo ve stylu Entre cour et Jardin (trojboké nádvoří). • Zahrada u paláce zahrnuje barokní, formální část a přírodně krajinářskou, která byla vytvořena v roce 1784 v anglo-čínském stylu.
Palac Wilanow
Entre cour et Jardin zarámované mohutnými Tilia platyphyllos. U budovy je pak Magnolia soulangeana.
Palac Wilanow
Novější pergola s révou a růžemi.
Palac Wilanow
Okrasný záhon s kapustami a mangoldem. V pozadí Pyracantha.
Palac Wilanow
Oranžerie s Taxus baccata a letněnými rostlinami.
Palac Wilanow
Růžová zahrada v horní zahradě. Lemy záhonů jsou z Buxus sempervirens.
Palac Wilanow
Růže ´Nostalgie´
Palac Wilanow
Krajinářská část s pahorkem pro původní čínskou pagodu.
Palac Wilanow
Formální parter v dolní zahradě. Kužely a centrální prvek tvoří tvarované Taxus baccata.
Palac Wilanow
Altán v čínském stylu vložený do lužního porostu.
Palac Wilanow
Podélná nádrž zakončující park. Přes kanál vede čínský mostek. Pobřežní porost tvoří olše, topoly a vrby.
Palac Wilanow
Pomník bitvy pod Raszynem, která byla zlomová ve prospěch polských vojsk v rakousko-polské válce (1809). Dominanta pomníku v neutrální kulise lužního porostu.
Pulawy – Palac Czartoryskich • Sídlo významné polské a litevské šlechty do roku 1831 (pak emigrace rodiny za účast v protiruském povstání). • Současná podoba zámku je neoklasicistní z roku 1843 • Park o rozloze 30 ha má romantickou podobu přírodně krajinářského stylu a vznikal aktivitou Isabelly Czartoryski od roku 1795.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Parter před zámkem. V travnaté ploše roste několik solitér, v závěru Picea pungens ´Glauca´.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Crataegus coccinea v těsné blízkosti zámku.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Výhled z parku s umělým kanálem a údolím Wisly.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Sarkofág ve stinné partii parku. Podrost tvoří bršlice kozí noha.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Sibylin chrám postavený po vzoru chrámu Vesty v Tivoli. Isabella Czartoryski zde shromáždila umělecké památky a vytvořila tak první Národní muzeum v Polsku. Po pařížské emigraci jsou sbírky nyní v Krakowě.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Palac Marinky – klasicistní zámeček v závěru parku s kulisou stromů a předsadbou Thuja occidentalis ´Globosa´.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Klasicistní oranžérie sloužící dnes jako domov důchodců.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Vodárenská věž v anglickém, novogotickém stylu. Zeď je oživena Actinidia arguta.
Pulawy – Palac Czartoryskich
Juniperus virginiana na hlavním parteru před zámkem
Pulawy – Palac Czartoryskich
Anglické schody.
Rogalin • Park je součástí barokní zámku z 18. století, který byl sídlem rodiny Raczyński. Posledním majitelem panství byl hrabě Bernard Raczyński Edward, který byl v roce 1979-1986 prezidentem Polské republiky v exilu. • Park navazuje na chráněnou krajinnou oblast, která je cená lužními porosty podél řeky Warta. • Proslavené jsou především mohutné duby v okolí Rogalinu.
Rogalin
Alej Tilia cordata před zámkem.
Rogalin
Hlavní parter za zámkem s tvarovanými Thuja occidentalis. V závěru roste mohutná Pinus strobus.
Rogalin
Tvarovaný okraj parteru z Carpinus betulus a Tilia cordata.
Rogalin
Stupňovitý pahorek osázený Quercus robur, v popředí Pinus sylestris.
Rogalin
Systém bosketů z tvarovaných Carpinus betulus při pohledu z vyvýšeného pahorku.
Rogalin Loubí z původních Tilia platyphyllos.
Rogalin
Vnější pohled na formální část parku s tvarovanými Tilia cordata a solitérním Picea abies.
Rogalin Mohutné torzo Quercus robur nazvaný „Lech“.
Rogalin
Quercus robur „Čech“.
Rogalin
Quercus robur „Rus“.
Rogalin
Výhled z parku do nivy řeky Warty.
Varšava – Ogrod Saski • Park původně založený v roce 1721 u Saského paláce. • 1727 byl otevřen pro veřejnost, jako jeden z nejstarších polských parků. • V 19. století byl přeměněn v přírodně krajinářském stylu. • Po zničení během 2. světové války byl obnoven.
Varšava – Ogrod Saski
Fontána ve vstupní části parku s alejí Tilia cordata.
Varšava – Ogrod Saski
Parter před fontánou s výsadbou Pelarginium zonale a Tagetes erecta.
Varšava – Ogrod Saski
Vodní plocha v parku s kulisou stromů a mohutnými Salix alba ´Pendula´.
Varšava – Ogrod Saski
Vodojem v podobě chrámu bohyně Vesty podle vzoru z Tivoli. Orámován je Tilia cordata a Taxus baccata.
Varšava – Ogrod Saski
Vodojem s vodotryskem s precizní kulisou stromů.
Varšava – Park Lazienkowski • Park je nazývaný také Lazienki Królewskie. Je to největší park ve Varšavě s rozlohou 76 hektarů. • Založen byl v 17. století v barokním stylu pro Stanisława Herakliusze Lubomirskiho. • V roce 1764 zahrady získal Stanisław August Poniatowski po té, co byl zvolen králem Polska. • Stanisław August inicioval přebudování parku do klasicistní podoby. • Během 2. světové války byly budovy a park významně poničeny, po té obnoveny.
Varšava – Park Lazienkowski
Oživení záhonem letniček u jednoho z bočních vstupů. Dominuje Fuchsia, podsadbu tvoří Begonia semperflorens.
Varšava – Park Lazienkowski
Stará oranžerie z roku 1788. U bazénu jsou vysazeny růže odrůdy ´Lilly Marlen´.
Varšava – Park Lazienkowski
Bílý dům z roku 1776 orámovaný Chamaecyparis pisifera ´Squarrosa´
Varšava – Park Lazienkowski
Myslevický palác s letničkovým parterem. Střed záhonu je osázen Amaranthus retroflexus, obvod tvoří Begonia semperflorens.
Varšava – Park Lazienkowski
Chopinův pomník zarámovaný jednolitou kulisou stromů a zdůrazněný záhony růží.
Varšava – Park Lazienkowski
Dianin chrám v kulise stromů.
Varšava – Park Lazienkowski
Belvederský rybník s pobřežní kulisou stromů a porostem Hemerocalis
Varšava – Park Lazienkowski
Belveder z pohledu od parku rámovaný Pinus strobus. Stavba sloužila do roku 1993 jako sídlo polského prezidenta, dnes je zde muzeum.
Varšava – Park Lazienkowski
Quercus robur ´Pectinata´pod Belvederem.
Varšava – Park Lazienkowski
Egyptský chrám v kulise lužního porostu.
Varšava – Park Lazienkowski
Lázeňský zámek (Zámek na ostrově) v kulise stromů, v popředí porost Ligularia dentata.
Varšava – Park Lazienkowski
Amfiteátr (Ostrovní divadlo) s jevištěm na ostrově.
Varšava – Park Ujazdowski • městský park ve Varšavě v těsné blízkosti parku Lazienkowského. Vzniknul v roce 1893 podle návrhu Francise Szaniora. • Významným prvkem je rybník, navržený Williamem Lindley Heerleinem a vodopádem podle plánu Alfonse Grotowského. • Slavnostní otevření parku se konalo dne 10. srpna 1896. • V letech 2000-2002 byla provedena obnova parku.
Varšava – Park Ujazdowski
Formální parter s liniemi z tvarovaného Buxus sempervirens a plochami Begonia sempervirens.
Varšava – Park Ujazdowski
Parter s tvarovaným Buxus sempervirens, mnohokvětými růžemi ´Lilly Marlen´a Juniperus virginiana ´Prostrata´.
Varšava – Park Ujazdowski
Altán u vodní plochy porostlý Actinidia arguta.
Varšava – Park Ujazdowski
Pohled z altánu na vodní plochu s kulisou stromů.
Varšava – Park Ujazdowski
Záhon s růžemi velkokvěté odrůdy ´Gloria Dei´, v pozadí Juniperus virginiana ´Hetz´.
Varšava – Park Ujazdowski
Detail květu růže ´Gloria Dei´(Tantau, 1945).
Varšava – Park Ujazdowski
Pobřežní partie se Salix alba ´Pendula´, Ligularia dentata ´Othello´, Hosta sieboldii a Geranium sanguineum.
Varšava – Park Ujazdowski
Taxodium ascendens se zajímavě řešenou dlažbou.
Varšava – Park Ujazdowski
Vodopád s Taxodium ascendens, vlevo Ligularia dentata, Dryopterix filix-mas a Anemone japonica.
Varšava – Park Ujazdowski
Anemone japonica ´Bressingham Glow´, v pozadí Vinca minor.
Varšava – Park Ujazdowski
Alej Acer platanoides.
Zamek v Lancucie • Původní hrad byl změněn na zámek v průběhu 17. a 18. století. • Zásadní podobu získal za vlastnictví rodu Lubomirskich. • Podoba parku pochází z velké části z konce osmnáctého a počátku devatenáctého století, kdy zámek patřil Stanislawu Lubomirskimu a Isabelle. Vévodkyně Isabella Lubomirska postupně nechala park vybudovat v přírodně krajinářském stylu. • Park má rozlohu 36 ha a je rozdělen na vnitřní park v rámci vnějšího příkopu a park mimo příkop na východ od zámku.
Zamek v Lancucie
Nádvoří zámku s formálním parterem. Tvarované kužely Taxus baccata jsou doplněny růžemi a letničkami.
Zamek v Lancucie
Část parteru s růžemi ´La Sevillana´s lemem Senecio bicolor. Vlevo je část budovy oranžerie.
Zamek v Lancucie
Původní hradební příkop, jehož stěny porůstá Hedera helix.
Zamek v Lancucie
Hradební příkop zakončený alejí Tilia cordata. Příkop je souvislý okolo celého zámku.
Zamek v Lancucie
Gloriet zdůrazněný záhony trvalek a letniček: Solidago, Begonia a další.
Zamek v Lancucie
Zadní strana zámku s tvarovanými figurami Thuja occidentalis a záhony Begonia semperflorens.
Zamek v Lancucie
Parter za zámkem s tvarovanými Thuja occidentalis a záhony s Begonia semperflorens, Petunia, Salvia a Oxalis
Zamek v Lancucie
Boční schodiště se zábradlím porostlým Aristolochia macrophylla.
Zamek v Lancucie
Růžová zahrada.
Zamek v Lancucie
Keřová růže ´Castella´.
Zamek v Lancucie
Rambler ´Perennial Blue´.
Zamek v Lancucie
Keřová růže ´Westerland´.
