Lesní vegetace České republiky Jan Douda
Vegetace • zonální (bučiny, jedlobučiny) • azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) • extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy)
Potenciální přirozená vegetace (PPV) koncept rozpracoval Reinhold Tüxen (1956):
Tüxen R. (1956): Die heutige potentielle natürliche Vegetation als Gegenstand der Vegetationskartierung. – Angew. Pfl.-Soziol., Stolzenau/Weser, 13: 5-42.
Porosty, které by tu byly nyní - biotický potenciál dneska existujících stanovištních podmínek. Ne to, co se v průběhu času na ploše rozvine (sekundární sukcese). V daném okamžiku hypotetická nejrozvinutější vegetace jaká je možná. Rozvinutí PPV probíhá v hlavě zpracovavatele, nikoli však v reálné krajině. a) rybník = rákosí nebo plovoucí kytky (PPV) x bučina nebo rašeliniště (klimax) b) metrová říční terasa nebo výsypka = bezlesí s nevyvinutou půdou (PPV) x les (klimax) s vyvinutou půdou
PPV je taková vegetace, která zahrne minulý vliv člověka a počítá s ním. PPV započítává ireverzibilní změny (kupříkladu kvalita vzduchu, odvodnění). Hranice mezi reverzibilními a ireverzibilními změnami není dána stupněm změny nýbrž měřítkem, na kterém se na to díváme. Co dělat s druhy, které z oblasti vlivem člověka vymizely – PPV vychází z konstrukce přírodě blízkých porostů v dané oblasti nebo srovnatelné oblasti (takové věci jako šíření se dá zanedbat)
PPV je hypotetická (potenciální) nejvíce rozvinutá vegetace, korespondující k současným (ne budoucím) místním podmínkám. Pro její konstrukci, v přídatku k přírodně daným podmínkám, jsou zvažovány také dlouho trvající antropogenní místní změny. Nezapočítány jsou ty změny, které jsou kompensovány při existenci PPV (při předpokládaném regeneračním cyklu).
Vegetační stupňovitost ČR • vyjadřuje vegetační změny v závislosti na změnách výškově podmíněného a expozičního klima
klima
PR S
J
potenciální radiace (PR)
Vegetační stupňovitost ČR nivální alpinský subalpinský 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.
nivální alpinský subalpinský 8. smrkový 7. bukosmrkový 6. smrkobukový 5. jedlobukový 4. bukový 3. dubobukový 2. bukodubový 1. dubový
Vliv expozice
4. dubobukový
3. bukodubový
Vegetační inverze (zvrat vegetačních stupňů) • hromadění chladného těžkého vzduchu • nižší požitek slunečního záření • pozdní jarní mrazíky bučiny
bučiny s jedlí a smrkem
Edaficky podmíněná společenstva vliv substrátu překrývá působení makroklimatu či mezoklimatu
vznik cf. azonálních společenstev
Smrkový vegetační stupeň (8. lvs) • na území ČR přibližně nad 1300 m n.m. - ? • horní hranice lesa a horní hranice stromová sníženy lidskou činností • smrk dominuje, příměs jedle, buk výrazně omezen v růstu (nedosahuje úrovně), výskyt Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus • 3 stupně C, přes 1200 mm srážek,
Bukosmrkový vegetační stupeň (7. lvs) • na území ČR přibližně 1200 – 1300 m n.m. • smrk dominuje, buk do 30 % v podúrovni, příměs jedle, výskyt Sorbus aucuparia, Acer
pseudoplatanus • 4-3 stupně C, přes 1100 mm srážek
Horské smrčiny • Piceion excelsae Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Homogine alpina, Vaccinium myrtillus konvexní tvary terénu, sušší, chudší na živiny
• Athyrio alpestris-Piceion excelsae Athyrium distentifolium, Adenostyles alliariae, Rumex alpestris, Cicerbita alpina vlhčí, bohatší půdy, často v okolí svahových pramenišť
smrkobukový vegetační stupeň (6. lvs) • na území ČR přibližně 900 – 1200 m n.m. • buk dominuje (v úrovni, ale často pokroucený), smrk do 30% příměs jedle, výskyt Sorbus aucuparia, Acer pseudoplatanus, Fraxinus
excelsior, Ulmus glabra • 5 stupňů C, přes 900-1100 mm srážek
jedlobukový vegetační stupeň (5. lvs) • na území ČR přibližně 600 – 900 m n.m. • buk dominuje, jedle až 40 %, smrk +, Tilia sp. div., Carpinus betulus, Prunus avium, Quercus robur et petraea, Acer platanoides • 6 stupňů C, přes 700-1000 mm srážek
jedlobukový vegetační stupeň (4. lvs) • na území ČR přibližně pod 600 m • buk dominuje, jedle, Tilia sp. div., Carpinus betulus, Quercus robur et petraea, Ulmus
laevis, smrk chybí • 6-7 stupně C, přes 600-800 mm srážek
dubobukový vegetační stupeň (3. lvs) • na území ČR přibližně pod 400 m • buk dominuje + kombinace listnáčůTilia sp. div., Carpinus betulus, Quercus robur et petraea, Acer platanoides, Quercus
pubescens, Q. cerris, Ulmus minor, jedle chybí • 7-9 stupně C, 500-600 mm srážek
Bučiny a jedlobučiny • Fagion (bohaté bučiny a jedliny) Actaea spicata, Dentaria enneaphyllos, D. bulbifera, Galium odoratum, Polygonatum verticilatum, Hordelymus europaeus, Gymnocarpium dryopteris
• Luzulo-Fagion (kyselé bučiny a jedliny) Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense Vaccinium myrtillus, Veronica officinalis
bukodubový vegetační stupeň (2. lvs) • na území ČR přibližně pod 400 m • dominují duby + kombinace listnáčůTilia sp. div., Carpinus betulus, Acer
platanoides, Ulmus minor, buk v podúrovni • ? (8-9 stupně C), ? (500 mm) srážek
dubový vegetační stupeň (1. lvs) • na území ČR ? • dominují duby, buk chybí • ? (9 stupňů C), ? (500 mm) srážek
Xerotermní doubravy • Quercion pubescenti-petraeae (perialpidské bazifilní doubravy)
Aster amellus, Carex michelii, Clematis recta, Dictamnus albus, Inula ensifolia, Lathyrus pannonicus, Veronica teucrium • Aceri tatarici-Quercion (panonské teplomilné doubravy na spraši a písku)
Carex fritchii, Iris variegata, Melica picta, Convallaria majalis, Betonica officinalis, Dianthus suberbus, Festuca amethystina, Molinia caerulea agg. • Quercion petraea (středoevropské teplomilné doubravy)
Potentilla alba, Serratula tnictoria, Peucedanum cervaria, Carex montana, Genista pillosa, Carex humillis
Edaficky podmíněná společenstva
Rašelinné lesy • Betulion pubescenstis (rašelinné březiny) Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Sphagnum sp. div., Trientalis europaea
• Sphagnion medii (rašelinné bory) Pinus rotundata, P. sylvestris, Eriophorum vaginatum, Andromeda polyfolia, Ledum palustre, Oxycoccus palustris agg., Vaccinium uliginosum
• Sphagno-Picetum (rašelinné smrčiny) Equisetum sylvaticum, Calamagrostis villosa, Sphagnum sp. div., Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea
Mokřadní olšiny a lužní lesy • Alnion glutinosae (mokřadní olšiny) Carex elongata, Lysimachia vulgaris, Carex vesicaria, Peucedanum palustre, Calla palustris, Thelypteris palustris
• Alnion incanae (lužní lesy) Carex remota, Stellaria nemorum, Petasites albus, Phalaris arundinacea, Ulmus minor, Prunus paudus, Corydalis cava
• Salicion albae (vrbo-topolové luhy) Salix alba, Populus nigra, P. alba, Calystegia sepium, Carex riparia, solanum dulcamara, Iris pseudacorus
Suťové lesy • Tilio-Acerion Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Fraxinus excelsior, Aconitum lycoctonum, Aruncus vulgaris, Lunaria rediviva, Geranium robertianum, Alliaria petiolata, Lamium maculatum
Skalnaté bory • Dicrano-Pinion p.p. Festuca pallens, Cardaminopsis arenosa, Calluna vulgaris, Hieracium schmidtii, Festuca ovina, Avenella flexuosa
Společenstva podmíněná činností člověka
Habrové doubravy • Carpinion Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Carex montana, Dactylis polygama, Festuca heterophylla, Hempatica nobilis, Lathyrus niger, Lathyrus vernus, Melampyrum nemorosum, Stellaria holostea, Tanacetum corymbosum
Acidofilní doubravy • Genisto germanicae-Quercion Luzula luzuloides, Genista germanica, Avenella flexuosa, Molinia caerulea agg., Vaccinium myrtillus, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Hieracium sabaudum
Lesostepní bory a bory na písku • Dicrano-Pinion (bory na písku) Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Avenella flexuosa
• Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris (lesostepní bory) Anemone sylvestirs, Aster linosyris, Brachypodium pinnatum, Carex flacca, Cirsium acaule, Globularia bisnagarica, Gymnadenia conopsea, Linum flavum
• Erico-Pinion (perialpidské hadcové bory) Armeria vulgaris subsp. serpentini, Asplenium cuneifolium, Biscutella laevigata, Myosotis stenophylla, Thlaspi montanum, Sesleria albicans
