[Zadejte text.]
Obsah 1
Podnik, jeho cíle a funkce ........................................................................3 1.1
Podstata podniku a podnikání ...............................................................3
1.2
Právní úprava podnikání .....................................................................4
1.3
Podnikatel, manažer, vůdčí osobnost ......................................................4
2
Okolí podniku .......................................................................................5
3
Typologie podniků ..................................................................................5
4
5
3.1
Podniky podle sektorů ........................................................................5
3.2
Podniky podle velikosti.......................................................................5
3.3
Podniky podle typu výroby ..................................................................6
3.4
Sdružení podniků ..............................................................................6
3.5
Podniky podle právní formy .................................................................6
Živnosti ..............................................................................................7 4.1
Založení živnosti ..............................................................................7
4.2
Druhy živností .................................................................................9
4.2.1
Ohlašovací živnosti ......................................................................9
4.2.2
Řemeslné živnosti .......................................................................9
4.2.3
Živnosti vázané ........................................................................ 10
4.2.4
Živnost volná ........................................................................... 10
4.2.5
Živnosti koncesované ................................................................. 11
4.3
Odpovědný zástupce........................................................................ 11
4.4
Zánik živnostenského oprávnění .......................................................... 12
Právní formy podnikání .......................................................................... 13 5.1
Kritéria při rozhodování .................................................................... 14
6
Podnikatelský plán ............................................................................... 15
7
Obchodní rejstřík ................................................................................. 18
|Základy podnikání|1
8
Švarcsystém ....................................................................................... 19
9
Zákony vztahující se k podnikání .............................................................. 20
10
Obchodní korporace a družstva .............................................................. 21
11
Založení s.r.o................................................................................... 21
12
Založení a.s. ................................................................................... 27
13
Založení družstva .............................................................................. 29
14
Veřejná obchodní společnost ................................................................ 33
15
Komanditní společnost ........................................................................ 34
16
Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání....................................... 36
17
Výhody a nevýhody právních forem podnikání ............................................ 40
18
Krach podnikání ................................................................................ 41
19
Použité odkazy a literatura: ................................................................. 44
|Základy podnikání|2
1 Podnik, jeho cíle a funkce 1.1 Podstata podniku a podnikání Podnikání je charakterizováno několika podstatnými rysy: •
Základním motivem podnikání je snaha o dosažení zisku jakožto přebytku výnosů nad náklady.
•
Zisk se dociluje uspokojováním potřeb zákazníků.
•
Potřeby zákazníků uspokojuje podnikatel svými výrobky a službami prostřednictvím trhu, což vede k tomu, že musí čelit riziku.
•
Pro jakékoli podnikání je charakteristické, že na jeho počátku vkládá podnikatel do svého podniku kapitál a to vlastní nebo vypůjčený.
Ať tak či onak směřuje snaha podnikatele ke zhodnocení kapitálu, který byl do podnikání vložen, a to především kapitálu vlastního. Hodnota firmy však může růst i jinak, například zlepšujícím se postavením na trhu. Podstatným rysem osobnosti podnikatele je tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami, využívat příležitostí nebo je dokonce vytvářet. Vyústěním podnikatelského myšlení je nejen nový výrobek, nová technologie, ale i způsob oslovení zákazníka, segmentu trhu apod. Příkladem může být pan Tomáš Baťa nebo Mc Donalďs Jak dosahují podnikatelé úspěchu? Mnoho lidí se myslí, že podnikatel potřebuje k úspěchu dvě věci - dobrý nápad a štěstí. Úspěch v podnikání je však málokdy zapříčiněn jenom štěstím. Je výsledkem systematické a důsledné práce. Podnikatelé často volí k dosažení úspěchu jednu nebo více z následujících cest: •
Využívají neočekávaných příležitostí.
•
Využívají změněných podmínek na trhu.
•
Zlepšují kvalitu výrobku nebo procesu.
•
Vyrábějí alternativní výrobek nebo službu.
•
Rozpoznávají trendy ve vývoji potřeb zákazníků.
|Základy podnikání|3
Samozřejmě, že to vyžaduje především kreativní a energické osobnosti. Skutečným klíček k úspěchu v podnikání je pozorné sledování trhu a identifikování příležitostí pro takový výrobek nebo službu, který uspokojí zákazníkovy potřeby a zároveň dokonale využije naše zdroje. Podnikatelé jsou osoby, které vlastní a řídí své podniky v naději, že vytvoří zisk. Hledání zisku je hnací silou výroby. Aby podnikatel vytvořil zisk, musí vytvořit užitečný výrobek a vyvinout efektivní metody výroby při ceně, která pokryje náklady.
1.2 Právní úprava podnikání Podnik je definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek k podnikání. Podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona (zák. č. 455/1991 Sb.) Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list nebo koncesní listina. Za živnost se podle živnostenského zákona považuje jakákoliv podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázána nebo není ze živnostenského zákona vyloučena.
1.3 Podnikatel, manažer, vůdčí osobnost V předchozím textu je charakterizována osobnost podnikatele. Jak v teorii, tak i v praxi se paralelně setkáváme s dalšími dvěma kategoriemi – manažerem a vůdčí osobností. Za manažera (vedoucí pracovník) se považuje člověk, který vykonává základní manažerské funkce, k nimž podle většiny autorů patří plánování, organizování, výběr a vedení lidí a kontrola. Řízení (management) je procesem projektování a udržování takového systému, v němž lidé pracují společně ve skupinách, aby co nejproduktivněji dosáhli zvolených cílů. Za vůdčí osobnost- lídra je považován člověk, který umí získávat a ovlivňovat lidi, aby se snažili dobrovolně a s nadšením o dosažení skupinových cílů.
|Základy podnikání|4
2 Okolí podniku Okolí podniku je jedním z nejzávažnějších faktorů, které musí brát podnik resp. jeho vedení v úvahu při jakémkoliv rozhodování. Toto okolí je třeba chápat především v jeho dynamice a snažit se dohlédnout na změny, které zde střednědobě i dlouhodobě nastanou. Okolí je ve vztahu k podniku vnější síla, kterou může ovlivnit jen omezeně- lobováním, ovlivňováním veřejného mínění, prosazováním určitých etických norem atd. Prvky okolí podniku: •
Geografické
•
Sociální
•
Politické a právní
•
Ekonomické
•
Ekologické
•
Technologické
•
Etické
•
Kulturně historické
3 Typologie podniků 3.1 Podniky podle sektorů Sektorem se rozumí část národního hospodářství. Hovoří se např. o sektoru veřejném, soukromém a smíšeném, nebo o sektoru primárním (podniky které získávají statky přímo z přírody jako je zemědělství, lesnictví, těžební průmysl aj.) sekundárním (podniky druhovýroby) a terciální (služby)
3.2 Podniky podle velikosti Podle velikosti můžeme podniky rozdělit na velké, střední a malé. Kritériem třídění je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapacit nebo zisku. V EU se používá toto třídění: •
Mikropodniky 1-9 zaměstnanců
•
Malé podniky 10-99 zaměstnanců
|Základy podnikání|5
•
Střední podniky 100-499 zaměstnanců
•
Velké podniky – více jak 500 zaměstnanců
V ČR se používá následující třídění: Mikropodniky- jsou vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malé podniky- je podnik, která zaměstnává méně než 50 osob a jeho roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Střední podniky- jedná se o podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Velké podniky- pokud nějaký podnik není dle výše uvedených parametrů ani mikropodnikem, ani malým a ani středním podnikem, patří mezi velké podniky.
3.3 Podniky podle typu výroby •
Výroba na zakázku
•
Vázaná (pevná) hromadná výroba
•
Pružná (flexibilní) hromadná výroba
•
Plynulá (proudová)výroba
3.4 Sdružení podniků V hospodářství probíhá neustále specializace, kooperace a koncentrace výroby. Výsledkem jsou různá sdružení podniků (konsorcia, společné podniky, kartely, koncerny, holdingové společnosti aj.) Významnou roli hraje slučování podniků označované jako fúze v poslední době i franchising aj.
3.5 Podniky podle právní formy 1. Podniky jednotlivce – individuální podnikatel (živnostník, fyzická osoba) 2. Osobní obchodní společnosti – veřejná obchodní společnost a komanditní společnost 3. Kapitálová obchodní společnost – s.r.o. a a.s. 4. Družstva 5. Veřejné (státní) podniky
|Základy podnikání|6
4 Živnosti Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje živnostenský zákon. Definuje, čím se rozumí „živnost“, a taxativně vymezuje, co naopak živností není. Podle tohoto zákona živnost je- soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnost může provozovat jak fyzická, tak i právnická osoba, pokud: •
splní určité podmínky (tzv. všeobecné podmínky, v některých případech i zvláštní podmínky) a
•
nemá překážky v provozování živnosti.
Všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami uvádí § 6 živnostenského zákona. •
Dosažení věku 18 let
•
Způsobilost k právním úkonům
•
Bezúhonnost
Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba: •
na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno,
•
po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
•
po dobu 3 let, pokud byl vůči ní zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
4.1 Založení živnosti Pokud se rozhodnete podnikat jako fyzická osoba, musíte si především správně zvolit obor své živnosti. Pro určení správné činnost slouží samostatné nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností. Zde si můžete u každé živnosti najít, co lze v jejím rámci
|Základy podnikání|7
provádět. Jestliže si ani potom nejste jistí, že byste živnost zvolili správně, nebojte se zeptat na živnostenském úřadě, měli by vám poradit i po telefonu. Jestliže najdete živnost, ve které chcete podnikat, je třeba vyplnit Jednotný registrační formulář (JRF). Jeho prostřednictvím je možné kromě ohlášení živnosti či podání žádosti o udělení koncese učinit oznámení i vůči dalším úřadům – finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Spolu s vyplněným formulářem musíte předložit také průkaz totožnosti. Výpis z rejstříku trestů už není potřeba, jelikož si ho obstará sám živnostenský úřad. Jestliže to pak daná živnost vyžaduje, musíte rovněž doložit svoji odbornou způsobilost. Pokud jde o vzdělání, jedná se o předložení originálu vysvědčení či jeho ověřené kopie. Praxi byste pak měli doložit originálem nebo ověřenou kopií potvrzení o praxi vydanou zaměstnavatelem. Pro prokázání způsobilosti můžete také předložit například pracovní smlouvu a doklad o ukončení pracovního poměru, zápočtový list či daňová přiznání (pokud je z nich patrný obor vykonávané činnosti). Založit živnost si mohou občané také pomocí datových schránek. Pokud však daná živnost vyžaduje také doklad o vzdělání či odborné způsobilosti, musí tyto dokumenty občan nechat autorizovaně zkonvertovat do elektronické podoby. Autorizovanou konverzi však provádějí pouze kontaktní místa Czech POINT. Pokud si nechá živnostník potřebné dokumenty zkonvertovat, stačí aby vyplnit formulář ohlášení živnosti, připojil zkonvertované doklady jako přílohu a vše zaslal do datové schránky úřadu. U ohlašovacích živností (volná, řemeslné, vázané) může živnostník začít podnikat už dnem ohlášení živnosti, tj. dnem, kdy na úřadu podal ohlášení živnosti. U živností koncesovaných může dotyčný začít podnikat, když nabude právní moci udělení koncese. Založení živnosti ovšem není zadarmo. Za ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi při se vybírá správní poplatek. Další poplatek se vybírá za ohlášení další živnosti nebo podání další žádosti o koncesi. Pokud si naopak podnikatel v rámci volné živnosti přibírá další obor, žádný správní poplatek neplatí. Pokud je ohlášeno více živností současně a podáno více žádostí o koncesi současně, poplatek se vybírá jen jednou.
|Základy podnikání|8
Každý živnostník, který chce provozovat podnikatelskou činnost, musí dodržovat určité povinnosti, které jsou stanoveny zákony a jinými právními přepisy. Povinnosti vyjmenovává § 31 živnostenského zákona.
4.2 Druhy živností Živnosti se dělí na ohlašovací a koncesované. Do ohlašovacích se řadí živnosti řemeslné, vázané a volné. Každá kategorie živností má své specifické požadavky na odbornou způsobilost potenciálních živnostníků. Živnosti se dělí podle živnostenského zákona na ohlašovací a koncesované. Každá skupina se vyznačuje určitými rysy a podmínkami, které podnikatel musí splnit, aby danou živnost mohl provozovat. Živnost je možno provozovat na celém území ČR na základě živnostenského oprávnění a nemůže být přeneseno na jinou osobu. 4.2.1 Ohlašovací živnosti Většinu živností, při splnění stanovených podmínek, lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení, tzn. že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, i když podnikatel nemá ještě „v ruce“ živnostenské oprávnění. Ohlašovací živnosti se dále dělí na: •
řemeslné – uvedené v příloze 1 živnostenského zákona (například profese řezníka, pekaře, skláře či kadeřníka),
•
vázané – nutné prokázání odborné způsobilosti, která je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona (například projektová činnost ve výstavbě nebo činnost účetních poradců),
•
volná živnost – nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti.
4.2.2 Řemeslné živnosti Přehled těchto živností je uveden v příloze 1 živnostenského zákona. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje dokladem o •
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání,
•
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
|Základy podnikání|9
•
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
•
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů,
•
uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace nebo
•
ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
Doklady prokazující odbornou způsobilost mohou být nahrazeny doklady o •
řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
•
řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
•
řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
•
řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů,
•
řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo vykonání šestileté praxe v oboru.
4.2.3 Živnosti vázané Odborná způsobilost se u každé vázané živnosti dokazuje jinak. 4.2.4 Živnost volná Živnost volná je jen jedna, ale dělí se na 80 oborů. Živnostník má tedy sice oprávnění na jedinou volnou živnost, ale zároveň může vykonávat několik oborů najednou. I když pro výkon živnosti volné není zapotřebí odborná či jiná způsobilost, přesto podnikatel bude muset úřadu nahlásit, jaký obor z živnosti volné bude vykonávat. Toto opatření je hlavně z toho důvodu, aby se za každý provozovaný obor nemusel platit zvláštní poplatek.
|Základy podnikání|10
4.2.5 Živnosti koncesované U nich musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena zvláštními právními předpisy v příloze 3 živnostenského zákona a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese.
4.3 Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba, kterou ustanovil podnikatel a která odpovídá za řádný provoz živnosti a dodržování všech předpisů. Vůči podnikateli je ve smluvním vztahu a nemůže být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pro více než 4 podnikatele. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce upravuje živnostenský zákon v §11. Pro odpovědného zástupce je samozřejmé, že: •
je s podnikatelem ve smluvním vztahu,
•
nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce pro více než 4 podnikatele,
•
musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti,
•
netrvají u něj překážky provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona,
•
mu nebylo zrušeno nebo pozastaveno živnostenské oprávnění (po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí) z důvodu: 1.
porušení nebo porušování podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy,
2.
neplnění závazků vůči státu (neplatí sociální pojištění),
3.
zastavení užívání nebo provozování zařízení nebo části zařízení, podnikatel měl odstranit závady a tyto nebyly do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty (nebo od rozhodnutí) odstraněny,
4.
zahraniční osoba nemá povolení k pobytu a provozování živnosti je na platné povolení vázáno,
•
není členem dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu u právnické osoby, u které vykonává funkci odpovědného zástupce.
Odpovědný zástupce musí být v některých případech podnikatelem povinně ze zákona ustanoven. Týká se to případů, kdy je podnikatel:
|Základy podnikání|11
•
fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti,
•
českou právnickou osobou pro živnosti, které vyžadují splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví osobu, která je statutárním orgánem (nebo jeho členem či jinou osobu, kromě člena dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu této právnické osoby) a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce.
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případě, že to zákon nevyžaduje (tedy dobrovolně). V případě ohlašovacích živností je podnikatel povinen do 15 dnů oznámit živnostenskému úřadu ustanovení i ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce. Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat funkci nebo pokud nesplňuje podmínky, musí podnikatel do 15 dnů ustanovit jiného odpovědného zástupce (to neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo podnikatel živnostenskému úřadu oznámí, že je živnost přerušena). Jestliže oznámí ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Zahájení funkce odpovědného zástupce Odkdy může fyzická osoba vykonávat funkci odpovědného zástupce, závisí na druhu živnosti. V případě ohlašovací živnosti může vykonávat funkci ode dne ustanovení, pokud splňuje stanovené podmínky. V případě koncesované živnosti musí ustanovení funkce odpovědného zástupce schválit živnostenský úřad. Ustanovení pak nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci.
4.4 Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká •
smrtí podnikatele
•
zánikem právnické osoby, výmazem zahraniční osoby z obch. Rejstříku
•
uplynutím doby, pokud bylo vydáno na dobu určitou
- rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění Živnostenský úřad by pak měl ukončení živnostenského oprávnění nahlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu i finanční úřad. Nicméně i živnostník
|Základy podnikání|12
musí úřadům vše potvrdit. Pokud se podnikatel rozhodne ukončit své živnostenské podnikání prostřednictvím centrálního registračního místa, pak může najednou tuto změnu oznámit všem dotčeným úřadům. Pokud se rozhodne tuto službu nevyužít, je na něm, aby ukončení živnosti uvedeným úřadům oznámil sám.
5 Právní formy podnikání Podnikatel může podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Právnická osoba si pak může vybrat z několika právních forem podnikání, podle toho, jaká právní forma lépe vyhovuje požadavkům na provoz podnikatelské činnosti. Ještě před samotným začátkem podnikání stojí před potenciálním podnikatelem důležité rozhodnutí – zvolit správnou formu podnikání. Volba právní formy není nezvratná, rozhodnutí lze později změnit, ale už je to spjato s určitými náklady a komplikacemi, kterých je možné se vyvarovat právě zvolením správné právní formy. Typy právních forem podnikání V ČR mohou lidé podnikat dvěma způsoby – jako fyzická osoba, nebo jako právnická osoba. Typy právních forem podnikání upravuje obchodní zákoník. Živnostenský zákon se pak zaměřuje na podnikatelské subjekty provozující svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Každá právní forma podnikání má svá specifika. Co je výhodou u jedné, je nevýhodou u druhé a naopak. Také každý obor činnosti má svá specifika, každý člověk má jiné představy o svém podnikání, o budoucnosti a dalším směřování své firmy apod. Fyzická osoba může na základě živnostenského oprávnění, které prokazuje výpisem ze živnostenského rejstříku, provozovat živnost: •
ohlašovací – dále se dělí na řemeslnou, vázanou a volnou,
•
koncesovanou.
Právnická osoba, coby uměle vytvořený subjekt zapsaný do obchodního rejstříku, podniká na území ČR jedním z následujících způsobů:
|Základy podnikání|13
•
společnost s ručením omezeným (s.r.o.),
•
akciová společnost (a.s.),
•
veřejná obchodní společnost(v.o.s.),
•
komanditní společnost (k.s.),
•
družstvo.
5.1 Kritéria při rozhodování Kritérií, která můžeme vzít v úvahu při volbě právní formy, je celá řada. Některá jsou specifická pro konkrétní druh činnosti, které se chceme věnovat, jiná jsou všeobecnější. Při volbě zvažujeme především: •
počet zakladatelů
•
požadavky na minimální velikost základního kapitálu
•
způsob a rozsah ručení za závazky vzniklé podnikatelskou činností
•
oprávnění k řízení
•
finanční možnosti
•
míra právní regulace
Existuje ale i řada dalších kritérií a jejich zvážení záleží na každém zvlášť. Patří sem např. obor činnosti (některé obory mohou mít zákonem stanovené konkrétní požadavky, např. týkající se odbornosti a praxe), rozsah plánovaných činností a jejich finanční náročnost (fyzická osoba se těžko bude podílet na velkých investičních projektech apod.), daňové zatížení (jiné zdanění fyzických osob a jiné právnických), podíl na zisku a ztrátě atd.
|Základy podnikání|14
6 Podnikatelský plán Zvažuje-li potenciální podnikatel svou kariéru v podnikatelské sféře, vyplatí se před samotným začátkem provést jakousi analýzu svého podnikatelského záměru, prostředí a trhu, na kterém chce operovat, potenciální odběratele i dodavatele, konkurenci atd. Čím více rizikových faktorů zváží na začátku a připraví se na ně, tím méně bude jeho podnikání v budoucnu ohroženo. Analýzu je možné provést snad na všech okolnostech týkajících se podnikání – trh, zákazníci, konkurence, dodavatelé, finanční potřeby, příležitosti a hrozby, samotná osoba podnikatele, volba právní formy podnikání, politická situace, legislativa atd. Vyplatí se zjistit slabá místa zamýšleného podnikání a eliminovat tak možné neúspěchy a mnohdy i velké finanční i jiné ztráty. Analýza trhu – jedna z nejdůležitějších analýz, které by měl podnikatel provést. Jen tak zjistí například jeho možné rezervy, získá informaci o tom, zda je trh přesycen nebo nenasycen, kdo na něm již operuje nebo se chystá, jeho velikost a tedy i případné podnikatelské příležitosti atd. Analýza zákazníků – podnikatel získá představu o jejich segmentaci, tedy do jakých skupin a podle čeho je možné zákazníky rozdělit a tím na ně lépe působit marketingovými aktivitami, zjistí potřeby jednotlivých segmentů, jejich velikost atd., což začínajícímu podnikateli snáze pomůže vybrat, na jaký segment (nebo segmenty) zákazníků by bylo nejoptimálnější se zaměřit a jak marketingově prodej podpořit (například výrobek pro školáky bude mít jiný obal než výrobek pro dospělé, jinou propagaci atd.). Analýza dodavatelů – snad žádná firma se neobejde bez dodavatelů, ať už materiálu, polotovarů, zboží nebo služeb, proto je účelné zjistit také možnosti v této oblasti – s jakými dodavateli lze navázat spolupráci, jaké jsou jejich obchodní, dodací a platební podmínky, kvalita výrobků, jak rychle jsou schopní i ochotní vyhovět vašim požadavkům, jaká je s nimi komunikace atd. Informace lze získávat z internetu (webové prezentace), telefonickým a osobním kontaktem, prostřednictvím referencí atd. Analýza konkurentů – další důležitá součást přípravy se na podnikání. Pokud podnikatel nezná dokonale svou konkurenci, nemůže se jí vyrovnat ani ji překonat. Odborníci
|Základy podnikání|15
poukazují na to, že podnikatel by měl znát své konkurenty tak dobře, jako zná sám sebe. Je důležité si uvědomit, že konkurence na trhu byla dříve, s největší pravděpodobností tedy má již okruh svých stálých zákazníků, zná daný trh a tržní prostředí a ví, jakým způsobem cílit na zákazníka. Potenciální podnikatel chce na trh přijít zcela nově. A pokud nezná své soupeře, neví, jak komunikuje a působí na zákazníky, jak velký podíl na trhu konkurenti mají, jaké mají slabiny atd., neví ani, jak se konkurenci vyrovnat nebo ještě lépe – jak ji překonat. SWOT analýza - pokud je provedena poctivě, může podnikateli ukázat řadu pozitivních i negativních faktorů, které je potřeba zvážit. Analýza pomůže zjistit, zda se lze připravit na potenciální rizika a nebezpečí, minimalizovat slabé stránky podnikatele, využít příležitostí a silných stránek a vybudovat tak v budoucnu prosperující firmu. Analýza finančních potřeb – neexistuje podnikání, které by snad nevyžadovalo v začátku alespoň minimální kapitálové potřeby. Už založení živnosti stojí peníze, nehledě na zřízení provozovny, sídla společnosti včetně vybavení například kanceláře apod., rady právníků atd. Vyplatí se vypsat si konkrétní nebo alespoň reálně odhadnuté nároky na počáteční kapitál, včetně finančních potřeb na překonání období, než podnikatel obdrží první finanční prostředky ze svého podnikání. Vhodné je zaměřit se hlavně na cash-flow (reálný tok peněz, tedy kdy a v jaké výši je nutné vydat finanční prostředky a kdy naopak peníze na účty přijdou), aby se podnikatel nedostal do problémů s nedostatkem hotovosti (ať už na účtu nebo v pokladně). Jak sestavit podnikatelský plán Podnikatelský plán je dokument, kterým podnikatel oslovuje finanční sektor v případě, že chce zaujmout investora nebo si půjčit od banky za účelem rozvoje podnikatelské myšlenky. Při jeho zpracování se podnikatel dozví objektivní informace o firmě, cílové skupině, finanční náročnosti a návratnosti. Podnikatelský plán obsahuje všechny důležité informace týkající se různých aspektů podnikání - cíle podnikatele, financování, rizikové faktory, silné a slabé stránky konkurence či strategie vedoucí k dosažení stanovených cílů. Pomáhá lépe se orientovat
|Základy podnikání|16
jak v začátcích, tak v průběhu podnikání. Existují různé varianty, záleží tedy na podnikateli, jakou formu bude podnikatelský plán mít.
|Základy podnikání|17
7 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík = veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o subjektech, kterým to ukládá zákon. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud, který je podřízen ministerstvu spravedlnosti. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o subjektech, kterým to ukládá zákon. Jsou zde uvedeny základní identifikační údaje subjektu, předmět jeho činnosti, statutární orgány a další informace. V současné době je obchodní rejstřík k dispozici i na internetu, kde lze vyhledávat podle určitých parametrů (název, osoba, IČ). Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a zaniká ke dni výmazu. Povinně se do něj zapisují: •
obchodní společnosti a družstva
•
zahraniční osoby (fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se sídlem mimo území ČR, EU nebo Evropský hospodářský prostor)
•
fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany ČR (nebo některé státu EU či jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor), a požádají o zápis do OR
•
další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní úprava.
Obchodní rejstřík je každému přístupný, může do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. Na žádost vydá rejstříkový soud částečný nebo úplný opis zápisu (listinný úředně ověřený nebo elektronický). Může za to požadovat úhradu nákladů. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje uvedené v § 35 a násl. obchodního zákoníku.
|Základy podnikání|18
8 Švarcsystém Od roku 2012 se do tuzemské legislativy vrátil výslovný zákaz švarcsystému. Zároveň se zpřísnily tresty za tento způsob zaměstnávání. . Pojem „švarcsystém“ není v českém právu definován. Jedná se o pojem vyvinutý v praxi, na jehož vznik právní úprava reagovala až regulací ex post. Švarcsystém se nazývá podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten na počátku 90. let vymyslel způsob, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali pro Švarce pracovat na živnostenské listy a na dodavatelskou smlouvu. Státu však tato metoda nezamlouvala a od roku 1992 tento způsob zaměstnávání zakázal. Švarcsystém můžeme zjednodušeně definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jde tedy o zastřený pracovněprávní vztah, tedy situace, kdy určitá osoba (quasi-zaměstnanec) vykonává ekonomickou činnost pro jinou osobu (quasizaměstnavatel), nicméně nikoli na základě pracovněprávního, ale jiného právního vztahu (nejčastěji obchodněprávního, kdy vůči sobě quasi-zaměstnanec a quasi-zaměstnavatel vystupují jako podnikatelé).
|Základy podnikání|19
9 Zákony vztahující se k podnikání 1.Občanský zákoník - nový od 1. ledna 2014 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2. Zákon o obchodních korporacích Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 3. Zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 4.Zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 5. Zákon o daních z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 6. Zákon o dani z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
|Základy podnikání|20
10 Obchodní korporace a družstva Jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání Dělíme je na a) Osobní •
veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
•
komanditní společnost (k.s.)
b) Kapitálové – společnost s ručením omezeným (s.r.o.) •
akciová společnost (a.s.)
11 Založení s.r.o. Základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti omezeně od výše upsaných vkladů. Orgány společnosti: •
Nejvyšší orgán – valná hromada
•
Statutární orgán – jednatelé
•
Kontrolní orgán – dozorčí rada (není povinný)
Začínající podnikatel musí při zakládání firmy vyřídit mnoho dokumentů. U zakládání s.r.o. je jich minimálně jednadvacet, což obnáší zhruba 14 návštěv úřadů. Stále více lidí raději šetří čas a svou firmu nechává založit na klíč. Podle průzkumu zpracovaného firmou Společnosti Online si každý 14. podnikatel loni nechal své podnikání založit specializovanou firmou. Dle údajů Hospodářské komory ČR se podnikání týká 200 zákonů a 300 podzákonných právních předpisů. „V rámci založení firmy je potřeba vyplnit v požadovaných dokumentech více než 600 údajů. Stačí přitom udělat jedinou chybu ve vyplňování a úředník je pak nucen dokument vrátit zpět jako nevyhovující a termín pro zapsání společnosti se výrazně prodlužuje. Začínajícího podnikatele čeká na úvod zatěžkávací zkouška v podobě maratonu po úřadech. Které je tedy nutné při zakládání firmy navštívit? •
živnostenský úřad
|Základy podnikání|21
•
katastrální úřad
•
finanční úřad
•
obchodní rejstřík
•
rejstřík trestů
•
notář
•
zdravotní pojišťovna
•
Česká správa sociálního zabezpečení
•
banka
Pokud se jedná například o založení formy s.r.o. s jedním jednatelem a jednou koncesí, je nutné vyřídit některé listiny a žádosti: 1. Společenská smlouva / zakladatelská listina 2. Žádost o výpis z živnostenského rejstříku, který s sebou přináší povinnosti předložit: •
formulář ohlášení živnosti
•
originál společenské smlouvy / zakladatelské listiny
•
doklad o zaplacení správního poplatku
•
čestné prohlášení odpovědného zástupce
•
doklady o odborné způsobilosti
•
doklady potvrzující praxi v oboru
•
výpis z katastru nemovitostí / listina vlastnictví
•
souhlas vlastníka s umístěním sídla společnosti
•
výpis z obchodního rejstříku společnosti
Návrh na zápis do Obchodního rejstříku, k němuž se dokládá: •
návrh na zápis do OR
•
prohlášení správce vkladů
•
souhlas vlastníka s umístěním sídla společnosti
•
společenská smlouva / zakladatelská listina
•
doklad z banky o založení bankovního účtu a vložení vkladů, potvrzení o složení vkladů
•
výpis z živnostenského rejstříku
•
výpis z rejstříku trestů
|Základy podnikání|22
•
čestné prohlášení jednatelů, že jsou plně způsobilí k právním úkonům, že splňují provozování živnosti, že splňují podmínky podle paragrafu 38I OZ
•
souhlas vlastníka s umístěním sídla společnosti
•
podpisový vzor jednatele
Ohlašovací povinnost musí podnikatel respektovat vůči těmto institucím: •
správce daně
•
zdravotní pojišťovna
•
správa sociálního a zdravotního zabezpečení
Finanční úřad je nutné navštívit dokumenty: •
přihláška k registraci právnické osoby na FÚ
•
výpis z obchodního rejstříku
•
potvrzení od banky o založení podnikatelského účtu
Vlastní založení s. r. o. v pěti bodech. Celý proces založení s. r. o. až po její vznik bude shrnut v následujících pěti bodech, které Vám poskytnou přehledný návod a umožní Vám snadnou orientaci v relevantní legislativě. 1) Založení společnosti s ručením omezeným 2) Splacení základního kapitálu, resp. jeho části a získání souhlasu vlastníka nemovitosti s 3) umístěním sídla právnické osoby 4) Získání příslušných živnostenských, popř. jiných podnikatelských oprávnění 5) Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku 6) Vznik společnosti Krok 1 Založení společnosti s ručením omezeným Společnost se zakládá sepsáním a podepsáním zakladatelského dokumentu, přičemž se rozlišují dva druhy těchto dokumentů: •
Společenská smlouva, která se použije tehdy, je-li více zakladatelů.
|Základy podnikání|23
•
Zakladatelská listina, jejíž sepsání je nutné v případě jediného zakladatele.
V obou případech zákon vyžaduje formu notářského zápisu, který Vám vyhotoví kterýkoli notář za přibližně 5 000-10 000 Kč. Zákon nejen že požaduje formu notářského zápisu, ale stanovuje i podstatné náležitosti zakladatelského dokumentu (§ 110 zák. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších přepisů). Dle zákona v zakladatelském dokumentu musí být obsažena: •
FIRMA SPOLEČNOSTI Firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Tento název si každý podnikatel volí sám, avšak nesmí být stejný nebo podobný s názvy firem, jež jsou již v obchodním rejstříku již zapsány. Současně musí firma společnosti obsahovat označení "společnost s ručením omezeným" nebo "spol. s .r. o.", popř. "s. r. o."
•
SÍDLO SPOLEČNOSTI Sídlo společnosti se v zakladatelském dokumentu definuje pouze obecně názvem obce, jež se nachází v České republice. Může se stát, že sídlo společnosti bude v budově, ke které nebudete mít vlastnická práva, v takovém případě potřebujete souhlas vlastníka nemovitosti. V současné době však existuje i možnost pronajmout si virtuální sídlo, kdy Vám specializovaná společnost zajistí sídlo i souhlas s jeho poskytnutím od vlastníka.
•
URČENÍ SPOLEČNÍKŮ
•
Společníky mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické. V případě společníků fyzických osob je nutno uvést jméno a bydliště takovéto osoby. U společníků právnických osob se pak uvádí firma a sídlo této právnické osoby.
•
PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ
•
VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU Společnost s ručením omezeným musí mít ze zákona základní kapitál ve výši alespoň 200 000 Kč. (od roku 2014 1Kč)
•
VÝŠE VKLADU KAŽDÉHO SPOLEČNÍKA VČETNĚ ZPŮSOBU A LHŮTY SPLACENÍ VKLADU
Výše vkladu každého společníka musí činit alespoň 20 000 Kč, přičemž vklady musí být dělitelné tisícem. Výše vkladu vyjadřuje výši podílu společníka na společnosti, od kterého
|Základy podnikání|24
se zpravidla odvozuje i jeho vliv při hlasování na valné hromadě. Výše splaceného vkladu pak ovlivňuje rozsah ručení společníků za závazky společnosti. Pokud je pouze jediný společník, tak je potřeba splatit celý základní kapitál před vznikem společnosti. •
JMÉNA A PŘÍJMENÍ PRVNÍCH JEDNATELŮ Co se jednatelů týče, zapisuje se i způsob, jakým jménem společnosti jednají.
•
JMÉNA A PŘÍJMENÍ PRVNÍCH ČLENŮ DOZORČÍ RADY Dozorčí rada není v případě společnosti s ručením omezeným obligatorně zřizovaným orgánem, a proto jména a bydliště jejich prvních členů se zapisují pouze, je-li dozorčí rada zřízena.
•
URČENÍ SPRÁVCE VKLADU Správce vkladu spravuje vklady společníků v období mezi založením a vznikem společnosti.
•
JINÉ ÚDAJE, KTERÉ VYŽADUJE ZÁKON
Krok 2 Splacení základního kapitálu, resp. jeho části Po řádném sepsání zakladatelského dokumentu musí následovat splácení základního kapitálu, resp. jeho části. Nejprve musí být určen správce vkladu a zpravidla zřízen bankovní účet na jeho jméno. Výši základního kapitálu i způsob vkladu stanoví zakladatelský dokument. K tomu, aby bylo možno podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Současně musí být splněno, že celková výše splacených vkladů (peněžitých i nepeněžitých dohromady) musí činit alespoň 100 000 Kč. Nepeněžité vklady musí být ohodnoceny soudním znalcem a musí být splaceny v plné výši před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Tyto podmínky však platí pouze pro případ více zakladatelů. Je-li zakladatel pouze jeden, musí být splacen základní kapitál v plné výši (viz výše)!
|Základy podnikání|25
Krok 3 Získání příslušných živnostenských, popř. jiných oprávnění Tyto dokumenty bývají nezbytnou součástí podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Krok 4 Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé a je nutno jej podat do 90 dnů od založení společnosti nebo od okamžiku udělení živnostenského oprávnění. Takovýto návrh by měl obsahovat i řadu příloh, například společenskou smlouvu, resp. zakladatelskou listinu, oprávnění k podnikatelské činnosti, aj. Krok 5 Vznik společnosti Po podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku již nezbývá než vyčkat 5 pracovních dnů, v rámci kterých musí rejstříkový soud o zápisu rozhodnout. V případě kladného rozhodnutí vzniká společnost zápisem do obchodního rejstříku. Od tohoto data pak běží 30-ti denní lhůta k registraci u příslušného správce daně (finanční úřad) a má-li společnost zaměstnance, tak i 8 denní lhůta k registraci u okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. To je standardní způsob založení společnosti s ručením omezeným, v dnešní době má ale každý podnikatel i jiné možnosti, jak podnikat pod záštitou společnosti s ručením omezeným. Tyto možnosti jsou pro podnikatele i mnohem pohodlnější, jelikož ušetří mnoho času a procesem založení s. r. o. nemusí proházet sám osobně. Podnikatel si může vybrat společnost z široké nabídky, které mu nabízí tzv. ready made společnosti (nepřesně též "redy made"), nebo si může nechat společnost založit na základě svých požadavků, v tomto případě mluvíme o koupi společnosti na klíč. Tyto varianty jsou zpravidla bezproblémové v tom ohledu, že společnosti jsou založeny odborníky, kteří se v oblasti zakládání společností pohybují a nehrozí tak, že by společnost byla založena vadně.
|Základy podnikání|26
12 Založení a.s. Akciová společnost má základní kapitál, který je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité (nominální) hodnotě. Akcie = cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka a to: 1. Podílet se na zisku (výplata dividendy) 2. Podílet se na řízení společnosti (hlasovat na valné hromadě akcionárů) 3. Podílet se na likvidačním zůstatku společnosti, pokud je firma v likvidaci Akcie rozlišujeme: •
Podle formy 1. Listinné – skládají se z pláště, kuponového archu a talonu 2. Zaknihované – je zaznamenána v pc – Středisko pro cenné papíry
•
Podle druhu akcie a) Na jméno – převoditelné rubopisem b) Na majitele – převoditelné předáním novému majiteli c) Speciální 1. Zaměstnanecké 2. Prioritní – majitel má přednostní právo na dividendu, vzdává se však hlasovacího práva
Orgány a.s. Nejvyšší orgán – valná hromada (schůzka všech akcionářů), min. jednou ročně Statutární orgán – představenstvo – řídí firmu po celý rok Kontrolní orgán – dozorčí rada – kontroluje práci představenstva Akcionáři za závazky společnosti neruší Založení akciové společnosti (zkratka a.s.) může být poměrně složitý a časově velmi náročný proces. Založení akciové společnosti v České republice zabere průměrně okolo dvou měsíců, byť záleží na rychlosti soudu i jiných faktorech. Založení a.s. je tak možné provést během měsíce jednoho, avšak stejně tak se může založení akciové společnosti
|Základy podnikání|27
protáhnout na měsíce tři až čtyři. Vzhledem ke složitosti se doporučuje založení a.s. přenechat odborníkům, neboť v opačném případě existuje riziko, že založení a.s. neproběhne správně a zakladatel tak kvůli různým vadám ztratí nejen čas, ale také peníze. Odborník si hravě poradí se všemi nástrahami procesu založení společnosti, a to jak s těmi, jejichž následky se projevují okamžitě, tak s těmi, které by se mohly objevit až po letech jinak úspěšného fungování společnosti. Založení akciové společnosti může být provedeno jedním zakladatelem pouze v případě, jedná-li se o právnickou osobu. Je však důležité upozornit, že ačkoliv založení a.s. jedinou fyzickou osobou není možné, po založení a.s. a jejím vzniku již může veškeré akcie držet jedna fyzická osoba. V případě založení akciové společnosti jediným zakladatelem – právnickou osobou – je k založení a.s. připravena tzv. zakladatelská listina, která je jednou z variant zakladatelského dokumentu. Jinak je založení akciové společnosti možné pouze dvěma a více fyzickými osobami. Uvedené způsoby jsou způsoby založení a.s. bez veřejné nabídky akcií, jinak označované také jako tzv. simultánní založení a.s. Další varianta založení akciové společnosti je založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií, které je rovněž označováno jako tzv. sukcesivní založení akciové společnosti. Pro obě varianty shodně platí, že proces založení akciové společnosti je ukončen přijetím zákonem předepsaných rozhodnutí či usnesení, kterými jsou rozhodnutí o založení akciové společnosti, dále schválení stanov společnosti a volba orgánů společnosti, které je podle stanov povinna volit valná hromada. Rovněž pro obě varianty založení a.s. platí náležitosti, které musí obsahovat zakladatelský dokument, ať už to je zakladatelská listina v případě založení a.s. jediným zakladatelem, nebo zakladatelská smlouva v případě založení akciové společnosti jiným způsobem. Do těchto podstatných náležitostí patří mimo jiné například firma, sídlo a předmět podnikání akciové společnosti, kolik akcií a za jaký kurs je upisováno, počet akcií a jejich jmenovitá hodnota a podoba, v níž budou vydány a tak dále. Další náležitosti stanoví obchodní zákoník. V případě založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií musí společenská smlouva dále obsahovat například místo a dobu upisování akcií, postup při upisování akcií, místo, dobu a popřípadě účet banky pro splácení emisního kurzu či stanovení, zda je připuštěno upisování akcií převyšujících hodnotu stanoveného základního kapitálu. Rovněž se nejedná o taxativní výčet náležitostí.
|Základy podnikání|28
Sukcesivní založení akciové společnosti však není v současné době v České republice příliš obvyklé. Tento způsob založení a.s. je totiž velice složitý, už jenom proto, že veřejným úpisem (rozdělením) akcií dojde právě k rozdělení akcií širokému okruhu blíže neurčitých lidí. Proto je mnohem častěji využíváno simultánního způsobu založení a.s., tedy založení akciové společnosti bez veřejného upisování akcií. V takovém případě upíší akcie dorovnávající svou výší základní kapitál zakladatelé, respektive zakladatel jediný. Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Po založení a.s. je nutné pro provedení zápisu podat návrh, jehož součástí musí být zákonem stanovené listiny, mezi které patří např. zakladatelská listina nebo smlouva, u veřejné nabídky při sukcesivním založení akciové společnosti (tedy s veřejnou nabídkou akcií) dále notářský zápis o rozhodnutí valné hromady, veřejná nabídka akcií, prospekt schválený Českou národní bankou, dále souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla právnické osoby, výpis z katastru nemovitostí, seznam předmětů podnikání, podpisové vzory orgánů atd. Zápisem do obchodního rejstříku a tedy vznikem akciové společnosti je proces založení a.s. dovršen a dokončen.
13 Založení družstva Speciálním typem obchodní společnosti je družstvo, které vzniká sdružením podnikatelů za účelem společného podnikání. Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku na předepsaném formuláři pro zápis družstva. Název družstva musí obsahovat označení „družstvo“. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo má nejméně 3 členy.
Při splnění podmínky minimálního počtu členů, nemá na činnost
družstva vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů. Družstvo je právnickou osobou, a proto za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva však za jeho závazky neručí.
|Základy podnikání|29
Podmínka členství – splacení členského vkladu určeného stanovami družstva, tento vklad je jednotný, proto i všichni členové družstva mají stejné hlasovací právo na valné hromadě. Členem může být právnická osoba a osoba fyzická od 15 let věku. Orgány: Nejvyšší orgán – členská schůze (nejméně jednou ročně) Statutární orgán – představenstvo Kontrolní orgán – kontrolní komise Založení družstva Základní kapitál družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se členové družstva zavázali. Výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku, určují stanovy. Podmínkou vzniku členství v družstvu je splacení členského vkladu určeného stanovami (základní členský vklad) anebo alespoň části základního členského vkladu (vstupní vklad). Členové družstva se ale mohou zavázat, pokud to stanovy připouštějí, k dalšímu členskému vkladu a k další majetkové účasti na podnikání družstva. Nepeněžité vklady se ocení způsobem určeným stanovami nebo způsobem dohodnutým při založení družstva všemi členy. Statutárním orgánem družstva je představenstvo, které rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva. Určují-li tak stanovy, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva. Zápis do Obchodního rejstříku
|Základy podnikání|30
Návrh na zápis obchodní společnosti do Obchodního rejstříku musí být podán na formuláři, který je specifický pro každý typ obchodní společnosti. Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným podávají všichni jednatelé. Postup zápisu společnosti do Obchodního rejstříku Rejstříkový soud Je třeba vybrat rejstříkový soud, ke kterému bude návrh na zápis do obchodního rejstříku podán. Půjde o krajský soud, v jehož obvodu má mít firma své sídlo společnosti. Městský soud v Praze vykonává působnost v rejstříkových věcech i pro Středočeský kraj, proto se společnosti se sídlem ve Středočeském kraji zapisují do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, nikoliv Krajským soudem v Praze (což je krajský soud s působností pro Středočeský kraj). Přílohy k Návrhu na zápis do Obchodního rejstříku Pro úspěšné provedení zápisu do obchodního rejstříku je třeba k návrhu na zápis přiložit všechny potřebné přílohy. Následující seznam odpovídá pouze základnímu návrhu na prvozápis právnické osoby do obchodního rejstříku. Je třeba vycházet z toho, že je myslitelná celá řada různých situací, kdy okruh nutných příloh bude odlišný od příloh uvedených níže. V případě složitějších zápisů doporučujeme vypracováním potřebných podkladů pověřit advokáta. •
živnostenská oprávnění, na jejichž základě má být do obchodního rejstříku zapsán předmět podnikání,
•
doložení právního důvodu užívání nemovitosti, ve které má být umístěno sídlo firmy,
•
pokud je společník společnosti s ručením omezeným ženatý (vdaná), je třeba předložit též doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání,
•
společenskou smlouvu společnosti, po každé případné změně společenské smlouvy je třeba předložit úplné znění společenské smlouvy, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány stanovy, přikládají se k návrhu na zápis,
•
je třeba založit souhlas jednatelů s vykonáváním funkce jednatele a podpisové vzory všech jednatelů,
|Základy podnikání|31
•
je třeba založit čestné prohlášení všech jednatelů s tím, že u nich není dána překážka výkonu funkce ve smyslu ust. § 38l obchodního zákoníku,
•
je třeba přiložit prohlášení správce vkladu o tom, jaká část vkladů do základního kapitálu společnosti byla jednotlivými společníky splacena,
•
pokud má být jmenován prokurista, je třeba přiložit listinu o jmenování prokuristy, jeho souhlas s vykonáváním této funkce a jeho podpisový vzor.
Způsoby zániku členství Členství v družstvu zaniká a) dohodou, b) vystoupením člena, c)
vyloučením člena,
d) převodem družstevního podílu, e) přechodem družstevního podílu, f) smrtí člena družstva, g) zánikem právnické osoby, která je členem družstva, h) prohlášením konkursu na majetek člena, i) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, j) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu, k) zánikem pracovního poměru podle § 579 odst. 2, neurčí-li stanovy jinak, nebo l) zánikem družstva bez právního nástupce. Družstva mají různorodá zaměření svého podnikání. Hovoříme o družstvech: •
zemědělských
•
výrobních
•
bytových
|Základy podnikání|32
•
obchodních (např. Jednota)
•
spořitelní a úvěrová
14 Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společností se rozumí společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají společně a ručí za závazky takové společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Název veřejné obchodní společnosti musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost", popř. zkratku "veř. obch. spol." nebo "v. o. s.". Obsahuje-li název společnosti jméno alespoň jednoho ze společníků, stačí dodatek "a spol.". Veřejná obchodní společnost musí být tvořena minimálně dvěma právními subjekty. Jejím podstatným znakem je neomezené ručení společníků ve vztahu k třetím osobám. Za společnost jednají všichni společníci, pokud se ovšem nedohodnou jinak. Výhodou v.o.s. je poměrně jednoduché založení, neboť se nemusí skládat žádný základní kapitál, dalším momentem je důvěryhodnost takovéto společnosti vůči třetím osobám, neboť kromě majetku společnosti za závazky společnosti ručí i její společníci. Společenská smlouva (zakladatelská listina) v.o.s. V.o.s. se zakládá uzavřením společenské smlouvy. Tu musí uzavřít a podepsat minimálně dva společníci (FO nebo PO), podpisy musí být úředně ověřeny. Pokud se jedná o fyzickou osobu, musí tato osoba splňovat podmínky provozování živnosti a nemůže tak být žádná překážka k provozování živnosti. Pokud je společníkem právnická osoba, práva a povinnosti společníka vykonává vždy fyzická osoba, a to buď statutární orgán společnosti nebo pověřený zástupce PO. Náležitosti společenské smlouvy •
název a sídlo společnosti,
•
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
•
předmět podnikání (činnosti).
|Základy podnikání|33
Tyto náležitosti jsou pro platnost smlouvy nezbytné, další náležitosti smlouvy si určí po dohodě společníci. Základní kapitál u v.o.s. U v.o.s. není dána povinnost tvořit minimální základní kapitál, proto nemusí společníci dávat žádný vklad. Pokud se ale společníci rozhodnou vložit vklad, musí to být stanovené ve společenské smlouvě spolu s dalšími údaji – lhůta splacení vkladu, možnost splácet vklady postupně. Pokud není lhůta ve smlouvě stanovena, musí společník splatit svůj vklad bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti. Vklad do společnosti může být peněžitý i nepeněžitý (není potřeba znalecký posudek na jeho ocenění). V případě nesplacení vkladu je stanoven zákonem 20 % úrok z prodlení z dlužné částky. Společenská smlouva však může tento úrok snížit nebo ho nemusí stanovit. Podnikatelské oprávnění v.o.s. U veřejné obchodní společnosti je ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku potřeba zažádat o vydání živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost může být (podle zvláštních předpisů) vykonávána pouze fyzickou osobou s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti jen v případě, že je prokázáno, že tuto činnost bude vykonávat oprávněná osoba.
15 Komanditní společnost Komanditní společnost patří mezi základní formy obchodní společnosti, kterou lze zahájit podnikatelskou činnost. Přestože komanditní společnost není tolik rozšířenou formou podnikání, jako je tomu například u společnosti s ručením omezeným, má pro podnikatele řadu výhod. Název komanditní společnosti musí obsahovat označení "komanditní společnost", postačí však zkratka "kom. spol." nebo "k. s.". Výhody a nevýhody komanditní společnosti Komanditní společnost je výhodná zejména pro začínající podnikatele ty, kteří nechtějí zakládat společnost sami a zároveň nedisponují počátečním kapitálem. U komanditní
|Základy podnikání|34
společnosti je minimální počáteční vklad 5.000 Kč. Vkladovou povinnost má navíc pouze jeden typ společníků, a to komanditisté. Druhý typ společníků – komplementáři – nemají vůči vznikající komanditní společnosti žádnou vkladovou povinnost. Nevýhodou potom ale je, že zatímco komanditisté po splacení vkladu neručí za závazky společnosti, komplementáři jako statutární orgán společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Podnikatelské riziko tedy přenáší komplementář na sebe. Komplementář má na druhou stranu více práv při obchodním vedení společnosti a komanditista se mu musí v této oblasti přizpůsobit, protože jeho pravomoce ve vedení společnosti jsou minimální. Komanditní společnost musí mít oba dva typy společníků (tj. nejméně jednoho komanditistu a jednoho komplementáře) a tento stav musí být zachován po celou dobu existence společnosti. Společníky mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Komplementář komanditní společnosti nesmí být komplementářem v jiné komanditní společnosti ani společníkem ve veřejné obchodní společnosti. Zákaz konkurence v oboru platí pouze pro komplementáře. Zvláštností u komanditní společnosti je i způsob zdanění zisku. Zisk se dělí na poloviny. Jedna polovina připadá komplementářům a druhá polovina patří společnosti. Komplementáři svůj podíl zdaňují jako fyzické osoby, kdežto druhá polovina připadající společnosti se zdaňuje sazbou pro právnické osoby. Po zdanění se čistý zisk může rozdělit mezi komanditisty. Každý podíl potom podléhá srážkové dani. Založení komanditní společnosti Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou stejně jako například společnost s ručením omezeným. Není zde ale vyžadována forma notářského zápisu. Formálně si tedy společenskou smlouvu můžete sepsat sami. Společenská smlouva, jako zakladatelská listina, je velice důležitou smlouvou upravující práva a povinnosti mezi společníky. Zvláště v tomto případě je doporučováno společenskou smlouvu sepsat notářskou formou, i když není ze zákona vyžadována. Komanditní společnost je hybridní společností s prvky společnosti kapitálové i osobní. Samotný vztah komplementářů a komanditistů je natolik složitý, že se může stát zdrojem budoucích sporů mezi společníky.
|Základy podnikání|35
16 Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání Mezi kritéria, podle kterých se dá zodpovědně rozhodnout o právní formě podnikání patří •
rozsah plánovaných podnikatelských činností,
Výběr právní formy podnikání jednoznačně závisí na rozsahu předpokládaných podnikatelských aktivit. Z pozice živnostníka lze pohodlně vykonávat jen několik málo odlišných druhů činností, pakliže tedy plánujete mít rozsáhlé portfolio služeb či produktů, zvolte raději některou z obchodních společností. Zvolená právní forma má vyhovovat typu podnikatelské činnosti, kterou se hodláte zabývat. •
počet zakladatelů či účastníků podnikání,
Pokud se do podnikání pouštíte jako jednotlivec, je pro vás vhodnější založení živnosti. V případě více zakladatelů se dá uvažovat primárně o založení nějakého typu obchodní společnosti (k.s. a v.o.s. si vyžaduje minimálně dva zakládající členy, s.r.o zakládá 1-50 osob, u a.s. je počet zakládajících osob neomezený). •
administrativní náročnost založení podniku,
Administrativní náročnost založení podniku je jedním z hlavních kritérií pro výběr právní formy podnikání. U živnostenského podnikání je třeba získat pouze povolení k provozování vybrané podnikatelské činnosti (tzv. živnostenské oprávnění). U obchodních společností k tomu přibývá navíc především sepsání zakladatelské smlouvy a zápis do Obchodního rejstříku. •
potřeba základního kapitálu,
Každá právní forma podnikání si klade jiné požadavky na počáteční kapitál, který musíte investovat do založení podniku. Nejméně nákladná je živnost, u které není zákonem určena výše základního kapitálu a platí se pouze za ohlášení živnosti či získání koncese. U obchodních společností začíná základní kapitál na nule (v.o.s.) či několika tisících Kč (k.s.) a dosahuje až výše 2 mil. Kč, které spolkne založení akciové společnosti. Od roku 2014 se dá založit s.r.o. již s 1 korunovým kapitálem.
|Základy podnikání|36
•
finanční možnosti zakladatele(ů) podniku a přístup ke zdrojům,
Tento faktor je úzce spjat jednak s vyčíslením nároků na základní kapitál podniku a v druhé řadě také z rozsahem plánovaných podnikatelských aktivit. Podnikatel-živnostník má jen velmi omezený přístup k cizím finančním zdrojům a tak své, rozsahem omezené, podnikání dotuje z vlastních zdrojů. Lepší přístup k cizím zdrojům mají jednoznačně obchodní společnosti, které mohou k jejich získání využít různých prostředků – vklady do základního jmění společnosti, rizikový kapitál, akvizice majetku, fúze, tiché společenství apod. •
způsob a rozsah ručení za závazky podniku,
Pokud jde o ručení, je v relativní nevýhodě živnostenské podnikání, neboť podnikatelživnostník ručí za závazky své podnikatelské činnosti neomezeně, a to dokonce i svým soukromým majetkem. Také společníci ve veřejné obchodní společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem společně a nerozdílně. Podobně je tomu i u komanditní společnosti, kde ručí svým majetkem komplementář (komandista ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu). U ostatních obchodních společností (s.r.o. a a.s.) je ručení společníků omezeno výší jejich majetkového podílu ve společnosti. Začít podnikat na živnost nebo založit obchodní společnost aneb Jak vybrat vhodnou právní formu podnikání? Rozhodnutí o právní formě podnikání ovlivňuje konkrétní situace každého začínajícího podnikatele jako je například výše počátečního kapitálu, pevnost rozhodnutí přijmout zodpovědnost za riziko spojené s podnikáním, případně počet osob, které se chtějí do podnikání společně pustit. Faktorů, které rozhodují o výběru právní formy podnikání je však mnohem více. V následujícím článku poukážeme na ty faktory, které byste neměli zapomenout zvážit při výběru právní formy podnikání. •
oprávnění k řízení podniku,
Toto kritérium je protikladem k předchozímu (ručení za závazky podniku) – čím více ručí živnostník osobně ze své závazky (což se zdálo jako relativní nevýhoda), tím více má rozhodovacích pravomocí na svém podnikání. U obchodních společností je pak vymezení pravomocí předmětem společenské smlouvy, kterou se společnost zakládá.
|Základy podnikání|37
•
podíl na zisku,
Zvažujete-li výběr vhodné právní formy pro vaše podnikání, je moudré přihlédnout také k účasti na zisku. Při živnostenském podnikání připadá veškerý zisk po zdanění přímo podnikateli, protože je zpravidla jediným účastníkem podnikání. U obchodních společností, které zakládá více osob je situace přirozeně opačná, o zisk se dělí všichni společníci a to buď rovným dílem, podle společenské smlouvy nebo dle výše kapitálového vkladu do společnosti. •
účetní povinnosti podniku.
Posledním významným faktorem jsou účetní povinnosti podniku. Ty se liší s rozsahem podnikatelských činností – u živnosti, kde je portfolio činností úzké, se vede nejčastěji pouze daňová evidence nebo se příjmy a výdaje vykazují paušálem, jen zřídka se vede podvojné účetnictví, které je naopak povinností pro obchodní společnosti. U společnosti s ručením omezeným pak mohou vzniknout povinnosti provést auditovanou účetní závěru, k ní si akciová společnost přibírá ještě povinnost vydat výroční zprávu.. Přehled právních forem podnikání podle jednotlivých parametrů Pomocníkem při rozhodování o volbě právní formy podnikání pro vás podnikatelský záměr vám může být také následující tabulka, která stručně charakterizuje nejběžnější formy podnikání z pohledu nejdůležitějších parametrů, které rozhodují o výběru vhodné formy podnikání.
|Základy podnikání|38
Obr. Rozdělení společností Zdroj: http://www.ipodnikatel.cz
|Základy podnikání|39
17 Výhody a nevýhody právních forem podnikání Podnikání formou živnosti (FO) – výhody Největší výhodu podnikání formou živnostenského oprávnění pocítíte již při samotném zahájení podnikání – založení živnosti je při splnění zákonem určených podmínek pro vydání živnostenského oprávnění velmi jednoduché a rychlé, navíc bez povinnosti vkládat do podnikání základní kapitál. Finanční náročnost zahájení živnostenského podnikání je mnohem menší než u založení právnické osoby. Další nesporná výhoda podnikání na živnost je přímé řízení a absolutní kontrola podnikatele-živnostníka nad celým svým podnikáním, které zpravidla provozuje pouze prostřednictvím své vlastní osoby. Za obrovskou výhodu se dá také považovat nižší administrativní zátěž u podnikání formou živnosti, a to především v oblasti účetnictví. Podnikání formou živnosti (FO) – nevýhody Jak nevýhodu můžete během podnikání na živnost zaznamenat nižší schopnost získat cizí kapitál pro rozvoj podnikání – svůj rozvoj budete muset financovat z vlastních zdrojů. Problematické se může také jevit ručení za závazky celým svým majetkem. Při uzavírání obchodních smluv jsou podnikatelé-živnostníci přímo osobně subjektem právních vztahů, dopady takových vztahů se pak týkají osoby podnikatele, nikoli pouze jeho podnikatelské činnosti. Za nevýhodu se dá mimo jiné považovat taktéž zátěž z hlediska povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí každá FO odvádět osobně státu. Podnikání formou obchodní korporací (PO) – výhody Výhodou podnikání formou obchodní společnosti je snazší přístup k cizím finančním zdrojům. U právnických osob vstupuje do obchodních vztahů pouze společnost, nikoliv osobně společníci, kteří obchodní společnost tvoří – závazky z uzavřených smluvních vztahů tak na ně osobně nedopadají. Podnikání formou obchodní korporací (PO) – nevýhody Značnou nevýhodou v podnikání právnických osob mohou být názorové neshody společníků ve společnosti, což může v kritických případech vést až k zániku společnosti. Za nevýhodu je také považována vkladová povinnosti u některých typů obchodních společností, která ubírá finanční zdroje, které by jinak mohly být použity na faktické zahájení nebo rozvoj podnikání.
|Základy podnikání|40
18 Krach podnikání Žádný podnik není před krachem v bezpečí Ani firma, která je zavedená a dlouhá léta šlape, není před nebezpečím krachu chráněna – budoucnost je vždy nejistá a v současné době se podmínky na trhu mění často rychleji, než by si byl kdo vůbec schopen představit. Vznikají nové tržní příležitosti, zároveň ale mnoho z těch, které do jisté doby docela dobře prosperovaly, zase zaniká. Nikdo nemá jistotu, že jeho úspěch v podnikání potrvá navždy. V české společnosti se většinou na zkrachovalého podnikatele pohlíží jako na životního ztroskotance, v horším případě jako na podvodníka. Úpadek přitom představuje jen přirozený proces tržní selekce a je tak běžným rizikem podnikání, se kterým je nutné počítat a pokud nastane, umět se s ním vyrovnat. Statistiky promlouvají o krachu podnikání Při pohledu do statistik se dokonce zdá, že šancí na krach podniků je mnohem více, než na úspěch. Zejména v počátcích podnikání je totiž největším úspěchem prostě přežít. „Úmrtnost“ podnikatelských projektů během prvních let jejich existence je totiž velmi vysoká. Podle amerických statistik založí každý rok v USA firmu novou firmu jeden milión lidí. Z těchto nových malých firem hned do roka zkrachuje celých 40 procent. Do pěti let zkrachuje celých 80 procent nově založených firem. Z těch, co přežijí, zkrachuje 80 procent v průběhu dalších pěti let. Jinými slovy – devět z deseti nově založených podniků zkrachuje do deseti let od svého založení. A co Evropa? Podle evropských statistik má šanci přežít první dva roky jen jedna ze čtyř nově založených firem. Jen z deseti procent začínajících podnikatelů se tak stanou šťastlivci, kteří mají šanci na úspěšné podnikání. Pátý rok svého života nepřežije v Evropské unii až 95 procent malých a středních firem. Jak nechat zaniknout firmu
|Základy podnikání|41
Zánik právnické osoby, stejně jako její založení, je však mnohem složitější a vyžaduje si delší čas, než zrušení živnostenského listu. Jde o proces, který definitivně končí až výmazem z obchodního rejstříku. Tomu předchází zrušení společnosti, a to buď s likvidací, nebo bez likvidace. Zrušení firmy s likvidací Rozdíl mezi těmito druhy zrušení spočívá v tom, že v případě zrušení podniku bez likvidace existuje právní nástupce - nová firma, na niž přechází obchodní jmění (jde o případy sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti). Při likvidaci se postupuje podle obchodního zákoníku, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jmění. Celý proces spočívá v zákonem upraveném způsobu rozprodeje majetku společnosti, jeho převodu na peněžní prostředky, vypořádání závazků a pohledávek společnosti a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky nebo akcionáře. Cílem likvidace je řádné a úplné vypořádání majetkových poměrů společnosti, tj. zejména uspokojení práv všech věřitelů společnosti a rozdělení eventuálního výtěžku mezi společníky. Vstup firmy do likvidace je třeba oznámit nejen všem známým věřitelům, ale je nutné zároveň učinit návrh na zapsání této skutečnosti do obchodního rejstříku. Likvidátor totiž přejímá funkci statutárního orgánu. Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, neníli zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Pokud likvidátor není včas jmenován, jmenuje ho soud. Společnost musí užívat své původní obchodní jméno s dodatkem"v likvidaci". V průběhu likvidace může společnost činit pouze úkony směřující k ukončení své činnosti. Nemůže tedy uzavírat zcela nové zakázky. V případě předlužení společnosti není možné likvidaci realizovat a pokračovat v ní. Likvidátorovi pak vzniká povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu společnosti v likvidaci. V praxi se může stát, že prohlášený konkurz předběhne likvidaci - zejména je-li konkurz navržen věřiteli nebo dlužníkem samotným. V tom případě může likvidace proběhnout teprve po pravomocném skončení konkurzu pokud je ještě vůbec co likvidovat. Prohlášením konkurzu
|Základy podnikání|42
Věřitelé mohou na základě zvláštního zákona (zákon o konkurzu a vyrovnání) podat k soudu návrh na zrušení dlužníka prohlášením konkurzu, kdy majetek firmy je rozprodán a získaných peněz jsou uhrazeny dluhy. Prohlášením konkurzu může předcházet vyrovnání, kdy firma se sama dohodne s věřiteli na způsobu úhrady svých dluhů. Většina věřitelských firem preferuje tuto cestu dohody protože je rychlejší. Dlužník je v úpadku jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své závazky. Návrh na konkurz podává konkurznímu soudu •
věřitel
•
dlužník (povinně), kdy zjistí, že je v úpadku
Konkurzní podstata je majetek podléhající konkurzu, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu
|Základy podnikání|43
19 Použité odkazy a literatura: •
Agentura CzechTrade
•
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
•
Asociace inovačního podnikání ČR
•
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
•
Česká exportní banka
•
Hospodářská komora ČR
•
Informační portál BusinessInfo.cz
•
Mezinárodní obchodní komora
•
Svaz průmyslu a dopravy ČR
•
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
•
Unie malých a středních podniků ČR
•
BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export
•
.ipodnikatel.cz
•
[1] ARLT, J. Moderní metody modelování ekonomických časových řad. Praha Grada Publishing, 2002.
•
[2] FRANK,R.H.; BERNANKE, B.S. Ekonomie. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-
•
247-0471-4
•
[3] SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0515-X
•
[4] TOMEK, G.; VÁVROVÁ, V. Řízení výroby. Praha : Grada Publishing, 2001.
•
[5] BASL, J. Podnikové informační systémy. Praha : Grada Publishing, 2001.
•
[6] SMEJKAL, V.; RAIS, K. Řízení rizik. Praha : Grada Publishing, 2002.
•
[7] KUDERA, J. Moderní teorie firmy. Praha : Grada, 2002.
•
[8] DVOŘÁK, P.; RADOVÁ, J. Finanční matematika pro každého. Praha : Grada,2008.
•
[9] STEIGAUF, S. Investiční matematika. Praha: Grada Publishing, 2000.
•
[10] JÍLEK, J. Finanční rizika. Praha : Grada Publishing, 2000.
|Základy podnikání|44
•
[11] BREALEY R, A.; MYERS, S.C. Teorie a praxe firemních financi. Praha :Victoria Publishing, 1992.
•
[12] BLOCK, S.B.; HIRT, A.G. Foundation ofFiancial Management. Massachusetts : IRWIN, Inc., 1994.
•
[13] BOUKAL, P. Kapitálová struktura podniku a možnosti její optimalizace. Acta Oeconomica Pragensia1999,č.6.
•
[14] DVORÁK, L.; PROCHÁZKA, P. Rizikový a rozvojový kapitál. Praha : Management Press, 1998.
•
[15] FOTR, J.; a ost. Manažerské rozhodováni. Praha : Ekopress, 2000.
•
[16] FOTR, J. Podnikatelský plán a investični rozhodováni. Praha : Grada 1995.
•
[17] HOLMAN, R. Ekonomie. Praha : C.H. Beck, 1999.
•
[18] HOLMAN, R. Mohou přimé zahranični investice přispět k významnému oživeni české ekonomiky?. Ekonom, 2000, Č. 6.
•
[19] HRDÝ, M. Optimalizace financováni dalšího rozvoje podniku. Doktorská dizertačni práce na VSE Praha, 2000.
•
[20] KLUSOŇ, V. Pomalé probuzeni z dlouhého spánku. Ekonom 1999, Č. 20.
•
[21] LEVY, H.; SARNAT, M. Kapitálové investice a finančni rozhodování. Praha1999.
•
[22] MACHOŇ, L. Nadnárodni společnosti a jejich transferové ceny. Praha : VSE,1999.
•
[23] MILGROM, P.; ROBERTS, J. Modely rozhodováni v ekonomii a managementu. Praha : Grada Publishing, 1997.
•
[24] MAREK, P. Rozdělováni hospodářského výsledku a dividendová politika. Praha : Ekopress, 2000.
•
[25] MUSTLEK, P. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Praha : ETC Publishing, 1999.
•
[26] NEUMAIEROVÁ; NEUMAIER, Úvaha o optimální zadluženosti. Finance a úvěr 1996, Č. 1.
•
[27] OLBRICHOVÁ, A. Sdílení rizika. Ekonom 1999, Č. 21.
•
[28] SHARPE, W.F.; ALEXANDR, G.J. lnvestice. Praha : Victoria Publishing,1994.
|Základy podnikání|45
•
[29] STRAKA, M. Leasingový trh v roce 1999. Zpráva Asociace leasingových společností ČR, duben 2000.
•
[30] STEIGAUF, S. Investiční matematika. Praha : Grada Publishing, 1999. 12 0
•
[31] SOVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači.Praha : Bankovní institut, 1999.
•
[32] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. Praha : C.H. Beck, 1999.
•
[33] TEPPER, T.; KÁPL, M. Peníze a Vy. Praha : Prospektrum, 1991.
•
[34] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. Praha : Ekopress, 1999.
•
[35] VALACH, J. Pojetí peněžních toků, požadované výnosnosti a metod hodnocení efektivnosti investic v CR. Účetnictví 2000, Č. 8.
•
[36] VÁLEK, V.; BÁCA, J. Leasing - moderní způsob financování investic. Praha : Management Press, 1994.
•
[37] VLACHYNSKÝ, K. a kol. Podnikové financie. Bratislava : Súvaha, 1999.
•
[38] WAWROSZ, P. Zdroje financování podnikatelské činnosti. Ostrava : Sagit,1999.
•
[39] WŮHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. Praha : C.H. Beck, 1995.
•
[40] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-2471386-1
•
[41] VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada, 2007,ISBN 80-247-1069-2
•
[42] MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praha: Grada, 2007.ISBN 80-247-1557-0
•
[43] PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1046-3
|Základy podnikání|46