3b
Charakteristika tří období historického vývoje managementu. Manažerská funkce „plánování“ – jeho podstata, proces plánování, bariéry plánování. Stručná charakteristika některých manažerských metod a technik pro podporu kreativity.
Osnova odpovědi: • Význam a dynamika vývoje managementu. • Historické kořeny managementu a jeho vývojové fáze: o Klasické období. o Moderní období. o Současné období. • Charakteristika těchto vývojových fází. • Hlavní představitelé jednotlivých období. • Manažerská funkce „pánování“ – co je to plánování a jaká je jeho podstata a význam pro podnikatele? • Proces plánování; jeho jednotlivé fáze. • Druhy plánů a jejich členění. • Cíl (co je to cíl, jaké jsou zásady jeho stanovení a jaký je vztah mezi cílem a plánem). • Členění cílů. • Kreativita; kreativní proces. • Metody podpory kreativity, např: o Brainstorming, brainwritting. o Think Tank. o Metoda scénáře, metody her. • Bariéry kreativity a jejího rozvoje.
4b
Charakteristika a srovnání dvou základních systémů managementu ve světě. Manažerská funkce „organizování“ - jeho podstata, cíl a obsah; typy a příklady organizačních struktur; organizační normy podniku. Stručná charakteristika manažerské metody a techniky „time management“.
Osnova odpovědi: • Vznik a stručná charakteristika vývoje managementu. • Charakteristika dvou základních systémů managementu (Americký = západní systém a Japonský = východní systém). Management vznikl v USA v první polovině 20. století a postupně se rozšířil do všech vyspělých států světa. I když se dají vyspecifikovat rozdíly v managementu jednotlivých zemí (Německo, Francie, Itálie apod.), můžeme tento systém nazvat jedním pojmem „západní management“. Po druhé světové válce se koncipuje druhý výrazný systém, který bývá nazýván „japonský management“. • Odlišnosti těchto dvou modelů. Znaky či odlišnosti obou systémů jsou například následující: (Sedlák) Americký (západní) systém 1. Individualismus 2. Krátkodobé zaměstnání (střídání zaměstnání) 3. Mzdový systém založený na schopnostech a výkonech 4. Postup závislý na schopnostech 5. Segmentovaný zájem o zaměstnance 6. Systém řízení "top-down" (shora dolů) 7. Tendence k decentralizaci pravomoci 8. Individuální rozhodování 9. Individuální zodpovědnost 10. Explicitní kontrolní mechanismy 11. Zásadní inovační změny 12. Horizontálně organizované odbory
Japonský (východní) systém 1. Kolektivismus 2. Celoživotní zaměstnání 3. Mzdový systém založený na věku 4. Postup závislý na věku 5. Celostní zájem o zaměstnance 6. Systém řízení "bottom-up" (zdola nahoru) 7. Tendence k tuhé centralizaci pravomoci 8. Kolektivní rozhodování 9. Kolektivní zodpovědnost 10. Implicitní kontrolní mechanismy 11. Postupné změny na základě neustálého zlepšování 12. Vertikálně organizované odbory
Teorie „Z“ podle Ouchiho: snaha spojit americkou a japonskou organizační kulturu v jeden celek (1981) • Manažerská funkce „organizování“ – co je to organizování? Co je to organizace? • Smysl a cíl organizování (organizace). Obsah organizování. • Organizační struktura. • Rozdělení organizačních struktur (do tří základních skupin: struktury dané účelem, struktury dané dělbou práce – stavějící na pravomoci a struktury zdůrazňující činnosti nebo jejich výsledek). • Architektura (projektování) a geneze organizačních struktur. Organizační struktura je dynamickým prvkem podniku, vyvíjí se v závislosti na měnících se potřebách podniku. • Nové trendy ve vývoji organizačních struktur. Dochází se zplošťování organizačních struktur, přechod k procesně uspořádaným strukturám.
• • •
•
Význam organizační struktury pro podnik a míra formálnosti organizační struktury (případná nutnost její existence v tištěné podobě, kodifikace org. struktury). Time Management – co je to Time Management? Co je jeho cílem? Zásady kvalitního Time Managementu a nejčastější chyby při jeho aplikaci.
Techniky hospodaření s časem (Snímek pracovního dne, Analýza zlodějů času, Aplikace Paterovy formule, Stanovení cílů, Plánování cílů)
…další informace lze nalézt ve studijní opoře pro předmět Managerské metody a techniky.
5b
Manažerské metody a techniky (MMT) – pojem a význam MMT; druhy MMT a jejich stručná charakteristika, příklady. Manažerská funkce „kontrola“ – její podstata, pojetí a fáze kontroly, druhy a bariéry kontroly.
Osnova odpovědi: • Vysvětlení pojmů metoda a technika. METODA (ř. "methodos" = „cesta k …“, „cesta do...“) = postup, = vědecký postup umožňující získávání poznatků, = způsob dosahování cíle a řešení úkolů. Metoda dává odpověď na otázku, jak nejracionálněji uskutečňovat lidskou činnost, aby se dosáhlo stanoveného cíle. TECHNIKA = dovednost užitečného (=konstrukce věcí), = dovednost krásného (=zviditelnění nějaké myšlenky). Mezi metodou a technikou neexistuje přesná hranice. Co je například pro jednoho autora nebo uživatele technikou, je pro druhého metodou a opačně. Snad i proto se často používá slovní spojení zahrnující oba názvy, např. „metody a techniky…“. V souladu s výše uvedeným rozborem a definicemi nám může k objasnění a případné interpretaci pomoci analogie ze sportu, kde se zejména slovo „technika“ hodně používá. V hokeji jsou běžně používány výrazy „technika bruslení“, „technika hole“ atd. Ve fotbale pak „kopací technika“, „technická paráda“, „technika hry hlavou“ apod. Ve stejném významu dovednosti se tento výraz používá prakticky ve všech sportech. Sportovci svůj talent v oblasti těchto „technických“ dovedností v tréninkovém (často specializovaném) procesu dále rozvíjejí paralelně s rozvíjením či udržováním fyzické kondice. Ve sportovním zápolení má ovšem své místo i metoda, tj. způsob dosahování cíle (například vstřelení nebo neobdržení branky). Tuto metodu zpravidla určuje trenér (i když se zde pro dosažení cíle ne vždy používá výraz „metoda“) - ale také většina špičkových hráčů uplatňuje kromě technických dovedností taky svoji účinnou metodu, svůj specifický nebo převažující způsob dosažení cíle. • Druhy manažerských metod a technik (členění podle pěti manažerských funkcí). Nejběžnější a nejlogičtější je členění manažerských metod a technik podle pěti manažerských funkcí: Plánování – prognózování, delfská technika, síťová analýza, řízení podle cílů aj. Kontrola – audit, řízení podle odchylek, zpětná vazba atd. Organizování – delegování, vedení porad, zásady tvorby organizačního řádu aj. Vedení lidí – týmy, prezentace, motivace a stimulace, hodnocení pracovníků atd. Rozhodování – operační analýza, rozhodovací tabulky, Išikawův graf aj. • Manažerská funkce „kontrola“ – co je to kontrola? Podstata a pojetí kontroly. • Členění kontroly (podle různých kritérií). • Jednotlivé fáze kontroly (kontrolního procesu).
•
Bariéry kontroly.
Manažerské role a manažerské funkce – vymezení, význam, srovnání. Manažerská funkce „rozhodování“ – jeho podstata a význam; typy rozhodovacích problémů; schéma rozhodovacího procesu. Stručná charakteristika manažerské metody a techniky „delegování“.
6b
Osnova odpovědi: • Výčet a charakteristika jednotlivých manažerských rolí:
•
Manažerská funkce „rozhodování“ – co je to rozhodování?
•
Druhy rozhodování (různá členění) o Kolektivní resp. individuální. o V podmínkách jistoty resp. nejistoty resp. rizika. Rozhodovací proces a jeho fáze
•
• • • • •
Delegování – co je to delegování? Co je to pravomoc? Co je to odpovědnost? Obvyklý postup delegování Centralizace a decentralizace pravomoci. Bariéry delegování a nevhodnost delegování konkrétních úkolů v konkrétních situacích. Výhody a nevýhody delegování.
7b
Současné vývojové trendy managementu; virtuální podnik. Manažerská funkce „vedení lidí“ – jeho podstata; motivace a stimulace; manažerská mřížka, koučování a mentorování; vůdcovství. Stručná charakteristika manažerské metody a techniky „MBO“.
Osnova odpovědi: • Nové vývojové trendy managementu jako reakce na společenské, ekonomické a politické změny (globalizace, turbulentnost podnikatelského prostředí, zrychlování inovačního cyklu, internacionalizace, odbourávání reálných i virtuálních hranic a bariér podnikání a obchodu). • Změny v oblasti managementu – Co je to změna? Vnější a vnitřní síly vyvolávající nutnost změn. Typy změn v oblasti managementu. • Invence a inovace. Co je to invence? Co je to inovace? Významné osobnosti, které se zabývaly/zabývají problematikou inovací. • Základní současné manažerské přístupy (3C, benchmarking, outsourcing, strategické partnerství, reengineering). • Manažerská funkce „vedení lidí“ – jeho podstata; motivace a stimulace; manažerská mřížka, koučování a mentorování; vůdcovství. • MBO – Co je to MBO? Podstata této metody? Její výhody a nevýhody a oblast použití. MBO – metoda řízení podle cílů = komplexní manažerský systém, který integruje mnoho klíčových manažerských aktivit do systematického působení a který je cílevědomě zaměřen na efektivní a účinné dosahování cílů jednotlivců i cílů organizace.
Informace od doc. Michalka k dané problematice: Virtuální podnik. Stále více organizací přechází na tzv. virtuální model, charakterizovaný vysokou flexibilitou, které je dosaženo pomocí autonomní organizace důležitých procesů a zejména týmovou organizací ve virtuálním podniku. Výměna informací a znalostí mezi různými týmy jak uvnitř podniku, tak i s externími partnery probíhá pomocí moderní informační a komunikační technologie, čímž se překonává dimenze času a prostoru mezi jednotkami a partnery, často situovanými v různých geografických oblastech. Virtuální model organizace znamená konec klasického modelu organizace, jenž je typický pro industriální společnost – a s ním i konec „industriálního managementu“. Implementace virtuálního modelu znamená bolestivou restrukturalizaci organizace i jejího managementu. Často se tato změna nazývá „interní síťovou revolucí“ (i-net revolution). Pojem „virtual“ znamená něco umělého, neskutečného – ovšem vypadajícího „skutečně“. (Jednoduchým příkladem virtuality je fotografie nebo zobrazení výrobku v programovém prostředí počítače.) Koncept virtuální firmy se používá k zobrazení sítě či pavučiny různých vztahů mezi různými firmami, jejich pracovními týmy i různými experty. Počítač a komunikační technologie zde hrají velmi důležitou pomocnou roli a zajišťují integraci jednotlivých prvků sítě pomocí výměny informací a znalostí za účelem dosažení mimořádné hodnoty pro zákazníka. John BYRNE definuje: „Virtuální podnik je dočasná síť samostatných podniků – dodavatelů, zákazníků, dokonce i původních rivalů – propojených informa-cemi, aby sdíleli dovednosti, náklady a přístup na vlastní trhy. Nemá centrální kancelář ani organizační schéma. Nemá žádnou hierarchii, žádnou vertikální integraci. Jde o rychlé spojení za účelem využití specifické příležitosti.“
21a
Regionální politika a podnikání – základní charakteristika regionální politiky, rozvojové dokumenty pro oblast regionální politiky v ČR, vybrané programy pro podporu regionálního rozvoje ve vazbě na oblast podnikání.
Osnova odpovědi: • Co je to regionální politika ČR, jaké jsou její charakteristické rysy a priority? • Základní dokumenty (zákony, vyhlášky, programová prohlášení vlády) vymezující regionální politiku a strategii regionálního rozvoje. • Vztah regionální politiky a podnikatelského sektoru. • Regionální programy podpory podnikání. (Podpora konkrétních aktivit – oborů v konkrétních regionech. • Možnost čerpání zdrojů EU pro financování regionálního rozvoje (mechanismy, pravidla, zásady a konkrétní příklady z praxe).
23a
Vytvoření a význam jednotného vnitřního trhu EU a nedořešené problémy s ním spojené.
Osnova odpovědi: • Jednotný vnitřní trh EU (charakteristika, principy, potenciál). • Vznik a geneze jednotného vnitřního trhu. • Výhody a nevýhody jednotného vnitřního trhu EU. • Nedořešené problémy: o Fyzické překážky o Technické překážky o Daňové překážky o Problematika veřejných zakázek o Plagiátorství, ochrana duševního vlastnictví.
