a nyní jak je to ve skutečnosti

… a nyní jak je to ve skutečnosti Váže ý a

ilý pa e Bro e a Š ajdare a V , který

to e í jed o,

rád h uvedl a pravou íru o sah dvou člá ků, které v šl ve Vodňa ský h ovi á h s e presiv í i ázv : „Vodňa ské g áziu opět a tapetě“ a „Otaz ík v souvislosti s vodňa ský g ázie “ od autorů )deňka Bro a a Marti a Š ajdara. K o jas ě í své otiva e, proč a t to člá k á potře u reagovat, uvádí před ě jeji h „zají avý“ o sah a půjčí -li si citaci z jednoho z nich) prostý fakt, že se tady „řeší te , kdo se tak evhod ě ptá“ ... Takže, ředitele G ázia Vodňa a jed á í zastupitelstva ěsta Vodňa d e . . , věřte evěřte, ikdo „ ezval“, a i zde ev stupoval v ičí h „služ á h“ leda ve služ á h škol ). Na jed á í zastupitelstva „letos v červ u“ jse přišel, protože se jed alo o ej ližší zastupitelstvo poté, o se i dostalo do rukou v dá í Vodňa ský h ovi , kde v šl dva člá k o aší škole, v jadřují í se k její u hospodaře í způso e , který a škole rozezlil oho lidí tak věří , že í je to „již jas é“, ačkoli to ale e lo podle autora „vů e podstat é“ ). Na zastupitelstvu jse se „ ejal“ líčit G áziu Vodňa „v růžový h arvá h“, potaž o se v hý al „velký o louke “ pro lé ů aší škol . Takové a i e jse opravdu e ěl. Přišel jse se pouze teď už ví , že ted evhod ě zeptat zastupitele Marti a Š ajdara, o jaká data a z alosti se opírala jeho ut o přiz at vel i su jektiv í hod o e í. Pokud si o a pá ové při ý h otázká h připadali jako před ta ulí, jak ve svý h člá í h shod ě ko statují, tak e to o rzí, ale rozhod ě to e lo ý zá ěre . Jed ak si zkouše í „užívá “ dostateč ě ve své prá i, jednak ověřová í z alostí u mne v padá opravdu jinak . Na zastupitelstvu ěsta Vodňa jse skuteč ě řekl, že jed í z kritérií aktiv í a úspěš é škol je také s hop ost získávat pe íze a před ět své hlav í či osti z i orozpočtový h zdrojů „věřte stěží“ ebo ne, učili ás to a fu kč í studiu pro ředitele škol - aví si to i opravdu slí . Řekl jse to ale je proto, a v souvislosti s tí , že zastupitel Š ajdar jed ostra ě líčil hospodaře í aší škol ve s slu pasiv ího postoje: e á e, tak á dejte. S ažil jse se proto ukázat, že škola získala adsta dard í částk do ajetku zřizovatele, který i apř. výraz ě z oder izovala své záze í, z růz ý h operač í h progra ů, ada í a gra tů dlouhodo ě fi a uje své růz orodé aktivit apod. - je proto „ efér“ tvrdit, že škola eu í hospodařit, ačkoli aktuál ě a í studuje é ě žáků. Takže o pe ězí h se luvilo pře i z toho důvodu, protože o i h l člá ek pa a Š ajdara, a který jse se šel a zastupitelstvo zeptat.

Ředitel g ázia a zastupitelstvu aopak ikd eřekl, že ve Vodňa e h je „tale tova ý h žáků álo“ a že usí škola „přijí at i sla é“. Hod otí í a ěrové adjektivu „sla ý“ ve vztahu k žáků používá vžd vel i opatr ě, a s tí tale te je to ještě ko plikova ější. Ve skuteč osti jse položil pa u Bro ovi otázku, kolik pro e t žáků a zde h rád zdůraz il, že s o ě a pá pl ě souhlasí s tí , že vodňa ské g áziu je zde hlav ě pro vodňa ské žák ělo z íst í h základ í h škol odejít, a lo G áziu Vodňa pro ěho pa a Bro a , kd ž e „prestiž í“ , tak alespoň úspěš ou školou. Protože pa Bro i odpovídal ve stej é du hu jako pa Š ajdar, dovolil jse se zeptat ještě jed ou, zda ted jeho slov íke á tu „z alost“, kolik je apř. v letoš í ro e a o ou vodňa ský h základ í h školá h v pátý h třídá h žáků ji ý i slov , z jak velikého počtu aše „vý ěrová škola“ vlast ě v írá). Pa Bro odpověděl ěkolikrát po so ě, že to ví, ale číslo eřekl, ačkoli jse jej k to u ještě ěkolikrát v zval. )de te ož ý áz ak zkouše í ? A to je elé é v stoupe í a zastupitelstvu, které si získalo takovou popularitu. S pa e Bro e souhlasí , že G áziu Vodňa á dlouhodo ě euspokojivý počet žáků. Netroufá si ale jako on soudit žák , kteří a tu či o u školu patří/ epatří. O to si pře i rozhodují sa i svý i vstup í i s hop ost i a doved ost i, příležitostí, studij í i výsledk , popř. přístupe ke studiu (v loňské ro e se apř. vrátili dva žá i z g ázia a základ í školu; a e í a to pře i i špat ého...) Co se týče argu e tu, že o vodňa ské g áziu e í záje , pak je to je částeč á pravda, dovolí si dopl it, že o ěj e í záje předevší a )Š Alešova. V letoš í ro e odešlo a vodňa ské g áziu po páté třídě základ í škol apř. 24% žáků z pátého roč íku )Š Bavorovská a % žáků stej ého roč íku )Š Alešova (repu likový prů ěr je %). Neví kolik % žáků by ělo od házet z íst í h základ í h škol, a g áziu bylo podle pana Broma úspěš é - 30% (?), 40%(?) - kolik jich tam ale poto zůstane … ?) Rozes ála mne poz á ka, jak jse álo „i for ová o reál é situaci na vodňa ský h základ í h školá h “. Vzhledem k é záli ě ve statistiká h a k faktu, že js e s řediteli jihočeský h g ázií ves ěs přáteli, á doko alý a hlav ě oka žitý přehled o každé žákovi z Vodňa . Dovolí si ocitovat slova RNDr. Jaroslava Pustiny, ředitele „prestiž ího“ GJVJ v Český h Budějovi í h, který i volal de po zkuše í h přijí a í h zkoušká h SCIO a jeji h škole, že ta lo hod ě lidí z Vodňa , a tak se ptal a hod ě rodičů, proč ejdou a G áziu ve Vodňa e h (zeptal se jen proto, že ez áa ví, že já na rozdíl od ostat í h ředitelů, t od hod z Vodňa eustále řeší ). Teď přijde ita e: „ a škole á řekli, ať a g áziu jde e, ale e do Vodňa “ itová o se souhlase pa a ředitele . ) ela souhlasí s tí , že ěsto Vodňa usí řešit otázku koe iste e tří su jektů, kd v roč íku e í prů ěr ě ví e ež žáků, tj. otázk jak a s jaký i áklad h e ve Vodňa e h vzdělávat své ada é žák nechce-li sa ozřej ě, aby od házeli z Vodňa již ve 12 letech, popř. e á-li motivaci je ve ěstě udržet do jeji h dospělosti, ož l motivace ut o přiz at v této ze i z ela ojedi ělé) - jako se o to s aží ji á e okres í ěsta, která aktuál ě ají g ázia. Naví elze dog ati k v žadovat, a vši h i vodňa ští žá i studovali a íst í g áziu to připo í alo do u, o které píše v posled í odstav i svého te tu pa Bro ). I a vodňa ské g áziu studují žá i z Pra hati , Strako i , Písku, Volar ? , a to a ižší i v šší stup i g ázia. A to i při skuteč osti, že se již dáv o a i vše okres í g ázií edaří apl it své prv í roč ík . Svět je opravdu alý a oje eznalost je opravdu trestuhod á - shodou okol ostí je letos a želka tříd í učitelkou v jednom z prv í h

roč íků a jed o udějovi ké „prestiž í “ g áziu, kde á ve třídě také žák z Vodňa . Kupodivu jsou v její třídě i žá i z Pra hati , Vi perka, Ji dři hova Hrad e, Písku ... Mož á se ji h ěla zeptat, jaké důvod vedli tale tova é žák apř. z Pra hati vzdále ost od ČB je 45 km , že ešli a íst í g áziu , kd ž v letoš í ro e se pra hati ké u g áziu epodařilo opět apl it prv í roč ík a á v ě je 13 žáků ve druhé roč íku pak 6 žáků, tj. ísta lo dost…). Naví ěkterá česko udějovi ká g ázia používají viče i e, které apsali učitelé aší škol – a tak si s úlevou říká , alespoň ě o  … Rarita vodňa ského g ázia je tak do očí ijí í, že v Milevsku před dvě a let uzavřeli os iletý o or, protože se do ěj hlásilo v posled í h lete h prů ěr ě je žáků. V součas osti se škola společ ě se zřizovatele (a ěste ) s aží a ízet o or čt řletý a šestiletý, a g áziu pro ěsto za hrá ila! O do ý pro lé se řešil v loňské škol í ro e i v Dači í h. Kd ž jse l naposledy na zastupitelstvu před o í červ ový , ude to cca rok zpět , tak tam kolega Bro pla e ě volal, že se ěja í jeho přátelé váleli s í h , kd ž ji v právěl o aše g áziu, o které e í zájem. Podle posled í h čísel MŠMT á s apl ě í ílové kapacity pro lé %g ázií v ČR a i o velká ěsta větši a základ í h škol ); tak si říká , to usí ýt legra e … V letoš í ro e se ko al a G áziu Vodňa o do ě jako a vše h ostat í h stát í h g ázií h v Jihočeské kraji přijí a í zkoušk od fir SCIO že u ás l přijí a í zkoušk „jse si jistý“). Před ěte hlav í či osti aší škol dle zřizova í listi je posk tovat úpl é středoškolské vzdělá í zako če é aturit í zkouškou dále jen MZ). MZ se aktuál ě skládá ze dvou částí, ze společ é z á é jako stát í a profilové tj. škol í . Cíle společ é části M) je astavit laťku gara tují í i i ál í a pokud ož o jed ot ou úroveň žádou í h z alostí středoškoláka proto se upustilo i od její původ í dvojúrov osti . Profilová část M) je oproti tomu zcela v ko pete i ko krét í h škol její ároč ost, for u, sklad u si škol astavují sa . Cíle M), a to předevší v její společ é části, je tak ověřit žádou í z alosti u středoškolského studia zako če ého M). V rá i společ é části M) jsou přito o jektiv í, a chceme-li i do určité ír i ěřitel é, je didakti ké test částeč ě i píse é prá e, o zvláště pokud jsou opravová i o školu , které jsou zpra ovává strojově mimo sa ot é škol . Třetí část ko ple í h zkoušek z izího a českého jaz ka ve společ é části M) ko ají žá i v k e ové škole a její výsledk podléhají růz ý zkresle í . Proč tak zeširoka. Srov ávat počet eúspěš ý h atura tů v rá i škol u M) jako celku je naprosto účelové, es sl é a a ipulativ í. Odhléd e e-li od o sahového srov ává í „hrušek s jablky“, pak je tu i skuteč ost, že škol jsou v pokuše í „v lepšovat“ či „po áhat“ svý žáků při M), ož v podstatě přiz ala i ČŠI, která v letoš í škol í ro e zahájila při M) ploš ý dohled. Vlivů zkreslují í h výsledky MZ je ale ví e. MZ tak ohou stej ě do ře v povídat o odvaze a rigoróz osti škol u úst í h zkoušek společ é části či u její škol í části. Ostat ě jsou vše h a tato e ezpečí popsá a pří o i a serveru, ze kterého ituje pa Š ajdar, a to h ed na úvod í stra ě: „Co se ze žebříčků nedozvíte: jak je která škola kvalit í a zda je kvalit ější ež ji á, zda je s ad ější od aturovat a té či o é škole, zda je lepší volit tu či o u školu, jaké ude zítra počasí“ a na závěr přidávají varová í, že „usuzovat z aturit í h že říčků a kvalitu škol je pito ost“. Tak eví , přehléd out to asi ešlo … rozu í ale otiva i, lo to ej ižší číslo … dále je pro úpl ost. Stát í M) skládají stude ti v ČR již čtvrtý roke , a G áziu Vodňa li v didakti ký h teste h a píse ý h pra í h vžd stopro e t ě úspěš í. Jeji h úspěš ost se aví poh ovala prů ěr ě okolo %, ož je

zhru a lepší dvojka. Pa Š ajdar ituje ze serveru www.mattahurry.cz statisti ká data o jar í ter í u aturit í zkoušk v kale dář í ro e , kde „u spod í hra i e se krčí vodňa ské g áziu s úspěš ostí 8 , %“. Údaj o úspěš osti žáků o sahuje přito výsledk společ é aturit í zkoušk ve vše h jeji h částe h, tj. i výsledk profilové zkoušk , která je z ela v ko pete i jed otlivý h škol. Pro le atič ost takového srov á í je zjev á, ůže ít vlast ě, jak již lo řeče o, pozitiv í i egativ í o sah. Cer at, a který je v člá ku také odvolává o, se distancuje přito od porov á í výsledků jed otlivý h škol i v rá i společ é části M). Těžko lze totiž kva tifikovat difere ia i profilu ezi jed otlivý i škola i, g ázii, ale i ezi ko krét í i učiteli v rá i jed é škol . Pokud ale pře e je h e e ějaký výstup z M) pro vzáje é srov á í, pak to ůže ýt jedi ě výsledek škol ve společ é části M) s pote iál í rizike zkresle í úst í zkouškou. G áziu Vodňa ělo (v pa e Š ajdare sledova é kale dář í ro e 2012) úspěš ost ve společ é části MZ 93,3% proce t apř. G áziu Strako i e , %, GJVJ , %, G áziu Jírov ova , % … . Číslo , % ale o sahuje pouze i for a i, že jede stude t aší škol v da é aturit í roč íku eudělal úst í zkoušku z českého a a gli kého jaz ka a jede stude t euspěl v jed o před ětu ve škol í části M). O ě stude tk M) v ko al úspěš ě v podzi í ter í u. „Údaje jse čerpal z www.mattahurry.cz“ a ještě jse se rk ul do archivu . Nezpo h ňuji legiti itu zřizovatele ve s slu zřizovat či ezřizovat školu (v té či o é podo ě a for ě), opírá-li se o alou spádovou o last; o zvláště je-li její statut fakultativ í. I terpretova é člá k z Vodňa ský h ovi tuto roli ale rozhod ě epl í. Logi ký důsledke preze tova ý h skuteč ostí je, řekl h, „š ajdarovská“ otázka: Proč vše h t a ipula e, dezi terpreta e, jed ostra é soud a hod o e í? Odpověď svou rétorikou patřila spíše do i terpretova ý h te tů … tak si ji odpustí …

Srdeč ě zdraví Martin Schacherl, ředitel G

ázia Vodňa , v.r.