1. OBECNÁ REGISTRACE MIKROPODNIKATELE PODNIKAJÍCÍHO V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE Soukromé subjekty (fyzické nebo právnické osoby s max. počtem 9 zaměstnanců – podmínka pro mikropodniky) mohou poskytovat sociální služby, pokud splní podmínky poskytování sociálních služeb, vymezené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Základní podmínkou pro podnikání v oblasti sociálních služeb není získání živnostenského oprávnění (jedná se o podnikání na základě zvláštních předpisů §3 dost. 3 písm. af ŽZ), ale získání oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. Pokud se však subjekt podnikající v oblasti sociálních služeb přesto rozhodne získat na tuto činnost také živnostenské oprávnění nebo hodlá také provozovat sociální službu, která není obsažena v zákoně o sociálních službách, tak se jedná o živnost volnou, a to Poskytování služeb pro rodinu a domácnost. Živnost můžeme charakterizovat jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (např. odborná způsobilost, praxe v oboru apod.). 1) Soustavná činnost není jednorázová nebo nahodilá činnost, ale v případě periodického (pravidelného) i neperiodického (nepravidelného) opakování stejné nebo podobné činnosti je podmínka soustavnosti splněna (např. sezónní prodej -prodej vánočních stromků). 2) Samostatnost znamená samostatné rozhodování o činnosti (živnosti), organizování činnosti atd. Opakem je např. zaměstnanecký vztah, ve kterém o činnosti - práci rozhoduje nadřízený. Nejde o samostatnost. 3) Provozování vlastním jménem znamená vystupovat v právních vztazích (např. při uzavírání obchodních smluv) vlastním jménem. Fyzická osoba uvádí své jméno a příjmení a případný dodatek jako obchodní jméno. Dodatkem může být rozlišení na otce a syna (Antonín Novák, mladší - junior, Antonín Novák starší - senior atd.) nebo rozlišení dle druhu činnosti (např."Jan Petržala - aluservis"). 4) Provozování na vlastní odpovědnost znamená provozovat činnost na vlastní nebezpečí a vlastní účet. Podnikatel odpovídá za své závazky (dodavatelské faktury, mzdy zaměstnanců, sociální a zdravotní pojistné, daně, úvěry od bank apod.), které mu vzniknou v souvislosti s jeho podnikáním, celým svým majetkem, tedy i osobním. Toto se týká fyzické osoby. 1
5) Provozování za účelem dosažení zisku znamená podnikání s motivem dosažení zisku. Není tedy rozhodující, že se zisku na konci účetního období (kalendářního roku) nedosáhne, ale to že se o vytvoření zisku podnikatel snaží. Od 1. 7. 2008 probíhá registrace podnikatele u kteréhokoliv živnostenského úřadu (místní příslušnost živnostenských úřadů byla zrušena) či na kterémkoliv kontaktním místě CZECH Pointu. Na tomto místě je podnikateli vystaveno živnostenské oprávnění (Výpis z živnostenského rejstříku), proběhne registrace na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a registrace na finančním úřadě (FÚ) a zdravotní pojišťovně (ZP). 1.1 Registrace na Živnostenském úřadu Pro zahájení jakékoli podnikatelské činnosti je nutná registrace u příslušného Živnostenského úřadu. Živnostenský list se v současnosti již nevydává. Pro živnostenské oprávnění nyní slouží Výpis z živnostenského rejstříku. Má-li podnikatel živnostenský list z minula, používá jej jako dřív, je stále platný. Pro podnikání tedy každý podnikatel potřebuje: a) živnostenské oprávnění (Výpis z živnostenského rejstříku), b) jiné oprávnění - podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým patří většinou státní zkouška (např. daňoví poradci, tlumočníci, soudní exekutoři, makléři, poskytovatelé sociálních služeb), c) nic - živnostenské oprávnění není potřeba např. pro činnosti, jako je:
zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství,
činnost autorů - autorské honoráře,
nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (př. spisovatel, herec, hudebník,...).
Činnosti, ke kterým není potřeba živnostenské oprávnění, uvádí § 3 živnostenského zákona a § 7 odst. 1, 2 Zákona o daních z příjmů. 1.1.1 Živnostenské oprávnění Živnosti volné Volná živnost obsahuje činnosti uvedené v příloze 4 Živnostenského zákona. Pro získání volné živnosti stačí její ohlášení na živnostenském úřadě, zaplacení 1000 Kč za veškeré nahlášené živnosti a doložení splnění všeobecných podmínek pro udělení živnosti. Nemusí se dokládat odborná způsobilost - vzdělání ani praxe.
2
1.1.2 Všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění Mezi všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění patří (§7 ŽZ):
stáří minimálně 18 let,
způsobilost k právním úkonům (což znamená, že osoba této způsobilosti nebyla zbavena),
bezúhonnost (úřad si to ověří v trestním rejstříku),
doklad o vlastnictví, případně jiném uživatelském právu (v případě, že bude živnost provozována v prostorách mimo trvalé bydliště). Registrace u Finančního úřadu
1.2
Dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je každý poplatník, který získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. Místně příslušným správcem daně je finanční úřad odpovídající trvalému bydlišti fyzické osoby. Nelze-li správce daně podle běžných pravidel určit, je jím Finanční úřad pro Prahu 1. 1.2.1 Přihláška k registraci Přihláška k registraci je formulář, jehož prostřednictvím se fyzická osoba registruje u finančního úřadu. Přihláška je různá pro fyzické a právnické osoby a je k dispozici na jakémkoliv finančním úřadu. Formulář je určen k registraci ke všem daním s výjimkou:
daně z přidané hodnoty,
daně spotřební,
daně z nemovitosti.
Pro registraci k těmto daním existuje samostatná přihláška. K přihlášce k registraci je nutno doložit zejména tyto doklady:
kopie Výpisu z živnostenského rejstříku.
kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu.
Finanční úřad může požadovat i jiné doklady. Přesný seznam je umístěn na vývěskách umístěných v sídle daného finančního úřadu. 1.2.2 Doručení přihlášky Přihlášku je možno finančnímu úřadu doručit osobně nebo poštou. Doporučuje se osobní doručení registračního formuláře s přílohami. Na každém finančním úřadě je pracoviště „registrací“, kde od podnikatele přihlášku převezmou a ihned zkontrolují její správnost. Větší 3
finanční úřady mají pracoviště registrací právnických osob odděleno od fyzických osob. Některé finanční úřady vydávají dokonce Osvědčení o registraci ihned při první návštěvě, viz níže. V případě, že se podnikatel rozhodne pro doručení přihlášky k registraci poštou (případně podatelnou finančního úřadu), bude muset všechny přílohy přihlášky dokládat v ověřené verzi. 1.2.3 Osvědčení o registraci Osvědčení o registraci je doklad, který podnikatel obdrží po úspěšném vyřízení své přihlášky. Toto osvědčení si může vyzvednout pouze sám podnikatel, nebo osoba vybavená příslušnou plnou mocí. Osvědčení o registraci je velmi důležitým dokladem, jehož originál by měl podnikatel bedlivě střežit. Při veškerých změnách v registraci (každou změnu je podnikatel povinen nahlásit do 15 dnů) nebo při registraci dalších daní je povinen podnikatel tento originál předkládat.
1.2.4 Sankce Za nesplnění registrační povinnosti může finanční úřad udělit pokutu, která může v konečné výši dosáhnout až částky 2 mil. Kč.
1.3
Registrace u OSSZ
Plátci pojistného na sociální zabezpečení jsou povinně zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tuto povinnost a následující zastřešuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů 1.3.1 Plátci pojistného na sociální zabezpečení Plátci pojistného na sociální zabezpečení jsou povinně zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Registrace zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) probíhá na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) na příslušném formuláři. Zaměstnavatel - Zaměstnavatelem se rozumí fyzické nebo právnické osoby, které zaměstnávají alespoň 1 zaměstnance.
4
Zaměstnanec - Zaměstnanci jsou plátci pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění, popřípadě pouze důchodového pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) - OSVČ jsou plátci, pokud jsou účastny důchodového pojištění a dobrovolně mohou být plátci nemocenského pojištění. 1.3.2 Registrace OSVČ Podnikatel jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) se registruje na OSSZ, přičemž je nezbytné předložit kopii živnostenského oprávnění (Výpis z živnostenského rejstříku), kopii výpisu z obchodního rejstříku, případně jiné oprávnění k výkonu činnosti. Dalšími potřebnými dokumenty jsou zápočtový list z předchozího zaměstnání, případně kopie potvrzení o ukončení evidence uchazeče o zaměstnání na úřadě práce. 1.3.3 Místní příslušnost OSVČ Trvalý pobyt podnikatele (OSVČ) je určující pro místní příslušnost OSSZ. Nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu na území České republiky, řídí se místní příslušnost správy sociálního zabezpečení místem hlášeného pobytu, nebude-li mít OSVČ v ČR trvalý ani hlášený pobyt, pak se místní příslušnost určí podle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti. V případě, že je podnikání vykonáváno na několika místech, je místně příslušná ta správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení OSVČ převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti. Pro identifikaci plateb pojistného na sociální zabezpečení přiděluje správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli a osobě samostatně výdělečně činné konkrétní variabilní symbol. 1.3.4 Pojištění na sociální zabezpečení Pojištění na sociální zabezpečení se dělí na dvě základní složky. Jedná se na jedné straně o pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na straně druhé o pojistné na nemocenské pojištění. Pojištění na sociální zabezpečení zahrnuje:
pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
pojistné na nemocenské pojištění
Důchodové pojištění OSVČ Výše pojistného na důchodové pojištění OSVČ zjednodušeně řečeno závisí na příjmech ze samostatné výdělečné činnosti. Dále se povinnost odvádět pojistné na důchodové a
5
nemocenské pojištění odvozuje od skutečnosti, zda je nebo není OSVČ účastna tohoto pojištění. U důchodového pojištění platba závisí na tom, zda je vykonávaná hlavní nebo vedlejší činnost. V případě hlavní samostatné výdělečné činnosti je platba pojistného na důchodové pojištění vždy povinná. U vedlejší samostatné výdělečné činnosti závisí placení pojistného na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, ze kterých se pojistné platí, nebo na tom, zda se k účasti na důchodové pojištění dobrovolně přihlásí. Nemocenské pojištění OSVČ U nemocenského pojištění je účast dobrovolná. Pokud se osoba samostatně výdělečně činná k účasti na nemocenském pojištění přihlásí, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění měsíčně, a to samostatně tzn. odděleně od zálohy na důchodové pojištění. Po dohodě se správou sociálního zabezpečení může případně platit na delší období, a to nejdéle do konce kalendářního roku. 1.3.5 Povinnosti podnikatele (OSVČ) vůči OSSZ Povinnosti osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a obsahuje následující povinnosti: a) Oznamovací povinnost OSVČ (platí i pro spolupracující osobu) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den:
zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, spolupracující osoba je současně povinna oznámit též jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje,
ukončení samostatné výdělečné činnosti,
zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
od kterého nevykonává zaměstnání, nemá nárok na výplatu invalidního důchodu a rodičovského příspěvku, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), nemá nárok na výplatu PPM z důvodu těhotenství a porodu, pokud PPM náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem, 6
pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. b) Termín oznamovací povinnosti Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do osmého kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost. OSVČ, která osobně pečuje o osobu, mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II-IV a ohlásila tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně pečují o tuto osobu, že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby v největším rozsahu, anebo rozhodnutí OSSZ o tom, že OSVČ pečuje o uvedenou osobu v největším rozsahu. c) Tiskopisy pro oznamovací povinnost Předepsané tiskopisy pro podnikatele jsou k dispozici na každé Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) a také na internetové adrese http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. d) OSVČ – místní příslušnost OSSZ Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení (OSSZ, PSSZ, MSSZ) se řídí místem trvalého pobytu občana (OSVČ) nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince, a to pro následující účely:
vedení evidence pro účely důchodového pojištění OSVČ,
kontrolu plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
vybírání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
vydávání potvrzení pro OSVČ o výši zaplaceného pojistného na důchodové a nemocenské pojištění, vráceném přeplatku na pojistném a vyplacených dávkách nemocenského pojištění pro účely nároku na dávky státní sociální podpory.
Pokud nemá OSVČ místo trvalého pobytu na území ČR, popřípadě, jde-li o cizince, řídí se místní příslušnost místem hlášeného pobytu. Nebude-li mít OSVČ v ČR trvalý ani hlášený pobyt, pak se místní příslušnost určí podle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti. Je-li
7
několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná OSSZ, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti. V řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se místní příslušnost OSSZ řídí místem trvalého pobytu OSVČ, pokud je předmětem řízení rozhodování o pojistném OSVČ, o penále a o pokutě pro OSVČ, případně, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu v ČR, a nemá-li OSVČ hlášený ani trvalý pobyt v ČR a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území ČR; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná OSSZ ta, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti. Registrace u Zdravotní pojišťovny
1.4
Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. Veřejné zdravotní pojištění patří k zákonnému pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. Rozsah a podmínky, za kterých je poskytována zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění, jsou upraveny zákonem o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb., v platném znění). Výši pojistného, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného upravuje Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 1.4.1 Účast na zdravotním pojištění podnikatelů Zdravotní pojištění je v České republice povinné podle zákona pro:
všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství),
pro osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo na území ČR a pracovně právní vztah je uzavřen podle právních předpisů ČR.
Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty: a) osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činní pro zaměstnavatele, které:
požívají diplomatických výhod,
nemají sídlo na území ČR.
b) osoby, které pobývají dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení a neplatí pojistné. (§ 8 odst. 4. Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). 8
1.4.2 Plátci pojistného na zdravotní pojištění
Zaměstnanci
Zaměstnavatelé
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)
Stát
1.4.3 Plátci zdravotního pojištění v rámci států EU Od 1. 5. 2004, po vstupu do EU, vstoupila v platnost nařízení Rady EHS 1408/71 a 574/72 EHS. Tato nařízení jsou přímo platná ve všech státech EU a mají přednost před zákonem. Od 1. 5. 2010 vstoupilo v platnost nové Nařízení Rady EHS 883/2004 obsahující:
Princip jednoho pojištění (zpravidla ve státě výkonu výdělečné činnosti).
Osoba pracující ve dvou či více státech a v jednom z nich bydlící, je pojištěna ve státě bydliště.
Osoba bydlící v jednom státě a pracující pro jednu cizí firmu ve dvou různých jiných státech – je pojištěna ve státě sídla firmy.
Osoba bydlící v jednom státě a pracující pro dvě cizí firmy na území dvou různých jiných států - je pojištěna ve státě bydliště.
Osoba podnikající v ČR a zaměstnaná v jiném členském státě - je pojištěna ve státě zaměstnání. Končí výjimka o pojištění ve dvou státech.
Vyslaný pracovník do jiného členského státu zůstává pojištěn v ČR.
Osoba pojištěná v jiném státě z titulu výkonu práce v tomto státě, nemusí platit pojistné v ČR.
Osoba pojištěná v jednom státě, je zde pojištěna ve všech systémech sociálního pojištění (nelze být zdravotně pojištěn v jednom státě a důchodově ve druhém).
Spolu s výdělečně činnou osobou jsou pojištěni i nezaopatření rodinní příslušníci, bez ohledu na to, v jakém státě bydlí (i když zde nemají trvalý pobyt).
Pojistné je hrazeno ze všech příjmů.
Důsledky zdravotního pojištění v rámci EU pro českou praxi:
Osoba pojištěná dle pravidel Nařízení v jiné členské zemi nehradí pojištění v ČR, i když zde má trvalý pobyt.
OSVČ z čl. státu vykonávající výdělečnou činnost na území ČR zde bude pojištěna, i když zde nemá trvalý pobyt. 9
Pojištěn zde bude i pracovník, který v ČR pracuje pro zaměstnavatele, který zde nemá sídlo (cizí zaměstnavatel se přihlásí v ČR, řídí se českými předpisy a odvádí za tohoto zaměstnance pojistné do ČR).
1.4.4 Vymezení Osoby samostatně výdělečně činné pro zdravotní pojištění Za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se pro účely zdravotního pojištění považují (zák. č. 48/1997Sb, §5 písm. b)):
osoby podnikající v zemědělství,
osoby provozující živnost (podle Živnostenského zákona),
osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů,
osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů,
společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,
osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud tato činnost není považována za zaměstnání podle § 5 písm. a) a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,
spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů na ně lze rozdělit příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Jako OSVČ postupují pojištěnci i v případě, pokud mají příjmy podle § 7 odst. 8 zákona o daních z příjmů, zdaňované přímo u zdroje zvláštní sazbou daně (podle § 36 zákona o daních z příjmů) nebo podle § 4 zákona o daních z příjmů od daní z příjmů osvobozené. 1.4.5 Registrace osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na zdravotní pojišťovně
K registraci je nutno předložit kopii Výpisu z živnostenského rejstříku
Vyplnit formulář “Oznámení pojištěnce”.
OSVČ se přihlašuje na nejbližší úřadovně zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěna a to do 8 dnů
Od 1. 8. 2008 je možné úkony jako oznámení zahájení nebo ukončení samostatné činnosti nově provádět na tzv. „Centrálních registračních místech“, která jsou zřízena
10
při obecních živnostenských úřadech nebo prostřednictvím kteréhokoliv kontaktního místa CZECH Pointu.
Jakékoliv změny týkající se údajů uvedených na zdravotní pojišťovně je nutno oznámit do 8 dnů (např. změnu kategorie OSVČ nebo kdy je plátcem pojistného stát, nástup do zaměstnání). 30 denní lhůta se vztahuje na změnu jména, příjmení, trvalého pobytu (adresy) nebo rodného čísla.
Pokud není pojištěnec přihlášen jako osoba samostatně výdělečně činná a neplatí za něho pojistné ani stát a nemá zaměstnavatele, platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů – např. v době přípravy na podnikání, ale zatím tuto činnost neprovozuje, ani není zaměstnaná. Osoba bez zdanitelných příjmů je povinna platit minimální měsíční pojistné vypočtené jako 13,5 % z minimální mzdy (do této kategorie je rovněž nutno se přihlásit na zdravotní pojišťovně). Od 1. 7. 2002, v souladu se zákonem č. 176/2002 Sb., název zákona patří do této kategorie osoba, u které tento stav trvá celý kalendářní měsíc. 2. REGISTRACE SOUKROMÝCH SUBJEKTŮ – POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 Vymezení poskytovatelů sociálních služeb Poskytovateli sociálních služeb mohou být (při splnění podmínek stanovených zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. 2.2 Vymezení soukromých subjektů – poskytovatelů sociálních služeb z pohledu mikropodnikání Soukromé subjekty (fyzické nebo právnické osoby s max. počtem 9 zaměstnanců – podmínka pro mikropodniky) mohou poskytovat sociální služby, pokud splní podmínky poskytování sociálních služeb, vymezené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Základní podmínkou pro podnikání v oblasti sociálních služeb není získání živnostenského oprávnění (jedná se o podnikání na základě zvláštních předpisů), ale získání oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. 2.3 Podmínky registrace 11
O registraci rozhoduje v případě fyzické nebo právnické osoby (mikropodniku) krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Podmínkou registrace pro fyzické či právnické osoby, které splňují podmínku mikropodniku, podle §79 zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění, je:
Podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje následující náležitosti: 1. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, IČ a statutární orgán, 2. u fyzické osoby jméno, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození, 3. údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou: -
název a místo zařízení nebo místa poskytování sociálních služeb,
-
druhy poskytovaných sociálních služeb,
-
okruh osob, pro které je sociální služba určena, popř. jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení,
-
popis realizace poskytování sociálních služeb,
-
popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb,
-
časový rozsah poskytování sociálních služeb,
-
kapacita poskytovaných sociálních služeb,
-
plán finančního zajištění sociálních služeb,
-
den započetí poskytování sociálních služeb.
4. doklad o bezúhonnosti fyzických osob, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů (úřad si ověřuje v Rejstříku trestů sám), 5. doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob, 6. je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřená kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvláštních právních předpisů, případně výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, 7. doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 8. čestné prohlášení o skutečnostech, dokládajících odbornou způsobilost fyzických osob, poskytujících sociální služby. 12
Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb, toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby. Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu. 2.4 Rozhodnutí o registraci Registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci, jestliže žadatel prokáže, že splňuje výše uvedené podmínky. Rozhodnutí o registraci obsahuje:
označení poskytovatele sociálních služeb s uvedením údajů o poskytovateli,
název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb,
druhy sociálních služeb, které budou poskytovány,
okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány,
údaj o kapacitě poskytovaných služeb,
den započetí poskytování sociálních služeb.
2.5 Zrušení registrace Registrující orgán rozhodne o zrušení registrace, jestliže:
poskytovatel sociálních služeb přestane splňovat podmínky registrace,
poskytovateli sociálních služeb byla uložena sankce za správní delikt v případě zvlášť závažného porušení povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb,
poskytovatel sociálních služeb nesplňuje standardy kvality (§99 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění) a k nápravě nedošlo ani na základě uložených opatření při inspekci sociálních služeb,
poskytovatel sociálních služeb požádá o zrušení registrace, přičemž tato žádost musí být podána nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti,
poskytovatel sociálních služeb zneužije prostředky k úhradě za sociální služby.
Rozhodnutí o registraci pozbývá platnosti, jestliže poskytovatel sociálních služeb nezačne poskytovat sociální služby ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o registraci. Registrace je nepřevoditelná a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtí fyzické osoby. 2.6 Kdy není registrace nutná 13
Registrace se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatelskou činnost (podle §2 odst. 2 obchodního zákoníku). Registrace se rovněž nevyžaduje u fyzické nebo právnické osoby, která je usazena v jiném členském státě EU, jestliže poskytuje sociální služby na území ČR dočasně a ojediněle, pokud prokáže skutečnosti dle § 84, odst. 1-4 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění. 2.7 Smlouva o poskytnutí sociální služby Osoba může požádat o poskytnutí sociální služby poskytovatele sociálních služeb nebo může požádat obec, ve které má trvalý nebo hlášený pobyt, o zprostředkování možnosti poskytnutí sociální služby nebo o zprostředkování kontaktu s poskytovatelem sociálních služeb. O poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb. Tato smlouva se neuzavírá v případě poskytnutí sociální služby dítěti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nebo předběžného opatření. Smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Smlouva obsahuje tyto náležitosti:
označení smluvních stran,
druh sociální služby,
rozsah poskytování sociální služby,
místo a čas poskytování sociální služby,
výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění a způsob jejího placení,
ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb,
výpovědní důvody a výpovědní lhůty,
dobu platnosti smlouvy.
2.8 Registr poskytovatelů sociálních služeb Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb, do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci a rovněž právnické a fyzické osoby uvedené v § 84 (viz výše v textu). Registr je veden v listinné a elektronické podobě. 2.9 Předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách 14
V sociálních službách vykonávají odbornou činnost:
sociální pracovníci za podmínek stanovených v § 109 a 110 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění,
pracovníci v sociálních službách,
zdravotničtí pracovníci,
pedagogičtí pracovníci,
manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.
Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě ve znění pozdějších předpisů). 2.10 Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává: 1a) přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb, 1b) základní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti, 1c) pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti a provádění osobní asistence, 1d) pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
15
(2) Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona. (3) Bezúhonnost se posuzuje a prokazuje podle § 79 odst. 2 a odst. 3 věty první až třetí. (4) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává praktický lékař a u zaměstnanců lékař závodní preventivní péče. (5) Odbornou způsobilostí pracovníka v sociálních službách a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) je základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu (§ 36 zákona č. 96/2004 Sb.) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem, b) uvedeného v odstavci 1 písm. b) je střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu (§ 7 zákona č. 96/2004 Sb.) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání ergoterapeut, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem, c) uvedeného v odstavci 1 písm. c) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly podle zvláštního právního předpisu (§ 36 zákona č. 96/2004 Sb.) způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem, d) uvedeného v odstavci 1 písm. d) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110.
16
(6) Obsah kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 a jeho minimální rozsah stanoví prováděcí právní předpis. (7) Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách. (8) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 18/2004 Sb., zákon o uznání odborné kvalifikace). (9) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit pracovníku v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu (§ 230 zákoníku práce). Další vzdělávání se uskutečňuje formami uvedenými v § 111 odst. 3.
2.11 Standardy kvality Poskytovatel sociálních služeb musí splňovat standardy kvality. Kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami (§ 99 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění). Obsah jednotlivých standardů kvality a bodové hodnocení stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č.505/2006 Sb., v platném znění). 2.12 Obsah standardů kvality sociálních služeb 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb a) Poskytovatel má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena, a to v souladu se zákonem stanovenými základními zásadami poskytování sociálních služeb, druhem sociální služby a individuálně určenými potřebami osob, kterým je sociální služba poskytována; b) Poskytovatel vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociální službu, mohly uplatňovat vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace; 17
c) Poskytovatel má písemně zpracovány pracovní postupy zaručující řádný průběh poskytování sociální služby a podle nich postupuje; d) Poskytovatel vytváří a uplatňuje vnitřní pravidla pro ochranu osob před předsudky a negativním hodnocením, ke kterému by mohlo dojít v důsledku poskytování sociální služby. Podle tohoto poslání, cílů a zásad poskytovatel postupuje. 2. Ochrana práv osob a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, ve kterých vymezuje situace, kdy by mohlo dojít ke střetu jeho zájmů se zájmy osob, kterým poskytuje sociální službu, včetně pravidel pro řešení těchto situací; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání darů; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje. 3. Jednání se zájemcem o sociální službu a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby; c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje. 4. Smlouva o poskytování sociální služby a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby s ohledem na druh poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je určena; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel při uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby postupuje tak, aby osoba rozuměla obsahu a účelu smlouvy; c) Poskytovatel sjednává s osobou rozsah a průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíl závislý na možnostech, schopnostech a přání osoby. 18
5. Individuální plánování průběhu sociální služby a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociální služby, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocování procesu poskytování služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel plánuje společně s osobou průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíle a možnosti osoby; c) Poskytovatel společně s osobou průběžně hodnotí, zda jsou naplňovány její osobní cíle; d) Poskytovatel má pro postup podle písmene b) a c) pro každou osobu určeného zaměstnance; e) Poskytovatel vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací mezi zaměstnanci o průběhu poskytování sociální služby jednotlivým osobám. Plnění kritérií uvedených v písmenech d) a e) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 6. Dokumentace o poskytování sociální služby a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zpracování, vedení a evidenci dokumentace o osobách, kterým je sociální služba poskytována, včetně pravidel pro nahlížení do dokumentace; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel vede anonymní evidenci jednotlivých osob v případech, kdy to vyžaduje charakter sociální služby nebo na žádost osoby; c) Poskytovatel má stanovenu dobu pro uchování dokumentace o osobě po ukončení poskytování sociální služby. 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby, a to ve formě srozumitelné osobám; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel informuje osoby o možnosti podat stížnost, jakou formou stížnost podat, na koho je možno se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem a o možnosti zvolit si zástupce pro podání a vyřizování stížnosti; s těmito postupy jsou rovněž prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele; c) Poskytovatel stížnosti eviduje a vyřizuje je písemně v přiměřené lhůtě; d) Poskytovatel informuje osoby o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti na nadřízený orgán poskytovatele nebo na instituci sledující dodržování lidských práv s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížnosti. 19
8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje a) Poskytovatel nenahrazuje běžně dostupné veřejné služby a vytváří příležitosti, aby osoba mohla takové služby využívat; b) Poskytovatel zprostředkovává osobě služby jiných fyzických a právnických osob podle jejích individuálně určených potřeb; c) Poskytovatel podporuje osoby v kontaktech a vztazích s přirozeným sociálním prostředím; v případě konfliktu osoby v těchto vztazích poskytovatel zachovává neutrální postoj. 9. Personální a organizační zajištění sociální služby a) Poskytovatel má písemně stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců uvedených v § 115 zákona o sociálních službách; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu poskytované sociální služby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována; b) Poskytovatel má písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců; c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců a fyzických osob, které nejsou v pracovně právním vztahu s poskytovatelem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; d) Poskytovatel, pro kterého vykonávají činnost fyzické osoby, které nejsou s poskytovatelem v pracovně právním vztahu, má písemně zpracována vnitřní pravidla pro působení těchto osob při poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje. Plnění kritérií uvedených v písmenech a) až d) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 10. Profesní rozvoj zaměstnanců (pouze pro poskytovatele sociálních služeb se zaměstnanci) a) Poskytovatel má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace; b) Poskytovatel má písemně zpracován program dalšího vzdělávání zaměstnanců; podle tohoto programu poskytovatel postupuje; c) Poskytovatel má písemně zpracován systém výměny informací mezi zaměstnanci o poskytované sociální službě; podle tohoto systému poskytovatel postupuje; 20
d) Poskytovatel má písemně zpracován systém finančního a morálního oceňování zaměstnanců; podle tohoto systému poskytovatel postupuje, kritérium není zásadní; e) Poskytovatel zajišťuje pro zaměstnance, kteří vykonávají přímou práci s osobami, kterým je poskytována sociální služba, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Plnění kritérií uvedených v písmenech c) a d) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance; kritéria uvedená v písmenech a) a b) se na tohoto poskytovatele vztahují přiměřeně. 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby Poskytovatel určuje místo a dobu poskytování sociální služby podle druhu sociální služby, okruhu osob, kterým je poskytována, a podle jejich potřeb; 12. Informovanost o poskytované sociální službě Poskytovatel má zpracován soubor informací o poskytované sociální službě, a to ve formě srozumitelné okruhu osob, kterým je služba určena; 13. Prostředí a podmínky a) Poskytovatel zajišťuje materiální, technické a hygienické podmínky přiměřené druhu poskytované sociální služby a její kapacitě, okruhu osob a individuálně určeným potřebám osob; b) Poskytovatel poskytuje pobytové nebo ambulantní sociální služby v takovém prostředí, které je důstojné a odpovídá okruhu osob a jejich individuálně určeným potřebám. Plnění kritéria uvedeného v písmenu b) se nehodnotí u poskytovatele, který neposkytuje sociální služby v zařízení sociálních služeb. 14. Nouzové a havarijní situace a) Poskytovatel má písemně definovány nouzové a havarijní situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociální služby, a postup při jejich řešení; b) Poskytovatel prokazatelně seznámí zaměstnance a osoby, kterým poskytuje sociální službu, s postupem při nouzových a havarijních situacích a vytváří podmínky, aby zaměstnanci a osoby byli schopni stanovené postupy použít; c) Poskytovatel vede dokumentaci o průběhu a řešení nouzových a havarijních situací. Plnění kritéria uvedeného v písmenu b) se nehodnotí u poskytovatele, který je fyzickou osobou a nemá zaměstnance. 15. Zvyšování kvality sociální služby
21
a) Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální služby a osobními cíly jednotlivých osob; b) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; c) Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby; d) Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby. 2.13 Hodnocení plnění standardů kvality sociálních služeb Podle zákona o sociálních službách je prováděna kontrola registračních podmínek a inspekce poskytování sociálních služeb. Obě kontroly probíhají v režimu zákona č.552/1991 Sb., o státní kontrole v platném znění, a některá její specifika jsou uvedena v zákoně o sociálních službách. Kontroly jsou výkonem přenesené působnosti řízené MPSV. Kontrolu registračních podmínek provádí od srpna 2009 krajské úřady u těch služeb, které tento úřad registroval. Inspekci poskytování sociálních služeb provádí rovněž krajské úřady, ale jen u těch služeb, které registrovaly a které kraj ve své samostatné působnosti nezřizuje (cca 4500 služeb). Služby, obvykle pobytová zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením, které jsou zřizovány krajem, kontroluje MPSV (cca 800 služeb). Předmětem inspekční kontroly je: a) plnění povinností poskytovatele, b) plnění standardů kvality sociálních služeb. Kontrolu zajišťují 2-3 členné inspekční týmy, které jsou složené ze zaměstnanců úřadů a z externích inspektorů – specializovaných odborníků. 1) Plnění standardů kvality sociálních služeb se hodnotí podle stupně splnění jednotlivých kritérií systémem bodového hodnocení, přičemž se za každé kritérium započtou a) 3 body, jestliže kritérium je splněno výborně, b) 2 body, jestliže kritérium je splněno dobře, c) 1 bod, jestliže kritérium je splněno částečně, nebo d) 0 bodů, jestliže kritérium není splněno. 2) Standardy kvality sociálních služeb v plném znění jsou uvedeny v příloze č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. a ve verzi, zahrnující pouze zásadní kritéria, jsou uvedeny výše v textu, 22
3) Poskytovatel sociálních služeb a) splňuje standardy kvality sociálních služeb výborně, jestliže celkový počet bodů činí 90 až 100 % z maximálního celkového počtu bodů, kterého podle přílohy č. 2 může dosáhnout, b) splňuje standardy kvality sociálních služeb dobře, jestliže celkový počet bodů činí 70 až 89 % z maximálního celkového počtu bodů, kterého podle přílohy č. 2 může dosáhnout, c) splňuje standardy kvality sociálních služeb částečně, jestliže celkový počet bodů činí 50 až 69 % z maximálního dosažitelného celkového počtu bodů, kterého podle přílohy č. 2 může dosáhnout, d) nesplňuje standardy kvality sociálních služeb, jestliže 1. některé z kritérií, které je označeno v příloze č. 2 jako zásadní, není hodnoceno počtem bodů podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo 2. celkový počet bodů je nižší než 50 % z maximálního celkového počtu bodů, kterého podle přílohy č. 2 může dosáhnout. 3. PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 3.1 Platná legislativa Systém sociálních služeb je v ČR upraven dvěma právními předpisy: 1. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále jen ZSS) 2. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění 3.2 Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovatelem sociálních služeb mohou být (§6 ZSS): 1. fyzické osoby, 2. právnické osoby, 3. obce, kraje, 4. ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Poskytovatelé sociálních služeb mají bez ohledu na právní formu stejná práva a povinnosti. 3.3 Sociální služba Sociální službou je činnost nebo soubor činností, které podle ZSS zajišťují pomoc a podporu osobám za účelem jejich sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální 23
službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb. Pokud zabezpečují podporu a pomoc osobě rodinní příslušníci či jiné blízké osoby (např. sousedka) nepovažuje se tato činnost za poskytování sociální služby. Za poskytování sociální služby se nepovažuje také činnost, kterou poskytuje osobě subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb (např. soukromá úklidová firma). 3.4 Základní druhy sociálních služeb Základní druhy sociálních služeb jsou vymezeny v § 32 ZSS. Sociální služby zahrnují: 1. sociální poradenství (§37 ZSS), 2. služby sociální péče (§38-52 ZSS), 3. služby sociální prevence (§53-70 ZSS). 3.4.1 Sociální poradenství Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace, které přispívají k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských, rodinných, manželských poradnách, poradnách pro seniory, zdravotně postižené, oběti trestných činů na domácího násilí apod. 3.4.2 Služby sociální péče „Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem, umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy to vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.“ (zákon č.108/2006Sb.: §38) Mezi služby sociální péče řadíme osobní asistence (§39 ZSS), pečovatelská služba (§40 ZSS), tísňová péče (§41 ZSS), průvodcovské a předčitatelské služby (§42 ZSS), podpora samostatného bydlení (§43 ZSS), odlehčovací služby (§44 ZSS), centra denních služeb (§46 ZSS), denní stacionáře (§46 ZSS), týdenní stacionáře (§47 ZSS), domovy pro osoby se zdravotním postižením (§48 ZSS), domovy pro seniory (§49 ZSS), domovy se zvláštním režimem (§50 ZSS), chráněné bydlení (§51 ZSS), sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§52 ZSS).
24
3.4.3 Služby sociální prevence „Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem těchto služeb je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.“ (zákon č.108/2006 Sb.: §53) Mezi služby sociální prevence řadíme ranou péči (§54 ZSS), telefonická krizová pomoc (§55 ZSS), tlumočnické služby (§56 ZSS), azylové domy (§57 ZSS), domy na půl cesty (§58 ZSS), kontaktní centra (§59 ZSS), krizová pomoc (§60 ZSS), intervenční centra (§60a ZSS), nízkoprahová denní centra (§61 ZSS), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§62 ZSS), noclehárny (§63 ZSS), služby následné péče (§64 ZSS), sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§65 ZSS), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§66 ZSS), sociálně terapeutické dílny (§67 ZSS), terapeutické komunity (§68 ZSS), terénní programy (§69 ZSS) a sociální rehabilitace (§70 ZSS). 3.5 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb „Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou (§35 ZSS): a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, e) pomoc při zajištění chodu domácností, f) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, g) sociální poradenství, h) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, i) sociálně terapeutické činnosti, j) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, k) telefonická krizová pomoc, l) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, m) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.“ (zákon č. 108/2006 Sb.: § 35, odst.1)
25
Základní činnosti uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb (uvedených v §37, §39-52 a §54-70 ZSS), jsou poskytovatelé povinni vždy zajistit.“ (zákon č. 108/2006 Sb.: § 35, odst.3) Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány i další činnosti. Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb je upraven v §3–35 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 3.6 Formy poskytování sociálních služeb Sociální služby se poskytují (§33 ZSS) jako: 1. služby pobytové (služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb), 2. služby ambulantní (služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součásti služby není ubytování), 3. služby terénní (služby, které jsou poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí). Důležitým principem systému sociálních služeb je možnost kombinace různých druhů služeb a také kombinace služeb s pomocí a podporou ze strany rodiny či jiných blízkých osob. 3.7 Zařízení sociálních služeb „Pro poskytování sociálních služeb je možno zřídit tato zařízení sociálních služeb: a) centra denních služeb, b) denní stacionáře, c) týdenní stacionáře, d) domovy pro osoby se zdravotním postižením, e) domovy pro seniory, f) domovy se zvláštním režimem, g) chráněné bydlení, h) azylové domy, i) domy na půl cesty, j) zařízení pro krizovou pomoc, k) nízkoprahová denní centra, l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, m) noclehárny, n) terapeutické komunity, o) sociální poradny, 26
p) sociálně terapeutické dílny, q) centra sociálně rehabilitačních služeb, r) pracoviště rané péče, s) intervenční centra, t) zařízení následné péče. Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat i mezigenerační a integrovaná centra.“ (zákon č.108/2006 Sb.: § 34) 3.8 Vznik podnikatelského oprávnění k poskytování sociálních služeb: Sociální služby lze provozovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Podnikání v sociálních službách je vyloučeno z živnostenského zákona (viz. §3, odst.3, písm. af ŽZ). Právní normou, kterou se řídí vznik podnikatelského oprávnění, je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Podnikatelské oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci (§78, odst.1 ZSS). Proces registrace se řídí správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb., v platném znění). Na registraci je právní nárok. Pokud žadatel splňuje stanovené podmínky, je příslušný správní orgán povinen registraci udělit (§81 ZSS). 3.8.1 Rozhodnutí o registraci O registraci rozhoduje krajský úřad příp. ministerstvo, pokud je zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb (§78, odst.2 ZSS). Registrace se nevyžaduje (§83 ZSS) poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo jiná fyzická osoba, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel. Registrace se nevyžaduje (§84, odst.1 ZSS) u FO nebo PO z jiného státu EU, jestliže poskytuje na území ČR tyto služby dočasně a ojediněle a je držitelem oprávnění k výkonu této činnosti podle právního předpisu jiného.členského státu EU. Registrace se dále nevyžaduje (§84, odst.5 ZSS) u poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. 3.8.2 Podmínky registrace (§79 ZSS): 1. Podání písemné žádosti o registraci. 2. Bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby.
27
3. Skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. 4. Zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb. 5. Vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, ve kterých budou poskytovány sociální služby. 6. Zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb. Bezúhonným není ten, kdo byl odsouzen za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činnosti s nimi srovnatelnými. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce. 3.8.3 Žádost o registraci O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého bydliště nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, případně podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky. Pokud je zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo. Obsahové náležitosti žádosti (§79, odst. 5 ZSS): 1. Identifikační údaje žadatele (obchodní firma nebo název právnické osoby, sídlo právnické osoby, IČO, statutární orgán u PO; jméno, příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu u FO; jeli žadatelem organizační složka státu či územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo zřizovatele, jméno a příjmení vedoucího organizační složky). 2. „Údaje o poskytovaných sociálních službách: a) název a místo zařízení nebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, příp. požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o azylové domy, intervenční centra nebo zařízení pro krizovou pomoc, b) druhy poskytovaných sociálních služeb,
28
c) okruh osob, pro které je sociální služba určena, popř. jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení, d) popis realizace poskytování sociálních služeb, e) popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb, f) časový rozsah poskytování sociálních služeb, g) kapacita poskytovaných sociálních služeb, h) plán finančního zajištění poskytovaných sociálních služeb, i) způsob zajištění zdravotní péče, jde-li o týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, j) den započetí poskytování služeb.“ (zákon č.108/2006 Sb.: §79, odst.5, písm. d)) Doklady, které se povinně dokládají k žádosti: 1. doklad o bezúhonnosti FO (s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů, který si registrující orgán vyžádá sám podle zvl. právního předpisu v elektronické podobě), 2. doklady o odborné způsobilosti (nebo jejich úředně ověřené kopie) osob, které budou přímo poskytovat sociální služby (odborná způsobilost se posuzuje podle §110 odst. 4 a 5, §116 odst. 5 a §117 ZSS), 3. rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb (týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem), 4. doklad o vlastnickém či jiném právu k objektu nebo prostorám, ve kterých budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat, 5. u právnické osoby úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvl. předpisů, případně výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních předpisů, 6. doklady o bezdlužnosti žadatele (FÚ, zdravotní pojišťovna, správa sociálního zabezpečení). 7. čestné prohlášení žadatele, že na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs nebo proti němu nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnávací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. 3.8.4 Rozhodnutí o registraci Pokud žadatel prokáže, že splňuje podmínky uvedené v §79, odst. 1 ZSS, registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci. 29
„Rozhodnutí o registraci obsahuje: 1. označení poskytovatele sociálních služeb, 2. identifikační číslo přidělené poskytovateli sociálních služeb, 3. název místo zařízení nebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, 4. druhy sociálních služeb, které budou poskytovány, 5. okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány, 6. den započetí poskytování sociálních služeb, 7. údaj o kapacitě poskytovaných sociálních služeb.“ (zákon č. 108/2006 Sb.: §81, odst.2) Rozhodnutí o registraci pozbývá platnosti, jestliže poskytovatel sociálních služeb nezapočne poskytovat sociální služby ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o registraci. Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů písemně oznámit všechny změny údajů obsažených v žádosti o registraci a v rozhodnutí o registraci a změny v předkládaných dokladech a doložit tyto změny příslušnými doklady (s výjimkou plánu finančního zajištění sociálních služeb). Registrující orgán rozhodne o změně registrace na základě oznámení změn nebo žádosti poskytovatele služeb. 3.8.5 Zrušení registrace „Registrující orgán rozhodne o zrušení registrace, pokud: a) poskytovatel sociální služby přestane splňovat podmínky uvedené v § 79 a 80 ZSS, b) poskytovateli sociálních služeb byla uložena sankce za správní delikt v případě zvlášť závažného porušení povinností stanovených poskytovatelům sociálních služeb, c) poskytovatel sociální služby nesplňuje standardy kvality a k nápravě nedošlo ani na základě uložených opatření při inspekci sociálních služeb, d) poskytovatel sociálních služeb požádá o zrušení registrace. Tato žádost musí být podána nejméně 3 měsíce před ukončením činnosti.“ (zákon č.108/2006 Sb.. §82, odst.3) „Registrace je nepřevoditelná a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtí fyzické osoby.“ (zákon č.108/2006 Sb.. § 82, odst.6) 3.8.6 Registr poskytovatelů sociálních služeb Registr vede krajský úřad. Registr je veden v listinné i elektronické podobě. Krajský úřad je správcem listinné podoby registru a zpracovatelem elektronické podoby registru. Správcem elektronické podoby registru je MPSV. 30
3.8.7 Pojistná smlouva Před započetím poskytování sociálních služeb je poskytovatel povinen uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb (ověřenou kopii je nutno do 15 dnů ode dne uzavření zaslat registrujícímu orgánu). 3.9 Předpoklady pro výkon povolání v sociálních službách „V sociálních službách vykonávají odbornou činnost (§115 ZSS): 1. sociální pracovníci, 2. pracovníci v sociálních službách, 3. zdravotničtí pracovníci, 4. pedagogičtí pracovníci, 5. manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.“ (zákon č. 108/2006 Sb.: §115, oddst.1) Podmínky výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách:
způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost,
zdravotní způsobilost,
odborná způsobilost.
3.9.1 Odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách Ad 1: Sociální pracovník (§110 ZSS): a) vyšší odborné vzdělání v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, c) VŠ vzdělání mimo obory uvedené v odstavci b) a absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v odstavcích a) a b) v celkovém rozsahu minimálně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání minimálně 5 let,
31
d) střední vzdělání s maturitou v oboru sociálně právním (ukončené nejpozději do 31.12.1998) a absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v odstavcích a) a b) v celkovém rozsahu minimálně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání minimálně 10 let. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin ročně, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikace. Ad 2: Pracovníci v sociálních službách (§116 ZSS): a) Osoby, které vykonávají přímou obslužnou péči v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb (nácvik jednoduchých denních činností, pomoc při osobní hygieně, oblékání, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní
hygieny,
podpora
soběstačnosti,
vytváření
základních
sociálních
a
společenských kontaktů, uspokojování psychosociálních potřeb) – základní či střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu (nevyžaduje se u osob, které získaly odbornou způsobilost v oboru ošetřovatel nebo způsobilost k výkonu povolání sociální pracovník a u osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání uvedených v příloze č. 4 vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách. b) Osoby,
které
vykonávají
základní
výchovnou,
nepedagogickou
činnost
(prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků, vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění
volnočasových
aktivit
-
výtvarná,
pohybová,
hudební
výchova,
zabezpečování zájmové a kulturní činnosti) – střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu (nevyžaduje se u osob, které získaly kvalifikaci v oboru ergoterapeut, sociální pracovník a u osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání uvedených v příloze č. 4 vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách). c) Osoby, které vykonávají pečovatelskou činnost v domácnostech osob s fyzickými či psychickými obtížemi (komplexní péče o domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění osobní asistence, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, pomoc při vytváření sociálních a společenských kontaktů, psychické aktivizace) – základní až vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu (nevyžaduje se u osob, které získaly kvalifikaci v oboru 32
ošetřovatel a sociální pracovník a u osob, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání uvedených v příloze č. 4 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách). d) Osoby, které vykonávají pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, obstarávání osobních záležitostí a uplatňování práv a oprávněných zájmů – základní až vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu (nevyžaduje se u osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka). Podmínku absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu do zaměstnání. Obsah kvalifikačního kurzu upravuje § 17 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Minimální rozsah kurzu je 150 výukových hodin. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit pracovníku v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin ročně. Ad 3,4: Zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Podmínky výkonu činnosti zdravotnických a pedagogických pracovníků upravují zvl. právní předpisy (zákon č. 95/2004 Sb. a zákon č. 563/2004 Sb., v platném znění) Ad 5: Manželský a rodinný poradce, další odborný pracovník Odbornou způsobilostí manželského a rodinného poradce (§116a ZSS) je vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie nebo absolvování magisterského programu na vysoké škole humanitního směru a absolvování postgraduálního výcviku v metodách manželského poradenství a psychoterapie v rozsahu minimálně 400 hodin nebo obdobného dlouhodobého psychoterapeutického výcviku akreditovaného ve zdravotnictví. Odbornou způsobilostí dalšího odborného pracovníka je vysokoškolské vzdělání. 3.9.2 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Všichni poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni dodržovat povinnosti stanovené v § 88 ZSS: a) „zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jímž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby, 33
b) informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným, c) vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská a občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby, d) zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů těchto osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, e) zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, f) plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopnosti osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců, g) vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodu uvedených v ZSS (neposkytuje požadovanou službu, nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, zdravotní stav žadatele vylučuje poskytnutí této služby, žadateli vypověděl v době kratší než 6 měsíců před podáním této žádosti smlouvu o poskytnutí téže služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy), h) dodržovat standardy kvality sociálních služeb, i) uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby (s výjimkou uvedenou v §91, odst. 3 ZSS), j) v případě, že poskytují sociální službu v domovech pro osoby se zdravotním postižením, přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízená ústavní výchova nebo předběžné opatření, k) neprodleně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností ukončení poskytování pobytové služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí. „ (zákon č.108/2006 Sb.: § 88) Další povinnosti poskytovatelů sociálních služeb související s použitím opatření omezujících pohyb osob upravuje § 89 ZSS. 34
3.10 Smlouva o poskytnutí sociální služby Smlouvy nahrazují původní správní rozhodnutí a mají umožnit uživateli služby volit a ovlivňovat podobu služby. Poskytovatel je povinen uzavřít s uživatelem či jeho zákonným zástupcem smlouvu písemně (platí pro služby sociální péče). Pro některé služby sociální prevence je písemná forma povinná jen v případě, pokud o to jedna strana požádá (§91 odst. 1 ZSS – raná péče, tlumočnické služby, krizová pomoc, intervenční centra, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitace). Smlouvy se uzavírají výhradně mezi uživatelem služby nebo jeho zákonným zástupcem a poskytovatelem služby, ne s rodinným příslušníkem či jinou osobou, která není poskytovatelem sociální služby. „ Obsahové náležitosti smlouvy (§91 odst. 2 ZSS) a) označení smluvních stran, b) druh sociální služby, c) rozsah poskytování sociální služby, d) místo a čas poskytování sociální služby, e) výše úhrady za sociální služby a způsob jejího placení, f) ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, g) výpovědní důvody a výpovědní lhůty, h) doba platnosti smlouvy.“ (zákon č.108/2006 Sb.: §91 odst.2) Možnost odmítnout uzavření smlouvy (§91 odst. 3 ZSS) „Poskytovatel může odmítnout uzavření smlouvy, pokud: a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb, b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá, c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby (vymezeno v §36 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách – např. z důvodu akutní infekční choroby či duševní choroby), d) osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
35
Osoba je povinna před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek registrujícího praktického lékaře o zdravotním stavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní.“ (zákon 108/2006 Sb.: §91, odst. 3- 4) 3.11 Standardy kvality (§99 ZSS) Úroveň kvality sociálních služeb se ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb, které musí mít zpracovány všichni poskytovatelé sociálních služeb. „Standardy kvality jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami.“ (zákon č. 108/2006 Sb.: §99). Pro svou obecnost jsou použitelné pro všechny druhy sociálních služeb. Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů. Obsah standardů kvality a bodové hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Pokud poskytovatel sociálních služeb nesplňuje standardy kvality a k nápravě nedojde ani na základě uložených opatření při inspekci sociálních služeb je to jeden z důvodů pro zrušení registrace (§82 odst. 3 písm. c ZSS). 3.12 Inspekce poskytování sociálních služeb (§97-99 ZSS) Jde o systematické ověřování a hodnocení postupů a metod užívaných při poskytování sociálních služeb. Inspekci poskytování sociálních služeb provádí krajský úřad, u poskytovatelů jejichž zřizovatelem je krajský úřad provádí inspekci MPSV. „Předmětem inspekce je: a) plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb podle §88 a 89 ZSS, b) kvalita poskytovaných sociálních služeb.“ (zákon č. 108/2006 Sb.: § 97 odst.2) Postupy, metody kontroly a jejich výsledky jsou při inspekci srovnávány se standardy kvality sociálních služeb. Splní-li poskytovatel stanovené podmínky, obdrží osvědčení o kvalitě poskytovaných sociálních služeb. Výsledek inspekce se zapisuje do registru poskytovatelů sociálních služeb.
36
