8 ,
-
- • .J..':'
~
_.~-,;,:'
;.
_:'~~
.--~.
~~:~'
. ...;:.~-:i
,.:·o;F~
.,
:1
:.:~1 ,.~~
.-~;~~
.~~
PL 0 S TIN
A
symbol
hrdinstvi
nNlkdo to nerekl, nenapsal, nekonstatoval a pl'ece tomu tak je - kopanl<::ar byl neznamym, tichym, nepatetickym hrdlnou partyzanskt'l valky." Lad. Mi\atko: Smrt sl 1'1kA Engelchen
I
I
P
lo!ltina - malA pasekAl'skA osada v kHnu vala!lskych hor a lesO. Left na vyMfku Vlzovlckych vrcht1 pod zalesnlln9m vrcholkem KIA!ltova, .,ysokliho 754 m. Z obce Drnovlc, jejlf je souCAstl, se k nt jde necele dva kilometry na sever. Na zApad left malebnA kotllna Ryliska, kterl1 pam do Vysokliho Pole. Zde bylo, vzdAleno od obcl a komuntkact, roztrou!leno deset pasekArskiYoh usedlostL Po', mnoM· llita v nlch fill nuznt horalli uprostred bldy. Nt'kdy nepoznali jlny flvot, nef rvat se s horaml a kamenltyml strl1nllml oskyvu chleba. V doM naclsticke poroby nl1roda se valasske hory staly prlrozenym I1krytem partyzl1nt1. Na Plostin!! nalezli chlapcl z hor vsechna srdce dokoMn. Chudl pasekl1rI, potoniCl hrdlnnych ValacM, bojujlclch po staleU :za svobodu a prl1va 5 clzl1ckyml vetrelcl, Jim podali pomocnou ruku, obl!tovali pro nil mnohdy I to poslednL 19. dubna 1945 bylo osm pasekl1rskych chalup vydrancov~no, vypAleno, ~tyi'iadvacet plo!ltinskych obyvatel za flva vhozeno do plamenO. Jedlnym provlnllnlm bylo, fe na otl1zky rozzurenych esesl1kO, kde jsou partyzl1nl, jeJlchf snu v krajt nemohli zlomlt, odpovldali ml~entm. Plostina se stala pamAtnlkem utrpenl, ale zArovefi symbolem nezlomneho·bdhodll1nl k bo)l proti faslsmu.
Historie partyzlinskl!ho hnutl na Gottwaldovsku v okoli PloWny je jell zlomkem grandi6zni epopeje partyzlinskl! valky, kterou na vyehodnl Morave organizovala a vedla 1. ceskoslovenskli partyzlinskli briglida J ana Zizky z Troenova. Tato brlglida vznikla z jedne z proslulyeh sku pin partyzlinskyeh organizlltorli, ktere byly podle pokynu moskevskeho vedenl KSC poslliiny na nase uzeml ze Sov~tskl!ho svazu. Byly pi'ipravovliny ve vyevikovyeh sti'ediseieh pi'i Ukrajinskem stlibu partyzlinskeho hnutl v Kyjev~, jehoz politiekym pi'edstavitelem byl N. S. Chruscov, vykonlivajlel v tl! doM funkei prvnlho tajemnlka OV KS Ukrajiny. jejieh vysazovlinl zacalo koneem cervenee 1944 pi'edevsim na Slovensko, kde jejieh prlehodem a bohatou cinnostl prerosUo domliei odbojovl! a partyzlinske hnut! v eeloniirodni ozbrojenl! povstlini slovenskeho lidu. Skupinu, kterli se stala zlikladem Zizkovy brigiidy, vedl slovensky komunista jlin Usiak a tvoi'ilo ji 22 sov~tskyeh a ceskoslovenskyeh parasutistii. Byla vysazena nadvakrat v druhe polovin~ srpna roku 1944 v prostoru obee Sk:labina na Slovensku. Do Usiakovy sku piny se pNdali eest! a moravst! ehlapei, kteri po l1t~ku z okupovane vlasti a s(a!itnem pi'eehodu morilVsko-slovenskyeh hranie byli ve slovenskyeh partyzlinskyeh skuplnaeh. Pristoupili take uvMomlHi mistni . obeane. Skupina se tak v kratke doM rozrosUa v partyzlinsky oddil 0 devadeslitl lideeh. jejlm velitelem byl Slovlik porucik jan Uslak, nacelnikem
stabu major Rude arillady D. B. Mllrzin (znamy II nas jakll Jllrij Murzin), politickym komisarem Michal Tursky. Jiz pri vypllknut[ Slovenskel1o narodnlho povstanl byl oddll nasazen na povstaleckou frontu u Strecna, Martina a Vrutek. V te doM je oddil poveren velmi vyznamnym poslanlm. Z rozhodnut[ Ukrajinskeho stabu partyzanskeho hnut! v Kyjev/! je vyslan do prostoru Moravskoslezskycl1 Beskyd s llkolem zorganizova t silne partyzAnske hnu tf na vychodnf Morav/!. K moravsko-slovenskym hraniclm postupovala partyzAnska jednotka za neustAlycl1 bojii s n/!meckymi vojsky. K nebezpecnemu stfetnuti doslo pfl prechodu Val1u pod obcl Plevnlk mezi Velkou By tel a PovAzskymi Tepllcemi. Po usp!!snem boji se posunula az do bl1zkosti I1ranic a usfdlila v N!!mcakovl! hli.jence nad Stlavnlkem. Dlliezitou soucastf pflprav pfechodu naM:oravu bylo navazAnl stykii s i1egalnlmi organizacemi a odbojovymi pracovnlky na moravske stran!!, ktefl by znalost! terenu a mistnlch poml!rii pomohli brigadl! pH pfechodu pres hranice, zabezpecili zAsobovAnl partyzAnii a budovAnl ukrytu v Beskydech. 25. zAfl 1944 se partyzAnska brigada pokusila problt na Moravu v prostoru Velkych Karlovic jako pevnl! organizovana vojenskA jednotka. Po tuhem boji s neustAle slllc\mi nl!meckymi ozbrojenymi oddlly, ktery trval od devate hodiny fann! az do noci, byli partyzAni nuceni ustoupit a stahnout se zpl!t na Slovensko. StAb briglidy rozhodl pfejit hranice v menslch rozptyle~ych' skupinkach.
Koncem ztlri roku 1944 presla uspesne v prostoru Pod a eho skupina vedentl mjr. Murzinem. Takticky ji pomohlo vyhozeni mes(anske skoly ve Velkych Karlovicich, v nit byl umist~n oddil n~mecke pohranicni strtlie, Akci provedl kominicky ucel\. Fr. Tomek, ktery spustil komlnem ntlloi do sklepa. Zactltkem i'ijna, po velke bitv~ s n~meckymi jednotkami na Stiavniku, pi'esla v prostoru nad Makovem skupina vedentl J. Usiakem. Jintl skupina pl'esla severn~ od Lysskeho prusmyku. Na zaCtltku l'ijna se skupiny na Morav1! spojily a 5. i'ijna roku 1944 oznamoval radlotelegraficky mjr. Murzin partyztlnskemu sttlbu v Kyjev1!, ze partyzanl 1. ceskoslovenske partyzanske brlgady Jana Zizky z Trocnova operujluz na'tizemt protektorAtu. Zprtlvu hltlsil pak moskevsky i londynsky rozhlas do celeho svl!ta. PartyzAnska 'brigAda, jejimz prvnim sidlem se stal hostlnec na Marti" • filiku, rozvinula lhned veliketisili pi'edevsim k pi'ipravl! lidoveho povstAni ria'vychodni Moravll, ktere by ulehcllo Slovenskemu ntlrodnimu povstani, · narusllo oslabllo sUy okupantu. Podle ujedntlni s llegAlnimi organizacemi KSC.a odbojovyml skupinaml na Gottwaldovsku, Brn~nsku a .Ostravsku mlno povs.ttlni vypuknout v druM polovinll i'ijna roku 1944. Jeho dalSi pi'ipravy 'i, "a us'kutecnllni vsak .byly zmai'eny I1toky okupantu, ktei'i usilovali 0 zniceni · brigady, v niz vyc[tlll sveho nebezpecneho nepi'ltele. Tazeni proti brigAd1! bylo· usnadn~no zrAdcovskou cinnosti konfidenta gestapa Dvoi'Aka. 22. i'ijna pl'epadl brigtldu v jejim novem sidle na Trojacce n~mecky sUhaci oddll Ruhsam". I kdyi se brigAda ubrAnila, utrp~la citelne ztrAty, · musela 'opustit zAsobami vybavene stanovist~ a pi'emistit se na KnilhynL
a
II
ZacUtkem lislopadu doslo k dalsimu utoku ni:lmeckeho oddUu proli partyzanum na Knehyni, pi'i ni:lmz v luatltem, ale urputnem boji byly zrani:lny hlavn! osobnosli brigady Murzin a Usiak. Velilel brigady Usiak, jemuz byly proslreleny oM ruce, se dostal do Machandrova domu na Celadne. Kdyz vsak 3. lislopadu byl jeho ukryl obklicen, ukoncil svuj zivot vlasln[ zbranL Murzin,s prusti'elem v noze, dostal se zasluhou lesn[ch dlHnlku z ohrozeneho pasma do bezpecl. Po vyleeeni pi'esel na Vsetlnsko a stal se velitelem novi:l zorganizovane brigAdy. Soucasna zahAiily ni:lmecke ozbrojene sHy rozsahle patrlin[ po partyzanech v Beskydech, spojene s krutymi represaliemi proti obyvatelstvu. Telo akce se zucastnll osobne K. H. Frank. Fasistum se vsak nepodai'i\o partyzanske hnut! v Beskydech pollaeil. 1. eeskoslovenska partyzanskli briglida Jana Zizky z Trocnova byla sice boJem na Kni:lhyni ochromena, ale ne znieena. Zhave uhllky' z rozprliSeneho ohnlsti:l jako by byly rozmeteny mezi hoi'lavlnu. Pod vlivem rozptyleneho JAdra brlglidy vznikaJI nove partyzanske oddUy, ktere od proslnce roku 1944 do kvi:ltna roku 1945 vedou partyzanskou valku proti naclstickym okupantum na cele vychodni Morave. PaUl k .nim take partyzanske skupiny, vytvorene v okoli Plostiny.
Prvnl skupinka partyzAnu se na Plostine vytvorila v zari roku 1944. V listopadu se spojila s odloueenou cast! Zizkovy brigady. kterA se na plostinske paseky uchylila po uvedenem rozbiti centra brigady za lJoji'l na Knehyni. Po sloueenl mela kolem dvaceti HdL Skupinku vedl poruelk Rude armAdy Sasa Kotlarov. Jinli partyzlinskli skupina v bBzkosti Plostiny se zformovala v leslcll - mezi Louekou a Haluzicemi pod vedenim sovetskeho veli tele Benjamina. Mlmoto se ve Vizovlckyeh horlieh vytvoi'ily jine partyzanske skupiny. Napi'lklad v i'ljnu roku 1944 byla T. Polcakem zorganizovii.na skupina v Prlove. V prosinei roku 1944 navAzaly obe partyzAnske skupiny na Plostine spojenl s kapitlinem Rude armii.dy Petrem Budkem a jeho prosti'ednictvlm se staly souClistl 1. ceskoslovenske partyzAnske brigAdy Iana Zizky z Troc-' nova. Tvorily pak jeden z nekollka desitek samostatnych oddllii teto partyzlinske brigAdy, nazvany podle sveho stanoviste oddll Plostina. Velitelem novi! zformovaneho oddllu se stal poruelk Rude armAdy Sasa Kotlarov, jeho zAstupcem kapitlin Rude armAdy Nikolaj Nikolajevic Kostin.---····· Pi'lchod Sasi Kotlarova na plostinske paseky pi'edeM~sta pIlla valecneho dobrodruzstvl a nebezpecL V Rude armade slouzil u leteetva. Pi'i jednom vyzvMnem letu byl nad Nemeckem pobBze Berllna sesti'elen. V poslednl chvllise mu podai'ilo bpustit horlel letadl0 a ukryt se v lii.nu obilL S kompasem v ruce, ktery jediny ze vseho mu zbyl, se vydal smerem
______~----------~================~=-o:..-.;;;;;;;;
k ceskym zemlm, aby se prodral zpet do vlasti. Putuje vetsinou v noel. Ve dne zalezl\ do hlubokyeh lesu a bezpecnych mist. Jednou sotva ze unikl v dvouhodlnove honicce na nemeckem (lzem!, kdyz v komore neznameho statku hledal neeo k j!dlu. Proehl\zf Cechy, Moravu a na Valassku jej prevadej! horale na Slovensko. Tam se dostal k partyzl\num 1. ceskoslovenske partyzanske brigl\dy lana Zizky z Troenova. S nlml se prob!j! zp1!t na Moravu, aby pomohl slovanskym bratrum ziskat ztraeenou svobodu. o vanoefeh roku 1944 pl'isel hloucek sedmi partyzanii na samotu Ryliska do staven! Frantiska Rasky. Bez obav mu vysv1!tlili sve poslanf a plAny a zaradili ho do partyzl\nskeho oddflu jako spojku. Petr Budko, ktery skupinku privedl, mu dal ziirovefl partyzlinske jmeno "major". DfJm "majora" Ras~y se pak stal strediskem oddllu. Zde se konaly schiizky a porady velitelfJ, odtud si odnl\seli rozkazy a pokyny k pl'epadfJm a jtnym akc!m proti neprftell. Prvn!m ukolem oddilu v zimn!ch mlls!cfcp. bylo predev1Hm vybudovanf vYzv1!dne a zpravodajske sluzby, navazovlin!spojenf s Ilegaln!ml organlzacemi a odbojovyml pracovllfky v okolL' . Velmi ucillne pracovala pllticlenna skuplna odboje v Ojezde, zalozena koncem dubna roku 1944 na p01{yii-i-legAIIi(ksc ~. Gottwaldo~~.·Jejl clenove informovali obcany podle zprl\v moskevskeho rozhlasu 0 postupu Rude armady, pripravovali a rozslrovali letiiky, organizovali a provadel! hospo-· dai'ske sabotiize, ukryvali uprehle sovlltske zajatce. Pro partyzansky oddil na Plostine provlid1!l! po nayazlinf_vzajemneho spojenf zpravodajskou a zasobovacf cinnost, starali se 0 osetI'ovan! partyzanfJ a zucasti'iovali se take bojovych akcl oddflu.
[
.
.-
,
Za pomoei "majora" Rasky a ujezdske odbojove skupiny byla vybudovllna dokonalll a spolehlivll sit pomoene partyzllnske sluzby. RozviHvovala se pres m!stn! pasek6re a nejblizs! vesniee do sirokeho aka!!. Navllzano bylo i spojen! s ilegllln! organlzael KSC Nase pravda v Gottwaldove, po jejimz ohrozen! zatykllnim v iinoru roku 1945 pi'esli nektei'i jeji pi'!slusn!ei k partyzanum na Plostinu. ZaMtkem roku 1945 byl odd!! jlz pevne zformovlln, rozdelen na tfi cety 'a podnlka prvn! ozbrojene vypady protl neprHeli. Pacet partyzllnfJ. v bddllu se pohybuje kolem ctyi'leeti. jsou mezl niml sovl!tst! vojael Vasil Lavrlscev, Petr BaraMs, Nikolaj Kostin, Sasa Kotlarov, N. Semjonovlc, GrISa Slepeov, Benjamin. Od proslnee roku 1944 prlehazell k partyzam':lm ehlapcl z okolnich valasskych vesnlc, ktei'[ mell vetslnou . ul! za" sebou prvnl drobne zkusenosti z odbojoveprace. Vlednu majf partyzanl take prvnf vlastni obet. One 11. ledna 1945 byl nl!meckym cetnfkem z Vlachovlc zastrelen v katastru Ojezda na Dllech sovetsky partyzlln Petr BaraMs, ktery se pi'i honicee snaZil uniknout na Plostinu. Ctrnact dnii ho museli na pi'ikaz okupantii nechat lezet v marnlcl v Ojezqe - pry pro vystrahu. Dalsfm dulezltym ukolem oddilu bylo opatren! dostatecne zasoby zbranL Podai'llo se to zejmena pi'l nahlem pi'epadu dvousetclenneho ma· darskeho vojenskeho trenu, ktery se 17. un ora 1945 ubytoval na noc v Ojezdl!. Nikolaj Kostin, 'ktery chodil v ukorlstl!ne unlforml! madarskeho diistojnfka, oklamal a zneskodnll hlfdku a skuplna partyzanfJ. vnlkla do skoly, kde muzstvo odpocfvalo a bezstarostnl! se' bavllo. prfehodem partyzanu byli tak prekvapeni, ze se nezmohll na odpor. Bez jedlneho vystrelu
byll odzbrojeni, prohledany jejich vozy na navsi a bohata koi'ist odva~ena na selskych povozech na Plostinu. Partyzani zlskali asi padesat pusek, nl!Iwlik beden granatu, nabojll, dva samopaly. Pi'i dalsich pi'epadech se jejich zasoby zbranl a sti'eliva jeSti~ zvl!tSlly. Pi'i zpatecni cestl! z jedni'! akce pi'espali partyzani v Lipin/!. Bylo to koncem (mora 1945. BratI' h.ostitele je ze strachu a pod vlivem nl!meckych vyhrli~ek vyzradil cetnictvu. Doslo k obkllcenl a noenl pi'esti'elce. jeden clen .skupiny padl, velitel Sasa Kotlarov byl tl!~ce zranl!n podi'!lnym pril· sti'elem zad a ni!koiika prlisti'ely chodidel, partyzan Vasil byl zasa~en sti'elou do pi'edloktl. Po castecni'!m vyli'!cenl v Ojezdl! byli oba pi'evedeni do Leskovce u Vsetlna, kde na pasekach v jui'ickova mlyn/! byla partyzanska ozdravovna. 3. dubna 1945 pi'epadlo nahle' I1kryt partyzanli gestapo. Z pl!ti partyzlinli, ktei'l zlistali ve mlynl!, byll ti'i zasti'eleni. Mezi nimi taki'! Sasa Kotlarov. Partyzan Vasil se zachranil, ukryt do mlynski'!ho nahonu. Mlyn gestaplici zapalili, rodinu posti'lleli a tl!la vhodill do plamemi.
Druhym velitelem partyzlinski'!ho oddilu na Plostin/! se stal Nikolaj . Kostin. Bojove akce partyzanu v kraji neutuehajl. Namel se v hornati'!m, hlubokymi lesy porostlem terenu neelt! bezpecni. Objevujl se vystraln.:i tabule, kterymi sami sebe upozoriiujl na nnebezpeel ozbrojenyeh band", jak nazyvall partyzany. Nlelvyeh pi'epadu naelstlekyeh tlup prtbyvli. Jejleh ohlas se nese od I1st k ustum, stejna jako zvast: le RudA- armlida drtl faslsty a spolu s 1. eeskoslovenskym armlidnlm sborem nese k nlim svobodu.
Denne pribyVcl ctobrovolnlkll, ktei'i jsou odl1odlani nieil nemeckou valecnou malliniirii a pi'ibH~it okamzik osvobozeni. Kolem 1. dubna 1945 se do partyzAnske skupiny na Plostine 11liisl Oldrich Bara, kryclm jmenem Kovac z Gottwaldova a~rantisek Machii. PartyzAnftm jsou podezreH, protol(e prichAzejl se zbranemi. Opati'ili pry sl je ad madarskych vojakft za clv1lnl llaty. Byll pi'ljati do odd!lu a drzeni pod dozorem. Nezavadnym chovanlm pri akclcl1 se jlm podai'ilo podezi'enl ad sebe odvratlt . . V . pQloyine dubna roku 1945 doslo v qddllu k nepredvldane udalosti. Velitel Nikolaj Kostln chtel prozkoumat jednu zpanciirovych pest!, ktere byly i s dal1ll zasobou munice ukryty pod vcellnem pasekare Zichy. Pi'i rozeblrAnl dosud neznAmii zbrane dolllo k explozi a k. tragicke smrti velitele .. Ti'et!m, poslednlm veHtelem oddllu na Plolltine se stal Grlgorij Slepcov, ktery vedl partyzanske boje sku piny al( do osvobozenL ..I?ne 16. dubna 1945,. byl dan cete rozkaz obsadit na lesni silnici mezi Louekou a Vizoviceml CIsek cesty na vrcholu kopce Barak, kudy mela projlzdtit kolona N/!mcu. Ke l!pln/!nl t1kolu byli pi'id/!leni take Oldi'ich Bara "Kovac" a Frantlsek Machu. OhlMeny presun nebyl proveden a proto: partyzani zustali v I1krytu a cekaU. Znaveni cekanlm a hladovi rozhodll se pi'espat na urcenem mIst/! pro pi'lpad, ze se presun uskutecnl pozd/!jl. Oldrlch Bafa a Frantlsek Machu byli urceni na hHdku. A tu se ukAzalo, ze jsou to konfidentl. VyuWl t1navy svych druhu a zmizeli. Na zllnskerl1 gestapu vyzradiU vsechno, co Mhem ctrnactldennlho~pobytu u partyzanskiiho oddllu na Plostln/! vyslldiU.
Psal se duben roku 1945. Nacistick~ armAdy ustupovaly na v~ech frontach. jen v ceskych zemich se stale ddela pi'tlmili6nova armada "Stred" s hlavnlm velitelem marMlem Schl.lrnerem. V jejim tylu vsak uspMnE! operovaly oddlly 1. ceskoslovenskll partyzAnskll brigAdy jana Zizky z Trocnova a zasazovaly nacistum tE!zk~ l1dery. Misto vyhla~ovan~ho "moravsk~ho valu", k jehoz vybudovAnl nahnall clvllni obyvatelstvo az z Polska a odjinud, vyrl1stalo naclstl1m na MoravE! stAle nebezpecnE!j~i uzemL Oddily ozbrojenych vojakii a esesAku, desitky gestapAckych uradoven, ziskAvajici za IAkavou uplatu do svych sluzeb konfidenty, ~etE!z jagdkomand a zvlAstnlch stihacich jednotek - ti vsichni se spojili, aby partyzAnsk~ hnutl zlikvidovali. ZajistE!nlm nE!meck~ho "porAdku" v tylu Schl.lrnerovy armAdy byl povE!ren osvMceny Oto Skorzeny. K posilenl vojenskych a policejnich sil na vychodni MoravE! pribyla 24. brezna 1945 zvlastni jednotka esesAku._J~terA se ubytovala ve vizovicirem zAmku. Bylo to tzv. "Zu besonderen Verfiigung Kommando Nr. 31", "oddU pro zvlAStnl l1koly". jejich velitelem byl SS - ..Obersturmfilhrer WleI!eek~. Asi za ctrnAct dnl nato prijelo do Vizovic 3QO_.SSmanl1 a ubytovall se ve skolnl budovE!. Velitelem jednotky byl dr. Pawlovsky. dalslml velltell nadporuclk Michalski a porucik SchtOr. - Oddil nesl nAzev jagdkomando_ Skorzeny. --, -----
Naclste ztrAceli docela svou lidskou tvAi'. Podnikali do okoli trestnl vypravy, pi'l nlchz plichali na clviln[m obyvatelstvu neslychanA zvl:!rstva. Partyzanske hnutl chteli podlomit vystupnovanymi bestialnostmi a hromadnym vrazdl:!n[m.
,-Dn~ ._19:. dllbna, necele ti'l tydny pred osvobozenlm, se na nadvol'l vlzovlekeho zlimku shromlizdila zlovestnli vyprava, skllidaj[cl se z naclstlckyeh hrdlol'ezti jagdkomanda Skorzenyho, eseslikti, noddllu pro zvlMitnl llkoly" a pl'lslu!lnlkti zllnskeho gestapa. Po nekolilmhodlnove porade a vysleehnutI zprav konfldentti se kolona nakladnleh a osobnlch aut, citajlel pres dye ste naelstlekyeh vrallti a vybavenA asi padeslitlclennou skupinou psovodii s vyevlcenymi nemeckymi vlCliky, rozjela. Ze trl stran, od Brati'ejova, od Tiehova a od Ojezda se naCiStieke hordy valily kupredu a po vysk4kanl z aut svlraly sirokyml rojnleemi stlile se zuzujlel kruh kolem sldla partyzlinii, ·Plostiny. Pred sebim hnali muze, ktere zastlhli pri prlici v lese nebo v poll.
~;::;.~~~:~0>~. -jiz po eeste rozsevali smrt. Skupina tfl gestaplickyeh aut .zastavila na pokyn konf1denta Fr. Machti v Ojezde. Esesaei se psy seskAkali z aut a hnali se k mlstu, kde stlila maringotka bruslce Lad. Rangla z Tesova u Uherskeho Brodu, ktery za vecera hrlival ve skupinee partyzlinii na harmoniku. S namli'enymi zbraneml se hnaH po kolemjdoucleh a nekolik jieh zahnali do
blizkosti maringotky, kde se zdvizenymil l'ukama museU pi'ihllzet hriiznemu (livadlu. Ve voze byl Ladislav Rangl s manzelkou Vlastou a dvema malymi diHmi a svagr Rudolf Pfleger. Prave obedvali. Na ostl'y nemecky pavel: "Heraus" Rangl s Pflegrem vystoupili v domnenl, ze budou legitimovani. Esesmani je vsak nasil[m odehnali stranou a bez jakehokoliv vysvetlovAnl nekolika ranami z automatu usmrtill. K{(yz Vlasta RanglovA uslysela sti'elbu a vyhlMla, drzlc piilrocnl dlte v nArucl, z VOZU, vypAlil jeden z vojAkii do otevi'enych dvei'f dAvku z automatu. RanglovA klesla k zemi, tlsknoue ki'ecovite dite zbrocene matcinou krv!. Dvouleteho Zdenka Rangla nasli po odchodu eseslikii sehouleneho pod laviel vzadu v maringotee. Pak vpadli do doinu Rudolfa JUi"lcka a Petra Fryzelky a hledali partyzAny. Po bezvysledne prohlidce naskAkali do aut a pokracovall v tazenl na Plostlnu.
Oddll jagdkomanda Skorzenyho dorazll na samotu Ryliska. Tam vpadl do Raskova staven!. "Major" Raska vsak nebyl doma. Rano odesel s dcerou Milkou k lekai"1 BrAzdllovi do Vizovic. Tak unikl Jiste smrtL Jeho manzelka s nemluvniHem byla upoutana na liizko. Sam velltel za aslstence konfldenta Bati JI vyslyehal, co vi 0 partyzAnech. Neprozradila nle. Po vysleehu, do~ provAzenem surovym biUm, ji i s ditetem vyhnall yen a stavenl zapAlili. Hned nata se vrhli i na sousednl usedlost Belhovu, v- nlz zasti'elili a upAl.ili petadvaeetileteho Frantiska Belhu. Starou Terezll Belhovou, kterA
se chtEBa yeas pl'ed l'adt'lnfm t'lmcu skry , dohnali zpt'lt. Kdyz llZ byl jejl domek v Jednom plameni, s cynlckym usklebkem ji vyblzel!, jestii sl nechce Jestt'l pro Mco dovnitr skoeit. Dovrscnf
pomsty
na Plostine
Z Rylisek tahl oddil jagdkomanda Skorzenyho na hornl cast Plostlny. Tam Jlz i'adily daIS! sku piny, kter~. mezlUm obklieily vsechna staven!. Marn1! vsak hledali partyzany. TI byli yeas varovani a stahli se do lesa ke KIASfovu. Pasekal'l I partyzani 5e domnlvali, ze naclstlck~ hordy odtahnou, kdyz nenajdou partyzany. Proti dobl'e vyzbrojen~ n1!meck~ pl'esile by byl boj partyzansk~ho oddllu, z nt'lhoz cast byla na pi'epadu, naprosto marny. Esesaci poznal!, ze .pi'lsli pozd1! a proto zui'ili. Hrozbaml, blUm, sti'elbou ,cht1!li zlskat od obyvatel zpravy 0 partyzanech, 0 ukrytych zbranlch, 0 spolupracl s partyzany. Pasekai'l nezradili. Kdyz N1!mcl poznall, ze jejich vyslechy jsou marn~, zacali rabovat a nakladat ukraden~ veci, vyhanet dobytek a zapalovat staven!. Nechejme 0 udalostech vyprav1!t svMka Jana Machu z Vysok~ho Pole e. 42, ktery jedlny vyvazl z plostlnskych plamenu. Osudn~ho dne pracoval na poli nad Plost!nou a kolem pi'lldruM hodiny se vracel domu. Byl za;. dden hlldkou a spolu s sest! dalslml, kter~ potkali cestou, vyveden na Plostlnu, na nlz jiz slehaly plameny. "Stali jsme v malych skuplnach, s rukama zalozenyma v tyle, celem yen z kruhu pi'ed jednotlivymi usedlostmi a cekali, az se velitel jagdkomanda Skorzeny vratl od Raskl1 z Ryllsek.
Nas hloucek sUil pl'ed chalu[)ou pasekare Sasiny, ktera byla z nepalenycll eihe!. Bitlm a hrozbami ehtilli z nas vynutit zpravy 0 partyzaneeh a donu tit nlis k pfiznani se ke spoluprtiei s nimi. Konfident Frantisek Maehll obehazel hloucky a usvMcova!. Sti'elba, koul' z hoi'leIeh stavenl, nadavky, bit!, plac dilt! a nai'ek zen, draneovanl - takovy byl obraz barbarsk~ kultury fasismu, ktery se rozvljel pl'ed nami. Kdyz z nas nemohli vyti'lskat z8.dn~ doznanl, porueili nam, abychom si lehli oblieejem na zem. Pravdilpodobn1! nas cht1!1i takto zasti'elit. Plameny se doplazily az k Zichovu veelinu, ktery se vznal plamenem. V t~ ehvili nastal vybueh stl'eliva a pane~i'ovyeh pest!, ukrytyeh pod vcellnem. Zem se otrasala vybuehy a my jsme byli jejieh silou nadhazovani jako loutky. Tento nahodny objev ukryt~ muniee rozlitil fasisty jest1! vlee. Nai'ldili nam skakat do plameniJ.. Nevlm, eo se d1!lo v dalsleh skupinaeh. Prvnl jsem musel skoeit ja. Okno Sasinova stavenf bylo otevi'eno. Puzep. sllou skocil jsem oknem dovniti' a padl tv ai'l na podlahu. Vzap1!tl jsem ueftil na predlokt! do pad granatu, ktery jsem uehopll a hodil pl'ed sebe do predsfri1!. Pak na mne dopadlo t1!lo t1!zee ranen~ho druM Trcky. Jeho krev mi prosakovala na zada. Dusil jsem se. Ved1!1 jsem, ze mi nenl pomoei. Presto jsem se odpllzil do pi'edsfne a snazil se dostat ven. Strop se jiz propadal, horfel kusy na mne padaly a palily. VMhl jsem do komory a v zoufalstvi a straehu 0 zivot jsem se ehtel prokopat. Motyka vsak narazela na kamennou podlahu; poznal jsem, ze byeh kopal marne. Byla tam i hromada drobnyeh brambor. Ght/H jsem se do nieh zahrabat a pi'eckat pozar, ale nesnesitelne prostredf mne odradilo i od teto nesmysln~
mylBenky. Na~el jsem kus pllJ~hu, kterym jsem si chrAnii hlavu pi'ed plameny a podarilo se m! vypl1zit se nepozorovani! na nAsep. To jiZ na mnij hoi'ely .saty a byl jsem tijzce popAlen. Nastijstl bylo nabllzku hnoji~tij s mo~l1vkou. Tarn jsem vlezl a uhasil hoi'lcl odev. Kryt plotem odpl1zi! jsem se k bllzke polnl eestij, svazujlcl se mlrnym uvozem do lesnlho porostu. Po menslm odpo~inku jsem se ukryl v lese a vycerpan usnul. KdyZ jlz na Plostinij vse utiehlo, dostal jsem se kolem pillnoel do Vysokeho Pole k rodinE!. Az na druhy den jsem se pi'ikradl ke svemu staveni na Plostin!! ... "
.
, DE!sivy je vysledek tragedie, kterA se odehrala na Plostinij. Z deseti usedlostl na Plostln!! a na samotE! Ryliska bylo vypAleno osm. UehrAnE!na zlistala jen dyE! stavenl na Ryliskaeh. V plameneeh Plostiny upAlill fasiste za zlva ti'iadvaeet muzi'l a jednu zenu. Zde jsou jmena tE!eh, ktei'l se stali oMU nelldskeho zlocinu falHstil 19. dubna 1945: DRNOVICE: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Vaelav BE!lon,' 27. 9. 1921, svobodny, cis. 63 Josef Castulik, 16. 12. 1885, vdovec, cis. 23 Josef Castulik, 20. 1. 1921, svobodny, cis. 23 Bedi'leh Rak, 13. 6. 1906, zenaty, ~Is. 69 Jan Raska, 16. 8. 1871, vdovee, ~Is. 84 Antonln Zieha, 23. 2. 19£0, zenaty, cIs. 100 Jan Zieha, 16. 12. 1911, zenaty, cis. 87
8. Josef Zicha, 11. 11. 1901, zenaty, cis. 84 9. Anasttizie Zichovti, 11. 11. 1904, vdanti, cis. 84 VYSOKf: POLE: 10. Frantisek Belha, 23. 7. 1920, svobodny, cis. 119 11. Frantisek Machll, 2. 12. 1924, svobodny, cis. 49 12. Jan Raska, 7. 8. 1913, zenaty, cis. 57 13. Frantisek Raska, 11. 7. 1922, svobodny, cis. 120 14. Frantisek Trcka, 7. 8. 1909, zenaty, cis. 45 15. Frantisek Zvonek, 18. 6. 1928, svobodny, cis. 99 16. Josef Zvonek, 15. 11. 1923, zenaty, cis. 99 TICHOV: tJ.7. Frantisek Vasicka, 19. 2. 1900, zenaty, cis. 46 18. Jan Vasil::ka, 20. 10. 1904, svobodny, I::Is. 46 19. Alois Zadrapa, 26. 7. 1925, svobodny, I::Is. 63 20. Jan Ziidrapa, 19. 10. 1888, zenaty, cis. 63 21. Josef Zadrapa, 11. 12. 1920, svobodny, cis. 63 POZDEcHOV: 22. Antonln Surovec, 23. 11. 1912, svobodny, cis. 63 23. Ji1'l Stalmach, 26. 4. 1898, zenaty, cis. 105 LACNOV: 24. Josef Zvonek, 29. 6. 1924, svobodny, I::Is. 124 Zasti'elenl: OJEZD: 25. Rudolf Pfleger, 3. 6. 1921, svobodny 26. Ladlslav Rangl, 15. 3. 1915, zenaty