ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E FAKULTA STAVEBN´I
´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA
PRAHA 2013
´S ˇU ˚ Martin TOMA
ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E FAKULTA STAVEBN´I ´ OBOR GEODEZIE A KARTOGRAFIE
´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA ´ ´ ´ TVORBA NASTROJE PRO STANOVEN´I KRATKODOB YCH ´ ´ ˇT ˇU ˚ NA ZAKLAD ´ ˇR ˇ´IZENE ´ INTERPOLACE A NAVRHOV YCH DES E REDUKCE
Vedouc´ı pr´ace: Ing. Petr Kavka, Ph.D. Katedra hydromeliorac´ı a krajinn´eho inˇzen´yrstv´ı
ˇcerven 2013
´S ˇU ˚ Martin TOMA
ˇ LIST ZADAN ´ ´I ZDE VLOZIT
Z d˚ uvodu spr´avn´eho ˇc´ıslov´an´ı str´anek
ABSTRAKT ˇ e V r´amci bakal´aˇrsk´e pr´ace byly vyhotoveny rastry denn´ıch maxim´aln´ıch u ´hrn˚ u pro u ´zem´ı Cesk´ republiky s dobou opakov´an´ı 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let. Tyto rastry byly vytvoˇreny metodou v´ıcerozmˇern´e regrese s n´aslednou korekc´ı residu´ı pomoc´ı metody Inverse distance weighting. V n´avaznosti na vytvoˇren´e rastry byl vytvoˇren skript v programovac´ım jazyce Python n´aslednˇe implementovan´y jako n´astroj do prostˇred´ı ArcGIS. Tento skript umoˇzn ˇuje redukovat denn´ı ˇ e republiky na u maxim´aln´ı u ´hrny na libovoln´em u ´zem´ı Cesk´ ´hrny s libovolnou d´elkou od 10 do 1440 minut.
ABSTRACT In this bachelor work were designed rasters of maximum day precipitation for Czech republic with periodicity 2, 5, 10, 20, 50 and 100 years. These rasters were designed by Multiple Regression with correction residuals method. In next step was designed script in Python programming language. This script was implement to ArcGIS as toolbox script. This script allows a reduction maximum day precipitation in every area in Czech Republic to maximum precipitation with any length from 10 to 1440 minutes.
´ SEN ˇ ´I PROHLA
Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto bakal´aˇrskou pr´aci vypracoval pod veden´ım Ing. Petra Kavky, Ph.D. Pouˇzitou literaturu a dalˇs´ı zdroje uv´ad´ım v seznamu zdroj˚ u.
V Praze dne .............
.......................................
(podpis autora)
ˇ ´ ´I PODEKOV AN
M´e podˇekov´an´ı patˇr´ı pˇredevˇs´ım vedouc´ımu pr´ace a to za pˇripom´ınky, konstruktivn´ı n´avrhy a pomoc pˇri zpracov´an´ı t´eto pr´ace. D´ale Ing. Arnoˇstu M¨ ullerovi za konzultace ohlednˇe digit´aln´ıho modelu ter´enu a prostorov´ych interpolac´ı. Tak´e Bc. Michalu Beˇciˇckovi za uveden´ı do problematiky skriptov´an´ı pro ArcGIS. Kromˇe toho bych chtˇel podˇekovat rodinˇe a pˇr´atel˚ um za trpˇelivost a podporu.
Obsah ´ 1 Uvod
10
2 Python, ArcGIS a GeoDa
12
2.1
Python
2.2
ArcGIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
2.3
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
2.2.1
Geodatab´ aze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
2.2.2
Shapefile
2.2.3
Toolbox . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
2.2.4
Knihovna ArcPY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
GeoDa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
3 Tvorba rastr˚ u maxim´ aln´ıch denn´ıch sr´ aˇ zkov´ ych u ´ hrn˚ u pˇ r´ıvalov´ ych deˇ st’˚ u ˇ pro u ´ zem´ı Cesk´ e republiky s dobou opakov´ an´ı 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let. 15 3.1
Vstupn´ı data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3.1.1
Datov´ a vrstva sr´ aˇzkomˇern´ ych stanic s N-let´ ymi 24-hodinov´ ymi u ´hrny ˇ dle Samaje, Valoviˇce a Br´azdila . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
3.2
3.3
3.1.2
The Shuttle Radar Topography Mission . . . . . . . . . . . . . . . . 19
3.1.3
Anal´ yzy proveden´e pomoc´ı funkc´ı ArcGIS . . . . . . . . . . . . . . . 24
Pouˇzit´e metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.2.1
V´ıcerozmˇern´ a regresn´ı anal´ yza s korekc´ı residu´ı . . . . . . . . . . . . 27
3.2.2
Koeficient determinace R2 a vyrovnan´ y korelaˇcn´ı koeficient AdjustedR2 28
3.2.3
F-test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
3.2.4
T-test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Postup zpracov´ an´ı a v´ ysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.3.1
Hled´ an´ı optim´ aln´ıho poˇctu rastr˚ u pˇri zachov´an´ı co nejvyˇsˇs´ıho koeficientu determinace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
3.3.2
Tvorba regresn´ıch rastr˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
3.3.3
Tvorba residu´ aln´ıch rastr˚ u metodou IDW . . . . . . . . . . . . . . . . 36
3.3.4
V´ ysledn´e rastry opraven´e o rastry residu´ı . . . . . . . . . . . . . . . 36
4 Tvorba Modulu redukuj´ıc´ıho maxim´ aln´ı sr´ aˇ zkov´ eu ´ hrny na u ´ hrny o n´ ahradn´ıch intenzit´ ach 4.1
39
V´ ypoˇcet n´ ahradn´ıch intenzit pˇr´ıvalov´ ych deˇst’˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4.1.1
Princip metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
4.1.2
Odvozen´ı hodnot koeficient˚ u redukce ψt pro oblast ˇcesk´eho povod´ı Labe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
4.2
Z´ aklady nastaven´ı skriptu v prostˇred´ı ArcGIS . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
4.3
Rozbor skriptu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
5 Testov´ an´ı a uk´ azka pr´ ace modulu
47
6 Z´ avˇ er
51
7 Seznam zdroj˚ u a citac´ı
52
ˇ CVUT v Praze
´ U ˚ SEZNAM OBRAZK
Seznam obr´ azk˚ u 3.1
Sch´ematick´ y n´ akres raketopl´anu Endeavour bˇehem mise SRTM. . . . . . . . . 19
3.2
Sch´ematick´ y n´ akres radaru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
3.3
Sch´ematick´ y n´ akres pˇrelet˚ u raketopl´anu bˇehem mise. . . . . . . . . . . . . . 21
3.4
N´ akres pouˇzit´ı 2 ant´en pro radarovou interferometrii. . . . . . . . . . . . . . 21
3.5
ˇ Bodov´ a vrstva podle Samaje
3.6
ˇ SRTM pro Ceskou republiku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
3.7
Rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek ve 45-ti stupˇ nov´e v´ yseˇci s polomˇerem 25 km. . . . 25
3.8
rastry X SJTSK a Y SJTSK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
3.9
Regresn´ı rastr s periodicitou 10 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
3.10 Residu´ aln´ı rastr s periodicitou 10 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 ˇ e republiky s periodicitou 3.11 Rastr maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u pro u ´zem´ı Cesk´ 10 let
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
5.1
Bodov´ a vrstva sr´ aˇzkomˇern´ ych stanic podle Trupla . . . . . . . . . . . . . . 48
5.2
V´ ybˇer skriptu Redukce v ArcCatalogu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
5.3
Zad´ an´ı skriptu s testovac´ımi body s periodicitou 10 let a d´elkou sr´aˇzky 30 minut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
8
ˇ CVUT v Praze
SEZNAM TABULEK
Seznam tabulek 3.1
Tabulka koeficient˚ u determinace
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
3.2
Tabulka vˇsech rastr˚ u, kter´e vstupovaly do v´ ypoˇcu v softwaru GeoDa. 1.ˇc´ast
32
3.3
Tabulka vˇsech rastr˚ u, kter´e vstupovaly do v´ ypoˇcu v softwaru GeoDa 2.ˇc´ast.
33
3.4
Popis rastr˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
3.5
Tabulka Koeficient˚ u determinace pro rastry s dobou opakov´an´ı 2 - 100 let. . 34
3.6
Tabulka koeficient˚ u regrese pro jednotliv´e rastry. . . . . . . . . . . . . . . . 34
4.1
Hodnoty koeficient˚ u redukce a a c . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
5.1
Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u pro bodovou vrstvu s periodicitou deˇstˇe 10 let a s d´elkou trv´ an´ı deˇstˇe 30 minut podle Trupla . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
5.2
Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u pro bodovou vrstvu s periodicitou deˇstˇe 10 let a s d´elkou trv´ an´ı deˇstˇe 90 minut podle Trupla . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
5.3
Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u, kter´e vznikly jako v´ ystup z m´eho skriptu pro vstupn´ı vrstvu Trupla, periodicitu deˇstˇe 10 let a d´elku sr´aˇzky 30 minut. . . 49
5.4
Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u, kter´e vznikly jako v´ ystup z m´eho skriptu pro vstupn´ı vrstvu Trupla, periodicitu deˇstˇe 10 let a d´elku sr´aˇzky 90 minut. . . 50
9
ˇ CVUT v Praze
1
´ KAPITOLA 1. UVOD
´ Uvod
V r´amci t´eto bakal´ aˇrsk´e pr´ ace byla vytvoˇrena geodatab´aze, ve kter´e byly zhotoveny rastry maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u s dobou opakov´an´ı 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let. Tyto rastry byly vytvoˇreny pomoc´ı v´ıcerozmˇern´e regresn´ı anal´ yzy, kter´a jako metoda prostorov´e interpolace umoˇzn ˇuje vytv´ aˇren´ı rastr˚ u urˇcit´eho u ´zem´ı z bodov´ ych hodnot, jeˇz jsou nerovnomˇernˇe rozm´ıstˇeny po dan´em prostoru. N´aslednˇe byly tyto regresn´ı rastry statisticky testov´any. D´ale byly tyto rastry opraveny pomoc´ı korekce residu´ı. Korekci residu´ı byla provedena pomoc´ı metody inverzn´ı v´ aˇzen´e vzd´alenosti (Inverse distance weighting, zkr. IDW). Tyto metody se liˇs´ı v tom, ˇze metoda regresn´ı anal´ yzy pouˇz´ıv´a cel´ y soubor mˇeˇren´ı, kdeˇzto metoda inverzn´ı v´ aˇzen´e vzd´ alenosti pouˇz´ıv´a pouze nejbliˇzˇs´ı okol´ı zkouman´eho bodu.
N´aslednˇe byl do stejn´e geodatab´aze vytvoˇren n´astroj, kter´ y redukuje denn´ı maxim´aln´ı hodnoty na hodnoty n-minutov´e. Tento n´astroj byl vytvoˇren jako skript v programovac´ım jazyce Python. Jako vstupn´ı data tohoto skriptu m˚ uˇze slouˇzit jak´akoliv bodov´a, polygonov´a nebo liniov´ a vrstva (d´ ale jen bodov´a vrstva). Pot´e se vybere jeden nebo v´ıce rastr˚ u denn´ıch maxim´ aln´ıch u ´hrn˚ u a zad´a se doba deˇstˇe. Po spuˇstˇen´ı skriptu se do bodov´e vrstvy je vytvoˇren pro kaˇzd´ y rastr nov´ y sloupec v atributov´e tabulce se specifick´ ym jm´enem. Do kaˇzd´eho ˇr´ adku tˇechto sloupc˚ u se zap´ıˇse hodnota redukovan´eho deˇstˇe o n´ahradn´ı intenzitˇe pro jeden urˇcit´ y prvek bodov´e vrstvy. Pro kaˇzdou dobu opakov´an´ı i d´elku deˇstˇe m´ a hodnota redukce jinou velikost.
Tato textov´ a dokumentace je rozdˇelena do dvou hlavn´ıch ˇc´ast´ı. V prvn´ı ˇc´asti bude pojedn´ano o tvorbˇe rastr˚ u maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u. Pˇred touto ˇc´ast´ı je kr´atk´e pojedn´an´ı o softwarech ArcGIS a GeoDa. V neposledn´ı ˇradˇe je zde tak´e kr´atk´a zm´ınka o programovac´ım jazyce Python. V prvn´ı ˇc´ asti jsou tedy vysvˇetleny z´akladn´ı principy metody, vstupn´ı data a postup m´eho zpracov´ an´ı a v´ ysledky.
Ve druh´e ˇc´ asti textov´e dokumentace je pops´ana tvorba redukˇcn´ıho modulu. Jsou zde pops´any z´ aklady tvorby skript˚ u v prostˇred´ı ArcGIS. N´aslednˇe je zde rozebr´an vlastn´ı zdrojov´ y k´ od skriptu. V neposledn´ı ˇradˇe je zde pops´ana metoda redukce denn´ıch maxim´aln´ıch intenzit na n-minutov´e n´ ahradn´ı intenzity sr´aˇzek[6].
10
ˇ CVUT v Praze
´ KAPITOLA 1. UVOD
Ve tˇret´ı ˇc´ asti je pops´ an jednoduch´ y pˇr´ıklad pouˇzit´ı cel´e m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace. Na z´akladn´ım pˇr´ıkladu je zde pops´ ana funkˇcnost modulu.
Moj´ı snahou bylo v bakal´ aˇrsk´e pr´aci vytvoˇrit n´astroj, kter´ y se uplatn´ı ve v´ yuce na Katedˇre hydromeliorac´ı. Douf´ am, ˇze n´astroj bude hojnˇe pouˇz´ıv´an jak ke studiu, tak k v´ yzkumu. V´ ystup z m´e pr´ ace m˚ uˇze b´ yt pouˇzit kupˇr´ıkladu jako vstup pro erozn´ı modely. Tyto modely se pouˇz´ıvaj´ı napˇr´ıklad k tvorbˇe rybn´ık˚ u nebo k tvorbˇe pˇrek´aˇzek, kter´e zabraˇ nuj´ı odnosu p˚ udy. Tento modul pracuje pouze v prostˇred´ı ArcGIS 10.1 s rozˇs´ıˇren´ım ’spatial’.
11
ˇ CVUT v Praze
2
KAPITOLA 2. PYTHON, ARCGIS A GEODA
Python, ArcGIS a GeoDa
V n´asleduj´ıc´ı ˇc´ asti se budu zab´ yvat softwarov´ ym prostˇred´ım, ve kter´em moje pr´ace vznikla. Do tˇechto n´ astroj˚ u budou zahrnuty programovac´ı jazyk Python, geografick´ y informaˇcn´ı syst´em ArcGIS od firmy Esri a open source software GeoDa, kter´ y slouˇz´ı k analyzov´an´ı prostorov´ ych dat. ArcGIS a GeoDa jsou tak rozs´ahl´e n´astroje, ˇze v t´eto ˇc´asti budou pops´any pouze n´ astroje, kter´e byly pouˇz´ıv´any k tvorbˇe sv´e pr´ace. U programovac´ıho jazyka Python.
2.1
Python
Python je dynamick´ y objektovˇe orientovan´ y skriptovac´ı programovac´ı jazyk, kter´ y v roce 1991 navrhl Guido van Rossum. Python je vyv´ıjen jako open source projekt, kter´ y zdarma nab´ız´ı instalaˇcn´ı bal´ıky pro vˇetˇsinu bˇeˇzn´ ych platforem (Unix, Windows, Mac OS). Python je dynamick´ y interpretovan´ y jazyk. Nˇekdy b´ yv´a zaˇrazov´an mezi takzvan´e skriptovac´ı jazyky. Jeho moˇznosti jsou ale vˇetˇs´ı. Python byl navrˇzen tak, aby umoˇzn ˇoval tvorbu rozs´ahl´ ych, plnohodnotn´ ych aplikac´ı (vˇcetnˇe grafick´eho uˇzivatelsk´eho rozhran´ı). Python je hybridn´ı jazyk (nebo tak´e v´ıceparadigmatick´ y), to znamen´a, ˇze umoˇzn ˇuje pˇri psan´ı program˚ u pouˇz´ıvat nejen objektovˇe orientovan´e paradigma, ale i procedur´aln´ı a v omezen´e m´ıˇre i funkcion´ aln´ı, podle toho komu co vyhovuje nebo se pro danou u ´lohu hod´ı nejl´epe.
2.2
ArcGIS
ArcGIS je geografick´ y informaˇcn´ı syst´em vyvinut´ y firmou Esri. Slouˇz´ı k tvorbˇe map, kompilov´ an´ı geografick´ ych dat, analyzov´an´ı map, sd´ılen´ı a vytv´aˇren´ı geografick´ ych informac´ıch a tvorbˇe nov´ ych anal´ yz. Geografick´ y informaˇcn´ı syst´em ArcGIS je tak rozs´ahl´ y, ˇze jsem vybral pouze ˇc´ asti, kter´e jsem pouˇz´ıval ve sv´e pr´aci.
12
ˇ CVUT v Praze
2.2.1
KAPITOLA 2. PYTHON, ARCGIS A GEODA
Geodatab´ aze
Prostorov´ a datab´ aze je datab´ aze navrˇzen´a ke spr´avˇe (ukl´ad´an´ı, pˇresouv´an´ı, dotazov´an´ı, vytv´aˇren´ı) prostorov´ ych dat. Prostorov´a data , kter´e jsou schopn´e uchov´avat jsou bod, useˇcka, polygon atd. V m´e pr´ aci slouˇz´ı prostorov´a datab´aze k uchov´av´an´ı vˇsech v´ ysledk˚ u. Geodatab´ aze mohou uchov´ avat jak rastrov´a, tak vektorov´a data vedle sebe. Mimo jin´e mohou obsahovat n´ astroje pro analyzov´an´ı tˇechto dat.
2.2.2
Shapefile
Shapefile je form´ at vyvinut´ y a spravovan´ y firmou Esri pro ukl´ad´an´ı vektorov´ ych prostorov´ ych dat. Byl vyvinut jako prostˇredn´ık mezi programy spravovan´ ymi Esri (ArcGIS) a ostatn´ımi geografick´ ymi informaˇcn´ımi syst´emy(Grass). Ve form´atu shapefile mohou b´ yt uchov´av´ any body, linie, polygony a to na z´akladˇe vektorov´ ych souˇradnic, kter´ y m´a kaˇzd´ y prvek d´ an. Form´ at shapefile tvoˇr´ı nˇekolik soubor˚ u. V tomto form´atu byla uloˇzena nˇekter´ a vektorov´ a data.
2.2.3
Toolbox
Toolbox form´ at vyvinut´ y firmou Esri pro uchov´an´ı n´astroj˚ u pro anal´ yzu. Tento n´astroj slouˇz´ı jak pro syst´emov´e n´ astroje vyvinut´e firmou Esri, tak pro n´astroje vyvinut´e samotn´ ym uˇzivatelem. V m´e pr´ aci byl toolbox pouˇzit k uchov´an´ı Python skriptu.
2.2.4
Knihovna ArcPY
ArcPY je webov´ y bal´ıˇcek, kter´ y je n´astupcem modulu arcgisscripting. C´ılem program´ator˚ u bylo vytvoˇren´ı bal´ıˇcku, kter´ y bude schopn´ y prov´est geografickou anal´ yzu, konverzi, spr´ avu a automatizaci dat pomoc´ı programovac´ıho jazyka Python. Knihovna ArcPY poskytuje pˇr´ıstup k n´ astroj˚ um zpracov´an´ı prostorov´ ych dat.
V m´e pr´ aci bylo pouˇzito knihovny ArcPY pˇri tvorbˇe skriptu pro modul redukuj´ıc´ı maxim´aln´ı sr´ aˇzkov´e u ´hrny na u ´hrny o n´ahradn´ıch intenzit´ach. Pˇri tvorbˇe tohoto modulu pouˇz´ıv´ am tyto funkce z knihovny ArcPY:
13
ˇ CVUT v Praze
KAPITOLA 2. PYTHON, ARCGIS A GEODA
• CheckOutExtension[9.] - je funkce, kter´a kontroluje ArcGIS extenzi. V m´em pˇr´ıpadˇe kontroluje extenzi Spatial Analis. • GetParameter[10.] - tato funkce z knihovny ArcPY zajiˇst’uje v´ ybˇer ze seznamu parametr˚ u. Seznam parametr˚ u byl vytvoˇren pˇri implementaci skriptu do prostˇred´ı ArcMap. • env.workspace[11.]- zajiˇst’uje zmˇenu pracovn´ıho souboru. • DeleteField management[12.] je funkce, kter´a maˇze sloupec v atributov´e tabulce. • sa.ZonalStatisticsAsTable[13.]je funkce z rozˇs´ıˇren´ı Spatial Analis. Vytv´aˇr´ı atributovou tabulku se statistick´ ymi u ´daji o jednotliv´ ych bodov´ ych polygonov´ ych nebo liniov´ ych prvc´ıch. • AddField management[14.] - pˇrid´a do atributov´e tabulky sloupec. • CalculateField management[15.] - napln´ı nov´ y sloupec daty, kter´e jsou vyj´adˇreny rovnic´ı. • JoinField management[16.] - pˇripoj´ı sloupec z jedn´e atributov´e tabulky ke druh´e.
2.3
GeoDa
GeoDa je volnˇe dostupn´ y software slouˇz´ıc´ı k anal´ yze prostorov´ ych dat, jejich vizualizaci, korelaci a prostorov´emu modelov´an´ı. Je to multiplatformn´ı software, kter´ y byl vyvinut v Spatial Analysis Laboratory of the University of Illinois at Urbana-Champaign pod veden´ım Luca Anselina.
V m´e pr´ aci byl tento software pouˇz´ıv´an pro v´ıcerozmˇernou regresn´ı anal´ yzu. Tento software je schopen otevˇr´ıt shapefile soubory. Pot´e je schopen pˇridat sloupce s predikovan´ ymi hodnotami a hodnotami residu´ı do atributov´e tabulky shapefilu.
14
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
3
Tvorba rastr˚ u maxim´ aln´ıch denn´ıch sr´ aˇ zkov´ ych ˇ u ´ hrn˚ u pˇ r´ıvalov´ ych deˇ st’˚ u pro u ´ zem´ı Cesk´ e republiky s dobou opakov´ an´ı 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let.
V t´eto kapitole bude pojedn´ ano o tvorbˇe rastr˚ u maxim´aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u pˇr´ıvalov´ ych deˇst’˚ u s dobou opakov´ an´ı 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let (d´ale rastry denn´ıch u ´hrn˚ u). D´ale se sezn´am´ıme se vstupn´ımi daty a metodami pouˇzit´ ymi k z´ısk´an´ı vstupn´ıch dat a n´asledn´e v´ıcerozmˇern´e regresn´ı anal´ yze s korekc´ı residu´ı. N´aslednˇe bude rozebr´an postup zpracov´an´ı a pˇredstaveny v´ ysledky m´e pr´ ace.
3.1
Vstupn´ı data
Data, kter´ a slouˇz´ı jako vstup pro moji bakal´aˇrskou pr´aci se daj´ı rozdˇelit do 3 skupin: 1. bodov´ a data, 2. rastrov´ a data, 3. data, kter´ a proˇsla pˇredzpracov´an´ım neˇz se stala vstupn´ımi daty. Nerovnomˇernˇe rozm´ıstˇen´e meteorologick´e stanice slouˇz´ı jako vstupn´ı bodov´a vrstva. Tato bodov´ a vrstva obsahuje data o intenzitˇe a periodicitˇe deˇst’˚ u a poloze stanic. Rastrov´a data slouˇz´ıc´ı jako vstup pro v´ ypoˇcet rastr˚ u se daj´ı rozdˇelit do dvou oblast´ı. Prvn´ı ˇc´ast´ı jsou data pˇrevzat´ a, druhou data, kter´a proˇsla pˇredzpracov´an´ım. Digit´aln´ı model reli´efu SRTM patˇr´ı do dat, kter´e byly pˇrevzaty. Do skupiny pˇredzpracovan´ ych dat patˇr´ı veˇsker´e anal´ yzy proveden´e v softwaru ArcGIS (pohledov´e rastry a rastry souˇradnic).
3.1.1
Datov´ a vrstva sr´ aˇ zkomˇ ern´ ych stanic s N-let´ ymi 24-hodinov´ ymi ˇ u ´ hrny dle Samaje, Valoviˇ ce a Br´ azdila
Citace z info souboru k zdroji[1]: ”Datov´ a vrstva sr´ aˇzkomˇern´ych stanic vznikla jako synt´eza dvou zdroj˚ u. Jako zdroje pro tuto vrstvu byly pouˇzity:
15
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
ˇ ´ laskavˇe poskytnut´e samotn´ym u 1. bodov´ a vrstva stanic ze s´ıtˇe klimatologie CHM U ´stavem - obsahovala 811 stanic, 2. vlastn´ı zdigitalizovan´e vrstvy stanic podle souˇradnic (UTM) uveden´ych v origin´ aln´ı ˇ publikaci S.V.B. - 579 stanic.
ˇ ´ obsahovala indikativ stanice, jm´eno Bodov´ a vrstva stanic ze s´ıtˇe klimatologie CHM U stanice, pln´e jm´eno stanice (upˇresnˇen´ı polohy v r´ amci katastru obce), nadmoˇrsk´ a v´yˇska, zemˇepisn´e souˇradnice a souˇradnice v syst´emu Gauss-Kr¨ uger. Do S-JTSK byly zemˇepisn´e souˇradnice s pˇresnost´ı na u ´hlov´e vteˇriny (s pomoc´ı nadm. v´yˇsky) konvertov´ any jednou z mnoha na webu volnˇe dostupn´ych aplikac´ı.
Druh´ a vrstva vznikla ve dvou kroc´ıch. Nejprve byla ruˇcnˇe zdigitalizov´ ana tabel´ arn´ı data ˇ z Samajovy publikace - ID stanice, pln´y n´ azev stanice vˇcetnˇe pˇr´ıpadn´eho upˇresnˇen´ı polohy, nadmoˇrsk´ a v´yˇska, zemˇepisn´ a poloha s pˇresnost´ı na u ´hlov´e minuty a N-let´e 24-hodinov´e sr´ aˇzkov´e u ´hrny vybran´ych dob opakov´ an´ı: N = 2, 5, 10, 20, 50 a 100 let. Vynech´ any byly periodicity 30, 80, 90 a 200 let. Ze dvou publikovan´ych tabulek byla vybr´ ana data se statistick´ym rozdˇelen´ım extr´em˚ u dle Gumbela. Data byla po digitalizaci zpˇetnˇe zkontrolov´ ana. V pˇr´ıpadˇe ˇspatnˇe ˇciteln´ych dat nebo jin´eho podezˇren´ı na chyby byla pˇripojena pozn´ amka. Nakonec byly zemˇepisn´e souˇradnice s vyuˇzit´ım nadmoˇrsk´e v´yˇsky konvertov´ any do S-JTSK ve stejn´e aplikaci jako v bodˇe A) a importov´ any v ArcGIS do bodov´e vrstvy. Po importu byly ˇ Souˇradnice v Samajovˇ ˇ odhaleny oˇcividn´e chyby - nˇekter´e stanice leˇzely mimo u ´zem´ı CR. e publikaci tak byly evidentnˇe uvedeny chybnˇe. Zemˇepisn´e souˇradnice byly konzultov´ any nad ˇ a byla provedena oprava na nejpravdˇepodobnˇejˇs´ı ”spr´ mapou CR avnou”polohu, pˇrepoˇcet do S-JTSK a stanice byla odpov´ıdaj´ıc´ım zp˚ usobem pˇresunuta. Do pozn´ amky byla zaps´ ana p˚ uvodn´ı uveden´ a hodnota.
ˇ ´ mˇela vyˇsˇs´ı polohovou pˇresnost, bylo ˇz´ Protoˇze vrstva stanic od CHM U adouc´ı v maxim´ aln´ı m´ıˇre naj´ıt shodu ve stanic´ıch z obou vrstev a statistick´e u ´daje z ruˇcnˇe digitalizovan´e ˇ ´ Pokud pˇr´ısluˇsn´ ˇ ´ nalezena nebyla, vrstvy pˇriˇradit stanic´ım CHM U. a stanice v datech CHM U byla stanice z ruˇcnˇe digitalizovan´e vrstvy polohovˇe zkontrolov´ ana, pˇr´ıpadnˇe opravena a ponech´ ana bud’ beze zmˇeny, nebo polohovˇe upˇresnˇena, byla-li poloha stanice v n´ azvu jasnˇe specifikov´ ana (napˇr. "Zˇelnavsk´ a myslivna"). Do v´ysledn´e datov´e vrstvy vznikl´e synt´ezou
16
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
uveden´ych zdroj˚ u byla vˇzdy pˇr´ısluˇsnost ke zdroji a pˇr´ıpadnˇe pˇresnost uvedena v atributu "Source". Postup identifikace stanic prob´ıhal n´ asledovnˇe: 1. V prvn´ım kroku byly porovn´ any stanice dle zemˇepisn´ych souˇradnic a vybr´ any p´ ary, kter´e se pˇresnˇe shodovaly ve stupn´ıch i minut´ ach v zem. d´elce i ˇs´ıˇrce. Stanice byly zbˇeˇznˇe zkontrolov´ any podle n´ azvu a rozd´ıl˚ u v nadmoˇrsk´ych v´yˇsk´ ach - max rozd´ıl 38 m. Podle tohoto krit´eria bylo ztotoˇznˇeno pouze 59 stanic, do v´ysledn´e bodov´e vrstvy ˇ ´ a oznaˇceny atributem "CˇHMU´ original". byly pˇrevzaty body ze s´ıtˇe stanic CHM U ˇ ´ 2. V druh´em kroku bylo provedeno zaokrouhlen´ı zemˇepisn´ych souˇradnic stanic CHM U na cel´e minuty a stejn´ym zp˚ usobem jako v bodˇe 1), zkontrolov´ ana identita. Po ovˇeˇren´ı v´yznamn´ych rozd´ıl˚ u v n´ azvech ˇci nadm. v´yˇsk´ ach a pˇr´ıpadn´em vyˇrazen´ı nesouhlas´ıc´ıch ˇ ´ a oznaˇceny atributem ”CHM ˇ ´ stanic, byly opˇet pˇrevzaty body z vrstvy stanic CHM U U pˇresnost 00”. T´ımto zp˚ usobem bylo pˇriˇrazeno 127 stanic. Pro dalˇs´ı identifikaci byly vybr´ any zbyl´e ruˇcnˇe digitalizovan´e stanice, kter´e neodpov´ıdaly ˇ ´ pˇredchoz´ım dvˇema krit´eri´ım. Prostorovou anal´yzou byla vyhled´ ana nejbliˇzˇs´ı stanice CHM U v okruhu 3300 m = vzd´ alenost zhruba odpov´ıdaj´ıc´ı rozd´ılu dvou bod˚ u s rozd´ılem zemˇepisn´ych souˇradnic 1,5’ v d´elce i ˇs´ıˇrce.
3. Pokud rozd´ıl v poloze nalezen´ych stanic v p´ aru nebyl vˇetˇs´ı neˇz 1’ v d´elce NEBO ˇs´ıˇrce ´ ˇ rozd´ıl v nadmoˇrsk´e v´yˇsce byl do 20 m A ZAROVE ´ ˇ n´ A ZAROVE N N azev stanice byl stejn´y (nebo r˚ uzn´y, ale byl d˚ uvod pˇredpokl´ adat, ˇze se jedn´ a o jednu a t´eˇz stanici), byla ˇ ´ a pops´ ˇ ´ pˇresnost A”. V t´eto pˇrevzata stanice ze s´ıtˇe CHM U ana atributem ”CHM U kategorii bylo pˇriˇrazeno 59 stanic. 4. Pokud stanice v nalezen´em p´ aru splˇ novaly vˇsechny podm´ınky jako v bodˇe 3), pouze ˇ ´ a rozd´ıl v nadmoˇrsk´e v´yˇsce stanic byl vyˇsˇs´ı neˇz 20 m, byl pˇrevzat bod ze s´ıtˇe CHM U ˇ ´ pˇresnost B”. Tomu to krit´eriu odpov´ıdalo 24 stanic. pops´ an atributem ”CHM U 5. Jestliˇze byl rozd´ıl v zemˇepisn´e poloze v d´elce NEBO ˇs´ıˇrce vˇetˇs´ı neˇz 1’, ale menˇs´ı neˇz 2’, stanice se shodovaly pˇribliˇznˇe n´ azvem nebo byl jin´y d˚ uvod pˇredpokl´ adat, ˇze se jedn´ a o tut´eˇz stanici, a pokud rozd´ıl v nadmoˇrsk´e v´yˇsce stanic byl do 20 m, pak byla ˇ ´ a pops´ ˇ ´ pˇresnost C”. Zde bylo pˇrevzata stanice ze s´ıtˇe CHM U ana atributem ”CHM U identifikov´ ano 41 stanic.
17
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
6 Byla-li splnˇena krit´eria jako v bodˇe 5, ale rozd´ıl v nadmoˇrsk´ych v´yˇsk´ ach pˇresahoval ˇ ´ a pops´ ˇ ´ pˇresnost 20 m, byla pˇrevzata stanice z vrstvy CHM U ana atributem ”CHM U D”. Tomuto krit´eriu vyhovˇelo 22 stanic. ˇ ´ pˇresnost E”pro stanice pˇrevzat´e ze s´ıtˇe 7 Nakonec byla zavedena kategorie ”CHM U ˇ ´ ale polohovˇe vzd´ ˇ CHM U, alenˇejˇs´ı od origin´ aln´ıch Samajov´ ych souˇradnic neˇz 2’ v d´elce nebo ˇs´ıˇrce. Jedn´ a se o tˇri stanice, kter´e se pomˇernˇe pˇresnˇe shodovaly n´ azvem i nadmoˇrskou v´yˇskou stanice a existoval zvl´ aˇstn´ı d˚ uvod vˇeˇrit, ˇze se jedn´ a o jednu a tut´eˇz stanici. ˇ ´ V posledn´ım kroku byly ovˇeˇrov´ any zbyl´e stanice, pro nˇeˇz nebyla v bodov´e vrstvˇe od CHM U ˇ byla kontrolov´ nalezena dvojice. Vizu´ aln´ı kontrolou nad mapou CR ana spr´ avn´ a poloha stanice ˇcistˇe podle n´ azvu a nadmoˇrsk´e v´yˇsky a v nˇekolika pˇr´ıpadech byla nalezena hrub´ a chyba v uveden´ych zemˇepisn´ych souˇradnic´ıch (napˇr. Kvilda, Jilemnice...). Tyto stanice po opravˇe spadly do nˇekter´e z pˇredchoz´ıch kategori´ı nebo byly oznaˇceny nov´ym atributem "SˇAMAJ edit". Do t´eto nov´e kategorie rovnˇeˇz byly pˇriˇrazeny stanice, jejichˇz poloha byla ruˇcnˇe upˇresnˇena pˇresunut´ım bodu do m´ısta jasnˇe v n´ azvu specifikovan´eho a na mapˇe jasnˇe identifikovateln´eho - vˇetˇsinou stanice u h´ ajoven ˇci lesn´ıch samot. Vˇsechny proveden´e u ´pravy byly zaps´ any do atributov´eho pole pozn´ amka - "Note". Tato kategorie obsahuje 22 stanic. Zbytek nepˇriˇrazen´ych stanic a bl´ıˇze nespecifikovanou polohou bylo ponech´ ano ˇ v p˚ uvodn´ı pozici urˇcen´e souˇradnicemi z origin´ aln´ı Samajovy publikace a jsou oznaˇceny atributem "SˇAMAJ original". Kategorie obsahuje 222 stanic. ATRIBUTY STANIC Snahou zpracovatele bylo maxim´ alnˇe zachovat origin´ aln´ı informace. ˇ ´ pak byl origin´ ˇ • Byla-li stanice pˇrevzata z vrstvy CHM U, aln´ı n´ azev z Samajova seznamu zaznaˇcen do pole "Samaj name", jeho nadmoˇrsk´ a v´yˇska do pole "Samaj alt" a origin´ aln´ı zemˇepisn´e souˇradnice slouˇceny do dvou textov´ych pol´ı ”Lat Samaj" a ˇ "Long Samaj". Pouze ve dvou pˇr´ıpadech byla Samajova nadmoˇrsk´ a v´yˇska pˇrevzata i ˇ ´ se jevila jako do hlavn´ıho sloupce "altitude", protoˇze nadmoˇrsk´ a v´yˇska dle CHM U hrubˇe chybn´ a - byla vˇsak zachov´ ana v pozn´ amce. • Desetinn´y u ´daj zemˇepisn´e d´elky a ˇs´ıˇrky je spoˇc´ıt´ an dodateˇcnˇe z uveden´ych stupˇ n˚ u, minut a vteˇrin.
18
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obr. 3.1: Sch´ematick´ y n´ akres raketopl´anu Endeavour bˇehem mise SRTM. • Souˇradnice v Gauss-Kr¨ ugerovˇe syst´emu jsou uvedeny pouze u bod˚ u poch´ azej´ıc´ıch ˇ ´ a u zbyl´ych bod˚ z vrstvy CHM U u nebyly dopoˇc´ıt´ av´ any. • Souˇradnice v S-JTSK byly z´ısk´ any uˇz v poˇc´ ateˇcn´ı f´ azi zpracov´ an´ı, jak bylo uvedeno v´yˇse, nebo byly v pˇr´ıpadˇe ruˇcn´ıho pˇresunu bodu odvozeny pˇr´ımo v ArcGIS. • U ruˇcnˇe pˇresouvan´ych bod˚ u byla aktualizov´ ana poloha pouze v S JTSK, nikoliv zemˇepisn´e souˇradnice.”
3.1.2
The Shuttle Radar Topography Mission
The Shuttle Radar Topography Mission (SRTM) obsahuje u ´daje o nadmoˇrsk´e v´ yˇsce t´emˇeˇr v glob´ aln´ım mˇeˇr´ıtku. Rozs´ ahlejˇs´ı informace se nach´az´ı na internetov´ ych str´ank´ach[2]. Jeho u ´kolem je vytvoˇrit, co nej´ uplnˇejˇs´ı digit´aln´ı model ter´enu na Zemi. SRTM byl vytvoˇren bˇehem speci´ aln´ı 11-ti denn´ı mise raketopl´anu Endeavour v u ´noru 2000. V ˇcele cel´eho mezin´arodn´ıho projektu stoj´ı americk´e agentury National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) a National Aeronautics and Space Administration (NASA). Tato data pokr´ yvaj´ı 80 % povrchu Zemˇe. V oblastech pokryt´ı ale ˇzije 95 % obyvatelstva Zemˇe. Cel´e mˇeˇren´ı bylo prov´ adˇeno pomoc´ı radaru typu SAR (Synthetic aperture radar). Ant´ena radaru mus´ı b´ yt nainstalov´ana na pohybuj´ıc´ım se pˇredmˇetu (letadlo nebo raketopl´an). Radar se pot´e dˇel´ı na 2 pˇrij´ımac´ı a 1 vys´ılac´ı zaˇr´ızen´ı. Pˇrij´ımac´ı zaˇr´ızen´ı bylo v misi SRTM nainstalov´ ano na 60-ti metrov´e teleskopick´e traverze. Druh´e pˇrij´ımac´ı a z´aroveˇ n i vys´ılac´ı zaˇr´ızen´ı bylo uschov´ ano pˇr´ımo v tˇele raketopl´anu. V´aha cel´eho radaru byla asi 13,5 tuny. Teleskopick´ a traverza byla ve sloˇzen´em stavu 3 metry dlouh´a.
19
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obr. 3.2: Sch´ematick´ y n´akres radaru. Radar vys´ıl´ a na dvou p´ asmech (Shuttle Imaging Radar-C a X-Band Synthetic Aperture Radar). Tyto 2 p´ asma byla testov´ana na 2 mis´ıch v roce 1994. Radar SIR-C byl vyvinut v NASA. Radar X-SAR byl vyvinut spoleˇcnˇe s German Aerospace Center (DLR) a Italian Space Agency (ASI).
SRTM shromaˇzd’ovalo data pˇribliˇznˇe od 60 stupˇ n˚ u severn´ı ˇs´ıˇrky do 54 stupˇ n˚ u jiˇzn´ı ˇs´ıˇrky tj. 80 % povrchu Zemˇe. Nad touto plochou bylo provedeno 159 pˇrelet˚ u, kdy radar poˇrizoval sn´ımky. Proto pˇribliˇznˇe 95 % povrchu bylo zmapov´ano alespoˇ n 2-kr´at.
SRTM pouˇz´ıv´ a metodu radarov´e interferometrie. V radarov´e interferometrii jsou 2 sn´ımky poˇr´ızeny z m´ırnˇe odliˇsn´ ych m´ıst. Rozd´ıly mezi tˇemito sn´ımky umoˇzn ˇuj´ı v´ ypoˇcet povrchov´e v´ yˇsky. V misi SRTM byla 1 ant´ena instalov´ana v n´akladov´em prostoru raketopl´anu a druh´ a byla instalov´ ana na 60-ti metrov´e teleskopick´e traverze.
Po n´asledn´em zpracov´ an´ı dat je produkt ze SRTM poskytov´an po dlaˇzdic´ıch o velikosti 1 x 1 stupˇ n˚ u (na rovn´ıku to odpov´ıd´a pˇribliˇznˇe ˇctverci 111 x 111 km). SRTM je dostupn´ y ve
20
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obr. 3.3: Sch´ematick´ y n´akres pˇrelet˚ u raketopl´anu bˇehem mise.
Obr. 3.4: N´ akres pouˇzit´ı 2 ant´en pro radarovou interferometrii.
21
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
ˇ Obr. 3.5: Bodov´a vrstva podle Samaje 2u ´rovn´ıch SRTM1 a SRTM3. SRTM1 je poskytov´an pouze pro u ´zem´ı Spojen´ ych st´at˚ u americk´ ych s pˇresnost´ı pˇribliˇznˇe 30 metr˚ u. Pro zbyl´a u ´zem´ı je poskytov´an SRTM3 s pˇresnost´ı pˇribliˇznˇe 90 metr˚ u. SRTM je tak´e dostupn´ y ve verz´ıch SRTM 1.0 a SRTM 2.0. SRTM 1.0 je v´ ysledkem pˇr´ım´eho interferometrick´eho zpracov´an´ı. SRTM 2.0 edituje a upravuje problematick´e oblasti (vodn´ı plochy, horsk´e svahy ...).
SRTM je dostupn´ y zdarma (FTP pˇr´ıstup) ze str´anek USGS EROS Data Center[8] . Pro potˇreby moj´ı bakal´ aˇrsk´e pr´ ace jsem pouˇzil jiˇz mozaikovan´ y rastr SRTM od firmy GISAT[5] v souˇradnicov´em syst´emu S-JTSK. Tento rastr je dostupn´ y jako Geotiff z webov´ ych str´anek.
22
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
ˇ Obr. 3.6: SRTM pro Ceskou republiku.
23
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
3.1.3
Anal´ yzy proveden´ e pomoc´ı funkc´ı ArcGIS
Tyto anal´ yzy byly zpracov´ any jako rastrov´a data v softwaru ArcGIS. Jako vstupn´ı data pro tyto anal´ yzy slouˇz´ı Digit´ aln´ı model ter´enu SRTM. D´ale tyto rastry vstupuj´ı do v´ ypoˇctu regrese. Tyto anal´ yzy byly uloˇzeny do geodatab´aze.
Rastry maxim´ aln´ıch v´ yˇ sek ve v´ yseˇ ci V n´avaznosti na Diplomovou pr´ aci Ing. Arnoˇsta M¨ ullera [3], kter´ y zkoumal r˚ uzn´e geografick´e a topografick´e z´ avislosti jako napˇr´ıklad : Sklon, z´avislost na zemˇepisn´e d´elce, osvit sluneˇcn´ımi paprsky atd. Z pr´ ace Ing. M¨ ullera vypl´ yv´a, ˇze tyto parametry maj´ı zanedbateln´ y vliv na pr˚ umˇern´e roˇcn´ı u ´hrny. Proto jsem se zaˇcal soustˇredit na rastry obsahuj´ıc´ı kruhov´ y v´ yˇrez s r˚ uzn´ ymi velikostmi u ´hl˚ u a polomˇer˚ u. Nakonec byly vytvoˇreny rastry s v´ yˇrezy 10, 15, 30, 45, a 60 stupˇ n˚ u s velikostmi polomˇer˚ u 5, 10, 15, 20 a 25 kilometr˚ u. Pot´e byly testov´ any jednotliv´e kombinace u ´hlu pomoc´ı softwaru GeoDa.
Nakonec byly vybr´ any 45-ti stupˇ nov´e v´ yˇrezy, pro tyto v´ yˇrezy bylo rozhodnuto kv˚ uli optim´aln´ımu poˇctu nakonec pouˇzit´ ych rastr˚ u. Pˇri pouˇzit´ı menˇs´ıch v´ yˇrez˚ u se zbyteˇcnˇe zvyˇsoval ˇcas v´ ypoˇctu, protoˇze do v´ ypoˇctu vstupovalo mnoho rastr˚ u. Pˇri pouˇzit´ı vˇetˇs´ıch v´ yˇrezu zase z´ asadnˇe sniˇzuje korelaˇcn´ı koeficient. Jm´ena tˇechto rast˚ u byla generov´ana automaticky a to jako P 45 XXXYY, kde XXX je poˇc´ateˇcn´ı u ´hel v´ yˇrezu a YY je velikost polomˇeru v kilometrech. Tyto rastry jsem generoval pomoc´ı funkce Focal statistics v softwaru ArcGIS. Nulov´ a hodnota poˇc´ateˇcn´ıho u ´hlu smˇeˇruje na v´ ychod a zvˇetˇsuje se smˇerem na sever (90), z´ apad (180), jih (270). Tˇemito rastry je vyj´adˇren v´ yskyt pˇrek´aˇzek v urˇcit´em smˇeru. Tyto pˇrek´ aˇzky ovlivˇ nuj´ı sr´aˇzky. Pˇred pˇrek´aˇzkou se sr´aˇzky kumuluj´ı a za pˇrek´aˇzkou se vytv´ aˇr´ı sr´ aˇzkov´ y st´ın.
Rastry Y SJTSK a X SJTSK ˇ Rastry X SJTSK resp. Y SJTSK reprezentuj´ı hodnoty souˇradnic S-JTSK pro Ceskou republiku. Tento rastr byl vytvoˇren v ArcGIS pomoc´ı funkce Trend. Tato funkce potˇrebuje jako vstup minim´ alnˇe 3 body se souˇradnicemi S-JSTSK a jako v´ ystup vytvoˇr´ı rastr, kter´ y representuje tyto hodnoty.
24
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obr. 3.7: Rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek ve 45-ti stupˇ nov´e v´ yseˇci s polomˇerem 25 km.
25
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
26
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
3.2
Pouˇ zit´ e metody
Hodnoty maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u jsou z´ısk´av´any meteorologick´ ymi stanicemi, kter´e ˇ e republice rozm´ıstˇeny pˇribliˇznˇe rovnomˇernˇe. Pokud budeme cht´ıt z´ıskat jsou po cel´e Cesk´ data pro jin´ a m´ısta, mus´ıme pouˇz´ıt nˇekterou z metod, kter´a z nejbliˇzˇs´ıch okoln´ıch bod˚ u, nebo ze z´ avislost´ı mezi nimi interpoluje potˇrebnou hodnotu. Pro tuto interpolaci bylo vyvinuto nˇekolik statistick´ ych metod pouˇz´ıvaj´ıc´ı numerick´e funkce, kter´e z nerovnomˇernˇe rozm´ıstˇen´ ych bod˚ u generuj´ı rastr. Pro moji pr´aci byla vybr´ana v´ıcerozmˇern´a regresn´ı anal´ yza s n´ aslednou korekc´ı residu´ı.
3.2.1
V´ıcerozmˇ ern´ a regresn´ı anal´ yza s korekc´ı residu´ı
V´ıcerozmˇern´ a regresn´ı anal´ yza s korekc´ı residu´ı je kombinac´ı glob´aln´ıch a lok´aln´ıch metod.
ˇ e Glob´ aln´ı metody zahrnuj´ı do v´ ypoˇctu vˇsechny meteorologick´e stanice na u ´zem´ı Cesk´ republiky. Pouˇz´ıvaj´ı extern´ı informace napˇr. topografick´a data, aby vytvoˇrily model mezi extern´ımi a modelovan´ ymi promˇenn´ ymi. Typick´ y model je polynomick´a funkce, kter´ a vych´az´ı z pˇredpokladu, ˇze poˇcas´ı a tedy i vˇsechny maxim´aln´ı denn´ı sr´aˇzkov´e u ´hrny z´avis´ı na geografick´em okol´ı stanice. Proto jsou jako nez´avisl´e extern´ı promˇenn´e br´any geografick´a a topografick´ a data v okol´ı jednotliv´ ych stanic. Hodnota libovoln´eho bodu je potom vyj´adˇrena rovnic´ı: z(x) = β0 + β1 P1 + β2 P2 + ... + βn Pn kde z je hodnota fce v libovoln´em bodˇe x ,β0−n jsou hodnoty regresn´ıch koeficient˚ u a P1−n jsou hodnoty jednotliv´ ych nez´avisl´ ych promˇenn´ ych.
Lok´ aln´ı metody oproti glob´ aln´ım metod´am pouˇz´ıvaj´ı data pouze z tˇech nejbliˇzˇs´ıch bod˚ u. Vˇzdy se mus´ı zadat, kolik nejbliˇzˇs´ıch bod˚ u ovlivˇ nuje v´ ypoˇcet. V´ ypoˇcet je potom ovlivˇ nen pouze tˇemito body. Mezi lok´ aln´ı metody interpolace patˇr´ı metoda IDW, Thiesenov´ ych polygon˚ u, ad. V souˇcasnosti je pro mapov´an´ı klimatu pouˇz´ıv´ana kombinace lok´aln´ıch a glob´aln´ıch promˇenn´ ych.
27
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
V m´e pr´ aci je pouˇz´ıv´ ana metoda IDW[4.] (Inverse distance weighting). Tato metoda je zaloˇzena na principu: Bliˇzˇs´ı body ovlivˇ nuj´ı v´ıce zkouman´ y jev neˇz body vzd´alen´e. Z´akladem je urˇcit inverzn´ı vzd´ alenost jednotliv´ ych bod˚ u. Rovnice IDW vypad´a takto: z(x) =
−r Σn i=1 z(xi ).di j −r Σn d j i i=1
kde z(x) je hodnota sr´ aˇzky urˇcen´a interpolac´ı z(xi ) je hodnota sr´ aˇzky v klimatologick´e stanici di j je vzd´alenost bodu z(x) od bodu z(xi ) a r je mocninn´ a promˇenn´ a (kladn´e, re´aln´e ˇc´ıslo, v ArcGIS r = 2 default).
Tato vzd´ alenost je d´ ale upravena exponentem p. Tento parametr ovlivˇ nuje v´ahy jednotˇ ım je parametr liv´ ych bod˚ u. Pokud p = 0 pot´e se v´ ysledek rovn´a aritmetick´emu pr˚ umˇeru. C´ p vyˇsˇs´ı, t´ım maj´ı vzd´ alenˇejˇs´ı body menˇs´ı v´ahu. Obvykle se vol´ı parametr p = 2. Takto je parametr volen i v m´e bakal´ aˇrsk´e pr´aci. Je to v n´avaznosti na pr´aci M¨ ullera[3]. Kombinovan´e metody se vyznaˇcuj´ı pouˇzit´ım globaln´ıch i lok´aln´ıch metod v jednom v´ ypoˇctu. Nejdˇr´ıve se pomoc´ı glob´ aln´ıch metod vypoˇcte polynomick´a funkce. Pot´e se zjist´ı chyby mezi polynomickou funkc´ı a skuteˇcn´ ymi hodnotami meteorologick´ ych stanic. Tˇemto chyb´am ˇr´ık´ame residua. Pro n´ azornost uv´ad´ıme vztah: residuum = klimatologick´a hodnota - predikovan´a hodnota Po zjiˇstˇen´ı residu´ı mus´ıme tyto hodnoty pˇrev´est na celou predikovanou plochu. Proto pouˇzijeme metodu IDW. Tato metoda oprav´ı rastr vznikl´ y glob´aln´ımi metodami tak, aby hodnoty rastru v bodech, kde se nach´az´ı meteorologick´e stanice, odpov´ıdaly hodnot´am v tˇechto stanic´ıch.
3.2.2
Koeficient determinace R2 a vyrovnan´ y korelaˇ cn´ı koeficient AdjustedR2
Koeficient determinace R2 je tak´e zv´an korelaˇcn´ı koeficient. Koeficient determinace ukazuje, jak moc se v´ ysledn´ y model shoduje s bodovou vrstvou meteorologick´ ych stanic. Koeficient determinace m˚ uˇze nab´ yvat hodnot mezi 0 a 1. Hodnota 1 pˇritom znaˇc´ı shodu mezi modelem a vrstvou mˇeˇren´ı. AdjustedR2 je modifikace R2 , kter´a upravuje R2 pro poˇcet vysvˇetluj´ıc´ıch podm´ınek v modelu. Na rozd´ıl od R2 , AdjustedR2 se zvˇetˇs´ı pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze nov´ a podm´ınka zlepˇsuje model v´ıce, neˇz by se dalo oˇcek´avat n´ahodou. AdjustedR2 m˚ uˇze b´ yt z´aporn´ a, a mus´ı b´ yt vˇzdy menˇs´ı neˇz nebo rovna R2 .
28
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
3.2.3
F-test
F-test je obecnˇe libovoln´ y statistick´ y test, kde m´a n´ahodn´a veliˇcina podle nulov´e hypot´ezy F-rozdˇelen´ı (Fisher-Snedeckorovo), tedy rozdˇelen´ı, kter´e m´a m´ıt pod´ıl dvou n´ahodn´ ych veliˇcin s distribuc´ı ch´ı-kvadr´ at (takov´e rozdˇelen´ı m´a napˇr´ıklad v´ ybˇerov´ y rozptyl). N´asleduj´ıc´ı pˇr´ıpad popisuje konkr´etn´ı vyuˇzit´ı F-testu k celkov´e verifikaci odhadu metodou nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u. Celkov´ y F-test testuje nulovou hypot´ezu ve tvaru: H0 : β1 = β2 = ... = βk = 0 Testujeme tedy, zda hodnota vysvˇetlovan´e promˇenn´e z´avis´ı na line´arn´ı kombinaci vysvˇetluj´ıc´ıch promˇenn´ ych. V softwaru GeoDa m˚ uˇzeme F-testem testovat celkovou efektivitu regresn´ıho modelu. Nulov´ a hypot´eza F-testu - vˇsechny regresn´ı koeficienty jsou spoleˇcnˇe 0.
3.2.4
T-test
T-test je metodou matematick´e statistiky, kter´a umoˇzn ˇuje ovˇeˇrit nˇekterou z n´asleduj´ıc´ıch hypot´ez: • Zda norm´ aln´ı rozdˇelen´ı, z nˇehoˇz poch´az´ı urˇcit´ y n´ahodn´ y v´ ybˇer, m´a urˇcitou konkr´etn´ı stˇredn´ı hodnotu, pˇriˇcemˇz rozptyl je nezn´am´ y. • Zda dvˇe norm´ aln´ı rozdˇelen´ı maj´ı stejn´e stˇredn´ı hodnoty (resp. rozd´ıl tˇechto stˇredn´ıch hodnot je roven urˇcit´emu dan´emu ˇc´ıslu). Ve v´ıcerozmˇern´e regresn´ı anal´ yze student˚ uv t-test umoˇzn ˇuje mˇeˇrit v´ yznam jednotliv´ ych nez´avisl´ ych promˇenn´ ych. Pom´ ah´a rozhodnout, kter´e promˇenn´e se maj´ı vyˇradit a kter´e ˇ ım vyˇsˇs´ı hodnota T-testu, t´ım vyˇsˇs´ı v´ ponechat. C´ yznam promˇenn´e. Pro kvalitu modelu je lepˇs´ı zahrnout do modelu promˇenn´e, kter´e jsou nez´avisl´e.
3.3
Postup zpracov´ an´ı a v´ ysledky
Proces zpracov´ an´ı bych rozdˇelil na nˇekolik ˇc´asti: • Hled´ an´ı optim´ aln´ıho poˇctu rastr˚ u pˇri zachov´an´ı co nejvyˇsˇs´ıho koeficientu determinace,
29
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
• n´ asledn´ y v´ ypoˇcet regresn´ıho rastru, • v´ ypoˇcet rastru residu´ı pomoc´ı metody IDW, • v´ ypoˇcet fin´ aln´ıho rastru seˇcten´ım regresn´ıho a residu´aln´ıho rastru. Nejsloˇzitˇejˇs´ı ˇc´ ast´ı bylo hled´ an´ı nejlepˇs´ıho koeficientu determinace pro co nejmenˇs´ı poˇcet rastr˚ u. Pro zjednoduˇsen´ı v´ ypoˇctu a zmenˇsen´ı poˇctu vˇsech operac´ı jsem se rozhodl prov´adˇet vˇsechny anal´ yzy pouze pro jednu hodnotu (10-ti let´ y d´eˇst’), z datov´e vrstvy sr´aˇzkomˇern´ ych stanic. Toto rozhodnut´ı jsem uˇcinil na z´akladˇe korelovanosti dat 10-ti let´ ych maxim´aln´ıch u ´hrn˚ u a vˇsech ostatn´ıch. V softwaru GeoDa jsem proto zvolil jako z´avislou promˇennou sloupec 10-ti let´ ych maxim´ aln´ıch u ´hrn˚ u (H 010) a jako nez´avisl´e promˇenn´e jsem zvolil sloupce hodnot pro ostatn´ı doby opakov´an´ı (H 002, H 005, H 020, H 050 a H 100). Koeficient determinace mi vyˇsel 0,99990. To znaˇc´ı skoro dokonalou korelovanost. Po tomto zjednoduˇsen´ı jsem mohl pˇristoupit k hled´an´ı optim´aln´ıho poˇctu rastr˚ u.
3.3.1
Hled´ an´ı optim´ aln´ıho poˇ ctu rastr˚ u pˇ ri zachov´ an´ı co nejvyˇ sˇ s´ıho koeficientu determinace
Na z´akladˇe v´ ysledk˚ u z pr´ ace Ing. M¨ ullera[3], kter´ y testoval vliv r˚ uzn´ ych anal´ yz DMT (sklon, zakˇrivenost ter´enu, orientaci v˚ uˇci svˇetov´ ym stran´am ...) pˇri tvorbˇe rastru pr˚ umˇern´ ych roˇcn´ıch sr´ aˇzek metodou v´ıcerozmˇern´e regresn´ı anal´ yzy s korekc´ı residu´ı, bylo rozhodnuto jako vstupn´ı rastry pouˇz´ıt rastr souˇradnic X a Y souˇradnicov´eho syst´emu S-JTSK, rastr digit´aln´ıho modelu ter´enu SRTM a rastry maxim´aln´ıch v´ yˇsek ve v´ yseˇci. Nejvˇetˇs´ım probl´emem bylo urˇcen´ı u ´hlu a polomˇeru v´ yseˇce. Nejdˇr´ıve byl testov´an optim´aln´ı u ´hel v´ yseˇce. Pˇri testov´an´ı 60-ti stupˇ nov´ ych v´ yseˇc´ı bylo vytvoˇreno 6 rastr˚ u pro velikost polomˇeru 5 kilometr˚ u. A d´ale tak´e pro velikost 25 kilometr˚ u. Pot´e tato data slouˇzila jako vstup do softwaru GeoDa, kam jsem jako z´ avislou promˇennou zvolil H 010 a jako nez´avisl´e promˇenn´e vˇsechny rastry 60-ti stupˇ nov´ ych v´ yseˇc´ı o polomˇeru 5 a 25 km. Pro velikosti v´ yseˇce 15 - 45 stupˇ n˚ u bylo postupov´ ano obdobnˇe. Tabulka(3.1) ukazuje hodnoty koeficient˚ u determinace pro jednotliv´e velikosti v´ yseˇc´ı : S ohledem na koeficient determinace a poˇcet rastr˚ u bylo se rozhodnuto pouˇz´ıt 45-ti stupˇ nov´e v´ yseˇce. Tyto v´ yseˇce byly optim´aln´ı ˇreˇsen´ı vzhledem k poˇctu v´ yseˇc´ı pro jeden polomˇer(8) a vzhledem ke koeficientu determinace.
30
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
α
R2
15
0,541837
30
0,499155
45
0,480636
60
0,463268
Tab. 3.1: Tabulka koeficient˚ u determinace
V n´ asleduj´ıc´ım zpracov´ an´ı byly vytvoˇreny dalˇs´ı v´ yseˇce tentokr´at o rozd´ıln´e velikosti polomˇeru. Rozhodl jsem se vytvoˇrit 45-ti stupˇ nov´e v´ yseˇce o polomˇeru 5, 10, 15, 20 a 25 kilometr˚ u. Po pˇrid´ an´ı rastr˚ u X JTSK a Y JTSK, kter´e v podstatˇe reprezentuj´ı zemˇepisnou ˇs´ıˇrku a d´elku a vˇsech ostatn´ıch rastr˚ u v´ yseˇc´ı, jsem znovu spustil regresn´ı anal´ yzu v softwaru GeoDa. Jako z´ avislou promˇennou jsem opˇet zvolil H 010. V t´eto chv´ıli mi koeficient regrese vyˇsel : R2 = 0, 623736
Vˇsechny vstupn´ı rastry jsou vyj´adˇreny v tabulce 3.2. V n´asleduj´ıc´ıch kroc´ıch byly odeb´ır´ any rastry postupnˇe podle hodnoty F-testu a pravdˇepodobnosti kritick´eho intervalu F-testu a bylo sledov´ ano, jak se mˇen´ı hodnota koeficientu determinace. Po odebr´an´ı jednoho rastru byl znovu spoˇcten koeficient determinace v softwaru GeoDa. Rastr˚ u, kter´e vstupovaly do v´ ypoˇctu, bylo 42. Byly to vˇsechny rastry maxim´aln´ıch v´ yˇsek ve v´ yseˇc´ıch o velikosti 45 stupˇ n˚ u s polomˇery 5, 10, 15, 20 a 25 kilometr˚ u. Po odeb´ır´an´ı rastr˚ u jednoho po druh´em a sledov´ an´ı v´ yvoje koeficientu determinace bylo rozhodnuto, ˇze optim´aln´ı poˇcet rastr˚ u je 8. V tabulce 3.3 jsou tyto rastry pops´any.
Tyto rastry jsem pot´e pouˇzil jako vstup pro tvorbu vˇsech ostatn´ıch rastr˚ u s jin´ ymi dobami opakov´ an´ı. Vˇzdy jsem uloˇzil predikovan´e hodnoty a hodnoty residu´ı do novˇe vytvoˇren´eho sloupce v atributov´e tabulce vstupn´ıho shapefilu samaj final.shp[1]. Koeficient determinace je pro tyto rastry a pro doby opakov´an´ı vyj´adˇren v tabulce 3.4: Koeficient determinace se sniˇzoval s t´ım, jak ub´ yvalo rastr˚ u, kter´e vstupovaly do v´ ypoˇctu. Musela b´ yt nalezeno optim´ aln´ı ˇreˇsen´ı, kdy koeficient determinace z˚ ust´av´a co nejvyˇsˇs´ı a poˇcet rastr˚ u je co nejniˇzˇs´ı.
31
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
jm´eno rastru
regresn´ı koef.
sm. odchylka
T-statistika
pravdˇepodobnost
CONSTANT
114,3313
8,234856
13,88382
0,0000000
X SJTSK
3,455714e-005
6,152062e-006
5,617163
0,0000000
Y SJTSK
5,045358e-005
3,81191e-006
13,23577
0,0000000
P 45 905
-0,0007701412
0,009543603
-0,08069712
0,9356861
P 45 9025
-0,009988694
0,007864433
-1,27011
0,2045977
P 45 9020
0,004296452
0,01114522
0,3854975
0,7000300
P 45 9015
-0,005108482
0,01009486
-0,5060479
0,6130271
P 45 9010
-0,001006343
0,01009996
-0,09963833
0,9206359
P 45 455
0,01049488
0,009600205
1,093194
0,2748030
P 45 4525
0,009311386
0,007387131
1,260487
0,2080403
P 45 4520
-0,01669256
0,01105921
-1,509381
0,1317896
P 45 4515
-0,008451957
0,01095722
-0,7713599
0,4408358
P 45 4510
0,01803673
0,01041542
1,731733
0,0838961
P 45 3155
0,0165766
0,008987864
1,844331
0,0656862
P 45 31525
0,008831329
0,006631249
1,331775
0,1834991
P 45 31520
0,005688015
0,009750971
0,583328
0,5599180
P 45 31515
-0,00461049
0,00922123
-0,4999865
0,6172926
P 45 31510
-0,01079984
0,009828359
-1,098845
0,2723323
P 45 2705
0,007205658
0,009986704
0,7215252
0,4709056
P 45 27025
-0,008585584
0,007479658
-1,147858
0,2515398
P 45 27020
0,00536473
0,01034273
0,518696
0,6041892
P 45 27015
-0,009748564
0,009726503
-1,002268
0,3166672
P 45 27010
0,02110558
0,009583055
2,202385
0,0280630
P 45 2255
-0,004922196
0,01003322
-0,49059
0,6239183
Tab. 3.2: Tabulka vˇsech rastr˚ u, kter´e vstupovaly do v´ ypoˇcu v softwaru GeoDa. 1.ˇc´ast
32
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
jm´eno rastru
regresn´ı koef.
sm. odchylka
T-statistika
pravdˇepodobnost
P 45 22525
0,006189654
0,0080655
0,7674235
0,4431680
P 45 22520
0,008845717
0,01139476
0,776297
0,4379140
P 45 22515
-0,0006072537
0,01027146
-0,05912049
0,9529649
P 45 22510
-0,005124869
0,009557155
-0,5362337
0,5920114
P 45 1805
-0,01312561
0,01024981
-1,280571
0,2009001
P 45 18025
-0,01233481
0,007499655
-1,644717
0,1006151
P 45 18020
0,0282
0,01054978
2,67304
0,0077458
P 45 18015
-0,01061448
0,0108345
-0,9796929
0,3276775
P 45 18010
0,002338685
0,009624725
0,2429872
0,8081023
P 45 1355
0,01498577
0,009750726
1,536888
0,1249106
P 45 13525
0,001360972
0,008260006
0,1647664
0,8691678
P 45 13520
-0,008811193
0,01067743
-0,8252166
0,4096184
P 45 13515
0,002614317
0,0103592
0,2523668
0,8008679
P 45 13510
0,004358462
0,009367244
0,4652876
0,6419059
P 45 05
-0,003870872
0,009336725
-0,4145856
0,6786193
P 45 025
-0,008318618
0,0060913
-1,365656
0,1726198
P 45 020
0,001446987
0,008653822
0,1672079
0,8672753
P 45 015
-0,002279482
0,009999543
-0,2279586
0,8197867
P 45 010
0,006693259
0,009094458
0,7359711
0,4620711
Tab. 3.3: Tabulka vˇsech rastr˚ u, kter´e vstupovaly do v´ ypoˇcu v softwaru GeoDa 2.ˇc´ast.
jm´eno rastru
popis rastru
X SJTSK
rastr hodnot souˇradnice X v S-JTSK
Y SJTSK
rastr hodnot souˇradnice Y v S-JTSK
P 45 9025
rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek s poˇc´ateˇcn´ım u ´hlem 90 stupˇ n˚ u a polomˇerem 25 km
P 45 4520
rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek s poˇc´ateˇcn´ım u ´hlem 45 stupˇ n˚ u a polomˇerem 20 km
P 45 4510
rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek s poˇc´ateˇcn´ım u ´hlem 45 stupˇ n˚ u a polomˇerem 10 km
P 45 3155
rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek s poˇc´ateˇcn´ım u ´hlem 315 stupˇ n˚ u a polomˇerem 5 km
P 45 22520
rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek s poˇc´ateˇcn´ım u ´hlem 225 stupˇ n˚ u a polomˇerem 20 km
P 45 1355
rastr maxim´ aln´ıch v´ yˇsek s poˇc´ateˇcn´ım u ´hlem 135 stupˇ n˚ u a polomˇerem 5 km Tab. 3.4: Popis rastr˚ u
33
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
H [roky]
R2
2
0,707
5
0,636
10
0,600
20
0,571
50
0,545
100
0,529
Tab. 3.5: Tabulka Koeficient˚ u determinace pro rastry s dobou opakov´an´ı 2 - 100 let.
Rastry
2
5
10
20
50
100
X SJTSK
3,398e-5
4,432e-5
5,093e-5
5,781e-5
6,630e-5
7,294e-5
Y SJTSK
2,026e-5
3,113e-5
3,802e-5
4,520e-5
5,412e-5
6,104e-5
P 45 9025
-0,006
-0,009
-0,010
-0,012
-0,014
-0,015
P 45 4520
-0,007
-0,012
-0,015
-0,018
-0,022
-0,025
P 45 4510
0,008
0,014
0,017
0,021
0,025
0,029
P 45 3155
0,012
0,016
0,019
0,022
0,026
0,028
P 45 22520
0,008
0,012
0,015
0,018
0,021
0,024
P 45 1355
0,006
0,009
0,011
0,014
0,016
0,018
konst.
72,862
101,126
119,160
137,932
161,141
179,223
Tab. 3.6: Tabulka koeficient˚ u regrese pro jednotliv´e rastry.
3.3.2
Tvorba regresn´ıch rastr˚ u
N´asledoval v´ ypoˇcet regresn´ıch rastr˚ u pomoc´ı funkce Raster calculator v softwaru ArcGIS. Koeficienty jednotliv´ ych vstupn´ıch rastr˚ u jsou zaznamen´any v protokolu ze softwaru Geoda. Pro pˇrehlednost je uv´ad´ım v tabulce 3.5.
V´ ysledn´ a rovnice pro denn´ı maxim´aln´ı u ´hrny s periodicitou 10 let, kter´a byla zad´ana jako vstup do rastrov´eho kalkul´ atoru , je tedy: H0 10 = 5, 093e−5∗X SJT SK + 3, 802e−5∗Y SJT SK −0, 010∗P 45 9025−0, 015∗P 45 4520 + 0, 017 ∗ P 45 4510 + 0, 019 ∗ P 45 3155 + 0, 015 ∗ P 45 22520 + 0, 011 ∗ P 45 1355 + 119, 160
34
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obr. 3.9: Regresn´ı rastr s periodicitou 10 let
35
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obdobnˇe bylo postupov´ ano i pˇri tvorbˇe ostatn´ıch rastr˚ u maxim´aln´ıch intenzit. Vˇsechny tyto koeficienty jsou vyj´ adˇreny v tabulce 3.5.
3.3.3
Tvorba residu´ aln´ıch rastr˚ u metodou IDW
Po v´ ypoˇctu regresn´ıch rastr˚ u v rastrov´em kalkul´atoru bylo nutn´e vypoˇc´ıtat rastr residu´ı pro jednotliv´e doby opakov´ an´ı. Tento rastr jsem vypoˇc´ıtal pomoc´ı metody IDW (stejnojmenn´ a funkce v ArcGIS). Jako vstupn´ı bodov´a vrstva mi poslouˇzil shapefile samaj final. shp[1]. Do t´eto vrstvy lze v softwaru GeoDa pˇridat sloupec residu´ı do atributov´e tabulky. Pro jednotliv´e doby opakov´an´ı byly v t´eto bodov´e vrstvˇe uloˇzeny hodnoty residu´ı z pˇredchoz´ıho zpracov´ an´ı. Tyto hodnoty residu´ı poslouˇzily jako vstup, a byly vytvoˇreny residu´aln´ı rastry pomoc´ı metody IDW. Jako vstup t´eto metody poslouˇzily hodnoty residu´ı v meteorologick´ ych stanic´ıch, kter´e byly vygenerov´any v softwaru GeoDa.
3.3.4
V´ ysledn´ e rastry opraven´ e o rastry residu´ı
Rastry maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u pˇr´ıvalov´ ych deˇst’˚ u vznikly jako souˇcet residu´aln´ıch a regresn´ıch rastr˚ u v rastrov´em kalkul´atoru. Regresn´ı rastry nezachov´avaly hodnoty maxim´aln´ıch u ´hrn˚ u v meteorologick´ ych stanic´ıch. Opraven´ım regresn´ıch rastr˚ u o rastry residu´aln´ı byly tyto rastry opraveny tak, ˇze hodnoty v meteorologick´ ych stanic´ıch z vypoˇcten´ ych rastr˚ u se rovnaj´ı hodnot´ am v meteorologick´ ych stanic´ıch p˚ uvodn´ıch mˇeˇren´ı. Stejn´ ym principem byly vygenerov´ any vˇsechny rastry maxim´aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u.
36
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
Obr. 3.10: Residu´aln´ı rastr s periodicitou 10 let
37
˚ MAXIMALN ´ ´ICH DENN´ICH SRA ´ ZKOV ˇ ´ ´ ˚ KAPITOLA 3. TVORBA RASTRU YCH UHRN U ˇ ´IVALOVYCH ´ ˇU ˚ PRO UZEM ´ ´I CESK ˇ ´ REPUBLIKY S DOBOU OPAKOVAN ´ ´I 2, 5, PR DESˇT E ˇ CVUT v Praze 10, 20, 50 A 100 LET.
ˇ e republiky s periodicitou 10 Obr. 3.11: Rastr maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u pro u ´zem´ı Cesk´ let
38
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
4
Tvorba Modulu redukuj´ıc´ıho maxim´ aln´ı sr´ aˇ zkov´ e u ´ hrny na u ´ hrny o n´ ahradn´ıch intenzit´ ach
Po vytvoˇren´ı sr´ aˇzkov´ ych rastr˚ u bylo m´ ym druh´ ym u ´kolem vytvoˇren´ı n´astroje, kter´ y redukuje denn´ı sr´ aˇzkov´e u ´hrny. Tyto u ´hrny byly redukov´any na n-minutov´e u ´hrny. Teoretick´ y z´aklad modulu je pr´ ace Doc. Hr´ adka a Doc. Kov´aˇre [3]. Modul byl naprogramov´an jako Python script pro ArcGIS. N´ aslednˇe byl skript implementov´an do ArcGIS jako script.
Jako vstup do modulu byla pouˇzita bodov´a, polygonov´a nebo liniov´a data povod´ı nebo bodu, kter´ y geometricky ohraniˇcuje zkoumanou oblast. D´ale jako vstup slouˇz´ı rastrov´ a data maxim´ aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u, kter´e byly pops´any v pˇredchoz´ı ˇc´asti. Posledn´ım vstupem byla hodnota doby n´ avrhov´e sr´aˇzky. Jako data o povod´ı lze pouˇz´ıt bodov´a, polygonov´ a ˇ e Republiky nebo liniov´ a data . Tato data obsahuj´ı geometrick´a data povod´ı na u ´zem´ı Cesk´ a byla uloˇzena v ArcGIS geodatab´ azi nebo jako shapefile.
4.1
V´ ypoˇ cet n´ ahradn´ıch intenzit pˇ r´ıvalov´ ych deˇ st’˚ u
Pro v´ ypoˇcet n´ ahradn´ıch intenzit pˇr´ıvalov´ ych deˇst’˚ u slouˇz´ı jako teoretick´ y z´aklad metoda, kter´a byla vyvinuta Doc. Hr´ adkem a Doc. Kov´aˇrem [3]. Jedn´a se o metodu, kter´a redukuje denn´ı maxim´ aln´ı sr´ aˇzkov´e u ´hrny. V n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti je v´ ytah jejich pr´ace. Pr´ace ˇ Doc. Hr´ adka a Doc. Kov´ aˇre navazuje na pˇredchoz´ı studie Trupla [4] a Cerkaˇ sina [5]. Jako ˇ eho hydrometeorologick´eho u podkladov´e data pouˇz´ıv´ a data Cesk´ ´stavu v Praze.
Pˇr´ıvalov´ y d´eˇst’ promˇenn´e intenzity se pˇri hydrologick´ ych v´ ypoˇctech nahrazuje ”v´ ypoˇctov´ ym deˇstˇem”s n´ ahradn´ı (konstantn´ı) intenzitou. Tato intenzita je z´avisl´a na dobˇe trv´an´ı deˇstˇe a dobˇe opakov´ an´ı deˇstˇe (periodicitˇe). N´ahradn´ı intenzity se odvozuj´ı z ombrografick´ ych z´aznam˚ u sr´ aˇzkomˇern´ ych stanic.
Navrˇzen´ a metodika je obecnˇe aplikovateln´a pro sr´aˇzkomˇern´e stanice a oblasti, pro kter´e jsou odvozeny hodnoty maxim´ aln´ıch denn´ıch sr´aˇzkov´ ych u ´hrn˚ u H N a koeficienty redukce ˇ e ψt . Parametry jsou odvozeny pro oblast Labe, ale jsou pouˇz´ıv´any pro u ´zem´ı cel´e Cesk´ republiky kv˚ uli geografick´e bl´ızkosti naˇseho u ´zem´ı.
39
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
4.1.1
Princip metody
Zde pˇrin´ aˇs´ım citaci z pr´ ace Doc. Hr´adka a Doc. Kov´aˇre [6]: ”Princip metody je pomˇernˇe jednoduch´ y.
Ht,N = ψt .HN , kde Ht,N je sr´ aˇzkov´ yu ´hrn pro dobu trv´an´ı deˇstˇe t a dobu opakov´an´ı N, HN je jednodenn´ı maxim´ aln´ı sr´ aˇzkov´ yu ´hrn pro dobu opakov´an´ı 1-kr´at za N let, ψt je koeficient redukce pro dobu trv´an´ı deˇstˇe t.
Z´avislost Ht,N = f (t) je moˇzn´e vyj´adˇrit jako exponenci´aln´ı funkci: Ht,N = A.t1−c , kde t je doba trv´ an´ı deˇstˇe, A, c jsou oblastn´ı parametry z´ avisl´e na periodicitˇe deˇstˇe.”
Po dalˇs´ıch u ´prav´ ach n´ asleduje vztah, kter´ y pouˇz´ıv´am v m´e pr´aci: Ht , N = HN .a.t1−c
4.1.2
Odvozen´ı hodnot koeficient˚ u redukce ψt pro oblast ˇ cesk´ eho povod´ı Labe
Hodnoty koeficient˚ u redukce ψt byly odvozeny dle rovnice: ψt = Ht,N /HN Takto byly odvozeny hodnoty ψt pro hodnoty doby trv´an´ı v intervalu t = (10,120) minut. Hodnoty ψt v intervalu t = (120,1440) minut byly odvozeny grafickou extrapolac´ı. Parametry a a c jsou vyj´ adˇreny v tabulce 3.1 .
40
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
N[roky]
t[min.]
10 - 40
40-120
120-1440
a
0,169
0,227
0,193
1-c
0,227
0,197
0,226
c
0,723
0,804
0,774
a
0,166
0,237
0,235
1-c
0,299
0,197
0,199
c
0,701
0,803
0,801
a
0,171
0,265
0,324
1-c
0,312
0,197
0,155
c
0,688
0,803
0,845
a
0,163
0,280
0,380
1-c
0,344
0,197
0,133
c
0,656
0,803
0,867
a
0,169
0,300
0,463
1-c
0,352
0,197
0,106
c
0,648
0,803
0,894
a
0,174
0,323
0,580
1-c
0,362
0,197
0,075
c
0,638
0,803
0,925
a
0,173
0,335
0,642
1-c
0,375
0,197
0,061
c
0,625
0,803
0,939
pr˚ umˇer
a
0,163
0,280
0,380
N
1-c
0,344
0,197
0,133
1- 100
c
0,656
0,803
0,867
1
2
5
10
20
50
100
Tab. 4.1: Hodnoty koeficient˚ u redukce a a c
41
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
4.2
Z´ aklady nastaven´ı skriptu v prostˇ red´ı ArcGIS
N´asleduj´ıc´ı ˇc´ ast popisuje obecnˇe tvorbu skriptu pro ArcGIS v programovac´ım jazyce Python. V t´eto ˇc´ asti m´e pr´ ace jsou pops´any hlavnˇe funkce, kter´e jsem pouˇzil pro tvorbu sv´eho modulu.
Programovac´ı jazyk Python se pouˇz´ıva k psan´ı skript˚ u pro prostˇred´ı ArcGIS. Jeden z prvn´ıch krok˚ u pˇri tvorbˇe skriptu je rozhodnut´ı, kde bude skript vytv´aˇren. Zde si m˚ uˇzete vybrat ze dvou moˇznost´ı: • Python window v prostˇred´ı ArcMAP, • stand-alone skript psan´ y v nˇejak´em editoru ( napˇr. IDLE, PythonWin ... )
Python window v prostˇred´ı ArcMap se d´a v prostˇred´ı ArcMap spustit v z´aloˇzce ( Geoprocessing > Python ). Je rozdˇeleno na dvˇe ˇc´asti. V lev´e ˇc´asti je okno, do kter´eho se p´ıˇs´ı pˇr´ıkazy a v prav´e ˇc´ asti je okno, kde se zobrazuje n´apovˇeda. Tento n´astroj je podle m´eho n´ azoru vhodn´e pouˇz´ıt pro kr´atk´e a jednoduch´e skripty nebo pro skripty, kter´e se nemus´ı ˇcasto opakovat.
Stand-alone skript byl vytv´ aˇren v nˇekter´em editoru. V m´em pˇr´ıpadˇe byl vytv´aˇren v textov´em editoru Gedit pro Windows. Tento skript m´a v´ yhodu v tom, ˇze z tohoto skriptu m˚ uˇze b´ yt vytvoˇren n´ astroj v ArcGIS Toolboxu. V dalˇs´ı ˇc´asti je pops´ana tvorba tohoto n´ astroje.
Pro tvorbu n´ astroje Python script v prostˇred´ı ArcMap mus´ıme nejdˇr´ıve vytvoˇrit nov´ y Toolbox. Ten se vytvoˇr´ı tak, ˇze se prav´ ym tlaˇc´ıtkem myˇsi v oknˇe n´astroje ArcCatalog klikne na libovoln´e m´ısto v adres´ aˇrov´em stromu a v nab´ıdce se vybere New > Toolbox. Je nutn´e zadat jm´eno toolboxu. Pot´e se mus´ı vytvoˇrit nov´ y n´astroj Script. To se provede opˇet prav´ ym tlaˇc´ıtkem myˇsi tentokr´ at nad jiˇz vytvoˇren´ ym toolboxem Add > Script . T´ımto vytvoˇr´ıte nov´ y skript.
Otevˇre se dialogov´e okno nov´eho skriptu. Opˇet je nutn´e zadat jm´eno skriptu, nav´ıc je moˇzn´e zadat popis skriptu a dalˇs´ı popisn´e u ´daje. Pokud budete pokraˇcovat v dialogu
42
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
tlaˇc´ıtkem Next, dostanete se k naˇcten´ı vlastn´ıho python skriptu do n´astroje. Jako volbu Script file je nutn´e uv´est cestu k souboru s pˇr´ıponou .py. Pro dalˇs´ı pokraˇcov´an´ı zvol´ıme znovu tlaˇc´ıtko Next. Nyn´ı nastav´ıme promˇenn´e, kter´e se budou zobrazovat a budou potˇreba pˇri startu n´ astroje.
V t´eto ˇc´ asti inicializace skriptu je potˇreba zadat vˇsechny promˇenn´e, jeˇz m˚ uˇze zad´avat uˇzivatel pˇri startu n´ astroje a v Python skriptu jsou inicializov´any pomoc´ı funkce arcpy. GetParameter. Dialogov´e okno je rozdˇeleno na 2 tabulky. V prvn´ı tabulce lze nastavit popis zobrazovan´ y uˇzivateli pˇri startu n´astroje a datov´ y typ t´eto promˇenn´e. V druh´e tabulce jsou vlastnosti t´eto promˇenn´e. Tyto vlastnosti jsou ovlivˇ nov´any datov´ ym typem promˇenn´e. Po vyplnˇen´ı hodnot pro vˇsechny promˇenn´e m˚ uˇzeme dokonˇcit tvorby skriptu pomoc´ı tlaˇc´ıtka Finish.
Popsan´ ym zp˚ usobem vznikl Script pojmenovan´ y Redukce, kter´ y lze otevˇr´ıt v prostˇred´ı ArcGIS. Pokud se nechceme poˇra´d odkazovat na skript, kter´ y se nach´az´ı v souborov´em stromˇe mimo ArcGIS m˚ uˇzeme script importovat do ArcGIS tak, ˇze klikneme prav´ ym tlaˇc´ıtkem na n´ ami vytvoˇren´ y skript v prostˇred´ı ArcGIS a vybereme volbu Import skript.
4.3
Rozbor skriptu
V t´eto ˇc´ asti pop´ıˇsu jednotliv´e ˇca´sti skriptu redukce psan´eho v jazyce Python. Prvn´ı ˇc´ast skriptu se mus´ı importovat jednotliv´e knihovny softwaru ArcGIS. import arcpy import os
D´ale mus´ı pˇrekladaˇc zkontrolovat jestli m´a uˇzivatel nainstalov´ano rozˇs´ıˇren´ı Spatial. Tento skript totiˇz pouˇz´ıv´ a funkce, kter´e jsou v tomto rozˇs´ıˇren´ı. Bez tohoto rozˇs´ıˇren´ı je skript nepouˇziteln´ y. arcpy.CheckOutExtension("spatial")
43
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
V n´asleduj´ıc´ı ˇc´ asti skriptu se naˇc´ıtaj´ı promˇenn´e, kter´e jsou zad´av´any jako vstup modulu uˇzivatelem. Tak´e se ukl´ ad´ a souˇcasn´a pracovn´ı plocha(tj. souˇcasn´e um´ıstˇen´ı v souborov´em stromˇe) do promˇenn´e. Input_feature = arcpy.GetParameter(0) Input_rasters = arcpy.GetParameter(1) Input_rainlength = arcpy.GetParameter(2) Workspace = os.path.dirname(__file__) arcpy.env.workspace = Workspace
V dalˇs´ı ˇc´ asti k´ odu se vytv´ aˇr´ı nov´a promˇenn´a, kter´a obsahuje vstupn´ı rastry jako pole typu string. To se dˇeje, aby se d´ ale mohly zkontrolovat jm´ena rastr˚ u. Input_rasters_str=[] for i in range(len(Input_rasters)) : Input_rasters_str.append(str(Input_rasters[i]))
V dalˇs´ı ˇc´ asti skriptu jsem musel oˇsetˇrit vstupn´ı vrstvu bodovou nebo polygonovou. Takto m˚ uˇze b´ yt jako vstup pouˇzit shapefile i feature class z geodatab´ aze. desc=arcpy.Describe(Input_feature) fields=desc.fields join_field="" for field in fields: if (field.name=="OBJECTID"): join_field="OBJECTID" elif (field.name=="FID"): join_field="FID"
Pˇredchoz´ı ˇc´ ast´ı k´ odu byly oˇsetˇreny vstupy pro funkce. V n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti je vytvoˇrena atributov´ a tabulka s pr˚ umˇernou hodnotou. Tato ˇc´ast k´odu oˇsetˇruje polygony a linie. for i in range(len(Input_rasters)) : # set title of designed table title=Input_rasters_str[i]+"_table"
44
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
# function ZonalStatisticsAsTable arcpy.sa.ZonalStatisticsAsTable (Input_feature, join_field, Input_rasters_str[i],title,"NODATA","MEAN")
Nyn´ı jsem musel do atributov´e tabulky pˇridat sloupec, protoˇze shapefile atributov´e tabulky maj´ı maxim´ aln´ı poˇcet znak˚ u ve jm´enˇe povolen maxim´aln´ı poˇcet deset znak˚ u. A pro v´ıce vybran´ ych rastr˚ u by se n´azev sloupce "MEAN" stal nejednoznaˇcn´ y. Pot´e byly hodnoty pr˚ umˇer˚ u pˇrekop´ırov´ any do tohoto novˇe vytvoˇren´eho sloupce. # add field to table arcpy.AddField_management(title,Input_rasters_str[i]+"_m","FLOAT") arcpy.CalculateField_management(title,Input_rasters_str[i]+"_m" ,"!MEAN!","PYTHON")
Pot´e byl vytvoˇren nov´ y sloupec v atributov´e tabulce bodov´e vrstvy a sloupec pr˚ umˇer˚ u propojen s atributovou tabulkou bodov´e vrstvy. N´aslednˇe byla tato tabulka smaz´ana. # join mean field to feature arcpy.JoinField_management (Input_feature, join_field, title, join_field, Input_rasters_str[i]+"_m") # delete table arcpy.Delete_management(title)
Nyn´ı je vytvoˇreno jm´eno v´ ysledn´eho sloupce, kter´e m´a tvar Rastr delkadeste ( napˇr. H 002 10, tj. Rastr 2-let´e maxim´ aln´ı sr´aˇzky s d´elkou trv´an´ı 10 minut ). Provede se v´ ypoˇcet redukce, kter´ y se zaokrouhl´ı na 2 desetinn´a m´ısta. Je to zpracovan´a tabulka 3.1. N´asleduj´ıc´ı ˇc´ast k´ odu je vˇenov´ ana rastru s periodicitou 2 roky. Pro dalˇs´ı n´avrhov´e sr´aˇzky je k´ od obdobn´ y. if Input_rasters_str[i]=="H_002": arcpy.AddMessage("Creating field "+field_name+" with raster H_002 and rain length "+str(long(Input_rainlength))+" minutes") if Input_rainlength < 40: a=0.166
45
´ ´I SRA ´ ZKOV ˇ ´ UHRNY ´ KAPITOLA 4. TVORBA MODULU REDUKUJ´IC´IHO MAXIMALN E ˇ ´ ´ ´ICH INTENZITACH ´ CVUT v Praze NA UHRNY O NAHRADN
c=0.701 coef=round(a*Input_rainlength**(1-c),2) expression ="round(!"+Input_rasters_str[i]+"_m! * "+ str(coef)+",2)" arcpy.CalculateField_management(Input_feature,field_name ,expression,"PYTHON") elif Input_rainlength > 40 and Input_rainlength <120: a=0.237 c=0.803 coef=round(a*Input_rainlength**(1-c),2) expression ="round(!"+Input_rasters_str[i]+"_m! * "+ str(coef)+",2)" arcpy.CalculateField_management(Input_feature,field_name ,expression,"PYTHON") elif Input_rainlength <1440: a=0.235 c=0.801 coef=round(a*Input_rainlength**(1-c),2) expression ="round(!"+Input_rasters_str[i]+"_m! * "+ str(coef)+",2)" arcpy.CalculateField_management(Input_feature,field_name ,expression,"PYTHON")
46
ˇ CVUT v Praze
´ ´I A UKAZKA ´ ´ KAPITOLA 5. TESTOVAN PRACE MODULU
poˇcet stanic
96
minim´aln´ı hodnota
22,5 mm
maxim´aln´ı hodnota
30,6 mm
suma
2507,4 mm
pr˚ umˇer
26,1 mm
smˇerodatn´a odchylka
1,8 mm
Tab. 5.1: Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u pro bodovou vrstvu s periodicitou deˇstˇe 10 let a s d´elkou trv´ an´ı deˇstˇe 30 minut podle Trupla
5
Testov´ an´ı a uk´ azka pr´ ace modulu
V t´eto kapitole je uk´ az´ ana pr´ ace s modulem a rastry. V r´amci testov´an´ı v´ ysledn´ ych rastr˚ u je zpracov´ ana i uk´ azka pr´ ace s modulem.
Testov´ an´ı v´ ysledn´ ych rastr˚ u a redukˇcn´ıho modulu bylo provedeno na bodov´e vrstvˇe 98 stanic, kter´e zpracoval Trupl[7.] ve studii, kde zpracoval ombrografick´e z´aznamy v 98 sr´aˇzkomˇern´ ych stanic. Ke kaˇzd´e stanici zpracoval tabulku, ve kter´e byly uvedeny n´ahradn´ı intenzity pro d´elku deˇst’˚ u od 5 do 120 minut s dobou opakov´an´ı 2 - 50 let. Tyto z´aznamy byly tabelov´ any v MS Excel. U kaˇzd´e stanice byly uvedeny jej´ı zemˇepisn´e souˇradnice, nadmoˇrsk´ a v´ yˇska a hodnoty n´ ahradn´ıch intenzit. Z t´eto tabulky byly hodnoty pˇrevedeny do prostˇred´ı ArcGIS. Byl z nich pˇripraven n´asleduj´ıc´ı shapefile (viz obr. 5.1). Po zobrazen´ı v ArcGIS byly odebr´ any 2 body se ˇspatnˇe zapsan´ ymi souˇradnicemi. Pro testov´an´ı byly vybr´ ana vstupn´ı vrstva s periodicitou deˇstˇe 10 let a s d´elkou trv´an´ı deˇstˇe 30 a 90 minut podle Trupla pojmenovan´ a test 010. N´asleduj´ıc´ı tabulka ukazuje statistick´e u ´daje o hodnot´ ach d´elky deˇstˇe 30 minut(viz tab. 5.1) a 90 minut (tab. 5.2)
D´ale byla tato vrstva naˇctena do prostˇred´ı ArcGIS, kde byla pot´e v oknˇe ArcCatalog vybr´ ana mnou vytvoˇren´ a datab´aze s knihovnou n´astroj˚ u pojmenovanou Redukce. Po rozbalen´ı t´eto knihovny byl vybr´ an skript Redukce(viz obr. 5.2)
Bylo spuˇstˇen dialog skriptu, do kter´eho byla zad´ana vstupn´ı bodov´a vrstva pojmenovan´ a test 010. Dalˇs´ım vstupem bylo hodnota H 010 oznaˇcuj´ıc´ı rastr denn´ıch maxim´aln´ıch u ´hrn˚ u
47
ˇ CVUT v Praze
´ ´I A UKAZKA ´ ´ KAPITOLA 5. TESTOVAN PRACE MODULU
poˇcet stanic
96
minim´aln´ı hodnota
27,9 mm
maxim´aln´ı hodnota
40,9 mm
suma
3722,0 mm
pr˚ umˇer
34,1 mm
smˇerodatn´a odchylka
2,6 mm
Tab. 5.2: Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u pro bodovou vrstvu s periodicitou deˇstˇe 10 let a s d´elkou trv´ an´ı deˇstˇe 90 minut podle Trupla
Obr. 5.1: Bodov´ a vrstva sr´aˇzkomˇern´ ych stanic podle Trupla
48
ˇ CVUT v Praze
´ ´I A UKAZKA ´ ´ KAPITOLA 5. TESTOVAN PRACE MODULU
Obr. 5.2: V´ ybˇer skriptu Redukce v ArcCatalogu poˇcet stanic
96
minim´aln´ı hodnota
23,4 mm
maxim´aln´ı hodnota
72,4 mm
suma
3169,4 mm
pr˚ umˇer
33,0 mm
smˇerodatn´a odchylka
7,5 mm
Tab. 5.3: Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u, kter´e vznikly jako v´ ystup z m´eho skriptu pro vstupn´ı vrstvu Trupla, periodicitu deˇstˇe 10 let a d´elku sr´aˇzky 30 minut.
s periodicitou 10 let. A posledn´ım vstupem byla zaps´ana d´elka deˇstˇe 30 minut. Dialog je zobrazen na obr. 5.3.
Po spuˇstˇen´ı skriptu bylo do atributov´e tabulky souboru test 010 pˇrid´an sloupec H 010 30, kter´ y obsahoval hodnoty redukce vypoˇcten´e skriptem. Cel´ y tento postup musel b´ yt pot´e znovu zopakov´ an s d´elkou sr´ aˇzky 90 minut. Potom atributov´a tabulka obsahovala sloupce H 010 30 a H 010 90. Jejich statistick´e parametry jsou v tabulce 5.3 a 5.4.
Z tˇechto tabulek lze rozpoznat, ˇze hodnot pro 30 i 90 minut vygenerovan´e m´ ym modulem jsou v porovn´ an´ı s hodnotami uv´adˇen´ ymi Truplem vyˇsˇs´ı.
49
ˇ CVUT v Praze
´ ´I A UKAZKA ´ ´ KAPITOLA 5. TESTOVAN PRACE MODULU
Obr. 5.3: Zad´ an´ı skriptu s testovac´ımi body s periodicitou 10 let a d´elkou sr´aˇzky 30 minut
poˇcet stanic
96
minim´aln´ı hodnota
30,2 mm
maxim´aln´ı hodnota
93,7 mm
suma
4100,2 mm
pr˚ umˇer
42,7 mm
smˇerodatn´a odchylka
9,6 mm
Tab. 5.4: Tabulka statistick´ ych u ´daj˚ u, kter´e vznikly jako v´ ystup z m´eho skriptu pro vstupn´ı vrstvu Trupla, periodicitu deˇstˇe 10 let a d´elku sr´aˇzky 90 minut.
50
ˇ CVUT v Praze
6
´ ER ˇ KAPITOLA 6. ZAV
Z´ avˇ er
V r´amci t´eto pr´ ace byly vytvoˇreny rastry maxim´aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u s dobou opakov´an´ı 2, 5, 10, 20, 50, a 100 let. Tyto rastry byly n´aslednˇe uloˇzeny do ArcGIS geodatab´aze. Tyto rastry byly vytvoˇreny metodou v´ıcerozmˇern´e regresn´ı anal´ yzy. Naslednˇe byly tyto rastry opraveny o residua pomoc´ı metody inverzn´ı v´aˇzen´e vzd´alenosti. Pot´e byl v t´eto geodatab´ azi vytvoˇren modul redukuj´ıc´ı v´ yˇse zm´ınˇen´e rastry maxim´aln´ıch denn´ıch u ´hrn˚ u n´ahradn´ı intenzitou s dobou deˇstˇe.
Pˇri zpracov´ an´ı t´eto pr´ ace jsem se nauˇcil na probl´emy nahl´ıˇzet jin´ ym zp˚ usobem. Jeden z kl´ıˇcov´ ych probl´em˚ u ˇreˇsen´ı bylo nalezen´ı vhodn´eho poˇctu rastr˚ u vstupuj´ıc´ıch do regrese. Tento poˇcet nesmˇel b´ yt moc velk´ y, protoˇze by ne´ unosnˇe stoupal ˇcas v´ ypoˇctu regrese. Nesmˇel b´ yt ani pˇr´ıliˇs n´ızk´ y, protoˇze by rastr ztr´acel vypov´ıdac´ı schopnost. Proto jsem musel volit r˚ uzn´e u ´hly pohledu. To jak obraznˇe, tak doslova, kdyˇz jsem se rozhodl pro 45-ti stupˇ nov´e u ´hly v´ yseˇce.
D´ale jsem se nauˇcil alespoˇ n z´ aklady tvorby skript˚ u v programovac´ım jazyce Python a jejich implementaci do prostˇred´ı ArcGIS od spoleˇcnosti Esri.
Geodatab´ aze modulu a rastr˚ u je v souˇcasn´em stavu provozuschopn´a, ale poˇr´ad je moˇzn´e hledat nˇej´ ak´e vylepˇsen´ı. Bˇehem pr´ace jsem neust´ale vym´ yˇslel novinky a nˇekter´e z nich jsem dok´ azal do pr´ ace implementovat. Nˇekter´e n´apady se mi ale nepodaˇrilo do pr´ace zakomponovat. Mezi nejvˇetˇs´ı vylepˇsen´ı provozu bych zaˇradil um´ıstˇen´ı cel´e geodatab´aze na server a vytvoˇren´ı modulu, kter´ y by s t´ımto serverem komunikoval. N´astroj by fungoval prakticky stejnˇe jen by rastry maxim´aln´ıch denn´ıch sr´aˇzkov´ ych u ´hrn˚ u byly na serveru.
Tento modul pracuje pouze v prostˇred´ı ArcGIS 10.1 s rozˇs´ıˇren´ım spatial analyses, protoˇze modul pouˇz´ıv´ a funkce, kter´e jsou v tomto rozˇs´ıˇren´ı.
51
ˇ CVUT v Praze
7
˚ A CITAC´I KAPITOLA 7. SEZNAM ZDROJU
Seznam zdroj˚ u a citac´ı
Zdroje 1. STROUHAL Ludˇek,Datov´ a vrstva sr´ aˇzkomˇern´ych stanic s N-let´ymi 24- hodinov´ymi ˇ u ´hrny dle Samaje, Valoviˇce a Br´ azdila, 12.11.2012 [cit. 2013-05-09]. Shapefile souˇ bor. Katedra hydromeliorac´ı a krajinn´eho inˇzen´ yrstv´ı, CVUT Praha Dostupn´a z: http://storm.fsv.cvut.cz 2. NASA Shuttle Radar Topographic Mission[online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://www2.jpl.nasa.gov/srtm/ ¨ ˇ 3. MULLER Arnoˇst,Spatial modelling of climate. Diplomov´a pr´ace. CVUT v Praze, 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://gama.fsv.cvut.cz/ cepek/proj/dp/2010/arnostmuller-dp-2010.pdf. ˇ ´ Linda Interpolace bodov´ych dat v GIS. Bakal´aˇrsk´a pr´ace. CVUT ˇ 4. KRIKAVOV A v Praze, kvˇeten 2009 [cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://gama.fsv.cvut.cz/ cepek/proj/bp/2009/ linda-krikavova-bp-2009.pdf. ˇ 5. GISAT SRTM rastrov´ a vrstva pro Ceskou republiku Soubor Geotiff. Dostupn´e z: http://www.gisat.cz/content/cz/produkty/data-ke-stazeni. ´ ´ R, ˇ V´ypoˇcet n´ 6. HRADEK, KOVA ahradn´ıch intenzit pˇr´ıvalov´ych deˇst’˚ u metoda redukce ˇ 1-denn´ıch maim´ aln´ıch sr´ aˇzkov´ych u ´hrn˚ u. Casopis Vodn´ı hospod´aˇrstv´ı, roˇcn´ık 1994, ˇc´ıslo 11/12 7. TRUPL, Intenzity kr´ atkodob´ych deˇst’˚ u v povod´ıch Labe, Odry a Moravy. Pr´ace a ´ Praha-Podbaba, seˇsit 97, 1958. Pˇrepracov´ano do tabulky MS Excel. studie VUV ˇ Poskytnuto Katedrou hydromeliorac´ı a krajinn´eho inˇzen´ yrstv´ı, CVUT Praha. 8. USGS Ftp pˇr´ıstup k SRTM. Ftp server. Dostupn´ y z: http://srtm.usgs.gov/. 9. ESRI CheckOutExtension.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//018v0000001n000000 10. ESRI GetParameter.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z:
52
ˇ CVUT v Praze
˚ A CITAC´I KAPITOLA 7. SEZNAM ZDROJU
http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//018v00000038000000
11. ESRI env.workspace.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//001w00000002000000
12. ESRI DeleteField management.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//00170000004n000000
13. ESRI sa.ZonalStatisticsAsTable.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//009z000000w8000000 14. ESRI AddField management.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//001700000047000000
15. ESRI CalculateField management.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//00170000004m000000 16. ESRI JoinField management.Informace o funkci.[cit. 2013-05-09]. Dostupn´e z: http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/ index.html#//001700000065000000
53