- 1 -
Syrena 242
- 2 Za Rakouska byly sice formuláře na recepisy dvojjazyčné, ale pošty většinou využívaly jen stranu s německým textem!
Některé recepisy (podací lístky, ale i jiné formuláře) měly za Rakouska z jedné strany německý a z druhé strany český nebo polský text. Přesto texty se slovanským jazykem instituce nepoužívaly, používaly většinou jen text německý. Ukázka recepisu použitého na poště Fryštát s datem 8/10/73. Expediční razítko je jednokruhové, text německo-český, verze českého názvu FRYŠTAT (bez čárky nad „A“). Razítko je typu E 171. V používání bylo podle Monografie Díl 13 v barvě černé od 1874 (??), a v barvě modré od 1877. Číslo razítka 560/3. Razítko mělo průměr 27 mm, výška písmen 4-4,5 mm. Mgr.Manterys uvádí dobu používání této verze razítka od 25.6.1871 do 14.7.1876. Druhá verze razítka FRYŠTÁT je známá z použití 17.3.1888. Pošta byla ve Fryštátě v provozu od 15.2.1845 Jaroslav TEREŠKO **********************************************************************************
Syrena 242
- 3 Asi dělaná zásilka s polskými přetisky PORTO z pošty Těšín 2. Přetisk typu 28.Známky s přetiskem jsou znehodnoceny expedičním razítkem pošty Těšín 2 s datem 29.V.19 X-.
Proč zásilka vzbuzuje podezření, že je dělaná úmyslně, snad s vidinou zisku? - Vylepené československé známky stříhané série Hradčany 1 a 5 hal. Schválně velice nízké nominálly! - Expediční razítko je na známky otištěno „vzhůru nohama“. Je na něm jen rozlišení „a“ a na můstku razítka pak jen torzo data ??? 9 --. Co je to za razítko? Od které pošty? - Ze které pošty to mohlo být poslané, aby šla zásilka přes Těšín? Určitě ne Těšín 2. Ta byla od 25.2. 1929 po Šnejdárkově tažení znovu v Polsku. Kdyby to byla pošta Těšín2, tak tam + - 29.V.1919 neplatily československé známky. - Zásilka je poslána do Přívozu a ještě k tomu na poštovního oficiála!! Odkud mohla být poslána, aby musela cestovat do Přívozu přes Těšín? Přetisky PORTO z pošty Těšín 2 jsou typu 28. Přetištěné známky Fi:č. 57, 59 a 62. Přetiskové razítko je gumové o rozměru 19,5 x 4 mm. Přetisk typu 28 byl na poště Těšín 2 používán od dubna do června 1919, Přetisková barva byla modrá nebo černě fialová. Na zásilce mají polské známky přetisk typu 28 (podle písmen „RT“. Oba přetisky pak mají jinak stejný rozměr. Přetisk typ 29 má jiný rozměr i výšku písmen a přetisk typ 30 má celkem Přetisk typ 27 Přetisk typ 28 jiné provedení. Tarif v Československu byl pro vnitřní styk od 15.5.1919 do 14.3.1920 ve výši 25 hal. Zahraniční tarif byl od 15.5.1919 do 31.7.1920 50 hal. Nevíme z ukázky, odkud byla zásilka poslána. Byla-li to vnitrostátní přeprava v ČSR a Těšín byl jen průchozí stanicí, proč by výše poštovného polskou poštu zajímala a proč by za zásilku měla účtovat doplatné, když čs. pošta to v Přívoze stejně nevybírala. Portem v Těšíně bylo možno zásilku zatížit jen v případě, že by byla poslána do Těšína a o tom zásilka nemluví. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Syrena 242
- 4 Bohemoslovenikum a polonikum na COB 27, vydání ze 4.6.1973.
COB 27, vydání ze 4.6.1973 u příležitosti zasedání RVHP v Praze. Nominální hodnota natištěné známky 3,60 Kč. Návrh I.Strnad, rytina J.Herčík. Ocelotisk z plochy,střih obálky X.T.2./P. Náklad 11.880 kusů obálek s natištěnou známkou. Na natištěné známce je československá a polská vlajka. **********************************************************************************
Razítka pošty PRAŽMO za Protektorátu. Do roku 1925 PRAŽMA, od r.1925 PRAŽMO. Obec leží v okrese Frýdek-Místek (jihovýchodně 9 km od Frýdku-Místku nebo 9 km východně od Frýdlantu nad Ostravicí). Původně německé , porakouské razítko používala i československá pošta po r.1918. Píšeme o něm v Syreně č.241 na str.22. Pošta od roku 1920 do 1925 používala razítko typu M 41 PRAŽMA/*Č.S.P.* a od roku 1925 pak razítko typu
Syrena 242
- 5 M45 PRAŽMO / ***, a to s rozlišením „a“ nebo „b“. Monografie Díl 17 II uvádí, že razítko typu M45 bylo používáno do r.1939. Podle ukázky na str.4 dole bylo razítko s rozlišením „b“ používáno ještě 21.III.40-12, tedy více jak rok po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Pražmo je známo tím, že tam na hřbitově je hrob skutečné Maryčky Magdonové, hrdinky stejnojmenné básně Petra Bezruče. V období Protektorátu docházelo k zavádění dvojjazyčných, německo-českých razítek. To co československá pošta neudělala s razítkem porakouským, to protektorátní vláda udělala, zavedením německo-českého názvu pošty PRAŽMO.
Doporučená zásilka Římskokatolického farního úřadu v Morávce poslaná na knížecí-arcibiskupskou konsistoř v Olomouci. Zásilka již má dvojjazyčnou, německo-českou R-nálepku, papír nažloutlý, potisk černý, PRASCHMO / PRAŽMO / 55. I expediční razítka jsou již německo-česká PRASCH-MO * PRAŽMO * s datem na můstku razítka 19 XII 41-16. Rozlišení razítka je nečitelné. Tarif za zásilku ke dni expedice, zásilky váhy od 20g do 250g v Protektorátu činil 2,40 K, příplatek DOPORUČENĚ 3K. Zásilka je o 10 hal. přeplacena. Frankatura známkami č.33 1,50 K (červená ) a č.37 4 K (tmavě modrošedá). Známky z vydání „Krajiny, hrady, města“ z 29.7.1939. Platnost známek skončila 31.3.1943. Za ukázky děkujeme ing. Svatoplukovi PETROVI. **********************************************************************************
Polská polní pošta č.11, zásilka z května 1919 poslaná do Boguszowic u Těšína. Pohlednice poslaná do Boguszowic u Těšína 9.V.1919. Adresováno na paní Jasienku Polokovou. Místo, odkud odesilatel zásilku odsílá, je označeno „v poli“ (w polu). Na adresní straně je černě vytisknuto POCZTÓWKA. V pravém horním rohu adresní strany je v místě pro nalepení známky nápis 6. kompania (podtrženo). Zásilka není vylepena známkami, jedná se zde o polní poštu. Vlevo od nápisu Pocztówka je červený otisk s útvarovým razítkem (i to je podtrženo). Razítko je na zásilku otištěno „vzhůru nohama“ Pułk p. ziemi cieszyńskiej (pluk polské, Těšínské země). Expediční razítko je dosti nečitelné, Jeho kvakita je nevýrazná. Jedná se o razítko dvoukruhové (průměry 29 a 18 mm) POLSKA POCZTA POLOWA *11* s datem na můstku razítka 12.V.19.). Pod razítkem je na druhé straně dopisnice reliéfový tisk (orel se třemi štíty a rozvinutým polským praporem, dokola je lemování zelenými ratolestmi, také reliéfový tisk). Dopisnice je na růžovém papíru. Dopisnice byla vytištěna ve Lwowie (S.W.Niemojowski, Lwów). V levé polovině adresní strany dopisnice je adresa odesilatele: Plutonovy Rudolf Buchwaldek, 10. pułk piechoty, II.batal., 6. Kompania, polní pošta č.11. (Četař Rudolf Buchwaldek,10.pěší pluk, II.prapor, 6.rota)
Syrena 242
- 6 Polní pošta č.11 měla své působiště v Rawie Ruskiej. Vznikla 26.1.1919 a obsluhovala skupinu generála Zielińského. Od 5.2.1919 pak obsluhovala skupinu plukovníka Sikorského. Na Těšínském Slezsku neměla působiště.
Nahoře je textová část dopisnice, dole pak adresní část dopisnice vlevo s adresou odesilatele, vpravo s adresou adresáta.
Jiná zásilka s expedičním razítkem Polské polní pošty, které je na zásilku otištěno o mnoho kvalitněji. Zásilka je opět psána „v poli“, a sice 20.4.1919. Expediční razítko je dvoukruhové POLSKA POCZTA POLOWA *11 *. Datum na můstku razítka je 22 IV 19. Zásilka je adresována na chorążego (náš podporučík) Jana Chudobu III./12 pluk pěchoty-10. kompanie, Fryštát, Těšínské Slezsko. Byla to asi polská jednotka umístěná ve Fryštátě po odchodu československé armády z obsazené části Těšínského Slezska generálem Šnejdárkem po 25.2.1919., když československé vojsko ustoupilo na novou demarkační linii a Fryštát byl vrácen zpět Polsku.
Syrena 242
- 7 -
Na zásilce je útvarové razítko jednotky odesilatele, otisk černý. V horní části razítka je polský orel, níže je dvouřádkový text 10. PUŁK PIECHOTY / III Batalion. Kde byla umístěna Polská polní pošta č.11 a koho v té době obsluhovala bylo uvedeno při popisu zásilky na předcházející straně. Podle Prof.Auleitnera je výskyt razítka Polské polní pošty č.11 opravdu vzácný. Zásilka se počátkem listopadu 2015 objevila na internetu. Nyní je jejím vlastníkem MUDr.Adrian JUNGA. Zásilka nahoře je mimo jiné přáním k velikonocům. Odesílatel píše, že opět změnili stanoviště a že jim “vyhrává hudba děl a kulometů“.
Zásilka Hlavní frontové polní pošty № IIa poslaná do Poruby na Těšínské Slezsko 17.IV.19 na pani Marjannu Chmiel.
Zásilka má otisk útvarového razítka: Polský orel (jen červený flek) + 1. řádkový text (neúplný) 5 KOMP P.PIECHOTY.. Přes otisk razítka je podpis cenzora jednotky. Razítko je v barvě červené.
Syrena 242
- 8 Zásilka je v textu psaná 16/4 1920. Expediční razítko je dvoukruhové (průměry 26,5 a 17 mm) s textem v mezikruží: GŁÓWNA FRONTOWA POCZTA POLOWA / № IIa s datem na můstku razítka 17 IV 20. Odesilatel si neuvědomil, že jim poslaná zásilka je vlastně zásilkou poslanou do zahraničí. Poruba byla po roce 1918 původně polská. Po 23. lednu 1919 za Šnejdárkova tažení na Polsko byla obsazena československým vojskem. Když se toto po 25.2.1919 stáhlo na novou demarkační linii, nebyla již Poruba vrácena Polsku, ale zůstala v Československu. Proto zásilka poslaná 17.4.1919 do Poruby byla již zásilkou zahraniční a na ni se již nevztahovalo, jako na zásilku polní pošty, osvobození od Porta. Proto pošta v Porubě na zásilku nalepila doplatní známky s přetiskem S.O./1920 (kat.č.SO 36). Jedná se o dvě známky nominální hodnoty po 20 hal., z toho jednu tvoří poloviny dvou známek (každá tedy po 10 hal.). Poloviny jsou vůči sobě nalepeny obráceně. (Celkem 40 Haléřů). Podle čeho pošta určila doplatek? Vyměření výše doplatného dvojnásobkem chybějící částky je správné. Tarif činil od 15.3.1920 do 31.7.1920 20 hal. Doplatní známky jsou orazítkovány znárodněným, dvoukruhovým razítkem pošty v Porubě (vylámaný německý text), razítko typu D9z (číslo 1838/1a) POREMBA …….PORĘBA ŚLĄSK s datem na můstku razítka 04/5/20. Druhá strana zásilky je filatelisticky nezajímavá (jen pastýřský motiv-pasačka s kravami u řeky). Odesilatelem zásilky je kaprál Szczerbiński z 11.pluku pěchoty, 5 rota, polní pošta č.19. O Hlavní, frontové polní poště č.II se na interetu dozvíme pouze to, že byla v době poslání zásilky ve Lwowie a že jejím náčelníkem byl nějaký Franciszek Kulma. V první polovině dubna 1920 začíná ofenziva na Ukrajině. 11.pluk pěchoty je přemístěn do Chastowa. Koncem května 1920 začíná ofenziva 12. Sovětské jezdecké armády Buďoného. Pluk vede ústupové boje na jižní a východní ústupové cestě z Kijeva. 11 pluk svádí ústupové boje až do počátku září 1920. 11.9.1920 začíná ofenziva 3.polské armády. 17.9.1920 dostal pluk zprávu, že byla uzavřena dohoda o ukončení bojů se sověty dnem 18. října 1920. Dne 2.12.1920 na základě dohody Mírové konference v Rize je pluk přemístěn 15 km na západ od budoucí hraniční linie se sověty za linii neutrálního pásma. 21.-22.4.1921 je pluk naložen do vagónů a vrací se do uhelného revíru ve Slezsku v Dąbrowie Górniczej. Pobyt tam využívá pro doplnění a ujednocení ošacení, pro doplnění zbraní a pro výcvik. V r.1927 je 11.pěší pluk rozmístěn v Tarnowskich Górach (mimo 2. praporu, který zůstáva v Będzinie, kde obsazuje polskou část Horního Slezska). Po zbytek meziválečného období zajišťuje pluk polsko-německé pohraničí. V roce 1939 začala mobilizace 24. srpna a ukončena byla 30.srpna. Pluk byl organizačně zařazen do 29. Hornoslezské divize. Ta byla součástí operační skupiny Slezsko, armády Krakov. Po vypuknutí války plnil pluk obranné úkoly na území Slezska a postupně více nebo méně úspěšně bojoval s útočícími německými vojsky. Po ústupu ze Slezska se v bojových akcích přesouval ke Krakovu. Jednotlivé prapory pluku vedly těžké boje hlavně s tankovými jednotkami Wehrmachtu. U Trzebinie německé tanky prakticky zlikvidovaly II.prapor pluku včetně jeho podpůrné dělostřelecké jednotky. 5.9.1939 byl pluk pro velké ztráty doplněn. Zaútočilo na něj ale německé letectvo a způsobilo mu opět těžké ztráty. Do 18.9. sváděl pluk dále obranné ústupové boje. Pluk bojoval obětavě (občas i úspěšně, ale krátkodobě) do 20.9.1939, kdy byly boje na rozkaz spojených, polských, ozbrojených sil přerušeny. Mnoha vojákům a důstojníkům pluku se podařilo uniknout následnému německému zajetí. Někteří se později dostali dokonce na západ do zahraničních polských ozbrojených sil. Řada jich ještě po kapitulaci bojovala i v řadách AK (Armija Krajowa) a odbojových skupin. Bojová cesta pluku je poseta hroby padlých a pomníky, které připomínají boje, které pluk svedl s nepřítelem. První bojovou zástavu obdržel pluk již v lednu 1919. V prosinci 1922 dostal pluk novou bojovou zástavu a ta původní byla uložena v Muzeu polské armády ve Varšavě. Nová zástava byla pluku věnována revírem Dąbrowa Górnicza a doly v blízkém okolí. Slavnostní předání zástavy pluku se konalo na náměstí v Tarnowskich Górach 9.12.1922. Svátek pluku připadl na 6.srpna v den výročí bitvy pod Dorohuskiem v r.1920. Později byl tento svátek přesunut na 25. červen, což bylo výročí bitvy, kterou pluk svedl pod Rudą Radowelską. Zástava pluk provázela i v bojích, které sváděl v roce 1939 proti Němcům. Zástava je v Muzeu polské armády ve Varšavě. Obyvatelé Będzina, který byl prvním posádkovým městem pluku mu postavili pomník, který byl odha-
Syrena 242
- 9 len 21.6.1933 na Náměstí 3.Máje. Tento pomník byl zbořen Němci v r.1939. V Tarnowskich Górach je ve farním kostele instalována pamětní deska na počest pluku. Filatelistický materiál dodali Otík ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO. Doplnění o údaje z internetu Mgr.ing. Karol MICZA. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL. Poznámka: Velitelem čs. vojenské jednotky ve Fryštátě byl pozdější generál Ingr, který byl za války v Anglii. Ve Fryštátě se narodila i naše známá sportovkyně Dana Zátopková (Ingrová), manželka Emila Zátopka. **********************************************************************************
Zásilka s doručním razítkem pošty PRUSZKÓW, zásilka poslaná do Pruszkowa z ŁĘCZYCY 13.5.1918.
Toto doruční razítko a informace o něm najdeme v Katalogu FISCHER II.Díl z r.2010 na str.44 (novější katalog zatím nevyšel, měl by vyjít koncem roku 2015). Razítko bylo na zásilky otiskováno v barvě fialové a mělo rozměr 24 x 22,5 mm. Katalog se zmiňuje o 4 nominálních hodnotách na ozdobném razítku.. Ozdobné ornamenty jsou po obou stranách nominální hodnoty a v rozích razítka. Katalog se zmiňuje o čtyřech nominálních hodnotách (10, 15, 25 a 40 Fen.). Konkrétní částkou jsou v katalogu oceněny jen nominální hodnoty 10 a 15 Fen. (po 2.500 zł. každá). U zbývajících dvou nominálních hodnot (25 a 40 Fen.) není na zásilkách s tímto razítkem uvedena cena, jen označení (-„-), což je cena záliby. Naše ukázka je ve velice dobrém stavu, je ze skutečného poštovního provozu, nejedná se o filatelistickou zásilku. Doruční razítko 10 Fen. je ideálně na zásilce otištěno a v pravém dolním rohu zásilky je i zkušební značka L. SCHMUTZ PZF. Frankatura zásilky je známkou s přetiskem GGW série Germánie 7,5 Fen., vydání bez přítisku z 1.srpna 1916 (Mi.č.99 žlutě pomerančová), s přítiskem GGW vydání pro území bývalého Polského království pod okupací německou. Známky série Germánie byly s přítiskem vydávány od 1.8.1916 do 1.10.1917 a jejich platnost skončila koncem prosince 1918 (Katalog Fischer Díl II z r.2010 str.35-36). Expediční razítko je již na zásilku otištěno méně kvalitněji ŁĘCZYCA / * s datem na můstku razítka 13.5.18. Zásilka byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně č.46 z 11.12.2014 pod číslem 507, vyvolávací cena odpovídala cenám dosahovaným za tyto vzácné zásilky na aukcích. Byla ve výši 50.000 Kč. Za tuto cenu byla zásilka také prodána. Je to opravdu mimořádná věc a ještě k tomu v tak ideálním stavu! Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.
Syrena 242
- 10 Dosud v Katalogu Fischer Díl I. z roku 2015 nepublikovaná vada perforace.
Objevilo se to v aukci firmy ALFIL č.46 z 11.12.2014 pod položkou č.494, vyvolávací cena 2.000 Kč.
Syrena 242
- 11 -
Jedná se o svislý pásek 4 známek nominální hodnoty 2000 zł. (Fi:č.3279) ze série „Jantarová cesta“, vydání z 29.ledna 1993. Známka nominální hodnoty 2000 zł. je součástí 4-známkové série Fi:č.32783281. Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW. Tisková forma je 4-sektorová, přepážkový arch známek obsahuje 20 kusů známek (sestava 5x4). V horní polovině PA je název emise. Papír známek je bílý, střední a hladký. Perforace je hřebenová, ZHř.13 ¾. Částečný hřeben perforace spodní řady známek je uskočen asi 5 mm směrem dolů. Tím se mezi 3. a 4. řadou známek objevila neperforovaná část levé a pravé strany známky ve styku mezi 3. a 4. řadou známek. Dolní řada známek je o tento úskok delší asi o 5 mm (místo 44 mm má známka výšku 49 mm). Katalog Fischer Díl I z roku 2015 o této vadě perforace neinformuje. Krátkou poznámkou se o této skutečnosti zmiňuje „Specializovaná příručka polských poštovních známek 1919-2005, Díl III“ (1965-1994) na str.599. Je to práce Adama KIEłBASY-SCHOEMI a Stanisław FOŁTY. Na předcházející straně je atest na svislý pásek 4 známek s vadou perforace. Atest má číslo 42/2014. Atest je od polského znalce Jerzego WALOCHY z Krakova, znalce PZF na polské známky a celiny od r.1944 (mimo přetisků „GROSZY“). Atest je s datem Kraków, 12.5.2014. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Dopisnice Cp 115 s provizorním typografickým přetiskem 10/3/5 zł, vydání z 15.8.1949.
Syrena 242
- 12 15.VIII.1949 vzniklo provizorní vydání dopisnic vydaných po r.1945. Naše ukázka na předcházející straně byla vydána 25.IX.1947 jako Cp 99. Natištěná známka 3 zł s prodejní cenou 5 zł vytištěnou nad natištěnou známkou. Pohlednice byla opatřena novým, typografickým přetiskem nomi-nální hodnoty 10 / 3 (5) zł. Celkem bylo na původní dopisnice použito 15 různých typů přetisků (reprodukce přetisku vlevo). Na dopisnici Cp 99 byl použit přetisk typ č.4: - délka přetisku „10 zł“ je 7,25 mm, - vzdálenost mezi černým obdélníkem překrývajícím původní prodejní cenu (5 zł) nad natištěnou známkou a novou nominální hodnotou „10 zł“ je 4 mm, - výška „1“ v nové nominální hodnotě je 3,25 mm, - rozměr černého obdélníku, který překrývá původní prodejní cenu dopisnice nad natištěnou známkou je 22 x 4,5 mm Původní dopisnice použitá pro přetisk má v levé polovině na adresní straně reprodukci LESZNORATUSZ (Leszno-radnice). Původní dopisnice měla signaturu nákladu „P.P.T.i T.-VIII.47.1.250.000“. Skutečný náklad původní dopisnice byl 1.342.304 kusů. Platnost původní dopisnice byla do 31.1.1949. nespotřebované zbytky původní dopisnice Cp 99 v počtu 16.751 kusů byly přetištěny na Cp 115. Cena původní dopisnice Cp 99 byla: * 40 zł., poštovně použitá 30 zł. Cena nově vzniklé dopisnice Cp 115 byla * i poštovně použitá ve výši 100 zł. Dopisnice Cp 115 se objevila v červnu 1965 na aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně s uvedenou nabídkou 200 Kč. Za tuto cenu byla i dopisnice Cp 115 prodána. Tato cena byla hluboko pod katalogovou cenou (100 zł. je zhruba 700 Kč). Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Zásilka polského zajatce poslaná 26.9.1939 prostřednictvím měmecké polní pošty rodině v Polsku.
Polský zajatec píše na polské dopisnici vzkaz do Libiąża Małego prostřednictvím německé polní pošty. Expediční razítko FELDPOST / b / německá orlice s hákovým křížem s datem 26.9.39. Vzkaz poslán na Cp 81, natištěná známka 15 gr., propagační nápis „P“ TELEGRAMY NA OZDOBNYM
Syrena 242
- 13 BLANKIECIE SĄ MILE WIDZIANE. Signatura nákladu dopisnice je „P.P.T.T. (X-1938) 20.000.000“ Libiąż Mały leží v Malopolském vojvodství mezi Chrzanowem a Oświęcimię. Jako dočasnou svoji adresu uvádí zajatec německou polní poštu č.1318/b. Musím se přiznat, že něco takového vidím poprvé! Ukázka je stažena z internetu. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Padělek aršíku „VII. Celopolská filatelistická výstava ve Varšavě“ (Fi:Ark.859t) z roku 1957. Ve sbírkách známek Polska po II.světové válce máme nemnoho vzácností. Dokonce legendární obrácení boxérů (Fi: 844o) muselo existovat dokonce v 84 exemplářích (nebo-li existují 2 přepážkové archy po 42 kusů známek), i když rekonstrukci známe jen u necelého jednoho archu. Daleko vzácnější je aršík vydaný u příležitosti VII. Celopolské filatelistické výstavy ve Varšavě v roce 1957 (Fi: 859A s obrácenými kresbami kupónů). Je o něm již informace ve II. dílu polské Monografie z roku 1960! Informace je i ve Specializované příručce polských poštovních známek 1944-1999 autorů A.Kiełbasy-Schoeni a S.Fołty. Neznám ale osobu, která měla tu vzácnost v rukou. Neobjevila se ani mi ve známých výstavních exponátech. Janusz BERBEKA Tento článek má varovat eventuelní nabyvatele před získáním padělku tím, že popis padělku je dostatečně podrobný, jelikož padělek jsem dostal nedávno s požadav-
Obr.č.1.
Syrena 242
- 14 kem vystavení atestu. Na počátku bych upozornil na několik informací o vydaném pravém aršíku. Na obr.č.1 na předcházející straně je pravý aršík. Vytiskli jej rotačním hlubotiskem v tiskárně PWPW. Tiskový válec byl dvousektorový a byly na něm celkem 4 aršíky. Druhým válcem byl prováděn tisk šedou barvou. Byly jim tištěny rámky aršíků a potisk čtyř různých ozdobných polí (kupónů).
.
Obr.č.2. To je v tomto článku popsaný aršík (padělek) s obrácenými kupóny. Na padělku je na první pohled neznalého sběratele vše v pořádku. Vše výborně napodobuje originál: barvy, kresba, rozměry i perforace. Přesto je to celkový padělek! Aby se šlo orientovat v rozlišení padělku od originálu, na níže uvedených ilustracích jsou ukázány, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Originál byl vytištěn rotačním hlubotiskem, ale prezentovaný padělek je proveden ofsetem. Padělek dobře prezentuje podrobnosti kresby, ale až moc zvýrazňuje rastr. (srovnej obr. č.3a a 4a -originály a obr. č.3b a 4b – padělky).
Obr. č.3a
Obr. č.3b
Obr. č.4a
Obr. č.4b
Na následující straně nahoře je obr. č.5. Je to naložená originální známka na padělek aršíku, na jeho levou část. Je zde vidět, jak nepatrné jsou rozdíly mezi originálem a padělkem a jak těžké to může být toto bez zkušenosti a znalosti odlišit!
Syrena 242
- 15 -
Obr. č. 5 Na obrázku č.6 je ukázka z orámování známky v šedé barvě u originálu a u padělku. Vpravo shora je originál, vlevo a kousek dole pod ní je padělek. Na obrázku č. 7 dole je ukázka obrazu prvního kupónu (Syrenka). Zprava je originál, zleva je padělek. Perforace padělku poměrně dosti zdařile napodobuje originál, i když ne vždy se to padělateli podařilo. Originály mají perforaci rámcovou ZR 11 ½ : 11 3/4 , zatím co padělky 11 ¼ : 11 ¾ . Dělá to jen ¼ , ale je to znát! Dodatečně u padělků jsou průměry perforačních otvorů o něco málo menší než u originálu. Také některé jehly perforátoru mírně povyhýbané, což je patrno na obr. č. 5, obr. č. 6 i obr. č. 7. Rozdíly v lepu jsou již hodně patrné. Originály mají lep lesklý, nažloutlý, který ve světle UV lampy (366 Nm) svítí hnědě, u padělků je lep pololesklý, bílý, fluorescenční, svítící bíle. Obr. č. 6
Obr. č. 7
Syrena 242
- 16 Nakonec přísluší pokusit se najít odpověď na otázku – jak vznikl originální chybotisk obrácených kupónů, kolik bylo vytištěno aršíků s touto vadou tisku a kolik může existovat padělků aršíků. Na první otázku existuje hypotetická, i když nejvíce pravděpodobná odpověď. Protože aršíky byly tištěny dvěma válci (pro každou barvu modrou i šedou zvlášť), ustavenými jeden za druhým, proto tiskař musel chybně namontovat druhý válec, který tiskl šedou barvou rámky a kupóny. Po spuštění tiskařského stroje se ukázalo, že kupóny na aršíku jsou tištěny obráceně. Stroj byl zastaven, druhý válec pro šedou barvu byl obrácen a vzniklá makulatura byla zničena. Muselo toho být dost hodně, když rotační tisk je dost „rychlý“ a jedna obrátka dvousektorového válce, to je vytištění 8 aršíků. Popisovaný v literatuře v Monografii jeden aršík s opačně vytištěnými kupóny se dostal na filatelistický trh pravděpodobně nelegální cestou. Kdyby totiž tiskaři chtěli uvést na filatelistický trh raritu, vytiskli by toho více (!?) Teorii vyrobené rarity aršíku s vadou odporuje informace, že o aršíku s obrácenými kupóny je zmínka pouze v Monografii (PZP) a v příručce A.Kiełbasy-Schoeni a S.Fołty. Na poslední otázku, kolik existuje padělků není zatím odpověď. Zda jsou již padělky mezi filatelisty a v jakovém počtu? Dosud je to totiž první padělek tohoto aršíku, se kterým jsem se setkal za období, co ověřuji a zkoumám polské známky. Děkujeme Panu Januszowi Berbekowi za jeho zajímavý příspěvek a již se těšíme na další, která nám slíbil. Touto cestou jej i srdečně zdravíme. Pro Syrenu připravil a volně přeložil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Další dopisnice s otiskem razítka vlakové pošty JABLUNKAU-ODERBERG / 441 z 11.7. 1919.
Dopisnice je původní, rakouská, potisk zelený. V českých zemích platila do 14.10.1919, musela být ale doplacena do tarifu 15 hal. od 15.5.1919. Jinak v Rakousku byl tarif za pohlednice zvýšen z 8 na 10 hal. již od 1.10.1916. Tarif za dopisnice s natištěnou známkou byl v Rakousku zvýšen až od 1.9.1918. V době, kdy došlo k tomuto zvýšení, byly přímo poštou na dopisnice dolepovány do tarifu 10 hal. opět platné spěšné známky 2 hal., používané tehdy jako výplatní (Mi:č.219 - obdélníková). Odesilatel uvádí ve své adrese místo bydliště Karviná č.750. Zásilka je poslána do Wagstadtu (Bílovec). Karviná, ač do ledna 1919 patřila Polsku, byla obsazena za Šnejdárkova tažení na Polsko československým vojskem. Když se čs.vojáci po 25.2.1919 stáhli na novou demarkační linii, Karviná již zůstala v Československu. Proto do tarifu z 10 hal. je dopisnice doplacena do tarifu 15 hal. známkou 5
Syrena 242
- 17 hal. Hradčany, stříhaná, zelená. Vznikla tak zajímavá frankatura! Expediční razítka patří vlakové poště JABLUNKAU-ODERBERG /441 (Jablunkov-Bohumín / 441). Na této trase byla zásilka asi i vhozena do vlaku s touto vlakovou poštou. Razítko této vlakové pošty 441 mělo průměr 30 mm. Známé použití uvádí Mgr.Manterys od 16.6.1912 do 1.8.1920. Razítko používala postupně pošta rakouská, po r.1918 (od 11.11.1918) pošta polská a po 23.1.1919 pošta československá. Naše zásilka má datum na razítku vlakové pošty 11.7.19. (11.7.1919). Vlaková pošta 441 Jablunkau-Oderberg byla v provozu od 1.2.1898. Na stránkách Syreny jsme s touto poštou a pro tento směr publikovali zatím celkem 10 zásilek. Nejstarší datum bylo z 9.6.1903 (Syrena č.164 str.5-8), nejmladší datum bylo 22.2.1920 (SYRENA č.189 str.36). Zásilka byla v aukci č.13 firmy ALFIL v Českém Těšíně 13.7.2011 pod položkou č.19 za vyvolávací cenu 1000 Kč. Vydražena byla za 1.300 Kč. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Pro Syrenu připravil s pomocí ing.Svatopluka PETRA ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Rakouská dopisnice 8 hal. dofrankovaná do tarifu 10 hal., poslaná za Rakouska do Zuckmantlu.
Ukázka použití rakouské dopisnice 8 hal. Karel, vydání z r.1917. Po zvýšení tarifu v Rakousku za dopisnici na 10 hal., byly dopisnice již prodávané na poště dofrankovány do tarifu 10 hal. (platil u celinových korespondenčních lístků od 1.9.1918). I zde to byla původně spěšná známka Mi:č.217, 2 hal., ale trojúhelníková, používaná jako výplatní. Expediční razítko pošty Karviná, německo-polské KARWIN / KARWINA /e s datem na můstku razítka 9.X.18-6. Razítko má průměr 30 mm. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka od 6.2.1914 do 7.3.1920. I toto razítko používaly pošty bez úpravy, postupně pošta rakouská, polská i československá. Zásilka je poslána do Zuckmantlu, ale není uvedeno zda v Čechách u Teplic nebo ve Slezsku. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI **********************************************************************************
Poštovní poukázka na 10 K poslaných z pošty Doubrava (u Karviné) v době, kdy pošta patřila ještě Polsku! Polské předběžné známky a okresní razítko XI/32. Doubrava patřila po rozpadu Rakousko-Uherska nově vzniklému polskému státu (11.11.1918). Zásilka na 10 K byla poslána do LAA an der Thay. Leží v Horním Rakousku hned u našich hranic, asi 30 km severně od Vídně (mezi Vídní a Brnem).
Syrena 242
- 18 -
Syrena 242
- 19 Na předcházející straně je přední a zadní strana peněžní poukázky na 10 K poslaných adresátce do Rakouska , podací číslo 79. Poukázka má potisk německo-český. Frankatura rakouskými známkami: 10 hal. (Císařská Koruna, červená), Mi:č.188, vydání z let 1916-1918 a 15 hal. (císař Karel, hnědě červená) Mi:č.221, vydání z let 1917-1918, platnost známek v Rakousku do 28.2.1920. Tarif: základní poplatek 15 hal., za každých 50 K + 5 hal. a 5 hal. za doručení. Celkem tarif 25 hal. Jelikož rakouské známky platily v Polsku do 20.ledna 1919 (bez přetisku), jsou známky na zásilce předběžnými známkami Polska. Expediční razítko je dvoukruhové, německo polské s datem bez časového rozlišení *DOMBRAU* DOMBROWA, s datem expedice 4 / 12 18 (4.12.1918). Razítko je typu G 117, průměr 26 mm, podle Mgr.Manteryse je jemu známá doba použití razítka od r.1898 do 16.4.1920. Jedná se o původní expediční razítko rakouské pošty. Po vzniku Polska je používala polská, ale později i československá pošta. Doubrava byla obsazena československým vojskem v době Šnejdárkova tažení na Polsko od 23.ledna 1919. Po stažení československých vojsk na novou demarkační linii, nebyla Doubrava vrácena Polsku, ale zůstala v Československu. Číslo razítka podle Monografie Díl 13 je 450/4. Na přední části poštovní poukázky dole je okresní razítko pošty v Doubravě XI/32. Poštovní poukázka přišla na poštu adresátky 8.XII.18 XII-. Otisk příchozího razítka v pravém dolním rohu na zadní straně LAA / an der THAYA/o. Částka byla adresátce vyplacena 9.12.1918 XII-. Stvrzuje to otisk razítka pošty adresátky vlevo nahoře na zadní straně peněžní poukázky LAA / an der THAYA/ a. Zásilek z této pošty pod polskou správou v r.1918-1919 nebude mnoho, když pošta byla pod polskou správou jen od 11.11.1918 do 22.ledna 1919. Za dnešní ukázku děkujeme Mgr. Januszowi MANTERYSOWI **********************************************************************************
Vlaková pošta č.777 jezdila i za Protektorátu, ale na trati Moravská Ostrava-KojetínPřerov. Podle Monografie čs.známek Díl 17/II jezdila vlavlaková pošta č.777 v období 1922 do 1939. Monografie Díl 17 / II uvádí, že používala celkem 5 expedičních razítek: -jedno typu V 21 s iniciály „Č.S.P.“ na trati ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN (rozlišení „a“, „b“. 1922-1925), -dvě typu V 22 na trati ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV (rozlišení „a“, „b“, 1925-1939, jedno pro směr tam, druhé pro směr zpět), -dvě typu V 22 na trati ČESKÝ TĚŠÍN-HULÍNPŘEROV (rozlišení „a“, 1932-1939, jedno pro směr tam a druhé pro směr zpět). V Syreně jsme dosud publikovali zásilky s razítky vlakové pošty č.777: -zásilku s razítkem typu V 21 pro směr KOJETÍN-ČESKÝ TĚŠÍN *Č.S.P.* /777/b. Razítko s datem 27.XII.21. Toto razítko by podle Monografie nemělo existovat! Kdysi nám zásilku s tímto datem předložil již nežijící kolega Chmel. Zásilka byla s datem 27.12.1921 a s rozlišením „b“. Razítko pro opačný směr, než uvádí Monografie! Když existuje s rozlišením „b“, mělo by být pro tento opačný směr i s rozlišením „a“! Zásilku jsme publikovali v Syreně č.168 na str.25. Razítko č.391/2 -zásilku s razítkem typ V 22 pro směr ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV / ***/a s datem 3.VIII. 1938, razítko č.391/3, viz Syrena č.168 na str.26, -zásilku s razítkem typ V 22 pro směr ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV / ***/a s datem 14.X. 1938, razítko č.391/3, viz Syrena č.179 na str.24, -zásilku s razítkem typ V 22 pro směr ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍN-PŘEROV / ***/b s datem 2.VI. 1930, razítko 391/3, viz Syrena č.162 na str.13. Nepuplikovali jsme dosud tedy razítka č.391/4, 391/5 a 391/6. Má-li je někdo, pošlete!
Syrena 242
- 20 Publikovali jsme i zásilku s razítkem vlakové pošty OSTRAVA-KOJETÍN-PŘEROV /777 /***/b s datem 26.VII.1956, a to v Syreně č.168 na str.26. Vlaková pošta s tímto číslem 777 byla i v poválečném období. V Syreně byla poznámka, že vlaková pošta č.777 byla s rozlišením „a“ používána až do r.1939 a s rozlišením „b“ jen do r.1932! Jelikož byl Český Těšín obsazen Polskem 1.10.1938, uvedli jsme, že proto vlaková pošta č.777 po tomto datu končila asi ve Frýdku-Místku. Toho názoru byl kolega Chmel. Zásilka s datem 14.X.1938 měla také provizorní, česko-slovenskou cenzuru. V Syreně č.170 na str.20 jsme uvedli poznámku Dr. Petra Gebauera, že vlaková pošta č.777 vznikla 10.11.1921 přečíslováním vlakové pošty č.600 Kojetín-Český Těšín. V Syreně č.207 na str.39 je CDV 65, vydání z 8.5.1937, střední státní znak, nominál 50 hal. Dopisnice s uvedenou prodejní cenou 60 hal. (levý roh pod ozdobným rámem), barva olivově zelená. Platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslaná do Hranic, vlaková pošta ČESKÝ TĚŠÍN-KOJETÍNPŘEROV /777/ ***/a. Typ razítka vlakové pošty je V 22, katal.č.391/3. Datum na můstku razítka je 11.12.1939. Od 1.10.1938 byl Český Těšín obsazen Polskem a vlaková pošta č.777 tam nemohla odsud vyjíždět ani tam končit. V prosinci 1939 již ani Polsko neexistovalo, Těšín jako celek byl součástí Velkoněmecké Říše pod názvem TESCHEN a byl obsazen Německem. Vlaková pošta č.777 začínala a končila buď ve Frýdku (ten Poláci v říjnu 1938 nezabrali a v prosinci 1939 již byl na území Protektorátu), taková byla úvaha kolegy Chmela nebo jak uvádí ing.Svatopluk PETR, tato vlaková pošta začínala a končila v Moravské Ostravě. V úvahu přicházejí obě možnosti, ale která z nich byla skutečností?? Mohl to být z počátku Frýdek a později Moravská Ostrava, nebo to byl Frýdek nebo Moravská Ostrava hned od počátku října 1938?? Určitě i vlakové pošty, které končily a začínaly původně v Bohumíně na tom byly stejně. Bohumín rovněž zabrali Poláci počátkem října 1938, po 1.9.1939 byl zabrán Německem a existoval s německým názvem ODERBERG. Původní vlakové pošty které začínaly a končily v Bohumíně po záboru začínaly a končily v Moravské Ostravě. V době námi uvedené zásilky vlakové pošty č.777 (11.prosinec 1939) již dokonce existoval ¾ roku Protektorát a vlaková pošta č.777 stále používala ještě původní československé razítko vlakové pošty. Teprve na zásilce dole, používala pošta již Protektorátní, německo-české razítko vlakové pošty č.777, a to na trati MORAVSKÁ OSTRAVA-KOJETÍN-PŘEROV /777/a s datem 25.VII.40 (25.7.1940). Výseč se zvětšeninou razítka je v úvodu článku na str.19. Od kterého data tomu tak bylo se dá zjistit jen dalšími nálezy použití tohoto razítka na zásilkách.
Syrena 242
- 21 Zásilka je poslána na Moravskou banku, odbočka v Moravské Ostravě. Frankatura 1,20 K. Tarif za dopis do 20g v další přepravě v Protektorátu činil od 1.6.1940 l,20 K. Použito známky katal.č.22, 20 hal. (červená), vydání z 30.8.1939 a katal.č.31, 1 K (červená), vydání z 29.7.1939. Za dnešní ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI **********************************************************************************
Zásilka s razítkem FRONTOWA POCZTA POLOWA * № 22 * z 23.II.20 s vojenskou cenzurou Velitelství IV.divize pěchoty. Zásilka poslaná do LWOWA.
4.Divize pěchoty byla velkou jednotkou Polské armády. Byla zformována 19.4.1919 na frontě v Galicii. Velitelství divize bylo vytvořeno ze štábu operační skupiny generála Franciszka Aleksandrowicza. V době boje o polské hranice na východě bojovala divize na polsko-ukrajinské frontě, na frontě polsko-bolševické a v konfliktu polsko-litevském. 4. DP měla stanoviště ve Włocławku, v Toruni a Brodnicy. Jednotky 4. DP byly vytvořeny většinou z bývalých rakouských, galicijských pluků s převahou vojáků polské národnosti. V divizi bylo 7.162 vojáků pěchoty a dělostřelectva a 807 vojáků kavalérie. Divize měla 108 kulometů, 24 děl a 3. pancéřové vlaky. V této sestavě bojovala divize ve válce polsko-ukrajinské. Následně došlo k reorganizaci systému 3. pluků na systém 2 brigád. Vznikla tak VII. a VIII. brigáda pěchoty. 4. DP přidělili IV. brigádu dělostřelectva. Tato organizace trvala po celou dobu války polsko-bolševické. Bylo tomu tak do doby přechodu divize v r.1921 na mírové stavy a systém pak byl znovu 3.plukový. Po válce v listopadu 1921 došlo k reorganizaci polských vojenských jednotek. Tři pluky divize (10, 18 a 37) byly vyňaty ze 4. DP a včleněny do nové 26. divize pěchoty. Nová DP byla rozmístěna na Kujawach a Zemi Chełmské. Na zásilce nahoře je červené, jednořádkové útvarové razítko 4. DP. Zásilka je cenzurována (otisk útvarové cenzury, razítko opět červené, jednořádkové). Expediční razítko je dvoukruhové s textem FRONTOWA POCZTA POLOWA * № 22 * s datem na můstku razítka 22.II.20. Zásilka polní pošty, proto bez frankatury. Zásilka je adresována na soukromou adresu do LWOWA. Za ukázku děkujeme kolegovi Stefanovi PETRIUKOWI z Německa. Současným majitelem zásilky je Prof. AULEITNER z Varšavy. Oba touto cestou srdečně zdravíme! Kolik takových zásilek se do dnešní doby zachovalo? Údaje o 4. DP jsou převzaty z internetu. **********************************************************************************
Polská cenzura korespondence v letech 1918-1922. Cenzura INOWROCŁAW. INOWROCŁAW leží asi 25 km jižně od TORUNIA a BYDGOSZCZY. Je to okres Inowrosławský, vojvodství Kujawsko-Pomořské. Jedná se o cenzuru na území Velkopolského povstání. Viz publikace „Polska cenzura korespondencji w latach 1918-1922“ Bronisław BRZOZOWSKI a Jerzy TOKAR, str.142. U Inowrocławia rozlišujeme celkem 4 různé cenzury. Reprodukce jejich razítek jsou na následující straně. Jedná se o cenzury od února 1919 do ledna 1920. Ukázky nám poskytl kolega Stefan PETRIUK z Německa. Současně jsou ve vlastnictví Prof. AULEITNERA z Varšavy.
Syrena 242
- 22 První používané cenzurní razítko je písmeno „J“. Jeho rozměr je 15x10 mm, známé otisky jsou v barvě červené nebo fialové, známá doba použití je únor až duben 1919. Publikace jej hodnotí 80 body. První naše ukázka je poslána firemní obálkou firmy Julius Kaczynski, Hohensalza (Inowrocław). Zásilka je poslána do Berlína. Cenzurní razítko cenzury č.1 Inowrocław „J“ je vlevo od nalepených známek. Otisk cenzurního razítka je v barvě fialové. Frankatura dvěmi známkami po 7 ½ Pfg. Mi: č.99, vydání z 1.srpna 1916, oranžová. Expediční razítka německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží HOHENSAL-
ZA /*1d s datem na můstku razítek -8.3.19. 10-11 V (dopoledne). Ukázka č.2: (vlevo) je opět s razítkem cenzury č.1, otisk světle fialový. Expediční razítko je německého typu, ale text razítka je již polský. JNOWROCŁAW /*1* s datem na můstku razítka 12.4.19. 2-3P.Jelikož podle razítka dole vlevo se jedná o služební zásilku, je porta prosta. Je
Syrena 242
- 23 poslána do Breslau (Wrocław). Vpravo dole jsou v rohu značky: J.KSIESKI a S.PETRIUK.
Třetí ukázka nahoře je opět s razítkem cenzury č.1 Je poslána do Berlína. Frankatura známkou ze série Germánie, 15 Pfg. (tmavě fialová), Mi:č.101, vydání z května 1917. Expediční razítko německého typu, text polský JNOWROCŁAW /*1* s datem na můstku razítka 10.4.19. 10-11P. Všechny tři ukázky s cenzurním razítkem č.1 souhlasí na použití od února do dubna 1919. Hodnocení po 80 bodů. Čtvrtá ukázka vlevo je zásilka s cenzurním razítkem č.2 „Cenzura Inowrocław“. Cenzurní razítko má rozměr 65x5 mm. Otisk je v barvě fialové, známá doba použití je z dubna 1919. Zásilka je opět služební, porta prostá, jako ukázka č.2 a je poslána na stejnou adresu. Expediční razítko je německého typu, text polský JNOWROCŁAW / *1* s datem na můstku razítka 26.4.19. 2-3P. Ocenění zásilky s tímto razítkem je („c.a.“ – cena amatorska, čili cena záliby). Pátá ukázka je s cenzurním razítkem č.3. je na následující straně nahoře. Razítko je dvouřádkové CENZURA / Inowrocław. Rozměr razítka je 38 x 11 mm. Známé otisky razítka cenzury jsou v barvě fialové. Známá doba použití razítka je z května až července 1919. Cenzurní razítko na zásilce je hodnoceno 60 body. Zásilka je poslána do Brombergu (Bydgoszcz, leží západně asi 25 km od Torunia
Syrena 242
- 24 -
v Pomořském vojvodství). Jedná se o firemní zásilku. Frankatura známkou Germánie 25 Pfg. Mi:č.88 II (oranžová, hnědě černá), vydání z let 1914-1915. Platnost známky do 31.10.1922. Expediční razítko polský text, JNOWROCŁAW / *1* s datem na můstku razítka 14.5.19. 2-3P.
Šestá ukázka s cenzurním razítkem č. 3, otisk v barvě fialové, na německé dopisnici s natištěnou známkou 10 Pfg. Germánie, potisk červený. Dopisnice je poslána do Klempten im Allgäu (leží asi 75 km severozápadně od Innsbrucku nebo asi 75 km jihozápadně od Műnchen, vládní obvod Swabia, Německo). Expediční razítko je německého typu, text polský, JNOWROCŁAW / *1* s datem na můstku razítka 16.5.19.4-6P. Přes polské cenzurní razítko je otisk jednořádkového razítka německé
Syrena 242
- 25 vojenské cenzury Militärisch geprűft. Zásilka je tedy s polskou i německou cenzurou. Vlevo od cenzurních razítek je kulatá nálepka s adresou odesilatele zásilky v němčině (lékárníka v Inowrocła-wiu). Obě zásilky s polskými cenzurními razítky Inowrocław jsou z období květen až červenec 1919. obě hodnotí výše uvedená publikace 60 body.
Poslední sedmá ukázka je s cenzurním razítkem Inowrocław č.4.: Cenzura wojskowa Inowrocław, rozměr razítka je 60 x 6 mm, známé otisky razítka jsou v barvě fialové, známá doba použití razítka je od června 1919 do ledna 1920. Cenzurní razítko č.4 je hodnoceno na zásilce 60 body. Jedná se o listovní zásilku poslanou do OSNABRŰCKU v Německu (leží asi 50 km severovýchodně od Műn-steru nebo asi 50 km severozápadně od Bielefeldu). Frankatura zásilky je již polskými známkami vydání v markové valutě (z 27.ledna 1919). Tarif za dopis váhy do 20g v další přepravě činil od 1.10.1919 do 14.4.1920 20F. Na zásilce jsou nalepeny známky: 5 F (zelená) Fi:č.86B a 15 F (červená) Fi:č.88B. Expediční razítko je německého typu, text polský JNOWROCŁAW / *1* s datem na můstku razítka 23.12.19. 10-11P. Doba použití cenzurního razítka č.4 na zásilce odpovídá údaji o použití v literatuře. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Zásilka se známkami definitivního vydání Vládní komise pro Horní Slezsko, známky vydání z 26.III.1920 (Katal.Fischer II.Díl z r.2010, str.105. Vládní a Plebiscitní komise ustavená alianty 12.-14.února 1920 převzala správu a vládu v Horním Slezsku. Sídelním městem bylo pro ni OPOLE. Komise vydala první známky 20.února 1920. Známky byly tištěny v Paříži. Doporučená zásilka se známkami vydání z 20.2.1920 je v Syreně č.238 na str.9 a ukázky známek bez přetisku nových nominálních hodnot a s přetisky nových nominálních hodnot jsou v Syreně č.238 na str.30-33. Ve dnech mezi 12. až 19. únorem 1920 byly na území Horního Slezska ještě v oběhu známky Německé Říše. Dnešní ukázka na následující straně je již s dalším vydáním známek této komise, a to z vydání z 26.III.1920. I tato vydání bylo tištěno ve Státní tiskárně známek v Paříži, a to typografií. Naše ukázka na následující straně je se známkami: Fi:č.18, 20 fen. 2x barva modrá až šedě modrá, Fi:č.23, 1x 60 fen. modrá až šedě modrá a Fi:č.38, 1x
Syrena 242
- 26 3 Mk, šedě fialová. Zásilka je firemní zásilkou a je poslána do Bad Liebenwerde (okres, Landeskreis Elbe Ester, Německo. Je to zhruba mezi Berlínem a Drážďanami). Jedná se zde tedy o zásilku zahraniční. Tarif od 1.1.1922 do 30.6.1922 byl za dopis v zahraniční přepravě při váze do 20g ve výši 4 Mk, což odpovídá frankatuře na naší ukázce. Expediční razítka jsou sice německého typu, ale již text na razítku pošty SZOPIENICE /* je polský s datem na můstku razítek 28.VI.22 10. Na území Horního Slezska v té době byla používána ještě stále razítka německého typu, ale s názvy pošt v němčině. Tato razítka byla postupně nahrazována razítky s textem s polskými názvy pošt. Za ukázku děkujeme Johanovi OLCHOWIKOWI z Německa.
**********************************************************************************
Neúplné údaje o razítkách pošty Lazy in Schlesien /Łazy w Śląsku z období Rakouska v Monografii čs.známek, Síl 13, str.412, číslo pošty 1215. Pošta je v provozu od 25.8.1898. Monografie uvádí, že pošta používala jen dvě razítka: 1. LAZY IN SCHLESIEN * ŁAZY W SLĄZKU typ G 117, č:1898 2. LAZY,SCHLES. / ŁAZY, SLASK /a typ G 133, č: 19.. Mgr.Manterys ve své práci o poště na Těšínském Slezsku do roku 1918 uvádí tři razítka:
č.1
č.2
Syrena 242
č.3
- 27 Monografie vůbec neuvádí razítko č.2, které uvádí Mgr.Manterys. Uvádí jen razítka č.1 a č.3 a to ještě s chybami: U razítka 1 v Monografii v polském názvu má být ŁAZY W ŚLĄZKU a je ŁAZY W SLĄZKU. Nad „S“ schází čárka, což v polštině znamená naše „Š“. U razítka 2 v Monografii má být v polském názvu ŁAZY, ŚLĄSK a je ŁAZY SLASK. Zase to Ś a Ą (písmeno A má být dole s takovým ocáskem, což se čte asi jako ON). Viz razítko č.3 u Mgr.Manteryse. Mgr.Manterys uvádí ve své práci reprodukce jen razítka č.1 a č.2. Razítko č.3 jen popisuje a odvolává se na typ razítka ( 3.L 1, u něj na str.48 jako vzor typu je razítko s textem pošty v Jablunkově. My jsme toto razítko vybrali z ukázky.
Všechna tři rakouská razítka používala po rozpadu Rakousko-Uherska jen československá pošta, Lazy totiž od vzniku ČSR (od 28.10.1918) patřily Československu. Nahoře je ukázka poštovní poukázky na 24,55 Kč poslaných z pošty LAZY do Prahy-Smíchova. Razítko je zde otištěno s datem 12.11.18 a je typu G 133 ( LAZY,SCHLES. / ŁAZY,ŚLĄSK /a. Rakouská známka 25 hal. (modrá) císař Karel. Dole je okresní razítko pošty XI/99. Ukázku nám poslal ing.Jan KYPAST z Orlové. Kdysi ve své práci o poštách v Orlové (Orlová-Lazy) razítko neuváděl, uváděl jen jeho znárodněnou podobu (s odstraněným německým názvem). Publikace o poštách v Orlové vznikla již v roce 1982 a byla přílohou Katalogu Oblastní výstavy poštovních známek ORLOVÁ 1982! Podle jeho vyjádření razítko typu G 133 získal na naší dnešní ukázce až v r.2005. Do té doby znal pouze jeho znárodněnou podobu! Za ukázku ing.Kypastovi děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme! Mgr.Manterys o třech rakouských razítkách používaných československou poštou uvádí: -razítko č.1. Mělo průměr 26 mm a jeho známé mu použití uvádí od 25.8.1898 do ledna 1919, -razítko č.2. Mělo průměr 30 mm a jeho známé mu použití uvádí od 5.4.1904 do roku 1919, -razítko č.3. Mělo průměr 28 mm, bylo s rozlišením „a“. Jeho známé mu použití uvádí od (???) do ledna 1919. Na základě ukázky na následující straně můžeme doložit použití razítka č.2. na dřívější dobu, než u-
Syrena 242
- 28 vádí jemu známé použití Mgr.Manterys (5.4.1904 do roku 1919). Zásilka dole je poslána z tehdy uherské pošty POSZONY / A 2 A, (Bratislava 2, razítko typu G 478, v používání od r.1900). Razítko s datem na můstku razítka 903 JUN 28 N 1. Na zásilce je otisk příchozího razítka ukázky č.3 LAZY IN SCHLESIEN / LAZY W ŚŁĄZKU. Razítko je s datem 29/6/03 (29. června 1903). Tím se posouvá známé a doložené datum použití razítka z 5.4.1904 na 29/6/ 1903! Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Okupační razítko Darkova propagující turistický ruch, zatím nejstarší použití razítka.
V minulosti jsme sledovali u tohoto razítka jeho použití na zásilkách. Zatím jsme je publikovali s daty: 26.7.1940, 8.5.1942, 17.5.1942, 6.9.1942. Nejmladší datum bylo z 20.4.1945. Dlouho nebyl žáden nový nález, až dnes je to zásilka poslaná z Darkova do Troubska u Brna s datem 17.5.1940. Je
Syrena 242
- 29 to tedy nejstarší použití tohoto razítka, které jsme publikovali v Syreně. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKOVI. **********************************************************************************
Konečně je zásilka s razítkem pošty KARWIN (OBERSCHLES.) 2 z období okupace na světě a ještě k tomu poslaná DOPORUČENĚ!
Nahoře je doporučená zásilka z pošty KARWIN (OBERSCHLES) 2/a z období okupace s definitivním kovovým razítkem pošty i definitivní, německou R-nálepkou. Dole je doporučená zásilka z pošty KARWIN (OBERSCHLES.) 1/c s definitivním expedičním razítkem, ale s provizorní R-
Syrena 242
- 30 nálepkou. Název pošty na R-nálepce je otištěn jednořádkový, gumovým, provizorním razítkem. V publikaci Hans-Curt Graf von Sponeck k poště Karviná 2 z období okupace najdeme pouze provizorní razítko této pošty (publikovali jsme je v Syreně č.238 na str.40). O definitivním, kovovém razítku této druhé, malé karvinské pošty z období okupace se autor nezmiňuje. Dokonce zkušení filatelisté, kteří se problematikou zabývají, se vyjádřili v tom smyslu, že razítko z období okupace KARWIN (OBERSCHLES.) 2 neviděli. Někteří dokonce pochybovali o tom, že tato pošta za okupa-ce byla provozována. Obě pošty se nacházely v dnešní části Karviné - KARVINÁ-DOLY. Obě pošty již dnes v důsledku poddolování dávno neexistují. Dnešní pošta 733 01 Karviná 1 je bývalá pošta v části Karviná-Fryštát (kdysi jen FRYŠTÁT)! A přece se taková zásilka našla, je dokonce doporučená a má definitivní německou R-nálepku a i definitivní kovové razítko. Na expedičním razítku této zásilky je datum 16.10.44 12. Ozval se nám s ní kolega ing.Petr MAZOCH. Poslal nám i z pošty Karviná 1 z období okupace doporučenou zásilku s definitivními expedičními razítky s datem 04.9.41-0. R-nálepka je sice německá, ale provizorní. Asi vyprovokován provizorními razítky pošty v Syreně č.238 nám i on poslal dvě takové zásilky.
Syrena 242
- 31 Na předcházející straně jsou dvě zásilky s jednořádkovým, provizorním razítkem, otisk v černé barvě Karwin (Oberschles). Horní je poslána do Petřvaldu, dolní do Moravské Ostravy. Horní zásilka má správně, jak to mělo být datumovkou potvrzeno datum expedice zásilky 16 PAŻ.1939. Datumovka je ještě polská, „PAŻ“.= říjen. Druhá zásilka na předcházející straně dole nemá žádné datum, proto ani nevíme, kdy byla na poště podána. Za pohotovou odezvu na článek v Syreně č.238 kolegovi ing.Petrovi MAZOCHOVI děkujeme! **********************************************************************************
Označení válců a sektorů u série známek vydaných u příležitosti 10. let PPR, vydání z 18. ledna 1952 (Fi:č.583-585). Známky byly tištěny jednobarevným ocelotiskem PWPW. Papír bílý, střední, hladký. Perforace byla rámcová ZR 12 ½ : 12 ¾. Tisk byl proveden dvousektorovými tiskovými válci v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10). Známka 45gr. byla s doplatkem 15 gr. na znovuvybudování Varšavy. V horní části známek je název emise X.ROCZNICA POWSTANIA PPR, pod portréty známek jsou jména stranických funkcionářů: Marcelo NOWOTKO, Paweł FINDERA a Małgorzata FORNALSKA. Známku 45 + 15 gr. navrhl Czesław SŁANIA, vyryl E.Konecki, známku 90 gr. navrhl a vyryl B.Brandt, známku 1,15 zł navrhl M.R.Polak, vyryl St.Łukaszewski. Tiskový válec obsahuje dva sektory, které odpovídají dvěma přepážkovým archům, každý po 100 kusů známek. Počítadlo ve zlotých je na levém okraji PA, počítadlo kusů známek je na pravém okraji PA. Označení válce a nákladu je před prvním, známkovým polem PA. Papír je bezdřevý, hladký, stejné tloušťky. Lep je na známky nanášen před tiskem. Lep je bílý, lesklý. Náklad: 45 + 15 gr. 4,014.200, 90 gr. 1,051.000 a 1,15 zł. 1,221.000 kusů známek. Označení válce, tiskového sektoru a nákladu: Arabská číslice 1=první válec, čáka nad označením válce je první sektor, bez označení je druhý sektor. Čárka za arabskou číslicí 1 je pořadí nákladu. Na levém okraji před známkou je počítadlo ve zlotých celého PA známek (60 zł., 90 zł. nebo 115 zł.
1.válec, 2. sektor,1.náklad
1. válec, 2. sektor ,1.náklad
1.válec, 1. sektor, 1.náklad.
Známky z levého, dolního rohu PA (10.známkové pole PA) s počítadlem nominální hodnoty celé dolní řady známek (10 x nominální hodnota každé známky v řadě) 6, 9 a 11,50 zł.
Syrena 242
- 32 -
Pravý horní roh přepážkového archu (100. známkové pole PA), počítadlo počtu kusů známek za známkovým polem na pravém okraji PA. Za ukázky známek děkujeme kolegovi Adamovi Kiełbasowi-Schoeni ze Švýcarska. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Otisk výplatního stroje (dále OVS) Generálního ředitelství Hraběte Larische Mönnicha z Karviné z r.1944 na zásilce do Prahy.
Expediční razítko na OVS je z pošty KARWIN (OBERSCHLES) 1 s datem na můstku razítka 25 10 44. OVS není v publikaci HansCurt Graf von Sponeck. Ve zmíněné publikaci je jen otisk razítka frankovacího razícího strojku č.1416 (viz Syrena č.241. str.24). Otisk výplatního stroje je otisku razítkovacího strojku podobný. Na razítku razítkovacího strojku je ale pošta KARWIN bez 1 nebo 2, u otisku výplatního stroje to je již označení pošty „1“. Za dnešní ukázky děkujeme ing.Petrovi MAZOCHOWI **********************************************************************************
Provizorní razítka pošty Komorní Lhotka po r.1945. Pošta byla 5.10.1938 zabrána Polskem s názvem Ligotka Kameralna. Hned 1.září 1939 byla zabrána Německem a přičleněna k Říši pod názvem Kameral Ellgoth (Oberschlesien). Po skončení války
Syrena 242
- 33 v květnu 1945 byla opět součástí Československa. Jelikož původní, předválečná, československá razítka nebyla k dispozici, pošta v letech 1945-1946 používala razítka provizorní (řádková) nebo prozatímní (můstková s vročením).
Můstkové prozatímní razítko KOMORNÍ LHOTKA /*** s datem na můstku razítka 1945. Razítko mělo být na zásilky doplňováno datumovkou nebo ručně vypsaným datem expedice zásilky.
Úřední zásilka, proto bez frankatury, poslaná do Moravské Ostravy, expediční prozatímní můstkové razítko KOMORNÍ LHOTKA / *** s datem na můstku razítka 1946. Opět bez vepsaného data. Pošta mimo prozatímních razítek s vročením 1945 nebo 1946 používala i provizorní 2-řád. razítko Poš-
Syrena 242
- 34 tovní úřad/ Komorní Lhotka. Razítko používala i na „němých“ R-nálepkách, ale i jako expediční k orá-žení známek. Na reprodukci níže je doporučená zásilka poslaná do Českého Těšína, opět bez data.
Další zásilka poslaná z pošty Komorní Lhotka s provizorním, dvouřádkovým razítkem Poštovní úřad / Komorní Lhotka. Zásilka je poslána na Moravskoslezské elektrárny v Českém Těšíně. Otisky všech čtyř dnešních ukázek s provizorními razítky po r.1945 jsou v barvě fialové.
Syrena 242
- 35 Obec leží v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Leží asi uprostřed mezi Českým Těšínem a Frýdkem-Místkem. V obci je malá pošta, její fotografie je na následující straně. Za dnešní ukázky v Syreně děkujeme MUDr.Adrianowi JUNGOWI.
**********************************************************************************
Známka Fi:č.427, série Polská kultura , tisk 17-24.4.1947, označení nákladu a válce a jiné.
Označení nákladu a válce před prvním ZP1. Známka byla tištěna v rámci více známkové série jako její nejvyšší nominální hodnota (20 zł.). Jedná se o známku Fi: č. 427. Tisk byl proveden v rámci I. vydání „Polská kultura“ 17.-24.dubna 1947. Tisk proveden jednobarevným hlubotiskem v Národní tiskárně v Krakově. Objednávka Označení nákladu a válce před 91. zn.polem PA. této známky byla ve výši 4 milióny kusů, nakonec
Syrena 242
- 36 bylo vytištěno 4, 437.400 kusů známek. V tom je 5.100 PA po 100 kusů známek neperforovaných a 39.274 PA po 100 kusů známek perforovaných. Papír známek je dřevitý, šedý a tenký. Velikost obrazu známky je 25 x 35,8 mm. Návrh známky je od St.Żechowského. U této nominální hodnoty je jen jedno označení nákladu a válce N.1.W.1. před známkovým polem č.1 PA a č.91 PA. Na horním okraji PA je počítadlo nominální hodnoty známek ve sloupci a na dolním okraji PA pod známkami je počítadlo kusů známek. Perforované známky mají perforaci řádkovou, a to buď Zř. 10 ¾ nebo Zř.11. U známky Fi:č.427 je známý chybotisk Fi:č.427 B1 v podobě spojených písmen ZŁ v označení měny skvrnou. Tato tisková vada se nachází na 81. známkovém poli PA. Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 oceňuje tuto vadu u známky neperforované *** na 50 zł. a ʘ na 20 zł. U známky perforované to je *** na 40 zł. a ʘ na 10 zł. Dnešní ukázky označení nákladů a válců nám kdysi na ukázku poslal, když ještě žil, kolega ing.Emil Karzełek. Před několika dny jsme vzpomínali rok po jeho náhlém úmrtí. Kdo jste jej znali, vzpomeňte si s námi. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Nepotištěné kupóny u známek Fi:č.641-642 (perforovaných), vydaných dne 7.11.1952 u příležitosti 35.výročí VŘSR. Známky byly vytištěny jednobarevným ocelotiskem PWPW a vydány 7.11.1952. Tisk byl proveden dvousektorovými tiskovými válci v PA po 70 kusů známek (7x10). Známka 45gr. byla vydána s doplatkem na znovuvybudování Varšavy (15gr.) Známka Fi:č.641 byla vytištěna v barvě hnědě červené, známka Fi:č.642 60gr. v barvě černě fialové. Známky navrhl a vyryl B.Brandt. Formát známek je 43 x 25,5 mm. Papír známek je bílý, střední, hladký, v průhledu proti světlu je vidět nepravidelnou mřížku. Lep známek je bezbarvý, lesklý. Známky byly vydány neperforované (A) nebo (B) s perforací rámcovou ZR 12:12 ½. U perforovaných známek na levém okraji PA je sloupec nepotištěných polí velikosti poloviny známky. U pozdějšího vydání známek se tyto nepotištěné kupóny nenacházejí, což může svědčit o tom, že byly z perforátoru odstraněny. Označení válce a nákladu je v pravém horním rohu PA nad známkovým polem č.1. Známky na naší ukázce byly v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 12.11.2015 pod položkou 896. Vyvolávací cena byla 200 Kč, vydraženy byly za 260 Kč. Katalog Fischer Díl I. z r.2015 oceňuje obě známky s kupónem na 30 zł. za kus. Náklad 50.000 sérií neperforovaných známek a 1,040.000 kusů perforovaných. Platnost známek skončila 30.11.1953. Známka 45+15 gr. existuje jako neperforovaná, tisková zkouška v černé barvě Fi:č. 641 P1 na papíru bílém, tenkém. Tiskovou zkoušku oceňuje katalog Fischer na 4.000 zł/kus.
Syrena 242
- 37 Známky Fi:č.641 A a Fi:č.642 A-B nebyly v prodeji na poštách. Přesto měly poštovní platnost. Pošty a poštovny vyměňovaly do 15.12.1953 známky po skončení jejich platnosti (po 30.11.1953) za jiné, platné známky o stejné nominální hodnotě. Za ukázky děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Polský zábor české části Těšínského Slezska, razítko pošty RYCHWAŁD ŚLĄSKI *a* s datem 28 VI 39 14 na potvrzení o zaplacení předplatného za časopis. Poštovní úřad byl Polskem zabrán 11.10.1938 a název pošty byl změněn na RYCHWAŁD ŚLĄSKI. Pošta pod polskou správou používala dvě razítka: s rozlišením *a* a s rozlišením *b*. Používala také R-razítko na doporučené zásilky. S rozlišením *a* jsme publikovali: -Stejný podací lístek na zaplacení předplatného za časopis z 24 VII 39 14, Syrena č,135 str.20. -Stvrzenka na peníze poslané z Michalovců, razítko s datem 10 II 39 18, Syrena č.199 str.21-22. -R a Exprés zásilka poslaná do Moravské Ostravy, razítko s datem -3 II 39 -8, Syrena č.200 str.14. -Obyčejná zásilka poslaná do Moravské Ostravy, razítko s datem 11 XI 38 19, Syrena č.200 str.15 S rozlišením *b* jsme publikovali: -Ústřižek o zaplacení předplatného, razítko s datem 25 VII 39 12, Syrena č.135 str.20 -Ústřižek o zaplacení předplatného, razítko s datem 24 VI 39 18, Syrena 165 str.29-30
Dnes je to opět podací lístek o zaplacení předplatného na časopis, dva otisky razítka s rozlišením „a“. Předplatné je 95 gr., poštovní poplatek 5 gr., datum na můstku razítek je 28 VI 39 14. Podací lístek byl v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 1, 23.11.2015 pod položkou 827. Podací lístek měl vyvolávací cenu 300 Kč a vydražen byl za 600 Kč. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZT-WANOWI. Je to celistvost s hezkými, čitelnými otisky polských razítek RYCHWAŁD ŚLĄSKI / *a*. Rychvald byl obsazen Německem hned 1.9.1939 a název pošty se změnil na REICHWALDAU (OBERSCHLESIEN). Po obsazení Rychvaldu Německem byl Rychvald stejně jako celé bývalé československé území Těšínské-ho Slezska zabrané v říjnu 1938 Polskem, začleněn do Říše. Do doby než bylo poště německou správou přiděleno definitivní, kovové, dvoukruhové razítko s německým textem REICHWALDAU (OBERSCHLES)/a, používala pošta v Rychvaldě k orážení zásilek provizorní, jednořádkové razítko REICHWALDAU (OBERSCHLES). (viz reprodukce razítka výše). Na následující straně je použití razítka na firemní zásilce poslané na finanční úřad ve Fryštátě. Jelikož je zásilka bez datumovky nebo ručně vepsaného
Syrena 242
- 38 -
data, nelze určit datum expedice zásilky. Tato provizorní zásilka byla spolu s dalšími 22 zásilkami s provizorními razítky z pošt bývalé české části Těšínského Slezska obsazené v říjnu 1938 Polskem a následně od 1.9.1939 připojené k Říši, nabízena na aukci firmy ALFIL 30.11.2015 za vyvolávací cenu 1000 Kč (všech 22 kusů). Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Hans-Curt Graf von Sponeck vede ve své práci u pošty Rychvald jen toto jedno provizorní razítko! Stejně tak definitivní, kovové razítko z této pošty vede autor jen s rozlišením „a“. **********************************************************************************
Polský zábor české části Těšínského Slezska, služební, doporučená zásilka poslaná z Fryštátu do Darkova 14.12.1938.
Syrena 242
- 39 Na předcházející straně dole je úřední, doporučená zásilka poslána z úřadu starosty Fryštátu do léčebny v Darkově. Frankatura úřední známkou pro doporučené zásilky (červená, státní znak na osmistěnném štítu, vydání z 1.4.1965) Fi:č.U20.Platnost do září 1939. Expediční razítko polské pošty FRYSZTAT /*d* s datem 14 XII 38 18. R-razítko pošty R/FRYSZTAT /Nr 734. Na zadní straně zásilky je příchozí razítko pošty v Darkově, polské DARKÓW *a* s datem 15 XII 38 8. Zásilka byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 12.11.2015 pod položkou č.826. Vyvolávací cena byla 300 Kč, vydraženo za 1000 Kč. Zásilky s úředními známkami a ještě k tomu poslané doporučeně jsou poměrně vzácné a na aukcích se objevují jen zřídka. Vydražená cena je toho důkazem. Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. Razítko POLECONA (DOPORUČENĚ). **********************************************************************************
Nekatalogovaná makulatura známek 1532 a 1534, vydání z 18. 6.1966 u příležitosti VIII. Mistrovství Evropy v Budapešti v lehké atletice. V katalogu Fischer Díl I. z r.2015 jsou popsány tři známky které jsou makulaturou známek: Fi:č.1532 (20gr.) a Fi:č.1534 (60gr.) - značné posuny hnědé barvy a známka Fi:č.1539 (7,10 zł.) – scházející hnědá barva. Uvádím dvě známky makulatury Fi:č.1532 (20gr.) s výrazným posunem barvy modré a fialové. Zároveň uvádím makulaturu známky Fi:č.1534 (60gr.) s výrazným posunem barvy zelené a hnědě červené. Tyto ukázky pocházejí z různých tiskových archů. Známky byly tištěny čtyřsektorovou tiskovou formou v arších po 30 kusů známek (5x6). Tato makulatura pro svoji vzácnost se tak stává dalším objektem sběratelského zájmu filatelistů. Stávaly se případy, že tato makulatura se přehlédnutím, dostala i do předplatného sběratelům, dokonce se objevila i na poštách u přepážek v prodeji. Známky jsou ze série o 8-známkách. K sérii známek byl vydán i aršík (Blok 36). MK Fi:č. 1532 (20gr.) MK Fi:č. 1534 (60gr.) Kolega Waldemar Piotr WIĘCŁAW je místopředsedou Pomořského obvodu Svazu polských filatelistů a zároveň předsedou Celopolského Klubu sběratelů známek s námořní tématikou. Filatelií se zabývá od svého dětství. Je absolventem Studia Filatelistiky (r.2001). Je vystavovatelem, Svazovým jurymanem II.třídy. Od roku 2006 je předsedou Obvodního Kolegia jurymanů. Je soudním znalcem v oboru filatelie. Je autorem mnoha prací z oboru filatelie. Je svazovým znalcem PZF a členem Polské akademie filatelie. Když jsme našli jeho dnes v Syreně publikovaný článek (Filatelista č.11 z roku 2015) a požádali jsme jej o je publikaci v naší
Syrena 242
- 40 Syreně, obratem nám odpověděl, souhlasil a poslal nám potřebné reprodukce známek, o kterých článek pojednává. Děkujeme mu za jeho souhlas a touto cestou jej i srdečně zdravíme. Volný překlad ing.Jiří Jan KRÁL
Provizorní, doporučená zásilka z pošty PRUCHNA vyplacena v hotovosti z roku 1946.
V publikaci Mariana Kościelniaka „Pocztowe stemple prowizoryczne 1945-1947, Katowickie“, vydání KAW/PZF WARSZAWA 1976 je provizorní razítko pošty PRUCHNA vedeno pod číslem „Kt 216“. Jedná se o jednořádkové expediční razítko „Pruchna“, výška písmen 4 a 2,5 mm, rozměr razítka 20 x 4 mm, otisk v černé barvě. Publikace uvádí použití razítka na doporučené zásilce ze 7.II.1946 s datem vepsaným na zásilku ručně. Obec PRUCHNA leží na východ asi 9 km od Karviné hned u státní hranice s Českou republikou. Naše dnešní ukázka má ručně vepsané datum 13.III.46 s ruční poznámkou „Opłacono gotówką 6 zł. + podpis (parafa)“ (vyplaceno v hotovosti 6 zł. + parafa pošt.úředníka). Otisk expedičního i R-razítka je v barvě černé. Zásilka má provizorní R-razítko R / Pruchna /No. 56. Toto R-razítko má ručně udělaný obdélníkový rámeček. Zásilka je adresována na Finanční úřad do Cieszyna (polský Těšín). Zásilka byla v nabídce na aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 12.11.2015 pod položkou 857. vyvolávací cena byla 300 Kč a za tuto cenu byla zásilka i vydražena. Za ukázku děkujeme kolegovi Andrzejowi LISZTWANOWI. **********************************************************************************
Scházející úder perforátoru částečné, hřebenové perforace známky Fi:č. 2478, vydání z 28.4.1979, nominální hodnota 1,50 zł.
Syrena 242
- 41 Známka byla tištěna 2-sektorovými tiskovými formami v přepážkových arších po 100 kusů známek (10x10). Perforace známek byla hřebenová ZHř. 12 ¾ : 12 ½. Perforátor měl při perforaci problém, je to vidět na tom, že úplně schází první úder sestavy jehel částečné perforace, která zde vzhledem k poloze známky postupovala zprava doleva. Pravá okrajová známka nemá tedy perforovanou pravou a horní i dolní stranu. Druhý úder částečné perforace zprava je skoro v pořádku, když na styku mezi údery je jen nepatrný vertikální posun. Při dalším úderu perforátoru je již posun větší, což je vidět na perforaci levé strany známky (známka na reprodukci zcela vlevo). Mezi 2 a 3 perforačním otvorem je již značný vertikální úskok. Katalog Fischer Díl I. z r 2015 vede vadu perforace (scházející perforace tří stran známky) jako Fi:č.2478 MK. Tuto vadu oceňuje katalog částkou 200 zł. (skoro 1400 Kč). Katalog vede známku 2478 i jako celkem neperforovanou Fi:č.2478 MK nz a tuto oceňuje na 400 zł. Známku se scházející perforací jen z levé strany vede katalog s oceněním na 150 zł. Za ukázku pro Syrenu děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGIEŁOWI. **********************************************************************************
Dvojice známek tete-beche, marková valuta, Fi:č.85 A, vydání z 27.1.1919 Jedná se o vydání Ministerstva pošt a telegrafů z 27.1.1919 pro území bývalého pruského záboru a části ruského záboru po německé okupaci. Označení měny ve fen., vyšší nominální hodnoty v markách (mk). Známky A byly neperforované, B s perforací řádkovou Zř.10, Zř.11. Zř.10 : 11 ½, Zř.11 ½ : 10, C s perforací řádkovou Zř. 9 až 14 ¼. Tisk byl proveden typografií. Tisková forma 4-sektorová, archy po 100 kusů známek (10x10). Existují známky 3 F hnědá nebo světle hnědá tete-beche s nepotištěným mezipolím, katal. Fi:č.85 A (na reprodukci vlevo. Toto bylo ve 45. aukci firmy Alfil v Českém Těšíně 7.4.2014, vyvolávací cena 21.000 Kč. Známky byly zkoušeny Zbigniewem KORSZEŃ, pošt.schránka č.82, 00-950 WARSZAWA. Je to oficielní znalec PZF, má oprávnění na zkoušení všech známek Polska. Katalog Fischer Díl I. hodnotí dvojici známek Fi:č.85 A tete-beche částkou 2000 zł. Aukční katalog uvedl asi omylem 8000 zł. V aukčním katalogu se uvádí, že horní známka je hezká, dolní s normálním „faldem“ v papíru. Tato zajímavá věc nebyla v aukci nakonec vydražena, asi pro vysokou vyvolávací cenu a ne 100% kvalitu. Uvádíme ukázku v Syreně již proto, že to je zajímavý kousek, který se až tak často na filatelistickém trhu nevidí. Publikace je pro informaci našich sběratelů. ********************************************************************************** Neperforovaná známka Fi:č.2464 , vydání z 12.III.1979 u příležitosti 400.výročí ustavení Korunního tribunálu v Piotrkowie.
Syrena 242
- 42 Na předcházející straně dole je vlevo známka perforovaná, perforace hřebenová ZHř.11 ¾ : 11 ½. Vpravo je pak známka neperforovaná. Nominální hodnota 1,50 zł., barva hnědá (odstíny) a žlutá. Tisk byl proveden kombinací ocelotisku (hnědá) a hlubotisku (žlutá-pozadí). Papír je bílý, střední, hladký. Lep je silně lesklý, bezbarvý. Tisk 3-sektorovými tiskovými válci v přepážkových arších o 50 kusech známek (5x10). Formát známek 51 x 31,25 mm. Návrh T.Michaluk, rytina J.M.Kopecki. Náklad byl ve výši 7,240.000 kusů. Poštovní platnost známky do 31.12.1994. PA bez počítadla a bez označení válců. PA mají označení sektora v horním rohu PA (1.známka) za 5.známkovým polem PA pomocí jedné, dvou nebo tří teček (sektor 1, 2 nebo 3). Na okraji PA je datum tisku a průběžné číslo výroby. Katalog Fischer Díl I. z roku 2015 hodnotí neperforovanou známku na 800 zł. za kus.(přes5.500 Kč). Za ukázku neperforované známky děkujeme již nežijícímu ing.Emilovi KARZEŁKOWI, který nám ji, když ještě byl mezi námi, poslal na ukázku. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Vlaková pošta KATOWICE – CIESZYN z 20.XII.1927, první rok provovu této vlakovky.
1)Vlaková pošta KATOWICE-CIESZYN / № 608 začala na této trati jezdit od 15.5.1927 do 14.5. 1936. 2)Od 15.5.1936 do 14.5.1939 jezdila na této trati vlaková pošta KATOWICE – WISŁA GŁĘBCE. 3)Od 15.5.1939 do 31,8.1939 to byla vlaková pošta KATOWICE – CIESZYN ZACHODNI (před polským záborem to byl Český Těšín). Naše ukázka nahoře je tedy z počátků provozování trati vlakové pošty č.608. Zásilka je poslána do Ostrowa Mazowieckiego (vlevo od adresáta je otisk příchozí pošty, otisk je bohužel nekvalitní). Zásilka byla v aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně 12.11.2015. V aukci byla jako položka č.800, bohužel vedená jako vlaková pošta č.603. Vlaková pošta 603 v prosinci 1927 nejezdila vůbec, jinak VP 603 do 14.5.1927 jezdila na trati ORZESZE-JASTRZĄB. Vyvolávací cena za položku č.800 byla 300 Kč. Zásilka byla nakonec vydražena za 650 Kč. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************
Pozor na nebezpečný padělek polského aršíku Fi:Blok 82 II, vydání z 25.9.1985! Aršík byl vydán ve dvou verzích: jako Fi:Blok 82 I bez přítisku pod známkou a jako Fi:Blok 82 II
Syrena 242
- 43 s přítiskem pod známkou „35 LAT / POLSKIEGO ZWIĄZKU FILATEKISTÓW“ . Padělek nabízí Auktionhaus FALZMANN v aukci 9.12.2015 jako los č.10150 za 150 euro. (Tedy alespoň pro nás ne lacino!). Navíc, aby byl padělek atraktivnější, je nápis pod známkou natištěný „vzhůru nohama“- otočený o 180 stupňů.
PADĚLEK
ORIGINÁL
Vlevo je originál nápisu
Vlevo je padělek nápisu
Rozdíly mezi originálním a padělaným nápisem: Zásadní jsou tři rozdíly: -Jiné písmeno „G“ ve výrazu POLSKIEGO, -jiná trojka v nápisu „35“, -jiné písmeno „Ą“ ve slově ZWIĄZKU. Všeobecně jsou písmena u padělku jiná než u originálu. Ale tři výše uvedené rozdíly k rozlišení padělku od originálu docela postačí. No a pochopitelně nápis na padělku je otočen vůči známce o 180 stupňů (je „vzhůru nohama“). Na existenci padělku na výše zmíněné aukci nás pohotově upozornil kolega Adam Kielbasa-Schoeni ze Švýcarska. Za jeho pohotovost mu děkujeme a srdečně jej touto cestou pozdravujeme. Škoda, že se našim čtenářům toto číslo Syreny asi do dne aukce výše uvedeného nedostane do rukou. Věříme ale, že se snad nikdo z členů našeho Klubu nedá na uvedené aukci připravit o těch 150 euro! Obrácený přítisk je pořízen na původně vydaných aršících bez přítisku Fi:Blok 82 I. **********************************************************************************
Syrena 242
- 44 Kde je teď chyba?
Kolega Jarek TEREŠKO nám poslal zásilku s razítkem vlakové pošty LEMBERG-KRAKAU /94 s datem -3.X.05. Srdečně mu za ni děkujeme. Zásilka je poslána do Čech do Jaroměře. V brožurce o vlakových poštách v Galicii 1867-1900 se píše, že vlaková pošta č.94 jezdila na trati LEMBERGPODWOLOCZYSKA od 1.5.1892 do 1.2.1898. Následně pak na trati TARNOW-ORLO od 1.5.1898. To je vše! Vlaková pošta KRAKAU-LEMBERG/93 jezdila od 27.7.1900. Mělo by to být i pro směr opačný. Kde je tedy chyba? V razítku na naší ukázce určitě ne! Chyba musí být v uvedené publikaci!! Jelikož publikaci vydal Klub CRACOVIANA, obrátili jsme se na klub i na předsedu toho klubu, ale asi si hrají na mrtvého brouka! Jelikož od doby, co jsme na ně psali s dotazem, jak to vlastně je, uplynulo více jak půl roku, rozhodli jsme se toto publikovat v Syreně. Pak se nám snad někdo ozve. Brožurka je z listopadu 1987, vydána byla v Krakově. Ing.Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr.ing. Karol MICZA, MUDr. Adrián JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Novou obálku Syreny, používanou od č.154, navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 29.listopadu 2015. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 242. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se již od č. 224 netiskne, ale rozesílá se jen pomocí internetu. Syrena je i na stránkách internetu pod adresou www.zgpzf.pl + klik na okénko BIBLIOTEKA (vlevo) + klik v novém okénku uprostřed BIBLIOTEKA - Syrena - nómery archiwalne. Na interne-tu na stránkách PZF je Syrena díky Mgr. Henrykowi MONKOSOWI, předsedovi Svazu polských filatelistů a Wojciechowi NOWIŃSKIEMU, který čísla Syreny na stránky PZF umísťuje. Pro případ-né zájemce o výtisk Syren od čísla 224 můžeme i toto dnes již zajistit, ale cena je 2-násobná proti tomu, jak jsme Syreny platili do č.223. (zatím 72 Kč + poštovné). Přihlášky na předsedu Klubu.
Syrena 242