Dovolím si zde uvést , který jsem dostal od jednoho pána, který je již několik let registrovaný na mých webových stránkách:

(c) Tomáš Brouček 2014

Jmenuji se Tomáš Brouček a je mi 46 let. Jsem naturopat, specializuji se na oční vady a onemocnění, detoxikaci a očistu organismu a zdravý životní styl.

Za poslední roky jsem prošel náročnou, ale zárověň úžasnou cestu proměny své osobnosti. Zbavil jsem se téměř 5 dioptrií (asi 35 let jsem nosil brýle na dálku a byl jsem na nich zcela závislý), zhubnul 15 kilo, omládl tělesně i duševně, zmizely různé zdravotní problémy. Rozvedl jsem se a znovu oženil, přestěhoval se, opustil jsem lukrativní zaměstnání (20 let jsem pracoval jako bankéř na vysokých manažerských postech, včetně člena představenstva velké banky), které mě však nenaplňovalo, a našel jsem své poslání. Doslova jsem se "probudil", změnil své hodnoty a začal vnímat tento svět. Dnes pomáhám lidem s jejich zdravotními problémy, pomáhám jim vracet zrak, pomáhám na cestě za lepším a spokojenějším životem. Mám klienty, kteří se zbavili "neléčitelných" nemocí, jako třeba makulární degenerace, ale také alergií, kožních onemocnění, astmatu, chronické bolesti a jiných. Z toho, co dělám, mám obrovskou radost a uspokojení. Dovolím si zde uvést email, který jsem dostal od jednoho pána, který je již několik let registrovaný na mých webových stránkách: 2


Dobrý den, ano jsem určitě Váš potencionální klient či žák. Už o Vás vím několik let...Z Vašich osobních fotografií je za 7 let vidět velká proměna. Není to jen o kilech a mladistvém vzhledu, přebudoval jste výrazně svoji osobnost. Takovou změnu prodělá málokdo. Gratuluji. Pavel Baier Myslím že sám bych to lépe nevystihl a jsem moc rád, že ta transformace je na mě takto vidět. Pokud vydržíte ve čtení, sami se o tom ještě přesvědčíte.

3


Zvu Vás tedy k přečtení svého životního příběhu, který mě dovedl ke spokojenému životu a ke svému životnímu poslání. Odhaluji v něm hodně ze své třinácté komnaty. Všem Vám děkuji za důvěru a čas, který věnujete následujícím řádkům! S úctou a láskou

4

OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6.

SPÁNEK ZLÝ SEN MEZI NOCÍ A DNEM SVÍTÁNÍ VÝCHOD SLUNCE PROBUZENÍ

KAPITOLA 1 SPÁNEK


Je mi 46 let. Sedím ve své poradně a dávám dohromady příběh svého života. Života, jehož velkou část jsem doslova "prospal". Života, kterým jsem tak nějak proplouval, aniž bych se zamýšlel nad podstatou a hodnotou toho, co a proč a pro koho dělám. Žil jsem naprosto bezstarostně, vše se mi dařilo. Nevím, jestli jsem byl šťastný. Nepřemýšlel jsem nad tím. Pak přišel zlom, který obrátil celý můj život naruby. Probudil jsem se ze spánku a začal opravdu žít. STUDIA Když jsem byl malý, chtěl jsem být lékařem. Asi ani nevím proč, snad proto, že tatínek mého nejlepšího kamaráda byl lékař a toto povolání bylo také považováno za prestižní. Kromě toho i v dobách totalitních mohl za prací cestovat do zajímavých míst světa a vozil odsud fotografie, zážitky a příběhy. Lékařem jsem se (naštěstí) nestal:-‐). Vystudoval jsem Matematicko-‐fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor samočinné počítače a programování. Nutno přiznat, že technika a počítače mě přitahovaly, díky svému tátovi jsem byl pravděpodobně jedním z prvních majitelů domácího počítače u nás. Díky svému tátovi jsem také nastoupil studia na uvedené

7


vysoké škole, to on mi ji vybral a nasměroval mě tam. Moc jsem o tom nepřemýšlel, byl jsem přijat a zdálo se, že obsah studia koresponduje s tím, co mě bavilo. Nebylo tomu tak. Dodnes se divím, že jsem tuto vysokou školu úspěšně dokončil. Studium bylo totiž mým zájmům na hony vzdáleno, pět let jsem se "bifloval" matematické vzorce a poučky, kterým jsem vesměs nerozuměl, které jsem nikdy v životě nepoužil a které jsou využitelné prakticky jen těmi, kdo se rozhodnou dále věnovat akademickému životu, tedy vědě a výzkumu. Měl jsem titul a stál na prahu svého profesního života. KARIÉRA V BANKOVNÍM SEKTORU Poměrně záhy mě život zavál do finančního světa. Nastoupil jsem do jedné z největších českých bank a účastnil se řady zajímavých projektů. Nebyla to špatná doba. Když jsem nastoupil, banka ještě fungovala metodou "tužka-‐papír". Nebyly počítače, nebyly mobilní telefony, nebyl email, nebyl internet. Pomáhali jsme nové technologie implementovat na pobočky a zlepšovali obsluhu klientů. Mohl jsem tak využít svůj vztah k technice, časem jsem si vybudoval slušnou reputaci. 8


Zároveň jsem se učil, jak funguje banka, její finanční produkty a jak se taková organizace vede a řídí. Opět je na místě říci, že jsem jen tak proplouval. Byl jsem součástí obrovského soukolí, které se setrvačností valilo dopředu. Postupoval jsem dál a dál. Opět nevím, jestli jsem byl šťastný. Nepřemýšlel jsem o tom. Přišly první manažerské funkce. Pamatuji si na první z nich, byl mi svěřen útvar čítající asi 120 zaměstnanců. Bylo mi 26 nebo 27 let. Myslím že jsem byl nejmladší, nebo jeden z nejmladších. Dodnes se divím, kde jsem sebral odvahu postavit se do čela tohoto "mužstva". Bylo to asi tím, že jsem o tom příliš nepřemýšlel. Během sedmi let jsem se posunul na ještě vyšší manažerské pozice. Byl jsem zodpovědný za některé zajímavé projekty. Některé nebyly jednoduché, ale podařilo se je úspěšně dokončit. Nabíral jsem zkušenosti. Po 7,5 letech jsem se rozhodl odejít pro svůj nesouhlas s postupem nejvyššího vedení organizace. Udělal jsem dobře, po půlroční "přestupní" zastávce u jedné poradenské firmy jsem nastoupil na vysokou manažerskou pozici do další velké banky, která byla těsně po privatizaci. Byl jsem členem užšího manažerského vedení. Opět jsem byl zodpovědný za

9


některé zajímavé projekty, opět jsem slavil úspěchy. Přibývala mi agenda, v jeden okamžik jsem vedl útvary s téměř 900 zaměstnanci. Po pěti letech jsem dostal nabídku stát se členem představenstva v jedné dceřinné společnosti, a tuto nabídku jsem přijal. V celé velké bankovní skupině již nebylo moc vyšších míst, na která bych se mohl dostat. Zde jsem působil další čtyři roky. ÚSPĚŠNÝ MLADÝ MUŽ Byl jsem úspěšný. Vše se mi dařilo. V zaměstnání jsem postupoval na vyšší a vyšší pozice. Měl jsem prestiž. Vydělával jsem tolik peněz, o kolika se mnoha lidem ani nesní. Můj plat se neustále navyšoval. Měl jsem víc než dost, stále mi to však bylo málo a chtěl jsem ještě víc. Stále jsem měl plány, k čemu bych peníze použil. Postavil jsem nadstandardní dům a krásně ho vybavil. Přestěhovali jsme se i s rodinou z panelového domu a já po prvé v životě okusil jiné bydlení, než je "panelák". Toužil jsem po "prázdninovém" bytě na Šumavě, kterou jsem měl moc rád, a byt jsme si nakonec pořídili. Měl jsem stále lepší auta, které samozřejmě poskytovala jako 10


benefit banka, ve které jsem pracoval. Měl jsem rodinu, ženu a dvě krásné děti. Žena nemusela pracovat a dětem jsem dopřával vše, co jsem jim na očích viděl. Když byly malé, téměř z každé návštěvy obchodu si něco přinesly. Nemusel jsem přemýšlet, zda si něco můžu nebo nemůžu dovolit. Peněz bylo dost na všechno. Jezdili jsme na dovolené all-‐inclusive, nemuseli se držet žádného rozpočtu, dopřávali jsme si a nijak se neomezovali. Já měl některé drahé záliby a nové jsem si vymýšlel. Vlastně ani nevím proč. Bavilo mě fotografování a tak jsem se vybavil technikou, za kterou by se nemusel stydět ani Jan Saudek. Rozhodl jsem se, že se budu potápět, a nakoupil si výbavu za drahé peníze. Jedna moje kamarádka to kdysi ohodnotila poměrně přesně slovy "ty se rozmazluješ". Ano, rozmazloval jsem se. Když jsem byl malý kluk, jezdívali jsme s maminkou k babičce do Františkových Lázní. Bydlel tam také můj strýc a já jsem je pak pravidelně navštěvoval i v dalších letech. Každé léto jsem tam strávil několik dní s rodinou u strýce na chatě. Můj strýc mi několikrát položil otázku, "co v té práci vlastně dělám"? Jakou hodnotu pro lidi tvořím? Jako člověka z "normálních" poměrů ho zajímalo, jaká práce mi přináší tolik peněz a luxusu. Nebyl jsem schopen na tu otázku nikdy pořádně odpovědět.

11


Pamatuji si, že jsem se při té otázce vždy cítil popuzený. Nestál jsem na vlastních nohou, nebyl jsem ten, kdo organizaci řídí a vede, nerozhodoval jsem o podstatných věcech. Proplouval jsem a přesto jsem se měl skvěle. Vytvářel jsem "virtuální hodnoty". Mojí největší přidanou hodnotou bylo to, že jsem měl rád lidi a rád jsem jim pomáhal. Nechával jsem je dělat svojí práci, nepropouštěl je z práce, nezasahoval jsem jim do toho, co dělají. Dával jsem jim pouze určitý směr a sám vlastně dělal pokud možno co nejméně. Lidé mě měli rádi. Nepřemýšlel jsem o tom, fungovalo to a já byl úspěšný. Pak nastal zlom.

12

KAPITOLA 2 ZLÝ SEN


VYHAZOV "Tome, chceme abys odešel. Abys firmu opustil. Úplně." Sedím před svým šéfem a jeho slova mi přijdou jako zlý sen. Pochopil jsem rychle. V uplynulých měsících jsem vyjádřil nesouhlas s některými rozhodnutími nejvyššího vedení společnosti. Činnost velkých organizací se totiž někdy neřídí příliš racionálními postupy a názory a nechává se "vláčet" názory akcionářů nebo konzultantských společností, jakkoliv jsou nesmyslné. Fungovat ve velké firmě znamená hrát politické hry. Nesouhlasil jsem s vedením organizace a protože sám jsem součástí tohoto vedení, nemohlo to dopadnout jinak. Je prosinec 2008. Světem se šíří krize, jež má původ v bankovním sektoru ve Spojených státech. Jak dlouhá a hluboká tato krize bude v té době nikdo netušil. Ani já o tom nepřemýšlel. Propuštění mě hluboce zasáhlo, považoval jsem se za loyálního zaměstnance a svůj nesouhlas s některými kroky jsem nikdy nepřenášel na své podřízené. Pocit nespravedlnosti a ublížení z toho, že jsem byl propuštěn, jsem v sobě nosil několik let a nemohl jsem se ho zbavit. "Jak mi to mohli udělat?", pořád se mi 14


honilo hlavou. Až později jsem pochopil, že problém nebyl "v nich", ale ve mě. Až později jsem pochopil, jak důležitý a pozitivní krok v mém životě toto propuštění znamenalo. Předpokládal jsem, že se porozhlédnu po bankovním trhu, oslovím některé své kamarády a známé v jiných bankách a brzy najdu nové uplatnění. Na účtu jsem měl slušný obnos a další prostředky jsem obdržel formou mimořádných odměn. Na druhou stranu jsem s sebou nesl vysoké náklady (hypoteční úvěr) a nebyl jsem zvyklý se omezovat, takže má měsíční spotřeba nebyla zrovna malá. PRÁCE NA SOBĚ Řekl jsem si, že se pár měsíců budu věnovat sobě. Již nějakou dobu jsem řešil téma svého zraku. Od svého mládí jsem nosil silné brýle, -‐5 dioptrií na obou očích. Brýle mě obtěžovaly, tlačily, bolelo mě z nich za ušima, byly mi nepříjemné. Uvažoval jsem o laserové operaci, kterou jsem ale z důvodu rizik zamítl. Pak jsem dostal inspiraci. Tou byla kniha od pana Norbekova "Dobrý zrak bez brýlí, aneb zkušenosti hlupáka, aneb klíč k prozření". Kniha mě inspirovala, dávala příslib, že zrak je možné si

15


zlepšit a dioptrií se zbavit, přirozenou cestou a bez rizikové operace. Pustil jsem se do práce. HLEDÁM SI ZAMĚSTNÁNÍ Mezitím jsem si hledal zaměstnání. Kontaktoval jsem své kamarády a známé v jiných bankách a finančních institucích. Všude jsem však slyšel stejnou "písničku" -‐ to víš, je krize, my propouštíme, volná místa nejsou a už vůbec ne takto placená. Vydal jsem se také na trh práce, oslovil jsem různé headhuntery a personální agentury. Jenže příležitosti nebyly, nebo ke mě nechtěly. Byla krize a práce na odpovídajících pozicích bylo minimálně. Alespoň tak jsem to vnímal a to mi všichni říkali. Nikdo o mě nestál, nikdo z mých známých mi nepomohl, nikdo mi nenašel místo. Když už se nějaká příležitost objevila, tak se záhy zase "rozplynula", nebo jsem nebyl vybrán. Účastnil jsem se řady pohovorů, testů a výběrových řízení. Byl jsem jedním ze sta, na což jsem nebyl zvyklý a co mě ponižovalo. Muselo to na mě být znát. Byl jsem na pohovoru s majitelem jedné firmy, který hledal manažera pro vrcholové vedení. Schůzka proběhla 16


v jedné kavárně, já se snažil co nejlépe se odprezentovat a myslím, že jsem ho i zaujal. Pak mi položil jednoduchou otázku: "Když jste tak dobrý, proč o Vás není zájem? Proč nezvednete telefon, nezavoláte svým známým a nezískáte od nich nabídku zaměstnání"? Ta otázka mi dlouhou dobu "vrtala hlavou" a správnou odpověď na ní jsem našel až o mnoho let později. RODINNÁ KRIZE "Krize středního věku" se projevila i v osobním životě. Již nějakou dobu jsem cítil určitou vnitřní nespokojenost se svým manželstvím. Moje žena byla moc hodná, vždy mě ve všem podporovala, vždy mě respektovala a dá se říci, že celý náš společný život se odvíjel pouze podle mě a mých představ. Dělal jsem si co jsem chtěl a žena to vždy akceptovala. Rodinu jsem samozřejmě vybavil komfortem a možností bezstarostně žít a vše si dopřát. To byl kompromis, který žena potichu přijala. Jenže z našeho vztahu vyprchala ona "chemie", která k sobě lidi přitahuje. To vyústilo v to, že jsem si našel přítelkyni, a vztah s ní nám přinesl potomka. Čekali jsme miminko. To byl těžký moment mého života, protože jsem věděl, že někomu ublížím. Vždy jsem byl úzce vázaný na své děti a měl jsem je moc rád. Věděl jsem, že

17


odchodem z rodiny ublížím nejen ženě, ale i svým starším dětem. Pokud bych zůstal, ublížím své přítelkyni, se kterou jsme se měli rádi, a nenarozenému miminku, které zůstane bez otce. A ublížím také sobě, protože zůstanu v manželství, ve kterém jsem již nenacházel dostatek motivace a lásky. Byla to "patová" situace, věděl jsem, že jakékoliv rozhodnutí bude znamenat, že někomu ublížím. DOBA STRESOVÁ Měsíce ubíhaly, práce nebyla a stav mého účtu se ztenčoval. Měl jsem poměrně velkou část nesplacené hypotéky a vysokou splátku úvěru. V hlavě se mi honily myšlenky, že o dům přijdu, že mi ho bude prodávat banka, navíc ta banka, pro kterou jsem pracoval a ze které jsem byl propušten. To byla velmi těžká a ponižující představa. Snažil jsem se dělat vše proto, aby se tak nestalo. Stále jsem usilovně hledal zaměstnání a stále ve skrytu duše doufal, že k nejhoršímu nedojde. NADĚJE Jeden můj kamarád mě upozornil na inzerát v novinách, který nabízel zajímavou pracovní příležitost, která vypadala jako by mi byla "šitá na míru". Zavolal jsem, absolvoval pohovor a byl přijat. Zdálo se, že je vyhráno! 18


Jenže...vydržel jsem 6 měsíců a musel odejít. Ukázalo se, že s filozofií podnikání majitele firmy se moje etické zásady nemůžou ztotožnit. Každý má své hranice a ty moje byly překročeny již po velmi krátké době. Svůj finanční problém jsem tedy posunul o několik měsíců a nyní jsem byl opět v bodě nula. PODNIKÁNÍ Mezitím jsem pracoval na zlepšení svého zraku a zjistil jsem, že usilovnou prací je opravdu možné snížit počet dioptrií. Je to pomalý a dlouhodobý proces, ale mé oči se proměňovaly a zrak se velmi pomalu zlepšoval. Uviděl jsem obrovskou šanci a potenciál -‐ přes 50% obyvatelstva má nějakou oční vadu, a já si v duchu představoval zástupy těch, kteří si budou chtít zlepšit zrak stejně jako já. Rozhodl jsem se, že metodu, kterou já jsem využil a která mě pomohla nastartovat zlepšování zraku, přeložím z angličtiny do češtiny a založím na ní svůj podnikatelský záměr. Domluvil jsem se s autorem metody, získal autorská práva a připravil produkt, který je na českém trhu jedinečný -‐ Program pro lepší zrak. S "velkýma očima" jsem nechal vyrobit 2000 kusů tohoto produktu a představoval si, že je všechny prodám na jedné prodejní výstavě, na kterou jsem se přihlásil a

19


zaplatil za účast nemalé peníze. Realita však byla zcela jiná. EYEMAX STORY V rámci svého podnikání jsem také začal nabízet multivitamínový doplněk stravy Eyemax-‐plus, který jsem dovážel z USA. Jednalo se o vysoce kvalitní preparát, který se v USA používá pro podporu léčby makulární degenerace, šedého zákalu a dalších očních onemocnění. Eyemax se začal poměrně slibně prodávat, lidé o něj měli zájem a co je hlavní -‐ dostával jsem pozitivní reference na jeho účinky. Každý doplněk stravy musíte notifikovat (nahlásit) na Ministerstvo zdravotnictví. To jsem také učinil a jelikož jsem do 2 měsíců nedostal žádnou odpověď, dle zákona jsem mohl považovat Eyemax za schválený. Jenže odpověď přišla, bohužel zamítavá a bohužel cestou datové schránky, kterou jsem nevybíral. To byla má chyba, nebylo to úmyslné, ale to zákon nezajímá. Datovou schránku jsem otevřel po roce, našel v ní stanovisko Ministerstva, které Eyemax nepovolilo používat, a než jsem se nadál, ohlásila se kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Eyemax jsem musel okamžitě stáhnout z prodeje a přestat prodávat. 20


Důvodem zákazu prodeje byla legislativa EU, která nepovoluje užívání některých forem vitamínů a minerálů, které se v USA používat můžou. Jedná se vesměs o účinnější formy, díky nimž měl Eyemax pozitivní účinky. Jediná slibně vypadající "nit" mého podnikání a zdroj určitých příjmů byla tedy přetržena a já byl opět v bodě nula a nevěděl jsem, co dál. NIC SE NEDAŘÍ... Byla to doba, kdy se mi nic nedařilo. Nemohl jsem najít práci a když jsem jí konečně (po 14 měsících) našel, musel jsem jí záhy opustit. Pozitivem bylo, že jsem si udržel "rovná záda" a zachoval si své etické zásady. Rozeběhl jsem podnikání, od kterého jsem si sliboval, že mě nejen uživí, ale vydělá spoustu peněz. Opak byl pravdou, mnoho peněz jsem nainvestoval, utratil za marketing všeho druhu, který nefungoval, a dostatek klientů to nepřineslo. O metodu zlepšování zraku nebyl zájem. Lidé jsou příliš ovlivněni názory lékařů, že zrak se pouze zhoršuje a nedá se s ním nic dělat. Navíc jsou líní, výsledky chtějí hned a bez práce. Chtějí dobře vidět, ale nechtějí pro to nic udělat. Proto jsou pro ně brýle, čočky a laserové operace schůdná řešení, bez ohledu na cenu a hlubší (ne)smysl těchto metod a nástrojů. Slibně

21


vypadající produkt, tedy Eyemax, jsem musel přestat prodávat a neměl jsem náhradu. Financí ubývalo, stav konta se tenčil a můj vnitřní stres narůstal. Hypotéka, která mi kdysi pomohla ke krásnému bydlení, se stala největším strašákem mého života. Nechtěl jsem se smířit s myšlenkou prodeje domu, postavil jsem ho a měl k němu vztah. Navíc pokud bych nebyl schopen splácet, prodávala by dům banka za podmínek, které by pro mě rozhodně nebyly výhodné. S myšlenkou prodeje jsem se nakonec smířil a dům začal inzerovat, nehlásili se však žádní zájemci. Byla přece krize... Můj dosavadní rodinný život se rozpadal a bylo zřejmé, že se budu muset rozhodnout. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodování mého života. Trvalo mi velmi dlouho, příliš dlouho, než jsem toto rozhodnutí učinil... Celá ta doba byla opravdu jako zlý sen. Stále si říkáte, že se z něho musíte dříve či později probudit, jenže život si šel svojí cestou a má přání příliš nerespektoval. Jako by mi ukazoval, že se ode mě chce "velká" změna. Ukazoval mi, že musím ukončit minulost, abych mohl začít novou etapu a jít dál. Ukazoval mi, že v bankovním světě, resp. ve světě "businessu" pro mě již není místo a budu v něm 22


nespokojený. Ukazoval mi také, že nic není zadarmo a své "místo na Slunci" si člověk musí zasloužit a musí si ho "odpracovat". Mnoho jsem se během té doby naučil, i když to bylo období plné stresu a nepohody. Byl jsem na dně. REZIGNACE Pak jsem vnitřně "rezignoval". Přijal jsem fakt, že přes všechno mé snažení o záchranu domu a návrat k zaměstnání si život stejně dělá co chce a já to nedokážu ovlivnit. Řekl jsem si, že se "stane co má se stát" a odevzdal jsem se dění kolem sebe.

23

KAPITOLA 3 MEZI NOCÍ A DNEM


ŽIVOT "PO EYEMAXU" Po zákazu prodeje Eyemaxu jsem měl pocit, že mé podnikání je u konce. Nevěděl jsem, co dělat, byl to pro mě nosný produkt a já nebyl schopen nalézt podobně kvalitní ekvivalent, který bych mohl klientům nabídnout. Nedělám kompromisy a vždy jsem dodával jen ty nejkvalitnější produkty. Nebylo pro mě tedy myslitelné prodávat "jen tak něco", abych vydělal nějaké peníze. Oblasti zdraví a přírodní medicíny jsem se však věnoval dál. Byl to směr, který mi Vesmír jednoznačně ukazoval jako cestu, po které mám jít. Studoval jsem různou literaturu a autory a jednou z oblastí, která mě zaujala a doslova nadchla, byla léčba pomocí bylin a detoxikací organismu. Neváhal jsem, vyzkoušel detoxikaci na sobě a poznal její zdravotní účinky. Dále se mi zlepšil zrak, přestaly mi krvácet dásně, zlepšil se mi spánek, získal jsem mnoho energie, zmizely migrény (dříve byl Panadol mým častým společníkem), přestala bolet krční páteř, zmizely rýmy a chřipky, zlepšila se pleť a výrazně posílila imunita. Zhubnul jsem o 15 kilogramů, ostatně, posuďte sami z následujícího obrázku. Býval jsem tedy pěkně "oplácaný" a bylo by zajímavé vědět, jak bych vypadal dnes:-‐)

25


A tak jsem zahrnul detoxikační produkty do svého podnikání, připravil specializované detoxikační programy pro očistu střev a jater a nabídl je svým klientům. A jelikož jsem pro účely léčby potřeboval i kvalitní multivitamínový přípravek, dále jsem hledal a asi po roce se mi podařilo najít kvalitní náhradu, v některých aspektech možná i lepší, než byl Eyemax. PRVNÍ VELKÝ ÚSPĚCH Rozhodl jsem se detoxikaci vyzkoušet u klientů s věkem podmíněnou makulární degenerací. To je onemocnění, při kterém dochází k degeneraci oční sítnice, medicína je nedokáže léčit a pacienti přicházejí někdy i velmi rychle o zrak. Vše mi dávalo jasný smysl, jelikož jsem vytvořil hypotézu, že příčinou vzniku makulární degenerace je 26


nedostatečný metabolismus sítnice daný toxikací, překyselením a záněty uvnitř organismu, spolu s dlouhodobým nedostatkem výživných látek. A to jsou přesně oblasti, které správně provedená detoxikace umí vyřešit. A objevil se první významný úspěch. Již dříve jsem sice dostával určité pozitivní reference na užívání Eyemaxu, což potvrzovalo teorii o potřebě dodat vitamíny a minerály. Zlepšení však nebylo nikdy natolik výrazné, abych se o něj mohl opřít. Naopak vynikajícího výsledku jsem dosáhl hned u prvního klienta, který v rámci terapie využil právě detoxikaci organismu. Výsledek byl zcela jednoznačný, výrazný a zdokumentovaný od očního lékaře. Měl jsem obrovskou radost. PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOST Vesmír se nade mnou slitoval. Zavolal mi známý, že by věděl o jedné pracovní příležitosti. A jelikož mě do dané firmy osobně doporučil, netrvalo dlouho a já dostal velmi dobrou pracovní nabídku. Stal jsem se opět členem vrcholového managementu, tentokráte malé finanční instituce, která se etablovala na určitém okrajovém trhu. Nutno podotknout, že firma i její majitel byli tentokráte slušní lidé, jejichž cílem bylo korektní podnikání.

27


OČISTA Dospěl jsem k závěru, že musím "očistit" nejen své tělo, ale celý svůj život. Udělal jsem rozhodnutí, které jsem dlouho odkládal. Požádal jsem o rozvod, žena souhlasila a vše proběhlo ve vší slušnosti a úctě. Finanční vypořádání jsem pojal velkoryse, asi 2/3 majektu jsem přenechal své bývalé ženě s dětmi a 1/3 připadla mě. Co ale bylo podstatné, podařilo se nám konečně najít kupce na dům a prodat ho, a to dokonce za velmi dobrých podmínek. Splatil jsem hypotéku a bývalé ženě s dětmi jsme našli menší a moc hezký domek, do kterého jsem je pomohl přestěhovat. Já jsem se odstěhoval za prací do jiného města, po 20 letech pryč z Prahy. Zbavil jsem se také mnoha nepotřebných věcí, od starého oblečení po různou techniku a vše co doma dlouho leželo ladem. Byl jsem poměrně nekompromisní a očistu pojal opravdu důkladně. Chcete-‐li do života nové věci, musíte jim nejprve udělat místo. A také jsem se oženil:-‐)

28


KŘEHKÁ NADĚJE Zdálo se, že se věci začaly obracet k lepšímu. Zdálo se, že mám práci ve slušné firmě, se slušnými lidmi a s velmi slušným platem. Dosáhl jsem prvního úspěchu s léčbou "neléčitelné" makulární degenerace a začali se na mě obracet další klienti. Přede mnou však stály ještě další zkoušky a důležitá rozhodnutí.

29

KAPITOLA 4 SVÍTÁNÍ


POKUTA Po roce od kontroly Státní inspekce jsem dostal úřední dopis. Případ projednala přestupková komise a udělila mi pokutu 50 tisíc Kč. Cítil jsem se hrozně. Přišlo mi líto "vyhodit" tolik peněz státu za pochybení, které jsem sice udělal, ale nebylo úmyslné, nikomu neublížilo a mě samotnému velmi zkomplikovalo život. Přišlo mi to nespravedlivé také proto, že jsem se vždy snažil být v souladu se zákony, a to i v tomto případě, zároveň jsem kolem sebe viděl (a vidím) mnoho firem a podnikatelů, kteří toto neřeší a nikdo na ně nepřijde. Nespravedlivé mi přišlo také to, že jsem byl potrestán za prodej přípravku, který lidem pomáhal a dodnes se na mě obracejí, zda bude ještě k dispozici. Nicméně s pokutou jsem se vyrovnal a samozřejmě jsem jí zaplatil. DALŠÍ ÚSPĚCHY MÝCH KLIENTŮ Mezitím jsem pracoval s dalšími klienty a přicházely další pozitivní reference. A to nejen na vyléčenou nebo zlepšenou makulární degeneraci, ale také na mnoho dalších zdravotních symptomů, kterých se klienti po detoxikaci, změně životosprávy, doplnění výživných látek a dalších opatřeních z mých procedur zbavili. Zpětná vazba od klientů mi přinášela obrovskou radost.

31


CESTA ZA SVÝM SRDCEM Pracoval jsem na vysoké manažerské pozici v malé finanční instituci. To je zodpovědná práce na plný úvazek. Já však po práci spěchal buď na schůzku s klienty, které jsem si domlouval většinou na pozdní odpolední hodiny, nebo se věnoval dalším činnostem svého podnikání. A co víc, mé myšlenky byly neustále spojeny právě s podnikáním, a to i během pracovní doby. Mé srdce bylo u mých klientů a mé uspokojení se odvíjelo od jejich úspěchů. Naopak zaměstnání mě stále více vyčerpávalo, obsahem mé práce nebyla konkrétní hodnota, na kterou bych mohl být hrdý. Výsledkem mé práce v zaměstnání byly papíry, papíry a zase papíry. Virtuální hodnoty. Výsledkem mého podnikání byli vyléčení klienti. Stál jsem tedy na další křižovatce. Nedalo se dlouhodobě dělat obojí. Nemůžete se pořádně věnovat práci a stejně pořádně podnikání ve volném čase. A k tomu tady byla ještě rodina, která tím samozřejmě trpěla, neměl jsem na ní čas. Zaměstnání mě nebavilo, což se samozřejmě dříve či později muselo projevit na pracovních výkonech (a také se projevilo). Jenže bylo výborně placené a mě poskytovalo finanční zabezpečení, které jsem potřeboval 32


a potřebuji, abych uživil rodinu a zaplatil výživné na své děti z rozvedeného manželství. Oproti tomu zde bylo podnikání, které bylo mojí srdeční záležitostí, ke kterému mě Vesmír dlouhodobě směroval. Jenže mi nebylo schopno pokrýt veškeré náklady, které jsem potřeboval. Co s tím? "Chytré knihy" radí, aby šel člověk za svým srdcem. Nakonec i já bych to poradil všem svým klientům i známým. Jenže ten krok vyžaduje nemalou životní odvahu. Pouštíte se totiž z "pole jistoty" do "území neznáma". Stáváte se plně zodpovědní sami za sebe, musíte sami dělat všechna rozhodnutí, která v organizaci buď udělá někdo za Vás, nebo jsou často dílem kolektivní diskuse a koncensu. Pokud se pustíte do vlastního podnikání, je to všechno pouze na Vás. Nemáte žádnou jistotu stabilního měsíčního příjmu a musíte se "otáčet". Rozhodl jsem se. V zaměstnání jsem oznámil, že chci odejít a věnovat se tomu, co mě opravdu baví a uspokojuje. Spadl mi kámen ze srdce. Neskutečně se mi ulevilo. Rozumně jsme se dohodli na termínu i podmínkách odchodu a já se začal připravovat na zcela novou etapu svého života.

33


JEŠTĚ JEDNA RADOST Málem bych zapomněl ještě na jednu radostnou událost. Narodilo se nám další miminko. Moje již čtvrté dítě, dvě z předchozího manželství. Přijdu si jak pan král, mám tři dcery a jednoho syna:-‐).

34

KAPITOLA 5 VÝCHOD SLUNCE


VESMÍR NA MÉ STRANĚ V "chytrých knihách" se píše, že když jdete za svým srdcem, pak se nemáte čeho obávat. Vesmír je na Vaší straně a bude Vám pomáhat. Můžu potvrdit, že nic neplatí víc, než toto uvedené pravidlo. První měsíc mého "nového" podnikání se nedělo nic významného. "Business as usual", neboli vše šlo asi tak, jako dřív a jak by člověk očekával. Druhý měsíc přišla zkouška. Na kontrolu se ohlásila Státní inspekce. Přišla "na udání", někdo mi "přál". Každá kontrola musí něco objevit, podstatné však je, že zjištění nebyla nijak závažná a jejich odstranění jsem zvládl během týdne. Pozitivní na celé věci vidím to, že jsem si dal věci do pořádku, tak jak zákony (ať si o nich myslíme co chceme) nařizují, a to je důležité. Kontrola nenašla nic, co by mohlo další podnikání ohrozit. Podstatné je také to, že Vesmír nedává nic zdarma. Život jsou zkoušky, kterými musíme projít a úspěšně je absolvovat. Myslím si, že v téhle jsem obstál. No a pak se začaly dít věci. Kamarádka mi dala kontakt na webové stránky člověka, který pomáhá s internetovým marketingem. To způsobilo naprostou 36


"revoluci" v mém přístupu a doslova "restart" podnikání. Dotyčný člověk mě oslovil s příběhem, který jako by z oka vypadl tomu mému, pouze v jiné podnikatelské oblasti. Získal jsem neocenitelné informace zdarma a posléze investoval peníze do svého vzdělání na poli internetového marketingu. Přineslo mi to obrovskou hodnotu. Výsledkem je mimo jiné i to, že čtete tuto knihu. O několik týdnů později ke mě dorazil email s tématem budování firemní a osobní značky. Opět příběh, jaký jsem znal ze svého života. Díky tomu jsem pochopil, proč jsem před několika lety nemohl sehnat u svých známých práci. Nebyl jsem značka. Nebyl jsem pro ně nikdo vyjímečný. Nebylo za mnou nic tak podstatného, proč by o mě měli mít zájem. Nic jsem pro ně neznamenal. Nebyl jsem "bankéř", o kterého by se na trhu prali. Opět jsem získal další životní zkušenosti a moudrost. Začali se ozývat další klienti se svými pozitivními referencemi. Některé z nich jsem požádal, zda by byli ochotni natočit krátké reportáže a výsledcích svého léčení, a dostal jsem pozitivní odpovědi. Ozvali se mi zájemci, kteří by chtěli nabízet mé detoxikační produkty svým klientům.

37


Můžete to vše považovat za náhodu. Nebo taky nemusíte. Já to za náhodu nepovažuji. Jsem přesvědčen, že to je jen výsledek kroků, které jsem učinil a které jsou popsané v mém příběhu. Příběhu, který začíná "spánkem" a končí "probuzením" a nalezením sama sebe, svého poslání, toho kdo jsem a co dělám. Tyto "náhody" stále pokračují. Přicházejí v pravou chvíli. V hlavě se mi rodí jeden nápad za druhým, co vše bych ještě chtěl pro své klienty připravit. Realizace by zaměstnala celý tým:-‐). "Chodí" mi to do hlavy samo, nemusím se nijak přemlouvat a nic pracně vymýšlet. Čas strávený "prací" mi neuvěřitelně ubíhá, je to obrovský kontrast oproti zaměstnání, ve kterém jsem dříve působil. Tam jsem každou chvíli sledoval hodinky a nemohl se dočkat konce pracovní doby. Dnes je všechno jinak. Pokud jste na tom stejně, pak je Vaše práce zároveň i Vaším posláním. Přeji Vám to z celého srdce. A pokud patříte mezi ty, kteří do práce chodí pro peníze, rád bych Vám dodal odvahu -‐ nesmiřte se s tím, jak se věci mají. Nezávisle na věku a okolnostech, připravte si plán a vydejte se na cestu, která Vás povede podobně, jako vedla a vede mě. Budu Vám na této cestě držet palce! 38

KAPITOLA 6 PROBUZENÍ


KDO JSEM A CO DĚLÁM Jmenuji se Tomáš Brouček a je mi 46 let. Právě jsem se probudil do života. Jsem naturoopat1, specializuji se na oční vady a onemocnění, detoxikaci a očistu organismu a zdravý životní styl. Pomáhám lidem najít cestu ke zdraví a k Přírodě, přirozenou cestou a bez zbytečných invazivních zákroků. Mojí motivací a radostí jsou úspěchy mých klientů při léčení. Jsem zdravý. Mám skvěle fungující imunitní systém. Nechodím k lékaři, nepotřebuji ho. Nekupuji léky, také je nepotřebuji. Dělám co mě baví. Pracuji kdy chci a jak chci, jsem pánem svého času. Nedělám nesmysly a zbytečné činnosti, tak jako zaměstnanci v korporacích. Jsem plně svobodný, ale také zodpovědný za všechna svá rozhodnutí. Rozhoduji o sobě a svých penězích, nikoliv o penězích více či méně virtuálních akcionářů. Jsem spokojený, mám skvělou ženu a čtyři úžasné děti. Pomáhám lidem s jejich zdravotními problémy a mám úspěchy, ze kterých mám obrovskou radost. 40


Navracím lidem zrak, schopnost ostrého a jasného vidění. Svým klientům také pomáhám najít cestu k Přírodě, hodnotám a svobodě. Nic v životě se neděje náhodně. Nelituji toho, jak jsem žil a co jsem prožil. Bez toho bych nebyl tam, kde jsem dnes. Jsem za to vděčný. Pokud se ohlédnu dozadu, vidím celý život jako určitou cestu. Vede od bodu k bodu, od "zastávky" k "zastávce". Když stojíte na zastávce, nevíte přesně kam máte jít. U země leží mlha. Máte dvě možnosti. Buď stát a zůstat tam, kde jste, a přešlapovat na místě. Hodně lidí volí tuto variantu. Nebo vykročit a dívat se, kam Vás ta cesta nese. Řiďte se na této cestě svými pocity a svým srdcem, pak budete mít jistotu, že dojdete vždy na správné místo. Vesmír je na Vaší straně a bude Vám pomáhat, pokud budete poslouchat hlas svého srdce. Užívejte si to, buďte vděční a těšte se na další dobrodružství. O těch ten život je.

41


Přeji Vám správné vykročení!

42

(c) Tomáš Brouček 2014 1

Naturopatie je alternativní léčebná metoda, kterou založil v roce 1936 Harry Benjamin v USA, který definoval v knize Průvodce přírodní léčbou pro každého její 3 základní principy: Podle prvního principu vznikají všechny choroby nahromaděním odpadních toxických škodlivin v těle. Všechny chorobné příznaky jsou jen projevem snahy organismu vyloučit nahromaděné škodliviny. Lidské tělo je schopno samo vyléčit všechny choroby, pokud mu pomůžeme správným způsobem. A tímto způsobem je míněna jen přírodní léčba.

43

(c) Tomáš Brouček 2014 tel.: (+420) 775 259 574 [email protected] [email protected]

Dovolím si zde uvést , který jsem dostal od jednoho pána, který je již několik let registrovaný na mých webových stránkách:

Recommend Documents