a jsem ji samostatně

Kutná Hora filmová

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 23. 4. 2015 ...................................................... Podpis

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Haně Musílkové za její cenné rady a podporu během zpracování bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Kutná Hora filmová Bakalářská práce

Autor: Andrea Jandusová Vedoucí práce: Ing. Hana Musílková Jihlava 2015

© Copyright, Andrea Jandusová, 2015

Abstrakt JANDUSOVÁ, Andrea: Kutná Hora filmová. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Hana Musílková. Stupeň odborné klasifikace: bakalář. Jihlava 2015. 86 stran

Návštěvníci si spojují město Kutná Hora zejména s jeho bohatou historií doprovázenou těžbou stříbrné rudy. Mým cílem je nabídnou jim i jiný pohled, filmový. V bakalářské práci se věnuji filmovému turismu, jakožto novému trendu v nabídce cestovního ruchu a mapuji filmová místa Kutné Hory s cílem vytvořit novou speciální prohlídkovou trasu.

Abstract JANDUSOVÁ, Andrea: Kutná Hora in the movie. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Hana Musílková. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 86 pages.

Visitors connect the town of Kutna Hora especially with its rich history, accompanied by mining silver ore. My goal is to offer them a different view, movie view. The thesis is devoted to film tourism as a new trend in the tourist offer and I map film locations of Kutna Hora in order to create a new special tour route.

1

Předmluva Téma filmů a filmového turismu mě zaujalo na první pohled. Je to téma, kterému se dosud nikdo na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě nevěnoval, a pro mě se stalo výzvou. Přestože jsem si myslela, že Kutnou Horu dobře znám, zejména proto, že bydlím nedaleko a v místním Informačním centru a také na Oddělení cestovního ruchu a marketingu jsem absolvovala své semestrální praxe, v mnohém mě překvapila, změnila můj pohled a vnímání celého města, což má být jeden z cílů mé práce. Hlavním cílem je totiž vytvoření speciální prohlídkové trasy mapující Kutnou Horu ve filmu. Důležitou částí tedy bylo toulání se kutnohorskými uličkami ať už pomocí internetu nebo naživo a hledání filmových lokací. Prohlídková trasa by se měla stát netradiční formou prezentace Kutné Hory a měla by být použita pro nadcházející sezónu 2016, která bude právě ve znamení filmu.

2

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................ 1 Předmluva ......................................................................................................................... 2 Obsah ................................................................................................................................ 3 Seznam obrázků................................................................................................................ 5 Seznam tabulek ............................................................................................................... 10 Seznam grafů .................................................................................................................. 10 Úvod ............................................................................................................................... 11 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1. Historie ....................................................................................................................... 12 2. Lokalizační předpoklady ............................................................................................ 12 2.1.

Přírodní: ........................................................................................................... 12

2.1.1.

Povrch ....................................................................................................... 12

2.1.2.

Podnebí ..................................................................................................... 13

2.1.3.

Hydrosféra ................................................................................................ 13

2.1.4.

Ochrana přírody a krajiny ......................................................................... 13

2.2.

Kulturně-správní předpoklady ......................................................................... 14

2.2.1.

Nejdůležitější památky: ............................................................................ 14

2.2.2.

Periodické a významné kulturní akce ....................................................... 20

2.2.3.

Osobnosti .................................................................................................. 23

3. Selektivní předpoklady ............................................................................................... 23 3.1.

Ekonomické předpoklady ................................................................................ 23

4. Realizační předpoklady .............................................................................................. 24 4.1.

Dopravní předpoklady ..................................................................................... 24

4.1.1.

Vlakové spojení ........................................................................................ 24

4.1.2.

Autobusové spojení a MHD ..................................................................... 24 3

4.1.3. 4.2.

Automobilové spojení .............................................................................. 24

Materiálně-technická základna ........................................................................ 24

4.2.1.

Ubytovací zařízení .................................................................................... 24

4.2.2.

Stravovací zařízení ................................................................................... 27

5. Filmový turismus ........................................................................................................ 29 5.1.

Definice filmového turismu ............................................................................. 29

5.2.

Nabídka v oblasti filmového turismu............................................................... 30

5.3.

Typologie filmového turisty ............................................................................ 32

5.4.

Produkty filmového turismu ............................................................................ 33

5.5.

Organizace filmového turismu......................................................................... 33

5.5.1.

Czech film commission - Česká filmová komise ..................................... 33

5.5.2.

CzechTourism........................................................................................... 35

5.5.3.

Asociace producentů v audiovizi.............................................................. 36

5.5.4.

Regionální filmové kanceláře ................................................................... 36

5.6.

Natáčení v České republice .............................................................................. 37

5.6.1.

Domácí produkce...................................................................................... 37

5.6.2.

Zahraniční produkce ................................................................................. 38

5.6.3.

Přínosy natáčení ........................................................................................ 39

5.6.4.

Česká republika před kamerou ................................................................. 39

5.7.

Trend filmového turismu v České republice .................................................... 40

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 41 6. Zhodnocení filmového potenciálu Kutné Hory .......................................................... 41 6.1.

Filmy natočené v Kutné Hoře .......................................................................... 43

6.1.1.

České filmy ............................................................................................... 43

6.1.2.

Zahraniční filmy ....................................................................................... 44

6.1.3.

Koprodukční filmy ................................................................................... 45

6.2.

Filmy s destinačním potenciálem .................................................................... 46 4

7. Kutná Hora na stříbrném plátně - speciální prohlídková trasa města ......................... 52 7.1.

Popis trasy ........................................................................................................ 53

7.2.

Propagace prohlídkové trasy ............................................................................ 69

7.2.1.

Mobilní aplikace ....................................................................................... 69

7.2.2.

Tištěný leták ............................................................................................. 70

7.2.3.

Elektronická brožura................................................................................. 70

7.2.4.

Další reklama ............................................................................................ 70

Shrnutí ............................................................................................................................ 71 Závěr ............................................................................................................................... 72 Seznam použité literatury ............................................................................................... 74 Letáky ............................................................................................................................. 74 Seznam použitých internetových zdrojů......................................................................... 75 Přílohy ............................................................................................................................ 82

5

Seznam obrázků Kde není uveden zdroj, je to práce autorky. Obr. 1: Přehled ubytovacích zařízení v Kutné Hoře, str. 26 Obr. 2: Přehled stravovacích zařízení v Kutné Hoře, str. 28 Obr. 3: Snímek Satan přichází – před Chrámem sv. Barbory, str. 42 Obr. 4: Snímek Kletba Bratří Grimmů – Kaple Božího těla, str. 42 Obr. 5: DVD obal – Cech panen kutnohorských, str. 47 Obr. 6: DVD obal – První republika, str. 48 Obr. 7: DVD obal – Fany, str. 49 Obr. 8: DVD obal – Andělské oči, str. 50 Obr. 9: DVD obal – O perlové panně, str. 51 Obr. 10: DVD obal – O pokladech, str. 52 Obr. 11: Mapa prohlídkové trasy, str. 53 Obr. 12: Snímek Fany – Nádraží Kutná Hora Město, str. 53 Obr. 13: Nádraží Kutná Hora Město, str. 53 Obr. 14: Snímek Fany – ulice Nádražní, str. 54 Obr. 15: ulice Nádražní, str. 54 Obr. 16: Snímek Fany – železniční trať Kutná Hora Město, str. 54 Obr. 17: železniční trať Kutná Hora Město, str. 54 Obr. 18: Snímek Andělské oči – Palackého náměstí, str. 55 Obr. 19: Palackého náměstí, str. 55 Obr. 20: Snímek Andělské oči – Palackého náměstí 2, str. 55 Obr. 21: Palackého náměstí 2, str. 55 6

Obr. 22: Snímek Andělské oči – Palackého náměstí 3, str. 56 Obr. 23: Palackého náměstí 3, str. 56 Obr. 24: Snímek Andělské oči – Kollárova ulice, str. 56 Obr. 25: Kollárova ulice, str. 56 Obr. 26: Snímek Andělské oči – Sankturinovský dům, str. 56 Obr. 27: Sankturinovský dům, str. 56 Obr. 28: Snímek Andělské oči – Sankturinovský dům (interiér), str. 57 Obr. 29: Sankturinovský dům (interiér), str. 57 Obr. 30: Snímek Fany – ulice Husova, str. 57 Obr. 31: ulice Husova, str. 57 Obr. 32: Snímek Cech panen kutnohorských – Kamenný dům, str. 58 Obr. 33: Kamenný dům, str. 58 Obr. 34: Snímek První republika – Dajbychova vila, str. 59 Obr. 35: Dajbychova vila, str. 59 Obr. 36: Snímek Andělské oči – ulice Rejskova, str. 59 Obr. 37: ulice Rejskova, str. 59 Obr. 38: Snímek Andělské oči – Komenského náměstí, str. 60 Obr. 39: Komenského náměstí, str. 60 Obr. 40: Snímek Fany – Komenského náměstí, str. 60 Obr. 41: Komenského náměstí, str. 60 Obr. 42: Snímek Andělské oči – Komenského náměstí 2, str. 61 Obr. 43: Komenského náměstí 2, str. 61 Obr. 44: Snímek Andělské oči – Komenského náměstí 3, str. 61 7

Obr. 45: Komenského náměstí 3, str. 61 Obr. 46: Snímek O perlové panně – Vlašský dvůr, str. 62 Obr. 47: Vlašský dvůr, str. 62 Obr. 48: Snímek O perlové panně – Vlašský dvůr 2, str. 62 Obr. 49: Vlašský dvůr 2, str. 62 Obr. 50: Snímek O perlové panně – Vlašský dvůr 3, str. 62 Obr. 51: Vlašský dvůr 3, str. 62 Obr. 52: Snímek O perlové panně – Vlašský dvůr 4, 63 Obr. 53: Vlašský dvůr 4, str. 63 Obr. 54: Snímek O perlové panně – Vlašský dvůr 5, str. 63 Obr. 55: Vlašský dvůr 5, str. 63 Obr. 56: Snímek O pokladech – Žižkova brána, str. 64 Obr. 57: Žižkova brána, str. 64 Obr. 58: Snímek O pokladech – Žižkova brána 2, str. 64 Obr. 59: Žižkova brána 2, str. 64 Obr. 60: Snímek Fany – železniční most, str. 64 Obr. 61: železniční most, str. 64 Obr. 62: Snímek Fany – železniční most 2, str. 65 Obr. 63: železniční most 2, str. 65 Obr. 64: Snímek O pokladech – železniční most, str. 65 Obr. 65: železniční most, str. 65 Obr. 66: Snímek Fany – Havlíčkovo náměstí, str. 66 Obr. 67: Havlíčkovo náměstí, str. 66 8

Obr. 68: Snímek Fany – kostel sv. Jakuba, str. 66 Obr. 69: kostel sv. Jakuba, str. 66 Obr. 70: Snímek Fany – kostel sv. Jakuba 2, str. 66 Obr. 71: kostel sv. Jakuba 2, str. 66 Obr. 72: Snímek O pokladech – kostel sv. Jakuba, str. 67 Obr. 73: kostel sv. Jakuba, str. 67 Obr. 74: Snímek Cech panen kutnohorských – kostel sv. Jakuba, str. 68 Obr. 75: kostel sv. Jakuba, str. 68 Obr. 76: Snímek Cech panen kutnohorských – ulice Jakubská, str. 68 Obr. 77: ulice Jakubská, str. 68 Obr. 78: Snímek Cech panen kutnohorských – Vyhlídka u sv. Jakuba, str. 69 Obr. 79: Vyhlídka u sv. Jakuba, str. 69 Obr. 80: Snímek Fany – Hrádek, str. 69 Obr. 81: Hrádek, str. 69 Obr. 82: Snímek Fany – ulice Barborská, str. 69 Obr. 83: ulice Barborská, str. 69 Obr. 84: Snímek O pokladech – Jezuitská kolej, str. 70 Obr. 85: Jezuitská kolej, str. 70

9

Seznam tabulek Tabulka 1: Seznam českých filmů natočených v Kutné Hoře, str. 44 Tabulka 2: Seznam zahraničních filmů natočených v Kutné Hoře, str. 44 Tabulka 3: Seznam koprodukčních filmů natočených v Kutné Hoře, str. 45 Tabulka 4: Popis snímku Cech panen kutnohorských, str. 46 Tabulka 5: Popis snímku První republika, str. 47 Tabulka 6: Popis snímku Fany, str. 48 Tabulka 7: Popis snímku Andělské oči, str. 49 Tabulka 8: Popis snímku O perlové panně, str. 50 Tabulka 9: Popis snímku O pokladech, str. 51 Tabulka 10: Informace k prohlídkové trase, str. 52

Seznam grafů Graf 1: Klasifikace filmového cestovního ruchu, str. 30 Graf 2: Typologie filmového turisty, str. 32

10

Úvod Sledování televize patří v dnešní době k běžnému trávení volného času. Říkali jste si ale někdy: Kde se asi onen kostel či park, který právě vidíte na televizních obrazovkách, ve skutečnosti nachází? Třeba filmový štáb natáčel zrovna u nás, v České republice. Třeba byla ta ulice, po které denně běžně chodíte dějištěm nějaké dramatické scény se slavnými českými či zahraničními herci… Hledání či samotná návštěva míst, která se objevila ve filmech, se stává současným trendem na poli cestovního ruchu. Téma mé bakalářské práce zní Kutná hora filmová. V teoretické části se budu stručně věnovat městu Kutná Hora a zejména filmovému turismu jako takovému. Pokusím se objasnit, jak vznikl, co nabízí a jaká je situace ohledně této nové formy cestovního ruchu u nás. Praktická část bude věnována filmům, které se v Kutné Hoře natáčely. Mým úkolem bude zpracovat seznam dosud natočených snímků ve městě Kutná Hora, následně vybrat snímky s destinačním potenciálem a vytvořit speciální prohlídkovou trasu s názvem ,,Kutná Hora na stříbrném plátně“. V současné době v Kutné Hoře neexistuje žádný produkt spojený s filmovým turismem. Nicméně zde funguje filmová kancelář, která by filmového potenciálu Kutné Hory dokázala využít. Informace o Kutné Hoře budu čerpat nejvíce z nové knihy Kutná Hora, PhDr. Aleše Pospíšila (a kolektivu), z Turistického průvodce Kutná Hora a okolí a z internetových zdrojů. Informace o filmovém turismu pak z knihy Haliny Kotíkové, Nové trendy v nabídce cestovního ruchu, která se ve své knize věnuje mimo jiné i filmovému turismu a vychází z literatury celé řady zahraničních autorů. Velmi budu využívat také webových stránek České filmové komise. Hlavním výstupem mé práce bude nová prohlídková trasa v Kutné Hoře, mapující filmová místa šesti českých filmů. Rozhodla jsem se zmapovat domácí filmovou a televizní tvorbu. Pevně doufám, že výsledek mé práce bude přínosem v cestovnímu ruchu města Kutná Hora a bude v budoucnu využit.

11

TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie Město Kutná Hora patří k nejpůsobivějším historickým sídlům Evropy. Spojováno je především s dolování stříbrných rud, které mu přineslo velké bohatství a díky čemuž se v historii řadilo (hned po Praze) k nejvýznamnějším městům Českého království. Počátky dolování stříbra spadají do 2. poloviny 13. století. Kolem roku 1260 byla totiž na pozemcích sedleckého kláštera (první cisterciácký klášter v Čechách) objevena ložiska stříbrné rudy. Od té doby se podél cest začala chaoticky vytvářet hornická obydlí, která dala vzniknout křivolakým uličkám a zákoutím, které můžeme pozorovat dodnes. Koncem 13. století získala Kutná Hora privilegia královského města. Důležitý právní dokument byl vydán v roce 1300 českým králem Václavem II. Jednalo se o moderní horní zákoník, který dal základ veškerému důlnímu podnikání. [Kulich, 2002, str. 3] Krátce po roce 1300 byla založena také centrální mincovna českého státu, kde se razily pražské groše, a pro její činnost byla vyhrazen Vlašský dvůr. V počátcích 14. století se roční výnos pohyboval okolo 5 – 6 tun stříbra. Některé šachty dosahovaly hloubky až 500 metrů. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 28] Dle odhadů se zde za 400 let činnosti vytěžilo asi 2500 tun stříbra a 100 000 tun mědi. [Kulich, 2002, str. 15] Díky bohatství Kutné Hory se v první polovině 14. století začaly stavět výstavní kostely a domy zejména německého patriciátu, které dnes můžeme obdivovat. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 28]

2. Lokalizační předpoklady 2.1.

Přírodní:

2.1.1. Povrch Území kutnohorského regionu není přírodně monotónní. Jeho utváření ovlivňovaly rozmanité geologické vlivy. Patří ke třem horopisným celkům – Českomoravské vrchovině na západě území, Čáslavské kotlině na východě území a Polabské nížině na 12

severu území. Skalní podklad Kutnohorska je tvořen velmi starými horninami moldanubika a krystalinika. Během geologického vývoje docházelo k vrásnění a vznikaly horninové a rudné žíly, z nichž se získávalo zejména stříbro a v severní části také zinek, olovo a měď. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 8]

2.1.2. Podnebí Oblast Kutné Hory se nachází mezi teplým Polabím a méně klimaticky příznivou Českomoravskou vrchovinou. Řadí se do mírně teplé klimatické oblasti. Typicky vysoké letní teploty jsou příznivé pro rekreaci a turistiku. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 16]

2.1.3. Hydrosféra Území je součástí povodí středního Labe, které patří do úmoří Severního moře. Vodní toky jsou drobnější, převážně jsou to potoky. Městem protéká říčka Vrchlice, jejíž jméno pochází až z 19. století a proslavil ji český spisovatel Jaroslav Vrchlický, jehož reliéf je vytesaný na skále nad řekou. V údolí Vrchlice lze nalézt řadu stop po středověké těžbě stříbrných rud (štoly, struskové haldy), pozůstatky mlýnů, náhonů, mostků nebo také středověký akvadukt, kterým byla přiváděna pitná voda. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 16] U jihozápadního okraje města je vybudován Velký rybník, který je využíván jako přírodní koupaliště a dále proti toku vodní nádrž Vrchlice. [1]

2.1.4. Ochrana přírody a krajiny Město Kutná Hora je zařazeno na seznam Městských památkových rezervací (dále jen MPR) od roku 1961. [2] MPR se rozkládá nad údolím říčky Vrchlice. Východní část je nazývána „Dolním městem“, západní část je známa pod lidovým názvem „Horní město“. V této části se nachází většina historických staveb a jejich umístění vytvářejí neopakovatelnou kulisu královského horního města. Ochranné pásmo MPR sčítá 649,9 ha a bylo vyhlášeno v roce 1982. Zahrnuje, nebo se dotýká 6 městských částí včetně Sedlce, plochou zabírá téměř 20% celého území města. [3] ,,Tímto opatřením byla podpořena důslednější ochrana významného památkového celku v jeho nejbližším okolí tak, aby bylo možno zabránit případným nepříznivým vlivům a to zejména při stavebních změnách v území. Zahrnuje důležité oblasti, přímo navazující na 13

historické jádro města a dále plochy, které jsou podstatné pro vnímání jeho celkového panoramatického působení a širších krajinných souvislostí.“ [3]

2.2.

Kulturně-správní předpoklady

Českou republiku reprezentuje na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 12 míst. Vzhledem k celkovému počtu 1007 položek pod ochranou UNESCO z celého světa, je Česká republika (spolu s Peru) zařazena na fantastické šestnácté místo co do množství památek ve státě. Jedním z nich je od roku 1995 i historické centrum města Kutná Hora s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie. Historické centrum Kutné Hory zaujímá plochu 62 hektarů a uchovává ve svých hranicích 319 kulturních památek a 2 národní kulturní památky. [4]

2.2.1. Nejdůležitější památky: Chrám sv. Barbory Chrám sv. Barbory, nepřehlédnutelná stavba, kterou je možno spatřit při pohledu na panorama Kutné Hory téměř z jakékoliv strany. Katedrála, jejíž stavbu financovaly bohaté patricijské rodiny, se budovala více než 500 let. Započala již v roce 1388. I když byla její podoba v průběhu stavby několikrát pozměněna, vznikl monumentální chrám, který se dnes může pyšnit statutem národní kulturní památky a již 20 let zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO. Na stavbě chrámu se podílelo hned několik předních architektů a stavitelů jako byl Petr Parléř, Matěj Rejsek či Benedikt Ried. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 74] Dnešní vzhled získala katedrála až na počátku 20. století. ,,Stavba má bohatou, formálně dokonalou pozdně gotickou sochařskou a kamenickou výzdobu od Matěje Rejska, v interiéru jsou pozdně gotické nástěnné malby a rovněž pozdně gotické bohatě vyřezávané chórové lavice s baldachýny na sloupech z roku 1490.“ [David, Soukup, 2007, str. 141] Vlašský dvůr Vysoko nad údolím říčky Vrchlice stojí další národní kulturní památka, Vlašský dvůr. Ve vrcholném a pozdním středověku spojoval několik funkcí. První byla funkce obranná. Původně opevněný královský dvorec nechal Václav IV. v roce 1300 (čímž mu přibyla 14

funkce druhá) přetvořit na centrální mincovnu Českého království. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 58] Do Kutné Hory byli pozváni vlašští finanční a mincovní specialisté z italské Florencie, po kterých byl dvůr později pojmenován. V průběhu 14. století dal král Václav IV. část areálu přestavět na svůj palác, čímž Vlašskému dvora přibyla funkce královské residence. V reprezentačních prostorech prvního patra se udalo mnoho významných jednání, z nichž mezi ty nejznámější patří vydání Dekretu kutnohorského v roce 1409 a volba Vladislava Jagellonského českým králem v roce 1471. Soukromé komnaty krále ve druhém patře (Rytířský sál) dnes slouží k zasedání zastupitelstva města Kutná Hora. V roce 1727 dochází ke zrušení královské mincovny. Téměř opuštěný objekt poté dlouhou dobu chátral a byl využíván k různým účelům jako např. radnice od roku 1770, špitál za napoleonských válek, později také jako chlapecká škola. Velká rekonstrukce proběhla na konci 19. století, kdy Vlašský dvůr odkoupilo město. V současné době je část objektu přístupna veřejnosti. K dispozici jsou dva prohlídkové okruhy, ukázka ražby mincí či Noční prohlídka Vlašského dvora. [5] Hrádek Na cestě mezi chrámem sv. Barbory a Vlašským dvorem najdeme Hrádek, původně opevněný strážní objekt nad stezkou vedoucí podél řeky Vrchlice. První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312, kdy byl přebudován na hradní palác. [Kulich, 2002, str. 14] Hrádek vystřídal několik majitelů, kteří mu dali honosnou gotickou podobu. V roce 1490 ho koupil důlní podnikatel a královská úředník Jan Smíšek z Vrchovišť. V té době zažívá Hrádek největší rozmach. Podle tradice zde fungovala tajná huť na přepalování stříbra, o něž byla ochuzována královská pokladna. Vnitřní kamenická výzdoba pochází z dílny M. Rejska. Významné jsou i nástěnné malby arkýřové kaple a malovaný raně renesanční kazetový strop. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 50] V roce 1911 Hrádek odkoupila kutnohorská obec a v současnosti zde sídlí České muzeum stříbra. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 50] K dispozici jsou tu dvě prohlídkové trasy. První se jmenuje ,, Město stříbra“ a obsahuje expozici věnovanou městu, dolování, zpracování stříbra a stylu života podnikatelské rudokupecké šlechty, druhý prohlídkový okruh s názvem ,,Cesta stříbra“ zavede návštěvníky přímo do středověkého dolu Osel.

15

Kostel sv. Jakuba Dominantou horního města je arciděkanský (farní) kostel sv. Jakuba, nejstarší z kamenných kutnohorských kostelů v historickém jádru. Jeho stavba započala po roce 1330. Do poloviny 17. století byl pro svou výjimečnou výšku (85 metrů) označován také jako Vysoký kostel. Uvnitř je 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. O stavbu kostela se zasloužili zejména bohatí rudokupci hor a bratrstvo mincířů a pregéřů. [6] ,,Vnitřní prostory mají křížové žebrové klenby, v bočních lodích a pod věžemi jsou arkádové kaple, na stěnách zbytky gotických maleb. Výzdobu tvoří cenná gotická a renesanční díla, vzácné pozdně gotické vyřezávané baldachýnové lavice, barokní obrazy Petra Brandla, Františka Xavera Palka aj.“ [David, Soukup, 2007, str. 141] Jezuitská kolej Téměř osmdesát let (1667 – kolem 1750) byla stavěna Jezuitská kolej, jedna z nejcennějších raně barokních památek v Čechách. Při její stavbě zaniklo, v rámci terénních úprav, několik domů stojících mezi chrámem sv. Barbory a hradbou vnitřního města (kostelní hřbitov, zvonice a svatobarborská škola). K původní kompozici hlavního křídla, vytvořené významných stavitelem jezuitských budov Giovannim Domenicem Orsim, patřila dominantní střední věž, štíhlejší a vyšší než obě krajní, která byla snesena v roce 1843. [7] Nepřehlédnutelná je nízká kamenná zeď před hranou svahu, prokládaná početnou řadou individuálně řešených soklů nesoucích 13 sousoší. Autorem soch byl sochař a člen jezuitského řádu František Baugut. Po zrušení řádu po roce 1773 byla budova více jak dvě stě let využívána jako kasárna. Dnes je po rekonstrukci a sídlí zde Galerie Středočeského kraje (GASK). [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 118, 122] Kaple Božího těla Se stavbou Kaple Božího těla, nenápadným objektem v těsné blízkosti chrámu sv. Barbory se započalo v polovině 80. let 14. století. Původně se mělo jednat o dvoupodlažní hřbitovní kapli s kostnicí, ovšem z původního projektu se zůstalo pouze u podlaží spodního určeného pro kostnici, horní kaple nebyla z neznámých důvodů dostavěna. Spodní prostor je zaklenut devíti poli křížové žebrové klenby na čtyřech mohutných válcových sloupech. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 48] 16

V roce 1997 (2 roky po zapsání města Kutné Hory na seznam UNESCO) byla kaple zařazena na seznam sta nejohroženějších památek světa. Až nákladná rekonstrukce ji zachránila před zkázou. V roce 2000 byla památka slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Terasa nad stropem Kaple Božího Těla nabízí neopakovatelný romantický výhled na Kutnou Horu a daleké okolí. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 89] Kamenná kašna Díky podloží města, protkaném hustou sítí chodeb a hlubokých štol, které narušilo podzemní vodní režim (kvůli těžbě nebyla voda vhodná ke konzumaci), řešila Kutná Hora po staletí problém se získáváním pitné vody. Pitná voda musela být přiváděna z 5 km vzdáleného pramene a rozváděna potrubím po městě. V roce 1493 započala stavba Kamenné kašny a ukončena byla v roce 1495, jak dokládá vytesaný letopočet na vnějším plášti. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 98] Kašna má tvar mohutného dvanáctihranu a její výzdoba nese znaky svatobarborské stavební huti Matěje Rejska. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 50] Kamenný dům Od 17. století nese dům čp. 182 název Kamenný. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 107] Kamenný dům patří k nejkrásnějším světským stavbám pozdní gotiky ve střední Evropě. Vyniká zejména kamenickou výzdobou arkýře, hlavní římsy, průčelí a trojúhelníkového štítu nad ní. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 52] Od roku 1898 slouží k muzejním účelům. Kamenný dům nabízí dvě stálé expozice: Královské horní město - měšťanská kultura a život v 17. - 19. století a Lapidárium: Umění kameníků doby jagellonské. [8] Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel sv. Jana Nepomuckého patří k reprezentativním stavbám české vrcholné barokní architektury. O jeho stavbě rozhodla kutnohorská městská rada v souvislosti s oslavami svatořečení Jana Nepomuckého v roce 1729. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 51] Vnitřní výzdoba je věnována oslavě Jana Nepomuckého a nejvýznamnějších českých zemských světců (sv. Václav, Ludmila, Vít, Zikmund, Norbert, Ivan, Kosma a Damián). Hlavním autorem nástěnné malířské výzdoby kostela je významný malíř té doby František Xaver Palko. [9] Na stavbě se podíleli dva přední 17

architekti, a sice K. I. Dietzenhofer a F. Kaňka. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 129] Kostel Panny Marie Na Náměti K původu názvu ,,Na Náměti“ se váže stará místní pověst, která praví: ,,když se na stavení kláštera sedleckého kamení vozilo, z každého vozu jeden kámen na hromadu se uvrhl; z kteréhožto nametáno kamení ten kostel se vystavěl a jméno Náměť dostal“. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 68] Kostel Panny Marie Na Náměti náleží, vedle kostela sv. Jakuba, k nejstarším kamenným církevním památkám v centru města. Počátek výstavby kostela spadá do začátku 14. století. V roce 1470 celý kostel vyhořel, poté následovala obnova kostela včetně vybavení interiéru. K cennému interiéru patří zejména pozdně gotické sanktuárium z dílny Matěje Rejska z roku 1504 nebo sochařsky bohatě zdobená kazatelna vzniklá ve svatobarborské huti Benedikta Rieda. V kostele byl roku 1735 pochován slavný český barokní malíř Petr Brandl. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 66, 68, 69] Klášter řádu sv. Voršily Voršilky přišli do Kutné Hory již v roce 1712. Nejprve však působily v domě pronajatém od sedleckých cisterciáků. Činnost řeholnic si však v roce 1735 vyžádala založení vlastního kláštera [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 56] Pro jeho stavbu byl vybrán špičkový architekt Kilián Ignác Dietzenhofer. V roce 1733 vznikly dvě varianty návrhu půdorysu voršilského kláštera. Kostel nakonec získal zcela odlišnou podobu, ze staršího návrhu kostela zůstalo pouze dynamicky zvlněné průčelí s důrazem na naprosto dominantní centrální útvar s kupolí. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 125] V roce 1950 byly voršilky vyhnány, klášter zrušen a objekt převzal Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Budova byla řádu navrácena po roce 1989. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 56] V současné době se zde působí Církevní gymnázium a sídlí Vinné sklepy Kutná Hora s.r.o. Morový sloup Morové epidemii podlehlo roku 1713 v Kutné Hoře více než 6000 lidí. [10] Přes 16 m vysoký sloup zhotovený v letech 1713 - 1715 pochází z dílny jezuitského sochaře 18

Františka Bauguta, autora galerie soch před jezuitskou kolejí. Na vrcholu sloupu stojí socha Panny Marie Immaculaty, kolem podstavce jsou umístěny sochy patronů moru sv. Karel Boromejský, sv. František Xaverský, sv. Roch a sv. Šebestián. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 53] Palackého náměstí a Sankturinovský dům Palackého náměstí zaznamenalo v historii, díky dvěma požárům, řadu stavebních proměn. Dnešní podoba náměstí, které nese název po Františku Palackém, vznikla v roce 1823. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 55] Ty nejvýstavnější domy se shlukovaly právě na Palackém náměstí, z nichž vyniká dům čp. 377, Sankturinovský. Historie tohoto domu sahá až do předhusitského období, jak dokládá průzkum při rekonstrukci objektu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Přízemí domu dnes plní funkci sídla informačního centra, patra slouží k výstavním a přednáškovým účelům. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 112] Sedlecký klášter a Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele Původně klášter cisterciáků nacházející se asi dva kilometry od centra města byl založen kolem roku 1142 a první století a půl své existence patřil mezi církevní instituce nevelkého významu a roku 1278 se dokonce uvažovalo o jeho zrušení. Situace se změnila po vypuknutí ,,stříbrné horečky“, jelikož stříbrná ložiska ležela na jeho pozemcích. Získané bohatství umožnilo rozsáhlou stavební činnost. Koncem 13. století byla vybudována Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 88] Přestože je označení ,,katedrála“ nepřesné (nesplňuje určitá kritéria), svou rozlohou i výškou si na přelomu 13. a 14. století jako největší chrám této části Evropy toto označení zasloužil. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 169] Stavba byla dokončena roku 1321. O jednadvacet let později klášter dobyli a vypálili husité. Stavba byla obnovena a barokně přestavěna stavitelem Janem Blažejem Santini-Aichlem v letech 1699 – 1709. Vnitřní výzdoba pochází z 1. poloviny 18. století a podíleli se na ní malíři P. Brandl, M. L. Willmann, J. K. Liška a další. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA S.R.O., 2014, str. 13]

19

Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí Hřbitovní kostel pochází ze 14 století. Jedná se o dvoupodlažní stavbu, jejíž spodní podloží sloužilo k ukládání kostí a horní jako kaple, kde se konali mše za zemřelé. [Pospíšil, Koukalová, Macek, Ottová, 2014, str. 177] Dnešní podoba kostela je výsledkem barokní přestavby z 18. století vedené architektem J. B. Santini Aichlem. Do kostnice byly, po rušení hřbitovní plochy po husitských válkách a následkem morové epidemie, uloženy kosterní ostatky asi 40 000 lidí. Ty se staly roku 1870 uměleckým materiálem pro řezbáře Františka Rinta. Interiér spodních prostor kostela byl ,,vyzdoben“ poskládanými kostmi do různých obrazců, nápisů a symbolů a stal se turisticky velmi atraktivním místem Kutné Hory. [Inquort, Kostićová, Novotná, Novotný, 2002, str. 91] 2.2.2. Periodické a významné kulturní akce Po celý rok je pro místní obyvatele a ostatní návštěvníky města připraven bohatý program kulturních a společenských akcí. [11] Březen 

Rovnodennost v Sedlecké katedrále Pozorování putování paprsku zapadajícího slunce presbytářem Sedlecké katedrály spojené s hudebním doprovodem.

Duben 

Probouzení Kutné Hory Tradiční zahájení turistické sezóny s bohatým programem, každoročně zaměřené na období našich dějin.

Květen 

Kutnohorská muzejní noc Celorepubliková akce, při níž jsou muzea, galerie a památkové objekty otevřené v netradičním čase – v nočních hodinách.



Noc kostelů Neobvyklá večerní a noční atmosféra v kostelech a modlitebnách po celé České republice.

20

Červen 

Mezinárodní hudební festival Setkání význačných sólových českých i zahraničních interpretů.



Operní týden Operní týden v Kutné Hoře zaručuje účast vynikajících sólistů i souborů s představením toho nejlepšího, co může hudební žánr opery nabídnout.



Královské stříbření Kutné Hory Každoroční gotická slavnost vracející české královské horní město zpět do středověku. Dobový trhovci, taneční a šermířské skupiny.

Červenec 

Mezinárodní kytarová soutěž Každý druhý rok se do Kutné Hory sjedou mladí nadějní kytaristé. Soutěžní program provází vynikající večerní koncerty pro širokou veřejnost, mistrovské kurzy s uznávanými zahraničními umělci či výstava vybavení pro kytaristy.



Kutnohorské léto Od černa do půlky září probíhající prázdninový kulturně zábavný festival.



Creepy Teepee Třídenní přehlídka alternativní hudby.



Oslava svátku sv. Jakuba Poutní slavnost při příležitosti svátku sv. Jakuba s kulturním a duchovním programem.

Srpen 

Kutnohorská kocábka Festival country, bluegrassové, trampské a folkové muziky.



Tyjátrfest Letní divadelní festival, přehlídka autorských divadel malých forem.



Veteran Rallye a srpnové hodování Mezinárodní závod pro majitele historických vozidel do vrchu, který navazuje na dlouholetou tradici pořádání veteránských závodů v Kutné Hoře.

21

Září 

Ortenova Kutná Hora Celostátní soutěžní přehlídka mladých básníků. Festival zahrnuje poezii, vážnou hudbu, divadlo, film, ale také fotografickou soutěž a hudební a literární vystoupení v historických objektech města.



Dny evropského dědictví V rámci Dnů evropského dědictví otevírají své brány i památky běžně nepřístupné.



Kutnohorský varhanní festival Varhanní festival, který zprostředkovává nevšední kulturní zážitek při poslechu hudby v nejkrásnějších církevních památkách města.



Svatováclavské slavnosti Každoroční poslední sobota v měsíci patří Svatováclavským slavnostem na Palackého náměstí. Kulturní program pro děti i dospělé.

Listopad 

Svatomartinské hody Oblíbená kulturní akce s bohatým kulturním programem spojeným s otevřením Svatomartinského vína.

Prosinec 

Oslava svátku sv. Barbory a rozsvícení vánočního stromu Rozsvěcení vánočního stromu s bohatým programem.



Jakub Jan Ryba – Česká mše vánoční Tradiční vánoční mše v chrámu sv. Barbory.

Letošní rok 2015 je ovšem výjimečný. Díky 20. výročí zápisu Kutné Hory na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, se chystají také speciální akce. V hlavním programu oslav lze najít například od 5. září do konce roku 2015 výstavu ,,Kutná Hora – 20. let na Seznamu UNESCO“ ,která bude probíhat v Sakturinovském domě na Palackého náměstí. Na seznamu doprovodných akcí je možno najít například výstavu s názvem ,,Kutná Hora na všem možném i nemožném“, která bude probíhat ve

22

Spolkovém domě a ukáže vše, na čem najdeme motiv Kutné Hory. [MĚSTO KUTNÁ HORA, 2015] 2.2.3. Osobnosti V Kutné Hoře se narodila celá řada významných osobností našeho kulturního, politického i společenského života. K nejznámějším zdejším rodákům a významným osobnostem patří český vlastenec a básník Mikuláš Dačický z Heslova (1555 – 1626), český barokní malíř Jan Brandl (1668 – 1735), zakladatel české archeologie Jan Erazim Vocel (1802 1871), novinář a dramatik Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856), spisovatelka Gabriela Preissová (1862 - 1946), český malíř a kreslíř Felix Jenewein (1857 - 1905) básník Jiří Orten (1919 - 1941), a další. [12]

3. Selektivní předpoklady 3.1.

Ekonomické předpoklady

V Kutné Hoře hraje díky množství památek a zajímavé historii města významnou roli cestovní ruch a sním spojené služby jako průvodcovské, informační, ubytovací, stravovací aj. V odvětví průmyslu dominuje potravinářství, včetně tabákového průmyslu (PHILIP MORRIS), strojírenství (ČKD), kovoobráběcí průmysl a řada odvětví spotřebního průmyslu (nábytkářský, textilní). [13] Největšími zaměstnavateli jsou ČKD, a.s. K. Hora, podniky PHILIP MORRIS K. Hora, Unikom, a.s. a FOXCONN CZ s.r.o.

23

4. Realizační předpoklady 4.1.

Dopravní předpoklady

4.1.1. Vlakové spojení Město Kutná Hora má dvě vlaková nádraží. Hlavní nádraží, nacházející se na okraji města, je na trase Praha - Brno - Bratislava a nádraží v centru na trase Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Cesta z hlavního nádraží do centra (která zatím není dostatečně dobře značena) trvá asi 40 minut chůze (cca 3km). Je možné využít také městskou hromadnou dopravu, vlak na trase Kutná Hora hlavní nádraží – Kutná Hora město – Zruč nad Sázavou nebo taxislužbu.

4.1.2. Autobusové spojení a MHD Autobusové nádraží se nachází v blízkosti centra města. Dopravu zajišťuje více dopravců, například ČSAD POLKOST, spol. s r.o. nebo Okresní autobusová doprava Kolín s.r.o. MHD linky zajišťuje Arriva Transport Česká Republika a.s..

4.1.3. Automobilové spojení Patrně nejdůležitější silnicí procházející Kutnu Horou je silnice I. třídy č. 2 vedoucí ve směru Praha – Kutná Hora – Pardubice. Po okraji města vede silnice I. třídy č. 38 spojující sedmnáct kilometrů vzdálené město Kolín a deset kilometrů vzdálené město Čáslav. K dalším komunikacím navazujícím na Kutnou Horu patří silnice II. třídy č. 327 vedoucí směrem Týnec nad Labem a silnice II. třídy č. 126 ve směru Zruč nad Sázavou.

4.2.

Materiálně-technická základna

4.2.1. Ubytovací zařízení V Kutné Hoře je k dispozici 11 hotelů s celkovou kapacitou 512 lůžek, 14 penzionů s celkovou kapacitou 242 lůžek, 5 privátních ubytování s celkovou kapacitou 36 lůžek a 1 kemp s kapacitou 60 lůžek. 24

Z velké části se tyto ubytovací kapacity nachází v centru, nebo jeho blízkosti. Z vyhodnocení marketingového průzkumu, na kterém jsem pracovala minulý rok, během své třítýdenní praxi v Kutné Hoře vyplývá, že více jak 60% dotázaných zahraničních i tuzemských turistů pobývá v Kutné Hoře pouze jeden den, bez přenocování. Zahraniční návštěvníci, kteří stráví v Kutné Hoře 1-2 dny (23%) preferují ubytování v penzionu (21%), v těsném pořadí je nadále hotel (19%). Téměř stejný procentní podíl zde po dobu jednoho až dvou dnů stráví i tuzemští návštěvníci, kteří také preferují ubytování v penzionu (13%), ovšem s 11% je na pomyslném druhém místě ubytování u známých či příbuzných, hotel preferuje 8% dotazovaných.

25

Obrázek 1: Přehled ubytovacích zařízení [zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora]

26

4.2.2. Stravovací zařízení Najdeme zde i dostatečné množství restaurací. Dle osobních zkušeností jsou, zejména u zahraničních turistů, velmi oblíbené stylové staročeské restaurace Dačický a V Ruthardce. Stejně tak milovníci asijských či italských jídel si zde jistě přijdou na své.

27

Obrázek 2: Přehled stravovacích zařízení [zdroj: Informační centrum Města Kutná Hora]

28

5. Filmový turismus 5.1.

Definice filmového turismu

Definice filmového turismu ,,Filmový turismus zahrnuje cestovní ruch, jehož hlavním motivem je návštěva míst, se kterými je spjatý určitý film či jiné audiovizuální dílo, nebo návštěva atraktivit a událostí, které se vztahují k filmu, seriálu či jiným obdobným audiovizuálním dílům.“ [Kotíková, 2013, str. 132] Filmový turismus vznikl jako reakce na popularitu filmu a televize. V zahraničí je mu věnována pozornost přibližně od 90. let minulého století. Přesto filmový turismus řadíme mezi relativně nové formy cestovného ruchu. [Kotíková, 2013, str. 131] Předchůdcem filmového turismu byl tzv. Literatury Tourism, cestovní ruch na místa, spojená s literaturou. Jedná se o formu cestovního ruchu, jehož účastníci jsou motivování návštěvou míst děje (reálných i fiktivních) významných románů a dalších literárních děl, případně rodišť, míst pobytu a míst posledního odpočinku významných spisovatelů. [Kotíková, 2013, str. 131, citováno podle Výkladový slovník cestovního ruchu] V České republice je literární turismus spojen zejména s Babiččiným údolím (Božena NěmcováBabička) nebo s Pražskou Malou Stranou (Jan Neruda-Povídky malostranské, Arabesky). Filmový turismus je specifický cestováním na místa, jež byla zachycena ve filmu. Stejně jako knihy, také film a televize mohou ovlivnit návštěvnost daného místa, jeho image a vnímání. Pro přesnost je důležité doplnit, že se nemusí jednat pouze o film, ale i o televizi a další audiovizuální pořady. [Kotíková, 2013, str. 131] Definic a pojmenování filmového turismu je mnoho, stejně jako autorů, kteří se o správné definování pokoušeli. Setkat se tedy můžeme s označení jako: Film-induced Tourism, Movie-induced Tourism, Film Tourism, Movie Tourism nebo Cinematic Tourism či Screen Tourism. Jednotlivé názvy se liší tím, co zahrnují do filmového turismu. [Kotíková, 2013, str. 131, citováno podle Riley, Baker & Van Doren, 1998, Beeton, 2005, Karpovich, 2010 ]

29

5.2.

Nabídka v oblasti filmového turismu

Následující graf představuje nabídku filmového turismu. [Kotíková, 2013, citováno podle Connel, 2012] Návštěva lokality zobrazené ve filmu

FILMOVÝ TURISMUS

Prohlídka filmového studia Atraktivity s filmovou tématikou Sledování natáčení filmu Návštěva místa, které bylo propagováno ve spojení s filmem Organizované prohlídky lokality zobrazené ve filmu

Pozorování celebrit

Filmové festivaly

Filmové premiéry a ceremonie, vyhlašování filmových cen Graf 1: Klasifikace filmového cestovního ruchu [zdroj: vlastní podle KOTÍKOVÁ, 2013, str. 135 ]



Návštěva lokality zobrazené ve filmu (reálné i ,,náhradní“)

Může se jednat o lokalitu, se kterou je film skutečně spojen, jako například hrad Karlštejn a film Noc na Karlštejně, nebo o lokalitu, které ve filmu není pojmenována nebo je vydávána za lokalitu jinou. [Kotíková, 2013, str. 133] 30



Prohlídka filmového (televizního) studia

Pražské Barrandovské Studio nabízí speciální prohlídky ateliérů či sbírky filmových kostýmů pro skupiny či školní zájezdy. [14] 

Atraktivity spojené s filmem

Sem patří tematické zábavné parky, které jsou více či méně propojené s filmem. Pro příklad lze uvézt zábavný park Disneyland v americkém městě Anaheim. V České republice se s podobným typem parku nesetkáme. 

Sledování probíhajícího natáčení

Natáčení se pro místní obyvatele i návštěvníky mnohdy stává velkým zážitkem. 

Návštěva místa, které bylo propagováno v souvislosti s filmem

Jedná se o místo, o které se v souvislosti s filmem zvýšil zájem, přestože v samotné lokalitě natáčení neprobíhalo. 

Organizovaná prohlídka lokality zobrazené ve filmu



Sledování filmových/televizních celebrit

To souvisí s návštěvou natáčecího místa, kde se fanoušci fotografují se svými oblíbenými herci. 

Návštěva filmových festivalů

V České republice je nejznámější Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. K dalším významným festivalům patří festival ve Zlíně, v Jihlavě či v Brně. [15] 

Návštěva slavnostních ceremoniálů udílení televizních či filmových cen

V České republice se od roku 1993 udílí česká filmová cena Český lev. Ocenění symbolizuje křišťálová soška lva. [16]

31

5.3.

Typologie filmového turisty

,,Typologie filmového turisty zdůrazňuje rozdíly v intenzitě vlivu filmu na návštěvnost dané lokality nebo na chování návštěvníků v dané lokalitě.“ [Kotíková, 2013, str. 136, citováno podle McKercher & Du Cros, 2003]

VÝZNAM FILMU PRO ROZHODNUTÍ O NÁVŠTĚVĚ DESTINACE

NÁHODNÝ

PŘÍLEŽITOSTNÝ

VYHRANĚNÝ

FILMOVÝ

FILMOVÝ

FILMOVÝ

TURISTA

TURISTA

TURISTA

NÍZKÝ

VYSOKÝ

Graf 2: Typologie filmového turisty[zdroj: vlastní podle KOTÍKOVÁ, 2013, str. 136]

Vyhraněný filmový turista Pro vyhraněného filmového turistu je film hlavním důvodem návštěvy dané destinace, atraktivity či události. Příležitostný filmový turista Pro příležitostného filmového turistu sice není rozhodujícím motivátorem cesty film, přesto však má zájem o filmovou lokalitu, atraktivitu nebo událost v dané destinaci. Náhodný filmový turista Pro náhodného filmového turistu se mohou zážitky spojené s filmem stát příjemným rozšířením nabídky v cílové destinaci. Záměrně ovšem tyto informace nevyhledává.

32

5.4.

Produkty filmového turismu

Níže uvedený výčet konkrétních produktů filmového turismu, může přispět ke zvýšení atraktivity daného objektu, místa či celé destinace. [Kotíková, 2013, citováno podle Kamrádková, 2013] 

Tematická prohlídka objektu (kostýmy, speciální výklad)



Animační program na místě natáčení



Ubytování v objektu, kde se film natáčel



Stezka ,,Po stopách filmu“



Geocaching s ,,keškami“ ukrytými na filmových místech dané lokality



Mobilní aplikace provázející místem a filmem s možností přehrát si danou pasáž



Informační panely s obrázky z filmu s pohledem na reálné místo



Setkání s herci, kteří hráli v daném filmu



Tematická akce zaměřená na daný film určená uzavřené skupině účastníků (např. jako odměna v soutěži)



Možnost nákupu tematických suvenýrů



Výstava spojená s filmem



Procházka na místa spojená s filmem

V praktické části práce budu vytvářet jistu kombinaci produktů. Stezku po stopách filmů spojenou s fotografiemi reálného místa a součástí by měla být i mobilní aplikace provázející místy různých filmů natočených v Kutné Hoře.

5.5.

Organizace filmového turismu

5.5.1. Czech film commission - Česká filmová komise ,,Czech Film Commission je oficiální národní filmová kancelář, která podporuje a propaguje audiovizuální produkci v České republice a zároveň poskytuje filmovým producentům informace a rady pro bezproblémové natáčení. Kancelář byla založena v roce 2004 a od roku 2013 se stala součástí NFA (Národní filmový archiv). Je členem mezinárodních asociací European Film Commissions Network (EUFCN) a Association of Film Commissioners International (AFCI).“ [17] 33

Česká filmová komise má za úkol propagovat Českou republiku a její regiony v zahraničí jako atraktivní destinaci s dobrými podmínkami pro natáčení. Funguje jako komplexní zdroj informací. Musí znát vhodné lokace pro natáčení, podmínky pro získání povolení natáčení, znalost systému státních pobídek, aktuální ceny filmových služeb, kontakty na české produkční partnery atd. Cílem je, aby k natáčení v České republice došlo a aby bylo pro produkční společnost co nejefektivnější. Další rolí České filmové komise je propojení zahraničních filmařů s místními produkčními partnery. Podílí se také na organizaci location scoutingů (fam tripy) pro zahraniční filmaře a location tours (seznámení-se s lokacemi ,,na vlastní kůži“) zejména pro domácí filmové profesionály. Dále také asistuje agentuře CzechTourism při posouzení produkčních a distribučních aspektů filmových projektů (plánovaná doba natáčení, velikost štábu, nároků na lokace apod.) [17] V červencovém čísle časopisu COT business z roku 2013 Ivana Dragounová z Czech Film Commission říká: ,, Propagace Czech Film Commission se nezaměřuje na jednotlivé žánry ani osobnosti. Snažíme se, aby o nás věděly všechny zásadní filmové společnosti od Hollywoodu po Bollywood“. Poté ještě dodává: ,,V případě poptávek, které pak dostáváme, se snažíme být nápomocni všem, kdo nás o asistenci požádá, včetně malých, například dokumentárních projektů, které často nemají možnost najmout si v Česku výkonnou produkci “. [REDAKCE, 2013, str. 101] Česká filmová komise podporuje také vznik tzv. ,,film friendly regionů“ a uděluje jim certifikát na základě splnění určitých kritérií. [CZECHTOURISM & CZECH FILM COMMISSION, 2013, str. 3] Značka ,,Film friendly region“ představuje jakousi ochrannou známku pro města a regiony, které jsou si vědomi potenciálu a přínosů AV natáčení a vytváření pro ně příznivé podmínky. Toto označení by mělo být pro producenty zárukou kvalitních služeb. Pro získání certifikace je ovšem nutné splnění několika kritérií. Mezi základní kritéria patří existence regionální filmové kanceláře, deklarovaná podpora a zájem ze strany kraje či města o AV natáčení (povolení k natáčení), absolvování workshopu vedeného agenturou CzechTourism a Českou filmovou komisí a dostatečná asistence ze strany regionální filmové kanceláře produkčním a lokačním manažerům při vytipování vhodných lokací (dobrá znalost lokalit, historie a tradic, kontakty na lokální poskytovatele služeb apod.). K dalším kritériím patří zahájení vyjednávání o finanční podpoře s relevantními subjekty, jakými je např. kraj, město obec nebo místní podnikatelé s cílem vytvoření regionálního 34

filmového fondu (případně systému regionálních pobídek), pravidelní kontakt s Českou filmovou komisí (informování o zajímavých lokacích, konaných natáčení atd.) a s agenturou CzechTourism. [CZECHTOURISM & CZECH FILM COMMISSION, 2013, str. 9] V České republice se značkou Film friendly region může v současné době chlubit: 1)

Film Ostrava pod magistrátem města Ostrava

2)

East Bohemia Film Office pod krajským úřadem Pardubického kraje

3)

Jeseníky Film Office (Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu)

4)

Jihočeská filmová kancelář (Jihočeský patriot)

5)

Východní Morava (Centrála cestovního ruchu Východní Moravy)

6)

Jižní Morava (Centrála cestovního ruchu JM)

7)

Karlovarský kraj

8)

Bohemian Paradise Film Office (Filmová kancelář Český ráj) - Sdružení Český ráj

5.5.2. CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism je státní příspěvková organizace, jejichž hlavním cílem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu a to jak v České republice, tak v zahraničí. Jejími partnery jsou představitelé krajských institucí, zástupci turistických regionů, destinační managementy, města, obce a podnikatelská veřejnost. Mezi základní úkoly agentury patří podpora všestranného rozvoje cestovního ruchu, koordinace marketingových aktivit na domácím i zahraničním trhu, vytváření příznivé image turistické destinace „Česká republika“ a stanovení a rozpracování prioritních produktů, charakteristických pro destinaci Česká republika. Mezi další činnosti patří propagační, reklamní, výstavnické, vydavatelské, překladatelské a jiné činnosti. [18] Role agentury CzechTourism v souvislosti s filmovým turismem CzechTourism posuzuje marketingový potenciál filmu pro využití v cestovním ruchu, ve spolupráci s Českou filmovou komisí podporuje vybrané produkce prostřednictvím 35

zajišťování fam a press tripů, hradí nebo poskytuje slevy na ubytování, zajišťuje dopravu (ať už před započetím filmování-location scouting nebo v jeho průběhu), nabízí knowhow nabyté na základě zkušeností a znalostí z oblasti filmového turismu a poradí, jak postupovat při jednáních s producenty v rámci smluvních ujednání o propagaci a o poskytnutí případné finanční podpory. Poradí také, jak sestavit aktuální produkty cestovního ruchu a jak maximálně využít efektu filmového natáčení pro cestovní ruch a PR regionu. Agentura CzechTourism je také schopna zajistit propagaci v rámci zahraničního

zastoupení

a

poskytnout

prostory

pro

tiskové

konference.

[CZECHTOURISM & CZECH FILM COMMISSION, 2013, str. 11]

5.5.3. Asociace producentů v audiovizi ,,Asociace producentů v audiovizi (APA) byla založena v roce 1994 a sdružuje producenty a produkční společnosti jak z oblasti českého hraného, dokumentárního a animovaného filmu, tak z oblasti filmového servisu, reklamy a televizní tvorby. Hlavním cílem činnosti asociace je ochrana a prosazování zájmu producentů, jednání s profesními svazy, ochrannými autorskými organizacemi či orgány státní správy.“ [19] APA doplnila partnerství České filmové komise a CzechTourism v roce 2014 s cílem propagovat Českou republiku a podporovat filmařské aktivity. Společný záměr byl stvrzen na začátku roku 2015 podpisem memoranda o spolupráci. [19]

5.5.4. Regionální filmové kanceláře Na rozdíl od zahraničí, kde jsou regionální filmové kanceláře velice rozšířené, v České republice jsou teprve v začátcích. Regionální filmové kanceláře jsou zpravidla neziskové organizace a své služby poskytují domácím i zahraničním filmařům zdarma. Ve svém regionu jsou ústředním koordinačním a informačním centrem pro veškeré záležitosti týkající se natáčení. Fungují také jako prostředník v případě vzniklých potíží mezi audiovizuálním sektorem (filmaři), vlastníky/správci lokací a úřady. Tyto kanceláře poskytují informace o podmínkách pro obdržení povolení natáčení, postupu při podávání žádosti o povolení natáčení, informace o zajímavých a dostupných lokacích, možnostech ubytování pro štáb, technickém vybavení apod. [CZECHTOURISM & CZECH FILM COMMISSION, 2013, str. 8] 36

I v Kutné Hoře funguje filmová kancelář. Aktivity regionální filmové kanceláře vykonával destinační management coby jedno ze středisek Průvodcovské služby Kutná Hora s. r. o. od konce roku 2013. Od 1. 7. 2014 byl destinační management detašován pod městský úřad Kutná Hora a bylo vytvořeno oddělení cestovního ruchu a marketingu. Činnosti regionální filmové kanceláře s cílem zprostředkovávat a usnadnit filmařům tvorbu filmů v Kutné Hoře vykonává destinační management v rámci městského úřadu nadále.

5.6.

Natáčení v České republice

5.6.1. Domácí produkce ,,Tradice českého filmu sahá až k počátkům světové kinematografie. Moderní filmové společnosti i profesionální ateliéry v Čechách existovaly již začátkem 20. století a některé české filmy se mezinárodně proslavily dokonce ještě před příchodem zvuku.“ [21] K rozvoji a dobrému jménu domácí filmové tvorby přispívala a dodnes přispívá také FAMU, Pražská Filmová a televizní fakulta akademie múzických umění, založená v roce 1946. Mezi známé a slavné absolventy FAMU patří režisér, scénárista a herec Miloš Forman, režisérka a pedagožka Věra Chytilová, režisér, scénárista a kameraman Juraj Jakubisko, režisér, herec a spisovatel Jiří Menzel, spisovatelka, scénáristka a příležitostná herečka Halina Pawlowská nebo světový režisér Emir Kusturica. [22] ,,Od roku 2000 vzrostla domácí filmová produkce a počet českých filmů, které se v í tuzemsku vyrobí, více než dvojnásobně. Vysoká zůstává i návštěvnost českých kin, a to i přesto, že každým rokem roste cena vstupného.“ [21] Důkazem úspěšnosti české tvorby a českých tvůrců je i množství nominací v různých kategoriích na nejprestižnější filmové ocenění na světě, cenu americké Akademie filmového umění a věd. Ceny se udělují od roku 1929 a o jejich držitelích rozhodují členové Akademie. [24] Dvojnásobným držitelem Oscara je režisér Miloš Forman za americké filmy Přelet nad kukaččím hnízdem (1976) a Amadeus (1985). Sošku Oscara získaly také tři české filmy, a to Obchod na korze (1966), Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela (1967) a snímek Kolja režiséra Jana Svěráka (1996). [24]

37

5.6.2. Zahraniční produkce Česká republika je svými různorodými lokacemi a profesionálními filmovými službami atraktivní i pro zahraniční filmaře, kteří zde natočili několik světově známých snímků. [25] ,,Do roku 2004 patřila Česká republika mezi nejvyhledávanější filmové destinace světa.“ [25] V tomto období zde byly natočeny filmy jako americký akční film Mission: Impossible (1996) se světoznámým hercem Tomem Cruisem v hlavní roli, akční thriller Agent bez minulosti (2002), druhý díl upířího fantasy Blade II. (2002), válečné drama Hartova válka (2002) s Brucem Willisem, akční komedie Rytíři ze Šanghaje (2003) s Jackie Chanem a Owenem Wilsonem, dobrodružný fantasy film Liga výjimečných (2003) se Seanem Connerym, akční horor Hellboy (2004) nebo mysteriózní akční horor Van Helsing (2004). [25] ,,Od roku 2005 začala Česká republika tuto svou pozici vedoucího dodavatele filmových služeb ztrácet a přicházela o zakázky ve prospěch jiných zemí – okolní státy totiž dříve pochopily ekonomický a marketingový přínos filmového průmyslu a zavedly pobídky, aby natáčení přilákaly do svých zemí.“ [25] Přesto se u nás v tomto období natáčely filmy jako Casino Royal (2006) s agentem 007 Danielem Craigem, první dva díly Letopisů Narnie: Lev čarodejnice a skříň (2005) a Princ Kaspian (2008). [25] ,,Od roku 2010, kdy pobídky pro filmový průmysl zavedla i česká vláda, je Česká republika konečně opět v hledáčku i těch největších světových producentů a obraty zahraniční produkce u nás pomalu stoupají.“ [26] Vrací se k nám čtvrtý díl Mission: Impossible – Ghost Protocol (2011), dále se zde natáčel dánský romantický film Královská aféra (2012), americký thriller Dítě číslo 44 nebo akční kriminální film Unlocked (2015). [25] Česká republika je také vyhledávaná pro natáčení reklamních spotů. Nejúspěšnější reklama světa roku 2012 se natáčela u nás. Jednalo se o reklamu na francouzskou televizní stanici Canal + a natáčelo se na hradě Kost, na Barrandově, v symfonickém studiu 38

v Hostivaři a v kancelářích české firmy Unit+Sofa, která natáčení zajistila. [GREGOROVÁ, 2013, str. 16]

5.6.3. Přínosy natáčení Jedním z těch nejpodstatnějším je přínos ekonomický, a to přímý i nepřímý. Audiovizuální produkce přináší do státního i komunálního rozpočtu značné obnosy peněz ať už prostřednictvím natáčecích štábů, které musí někde bydlet, něco jíst, nějak se na dané místo dopravit nebo skrz samotné natáčení zahrnující pronájem lokace, případně místní štáby, herce, komparzisty apod. [26] Film má obrovskou schopnost přilákat turisty do míst, kde se příběh odehrával. ,,Téměř čtvrtina českých turistů filmové lokace navštěvuje s cílem poznat reálné místo, nebo zažít filmový příběh na vlastní kůži.“[HLAVÁČEK, 2013, str. 98] Díky filmu (v kombinaci s dostatečnou propagací) se tedy může značně zvýšit povědomí o konkrétních místech a nalákat tak potencionální turisty do svých regionů. Dalším přínosem je podpora místní zaměstnanosti. Natáčení přímo podporuje místní zaměstnanost na úrovni kvalifikovaných, mzdově náročných pracovních míst a nepřímo v přidružených službách. [26]

5.6.4. Česká republika před kamerou Proč si zahraniční producenti vybírají právě Českou republiku? Můžeme říci, že se jedná o kombinaci několika faktorů. Česká republika se může pyšnit vysoce profesionálními štáby a zázemím. Barrandovské ateliéry jsou na světové úrovni a dokážou vyjít vstříc potřebám jakékoli produkce. S rozlohou přes 4000m2 se řadí k největším v Evropě. Zahraniční producenti oceňují českou stavbu dekorací, půjčovny a přípravny rekvizit a kostýmů a všechna tradiční řemesla napojená na jejich výrobu a úpravu. [27] Výborné jméno má také česká kaskadérská škola. Vždyť 12 členů kaskadérského týmu Filmka vybrali na natáčení legendárního filmu Titanic. [28] Nelze opomenout ani práci českých kameramanů. [27] Ale zřejmě nejdůležitějším lákadlem jsou lokace. Přestože se naše země řadí k těm menším, nachází se zde velké množství potenciálních filmových míst. Česká republika disponuje řadou historických měst s nevšední atmosférou, malebnými vesničkami 39

usazenými ve vlnité české krajině, ale i moderními budovami, které by mohli imitovat i americká velkoměsta. [27]

5.7.

Trend filmového turismu v České republice

Několik měst a oblastí v České republice už zareagovalo na aktuální trend filmového turismu. Například region Východní Čechy prostřednictvím Destinační společnosti Východní Čechy zrealizoval v roce 2013 projekt ,,Po stopách filmařů“. Na webových stránkách Východních Čech byla zpřístupněna elektronická podoba nově vydané brožury, stručně představující filmy natočené v turistických oblastech Pardubického kraje s několika aktuálními fotografiemi filmových míst. Na webu je také uveden seznam všech 42 filmů v abecedním pořadí. V záložce ,,Typy na výlety“ lze dohledat také 3 doporučené turistické programy, které jsou sestaveny právě pro milovníky filmového plátna. Program „Město Dobrých rodáků" provází po stopách filmu Všichni dobří rodáci, ,,Literární a filmové šlápoty Orlických hor a Podorlicka“ také provází po stopách známých českých filmů, ale i velkých spisovatelů. Třetí program má název ,,Hrady tajemné i pohádkové“ a zahrnuje návštěvu hradu Bouzov, který je známí z mnoha pohádek. [29] Město Kroměříž zaměřilo letošní sezónu 2015 přímo na film. Turisty také láká na množství známých filmů, které byly v Kroměříži natočeny. Projekt ,,2015 Kroměříž filmová aneb Po stopách filmových záběrů“ obsahuje speciální prohlídky, výstavu kostýmů, filmovou trasu, prázdninové sobotní letní kino s promítáním filmů natočených v Kroměříži a další letní akce jako koncert filmových melodií. [30] A nezahálelo ani naše hlavní město. Agentura CzechTourism podpořila vznik nového projektu ,,Praha filmová“. Pět partnerských organizací podílejících se na tomto projektu sestavilo rozmanitou nabídku pro filmové nadšence. Klíčová je mobilní aplikace Czech Film App (její spuštění je plánováno na květen 2015), která mapuje celou Českou republiku a díky níž budou moci turisté objevovat místa, na nichž se natáčely scény známých domácích i zahraničních filmů. [31] A ani Kutná Hora nechce zůstat pozadu.

40

PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část se zabývá hlavním cílem mé bakalářské práce, kterým je vyhledání filmů, které se v Kutné Hoře natáčeli, v jednotlivých filmech najít záběr, který pochází z Kutné Hory, následně vybrat filmy s destinačním potenciálem na základě kterých vytvořit speciální prohlídkovou trasu mapující Kutnou Horu ve filmu. Zejména pomocí internetu jsem tedy vyhledala české i zahraniční filmy, které se v Kutné Hoře natáčely, a po jejich zhlédnutí jsem našla a poznala ono místo, jehož záběr byl ve filmu použit. Nalezené filmy zaznamenávám ve třech tabulkách, rozdělených na české, zahraniční a koprodukční filmy. Tabulky obsahují název, zemi původu, rok natočení a filmové místo. Poté jsem z nalezených českých filmů vybrala snímky s destinačním potenciálem. Šest vybraných jsem představila ve vytvořené tabulce, kde jsem (kromě názvu) uvedla filmový žánr, zemi původu (Československo nebo Česká republika), rok natočení, délku filmu, jméno režiséra, filmové obsazení a název místa v Kutné Hoře. Pod tabulkou je také uveden stručný děj filmu. Filmová místa jsem zanesla do mapy města, jejímž propojením jsem zvolila vhodnou trasu. Trasu jsem si prošla a filmová místa vyfotografovala tak, aby byla srovnatelná s filmovým záběrem. Následně jsem trasu detailně popsala a stručně představila děj zobrazený na fotografii. Prohlídková trasa je navržena zejména pro místní obyvatele a domácí návštěvníky, jelikož obsahuje ryze české filmy. V poslední části jsem navrhla, jakým způsobem by měla být prohlídková trasa ,,Kutná Hora na stříbrném plátně“ propagována.

6. Zhodnocení filmového potenciálu Kutné Hory Mezi top lokace v České republice patří rozhodně Praha. Nicméně zahraniční štáby čím dál častěji míří i do jiných míst v České republice. Hledají jedinečnost, fotogeničnost, autentičnost, určité místo, kterému se už na první pohled dá přiřadit příběh. Stejně tak vstřícnost místních úřadů, vzdálenost lokace, cena pronájmu apod. hrají velikou roli. Velmi podobně postupují i čeští filmaři.

41

O Kutnou Horu měli filmaři největší zájem v 90. letech minulého století, kdy vznikaly velké a kritiky ceněné historické eposy. [32] Mezi slavné filmy natočené v té době patří například francouzský film Johanka z Arku. Kutná Hora je díky množství architektonicky univerzálních budov schopna ,,zahrát“ anglické či francouzské město. Důkazem je například britský seriál Červený bedrník nebo francouzští Bídníci z roku 1998. Co se týká konkrétních míst, pomyslnou první příčku drží dominanta Kutné Hory – chrám sv. Barbory. Záběr na tento mohutný chrám či panorama v kombinaci s Jezuitskou kolejí se objevil

ve

mnoha

snímcích,

například

Obrázek 3: Snímek Satan přichází – před v americkém hororu Satan přichází. Stejně tak Chrámem sv. Barbory [60] interiér slavné stavby byl k vidění v několika

snímcích. V současné době je ovšem natáčení v Barboře poněkud problematické. Nejenom, že je povolení pro natáčení v chrámu udělováno až po důkladném posouzení charakteru snímku i konkrétního záběru v objektu (snímky jsou posuzovány z hlediska vhodnosti pro prostředí funkční církevní památky), štáby se musí přizpůsobit návštěvnickému provozu, v opačném případě je uzavření celého chrámu dost finančně náročné (až 100 000,- Kč za natáčecí den). Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora musí nájemným pokrýt ztrátu na vstupném, která uzavřením objektu vznikne. K dalším oblíbeným místům patří dle slov paní Hany Lencové z oddělení správy nemovitostí městského úřadu v Kutné Hoře ulice Barborská vedoucí od chrámu sv. Barbory okolo Jezuitské koleje, Hrádku až ke Komenskému náměstí. Filmaři často využívána je i ulice Ruthardská či Šultysova ale také třeba Dačického náměstí. V poslední době je pro filmaře atraktivní kaple Božího těla, nacházející se hned vedle chrámu sv. Barbory. Záběr z ní bude možné vidět (kromě jiných filmů, kde se tyto prostory objevily – např. dobrodružný fantasy film Obrázek 4: Snímek Kletba Bratří Grimmů – Kletba Kaple Božího těla [61]

Bratří

televizním

Grimmů

filmu

podle

ve

dvoudílném

románu

Evy

Kantůrkové, Jan Hus, jehož premiéru plánuje Česká televize odvysílat v červenci tohoto roku. [33] 42

S cílem ukázat nová, potencionální filmová místa v Kutné Hoře a jejím okolí se v listopadu loňského roku konala location tour pro filmaře. Organizovalo ji oddělení cestovního ruchu a marketingu. Zástupci tohoto oddělení ukázali filmařům několik zajímavých míst. Patřilo mezi ně údolí kolem řeky Vrchlice, bývalý Tellerův cukrovar, novorománský kostel v obci Grunta nebo empírový zámek Kačina.

6.1.

Filmy natočené v Kutné Hoře

Kutná Hora se objevila již v mnoha filmech. Toto historické město láká české i zahraniční filmaře. Pokud bychom měli říci, kolik filmů se průměrně v Kutné Hoře každoročně natočí, bylo by to velmi nepřesné. Jeden rok je filmování více, jako třeba v roce 2013, kdy do Kutné Hory zavítalo sedm štábů, [32] další rok je o filmaře chudší, jako rok 2014, kdy se v Kutné Hoře filmovalo pouze dvakrát. Většinou se jedná o jedno až dvoudenní natáčení. Záleží na tom jak velký film a kolik záběrů zde filmaři chystají natočit. V letošním roce 2015 se zatím chystá jedno natáčení a to pokračování francouzské sci-fi komedie Návštěvníci. Natáčení v Kutné Hoře by mělo probíhat na konci dubna a května 2015. Štáb žádal o povolení natáčení na několika místech. Konkrétně v ulicích Ruthardská, Husova, Barborská, na Havlíčkově náměstí a v interiérech Kaple Božího těla. Následující tabulky představují filmy, které v Kutné Hoře natáčely. Rozděleny jsou dle původu na české filmy, zahraniční a koprodukční. Předpokládám, že můj seznam filmů nebude obsahovat doslova všechny filmy natáčené v Kutné Hoře. V seznamu jsou uvedené filmy, kde jsem já sama Kutnou Horu zaznamenala. Informace jsem získávala pomocí záznamů filmové kanceláře, internetu a velmi nápomocna mi byla i webová stránka filmovamista.cz. Přesto se v tabulkách objevuje i záznam ,,nenalezeno“, který znamená, že film se v Kutné Hoře natáčel, ale mě se bohužel konkrétní záběr nepodařilo nalézt.

6.1.1. České filmy První tabulka zahrnuje název českého filmu natočeného v Kutné Hoře, rok natáčení a místo, které se ve filmu objevilo. 43

Tabulka 1: České filmy natočené v Kutné Hoře

Název:

Země původu:

Rok:

Místo natáčení v KH:

Právo na hřích

Československo

1932

Panorama Kutné Hory, pohled na Chrám sv. Barbory, Jezuitskou kolej, kostel sv. Jakuba

Zlatý pavouk

Československo

1956

ulice Šultysova, ulice Husova,

Z pohádky do pohádky Československo

1972

Vlašský dvůr

…a pozdravuj

Československo

1972

nenalezeno

Československo

1988

Rejskovo náměstí - Kamenná

vlaštovky? Čekání na Patrika

kašna, Kollárova ulice, před kostelem sv. Jana Nepomuckého Náhrdelník

Československo

1992

Smíškova ulice (pohled na Jezuitskou kolej), ulice Barborská (u Hrádku)

Santiniho jazyk

Česká republika

2011

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a okolí

Jan Hus

Česká republika

2015

Na Náměti, Kaple Božího těla, Chrám sv. Barbory, ulice Husova, ulice Barborská

6.1.2. Zahraniční filmy Tabulka 2: Zahraniční filmy natočené v Kutné Hoře

Název:

Země původu:

Rok:

Místo natáčení v KH:

Bídníci

USA

1998

Jezuitská kolej, ulice Barborská

44

Červený bedrník

Velká Británie

1999

Jezuitská kolej, Vlašský dvůr

Johanka z Arku

Francie

1999

Chrám sv. Barbory (interiér)

Aféra s náhrdelníkem

USA

2001

Kostnice, Jezuitská kolej

Příběh rytíře

USA

2001

Chrám sv. Barbory (interiér)

Útěk z Colditzu

Velká Británie

2005

zahrady Jezuitské koleje, Jezuitská kolej

Satan přichází

USA

2006

Jezuitská kolej, Chrám sv. Barbory

Faust

Rusko

2011

nenalezeno

6.1.3. Koprodukční filmy Tabulka 3: Koprodukční filmy natočené v Kutné Hoře

Název:

Země původu:

Rosa Luxemburg

Československo, 1986

Rok:

Místo natáčení v KH: nenalezeno

Západní Německo Dobrodružství

Československo, 1989

Vlašský dvůr (exteriér i interiér),

kriminalistiky

Německo

ulice Jakubská

Žiletky

ČR, Francie

1994

Chrám sv. Barbory (interiér), zahrady za Jezuitskou kolejí

Dračí doupě

USA, ČR

2000

Kostnice (interiér)

Z pekla

USA, Velká

2001

Jezuitská kolej

Británie, ČR Kletba Bratří Grimmů

USA, ČR, Velká 2005

Kaple Božího těla (interiér)

Británie 45

D'Artagnan a tři

Francie,

mušketýři

Kanada, ČR,

2005

nenalezeno

2005

nenalezeno

2008

Chrám sv. Barbory (interiér)

Velká Británie Oliver Twist

ČR, Velká Británie, Francie, Itálie

Bathory

Slovensko, ČR, Maďarsko, Velká Británie

6.2.

Filmy s destinačním potenciálem

Cech panen kutnohorských Tabulka 4: Popis snímku Cech panen kutnohorských [zdroj: vlastí podle Čsfd.cz]

Filmový žánr:

Komedie/Historický

Země původu:

Československo

Natočeno v roce:

1938

Délka:

96 minut

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Václav Vydra st., Helena Friedlová,

František

Smolík,

Jiřina

Šejbalová,

Theodor

Pištěk, Antonie Nedošinská, Elena Hálková, Gustav Hilmar, Hana Vítová, Adina Mandlová, Bedřich Karen, František Kreuzmann st., Ladislav Boháč, Zvonimir Rogoz, Anna Steimarová, Jaroslav Vojta, Božena Šustrová, Karel Dostal, Otto Rubík, Jaroslav Průcha, Ladislav Herbert Struna, Václav Trégl, Zorka Janů, Marie Ježková a další

46

Záběr v Kutné Kostel sv. Jakuba, pohled na chrám sv. Barbory z dálky, Kamenný dům,

Hoře:

Děj filmu: Do Kutné Hory, bohatého města, kde se doluje stříbro a razí mince, se vydává milovník vína a žen pan Mikuláš Dačický z Heslova. Rozhodne se pomoci odsouzenému havíři Jakubovi, který se veřejně ohradí proti snižování mezd. Dačický se rozhodne odhalit podvodníky, kteří snižují výnosy dolů a zachránit Jakuba. [34] Obrázek 5: DVD obal Cech panen kutnohorských [45]

První republika Tabulka 5: Popis snímku První republika [zdroj: vlastí podle Čsfd.cz]

TV seriál:

Historický/Rodinný/Drama

Země původu:

Česká republika

Natočeno v roce:

2014

Délka:

1144 minut (22x52 minut)

Režie:

Johanna Steiger-Antošová, Biser Arichtev

Hrají:

Ján Koleník, Markéta Plánková, Jiří Vyorálek, Jan Vlasák, Veronika Arichteva, Radek Holub, Viktor Dvořák, Robert Urban, Tomáš Töpfer, Zdena Studenková, Pavel Kříž, Taťjana Medvecká,

Michaela

Maurerová,

Michaela

Procházková,

Kristýna Hocková, Svatopluk Skopal, Milan Němec, Matěj Anděl, Gabriela Míčová, Luboš Veselý, Marika Šoposká, Veronika Freimanová, Jan Hrušínský, Martin Sitta, Filip Antonio, Jana Štěpánková, Vladimíra Havlíčková, Petr Vondráček a další

47

Záběr v Kutné Dajbychova vila se zahradou – ulice Česká Hoře:

Děj: Děj tohoto romantického seriálu se odehrává v období od roku 1918 do roku 1945. Sledujeme pestré osudy zámožné rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách a před koncem první světové války se přesouvá z Břežan do vily v Praze Podolí. V seriálu se setkáváme s příběhem lásky jedné ženy mezi dvěma bratry, ale také s postupným rozkrýváním záhadné vraždy. V příběhu se také připomínají některé významné události tehdejší Obrázek 6: DVD obal - První republika [46]

doby. [35]

Fany Tabulka 6: Popis snímku Fany [zdroj: vlastí podle Čsfd.cz]

Filmový žánr:

Drama

Země původu:

Česká republika

Natočeno v roce:

1995

Délka:

99 minut

Režie:

Karel Kachyňa

Hrají:

Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Miroslav Donutil, Martin Huba, Arnošt Goldflam, Oldřich Vlach, Antonie Hegerlíková, Andrea Elsnerová, Jiřina Třebická, Běla Jurdová, Stanislava Jachnická, Eva Jiroušková, Olga Schmidtová, Petr Čtvrtníček, Milena Šajdková, Ivo Novák, Hana Středová, Zdeněk Palusga, Jan Kuželka, Jan Hraběta

48

Záběr v Kutné železniční most u Pobřežní ulice, kostel sv. Jakuba v kostele i před Hoře:

kostelem, Morový sloup-Husova ulice, Nádražní ulice, nádraží Kutná Hora Město, Komenského náměstí

Děj filmu: Českým lvem oceněný slavný tragikomický příběh o padesátileté mentálně retardované ženě a její inteligentní a ctižádostivé sestře, která je postavena před důležitou volbu. Buď umístí svou sestru do ústavu, nebo se o ni bude starat. Ve filmu se setkáváme s nesnadným soužitím a strastiplné cestě sester a jejich postupnému sbližování. [36]

Obrázek 7: DVD obal – Fany [47]

Andělské oči Tabulka 7: Popis snímku Andělské oči [zdroj: vlastí podle Čsfd.cz]

Filmový žánr:

Komedie

Země původu:

Česká republika

Natočeno v roce:

1994

Délka:

90 minut

Režie:

Dušan Klein

Předloha:

Bohumil Hrabal (kniha)

Hrají:

Josef Abrhám, Viktor Preiss, Pavel Zedníček, Pavel Kříž, Zlata Adamovská, Markéta Hrubešová, Miloš Kopecký, Jiří Lábus, Marián Labuda, Gabriela Wilhelmová, Václav Postránecký, Naďa Konvalinková

49

Záběr v Kutné Rejskova ulice směrem ke Kamenné kašně, Palackého náměstívíce záběrů, podloubí u Palackého náměstí, Sankturinovský dům

Hoře:

před i uvnitř, Komenského náměstí

Děj filmu: Filmové zpracování novely Bohumila Hrabala o činnosti sympatických falešných pojišťováků. Příběh se odehrává na konci 40. let, kdy narůstala hrozba likvidace drobných živností. Dobové situace využije skupina podvodníků, kteří spíše než s vidinou zisku, ale pro zábavu začnou důvěřivým klientům nabízet své služby. Sami se však později nechají obelstít. Filmovou komedii umocňuje obsazení známých komediálních herců. [37] Obrázek 8: DVD obal Andělské oči [48]

O perlové panně Tabulka 8: Popis snímku O perlové panně [zdroj: vlastí podle Čsfd.cz]

Filmový žánr:

Pohádka

Země původu:

Česká republika

Natočeno v roce:

1997

Délka:

75 minut

Režie:

Vladimír Drha

Hraí:

Jaromír Hanzlík, Filip Blažek, Jitka Ježková, Radek Žák, Ota Jirák, Jan Hartl, Radovan Lukavský, Jiří Pomeje, Michaela Kuklová, Jiří Hálek, Mojmír Maděrič, Jiří Macháček, Jaroslava Obermaierová, Filip Rajmont, Bohuslav Kalva, Eva Tauchenová, Viktor Maurer, Václav Chalupa, Jan Lukeš, Jiří Kraus, Marek Pavlovský, Jan Dolanský

50

Záběr v Kutné Vlašský Dvůr Hoře:

Děj filmu: Pohádka vypráví o záhadné dívce z obrazu, která dle pověsti roní pravé perly. Ušlechtilý rytíř Kornelius uchovává ve svém hradu její obraz, který mu jednoho dne ukradne černý rytíř Cyprián, který se s touhou po bohatství rozhodne Perlovou pannu najít. Kornelius se obraz vydává hledat a cestou se seznámí s mládencem Vendelínem, který se do Perlové panny zamiluje. [38] Obrázek 9: DVD obal – O perlové panně [49]

O pokladech Tabulka 9: Popis snímku O pokladech [zdroj: vlastí podle Čsfd.cz]

Filmový žánr:

Pohádka

Země původu:

Česká republika

Natočeno v roce:

2012

Délka:

75 minut

Režie:

Vít Karas

Hrají:

Jana Pidrmanová, David Švehlík, Adam Kraus, Vojtěch Dyk, Markéta Frösslová, Josef Polášek, Pavel Liška, Jan Budař, Petr Varga, Tomáš Töpfer, Karel Heřmánek, Jan Vondráček, Jiří Ployhar ml., Otmar Brancuzský, Jiří Novotný, Karel Heřmánek jr.

Záběr v Kutné Chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej, pohled chrám sv. Barbory Hoře:

s Jezuitskou kolejí z dálky, ulice Žižkova brána, železniční most u Pobřežní ulice, před kostelem sv. Jakuba

51

Děj: V tomto pohádkovém příběhu se děvečka Barborka, mládenec Jakub a lakomý zámecký pán Bořivoj Hájek z Hájků vydávají najít poklad, který je dle pověsti ukryt hluboko v zemi. Tři strážci skutečného pokladu se z nudy sázejí a připraví pro ně strastiplnou cestu. V příběhu vystupuje také Bořivojův bratr vynálezce a badatel Ignác a Barborčina sestra Kačenka. [39] Obrázek 10: DVD obal O pokladech [50]

7. Kutná Hora na stříbrném plátně - speciální prohlídková trasa města Tato speciální prohlídková trasa je navržena zejména pro místní obyvatele a domácí turisty. Obsahuje záběry českých filmů. Měla by kombinovat zábavu s poznáním a poskytnout nový pohled na město, jež je spojováno především s dolováním stříbra. Trasa obsahuje záběry z těch nejvýznamnějších (množstvím filmových záběrů) a nejznámějších českých filmů. Návštěvníci poznají konkrétní místa, která se ve filmech objevila. Díky fotografiím mohou porovnat, jak ,,moc“ se filmový záběr místa liší od reálné fotografie. Trasa zároveň vede kolem nejznámějších kutnohorských památek, představených v teoretické části mé práce. Návštěvník má tak možnost v průběhu cesty navštívit i památkové objekty a poté pokračovat dále po filmové trase. Do této speciální prohlídkové trasy jsem zařadila 6 českých filmů, které byly představeny v předchozí kapitole. Tabulka 10: Informace k prohlídkové trase

Název prohlídkové trasy:

Kutná Hora na stříbrném plátně

Délka:

asi 3,5 km

Časová náročnost:

1 - 2 hodiny

Vhodné pro:

milovníky filmů všech věkových skupin

52

Obrázek 11: Mapa prohlídkové trasy [zdroj: Mapy Google]

7.1.

Popis trasy

Trasu začínáme na železniční stanici Kutná Hora Město. Tímto místem projde denně několik desítek dětí i dospělých mířících do škol či zaměstnání. Víte ale, že v roce 1995 odsud chtěla odjet Františka za tetičkou do Brna? Před policií ji tehdy prozradil utíkající vlčák Pan Divoký, který jí našel v opuštěném vagonu. Mluvím samozřejmě o snímku Fany, režiséra Karla Kachyni.

Obrázek 12: Snímek Fany – Nádraží Kutná Hora Město [51]

Obrázek 13: Nádraží Kutná Hora Město

53

Obrázek 14: Snímek Fany – ulice Nádražní [51]

Obrázek 15: ulice Nádražní

Obrázek 16: Snímek Fany – železniční trať Kutná Hora Město [51]

Obrázek 17: železniční trať Kutná Hora Město

Pokračujeme ulicí Nádražní končící u hlavní silnice v ulici Čáslavská, odkud nás turistický ukazatel navede do historického centra města ulicí Sokolská. Touto ulicí, na niž po několika metrech navazuje ulice Tylova, stoupáme kolem rodného domu dramatika J. K. Tyla. V současnosti se zde nachází stálá expozice o životě a díle tohoto slavného spisovatele a mimo jiné i tvůrce národní hymny. Pokračujeme dále až na Palackého náměstí. To se stalo velmi oblíbeným místem pro natáčení filmu Andělské oči. Odsud pochází například scénka, kdy pozůstalá spadne z kola, když jede ze spodní části náměstí s velkým smutečním věncem opřeným o přední blatník.

54

Obrázek 18: Snímek Andělské oči – Palackého náměstí [52]

Obrázek 19: Palackého náměstí

Herečka Markéta Hrubešové zde také prodává květiny. Stojí přitom u fontány, kterou ovšem v Kutné Hoře nenajdete. Pro potřebu filmařů, zde byla uměle vytvořena.

Obrázek 20: Snímek Andělské oči Palackého náměstí 2 [52]

Obrázek 21: Palackého náměstí 2

O pár kroků výše se odehrála scéna ze stejného filmu. Řezník Fanánek chce zavřít výlohu řeznictví, když v tom se mu utrhne háček a on se řítí pozpátku skrz celé náměstí. Mimochodem za koňským povozem se schovává, cestou z Kollárovy ulice, Pavel Zedníček a Pavel Kříž.

55

Obrázek 22: Snímek Andělské oči Palackého náměstí 3 [52]

Obrázek 23: Palackého náměstí 3

Obrázek 24: Snímek Andělské oči Kollárova ulice [52]

Obrázek 25: Kollárova ulice

V dolní části náměstí se nachází pozdně barokní dům s gotickou věží. V současné době je to mimo jiné sídlo Turistického informačního centra, ovšem v roce 1994 z něj režisér Dušan Klein udělal Hotel Bílá Růže. V prvním patře, kde se nachází výstavní sál, byli ubytováni falešní pojišťováci.

Obrázek 26: Snímek Andělské oči – Sankturinovský dům [52]

Obrázek 27: Sankturinovský dům

55

Obrázek 28: Snímek Andělské oči Sankturinovský dům (interiér) [52]

Obrázek 29: Sankturinovský dům (interiér)

Pokračujeme stále nahoru, ulicí Husova. Na konci podloubí byl ve filmu Fany použit záběr do ulice Šultysova, kde se nachází Morový sloup. Ve filmovém záběru jede doktor Malík autem a cestou potkává sestřičku Evičku. Ve skutečnosti by pan doktor dostal pěknou pokutu, vjíždí totiž do jednosměrky.

Obrázek 30: Snímek Fany – Husova ulice [51]

Obrázek 31: Husova ulice

My se vydáme kolem Morového sloupu, vztahující-se k morové epidemii roku 1713. Po několika metrech odbočíme vlevo. Dostaneme se na Václavské náměstí. Při pohledu vpravo do vršku, se tyčí vysoký štít Kamenného domu. Z jeho oken sledovaly kutnohorské ženy, jak povětrnou panu Rozinu odvádějí na pranýř. Řeč je o historické veselohře režiséra Otakara Vávry z roku 1938.

56

Obrázek 32: Snímek Cech panen kutnohorských – Kamenný dům [52]

Obrázek 33: Kamenný dům

Poté se pár metrů vrátíme a odbočíme vlevo do ulice Česká. Téměř na konci této ulice, stojí na levé straně novorenesanční vila, architekta a stavitele Čeňka Dajbycha. Pan Dajbych byl spoluvlastníkem největší kutnohorské stavební firmy poslední třetiny 19. století. Podnik prováděl v Kutné Hoře náročné rekonstrukce katedrály sv. Barbory a Vlašského dvora, proto zde (pro svou osobní reprezentaci a pro pohodlné ubytování rodiny) v roce 1884 navrhl a postavil vilu. [40] Řeč je samozřejmě o Dajbychově vile, která si zahrála v seriálu První republika Podolskou vilu, domov rodiny Valentů. Málokdo ale ví, že producent seriálu, který spolu s lokačním manažerem hledal pro seriál První republika vhodnou budovu, měl původně vyhlédnutou jinou vilu, nalézající se taktéž v Kutné Hoře, jen několik desítek metrů od Dajbychovy vily v ulici Hradební. Ovšem budova, která zaujala jako první, byla téměř v havarijním stavu a pro potřeby filmařů tedy nevyhovující. Naštěstí narazil na téměř totožnou, zrekonstruovanou vilu v České ulici a od té doby ji můžeme vídat v každém z dvaadvaceti dílů tohoto výpravného seriálu. [41]

57

Obrázek 34: Snímek První republika Dajbychova vila [56]

Obrázek 35: Dajbychova vila

V seriálu byly použity vnější záběry vily včetně záběrů ze zahrady se zahradním altánkem. Vnitřní prostory vily byly natáčeny ve filmových ateliérech v Letňanech. [42] Několik metrů se vrátíme a odbočíme do úzké uličky vpravo. U ,,ostrůvku“ se dáme opět vpravo, okolo vysoké věže kostela sv. Bartoloměje. Pokračujeme ulicí Radnická. Poté se ocitáme opět v blízkosti Kamenného domu. Dáme se znovu doprava, ulicí Lierova. Po pravé straně míjíme Spolkový dům, jehož prostory jsou využívány pro různé výstavy. Ulicí Husova stoupáme okolo nápadně růžového kostela sv. Jana Nepomuckého až ke Kamenné kašně, která se taktéž objevila ve filmu. Sejdeme Rejskovou ulicí až na roh Rakovy ulice. Odsud směrem vzhůru ke kašně, se odehrála scéna z filmu Andělské oči.

Obrázek 36: Snímek Andělské oči ulice Rejskova [52]

Obrázek 37: ulice Rejskova

Účastníci tanečního kurzu v čele s herečkou Janou Altmannovou opouštějí Hospodu U Waldsteina, kde kurzy probíhají. I Hospodu U Waldsteina zde najdete. Jen o pár metrů níže, na rohu Komenského náměstí. Fotografie bohužel momentálně zachycuje rekonstrukci celého Dačického domu, která by měla probíhat do konce roku 2015.

58

Obrázek 38: Snímek Andělské oči Komenského náměstí [52]

Obrázek 39: Komenského náměstí

A na Komenského náměstí chvíli zůstaneme. Z jindy klidného náměstíčka se se na konci filmu Fany stala rušná tříproudová silnice. Roztržitá Fany zde vběhla do silnice se snahou bezpečně převést milovaného vlčáka mezi jedoucími auty. Naneštěstí to byl právě její život, který zde pod koly nákladního auta vyhasl.

Obrázek 40: Snímek Fany Komenského náměstí [51]

Obrázek 41: Komenského náměstí

Tam, kde se v Andělských očích prodávali umělé květiny, se ve skutečnosti nachází bluesová kavárna. Najdete ji na rohu Jakubské a Havlíčkova náměstí.

59

Obrázek 42: Snímek Andělské oči Komenského náměstí 2 [52]

Obrázek 43: Komenského náměstí 2

Obrázek 44: Snímek andělské oči Komenského náměstí 3 [52]

Obrázek 45: Komenského náměstí 3

Našim dalším cílem je Vlašský dvůr. Kráčíme tedy stále dál po Havlíčkově náměstí, okolo kostela sv. Jakuba, ke kterému se ještě vrátíme. Nás čeká pohádkový příběh režiséra Vladimíra Drdy. V roce 1997 si jako sídlo malíře, věznícího perlovou pannu vybral právě Vlašský dvůr. Vendelín, v reálném životě herec Filip Blažek, zde poprvé onu perlovou pannu spatřil. Nádvoří Vlašského dvora bylo tehdy plné trhovců se zvířaty, zbraněmi, bylinkami apod. V pohádce je možno vidět více záběrů na zákoutí dvora, ale také třeba záběr, kdy Vendelín sedí na komíně. V pozadí je věž kostela sv. Jakuba.

60

Obrázek 46: Snímek O Perlové panně Vlašský dvůr [55]

Obrázek 47: Vlašský dvůr

Obrázek 48: Snímek O perlové panně Vlašský dvůr 2 [55]

Obrázek 49: Vlašský dvůr 2

Obrázek 50: Snímek O perlové panně Vlašský dvůr 3 [55]

Obrázek 51: Vlašský dvůr 3

61

Obrázek 52: Snímek O perlové panně Vlašský dvůr 4 [55]

Obrázek 54: Snímek O perlové panně Vlašský dvůr 5 [55]

Obrázek 53: Vlašský dvůr 5

Obrázek 55: Vlašský dvůr 5

Asi dvě stě metrů pod Vlašským dvorem, směrem k řece Vrchlici se nachází ulice Žižkova brána. V pohádkovém příběhu režiséra Víta Karase, O pokladech, byla tato ulice k vidění ve dvou scénách. V té první se objevuje kloboučník Jakub (herec Adam Kraus), který sleduje jak vědec Ignác (herec Vojtěch Dyk), odváží jeho milou Barborku (herečku Janu Bidrmanovou) svému bratrovi Bořivoji Hájkovi z Hájků (herec David Švehlík) na zámek.

62

Obrázek 56: Snímek O pokladech – Žižkova brána [54]

Obrázek 57: Žižkova brána

Barborka po chvíli utíká stejnou cestou ze zámku ke svému Jakubovi.

Obrázek 58: Snímek O pokladech Žižkova brána 2 [54]

Obrázek 59: Žižkova brána

Jen o pár metrů níže je umístěn železniční most, se kterým je spjata taktéž pohádka O pokladech, ale i Fany, která touto cestou utíká na nádraží. Pod ním projíždí policejní auto, hledající právě nešťastnou Fany.

Obrázek 60: Snímek Fany – železniční most [51]

Obrázek 61: železniční most

63

Na trať prosím v zájmu bezpečnosti nešplhejte. Z fotografie lze ale poznat, že se skutečně jedná o tento most, jelikož v pozadí stojí podlouhlá bílá budova Jezuitské koleje.

Obrázek 62: Snímek Fany – železniční most 2 [51]

Obrázek 64: Snímek O pokladech železniční most [54]

Obrázek 63: železniční most 2

Obrázek 65: železniční most

Následně se stejnou cestou vrátíme okolo Vlašského dvora ke kostelu sv. Jakuba. Zdolat Žižkovu bránu zespodu nahoru je vcelku náročné a díky značnému převýšení se může podobat vysokohorské výpravě, proto doporučuji jednu nebo dvě zastávky s několikasekundovým kocháním se nad pohledem k chrámu sv. Barbory či do Breüerových sadů pod Vlašským dvorem. Pokud půjdeme opět těsně kolem Vlašského dvora, budeme stoupat po stejných schodech, po kterých zde vynesl své kolo kostelník Homola v podání Miroslava Donutila, který spěchal do kostela, který byl s přihlížením nic netušící Fany vykraden.

64

Obrázek 66: Snímek Fany – Havlíčkovo náměstí [51]

Obrázek 67: Havlíčkovo náměstí

Primářka Venclovská (herečka Jiřina Jirásková) zde Fany domluvila práci.

Obrázek 68: Snímek Fany – kostel sv. Jakuba [51] Obrázek 69: kostel sv. Jakuba [57]

65

Obrázek 70: Snímek Fany – kostel sv. Jakuba 2 [51]

Obrázek 71: kostel sv. Jakuba 2 [zdroj: fotogalerie Informačního centra]

Kolem kostela proběhla i děvečka Barunka.

Obrázek 72: Snímek O pokladech – kostel sv. Jakuba [54]

Obrázek 73: kostel sv. Jakuba

O více než 50 let dříve, při natáčení Cechu panen kutnohorských, vycházeli z kostela sv. Jakuba měšťané s pravidelné mše a právě zde započal konflikt mezi panem Mikulášem Dačickým z Heslova a alchymistou Davidem Wolframem, když Dačický Wolframa nazval zlodějem. Došlo také na krátký souboj. V pozadí je k vidění Chrám sv. Barbory.

66

Obrázek 74: Snímek Cech panen kutnohorských – kostel sv. Jakuba [52]

Obrázek 75: kostel sv. Jakuba [58]

Obrázek 76: Snímek Cech panen kutnohorských – ulice Jakubská [52]

Obrázek 77: ulice Jakubská [59]

Závěrečná scéna s panem Dačickým a Mládkovou dcerou Apolenou se odehrává na oblíbeném místě kutnohorských návštěvníků. Vyhlídka před kostelem sv. Jakuba umožňuje krásný pohled na chrám sv. Barbory a Jezuitskou kolej. 67

Obrázek 78: Snímek Cech panen kutnohorských – vyhlídka u sv. Jakuba [52]

Obrázek 79: vyhlídka u sv. Jakuba

Pokračujeme úzkou uličkou Ruthardská. O sto padesát metrů dále se ocitáme pod Hrádkem, v ulici Barborská. Odsud pochází scéna s bezdomovcem a jeho prosícím pejskem, jichž se Fany zželelo.

Obrázek 80: Snímek Fany – Hrádek [51]

Obrázek 81: Hrádek

Obrázek 82: Snímek Fany – ulice Barborská [51]

Obrázek 83: ulice Barborská

68

Stoupáme vzhůru Barborskou ulicí, k poslednímu filmovému záběru naší trasy. Scéna probíhající před Jezuitskou kolejí (v pozadí chrám sv. Barbory), pochází z pohádky O pokladech. Po nádvoří Jezuitské koleje se proháněli kočáry s koňmi a procházeli měšťani.

Obrázek 84: Snímek O pokladech – Jezuitská kolej [54]

Obrázek 85: Jezuitská kolej

Zde, před chrámem sv. Barbory, naše výprava po stopách filmů natočených ve stříbrném městě končí.

7.2.

Propagace prohlídkové trasy

Pokud chceme, aby byla filmová stezka využívána, musíme o ní dát dostatečně vědět potencionálním návštěvníkům. Navrhla jsem několik možností, jak prohlídkovou trasu ,,Kutná Hora na stříbrném plátně“ využít a propagovat.

7.2.1. Mobilní aplikace Vytvořená trasa by měla být zpřístupněna pomocí mobilní aplikace. Kromě přehledné mapy, která bude návštěvníka provázet ulicemi po filmových místech, by měla obsahovat i fotografie a videosekvence z použitých filmů v prohlídkové trase. Nabízí se spolupráce s mobilní aplikací GEOFUN pro chytré telefony s operačními systémy Android a iOS, kterou také představuje časopis COT business v říjnu 2013. Jedná se o virtuální geologickou zábavnou hru, prostřednictvím které lze představit region či město ,,trochu jinak“. Cílem je na určité trase najít určitá místa a plnit určité úkoly, které určitý průvodce (např. slavný rodák či známá osobnost) sdělí a turistu navedou dále po trase. V červenci 2014 se ve stejném časopise objevuje rozhovor s panem Vítem Pechancem, jednatelem společnosti World Media Partners, jež je provozovatelem 69

GEOFUNu, který upozorňuje na speciální využití aplikace pro projekty typu ,,po stopách filmařů“. Zároveň uvádí příklad hry Po stopách Dobrých rodáků, kterou je možné hrát ve městě Bystré a jeho okolí. Aplikace by se tedy dala použít i pro mou trasu. [43]

7.2.2. Tištěný leták Pro majitelé méně chytrých telefonů jsem navrhla leták ve formátu A4 (viz Příloha A), který by byl k dispozici v Informačním centru. Leták obsahuje mapu Kutné Hory s vyznačenou trasou a označenými lokacemi. Leták by (po upravení mapy) mohl sloužit i jako hra, podobně jako zmíněná mobilní aplikace GEOFUN. Návštěvníci by si trasu prošli a na vyznačených místech by hádali, z jakého filmu ono místo pochází. Svůj tip by vepsali do letáku a po projití trasy se vrátili do Informačního centra (případně použili IC Domeček na konci trasy - u chrámu sv. Barbory), kde by pracovníci IC odpovědi zkontrolovali a za správné vyplnění by mohli získat malou odměnu v podobě turistické vizitky či pohledu.

7.2.3. Elektronická brožura Brožura by byla přístupná na webových stránkách Kutné Hory. Inspirovala jsem se elektronickou brožurou Po stopách filmařů, která je uveřejněna na webových stránkách Východních Čech. Obsahovala by názvy filmů, které se v Kutné Hoře natáčely se stručným popisem a fotografiemi.

7.2.4. Další reklama Vhodné je také umístit reklamní kampaň na internet. Lze použít bannerovou či PPC reklamu.

70

Shrnutí Množství obrázků a záznamů v tabulkách v mé bakalářské práci ukazuje, že Kutná Hora se stala cílem mnoha filmových štábů. Vybrané filmy pro filmovou trasu jsem blíže představila a záběry z Kutné Hory odtajnila a dokázala pomocí obrázků. K jednotlivým obrázkům jsem také přiřadila (ve většině případů) vlastní fotografii reálného místa, která nabízí zajímavé srovnání.

71

Závěr V teoretické části bakalářské práce jsem představila město Kutná Hora. Zmínila jsem stručně historii města, lokalizační, selektivní a realizační předpoklady. Zvláštní pozornost jsem věnovala památkám, které se později objevují ve filmových lokacích a samotné prohlídkové trase, jež byla hlavním cílem práce. Dále jsem představila filmový turismus jako nový trend v nabídce cestovního ruchu. Filmový turismus jsem definovala, představila jsem jeho nabídku, tři typy návštěvníka této formy cestovního ruchu a výčet možných produktů, které mohou přispět ke zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti daného regionu. Součástí je i seznámení se s organizací v rámci filmového turismu v České republice a vymezení značky ,,film friendly. Následně jsem vyzdvihla úspěšnost domácí produkce, mimo jiné díky FAMU, jejímž důkazem je množství úspěšných režisérů, herců atd., kteří se mohou pyšnit i takovými cenami, jako jsou američtí Oscaři. Česká republika prošla třemi období, přičemž v tom prvním patřila k nejvyhledávanějším destinacím na celém světě, poté svůj úspěch díky neexistenci pobídek začala ztrácet, nicméně po jejich zavedení v roce 2010 začaly obraty zahraniční produkce pomalu stoupat. Přesto se u nás napříč těmito obdobími natočila celá řada úspěšných zahraničních filmů s marketingovým potenciálem. Některé regiony se již rozhodli využít faktu, že se v jejich oblasti natáčel úspěšný snímek, který by mohl přitáhnout nové zákazníky. I Kutná Hora reaguje na současný trend na poli cestovního ruchu a prostřednictvím mé práce chce vytvořit projekt pro následující rok 2016, který by měl být pro Kutnou Horu právě ve znamení filmu. Praktická část bakalářské práce tedy patřila zhodnocení filmového potenciálu Kutné Hory a vyhledání snímků, které se zde natáčely. Hlavním cílem však bylo vybrat snímky s určitým destinačním potenciálem a zapracovat je právě do projektu Kutná Hora filmová prostřednictvím vytvoření speciální prohlídkové trasy. Velkým překvapením pro mě bylo množství známých i méně známých filmů natáčených v Kutné Hoře. Při běžném sledování televize totiž nepřemýšlím, kde se film zrovna natáčel. O to větší překvapení pro mě bylo zjištění, že ve filmech, které jsem viděla tolikrát, jsem Kutnou Horu nikdy nezaregistrovala. Při hledání filmů jsem využívala informace filmové kanceláře v Kutné Hoře a internetu. Hledání záběrů ve filmech však nebylo vůbec snadné. Filmaři si většinou dané místo ještě poupraví, takže výsledná podoba je mnohdy matoucí. V tabulkách se proto objevuje i informace ,,nenalezeno“, která znamená, že film se 72

v Kutné Hoře sice natáčel, mě se ovšem daný záběr bohužel nepodařilo nalézt. S vedoucí oddělení správy nemovitostí v Kutné Hoře, která mimo jiné uděluje povolení pro natáčení apod., jsem také konzultovala oblíbenost kutnohorských lokací u filmařů. Z množství českých filmů natáčených v Kutné Hoře jsem vybrala šest snímků. Výběr byl prováděn zejména dle mého úsudku. Rozhodující pro mne bylo zejména množství a atraktivita lokací a také herecké obsazení. Vytvořením nové prohlídkové trasy ,,Kutná Hora na stříbrném plátně“ bych ráda oživila nabídku ve městě Kutná Hora. V současné době se filmový turismus stává čím dál vyhledávanějším a může se stát novým motivátorem k návštěvě tohoto města. Filmová trasa, odhalující místa, která jsou k vidění v šesti známých českých filmech, vede zároveň kolem nejzajímavějších památek Kutné Hory. Návštěvníci tak budou moci kdykoli ,,opustit stříbrné plátno“ a navštívit pamětihodnosti na trase. Prohlídkovou trasu jsem si osobně několikrát prošla a text jsem doplnila o obrázky z filmů a (ve většině případů) o vlastní fotografie reálného místa. Trasa by mohla být obohacena o zajímavosti z natáčení či vyjádření režisérů nebo herců ke snímkům. Jelikož mapuje vybrané české filmy a tím je cílena zejména českým návštěvníkům, další možností je navržení i filmové trasy po stopách zahraničních snímků, čímž by tento produkt mohl oslovit i cizince. Nakonec jsem navrhla spolupráci s mobilní aplikací GEOFUN, která by mohla prohlídkovou trasu (kromě mapy a fotografií) zpestřit o úkoly na trase. Pro odpůrce elektroniky jsem navrhla informační leták obsahující mapu filmové trasy a adresy filmových lokací, který by byl k dispozici v Informačních centrech. Dále jsem doporučila vytvořit elektronickou brožuru a umístit ji na webové stránky města Kutná Hora. Vhodné by bylo také použít bannerovou či PPC reklamu.

73

Seznam použité literatury CZECHTOURISM & CZECH FILM COMMISSION. Film friendly manuál. 2013 DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2007, 344 s. ISBN 9788024219325. GREGOROVÁ, E. Filmový turismus-po stopách neúspěšnější reklamy světa. COT business: časopis pro profesionály v cestovním ruchu, březen 2013, s. 16. HLAVÁČEK, J. Kreativní destinační marketing-filmový turismus. COT business: časopis pro profesionály v cestovním ruchu, září 2013, s. 98. INQUORT, René, Jana KOSTIĆOVÁ, Daniela NOVOTNÁ, Robert NOVOTNÝ a Ivana VOPÁLKOVÁ. Kutná Hora a okolí: turistický průvodce. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2002, 98 s. Edice regionálních průvodců. ISBN 80-701-1713-3. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. KULICH, Ján. Kutná Hora. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 2002, [24] s. ISBN 80-8664400-6. POSPÍŠIL, Aleš, Šárka KOUKALOVÁ, Petr MACEK a Michaela OTTOVÁ. Kutná Hora. 1. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2014. Světové památky UNESCO. ISBN 978-808-7073-773. PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA S.R.O., Kutná Hora a okolí – turistická destinace, 2014 REDAKCE ČASOPISU, Jak dostat filmaře do Česka. COT business: časopis pro profesionály v cestovním ruchu, červenec/srpen 2013, s. 101.

Letáky MĚSTO KUTNÁ HORA. Kutná Hora 20 let UNESCO: program oslav, 2015

74

Seznam použitých internetových zdrojů [1] TURISTIKA. Kutná Hora. Turistika.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora [2] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Městské památkové rezervace. Národní památkový ústav [online]. © 2003 - 15 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Ok&Typy%5B%5D=DS&Typy%5 B%5D=NP&Typy%5B%5D=RM&Typy%5B%5D=ZM&Nazev=&KodKr=21&KodOk =2105 [3] SEIFERT, Mgr. Ondřej. MĚSTSKÝ ÚŘAD KUTNÁ HORA. Management plan: Plán řízení ochrany památky UNESCO[online]. 2011 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1607_mp-plan.pdf [4] UNESCO. World Heritage List. Unesco [online]. © 1992 - 15 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/ [5] PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA S.R.O. Vlašský dvůr. Průvodcovská služba Kutná Hora [online]. © 2010 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.pruvodcikutnahora.cz/vlassky-dvur/historie [6] ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST – ARCIDĚKANSTVÍ KUTNÁ HORA. Kostel sv. Jakuba. Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=13 [7] ZMIZELÁ KUTNÁ HORA. Jezuitská kolej. Zmizelá Kutná Hora [online]. © 2009 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.zmizelakutnahora.cz/cs/archiv/19-Jezuitskakolej/ [8] ČESKÉ MUZEUM STŘÍBRA. Kamenný dům. České muzeum stříbra [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/kamenny-dum-expozice [9] ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST – ARCIDĚKANSTVÍ KUTNÁ HORA. Kostel sv. Jana Nepomuckého. Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=54

75

[10] PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA S.R.O. Morový sloup. Průvodcovská služba Kutná Hora [online]. © 2010 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.pruvodcikutnahora.cz/pruvodcovske-sluzby/pamatky/morovy-sloup [11] KUTNÁ HORA. Kultura. Kutná Hora [online]. 2006 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=4&cid=19 [12] KUTNÁ HORA. Významné osobnosti. Kutná Hora [online]. 2006 [cit. 2015-0420]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=2&cid=127 [13] SIGMIN, a. s. Kolín. MĚSTSKÝ ÚŘAD KUTNÁ HORA. Strategie rozvoje mikroregionu Kutná Hora [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:http://www.mu.kutnahora.cz/data/pageadds/1217_strategie%20MK.pdf [14] BARRANDOV STUDIOS. Skupinové prohlídky. Barrandov Studios [online]. © 2011 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.barrandov.cz/verejnost/skupinoveprohlidky/ [15] CZECH FILM CENTER. Festivaly a trhy. Czech film center. [online] [cit. 201504-20]. Dostupné z: http://filmcenter.cz/cz/festivaly-a-trhy/festivaly-v-cr/100#aktualni [16] WIKIPEDIE. Český lev. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_lev [17] CZECH FILM COMMISSION. Poslání. Czech film commission [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/about/mission/ [18] CZECHTOURISM. Statut. CzechTourism [online]. © 2005 – 2013 [cit. 2015-0420]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/statut/ [19] ASOCIACE PRODUCENTŮ V AUDIOVIZI. O asociaci. Asociace producentů v audiovizi [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.asociaceproducentu.cz/cz#hlavni [20] FILM FRIENDLY. O nás. Film friendly. [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://filmfriendly.cz/index.php?id=o-nas

76

[21] CZECH FILM COMMISSION. Domácí produkce. Czech film commission [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/filming-here/10-reasons/ [22] VONDRÁKOVÁ, Tereza. FAMU se pyšní titulem nejlepší školy v Evropě. In: Vysoké školy.cz [online]. Srpen 8, 2011 [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/clanek/famu-se-pysni-titulem-nejlepsi-skoly-v-evrope [23] REDAKCE. Oscar. In: Aktuálně.cz [online]. Srpen 3, 2010 [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/kultura/oscari/r~i:wiki:906/ [24] WIKIPEDIE. Čeští držitelé Oscara. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_dr%C5%BEitel%C3%A9 _Oscara [25] CZECH FILM COMMISSION. Zahraniční produkce. Czech film commission [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/filming-here/film-industry/ [26] CZECH FILM COMMISSION. Přínosy natáčení. Czech film commission [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/filminghere/climate-geography/ [27] CZECH FILM COMMISSION. Filmová infrastruktura. Czech film commission [online]. © 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.filmcommission.cz/cs/filming-here/crews/ [28] BELICA, Tomáš. Nejlepší kaskadéři sídlí na Barrandově. Chtěli je i do Titaniku. Metro.cz [online]. 2012 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.metro.cz/nejlepsikaskaderi-sidli-na-barrandove-chteli-je-i-do-titaniku-pux-/metroextra.aspx?c=A120405_105846_metro-extra_rab [29] VÝCHODNÍ ČECHY. Oficiální turistický portál Pardubického kraje. Vychodníčechy.info [online]. © 2006 - 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/

77

[30] MĚSTO KROMĚŘÍŽ. Sezóna 2015. Kroměříž.eu [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.kromeriz.eu/trasy/229-SEZONA-2015.html [31] REDAKCE ČASOPISU. Praha se v letošním roce stane centrem filmového turismu. COT business [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: www.icot.cz/praha-se-v-letosnim-roce-stane-centrem-filmoveho-turismu/ [32] KALÁT, Jiří; BLAHNÍKOVÁ, Irena. Kultura: Filmaře Kutná Hora láká: za tři roky zde točili jedenáctkrát. In: Deník.cz. [online]. Říjen 4, 2014 [cit. 2012-08-31]. Dostupné z: http://www.denik.cz/film/filmare-kutna-hora-tahne-za-tri-roky-zde-tocilijedenactkrat-20140930-f3vq.html [33] HAVLÍČEK, Vladimír. Foto: Ve filmu Jan Hus si zahrály dvě stovky komparzistů z Kutné Hory, Čáslavi a okolí! In: Svoboda.info. Srpen 25, 2014. Dostupné z: http://www.svoboda.info/galerie/vsedni-zivot/foto-ve-filmu-jan-hus-si-zahraly-dvestovky-komparzistu-z-kutne-hory-caslavi-a-okoli.html [34] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. Cech panen kutnohorských. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/9444-cech-panen-kutnohorskych/ [35] ČESKÁ TELEVIZE. První republika. Česká televize.cz [online]. © 1996 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10532695142-prvnirepublika/7418-o-serialu/ [36] ČESKÁ TELEVIZE. Fany. Česká televize.cz [online]. © 1996 - 2015 [cit. 201504-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/150094-fany/29535414137/ [37] ČESKÁ TELEVIZE. Andělské oči. Česká televize.cz [online]. © 1996 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/143393-andelske-oci/ [38] ČESKÁ TELEVIZE. O perlové panně. Česká televize.cz [online]. © 1996 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/94863-o-perlovepanne/ [39] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. O pokladech. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/304713-opokladech/ 78

[40] SLAVNÉ STAVBY. Dajbychova vila. Slavné stavby.cz ]. © 2007 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://slavnestavby.cz/?i=231/unesco [41] ČESKÁ TELEVIZE. První republika: Jak vzniká seriál. Česká televize.cz [online]. © 1996 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10532695142-prvni-republika/7654-jak-vznikaserial/ [42] SERIAL ZONE. První republika. Seriál zone.cz [online]. © 2007 - 2015 [cit. 201504-20]. Dostupné z: http://www.serialzone.cz/serial/prvni-republika/zajimavosti/ [43] GEOFUN. O geofunu. Geofun.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.geofun.cz/o-geofunu/ [44] MĚSTSKÝ ÚŘAD KUTNÁ HORA. Odbor správy majetku. [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: mu.kutnahora.cz/data/pageadds/381_cenik.doc [45] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. Cech panen kutnohorských: Plakáty. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/9444-cech-panen-kutnohorskych/ [46] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. První republika: Plakáty. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/339329-prvni-republika/ [47] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. Fany: Plakáty. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/4948-fany/ [48] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. Andělské oči: Plakáty. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/5243andelske-oci/ [49] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. O perlové panně: Plakáty. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/2465-o-perlove-panne/

79

[50] ČESKO-SLOVENSKÁ FILMOVÁ DATABÁZE. O pokladech: Plakáty. Čsfd.cz [online]. © 2001 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/hledat/?q=o+pokladech [51] ULOŽ TO. Fany. Ulož to.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/x8GyqLXu/fany-cr-1995-mpg [52] ULOŽ TO. Andělské oči. Ulož to.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xc7fJfaF/andelske-oci-89m-1994-cr-tv-rip-ct1-avi [53] FILMOG. Cech panen kutnohorských. Filmog.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://filmog.cz/?p=2462 [54] ULOŽ TO. O pokladech. Ulož to.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xpXiSPVd/rodinny-o-pokladech-2012-pohadka-avi [55] ULOŽ TO. O perlové panně. Ulož to.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xwKReMSq/o-perlove-panne-1997-monty-698-avi [56] ČESKÁ TELEVIZE. První republika: fotogalerie Česká televize.cz [online]. © 1996 - 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10532695142-prvni-republika/7464-fotogalerie/ [57] MAROUNEK, Jakub. Fotogalerie: Jiné objekty, Středověk.com [online]. Dostupné z: http://stredovek.com/photos/jineobjekty/Kutna%20Hora%20%20kostel%20sv.Jakuba/Big/Kutna%20Hora%20-%20kostel%20sv.Jakuba%2009.jpg [58] MAROUNEK, Jakub. Fotogalerie: Jiné objekty, Středověk.com [online]. Dostupné z: http://stredovek.com/photos/jineobjekty/Kutna%20Hora%20%20kostel%20sv.Jakuba/Big/Kutna%20Hora%20-%20kostel%20sv.Jakuba%2007.jpg [59] DOLEJŠ, Jiří. Fotogalerie: 8.-9.9.´12 Kutná Hora Rajče.net [online]. 2012 Dostupné z: http://jirkadolejs.rajce.idnes.cz/8.9.9._12_Kutna_Hora/?order=create&src=0#072,8. 9._12_Kutna_Hora,_Jakubska_ulice.jpg [60] ULOŽ TO. Satan přichází. Ulož to.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://uloz.to/xnu1gZp/satan-prichazi-horor-thriller-cz-dub-avi 80

[61] ULOŽ TO. Kletba bratří Grimmů. Ulož to.cz [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://uloz.to/xFjZCDuS/kletba-bratri-grimmu-cz-dobrodruzny-fantasy-usa-cesko2005-avi

81

Přílohy Příloha A Leták k prohlídkové trase ,,Kutná Hora na stříbrném plátně“ Příloha B Ceník za pronájem interiérů a exteriérů Kutné Hory [44]

82

Příloha A

Start: Nádraží Kutná Hora Město Lokace:              

Palackého náměstí Ulice Husova Václavského náměstí Ulice Česká Ulice Rejskova Komenské náměstí Havlíčkovo náměstí Vlašský dvůr Ulice Pobřežní Kostel sv. Jakuba Ulice Jakubská Vyhlídka u sv. Jakuba Hrádek – ČMS (ulice Barborská) Jezuitská kolej

83

Příloha B

MĚSTO KUTNÁ HORA

Městský úřad – odbor správy majetku

CENÍK ZA PRONÁJEM INTERIÉRŮ A EXTERIÉRŮ KUTNÉ HORY čl. I. Číslo lokality

Popis lokality

Cena za natáčecí den

Cena za natáčení dokumentárního filmu o Kutné Hoře

1

Park u sv. Barbory, část Barborské ulice – podél jezuitské koleje až po Smíškovo náměstí

70 000,- Kč

0,- Kč

2

Náměstí Národního odboje, Smíškovo náměstí, Barborská ulice od Hrádku po Komenského náměstí

50 000,- Kč

0,- Kč

3

Husova ulice, Rejskovo náměstí, Rakova ulice, Komenského náměstí po Jakubskou ulici

50 000,- Kč

0,- Kč

4

Kostel sv. Jana Nepomuckého

70 000,- Kč

0,- Kč

5

Ruthardská ulice, Dačického náměstí, Jakubská ulice, ulice u Arciděkanství, Havlíčkovo nám.

70 000,- Kč

0,- Kč

6

Žižkova brána až po vstup do parku pod Vlašským dvorem

50 000,- Kč

0,- Kč

7

Vlašský dvůr

70 000,- Kč

0,- Kč

8

Park pod Vlašským dvorem

50 000,- Kč

0,- Kč

9

Zbytek historického jádra

50 000,- Kč

0,- Kč

10

Ostatní veřejné městské lokality

30 000,- Kč

0,- Kč

84

Cena za přípravný a úklidový den

všechny lokality

20 000,- Kč

0,- Kč

čl. II. A) pevná částka za vyřízení žádosti a uzavření smlouvy B) pevná částka za vyřízení žádosti a uzavření smlouvy i při podání žádosti v termínu kratším než 20 pracovních dnů při natáčení dokumentu o Kutné Hoře

C) pevná částka za vyřízení žádosti v termínu kratším než 20 pracovních dnů

všechny lokality

10 000,Kč

všechny lokality

0,- Kč

všechny lokality

20 000,-Kč

čl. III. Podmínky:

     

Při natáčení v lokalitě nebo objektu v přímé správě MÚ je cena včetně případných odběrů elektrické energie a vody Všechny ceny jsou včetně poplatků za zábory veřejného prostranství a vyhrazená parkování Parkování techniky v jiné, než natáčecí lokalitě, se účtuje vždy jako přípravný den Natáčecí i přípravné dny nelze zkracovat a i v případě, že se filmový štáb nebude v dané lokalitě pohybovat celý den, účtována bude vždy plná cena O každém pohybu filmového štábu musí být informováno památkové odd. MÚ Cena za pronájem stanovená dle čl. I. tohoto ceníku se zvyšuje o pevnou částku dle čl. II. tohoto ceníku v případech A) a C). Pevná částka stanovená dle čl. II. je splatná před podáním žádosti a v případě, že smlouva nebude uzavřena z důvodu na straně žadatele, se zaplacená záloha nevrací a připadá Městu Kutná Hora jako paušální náhrada nákladů spojených s vyřízením žádosti.

85

 

ceny jsou uvedeny bez DPH Žadatel se zavazuje buď: a) poskytnout 10 ks fotografií z průběhu natáčení AVD, destinačnímu managementu společnosti Průvodcovská služba Kutná Hora společnost s ručením omezeným nebo b)

umožnit destinačnímu managementu pořízení 10 ks fotografií z průběhu natáčení AVD

Ceník byl schválen usnesením Rady města Kutné Hory č. 6/14 ze dne 8.1.2014.

Žadatel souhlasí s podmínkami uvedenými v tomto Ceníku za pronájem interiérů a exteriérů Kutné Hory.

……………………………. podpis Žadatel souhlasí – nesouhlasí s poskytnutím kontaktu společnosti Průvodcovská služba Kutná Hora společnost s ručením omezeným pro účely marketingového využití.

86