Berlusconi dostal sedm let

Zdeněk Velíšek EU postrádá kompas Evropské horizonty, strana 3

Evžen Tošenovský, Jaroslav Paška a Libor Rouček Vládní krize v ČR a „trafiky“ Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

SLOVO

číslo 6 / 2013 

ročník 10 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Berlusconi dostal sedm let

Publicistika, strana 4

Příkladná republika ve hvězdách

Tomáš Zídek, náměstek ministra financí Přestože škody na majetku způsobené nedávnými povodněmi zatím nebyly definitivně vyčísleny, považoval jsem za nutné zahájit přípravu žádosti o  příspěvek z  Fondu solidarity EU. Žádost musí být předložena vládou ČR Evropské komisi nejpozději 10 týdnů po prvním dni vzniku katastrofy (tj. do 11. 8. 2013). Fond solidarity byl založen v  roce 2002  v  reakci na katastrofální povodně ve střední Evropě. Česká republika z  něj čerpala po povodních 2002 asi 4 mld. Kč, po povodních v roce 2010  v  severních Čechách 268,290  mil. Kč a  na Moravě 131,816 mil. Kč. Pomoc z  Fondu je konstruována jako příspěvek veřejným rozpočtům, ze kterého mohou být hrazeny výdaje na odstranění bezprostředních následků povodní na nepojistitelném veřejném majetku, tedy např. úklidové práce a  základní opravy infrastruktury, sítí a  telekomunikací, přechodné ubytování, zajištění zdravotních a hygienických potřeb a záchranná opatření. Pomoc z  Fondu může být poskytnuta pouze státům EU nebo kandidátským zemím zasaženým přírodní katastrofou, které splní jedno z  definovaných kritérií pro získání prostředků. Tzv. hlavním kritériem je, že celkové přímé škody musí přesáhnout 3 mld. eur nebo 0,6  % HND (v  případě ČR byl pro rok 2013  stanoven limit 871,618  mil. eur, tj. cca 22  mld. Kč). V  takovém případě Fond poskytuje jako příspěvek 6 % uznatelných škod. V  případě, že škody jsou nižší, je možné požádat o  příspěvek z  Fondu na základě tzv. regionálního kritéria nebo kritéria sousedící země. Za mimořádných okolností může získat pomoc geograficky koherentní region pokud byl postižen katastrofou, která zasáhla většinovou část obyvatelstva, měla závažné a trvalé následky pro životní podmínky a  hospodářskou stabilitu regionu. O pomoc z Fondu může žádat také stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, jejíž škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. (pokračování na straně 3)

Sedm let vězení a doživotní zákaz výkonu veřejných funkcí. Takový trest dostal někdejší mocný premiér Itálie Silvio Berlusconi. Odsouzen byl v rámci aféry Rubygate nazvané podle nezletilé tanečnice Ruby Mahrúgové, které měl Berlusconi platit za sex. Italský expremiér se proti rozsudku odvolal. Ani v případě pravomocného odsouzení ovšem není jisté, že by putoval za mříže. Italská justice umožňuje odsouzeným nad sedmdesát let i domání vězení. foto: REUTERS/Alessandro Garofalo

S povodňovými škodami má pomoci i EU Katastrofa v podobě povodní není v posledních letech jen záležitostí České republiky. Naopak. Velmi často se velká voda týká celé střední Evropy a v řadě případů i dalších evropských zemí. I proto se Evropská unie v minulosti rozhodla, že bude přírodní pohromou stižené země podporovat ze svých zdrojů. Česká republika využila její pomoci už několikrát, a podle všeho by takovou možnost měla mít i tentokrát. Otázkou ale je, kdy pomoc dorazí. Sedmadvacítka totiž není v nejlepší finanční kondici. Na území Evropské unie nejsou povodně ničím výjimečným a  patří k  nejčastějším pohromám. Od roku 1980  jich nejvíc řádilo na území Francie, Itálie, Velké Británie, ale i  v  zemích střední Evropy. Největší ekonomické ztráty z  povodní plynuly Německu a  Itálii (11  miliard eur), následovány Španělskem

a  Velkou Británií (6  miliard eur). V  malém měřítku se velká voda dostaví téměř každý rok. Vážné katastrofy pak přichází jednou za několik let. Největší škody na životech i  majetku v  nejnovější historii napáchala velká voda v  letech 1997  a  2002. Při těchto katastrofách zemřelo jen v ČR dohromady 67  lidí a  škody byly

vyčísleny na více než 136  miliard korun. V roce 1997 pustošila velká voda především povodí řek Moravy a Odry. Záplavy tehdy zasáhly i  řadu okolních zemí. Například v  Polsku zemřelo kvůli rozvodnění Odry 55  lidí a  škody se vyšplhaly na 3,5  miliardy eur. V roce 2002 se velká voda vrátila v plné síle. Šlo o nejvážnější povodeň v  novodobé historii Evropy. Voda zaplavila část Česka, Slovenska, Chorvatska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska či Rumunska a  způsobila škody v  řádech miliard eur (jen na Dunaji šlo o 3,1 miliardy eur). V České republice voda zasáhla řadu lokalit včetně hlavního města Prahy. Za-

plavena byla část metra i některé čtvrti jako například Karlín. Celkově v  letech 1998  až 2004  utrpěla Evropa podle údajů Evropské komise přes 100  velkých povodní včetně těch zmíněných. Tyto povodně způsobily přibližně 700  úmrtí a  zhruba půl milionu osob přišlo o  přístřeší a  pojištěné hospodářské ztráty dosáhly přinejmenším 25  miliard eur. A  s  každým dalším rokem škody a počty obětí rostou. I letošní povodeň měla celoevropský dopad. Po vydatném dešti na konci května zasáhla totiž velká voda také Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Švýcarsko. (pokračování na straně 3)

Slovensko Dunaju odolalo Povodňová vlna valiaca sa Dunajom zastihla Slovensko pripravené. Nové protipovodňové opatrenia, vybudované po posledných ničivých záplavách v roku 2002, obstáli a ochránili životy a majetok ľudí. Až na drobné výnimky. Na prelome mesiacov máj a jún zažívala stredná Európa, najmä Česká republika, Nemecko a  Rakúsko krušné chvíle pripomínajúce rok 2002 a vtedajšiu veľkú povodeň. Povodňová vlna na Dunaji dorazila aj na Slovensko a dosahovala rekordnú výšku, v  Bratislave tretiu najvyššiu v histórii meraní: 1 034 cm. Najvyšší bol Dunaj v  hlavnom meste pred 500 rokmi, kedy bol ešte o viac ako meter vyšší. Odvtedy sa však jeho tok menil a  prispôsoboval prehlbovaním koryta, úpravou brehov či budovaním systému priehrad a  zdrží,

avšak nie vždy dokázali tieto prvky ochrániť obce a mestá v povodí veľtoku. Tento rok však áno. Ohrozená nebola len Bratislava a na záplavy navyknutý Devín, ale aj Komárno, Štúrovo a množstvo dedín a mestečiek pozdĺž Dunaja. V čase písania tohto článku ešte neboli škody vyčíslené. Podľa hovorcu Bratislavy Stanislava Ščepána ich postupne sumarizujú. Kompetentné osoby sa však zhodujú, že škody budú oveľa nižšie, ako boli pri posledných veľkých záplavách spred 11 rokov.

„Hoci tento rok boli hladiny slovenských riek ešte vyššie ako pri povodniach v  roku 2002, škody spôsobené povodňami budú zrejme výrazne nižšie. Od roku 2000  sa do protipovodňovej ochrany na Slovensku investovalo takmer 600 mil. eur. Očakávame, že dopad povodní na HDP Slovenska bude tento rok zrejme zanedbateľný,“ uviedol pre agentúru SITA analytik Slovenskej sporiteľne Martin Baláž. POVODŇOVÁ TURISTIKA Ničivý vodný živel si v Bratislave obzerali tisíce ľudí. Magistrát vyzýval občanov, aby si uvedomili vážnosť situácie a  nepraktikova-

li „povodňovú turistiku“. Avšak vodný živel pôsobil ako magnet pre zvedavcov, a tak výzvy magistrátu ostali nevyslyšané. Polícia musela pre nedisciplinovanosť niektorých zvedavcov postupne uzatvárať nábrežie i  Starý most. Niektorí ľudia sa prechádzali po protipovodňovom múriku, opierali sa o  mobilné zátarasy, dokonca sa objavili informácie, že niektorí sa ich snažili rozmontovať a  vziať si súčiastky na pamiatku. Konanie „zberuchtivých“ občanov, ako ich nazval primátor Bratislavy Milan Ftáčnik, vyvolalo vlnu mediálnej kritiky voči spoločensky nezodpovedným ľuďom. (pokračovanie na strane 2)

V prezidentských volbách, ve kterých porazil dosavadního vládce Elysejského paláce Sarkozyho, sliboval Françoise Hollande učinit z  Francie příkladnou republiku. Jak se po roce zdá, nedaří se mu přitom tak, že by mu za to běžní Francouzi tleskali. Hollandova popularita klesla z 65 na 25 procent, po zavedení milionářské daně odcházejí ze země bohatí a nálada řadových obyvatel není právě ideální. Více se dočtete v článku Ilony Mádrové na straně 4.

Publicistika, strana 12

Živelné pohromy na jihu

Konec června se v  centrální Evropě nese ve znamení velké vody. Své zkušenosti s  rozmary přírody a počasí mají i na jihu starého kontinentu. Naše dopisovatelka z  Pyrenejského poloostrova Dana Miháliková popisuje některé události, které postihly Španělsko a Portugalsko, a v historickém exkurzu se vrací i do roku 1959, kdy se protrhla vodní nádrž Vega de Tera. INZERCE

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 6 / 2013

Slovensko Dunaju odolalo (pokračovanie zo strany 1)

Laikmi kritizovaný neestetický múr brániaci výhľadu na rieku na staromestskom nábreží obstál vo svojej prvej ostrej skúške. Aj Bratislavčania sa napokon zhodli, že lepšie mať funkčný múr na úkor jeho krásy. Protipovodňová ochrana ušetrila hlavné mesto Slovenska od množstva problémov. I keď bol krízový štáb v plnej pohotovosti, boli nasadené stovky hasičov a  policajtov, nad mestom často krúžili vrtuľníky monitorujúce stav, Bratislave sa nič vážne nestalo. Na rozdiel od ničivých záplav, ktoré postihli región celej strednej Európy v roku 2002, kedy bola zatopená aj časť bratislavského centra a Petržalky, o 11 rokov neskôr boli pod vodou len tie územia, pri ktorých sa to aj očakávalo. Išlo o petržalské nábrežie do úrovne hrádzí či povodňového múrika a prístav. Prekvapením bolo, že voda presiakla cez pôdu pri Karloveskom ramene a zatopila budovy vodákov. V tejto oblasti bude potrebné doriešiť protipovodňovú ochranu, na čom sa zhodli kompetentné osoby. Devín, ležiaci pri sútoku Dunaja a  Moravy, taktiež vydržal nápor vody. Problémom však bolo, že cesty spájajúce mestskú časť so zvyškom Bratislavy boli zatopené a neprejazdné. Dopravu z a do mesta tak zabezpečovala vojenská vetrieska, ktorá slúžila ako kyvadlová doprava. Približne 25 rodinných domov stojacích na Devínskej ceste však zatopilo, táto oblasť je totiž náplavovou zónou bez protipovodňovej ochrany, akou disponuje zvyšok mesta. Majitelia týchto domov však boli pri ich výstavbe upozornení na možné riziká. „Reakcie ľudí boli rôzne – od tých pohodových, kedy ľudia ponúkali pomoc a využili odrezanie od sveta na stretnutia so susedmi, až po neobjektívne nadávky, najmä od zaplavených ľudí, za to, že sme vypli elektrinu, že sme ich ‚násilne‘ evakuovali, že sme nekonali včas a nepomohli im,“ povedala o atmosfére starostka Devína Ľubica

Kolková. Dodala, že najstresujúcejším okamihom pre ňu bolo, keď sa dozvedela, že voda v Devíne je nepitná. „Nemáme verejný rozhlas a bola som absolútne bezmocná, čo sa týka okamžitého upovedomenia obyvateľov, že nemajú piť vodu. Našťastie sa táto správa nepotvrdila, týkalo sa to ‚len‘ časti Devínskej Novej Vsi,“ povedala Kolková. POMOCNÁ RUKA Po ničivých povodniach v  Strednej Európe spred 11 rokov zriadila Európska únia Fond solidarity. Členské štáty smú čerpať finančnú pomoc pri náprave škôd spôsobených prírodnými katastrofami, vrátané povodní. Mechanizmus dovoľuje štátom požiadať o peniaze v prípade, že škody presiahli 3 miliardy eur alebo 0,6 % HDP krajiny. „Podľa tabuliek Európskej komisie by pomoc cez Európsky sociálny fond mohla prísť v  prípade, ak by záplavy na Slovensku spôsobili škody za cca 405  miliónov eur,“ vysvetľuje hovorca ministerstva životného prostredia Maroš Stano. Slovensko čerpalo peniaze z Fondu solidarity dvakrát. Prvý raz po veternej smršti, ktorá zasiahla Tatry v roku 2004. Víchrica spôsobila rozsiahle materiálne, no predovšetkým environmentálne škody. Z  Únie sme dostali 5,7 milióna eur. Druhýkrát dostal štát 20,4 milióna eur na nápravu škôd po povodniach spred troch rokov, kedy Slovensko zasiahli rekordné zrážky, čo malo za následok záplavy takmer na celom území krajiny, najmä však na východe. Podľa Stana ministerstvo životného prostredia využíva v tomto roku cez Operačný program Životné prostredie 48 miliónov eur na boj proti povodniam. „Z  pripravovaného operačného programu pre životné prostredie na roky 2014-2020 by SR chcela na protipovodňovú ochranu získať 400 miliónov eur,“ dodáva Stano.

Tohtoročný vysoký Dunaj, aj napriek jeho rekordnej výške, zastihol Slovensko pripravené. Denník SME informoval o  aktivite slovenskej europoslankyne Moniky Flašíkovej-Beňovej, ktorá napísala list eurokomisárovi Johannesovi Hahnovi. V ňom ho informuje o naliehavej situácii v  Bratislave a  priľahlých oblastiach, „kde každú hodinu narastajú škody do obrovských výšok. Mnohé mestské časti museli byť evakuované. Odstránenie následkov škôd bude mnohonásobne prevyšovať možnosti rozpočtov celého regiónu a žiaľ, nakoľko ide o hlavné mesto Slovenskej republiky, nebudeme môcť využiť v žiadnom prípade ani štrukturálne fondy EÚ.“ Keď sa novinári europoslankyne následne pýtali, odkiaľ čerpala informácie, odpovedala po-

dráždene. Neodpovedala, kde sa dočítala či dopočula o údajných obrovských škodách i rozsiahlej evakuácii. OCHRANA FUNGUJE Pozitívom je, že investícia presahujúca 30  miliónov eur do protipovodňovej ochrany hlavného mesta sa ukázala ako správna voľba. Múry vydržali a  mesto ochránili, priesaky pri Karloveskom ramene sa vodohospodári pokúsia vyriešiť. Problematická je spojnica medzi Devínom a  zvyškom mesta, ktorá býva pri vysokej hladine zaplavená a  neprejazdná. Nábrežie medzi mostami SNP

foto: Vladimír Sodoma

a Lafranconi je vyvýšené, a tak chýbajúci špeciálny múrik či mobilné hradenie nebolo potrebné. Je skôr šťastím, že Dunaj nebol vyšší, nakoľko by pretekal v tejto oblasti cez starý okrasný múrik. Povodeň však neohrozovala len Bratislavu, ale aj ostatné mestá ležiace v blízkosti veľtoku. Napriek tomu, že vo väčšine z  nich namerali rekordnú výšku hladiny, voda sa ani v jednom prípade nevyliala a  nezaplavila mestá či iné územia. Potenciálnym problémom je, že v zaplavených územiach sa môžu premnožiť komáre. Obce už dostali od štátu prísľub, že im postreky preplatí. Ivan Belko

POHLED DO ZAHRANIČÍ

Pod kobercom je najlepšie Nebolo to tak dávno, čo slovenské médiá denne informovali o  škandalóznom šafárení so štátnym majetkom členmi Vojenskej spravodajskej služby (VSS). Denníky o  tom písali na prvých stranách, rozhlas i televízia správami o tejto kauze začínali svoje spravodajské relácie. Verejnosť sa tak dozvedela o tom, že počas prvej Ficovej vlády vtedajší šéfovia VSS skupovali nehnuteľnosti či autá za štátne peniaze, aby ich následne privatizovali medzi sebou. Minister obrany Martin Glváč prebral zodpovednosť za vyšetrovanie na seba. Štyri dni od medializácie kauzy ju však podľa portálu pluska.sk označil za „nebezpečnú mediálnu kačicu a fiktívnu konštrukciu.“ Vláda si už azda aj myslela, že takýmto označením je celá kauza vyriešená. Tlak však vzrástol, ozval sa autor údajnej správy, podplukovník vo výslužbe Suchodolinský. Ten chcel byť zbavený mlčanlivosti a  potvrdiť alebo vyvrátiť, či dokument, ktorý sa dostal na verejnosť, je pravdivý. Nič to však nemení na fakte, že Suchodolinský priznal, že podobný (a  možno práve ten istý)

dokument písal on sám kým bol ešte v službe a vyšetroval šafárenie s  majetkom. Z  toho môžeme usúdiť, že k  trestnej činnosti zrejme skutočne došlo. To však už nehralo vládnym predstaviteľom do karát a práve vtedy prišlo vykúpenie v podobe povodní a mediálneho ošiaľu okolo hrozivo vysokého Dunaja. Médiá však predsa len ešte priniesli v tejto kauze čosi nové a rovnako

poburujúce. Prehovorila totiž Katarína Svrčeková, bývalá poručíčka VSS a blízka priateľka bývalého šéfa spravodajcov Romana Mikulca. Ten počas krátko trvajúcej vlády Ivety Radičovej vyšetroval podozrivé nakladanie s majetkom. Mikulec však správu o takejto činnosti skartoval. Vo svojom vyhlásení uviedol, že tak spravil, aby „zabránil nakladaniu s  predmetným materiálom spôsobom, ktorý by zmaril využitie všetkých dôkazov vo  vyšetrovaní celej kauzy kompetentnými orgánmi.“ Samotná poručíčka Svrčeková však pocítila zmenu vlády po voľbách na jar 2012  na vlastnej koži. Stala sa tŕňom v oku nového vedenia. VSS nie je výnimkou, i tam sa vedúce pozície dosadzujú na základe lojality k vláde. Keďže po voľbách nastupovala tá istá

garnitúra, ktorá niekoľko rokov predtým tiež vládla a  jej ľudia zrejme okradli štát o nemalé peniaze, bolo v  ich záujme umlčať hocikoho, kto by mohol prehovoriť a  povedať Slovákom pravdu. Práve preto podrobovali poručíčku bezpečnostnými pohovormi, pri ktorých ju častovali vulgárnymi výrazmi. Tvrdí, že ju šikanovali. Rozhodla sa podať sťažnosť, no dočkala sa len výsmechu. Požiadala o  zrušenie svojej bezpečnostnej previerky, čím by ju museli vyhodiť z  VSS. To sa aj stalo, lenže odchod do civilu sa nekonal. Keďže k  spravodajcom sa dostala z  armády, presne tam ju aj naspäť poslali. O  svojich skúsenostiach prehovorila po boku Ľubomíra Galka na tlačovke. Galko je exministrom obrany za vlády Ivety Radičovej,

počas jeho šéfovania sa vyšetrovali machinácie s majetkom ich predchodcov. Po tlačovke si cez médiá Galko i  Glváč vymenili niekoľko odkazov, súčasný zástupca riaditeľa VSS Róbert Tibenský požiadal od poručíčky Svrčekovej ospravedlnenie, tá to však odmietla spraviť. Kauza tunelovania VSS nám ukázala už staré známe praktiky. Každý racionálne zmýšľajúci človek minimálne tuší, že niečo nie je v poriadku a čosi sa muselo naozaj u  spravodajcov stať. Už len spôsoby, akými sa snažia vládni predstavitelia i  súčasné vedenie tejto organizácie informácie popierať a  zbagatelizovať indikujú čosi nekalé. A nielen to. Spôsob jednania s  poručíčkou Svrčekovou len dokazuje aroganciu moci, ktorá sa snaží zahladiť stopy vedúce k vlastným prehreškom z minulosti.

Podobne to bolo aj s kauzou Gorila, ktorá je doteraz nevyriešená a  upadla do nezáujmu kompetentných i médií. Bizarne vyznieva, že jediný človek, ktorý stál pred súdom kvôli Gorile, bol demonštrant, ktorý údajne napadol počas jedného z  protestov policajta, sám však skončil s  krvavou tvárou na zemi. Súd však uznal obžalovaného za nevinného a sprostil ho všetkých obvinení. Každá senzácia trvá len tri dni. I  keď Gorila trvala niekoľko mesiacov. VSS trvá niekoľko týždňov, no bolo by naivné si myslieť, že vydrží dlhšie. Minimálne do doby, kým sa neobjavia nové skutočnosti alebo neprehovoria ľudia, ktorí by opätovne narušili pokojnú atmosféru okolo kauzy a nezavarili tak kompetentným. Ivan Belko

Prokuratúra by mohla mať šéfa. Po dvoch rokoch Dva roky je Slovensko bez generálneho prokurátora. Post zaručujúci rozsiahle právomoci v oblasti riadenia a kontroly všetkých prokuratúr, je neobsadený pre nečinnosť prezidenta. Ivan Gašparovič odmieta vyhlásiť právoplatne zvoleného kandidáta Jozefa Čentéša. Toho zvolil parlament po sérií kontroverzných volieb, pri ktorých hrozil aj rozpad vtedajšej pravicovej koalície. Aby sa vláda vtedy udržala pri moci a odhalila „zradcov“ z vlastných radov, ktorý v predošlých voľbách nehlasovali za Čentéša (kandidáta pravice), novelizovali zákon o voľbe generálneho prokurátora. Tajná voľba sa tak zmenila na verejnú. Napokon sa podarilo zvoliť Jozefa Čentéša za nového generálneho prokurátora. Vymenovať do funkcie by ho však musel prezident, ten

to však doteraz odmieta spraviť. Na jeseň 2011, pol roka od zvolenia, no nevymenovania do funckie, podal Čentéš ústavnú sťažnosť na Gašpa-

roviča. Takmer po roku od sťažnosti sa Ústavný súd vyjadril, že prezident nemusí vymenovať parlamentom zvoleného kandidáta, pokiaľ bude mať na to relevantné dôvody. Začiatkom tohto roka Gašparovič prehovoril, Čentéša odmieta vymenovať, keďže jeho voľba bola kontroverzná a  samotný kandidát sa morálne previnil, keď skartoval výpoveď Igora Matoviča o údajnej korupcii v  parlamente. Čentéš tento čin najprv poprel, neskôr oľutoval. V  nasledujúcich týždňoch obe strany napadli senáty Ústavné-

ho súdu, ktoré mali o sťažnosti rozhodovať. Týmto spôsobom napadli 12 z 13 sudcov, čím bol Ústavný súd zablokovaný a nemohol vo veci rozhodnúť. Ani novela zákona súdu nepomohla, samotní ústavní sudcovia ju pozastavili. Vtedy premiér Fico vyhlásil, že parlament bude voliť nového generálneho prokurátora. Jediným kandidátom bol Jaromír Čižnár, bývalý spolužiak Roberta Fica. Bratislavský prokurátor Čižnár sa však donedávna nechal počuť, že chce počkať, kým Ústavný

súd rozhodne v Čentéšovej sťažnosti. Pred pár týždňami však zmenil názor, teraz už len čaká, či ho prezident vymenuje (v  čase písania tohto článku tak ešte nespravil). Opozícia pravicových strán je názorovo roztrieštená, rok od parlamentných volieb sa vedela zhodnúť len na malom množstve návrhov či zákonov. Výnimkou je však nová voľba generálneho prokurátora, ktorá zjednotila pravicu. Tá označila tento krok za návrat k mečiarizmu. Pravičiari sa pýtajú, či je Slovensko ešte právnym štátom.

Kontroverznú voľbu nového generálneho prokurátora si všimli aj poslanci europarlamentu. Ľudovci, ktorí tvoria najväčšiu poslaneckú skupinu a do ktorej patria aj slovenskí europoslanci zo strán, ktoré sú na Slovensku momentálne v  opozícii, vyjadrili svoje znepokojenie. Chcú apelovať na prezidenta Ivana Gašparoviča, aby nevymenoval Čižnára novým generálnym prokurátorom dovtedy, kým Ústavný súd nepreverí sťažnosť Jozefa Čentéša. Či tak spraví alebo nie, je len na samotnom prezidentovi. Ivan Belko

TÉMA TÉMA MĚSÍCE MĚSÍCE // PUBLICISTIKA PUBLICISTIKA

EN / 2013 ENč.č.611 / 2011

S povodňovými škodami má pomoci i EU Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky

3 EVROPSKÉ EVROPSKÉ HORIZONTY HORIZONTY ZDEŇKA ZDEŇKA VELÍŠKA VELÍŠKA Bude mít EU kompas po dluhové krizi novou podobu? EU postrádá

(pokračování ze strany 1)

A téma se tak dostalo opět do popředí zájmu evropských politiků. „Povodně (pokračovánívezestřední strany 1)Evropě opět zabíjely, vyžádaly si evakuaci Jednou z takových iniciativ je nadesítek tisíc občanů a  nástroj způsobi-s příklad poměrně nový ly škody JESSICA. za miliardy eur,“ uvedl názvem V rámci tohopředseda Evropského parlamento projektu je kombinováno potu Martin Schulz, také oceskytování podpor který u programů na nil nespočet záchranářů, kteří rozvoj a obnovu měst s bankovpomáhali uvízlým občanům, ními půjčkami a studiemi odboropravovali hráze a  odčerpávali níků z bank. Na aktivitách této vodu ze sklepů. iniciativy se kromě Komise podílí

regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předsetra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Stratypickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvaných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu nájednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a město na ni získalo z evropských To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? evropských dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální POMOC SEbanka MOŽNÁ života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rozvojová RadyZPOZDÍ Evropy. I když podpora rozvoje měst je tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ Přes všechny důsledkyve lze už torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů do jisté míry obsažena většině nyní říci, že letošní povodeň neoperačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím dosáhla na tu z roku podporav ničivosti přímo na rozvojové pro- ciálních ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stá2002. „I  když byl region v  mi- Praha byla tentokrát na velkou provodu připravena mnohem lépeVnež při katastrofě živěji2002. diskutuje o evropských v této oblasti Brno. srpnu zde le v roce oblastech.“ Ukázky takových jekty probíhá skrze Integrovaný nulých týdnech postižen těžkýzdroj: Jiří Sedláček / Wikimedia Commons úrovni měst. Pro ty operační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na mi povodněmi, představují jimi regionální operační programy. v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie předvídatstejně vznik živelných Písku, Moravském Krumobdržela EFS sku, způsobené hospodářské škody Česká přinejmenším důležité lionův  korun. Od roku 2009 už máhají terstvorepublika pro místní rozvoj az která Samotný IOP, který řídí miniskatastrof a  podílejí se také na lově, Králíkách nebo v  Ústí nad 145 milionů eur. jen zlomek škod způsobených už terstvo pro místní rozvoj, cílí na popisuje jednotlivé projekty. O s pomocí EU město investovalo jako pro kraje. V současnosti předpovědích. Z  dalších projektů lze meteorologických povodněmi 2002, prioritkteré pomalu dobíhají poslední výzvy, do opravy centrální části Brna ty je přitom velký zájem. Dosud Labem. města hned roku v několika monitorovánapříklad stavbu su- „Evropský PLÁNYregenerace pro- jmenovat v  Rakousku, České jerepublice které se naprogram rozvoj měst zaměřují. 747 milionů. „Lze říci, že centbylo v oblasti ních osách. Stěžejní ale prio- HLAVNĚ ní Země nám dává důkladně pochého poldru nad Starčí u Třebíče A VAROVNÉ SYSTÉMY a ritní na Slovensku dosáhly zhruba osa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálních operozumět naší měnící se planetě za zhruba 13 milionů korun nebo šesti miliard  eur  (150  miliard grovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce současně umožňuje provádět poldru obce konstatoCehnice, a žádné záplavách let 1997  2002, opravu Kč),“ škod Po další výzvy neplánují. Velopravena a já u  mohu kové hodnotěz téměř 2,5a miliarTedy komentoval konkrétními sčítání strategiemi, konkrétní opatření ke který program podpořil částkou kdy se ukázalo, že jsou opatřehlavní analytik Erste Group pro má Svaz které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům vat, že jsem hrdý na všechny ké obavy z budoucnosti zlepšení občanů,“ komenproti velké vodě zcela nedo- 15 milionů střední a východní Evropu Juraj měst a života obcí. Ten má strach, aby pracovníky,korun. kteří po několik let kvality bylo zatím vyplaceno 1,2 miliarčasově provázaných projektů. Ty ní toval před časem přejmenování Celá řada dotací podporuje ochrastatečná, přišla s  velkými plány Kotian.  Podobně to vidí i  ostatmají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky Copernicus nepřímo. oblasti protipovodňové pre- nu ní analytici. Například největší odpovídalana potřebám městAntoa nibylopřed zasevelkou krásnévodou a hezké,“ kon- programu byly opraveny chodsažení cílů, které si v rámci IPRM v středkům nio Tajani, místopředseda EvropJde například o pořizování výbavy vence i  Česká republika. Projekevropská pojišťovna Allianz zanebo stanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu komise a komisař odpovědný hasiče a záchranáře, dotajdourevitalizovány ovšem pomalu, a  proto platí za povodňové škody předdokonce Bruselu. Podle Oldřicha derka. Ovšem nutno což říct, že ské nebo parky na- pro tegrovaných plánů rozvoje měst ty za průmysl a  podnikání. soucemi podporují například regionáli  dnes stále není velká část proběžně asi 350  milionů eur zdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby V města časnosti se zvažuje přesunutí ní operační programy. Ty mnohdy tipovodňových opatření hoto(8,9  miliardy korun), což je místní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do Copernicus, který by i  na opravy silnic poniS  financováním pomáhá EU přispívají opět toho, dobře co v roce podoby evropských fondů v příšopak. Většinu investičních akcí programu Pokud bychom se měli podívat IPRMasijepolovina možné velmi ob- vá. měl být plně funkční během roku čených povodněmi. O  tom ví své třeba skrze OP Životní prostředí. 2002. Pomoc postiženým přihájit důležitost a dosah kohezní na financování přímo IPRM, tak za desítky milionů korun najde- tích letech a ideálně se i samy čásPrahy.na Spojit by se mohlo Liberecký okresních kraj, kterýměst. stále 2014, celostátně nejvýznamnějších slíbily jednotlivých tečně do podílet rozhodování me u bývalých těch je Integrovaným operačním hlavně politikynejen až k vlády příjemcům, respek- Z  s centrem, ve kterém sídlí vyvíjeodstraňuje škody za dvě miliarprojektů lze zmínit například členských zemí, ale i  Evropská je ale tive obyvatelům měst, která si o programem podpořeno 41. Na Nejčastěji jde o obnovy parků struktuře investic. Zároveň ný navigační systém Galileo. dy po povodni z roku 2010. „Reálnový superpočítač pro Český unie. Ta má k dispozici Fond sotuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že GMES je i více mezinárodní se toho zatím moc neopravilo, Díky ně lidarity, kterýnáměstek vznikl před jede- hydrometeorologický se evropské fondy zacílí. „Za vým příkladem může být na- Součástí města téměř 5 miliardústav. korun. uvedl první ministra projekt EFAS (The European Flood byly to většinou jen stavby menněmu došlo k zpřesnění předponácti lety právě kvůli takovýmto zapříklad oprava náměstí v Hav- předpokladu odpovídajícího pro místní rozvoj Daniel Braun. Awareness System), tedy Evropský ších mostů,“ řekl liberecký hejtman záplav. Meteorologové totiž situacím. Aby ČR mohla požá- vědí líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM včasného varování před Půta s tím, že letos kraj ně- systém přesněji zaměřit třeba Martin dat pomoc z IMAGE tohoto MĚST fondu, dokáží zásadním způsobem motivovat třeba oprava náměstí v Lázních I NÁMĚSTÍM IOPo  ZLEPŠUJE povodněmi, který vyvíjí Evropponičené silnice opraví. musí škody přesáhnout 22 mili- to, kde se nachází bouřka. Cel- které Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využiunie ve spolupráci s národními projektu dosáhardy korun. alejsou může být kové telnost územních (regionálních) Ovšemnáklady rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet ská A jaké typy Pomoc projektů z IOP hydrologickými a meteorologickýCOPERNICUS ly téměř 132,5  milionu korun, udělena i v případě, že pohroma podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že organizacemi. Cílem je vytvoV PRAZEinfrastrukturu mi OPŽP se vyšplhala na MOŽNÁ způsobí velké regionální škody. dotace znalost skutečných rozvojových který zvelebuje vaným z operačním programem, jde o revitalizace problémových řit moderní platformu, která 120 milionů. Největší počet proBohužel se ozývají i hlasy, podle regisídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními v obcích a městech, protože vy- potřeb země, jednotlivých bude po celé Evropě se v souvislosti s po- schopná realizují jednotlivá městaz Stále kterých nutné na pomoc jektů onů a měst je pro toto varovat zacílení tváří častěji lepší prostředí pro život, programy. Finanční prostředky určena bude městům nasi revitalizaci úřady o  nebezpečí možslovo pre- příslušné obce. Jde především většinou o nainvestiz veřejných tohoto fondu počkat.a „Jsme nutnou podmínkou. tak jako skloňuje v Lázníchi  Bohdaneč,“ putují rozvoj vodněmi prostranství vlast- a nich ných záplav až deset dníFilip předem. vence. Evropská unie se této ce do digitálních povodňových bez zdrojů, a to platí i pro Fond Appl níkům bytových domů na jejich městských center nebo na vybra- řekl vloni u příležitosti otevření solidarity EU,“ uvedl podle agen- plánů, varovných systémů nebo problematice věnuje už od konce V neposlední řadě bylo na konci tury DPA eurokomisař pro roz- do protipovodňových opatření, 80.  let. Průběžně byla zaháje- května tohoto roku, tedy jen pár počet EU Janusz Lewandowski. která jsou vstřícná k  životnímu na celá řada výzkumných pro- dní před povodněmi, otevřeno „V roce 2013 to jednoduše nebu- prostředí. Dotace na tyto projek- jektů, které už spolykaly desítky v  Bruselu nové Centrum koorde možné.“ V  minulosti už při- ty se obvykle pohybují v  řádech milionů eur. Aktuálně skloňova- dinace záchranných akcí při kritom do České republiky pomoc jednotek milionů korun. Na vy- ným programem je třeba Coper- zových situacích. To by mělo být z tohoto fondu putovala. Při po- budování varovného systému nicus, dříve pojmenovaný GMES schopné vypořádat se z hlediska a  zpracovánív Cannes digitálního vodních v  roce summitu 2002  země zís-uskutečněném Na nedávném G20 bylyplánu eko- (Globální monitoring životního koordinace až se třemi současzískali dotaci z  OPŽP například kala přes 100 milionů eur, které nomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí prostředí a  bezpečnosti), který ně probíhajícími mimořádnými Zlíně, v Domažlicích, Dvoře sdružuje pozorovací satelity událostmi v  různých časových použila na tématy. odstranění vzniklých hlavními Současný stav ve biologové považují zave začátek Králové nad Labem, v  Osečné škod. Další pomoc přišla po ponového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. a  pozemní snímače. Ty monito- pásmech po celé Evropě. Filip Appl kraji, na Litomyšl- rují jednotlivé oblasti Země a povodních v roce 2010. Celkem už v  Libereckém Retrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy.

ZAHRANIČÍ

Ekologické chování na denním pořádku

Člověk dokázal přeměnit polovi-

KOMENTÁŘE nu půdy na Zemi a tím závažně poškodil ekosystém. Ekonomický Fond solidarity EU rostoucí (dále jen a průmyslový rozvoj, poEUSF) byl zřízen jako odezva nána čet obyvatel, nové stravovací obrovské povodně v  roce 2002, vyky a požadavky životních podaby bylo čerpat pomoc mínek jsoumožné příčinou narušeného v životního případě prostředí. přírodních katastrof Podle nedávpostiženým regionům. no zveřejněných studií americEUSF byl odjejeho vzniku použit kých vědců 5 500 živočišných v druhů 52 případech přírodních na pokraji vyhynutí.kataDostrof – pomoc živočišných pro 23 státy dokonce několik a rostsáhla 3,2druhů mld. eur. Členské státy linných ztrácí svou původmusejí požádat o pomoc nejní velikost a zmenšuje se (polární později do 10 týdnů od začátmedvědi, jeleni, želvy, ještěrky, ku katastrofyLesní Způsobilé ropuchy...). porost,nejsou tolik soukromé osoby, ani dlouhodonepostradatelný pro ekosystém, mizí před očima a více jak dva (pokračování ze ročně strany umírá 1) miliony osob na zá-

Výše v ČRzpůsobené by v tomto přívažnéškod nemoci znečišpadě nebyla rozhodující, zátěním ovzduší. Frekvence přírodsadní je, aby bylo prokázáno, ních katastrof a hrůzné následky že škodyjasně: způsobila stejná kahovoří spotřebováváme tastrofa jako v  Německu více přírodních zdrojů nežnebo nám Rakousku. Proto budeme s  těplaneta může poskytnout. mito při přípravě žáTéměřzeměmi s pravidelností zasáhne dosti úzce spolupracovat. některý z ničivých živlů i půvabV  případě nou krajinuregionálního Francie. V rocekrité2009

čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok později vichřici Xynthia a nyní se vzpamatovává z mohutných zábá opatření např.Podle obnova hosplav na jihu –země. odhadů podářství nebo prevence. V  roce škody představují částku 600 až 2002 byly tři okruhy: nouzové a 800 miliard eur. Nové obavy vylikvidační práce, obnova území a volává zvyšování hladiny Atlanpomoc orgánům vetického ústředním oceánu. Situace znepořejné správy Je definován min. kojuje obyvatele kraje Gironde, rozsah škod, aby byl možný po-o kteří přihlíží zmenšování pláží žadavek – pro ČR jsou to 872 mil. jeden až tři metry za rok, v něeur (jsou místech možné výjimky) kterých o šest ažPomoc deset činí 2,5 % ze zjištěné škody, v přímetrů za rok. padě Dnes velké patří pohromy Francie je k možný zemím nárůst o 6 %. Nejedná se oskleníopes nejmenšími emisemi rativní nástroj pomoci, celý prokových plynů. Propagace vzoru ces získání dotace z tohoto Fondu ekologického chování naučila obyvatele téměř automatickým ria a  kritériagestům. sousedící země ekologickým Pravidelně poskytuje Fond solidarity až třídí odpad, šetrně hospodaří 2,5 % uznatelných škod. s vodou (podle Crédoc - StředisFond solidarity je vhodným ko výzkumu pro studie a pozodoplňkovým zdrojem pro firování životních podmínek se nancování odstraňování škod celková spotřeba vody domáczpůsobených ností snížila ona 3 veřejném % v obdobímaod jetku, přestože nemůže být 1997 do 2007), často nakupují chápán jako rychlá pomoc za-i biopotraviny. Jsou uvědomělí saženým regionům, k  tomu v otázce spotřeby elektřiny. Rok

trvá min. několik měsíců. Uvolnění pomoci je vázáno na finální rozhodnutí Evropského parlamentu aodRady, o rozpočrokukteré se rozhodují Francie zúčastňuje tu a jeho změnách. ČR čerpala již programu na podporu životního 3x, vždy v souvislosti s povodněprostředí Earth Hour. Letos se mi: v roce 130 2002měst 129 mil. eur,Paříž, léto přibližně (Lyon, 2010 51 + 10,9 mil. eur (kraje MoStrasbourg, Toulon…) ocitlo ve ravskoslezský, Olomoucký, tmě po dobu jedné hodiny. ZlínAkce ský a Jihomoravský). povodně byla spuštěna předZaEiffelovou v roce 2002 bylo celkemministryvyčerpávěží za přítomnosti no 4 075 096 255,89 Kč na pomoc ně ekologie Nathalie Kosciusko krajům, obcím a ústředním orgáMorizet. Ani v otázce dopravy nům. nezůstává pozadu. Většina Francouzů využívá služeb veřejné slouží jinédopravy. nástroje. Proto hromadné Síť železnic mohu ujistit, že ministerstvo a metra je vysoce rozvinutá a financí udělá neprobíhá vše, aby mohlo pokud právě stávka čerpat maximální částku na nebo sebevražda bezdomovců alespoň částečné zmírněníměsípo(velice časté v zimních vodňových škod. cích) patří k velice spolehlivým. V rámci ekologického programu vláda započala několik modernizací dopravního systému. Nejvýznamnější z nich je automatizace

linky č. 1 pařížského metra, která patří k nejstarším a nejfrekventovanějším (denně přepraví 725 tisíc osob). Do roku 2020 proběhne zdvojnásobení velikosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. Miloš Petera, V září letošního roku oslavily vlaky náměstek hejtmana Středočeského vysoké rychlosti třícáté výročí od kraje vzniku a místopředseda svého (1981) aRegionální přepravily rady regionu Střední přibližně dvě soudržnosti miliardy osob. Na seznamu je rovněž sníženíČechy hlučnosti letadel ohrožující obyvatele v blízkosti pařížských letišť Roissy Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího roku budou zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany Roissy Charles de Gaulle, budou vyčleněny investice do zvukových izolací a zakáz používání nejhlučnějších Tomáš Zídek, letadel v noci (Airbus A310). náměstek Ilona ministra financí Mádrová

S  odstupem času máunie, člověk Lidé v zemích Evropské a asi dnešní doby tendenci nejvíc lidé v zemích eurozóny,dívat otvíse světnoviny rozdělerajína už někdejší hodně dlouho s úzný naTotéž dva se bloky vyzbrojené kostí. samozřejmě týká i stejnou odstrašující silou jatelevize a rozhlasu v časech zpravoderné zbraně, jako na epodajských relací. Není nic příjemného chu, kdy sesedenně, po dlouhé utvrzovat že nelze roky čekat vlastně nemohlo nic tystát. nic jiného než škrty (abych souVše dáno vyjádřil vyrovnanýčasné bylo perspektivy co nejmi silamiVedvou stručněji). svém supervelmouvažování jsou cí. Zahraniční politikazemích byla teď lidé v mnoha evropských pro všechny ostatní jen kulihluboce ponořeni do finanční prosou na jevišti, na kterém se blematiky, a to hlavně do té, kterou odehrávala poziční „válka“ dluhová krize a způsob jejího řešení těch dvou.jejich Bez rodiny. epizodSnadno a dlouho bezpřitom vývoje. Dnes nemine jediný trápí přímo nám ivšem uniká, že jsme vystaveni neměsíc, možná jediný týden, aby nebylo zoufale znát, jak v  dneštušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si ním světě jak překotných zvratů i převratů Evropa eura beza ekonomické kompasu nevšímáme, bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu jednotné zahraniční politiky bloudí. Dva příklady z  posledních stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla métýdnů topompou mohoupohřbít dokázat. mohou „Evdia se vší vládyNebo ve Slovinsku, napomoci Slovensku,k tomu v Řecku,sevse Itálii, ve ropa našla“. Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu Sýrie: nebo není ve záhodno posílit dodávkami zbraní povstání doplatilaJevláda laboristů Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch proti despotovi, které ztrácí dech? Už jsem tu o psalnechtěla před padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v tom EU není, několika měsíci. Ale od té doby se situace v  Sýrii i kolem ní být, ale teď už raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo kvůli pestále mění: antiasádovská fronta ztratila převahu v bojích. V poněžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už stojích EU slovo k  dodávkám zbraní Sýrie na je to, o co tojevětší chaos. Před jsem vyslovil provizórium, rovnoudo poukážu asi ještě vážnější než třemi týdny zrušily státy EU na dodávky zbraní do Sýrie embarpád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie go, ale jen její jakoby omylem. Prostě neuměly dohodnout naEvropproa především finančně-ekonomický pilíř,seeurozóna. Nejen političtí lídři dloužení jeho platnosti! Ale právě tak nedosáhly jednomyslnosti ské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů ouvnitř účelnosti správnosti zahájení těch dodávek! o eurozóny.a Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, sRozhodnutí větší rozpočtovou tom prostě nepadlo. Ani Washington neprojevil zřetelné známky disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. vůle k činům chvíli, nástroji kdy užkuznával, že „červená čára“před chemicEurozónu je třebavevyzbrojit účinné obraně společné měny nápory ké války byla evidentně překročena. Největší evropští přivrženci finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eupodpory bojovníků diktatuře Sýrii, Cameron a Hollande, rozóna v takzvané pevnéproti jádro Unie, změní sev tím automaticky situace těch zbylých stejně jako Barack Obama na druhé straně Atlantiku, nemohou členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, dnes žádnouvůbec, jistotu tom,nechtějí že zbraně dojdouse do správných které mít buď nechtějí neboozatím do eurozóny, octnou na okraji rukou že v nichmimo zůstanou. to, a proto, o záevropskéa struktury, její pevnéVědí jádro,spolu s nováčky,mluví–li kterým sednes ta okrajová měru přistoupit k  vyzbrojování povstalců, upřesňují už takřka část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požaautomaticky: „ do těch správných, těch provázet pravýchrozvolnění rukou“. aNebudovaný proces zpevnění eurozóny, bude hodo zákonitě pokles de ale snadné oddělit v Sýrii zrno od plev v situaci, kdybude povstání významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka jednak dostalo podobu občanské ani ta už neníVedle pouhou početně méně významná, jednakválky, ještě keavšemu nesourodá. zemí, válkou které do občanů proti despotické moci, ale spíš nepřehlednou změtí eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat),válek, v ní bukteré navyčkávající, syrském až území vnější síly. Libanonský Hizballáh dou země jak to vedou s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozódnes bojuje napřepoklady, straně Asáda rovněž islamistickým Muslimny zatím nemají i země,proti které budou postupně do EU přijímány: země ským bratřím a dalším militantním skupinám islámského radizápadního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na kalismu, které řekl stojív diskusi na druhé straněštrasburské fronty. Asáda, despotu spíš začátku listopadu se studenty univerzity: „Nakonec tu světského, pomáhají – pravděpodobně zbraněmi svrhnout budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší iintegraci uvnitř– eurozóny, tou nábožensky monarchie, Saúdská nedodruhou se půjdezaložené ke konfederaci uvnitř Evropské unie”.Arábie Nemělo abyKatar, nám uniknout, tčené mimochodem arabským jarem, což z  nich dělá podezřelé že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před spojence povstalců inspirovaných právě jarem. Přitom postkomunistickými adepty na členství, přišel užarabským Francois Mitterrand hned po v  posledních dnech se zdá, že Západ – pokud si pod tímto popádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména jmem chceme představovat Washington, Londýn a Paříž – pomýšu Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava lejí naarealizování vojenské pomoci syrskému povstání právě Klause u těch dalších,své co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? prostřednictvím Kataru. Budou mít pak ještě vůbec kontrolu To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropskénad unie účelem, kterému evropské a americké zbraně a eurozóny.kePrvní, co můžebudou zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura apoužity? rozpad euKatar možná Sýrii poeuro pádu Asáda jinou se budoucnost než rozóny. Ale buďmepřeje (euro)optimisty: se udrží a eurozóna pak stane pevným politici Západu. Na druhé straně té syrské fronty má své zájmy jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, Teherán. I ten jiné struktury. představy o budoucnosti Sýrie než vytěsnění na okrajmá evropské Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu sami jakési Syřané. Libanon je do syrského konfliktu přímo vtahován Hizbalkonfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou láhem. měnou. A cíle, které Hizballáh v Sýrii sleduje, zřejmě rovněž směřují dál než k odražení vzpoury proti Asádovi. Internacionalizaci zpočátku domácího konfliktu mezi občany a mocí už pocítily i mírové síly OSN na Golanských výšinách. Rakušané raději odtud své „modré přilby“ stáhli. Ve střehuCo je,znamená samozřejmě, Izrael. V souzkratka IPRM? sední Sýrii se dnes houfují jeho úhlavní nepřátelé. IPRM označuje Integrované plány rozGesto, které zvažují Washington, Paříž a Londýn, o sobě syrvoje měst. Jedná sesamo o soubor vzájemně ský gordický uzel nerozetne. Naopak může mít kontraproduktivní provázaných akcí, které jsou realizovádůsledky, i když třeba Asád padne.nyKontraproduktivní v  žádném na vymezeném území nebo v rámci případě nemůže být jiná strategie: vrhnout veškeré síly a tématického přístupu ve prostředměstech a ky do humanitární pomoci syrským uprchlíkům těm Syřanům, směřují k dosaženía společného cíle či kteří zůstali mezi frontami občanské války, v níž už tolika vnějším cílů města, obce či lokality. IPRM je silám nejde o syrské občany. Tito lidé pomoc zoufale potřebují. jedním z nástrojů urbánní politiky Aa z jejich řad se jednou těžko budou rekrutovat džihádisté. projekty v něm obsažené mohou být Druhým příkladem je Turecko: Jako adept na zčlenství v Evropské podporovány operačních programů unii má Turecko svrchovaný zájem(OP) zůstat mimo sopečnou krajifinancovaných ze strukturálních nu, v  kterou se proměňuje svět islámu. Poslední týdny jsou tesfondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. tem identity této země a západnímu světu musí záležet na tom, jaké bude operačních geopoliticképrogramech zakotvení Turecka. Konflikt turecké vlády, V jakých se IPRM uplatňují? tíhnoucí k islamismu, s občanskou společností, tíhnoucí k hodnoIntegrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na intám svobody a demokracie, připomíná Západu a zejména Evropě, jak tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), otevřená zůstává dosud otázka, zda Turecko má své místo v EvropIntegrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení ské unii nebo aspoňa v evropském prostoru. Evropa programech. bude v příštích problematiky bydlení) doplňkově v tématických operačních Mezi týdnech tak trochu spolurozhodovat o tom, zda současné „turecké prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický jaro“ mít stejný osud to arabské (naměsta, jehoždostupnost horizontu jsou rozvoj,bude sociální integrace, životníjako prostředí, přitažlivá a mobidnes, dva a půl roku po jeho vypuknutí, režimy spočívající spíš na nálita a správa věcí veřejných. boženské disciplině než na demokraktických svobodách!), nebo zda turecké jedinátýká? z těch vzpour proti despocii ve světě islámu, Jakých jaro, městjako se IPRM prosadí občanské svobody, právaa aMladou sociální jistoty. 1) IPRM je podmínkou pro městademokratická nad 50 tisíc obyvatel Boleslav, aby Turci mají tu výhodu, že kvůli tomu nemusejí rozmetat mocenskou mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj dastrukturu, ale že moci mohounositelů přinutit dodržovat zásaných měst (jedná se představitele o města zařazená na seznam IPRM v rámci ROP). dy, které navenek proklamují. Právě v tom jim může Evropa pomo2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyci. Evropě samotné pak nestane-li se Turecko jednou z těch vatel, bez jeho předložení bypomůže, nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. zemí světa islámu, kde zcela v rozporu s moderní dobou probíhá jed3) Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím nak nelítostný vnitřní boj radikálních islamistů o výklad koránu, IPRM, pokud to pravidla operačního programu umožňují. jednak džihád proti všem, kdo vyznávajíMartina jiné učení. Finková, Eurofon

Eurofon informuje

PUBLICISTIKA

4 CO NA TO EUROPOSLANCI Poškozuje podle vás Českou republiku v  zahraničí současná politická krize? Jsou podle vašeho názoru „trafiky“ korupcí nebo standardním jednáním? Aj v  najvyšších politických kruhoch civilizovanej demokratickej spoločnosti sa občas vyskytnú udalosti, ktoré oprávnene vyvolajú pochybnosti o  dobrom fungovaní politického systému. Žiaden zo známych politických modelov nie je taký dokonalý, aby úplne eliminoval osobné zlyhania jednotlivcov pôsobiacich vo významných pozíciách verejnej správy. Preto bude pre partnerov Českej republiky významným signálom o kondícii a zdraví politického prostredia v  Čechách spôsob, akým budú riešené dôsledky odhalených a  objektivizovaných zistení vyšetrovateľov z komunikácie a neštandardných aktivít medzi vplyvnými podnikateľmi a  verejnými činiteľmi, či vládnym aparátom. Je prirodzené, že každý z dotknutých politických subjektov ponúka vo  svojich postojoch také východiská zo súčasnej politickej krízy, ktoré mu môže priniesť najvýznamnejší spoločenský profit. Pokiaľ však tento dialóg ostane v  právnej, vecnej rovine, orientovanej na pragmatické a  korektné hľadanie optimálneho východiska,

bez pokusov o nekalé ovplyvňovanie činnosti oprávnených orgánov, alebo zneužívania mocenských pozícií, bude to signálom, že česká politická scéna dokáže riešiť krízové situácie obvyklými demokratickými postupmi. Je tiež dôležité, aby v  tejto chvíli bola pre všetky relevantné politické subjekty najvyššou prioritou maximálna transparentnosť celého procesu konsolidácie vládnych štruktúr sprevádzaná spoločným úsilím o  obnovenie dôvery verejnosti v existujúci politický systém a správu krajiny.

Jaroslav Paška, poslanec Evropského parlamentu

Poprvé od svého zvolení do Evropského parlamentu (v  červnu 2009) se mě kolegové z  EP ptali, co se to na naši politické scéně odehrává. Mimo jiné, i z toho důvodu jsem přesvědčen, že současná vnitropolitická situace Českou republiku velmi silně poškozuje. Všichni aktéři, kteří se podílejí na nynější vyhrocené situaci by si měli dobře uvědomovat, že svým konáním a  chováním nepoškozují jen současný stav, ale snižují a ohrožují důvěru lidí v politiku obecně, a v existenci politické kulturya slušnosti.Topovažujizazásadní. Je velmi podstatné rozlišit, kdy politik získá jakoukoli pozici na základě profesní erudice a  dlouholetých   zkušeností člověka a kdy jde pouze o účelový akt. Nejsem si však jist, že oprávněnost těchto rozhodnutí může posoudit policie.  Tzv. „trafiky“, i  když s  tímto pejorativním označením nesouhlasím, provázely po-

litiku  vždy.  Jde jen o  to, najít tu správnou míru únosnosti, kdy a jakým způsobem takový postup používat. Politici si musí být vědomi citlivosti s  jejím nakládáním. Samozřejmě za předpokladu, že jde o pozice v orgánech společností se státní účastí a se standardní odměnou za výkon funkce.

Současná vládní krize pověst České republiky v  zahraničí bohužel těžce poškodila. Jako důkaz si lze vzít novinové články či televizní zpravodajství o  naší zemi, které se objevilo na všech světových kontinentech. Na rozdíl od jiných vládních krizí, kde důvody jsou obvykle čistě politické, pád Nečasovy vlády obsahuje příběhy korupce, zneužívání moci i vojenského zpravodajství. Objevují se v něm zprávy o policejním zatýkání v  centru vládní moci, napojení politiky a organizovaného zločinu, nálezů velkého množství peněz a zlata, i milostném trojúhelníku odcházejícího premiéra. Náš stát tímto bohužel získal pověst banánové republiky, země, která se propadla do nejhlubšího mravního, politického a  hospodářského bahna za celou dobu své existence. Změnit tento negativní obraz bude trvat dlouho a  půjde těžce. Výsledkem je situace, kdy nám nevěří spojenci v  NATO i  EU, kdy bude velmi těžké získat pro naši ekonomiku větší zahraniční investice.

Pokud jde o  tzv. „trafiky“, obsazování politicky vlivných postů „svými“ lidmi se děje na celém světě. Pro příklad se stačí podívat třeba do USA na obsazování míst velvyslanců po každých prezidentských volbách. Rozdíl v  případě tzv. 3  „rebelů“ ODS však je, zda pro jejich „odejití“ nebyly použity způsoby korupce a vydírání. Odpověď na tuto otázku budeme znát však až po dokončeném policejním vyšetřování a případném soudním procesu. 

Evžen Tošenovský, poslanec Evropského parlamentu

Francie: Příkladná republika ve hvězdách Popularita francouzského prezidenta Françoise Hollanda za rok úřadu klesla z 65 % na 25 %. „Příkladná republika“, kterou Francouzům loni sliboval, zůstává v nedohlednu. Národ ho považuje nekompetentního a nešetří ostrou kritikou. Kdysi „lákavá“ Francie dnes míří ke krachu. Předpovědi ekonomů byly skutečně pravdivé, a  zpráva Insee (Národní institut statistiky a ekonomických studií) o ekonomické situaci země to jen potvrzuje: zadluženost, produktivita téměř nulová, špatná konkurenceschopnost a  nezaměstnanost s rekordními 10,8 %. I když situace nevypadá pozitivně ani pro příští rok (nezaměstnanost má přesáhnout 11 %), prezident Hollande nepřestává doufat v tvorbu 150 tisíc pracovních míst. Aktuální ekonomický kontext se bohužel podepisuje na pracovních výsledcích Francouzů. Anketa Edenred-Ipsos odhalila, že přibližně 40 % z nich trpí v zaměstnání špatnou duševní kondicí a chodí do práce s nechutí. Na vině jsou platová frustrace, pesimismus kvůli nemožnému vývoji a  chybějícímu uznání. Horkým bramborem je situace mladých Francouzů, čerstvě po studiích a  s  diplomem v  ruce. Roky čelí složité integraci na trhu práce, ve většině případů jsou zneužívaní pro opakované a  neplacené stáže, s  nízkou šancí podepsat CDI (smlouva na dobu neurčitou). Proto odjíždí hledat pracovní zkušenost za hranice hexagonu, kde jejich talent a znalosti jsou vítány (Švýcarsko, Británie, USA). Podle registru ministerstva zahraničních věcí dnes žije v  zahraničí 1,6  milionu Francouzů (z  toho 270 tisíc věku 25 až 35 let). Jejich počet vzrost o 14 % za posledních pět let. Na vysokou nezaměstnanost v  EU (22  miliony mladých lidí bez práce) reagovala německá kancléřka Merkelová výzvou „zkusit štěstí a  odejít za prací do jiné členské země EU“. Ve spolupráci s  prezidentem Hollandem zahájila tvorbu akčního plánu k  protikrizovým opatřením a strukturálním reformám. Výsledek představí na zasedání evropského summitu ministrů práce zemí EU koncem tohoto měsíce a 3. července v Berlíně. BOHATÍ PRCHAJÍ

Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu

EN č. 6 / 2013

Z reforem už běhá Francouzům mráz po zádech. Dokázaly nejen jejich rozdělení, ale také způsobují nepokoje v  zemi. Tvorbou

tzv. milionářské daně (75  %, 2 až 3 tisíce Francouzů), kterou uvalil na Francouze s  příjmem přesahující milion eur za rok, způsobil jejich odchod nejčastěji do Švýcarska, Belgie nebo Británie. Situace je nebezpečná, jelikož zemi opustila řada bohatých lidí, zejména ředitelé, a  majitelé velkých společností, vědci, umělci, ale i sportovci (nejbohatší Francouz Bernard Arnault – majitel skupiny LVMH, Alain Afflelou, hudební mág Jean-Michel Jarre, herci Mathieu Kassovitz, Alain Delon a  Gérard Depardieu, zpěvák Johnny Hallyday, sportovci JoWilfried Tsonga, Marion Bartoli, Richard Gasquet, členové rodiny Meunier – majitelé hypermarketů Carrefour, rodina Weirtheimer – majitelé značky Chanel,..). Kde vláda vezme prostředky na snížení státního schodku, když nejbohatší prchají ze země? Rostoucí daně a  zdražování přihrává korupčním aférám a fiskálním podvodům. Zatímco současná vláda slibovala svému lidu jít příkladem, rozpočtový ministr Jérom Cahuzac skrýval před daněmi na tajném kontě ve Švýcarsku a Singapuru miliony eur. K přiznání došlo i v případě Jeana-Jacques Augiera (správce pokladny prezidentské kampaně pro Françoise Hollanda v loňském roce), který investoval do Kajmanských ostrovů. ZNEUŽÍVANÝ SYSTÉM Úkolem současné vlády je najít 2,2  miliardy eur do roku 2016  k  vyrovnání bilance sociální politiky. Francie je doposud jedinou zemí, která nejvíce utrácí za sociální solidaritu. Na seznam nejnákladnějších položek patří dávky nezaměstnanosti, hrazená zdravotnická péče (CMU-C, 750  tisíc osob), rodinné příspěvky, sociální dávky a  příspěvky na bydlení. Francouzským paradoxem je zneužívání této „štědrosti“ přistěhovalci na úkor Francouzů, kteří tuto pomoc skutečně potřebují. Byly dokonce odhaleny i  případy uchazečů o  zaměstnání, zaregistrovaných na místních úřadech práce (Pôle

zdroj: GB Emploi), kteří se odstěhovali do exotických destinací a  žili pohodlě z  vyplacených dávek. Na seznamu nejoblíbenějších destinací „nezaměstnaných“ figuruje Thajsko, Vietnam, Brazílie, Kuba a Kambodža. Mnohem závažnějším problémem jsou přistěhovalci z  Afriky (Tunisko, Alžírsko, Maroko, Senegal, Kongo, Pobřeží slonoviny,..). Mnozí na oko žijí ve Francii, a pro sociální dávky nebo dávky v  nezaměstnanosti si jezdí ze své země původu. Dokázali i  šikovně obejít zákon v  rámci „rodinného sjednocení“. Kamenem úrazu jsou příspěvky na děti, na které má nárok rodina minimálně s  dvěma dětmi (127 eur na dvě děti, 290 eur na tři děti, 163 eur na každé další dítě), a  to dokonce narozených mimo Francii. Tento zákon je zranitelný zejména v  případě polygamních mužů žijích ve Francii, za kterými se postupně stěhují manželky s  dětmi z  Afriky, a  jakožto matky samoživitelky mají ve Francii nárok na sociální dávky. Ukázkovým příkladem, že sociální dávky můžou být dobrým byznysem, je aféra alžířana Hebbadji z roku 2010. Otec dvanácti dětí se čtyřmi manželkami nelegálně obral francouzskou pokladnu o 90 tisíc eur. O  to víc bylo ránou pod pás snížení rodinného koeficientu, které povede ke zvýšení daní „bohatých“ rodin. Bohužel s  Hollandovou sociální politikou se Francouz ze střední třídy stane brzy bohatým. Rodinný koeficient (zaveden v  roce 1945) slouží ke snížení daní z  příjmu s  ohledem na počet vychovávaných dětí. Původní koeficient 2 336  eur (letos snížen na 2 000 eur) bude příští rok snížen na 1 500  eur. Rodiny s  měsíčním příjmem převyšujícím 5 072  eura a  se

zdroj: GB

dvěma dětmi (se třemi dětmi 5 847  eur) tak nebudou mít nárok na rodinné příspěvky. Toto opatření povede ke zvýšení daní „bohatých“ rodin ( o  64  eura za měsíc) a  umožní státu ročně získat miliardu eur. Reformě neuniknou ani důchodci. Prezident Hollande spustil novou reformu k  letošnímu září, s cílem najít 20 miliard eur do roku 2020. Sliboval, že nepohne s  věkem odchodu do důchodu (62 let), ale způsobí nárůst pracujících důchodců. Změnou bude délka kotizace důchodu na 44 let (dnes 41,75) a snížení důchodových penzí. ŠPATNÁ NÁLADA Unavení Franouzi by si rádi odpočinuli, ale nemůžou se spolehnout ani na počasí. Letošní jaro je považované za vůbec nejchladnější od roku 1987. Zatažená obloha, chladno, teploty chaotické, déšť, ničivé bouřky s  kroupami (17.  červen) a  záplavy se podepsaly na náladě Francouzů. Ne náhodou byly zveřejěny výsledky ankety Ipsos v deníku Le Monde o  aktuálním stavu Francouzů. 87  % z  nich „volá po opravdém lídru, aby dal zemi do pořádku. Chtějí autoritu, mají odpor k  muslimskému náboženství a  politice, pociťují vyvlastnění z vlastní země, přestávají doufat v  Evropu, a  globalizaci považují za hrozbu“. Podtrženo a sečteno, Francie prožívá kolektivní depresi a ztrátu identity. Takto nepříznivé klima je ornou půdou pro rasismus, krádeže, násilí a  homofobii. Případů násilných přepadení jenom roste, a  o  krádežích ani nemluvě. Situace se doslova vymyká z  rukou v  Paříži a  ohrožuje cestovní ruch. Bezpečnost v metropoli nad Seinou je velmi nízká, zejména v  turisticky navštěvovaných místech (katedrála Notre-Dame, Louvre, historické obchodní domy Printemps a  Galeries Lafayette na bulváru Haussmann, Opera, Montmartre, avenue Champs-Élysées, Champ-de-Mars a  náměstí Trocadéro). Louvre byl v dubnu dokonce uzavřen na protest proti invazi  kapsářů. Snímky okradeného Bila Clintona rumuskou kapsářkou při jeho poslední návštěvě na avenue ChampsElysées nebo vykrádající zavazadlové prostory zaparkovaných autobusů na náměstí Trocadéro byly zveřejněny světovými médii. Protože mezi oběti krádeží patří nejvíce turisté a studenti z Číny, rozhořčená čínská ambasáda oficiálně vyzvala Paříž, ať si „udělá pořádek ve své zemi a zajistí bezpečnost pro čínské obyvatele“. Smutná realita začíná špinit pověst Francie… Ilona Mádrová

NUTS II PRAHA

EN č. 6 / 2013

Praha neví, kolik dostane z EU na likvidaci škod po povodni Červnová povodeň napáchala v Praze škodu za téměř dvě miliardy korun. Nejvíc škod způsobily záplavy na kanalizaci, poničily silnice i  zoologickou zahradu. Celková výše škod ještě není stanovena, nicméně už teď Praha ví, že o peníze na opravy bude žádat i Evropskou unii. „Pražské vodovody a  kanalizace vyčíslily škodu na potrubí na miliardu korun,“ řekl primátor  Tomáš Hudeček, „jednotlivé městské části odhadly škody na 334  miliony korun.“ Pro ně

schválili radní hlavního města dotaci ve výši sedmi milionů korun. Pražský magistrát také přijal státní dotaci 50  milionů korun na likvidaci povodňových škod. Vláda v prvních dnech po-

vodně uvolnila pro postižená města a obce 300 milionů korun. Praha z  tohoto balíku původně žádala 100  milionů, tolik jí ale stát nedal. V  trojské zoologické zahradě voda napáchala škody za zhruba 160 milionů korun - zatopila spodní část zahrady a  zvířata musela být evakuována. Podle Národního památkového ústavu nebyly v hlavním městě významně poškozeny národní kulturní

památky. Škody na komunikacích ve správě Technické správy komunikací činí 230 milionů korun. Město bude chtít na opravy silnic získat dotace od státu i EU.   EFS POMÁHÁ LIKVIDOVAT ŠKODY Ministerstvo financí připravuje žádost o  peníze z  evropského Fondu solidarity, pošle ji do Bru-

selu teprve, až budou škody vyčísleny úplně. Fond solidarity funguje mimo běžný rozpočet EU, na výplatu náhrady škod se musí složit ostatní členské země poté, co žádost schválí Evropská komise, Evropský parlament a  Rada EU. „Výše škod v  ČR by v  tomto případě nebyla rozhodující, zásadní je, aby bylo prokázáno, že škody způsobila stejná katastrofa jako v  Německu nebo Rakousku. Proto s těmito zeměmi při přípravě žádosti úzce spolupracujeme,“ řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Po povodních před 11  lety Česká republika získala z Fondu celkem 129 milionů eur. LETOŠNÍ POVODEŇ NIČILA MÉNĚ NEŽ PŘED 11 LETY

Postup pražského magistrátu během povodní ocenil i americký velvyslanec Norman L. Eisen.

zdroj: hlavní město Praha

Letošní povodeň začala v  Praze první červnový víkend. Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu hlavního města potom část Troje a Císařského ostrova. Zaplavila více než šest desítek komunikací. Potíže nadělaly i menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a  Šárecký potok. Zatím jsou škody v hlavním městě vyčísleny jen zčásti, a  to na více než 1,7 miliardy, další ztráty v souvislosti s  povodní budou upřesněny. Evropský fond solidarity vznikl v reakci na masivní záplavy v  roce 2002, aby pomohl postiženým oblastem postavit se zpět na nohy. Škody v Praze tehdy dosáhly 27 miliard korun. Eva Potužníková

5

KRÁTCE • Pražští zastupitelé odsouhlasili přidělení evropských dotací z Operačních programů Praha – Adaptabilita a Konkurenceschopnost. Více než 480 milionů korun bude vyhrazeno pro oblast vzdělávání, usnadnění vstupu na trh práce - peníze z OPPA podpoří rozvoj znalostní ekonomiky, usnadní vstup na trh práce jakkoliv znevýhodněným osobám, ale především umožní modernizaci počátečního vzdělávání. Jedním z  277  úspěšných žadatelů, který získá podporu z evropských fondů, je i  Gymnázium Jana Nerudy, které vypracovalo návrh na modernizaci a  zatraktivnění výuky přírodovědných předmětů. V  rámci investičních programů pak necelých 320  milionů korun půjde prostřednictvím OPPK na revitalizaci a ochranu území – vznikne např. Rekreační a kondiční areál v Praze 12 - a také na podporu ekologicky příznivé veřejné povrchové dopravy. • Pražská radnice schválila financování projektů, předložených v rámci 6.  výzvy OPPA. Zastupitelé tak ukončili výběrový proces, který začal 11. ledna 2013. Celkem byly schváleny 262  projekty, přičemž celková podpora z  OPPA pro tyto projekty dosahuje 483  milionů korun. Byly přiděleny veškeré prostředky, které byly v rámci 6. výzvy k dispozici. Pro případ, že by některý z předkladatelů projektu, na který byla schválena podpora, přestal mít o realizaci projektu zájem, byly Zastupitelstvem hl. m. schváleny také tzv. zásobníky projektů. Celkem jsou v zásobnících 22 projekty, podpora pro ně dosahuje souhrnně 47 milionů korun.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Poničeným památkám pomáhá i ROP SČ Letošní velká voda se Středočeskému kraji nevyhnula. Ono se není čemu divit. Vzhledem ke své rozloze potká nějakou část kraje katastrofa v podobě záplav téměř každý rok. I proto kladou zodpovědné orgány důraz na protipovodňovou prevenci a snaží se využívat i pomoci Evropské unie. Ta v tomto případě obnáší možnost dotační podpory ze strukturálních fondů nebo finančního příspěvku na škody, který mohou získat obce i kraj z Fondu solidarity. Pravděpodobně největší přírodní katastrofa v  novodobé historii regionu přišla v  roce 2002. Velká voda tehdy zaplavila řadu obcí a zničila majetek za více než 14 miliard korun. Bohužel i letošní povodeň lze považovat za velmi vážnou. Podle hejtmana Josefa Řiháka se škody vyšplhají nejméně na 3,4 miliardy. „V tom ovšem nejsou zahrnuty poškozené komunikace a  silnice v  majetku kraje. Podle hlášení na hasičský krizový štáb poškodila povodeň veřejný a soukromý majetek celkem ve 213  středočeských obcích,“ prohlásil hejtman s tím, že výše škod na krajském majetku dosahuje asi 355  milionů. Likvidace škod se stává nikdy nekončícím seriálem. Vždyť na řadě míst stále probíhá obnova po povodni z  roku 2002. S  některými opravami pomohla v minulosti Evropská unie. V  době, kdy ještě Česká republika byla jen čekatelským státem, poslala sedmadvacítka pomoc z  čerstvě vytvořeného Fondu solidarity EU. Na likvidaci škod po povodních před jedenácti lety šly do kraje stovky milionů z  tohoto fondu. Největší část spolykala obnova území, peníze ale byly

určeny i  na bezprostřední nutné práce. Po letošní katastrofě bude ČR také žádat o  pomoc z  tohoto fondu. Spolupracovat na tom chce se dvěma spolkovými zeměmi – Saskem a Bavorskem. PLÁNY I PROTIPOVODŇOVÉ STAVBY Kromě zmíněného fondu solidarity se lze obrátit samozřejmě i na operační programy, které zprostředkovávají dotace ze strukturálních fondů EU. Projekty jednotlivých měst, obcí a  jejich svazků podporuje například OP Životní prostředí. Jde často o  budování varovných systémů a  pořizování či zdokonalování povodňových plánů. To je případ Kralup nad Vltavou, které byly letošní povodní zasaženy velmi citelně a na jejichž území pomáhali i  hasiči z  jiných krajů. Další projekty se v  minulosti realizovaly například v Rožmitálu pod Třemšínem a  v  Březnici nebo v  obcích Semice, Chvateruby a  další. Neméně častými projekty jsou stavby protipovodňových opatření. Ty musí být v případě dotace z OP Životní prostředí vstřícné

Voda napáchala škody i na zámku v Roztokách u Prahy. Na opravy přispěl ROP Střední Čechy. zdroj: www.kr-stredocesky.cz k  životnímu prostředí. Realizované projekty tohoto typu najdeme například v  Poděbradech, Krchlebech, Horkách nad Jizerou a  v  řadě dalších měst a  obcí. Nepřímou pomoc pak představují peníze, které jednotlivé samosprávy, často s  pomocí Evropské unie, investují do vybavení hasičů a záchranářů. Peníze na takové projekty jdou nejčastěji z Integrovaného operačního programu. POD VODOU OPĚT VELTRUSY Mezi nejskloňovanější slova letošních povodní ve středních

Čechách patří Veltrusy. Zámek, který voda poničila v roce 2002, prochází nákladnými opravami za desítky milionů. Zároveň je v  areálu realizován projekt podpořený z  IOP částkou 196  milionů korun, který se snaží o obnovu této památky a výstavbu nového vzdělávacího centra. Povodeň do opravovaného areálu vtrhla i  letos. Díky již realizovaným opatřením a díky menší síle velké vody budou ale škody tentokrát podstatně nižší. Na opravy památek, které poškodily povodně, dává peníze Středočeský kraj. V  loňském roce například probíhaly opra-

vy zámku v  Roztokách u  Prahy, který poničila voda před jedenácti lety. Náklady na rekonstrukci dosáhly 85,5  milionu korun, většina peněz šla z  ROP Střední Čechy. „Chceme, aby zámek sloužil lidem, a to v co nejširším možném měřítku, proto jsme s  jeho rekonstrukcí neváhali a  jak můžete dnes vidět, zámek bude skutečně sloužit veřejnosti nejen jako historická památka, ale také jako kulturní, vzdělávací a zábavné centrum,“  uvedl při otevření stavby ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Zdeněk Štětina. Filip Appl

KRÁTCE • Hospodaření ROP Střední Čechy neobsahuje žádné chyby ani rizika, která by mohla mít negativní dopad na hospodaření. Takový závěr vyplynul z  jednání hejtmana Josefa Řiháka s  úředníky ministerstva financí a  ředitelem ROP Střední Čechy Tomášem Novotným. Míra chybovosti podle závěrů nepřesahuje jedno procento. „Jsem rád, že ministerstvo financí ocenilo bezchybné hospodaření tohoto úřadu,“ uvedl Josef Řihák. • Středočeský kraj a hlavní město Praha uzavřely memorandum o  vzájemné spolupráci při čerpání evropských peněz v  příštím programovacím období. Společně chtějí usilovat o získání dotací hlavně na dopravu, školství, zdravotnictví a  služby pro občany. „Věřím, že společně dokážeme více, než když jsme do této chvíle jednali každý region samostatně,“ řekl k  chystanému podpisu smlouvy hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. • ROP Střední Čechy podpořil částkou 8 milionů korun nově otevřený penzion Na kopečku v Nových Zámcích u Křince. U slavnostního otevření byl i Zdeněk Svěrák. Ten je zakladatelem nadace Paraple, která se zaměřuje na pomoc vozíčkářům. Penzion je totiž uzpůsoben právě pro lidi s  tělesným postižením. Projekt tak umožňuje lidem chodícím, ale i  nechodícím strávit příjemnou dovolenou v okrese Nymburk.

PREZENTACE

6

EN č. 6 / 2013

Doprava v Pardubicích se zklidňuje Rozsáhlé modernizace silnic v centru města Pardubic mají jeden jediný cíl – zlepšit komfort jízdy a zklidnit dopravu. Přesněji řečeno ztišit dopravu. Stavbaři tu totiž pokládají tzv. tiché kryty vozovky. Tyto gumoasfaltové směsi snižují hladinu akustického hluku při průjezdu komunikace. Frézování a  následná pokládka vrchní vrstvy tichých krytů se týkala průtahu městem z centra až k napojení na hradubickou silnici, spojující dvě východočeské metropole. Kvůli rozsáhlosti prací byl projekt rozdělen do několika etap a stavbaři se tak i s technikou stěhovali z místa na místo. První práce začaly už v  dubnu, po kompletně nových silnicích se mohou řidiči projet od 24. června. Tiché kryty v centru Práce na nejvytíženější komunikaci v  Pardubicích, která spojuje město nejen s  Hradcem Králové či Lázněmi Bohdaneč, ale je i  spojnicí s  obchodními zónami, začaly v  druhé polovině dubna. Jako první tichý kryt okusil

úsek mezi okružní křižovatkou u  obchodní zóny Interspar a  křižovatkou na Staré Hradiště, pak přišla na řadu část mezi hypermarkety Interspar a Globus. Nejrozsáhlejší pak byla červnová etapa za mostem Pavla Wonky, který je pro město jednou z  klíčových cest na protější břeh Labe. A  protože všechny tyto práce musely být prováděny za úplné dopravní uzávěry pro osobní dopravu, daly se očekávat dopravní komplikace. A  ty taky přišly. „Každá dopravní stavba a  s  ní spojená uzávěrka má své negativní dopady na řidiče. Ale jsou jen dočasné. Po nich přichází nová, kvalitní vozovka. Proto jsme již od prvopočátku řidiče prosili o  shovívavost a  pochopení,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek. A  většina řidičů ji měla, přesto muse-

la několikrát zasahovat i policie, která nezodpovědné řidiče trestala. Ohrožovali totiž nejen zdraví své, ale i životy zaměstnanců stavby. Současně s tímto úsekem byla rekonstruována i  samotná okružní křižovatka u hypermarketu Globus. Ta dostala zcela nový povrch v polovině v června. „Už jsem si jízdu po tichých krytech vyzkoušela a musím říct, že je to opravdu znát. Jízda je tišší a pohodlnější,“ potvrdila Pavla Luňáková, mladá řidička z Pardubic.

diči krátkodobý problém i s cestou na Chrudim či do Přelouče. Rekonstrukce Teplého Pro urychlení prací a především kvůli co nejmenším komplikacím pro řidi-

če a  obyvatele ulice Teplého a  přilehlých lokalit je i tento projekt rozdělen do etap. Stavbaři se budou postupně posouvat ulicí od křižovatky s  ulicí 17. listopadu až po nadjezd u Parama. Práce začnou už 8. července a skončit by měly do konce listopadu 2013.

Na druhém konci města Investorem celé akce byl Pardubický kraj, kterému s  financováním pomáhal Státní fond dopravní infrastruktury. Podobně rozsáhlý projekt teď na krajské úředníky čeká i  na opačném konci města. Na Dukle zahájí společně s prázdninami i opravu ulice Teplého. Tyto práce jsou financovány z  evropských fondů a potrvají až do podzimu. Ještě předtím ale Ředitelství silnic a  dálnic ČR na krátký čas uzavře křižovatku U Trojice, a tak budou mít řiINZERCE

130206_INZ_NABIDKA_P_a_S_KN_276x204.indd 1

15.4.13 10:44

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 6 / 2013

Na jihozápadě Čech může pomoci Evropská unie Oblastem postiženým povodněmi, tedy i Plzeňskému a Jihočeskému kraji, může být poskytnuta pomoc z  Evropské unie. Již v roce 2002 byl zřízen Fond solidarity Evropské unie, jehož úkolem je finanční pokrytí nejzávažnějších škod, jež byly způsobeny zejména přírodními katastrofami. Jednalo se o odezvu na rozsáhlé povodně v zemích střední Evropy, k nimž došlo v létě roku 2002. Od té doby fond poskytl pomoc při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Pomoc byla směřována do 23 různých evropských zemí a objem poskytnuté pomoci přesáhl 3,2 miliardy eur. Jak vysoká částka poputuje na obnovu Jihočeského a  Plzeňského kraje se zatím neví. „Škody v kraji, způsobené povodněmi, se zatím sčítají. Budou známy po 26.  červnu 2013, až budou zpracovány podklady za kraj pro Strategický plán rozvoje,“ říká o  současné situaci jihočeský hejtman Jiří Zimola. Předběžný odhad na prvotní neodkladné náklady za záchranné a  likvidační práce k provedení nezbytných opatření je předběžně vyčíslen na cca 70  milionů Kč. „Přesné číslo budeme znát až po vyúčtování skutečných nákladů postiženými obcemi a  krajem,“ dodává hejtman. Také v Plzeňském kraji, kde byly zasaženy 154  obce, budou škody po povodních nemalé. Situace se zde zatím ještě zcela nevrátila do normálu a škody se také teprve sčítají. V  kraji se však již nyní náklady na bezprostřední odstranění povodňových škod pohybují v  řádu desítek milionů korun a  lze předpokládat, že následná obnova poškozeného majetku bude ještě vyšší. „Tyto informace průběžně komunikujeme s ministerstvem financí a budou jedním z  podkladů pro podání žádosti do zmíněného Fondu solidarity.

Z tohoto důvodu by vyřčení jakékoli částky bylo ‚střílením od pasu‘,“ říká o situaci hejtman Milan Chovanec. Nicméně jistým vodítkem může být zkušenost s  likvidací následků povodní v roce 2002, kdy následně Plzeňský kraj získal podporu ve výši 173  milionů Kč. „Z  této sumy byla zásadní většina ve výši 164  milionů Kč poslána postiženým obcím v  našem kraji a  zbytek získaly krajem zřizované organizace. To se týkalo hlavně vyplavených škol a oprav poničené silniční sítě,“ dodává hejtman. V rámci zmiňované pomoci získala kupříkladu Plzeň více než 53 miliony Kč na nápravu škod, které způsobily povodně, například na Doubraveckém nebo Úhlavském sběrači. Zhruba 41 milion Kč tehdy posloužil k proplacení nákladů na likvidaci škod ihned po povodni, jako bylo odklízení bahna z komunikací, odvoz a likvidace povodněmi zničených věcí apod. A zhruba 132 miliony Kč pak byly použity na následnou obnovu území, pod čímž si můžete představit třeba zasypání velkou vodou vymletých koryt nebo opravy místních komunikací. Také na jih Čech tehdy putovala nemalá částka. Jihočeskému kraji při

7

KRÁTCE • Regionální operační program Jihozápad pravděpodobně získá k současným 17 miliardám Kč, které má rozdělit v Plzeňském a Jihočeském kraji, dalších 500  milionů korun z jiných operačních programů. Rozhodla o  tom vláda, která schválila přesun celkem 7,3  miliardy korun z rizikových operačních programů,  jež mají problém s čerpáním finančních prostředků, do nerizikových programů. Jedním z těchto nerizikových programů je také ROP Jihozápad. • Blatná se dočkala nového venkovního bazénu. Celkové náklady na stavbu činí asi 60  milionů korun, město se podílelo 16 miliony, zbytek by měla uhradit dotace z  ROP Jihozápad. Bazén je přihřívaný, o  délce 25  metrů. Budou tam doprovodné vodní atrakce s dětským brouzdalištěm, které je umístěno vedle bazénu, i dětská hřiště s velkou travnatou plochou.

Symbolem povodní v roce 2002 se stal písecký most, kde velká voda vzala jednoho z andělů. foto: Jana Bartošová povodních v roce 2002 vznikly rozsáhlé škody ve výši téměř 16 miliard Kč. Z Fondu solidarity Evropské unie čerpal prostřednictvím ministerstva financí více než 578 milionů Kč na pomoc kraji, jeho příspěvkovým organizacím a obcím. Konkrétně se jednalo o  41  milion Kč na záchranné a  likvidační práce a 536 milionů Kč na obnovu území. Prostředky z  tohoto fondu byly čerpány na proplácení nouzových

opatření nutných k  znovuobnovení základních funkcí majetku na území obcí. Jednalo se především o výdaje na nutné opravy a jiné zásahy nezbytné k zajištění fungování základní infrastruktury a  zařízení v postižených územích. O  peníze na nápravu škod nebudou žádat samotné kraje, ale vláda, přesněji ministerstvo financí, které Evropské unii předloží žádost na základě vy-

číslených škod a  Evropská unie následně rozhodne o  přidělené částce. Ministerstvo financí pak rozhodne o částce pro jednotlivé kraje. „Jihočeský kraj se samozřejmě bude snažit o  maximální částku z  pomoci, jejíž výše ještě není známa. Primárně samozřejmě na odstranění následků povodní, například opravu infrastruktury,“ uvádí Jiří Zimola. Jana Bartošová

• Obec Mladý Smolivec dokončila novou cyklostezku. Na projekt s  názvem Cyklostezka „Formanská stezka„ Starý Smolivec - Dožice čeká finanční ukončení. Přislíbená dotace z  ROP Jihozápad činí více než 12 milionů korun. • V květnu se v Českém Krumlově konalo slavnostní otevření synagogy, jež byla revitalizována v  rámci projektu „Revitalizace objektů Synagogy a Ateliéru E. Schieleho v  Českém Krumlově“. Díky finanční podpoře z programu ROP Jihozápad byla po letech chátrání opravena jedinečná budova synagogy, jejíž architektura je inspirována secesí. PREZENTACE

Nový chirurgický sál zvýšil komfort i kvalitu péče o malé pacienty K dalšímu zvýšení kvality a komfortu péče o malé pacienty značně přispěje dokončení nového dětského operačního sálu v českobudějovické nemocnici. Moderní sál doplněný o nové vybavení je umístěn v prvním patře chirurgického pavilonu přímo spojeného s  objektem dětského oddělení. Slouží jak pro akutní zákroky po úrazech, tak pro plánované operace. „Nový sál je součástí projektu a dlouhodobého plánu zvyšování kvality předoperační, operační a pooperační péče o malé pacienty. Jeho realizací bylo pověřeno oddělní ARO ve spolupráci s dětským oddělením a specialisty řady dalších, vesměs chirurgických, oborů,“ uvedl primář Anesteziologicko resuscitačního oddělení (ARO) Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Bohuslav Kuta, MBA. Cílem projektu bylo zabezpečit pohodlí a komfort dětí, vhodnou premedikaci, odstranit transporty dětí po areálech nemocnice, zajistit dobře vybavený dětský operační sál, a  to co v  nejkratším možném dosahu dětského oddělení. „Nový dětský sál bylo nejdříve nutné stavebně upravit, a  pak vybavit speciální chirurgickou technikou. Tedy například operačním stolem, ohříváním, cirkulací vzduchu a mnoha dalšími přístro-

ji. Součástí sálu je samozřejmě kompletní anesteziologické vybavení a  veškerá další operační výbava,“ poznamenal prim. MUDr. Kuta. Významným krokem bylo zavedení anesteziologické ambulance fungující od pondělí do pátku. Zde rodiče předají lékařům informace o  dítěti a  od lékařů současně dostanou veškeré potřebné odpovědi na otázky týkající se zákroku. Dítě je zde také dovyšetřeno pro potřeby anestézie. Systém jednoho lůžka Zavedení nového systému, jehož je nový operační sál nedílnou součástí, lékaři pracovně označují jako „systém jednoho lůžka“. Malý pacient po přijetí do nemocnice „dostane svoji postel“, s  ní odjede na operační sál, vrátí se s ní zpět na oddělení a  z  této „postele“ po ukončení léčby ode-

jde rovnou domů, aniž by musel absolvovat různé transporty sanitkami po jednotlivých odděleních nemocnice. Dříve bylo nutné děti převážet z dětského oddělení umístěného v horním areálu například kvůli ORL, či očním operacím až do dolního areálu nemocnice. To už je minulostí. „V tomto chirurgickém sále se nám podařilo shromáždit prakticky téměř veškerou operativu dětského věku, a to v přímé návaznosti na naše oddělení. Pacienta po přijetí uložíme na jedno lůžko a z tohoto lůžka jej propustíme domů. Součástí celého systému je navíc snaha o  maximální možnost přítomnosti rodičů u  dětí,“ zdůraznil primář Dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Vladislav Smrčka. V  létě evidují lékaři až trojnásobný počet dětských úrazů oproti běžnému průměru Blíží se letní prázdniny. Nepřipravují se na ně jen rodiče, ale také lékaři. O prázdninách totiž tradičně řeší dvojnásobně až trojnásobně více úrazů dětí, než v  období školních měsíců. Mezi nejčastější příčiny úrazů

dětí patří pády z jízdních kol, in-line bruslí a z trampolín. „Trampolíny jsou zcela novým fenoménem. Počet úrazů na nich trvale roste. Důsledkem pádů z  nich jsou zlomeniny předloktí, pažních kostí, stehenních kostí, otřesy mozku, tržné rány. Úrazy z trampolín, které se staly nákupním hitem, předčily už loni co do počtu i úrazy z kol a jiných běžných letních aktivit. Před trampolínami, které jsou levně a lehce dostupné v kdejakém nákupním centru, bych chtěl rodiče varovat,“ uvedl primář Dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Vladislav Smrčka. Nárůst dětských úrazů zaznamenávají lékaři běžně už od května, vrcholem jsou pak prázdninové měsíce, tedy červenec a srpen, pomalý pokles nastává v září. „Záleží na počasí. Jakmile se oteplí a objeví se slunce, všichni vyrazí do přírody a počet úrazů stoupá. Za pozitivní ale považuji skutečnost, že díky osvětovým akcím pediatrů i veřejných institucí, jako byl například projekt Jihočeského kraje „Na kolo s přilbou“, klesá počet těžkých úrazů hlavy,“ poznamenal prim. MUDr. Smrčka. Děti tvoří přibližně deset procent ošetřených pacientů českobudějovického Trau-

macentra. Lékaři zde ročně ošetří zhruba 50  tisíc dospělých a  pět tisíc dětí. „V  letních měsících a  o  prázdninách se zvyšuje počet dětí, které denně projdou naší úrazovou ambulancí na dvoj až trojnásobek,“ řekl vedoucí lékař Centra dětské traumatologie Nemocnice České Budějovice, a.s. MUDr. Petr Toufar. Dětské oddělení, které je součástí Traumacentra českobudějovické nemocnice zaznamenává v  průběhu letních prázdnin prudký nárůst úrazů dětí dlouhodobě. Zatímco běžně tvoří počet zraněných mezi všemi hospitalizovanými dětmi na oddělení v  průměru 20  až 30  procent, v  letních měsících a zejména o prázdninách až zhruba polovinu. „Denně řešíme problémy dětí s  těžkými úrazy, které vznikají jak při organizované, tak i  neorganizované činnosti. A  týká se to dětí všech věkových kategorií. Musím ovšem podotknout, že mluvíme jen o velmi závažných poraněních, která nelze léčit ambulantně. Další desítky lehčích dětských zranění ošetří každý den také lékaři ambulancí úrazové chirurgie,“ konstatoval prim. MUDr. Smrčka.

Výstava keramiky z Bechyně Na jihu Čech skončil nouzový stav i stav nebezpečí v budově krajského úřadu Výstavu prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy (SUPŠ) v  Bechyni, která je nejstarší keramickou školou v  České republice, zahájila vernisáž v  pondělí 17.  června 2013 v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Návštěvníci tu ve třetím podlaží mohou zhlédnout keramické objekty a  bannery k  letošním maturitním pracím ze všech studijních oborů uvedené školy.

Tedy z  keramiky, průmyslového designu, grafického designu a  poprvé i  z  oboru multimediální tvorba. Výběr je doplněn dvěma pracemi z loňska.

Společně se studenty se na krajském úřadu prezentuje svou tvorbou i  šest členů výtvarné skupiny Devět +. Ta se dala dohromady v  prosinci 2012  a  složena je z  pedagogů SUPŠ Bechyně.

Vláda České republiky zrušila o  čtvrteční půlnoci 19.  června 2013 nouzový stav na jihu Čech i stav nebezpečí, vyhlášený kvůli záplavám jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou. Na území kraje trval nouzový stav od 21. hodiny 2. června do 24. hodiny 19. června 2013. „Nouzový stav je vyšší stupeň krizového stavu, který stav nebezpečí překrývá,“ vysvětlila Marta Spálenková, vedoucí oddělení Krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Výstava se koná až do konce července 2013.

V souvislosti s tím ukončila svou činnost stálá pracovní skupina Krizového štábu Jihočeského

kraje (JčK). „Oddělení krizového řízení JčK pracuje nyní v běžném režimu. Veškerá krizová opatření

byla zrušena,“ dodala Spálenková. Z  důvodu zrušení krizového stavu ukončila ve čtvrtek 20. června ve 12 hodin svou činnost také Zelená linka Jihočeského kraje. V  provozu byla od 2.  června a  veřejnosti pomáhala zprostředkovávat informace ohledně povodní. „Celkem jsme na ní zaznamenali 520  hovorů,“ uzavřela Spálenková. (jčk)

8

NUTS II SEVEROZÁPAD

EN č. 6 / 2013

KRÁTCE • Karlovarská radnice chystá opravy akumulačních nádrží pod Vřídelní kolonádou a  také odvodů kysličníku uhličitého. Nádrže pod Vřídlem jsou dvě a  schraňují vodu, kterou po městě rozvádí takzvané vřídlovody do více než dvacítky balneoprovozů. Vedení radnice na opravy původních technologií vyčlenilo v rozpočtu 2,65 milionu korun. • Hned dvakrát uspěl v  letošním ročníku ankety Stavba Karlovarského kraje pavilon akutní medicíny v Karlových Varech. Objekt dostal cenu od hejtmana Josefa Novotného a  vyhrál také u  odborné poroty. Hejtman Josef Novotný o  pavilonu karlovarské nemocnice při té příležitiosti prohlásil, že je zatracovaný, ale současně obdivovaný. • Chebu k  likvidaci odpadu pomáhá aplikace ekologického projektu ZmapujTo. Díky ní mají zdejší úředníci přehled, kde skládky vznikají a  mohou je tím pádem nechat včas odklidit. Cheb je v  kraji zatím jediným městem, které se do programu zapojilo. V boji s černými skládkami může pomoci každý, a  to buď prostřednictvím mobilního telefonu nebo speciální mobilní aplikace.

Čeká se na celkovou výši škod, pomoc jistá není Kraje postižené povodněmi sčítají škody. Na jejich odstranění mohou země žádat také příspěvky z evropského Fondu solidarity. Už nyní je jasné, že škody v Ústeckém kraji jdou do miliard. „Velmi hrubé odhady mluví  asi o sedmi miliardách,“ řekl ústecký hejtman Oldřich Bubeníček. Přesná suma bude známa v prvním červencovém týdnu. Země zasažené povodněmi mají podle Evropské komise zhruba deset týdnů na to, aby určily celkový rozsah škod a  požádaly Evropskou unii o  pomoc. Tuto na návrh komise schvaluje také Evropský parlament. O  tom, že peníze z  evropského fondu mohou pomoci při likvidaci povodňových škod, se v Ústeckém kraji mohli přesvědčit už v  roce 2010. Ústecký kraj byl tehdy v srpnu zasažen na velké ploše svého území povodněmi, které způsobily velmi značné škody i na silnicích II. a III. třídy. Ústecký kraj tehdy opravil silnici zničenou bleskovými povodněmi. Oprava komunikace III. třídy mezi Benešovem nad Ploučnicí a  Fojtovicemi stála více než 82  miliony, kraj na ni získal dotaci 80 milionů korun právě z Fondu solidarity. „Povodně se velmi nepříznivě podepsaly na stavu silnic na Děčínsku. Celkové škody narostly na 677  milionů korun, což je pro krajský rozpočet velká zátěž. Naštěstí se nám podařilo získat také dotaci z  Fondu solidarity, díky které jsme mohli v  plném rozsahu opět zprovoznit silnici, která napojuje řadu obcí na Bene-

šov nad Ploučnicí a Děčín,“ řekl tehdy radní pro oblast dopravy Jiří Šulc. V rámci opravy 5,7 km dlouhého úseku se jednalo o  sanace konstrukcí samotného krytu, vozovkového souvrství silnice, opěrných zdí a  propustků, vykazujících po povodních ze srpna 2010  zcela nedostatečnou funkční popřípadě nosnou způsobilost. Jak to bude vypadat s požadavkem na pomoc z Fondu solidarity není zatím jasné. Nejprve je totiž třeba znát přesnou výši škod. Aby země mohly o pomoc z Fondu solidarity žádat, musí škody přesáhnout určitou hranici související v zásadě s jejich hrubým domácím produktem. V  případě České republiky 22  miliardy korun. Pomoc ale může být udělena i  v  případě, že škody tento práh nepřesáhnou, ale pohroma způsobí velké regionální škody.

ležitosti jednala co nejrychleji v zájmu všech lidí postižených přírodní pohromou,“ řekl například vedoucí delegace ČSSD v  Evropském parlamentu Richard Falbr. To je však v  případě Ústeckého kraje jen teorie. Případná pomoc z  Fondu ještě na programu Ústeckého kraje nebyla. „Zatím na toto téma žádná jednání neproběhla. Nejprve musí být jasné, zdali bude dostateč-

ná výše škod,“ uvedla mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Kraj navíc bude mít problémy i s čerpáním dalších dotací. Regionální operační program Severozápad má už rok pozastavené vyplácení dotací, a  to se může projevit také při likvidaci napáchaných škod například při opravách poškozených silnic.

Povodňové škody sčítají také v postiženém Děčíně.

zdroj: pocasi-decin.cz

obdržet kolem 170  milionů korun. A že se stát na Unii s žádostí o pomoc obrátí, je takřka jisté. Potvrdil to odstupujíící premiér Petr Nečas. A slibují to i další politici. „Uděláme všechno proto, aby návrh o  pomoci z tohoto fondu byl co nejrychleji schválen na půdě Rozpočtového výboru a  plenárního zasedání Evropského parlamentu. Apelujeme na vládu České republiky, aby v této zá-

Marek Turek

POLITICI SLIBUJÍ POMOC Z FONDU Náhrada potom činí 2,5  procenta z  celkových škod. Ústecký kraj by při takovém plnění mohl při hrubém odhadu sedmimiliardových škod z  Fondu

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Ministerstvo financí kontrolovalo hospodaření ROP Jihovýchod a  výsledek potěšil: Nebyly totiž zjištěny žádné chyby a nedostatky. Ministerstvo kontrolovalo především účetnictví, čerpání rozpočtu a nakládání s  finančními prostředky a  majetkem. Fakt že nebyly nalezeny žádné chyby, podle vedení programu dokládá, že ROP JV patří mezi nejlépe čerpající programy v ČR a má kvalitní vedení. • V  Brně začala stavba CEITEC Science Parku. Areál nabídne technologickým firmám laboratoře pro vlastní výzkum a  vývoj i  blízkou spolupráci s  brněnskými vědci. Celkové náklady jsou 383  miliony korun. „Kraj si od toho slibuje nová pracovní místa s  vysokou přidanou hodnotou, další rozvoj technologického podnikání i  vytvoření zajímavého prostředí pro kvalitní investice od zahraničních firem,“  řekl náměstek hejtmana Václav Božek. • Kraj Vysočina hodlá zateplit diagnostický pavilon Nemocnice Jihlava. Zateplí se plášť a  vymění střecha, okna i dveře. Náklady činí 15,5  milionu korun, téměř polovinu zaplatí dotace z  Operačního programu Životní prostředí.  „Současný technický stav budovy brzdí naplňování úsporných opatření v oblasti tepelného hospodářství,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl. Díky projektu nemocnice ušetří přes polovinu nákladů na energie.

EU přispívá na opatření i likvidaci škod

S velkou vodou se obyvatelé jižní Moravy a  Vysočiny potýkali už mnohokrát. I zde je patrný trend, kdy se záplavy vrací stále častěji. Nejhorší situace na Moravě nastala v  roce 1997, kdy záplava postihla hned několik evropských zemí. V  Jihomoravském kraji byla tehdy pod vodou řada domů, hlavně na Hodonínsku, a ve všech moravských regionech tehdy zahynulo 49  lidí. Celková škoda na majetku se tehdy vyšplhala na neuvěřitelné 63  miliardy korun. Právě po roce 1997 se začalo se zkvalitňováním krizových plánů a  principů vzájemné kooperace při takových situacích. Kromě roku 2002, kdy voda zaplavila hlavně velkou část Čech, lidé na jižní Moravě vzpomínají i  na rok 2006. V kraji byla tehdy zatopena například část Znojma a celkové škody v celé zemi šly opět do miliard korun. Na Vysočině také mají své zkušenosti. Záplavy postihly část území v  roce 2002, 2006, 2009  i  2010. Voda brala životy a  škody, které napáchala, šly do stovek milionů korun. O to více si občané v NUTS II Jihovýchod oddychli letos, když se oběma těmto krajům katastrofa

REGIONU POMOHL I FSEU

PROJEKTY HLAVNĚ V OPŽP

Státního fondu životního prostředí v  rámci Operačního programu Životní prostředí,“ sdělil starosta městyse Starče Čestmír Linhart. Náklady projektu překročily 15  milionů korun. Podobné projekty byly nebo budou realizovány i  na dalších místech Kraje Vysočina. V  loňském roce byl dokončen suchý poldr v  Kejžlicích a  v  tom letošním by mělo dojít k  výstavbě protipovodňových opatření v  městysi Kamenice. V  Jihomoravském kraji pak přibyly ochranné prvky například na Litavě.

V oblasti ochrany a prevence před povodněmi se Evropská unie angažuje skrze strukturální fondy. Jde ovšem obvykle o  méně nákladné projekty. Ty nejnáročnější stavby totiž zpravidla realizují jednotlivá Povodí s  podporou státu. Ze strukturálních fondů EU lze čerpat především z OP Životní prostředí. Peníze z tohoto programu chodí na protipovodňová opatření, plány nebo varovné systémy. Důraz je kladen na vstřícnost k  okolní krajině. Mezi projekty protipovodňových opatření patří například stavba suchého poldru (tedy jakéhosi rybníku bez vody) nad Starčí na Vysočině. Poldr je významný i  pro nedalekou Třebíč, do které přivádí vodu právě Starečský potok. „Výstavba poldru v trati Horní Louky probíhala od listopadu 2009  do dubna 2011. Na akci jsme získali dotaci ze

Suchý poldr ve Starči poblíž Starečského potoka.

Pomoc při katastrofách není stěžejním tématem evropské politiky. Neznamená to ovšem, že by nebylo možné ze strukturálních fondů a  z  jiných zdrojů získat dotační prostředky na prevenci nebo na odstraňování škod. Spíše než o velké investiční projekty (ty totiž zpravidla realizují jednotlivá Povodí s dotační pomocí státu) jde o menší akce nebo o investice nepřímé. Podpora hasičů, nákup nového vybavení či různé revitalizační projekty, to vše přispívá k větší bezpečnosti obyvatel. v podstatě vyhnula. „I přesto byly všechny složky integrovaného záchranného systému Kraje Vysočina v pohotovosti,“ uvedl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.

Pomoc s  likvidací škod po povodních nabízí Evropská unie také prostřednictvím Fondu solidarity. Prostředky jsou určeny na proplacení již vynaložených financí na nouzová opatření nutná k  obnovení základních funkcí poškozeného majetku v místech, kde nefigurovala pomoc od státu nebo jiných zdrojů. Příspěvek z Fondu solidarity kryje až celý zdokumentovaný výdaj žadatele. Na území NUTS Jihovýchod šly

peníze pouze jednou, a  to po povodních z  května a  června 2010. Částka byla určena na likvidaci škod na území Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a  Jihomoravského kraje. V případě Jihomoravského kraje šlo o  částku ve výši 6,5 milionu korun. K tomu poté přibylo dalších 1,5  milionu na proplacení výdajů vynaložených z rozpočtu kraje na pomoc městu Slavkov u Brna. Další dotace v  řádech stovek tisíc pak dostaly jednotlivé obce. Filip Appl

zdroj: Ria / Wikimedia Commons

PREZENTACE KRAJE VYSOČINA

EN č. 6 / 2013

9

Kraj letos začne za podpory EU s modernizací čtyř silnic Kraj Vysočina v první polovině letošního roku začne modernizaci čtyř svých klíčových silnic na páteřních komunikacích druhých tříd. V  loňském roce požádal o  jejich finanční podporu z  Evropské unie v  rámci Regionálního operačního programu NUTS 2  Jihovýchod, kde uspěl. Na stavby v  celkové předpokládané hodnotě 586 milionů korun by Evropská unie měla přispět částkou zhruba 432 milionů korun, zbývající část uhradí z vlastních zdrojů Kraj Vysočina. Zahájené modernizace s  podporou ROP Jihovýchod s předpokladem dokončení v letošním roce: • II405 Zašovice - Okříšky • Rekonstrukce komunikace II/405  o  délce 1,8 km mezi Zašovicemi a Okříškami. • II/602 hr. kraje - Pelhřimov, 6. stavba • Modernizace silnice II/602  spojující Jihlavu s Pelhřimovem v celkové délce 7,5 km.

Součástí projektu je také rekonstrukce nepřehledné křižovatky silnic II/602 a II/406, která bude přebudována na okružní křižovatku. Zahájené modernizace s  podporou ROP Jihovýchod s předpokladem dokončení v příštím roce: • II/150 Havlíčkův Brod - Okrouhlice

• Přeložka komunikace II/150  o  délce 1,6  km mezi místní částí Horní Chlístov a obcí Okrouhlice, spojující Havlíčkův Brod se Světlou nad Sázavou. • II/353 D1 - Rytířsko - Jamné, 2. stavba • Přeložka úseku komunikace II/353  v  obchvatu obce Jamné o  délce 1,7  km mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou. Modernizace s  podporou ROP Jihovýchod s  předpokladem zahájení a dokončení v příštím roce: • III/13035 Hořice - most ev. č. 13035-2 • Rekonstrukce mostního objektu v úseku mezi obcemi Hořice a  Píšť v  blízkosti exitu 75  dálnice D1. Stavba bude s  ohledem na harmonogram moder-

Modernizací za pomoci dotací ROP Jihovýchod prošla před dvěma lety také část komunikace II/602 mezi Jihlavou a Pelhřimovem. nizace dálnice D1 (v dotčeném úseku: od exitu Loket po km 75,000  dálnice

D1) pravděpodobně zahájena až příští rok.

Kraj vybral dodavatele zateplení diagnostického pavilonu Nemocnice Jihlava Rada Kraje Vysočina vybrala dodavatele pro realizaci zateplení třípodlažního diagnostického pavilonu Nemocnice Jihlava. Rekonstrukce zahrnuje zateplení obvodového pláště budovy včetně výměny stávající skladby střechy a  kompletní výměny 266 kusů okenních a dveřních výplní. Celkové náklady činí 15,5 milionu korun, na 45 % nákladů získal Kraj Vysočina dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Podle výpočtů energetiků ušetří nemocnice díky těmto opatřením ročně cca 55 % nákladů na energie. Na zateplení diagnostického pavilonu začnou dělníci pracovat na jaře příštího roku. Do pod-

zimu by pak měli být hotovi. „Současný technický stav budovy brzdí naplňování úsporných

opatření v  oblasti tepelného hospodářství. Okna jsou původní a  jejich technický stav odpovídá době používání, tedy jsou zkřížená a  v  některých případech netěsní. Pokud tudy uniká teplo, rostou náklady na topení. Instalace termoregulačních ventilů, která byla provedena v  rámci opatření EPC není tedy stoprocentně účinná, dokud nedojde k  výměně oken a  zateplení pláště budovy,“ uvedl Libor

Joukl, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast majetku. Třípodlažní diagnostický pavilon je jednou ze souboru budov, které se nachází v  areálu Nemocnice Jihlava. V  budově je umístěno oddělení mikrobiologie, hematologie, biochemie a  RTG, dále telefonní ústředna a  technická část (trafostanice, náhradní zdroj atd.) a  další lékařská pracoviště, včetně sociálního zázemí pro personál,

sociálních zařízení pro pacienty, komunikačních chodeb, výtahů apod. Diagnostický pavilon je spojovacím mostem propojen se sousední poliklinikou a chodbou s  interním pavilonem, kratším krčkem pak s  ozařovacím traktem. Nemocnice Jihlava je jednou z  pěti nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina. V  minulých letech Kraj Vysočina zateplil v jihlavské nemocnici za podpo-

ry evropských fondů už interní a  gynekologicko-porodnický pavilon. (vys)

PREZENTACE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Krajské zastupitelstvo pomohlo obcím postiženým povodněmi Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém zasedání 20. června 2013  schválilo poskytnutí peněžitého daru v  celkové výši 1 milionu korun krajům postiženým letošními povodněmi. Částka 150  000  korun je určena Ústeckému kraji, dalších 850  000  korun směřuje do dvanácti konkrétních měst a  obcí v Čechách (Drahoňův Újezd, Hostouň, Přívětice, Blovice, Hradešice, Zvíkovec, Bechyně, Týn nad Vltavou, Soběslav, Veltrusy, Zálezlice po 75  000  korunách a  Veselí nad Lužnicí 25  000  korun). Současně zastupitelstvo schválilo dotace v celkové výši 310 000 korun třem obcím na jižní Moravě, které byly postiženy bleskovou povodní v  červnu letošního roku.

„Konkrétně se jedná o  částku 90  000  korun pro obec Černovice určenou na opravu a  vyčištění místní kanalizace a  zajištění hráze rybníka, 200  000  korun pro obec Brumov na odklizení naplavenin a hrubé terénní úpravy a 20 000 korun pro obec Běleč na opravu poničeného přívodu vody do požární zbrojnice,“ uvedl hejtman Michal Hašek. Zastupitelé rovněž schválili poskytnutí peněžitého daru ve výši 2,5 milionu korun Hasičskému záchrannému sboru JMK na rekon-

strukci vozidla CAS 24 Tatra 815. „Jedná se o generální rekonstrukci podvozku a motoru a komplexní výměny nástavby tohoto vozidla pro požární stanici Mikulov. Cisterna umožňuje provádět všechny typy zásahů v rozmanitém terénu hasebního obvodu požární stanice Mikulov, které jsou pro techniku na jiných podvozcích těžko dostupné,“ řekl hejtman Hašek. Krajské zastupitelstvo také schválilo uzavření memoranda o  spolupráci mezi Jihomoravským krajem a  městem Znojmo. Memorandum souvisí s  účastí fotbalového klubu 1. SC Znojmo v  nejvyšší fotbalové soutěži České republiky

a zajištěním sportovní a technické podpory tohoto klubu. Kraj i  město Znojmo chtějí na základě vzájemné součinnosti působit při zkvalitňování technického a  sportovního zázemí fotbalového klubu 1. SC Znojmo a podporovat reprezentativní působení klubu v nejvyšší fotbalové soutěži ČR a podílet se tak na příkladné reprezentaci a propagaci jižní Moravy, města Znojma a  celého znojemského regionu v  ostatních částech republiky. Obě strany následně uzavřou zvláštní písemnou dohodu, ve které budou vymezeny podmínky, za nichž bude tato spolupráce realizována. (jmk)

Vyhlášení výsledků soutěže České ručičky Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (na snímku uprostřed) a  radní Jiří Janda se 19.  června 2013 v brněnském divadle Reduta zúčastnili vyhlášení výsledků nejlepších žáků středních odborných škol a  učilišť, kteří uspěli v 5. ročníku soutěže České ručičky. České ručičky jsou přehlídkou vítězů učňovských soutěží odborných dovedností jednadvaceti vybraných oborů (od automechanika, přes cukrářku, číšníka, dřevorubce, instalatéra, klempíře, kosmetičku, kuchaře, pokrývače, tesaře až po zahradníka či zámečníka). Vítězům uvedených národních a  mezinárodních soutěží, kteří jsou v  daném školním roce nejlepšími juniory v  oboru,

se dostane pocty převzít zlatou plaketu Českých ručiček. Z  21  zlaté plakety letos v  Jihomoravském kraji zůstávají 4, a  to v  oborech mechanik – seřizovač, instalatér, mechanik plynových zařízení a  servírka. Smyslem přehlídky je zejména podpora rozvoje řemesel a  posílení postavení učňovského školství v očích veřejnosti. (jmk)

Krajští silničáři dostali přidáno na opravy silnic po letošní zimě

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje rovněž reagovalo na zvýšenou potřebu finančních prostředků na řešení kritického stavu silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje a schválilo změny v  rozpočtu kraje na letošní rok. „Pro příspěvkovou organizaci Správa a  údržba silnic Jihomoravského kraje to znamená posílení rozpočtu o  částku 25  milionů korun, další opatření chystáme na zářijové zastupitelstvo. Letos byla zima opravdu katastrofální, silničáři potřebují každou korunu, teď je to 25 milionů a v září očekávám další posílení rozpočtu jihomoravských silničářů,“ uvedl hejtman Hašek. Zastupitelstvo též schválilo dotaci Regionální agrární komoře Jihomoravského kraje ve výši půl milionu korun na podporu zemědělství v Jihomoravském kraji. Půjde zejména o realizaci Jihomoravských dožínek 2013, seminářů pro zemědělce, organizaci soutěže Zlatá chuť jižní Moravy 2013  a  prezentaci na výstavě Země živitelka 2013. Vinařskému fondu schválilo krajské zastupitelstvo dotaci ve výši 5 milionů korun na realizaci akce Podpora a  rozvoj vinařské turistiky na jižní Moravě. Zároveň zastupitelé schválili dotaci v  celkové výši půl milionu korun na vinobraní ve Znojmě a Mikulově – na obě akce směřuje částka 250 tisíc korun. (jmk)

PREZENTACE / INZERCE

10

EN č. 6 / 2013

Podpora podnikání „v českých rukách“ „V českých rukách“, to je projekt, jehož smyslem je podpora podnikání tradičních českých firem. V rámci něj se předseda SPOZ Zdeněk Štengl s místopředsedou zemanovců Radkem Augustinem vypravili do kopřivnické továrny Tatra Trucks, a.s. Tu před nedávnem ovládli nabytím akciových podílů čeští podnikatelé René Matera a Jaroslav Strnad. Nejstarší česká automobilka se zpět do rukou českých podnikatelů dostala ve druhé polovině dubna, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil vlastnický vstup Reného Matery a  Jaroslava Strnada do společnosti. Továrně přitom reálně hrozil zánik, podnik pod bývalým vlastníkem neprosperoval a dostal se do krize a exekuce. Vzhledem k  tomu, že cílem projektu „V  českých rukách“ je upozornit veřejnost i média na firmy, které přispívají k prosperitě České

republiky a  poskytují stovkám či tisícům lidí práci, byla kopřivnická Tatra logickým cílem návštěvy Zdeňka Štengla. „Zemanovci mají ve svém programu přednost investic před spotřebou. Pokud chceme usilovat o  řešení problému nezaměstnanosti, podpořme investice,“ uvedl při setkání s  vedením podniku. „Tatra Kopřivnice prošla nelehkým obdobím, po letech se stabilizovala, vrátila se do rukou českých majitelů. Současný management má dlouhodobé a pozitivní vize. Vidím Tatru jako

perspektivní a jsem rád, že její zaměstnanci nemusí být doma na šedesáti procentech platu. Lidé nepotřebují dávky v  nezaměnstnanosti, potřebují práci.“ Štengl po jednání s vedením podniku prošel výrobní linku a dokonce se svezl ve voze zdejší výroby na zkušebním polygonu. „Měli jsme možnost diskutovat o  celé řadě problémů a  o  pohledech na další vývoj české ekonomiky,“ řekl po návštěvě spolumajitel Tatry René Matera. „Osobně se ztotožňuji s  názory, které vedou jednoznačně k podpoře investic a k podpoře růstu průmyslu v  České republice.“ Zdeněk Štengl v  této souvislosti zmínil takřka povinnost českého státu preferovat národní průmysl, v  případě Tatry například podporou dodávek techniky

Od Zdeňka Štengla převzal ředitel muzea Tatry Lumír Kaválek symbolický šek.

Produkce odpadů a  potřeba jejich odstraňování je úzce spjata se sdružováním člověka do skupin. Již z pravěku jsou známy odpadní jámy, které člověku sloužily pro zbavování se odpadu, zejména organické povahy. „Současná skládka je vlastně také odpadní jáma, i když funguje za úplně jiných pravidel. Princip skládkování je tedy znám již několik desítek tisíc let,“ říká Martin Lochovský, manažer pro druhotné suroviny společnosti EKO-KOM, a.s. Skládky odpadu se nacházejí i v Pardubickém kraji. Odpad je svážen například na skládku v Nasavrkách, ve Zdechovicích, Třebovicích, Českých Libchavách či v Bystrém. Pro výstavbu skládek platí celá řada předpisů a  technických norem, které se snaží o zabezpečení minimalizace vlivu skládky na okolní životní prostředí. Skládky se budují v přirozených prohlubních, na rovině či v opuštěných lomech. Od okolního prostředí musí být izolované

pomocí silné fólie, na které je nanesena drenážní vrstva. Ta má za úkol odvádět z  tělesa skládky přebytečnou vodu. Teprve na tuto vrstvu, se naváží odpad. Každá skládka má svůj plán, podle kterého se jednotlivé odpady ukládají na konkrétní místa. Skládka se zaplňuje postupně, v  tzv. kazetách. Odpady se po dosažení určité mocnosti překrývají inertním materiálem, škvárou nebo zeminou, aby se zabránilo úletům lehkých odpadů do okolí. „Základními nevýhodami skládky je zábor půdy, ztráta využitelných surovin a vznik skládkového plynu,“ vysvětluje Martin Lochovský a dodává:

Technika na skládce.

armádě, hasičům a dalším bezpečnostním složkám. Závěr kopřivnické cesty pak patřil prohlídce muzea značky Tatra

Prohlídka výrobní linky.

Skládkování odpadů je technologie známá již od pravěku Pro konečné nakládání s odpady existují v současné době tři běžné a ověřené metody - skládkování, energetické využití odpadů a využití odpadů jako paliva pro cementárny. Nejstarším a nejrozšířenějším způsobem nakládání s odpady je jejich ukládání na skládky. Současné metody skládkování se však na rozdíl od minulosti řídí velmi přísnými pravidly.

Předseda SPOZ Štengl se spolumajitelem podniku René Materou.

„Skládkový plyn vzniká rozkladem zejména bioodpadu, je silně hořlavý a  většina skládek proto tento plyn jímá, spaluje v  kogeneračních jednotkách a vyrábí elektrickou energii. Podle velikosti skládky se plyn může využívat i několik desítek let.“ Po ukončení životnosti skládky se těleso rekultivuje, tj. překrývá se vrstvou ornice, a  vysévá se tráva, případně sází nízké dřeviny. Protože skládkování s sebou nese potenciální riziko kontaminace životního prostředí, je provozovatel skládku povinen po její rekultivaci a  uzavření ještě 30 let monitorovat a garantovat její bezpečnost. Přesto se jedná o  zařízení, které je v  současné době pro nakládání s  odpady nezbytné a při dodržování všech legislativních předpisů také bezpečné. Nezapomeňte, „REDUCE, REUSE, RECYCLE“ není jenom heslo! RRA PK, www.rrapk.cz

zdroj: www.jaktridit.cz

„Partnerský projekt dalšího vzdělávání občanů Pardubického kraje v  oblasti ekologie a  odpadového hospodářství (CZ.1.07/3.1.00/37.0156)“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

a seznámením se s více než stošedesátiletou historií firmy. Ředitel muzea Lumír Kaválek, který se ujal role průvodce, tady

od Zdeňka Štengla přijal symbolický šek na podporu činnosti muzea. (red)

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 6 / 2013

Libereckému kraji pomohl Fond solidarity Evropská unie se při řešení povodňové hrozby nebo jejích následků angažuje hned několika způsoby. Ve strukturálních fondech jsou vyčleněny prostředky jednak na konkrétní opatření protipovodňové prevence, tak i  na projekty, které pomáhají nepřímo a týkají se třeba nákupu hasičské techniky. Zároveň před 11 lety vznikl Fond solidarity, ze kterého mohou poškozené země čerpat peníze na obnovu zničeného území. Kraje spadající pod Regionální operační program Severovýchod toho v minulosti využily. Všechny kraje v  NUTS II Severovýchod mají s  povodněmi své zkušenosti a do každého přišla ta nejvážnější pohroma v  jiný rok. Mezi nejhorší záplavy na území Královéhradeckého kraje patří ta z  roku 1998. Pod vodou byla tehdy velká část okresu Rychnov nad Kněžnou. Přímo při povodních v  kraji zahynulo celkem šest lidí a  voda napáchala škody za dvě miliardy. V  roce 2000 zase postihla povodeň Pardubický kraj, když se rozvodnila Divoká Orlice. To vzpomínky obyvatel Libereckého kraje jsou čerstvější. V srpnu roku 2010 zaplavila voda desítky obcí. Smutná bilance čítala pět obětí a  škody za osm miliard korun. Z  letošních povodní na přelomu května a  června vyšel nejlépe kraj Pardubický. Naopak v  sousedním Královéhradeckém kraji bylo zasaženo přes 70  obcí a  v  Libereckém pak 45  obcí. Škody hlásí fyzické osoby, obce, kraj i  zemědělci, kteří v  některých případech přijdou až o  třetinu úrody. Velkou vodou byly ohroženy i některé stavby, které byly v uplynulých letech postaveny za podpory strukturálních fondů Evropské

unie. Voda zaplavila například část cyklostezky z Hradce Králové na Kuks, která byla otevřena v  polovině května. Škody za desítky milionů jsou opět hlášeny na krajských silnicích. PENÍZE I Z FONDU SOLIDARITY Se škodami na silnicích má největší zkušenosti Liberecký kraj. Při záplavách v  roce 2010  bylo poničeno mnoho i  významných komunikací a  hlavně desítky mostů. A  ani letošních pětadvacet oprav mostních konstrukcí situaci zcela nevyřeší. „I  tak nám zůstane v  kraji 56  mostů ve velmi špatném a  havarijním stavu,“  uvedl krajský radní Vladimír Mastník. Celkově kraj plánuje letos investovat do rekonstrukcí silnic 500  milionů korun. 600 milionů by pak chtěl získat z  různých dotačních programů. Zdrojů, ze kterých lze financovat opravy škod po povodních, je hned několik. Kromě státního příspěvku lze využít i evropské peníze. Liberecký kraj chystá například opravu silnice ve Svoru za 40  milionů nebo

Velká voda dokáže napáchat stamilionové škody na silnicích. S obnovou pomáhají strukturální fondy EU. zdroj: www.svs.cz opravu silnice Juliovka – Krompach. Peníze chce získat z programu Cíl 3. Jedním ze zdrojů, ze kterých je možné některé opravy financovat, je i  tzv. Fond solidarity Evropské unie. Příspěvek z  tohoto fondu je koncipován jako příspěvek veřejným rozpočtům, který je určen na proplácení nouzových opatření nutných k obnovení základních funkcí poškozeného majetku. Pro Liberecký kraj bylo po povodni v  roce 2010  vyčleněno až 260  milionů korun. Postupně se tyto peníze daří čerpat. V loňském roce to bylo bezmála 40 milionů, které šly například na opravu silnice Frýd-

lant – Bílý potok nebo na opravu silnice v poničené Chrastavě. POMÁHÁ I OPŽP Peníze na protipovodňovou prevenci lze čerpat i z OP Životní prostředí. Program v minulosti využila celá řada měst a obcí ze tří krajů v rámci Severovýchodu. Nejčastějšími projekty bylo zpracování digitálního povodňového plánu a  vybudování varovného systému. Náklady jdou obvykle do milionů korun. To je případ Chlumce nad Cidlinou, obce Osečná, Dvora Králové nad Labem nebo několika obcí v mikroregionu Litomyšlsko – Desinka.

Z  části spadají pod protipovodňová opatření také projekty související s  budováním kanalizačních systémů. Jeden z  nejnákladnějších projektů tohoto typu VAK Pardubice. Akce za 863 miliony, kterou podpořila Evropská unie, byla dokončena v roce 2010 a vyřešila dlouhodobé problémy s  odkanalizováním části města. „Projekt pomohl mimo jiné vybudovat účinnější ochranu proti povodním v  případě přívalových dešťů,“ řekl po dokončení projektu předseda představenstva společnosti Michal Koláček. Filip Appl

11

KRÁTCE • Převedení 250  milionů korun na dopravní projekty a  přijetí 600  milionů z  ROP Severozápad a z OP Technická pomoc schválili členové Monitorovacího výboru zřízeného při ROP Severovýchod. Hovořilo se i  o  již proplacených dotacích. „Více než 600  projektů by bez ROP Severovýchod nevzniklo, a  to je třeba vidět vedle problémů, které RR Severovýchod v současné době řeší,“ řekl pověřený ředitel Úřadu RR Severovýchod Zdeněk Vašák.  • Během dvou let pořídil Dopravní podnik města Hradec Králové celkem 31  nový trolejbus. Obnovu vozového parku trolejbusů dotoval 120  miliony korun ROP Severovýchod. Podle ředitele Dopravního podniku Miroslava Kulicha je hlavní výhodou nových vozů snížení spotřeby elektrické energie. „Také náklady na údržbu se mnohonásobně snížily a už po několika měsících provozu se ukázalo, že se výrazně zlevnil provoz,“ řekl. • Pardubická nemocnice staví nový multifunkční pavilon. Stavbu za 201  milion korun podpořil částkou 171  milionu ROP Severovýchod. Hotová by měla být příští rok. „Do nové budovy přemístíme oddělení nemocí plicních a  tuberkulózy, infekční oddělení, stomatochirurgii a také zubní pohotovost,“ uvedl ředitel pardubické nemocnice Tomáš Gottvald. Podle něj bude pavilon komfortní pro  pacienty i  personál. INZERCE

130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

15.4.13 10:29

12

K TÉMATU - ZAHRANIČÍ

EN č. 6 / 2013

Tohtoročnú úrodu v Navarre zničili rozsiahle záplavy Šéf Združenia poľnohospodárov a  farmárov v  severošpanielskej autonómii Navarra Félix Bariáin potvrdil, že škody spôsobené júnovými povodňami budú vyššie ako v januári. Situáciu v navarrskom poľnohospodárstve značne vyostrili tohtoročné klimatické podmienky. Nízke jarné teploty a  nadmerná vlhkosť oddialili sejbu a  paralyzovali zber krmovín. Niekoľkodňové prívalové dažde koncom mája a  topiaci sa sneh v  pyrenejskej oblasti spôsobili rozsiahle povodne, ktoré si vyžiadali evakuáciu obyvateľov a  uzavretie niekoľkých cestných úsekov.

Prvé odhady hovoria o  tisícoch hektároch úplne zaplavených riekou Ebro a až do 11. júna v kraji platil najvyšší stupeň povodňovej pohotovosti. Po jeho odvolaní začala regionálna vláda vypracúvať predbežný plán vzniknutých škôd. O  ďalšom postupe rokovala Yolanda Barcina, prezidentka Navarrského kraja, s ministrami vnútra a poľnohospodárstva a  požiadala o  vypra-

covanie dekrétu, ktorým bude ustanovená výška pomoci občanom postihnutých záplavami. POČÍTANIE ŠKÔD Prezidentka nezabudla zdôrazniť nevyhnutnosť skoordinovanej spolupráce centrálnej vlády s  regionálnymi predstaviteľmi, navarrská vláda totiž momentálne pripravuje novelu zákona, podľa ktorej by mali byť všetky opravné práce uskutočnené v dôsledku záplav oslobodené od daní. Hoci zimné záplavy postihli viac hek-

tárov pôdy, júnové ekonomické straty dosiahnu vyššie rozmery, pretože zničili všetku úrodu obilnín, papriky, paradajok,  kukurice a  ďalších plodín. Navarrskí poľnohospodári obviňujú Správu povodia rieky Ebro a od riaditeľa žiadajú odstúpenie z funkcie za nezvládnutie kritickej situácie. V januári opätovne upozornili na stav rieky a  vyzvali kompetentných, aby zabezpečili vyčistenie najkritickejších miest, pretože aj v dôsledku znečisteného povodia dochádza k opakovaným rozsiahlym povodniam a  región prichá-

dza o  značnú časť úrody. Len počas prvých mesiacov roka boli škody vyčíslené na 1,5  milióna eur na poistených a  na 800  tisíc eur na ostatných pozemkoch. Začiatkom apríla starostovia niekoľkých navarrských obcí opäť naliehavo vyzývali k  nevyhnutným opatreniam, ktoré by pomohli zmenšiť dôsledky pravidelne opakujúcich sa záplav. Po oslovení regionálnych politikov, viacerých stretnutiach pestovateľov s predstaviteľmi Úradu životného prostredia a ostro kritizovanej Správy povodia rieky

Ebro záležitosť zamrzla v  spletitom dialógu medzi jednotlivými úradmi. Vodohospodári navrhli dlhodobé riešenie spočívajúce vo výstavbe hrádzí a úprave toku, vláda sa priklonila k  odstráneniu momentálnych škôd a  prečisteniu kritických zón v  povodí rieky. K uskutočneniu ani jedného riešenia nakoniec nedošlo a  diskutujúcich úradníkov opäť predbehla príroda. Zdrvení navarrskí poľnohospodári nanovo spisujú novovzniknuté škody a kompetentní zatiaľ mlčia. Dana Miháliková

posudku poisťovne, v ktorej boli spomenuté nedostatky projektu ako celku. Súd prebehol v  polovici marca 1963 v Zamore a hlavná stavebná firma Moncabril mala zaplatiť odškodné vo výške takmer dvadsať miliónov pesiet určených pre pozostalých obetí. Dôsledky nešťastia poukázali na katastrofálnu zaostalosť španielskeho vidieka, proces dokazovania totožnosti komplikovali chýbajúce administratívne zápisy, hoci všetko nakoniec rozlúštili logické dôsledky. Keďže zahynuli celé rodiny, väčšina pozostalých emigrovala a žalovaná spoločnosť bola nenápadne zlúčená,  finančné vyrovnanie ne-

nastalo. Riaditeľa firmy a dvoch inžinierov súd odsúdil na rok väzenia, a  po odvolaní proti rozsudku boli všetci prepustení na slobodu. Po ďalších vinníkoch z  radov politikov vyšetrovatelia nepátrali vôbec. Pre porovnanie, v roku 1963 bola v Španielsku stanovená minimálna mzda na 1 800 pesiet mesačne a pozostalým vláda schválila odškodné - za nezvestného muža 90  tisíc, ženu 60 tisíc a dieťa 25 tisíc pesiet. Ako bolo spomenuté, žiadateľov bola hŕstka a  k  reálnemu vyplateniu odškodného zo strany štátu došlo až po dlhých mesiacoch. Dana Miháliková

Ribadelago: Nemá výčitka minulosti 9.  január 1959  sa do povedomia obyvateľov španielskeho regiónu Sanabria zapísal ako deň, kedy sa odohral koniec sveta. Po pretrhnutí vodnej nádrže Vega de Tera bola pár minút po polnoci zmietnutá dedina Ribadelago. V  priebehu niekoľkých minút sa voda prevalila horským kaňonom a takmer celú dedinu strhla do jazera Lago de Sanabria. Niekoľkí dedinčania stihli vybehnúť na okolité svahy a po dvadsiatich minútach, počas ktorých sa voda s hukotom valila do jazera, zostali stáť v nočných košeliach v  desať stupňovom mraze. Zahynulo 144  obyvateľov a  hoci členovia špeciálnej potápačskej jednotky niekoľko dní vyvíjali obrovské úsilie, väčšinu tiel nikdy nenašli. Šlo najmä o ženy a deti, muži migrovali za prácou, Sanabria hraničiaca s Portugalskom dodnes patrí k najbiednejším španielskym regiónom. Vzhľadom na podmienky prišla prvá pomoc v  rekordnom čase. Prvé správy o  nešťastí boli necenzurované, hoci po zverejnení

na BBC vzal Francov režim informácie pod kontrolu. Do oblasti začali prúdiť dodávky jedla, šatstva a  pitnej vody. Banco de

Espaňa prispela  sumou jeden milión pesiet, Španielska katolícka cirkev venovala 1,7  milióna, Real Madrid po odohraní benefičného zápasu s nemeckým klubom Fortuna Düsseldorf venoval milión, anonymní darcovia vyzbierali 12 miliónov pesiet, nefinančnú pomoc poskytli dobročinné spolky z  Francúzska, Portugalska, Švajčiarska, Nemecka i USA. Patronát nad spustošenou dedinou prevzal sám Franco. Jednotlivé ministerstvá poveril vystavaním novej dediny, tentoraz mimo smrtonosného údolia, známej ako Ribadelago de Franco. Poznávacím znamením novej dediny je skromná radová vý-

stavba kontrastujúca s  drsným vysokohorským prostredím a pár ľudí, čo sa rozhodli neodísť, si postupne svojpomocne postavili vlastné obydlia. (NE)VYSPORIADANÁ KRIVDA Incident poukázal na odvrátenú tvár expresnej modernizácie. Skutočnosť, že výstavba hydroelektrární bola realizovaná narýchlo, Franco prehlušil silnou propagandou. Oficiálnu verziu o  príčine incidentu orgány „zaevidovali“ ako zlyhanie ľudského faktora skombinované s nepriaznivými klimatickými podmienkami, a to aj napriek znaleckému

Portugalsko – ďalšia obeť rozmarného počasia Na rozmary počasia dopláca i Portugalsko. Krajinu pravidelne sužujú požiare, povodne a jedna z posledných, ktorá sa odohrala koncom predošlého roka pri Santane, malom mestečku na Madeire, vyvolala smutné spomienky na február 2010. Pred tromi rokmi na Madeire prišlo o  život päťdesiat ľudí. Búrka sprevádzaná silným vetrom a dažďom vtedy na juhu ostrova spôsobila mohutné záplavy a  zosuvy pôdy. Meteorológovia tvrdili, že šlo o  najhoršiu búrku od roku 1993, kedy zahynulo osem ľudí. Prácu

záchranárov komplikovali zrútené mosty, zablokované cesty, vyradené zostalo tiež  letisko v  hlavnom meste Funchal. Európska komisia okamžite zareagovala vyhlásením, že je pripravená krajine poskytnúť prostriedky z  Európskeho fondu solidarity určeného na pomoc re-

giónom postihnutým prírodnými katastrofami. Regionálna vláda vyčíslila škody na viac ako jednu miliardu eur a medzi najpostihnutejšie oblasti patrilo práve hlavné mesto. Dôsledky obrovskej tragédie podnietili kritiku pokrivkávajúcich noriem mestskej výstavby, ktoré majú za cieľ minimalizovať ničivé následky podobných incidentov. Podľa portugalskej Asociácie bezpečnostných technikov nie sú v  tejto oblasti búrky podobnej

intenzity výnimočné a  dôkladná príprava mohla napomôcť k zmierneniu dôsledkov katastrofy. NIČIVÉ POŽIARE Krajinu každoročne sužujú rozsiahle požiare. Najtragickejšie sa vyníma leto 2003, kedy portugalské orgány označili požiare za národnú katastrofu a  sto miliónov eur prerozdelili ľuďom, ktorí prišli o domovy alebo zamestnanie.

Výška pomoci narazila na vlnu kritiky a  bola označená ako nedostatočná, ale vláda, už vtedy bojujúca o  zosúladenie štátneho rozpočtu s nariadeniami Bruselu uviedla, že viac finančných prostriedkov uvoľniť nezvláda. V požiaroch prišlo o život osemnásť ľudí,  boli zničené obrovské plochy lesných porastov a okamžite boli rozbehnuté prípravy na využitie pomoci z  Európskeho fondu solidarity. Pre krajinu bolo

pôvodne navrhnutých 31,6 milióna, no po aktualizácii škôd bola pomoc navýšená na 48,5  milióna eur. V  rovnakom roku fond poskytol pomoc Taliansku kvôli škodám spôsobenými erupciou Etny a  zemetrasením v  regióne Molisse a  Španielsku za ekologickú katastrofu, kedy uniknutá ropa z  havarovaného gréckeho tankera Prestige znečistila pobrežie Galície. Dana Miháliková

občanov ako majú postupovať v stave ohrozenia prírodnými živlami. Kampaň prebiehala do

konca marca 2013, o jej reprízovaní kompetentní zatiaľ neuvažujú. Dana Miháliková

Lorca – dva roky po zemetrasení Začiatkom roka začala Lorca čerpať prostriedky z  Európskeho hannes Hahn, európsky kofondu solidarity a po zemetrasení v roku 2011 mesto ďalej po- misár pre regionálnu politiku. Zemetrasenie si vyžiadalo desať kračuje v rekonštrukčných prácach. obetí, tristo zranených a  hmotV  novembri 2011  EÚ Španie- v  mestskej štvrti, ktorého poru- né škody vo výške 1,2  miliarlom schválila 21  miliónov eur, šená statika ohrozovala verejnú dy eur. Desať tisíc obyvateľov ktoré budú postupne vyplate- cestu a  tiež obytné domy. Pri- bolo evakuovaných, sedem tisíc né prostredníctvom európske- bližne polovicu zo spomenutých budov utrpelo škody, takmer ho Fondu solidarity. Prostriedky šiestich miliónov mesto určilo 1 200 bytov zostalo celkom zdesú určené na pokrytie nevyhnut- na zabezpečenie dvoch desiatok vastovaných. Odklepnutie poných nákladov, ktoré boli spo- mestských projektov a päť z nich žadovaných 21  miliónov vtedy jené so záchrannými prácami, možno v  súčasnosti pokladať za primátor Francisco Jódar pokladal za úspech, hoci spochybnil odstraňovaním škôd a realizova- zrealizované. možnosť, že suma do mestskej ním prvotných opráv. Ešte v  japokladnice dôjde v  uspokojivej nuári bolo mestu poskytnutých PLÁN LORCA výške, keďže  centrálna vláda prvých šesť miliónov eur. Prvá platba bola uhradená za faktúry O  schválení pomoci pre Lorcu objem prostriedkov prerozdeza urgentné zreštaurovanie múru po nešťastí informoval Jo- lí medzi územno-správne celky.

V  apríli štátna komisia, vytvorená na základe kráľovského dekrétu, schválila ekonomickú pomoc vo výške takmer dvoch miliárd eur určenú na rekonštrukciu bytov a  ďalšie prostriedky na opravu verejných objektov a  zároveň schválila 118 žiadostí týkajúcich sa opráv, výstavby alebo prenájmu nehnuteľnosti. Program nesie názov Plan Lorca, ide o verejné investície určené na ekonomické oživenie regiónu, v  rámci ktorých budú až do roku 2020 prebiehať projekty určené pre výstavbu. Na jeseň 2011  mesto iniciovalo kampaň s  cieľom oboznámiť

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9  tel: 234 092 851 ( call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00  Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 10, číslo 6, vychází 28. 6. 2013 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 6 / 2013

Desítkami milionů pomohl Fond solidarity Letos to prozatím vypadá, že velká voda nedá lidem v řadě českých a  moravských regionů spát. Záplavy z  přelomu května a června se Olomouckému a Zlínskému kraji vyhnuly, ale v minulosti patřily tyto kraje k  těm, kde vodní živel opakovaně ukázal svou sílu. Evropská unie na stále častější hrozbu povodní reagovala mimo jiné i  založením tzv. Fondu solidarity. Na území NUTS II Střední Morava šly v minulosti z tohoto Fondu desítky milionů korun. Nejtragičtější bilanci na území obou krajů na střední Moravě měly dozajista povodně v  roce 1997. Na celé Moravě tehdy voda způsobila smrt 49  lidí a  poničila majetek za 63  miliardy. V  Olomouckém kraji patřilo mezi nejpostiženější přímo hlavní krajské město. V  tom Zlínském se pak voda nevyhnula například Otrokovicím. Smutným symbolem katastrofy se stala obec Troubky, kterou téměř smetl velký příval z  rozlité řeky Bečvy. Z  bližší historie utkvěly v  paměti především povodně z roku 2010. Z koryt se vylily řeky Olše, Odra, Bečva i  Morava. Zaplaveny byly kromě řady obcí a měst znovu také Troubky. Jen ve Zlínském kraji ohrožovala voda před třemi lety 161 obci. Zničena byla kromě soukromého majetku i  řada silnic a  budov ve vlastnictví kraje a  obcí. Po těchto zkušenostech se lidé v  regionu strachují při každém deštivém období. Povodeň z přelomu května a června se naštěstí Olomouckého a  Zlínského kraje dotkla jen okrajově. „Bleskovou povodní jsme měli vytopených několik obcí v  našem kraji. Proto budu navrhovat, abychom finančně

vypomohli například Bílé Lhotě, kde se pod vodou ocitlo rovněž arboretum v  majetku Olomouckého kraje,“ popsal hejtman Jiří Rozbořil jeden z mála vážnějších problémů, které musel kraj řešit. Z FSEU OPRAVENY SILNICE Fond solidarity. Tak se jmenuje důležitý nástroj, který pomáhá poškozeným krajům s  obnovou škod. Oba kraje střední Moravy mají s  tímto fondem své zkušenosti. Čerpaly z něj totiž desítky milionů korun po povodni v roce 2010. Tehdy Evropská komise vyhradila pro Českou republiku (respektive moravské kraje) přes pět milionů eur. O peníze z tohoto fondu mohly kraj žádat přímo poškozené obce. Do Olomouckého kraje nakonec putovalo přes 14  milionů korun, které použily jednotlivé obce a  také Správa silnic Olomouckého kraje. To Zlínský kraj získal dokonce více než 36 milionů. Za evropské peníze byl například sanován sesuv na silnici Velehrad – Salaš nebo opraveny poničené silnice v  Petrůvce – Slavičíně, v  Dušné a  ve Valašské Bystřici. Velmi důležité jsou pro příjemce také struk-

Přestože se hlavní vlna záplav regionu vyhnula, bleskové povodně řádily i v Olomouckém kraji. zdroj: www.kr-olomoucky.cz turální fondy EU. Z  vybraných operačních programů lze získat dotace nejen na opravy majetku, který velká voda poškodila (ať už jde o  silnice nebo památky), ale i  na protipovodňovou prevenci. Ty nejnákladnější projekty realizuje Povodí Moravy, které ale obvykle čerpá peníze z  programu ministerstva zemědělství. NOVÝ VAROVNÝ SYSTÉM Přímé dotace z  Evropské unie lze získat z  několika programů. Patří mezi ně i ROP Střední Morava, který financoval

opravy silnic i  projekty zaměřené na zvyšování bezpečnosti. „Cílem je ochrana obyvatelstva a  modernizace krizového řízení při mimořádných událostech,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Ivan Matulík k  projektům, které program podpořil částkou kolem 100  milionů korun. Nejvyšší dotaci, 82  miliony korun, získal přímo Zlínský kraj na zastřešující projekt vybudování komunikační infrastruktury a  napojení měst na integrovaný varovný a  výstražný systém. Prioritní osu zaměřenou

na protipovodňovou prevenci má OPŽP. Program dotuje hlavně projekty varovných systémů a  digitálních plánů. Projekt za necelých 12 milionů korun realizoval například Zlín. Podobné akce pak dokončili i v Hustopečích nad Bečvou, v Kateřinicích nebo v  Ratiboři. S  povodněmi nepřímo souvisí i  podpora hasičům a  záchranářům. Ve spolupráci s  polskými partnery HZS Olomouckého kraje nakoupil nové moderní vybavení. Desetimilionový projekt byl podpořen z programu Cíl 3. Filip Appl

13

KRÁTCE • Z ROP Střední Morava byla vyhlášena v  pořadí již třiačtyřicátá výzva. Tentokrát se zaměřuje na podporu inovačních voucherů v  Olomouckém a  Zlínském kraji. Doposud bylo z ROP Střední Morava na tento druh spolupráce uvolněno bezmála třináct milionů korun. Dalších deset milionů je pro kraje připraveno v  aktuálně vyhlášené výzvě. První žádosti o  inovační vouchery budou moci žadatelé předložit v listopadu. • Celkem 69  obcí Olomouckého a  Zlínského kraje bude mít nově opravené návsi a  veřejná prostranství. Celkové náklady projektů se vyšplhají na 343 miliony korun. V  Olomouckém kraji jsou to 42 obce, které budou realizovat projekty za 228 milionů korun. Ve Zlínském kraji pak dotaci získalo 27 obcí, které na revitalizaci veřejných prostranství získaly celkem 115  milionů korun. Mezi známé obce, které získají dotaci, patří i povodní poničené Troubky. • Přes stovku vědců z  dvanácti zemí světa pracuje v nově otevřeném Centru regionu Haná pro biotechnologický a  zemědělský výzkum v  Olomouci. Výstavba komplexu stála přes 800 milionů korun, náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Centrum patří k  nejmodernějším v Česku i Evropské unii a na jeho realizaci se podílí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a  Výzkumný ústav rostlinné výroby.

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Evropské peníze pomáhaly po záplavách v roce 2009 Letošní zápavy se moravskoslezskému regionu vyhnuly. Přesto má i tento kraj zkušenosti s tím, jak mohou evropské peníze pomoci regionu, přes který se přehnala velká voda. Bylo to po povodních v roce 2009. „Jak si pomoci evropskými penězi při odstranění škod po povodních, ukázal rok 2009  v  Moravskoslezském kraji. Voda tehdy řádila hlavně na Novojičínsku,“ řekl mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Dodal, že peníze z  evropských fondů sice nebyly tím hlavním zdrojem financí pro postižené obce, ale pomohly, kde to bylo možné. Pomohly například s  infrastrukturou při stavbě takzvaných domů velké vody, náhradního bydlení pro občany, kteří o něj během povodní přišli. Dotace také umožnily rekonstrukci a výstavbu mostů a lávek stržených velkou vodou. Z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko se pro tyto účely podařily investovat 32  miliony korun. Regionální rada Moravskoslezsko, která je za rozdělování peněz v  kraji zodpovědná, přitom na minimum zjednodušila podmínky pro přípravu projektů a  starostům tak odpadl velký kus administrativy. Nejvíce evropských peněz, přes 23  miliony korun z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, pomohlo s výstavbou komunikací a  inženýrských sítí u  domů velké vody v  Jeseníku nad Odrou, Kuníně a  Životicích

u Nového Jičína. Zatímco samotné domky byly hotovy ještě na podzim roku 2009, doprovodná infrastruktura se dodělávala ještě na jaře 2010. Obce peníze využily zejména na vybudování místních komunikací, dešťové kanalizace a veřejného osvětlení, ale i na zavedení vodovodního řádu, splaškové kanalizace, plynovodu a přívod nové větve elektrického vedení, vždy v návaznosti na povodňové domy „Vzhledem k výjimečnosti situace dostaly tyto obce možnost ucházet se o evropské peníze v maximálně zjednodušeném režimu. Stačilo zpracovat elektronickou žádost a  projektovou dokumentaci, nebylo potřeba se zabývat jako obvykle opodstatněním projektů a  přínosy,“ říká zpětně David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde hodnotí a  proplácejí žádosti o evropské peníze. Po sečtení škod oslovila Regionální rada Moravskoslezsko dotčené obce, aby zjistila, co dalšího je možné z  evropských peněz v  souvislosti s  povodněmi a  dle podmínek ROP Moravskoslezsko financovat. Další podpora už ale nebyla tak objemná. Dostalo se na tři mosty a  lávky v  Novém Jičíně, strže-

Z evropských peněz vznikla také poškozená lávka u kaple v Novém Jičíně. né rozvodněnou Zrzávkou a Jičínkou. Jičínka úřadovala také ve Veřovicích, kde muselo dojít k  výstavbě nového mostu. Evropská dotace umožnila také položení oblázkové dlažby a rekonstrukci příjezdové komunikace u  zámku v  Kuníně, které byly rovněž poškozené při povodních. Na tyto projekty stačilo dohromady necelých devět milionů korun z  ROP Moravskoslezsko.

ČÁSTKA NEBYLA ZÁSADNÍ, ALE POMOHLA „Jednalo se o  speciální podporu, vynucenou okolnostmi. Dva povodňové balíčky evropských peněz, které svým zaměřením spadaly do podporovaných aktivit, byly jen částečnou pomocí postiženým oblastem, obcím a lidem. Přesto jsem rád, že pomohly,“ uvedl Sventek.

KRÁTCE • Probíhající regeneraci Městských sadů v  Opavě zaplatí z  převážné části evropská dotace. Město pro tyto účely získá 21,5  milionu korun z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Sady budou přístupnější díky novým chodníkům a komunikacím, parkování a osvětlení. Evropský příspěvek schválila Regionální rada Moravskoslezsko. 

zdroj: RR Moravskoslezsko

• V Písečné na Frýdecko-Místecku otevřeli takzvané výletiště. Jde o  nový objekt pro společenské akce, u  kterého je krytý přístřešek, venkovní terasa a  posezení. Veselo tam bylo poprvé v  sobotu 22.  června, kdy obec a  místní sdružení rodičů uspořádaly dětské radovánky. Dotace na vznik výletiště je 6  milionů korun z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

Částka uvolněná na pomoc postiženým obcím podle něj ale není ani v  celkovém kontextu čerpání ROP Moravskoslezsko nijak zásadní. Z  dvaceti miliard korun, které jsou na rozvoj kraje z  evropských fondů na léta 2007-13  k  dispozici, už bylo na projekty schváleno přes 17  miliard korun. Na podporu k dnešnímu dni dosáhlo přes 750 projektů. Marek Turek

• Devět lidí má nový domov v  chráněném bydlení v  Thomayerově ulici v  OstravěVítkovicích. Bydlení pro lidi s  lehkým a  středním mentálním a zdravotním postižením vzniklo rekonstrukcí a  vybavením vily. Pro její obyvatele znamená nový start do života a možnost začlenit se do společnosti. Přispěla k  tomu evropská dotace přes 8  milionů korun.

PREZENTACE

14

EN č. 6 / 2013

Výsledky celostátní soutěže obcí „O křišťálovou popelnici“ Na slavnostním večeru v Hradci Králové byly v rámci konference Odpady a  obce oznámeny výsledky celostátní soutěže obcí „O  křišťálovou popelnici“ za rok 2012. Ceny předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která je vyhlašovatelem soutěže. Již čtrnáctým rokem se v  Hradci Králové koná odborná konference Odpady a  obce, která se pořádá v  rámci cyklu odborných konferencí Odpadové dny. Také letos se na konferenci schází široká odborná veřejnost a odborníci, kteří se  vyjadřují k aktuálním odpadovým tématům. V  úvodu konference vystoupili mj. náměstek ministra pro životní prostředí Ing. Martin Frélich a  senátor Ing. Petr Šilar. Konference Odpady a  obce 2013 se koná pod záštitou Minis-

terstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a města Hradec Králové. V  letošním IX. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo statutární město Olomouc, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici se svým jménem. Zástupcům města byl předán šek na 150 tisíc korun. Druhé místo získalo město Sedlčany, které obdrželo 100 tisíc korun, a třetí příčku obsadilo město Havlíčkův Brod. Šek pro ně měl hodno-

tu 70  tisíc korun. Obě města byla odměněna také menšími křišťálovými popelnicemi. V  loňském roce získala prvenství obec Vimperk, na druhém místě byl Jeseník a jako třetí se umístilo město Sedlčany. Co se hodnotí V  soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v  oblasti nakládání s  komunálním odpadem, míra aktivity, ale i  komplexnost hospodaření včetně informování občanů o způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v  rámci jejich pravidelného vý-

kaznictví a do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému zapojeny.

V letošním roce se do finálového kola probojovala tato města: Hostivice, Vysoké Mýto, Třinec, Nové Město nad Metují,

Olomouc, Vimperk, Sedlčany, Kunovice, Mikulov, Havlíčkův Brod, Nový Bor, Jeseník, Skalná a obec Zbůch.

Soutěž Třídíme s Nikitou zná své vítěze Devatenáct základních škol z Královéhradeckého kraje se zapojilo v šestém ročníku soutěže „Třídíme s Nikitou“ do bojů o titul „Čistá škola“. Soutěž, která byla vyhlášena v  rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, měla rozvíjet nejen kreativitu a tvůrčí schopnost dětí, ale také zvýšit jejich zájem o problematiku třídění a recyklace odpadů. Maskotem soutěže je papoušek Nikita z královédvorské zoologické zahrady, kde se uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků. Do soutěže se letos zapojili 244 žáci z prvních až devátých ročníků základních škol. Porotě bylo doručeno šestadvacet projektů z devatenácti škol z Královéhradeckého kraje. Některé školy totiž podaly projekty hned dva. „Školy mohly do soutěže přihlásit skupiny maximálně patnácti žáků, které měly tři úkoly – vyrobit koláž, složit báseň a také vyplnit testové otázky na téma třídění a recyklování odpadů,“ přiblížila obsah soutěže Dana Vostřezová z Centra evropského projektování. Koláž měla ztvárňovat libovolné zvíře ze ZOO ve Dvoře Králové nad Labem za použití minimálně

čtyř druhů odpadů a právě o tomto zvířeti měly děti také složit báseň o maximálně pěti slokách. „Nejlépe si s těmito úkoly poradili školáci ze Základní a mateřské školy v  Chlumci nad Cidlinou, která je absolutním vítězem soutěže. Téma jejich práce bylo ‚Recyklovaná ZOO‘. Výše uvedená škola získává titul ‚Čistá škola‘ 2013 a soutěžní tým dvoudenní pobyt v  zoologické zahradě,“ prozradila Dana Vostřezová. Těsně na druhém místě se se svým projektem „Slon“ umístila Základní a  mateřská škola z  Ohnišova a  třetí jsou s  „Ptáčkem Loreta“ soutěžící ze Základní školy K. J.

Erbena a Mateřské školy Korálka v Miletíně. První pětici škol doplnily ještě Základní a mateřská škola Lično s koláží „Žirafy Ivušky“, která se společně se Základní a Mateřskou školou Dolní Lánov dělí o čtvrté místo. Pětici uzavírá Základní škola Schulzovy sady ze Dvora Králové nad Labem s projektem „Papoušek Ringo“. „Soutěž Třídíme s Nikitou slaví už šesté narozeniny a stále je o ni rostoucí zájem. To mne samozřejmě jako člověka odpovědného za životní prostředí v  kraji těší. Nápad spojit zájem dětí o recyklaci odpadů s atraktivním prostředím zoologické zahrady je skvělý a držím palce, aby měl úspěch i nadále,“ uvedl Jan Tippner, radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za životní prostředí a zemědělství. Soutěžní práce posuzovala šestičlenná komise, která udílením bodů hodnotila splnění zadání, nápad, kreativitu a zpraco-

vání koláže i básně a také správné odpovědi v testu. Za účast v  soutěži „Třídíme s  Nikitou“ je školám připsáno 200  bodů do celorepublikového školního projektu Recyklohraní., jehož partnerem je mimo jiné i EKO-KOM, a.s. „Recyklohraní, soutěž Třídíme s  Nikitou i projekt s názvem Čistá obec, čisté město, čistý kraj jsou provázané aktivity, kterými chceme veřejnost, počínaje od dětí až po jejich rodiče a prarodiče, upozornit na důležitost třídění odpadů. Chceme jim ukázat, že i  třídění může být zábava. Děkuji školám, které se do soutěže zapojily, a blahopřeji vítězům,“ řekl Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s., pro Královéhradecký kraj. Recyklohraní je školní recyklační program pod záštitou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož cílem je prohloubit znalosti žáků v  oblasti třídění a  recykla-

ce odpadů. Zvýšit informovanost obyvatel v  této oblasti pak má komunikační kampaň projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, jejímž realizátorem je společnost EKO-KOM, a.s., ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, společností ASEKOL, s.r.o., ELEKTROWIN, a.s., a Centrem evropského projektování. „Všechny projekty doručené do soutěže byly krásné a precizně zpracované. Bylo opravdu velmi těžké vybrat vítěze, ale bodové hodnocení rozhodlo. Ocenění by si však zasloužily všechny soutěžní týmy. Děkuji všem školákům, kteří se do soutěže zapojili a doufám, že se společně můžeme těšit na příští ročník,“ uzavřela Dana Vostřezová z Centra evropského projektování, příspěvkové organizace Královéhradeckého kraje. Více informací o  soutěži a  dalších projektech lze nalézt na: www.cistykraj.cz, www. recyklohrani.cz, www.ekokom.cz

Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd 1

20.7.2012 15:54:56

IN_EKOKOM_PCE_2012_SKLO_137x203.indd 1

23.7.2012 12:59:16

Zusammenfassung Beseitigung der Hochwasserschäden auch mit EUHilfe Katastrophen in Form von Hochwasser sind in den letzten Jahren nicht nur Sache der Tschechischen Republik. Auch deshalb hat die Europäische Union in der Vergangenheit beschlossen, die von der Naturkatastrophe heimgesuchten Länder aus eigenen Mitteln zu unterstützen. Die Tschechische Republik hat ihre Hilfe schon mehrfach in Anspruch genommen und dürfte diese Möglichkeit allem Anschein nach auch jetzt erhalten. Fraglich ist, wann die Hilfe eintrifft. Die EU-27 sind nämlich nicht gerade in bester finanzieller Kondition. Ungeachtet aller Konsequenzen ist schon jetzt festzustellen, dass das diesjährige Hochwasser nicht die gleiche Zerstörungskraft hatte wie 2002. Hilfe für die betroffenen Länder sagten nicht nur die Regierungen der einzelnen Mitgliedstaaten zu, sondern auch die Europäische Union. Sie hat einen Solidaritätsfonds zur Verfügung, der vor 11 Jahren wegen eben solcher Situationen entstanden ist. Um Unterstützung aus diesem Fonds zu erhalten, müssen die Schäden mehr als 22 Milliarden Kronen betragen. Hilfe kann aber auch dann gewährt werden, wenn eine Katastrophe große regionale Schäden anrichtet. Allerdings melden sich auch Stimmen, wonach die Hilfe aus diesem Fonds auf sich warten lässt. „Wir haben kein Geld, und das gilt auch für den Solidaritätsfonds der EU“, erklärte der Agentur DPA zufolge der Eurokommissar für den EU-Haushalt Janusz Lewandowski. „2013 wird das einfach nicht möglich sein.“ In der Vergangenheit sind schon einmal Mittel aus diesem Fonds nach Tschechien geflossen. Beim Hochwasser 2002 erhielt das Land fast 100 Millionen Euro zur Behebung der entstandenen Schäden. Weitere Hilfe gab es nach dem Hochwasser 2010. Insgesamt hat die Tschechische Republik bereits 145 Millionen Euro aus dem EUSF erhalten. Nach dem Hochwasser 1997 und 2002, als sich zeigte, dass die Schutzmaßnahmen völlig unzureichend sind, hatte auch die Tschechische Republik große Präventionspläne. Die Projekte kommen aber nur langsam voran, weshalb auch heute ein Großteil der Hochwasserschutzmaßnahmen noch nicht fertig ist. Filip Appl

Die Slowakei hat der Donau standgehalten Die über die Donau heranwälzende Hochwasserwelle traf die Slowakei gut vorbereitet. Nach dem letzten zerstörerischen Hochwasser 2002 errichtete Hochwasserschutzmaßnahmen hielten stand und schützten Menschenleben und Eigentum. Bis auf wenige Ausnahmen. Die Hochwasserwelle auf der Donau verschonte auch die Slowakei nicht und erreichte eine Rekordhöhe. In Bratislava wurde der dritthöchste Pegelstand in der Geschichte gemessen: 1034 cm. „Obwohl die Pegel der slowakischen Flüsse in diesem Jahr noch höher waren als beim Hochwasser 2002, fallen die Schäden diesmal offenbar geringer aus. Seit 2000 wurden in der Slowakei fast 600 Mio. EUR in den Hochwasserschutz investiert. Die Auswirkung des Hochwassers auf das BIP der Slowakei wird in diesem Jahr vermutlich unerheblich sein“, erklärte gegenüber der Agentur SITA Martin Baláž, Analyst von Slovenská sporiteľna. Nach dem verheerenden Hochwasser in Mitteleuropa vor 11 Jahren richtete die Europäische Union einen Solidaritätsfonds ein. Die Slowakei nahm zweimal Mittel aus dem Solidaritätsfonds in Anspruch. Das erste Mal nach dem Wirbelsturm 2004 in der Hohen Tatra, das zweite Mal erhielt der Staat 20,4 Millionen Euro zur Behebung der Hochwasserschäden vor drei Jahren. Laut Stano nutzt das Umweltministerium in diesem Jahr über das Operationelle Programm Umwelt 48 Millionen Euro zur Hochwasserbekämpfung. „Aus dem vorbereiteten Operationellen Programm Umwelt für den Zeitraum 2014-2020 möchte die Slowakische Republik 400 Millionen Euro für Hochwasserschutz erhalten“, fügte Stano hinzu. Positiv ist, dass sich die Investition von über 30 Millionen Euro in die Hochwasserprävention der slowakischen Hauptstadt als richtig erwiesen hat. Die Mauern hielten stand und schützten die Stadt. Das eindringende Wasser bei Karloveské rameno versuchen Experten in den Griff zu bekommen. Das Hochwasser bedrohte aber nicht nur Bratislava, sondern auch die anderen Städte in der Nähe des Stroms. Wenngleich in den meisten von ihnen Rekordpegelstände gemessen wurden, ist keine einzige überflutet worden und blieben auch andere Gebiete verschont. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

EN č. 6 / 2013

EU to help with flood damage The Czech Republic is not the only country stricken by catastrophic floods in recent years. Quite to the contrary. Flooding has been a common occurrence in all of Central Europe and often also in other European countries. This is one of the reasons why the European Union has resolved to use its funds to support countries suffering from natural disasters. The Czech Republic has repeatedly taken advantage of this assistance in the past and will probably have the same chance again. However, no one can be sure when help will arrive as the EU-27 is not in the best of financial conditions. Nonetheless, and in spite of all the consequences, it is now clear that this year’s floods were not as disastrous as those in 2002. “Although the region was stricken by heavy floods over the past few weeks, economic losses are marginal compared to the damage caused by the 2002 floods, which amounted to approximately six billion Euros (150 billion crowns) in Austria, the Czech Republic and Slovakia”, noted Juraj Kotian, Erste Group chief analyst for Central and Eastern Europe. Assistance to those affected by the floods has been promised not

only by the governments of the individual Member States, but also by the European Union. The EU can use the Solidarity Fund, created eleven years ago for just this kind of situation. The Czech Republic can apply for assistance from this fund only for damage exceeding 22 billion crowns. However, assistance can also be provided if the catastrophe causes major damage on a regional scale. Unfortunately some say that we will have to wait some time for help from this fund. DPA quotes the European Commissioner for the EU budget, Janusz Lewandowski: “We lack resources, and this also applies to the EU Solidarity Fund. This will simply not be possible in 2013.” The Czech Republic has already received assistance from this fund in the past. After the 2002 floods, the country was provided with over 100 million Euros to remedy the damage caused by the flooding. Further assistance arrived after the floods in 2010. In total the Czech Republic has already obtained EUR 145 million from the ESF. After the floods in 1997 and 2002, when it became obvious that the flood prevention measures were totally inadequate, the Czech Republic was one of the countries that came

up with major plans for flood prevention. However, the projects are progressing slowly and many of the flood protection measures remain unfinished. The EU helps to finance these measures, for example, via the Operational Programme “Environment”. The most important nationwide projects include the new super-computer purchased for the Czech Hydrometeorological Institute. Individual cities and towns implement the greatest number of projects. These are mostly investments in digital flood plans, warning systems and environmentally sound flood-protection measures. Subsidies for these projects mostly are mostly worth millions of crowns. A number of subsidies provide indirect support for flood protection. This is true, for example, of acquisition of equipment for firemen and rescue workers, supported through subsidies from regional operational programmes. They often also contribute to repairing roads damaged by floods. This is well known particularly in the Liberec region, which is still remedying the two-billioncrown damage caused by the 2010 floods. Filip Appl

Slovakia stood up to the Danube The flood wave pouring down the Danube found Slovakia prepared. The new flood-protection facilities built after the last disastrous floods in 2002 withstood the test and protected the lives and property of citizens. That said, there were a few minor exceptions. At the turn of May and June, Central Europe, and especially the Czech Republic, Germany and Austria experienced harsh conditions resembling the catastrophic floods of 2002. The flood wave on the Danube also reached Slovakia and raised the water level to record-breaking heights – the third highest level in the history of measurements in Bratislava: 1034 cm. Bratislava, with its district of Devín, which is more accustomed to inundation, was not the only city in danger – the floods also threatened Komárno, Štúrovo and a number of towns and villages along the Danube. “Although the levels of Slovak rivers were higher this year than during the 2002 floods, the damage caused by the floods is apparently much lower. Almost EUR 600 million have been invested in flood protection in Slovakia since 2000. We expect that the impact of floods on the Slovak GDP will be marginal this year,” says

Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel

Martin Baláž, of analyst of Slovenská sporiteľňa, for SITA. After the disastrous floods in Central Europe 11 years ago, the European Union established the Solidarity Fund. The Member States may draw financial assistance from the Fund to remedy damage caused by natural disasters, including floods. The mechanism allows individual countries to apply for money if the resultant damage exceeded EUR 3 billion or 0.6 % of the national GDP. Martin Stano, the spokesperson for the Ministry of the Environment explains: “According to the tables used by the European Commission, assistance could be provided from the European Social Fund if the floods caused damage in Slovakia worth approximately 405 million Euros.” Slovakia has already drawn money twice from the Solidarity Fund. The first time was after the strong winds that caused destruction in the Tatra Mts. in 2004. The windstorm caused great material and especially environmental damage. We received EUR 5.7 million from the Union at that time. In the second instance, the country was provided with EUR 20.4 million to remedy damage caused by rising rivers three years ago, when Slovakia experien-

ced unprecedented downpours causing floods throughout the country and mainly in the east. According to Mr Stano, the Ministry of the Environment will use a total of EUR 48 million provided through the Operational Programme “Environment” this year for flood protection measures. “Slovakia would like to receive EUR 400 million from the operational programme which is currently being prepared for the environmental sector for the 2014-2020 period,” adds Mr Stano. It is favourable that investment of over EUR 30 million in flood protection for the capital city has proven to be a good decision. The walls withstood the pressure and protected the city. Water management authorities will now try to deal with seepages at the Karloveské arm of the river. The connection between Devín and the rest of the city is a source of major problems as it tends to be flooded and impassable during high water levels. However, floods threatened not only Bratislava, but also other towns and cities close to the river. Although record-breaking levels were measured in most cases, the river did not flood a single city or other areas. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ L’UE doit elle aussi contribuer à la réparation des dommages liés aux inondations Ces dernières années, la République tchèque n’est pas la seule à avoir subi des inondations catastrophiques. C’est pourquoi l’Union européenne a décidé par le passé d’utiliser son budget pour venir en aide aux pays affectés par des catastrophes naturelles. La République tchèque a déjà bénéficié de son aide à plusieurs reprises et devrait selon toutes vraisemblances pouvoir solliciter à nouveau l’UE cette fois-ci. Reste cependant à savoir quand l’aide arrivera... L'union des 27 n’est en effet pas au mieux financièrement. Malgré l’importance des dégâts, l’on peut d’ores et déjà dire que les inondations de cette année n’ont pas été aussi destructrices que celles de 2002. Les gouvernements des différents États membres mais aussi l’Union européenne ont promis leur aide aux personnes touchées. L’Union dispose d’un Fonds de solidarité constitué il y a onze ans précisément en raison de telles situations. Pour que la République tchèque puisse solliciter l’aide de ce fonds, les dommages doivent dépasser les 22 milliards de couronnes. Mais l’aide peut aussi être accordée si la catastrophe entraîne d’importants dommages au niveau régional. Certains disent malheureusement qu’il faudra attendre avant de voir arriver l’aide du fonds. « Nous n’avons pas de moyens, et cela vaut aussi pour le Fonds de solidarité de l’UE », a indiqué, d’après l’agence DPA, le commissaire européen au budget de l’UE, Janusz Lewandowski. « En 2013, cela sera tout simplement impossible. » Ceci étant, la République tchèque a déjà bénéficié de l’aide de ce fonds par le passé. Lors des inondations de 2002, le pays avait obtenu plus de 100 millions d’euros qui avaient servi à réparer les dommages causes. Une autre aide avait également été allouée suite aux inondations de 2010. Au total, la République tchèque a déjà reçu 145 millions d’euros du Fonds de solidarité de l’UE. Suite aux inondations de 1997 et 2002, qui avaient montré que les mesures de lutte contre les crues étaient tout-à-fait insuffisantes, la République tchèque avait présenté des plans ambitieux pour la prévention des inondations. Mais les projets avancent doucement, et une grande partie des mesures anti-inondations n'ont donc toujours pas été mises en œuvre. Filip Appl

La Slovaquie a résisté au Danube La vague d’inondations sur le Danube a touché une Slovaquie bien préparée. Les nouvelles mesures anti-inondations mises en place suite aux dernières crues destructrices de 2002 ont tenu bon et protégé les vies et les biens de la population. À quelques petites exceptions près. La vague d’inondations sur le Danube est arrivée jusqu’en Slovaquie où elle a atteint une hauteur record, avec à Bratislava des mesures de niveau prenant la troisième place historique : 1034 cm. « Même si cette année les rivières slovaques sont montées encore plus haut que lors des inondations de 2002, les dommages occasionnés par les eaux seront probablement significativement moins importants. Depuis 2000, près de 600 millions d’euros ont été investi dans la protection contre les inondations en Slovaquie. Nous pensons que l’impact des inondations sur le PIB slovaque sera probablement négligeable cette année », a indiqué à l’agence SITA l’analyste de la caisse d’épargne slovaque (Slovenská sporiteľňa) Martin Baláž. Après les inondations destructrices en Europe centrale il y a 11 ans, l’Union européenne a créé le Fonds de solidarité. La Slovaquie a bénéficié deux fois des moyens du Fonds. La première fois suite à la forte tempête qui avait frappé les Tatras en 2004. La deuxième fois, l’État avait reçu 20,4 millions d’euros pour réparer les dommages causés suite aux inondations trois années plus tôt. D’après M.  Stano du ministère de l’Environnement, il bénéficie cette année, par le biais du Programme opérationnel Environnement, de 48 millions d’euros pour lutter contre les inondations. « La Slovaquie aimerait obtenir 400 millions d’euros du programme opérationnel Environnement préparé pour les années 2014-2020 pour la protection contre les inondations », ajoute M. Stano. Le point positif est que les investissements de plus de 30 millions effectués pour la protection contre les inondations pour la capitale se sont avérés judicieux. Les murs ont résisté et protégé la ville, et les gestionnaires des eaux s'efforcent de trouver une solution aux fuites survenues au niveau de Karloveské rameno. Les inondations, si elles ont certes menacé Bratislava, ont aussi menacé les autres villes situées à proximité du fleuve. Même si, dans la plupart des endroits, des niveaux record ont été enregistrés, l’eau n’a dans aucun cas débordé pour inonder les villes ou les territoires. Ivan Belko

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

16

EN č. 6 / 2013

MMR ČR vyhlásilo první dotace na pomoc při odstraňování následků povodní Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlásilo výzvy k podávání žádostí o dotace v rámci programu Podpora bydlení při živelní pohromě. Cílem podpory je zajištění dočasného náhradního ubytování, odstranění staveb bytového nebo rodinného domu, jeho části nebo zbytků stavby nebo stavební suti a poskytování příspěvku na opravu bytu. V současné době MMR připravuje Strategii obnovy území, kterou dle příslušného zákona předloží vládě ke schválení do 20 dnů po ukončení krizového stavu. Vládou schválený program se skládá ze dvou podprogramů podle typu vyhlá-

šeného povodňového nebezpečí. Každý podprogram obsahuje 3  dotační tituly. 

Dotační titul č. 1 - Náhradní ubytování: Podpora je určena k  pořízení a  vybudování ubytovací jednotky sloužící k  dočasnému náhradnímu bydlení pro osoby, které v  důsledku povodně přišly o  bydlení. Výzva k  podávání žádostí začala běžet dne 17.  června 2013  a  končí posledním dnem 2  měsíce po ukončení nouzového stavu, stavu nebezpečí nebo odvoláním 3.  stavu povodňové aktivity.

Dotační titul č. 2  - Odstranění stavby: Dotace je poskytována k  úhradě nákladů spojených s  odstraněním nenávratně poškozených staveb pro bydlení v  důsledku povodně. Výzva k  předkládání žádostí začala běžet  dne 17. června 2013 a bude ukončena za 2 roky po ukončení nouzového stavu, stavu nebezpečí nebo odvolání 3. stupně povodňové aktivity.

Dotační titul č. 3  - Příspěvek 30  tis. Kč na opravu bytu: Příspěvek slouží k  úhradě části nákladů na opravu bytu poškozeného povodní. Výzva k  podávání žádostí o  dotaci počíná dnem 17.  června 2013  a  končí posledním dnem 4  měsíce po ukončení nouzového stavu, stavu nebezpečí nebo odvolání 3. stupně povodňové aktivity. 

Přehled programů na pomoc při odstraňování následků povodní Dokument

Účel

Výše dotace

Příjemce

Poskytovatel

Dotační titul č. 1 Dotace pro obce na zajištění náhradního ubytování pro osoby, které byly připraveny o  možnost užívat byt v  důsledku povodní. Jedná se o investiční podporu na nákup a instalaci ubytovacích jednotek

90 % ceny u bytovací jednotky, max. 200 000 Kč

Obec, na jejímž území byl vyhlášen nouzový stav.

s minimálním standardem (WC, rozvody elektřiny a vody). Dotační titul č. 2 Dotace obcím na úhradu nákladů na odstranění stavby části stavby nebo suti po stavbě, zničené v důsledku povodně. Dotace se po117D0206 

Podpro- skytuje v plné výši úhrady nákladů, musí však být provedeno max. za cenu Do výše nákladů odstranění nenávratně poškozené stavby (maxi- Obec, na jejímž území byl vyhlá-

gram Podpora bydlení v místě odvyklém a čase obvyklou. Obec může použít dotaci na úhradu ná- málně za cenu v místě a čase obvyklou). - krizový stav

šen nouzový stav.

kladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení, kterou má ve vlastnictví nebo s odstraněním stavby jiného vlastníka v případě jeho nečinnosti. Dotační titul č. 3 Dotace obcím na poskytování příspěvku pro osoby, jejichž byt byl poškozen v důsledku povodně. Jedná se o neinvestiční podpo-

Obec, na jejímž území byl vyhlá-

ru na úhradu části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení 30 000 Kč / poškozený byt

šen nouzový stav - dále poskytuje

poškozeného povodní. Ve schválené dokumentaci je stanoven příspěvek ve

občanům formou příspěvku.

výši 30 tis. Kč na jeden poškozený byt. Dotační titul č. 1 Dotace pro obce na zajištění náhradního ubytování pro osoby, které byly připraveny o  možnost užívat byt v  důsledku povodní. Jedná se o investiční podporu na nákup a instalaci ubytovacích jednotek

90 % ceny ubytovací jednotky, max. 200 000 Kč

Obec s  vyhlášeným 3.  stupněm povodňové aktivity.

MMR

s minimálním standardem (WC, rozvody elektřiny a vody). Dotační titul č. 2 Dotace obcím na úhradu nákladů na odstranění stavby, 117D0206 

Podpro-

gram Podpora bydlení - 3.  stupeň povodňové aktivity

části stavby nebo suti po stavbě, zničené v důsledku povodně. Dotace se poskytuje v plné výši úhrady nákladů, musí však být provedeno max. za cenu Do výše nákladů odstranění nenávratně poškozené stavby (maxi- Obec s  vyhlášeným 3.  stupněm v místě odvyklém a čase obvyklou. Obec může použít dotaci na úhradu ná- málně za cenu v místě a čase obvyklou).

povodňové aktivity.

kladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení, kterou má ve vlastnictví nebo s odstraněním stavby jiného vlastníka vpřípadě jeho nečinnosti. Dotační titul č. 3 Dotace obcím na poskytování příspěvku pro osoby, jejichž byt byl poškozen v důsledku povodně. Jedná se o neinvestiční podpo-

Obec s  vyhlášeným 3.  stupněm

ru na úhradu části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení 30 000 Kč / poškozený byt

povodňové aktivity - dále posky-

poškozeného povodní. Ve schválené dokumentaci je stanoven příspěvek ve

tuje občanm formou příspěvku.

výši 30 tis. Kč na jeden poškozený byt. 117D516  Podpora vý- Investiční dotace obcím na pořízení nového nájemního bydlení, náhradou stavby obecních nájem- za trvale obydlený byt, na který bylo v důsledku povodní vydáno pravoních bytů pro občany po- mocné rozhodnutí o odstranění stavby nebo který byl v souvislosti s postižené živelní pohromou vodněmi zničen anebo v rámci záchranných prací odstraněn. Nařízení vlády č. 396/2001 Sb. Nařízení vlády č. 28/2006 Sb.

Zvýhodněný úvěr pro obce na opravy bytů poškozených povodní.

dována po 6 měsících. V případě nutnosti vybudovat technickou a do- poskytnutí nájemního bydlení oso-

níci (PO a FO) bytového fondu.

Zvýhodněný úvěr pro fyzické osoby na opravy bytů poškozených povodní. Sazba 2 % p. a.; splatnost 10 let, max. 150 000 Kč. Zvýhodněný úvěr pro fyzickou osobu, která v  důsledku povodně přišla o byt, na výstavbu bytu do jejícho vlastnictví.

Sazba 2 % p. a.; splatnost 20 let, max. 850 000 Kč / byt.

Finanční příspěvek osobám, které byly postiženy povodněmi a  sesuvy půdy v důsledku nadměrných srážek a jejich nemovitost byla nenávratně 150 000 Kč na zaniklou bytovou jednotku. zničena anebo na ní byl vydán demoliční výměr.

Nařízení vlády

Finanční příspěvek na odstranění stavby pro bydlení poškozené povodní,

č. 395/2002 Sb

její části nebo suti po povodni.

bám z obcí postižených povodněmi. Obec a jejich prostřednictvím vlast-

Sazba 1 % p. a.; splatnost 10 let.

č. 396/2002 Sb.

č. 394/2002 Sb.

nebezpečí, 600 000 Kč / na výstavbu 1 bytu v případě, že byla zkolau- postižena povodněmi a  nabídne pravní infrastrukturu se dotace zvyšuje o 150 000 Kč na 1 byt.

Nařízení vlády

Nařízení vlády

1000 000 Kč / na výstavbu 1 bytu. –která je zkolaudována do 6 mě- Obec, která byla postižena posíců od data vyhlášení krizového stavu nebo 3. stupně povodňového vodněmi, nebo obec, která nebyla

Fyzické osoby, jejichž byt byl poškozen povodněmi. Fyzická osoba - vlastník odstraněného nebo zničeného bytu. Osoba, která v důsledku povodně přišla o bydlení.

SFRB SFRB SFRB Krajský úřad - MMR refunduje kraji vyplacené prostředky Krajský úřad - MMR

Příspěvek do výše nákladů odstranění stavby.

Fyzická osoba nebo obec.

refunduje kraji vyplacené prostředky

Jak na veřejné zakázky při povodních MMR ČR v souvislosti s povodněmi, které postihly Českou republiku, upozorňuje na možné způsoby řešení akutních povodňových škod prostřednictvím veřejných zakázek. Tato informace se vztahuje pro případy, kdy poškozeným subjektem je zadavatel dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“).

Pro případy živelných katastrof a potře- obyvatelstvu. Musí se jednat o dodávby jejich okamžitého řešení umožňuje ky, služby či stavební práce, které je zákon speciální postup v jednacím řízení nutné zajistit okamžitě a  při prodlení by hrozilo riziko dalších škod na mabez uveřejnění. Musí jít o  veřejnou zakázku, kterou lze jetku, zdraví či životech, případně nezákona postupovat v některém ze zadá- zadat tímto způsobem za splnění všech možnost zajištění základních funkcí zadavatele. vacích řízení, která upravuje zákon. následujících podmínek: Zadavatel může veřejnou zakázku zadat 1) veřejnou zakázku je nutné zadat v krajně V  této souvislosti upozorňujeme, že jednací řízení musí být zahájeno bezneformalizovaným způsobem, pouze za naléhavém případě, 1. Veřejné zakázky malého rozsahu dodržení základních zásad, tj. zásady 2) který zadavatel sám svým jednáním ne- prostředně po vzniku situace, kterou Přehled programů na pomoc při odstraňování následků povodní má plnění veřejné zakázky řešit. Bude (dodávky a služby do 1 mil. Kč, sta- transparentnosti, zásady zákazu diskri- způsobil tak možné např. zadat stavbu proviminace, zásady rovného zacházení. 3) a ani jej nemohl předvídat vební Dokument práce do 3 mil. Kč) Účel Výše dotace Příjemce Poskytovatel 4) a z časových důvodů není možné zadat ji zorního mostu v řádu jednotek dní po V  případě, že se bude předpokládanou   povodni; v rozporu se zákonem by bylo v jiném druhu zadávacího řízení. hodnotou jednat o  veřejnou zakázku Dotační titul č. 1 2. Jednací řízení bez uveřejnění zahájení jednacího řízení bez uveřejněmalého rozsahu, tedy u veřejných zakáPokud předpokládaná hodnota poptáDotace pro obce na zajištění náhradního ubytování pro Obec, na jejímž ní, pokud by byla předmětem veřejné Typicky se bude jednat o  situace, kdy zek na služby a dodávky doosoby, 1 mil. Kčkteré bez byly vané připraveny veřejné zakázky překročí limity ve90% ceny ubytovací jednotky, o možnost užívat byt území byl vyhlášen zakázky stavba trvalého mostu a  zapovodeň naruší infrastrukturu v  obci, DPH, u  veřejných zakázekv důsledku na stavební řejných zakázek malého rozsahu, může max. 200 000 Kč povodní. Jedná se o investiční podporu na nouzový stav dávací řízení by bylo zahájeno několik přeruší dodávku pitné vody či bude popráce do 3 mil. Kč bez DPH,nákup nemusí azadazadavatel postupovat v  jednacím řízení instalaci ubytovacích jednotek s minimálním standardem rozvody elektřiny a vody). třeba zajistit podporu evakuovanému měsíců po povodni. vatel na základě výjimky dle § 18 odst. 5(WC,bez uveřejnění.

117D0250

Dotační titul č. 2 Dotace obcím na úhradu nákladů na odstranění stavby, části stavby nebo suti po stavbě, zničené v důsledku povodně. Dotace se poskytuje v plné výši úhrady nákladů,

Do výše nákladů odstranění nenávratně poškozené stavby

Obec, na jejímž

3. Postup mimo režim zákona Zákon umožňuje postupovat i  bez zadávacího řízení v případě, že jsou veřejné zakázky zadávány v rámci zvláštních bezpečnostních opatření. To se však vztahuje pouze na případy, kdy zadavatel postupuje podle jiných předpisů (jde zejména o  zákon č. 239/2000  Sb., o  integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000  Sb., krizový zákon, zákon č. 241/2000  Sb., o  hospodářských opatřeních pro krizové stavy). Tato výjimka se ale vztahuje pouze na postup podle jiných předpisů, nelze ji aplikovat obecně. V  případě dotazů se můžete obracet na speciální e-mailovou adresu zřízenou ministerstvem pro místní rozvoj ([email protected]).