DOPADY VLÁDNÍCH REFOREM NA ROZPOČET DOMÁCNOSTÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

DOPADY VLÁDNÍCH REFOREM NA ROZPOČET DOMÁCNOSTÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Růţena SIRUKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Znojmo, duben 2010

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za cenné a věcné připomínky, vstřícnost a pomoc při zpracování této práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Růţena SIRUKOVÁ

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb

Název tématu:

Dopady vládních reforem na rozpočet domácností

Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je zhodnocení vlivu přijatého vládního „balíčku opatření“(sníţení výdajů státního rozpočtu) na rozpočet domácností v letech 2008-2009. Postup práce: 1. Cíle a důvody reformy veřejných financí, reformy v jednotlivých oblastech státních výdajů. 2. Analýza mandatorních výdajů a změn sociálních výdajů v souvislosti s přijatými reformními opatřeními. 3. Dopad reforem na rozpočty domácností, zhodnocení vlivu krize na rozpočty domácností v důsledku přijatých reformních opatření. Metody práce: - analýza odborné literatury a legislativy, syntéza poznatků, sběr statistických ukazatelů.

Abstrakt Tato práce se zabývá reformními opatřeními státu, které byly vyhlášeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a změnami aplikovanými zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010, známými a prezentovanými jako „Úsporný balíček opatření“. Cílem bakalářské práce s názvem „Dopady vládních reforem na rozpočet domácností“ je zhodnocení vlivu přijatého vládního „balíčku opatření“ (sníţení výdajů státního rozpočtu) na rozpočet domácností v letech 2008 aţ 2009. Vzhledem k tomu, ţe reforma veřejných financí je převáţně zaměřena na úsporu v mandatorních výdajích, které tvoří většinu výdajů na sociální systém, jsou v práci uvedena pozitiva a negativa navrhovaných změn v této oblasti. Klíčová slova:

veřejné finance, reforma veřejných financí, dávky státní sociální podpory, důchody, nemocenské pojištění, domácnosti.

Abstract The bachelor thesis deals with state reform measures, which were declared by the Act no. 261/2007 Coll., on stabilization of public budgets and by changes applied by the Act no. 362/2009 Coll., amending some laws in connection with the state budget draft law for the year 2010. These reform measures are known and presented as “Packages of economical measures”. The aim of this bachelor thesis with the title “Impacts of government reforms on household budgets“ is an influence evaluation of adopted government “package of measures”, (decrease of state budget expenses), on household budgets within the years 2008 and 2009. Whereas the public finance reform is focused on saving in mandatory expenses predominantly, which form the majority of social system expenditure, there are stated positive and negative parts of modifications proposed relating to this field in this bachelor thesis.

Key words: public finance, public finance reform, state social security benefits, pensions, health insurance.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 11 1. Veřejné finance ......................................................................................................... 12 1.1. Deficit rozpočtu ..................................................................................................... 13 1.2. Dílčí shrnutí kapitoly ............................................................................................. 14 2. Důvody reformy ........................................................................................................ 15 2.1. Cíle reformy v jednotlivých oblastech veřejných výdajů ...................................... 17 2.2. Dílčí shrnutí kapitoly ............................................................................................. 18 3. Analýza mandatorních výdajů a změn sociálních výdajů v souvislosti s přijatými reformními opatřeními a „Úsporným balíčkem“ ................................. 19 3.1. Reformní opatření a „Úsporný balíček“ ve státní sociální podpoře ...................... 20 3.1.1. Přídavek na dítě ............................................................................................. 20 3.1.2. Rodičovský příspěvek .................................................................................... 21 3.1.3. Sociální příplatek ........................................................................................... 22 3.1.4. Příspěvek na bydlení ...................................................................................... 23 3.1.5. Porodné .......................................................................................................... 23 3.1.6. Pohřebné ........................................................................................................ 24 3.1.7. Dávky pěstounské péče.................................................................................. 24 3.1.8. Příspěvek na školní pomůcky ........................................................................ 25 3.1.9. Příspěvek na zvýšené ţivotní náklady ........................................................... 25 3.2. Pomoc v hmotné nouzi .......................................................................................... 26 3.3. Sociální sluţby ...................................................................................................... 26 3.3.1. Příspěvek na péči ........................................................................................... 26 3.4. Pojistné systémy .................................................................................................... 27 3.4.1. Nemocenské pojištění .................................................................................... 28 3.4.2. Peněţitá pomoc v mateřství ........................................................................... 29 3.4.3. Ošetřovné ....................................................................................................... 29 3.4.4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství .......................................... 30 3.4.5. Úrazové pojištění ........................................................................................... 30 3.4.6. Důchodové pojištění ...................................................................................... 30 3.5. Ţivotní a existenční minimum ............................................................................... 30 3.5.1. Existenční minimum ...................................................................................... 31 3.5.2. Automatická valorizace ................................................................................. 31 3.6. Zaměstnanost ......................................................................................................... 31 3.6.1. Platy ............................................................................................................... 31 3.6.2. Dávky v nezaměstnanosti .............................................................................. 31 3.6.3. Postiţení nelegální práce ............................................................................... 32 3.6.4. Zaměstnávání zdravotně postiţených osob ................................................... 32 3.6.5. Druhá a třetí etapa sociálních reforem ........................................................... 32 3.7. Důchodová reforma ............................................................................................... 33 3.7.1. První etapa ..................................................................................................... 33

3.7.2. Druhá etapa .................................................................................................... 33 3.7.3. Třetí etapa ...................................................................................................... 34 3.8. Reforma zdravotnictví ........................................................................................... 34 3.9. Daňová reforma ..................................................................................................... 34 3.9.1. Důvody a cíle navrţených změn .................................................................... 35 3.10. Dílčí shrnutí kapitoly ........................................................................................... 35 4. Dopad vládních reforem na rozpočet domácností ................................................. 37 4.1. Příjmy a výdaje domácností .................................................................................. 37 4.1.1. Mzdové příjmy............................................................................................... 37 4.1.2. Sociální příjmy............................................................................................... 39 4.1.3. Nezaměstnanost a podpora v nezaměstnanosti .............................................. 42 4.1.4. Výdaje ............................................................................................................ 44 4.1.5. Ţivotní náklady .............................................................................................. 44 4.2. Dopad sociálních a daňových změn na modelové typy domácnosti ..................... 45 4.3. Dílčí shrnutí kapitoly, navrhovaná opatření a doporučení .................................... 54 Závěr ................................................................................................................................... 59 Seznam pouţitých zdrojů .................................................................................................. 61 Seznam tabulek a grafů ..................................................................................................... 65 Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................ 66 Seznam příloh

Úvod Celosvětová hospodářská krize znepříjemňuje ţivot nejen občanům přicházejícím o zaměstnání a firmám, které hromadně ztrácejí zakázky, ale také státu, kterému tak ubývají příjmy z daní, při současně rostoucím tlaku na vyšší výdaje ze státního rozpočtu. Pod tlakem ze zákonů povinných výdajů (mandatorních) je nucen se v této době nadmíru zadluţovat, neboť kaţdá snaha omezit státní výdaje pochopitelně vyvolá ostré reakce subjektů, kterých se omezení dotklo. V krátké době byla připravena celá řada protikrizových změn (tzv. reformních opatření) a podpůrných opatření, která mají podpořit podnikatele a na ně navázanou zaměstnanost. Reformní opatření jsou zaměřena především na veřejné finance. Způsob provádění reformy je však úzce provázán v rozhodování o veřejných financích se zákony politickými, neboť podoba fiskální politiky značně závisí na fázi politického cyklu. Volby v roce 2006 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kdy vítězná ODS (Občanská demokratická strana) nahradila ČSSD (Česká strana sociálně demokratická), určily odklon od sociálního státu ke státu liberálnějšímu, neboť přijaté legislativní změny v jednotlivých oblastech nebyly ve větší míře určeny na podporu sociálního systému. Všichni zajisté chápeme nezbytnost reformních opatření. Je ovšem nutné si rovněţ uvědomit i nutnost zdravě fungujícího sociálního systému a provádění sociální politiky, jejímţ hlavním cílem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiţ se lidé v průběhu svého ţivota setkávají. Se sociální politikou je spojeno sociální zabezpečení a zaměstnanost. Bez pomoci státu by se potřebný jedinec dostal do existenčních problémů, jeţ jsou spojeny se ztrátou příjmů a chudobou. Prostřednictvím sociální politiky jsou poskytovány např. důchody, nemocenská, dávky státní sociální podpory a vytváří se podmínky pro rozvoj schopností a dovedností kaţdého jedince. Důleţitým krokem pro nastartování reformy bylo přijetí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon přinesl změny v oblasti sociální, zdravotní a daňové. Současně započalo důslednější sledování mandatorních výdajů s cílem sníţit schodek veřejného rozpočtu. Uvedená reforma tak zasáhla do rozpočtu kaţdé domácnosti. V důsledku celosvětové hospodářské krize, která se nevyhnula ani naší republice, byl přijat zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, tzv. „Úsporný balíček“. Tato úsporná opatření pro omezení vysokého deficitu státního rozpočtu na rok 2010 jsou nasměrována zejména na snížení státních výdajů, a to zejména výdajů mandatorních a dále na zvýšení 9

některých daňových příjmů. Například daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí a současně na sníţení daní, např. u daně z příjmu ze závislé činnosti. To znamená, ţe tato opatření se budou týkat převáţně příjemců nejrůznějších sociálních dávek, státních zaměstnanců, ale i subjektů, které budou nuceny připívat do státní pokladny více neţ doposud. Jakým způsobem se reforma finančně projevila v modelových typech domácností, se pokusím nastínit v předloţené práci.

10

Cíl práce a metodika Cílem této práce je zhodnocení vlivu přijatých reformních opatření, zejména sníţení výdajů státního rozpočtu, tedy veřejných financí, na rozpočet domácností v letech 2008 aţ 2009. Protoţe reforma veřejných financí je z velké části zaměřena na úsporu v mandatorních výdajích, které tvoří většinu výdajů na sociální systém, je práce zaměřena na dopady navrhovaných změn převáţně v této oblasti. V bakalářské práci jsou pouţity metody analýzy odborné literatury a legislativy, syntézy poznatků a sběru statistických ukazatelů. První část práce je zaměřena na osvětlení pojmu „veřejné finance“, na jejich úkoly a vztahy z hlediska rozdělení a uţití. Dále jsou zde uvedeny deficity rozpočtů, jejich druhy a schodky rozpočtů. Druhá část je zaměřena na důvody reformy, kterými jsou vysoké schodky státních rozpočtů, rostoucí mandatorní výdaje a na cíle reformy zaměřené na sniţování státního deficitu a zpomalení nárůstu státního dluhu. Třetí část nás seznamuje s mandatorními výdaji, jejich vynakládáním a zvyšujícím se nárůstem, dále jsou zde uvedeny změny přijaté zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a změny aplikované zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Uvedenými změnami by mělo dojít ke sníţení mandatorních výdajů a k omezení vyplácení sociálních dávek. Výčet navrhovaných změn, který je zde uveden, by měl zefektivnit nakládání s veřejnými financemi. V této části jsou zmíněny i změny v daňovém systému, neboť sociální a daňová reforma je úzce provázána (slevy na daních mají vykompenzovat sníţení vyplácení sociálních dávek). V praktické části, kterou tvoří čtvrtá kapitola, jsou aplikovány dopady uvedených reformních zákonů na modelové typy domácností.

11

1.

Veřejné finance Cílem této kapitoly je všeobecné seznámení se s pojmem veřejných financí, jejich

úkolem a vztahy z hlediska rozdělení a uţití, s deficity rozpočtu a jejich druhy. Veřejné finance hrají velice důleţitou roli v ţivotě kaţdého jednotlivce i společnosti jako celku. Úkolem veřejných financí je zabezpečit potřebné finanční prostředky a zajistit efektivnost jejich pouţití. Veřejné finance se tak stávají jedním z nástrojů hospodářské politiky státu. Od 20. století převládá institucionální pojetí veřejných financí. Tzn., jak fiskální instituce, tedy jednotlivé články rozpočtové soustavy, vyuţívají jednotlivé nástroje, zejména daně a veřejné výdaje, k ovlivňování chování a rozhodování jednotlivců, domácností, soukromých podniků, neziskových organizací, zájmových organizací a dalších subjektů. Veřejné finance se zabývají tím, jak získat potřebné finanční prostředky a efektivně je pouţít na financování jednotlivých druhů státních zásahů. Pojetí vztahové je zaloţeno na tom, ţe veřejné finance jsou vztahy tvorby, rozdělení a uţití různých peněţních fondů, přičemţ pro tyto vztahy je typické primární vyuţití principu nenávratnosti, čímţ se liší od ostatních finančních vztahů (např. pojistných, úvěrových nebo vztahů vyuţívaných v soukromém sektoru). Dále principu neekvivalentnosti, kdy není přímá vazba mezi příjmy, které do peněţních fondů plynou od různých subjektů (např. daně) a výdaji, které tyto subjekty z těchto fondů získávají (např. na veřejné statky či transfery) a principu nedobrovolnosti, neboť tyto finanční vztahy jsou podloţeny legislativou (např. placení daní ze zákona).1 Veřejné finance představují peněţní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a použitím peněţních fondů, spojených s činností veřejných institucí, přičemţ jedním ze subjektů vztahů v rámci těchto veřejných financí je stát a příslušné municipality. Představují tu část finančního systému národního hospodářství, která prochází přerozdělovacím procesem. Rozhoduje se o nich veřejnou volbou ve veřejné správě a toto přerozdělování podléhá veřejné kontrole. Základním nástrojem veřejných financí je soustava veřejných rozpočtů. Tuto soustavu tvoří státní rozpočet, rozpočty municipalit (obce, kraje) státní fondy a účelové fondy. Vazba veřejné ekonomiky a veřejných financí je velmi těsná. Tyto finance odráţejí velmi významné změny v sociální a ekonomické struktuře společnosti a jsou významným nástrojem realizace. Slouţí 1

PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. s. 68-69

12

k uspokojování potřeb obyvatelstva na úrovni státu, regionů a municipalit, zabezpečují veřejné statky a naplňují tak veřejný zájem. Významné poloţky z příjmů daní a pojistného jsou uvedeny v příloze 1. V této příloze jsou uvedeny i významné daňové příjmy Slovenské republiky.

1.1.

Deficit rozpočtu V posledních letech se mnoho zemí potýká s deficitním hospodařením.

V sedmdesátých letech 20. století začalo období, kdy mnohé země nemohly dodrţet pravidlo cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu.2 Deficit státního rozpočtu z pohledu makroekonomického členíme na strukturální a cyklický. Ta část deficitu rozpočtu, která je výsledkem diskrétních opatření (jednorázová rozhodnutí, jedná se např. o schválení struktury příjmů a výdajů na daný rok, rozhodnutí o změně ve struktuře výdajů, změně daňové sazby, přesuny mezi poloţkami) se označuje jako strukturální deficit. Část odráţející vývoj přebytku výdajů nad příjmy v průběhu hospodářského cyklu (jedná se o nepravidelné střídání relativního růstu a relativního poklesu ekonomické aktivity, je měřeno pomocí Hrubého domácího produktu „dále jen HDP“) je označována jako cyklický deficit. Cyklický deficit zachycuje dopad hospodářského cyklu, měří změny v příjmech a výdajích a jejich vztahu, které vznikají v důsledku toho, ţe se ekonomika pohybuje pod úrovní potencionálního produktu.3 Strukturální deficit můţe být vyvolán uplatňováním fiskální politiky, kdy výdaje přesahují příjmovou

stránku

rozpočtu.

Strukturální

deficit

zakládá

moţnost

dlouhodobě

nevyrovnaného rozpočtu s negativními dopady na ekonomiku. Stát je nucen pokrýt přebytečné výdaje, např. půjčkou nebo emisí dodatečných peněz centrální bankou.4 Podle údajů na účtech Ministerstva financí ČR vedených v České národní bance (dále jen „ČNB“) dosáhly ke konci roku 2009 celkové příjmy státního rozpočtu výše 974,8 mld. Kč, výdaje byly čerpány v objemu 1 167,0 mld. Kč. Schodek tedy dosáhl 192,2 mld. Kč, coţ je oproti roku 2008 výsledek horší o 172,2 mld. Kč.

2

stát dlouhodobě udrţuje průměrné vládní výdaje na stejné úrovni, jako průměrné příjmy, deficity jsou v době recese kompenzovány přebytky v době konjunktury 3 FUCHS, K. Makroekonomie 1. s. 32 „výkon, který je za daných podmínek, mnoţství a kvality výrobních faktorů, úrovní pouţitých technologií, dlouhodobě udrţitelný, ale dlouhodobě nepřekročitelný; potencionální produkt, tj. maximální udrţitelný výkon, odpovídá optimálnímu vyuţití disponibilních zdrojů, od potencionálního produktu je třeba odlišit skutečný produkt, coţ je veličina získaná oceněním trţní produkce, tedy produktu, který ekonomika skutečně dosáhla“. 4 FUCHS, K. Makroekonomie 1. s. 124

13

Tabulka 1: Státní rozpočet pro rok 2009 (v mld. Kč) Ukazatel

Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo

Realita leden aţ prosinec 2008 1 1063,94

Schvál. rozpočet

Rok 2009 Realita % leden aţ plnění prosinec 5 6=5:3 86,4 974,77

2 1114,00

Rozpočet po změnách* 3 1128,51

Rozpočet po změnách** 4 1131,80

1083,94

1152,10

1166,83

1184,57

1167,01

-20,00

-38,10

-38,32

-52,77

-192,24

Index 2009/2008

7=5:4 86,1

% plnění v roce 2008 8 101,3

100,0

98,5

96,6

107,7

497,4

364,3

28,0

961,1

% plnění

9=5:1 91,6

*) rozpočet upravený k 30.9.2009 **) rozpočet upravený k 31.12.2009 Zdroj: BUSINESSINFO.cz. Oficiální portál pro podnikání a export. Předběžné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2009.

1.2.

Dílčí shrnutí kapitoly Základním nástrojem veřejných financí je soustava rozpočtů, kterou tvoří státní

rozpočet, rozpočty municipalit, státní fondy a účelové fondy. Vazba mezi veřejnými financemi a ekonomikou je velmi těsná. Veřejné finance jsou nástrojem realizace veřejné politiky. Slouţí k přerozdělování veřejných rozpočtů. Veřejné finance jsou rozdělovány na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. V našem státě se potýkáme s narůstajícím deficitem rozpočtu. Podle údajů na účtech Ministerstva financí ČR vedených v ČNB dosáhly ke konci roku 2009 celkové příjmy státního rozpočtu výše 974,8 mld. Kč a výdaje byly čerpány v objemu 1 167,0 mld. Kč. Schodek dosáhl 192,2 mld. Kč, coţ je proti roku 2008 výsledek horší o 172,2 mld. Kč. Z uvedených údajů vyplývá, ţe k reformě veřejných financí bylo nutné přistoupit a nadále se snaţit o sníţení deficitů rozpočtu a zlepšení strukturálních parametrů veřejných financí.

14

2.

Důvody reformy V kapitole je uveden důvod vzniku reformy veřejných financí, její aplikace

zákonnými opatřeními a cíle reformy v jednotlivých oblastech veřejných výdajů. Reforma veřejných financí byla přijata zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.5 Cílem tohoto zákona je optimalizovat příjmy státního rozpočtu, podpořit hospodářský růst a na straně výdajů zastavit vzestup finančních prostředků, které jsou vynakládány zejména na sociální výdaje, a to z důvodu, ţe zvyšující se podíl těchto výdajů je jedním z prvků narůstajícího deficitu veřejných rozpočtů. Zákonem č. 362/2009 Sb., se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010.6 Uvedený zákon byl přijat v důsledku ekonomické krize a má za cíl na přechodnou dobu přijetím nezbytných úprav na straně příjmů i výdajů státního rozpočtu zastavit zadluţování státu. Veřejné finance České republiky se po několikaleté přestávce dostaly v roce 2009 do nepříznivé situace. Ukazuje se, ţe dočasné zlepšení jejich stavu bylo způsobeno především cyklickým vývojem ekonomiky a provedené reformy od roku 2006 nebyly zdaleka dostatečné pro zajištění udrţitelnosti veřejných rozpočtů ve střednědobém horizontu. V dlouhodobém horizontu se mezi jevy ohrožující veřejné finance České republiky (dále jen „ČR“) přidává i demografický vývoj a z něho vyplývající nepříznivé dopady zejména do důchodového systému. Česká republika se tedy, stejně jako ostatní rozvinuté státy v příštích letech nakonec nevyhne etapě fiskální konsolidace, ať uţ její jádro bude spočívat na výdajové nebo na příjmové straně.7 Pro splnění konvergenčních kritérií, stanovených v Maastrichtu (úroveň HDP na úrovni maximálně 3 %, veřejný dluh maximálně 60 % podílu veřejného dluhu na HDP, cenová stabilita, měnový kurz, dlouhodobé úrokové sazby) bylo nutné přistoupit k razantnějším reformním opatřením a snížit zejména podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích. Je zřejmé, ţe bez fiskálních reforem nebude vláda schopná v následujících letech plnit rozpočtové maastrichtské kritérium. Politickým stranám se na počátku října roku 2009 podařilo dosáhnout kompromisu, kdy prosadily důleţité kroky ke

5

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Sbírka zákonů České republiky. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Sbírka zákonů České republiky. 7 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Fiskální výhledy [online]. 6

15

konsolidaci narůstajícího deficitu. Deficit státního rozpočtu se tak udrţel na úrovni 163 mld. Kč.8 V souvislosti s narůstající hospodářskou krizí je proto důleţité veřejné finance nasměrovat tak, aby státní rozpočet ČR, jak dnes velmi často můţeme slyšet z médií, nedosahoval v následujících obdobích rekordního schodku. I kdyţ mandatorní výdaje zaznamenaly od 1.1.2008 velkou změnu přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, je nutné, vlivem počínající krize, učinit další potřebná opatření. Dlouhodobé výrazné překročení deficitního kritéria by mohlo výrazně sníţit kredit ČR a následně zvýšit náklady financování státního dluhu. Z tohoto důvodu vláda navrhla a Parlament ČR schválil „balíček úsporných opatření“ zejména pro rok 2010, jeţ má za cíl sníţit deficit sektoru vlády na plánovaných 5,3 % HDP. Další léta střednědobého výhledu jsou ovlivňována postupně končící účinností časově omezených protikrizových a úsporných opatření. V konečném důsledku je tak pro rok 2011 plánován deficit rozpočtu ve výši 5,6 % HDP a v roce 2012 pak 5,5 % HDP. Tabulka 2: Nastavení fiskální politiky (% HDP) Text Saldo vládního sektoru Cyklická sloţka salda Jednorázové a ostatní přechodné operace Strukturální saldo Změna strukturálního salda

2008 Předběžně -2,1 0,8 -0,1 -2,8 -1,3

2009 Predikce -6,6 -1,4 0,2 -5,4 -2,6

2010 Výhled -5,3 -2,0 -0,1 -3,3 2,1

2011 Výhled -5,6 -1,9 -0,1 -3,8 -0,5

2012 Výhled -5,5 -1,7 -0,3 -3,6 0,2

Zdroj: MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Fiskální výhledy.

Na základě v současnosti platného střednědobého výhledu nedojde ke sníţení stanoveného deficitu pod 3 % maastrichtskou hranici. Také sníţení strukturálního státního deficitu na 1 % HDP do roku 2012, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel Evropské unie (dále jen „EU“) nebude dosaţeno. Podstatným expanzivním faktorem zůstává příliv prostředků z fondů EU, které v principu nemají bezprostřední vliv na saldo vládního sektoru, protoţe představují současně vládní příjem i výdaj, ale představují rozsáhlé dodatečné poptávkotvorné zdroje.9 Největším problémem veřejných financí je růst mandatorních výdajů. Mandatorní výdaje jsou „přikázané“ výdaje, které jsou stanoveny zákonem. Jsou povinné a nelze je při

8

KB, EKONOMICKÝ STRATEGICKÝ VÝZKUM. Veřejné finance a dopad fiskálního balíčku na vývoj české ekonomiky. [online]. 9 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Fiskální výhledy [online].

16

plánování rozpočtu účinně ovlivnit. Jsou jimi například výplaty sociálního zabezpečení, důchodů, nemocenské apod. Podle výhledu by bez reforem byly příjmy státního rozpočtu nižší než mandatorní výdaje a nestačily by na jejich financování. V roce 2013 by směřovaly veškeré výdaje státního rozpočtu na krytí mandatorních výdajů. Dalším z důvodů pro fiskální reformu je snaha udrţet a zefektivnit moderní sociální stát.

10

V tomto směru je důleţité v reformě lépe nasměrovat sociální výdaje na skutečně

potřebné občany a omezit moţnosti zneuţívání všech sloţek sociálního systému.11

2.1.

Cíle reformy v jednotlivých oblastech veřejných výdajů Vláda si stanovila tři cíle, a to snížit schodky rozpočtů, snížit celkové daňové

zatížení a snížit sociální výdaje pod polovinu rozpočtů. Cílem reformy je tedy snižování státního deficitu a zpomalení nárůstu státního dluhu, snížení daňového zatížení a omezení administrativní zátěže. Lidem by mělo zůstat víc peněz vlivem vyšších čistých příjmů a nemělo by být nutné je vracet zpět následným přerozdělováním formou sociálních dávek. Dalším cílem je podpora hospodářského růstu a podnikání. Sníţením daňového zatížení podniků by se měla zvýšit jejich konkurenceschopnost. Reforma zahrnuje opatření na podporu drobných ţivnostníků (zrušení zavedení registračních pokladen, zrušení minimálního základu daně). V oblasti podpory rodin s dětmi byla umoţněna rodičům svoboda volby a snadnější spojení péče o dítě a profesního rozvoje. U rodičovského příspěvku byla nabídnuta moţnost zvolit si ze tří „rychlostí“ čerpání příspěvku podle potřeb dané rodiny. Dále se zvýšily slevy na dani z příjmu fyzických osob za dítě a za druhého manţela bez příjmů. Jedním z cílů reformy je i posílení adresnosti sociálního systému a spravedlnosti. Tato reforma má podpořit aktivitu a motivaci lidí, postarat se o potřebné, a naopak má „trestat“ zneuţívání sociálního systému. Reforma má zvýhodnit ty, kdo se snaţí zvýšit si příjem vlastní poctivou prací. Rovněţ má nastolit sociálně citlivý přístup k ekonomicky neaktivní populaci včetně důchodců. Dopad zvýšení sazby DPH má být vykompenzován nejen všem daňovým poplatníkům, ale i důchodcům valorizací důchodů. Pracujícím důchodcům se navíc přiznávají slevy na dani.

10

WILDMANNOVÁ, M. Základy sociální politiky. Typologie sociálních států. s. 39. „Převaţuje sociální pomoc testující majetkové poměry, malé univerzalistické přerozdělování.“ 11 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Proč jsou nutné reformy. [online].

17

V oblasti zachování principu solidarity i nadále mají vysoko příjmové skupiny obyvatelstva přispívat do státního rozpočtu vyššími daněmi, bude zachována daňová progrese. Podrobný výčet změn bude uveden v bodech 3.1. aţ 3.9. podle druhů sociálních výdajů přijatých reformními opatřeními a „Úsporným balíčkem“.

2.2.

Dílčí shrnutí kapitoly Důvodem k reformě veřejných financí byla skutečnost nárůstu deficitního státního

rozpočtu. Přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů by mělo dojít k optimalizaci mezi příjmy státního rozpočtu a podpoření hospodářského růstu. Na straně výdajů pak zastavit neúměrné zadluţování. Cílem reformního opatření je snížit schodky rozpočtů, sníţit celkové daňové zatížení, sníţit sociální výdaje pod polovinu rozpočtu a dále omezit administrativní zátěţ. Spravedlivější a jednodušší systém má sníţit motivaci k daňovým únikům a sníţit administrativní náklady státu i poplatníků. V souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2010 byla vládou navrţena opatření na sníţení deficitu veřejných rozpočtů, která se promítla do zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Výčet legislativy, která byla uvedenými zákony dotčena, je uveden v příloze 2.

18

3.

Analýza mandatorních výdajů a změn sociálních výdajů v souvislosti s přijatými reformními opatřeními a „Úsporným balíčkem“ Kapitola si klade za cíl seznámit se s mandatorními výdaji, jejich uţitím a jejich

narůstající výší. Dále je zde uveden výčet jednotlivých opatření, přijatých v rámci reformy a „Úsporného balíčku“. Mandatorní výdaje jsou obligatorně stanoveny zákonem a vláda nemá prakticky moţnost do jejich výše v krátkém období zasahovat. V současné době tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu. Jsou to především sociální transfery, mezi něţ patří výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Mimo sociálních transferů se dále jedná např. o platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou službu, výplatu státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění a příspěvky politickým stranám. Další významnou poloţkou jsou tzv. kvazimandatorní výdaje, mezi něţ patří mzdy (platy) pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací. Mezi kvazimandatorní výdaje můţeme zařadit i transfery ze státního rozpočtu do územních rozpočtů. Skokový růst mandatorních výdajů v souvislosti s novými sociálními dávkami (např. porodné a rodičovský příspěvek), které byly schváleny před parlamentními volbami v roce 2006, zvýšil podíly mandatorních výdajů na hranici tří pětin výdajů rozpočtu. 12 V souvislosti se vstupem do EU vznikly další výdaje státního rozpočtu. Do rozpočtu EU se odvádí i část daňových příjmů včetně cel. Ve struktuře státního rozpočtu od roku 1995 trvale stoupá podíl mandatorních výdajů podloţených zákonnými úpravami. Proto je nezbytné dosáhnout snižování tempa jejich růstu. Je tedy nutné zavést celou řadu nepopulárních restriktivních opatření. Prvním krokem je přijatá reforma veřejných financí realizovaná od roku 2008.13 Jak jsem jiţ uvedla, reforma byla nastartována přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jednalo se o první etapu reformy veřejných financí. Tento zákon přinesl od 1.1.2008 změny v oblasti sociální, zdravotní a daňové, čímţ se započalo důslednější sledování mandatorních výdajů s cílem sníţit schodek veřejného rozpočtu.

12 13

INFORMAČNÍ CENTRUM VLÁDY. Mandatorní výdaje. [online]. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. s. 161

19

Tabulka 3: Mandatorní výdaje Mandatorní výdaje Sociální výdaje Státní dluh Platy zaměstnanců Celkem

2007 2008 2009 (v miliardách korun) * 471,8 482,9 511,9 38,1 45,5 65,4 128,1 131,0 132,2 638,0 659,4 709,5

2009/2008 (v %) 6,0 43,7 0,9 7,6

Zdroj: AKTUALNĚ.cz. Rozpočet 2009: Vláda potvrdila nízký schodek. *) Údaje v tabulce potvrzují růst mandatorních výdajů v jednotlivých letech.

V důsledku celosvětové hospodářské krize, která se nevyhnula ani naší republice, byl přijat zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, tzv. „Úsporný balíček“. Tato úsporná opatření pro omezení vysokého deficitu státního rozpočtu na rok 2010 jsou nasměrována na snížení státních výdajů, zejména výdajů mandatorních. Opatření se týkají převáţně příjemců nejrůznějších sociálních dávek, státních zaměstnanců a subjektů, kteří budou nuceni přispívat do státní pokladny více než doposud.

3.1.

Reformní opatření a „Úsporný balíček“ ve státní sociální podpoře Změny v první etapě veřejných financí zasahují do šesti oblastí sociálního systému,

kterými jsou: státní sociální podpora, pojistné systémy, pomoc v hmotné nouzi, ţivotní a existenční minimum, sociální sluţby a zaměstnanost. Poskytovanými dávkami v rámci sociální podpory jsou: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. 3.1.1. Přídavek na dítě Jedná se o základní dávku rodiny s dětmi, která pomáhá krýt náklady související s výchovou a výţivou rodiny.14 Cílem je vytvořit adresnější systém vyplácení sociálních dávek. Změny od 1. ledna 2008 Je odstraněn automatický valorizační mechanismus. Přídavky jsou vypláceny v pevné výši, která je diferencovaná podle věku dítěte. Nárok na přídavek na nezaopatřené dítě do 26 let mají rodiny s příjmem do 2,4násobku ţivotního minima rodiny.

14

REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. s. 264

20

Změny od 1. ledna 2009 Od července do prosince roku 2009 došlo ke zvýšení přídavků na dítě o 50 Kč. Změny od 1. ledna 2010 „Úsporný balíček“ upravil přídavek na dítě tak, jak byl před 1. červencem 2009. Změna se týká výše přídavku na dítě, tedy sníţení o 50 Kč a také hranice příjmu rozhodného pro nárok na dávku. Nárok má nezaopatřené dítě do 26 let, které ţije v rodině s rozhodným příjmem nižším než 2,4násobek ţivotního minima rodiny. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku dítěte. Tabulka 4: Částky na nezaopatřené dítě pro období 2008 aţ 2010 Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě měsíčně v Kč od 1. ledna 2008 do 6 let 500 6 - 15 let 610 15 - 26 let 700 Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Přídavek na dítě.

3.1.2. Rodičovský příspěvek Zvýšení rodičovského příspěvku znamenalo mimořádné navýšení sociálních mandatorních výdajů. Mezi roky 2006 aţ 2007 stouply tyto výdaje na 31 mld. Kč. V roce 2010 by vzrostly o další 4 mld. Kč. Změny od 1. ledna 2008 Peněţitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) je sjednocena na 28 týdnů pro vdané a osamělé matky, po porodu vícerčat trvá 37 týdnů. Rodičovský příspěvek je koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání a ve třech výměrách stanovených v pevných částkách, a to: zvýšená - 11 400 Kč základní - 7 600 Kč sníţená - 3 800 Kč. Čerpání rodičovského příspěvku podle volby je uvedeno v příloze 3. Změny od 1. ledna 2009 – ţádné změny nejsou. Změny od 1. ledna 2010 Nadále se vypočítává dávka z denního vyměřovacího základu. Mění se ale redukční hranice. Redukční hranice se zvyšují z 786 Kč, 1 178 Kč a 2 356 Kč na 791 Kč, 1 186 Kč a 2 371 Kč. Procentní sazba, kterou se stanovuje z redukovaného denního vyměřovacího základu denní výše nemocenského, PPM a ošetřovného se sjednocuje.

21

Shodně činí 60 %. Na jeden rok se tedy ruší vyšší sazby pro nemocenské od 31. dne (66 %) a od 61. dne (72 %) trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a pro PPM. Graf 1: Porovnání vývoje nákladů na rodičovský příspěvek

Zdroj: práce autora s vyuţitím údajů MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Porovnání vývoje nákladů na rodičovský příspěvek.

Z grafu 1 vyplývá, ţe po realizaci úprav došlo od roku 2008 ke sníţení nákladů na rodičovský příspěvek. V letech 2008 a 2009 se jednalo shodně o 26 500 mil. Kč a v roce 2010 by měly klesnout na 26 000 mil. Kč. 3.1.3. Sociální příplatek Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy, tj. krýt náklady spojené se zabezpečením jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně sniţuje.15 Změny od 1. ledna 2008 Hranice příjmů rodiny omezující nárok na dávku byla sníţena z 2,2 na 2,0 násobek částky ţivotního minima rodiny. Adresnější systém. Sníţením hranice příjmů rodiny dojde k částečné úspoře sociálních mandatorních výdajů. Tento systém zvýhodňuje ty rodiny, kde jeden z rodičů pracuje.

15

REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. s. 264

22

Změny od 1. ledna 2009 Nárok má rodič, který se stará alespoň o jedno nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,0 násobek ţivotního minima rodiny. Změny od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou. Hranice příjmů rodiny pro nárok na dávky je uvedena v příloze 4. 3.1.4. Příspěvek na bydlení Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliţe 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je niţší neţ příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Změny od 1. ledna 2009 Změny přineslo vládní nařízení č. 449/2008 Sb., ze dne 16. prosince 2008 s účinností od roku 2009. Konkrétní výše nákladů a částek i pro rok 2008 jsou uvedeny v příloze 5. Změny od 1. ledna 2010 Změny přineslo vládní nařízení č. 461/2009 Sb., ze dne 14. prosince 2009 s účinností od roku 2010. Konkrétní výše nákladů a částek jsou uvedeny v příloze 5. 3.1.5. Porodné Jedná se o jednorázový příspěvek na krytí nákladů spojených s narozením dítěte. Nárok má ţena, která dítě porodila a ve zvláštních případech i jiné osoby. Příjem se nezkoumá.16 Změny od 1. ledna 2008 Je odstraněn automatický valorizační mechanismus zvyšování této dávky. Porodné bude vypláceno v pevné výši, a to na kaţdé dítě 13 000 Kč. Úpravy sociálních dávek porodného budou kompenzovány sníţením daní. Z následujícího grafu 2 vyplývá, ţe po realizaci úprav došlo od roku 2008 ke sníţení nákladů na porodné, které v roce 2008 činily 1 450 mil. Kč. V roce 2009 potom 1 440 mil. Kč. A v roce 2010 by měly klesnout na 1 430 mil. Kč. Změny od 1. ledna 2009 – ţádné změny nejsou. Změny od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou.

16

REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. s. 266

23

Graf 2: Porovnání vývoje nákladů na porodné

Zdroj: práce autora s vyuţitím údajů MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Porovnání vývoje nákladů na porodné.

3.1.6. Pohřebné Na pohřebné má nárok osoba, jeţ vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, ţe zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč. Změny od 1. ledna 2008 Je zrušena valorizační podmínka v zákoně o státní sociální podpoře. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. 17 3.1.7. Dávky pěstounské péče Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat, a které je svěřené do pěstounské péče. Změny od 1. ledna 2008 Odstranění automatického valorizačního mechanismu. Stanovení částek příspěvku při převzetí dítěte v pevné výši. Změny od 1. ledna 2009 a od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou. U dávek pěstounské péče nedochází k úsporám, ale pouze ke změně jejich výplaty v pevných částkách.18

17 18

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pohřebné. [online]. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky pěstounské péče. [online].

24

Tabulka 5: Výše příspěvku Věk nezaopatřeného dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč do 6 let 8 000 6 – 15 let 9 000 15 – 18let 10 000 Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky pěstounské péče.

3.1.8. Příspěvek na školní pomůcky Příspěvek na školní pomůcky se ukázal jako dávka nepříliš efektivně vynaloţená a vyplácená zbytečně širokému okruhu osob. Chyběla moţnost kontroly skutečného vyuţití tohoto příspěvku. Změny od 1. ledna 2008 Příspěvek na školní pomůcky je zrušen.19 3.1.9. Příspěvek na zvýšené ţivotní náklady Šlo o dávku nepříliš efektivně vynaloţenou, která většinou nekryla skutečné zvýšení nákladů. Toto opatření bylo nesystémové a bývalo často zneuţíváno. Změny od 1. ledna 2008 Příspěvek na zvýšené ţivotní náklady je zrušen. Graf 3: Porovnání vývoje celkových nákladů na dávky státní sociální podpory a sociální péče

Zdroj: práce autora s vyuţitím údajů MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Porovnání vývoje celkových nákladů na dávky státní sociální podpory a sociální péče. Tabulky a grafy .

19

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Příspěvek na školní pomůcky. [online].

25

Z grafu 3 vyplývá, ţe po realizaci úprav došlo od roku 2008 ke sníţení celkových nákladů na dávkách státní a sociální podpory a sociální péče na výši 49 000 mil. Kč, v roce 2009 na výši 52 000 mil. Kč a v roce 2010 je předpokládaná výše 53 000 mil. Kč.

3.2.

Pomoc v hmotné nouzi Tuto dávku upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění

pozdějších předpisů. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou příspěvek na ţivobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamţitá pomoc. Změny od 1. ledna 2008 Zpřísňují se podmínky pro osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, pokud jsou dlouhodobě nezaměstnané a jejich aktivita k získání příjmu vlastní prací je nízká. Pokud nepracují 12 měsíců a déle, vychází se pouze z částky existenčního minima, stanovené zákonem o ţivotním a existenčním minimu na úrovni umoţňující přeţití (2 020 Kč). Zároveň je zohledněno ztíţené postavení některých osob na trhu práce, a proto se úprava nevztahuje na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let. V návaznosti na uvedenou změnu se bez náhrady ruší ustanovení, podle kterého se po 12 měsících nezaměstnanosti dávka pomoci v hmotné nouzi naopak zvyšuje o 600 Kč.20 Změny od 1. ledna 2009 a od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou.

3.3.

Sociální sluţby Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který vstoupil v platnost 1.1.2007

zaručuje kaţdému nárok na poskytnutí poradenství a nárok na posouzení jeho nepříznivé sociální situace. 3.3.1. Příspěvek na péči Uvedený příspěvek dostane od státu ţadatel, který je kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu závislý na pomoci jiné osoby. Výše příspěvku je závislá od ţadatelova věku a míry jeho závislosti na pomoci jiné osoby.21

20 21

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky v hmotné nouzi. [online]. REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. s. 195

26

Změny od 1. ledna 2008 platné i pro rok 2009 Je odstraněno zdvojení výplaty dávek. Po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby, který trvá celý kalendářní měsíc, je výplata příspěvku na péči zastavena. Je rozšířen okruh osob, na které přechází nárok na nevyplacené částky příspěvku na péči v případě úmrtí oprávněné osoby o osoby blízké, je doplněno ustanovení týkajícího se okruhu pracovníků působících v oblasti sociálních sluţeb a ustanovení o odborné způsobilosti.22 Výše dávek poskytovaných měsíčně podle péče, která je nutná: I.

stupeň 2 000 Kč, pro nezletilé 3 000 Kč

II.

stupeň 4 000 Kč, pro nezletilé 5 000 Kč

III.

stupeň 8 000 Kč, pro nezletilé 9 000 Kč

IV.

stupeň 11 000 Kč.

Změny od 1. ledna 2010 Podle nového právního předpisu se příspěvek na provoz motorového vozidla sníţil. Příspěvek na provoz motorového vozidla v roce 2010 činí pro občany, jejichţ zdravotní postiţení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod III. stupně 7 920 Kč (3 360 Kč u jednostopých vozidel), pro občany, jejichţ zdravotní postiţení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. stupně 3 000 Kč (1 150 Kč u jednostopých vozidel) a pro rodiče dětí s uvedeným onkologickým onemocněním 9 900 Kč (4 200 Kč u jednostopých vozidel).

3.4.

Pojistné systémy Sociální pojištění řeší situace, na které je moţné se dopředu připravit odkladem

části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace.23 Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

22 23

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Příspěvek na péči. [online]. WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika. s. 19

27

3.4.1. Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění řeší situace krátkodobé, které nastanou ztrátou pracovních příjmů v důsledku nemoci (nemocenské), nemoci v rodině (ošetřovné) a v mateřství (vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněţitá pomoc v mateřství).24 Změny od 1. ledna 2008 Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění aţ od 1.1.2009. Pro rok 2008 platí redukční hranice ve výši 550 Kč a 790 Kč. Za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti se neposkytuje nemocenské. Výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“): 60 % DVZ pro 4. aţ 30. kalendářní den pracovní neschopnosti 66 % DVZ pro 31. aţ 60. kalendářní den pracovní neschopnosti 72 % DVZ od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti Výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 % DVZ. Změny od 1. ledna 2009 Nemocenské náleţí až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti nově vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, která není dávkou nemocenského pojištění. Náhrada mzdy náleţí za pracovní dny, a to od 4. pracovního dne pracovní neschopnosti a při karanténě od 1. pracovního dne. Zavedly se slevy na pojistném na sociální zabezpečení, které měly v podpoře zaměstnanosti význam především u „velkých“ zaměstnavatelů. V roce 2009 činila první redukční hranice 786 Kč, druhá 1 178 Kč a třetí 2 356 Kč. Výše nemocenského činila od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 60 % redukovaného DVZ, od 31. do 60. kalendářního dne 66 % a od 61. kalendářního dne 72 %. Výše peněţité pomoci v mateřství byla stanovena na 70 % DVZ a ošetřovného 60 % DVZ. Změny od 1. ledna 2010 Sazby pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanců se oproti původnímu předpokladu nakonec od roku 2010 ještě nemění, zůstávají tedy stejné jako v roce 2009.25 V roce 2010 činí první redukční hranice 791 Kč, druhá 1 186 Kč a třetí 2 371 Kč. Přehled sazeb pojistného je uveden v příloze 6. Maximální vyměřovací základ, od kterého se přestává platit pojistné na sociální pojištění (stejné pro zaměstnance i pro osobu samostatně výdělečně činnou, dále jen „OSVČ“) se pouze pro rok 2010 zvyšuje o 50 % ze stávajícího 48násobku na 72násobek průměrné mzdy. V roce 2008 činil tento základ 1 034 800 Kč, 24 25

REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. s. 262 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Nemocenské pojištění. [online].

28

v roce 2009 pak 1 130 640 Kč a v roce 2010 činí 1 707 048 Kč. Sjednocuje se výpočet denního vyměřovacího základu pro peněţitou pomoc v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v mateřství s výpočtem nemocenské. Do částky první redukční hranice se jedná o 90 % z DVZ. Pro rok 2010 se sjednocuje výpočet nemocenského za kaţdý kalendářní den, a to ve výši 60 % DVZ. Nedochází tedy k jejímu zvýšení u dlouhodobých nemocí. Rovněţ se ruší slevy na pojistném na sociální pojištění, které platily od července 2009.26 3.4.2. Peněţitá pomoc v mateřství Základní podmínkou nároku na peněţitou pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) je účast na pojištění v době nástupu na PPM. Nástupem se rozumí den, který si pojištěnka sama určí v období od počátku 8 aţ 6 týdne před očekávaným dnem porodu. Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou uvedeny v příloze 7. Změny od 1. ledna 2008 Sazba pro výpočet nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se sníţila z 60 % na 25 %. Změny od 1. ledna 2009 U PPM bylo umožněno střídání matky dítěte s manželem či otcem dítěte v péči o dítě po uplynutí 6 týdnů po porodu. Matce se přestala poskytovat tato dávka ode dne, v němţ muţ převzal dítě do péče. Změny od 1. ledna 2010 Sjednocuje se výpočet DVZ pro PPM a vyrovnávacího příspěvku v mateřství s výpočtem nemocenské, tedy do částky první redukční hranice jen z 90 %. 3.4.3. Ošetřovné Na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) má nárok zaměstnanec, který nemůţe pracovat z důvodu, ţe musí ošetřovat nemocného člena domácnosti nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protoţe školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Změny od 1. ledna 2008 a od 1. ledna 2009 – ţádné změny nejsou.

26

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Maximální vyměřovací základ pro pojistné. [online].

29

Změny od 1. ledna 2010 U ošetřovného se zavedla nově tzv. karenční doba. Jedná se v podstatě o něco obdobného, jako je u nemocenského. V praxi to znamená, že první tři dny, kdy rodiče ošetřují člena rodiny, nedostávají žádné peníze. 3.4.4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleţí zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění niţšího příjmu neţ před převedením. Změny od 1. ledna 2008 a od 1. ledna 2009 – ţádné změny nejsou. Změny od 1. ledna 2010 V roce 2010 činí první redukční hranice 791 Kč, druhá 1 186 Kč a třetí 2 371 Kč. 3.4.5. Úrazové pojištění Účinnost schváleného systému sociálního úrazového pojištění byla odložena o dva roky. 3.4.6. Důchodové pojištění Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí. Důchod se skládá ze dvou sloţek, a to ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a z procentní výměry. Změny od 1. ledna 2008 V zákoně o důchodovém pojištění byl s účinností od 1.1.2008 rozšířen okruh osob účastných na důchodovém pojištění o osoby osobně pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I. (lehká závislost).27 Změny od 1. ledna 2009 a od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou.

3.5.

Ţivotní a existenční minimum Ţivotní minimum, známé také jako práh chudoby, je minimální společensky uznaná

hranice peněţních příjmů k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněţních příjmů, která se povaţuje za nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umoţňující přeţití. Ţivotní a existenční minimum je stanoveno zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním 27

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Důchodové pojištění. [online].

30

a existenčním minimu.28 Výše ţivotního minima platná od 1.1.2008 je uvedena v příloze 8. 3.5.1. Existenční minimum Výše existenčního minima platná od 1.1.2007 zůstává stejná i pro rok 2010. Jedná se o částku 2 020 Kč měsíčně. Nelze jej však pouţít u nezaopatřeného dítěte, u poţivatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. 3.5.2. Automatická valorizace Povinnost vlády valorizovat částky ţivotního minima, existenčního minima a související dávky je změněna na možnost. Změny od 1. ledna 2008 Odstraněny automatické valorizace dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Cílem je podpora motivace k přijetí zaměstnání a zvýhodnění osob zaměstnaných před nezaměstnanými.29 Změny od 1. ledna 2009 a od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou.

3.6.

Zaměstnanost Je řešena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

3.6.1. Platy Pro období 2008 aţ 2010 bylo navrţeno mimořádné opatření při určení výše platu spojených s výkonem funkcí ve státní správě, soudců a některých zaměstnanců státních orgánů a pokračování ve snižování počtu zaměstnanců státní správy do roku 2010 nejméně o 3 % ročně. 3.6.2. Dávky v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti se nemění, je poskytována během podpůrčí doby, která závisí na věku uchazeče o zaměstnání. Změny od 1. ledna 2008 Uchazečům o zaměstnání, s nimiţ zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvláště hrubé

porušení

pracovních

povinností,

nevzniká

nárok

na

v nezaměstnanosti.30 Změny od 1. ledna 2009 a od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou. 28

WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika, s. 68 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Automatická valorizace. [online]. 30 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky v nezaměstnanosti. [online]. 29

31

podporu

3.6.3. Postiţení nelegální práce Uchazeč o zaměstnání vyřazený z evidence z důvodu výkonu nelegální práce bude moci poţádat o zařazení do této evidence aţ po uplynutí 6. měsíců.31 3.6.4. Zaměstnávání zdravotně postiţených osob Změny od 1. ledna 2008 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením je poskytován ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů. Změny od 1. ledna 2009 a od 1. ledna 2010 – ţádné změny nejsou. 3.6.5. Druhá a třetí etapa sociálních reforem Těţištěm etapy je těsnější propojení trhu práce se sociálním systémem. Důraz se klade na podporu aktivního chování. V oblasti věcného plnění sociálních dávek v systému hmotné nouze bude zaveden vyšší monitoring proti zneuţívání systému. Věcné plnění spočívá v poskytnutí dávek prostřednictvím poukázek nebo čipových karet. Je uvaţováno, ţe takto poskytované věcné plnění bude rozšířeno na celý sociální systém. V oblasti rodinné politiky je důraz kladen na skloubení pracovní dráhy s výchovou malých dětí. Například širší vyuţívání částečných nebo flexibilních úvazků, vytvoření systému péče o děti nerodičovskou osobou a motivace zaměstnavatelů k zřízení dětských koutků formou příspěvků. Zavedení negativní daně má vytvořit situaci, kdy i práce za nízkou mzdu bude výhodnější neţ pobírání sociálních dávek. Od 1.1.2009 bylo plánováno vytvoření specializované státní správy. Má nahradit dosavadní instituce, které vyplácely dávky v sociální oblasti.32 Tabulka 6: Výhled úspor v sociálních dávkách v mil. Kč Sociální dávky Přídavek na dítě návrh Sociální příplatek návrh Rodičovský příspěvek návrh Porodné návrh Příspěvek při převzetí dítěte návrh Příspěvek na školní pomůcky – zrušení příspěvku Pohřebné návrh

2008 2009 2010 Náklady Úspora Náklady Úspora Náklady Úspora 7 669 -2 652 7 457 -2 743 7 090 -3 336 4 211 -477 3 874 -439 3 564 -671 26 906 -4 442 27 299 -5 672 26 530 -8 003 1 438 -409 1 432 -407 1 420 -535 12 0 13 0 14 0 0 -84 0 -85 0 -86 102

-430

102

-433

103

-435

Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Výhled úspor v sociálních dávkách.

31 32

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Postižení nelegální práce. [online]. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Druhá a třetí etapa sociálních reforem. [online].

32

Z tabulky vyplývá, ţe nejvíce by se mělo podle navrhované úpravy ušetřit na rodičovském příspěvku.

3.7.

Důchodová reforma

3.7.1. První etapa Stárnutí české populace bude na základě aktuálních demografických prognóz jedno z nejrychlejších v EU. Důchodový systém ve své současné podobě nedokáţe čelit dopadům demografického vývoje, který spočívá zejména v prodluţující se střední délce ţivota (za posledních 15 let se prodlouţila o 4 roky a předpokládá se, ţe za kaţdých dalších šest let se bude prodluţovat o 1 rok), růstu podílu starších osob na celkové populaci (podíl osob starších 60 let by se měl v následujících 50 letech zvýšit ze současných 20 % na více neţ 35 %; u osob starších 80 let by měl být tento růst ještě daleko razantnější, a to ze současných méně neţ 5 % na skoro 15 % v roce 2065) a růstu počtu důchodců při současném poklesu počtu ekonomicky aktivních osob.33 Nejvýznamnější změny od 1. ledna 2010 Zrušení doby studia získané v období po 31.12.2009 jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na důchod. Sjednocení věkové hranice, ze které se zjišťuje dopočitatelná doba pro výši procentní výměry invalidního důchodu, pro muţe a ţeny. Plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u muţů a u ţen, které nevychovaly ţádné dítě nebo jedno dítě a na 62 aţ 64 let podle počtu vychovaných dětí. Postupné prodlouţení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění. Nové vymezení invalidity, zavedení třístupňové invalidity, nahrazení dosavadního plného nebo invalidního důchodu jednou dávkou, a to invalidním důchodem. 3.7.2. Druhá etapa Základem této etapy je vytvořený účet rezervy pro důchodovou reformu. Do této rezervy byl převeden dosavadní účet důchodového pojištění a prostředky dalšího bankovního účtu státních finančních aktiv, kde byly nashromáţděny prostředky z dividend. Účet se má plnit převáděním rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění

33

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Důchodová reforma. První etapa. [online].

33

a výdaji na dávky důchodového pojištění ze státního rozpočtu. Prostředky rezervy mají být pouţity na financování důchodové reformy. Stav rezervy bude záviset na vývoji valorizace důchodů. V roce 2010 by mohlo být podle odhadů na zvláštním účtu rezervy pro důchodovou reformu z těchto zdrojů při zachování uvedených podmínek asi 40 mld. Kč.34 3.7.3. Třetí etapa Pro dosaţení většího rozloţení zdrojů příjmů ve stáří je zde dána moţnost volby, zda důchod bude plynout ze základního průběţně financovaného důchodového pojištění nebo i z dobrovolného spořícího pilíře důchodového systému, zaloţeného na moţnosti „opt-out“.

3.8.

Reforma zdravotnictví Od 1. ledna 2008 byly zavedeny regulační poplatky a roční ochranný limit ve výši

5 000 Kč. Je to maximální částka, kterou by měl pacient za rok zaplatit. Limit má pomoci především dlouhodobě nemocným pacientům, kteří často navštěvují lékaře. Výše regulačních poplatků: za návštěvu lékaře 30 Kč, za výdej léku na předpis za kaţdou poloţku 30 Kč, za den pobytu v nemocnici 60 Kč a za návštěvu pohotovosti 90 Kč.

3.9.

Daňová reforma K poměrně zásadním změnám v daňové oblasti došlo schválením zákona

č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tyto změny byly dále upraveny zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byla zavedena rovná daň ve výši 15 %, a to i u sráţkové daně. Došlo ke zrušení moţnosti uplatnit společné zdanění manţelů a zavedl se pojem „superhrubá mzda“ (zahrnuje i platby za zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance). V oblasti zdanění majetku došlo k osvobození zemědělských pozemků od daně z nemovitostí. Obce dostaly moţnost ovlivnit výše sazby daně svými koeficienty. Došlo k osvobození dědictví u II. skupiny (příbuzní v řadě pobočné) od daně dědické a k osvobození darů u I. (příbuzní v řadě přímé) a II. skupiny (příbuzní v řadě pobočné) od daně darovací. U sazby daně z přidané hodnoty došlo k zvýšení sníţené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %.

34

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Vytvoření zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu. [online].

34

„Úsporný balíček“ zavedl novelu zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, kde se navýšily pro rok 2010 základní sazby daně z nemovitostí u pozemků i staveb na dvojnásobek. Od roku 2010 se zavádí sazba ve výši 23 % na příjmy vyšší neţ 2 287 200 Kč, vycházející z maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění, a to z 48násobku průměrné mzdy na 72násobek průměrné mzdy. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zvýšil výčtem sazby daní u konkrétních produktů. Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty došlo k navýšení sníţené sazby DPH z 9 % na 10 % a základní sazby DPH z 19% na 20 %. 3.9.1. Důvody a cíle navrţených změn Jedná se podporu hospodářského růstu, sociální citlivost vůči ekonomicky neaktivní populaci, podporu rodin s dětmi, podporu ekonomické aktivity, podporu udrţitelného rozvoje a zastavení zadluţování státu.35 Přehled slev na dani je uveden v příloze 9. Daňové reformy jsou úzce provázány s reformami sociálního systému. Úspory v poskytování sociálních dávek by měly být kompenzovány prostřednictvím daňových slev. Daňová reforma např. přenáší podporu rodin do daňové oblasti, neboť jsou zavedeny daňové odečty a zvýšené daňové slevy.

3.10. Dílčí shrnutí kapitoly Reforma byla nastartována přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon přinesl od 1.1.2008 změny v oblasti sociální, zdravotní a daňové, čímţ současně započalo důslednější sledování mandatorních výdajů s cílem snížit schodek veřejného rozpočtu. V důsledku celosvětové hospodářské krize byl přijat zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, tzv. „Úsporný balíček“. Tato úsporná opatření pro omezení vysokého deficitu státního rozpočtu na rok 2010 jsou nasměrována na snížení státních výdajů, zejména výdajů mandatorních a na navýšení některých majetkových daní. Pro změny provedené v sociální oblasti mají význam částky ţivotního minima. Od jejich výše se odvíjejí podmínky nároků na sociální dávky. Podle tohoto výčtu změn je zřejmé, ţe na dávkách, které byly stanoveny pevnými částkami (např. porodné, příspěvek při převzetí dítěte) a sníţením částek ţivotního minima, které má význam pro nárok na dávky např.

35

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Příprava reformy daňového systému ČR. [online].

35

u přídavků na dítě, sociálního příplatku nebo zrušením příspěvku na školní pomůcky, dojde ke sníţení mandatorních výdajů. Daňová reforma je charakteristická zavedením jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob, sniţováním sazby daně u právnických osob a zvýšením slev na daních. Z dostupných údajů se zatím ovšem jeví, ţe nízko příjmové skupiny poplatníků budou oproti vysoko příjmovým skupinám poplatníků znevýhodněny. Zavedla se sice jednotná sazba pro daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %, ale z vyššího daňového základu. Ten tvoří hrubá mzda zaměstnance navýšená o částku, kterou je povinen do veřejného systému odvést zaměstnavatel na sociální a zdravotní pojištění (nyní je to 9 % zdravotního a 25 % sociálního pojištění). Aplikace předchozích poznatků o reformních opatřeních a jejich dopadů na modelové typy domácností bude provedena v následující kapitole.

36

4.

Dopad vládních reforem na rozpočet domácností Kapitola si klade za cíl provést analýzu dopadů vládních reforem na rozpočet

modelových typů domácností. Sociální systém prošel od roku 2008 významnými reformními změnami. Tyto změny měly za cíl sníţení vládního deficitu, zejména sníţením mandatorních výdajů. Ze zprávy, kterou předloţilo Ministerstvo financí České republiky za rok 2008 vyplynulo, ţe stát zavedením reformy v roce 2008 ušetřil 80 mld. Kč. Poklesly přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Na uvedených dávkách bylo ušetřeno 6,6 mld. Kč. Na dávkách hmotné nouze půl miliardy. Z uvedených údajů lze vydedukovat, ţe reforma se zdá být úspěšná, ale nedostačující. V důsledku hospodářské krize, která započala v roce 2009, byl přijat tzv. „Úsporný balíček“, tedy zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Tímto zákonem se některé mandatorní výdaje z oblasti sociálních dávek pro rok 2010 sniţují a některé daňové příjmy se navyšují.

4.1.

Příjmy a výdaje domácností Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) předloţilo počátkem

roku 2010 „Analýzu vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikci na další období“36, která obsahuje základní údaje o vývoji ekonomického růstu za uvedené období. Vyplývá z ní, ţe krize zasáhla i do hospodaření domácností, tedy na jejich příjmy i výdaje. 4.1.1. Mzdové příjmy Běţné příjmy v roce 2009 stouply méně neţ v 1. pololetí roku 2008. Z významnějších skupin příjmů vzrostl pouze celkový objem příjmů sociálních. Ze statistiky rodinných účtů vyplývá, ţe meziroční vzestup příjmů na úrovni konkrétních domácností byl niţší. Největší část peněţních příjmů domácností tvořily příjmy z mezd. Průměrná nominální hodnota činila 22 605 Kč (v roce 2009 byla 22 942 Kč a v roce 2010 za 1. čtvrtletí 23 350 Kč). Údaje o příjmech a výdajích domácností jsou uvedeny v příloze 10.

36

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období. [online].

37

Tabulka 7: Měsíční přírůstky/úbytky reálné mzdy Ukazatel Období Česká republika celkem podnikatelská sféra nepodnikatelská sféra Podle odvětví CZ-NACE zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl: těţba, dobývání doprava a skladování stavebnictví informační a komunikační činnosti bankovnictví administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana povinné sociální zabezpečení zdravotní a sociální péče

Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy v procentech 2007 2008 1. a 2. čtvrtletí 2009 4,3 1,9 0,9 4,5 2,7 0,6 3,8 -2,0 2,4 6,0

2,0

-0,4

4,0 4,2 3,5 4,0 2,9 2,7

7,1 4,4 4,4 3,2 1,3 2,4

-8,3 1,8 -0,8 1,7 0,5 -1,6

4,6 3,0

-1,6 -0,6

1,5 5,3

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců.

Nejvýrazněji poklesly průměrné mzdy v odvětví těţby a dobývání, a to o -8,3 %. Meziroční pokles evidenčního počtu zaměstnanců o takřka 188 tisíc osob ukazuje na masové propouštění a rušení pracovních míst, ke kterému dochází především v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech (doprava a skladování). K výraznému poklesu počtu zaměstnanců dochází rovněţ u agentur zprostředkovávajících zaměstnání (patří do odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“).37 Ze zprávy dále vyplývá, ţe nejvyššího nominálního přírůstku čistých peněţních příjmů dosáhly domácnosti zaměstnanců bez dětí a domácnosti důchodců. Ve struktuře celkových čistých peněţních příjmů u většiny domácností s ekonomicky činnými členy vzrostl podíl pracovních příjmů. K posílení váhy sociálních příjmů částečně přispěl také dramatický vývoj na trhu práce. Z následující tabulky 8 vyplývá, ţe zavedením daně z příjmů ze závislé činnosti ve výši 34 % z hrubé mzdy od roku 2009 a sníţením odvodů na sociální pojištění zaměstnance z 8 % na 6,5 % zaměstnanec v roce 2009 získal oproti roku 2008 vyšší čisté příjmy. Vzhledem ke zvýšení sníţené sazby DPH z 5 na 9 % jsou však tyto příjmy zanedbatelné.

37

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců. [online].

38

Tabulka 8: Přehled hrubého a čistého příjmu bezdětného zaměstnance včetně srovnání, rok 2008 a 2009 Výše hrubého příjmu v Kč 8 000 Pojistné hrazené zaměstnancem 1 000 Pojistné hrazené zaměstnavatelem 2 800 Superhrubá mzda 10 800 Záloha na daň z příjmů Čistý příjem 7 000

12 000 1 500 4 200 16 200 360 10 140

16 000 2 000 5 600 21 600 1 170 12 830

20 000 2 500 7 000 27 000 1 980 15 520

25 000 3 125 8 750 33 750 3 000 18 875

32 000 4 000 11 200 43 200 4 410 23 590

Přehled hrubého a čistého příjmu v roce 2009: Výše hrubého příjmu V Kč 8 000 12 000 Pojistné hrazené zaměstnancem 880 1 320 Pojistné hrazené zaměstnavatelem 2 720 4 080 Superhrubá mzda 10 800 16 100 Záloha na daň z příjmů 345 Čistý příjem 7 120 10 335

16 000 1 760 5 440 21 500 1 155 13 085

20 000 2 200 6 800 26 800 1 950 15 850

25 000 2 750 8 500 33 500 2 955 19 295

32 000 3 520 10 880 42 900 4 365 24 115

12 830 13 085 255

15 520 15 850 330

18 875 19 295 420

23 590 24 115 525

Srovnání: Čistý příjem 2008 Čistý příjem 2009 Srovnání

7 000 7 120 120

10 140 10 338 198

Zdroj: PODNIKATEL.cz. Daň z příjmu 2009.

4.1.2. Sociální příjmy Vzestup objemu sociálních příjmů domácností, které jsou nejvýznamnějšími úhrnnými poloţkami peněţních příjmů, byl vyšší neţ ve srovnatelném období roku 2008. Objem všech dalších hlavních skupin příjmů sociálního charakteru v meziročním pohledu vesměs poklesl. Zejména to platí pro dávky nemocenského pojištění (změnil se rozsah poskytování dávky nemocenského). Za 1. pololetí roku 2009 jejich úhrnný objem dosáhl 214,7 mld. Kč, přičemţ meziročně vzrostl o 17,1 mld. Kč. Nejvýznamnější sloţkou zůstávají dávky důchodového pojištění. Za 1. pololetí 2009 bylo vyplaceno 160,3 mld. Kč, v roce 2008 bylo vyplaceno o 16,8 mld. Kč méně. Nárůst byl způsoben valorizací a nárůstem počtu důchodců. Údaje o sociálních příjmech obyvatelstva jsou uvedeny v příloze 11. Druhou objemově významnou částí sociálních příjmů jsou dávky státní sociální podpory.

39

Tabulka 9: Výdaje na dávky státní sociální podpory vyplacené* Druh dávky

1. pololetí 2008 v mil. Kč struktura v % 21 467,7 100,0

1. pololetí 2009 v mil. Kč struktura v % 20 545,9 100,0

Dávky celkem z toho: Přídavek na dítě 3 435,7 16,0 2 376,1 Rodičovský příspěvek 14 194,7 66,1 14 403,5 Sociální příplatek 1 696,0 7,9 1 471,6 Příspěvek na bydlení 820,1 3,8 1 055,3 Porodné 844,3 3,9 779,7 Pohřebné 62,1 0,3 8,3 Dávky pěstounské péče 413,2 1,9 451,4 *) údaje z podkladů ČNB o čerpání dávek (zahrnují i všechny dodatečně vyplacené dávky), propočty MPSV

11,6 70,1 7,2 5,1 3,8 0,0 2,2

Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Druhá a třetí etapa sociálních reforem.

V průběhu 1. pololetí 2009 bylo v této oblasti vyplaceno přibliţně 20,5 mld. Kč. Oproti roku 2008 bylo vyplaceno na těchto dávkách o 0,9 mld. Kč méně. Úspora spočívala ve sníţení objemu prostředků vynaloţených na přídavky na děti a sociálního příplatku. Formou rodičovských příspěvků bylo vyplaceno 14,4 mld. Kč, tj. 70,1 % celkového objemu dávek státní sociální podpory, coţ je o 1,5 % více neţ ve stejném období roku 2008. V oblasti porodného vyplacené prostředky klesly přibliţně na 780 mil. Kč. Ze všech dávek byl zaznamenán nejvyšší nárůst u příspěvků na bydlení. Tabulka 10: Přídavek na dítě Věk nezaopatřeného dítěte v rodině: do 6 let od 6 do 15 let od 15 do 26 let Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí: jedno do 6 let a) dvě 5, 8 let b) tři 5, 8, 12 let c) d) čtyři 5, 8, 12, 16 let

Výše přídavku od 1.1.2008 do 31.12.2010 v Kč měsíčně * při rozhodném příjmu v násobcích ţivot. minima - do 2,4 ŢM 500 610 700 Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě od 1.1.2008: 16 992 21 696 26 400 31 800

Zdroj: FINANCE.cz. Přídavek na dítě. * od roku 2008 je přídavek vyplácen v pevné výši podle věku dítěte Výpočet výše ţivotního minima v Kč: a) první osoba v domácnosti 2 880 + druhá osoba v domácnosti 2 600 + dítě do 6. let 1 600 = 7 080 x 2,4 koeficient = 16 992 Kč b) první osoba v domácnosti 2 880 + druhá osoba v domácnosti 2 600 + dítě do pěti let 1 600 + dítě do osmi let 1 960 = 9 040 x 2,4 koeficient = 21 696 Kč c) první osoba v domácnosti 2 880 + druhá osoba v domácnosti 2 600 + dítě do pěti let 1 600 + dítě do 8 let 1 960 + dítě do 12 let 1 960 = 11 000 x 2,4 = 26 400 Kč d) první osoba v domácnosti 2 880 + druhá osoba v domácnosti + 2 600 + dítě do pěti let 1 600 + dítě do osmi let 1 960 + dítě do dvanácti let 1 960 + dítě do šestnácti let 2 250 = 13 250 x koeficient 2,4 = 31 800 Kč.

40

Třetí největší sloţkou byly dávky nemocenského pojištění, ačkoliv bylo na těchto dávkách, v důsledku zákonných změn účinných od roku 2009 (nemocenské se vyplácí aţ od 15. dne pracovní neschopnosti z redukce vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek) vyplaceno o 2,6 mld. Kč méně neţ v roce 2008. Rozhodující podíl na meziročním poklesu těchto dávek mělo nemocenské. To představovalo aţ 73 % výdajů z tohoto pojištění. Tabulka 11: Příklad výše nemocenské v roce 2009 Nemocenská/dny v Kč v roce 2009 hrubá mzda v Kč doba trvání pracovní neschopnosti 5 dní 10 dní 15 dní 21 dní (2 dny) * (7 dní) * 8 000 393 1 375 1 518 2 376 10 000 491 1 719 1 897 2 965 12 000 590 2 062 2 276 3 560 14 000 688 2 406 2 655 4 149 16 000 786 2 750 3 035 4 745 18 000 884 3 093 3 413 5 333 20 000 982 3 437 3 793 5 929 22 000 1 080 3 780 4 171 6 517 24 000 1 179 4 124 4 550 7 106 26 000 1 248 4 366 4 816 7 516 28 000 1 313 4 594 5 068 7 912 30 000 1 378 4 823 5 320 8 302 32 000 1 444 5 053 5 574 8 700 34 000 1 509 5 282 5 827 9 097 40 000 1 645 5 756 6 347 9 893 45 000 1 727 6 042 6 662 10 382 50 000 1 808 6 328 6 978 10 878

30 dní

60 dní

3 663 4 567 5 486 6 390 7 310 8 213 9 133 10 036 10 940 11 566 12 178 12 775 13 389 14 002 15 212 15 978 16 728

8 373 10 447 12 536 14 610 16 700 18 773 20 863 22 936 25 010 26 416 27 808 29 185 30 579 31 972 34 712 36 468 38 178

Poznámka: částky jsou v korunách za uvedený počet dní, * zaměstnanec dostal neschopenku v pondělí, první tři dny nedostane nic, v dalších pracovních dnech mu zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy a od 15. dne bude dostávat nemocenskou od správy sociálního zabezpečení za dny kalendářní. Zdroj. IDNES.cz. FINANCE. První tři dny nemoci budeme úplně bez koruny.

V oblasti dávky peněžité pomoci v mateřství došlo k mírnému meziročnímu snížení objemu vyplácených dávek na 3,3 mld. Kč. Sníţení souviselo s menším počtem narozených dětí. V této oblasti došlo ke zvýšení dávky z 14 370 Kč na 28 890 Kč měsíčně. Ţeny, které začaly pobírat dávku peněţité pomoci v mateřství (dále jen mateřská) v roce 2009 na reformě získaly, zvláště ţeny s nadprůměrnými příjmy, to je s hrubou mzdou od 25 000 do 71 000 a více Kč. V roce 2010 došlo u těchto dávek ke sníţení.

41

Tabulka 12: Výše mateřské v roce 2008, 2009 a 2010 v Kč Měsíční hrubá mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 50 000 60 000 70 000 71660 a více

PPM 2008 6 840 10 230 12 750 14 370 14 370 14 370 14 370 14 370 14 370 14 370 14 370

PPM 2009 6 930 10 380 13 830 16 980 19 050 21 120 22 350 24 390 26460 28 560 28 890

PPM 2010 5 340 8 010 10 680 13 170 14 940 16 710 17 790 19 590 21 330 23 130 23 400

Zdroj: IDNES.cz. FINANCE. Od ledna bude mateřská o pětinu nižší.

Na příspěvek na péči bylo vynaloţeno 9,3 mld. Kč. V této dávce došlo k určitým strukturálním změnám v počtu příjemců. Zvýšil se jejich počet ve III. stupni a ve IV. stupni závislosti. Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně sniţuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vţdy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině. Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných osob. Jde zejména o péči o zdravotně postiţené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postiţení rodiče nebo jeho osamělost. Od 1. ledna 2007 se sociální příspěvek zvýšil také rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. Tabulka s uvedením hranice příjmů domácnosti na dávku je uvedena v příloze 4. Dávky pomoci v hmotné nouzi představovaly objem vynaloţených prostředků ve výši 1,5 mld. Kč, to je o 1,1 % méně neţ v 1. pololetí roku 2008. Z toho na úhradu na ţivobytí bylo vynaloţeno 78 %, na úhradu doplatku na bydlení 16 % a na dávky mimořádné okamţité pomoci 6 %. Výše doplatku na bydlení je určena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (nájmu, sluţeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě či společně posuzovaným osobám částka na ţivobytí. Prostřednictvím mimořádné okamţité pomoci můţe být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc, např. po ţivelné pohromě nebo povodni. 4.1.3. Nezaměstnanost a podpora v nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla v roce 2009 v průměru 7,4 %, tedy o 1,8 procentního bodu více neţ před rokem. Na dvojnásobek loňské srovnatelné 42

skutečnosti vzrostl objem finančních prostředků vynaloţených na výplaty podpor v nezaměstnanosti. Oproti roku 2008 vzrostla o 13,9 %. V důsledku hospodářské krize a růstu počtu nezaměstnaných se objem prostředků vydaných na tyto dávky zvýšil v 1. pololetí 2009 na 7,3 mld. Kč, coţ je nárůst o 106, 2 % (3,8 mld. Kč) oproti stejnému období roku 2008. Pro rok 2010 se podpora v nezaměstnanosti nezměnila. Uchazeči evidovaní na úřadu práce ji mohou pobírat během podpůrčí doby, jejíţ délka je závislá na věku uchazeče o zaměstnání. Tabulka 13: Podpůrčí doba dle věku uchazeče o zaměstnání v roce 2008 Věk uchazeče v době podání ţádosti o podporu Délka podpůrčí doby v měsících do 50 let 6 od 50 do 55 let 9 nad 55 let 12

Tabulka 14: Podpůrčí doba dle věku uchazeče o zaměstnání v roce 2009 a 2010 Věk uchazeče v době podání ţádosti o podporu Délka podpůrčí doby v měsících do 50 let 5 od 50 do 55 let 8 nad 55 let 11

Tabulka 15: Výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2009 a 2010 Maximální výše podpory při doloţení příjmů (měsíčně)* V nezaměstnanosti v Kč Při rekvalifikaci v Kč Maximální výše podpory bez doloţení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti v Kč Při rekvalifikaci v Kč

2009 13 307 14 913

2010 13 280 14 883

3 442 2 754 2 524 3 312

3 435 2 748 2 519 3 206

Zdroj tabulek 13 aţ 15: MĚŠEC.cz. Státní sociální podpora v roce 2010. Podpora v nezaměstnanosti se nezměnila. * v roce 2008 činila tato výše 12 250 Kč.

Z následující tabulky 16 je zřejmé, ţe nejvyšší vyplácenou dávkou je rodičovský příspěvek. V roce 2007 byl vyplacen ve výši 28 690 mil. Kč. V roce 2008 jeho výše klesla vlivem působení reformních opatření.

43

Tabulka 16: Přehled příjmů domácností z vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2006 aţ 2008 Sociální zabezpečení Dávky státní sociální podpory Celkem v tom: přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení příspěvek na dopravu * rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče porodné pohřebné příspěvek na školní pomůcky **

Vyplacené dávky státní sociální podpory v mil. Kč 2006 2007 2008 34 042 48 532 41 883 11 033 4 419 2 287 -1 13 526 585 1 591 513 65

10 236 4 607 1 565

6 232 3 174 1 619

x

x

28 690 771 2 097 509 57

28 294 844 1 647 71 2

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sociální zabezpečení. Vyplacené dávky státní sociální podpory * vyplácen do 30.6.2004, v roce 2005 a 2006 dodatečné vratky ** dávka s účinností od 1.6.2006 do 31.12.2007

4.1.4. Výdaje Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měl další vzestup cen bydlení, vody, energií a paliv. Na sníţení cenové úrovně působily ceny potravin, a to vlivem poklesu cen zemědělské produkce a dále ceny v dopravě, na které mělo vliv zlevnění pohonných hmot v souvislosti s niţší světovou cenou ropy. 4.1.5. Ţivotní náklady Ţivotní náklady domácností byly oproti 1. pololetí 2008 vyšší. Niţší byla dynamika spotřeby domácností. Výdaje na individuální spotřebu vzrostly jen o 2,6 %, v roce 2008 o 10,4 %. Omezení spočívalo v úsporách např. za bytové vybavení, rekreace, odívání. Více výdajů domácnosti věnovaly nutným výdajům na bydlení, finančním poplatkům a pojistnému. V oblasti hypotečních úvěrů dominovaly úvěry na bydlení. Zajištění výdajových potřeb bylo i nadále řešeno peněţní půjčkou. Intenzita čerpání se ovšem zmírnila. Podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček k 30. červnu 2009 925,7 mld. Kč, coţ bylo o 132,4 mld. Kč více neţ ke stejnému datu roku 2008. Rozhodující část peněţních půjček tvořily hypotéční a jiné úvěry. Vlivem nejistot spojených se ztrátou zaměstnání a tím i přísunu pravidelných příjmů, domácnosti zvýšily své úspory. Stav úspor se oproti roku 2008 zvýšil o 146,3 mld. Kč. Více údajů je uvedeno v příloze 10.38

38

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období. [online].

44

Tabulka 17: Vydání a spotřeba obyvatelstva za období 2006 aţ 2008 v Kč Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva Vydání a spotřeba domácností SRÚ (Statistika Rodinných Účtů) Průměry na jednoho člena domácnosti Ukazatele 2006 2007 Počet domácností 2 893 2 884 Průměrný počet členů 2,3 2,3 Hrubé peněţní příjmy celkem Kč 134 569 144 743 Čisté peněţní příjmy celkem Kč 116 549 125 817 Hrubá peněţní vydání celkem Kč 125 605 139 134 Spotřební vydání Kč 97 342 104 017 v tom % potraviny 20,1 20,1 alkohol, tabák 2,9 2,9 odívání, obuv 5,4 5,4 Bydlení, voda, energie, paliva, z toho: nájemné z bytu 4,2 4,3 elektřina, teplo, paliva 11,9 10,9 doprava 10,9 10,8 rekreace, kultura 10,2 10,5 pojištění 5,8 6,0 pořízení a rekonstrukce domu 63,1 72,1

2008 2 839 2,3 156 598 137 497 143 055 112 256 20,1 2,7 5,2 4,4 11,0 11,1 10,5 5,9 62,0

Zdroj: ČESKÝ STATSTICKÝ ÚŘAD. Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva. Vydání a spotřeba obyvatelstva SRÚ.

4.2.

Dopad sociálních a daňových změn na modelové typy domácnosti Pro popis a zhodnocení dopadu daňových a sociálních reforem na modelové

domácnosti jsem vycházela z propočtů vybraných typů domácností, a to z domácnosti zaměstnance s výdělečně činným manţelem/manţelkou, bezdětné domácnosti, domácnosti s jedním dítětem, domácnosti se dvěma dětmi, domácnosti s více dětmi, domácnosti, kde jedna osoba je výdělečně činná a druhá pobírá rodičovský příspěvek a domácnosti se zaměstnancem a osobou pobírající podporu v nezaměstnanosti. Ve výpočtech jsou zahrnuty sociální dávky, přídavky na děti, sociální příplatky, příspěvky na bydlení, rodičovské příspěvky a podpora v nezaměstnanosti. Z tabulky 18 vyplývá, ţe pokud pracují oba rodiče, jsou dopady reformy závislé na výši jejich příjmů, počtu a věku nezaopatřených dětí. Zvýšení daňového zvýhodnění na děti, slevy na poplatníka a sníţení odvodů na sociálním pojištění přineslo navýšení příjmů všem domácnostem. Pro domácnosti s nízkou mzdou jsou však zvýšené příjmy vlivem zvýšení sníţené sazby DPH zcela zanedbatelné. Domácnosti s průměrným příjmem 20 aţ 25 tisíc Kč nezískají téměř ţádné výhody. Naopak mohou o část příjmů na poskytovaných příspěvcích přijít. Například o sociální příplatek i o přídavek na dítě. Pro výpočet nároku na přídavek na dítě se vychází z ţivotního minima rodiny, který se násobí příslušným 45

koeficientem. Ten byl od 1.1.2008 sníţen na 2,4 z původního 4násobku ţivotního minima. Rovněţ koeficient sociálního příspěvku byl od 1.1.2008 sníţen na 2,0. Jako příklad uvádím výpočet příjmů pro domácnost s hrubým příjmem 8 000 Kč a 18 000 Kč. Čistá mzda po výpočtu činila 7 890 Kč a 14 175, coţ je celkem 22 065 Kč měsíčně. Ţivotní minimum této rodiny je 7 440 Kč (2 880 + 2 600 + 1 960). Pokud se toto ţivotní minimum vynásobí daným koeficientem, domácnost přichází o přídavek na dítě (7 440 x 2,4 = 17 856 Kč, coţ je hranice nároku na přídavek dítě). Domácnost můţe poţádat o příspěvek na bydlení, který se bude pohybovat v rozpětí od 3 000 Kč. Výdej na potraviny, léky, oblečení, energie a na další zajištění chodu domácnosti, kdy se na těchto výdajích negativně projevuje zvýšení sníţené sazby DPH z 5 na 9 procent, ovšem posunuje tuto domácnost do způsobu ţivota, který jí neumoţňuje vydat finance např. na kulturu nebo na spoření finančních prostředků na budoucnost. Domnívám se, že se zde projeví i nemožnost zapojení dítěte do školních aktivit, jako jsou lyţařské zájezdy, výlety nebo poznávací výlety, které škola pořádá výjezdem do ciziny. Naopak, výhodu získaly domácnosti s vysokými příjmy, tedy s příjmy od 40 tisíc Kč a více, a to z důvodu vyššího příjmu, snížení daňového zatížení a v roce 2009 i snížení odvodu na sociální pojištění. Zavedením rovné daně byla sníţena solidarita občanů s vyššími příjmy k lidem s příjmy niţšími.

46

Tabulka 18: Zaměstnanec s výdělečně činným manţelem/manţelkou Hrubá mzda zaměstnance v Kč 8 000 10 000 Hrubá mzda manţela/-lky v Kč 18 000 18 000 Bezdětná domácnost Celkový čistý příjem rok 2008 v Kč 21 175 22 925 Celkový čistý příjem rok 2009 v Kč 21 580 23 360 Rozdíl roku 2009 oproti roku 2008 v Kč + 405 + 435 Domácnost s malým dítětem ve věku 7 let Celkový čistý příjem rok 2008 v Kč 22 065 23 815 Celkový čistý příjem rok 2009 v Kč 22 470 24 250 Rozdíl roku 2009 oproti roku 2008 v Kč + 405 + 435 Domácnost se dvěma dětmi ve věku 10-15 let Celkový čistý příjem rok 2008 v Kč 22 955 24 705 Celkový čistý příjem rok 2009 v Kč 23 360 25 140 Rozdíl roku 2009 oproti roku 2008 v Kč + 405 + 435 Domácnost se třemi dětmi ve věku 4,7,12 let Celkový čistý příjem a) 25 565 27 315 rok 2008 v Kč Celkový čistý příjem b) 25 970 27 750 rok 2009 v Kč Rozdíl roku 2009 oproti roku 2008 v Kč + 405 + 435

14 000

18 000

25 000

50 000

75 000

18 000

18 000

18 000

18 000

18 000

25 660

28 350

33 050

49 870

66 675

26 170

28 920

33 755

50 980

68 205

+ 510

+ 570

+ 705 + 1 110

+ 1 530

26 550

29 240

33 940

50 760

67 565

27 060

29 810

34 645

51 870

69 095

+ 510

+ 570

+ 705 + 1 110

+ 1 530

27 440

30 130

34 830

51 650

68 455

27 950

30 700

35 535

52 760

69 985

+ 510

+ 570

+ 705 + 1 110

+ 1 530

28 330

31 020

35 720

52 540

69 345

28 840

31 590

36 425

53 650

70 875

+ 510

+ 570

+ 705 + 1 110

+ 1 530

Zdroj: práce autora

Příklad výpočtu indexem označených údajů pro domácnost se třemi dětmi ve věku 4, 7, 12 let je uveden v příloze 12.

47

Tabulka 19: Zaměstnanec s manţelem/manţelkou pobírající rodičovský příspěvek Hrubá mzda zaměstnance v Kč

8 000

10 000

14 000

18 000

Základní rodičovský příspěvek 7 600 Kč/měsíc do 3 let věku dítěte Celkový čistý příjem a) c) 15 990 17 240 20 740 rok 2008 v Kč 24 240 Celkový čistý příjem b) 16 110 17 390 rok 2009 v Kč 20 950 24 510 Rozdíl roku 2009 oproti roku 2008 v Kč + 120 + 150 + 210 + 270 Snížený rodičovský příspěvek 3 800 Kč /měsíc do 4 let věku dítěte Celkový čistý příjem d) 16 457 17 682 rok 2008 v Kč 19 482 21 432 Celkový čistý příjem e) 16 541 17 787 rok 2009 v Kč 19 629 21 621 Rozdíl roku 2009 oproti roku 2008 v Kč + 84 + 105 + 147 + 189

25 000

50 000

75 000

29 435

46 255

63 060

29 855

47 080

64 305

+ 420

+ 825

+ 1 245

25 635

42 455

59 260

26 055

43 280

60 505

+ 420

+ 825

+1 245

Zdroj: práce autora

Příklad výpočtu indexem označených údajů pro domácnost je uveden v příloze 13. Z tabulky 19 vyplývají změny v příjmech domácností s malými dětmi za předpokladu, ţe jeden z rodičů pracuje a druhý pobírá rodičovský příspěvek. Zde příjmy závisí na volbě pobírání rodičovského příspěvku. Jako nejvýhodnější se jeví pobírání rodičovského příspěvku do tří let věku dítěte, kdy se příjmy výrazně nemění a domácnost při

niţším

příjmu

má

nárok

na

sociální

dávky.

Domácnosti

s průměrnými

a nadprůměrnými příjmy jsou zvýhodněny, neboť daňové slevy uplatněné na druhého z manţelů, který je v domácnosti a pečuje o dítě, jsou v plné výši uplatněny aţ od hrubé mzdy 21 tis. Kč a více. U domácností s nízkými příjmy daňové slevy na druhého z manţelů nejsou zcela uplatněny, neboť z nízké mzdy nelze odečet na druhého z manţelů uplatnit v plné výši. Kompenzace daňovou slevou u těchto domácností nestačí pokrýt sníţení sociálních dávek (přídavku na dítě, sociálního příplatku) a navýšení výdajů způsobených zvýšením sníţené sazby DPH z 5 na 9 % u spotřebního zboţí a sluţeb na zajištění chodu domácnosti.

48

Tabulka 20: Zaměstnanec s manţelem/manţelkou pobírající podporu v nezaměstnanosti, bezdětná domácnost Hrubá mzda zaměstnance v Kč

a)

1. Celkový čistý příjem - rok 2008 v Kč 1. měsíc pobírání podpory + čistá zaměstnance v Kč 2. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 3. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 4. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 5. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 2. Celkový čistý příjem - rok 2009 v Kč 1. měsíc pobírání podpory + čistá zaměstnance v Kč 2. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 3. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 4. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 5. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč

b)

53 839

50 000 doloţený příjem pro podporu ve výši 9 300 v Kč 58 664 214 400

11 453

12 192

43 810

11 453

12 192

43 810

10 425

11 503

42 415

10 425

11 503

42 415

10 083

11 274

41 950

54 439

59 385

175 750

11 573

12 335

44 635

11 573

12 335

44 635

10 545

11 648

43 240

10 545

11 648

43 240

10 203

11 419

42 775

8 000 6 850 doloţený příjem nezaměstnaného v Kč

10 000 nedoloţený příjem pro podporu v Kč

Zdroj: práce autora

Při výpočtu podpory v nezaměstnanosti se vychází z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním ukončeném zaměstnání. Další podmínkou pro délku poskytování podpory v nezaměstnanosti je věk osoby evidované na úřadu práce. Při doloţení příjmů činí sazba pro první dva měsíce 65 %, pro další dva 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %. Maximální výše podpory při doloţení příjmů činí měsíčně 13 280 Kč. Bez doloţení příjmů se výpočet provádí z 0,58násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první a třetí čtvrtletí kalendářního roku, který předchází roku, ve kterém byla podána ţádost o podporu. Tato mzda se násobí danými koeficienty, které určují výši a délku pobírání podpory v nezaměstnanosti. Příklad výpočtu indexem označených údajů pro domácnost je uveden v příloze 14. Z tabulky 20 vyplývá, ţe bezdětná domácnost, kde jeden člen domácnosti pracuje a druhý pobírá podporu, má při uvedených příjmech nárok pouze na příspěvek na bydlení. 49

U této domácnosti rovněţ nelze uplatnit výhodu daňových slev na manţela či manţelku bez příjmů. Při příjmu 8 000 Kč měsíčně hrubého uplatní slevu pouze osoba zaměstnaná, a to ve výši 1 620 Kč. Slevu na manţela či manţelku bez příjmů lze uplatnit aţ při mzdě 21 tis. Kč hrubého. Opět jsou zvýhodněny skupiny s vyššími příjmy, kterým se příjmy navýší sníţením daňového zatíţení, sníţením odvodů na sociálním pojištění a uplatněním daňových slev na druhého z manţelů. Tabulka 21: Zaměstnanec s manţelem/manţelkou pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let Hrubá mzda zaměstnance v Kč

1. Celkový čistý příjem - rok 2008 v Kč 1. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance a ostatní dávky v Kč 2. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance a ostatní dávky v Kč 3. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance a ostatní dávky v Kč 4. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance a ostatní dávky v Kč 5. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance a ostatní dávky v Kč 2. Celkový čistý příjem - rok 2009 v Kč 1. měsíc pobírání podpory + čistá zaměstnance v Kč 2. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 3. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 4. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč 5. měsíc pobírání podpory + čistá mzda zaměstnance v Kč

a)

b)

8 000 10 000 6 850 nedoloţený doloţený příjem příjem pro nezaměstnaného podporu 116 899 108 584

50 000 doloţený příjem pro podporu ve výši 9 300 223 300

21 689

22 038

45 590

21 689

22 038

45 590

26 601

21 556

44 195

26 601

21 556

44 195

20 319

21 396

43 730

103 798

109 091

227 425

21 239

22 139

46 415

21 239

22 139

46 415

20 520

21 658

45 020

20 520

21 658

45 020

20 280

21 497

44 555

Zdroj: práce autora

Příklad výpočtu indexem označených údajů pro domácnost je uveden v příloze 15. V tabulce 21 je rozebrán dopad reformy na domácnosti s dětmi, kde jeden z rodičů pracuje a druhý pobírá podporu v nezaměstnanosti. Je zde vidět závislost na výši příjmů, ze 50

které se vypočtou přídavky na děti. Domácnosti s niţšími příjmy a s dítětem na přídavky na dítě dosáhnou, nemohou ovšem plně uplatnit odečet na manţela či manţelku bez příjmů. Ten se projeví aţ u příjmů od 21 tis. Kč a výše. Takové domácnosti však jiţ ztrácí nárok na přídavek na dítě. Vzhledem k uvedeným výpočtům lze konstatovat, ţe rodiny s nízkými příjmy, které sice dosáhnou na přídavek na dítě, ale při nízké mzdě nemohou v plné výši uplatnit daňovou slevu na manţela či manţelku v domácnosti bez příjmů, jsou na tom hůře. Důvodem je nízká výše přídavku na dítě a daleko vyšší daňová sleva. Domácnosti s průměrnými příjmy ztrácejí proto, ţe nedosáhnou na přídavky na děti. Domácnosti s vyššími příjmy získají na sníţení zdanění, sníţení odvodů na sociální pojištění a uplatnění daňových slev na druhého z manţelů. Tabulka 22: Obě osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let, ţivotní minimum rodiny 11 650 Kč, rok 2008 i 2009 Podpora Přiznaná z doloţ. výše příjmu 8 000 podpory v Kč Kč 1. měsíc 65 % 5 200 2. měsíc 65 % 5 200 3. měsíc 50 % 4 000 4. měsíc 50 % 4 000 5. měsíc 45 % 3 600 Celkem 22 000 Zdroj: práce autora

Podpora z doloţ. příjmů 6 850 Kč 4 453 4 453 3 425 3 425 3 083 18 839

Celkem obě podpory v Kč 9 653 9 653 7 425 7 425 6 683 40 839

Přídavek na dítě, 610 + 700 Kč 1 310 1 310 1 310 1 310 1 310 6 550

Sociální přípl. v Kč 2 105 2 105 2 105 2 105 2 105 10 525

Příspěvek na bydlení v Kč 5 609 5 609 6 278 6 278 6 500 30 274

Celkový příjem domácnosti 18 677 18 677 17 118 17 118 16 598 88 188

Z tabulky 22 jde opět vidět, ţe domácnosti bez výdělku jsou zcela odkázány na podporu a pomoc státu. Dosáhnou na přídavky na děti, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. V případě modelové domácnosti dvou dospělých osob a dvou dětí je ale měsíční příjem nedostačující. V tomto případě domácnost nemůţe uplatnit ţádné daňové slevy ani bonusy na děti, neboť ty lze uplatnit pouze z titulu zaměstnání. Musí ale vzhledem ke zvýšení sazby DPH u běţného spotřebního zboţí z 5 na 9 procent sledovat kaţdý výdaj, aby zajistila chod domácnosti. Nízká příjmová situace se projeví negativně na dětech a jejich souţití se spoluţáky navštěvované školy. Domácnost si nemůţe dovolit, vzhledem k nízkým příjmům, vyuţívat různé nabídky škol, jako jsou výlety, návštěvy divadla a další aktivity. Z důvodu nízkých příjmů domácnosti budou děti doplácet na sníženou solidaritu

vysoko

příjmových

skupin

s nízko

a bezdětných rodin s rodinami s dětmi.

51

příjmovými

skupinami

obyvatel

Tabulka 23: Obě osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let, ţivotní minimum rodiny 11 650 Kč, rok 2008 Podpora Přiznaná z doloţ. výše příjmu podpory v 10 000 Kč Kč 1. měsíc 65 % 6 500 2. měsíc 65 % 6 500 3. měsíc 50 % 5 000 4. měsíc 50 % 5 000 5. měsíc 45 % 4 500 Celkem 27 500 Zdroj: práce autora

Podpora z nedoloţ. příjmů v Kč 3 442 3 442 2 753 2 753 2 524 14 914

Celkem obě podpory v Kč 9 942 9 942 7 753 7 753 7 024 42 414

Přídavek na dítě, 610 + 700 Kč 1 310 1 310 1 310 1 310 1 310 6 550

Sociální přípl. v Kč 2 105 2 105 2 105 2 105 2 105 10 525

Příspěvek na bydlení v Kč 5 702 5 702 6 359 6 359 6 578 30 700

Celkový příjem domácnosti 19 059 19 059 17 527 17 527 17 017 90 189

Z tabulky 23 a výpočtů, které jsou uvedeny v příloze 16, vyplývá, ţe situace domácností je obdobná. Výše příjmů domácností je závislá na doloţení příjmů z posledního zaměstnání a následného výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti. U bezdětných domácností, kde jsou obě osoby na podpoře, se dá říci, ţe oproti domácnosti s dětmi jsou v „uspokojivější“ ţivotní situaci, protoţe nenesou odpovědnost za vyţivované nezletilé osoby. Samy se vzhledem k nízkým příjmům a výdajům na zabezpečení domácnosti rozhodují o tom, ţe např. nenavštíví divadlo nebo odloţí návštěvu lékaře, protoţe jim finanční prostředky nedovolí jak úhradu povinných poplatků a doplatků na léky, tak ani cestu k lékaři z místa bydliště, z důvodu, ţe nemají prostředky na pohonné hmoty do automobilu, který je nezbytnou součástí většiny domácností proto, aby se osoby mohly dopravit kamkoliv, neboť v mnoha obcích bylo plynulé a navazující spojení zrušeno a osobní vlastní doprava se tak stala nezbytnou podmínkou pro cestování. I v těchto případech je zřejmé omezení přerozdělování a sníţená solidarita vysoko příjmových skupin obyvatel k nízko příjmovým. Přínos reformy se projevil pozitivně při vyšším příjmu. Domácnosti bez dětí pobírají při niţším příjmu pouze příspěvek na bydlení. Ostatní sociální dávky většinou náleţí z titulu péče o nezaopatřené dítě, proto nepřicházejí v těchto rodinách v úvahu. Pouze v případě velice nízkého či dokonce nulového příjmu, (nezaměstnaní) můţe domácnost získat dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na ţivobytí či doplatek na bydlení. Ani u těchto domácností však nelze obecně říct, ţe navrţená reforma pro ně bude jednoznačně přínosem. Samostatně žijící bezdětný, pokud pracuje, většinou nedosáhne na ţádnou sociální dávku a jeho jediným zdrojem tak jsou pracovní (zdanitelné) příjmy. Velmi výhodná je reforma pro osamělé osoby s vysokým příjmem. Zde se projevil společný vliv jednotné sazby daně a sníţení odvodu na sociálním pojištění.

52

Z popsané analýzy vyplynulo, ţe nejvíce na daňové a sociální reformě získaly domácnosti s nadprůměrnými příjmy. Ty odvedly méně na daních a méně na pojistném na sociální pojištění, a to z důvodů zavedení maximálního vyměřovacího základu, zrušení progresivního zdanění a uplatnění daňových slev na druhého z manželů. Domácnostem s průměrnými příjmy byla ztráta nároku na přídavek na dítě kompenzována snížením daní, zvýšením daňových slev a daňového zvýhodnění. Vzhledem k tomu, ţe reforma současně zvýšila spodní sazbu DPH z 5 na 9 procent u výrobků, které kaţdá rodina denně potřebuje, např. potraviny, doprava, léky, dětské pleny, stravování ve školních jídelnách, zdravotnické pomůcky, knihy, noviny, časopisy, veřejné dodávky tepla, vodné a stočné a vstupné na kulturu, se o výrazné kompenzaci nedá hovořit. Podle analýzy nejhůře reforma postihla domácnosti s velmi nízkými příjmy, dále domácnosti, kde jsou rodiče dlouhodobě nezaměstnaní. Tyto domácnosti mají nárok na dávky sociální, které jsou v důsledku reformy státní sociální podpory nižší. Niţší sazba daně je výhodnější pro osoby s vyššími příjmy. U osob s příjmy niţšími májí naopak větší vliv výše slev na dani a daňová zvýhodnění, a to společně s výplatou sociálních dávek. Nevýhodná situace vyplynula z analýzy pro domácnosti bez jednoho příjmu v důsledku ztráty zaměstnání jednoho z členů domácnosti. V případě, ţe by byla domácnost zcela bez příjmů a byla by odkázána jen na pobírání dávky v nezaměstnanosti, byla by v nejtěţší ţivotní situaci vůbec. Osoby v této domácnosti nemají zdanitelné příjmy, proto se jich netýká žádné navýšení čistých příjmů. Dotkne se jich ale snížení úrovně některých dávek, zejména přídavku na dítě a sociálního příplatku, a to vlivem sníženého koeficientu, ze kterého se tyto dávky počítají. Je nutné vzít v úvahu, ţe se můţe jednat, a domnívám se, ţe se i jedná, ve většině případů o osoby, které se práci nevyhýbají, ale nemohou ji získat. Například v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Nedostatek příjmů u osob, které jsou dlouhodobě bez práce, povede k jejich moţnému sociálnímu vyloučení ze společnosti. Z výše uvedené analýzy je zřejmé, ţe jeden z cílů reformy „nastolit sociálně citlivý přístup“ se nepodařilo naplnit. Analýza prokázala, ţe reformou dochází k omezování přerozdělování a tím k narušení společenské solidarity, která je základním prvkem společenské soudržnosti. Sníţením dávek státní sociální podpory nastane větší prohloubení sociální nerovnosti mezi obyvatelstvem.

53

4.3.

Dílčí shrnutí kapitoly, navrhovaná opatření a doporučení Reformou v oblasti mandatorních výdajů, zejména v oblasti poskytování sociálních

dávek, dochází k omezení přerozdělování a k narušení společenské solidarity. V oblasti daňové reformy plynou výhody pro domácnosti s vyššími příjmy, a to z důvodů zavedení rovné daně z příjmů fyzických osob a moţnosti uplatnění slev v plné výši na druhého z manţelů. V oblasti odvodů na sociální zabezpečení zase sníţením odvodů na sociální pojištění. Proto daňoví poplatníci s vyššími příjmy pocítí výraznější navýšení čistých příjmů. Nárůst sníţené sazby u daně z přidané hodnoty, která se zvýšila u sociálně citlivějších poloţek (potraviny nebo bydlení), znamená větší zátěţ pro domácnosti s niţšími příjmy neţ pro domácnosti s příjmy vyššími. Domácnosti s průměrnými příjmy, kde oba rodiče pracují, mohou téţ pocítit určité navýšení čistých příjmů. Vzhledem k tomu, ţe se ale zvýšily ceny za energie, nájmy a zavedly se poplatky za pobyt v nemocnici, za poloţky na lékařském předpise a u lékaře, se zřejmě o výrazném spoření z navýšených příjmů nedá hovořit. V domácnostech odkázaných na podporu v nezaměstnanosti, tedy bez příjmů, vznikla situace nejhorší. Protoţe tyto rodiny nemají ţádné zdanitelné příjmy, nemohou také žádné své čisté příjmy navýšit. Pocítí snížení úrovně některých dávek, a to zejména přídavku na děti a sociálního příplatku. Znehodnocení dávek, např.

přídavku na dítě

a sociálního příplatku, nastalo vlivem zastavení valorizace výše ţivotního minima a sníţením příslušných koeficientů, které jsou základním nástrojem pro výpočet dávek. Je nutné vzít v úvahu, ţe domácnosti s nízkými příjmy nebo bez příjmů, v případě, ţe se nedaří nalézt práci jejich členům, jsou odkázány na pomoc státu. S nízkými příjmy nezajistí řádný chod domácnosti. Typická domácnost se v současné době skládá ze dvou dospělých osob a dvou dětí. Při nízkých příjmech je domácnost vystavena silnému omezení ve způsobu života. Nemůţe vynaloţit finance na kulturu a jiné aktivity a na spoření finančních prostředků na budoucnost. Projeví se i nemoţnost zapojení dítěte do školních aktivit, jako jsou lyţařské zájezdy, výlety nebo poznávací výlety, které škola pořádá výjezdem do ciziny. U uvedeného typu domácnosti nelze uvaţovat o výrazném daňovém zvýhodnění, neboť při niţší mzdě zaměstnance nelze plně uplatnit odečet na nepracujícího člena v domácnosti, který pečuje o dítě,

právě z důvodu nízké mzdy.

Daňový bonus, který domácnost získá, mohl dosahovat při dvou dětech maximálně 1 780 Kč. Vzhledem k jiţ zmíněnému navýšení sazby DPH u běţného spotřebního zboţí, energií, platbách za poloţku na lékařském předpisu, hospitalizaci v nemocnici a k dalším 54

nezbytným výdajům, se skutečně nedá hovořit o solidaritě skupin s vysokými příjmy ke skupinám s příjmy niţšími a bezdětných rodin k rodinám s dětmi. Naopak, výhodu získaly domácnosti s vysokými příjmy, tedy s příjmy od 40 tis. Kč a více, a to z důvodu vyššího příjmu, snížení daňového zatížení, uplatnění daňových slev na druhého z manţelů v domácnosti a v roce 2009 snížení odvodu na sociální pojištění. Zavedením rovné daně byla sníţena solidarita lidí s vyššími příjmy k lidem s příjmy niţšími a rodin bez dětí k rodinám s dětmi. V oblasti snížení platů zaměstnanců ve státní správě a veřejné správě došlo opětovně k rozdílům ve výši odměňování mezi těmito zaměstnanci a zaměstnanci v neveřejném sektoru, a to i přes rozdílnou kvalifikační strukturu v těchto sektorech. Ve veřejném sektoru jsou zaměstnáni lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, které určuje legislativa, na rozdíl od sektoru privátního. Tato skutečnost je dána podmínkami pro výkon zaměstnaní ve veřejném sektoru. Plat většiny zaměstnanců veřejných sluţeb a správy se pohybuje v rozmezí od 17 000 Kč do 35 000 Kč. Zamýšlená redukce počtu zaměstnanců o 3 % ročně je destruktivní, pokud se děje na nejniţších postech, který je typický tím, ţe právě zde můţeme registrovat největší kontakt s veřejností. Z hlediska nárůstu mnoţství práce a poţadavků kladených na uvedené zaměstnance, se práce stává stresující záleţitostí. Mnoţství práce neustále narůstá, a to vlivem soustavné a nepřehledné kumulující se legislativy, ve které se tito zaměstnanci musejí dokázat pohybovat a ze které vyplývají další a další povinnosti. Platy se sniţují a práce přidělená zaměstnancům, kteří byli v rámci redukce propuštěni, je přidělována těm, kteří na svých místech setrvali. Vzhledem k poptávce po pracovních místech, jsou tito zaměstnanci pod neustálým tlakem. Přidělenou práci musí zvládat v termínech a mnohdy se

setkávají

s negativním

přístupem

od

občanů,

kteří

ovlivněni

negativními

a populistickými postoji vládních činitelů k zaměstnancům ve státní a veřejné správě, mají pocit, ţe „úředník“ je zde proto, aby jim bez výhrad slouţil. Současně toto propouštění zaměstnanců má za následek další navýšení osob evidovaných na úřadech práce, vyplácení podpor v nezaměstnanosti a negativně se můţe projevit na psychickém stavu těchto osob, který vyţaduje lékařskou péči, tedy další výdaje státu na léčbu pacienta, coţ má samozřejmě dopad jak na finanční situaci, tak i na psychický stav členů těchto domácností. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo ke snížení daňového zatížení, snížení odvodů z hrubých příjmů na sociální pojištění zaměstnanců i zaměstnavatelů, k možnosti zaměstnavatelů uplatnit slevy na pojistném na sociální pojištění a k navýšení daňových slev na druhého z manželů v domácnosti. Je logické, ţe 55

tímto krokem stát přijde o příjmy, které potřebuje. Proto se s těmito opatřeními nemohu ztotožnit a progresivní daň bych v době, kdy je nutné nezadluţovat náš stát, ale zároveň stabilizovat finanční situaci domácností, opět zavedla. Není mi jasné proč by v době krize měly bohatší vrstvy s vysokým příjmy odvádět daň ve výši 15 % a odvádět na sociální pojištění méně či uplatňovat slevy na daních v plné výši. I jedinci z těchto vrstev se mohou dostat do situace, kdy jim vysoké příjmy nepoplynou. Manaţer nebude moci řídit podnik, herec nebude moci hrát, zpěvák nebo zpěvačka přestane zpívat, modelka přestane být ţádána apod. Důvody, kterými se uvedené události mohou přihodit, jsou velmi prosté. Takovým důvodem můţe být nemoc nebo úraz. A právě v tomto okamţiku i tito jedinci, kteří prozatím na společenské solidaritě nebyli závislí a tudíţ podílet se v její prospěch zvýšenou platbou daní a neuplatňováním různých výší uvedených slev nepovaţovali za správný krok, mohou o tuto solidaritu projevit zájem a nedobrovolným ukončením způsobu ţivota, který je jim umoţněn, můţe i jedinec s vyššími příjmy naléhavě potřebovat pomoc státu. Je nutné rovněţ přistoupit k důslednější kontrole u některých položek výdajů státního rozpočtu. V poslední době z médií neustále slyšíme jak musí stát šetřit, zejména na dávkách státní sociální podpory a platech zaměstnanců ve státní správě. V analýzách vydaných MPSV ČR se můţeme dočíst kolik stát ušetřil na těch či oněch dávkách. To by bylo v pořádku, pokud bychom se ovšem nedočetli, ţe např. „Na cestovatelském úsilí vrcholných činitelů se nedostatek financí ve státní kase nijak neprojevil. Částečně za tím byla i aktivita při českém předsednictví EU. Prezident, premiér a ministři zahraničí a pro evropské záleţitosti absolvovali loni 118 zahraničních misí, na které bylo vyčleněno 74 miliónů korun. Proti předcházejícím letům přibylo cest, jejichţ náklady převýšily milión korun.“39 O jiných kauzách a nehospodárně vynaloţených státních financích se dále jiţ zmiňovat nebudu. S těmi se kaţdý můţe seznámit prostřednictvím tisku a dalších sdělovacích prostředků. V souvislosti s přehledem o vyplacených dávkách státní sociální podpory za rok 2007, konkrétně dávkou příspěvku na školní pomůcky ve výši 57 mil. Kč, která byla zrušena, se reforma jeví jako reforma jen a pouze zaměřená na obyvatele střední vrstvy a vrstvy s niţšími příjmy. Například mateřská se sníţila od letošního roku. Nyní se vyplácí pouze 60 místo 70 procent příjmu. Také došlo ke sníţení vyměřovacího základu, ze kterého se mateřská počítá, a to ze 100 na 90 procent.

39

NOVINKY.CZ. Loňský účet za cesty čtyř vrcholných politiků: 74 miliónů. [online].

56

Rovněţ vize vlády o reformě státní správy se mi jeví jako účelová. MPSV ČR uvedlo, ţe jedním z důvodů proč provádět reformu je, ţe socialistické vlády přenesly na obce mnoho agendy, která je zatěţuje. S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Největší břemeno vyřizování nejrůznějších agend nastalo právě v době vlády ODS. Chápu, ţe se vstupem do EU je konkrétní agenda potřebná, ale nárůst práce je v souvislosti s potřebami různých ministerstev a jejich dalších oddělení, která s agendou EU nesouvisí, neúměrný. Právě tato oddělení, ze kterých vznikají různé odbory a úřady, zatěţují nejen obce, ale téměř všechny zaměstnance státní a veřejné správy, protoţe mimo to, ţe se vše poţadované zasílá v listinných podobách, je nutné rovněţ dokumenty, listiny a sestavy, zasílat elektronicky, coţ přináší značné výdaje na vybavení počítačové techniky a náročnost na čas zaměstnanců. V konečném výsledku je tak práce prováděna ve dvojí podobě. Důsledkem je opět stres, který se přenáší na všechny členy domácností zaměstnanců. Rovněţ stresový moment reformy snížení počtu zaměstnanců státní správy nejméně o 3 % ročně je deprimující. Zdá se jakoby tito zaměstnanci měli díky vládním postojům „punc nechtěných příţivníků“. Přitom při vyřizování nejrůznějších ţivotních situací, ať uţ jde o sociální dávky, výměnu řidičských či občanských průkazů, řešení různých podaných návrhů prostřednictvím správních řízení a ve spoustě dalších případů, občané spílají na úředníky z důvodu tvoření se front na příslušných místech. Dále, ţe správní řízení trvá dlouho, ţe je na konkrétním místě úředníků málo, ţe je nutno, aby bylo kontrolováno to či ono. Z uvedeného je zřejmé, ţe nad sniţováním stavu zaměstnanců státní správy by se měla vláda zamyslet. Zní to velmi populisticky a občané v danou chvíli mohou nadšeně tleskat, ale neuvědomují si, ţe je nutné stavy počtu zaměstnanců snižovat na příslušných ministerstvech, nikoliv tam, kde je nutný kontakt s lidmi. A to na vyšších postech evidentně není. Plánovaná redukce má rovněţ značné, zejména psychické, dopady na domácnosti těchto zaměstnanců. Rovněţ v oblasti privatizace státního majetku dochází k sloţitým situacím. Privatizují se nemocnice, pečovatelské domy, podniky. Stát se tak nesmyslně zbavuje svého majetku. Domnívám se, ţe pokud jsou zdravotnická zařízení nebo zařízení pečovatelská v soukromých rukou, ceny za poskytnutou sluţbu jsou několikanásobně vyšší neţ v zařízeních státních. Vţdyť cílem podnikatelského subjektu je právě zisk, to znamená ceny za sluţby jsou hlavním kritériem podnikání. Vzhledem k výši cen si tak péči nebudou moci dovolit domácnosti s niţšími příjmy. Různá připojištění do budoucna jsou u těchto skupin vyloučena, neboť na toto připojištění jiţ nebudou mít dostatek financí. Jakým způsobem některé z privatizací dopadly jsme se mohli seznámit v mediálních kauzách. 57

V oblasti důchodové reformy je z hlediska vytváření zdrojů příjmů na stáří situace velmi problematická. Myslím si však, ţe v důsledku neustálých informací, které často zdůrazňují zejména nemoţnost financování občanů v důchodovém věku, narůstá napětí mezi mladou a starší generací. Mladá generace si tak často odnáší pocit, ţe je to právě ona, která bude platit dluhy vzniklé v důsledku marnotratného způsobu ţivota současné starší generace. Důsledkem výše uvedeného je zvyšující se agresivita ve společnosti, která můţe nahrávat vzniku extrémistických stran, coţ je obrovské nebezpečí pro demokracii jako takovou.

58

Závěr V posledních letech došlo k prohloubení veřejného dluhu a ke zvyšování schodku veřejného rozpočtu. Mezi poloţky, které způsobují schodek veřejného rozpočtu, patří mandatorní výdaje a z nich zejména nárůst sociálních výdajů. Proto byl schválen zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon přinesl od 1.1.2008 změny v oblasti sociální, zdravotní a daňové, čímţ současně započalo důslednější sledování mandatorních výdajů, s cílem snížit schodek veřejného rozpočtu. V důsledku celosvětové hospodářské krize byl přijat zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, tzv. „Úsporný balíček“. Tato úsporná opatření pro omezení vysokého deficitu státního rozpočtu na rok 2010 jsou nasměrována na snížení státních výdajů, zejména výdajů mandatorních a na zvýšení některých daňových příjmů, např. daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí. Cílem reformy je sníţit schodky rozpočtů, sníţit celkové daňové zatíţení a sníţit sociální výdaje pod polovinu rozpočtu. Cílem reformy je tedy snižování vládního deficitu, zpomalení nárůstu vládního dluhu, plošné snížení daňového zatížení, čímž má dojít k podpoře hospodářského růstu a podnikání a dále omezení administrativní zátěže. Spravedlivější a jednodušší systém má snížit motivaci k daňovým únikům a snížit administrativní náklady státu i poplatníků. Uvedená vládní reformní opatření mají bezprostřední dopad na rozpočty jednotlivých domácností. Tyto dopady působí na jednotlivé typy domácnosti rozdílně. U domácností se projevuje viditelná závislost na výši zdanitelného příjmu a na sociálním postavení rodiny. Z analýzy provedené v této práci vyplynulo, ţe všem osobám domácností, které mají zaměstnání, se reformou čistý příjem zvýší. Osobám domácností, které lze začlenit do tzv. „střední vrstvy“, se příjem zvýší vlivem poklesu daně z příjmů a sníţením odvodu sociálního pojištění. V důsledku zvýšení cen za energie, nájmy, zavedení poplatků za pobyt v nemocnici, za poloţky na lékařském předpise a u lékaře a zejména v důsledku zvýšení spodní hranice sazby DPH z 5 na 9 procent u výrobků a sluţeb, které kaţdá rodina denně potřebuje, jako jsou potraviny, doprava, léky, dětské pleny, stravování ve školních jídelnách, zdravotnické pomůcky, knihy atd., je tento navýšený čistý příjem značně degradován. Osoby domácností, které se řadí svými příjmy do tzv. „vysoko příjmové skupiny“, na reformě ovšem získají nejvíce, a to vlivem rovné daně, snížením odvodu na 59

sociálním pojištění a možnosti uplatnění daňových slev na druhého z manželů v plné výši. Značné znevýhodnění ale pocítí domácnosti, kde jeden nebo ani jeden z rodičů nepracuje. Tyto osoby nemají ţádné zdanitelné příjmy, a proto nemohou ţádné své čisté příjmy navýšit. Další negativní změna je v oblasti dávek, které jsou vázány na výši ţivotního minima, u kterého byla zrušena automatická valorizace. Domácnosti také pocítí sníţení úrovně některých dávek, a to zejména přídavku na dítě a sociálního příplatku. V oblasti nezaměstnanosti došlo k zvýšenému ekonomickému tlaku na vyvíjení aktivity hledat si práci. Ne vţdy se ovšem práci podaří zajistit. Tato situace je velmi sloţitá zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. U osob, které jsou dlouhodobě bez zaměstnání a příjmů, pak hrozí, ţe vzhledem k nízké podpoře v nezaměstnanosti a výši existenčního minima, můţe dojít k jejich sociálnímu vyloučení ze společnosti. Již nyní dochází k nárůstu kriminality, narůstá počet krádeží a různého násilí. Reforma veřejných financí je zajisté potřebným krokem. Je však škoda, ţe k reformě nedošlo v období, kdy česká ekonomika zaznamenala zvýšený růst, tedy v letech 2005 aţ 2006. Současnou ekonomickou krizi takového rozsahu však nikdo nemohl předvídat. Nyní jsou opatření, zejména na straně výdajů z rozpočtu v oblasti sociálních dávek, velmi razantní a na domácnosti s nízkými příjmy nebo bez příjmů působí značně negativně. Jiţ nyní se ve společnosti prohlubují sociální rozdíly. Pokud ale při aplikaci reformy nebudou převládat jen politická rozhodnutí, přistoupí se k opětovnému zavedení progresivní daně, neboť v současné době se v důsledku zavedení rovné daně sníţila daňová solidarita lidí s vyššími příjmy k lidem s příjmy niţšími a bezdětných rodin k rodinám s dětmi a dojde ke zrušení snížení sazby pojistného na sociální pojištění pro zaměstnavatele a taktéţ k zrušení sníţení odvodu na sociální pojistné pro zaměstnance, navýší se do systému platby a tím se zvýší příjmy. Dále je nutné, aby došlo k zastavení privatizace v oblasti státního majetku (např. nemocnice, pečovatelské domy) a také, aby se eliminovalo rostoucí napětí mezi mladou a starší generací, neboť mladá generace má stále častěji pocit, ţe je to právě ona, která bude platit dluhy vzniklé marnotratným způsobem ţivota současné starší generace. Důsledkem výše uvedeného je zvyšující se agresivita, která se nenápadně, ale důsledně vkrádá do všech oblastí ţivota. Tato situace můţe nahrávat extrémistickým stranám, coţ je obrovské nebezpečí pro demokracii jako takovou. Domnívám se, ţe reforma bez nastolení sociálně citlivého přístupu a bez zvýšené společenské solidarity, šanci na úspěch v konečném důsledku nemá.

60

Seznam pouţitých zdrojů Literatura FUCHS, K. Makroekonomie 1. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006.186. s. ISBN 80-210-3959-0. PEKOVÁ, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. aktual. vyd. Praha. ASPI, 2008. 580 s. ISNB 978-80-7357-358-4. REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. aktual. vyd. Praha. EKOPRESS, 2007. 310 s. ISBN 978-80-86929-29-3. WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 139 s. ISBN 80-210-36557-5. WILDMANNOVÁ, M. Základy sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4.

Elektronické zdroje AKTUALNĚ.cz. Rozpočet 2009: Vláda potvrdila nízký schodek [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2010-02-16]. Dostupné z WWW: . BUSINESSINFO.cz. Oficiální portál pro podnikání a export. Předběžné výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2009. [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Peněžitá pomoc v mateřství. [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-04-02]. Dostupné z WWW: . ČESKO. Zákon č. 261 ze dne 16. října 2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů. In. Sbírka zákonů České republiky. 2007, částka 85, s. 3154-3264. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-144. ČESKO. Zákon č. 362 ze dne 20. října 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. In. Sbírka zákonů Česká republika. 2009, částka 115, s. 5126-5140. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-144. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců. [online]. Poslední revize 2010. [cit. 2010-02-06]. Dostupné z WWW: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva. Vydání a spotřeba obyvatelstva SRÚ. [online]. Poslední revize 2009. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sociální zabezpečení. Vyplacené dávky státní sociální podpory. [online]. Poslední revize 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupné z WWW: . 61

FINANCE.cz. Přídavek na dítě. [online]. Poslední revize 2008. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . IDNES.cz. FINANCE. Od ledna bude mateřská o pětinu nižší. [online]. Poslední revize 2009. [cit. 2010-03-11]. Dostupné z WWW: . IDNES.cz. FINANCE. První tři dny nemoci budeme úplně bez koruny. [online]. Poslední revize 2008. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . INFORMAČNÍ CENTRUM VLÁDY. Mandatorní výdaje. [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2010-02-16]. Dostupné z WWW: . KB. EKONOMICKÝ STRATEGICKÝ VÝZKUM. Veřejné finance a dopad fiskálního balíčku na vývoj české ekonomiky. [online]. Poslední revize 13.11.2009 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z WWW: . MĚŠEC.cz. Státní sociální podpora v roce 2010. Podpora v nezaměstnanosti se nezměnila. [online]. Poslední revize 2010. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Fiskální výhledy [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Fiskální výhledy [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Příprava reformy daňového systému ČR. [online]. Poslední revize 2008. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období. [online]. Poslední revize 2010. [cit. 2010-03-04]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Druhá a třetí etapa sociálních reforem. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období [online]. Poslední revize 2010. [cit. 2010-03-03]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky pěstounské péče. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: .

62

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Proč jsou nutné reformy. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Přídavek na dítě. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-13]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Porovnání vývoje nákladů na rodičovský příspěvek. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Porovnání vývoje nákladů na porodné. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Pohřebné. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Příspěvek na školní pomůcky. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-05]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. [online]. Tabulky a grafy. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-04]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky v hmotné nouzi. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-04]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Příspěvek na péči. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Nemocenské pojištění. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Maximální vyměřovací základ pro pojistné. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-09]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Důchodové pojištění. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Automatická valorizace. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Dávky v nezaměstnanosti. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Postižení nelegální práce.[online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: .

63

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Druhá a třetí etapa sociálních reforem. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Výhled úspor v sociálních dávkách. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Výše částek normativních nákladů na bydlení pro rok2008, 2009 a 2010. [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-02-07]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. První etapa. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Vytvoření zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu. [online]. Poslední revize 2007. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Životní a existenční minimum. [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A RODINY SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Příjmy státního rozpočtu a ekonomický růst Slovenska. Daňové příjmy státního rozpočtu. [online]. Poslední revize 2008 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: . NOVINKY.cz. Loňský účet za cesty čtyř vrcholných politiků: 74 miliónů. [online]. Poslední revize 2010. [cit. 2010-03-02]. Dostupné z WWW: . PODNIKATEL.cz. Daň z příjmu 2009. [online]. Poslední revize 2008. [cit. 201003-02]. Dostupné z WWW: .

64

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek

strana

Tabulka 1:

Státní rozpočet pro rok 2009

14

Tabulka 2:

Nastavení fiskální politiky (% HDP)

16

Tabulka 3:

Mandatorní výdaje

20

Tabulka 4:

Částky na nezaopatřené dítě

21

Tabulka 5:

Výše příspěvku dávek pěstounské péče

25

Tabulka 6:

Výhled úspor v sociálních dávkách

32

Tabulka 7:

Meziroční přírůstky/úbytky reálné mzdy

38

Tabulka 8:

Přehled hrubého a čistého příjmu bezdětného zaměstnance

39

Tabulka 9:

Výdaje na dávky státní sociální podpory vyplacené

40

Tabulka 10: Přídavek na dítě

40

Tabulka 11: Výše nemocenské

41

Tabulka 12: Výše mateřské v roce 2008, 2009 a 2010

42

Tabulka 13: Podpůrčí doba dle věku uchazeče o zaměstnání v roce 2008

43

Tabulka 14: Podpůrčí doba dle věku uchazeče o zaměstnání v roce 2009 a 2010

43

Tabulka 15: Výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2009 a 2010

43

Tabulka 16: Přehled příjmů domácností, dávky státní sociální podpory

44

Tabulka 17: Vydání a spotřeba obyvatelstva za období 2006-2008

45

Tabulka 18: Typ domácnosti, zaměstnanec s výdělečně činným manţelem/manţelkou 47 Tabulka 19: Zaměstnanec s manţelem/manţelkou pobírající rodičovský příspěvek

48

Tabulka 20: Zaměstnanec s manţelem/manţelkou pobírající podporu v nezaměstnanosti

49

Tabulka 21: Zaměstnanec s manţelkou/manţelem pobírající podporu v nezaměstnanosti

50

Tabulka 22: Obě osoby pobírají podporu v nezaměstnanosti

51

Tabulka 23: Obě osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti

52

Seznam grafů

strana

Graf 1:

Porovnání vývoje nákladů na rodičovský příspěvek

21

Graf 2:

Porovnání vývoje nákladů na porodné

24

Graf 3:

Celkové porovnání vývoje nákladů na dávky státní sociální podpory a sociální péče

25 65

Seznam pouţitých zkratek ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

DVZ

Denní vyměřovací základ

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ODS

Občanská demokratická stra

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

PPM

Peněţitá pomoc v mateřství

SR

Slovenská republika

66

Seznam příloh Příloha 1:

Příjmy z daní a pojistného, významné poloţky

Příloha 2:

Přehled některých zákonů, které byly změněny v souvislosti s přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010

Příloha 3:

Čerpání rodičovského příspěvku podle volby

Příloha 4:

Hranice příjmů rodiny pro nárok na dávky

Příloha 5:

Příspěvek na bydlení

Příloha 6:

Sazby pojistného pro rok 2009, 2010, 2011 v % z vyměřovacího základu

Příloha 7:

Peněţitá pomoc v mateřství

Příloha 8:

Výše ţivotního minima od 1.1.2008 platná pro období 2009 a 2010

Příloha 9:

Přehled slev na dani

Příloha 10: Příjmy a výdaje sektoru domácností Příloha 11: Sociální příjmy obyvatelstva Příloha 12: Příklad výpočtu označených údajů k tabulce 18 Příloha 13: Příklad výpočtu označených údajů k tabulce 19 Příloha 14: Příklad výpočtu označených údajů k tabulce 20 Příloha 15: Příklad výpočtu označených údajů k tabulce 21 Příloha 16: Příklad výpočtu modelových domácností pobírajících podporu v nezaměstnanosti Příloha 17: Přehled vládních reformních změn Příloha 18: Změny přijaté „Úsporným balíčkem“ od 1. ledna 2010

Příloha 1 Tabulka 1: Příjmy z daní a pojistného, významné poloţky Příjmy z daní a pojistného Daně a pojistné Z toho: Sociální výdaje DPH Spotřební daně Daň podniků Daň občanů

2007 2008 2009 (v miliardách korun) 900,8 938,4 994,4 367,3 387,1 411,6 166,6 191,9 202,8 131,6 134,8 140,6 114,8 117.9 123,5 102,1 90,2 97,6

Růst 2009/2008 (v procentech) 6,0 6,3 5,7 4,3 4,7 8,2

Zdroj:AKTUALNĚ.cz. Rozpočet 2009:Vláda potvrdila nízký schodek.

Z přílohy 1 vyplývá, ţe příjmy z daní a rovněţ i pojistného se od roku 2007 zvyšují. Nárůst příjmů byl v roce 2009 6 %. Sociální výdaje (pojistné), v roce 2009 se rovněţ navýšily oproti roku 2008 o 6,3 %. Příjmy na Slovensku Slovensko má svéráznou pozici a jejich finanční trhy jsou relativně málo vyvinuty a tím jsou chráněny před globálními problémy. Vyplývá to dále i ze skutečnosti, ţe míra zadluţenosti je o hodně niţší neţ v zemích západu. Výpověď ministra financí v tomto směru jednoznačně tento stav potvrzuje, a to tím, ţe neplánuje přehodnotit předpovědi růstu ekonomiky ani sníţit odhad daňových příjmů. Ekonomika v roce 2009 stoupla o 6,5 %, coţ bylo méně neţ v roce 2008, ve kterém se předpokládal růst 7,9 % (v roce 2007 byl růst 10,4 %). Tabulka 2: Příjmy státního rozpočtu a ekonomický růst Slovenska Daňové příjmy státního rozpočtu Ekonomický růst Slovenska (roční růst HDP v %)

2007 8,54 mld. eur 257,28 mld. Sk 10,4 %

2008 9,01 mld. eur 271,44 mld. Sk 7,9 %

2009 9,92 mld. eur 298,85 mld. Sk 6,5 %

Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE, SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A RODINY SLOVENSKÉ REPUBLIKY. Příjmy státního rozpočtu a ekonomický růst Slovenska. Daňové příjmy státního rozpočtu.

Porovnáním daňových příjmů do rozpočtů ČR a SR v letech 2007 aţ 2009 bylo zjištěno, ţe daňové příjmy ČR v roce 2008 proti roku 2007 vzrostly o 3,8 % a příjmy SR o 5,1 %; v roce 2009 proti roku 2008 v ČR vzrostly příjmy o 5,5 % a v SR o 7,46 %. Z toho vyplývá, ţe růst příjmů z daní je u SR progresivnější neţ v ČR (rozdíl 2008/2007 je 1,3 % a 2009/2008 uţ 1,96 %).

Příloha 2 Přehled některých zákonů, které byly změněny v souvislosti s přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se mění: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010: zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů.

Příloha 3 Čerpání rodičovského příspěvku podle volby Rodič má moţnost si zvolit: rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po PPM ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte, klasické čerpání rodičovského příspěvku – po PPM v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte, pomalejší čerpání rodičovského příspěvku - po PPM nebo od narození dítěte v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a dále ve sníţené výměře do 48 měsíců věku dítěte. Volba doby a výše čerpání PPM a rodičovského příspěvku se vztahuje vţdy k nejmladšímu dítěti v rodině. První rozhodovací moment: Rodič musí poţádat o rychlejší čerpání rodičovského příspěvku v měsíci, kdy mu končí vyplácení peněţité pomoci v mateřství. Druhý rozhodovací moment: Rodič musí o klasické čerpání poţádat v 21 měsících věku dítěte. Vybraná moţnost čerpání je jiţ nezměnitelná a nelze uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku. Pokud nevznikl nárok na PPM, rodič bude automaticky pobírat rodičovský příspěvek od narození dítěte v reţimu pomalejší varianty dávky. O rychlejší čerpání můţe poţádat rodič, pokud výše PPM dosahovala alespoň 380 Kč denně, a musí tak učinit při ukončení čerpání PPM. Pokud rodič nepoţádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci roku věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v reţimu pomalejšího čerpání. U zdravotně postiţených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře (7 600 Kč). Od posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiţeného nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţeného (nejdříve v 1. roce ţivota dítěte) by se poskytoval rodičovský příspěvek v základní výměře do 7 let ţivota dítěte bez ohledu na zvolenou moţnost čerpání rodičovského příspěvku před posouzením zdravotního stavu dítěte.

Volba čerpání rodičovského příspěvku: rychlejší čerpání - po PPM náleţí rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte, ţeně náleţí po porodu PPM za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 216 600 Kč (za 19 měsíců ve výši 11 400 Kč), klasické čerpání - po PPM náleţí rodičovský příspěvek v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte, ţeně náleţí po porodu PPM za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 235 600 Kč (za 31 měsíců ve výši 7 600 Kč), pomalejší čerpání - po PPM nebo od narození dítěte (v případě, ţe na PPM nevznikl ţeně nárok) náleţí rodičovský příspěvek v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a dále ve sníţené výměře do 48 měsíců věku dítěte, ţeně náleţí po porodu PPM za cca 5 měsíců (22 týdnů) + celková výše čerpání rodičovského příspěvku 224 200 Kč (za 16 měsíců ve výši 7 600 Kč a 27 měsíců ve výši 3 800 Kč).

Příloha 4 Hranice příjmů rodiny pro nárok na dávky sociálního příplatku Hranice příjmů rodiny omezující nárok na dávku se sníţila z 2,2 na 2,0násobek částky ţivotního minima rodiny. Úplná rodina (oba rodiče) Ţivotní Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na s počtem nezaopatřených minimum sociální příplatek od 1. ledna 2008 do 31.12.2010 dětí rodiny (2,0násobek ţivotního minima rodiny) Jedno do 6 let 7 080 14 160 Dvě 5, 8 let 9 040 18 080 Tři 5, 8, 12 let 11 000 22 000 Čtyři 5, 8, 12, 16 let 13 250 26 500 Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Sociální příplatek. Hranice příjmů rodiny pro nárok na dávky.

Příloha 5 Příspěvek na bydlení Změny od 1. ledna 2008 Změny přineslo vládní nařízení č. 367/2007 Sb., ze dne 28. prosince 2007, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2008 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení. Tabulka 1: Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Kč 839 1 148 1 501 1 810

Tabulka 2: Výše částek, ke kterým se započítávají částky za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Kč 494 676 884 1 092

Změny od 1. ledna 2009 Změny přineslo vládní nařízení č. 449/2008 Sb., ze dne 16. prosince 2008, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2009 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení. Tabulka 3: Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Kč 999 1 367 1 788 2 156

Tabulka 4: Výše částek, ke kterým se započítávají částky za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Kč 598 818 1 070 1 322

Změny od 1. ledna 2010 Změny přineslo vládní nařízení č. 461/2009 Sb., ze dne 14. prosince 2009, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2010 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. Tabulka 5: Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Kč 1 290 1 765 2 309 2 784

Tabulka 6: Výše částek, ke kterým se započítávají částky za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině Jedna Dvě Tři Čtyři a více

Kč 628 859 1 124 1 388

Zdroj přílohy 5: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Výše částek normativních nákladů na bydlení pro rok 2008, 2009 a 2010.

Výše samotného příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a výsledkem násobku rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 a v Praze 0,35. Příspěvek na bydlení mimo Prahu a v Praze se vypočte ze skutečných (nebo maximálních normativních) nákladů mínus 0,3 koeficient mimo Prahu, (v Praze 0,35) x příjem domácnosti.

Příloha 6 Sazby pojistného pro rok 2009, 2010 a výhled na rok 2011 v % z vyměřovacího základu Druh pojistného Zaměstnanec Pojistné na rok 2009 = 4,5 zdravotní pojištění rok 2010 = 4,5 rok 2011 = 4,5 Pojistné na rok 2009 = 6,5 sociální pojištění, rok 2010 = 6,5 z toho: rok 2011 = 6,5 na nemocenské X pojištění na důchodové pojištění na státní politiku zaměstnanosti

rok 2009 = 6,5 rok 2010 = 6,5 rok 2011 = 6,5 X

Celkem pojistné rok 2009 = 11 na sociální a rok 2010 = 11 zdravotní pojištění rok 2011 = 11

Zaměstnavatel rok 2009 = 9 rok 2010 = 9 rok 2011 = 9 rok 2009 = 25 rok 2010 = 25 rok 2011= 24,1 rok 2009 = 2,3 rok 2010 = 2,3 rok 2011 = 1,4 rok 2009 = 21,5 rok 2010 = 21,5 rok 2011 = 21,5 rok 2009 = 1,2 rok 2010 = 1,2 rok 2011 = 1,2 rok 2009 = 34 rok 2010 = 34 rok 2011 = 33,1

Celkem rok 2009 = 13,5 rok 2010 = 13,5 rok 2011 = 13,5 rok 2009 = 31,5 rok 2010 = 31,5 rok 2011 = 30,6 rok 2009 = 2,3 rok 2010 = 2,3 rok 2011 = 1,4 rok 2009 = 28,0 rok 2010 = 28,0 rok 2011 = 28,0 rok 2009 = 1,2 rok 2010 = 1,2 rok 2011 = 1,2 rok 2009 = 45 rok 2010 = 45 rok 2011 = 44,1

Zdroj: práce autora s vyuţitím poznatků získaných z webových stránek MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR.

Z tabulky je zřejmé, ţe pro rok 2011 je plánováno další sníţení odvodů na sociální pojištění z 25 % na 24,1 %.

Příloha 7 Peněţitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Nástupem se rozumí den, jenţ si pojištěnka sama určí v období od počátku 8 aţ 6 týdne před očekávaným dnem porodu, popř. den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Nárok na dávku má i ţena, která nastoupí na PPM po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u ţen, jejichţ pojištění (zaměstnání) skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na PPM se započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, povaţovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění. Započítává se téţ doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost a doba přerušení pojištění. Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, ţe se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných váţných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemţ po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleţí, jen jestliţe pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závaţného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemţ po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleţí, jen jestliţe pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Nárok na PPM má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, ţe bude pečovat o dítě. Výše PPM činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.40

40

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Peněžitá pomoc v mateřství. [online].

Příloha 8 Výše ţivotního minima od 1.1.2008 platná pro období 2009 a 2010. Tabulka 1: Výše ţivotního minima od 1.1.2008 platná pro roky 2009 a 2010 Výše ţivotního minima Jednotlivec První dospělá osoba v domácnosti Kaţdá další dospělá osoba Nezaopatřené dítě

do 6 let 6−15 let 15−26 let

3 126 Kč 2 880 Kč 2 600 Kč 1 600 Kč 1 960 Kč 2 250 Kč

Tabulka 2: Ţivotní minimum za celou domácnost Součet minimálních částek přiřazených jednotlivým osobám Jednotlivec 2 dospělí 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let

3 126 2880 + 2 600 = 5 480 2 880 + 1 600 = 4 480 2 880 + 2 600 + 1 600 = 7 080 2 880 + 2 600 + 1960 + 2250 = 9 690 2 880 + 2 600 + 1 600 + 1960 + 2250 = 11 290

Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Životní a existenční minimum.

Příloha 9 Přehled slev na dani Sleva na dani/daňové zvýhodnění Poplatník (včetně pracujícího důchodce) Manţel/ka v domácnosti Částečný inv. důchod Invalidita I. a II. stupně Plný invalidní důchod Invalidita III. stupně Drţitel průkazu ZTP/P Student Dítě Dítě drţitele ZTP/P (i bez důchodu) Dítě drţitele ZTP

2008 / Kč 24 840 24 840 2 520 x 5 040 x 16 140 4 020 10 680 x 21 360

2009 / Kč 24 840 24 840 2 520 x 5 040 x 16 140 4 020 10 680 x 21 360

2010 / Kč 24 840 24 840 x 2 520 x 5 040 16 140 4 020 11 604 16 140 21 360

Zdroj: práce autora s vyuţitím údajů získaných z webových stránek MINISTERSTVA FINACÍ ČR

Příloha 10 Příjmy a výdaje sektoru domácností Příjmy a výdaje sektoru domácností podle statistiky národních účtů Ukazatel mld. Kč Meziroční index v % 1. pololetí 2008 1. pololetí 2009 nominální reálný1) 1 428,6 1 437,7 100,6 98,8 Běžné příjmy celkem z toho: 791,8 786,8 99,4 97,6 - Náhrady zaměstnancům 600,9 602,4 100,3 98,5 z toho: Mzdy a platy 241,9 262,9 108,7 106,8 - Sociální dávky 256,7 251,9 98,1 96,4 - Smíšený důchod 75,1 64,3 85,7 84,2 - Důchody z vlastnictví 63,2 71,7 113,4 111,4 - Ostatní běţné transfery příjmové 2) 470,6 450,8 95,8 94,1 Běžné výdaje celkem z toho: 71,5 60,1 84,1 82,6 - Běţné daně z důchodu 318,4 303,4 95,3 93,6 - Příspěvky na zdr. a soc. pojištění 63,5 73,9 116,4 114,3 - Ostatní běţné transfery výdajové3) 958,0 986,8 103,0 101,2 Disponibilní důchod z toho: 875,5 898,2 102,6 100,8 - Výdaje na individuální spotřebu 96,2 95,7 99,4 97,6 Hrubé úspory 4) 10,04 9,69 x x Míra úspor (%) Poznámka: Indexy propočteny z nezaokrouhlených údajů při pouţití indexu spotřebitelských cen (101,8 %) např. náhrady z neţivotního pojištění, výhry ze sázek a loterií, převody ze zahraničí 3) např. pojistné na neţivotní pojištění, sázky do výše výher, převody do zahraničí 4) poměr hrubých úspor k disponibilnímu důchodu 1) 2)

Zpracováno z předběţných údajů ČSÚ Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období.

Příloha 11 Sociální příjmy obyvatelstva Sociální příjmy obyvatelstva (výdaje v mil. Kč) 1. pololetí 1. pololetí Meziroční index v % Druh příjmů x) 2008 2009 nominální reálný 6) 143 447,3 160 293,9 111,7 109,8 Dávky důchodového pojištění 1) 2) 21 467,7 20 545,9 95,7 94,0 Dávky státní sociální podpory 3) 16 635,2 13 987,6 84,1 82,6 Dávky nemocenského pojištění 9 182,3 9 291,5 101,2 99,4 Příspěvek na péči 3 543,8 7 306,0 206,2 202,5 Podpory v nezaměstnanosti 4) 1 835,5 1 832,9 99,9 98,1 Dávky podmíněné zdravotním stavem 1 489,4 1 472,7 98,9 97,1 Dávky pomoci v hmotné nouzi 5) 108,7 Sociální příjmy celkem 197 601,2 214 730,5 106,7 bez ozbrojených sloţek, výdajů na důchody a ostatní dávky vyplácené do ciziny a zálohy poště, vč. nekomerčního důchodového připojištění, vyrovnání důchodů se SR a ostatní dávky (náhrady povah rehabilitací, zvýšení důchodu pro bezmocnost), 2) bez převodů na depozitní účet, vratek zaniklých dávek a převodů na příjmový účet SR, 3) bez ozbrojených sloţek a dávek vyplácených do ciziny, 4) dávky v nezaměstnanosti vyplacené ÚP a SSZ bez výdajů na bankovné a poštovné, 5) dávky pomoci v hmotné nouzi (včetně doplatků dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností), 6) při pouţití indexu spotřebitelských cen (101,8 %) x) údaje MPSV 1)

Zdroj: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VÉCÍ ČR. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období.

Příloha 12 Příklad výpočtu indexem označených údajů k tabulce 18 a) Rok 2008 Ţivotní minimum rodiny je 2 880+2 600+1 600+1 960+1 960 = 11 000 x 2,4 = 26 400 Kč. Domácnost má hrubý příjem 8 000 Kč. Daň ze superhrubé mzdy ve výši 15 % je 1 620 Kč, po odečtu slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč je daň nulová, sociální a zdravotní pojištění činí 12,5 % z hrubé mzdy (coţ je 8 000 x 12,5 % = 1 000 Kč), daňové zvýhodnění na tři děti je ve výši 2 670 Kč (890 x 3). Čistá mzda je tedy 8 000 Kč mínus nulová daň, mínus sociální a zdravotní pojištění ve výši 1 000 Kč plus 2 670 Kč bonus, coţ je 9 670 Kč. Dále má domácnost příjem z hrubé mzdy 18 000 Kč. Při pouţití stejného mechanismu výpočtu jako v předcházejícím případě, bez pouţití daňového zvýhodnění na tři děti, které uplatňuje jiný člen domácnosti, je čistá mzda 14 175 Kč.. Čistý příjem domácnosti v roce 2008 tedy činil 9 670+14 175 = 23 845 Kč. Protoţe však domácnost nedosahovala ţivotního minima, které na počet jejich členů činí 26 400 Kč, byly jí přiznány přídavky na děti ve výši 500+610+610 = 1 720 Kč. Příjem domácnosti v roce 2008 byl tedy 23 845+1 720 = 25 565 Kč. b) Rok 2009 Ţivotní minimum rodiny je 2 880+2 600+1 600+1 960+1 960 = 11 000 x 2,4 = 26 400 Kč. Domácnost má hrubý příjem 8 000 Kč. Daň ze superhrubé mzdy ve výši 15 % je 1 620 Kč, po odečtu slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč je daň nulová, sociální a zdravotní pojištění činí 11 % z hrubé mzdy (coţ je 8 000 x 11 % = 880 Kč), daňové zvýhodnění na tři děti je ve výši 2 670 Kč (890 x 3). Čistá mzda je tedy 8 000 Kč mínus nulová daň, mínus sociální a zdravotní pojištění ve výši 880 Kč plus 2 670 Kč bonus, coţ je 9 790 Kč. Dále má domácnost příjem z hrubé mzdy 18 000 Kč. Při pouţití stejného mechanismu výpočtu jako v předcházejícím případě, bez pouţití daňového zvýhodnění na tři děti, které uplatňuje jiný člen domácnosti, je čistá mzda 14 460 Kč. Čistý příjem domácnosti v roce 2009 tedy činil 9 790+14 460 = 24 250 Kč. Protoţe však domácnost nedosahovala ţivotního minima, které na počet jejich členů činí 26 400 Kč, byly jí přiznány přídavky na děti ve výši 500+610+610 = 1 720 Kč. Příjem domácnosti v roce 2009 byl tedy 24 250+1 720 = 25 970 Kč.

Příloha 13 Příklad výpočtu indexem označených údajů k tabulce 19 a) Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč je 7 890 Kč. Připočteme-li rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, dostaneme 15 490 Kč. Ţivotní minimum domácnosti po přepočtu je 16 992 Kč, coţ znamená, ţe domácnost má nárok na přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Celkový příjem je 15 990 Kč. b) Rok 2009 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč je 8 010 Kč. Připočteme-li rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, dostaneme 15 610 Kč. Ţivotní minimum domácnosti po přepočtu je 16 992 Kč, coţ znamená, ţe domácnost má nárok na přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Celkový příjem je 16 110 Kč. c) Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 14 000 Kč je 13 140 Kč. Připočteme-li rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, dostaneme 20 740 Kč. Ţivotní minimum domácnosti po přepočtu je 16 992 Kč, coţ znamená, ţe domácnost nemá nárok na přídavek na dítě. ve výši 500 Kč. Celkový příjem je 15 990 Kč. Je zde však zohledněn odečet daňové slevy na manţelku, která je v domácnosti. Tato skutečnost je promítnuta v čisté mzdě zaměstnaného člena domácnosti. Výpočtem bychom zjistili, ţe výslednou daň ve výši 765 Kč poplatník neodvede, neboť uplatňuje odečet na manţelku, která je v domácnosti. Maximální odečet je 2 070 Kč, ale protoţe poplatníkova mzda je nízká, je mu odečteno pouze zbylých 765 Kč. Výsledná daň je tedy nulová a bonus na dítě je poplatníkovi přiznán v plné výši 890 Kč. Čistá mzda je 14 000 Kč mínus nulová daň mínus sociální a zdravotní pojištění ve výši 12,5 % z hrubé mzdy ve výši 1 750 Kč plus 890 Kč bonus na dítě, je 13 140 Kč. Čistá mzda včetně rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč činí 20 740 Kč. d) Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč je 7 890 Kč. Připočteme-li rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč, dostaneme 11 690 Kč. Ţivotní minimum domácnosti po přepočtu je 16 992 Kč, coţ znamená, ţe domácnost má nárok na přídavek na dítě ve výši 500 Kč. Celkový příjem je 12 190 Kč. K tomuto příjmu lze pobírat sociální příplatek, který po přepočtu ţivotního minima činí 800 Kč. Celkový příjem domácnosti je nyní 12 990 Kč. Dále můţe tato rodina poţádat o příspěvek na bydlení. Vycházím ze situace, ţe ţije ve

vlastním bytě, v obci do 9 999 obyvatel. Nárok byl vypočten ve výši 3 467 Kč. Tato rodina můţe mít tedy příjmy ve výši 16 457 Kč. e) Rok 2009 Domácnost stejného typu jako v bodě d) má v roce 2009 při pouţití stejného mechanismu výpočtu jako v předcházejícím případě rovněţ nárok na přídavek na dítě ve výši 500 Kč, na sociální příplatek ve výši 800 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 3 431 Kč, coţ je celkem 16 541 Kč.

Příloha 14 Příklad výpočtu indexem označených údajů k tabulce 20 a) Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění činí 7 000 Kč. V případě, ţe nezaměstnaný pracoval 3 roky, průměrný čistý výdělek, který doloţil, byl 6 850 Kč. Věk nezaměstnaného je do 50 let. Podpůrčí doba tedy činí 5 měsíců. Výše podpory za první dva měsíce činí 8 906 Kč, za další dva měsíce 6 850 Kč a za poslední měsíc 3 083 Kč. Celkem podpora činí 18 839 Kč. Příjem domácnosti po dobu pobírání podpory celkem je 53 839 Kč. Ţivotní minimum domácnosti bezdětné je (2 880+2 600) 5 480 Kč měsíčně. Domácnost můţe poţádat pouze o příspěvek na bydlení. Rok 2009 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění činí 7 120 Kč. V případě, ţe nezaměstnaný pracoval 3 roky, průměrný čistý výdělek, který doloţil, byl 6 850 Kč. Věk nezaměstnaného je do 50 let. Podpůrčí doba tedy činí 5 měsíců. Výše podpory za první dva měsíce činí 8 906 Kč, za další dva měsíce 6 850 Kč a za poslední měsíc 3 083 Kč. Celkem podpora činí 18 839 Kč. Příjem domácnosti po dobu pobírání podpory je celkem 54 439 Kč. Ţivotní minimum domácnosti bezdětné je (2 880+2 600) 5 480 Kč měsíčně. Domácnost můţe poţádat o příspěvek na bydlení. Příklad výpočtu z hrubé mzdy 10 000 Kč u bezdětné domácnosti: b) Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 10 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění činí 8 750 Kč. V případě, ţe nezaměstnaný nedoloţil příjmy pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, bude se vycházet z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za rok 2008 činila tato mzda 22 942 Kč. Za rok 2009 činila 22 896 Kč. Uvedené výše mzdy se budou násobit danými koeficienty. Podpora v prvních dvou měsících činila 3 442 Kč (22 942 x 0,15), podpora v dalších dvou měsících činila 2 753 Kč (22 942 x 0,12) a v posledním měsíci 2 524 Kč (22 942 x 0,11). Celkem podpora činí 14 914 Kč. Příjem domácnosti po dobu pobírání podpory celkem je 58 664 Kč. Ţivotní minimum domácnosti bezdětné je (2 880+2 600) 5 480 Kč měsíčně. Domácnost můţe poţádat o příspěvek na bydlení.

Rok 2009 Čistá mzda z hrubé mzdy 10 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění činí 8 900 Kč. V případě, ţe nezaměstnaný nedoloţil příjmy pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, bude se vycházet z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za rok 2009 činila 22 896 Kč. Uvedené výše mzdy se budou násobit danými koeficienty. Podpora v prvních dvou měsících činila 3 434 Kč (22 896 x 0,15), podpora v dalších dvou měsících činila 2 748 Kč (22 896 x 0,12) a v posledním měsíci 2 519 Kč (22 896 x 0,11). Celkem podpora činí 14 885 Kč. Podpora v roce 2009 oproti roku 2008 se snížila z důvodu poklesu průměrné mzdy v národním hospodářství. Příjem domácnosti po dobu pobírání podpory celkem je 59 385 Kč. Ţivotní minimum domácnosti bezdětné je (2 880+2 600) 5 480 Kč měsíčně. Domácnost můţe poţádat o příspěvek na bydlení.

Příloha 15 Příklad výpočtu indexem označených údajů k tabulce 21 a) Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění a po započtení bonusů na děti činí 8 780 Kč. V případě, ţe nezaměstnaný pracoval 3 roky, průměrný čistý výdělek, který doloţil, byl 6 850 Kč. Věk nezaměstnaného je do 50 let. Podpůrčí doba tedy činí 5 měsíců. Výše podpory za první dva měsíce činí 8 906 Kč, za další dva měsíce 6 850 Kč a za poslední měsíc 3 083 Kč. Celkem podpora činí 18 839 Kč. Příjem domácnosti po dobu pobírání podpory je celkem 62 739 Kč. Ţivotní minimum domácnosti po přepočtu (2 880+2 600+1 960+1 960) činí 22 560 Kč měsíčně. Z uvedeného vyplývá, ţe domácnost má nárok na přídavek děti. Dle věku dítěte činí tento příplatek 610 Kč na jedno dítě. Současně jim bude přiznán sociální příplatek ve výši 1 960 Kč a příspěvek na bydlení ve přibliţné výši 5 276 Kč. b) Rok 2009 Čistá mzda z hrubé mzdy 8 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění a po započtení bonusů na děti činí 8 900 Kč Podpora je ve stejné výši jako v roce 2008. Celkový příjem domácnosti je (8 900 x 5 měsíců +18 839) 63 339 Kč. Ţivotní minimum domácnosti je po přepočtu (2 880+2 600+1 960+1 960 = 9 400 x 2,4) 22 560 Kč. Domácnost má nárok na přídavky na děti ve výši 1 220 Kč (2 x 610 Kč). Současně jim bude přiznán sociální příplatek ve výši 1 960 Kč a příspěvek na bydlení v rozpětí od 4 706 do 5 200 Kč. Příklad výpočtu stejného typu domácnosti, hrubá mzda 10 000 Kč: c) věk do 50 let, délka podpůrčí doby 5 měsíců, příjmy nejsou doloţeny, proto se při výpočtu bude vycházet z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za rok 2008 činila tato mzda 22 942 Kč, za rok 2009 je 22 896 Kč. Rok 2008 Čistá mzda z hrubé mzdy 10 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění a po započítání bonusů na dvě děti činí 10 530 Kč. Uvedené výše mzdy se budou násobit danými koeficienty. Podpora v prvních dvou měsících činila 3 442 Kč (22 942 x 0,15), podpora v dalších dvou měsících činila 2 753 Kč (22 942 x 0,12) a v posledním měsíci 2 524 Kč (22 942 x 0,11). Celkem podpora činí 14 914 Kč. Příjem domácnosti po dobu pobírání podpory celkem je 67 564 Kč. Ţivotní minimum domácnosti je po přepočtu (2 880+2 600+1 960+1 960 = 9 400 x 2,4) 22 560 Kč. Domácnost bude mít

nárok na přídavky na děti ve výši 2 x 610 Kč, dále na sociální příspěvek ve výši 1 960 Kč a příspěvek na bydlení v rozpětí od 4 886 do 5 162 Kč. Rok 2009 Čistá mzda z hrubé mzdy 10 000 Kč po odečtu daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění a po započítání bonusů na dvě děti činí 10 680 Kč. Podpora v prvních dvou měsících činila 33 435 Kč, podpora v dalších dvou měsících činila 2 748 Kč a v posledním měsíci 2 519 Kč. Celkem podpora činí 14 885 Kč. Podpora v roce 2009 se oproti roku 2008 snížila z důvodu poklesu průměrné mzdy v národním hospodářství. Ţivotní minimum domácnosti je po přepočtu (2 880+2 600+1 960+1 960 = 9 400 x 2,4) 22 560 Kč. Domácnost bude mít nárok na přídavky na děti ve výši 2 x 610 Kč, dále na sociální příspěvek ve výši 1 960 Kč a příspěvek na bydlení v rozpětí od 4 844 do 5 118 Kč.

Příloha 16 Příklad výpočtu modelových domácností pobírající podporu v nezaměstnanosti Tabulka 1: Obě osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let, ţivotní minimum rodiny 11 650 Kč, rok 2009 Podpora z doloţ. příjmu 10 000 Kč 1. měsíc 65 % 2. měsíc 65 % 3. měsíc 50 % 4. měsíc 50 % 5. měsíc 45 % Celkem

Přiznaná výše podpory v Kč

Podpora z nedoloţ. příjmů

Celkem obě podpory v Kč

Přídavek na dítě, 610 + 700 Kč

Sociální příplatek v Kč

Příspěvek na bydlení v Kč

Celkový příjem domácnosti

6 500

3 435

9 935

1 310

2 105

5 705

1 9055

6 500

3 435

9 935

1 310

2 105

5 705

1 9055

5 000

2 748

7 748

1 310

2 105

6 361

1 7524

5 000

2 748

7 748

1 310

2 105

6 361

1 7524

4 500

2 519

7 019

1 310

2 105

6 579

1 7013

27 500

14 885

42 385

6 550

10 525

30 711

9 0171

Tabulka 2: Obě osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let, ţivotní minimum rodiny 11 650 Kč, rok 2008 i 2009 Podpora z doloţ. příjmu 50 000 Kč 1. měsíc 65 % 2. měsíc 65 % 3. měsíc 50 % 4. měsíc 50 % 5. měsíc 45 % Celkem

Přiznaná výše podpory v Kč max. výše 13 280

Podpora z doloţ. příjmů 9 300 Kč

Celkem obě podpory v Kč

Přídavek na dítě, 610 + 700 Kč

Sociální příplatek v Kč

Příspěvek na bydlení v Kč

Celkový příjem domácnosti

6 045

19 325

1 310

2 105

2 888

25 628

13 280

6 045

19 325

1 310

2 105

2 888

25 628

13 280

4 650

17 930

1 310

2 105

3 306

24 651

13 280

4 650

17 930

1 310

2 105

3 306

24 651

13 280

4 185

17 465

1 310

2 105

3 446

24 326

66 400

25 575

91 975

6 550

10 525

15 834

124 884

Tabulka 3: Obě osoby v domácnosti, pobírají podporu v nezaměstnanosti, rok 2008 i 2009, domácnost bezdětná, ţivotní minimum 5 480 Kč Podpora z doloţeného příjmu 8 000 Kč 1 měsíc 65 % 2 měsíc 65 % 3 měsíc 50 % 4 měsíc 50 % 5 měsíc 45 % Celkem

Přiznaná výše podpory v Kč 5 200 5 200 4 000 4 000 3 600 22 000

Podpora Celkem obě Příspěvek Celkový příjem z doloţených podpory v na bydlení domácnosti příjmů 6 850 Kč v Kč Kč 4 453 9 653 2 166 11 819 4 453 9 653 2 166 11 819 3 425 7 425 2 835 10 260 3 425 7 425 2 835 10 260 3 083 6 683 3 057 9 740 18 839 40 839 13 059 53 898

Tabulka 4: Obě osoby v domácnosti, pobírají podporu v nezaměstnanosti, domácnost bezdětná, ţivotní minimum 5 480 Kč, rok 2008 Podpora z doloţeného příjmu 10 000 Kč

Přiznaná výše podpory v Kč

1 měsíc 65 % 2 měsíc 65 % 3 měsíc 50 % 4 měsíc 50 % 5 měsíc 45 % Celkem

6 500 6 500 5 000 5 000 4 500 27 500

Podpora Celkem obě Příspěvek Celkový příjem z nedoloţ. podpory v na bydlení domácnosti příjmů, Kč v Kč paušální částka v Kč 3 442 9 942 2 079 12 021 3 442 9 942 2 079 12 021 2 753 7 753 2 736 10 489 2 753 7 753 2 736 10 489 2 524 7 024 2 955 9 979 14 914 42 414 12 585 54 999

Tabulka 5: Obě osoby v domácnosti, pobírají podporu v nezaměstnanosti, domácnost bezdětná, ţivotní minimum 5 480 Kč, rok 2009 Podpora z doloţeného příjmu 10 000 Kč

Přiznaná výše podpory v Kč

1 měsíc 65 % 2 měsíc 65 % 3 měsíc 50 % 4 měsíc 50 % 5 měsíc 45 % Celkem

6 500 6 500 5 000 5 000 4 500 27 500

Podpora Celkem obě Příspěvek Celkový příjem z nedoloţ. podpory v na bydlení domácnosti příjmů, Kč v Kč paušální částka v Kč 3 435 9 935 2 082 12017 3 435 9 935 2 082 12 017 2 748 7 748 2 738 10 486 2 748 7 748 2 738 10 486 2 519 7 019 2 956 9 975 14 885 42 385 12 596 54 981

Tabulka 6: Obě osoby v domácnosti, pobírají podporu v nezaměstnanosti, domácnost bezdětná, ţivotní minimum 5 480 Kč, rok 2008 i 2009 Podpora z doloţeného příjmu 50 000 Kč 1 měsíc 65 % 2 měsíc 65 % 3 měsíc 50 % 4 měsíc 50 % 5 měsíc 45 % Celkem

Přiznaná Podpora Celkem obě Příspěvek Celkový příjem výše z 9 300 podpory v na bydlení v domácnosti podpory v Kč Kč Kč Kč 13 280 6 045 19 325 0 19 325 13 280 6 045 19 325 0 19 325 13 280 4 650 17 930 0 17 930 13 280 4 650 17 930 0 17 930 13 280 4 185 17 465 0 17 465 66 400 25 575 91 975 0 91 975

Zdroj přílohy 16, tabulky 1 aţ 6: práce autora

Příloha 17 Přehled vládních reformních změn Změny přijaté zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů od 1. ledna 2008. Oblast daní: nárůst sníţené sazby z 5 % na 9 % u daně z přidané hodnoty zachování základní sazby daně 19 % u daně z přidané hodnoty zvýšení sazeb u spotřebních daní z tabákových výrobků zavedení jediné daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % , která měla být od roku 2009 12,5 %, („Úsporným balíčkem“ pro rok 2010 byla zrušena a ponechána ve stejné výši, tedy 15 %) zrušení společného zdanění manţelů zvýšení ročních slev na dani u daně z příjmů právnických osob sníţení sazby na 22 % (v roce 2009 na 20 %, v roce 2010 na 19 %) u majetkových daní – rozšířeno osvobození dědictví od dědické daně z příbuzných v přímé řadě a manţelů i na děti, rodiče manţela a manţele dětí a rodičů rozšíření osvobození darů od daně darovací u příbuzných v přímé řadě a manţelů i na děti, rodiče manţela a manţele dětí a rodičů byla zavedena moţnost pro obce osvobodit zemědělské pozemky od daně z nemovitostí a zvýšit výnos daně stanovením koeficientu Oblast sociálního a zdravotního pojištění: zrušení výplaty nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti zkrácení doby při poskytování peněţité pomoci v mateřství osamělým matkám z 37 týdnů na 28 týdnů sníţení podpory při ošetřování člena rodiny zavedení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění pro zaměstnance v roční výši 48 násobku průměrné měsíční mzdy Oblast sociálních výdajů: sníţení porodného z 17 760 Kč na 13 000 Kč při narození kaţdého dítěte zrušení vyšších částek porodného při narození vícerčat zrušení jednotné výše rodičovského příspěvku ve výši 7 582 Kč za měsíc do 4 let věku dítěte

zavedení nového sytému vyplácení rodičovského příspěvku podle zvolené rychlosti čerpání zúţení okruhu příjemců přídavku na nezaopatřené dítě z rodin s příjmem do 4násobku ţivotního minima rodiny na rodiny s příjmem do 2,4 násobku stanovení pevné výše přídavku na dítě podle věku zrušení zvýhodněné vyšší výměry přídavku na dítě pro sociálně nejslabší rodiny s příjmem do 1,5 násobku ţivotního minima zúţení okruhu příjemců sociálního příplatku u rodin s jedním nezaopatřeným dítětem a s příjmem do 2,2 násobku ţivotního minima rodiny na rodiny s jedním nezaopatřeným dítětem a s příjmem do 2,0 násobku zrušení příspěvku na školní pomůcky (před reformou bylo poskytováno 1 000 Kč ) změna výše jednorázové dávky při převzetí dítěte do pěstounské péče (z 7 120 na 8 000 Kč do 6 let věku dítěte, z 8 722 na 9 000 Kč do 15 let věku dítěte a z 10 013 na 10 000 Kč do 26 let) omezení nároku na výplatu pohřebného (poskytuje se jen, pokud je vypraven pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti do výše 5 000 Kč) zrušení příspěvku na zvýšené ţivotní náklady (před reformou bylo poskytováno 200 Kč měsíčně pro některé zdravotně postiţené osoby) ztráta nároku na podporu, pokud zaměstnání skončilo hrubým porušením pracovních povinností zpřísnily se podmínky pro dlouhodobě nezaměstnané, dávky pomoci v hmotné nouzi se pro nezaměstnané poskytují 1 rok a déle ve výši existenčního minima 2 020 Kč měsíčně (zrušilo se ustanovení o zvýšení uvedené dávky o 600 Kč měsíčně po jednom roce nezaměstnanosti) zpřísnění se nevztahuje na osoby starší 55 let, částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let u příspěvku na podporu zaměstnávání zdravotně postiţených byl zrušen jednotný příspěvek ve výši 12 158 Kč měsíčně na osoby s těţším zdravotním postiţením a 6 079 Kč měsíčně na ostatní osoby se zdravotním postiţením zavedl se příspěvek v rozsahu skutečně vynaloţených mzdových nákladů zdravotně postiţeného zaměstnance do maximálně 9 000 Kč měsíčně na osoby s těţším zdravotním postiţením a 6 500 Kč měsíčně na ostatní osoby se zdravotním postiţením

u sociálních sluţeb byl při úmrtí oprávněné osoby zaveden přechod nároku nevyplacené částky příspěvku na péči nově na osoby blízké, které o oprávněnou osobu pečovaly i kdyţ s ní neţily v domácnosti Oblast zdravotnictví zavedení regulačních poplatků 30 Kč za návštěvu lékaře 30 Kč za poloţku lékařského předpisu 60 Kč za kaţdý den pobytu v nemocnici 90 Kč za pohotovostní sluţbu byl stanoven limit na zaplacené regulační poplatky ve výši 5 000 Kč ročně na pojištěnce zmrazení výše pojistného na zdravotní pojištění, které hradil stát za nezaopatřené děti, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, důchodce, nezaměstnané, pojistné zůstalo na úrovni roku 2007 Oblast mezd a platů stanovení mimořádných opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců, státních zástupců a některých zaměstnanců státních orgánů

Příloha 18 Změny přijaté „Úsporným balíčkem“ od 1. ledna 2010 Oblast daní: zvýšení sazby daně z nemovitostí na dvojnásobek u budov a pozemků zvýšení sazeb DPH z 19 % na 20 % zvýšení sazeb u spotřebních daní (např. u pohonných hmot o 1 Kč na 1 litr, z piva o 8 Kč, tj. z 24 Kč na 32 Kč na hektolitr, z tabákových výrobků z 1,03 Kč za kus na 1,07 Kč za kus). Oblast sociálního a zdravotního pojištění: zvýšení stropu pro vyměřovací základ ze 48 násobku průměrné měsíční mzdy na 72násobek zrušení slev na pojistném pro zaměstnavatele. Oblast sociálních výdajů: stanovení pevné částky vyměřovacího základu platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění na 5 355 Kč zůstává výše refundace pro zaměstnatele u výplat za náhrady mzdy při pracovní neschopnost ve výši 50 % zrušení navýšení dávek v nezaměstnanosti a přídavků na děti (podle původního návrhu měl činit nárůst 50 Kč) při úpravě denního vyměřovacího základu pro výpočet peněţité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se počítá do částky první redukční hranice 90 %, výše nemocenského a peněţité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu u ošetřovného je stanovena podpůrčí doba nejdéle šest kalendářních dnů a nejdéle třináct kalendářních dnů u osamělého zaměstnance, který trvale pečuje minimálně o jedno dítě do 16 let s neukončenou povinnou školní docházkou; podpůrčí doba začíná běţet od 4. dne sníţení procentní sazby pro denní dávku nemocenského při dlouhodobé pracovní neschopnosti od 31. dne do 60. dne z 66 % na 60 % a od 61. dne z 72 % na 60 %. Oblast mezd a platů u státních zaměstnanců došlo ke zrušení funkčních míst, coţ se projeví na sníţení odvodů z pojistného a daní. Oblast důchodů - neprovedení valorizace k 1. lednu 2010

Seznam tabulek Příloha 1 Tabulka 1:

Příjmy z daní a pojistného, významné poloţky

Tabulka 2:

Příjmy státního rozpočtu a ekonomický růst Slovenska

Příloha 5 Tabulka 1:

Výše nákladů srovnatelných s nájemným od 1. ledna do 31. prosince 2008

Tabulka 2:

Výše částek, ke kterým se započítávají částky za pevná paliva od 1. ledna do 31. prosince 2008

Tabulka 3:

Výše nákladů srovnatelných s nájemným od 1. ledna do 31. prosince 2009

Tabulka 4:

Výše částek, ke kterým se započítávají částky za pevná paliva od 1. ledna do 31. prosince 2009

Tabulka 5:

Výše nákladů srovnatelných s nájemným od 1. ledna do 31. prosince 2010

Tabulka 6:

Výše částek, ke kterým se započítávají částky za pevná paliva od 1. ledna do 31. prosince 2010

Příloha 8 Tabulka 1:

Výše ţivotního minima od 1.1.2008 platná i pro roky 2009 a 2010

Tabulka 2:

Ţivotní minimum za celou domácnost

Příloha 16 Tabulka 1:

Osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let

Tabulka 2:

Osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost s dětmi ve věku 10 a 15 let

Tabulka 3:

Osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, rok 2008 i 2009, domácnost bezdětná

Tabulka 4:

Osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost bezdětná

Tabulka 5:

Osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost bezdětná

Tabulka 6:

Osoby v domácnosti pobírající podporu v nezaměstnanosti, domácnost bezdětná