Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma „České zemědělství“ 10. března 2014
Potravinová „soběstačnost“ Domácí produkce a zahraniční obchod se zemědělskými a potravinářskými výrobky Saldo zahraničního Domácí produkce obchodu
2010
2011
2010
2011
Z kolika % nekryje Celkem domácí domácí výroba spotřeba domácí spotřebu
2010
2011
2010
Živá zvířata a maso Mléčné výrobky a vejce
20,5 20,451 20,4 23,0
-9,8 -10,6 1,6 3,0
30,3 18,8
31,0 20,0
32,4% 0,0%
Obiloviny a obilné výrobky Zelenina a ovoce
24,6 32,703 4,9 4,7
10,0 11,8 -20,9 -20,2
14,6 25,8
20,9 24,9
0,0% 81,0%
Váhy na spotřebním koši ČSÚ (2012) % z potravin % z potravin vč. alkoholu a bez alkoholu tabáku a tabáku 2011 v promilích 34,1% 38,754354 15,8% 25,9% 0,0% 26,556177 10,8% 17,7% 23,584533 0,0% 9,6% 15,7% 81,0% 24,399186 9,9% 16,3%
• U masa nepokrývá domácí produkce zhruba třetinu spotřeby, u zeleniny a ovoce zhruba 80 %. • U mléčných výrobků resp. u obilovin (a pečiva) jsme naopak schopni domácí produkcí potenciálně uspokojit celou domácí spotřebu a generovat zřetelné přebytky. • Vyšší korunové příjmy z exportů ovlivní příjmy exportérů. 2
Dovozní náročnosti skupin produktů pro spotřebu domácností Dovozní náročnosti skupin produktů a spotřeby domácností (v %) Váha ve Dovozní náročnost Produktová třída spotř. koši Celková Přímá Potraviny 24,6 35 25 Energie 11,8 48 37 Suroviny bez ropy 1,6 43 36 Léky a zdravotní péče 2,3 50 44 Základní kovy 0,0 66 58 Motorová vozidla 41 30 3,5 Počítače 0,7 81 78 Stroje a zařízení 0,3 58 50 Ostatní zboží a polotovary 16,5 56 47 Služby 38,8 14 6 Spotřeba celkem 100,0 33 24
• Dovozní náročnost říká, kolik procent domácí spotřeby pochází z dovozu. • Potraviny jsou v porovnáním s ostatními skupinami spotřeby českých domácností průměrně dovozně náročné. • Přímo z dovozu jde 25 % konzumovaných potravin, dalších 10 % z dovozu je použito jako meziprodukt pro výrobu tuzemských potravin. • Celkově je tak podíl dovozu na spotřebě potravin zhruba třetinový. 3
Efekty 5% oslabení kurzu Vliv trvalého oslabení měnového kurzu o 5 % na ceny produktů a spotřebitelské ceny (v %) Váha ve Dlouhodobý Přímý Produktová třída spotř. koši efekt efekt Potraviny 24,6 1,8 1,2 Energie 11,8 2,4 1,9 Suroviny bez ropy 1,6 2,1 1,8 Léky a zdravotní péče 2,3 2,5 2,2 Základní kovy 0,0 3,3 2,9 Motorová vozidla 3,5 2,1 1,5 Počítače 0,7 4,1 3,9 Stroje a zařízení 0,3 2,9 2,5 Ostatní zboží a polotovary 16,5 2,8 2,3 Služby 38,8 0,7 0,3 Index spotřebitelských cen 100,0 1,6 1,2
• Trvalé 5% oslabení kurzu se na přímo dovážených potravinách projeví nárůstem cen zhruba o 1,2 % a spolu s dražšími meziprodukty o 1,8 %. • Výše uvedené platí za předpokladu neměnných marží dovozců a prodejců. • Analýza dat inflace za listopad až leden ukazuje, že zhruba ¾ průsaku kurzu do cen se jíž v cenách potravin promítlo. • Žádné dramatické zdražení se tedy nekoná. 4
Dynamika cen potravin na přelomu posledních let Spotřebitelské ceny potravin (bez vlivu změn daní, mzm. v %) 2 1.5 1 0.5 0 -0.5 -1
M9
M10
M11
M12
M01
Spotřebitelské ceny potravin (bez vlivu změn daní, mzr. v %) 5
• Meziměsíční dynamika cen potravin (bez vlivu změn daní) 2013-2014 je lehce nad minulými roky, nicméně nikterak významně. • Růst v meziroční dynamice v období 2013-2014 je s minulými roky v souladu (po zohlednění vlivu změn nepřímých daní je pak dokonce zřetelně nižší).
4 3 2 1
M9
2010-2011
M10
M11
2011-2012
M12
2012-2013
M01
2013-2014
5
Meziměsíční růst cen potravin Meziměsíční růst cen potravin - výběrové šetření a spotřebitelské ceny (mzm. v %, bez vlivu změn daní) 3 2 1 0 -1 -2
Výběrové šetření cen potravin
Spotřebitelské ceny potravin
Spotřebitelské ceny potravin - sez. oč. Růst spotřebitelských cen potravin v únoru je aktuální prognóza ČNB
• Téměř polovina z nárůstu cen potravin od října 2013 je dána běžnou sezónností (rajčata, papriky nebo broskve jsou prostě v zimně dražší než v létě či na podzim). • Po výraznějším sezonně očištěném nárůstu cen potravin v prosinci a lednu ukazují šetření cen potravin na jejich již jen mírný růst v únoru, v souladu s prognózou ČNB. 6
Srovnání růstu cen potravin ve vybraných zemích Potraviny a nealkoholické nápoje při neměnných daních (mzr. v %) 7 6 5 4 3
• Růst cen potravin očištěný o vliv změn nepřímých daních leží v ČR v posledním roce na horní hraně sledovaných zemí (přičemž toto platilo i před oslabením kurzu). • Nicméně nikterak dramaticky nepřevyšuje dynamiku cen potravin ostatních zemích (vyjma Maďarska).
2 1 0 -1 1/13
2
3
Eurozóna Maďarsko
4
5
6
7
8
Česká republika Rakousko
9
10
11
12 1/14
Německo Polsko
Zdroj dat: Eurostat na základě HICP, pro ČR propočet na základě CPI
• Obzvláště zřetelný je souběh s vývojem cen potravin v Německu, kde je aktuálně rovněž vykazován jejich růst přes 3 % meziročně. 7
Dopad oslabení kurzu na příjmy zemědělství z EU zdrojů v roce 2014 Alokace v kurz Kč Rozdíl po intervencích mil. EUR 25,8 v mil. Kč 27,0 Přímé platby 909 23460 24551 1091 Rybářství 3 78 82 4 Ostatní zemědělské příjmy* 16 423 442 20 Rozvoj venkova 279 7191 7525 334 CELKEM ZEMĚDĚLSTVÍ 1207 31152 32601 1449 * tržní opatření a veterinární opatření
• Za všechny oblasti zemědělství podporované z rozpočtu EU dojde ke zvýšení alokovaných korunových příjmů o více jak 1,4 mld. Kč (při předpokladu stability kurzu na 27 Kč/EUR a oproti kurzu 25,8, který by navíc bez zásahu ČNB nepřetrval). • Největší část přitom tvoří přímé platby na zemědělskou plochu, kde se korunové finanční prostředky vlivem slabšího kurzu zvyšují téměř o 1,1 mld. Kč. • Slabší kurz navíc podporuje cenovou konkurenceschopnost českých zemědělců na zahraničním i domácím trhu. 8
Děkuji za pozornost! (
[email protected])
