PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.
SEMINÁŘ VII. – Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka „Bic Mac“ indexu (slide) v případě jeho platnosti? Pokuste se vysvětlit případné rozdíly. Zákon jedné ceny – zboží po přepočtu na stejnou měnu by mělo stát všude stejně (pokud zanedbáme překážky obchodu a dopravní náklady) Odchylky v případě „BM“ indexu mohou znamenat neplatnost zákona jedné ceny, popř. parity kupní síly v absolutní verzi, nebo mohou měřit dočasné nad-/podhodnocení měny vůči paritě a mohou tak být indikátorem očekávaného budoucího vývoje měny. Otázkou je, zda tomu tak je i ve skutečnosti (viz druhý slide ukazující vývoj „BM“ indexů). Důvody vzniku odchylek – tradiční důvody s určitými rozdíly. Jedná se zde z hlediska způsobu výroby a prodeje o identická zboží, nemusí však plnit identickou roli v očích spotřebitelů, navíc se nedá předpokládat „arbitráž“ přes hranice. 2) Ve spolupráci jednotlivých statistických úřadů se pravidelně konají mezinárodní srovnání cen v jednotlivých ekonomikách. Výsledky jednoho z nich (1999) ve formě indexu ERDI jsou zachyceny na slidech. Co můžete s danými informacemi říci o platnosti parity kupní síly? Pokud chceme být naprosto přesní z hlediska logiky, můžeme říci pouze to, že v daném roce se kurzy naprosté většiny měn výrazně odchylovaly od parity kupní síly. K posuzování platnosti PPP bychom potřebovali informace o dlouhodobém vývoji nad-/podhodnocení měn, popř. reálných kurzů. Nicméně vzhledem k výsledkům srovnávacích programů, vývoji reálných kurzů a určité systematičnosti odchylek od parity (proč by v případě dokonalé platnosti PPP mělo ERDI nějak souviset s HDP/obyvatele?) lze dospět k závěru, že přinejmenším krátkodobě je to s platností PPP dosti problematické. 3) Pokuste se s pomocí dat na slidu popsat (a vysvětlit) vztah mezi ekonomickou vyspělostí ekonomiky a mírou nad-/podhodnocení její měny ve vztahu k paritě kupní síly. ERDI – Exchange Rate Deviation Index (index odchylky kurzu od parity kupní síly), počítá se jako poměr tržního kurzu a hypotetického kurzu, který by odpovídal paritě kupní síly. Zdá se, že existuje systematický vztah mezi nad-/podhodnocením měny vůči PPP – vyspělejší ekonomiky mají ve vztahu k méně vyspělým zemím měnu nadhodnocenou, méně vyspělé ve vztahu k bohatším měnu podhodnocenou. Vysvětlení: Od těch obecně akceptovaných (rozdíly v produktivitě společně s existencí nontradables – viz příklad, rozdíly ve struktuře spotřeby) až po spíše extrémní pohledy (záměrná diskriminace chudších zemí).
SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. Pozn. na slidu s daty za rok 1999 je nadhodnocení/podhodnocení vztaženo k USD. Podhodnocení měnyČR je vyznačena odlišnou značkou (čtvereček).
Příklad na Balassa-Samuelsonův model (Harrod-Balassa-Samuelsonův) Tento model = nejčastěji používané vysvětlení odchylek kurzu od parity, zde je použit jednoduchý numerický příklad, který by měl ozřejmit jeho základní logiku a i určité slabiny. 4) Předpokládejme, že známe data o dvou hypotetických ekonomikách, které nazveme např. ČR a Německo. V obou „zemích“ jsou spotřebitelům dva typy „produktů“ – automobily a ostříhání u holiče. Předpokládejme, že na obou trzích vládne dokonalá konkurence, tj. pracovní síla dostává jako svou odměnu hodnotu mezního produktu práce. Jediným výrobním faktorem v obou ekonomikách je pracovní síla (existenci kapitálu zanedbáváme), přičemž předpokládáme, že pracovní síla je homogenní, může se volně a bez nákladů přelévat z jednoho odvětví do druhého, avšak pouze v rámci jedné ekonomiky. K migraci zaměstnanců mezi ČR a Německem docházet nemůže. Předpokládejme dále, že do mezinárodního obchodu budou vstupovat pouze automobily (cestovat do zahraničí kvůli „ostříhání u holiče“ se nevyplatí), přičemž neexistují žádná cla ani jiné překážky obchodu. Produktivity práce jsou shrnuty v tabulce: Jednotka práce Auta = (počet aut vyrobených 10 zaměstnanců jednotkou práce za měsíc) Německo ČR
10 2
Holič (počet ostříhání provedených jednotkou práce) 2000 2000
4.1. Předpokládejme, že v Německu se za jedno auto platí 15000 EUR a kurz CZK/EUR činí 30 Kč. Jak by za výše uvedených předpokladů vypadaly české ceny automobilů? Jak vysoké by měly být české a německé mzdy ve výrobě automobilů? Pokud v případě automobilů neexistují žádné překážky obchodu a pokud by zákazníci vnímali auto z ČR naprosto stejně jako auto z Německa, musel by pro auta platit zákon jedné ceny. Jestliže auta v Německu stojí 15 000 EUR a kurz je CZK/EUR = 30, pak česká cena aut musí být na úrovni 450 000 CZK. V případě mezd je rozhodující předpoklad dokonalé konkurence a tedy i chování výrobců a zaměstnanců dle tradiční mikroekonomie. Jestliže práce je jediným výrobním faktorem a každá dodatečná jednotka práce vyrobí v Německu za měsíc 10 aut, měla by dostávat zaplaceno 10*15 000 EUR = 150 000 EUR, tj. na zaměstnance 15 000 EUR (čísla jsou samozřejmě hypotetická, v realitě by navíc musely být zahrnuty i náklady na kapitál a další vstupy). V ČR stejným způsobem dojdeme k výsledku 2*450 000/10 = 90 000 CZK. Je zřejmé (a logické), že při 5x nižší produktivitě budou i české mzdy 5x nižší než německé (3 000 EUR vůči 15 000 EUR). SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. 4.2. Co můžeme vzhledem k předpokladům říci o mzdách českých a německých holičů? Podle předpokladů je pracovní síla homogenní a uvnitř ekonomiky zcela mobilní – pokud by byla mzda německých holičů nižší než mzda německých dělníků vyrábějících auta, nebyl by nikdo, kdo by tuto profesi chtěl vykonávat. Totéž platí i opačně – tj. dospějeme k závěru, že mzdy holičů v Německu by byly taktéž 15 000 EUR a mzdy holičů v ČR 90 000 CZK. Přesto, že produktivita v tomto oboru je v obou zemích stejná, budou vzhledem k rozdílům v obchodovatelném sektoru české mzdy 5x nižší). 4.3. Jak by v této situaci vypadaly ceny neobchodovatelné komodity (tj. „ostříhání u holiče“) v obou zemích? Podobně jako ve výrobě automobilů předpokládáme dokonale konkurenční trhy. Cena práce by tedy měla odpovídat hodnotě jejího přínosu pro zaměstnavatele. Cenu „ostříhání“ tak můžeme, pokud známe mzdy determinované v sektoru obchodovatelného zboží, odvodit z pracovních nákladů. Jednotka práce v Německu stojí 150 000 EUR, což by při dané produktivitě (2000) znamenalo cenu ostříhání 75 EUR. Stejným postupem dospějeme v ČR k ceně 450 CZK (90000*10/2000), což by při daném kurzu bylo jen 15 EUR. Cena této neobchodovatelné služby bude tak v ČR 5x nižší, avšak vzhledem k tomu, že jsme předpokládali, že se arbitráž nevyplatí, nebude zde žádný tlak na sbližování cen. 4.4. Předpokládejme dále, že v obou zemích mají dané komodity zhruba následující podíly na reálné spotřebě: auta 10%, stříhání 90%. Jak by vypadaly průměrné cenové hladiny v národních měnách a jaký by byl vztah mezi cenovými hladinami a výše uvedeným kurzem 30 CZK/EUR? Existoval by za výše uvedených podmínek nějaký tlak na změnu tohoto kurzu? Zanedbáme-li při výpočtu přímo velikost ekonomik, pak by průměrná cenová hladina v Německu měla být dána jako 0.1*15000 + 0.9*75 = 1567.5 EUR. V ČR by to bylo 0.1*450000 + 0.9*450 = 45405 CZK, tedy 1513.5 EUR. Poměr průměrné cenové hladiny v ČR (v CZK) vůči cenám v Německu vyjádřených v EUR by tedy byl 28.97 CZK/EUR. Tržní je kurz je přitom 30 CZK/EUR, byl by tedy z pohledu ČR podhodnocený vůči paritě kupní síly. Přesto je celá situace rovnovážná a bez změn v předpokladech a zadaných parametrech by nebyl důvod k tlaku na změnu kurzu. 4.5. Co by se stalo, pokud by se česká produktivita ve výrobě automobilů zvyšovala a dosáhla postupně stejné úrovně jako v Německu? Jaký dopad by to mělo na ceny obchodovatelných a neobchodovatelných výrobků v ČR a na vztah cenových hladin v ČR a Německu ke kurzu CZK/EUR? Mělo by dojít k růstu cen neobchodovatelné komodity v ČR. Současně by se parita kupní síly přiblížila kurzu, takže by PPP platila. 4.6. Představme si, že by výše uvedená změna (4.5.) proběhla v situaci, kdy by se ČNB bránila vůči výraznému růstu domácí cenové hladiny v ČR (totéž přepokládáme o ECB a Německu). K čemu by došlo?
SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. Pokud by ke změnám nemohlo docházet prostřednictvím růstu cen non-tradables, musely by klesat ceny českých tradables (auta), což znamená, že by musel apreciovat kurz). 4.7. Co můžeme na základě tohoto modelu říci o vývoji českých cen a kurzu koruny? Jaké jsou podmínky odstranění podhodnocení kurzu CZK vůči paritě kupní síly a jakými způsoby může toto reálné zhodnocování probíhat? Kupní síla se vyrovná až se vyrovná produktivita v našem sektoru tradables, pokud by neexistovaly jiné překážky, které by bránily jejímu fungování. Reálné zhodnocování bude probíhat buď formou nominální apreciace nebo prostřednictvím rychlejšího růstu cen zejména neobchodovatelných statků (při stabilním kurzu).
SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.
SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.
SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM – ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.
SEMINÁŘ VIII.
© Semerák V., Mudrová R.., 2011
