t, bez DPH, parita DDP = místo dodání

ROÈNÍK XXV. ÈÍSLO 3 (150) 2014

C

elá mlynáøská obec s napìtím sleduje zlátnoucí klasy obilí v oèekávání nové skliznì. Kolik se urodí, jaká bude kvalita a jak se budou vyvíjet ceny? Zlepší se tržní situace, aby se mlynáøi mohli opìt takøíkajíc nadechnout? Vše pøipomíná vývoj v loòském roce. Ceny na volném trhu klesají, ale odhady bilance naznaèují, že opìt porostou. Na svìtovém trhu bude ménì pšenice než loni a produkce se spotøebou budou témìø vyrovnané. Evropa bude pøebytková, ale bude opìt masivnì exportovat. U nás poèítáme v pšenici s jasnými pøebytky, které jsou již dnes nakontrahované pøevážnì nìmeckými obchodníky. Žito se stane znovu po dvou letech deficitní obilovinou. Pro mlynáøe je ale horší tržní situace u zpracovatelù mouky. Zde se nic podstatného nezmìnilo. Pokraèuje cenový boj zejména v pekaøském zboží, jehož pøíèinou je zejména pøebytek pekárenských kapacit a politika obchodních øetìzcù. Mìní se také struktura pekárenské výroby. Zvyšují se podíly mraženého pekaøského zboží a rostou pekárenské kapacity v supermarketech. Pøesto je naèase, aby mlynáøi prodávali své výrobky za ceny, které odpovídají reálným nákladùm. Ceny mouky pod jejími výrobními náklady zde máme již pøíliš dlouho. To se logicky projevuje v hospodaøení mlýnských podnikù, a je správné toto období oznaèovat jako krizové. Mlýny žijí z podstaty, zastavil se investièní rozvoj a oslabeni nemohou razantnì zasáhnout napøíklad do restrukturalizace pekáren. Co udìlat pro zlepšení podnikatelského prostøedí bylo mimo jiné pøedmìtem poslední valné hromady Svazu prùmyslových mlýnù ÈR, která se konala 5. èervna v Pardubicích. Zdùraznìna byla individuální odpovìdnost každého

podnikatelského subjektu, ale také povinnost svazu analyzovat ekonomické podmínky a informovat o tom své èleny. Pro zlepšení èetnosti a kvality informací bude využita pomoc Ing. Pavla Skøivana. Konkrétní podoba i dìlba práce mezi Pavlem Filipem a Pavlem Skøivanem, se sice upøesòuje, ale využívat se budou webové stránky svazu, další formy písemných sdìlení i osvìdèená setkávání mlýnských podnikatelských subjektù. Nastolena byla rovnìž aktuální témata pro specializované semináøe: krizový management a cesty k úsporám nákladù spoleènì s teorií kalkulací cen mlýnských výrobkù. Je až zarážející, jak stabilní je mlýnská výroba a jak vysoké je využití kapacit pšenièných mlýnù. V uplynulém marketingovém roce se v našich mlýnech opìt semlelo 1,210 tis.tun pšenice. Pøi celkové kapacitì pšenièných mlýnù 4860 t/24 h a 300 provozních dnech v kalendáøním roce jde o 83% využití. Proto by nemìl být dùvod k tržním soubojùm, které vyvolává vždy jeden subjekt, ale záhy se spouští lavina. Je to škoda. Ztráty nám již nikdo nevrátí. Uvedená èísla jsou nìkdy zpochybòována. Proto valná hromada žádá všechny mlýnské podniky, aby poskytly informace za roky 2012, 2011 a 2010 o semelcích, o výrobì mouky a jejím balení, o segmentech trhu a o vývoji prùmìrného rozpìtí mezi prùmìrnou nákupní cenou surovin a prùmìrnou tržní cenou mlýnských výrobkù. Poskytnuté údaje budou tajné a podklady budou po zpracování znièeny. Roky jsou voleny tak, aby informace nebyly aktuální. Cílem je odstranit statistickou chybu (pokud existuje), tedy zreálnit statistické údaje. Dalším cílem je potvrdit výroky, které svaz používá pøi argumentaci vùèi státním orgánùm.

ŽNÌ JSOU TADY

Odhady skliznì v ÈR – èerven 2014 Na základì prvních letošních odhadù skliznì k 20. èervnu se pøedpokládá sklizeò základních obilovin ve výši 6 654 tis. tun a øepky ve výši 1 259 tis. tun. Úroda základních obilovin se sníží v porovnání s loòskou sklizní o 170 tis. tun (-2,5 %) a øepky o 184 tis. tun (-12,8 %). Na poklesu produkce obilovin se podílí nejvyšší mírou pšenice ozimá (-234 tis. tun) a dále žito (-61 tis. tun), u ostatních obilovin se naopak oèekává nárùst produkce, celkovì o 125 tis. tun. Pøedpokládaný hektarový výnos základních obilovin 5,11 t je meziroènì o 2,1 % nižší. Pokles hektarového výnosu se oèekává u pšenice ozimé a žita, u ostatních obilovin se pøedpokládá meziroèní navýšení výnosu, nejvýznamnìjší u ovsa a pšenice jarní. Osevní plochy základních obilovin se mírnì snížily na úroveò 1 302 tis. ha (-0,3 %). Významný pokles výmìry byl zaznamenán pouze u žita, mírnì se snížila plocha osetá jeèmenem ozimým a ovsem. Oèekávaná úroda základních obilovin je srovnatelná s pìtiletým (+1,5 %) i desetiletým prùmìrem (-1,5 %). Pšenice ozimá je osetá témìø na tøetinì všech ploch (32,0 %). Odhadovaná produkce 4 296 tis. tun je o 234 tis. tun nižší než v roce 2013 (-5,2 %). Snížení produkce jde zcela na vrub poklesu oèekávaného výnosu o 5,6 % na 5,43 t/ha. Osevní plocha

791 tis. ha je na témìø stejné úrovni jako v loòském roce (+0,3 %). Výmìra pšenice jarní se ve srovnání s loòským rokem navýšila o 10,4 % na 45 tis. ha a pøi pøedpokládaném výnosu 4,54 t/ha (+9,4 %) se odhaduje významný meziroèní nárùst skliznì o 21,0 % na 206 tis. tun. Odhad skliznì jarního jeèmene 1 162 tis. tun je o 43 tis. tun vyšší než úroda v loòském roce (+3,8 %). Osevní plocha se meziroènì zvýšila o 2,0 % na 248 tis. ha a odhadovaný hektarový výnos se také mírnì zvýšil na 4,69 t (+1,7 %). U jeèmene ozimého se letos oèekává sklizeò meziroènì o 4,8 % vyšší na úrovni 497 tis. tun. Nárùst je daný zvýšením oèekávaného hektarového výnosu o 8,1 % na 4,83 t/ha. Osevní plocha 103 tis. ha je meziroènì o 3,1 % nižší. Osevní plochy žita se ve dvou pøedchozích letech zvyšovaly, v letošním roce se však meziroènì propadly o 33,0 % na 25 tis. ha a dosáhly tak úrovnì roku 2011. Oèekávaný hektarový výnos 4,60 t je o 2,1 % nižší a od-

hadovaná produkce 116 tis. tun je o více než tøetinu nižší než loòská skuteènost (-34,4 %). Pøedpokládaná úroda ovsa se ve srovnání s rokem 2013 zvýšila o 8,9 % na 151 tis. tun. Oèekávaný prùmìrný výnos 3,58 t/ha je o 12,2 % vyšší, zatímco osevní plochy poklesly o 2,9 % na 42 tis. ha. Úroda tritikale se v letošním roce odhaduje na 226 tis. tun (+5,5 %). Na navýšení produkce se podílí nárùst osevní plochy na 48 tis. ha (+3,6 %) i odhadovaného výnosu na 4,66 t/ha (+1,7 %). Øepka se v letošním roce pìstuje na 15,8 % osevních ploch. V letošním roce se zastavil dlouhodobý trend nárùstu osevní plochy øepky, výmìra se meziroènì snížila o 7,0 % na 389 tis. ha a pøiblížila se tak úrovni roku 2011. Odhadovaný hektarový výnos 3,23 t je o 6,4 % nižší než loni a oèekávaná úroda 1 259 tis. tun poklesla o 184 tis. tun (-12,8 %). Pøedpokládaná produkce øepky pøesto pøevyšuje o 9,1 % pìtiletý prùmìr a o 20,6 % desetiletý prùmìr, a to díky zvyšujícím se hektarovým výnosùm (+7,5 %, respektive +6,3 %) a navýšení osevních ploch (+1,5 %, respektive +13,5 %). Zdroj dat: výbìrové zjišování ÈSÚ u ekonomických subjektù hospodaøících na zemìdìlské pùdì Ing. JIØÍ HRBEK

Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2014 Týden

16.

17.

18.

19.

20.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

Pšenice potravináøská

4787

4810

4911

5077

4727

4915

4915

4803

4693

4777

4797

Pšenice krmná

4689

4700

—

4714

4466

4699

4526

4607

Žito

4300

—

—

4292

Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání Komodita / týden

17.

18.

19.

22.

24.

25.

27.

Pšenice potravináøská

4 961

4 984

5 000

5 050

4 798

4 745

4 415

Pšenice krmná

4 731

4 763

4 850

4 700

4 507

4 424

4 040

Jeèmen sladovnický

5 236

5 131

—

5 250

5 035

5 107

4 974

Žito

4 217

4 160

4 350

4 300

4 075

4 041

3 913

Kukuøice

4 731

4 689

—

4 850

4 568

4 554

4 449

2

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Odhad skliznì zemìdìlských plodin podle stavu k 20. èervnu 2014

Území Kraj

Pšenice ozimá

Pšenice jarní

Pšenice celkem

Plocha v hektarech

Výnos v t/ha

Sklizeò v tunách

Plocha v hektarech

Výnos v t/ha

Sklizeò v tunách

Plocha v hektarech

Výnos v t/ha

Sklizeò v tunách

790 690

5,43

4 296 297

45 251

4,54

205 633

835 941

5,39

4 501 930

Hl. m. Praha

3 929

6,06

23 801

380

5,31

2 019

4 309

5,99

25 820

Støedoèeský

165 053

5,63

929 956

12 680

4,79

60 694

177 733

5,57

990 650

Jihoèeský

77 187

5,19

400 692

3 624

4,19

15 190

80 811

5,15

415 882

Plzeòský

57 190

5,23

298 888

3 502

4,25

14 900

60 692

5,17

313 789

Karlovarský

10 828

5,20

56 347

380

4,23

1 608

11 208

5,17

57 955

Ústecký

60 866

5,71

347 512

4 369

4,79

20 943

65 235

5,65

368 455

Liberecký

10 647

5,32

56 613

1 193

4,35

5 189

11 839

5,22

61 802

Královéhradecký

52 834

5,64

297 904

3 526

4,75

16 756

56 359

5,58

314 660

Pardubický

50 020

5,47

273 551

2 521

4,44

11 185

52 542

5,42

284 736

Vysoèina

69 762

5,19

362 123

3 467

4,16

14 420

73 230

5,14

376 543

Jihomoravský

110 874

5,12

567 565

4 367

4,23

18 486

115 242

5,09

586 051

Olomoucký

50 523

5,82

293 844

2 105

4,81

10 115

52 628

5,78

303 959

Zlínský

31 826

5,60

178 219

1 869

4,58

8 563

33 695

5,54

186 782

Moravskoslezský

39 151

5,35

209 282

1 268

4,39

5 565

40 419

5,32

214 846

Èeská republika

Odhady – Svìt a EU Svìtová produkce pšenice v hospodáøském roce 2014/15 je odhadována dle IGC na 694 mil. t, dle USDA na 702 mil. t. V minulém hospodáøském roce 2013/14 to bylo 709 až 714 mil. t a v roce 2012/13 655 až 657 mil. t. Spotøeba pšenice se odhaduje na 698 až 699 mil. t (690 až 703 mil. t v hosp. r. 2013/14 a 675 až 679 mil. t v hosp. r. 2012/13). Koneèné zásoby zùstávají na 187 až 189 mil. t (186 až 191 mil. t v hosp. r. 2013/14 a 172 až 175 mil. t v hosp. r. 2012/13). Odhad produkce byl navýšen pøedevším pro EU, Rusko a Argentinu. Výraznìjší snížení produkce je odhadováno v USA. V rámci svìtového obchodu se pøedpokládá, že nejvìtším svìtovým vývozcem pšenice bude EU. Odhad svìtové produkce kukuøice na hosp. r. 2014/15 dle USDA je v úrovni 981 mil. t, IGC odhaduje 955 mil. t (970 až 982 mil. t v hosp. r. 2013/14 a 861 až 869 mil. t v hosp.

r. 2012/13). Spotøeba byla navýšena na 947 až 968 mil. t (938 až 951 mil. t v hosp. r. 2013/14; 859 až 865 mil. t v hosp. r. 2012/13). Koneèné zásoby mají stoupnout na 172 až 183 mil. t (164 až 169 mil. t v hosp. r. 2013/14 a 132 až 138 mil. t v hosp. r. 2012/13). Odhad produkce byl navýšen pro Ukrajinu, Brazílii a pro EU. Svìtové ceny obilovin vzhledem k pøíznivým odhadùm blížící se skliznì zaznamenaly v èervnu prudký pokles. Totéž platí pro vývozní ceny obilovin z EU, které klesly pøedevším u pšenice v dùsledku zpomalení vývozní poptávky. Aktualizována byla také bilance obilovin pro EU 28 na r. 2014/15. Pøedpoklady skliznì v EU jsou relativnì dobré. Využitelná produkce je odhadována na úrovni 300 až 304 mil. t, z toho pšenice 145 mil.t. Dovoz se odhaduje na 15,8 mil.t a celkové dostupné množství na 352 mil.t. Spotøeba se má zvýšit na 276,8 mil.t, a to v dùsledku zvýšení odhadù produkce mléka

a masa. Vývoz se má udržet na 32,5 mil.t. Koneèné zásoby (k 30.6.2015) se pøedpokládají ve výši 40 mil.t. Nejnovìjší odhad osevních ploch obilovin v EU 28 pro r. 2014/15 je na 57,9 mil. ha (+0,9 % meziroènì). Nejvìtší snížení produkce obilovin v dùsledku sucha je oèekáváno v Estonsku (-17% meziroènì), naopak k nejvýraznìjšímu nárùstu by mìlo dojít v Itálii (+9,8%) a Maïarsku (9,5%). Za 52 týdnù hosp. r. 2013/14 dosáhl dovoz obilovin do EU 18,1 mil. t (16,4 mil. t v r. 2012/13; 13,5 mil. t pøed 2 roky), z toho kukuøice 14,4 mil. t, pšenice setá 1,7 mil. t, pšenice tvrdá 1,8 mil. t, jeèmen 34 tis. t., pšenièná mouka 32 tis. t, èirok 196 tis. t. Vývoz z EU dosahuje 38,2 mil. t (27,9 mil. t v r. 2012/13; 21,1 mil. t pøed 2 roky), z toho pšenice setá 27,7 mil. t, jeèmen 5,5 mil. t, kukuøice 2,6 mil. t, pšenice tvrdá 846 tis. t, pšenièná mouka 1mil. t, oves 274 tis. t, žito 166 tis. t. EU je èistým vývozcem 20,1 mil. t obilovin (11,5 mil. t v r. 2012/13; 7,6 mil. t pøed 2 roky).

MLYNÁØSKÉ NOVINY

3

Cena obilí na poli je dnes otázkou èíslo jedna. Na svìtovém trhu ceny obilí nadále klesají, ale pod úroveò intervenèní ceny v EU (101,31 Eur/t) se patrnì nedostanou. Aktuální cena pšenice na Paøížské burze kolísá v úrovni 179 Eur/t, na burze v Chicagu kolem 144 Eur/t. Termínované obchody jsou uvedeny v tabulkách a pøedpokládají pro listopad úroveò 185 Eur/t v Evropì a 165 Eur/t ve svìtì. Souèasný vývoj cen tzv. z pole závisí do jisté míry na prùbìhu skliznì. Zaznamenáváme proto vìtší rozdíly cen na evropských trzích, kde se cena potravináøské pšenice pohybuje v rozmezí od 149,84 Eur/t v Maïarsku do 193 Eur/t v Nìmecku. U krmné pšenice je to od 135,31 Eur/t (Slovensko) do 189 Eur/t (Nìmecko). Na Slovensku je aktuální cena potravináøské pšenice 140-165 Eur/t podle kvality. Krmná pšenice je v úrovni 135 Eur/t. V ÈR sklizeò pšenice teprve zaèíná a o cenách je pøedèasné hovoøit. Je ale vhodné upozornit na rozdíly. Zatímco na Slovensku se pøedpoklady produkce obilovin zvyšují, v Èechách se naopak snižují. Pøesto bude cenový vývoj ovlivnìn evropskými a svìtovými

cenami. Poèáteèní úroveò cen mohou rovnìž ovlivnit bezcelní dovozy pšenice z Ukrajiny. Vše ale nasvìdèuje tomu, že se pøibližujeme cenovému vývoji v loòském roce. Ceny od skliznì postupnì porostou. Krmná kukuøice se v Evropì pohybuje v úrovni od 142,72 Eur/t v Maïarsku do 195 Eur/t v Nìmecku. Paøížská burza je v úrovni 172 Eur/t na srpen, v Chicagu cena klesla na 103,64 Eur/t na prosinec.

Kukuøice 2014: ceny za volné zboží 134-137 Eur/t ve 26.týdnu, termínované obchody 178-176 Eur/t.

Situace ve vybraných zemích

Potravináøská pšenice 2014: 184 Eur/t.

Maïarsko U ozimé pšenice se oèekávají prùmìrné výnosy. Klimatické podmínky byly v prùbìhu vegetace pøíznivé. V bøeznu a dubnu bylo možné bez problému provést jarní práce a ošetøení porostù proti škùdcùm. Pøesto je vyšší nebezpeèí plísní, chorob, pøítomnosti škùdcù a pøemnožení hrabošù. Sklizeò zaèala c èervnu ozimým jeèmenem. Potravináøská pšenice 2014: produkce 1072 tis.t, prùmìrný výnos 4,3 t/ha, ceny volného zboží 137-140 Eur/t ve 26.týdnu, termínované obchody na prosinec 191-186 Eur/t.

Polsko Osevní plochy ozimých obilovin se zvýšily o 3,1 % a jarních obilovin o 21,5% oproti minulému roku. Úroda se pøedpokládá dobrá. Ceny ve 26.týdnu – úroda z minulého roku: Žito 2014: 139 Eur/t Kukuøice 2014: 173 Eur/t.

Èeská republika Letošní žnì zaèaly již na zaèátku èervence. Jako vždy se první sklízí ozimý jeèmen. Na jižní Moravì kombajny vjely také do pšenice. Sklizeò pšenice v Èechách je na zaèátku. Zima byla abnormálnì teplá, bez snìhové pokrývky a bez významných srážek. V nìkterých oblastech Støedoèeského a Ústeckého kraje v Èechách a na jižní Moravì, èást Hané a další oblasti se projevily významné problémy se suchem. To se jistì projeví v poklesu výnosù.

Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží Zemì mìsto

25.7.

29.8.

26.9. 24.10. 14.11. 19.12. 30.1.

27.2.

27.3.

24.4.

15.5.

26.6.

Pšenice potravináøská

189,00 192,80 185,86 200,79 202,72 207,65 193,58 197,51 212,44 211,37 202,30 191,23

Francie Rouen

—

Belgie Antverpy Nìmecko Hamburg

190,00 185,00 201,00 203,00

—

201,00 198,00 191,00 206,00 206,00 207,00

Maïarsko Transdanubia 149,98 151,65

—

196,00 200,00 211.00 215,00 208,00 195,00 —

202,00 213,00 214,00 207,00 196,00

153,41 161,81 160,65 184,54 166,78 179,13 188,48 170,97 151,07

Polsko Slaski

214,82 160,77 166,01 168,82 175,25

—

180,72 180,45 181,04 190,36 192,96 183,08

Rakousko Vídeò

181,00

—

180,00 180,00 177,00 185,00

Èeská republika Brno

201,96 168,63 168,63 167,32 168,00 168,30 167,30 172,73 175,58 182,48 181,24 160,55

—

—

—

—

—

175,00

Žito potravináøské Nìmecko Hamburg

155,00 154,00 153,00 161,00 168,00 168,00

Polsko Slaski

141,90

Èeská republika Brno

192,16 145,10 135,29 136,19 135,22 135,44 134,04 144,00 148,39 156,93 151,27 142,30

95,77

108,96 117,94 120,31

—

—

170,00 176,00 182,00 185,00 171,00

131,01 133,25 127,28 145,22 140,32 143,30

Svìtové trhy - ceny za pohotové zboží Chicago (Kè/t) 16.2.

23.2.

2.3.

9.3.

16.3.

23.3.

30.3.

27.4.

4.5.

11.5.

18.5.

25.5.

1.6.

22.6.

Pšenice

5 405 5 531 5 443 5 724 5 812 6 295 6 317 5 777 5 702 5 904 5 572 5 435 5 309 4 926

Kukuøice

4 384 4 393 4 394 4 721 4 689 4 702 4 763 4 725 4 752 4 731 4 590 4 590 4 401 4 239

4

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody 13.4.

20.4.

27.4.

4.5.

11.5.

18.5.

25.5.

1.6.

8.6.

15.6.

22.6.

29.6.

Èervenec 2014

4 859

5 102

5 166

5 208

5 276

4 965

4 825

4 652

4 573

4 366

4 341

4 335

Záøí 2014

4 930

5 169

5 226

5 268

5 339

5 031 4 908

4 744

4 662

4 444

4 400

4 397

Prosinec 2014

5 029

5 263

5 328

5 366

5 443

5 145

5 046

4 898

4 816

4 597

4 566

4 538

Èervenec 2014

3 930

3 913

4 006

3 892

3 971

4 181

3 788

3 700

3 638

3 568

3 602

3 516

Záøí 2014

3 914

3 896

3 980

3 867

3 925

3 798

3 767

3 640

3 616

3 537

3 562

3 510

Prosinec 2014

3 889

3 884

3 956

3 850

3 902

3 795

3 766

3 635

3 627

3 572

3 592

3 550

Pšenice

Kukuøice

Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 13.4.

20.4.

27.4.

4.5.

11.5.

18.5.

25.5.

1.6.

8.6.

15.6.

22.6.

29.6.

Listopad 2014

5 504

5 689

5 684

5 654

5 677

5 468

5 358

5 261

5 301

5 138

5 164

5 156

Leden 2015

5 504

5 689

5 684

5 661

5 697

5 475

5 365

5 274

5 314

5 159

5 198

5 176

Bøezen 2015

5 504

5 696

5 684

5 661

5 725

5 482

5 378

5 288

5 342

5 172

5 219

5 190

Èerven 2014

5 133

5 161

5 142

5 043

5 040

4 871 4 980

4 958

4 882

4 843

4 828

4 737

Srpen 2014

5 257

5 360

5 348

5 187

5 177

5 050

4 932

4 855

4 916

4 802

4 855

4 757

Listopad 2014

5 188

5 291

5 362

5 215

5 218

5 036

4 980

Pšenice

Kukuøice

Dlouhodobý vývoj cen pšenice na paøížské burze naznaèuje znaèné kolísání, které je nepøíznivé pro výrobní podniky Podle odhadù by mìla být celková letošní sklizeò prùmìrná. Kvalita je velmi rùzná. Problémy jsou s objemovou hmotností, ale také s obsahem dusíkatých látek. Na celkové závìry je však brzy. Ceny ve 26. týdnu – úroda z minulého roku:

o Potravináøská pšenice 2014: ceny obchodních organizací 4900 5100 Kè/t, volné zboží v úrovni 4500 Kè/t o Žito 2014: 3900-4200 Kè/t Dnes je rovnìž pøedèasné diskutovat o cenách mlýnských výrobkù. Za prvé

budou mlýny zpracovávat ještì minimálnì dva mìsíce obilí z minulé skliznì, jehož cena je stále vysoká. Za druhé nejsou zcela jasné výsledky skliznì u nás i v celé Evropì. Stále se mùže nìco stát, co ovlivní koneèné výsledky v objemu i v kvalitì. Zpracoval PAVEL FILIP

MLYNÁØSKÉ NOVINY

5

V minulém pøíspìvku na téma diagnostiky a optimalizace mlýnské výroby (Mlynáøské noviny 2 (149) 2014, str. 5) jsme se pokusili podat celkový pohled na tematiku a naznaèit její možné každodenní využití pøi øízení mlýnského provozu. Tentokrát se zamìøíme podrobnìji na dva aspekty, na nichž je postavena naše metodika, pøesnìji, v širším pohledu nᚠpøístup k problematice. Podíváme se na definici mlýna jako „funkèního systému“ a na základní princip diagnostiky jeho funkènosti. Mlýnskou výrobní jednotku chápeme jako soustavu návazných technologických blokù (uzlových operací): (1) pøíjem obilí, skladování a tvorba smìsi na zámel, (2) èištìní a pøíprava obilí k mletí, (3) vlastní mlecí proces (soustava dezintegraèních a tøídicích operací) a (4) míchání a finalizace produktù. Zároveò ji chápeme jako soustavu technologických zaøízení, mìøicích a regulaèních systémù a souèasnì jako spoleèenství lidí, kteøí ji øídí, obsluhují a kontrolují. Abychom ji mohli oznaèit za „funkèní systém“ nestaèí z našeho pohledu to, že procesy probíhají, ale že probíhají: a) vyrovnanì, tj. v návaznostech a bez napìtí mezi jednotlivými uzlovými operacemi èi uvnitø tìchto operací, b) optimálnì, tj. s optimální efektivitou jak u každé operace, tak v celku celé mlýnské jednotky,

c) cílenì, tj. že celý proces smìøuje k definovanému cíli. Podívejme se nyní na tyto tøi podmínky detailnìji. Vyrovnanost je základní podmínkou. Znamená to, že každá s uzlových operací probíhá s minimem výkyvù. Konkrétnì: pøíjem obilí je pokud možno plynulý, pøísun suroviny do mlýnského skladu není pøíliš nárazový, obilí máme stále v dostateèné zásobì a jakostní skladbì, kvalita obilí nevykazuje extrémní výkyvy a bìžné kolísání kvality je již na pøíjmu tlumeno správnì rozvrženým skladováním jednotlivých jakostních partií. (Pøi všech technických i fyzikálnì chemických nástrojích, které máme dnes k dispozici pro následné korekce, dobrá práce s obilím je naprostý a nenahraditelný základ kvalitní mlýnské výroby.) Smìs na zámel by mìla být v èase v co nejvyšší míøe jakostnì vyrovnaná. Nastavení parametrù èistírny a systému nakrápìní a odležení by mìlo odpovídat vlast-

nostem (kvalitì) smìsi na zámel, i diagramu mlýna (to platí pøedevším pro míru nakropení a dobu odležení obilí). Vymílací klíè vlastního mlýnského procesu by mìl být v mezích možného vyrovnaný v èase a pøi nutných zmìnách tažení jednotlivých mouk veden tak, aby v maximální míøe odpovídal diagramu a aby tak nedocházelo k extrémùm v zatížení jednotlivých mlecích a tøídicích strojù. Podobnì jako na pøíjmu a ve skladu obilí, i v míchárnì a skladu mouk a dalších produktù by mìly být jak hmotnostní toky, tak skladové kapacity v maximální míøe vyrovnané v èase. Optimální efektivita se z uvedených tøí podmínek v našich mlýnech sleduje nejvíce, nicménì omezuje se zejména na efektivitu vlastního mlýna. Pøitom do výtìžnosti jedlých produktù, která je klíèovým parametrem efektivity mlýnské výroby, se stejnou mìrou, ne-li nìkdy vìtší než vlastní mlecí proces, promítá kvalita smìsi na zámel a zejména pak pøíprava obilí k mletí (systém nakrápìní a odležení, intenzita a èas, v závislosti na tvrdosti zrna). Cílený proces znamená jednoduše to, že víme, èeho chceme dosáhnout a vše pro to dìláme. Jestli se pøedchozí dvì podmínky tvoøí v souèinnosti èlovìka a strojù a zaøízení, v této tøetí lidské myšlení a schopnost soustøedìného poèínání jasnì dominuje. Tím nejhorším je, když mlýn jako technologická linka vyrábí produkty, a lidská obsluha teprve podle jejich jakosti usuzuje co s nimi. Mìli bychom postupovat vždy tak, že pøedem jasnì známe a definujeme všechny podstatné charakteristiky výrobku (mouky) a všechny kroky od pøíjmu, pøes tvorbu smìsi na zámel a parametry èistírny a mlýna smìøujeme právì k nìmu. Systém diagnostiky, který uplatòujeme pøi analýze mlýnské výrobní jednotky, odpovídá podmínkám, kterými jsme definovali mlýn jako funkèní systém. Jednoduše øeèeno, hledáme oblasti mezi nebo uvnitø uzlových operací, v nichž vzniká napìtí, a poté analyzujeme jeho pøíèiny. Velmi èastý bývá napøíklad nesoulad mezi charakteristikami mlýnské výrobní linky (délka válcù, vysévací plocha a jejich mìrné zatížení) na stranì jedné, popelovì výtìžnostním diagramem na stranì druhé a požadovaným (odbytem

6

MLYNÁØSKÉ NOVINY

jednotlivých produktù vynuceným) vymílacím klíèem. Smyslem diagnostiky a následné analýzy je v tomto pøípadì zodpovìdìt hned nìkolik otázek a ve výsledku podat jasnou zprávu, zda je pøíslušný vymílací klíè skuteènì nemožné uvést s konfigurací mlýna do souladu, a tudíž je nezbytné zmìnit pomìry na stranì odbytu, nebo jestli je bezzásadních technických a náklad-

ných investièních zákrokù možné mezi konfigurací mlýna a vymílacím klíèem žádoucí soulad nalézt. Tento pøíklad je dobøe znám nám všem, kdo se v mlýnské praxi pohybujeme, ale zdaleka ne vždy jsme schopni takovou situaci efektivnì øešit. A nezapomeòme, že do rámce systému mlýna zahrnujeme z hlediska našeho „konceptu funkèního

systému“ také lidský faktor. Bez analýzy funkèních vztahù mezi lidmi ve mlýnì se zámìrnì vyhýbáme termínùm jako pracovní síla atd., aby bylo jasno, že máme na mysli živé lidi, a nikoli políèka organigramu, se èasto øešení nedobereme. Možných ohnisek napìtí v celém procesu mlýnské výroby od pøíjmu po expedici je mnoho a jde èasto o mnohem subtilnìjší problémy než pøíklad, který uvádíme pro ilustraci. Nicménì i zdánlivì okrajové problémy mohou samy o sobì nebo ve svém souètu pùsobit velmi nepøíznivì. Možná se vám, kteøí se v každodenní praxi mlýnskou výrobou zabýváte, mùže zdát, že kritéria stanovená jako podmínky funkènosti mlýnské jednotky jsou ideální, a tudíž nereálné. Je tomu tak jen zèásti. Jsou to jakési maximy, ale dosažitelné. Vìtšina mlýnù (nejen v Èesku) není technicky disponována tak, aby bylo možno všechny podmínky stoprocentnì splnit, ale v praxi je to èasto spíše tak, že své reálné technické dispozice naopak zdaleka nevyužívají. V dalším pokraèování se zaèneme vìnovat podrobnìji a konkrétnìji diagnostice a optimalizaci v jednotlivých uzlových operacích. PAVEL SKØIVAN [email protected]

MLYNÁØSKÉ NOVINY

7

Pøes 3100 návštìvníkù zavítalo v sobotu 12. èervence do areálu spoleènosti PRO-BIO, s.r.o. ve Starém Mìstì pod Snìžníkem. Letošní 9. roèník bioslavností vìnovali organizátoøi tématu bezlepkových biopotravin, zejména pohanky. Slavnostnì byl otevøen nový mlýn na bezlepkové výrobky. „Mlýn jsme budovali více než rok. Je souèástí našeho bezlepkového projektu. Loni jsme otevøeli bezlepkovou balírnu a nyní mùžeme lidem nabídnout kvalitní bezlepkové potraviny z bio surovin. Nᚠprovoz je v tomto smìru zcela unikátní, spojuje v sobì jistotu absence lepku a kvalitu bio,“ øekl Ing. Martin Hutaø. Na bezlepkovém stánku nabízela po celý den poradenství a své knihy Mgr. Zuzana Kobíková – autorka bezlepkové kuchaøky Vaøím s láskou. Nejen bezlepkové produkty a pokrmy mohli zájemci nakoupit na bio trhu, který zaplòoval prostor pøed hlavní budovou spoleènosti. Ve stáncích byly nabízeny jak bioprodukty z nabídky PRO-BIO, s.r.o., tak i výrobky dalších ekologických farmáøù a výrobcù. Bohaté obèerstvení s lahùdkami v kvalitì bio potvrdilo, jak pestøe, chutnì a originálnì se dá z biopotravin vaøit. Èerstvé jehnìèí speciality v podobì klobás, guláše, peèenì s rozmarýnem èi ragú s høíbky lákaly k ochutnání i ty, kteøí zatím tento druh masa moc neznali. Jehnìèí bio maso pochází z vlastní ekologické farmy spoleènosti PRO-BIO, s.r.o. Pestré vegetariánské pokrmy pøipravila brnìnská firma Rebio, u nichž zájemci mìli možnost

8

MLYNÁØSKÉ NOVINY

ochutnat napøíklad zapeèenou zeleninovou tortillu, pohankoto èili rizoto z pohanky s uzeným tofu, jáhly se zeleninou èi vegetariánskou svíèkovou a bezlepkový guláš.

V rámci nabízených exkurzí nahlédli návštìvníci do provozù mlýna, bezlepkového mlýna, balíren a skladù, navštívili ekologickou farmu spoleè-

nosti PRO-BIO, s.r.o. s chovem ovcí v Nové Senince èi bio jatka ve Vysokých Žibøidovicích. „Zájem o exkurze je opravdu velký. Pøestože jsme poskytli nìkolik termínù bìhem celého dne, brzy se zcela naplnily,“ sdìlila Ing. Barbora Hernychová ze spoleènosti PRO-BIO, s.r.o. Pro dìti byla pøipravena po celý den zábava a bohaté tvoøení ve Špaldíkovì dìtském koutku. Areálem je provázely živé postavièky znázoròující netradièní bio plodiny v podobì Špaldíka, královny Pohanky, princezny Hrašinky, Cizrnky, Kukurózy a Rýžoura. „Je to cesta, jak biopotraviny a jejich pùvod pøiblížit hravou formou i nejmenším návštìvníkùm. Dìti tak vidí, jak plodiny vypadají, seznámí se

s nimi a je jim pak bližší pokrmy z nich ochutnat,“ øekla Ing. Barbora Hernychová.

fie zvíøat a ptákù, nainstalované poblíž bezlepkové balírny, zaujaly pøedevším nejmenší návštìvníky.

Výstava fotografií Václava Hubaty, která probíhala v novì zrekonstruovaných prostorách v pøízemní èásti bezlepkového mlýna, pøiblížila návštìvníkùm práci a život ekologických zemìdìlcù zapojených do projektu NAŠE BIOFARMA. Vedle ní probìhla i výstava fotografií z prostøedí rumunského Banátu, kde lidé i v dnešní dobì hospodaøí tradièními zpùsoby za pomoci hospodáøských zvíøat. Pestré fotogra-

Odpolední a veèerní èást festivalu patøila hudebním vystoupením. Cimbálovku od Uherského Hradištì vystøídala místní staromìstská kapela Social Disproportion, svými pøevážnì dìtskými písnièkami pokraèovala punk-folková zpìvaèka Karolína Kamberská. Návštìvníky postupnì roztanèili Nylon Jail, Gang ala basta, undergroundový Tony Ducháèek & Garage a celý prostor pøed pódiem se zaplnil

pøi vystoupení kapely STO ZVÍØAT. Elektronická hudba Moimira Papalescu letošní BIOSLAVNOSTI kolem pùl jedné po pùlnoci ukonèila. Alternativní styly hudby pøirovnal Ing. Martin Hutaø k alternativnímu zpùsobu zemìdìlství. „Na BIOSLAVNOSTI zveme kapely hrající rozliènou hudbu rùzných stylù, které dokážou pøekvapit. Stejnì tak jako ekologické hospodaøení je pestré a plné neèekaných událostí, které nám pøíroda pøipravuje. Již nyní vybíráme kapely na jubilejní 10. roèník,“ dodal Ing. Martin Hutaø. (Z tiskové zprávy PROBIO)

Mlýnská výroba PRO-BIO Nový bezpepkový mlýn je vybudován v samostatném objektu, zcela oddìleném od mlýnského zpracování dalších výrobkù, které obsahují lepek. Je zde sice použito zaøízení z pùvodní linky postavené v devadesátých letech, ale hygienické podmínky výroby zcela vyhovují nejnovìjším standardùm v oblasti bezpeènosti potravin. Technologie pochází od pardubických firem Prokop a Caha. Instalovány jsou dva loupací stroje na pohanku, dva èistící a tøídící stroje (èistièky krupic), jednodílný rovinný vysévaè a dvoupárová mlecí válcová stolice M 21. Dále zásobníky a nová balící linka z Vlašimi, která pracuje sice na objemovém principu dávkování, ale její souèástí je rovnìž kontrolní váha se zpìtnou vazbou na regulaci dávky. Neodmyslitelnou souèástí linky je také detektor kovu

MLYNÁØSKÉ NOVINY

9

s automatickým vyøazováním kontaminovaného výrobku. Výkon mlýna na pohankové výrobky je 800 kg za hodinu. Pøevažuje výroba pohankových krup. V souèasné dobì je na trhu žádána i pohanková mouka. Vedlejším produktem jsou pohankové slupky, z kterých se vyrábìjí polštáøe. Ostatní mlýnská výroba a výroba osiv je situována do pùvodního objektu obilní sýpky. První biomlýn zde vznikl již v roce 1991. Od té doby prošel celý objekt i technologie znaènou modernizací. Zajímavé je pøedevším zaøízení na èištìní, tøídìní a povrchové opracování zrnin. Najdeme zde univerzální èistící a tøídící stroje DELTA (Cimbria) se síty a úèinným odsáváním prachu a lehkých neèistot. Dále triérovou stanici, suchý odkaménkovaè, pneumatický tøídící stùl, nárazový tøídiè (PADY) a nìkolik speciálních druhù loupacích a brousících strojù. Napøíklad je zde známá bruska EKONOS na výrobu jeèných krup, ale také na koneènou úpravu obilí NATURAL. Pro loupání špaldy je urèena žernová loupaèka a pro mletí na mouky odírací a loupací stroj, jako souèást maloka-

10

MLYNÁØSKÉ NOVINY

pacitního mlýna. Tento mlýn má univerzální technologii a mlecí proces probíhá na tøech šrotových a tøech vymílacích pasážích. Každá pasហmá svùj odstøedivý horizontální vysévaè a doprava všech meziproduktù je sací pneumatická. Možné je také vytøídit a dále èistit krupice na èistièce krupic. Linka pochází z Itálie. Mlýnská výroba firmy PROBIO je v èeských podmínkách unikátní a na vysoké kvalitativní a hygienické úrovni. Provozy jsou certifikovány podle standardu BRC. Dùležitá je také vlastní laboratoø s klasickým vybavením, ale navíc s mikrobiologickou èástí,

kde je skuteènì a velmi zodpovìdnì hlídána mikrobiologická èistota surovin a mlýnských výrobkù. Výrobní sortiment mlýnských potravináøských výrobkù je skuteènì velmi široký a v biokvalitì. Jde o bìžné celozrnné mouky z pšenice, žita a dalších tradièních plodin, jako jsou pohanka a pšenice špalda. Mezi našimi mlynáøskými produkty naleznete rùznì opracovaná zrna bìžných i netradièních obilovin. Jde o 17 druhù mouky, ale na pøání jednotlivých zákazníkù je možné pøipravovat také speciální druhy, takže nabídka se tak rozrùstá na 35 rùzných mlýnských výrobkù.

V obchodní èinnosti jde o více než 1200 výrobkù v kvalitì bio doplnìných o ekologické prací a èisticí prostøedky - to je souèasná nabídka, která se na základì poptávky ze strany zákazníkù neustále rozšiøuje. Vynikající kvalitu a spolehlivost u všech produktù firma zaruèuje díky peèlivému výbìru používaných bio surovin, pravidelným kontrolám a vlastní špièkové laboratoøi. Potìšitelná je rovnìž skuteènost, že se firma stále rozvíjí a je obchodnì úspìšná nejenom v Èechách, ale také v zahranièí. PAVEL FILIP

MLYNÁØSKÉ NOVINY

11

Odborný semináø k základùm mlynáøského oboru zakonèený zkouškami pro obsluhu mlýnských strojù se uskuteènil v èervnu. Závìreènou zkoušku podle Zákona 179/2006 Sb. úspìšnì složilo devìt uchazeèù z našich mlýnských provozù. Tentokrát to byli pracovníci ze mlýnù Bøezí, Pøedmìøice nad Labem, Louny a Mrzkovice. Jejich osvìdèení je platné v celé Evropì, ale nenahrazuje výuèní list, pouze osvìdèuje dílèí definované znalosti a dovednosti potøebné pro výkon pracovní pozice mlynáø nebo pomocník mlynáøe. V souèasné dobì jsou ve schvalovacím øízení i podmínky a požadavky na získání osvìdèení pro vedoucí mlynáøe (mládky), vedoucí mlýnských provozoven (stárky) a vedoucí mlýnských laboratoøí. První možnosti složení zkoušek pro tyto pozice se pøedpokládá až v roce 2015.

Odpovìdnost za pøípravu odborníkù pro mlýny postupnì pøebírá Svaz prùmyslových mlýnù ÈR. V Èeské republice nemámì žádné odborné uèilištì pro mlynáøe a Støední škola potravináøská a služeb v Pardubicích se potýká s malým poètem studentù pro tento obor, a proto není možné realizovat specializovanou výuku napøíklad pro celou tøídu. Pøesto je tøeba zdùraznit, že tato škola zùstává jedinou v Èeské republice, kde je možné absolvovat poèáteèní vzdìlání v našem oboru. Tuto školu využíváme i pøi organizování doškolovacích a rekvalifikaèních kurzù a pøi realizaci zkoušek profesních kvalifikací pro obory zpracování obilí a mlýny. Je pravdou, že potøeba doškolovat a rekvalifikovat pracovníky našich podnikù vzniká pod tlakem modernizace výrobních technologií a snižováním celkového poètu pracovníkù ve mlýnech. Pøedevším jsou to pracovníci údržby vyuèení v oborech zámeèník nebo elektrikáø, dále pracovníci v pomocných èinnostech pytlování výrobkù. Tito pracovníci vìtšinou do mlýnù pùvodnì nastoupili na pozice, které nevyžadují profesní kvalifikaci, ale vývoj pøinesl zmìny a díky spojování pracovních pozic jsou donuceni profesní znalosti získat. Napøíklad seøizovaèi a údržbáøi se stávají operátory technologických linek. Kromì vlastních pracovníkù se hlásí rovnìž

12

MLYNÁØSKÉ NOVINY

uchazeèi o zamìstnání vyuèení v nejrùznìjších oborech èinnosti. Zúèastòují se také absolventi støedních škol s maturitou, kteøí si nenašli zamìstnání ve svém oboru. Vzhledem k rùzné kvalifikaci a dosažené úrovnì vzdìlání je proto nutné upravovat i prùbìh profesní pøípravy. Nezbytná je praktická pøíprava pøímo v provozovnách mlýnù a úèast tìchto pracovníkù pøi provádìní bìžné údržby, výmìny mlecích válcù a výmìny sít na rovinných vysévaèích, èistièkách krupic a sítových tøídièích, pøípadnì pøi napínání kurty v koreèkovém elevátoru a výmìnì filtraèních hadic tkaninových filtrù. K tomu také jednoduché rozbory vlhkosti na vlhkomìru a parametrù výrobkù na NIR analyzátoru. Poznávání surovin a znalosti vlastností surovin a mlýnských výrobkù je rovnìž podmínkou. Pokud by uchazeè doposud ve mlýnì nepracoval, bylo by tøeba praktickou pøípravu zajistit. Otázkou je doba takové pøípravy. Jako optimální se jeví jeden kalendáøní mìsíc. Semináø organizovaný Svazem proto mùže být týdenní. Obsahová náplò se soustøedí pøedevším na technologické postupy a na obsluhování a údržbu používaných strojù a zaøízení. Kurzy jsou pøipraveny vèetnì obrazových materiálù. Dají se využít také odborné publikace Mlynáøská technologie 1 (Hodnocení kvality, kde je popsána chemie zrna, základní metody zkoušení a úpravy uživatelských vlastností výrobkù), Mlynáøská technologie 2 (Skladování a pøíprava surovin, kde je vysvìtlena technologie skladování a èištìní obilí). Mlynáøská technologie 3 (Mlýnské zpracování pšenice a žita) vyjde na zaèátku roku 2015. Vlastní prùbìh zkoušek byl doposud rozdìlen na zpracování testu, ústní zkoušku, praktickou zkoušku demontហa montហvybraného stroje, provedení rozboru pøímìsí a neèistot a rozboru na NIR. Souèástí zkoušky je poznávání produktu a jeho smyslové hodnocení. Na zkoušku si uchazeè pøinese vlastní rukou zpracovaný jakýkoliv technologický postup, který pøi zkoušce popisuje a komentuje. Pøi zkoušce se rovnìž posuzují znalosti provozní a osobní hygieny a dodržování pravidel BOZP a PO. Pøíprava na zkoušku a zkouška nemohou být jednoduché a nenároèné, protože v provozu již není dostatek èasu vodit pracovníka za ruèièku a vše podrobnì vysvìtlovat. Na druhé

stranì je ale jisté, že každý absolvent poèáteèního vzdìlávání nebo rekvalifikaèního kurzu musí nejdøíve pracovat pod dozorem zkušeného vedoucího. Jedinì tak se mùže stát plnohodnotným pracovníkem. Je pøeci jasné, že naše konkurenceschopnost nezávisí pouze na úrovni technologie, ale souèasnì na schopnostech lidí, kteøí jí ovládají. Nestaèí pouze zaškolení, potøebujeme pøece také ty, kteøí chápou souvislosti a dokáží reagovat, pøípadnì øešit vzniklé situace ve výrobì. Proto je nezbytné najít formu, jak

poèáteèní a pokraèovací odborné vzdìlávání zabezpeèit. Možná se ani v pøípadu našich mlýnù neobejdeme bez vytvoøení specializovaného výukového centra. Takové vzdìlávací centrum poèáteèního i pokraèovacího studia by mohlo fungovat ve Støední škole potravináøství a služeb v Pardubicích. Ale jsme zatím na samém zaèátku. Jak to bude dále, závisí nejenom na vedení svazu, ale na všech mlýnech, které vidí do budoucnosti. PAVEL FILIP

MLYNÁØSKÉ NOVINY

13

RASSF pùsobí již 35 let Systém rychlého varování (RASSF) je jistì dùležitým nástrojem evropského systému bezpeènosti potravin a krmiv. Byl zøízen pøed 35 lety jako sí, která usnadòuje pøedávání informací mezi státy. Loni øešil celkem 3205 pùvodních oznámení. Z toho 84,6 procenta se týkalo potravin, 8,5 procenta krmiv a 6,9 procenta materiálù v pøímém styku s potravinou. Na základì pùvodních oznámení se pøedalo 5158 následných oznámení. Z celkového poètu oznámení bylo 596 klasifikováno jako výstražné upozornìní, 442 jako informaèní oznámení vyžadující další údaje, 705 informaèních oznámení zasílané na vìdomí a 1462 jako oznámení o odmítnutí na hranicích. K tìm nejzávažnìjším pøípadùm byla napøíklad ohniska nákaz vyvolaných výskytem viru hepatitidy v jahodách a smìsích bobulovin. Dále nežádoucí úèinky doplòkù stravy, nákaza vyvolaná výskytem Shiga toxinu produkujícího Escherichia coli v mase a také výskyt reziduí pesticidù v rostlinných produktech. Sí RASSF pokrývá všech 28 èlenských státù EU, Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko. Je v nepøetržité pohotovosti. Díky tomuto systému se podaøilo odvrátit mnohá rizika ohrožující bezpeènost potravin, a to ještì pøedtím, než mohly poškodit zdraví spotøebitelù.

Peníze na potraviny pro chudé Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) poskytuje peníze na potraviny, obleèení i další potøeby. Èeská republika by mohla do roku 2020 získat z tohoto fondu 20,7 milionù eur (567,77 milionù korun). Chudoba a sociální vylouèení hrozí zhruba ètvrtinì Evropanù, tedy více než 120 milionùm lidí. EU chce jejich poèet do roku 2020 snížit aspoò o 20 milionù. Podle prùzkumu Èeského statistického úøadu hrozí chudoba 1,51 obyvatel Èeska. Z nich 140 tisíc nemá ani dostateèný pøíjem, ani materiální vybavení a ani práci. Pøíjmy domácností sice v posledních letech nominálnì mírnì rostly, ale reálné se propadly. Míra ohrožení chudobou se i tak loni meziroènì snížila z 9,6 mna 8,6 procenta. Podle statistikù u nás loni žilo pod hranicí chudoby 886 tisíc lidí. Dostal se pod ni èlovìk s mìsíèním pøíjmem nižším než 9674 korun, pár s ménì než 14512 korunami, samotná matka s malým potomkem s ménì než 12577 korunami a také rodièe se dvì-

14

MLYNÁØSKÉ NOVINY

ma potomky s ménì než 22251 korunami. Materiální nedostatek trápil témìø 679 tisíc lidí. Dalším sledovaným ukazatelem je intenzita práce. Pøes 541 tisíc lidí nemìlo zamìstnání ani na pìtinu pracovní doby. Pøedmìtem pomoci je jídlo, obleèení, obuv, hygienické potøeby, školní pomùcky a další vybavení domácnosti. Prostøedky se nebudou moci využít ke krytí úrokù z dluhù èi k nákupu zboží z druhé ruky. Podle zámìru Evropské komise by se také mìly upøednostnit místní a regionální výrobky. Peníze z fondu pøedstavují 85 procent, nejménì 15 procent musí dodat pøíslušný stát.

lesních cest, na poøízení lesních strojù a technologií šetrných k životnímu prostøedí, na zpracování døeva v malých pilaøských provozovnách èi budování retenèních nádrží. Ve srovnání s pøedchozím obdobím se vìtší dùraz klade na projekty spolupráce – sdílení zaøízení a zdrojù, inovace v zemìdìlství a potravináøství, podporu krátkých dodavatelských øetìzcù vèetnì operaèních skupin Evropského inovaèního partnerství, které pøispìjí k pøedávání znalostí. Z programu bude hrazena èást strategie místních akèních skupin, která se zabývá modernizací zemìdìlských a potravináøských podnikù nebo napøíklad investicemi v lesním hospodáøství.

Po valné hromadì SPM ÈR

Evropské investièní dotace v období 2014-2020 Program rozvoje venkova v letech 2014-2020 má èeským zemìdìlcùm a potravináøùm poskytnout 84 miliard korun. Program již odsouhlasila vláda a Evropská komise by ho mìla schválit zaèátkem roku 2015. Na termín schválení bude navazovat harmonogram pøíjmu žádostí, a to nejprve pro plošná opatøení v rámci jednotné žádosti o platbu v kvìtnu 2015, následovat bude vyhlášení termínù pro pøíjem jednotlivých projektových žádostí. Rozpoèet programu je nižší než v pøedchozím období, kdy poèítal celkem s 3,6 mld eur. Ale pøibližnì 300 milionù eur bylo vyèlenìno pro podporu venkovských oblastí a bude øešeno jinými operaèními programy. Vláda naopak schválila navýšení národního spolufinancování programu z 15 na 25 procent. Opatøení jsou cílená na investice do zemìdìlských podnikù vèetnì podpory mladých zemìdìlcù a na diverzifikace èinnosti. Pøedmìtem podpory budou napøíklad stáje, sklady, technologie pro živoèišnou i rostlinnou výrobu, jímky, hnojištì, speciální stroje, kotelny na biomasu a další. Nadále získají podporu investice do zpracování zemìdìlských produktù, balení a znaèení výrobkù vèetnì monitoringu kvality. Pokud jde o investice do lesního hospodáøství, pùjdou peníze zejména na rekonstrukce a výstavbu

Svaz prùmyslových mlýnù ÈR se na své valné hromadì zavázal, že se pokusí zlepšit podnikatelské prostøedí pro mlýny zintenzivnìním své analytické a informaèní èinnosti. Pro zlepšení èetnosti a kvality informací bude využita pomoc Ing. Pavla Skøivana. Využívat se budou nové webové stránky svazu, rùzné formy písemných sdìlení i osvìdèená setkávání mlýnských podnikatelských subjektù. Svaz bude i nadále plnit také další své funkce. V legislativní oblasti v podzimních mìsících vydá doporuèení k výživovým hodnotám mlýnských výrobkù. Aktualizovány budou normy PN Mlýn a Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro mlýny. Vydavatelství, kromì Mlynáøských novin, zakonèí práce na Mlynáøské technologii 3, vìnované mletí pšenice a žita. Mlynáøská roèenka se vydá jedenkrát za dva roky. Letos tedy nevyjde. Svaz se bude podílet na pøípravì a organizování tradièní konference Jakost obilovin ze skliznì roku 2014 v Kromìøíži. Pokraèovat budou také školení a semináøe. V záøí jde o další organoleptické zkoušky (smyslové posuzování potravin). Dále záleží na zájmu a požadavku èlenù. Mohou se uspoøádat další mlynáøské kurzy urèené pro rùzné úrovnì pracovníkù. Na øadì by mìl být opìt støední management. Pøestože je èinnost svazu kritizována, je tøeba si uvìdomit také možnosti a legislativní mantinely. Svaz se nechce dostat do konfliktu se zákonem, a naopak chce pomáhat svým èlenùm k úspìšnému podnikání. Vyjádøete proto své názory, požadavky a návrhy, jak a co zlepšit. Svaz je nás všech, a proto pøispìjme každý svým dílem.

èert“. V prostoru mlýnice stojí za pozornost vrš k chytání ryb, rùzné druhy pastí a fukar na èištìní obilí.

Rožnov pod Radhoštìm pøivítal v sobotu 19. èervence v prostorách Valašského muzea v pøírodì již 21. roèník „Pekaøské soboty“. Po celý den zde návštìvníci ochutnávali peèivo od rekordního poètu 30 zúèastnìných pekaøských firem. Odborná porota vybrala z pøihlášených vzorkù nejlepší chleba a rohlík a bìhem dopoledne probìhlo tradièní soutìžení pekaøù „pekaøský trojboj“ (bìh s trakaøem a 3 pytli mouky – S troškou do mlýna; bìh na chùdách s pekaøskou nùší na zádech – Pøes hory a doly; bìh s plným pùllitrem piva na lopáøi – O pekaøský pùllitr). „Program byl bohatý po celý den – od rána do pozdního odpoledne. V prvním patøe radnice areálu byla umístìna výstavka peèiva. V kulturním programu vystoupili známí umìlci: Petr Spálený se skupinou Apollo Band, Altai Kai s ukázkou hrdelních zpìvù ze sibiøské Altaje“, dechová hudba Polaèanka z Valašské Polanky, Mužský a ženský sbor z Dolních Dunajovic. Po celý den probíhala ukázka peèení chleba na dvou místech ve skanzenu. V chlebové peci vodního mlýna z Velkých Karlovic – Podatého v areálu Mlýnské doliny, pekli pracovníci muzea Zdenìk Krupa a pomáhala mu Eva Bušová. Mlýn obsluhoval Miroslav Kuèa. V chalupách Valašské dìdiny v objektu domu è. 24 z Nového Hrozenkova si peèení vzali na starost pracovníci Ireks Enzymy Radim Horák a Igor Holický.

Skanzen je bohatý na exponáty pøipomínající vývoj mlynáøského øemesla. Vodní mlýn, který je kopií stavby z poloviny 18. století, má funkèní èeské složení. Síla hnacího vodního kola se pøenáší na paleèné kolo, jež otáèí pastorkem, upevnìném na vertikální høídeli, na jejíž horní stopce je zakován horní mlýnský kámen, zvaný bìhoun, pohybující se po pevném dolním kamenu. Mezi kameny je vsypáváno semílané zrno, šrot padá do mouènice, kde se prosévá pøes tkaný rukávcovitý pytlík a vzniká bílá hladká mouka. Pytlíky mají rùznou hustotu, a je tedy možné získat produkty rùzné granulace. Pøepadem jsou nerozemleté èásti, které pøicházejí na vymìnitelné síto, tzv. žíbro. Produkty, které se takto získávají, se mohou znovu semlít. Pohyb pytlíku je zpùsoben otøásáním, jež zajišuje pákový a pérový systém, zvaný „hasa-

Ve Valašské dìdinì mùžete vidìt také nìkolik malých pøenosných mlýnù na drcení rùzných druhù obilovin. V usedlosti myškáøe ze Škudlova je ve stodole instalován mlýn na domácí mletí pohanky, která byla až do druhé svìtové války nedílnou souèástí stravy. Až na kopci, na samém konci dìdiny, najdete vìtrný mlýn, který sem byl pøenesen z obce Kladník v podhùøí Hostýnských vrchù. Je dokladem toho, že zejména v okrajových územích Valašska vedle vody mlel i vítr. Síla vìtru pohání zapéøené lopatky, které pomocí høídele, paleèného kola a pastorku uvádìjí do pohybu vrchní mlecí kámen, který spolu s pevným dolním kamenem drtí obilné zrno. A dál je to stejné, jako je popsáno u vodního mlýna. Mlýn vystøídalo 15 majitelù, z nichž poslední mlel pouze šrotovou mouku. Zaøízení obsluhuje mlynáø Adolf Majstryszin, který poutavì vysvìtluje technické detaily a trochu pohádkového pøidá i pro dìti. Pekaøská sobota je významnou propagaèní akcí na podporu prodeje pekaøských výrobkù, a tím i mouky. Svým významem rozhodnì pøesahuje region, proto je tøeba jí dále podporovat. PAVEL FILIP

MLYNÁØSKÉ NOVINY

15

Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected], www.svazmlynucr.cz DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921