Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Marcela Basovníková

Brno 2010

Vladimír Skoták

Rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Bc. Marcele Basovníkové za odborné vedení při zpracování této práce. Dále bych chtěl poděkovat tátovi za snahu a trpělivost při poskytování pro mne potřebných dat. Stejný dík patří i panu Ing. Rosenbergovi a panu Ing. Vystavělovi. Nemohu také zapomenout poděkovat mámě, která mě vždy dokázala povzbudit.

Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, které jsem při zpracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne 28. května 2010

__________________

Abstract SKOTÁK, V. Negative effects of decreases in milk commodity prices on the firm economy. BACHELOR THESIS. BRNO. 2010 The aim of this bachelor thesis is to propose measures that has to be taken in order to cope with the negative effects of decreases in milk commodity prices on the firm economy. The thesis consists of three parts. The first part discusses the milk production with regard to the structure of agriculture. Basic relations in the production of this product are explained in this part. In addition, theoretical foundations for calculation of the marginal contribution, cost profitability, method of net present value and method of repayment time are presented. Marginal contribution of the dairy cattle breed and the cost profitability of the milk are calculated in second part. Subsequently, the obtained data are used to review the influence of the milk production on the firm economy. In the end of the second part analysis of cost and pay off components is made. Finally, the solutions based on the analysis are proposed. Keywords milk, price decrease, cost profitability, marginal contribution Abstrakt SKOTÁK, V. Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. BRNO. 2010 Cílem bakalářské práce je navrhnout opatření vedoucí k minimalizaci negativních dopadů poklesu ceny vybrané komodity na hospodaření zkoumaného podniku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část zařazuje produkci mléka do struktury zemědělství, jsou zde vysvětleny základní vztahy ve výrobě tohoto produktu a teoretická východiska pro výpočet příspěvku na úhradu, nákladové rentability, čisté současné hodnoty a doby návratnosti investice. V praktické části je vypočten příspěvek na úhradu chovu dojnic a nákladová rentabilita mléka. Získané hodnoty slouží k posouzení vlivu výroby daného produktu na podnik. Poslední část práce tvoří rozbor nákladových a výnosových složek, jenž je východiskem pro návrh doporučení. Na závěr jsou uvedeny konkrétní možnosti řešení. Klíčová slova mléko, pokles cen, nákladová rentabilita, příspěvek na úhradu

5

1 Obsah 1

Obsah

5

2

Seznam tabulek a grafů

7

3

Úvod

9

3.1

Úvod .......................................................................................................... 9

4

Cíl práce a metodika

11

5

Literární rešerše

12

5.1

Produkce mléka v zemědělském podniku ...............................................12

5.1.1

Zemědělství – definice a specifika...................................................12

5.1.2

Zařazení produkce mléka v rámci zemědělské výroby....................12

5.1.3

Vztahy mezi zemědělskými výrobami..............................................13

5.1.4

Chov mléčného skotu.......................................................................14

5.1.5

Výživa dojnic ....................................................................................14

5.2

Teoretická východiska pro kalkulaci nákladů a výpočet rentability .......15

5.2.1 Kalkulace nákladů, nákladová rentabilita a stanovení příspěvku na úhradu 15 5.2.2 5.3

Investice a metody jejich hodnocení ...................................................... 27

5.3.1 6

Metody hodnocení investic ............................................................. 28

Vlastní práce

31

6.1

Charakteristika podniku a výroby ...........................................................31

6.2

Příspěvek na úhradu fixních nákladů chovu dojnic ............................... 33

6.3

Rozbor výnosů chovu dojnic................................................................... 34

6.3.1

Rozbor výnosů z prodeje mléka...................................................... 35

6.4

Nákladová rentabilita na litr mléka........................................................ 38

6.5

Vývoj nákladů na litr mléka.................................................................... 39

6.5.1 7

Náklady a výnosy – definice, členění, zdroje dat ............................18

Náklady na krmiva .......................................................................... 40

Doporučení pro podnik 7.1

41

Nákladová doporučení.............................................................................41

6

7.2

Návrhy na ovlivnění výnosů ................................................................... 46

8

Závěr

49

9

Literatura

51

10 Přílohy

55

7

2 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Příspěvek na úhradu chovu dojnic (Kč) ............................................ 33 Tabulka č. 2: Vývoj celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (Kč) ........................................................................................................................................ 34 Tabulka č. 3: Relativní změna celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (%)....................................................................................................................... 34 Tabulka č. 4: Podíl změny jednotlivých výnosů chovu dojnic na celkových výnosech (%)................................................................................................................. 35 Tabulka č. 5: Složení krmných dávek a počet nadojených litrů............................ 42 Tabulka č. 6: Náklady a počet prodaných litrů pro automat 2 x 200 l ................. 47 Tabulka č. 7: Náklady a počet prodaných litrů pro automat 2 x 100 l ................. 48 Tabulka č. 8: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic 2006 ........................... 55 Tabulka č. 9: Výpočet nákladů na litr mléka 2006................................................... 56 Tabulka č. 10: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic 2007 ......................... 57 Tabulka č. 11: Výpočet nákladů na litr mléka 2007................................................. 58 Tabulka č. 12: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic 2008 ......................... 59 Tabulka č. 13: Výpočet nákladů na litr mléka 2008................................................. 60 Tabulka č. 14: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic 2009 ......................... 61 Tabulka č. 15: Výpočet nákladů na litr mléka 2009................................................. 62 Tabulka č. 16: Cash flow automatu 2x200 l (Kč)...................................................... 62 Tabulka č. 17: Diskontní míra .................................................................................... 63 Tabulka č. 18: Čistá současná hodnota automatu 2x200 l (Kč).............................. 63 Tabulka č. 19: Cash flow automatu 2x100 l (Kč)...................................................... 63 Tabulka č. 20: Čistá současná hodnota automatu 2x 100 l ..................................... 63

8

Graf č. 1: Vývoj nákupních a prodejních cen mléka ............................................... 27 Graf č. 2: Vývoj příspěvku na úhradu chovu dojnic (Kč)....................................... 33 Graf č. 3: Vývoj výnosů z prodeje mléka (Kč).......................................................... 35 Graf č. 4: Vývoj počtu prodaných litrů mléka (Kč) ................................................. 36 Graf č. 5: Vývoj ceny za litr mléka (Kč)..................................................................... 37 Graf č. 6: Podíl jednotlivých složek ceny mléka (Kč).............................................. 38 Graf č. 7: Vývoj nákladů a výnosů litru mléka (Kč)................................................ 38 Graf č. 8: Vývoj nákladové rentability ...................................................................... 39 Graf č. 9: Průměrné rozčlenění nákladů na litr mléka v letech 2006 - 2009......... 40 Graf č. 10: Složení vybraných krmných dávek (kg) ................................................ 43

9

3 Úvod 3.1 Úvod Po velkém růstu cen potravin u nás i v zahraničí byl v posledním kvartálu roku 2007 na světových trzích zaznamenán pokles cen klíčových zemědělských komodit, tudíž i mléka a výrobků z něj. Např. cena másla klesla na konci roku 2007 o 200 dolarů za tunu, cena sušeného odstředěného mléka se propadla dokonce o 350 dolarů za tunu. Pokles cen mléka se začal postupně projevovat v prvním kvartálu roku 2008 i v České republice. V květnu 2008 poklesla výkupní cena mléka v Německu na 27 – 35 centů za litr, přičemž hranice rentability byla dle chovatelů 40 centů za litr. Za tímto propadem nestál údajně jen celosvětový trend poklesu cen za danou komoditu, ale především cenová válka mezi dvěma obchodními řetězci Lidl a Aldi. Němečtí zemědělci začali na protest mléko vylévat do kanálů. K bojkotu se přidali zemědělci z okolních zemí, a to i z Česka. Do Německa totiž mléko dodávají i čeští zemědělci. Týden trvající stávka nakonec skončila úspěchem zemědělců, kteří si vymohli zvýšení výkupní ceny na 43 centů. Během roku klesaly výkupní ceny i v České republice. Jihočeská Madeta snížila červencovou výkupní cenu o 70 haléřů na 7,8 Kč/l, což bylo podstatně méně oproti předchozímu roku, kdy se cena pohybovala kolem 10 Kč/l. V listopadu 2008 začaly první protestní akce v ČR, kterými chtěli zemědělci upozornit na nízké a stále klesající výkupní ceny a k nim v nepoměru vysoké a takřka strnulé ceny za produkty z mléka. Ceny mléka od začátku roku poklesly o cca 40 % a o 20 % oproti hodnotám z pololetí. V této době hlásily mlékárny přebytek mléka a hromadící se výrobky na skladech. Na počátku roku 2009 se výkupní cena dostala pod 6 Kč/l, srovnatelnou cenu jako v roce 1995. Cena na světových trzích poklesla na úroveň roku 2003. Přebytek mléka zasáhl celou Evropu. Unie se opět uchýlila k miliardovým exportním subvencím, které měly zpřístupnit produkty pro třetí země, pro něž

10

byly doposud příliš drahé. A to 2 eura na 100 kg u sušeného mléka a 10 eur na 100 kg u másla. V březnu započaly i intervenční nákupy na sklad. Tyto kroky však údajně pouze mírnily celkové problémy v České republice a podle českých mlékáren byl vývoz i tak ztrátový. Na Slovensku vedly protesty k dotaci 100 eur na dojnici a masivní kampani na podporu mléka, ve Francii ke zvýšení výkupní ceny o osm centů na 28 centů. V České republice proběhla v březnu 2009 demonstrace proti klesajícím cenám. Další protesty následovaly hned v dubnu a v červnu. Začala se znovu otevírat otázka snížení, popř. zrušení výrobních kvót, které byly nastaveny nad spotřebu mléka v EU a mohly by při snížení pozitivně ovlivnit nízkou cenu. Kvóty ovšem byly ponechány na původním ročním procentním růstu a to až do roku 2015. V červenci 2009 začala Evropská komise prověřovat, zda obchodní řetězce nezneužívají své síly ke stanovování „likvidačních“ cen za mléčné produkty. Podle průzkumů Agrární komory České republiky začalo v říjnu 2009 vybíjení stád a prodej dojnic. Stav mléčného skotu se tak údajně snížil o 6 %. Pokles stavu dobytka potvrdil i Český statistický úřad. Podle jeho zprávy došlo např. v Karlovarském kraji k poklesu o 2,3 %. Na konci října začaly výkupní ceny mléka v EU mírně stoupat. V této době přislíbila Evropská unie evropským farmářům dotaci ve výši 280 milionů eur, ovšem až v polovině roku 2010. Ke konci měsíce října vylili čeští zemědělci na protest tisíce litrů mléka na svá pole. Počátkem roku 2010 výkupní ceny mléka v České republice mírně rostly, v březnu se průměrná výkupní cena pohybovala mírně nad 7 Kč/l. Bylo také schváleno přidělení dotace slíbené od Evropské unie. Čeští farmáři se tak v současnosti mohou ucházet o část z celkových 150 miliónů korun přidělených České republice. (www.aktualne.centrum.cz/ekonomika)

11

4 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je navrhnout opatření vedoucí k minimalizaci negativních dopadů poklesu ceny vybrané komodity na hospodaření podniku. Zhodnocení vlivu poklesů cen bude provedeno na základě posouzení příspěvku na úhradu chovu dojnic a nákladové rentability dané komodity. Následně budou provedeny rozbory nákladových a výnosových složek chovu dojnic a výroby mléka. Na základě těchto podkladů budou navrhnuta konkrétní doporučení. Pro posouzení efektivnosti investice bude použita metoda čisté současné hodnoty a metoda doby návratnosti.

12

5 Literární rešerše 5.1 5.1.1

Produkce mléka v zemědělském podniku Zemědělství – definice a specifika

„Zemědělství je odedávna chápáno jako uvědomělá činnost směřující k zajištění obživy pro člověka. V současnosti je pak bráno jako odvětví národního hospodářství, které se zabývá pěstováním zemědělských plodin, chovem hospodářských zvířat a zajišťováním surovin pro trh, potravinářský průmysl a pro další odvětví lehkého průmyslu (kožedělný, textilní…). Mimo těchto funkcí zastává ještě neméně důležitou krajinotvornou funkci.“ (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 637) Zemědělství je v mnoha ohledech odlišné od jiných hospodářských odvětví. Především je založeno na biologickém principu, a proto musí respektovat specifické biologické pochody a potřeby rostlin a živočichů. (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 637) Dalším specifikem je také závislost na počasí, které jednak ovlivňuje kvantitu, ale i kvalitu zemědělských produktů, jednak určuje čas, po který je některé zemědělské produkty možné vyrábět. Neméně důležitou odlišností od jiných odvětví je ovlivnění klimatem. Klima omezuje škálu výrobků, jež je možné v dané oblasti vyrobit. Podobně omezující podmínkou je i kvalita a množství obdělávatelné půdy v dané lokalitě. 5.1.2

Zařazení produkce mléka v rámci zemědělské výroby

Zemědělská činnost je nejčastěji dělena na konvenční a ekologickou. Konvenční zemědělství se zaměřuje především na takovou produkci pro trh, která zajistí maximální zisk – jsou pěstovány nejvýnosnější plodiny, chována nejziskovější plemena a druhy zvířat. Naproti tomu ekologické zemědělství je zaměřeno na kvalitu produkce a snaží se respektovat přirozené koloběhy a zákonitosti. (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 637) U obou těchto typů je možné další dělení a to na výrobu živočišnou a výrobu rostlinnou.

13

Rostlinná výroba je zaměřena na produkci plodin, jež jsou prodávány dalším subjektům na trhu, nebo může vytvářet takové plodiny, které jsou dále zpracovány a spotřebovány uvnitř podniku. Z těchto plodin pro vlastní potřebu může být vytvořeno osivo, popř. sadba vlastní výroby, nebo bývají spotřebovány v rámci živočišné výroby. V rostlinné výrobě je tedy nutné odlišit meziprodukty určené pro další upotřebení v podniku a finální výrobu určenou pro trh. Živočišná výroba je představována chovem různých druhů zvířat. Pro výrobu mléka je možné chovat různé druhy – např. ovce, kozy. Tato práce je ale zaměřena na chov skotu, a proto nebudou ostatní dále zmiňovány. Chov skotu je možno rozdělit na dva směry: • chov masných plemen • chov mléčného skotu Obě plemena mají společné vedlejší produkty. Těmi je chlévská mrva, která bývá zpracována v živočišné výrobě a tak vrací do koloběhu část živin dodaných v podobě krmiv z rostlinné výroby. Dále jsou to telata, která mohou být zpeněžena na trhu, nebo mohou být užita pro obnovu stáda v rámci podniku. Rozdíl v obou plemenech je v jejich finálních výrobcích. Jak již vyplývá z názvu, jsou masná plemena chována pro zisk z prodeje jejich masa, naproti tomu jsou mléčná plemena chována pro zisk peněz z prodeje mléka. U mléčných plemen pak přibývá ještě další finální výrobek, jímž je maso. To je získáno z kusů vyřazených z chovu. 5.1.3

Vztahy mezi zemědělskými výrobami

Souvislosti uvedené v předchozích odstavcích se přímo promítají do systému účetnictví a kalkulací v rámci podniku. I když jsou zemědělské podniky často rozděleny na rostlinnou a živočišnou výrobu, vztahy mezi nimi jsou většinou zachovány. Z toho plyne, že jednotlivé vedlejší výrobky a meziprodukty, pokud jsou spotřebovány v rámci podniku, musí být oceňovány tak, aby u nich celkové saldo bylo nulové a nedocházelo tak k dodatečnému navyšování nákladů nebo výnosů.

14

Výjimku tvoří podniky, které se specializují např. na živočišnou produkci a krmiva nakupují. U nich jsou nákladem nákupní ceny stanovené na trhu, saldo u nich samozřejmě nulové není. (Valder, 2008, str. 125 - 128) 5.1.4

Chov mléčného skotu

Celkový chov mléčného skotu lze obecně rozdělit do čtyř skupin – chov dojnic, odchov telat, výkrm býků a odchov jalovic. V chovu dojnic je jednak zajišťována produkce mléka a za druhé jsou zde rozena telata, jež jsou poté odstavena do odchovu telat. Telata jsou buďto vybrána k dalšímu chovu, nebo jsou prodána. Ta, která zůstávají na farmě, jsou rozdělena podle pohlaví. Býčci mohou sloužit jako kusy určené k výkrmu, nebo jako budoucí plemenní býci. Samičí jedinci – jsou zařazováni do odchovu jalovic, kde jsou zapouštěny. Dojnice nevhodné pro další chov (staré, nemocné, málo produktivní kusy) jsou vyřazovány – jedná se o tzv. brakaci, a nahrazovány novými z řad jalovic. Tyto jalovice jsou označovány jako vysokobřezí a jsou to kusy, jež mají 5 a více měsíců po otelení. 5.1.5

Výživa dojnic

Krmiva jsou obecně dělena podle koncentrace živin a energie na krmiva objemná a jadrná. Objemná krmiva jsou základem výživy skotu. Tato krmiva jsou méně koncentrovaná a mohou být čerstvá, sušená nebo konzervovaná. Mezi objemná krmiva se řadí např. siláže (krmivo vzniklé kvašením čerstvé nebo zavadlé píce a jiných zemědělských plodin s přídavkem konzervantů), „senáže“ (siláž vytvořená konzervací píce), seno (usušená zelená píce) a další. Jadrná krmiva oproti objemným obsahují v malém množství krmiva velký obsah živin. Mezi tato krmiva řadíme zrniny luštěnin, olejovin a dalších plodin. Tato krmiva můžeme ještě rozdělit podle způsobu jejich získávání, a to na krmiva statková – produkována přímo na farmě a průmyslová – jedná se o zbytky a vedlejší produkty potravinářského průmyslu.

15

Uvedená krmiva mohou být ještě doplněna o anorganické látky – např. soli, doplňkové látky – např. hormony, nebo o syntetická krmiva – různé směsi a koncentráty. Speciálním druhem krmiv u přežvýkavců je močovina, jež je využita pro syntézu bílkovin. (www.zootechnika.estranky.cz)

5.2 Teoretická východiska pro kalkulaci nákladů a výpočet rentability 5.2.1 5.2.1.1

Kalkulace nákladů, nákladová rentabilita a stanovení příspěvku na úhradu Příspěvek na úhradu fixních nákladů

Obecně je příspěvek na úhradu definován jako „rozdíl čistých tržeb z prodeje jednoho kusu a variabilních nákladů na jeden kus. Pokud je tento rozdíl vynásoben počtem prodaných kusů, získáme celkový příspěvek na úhradu.“ (Lang, 2005, str. 122) „Příspěvek na úhradu je vzhledem ke své relativně jednoduché konstrukci a poměrně

dobré

vypovídací

schopnosti

uplatňován

v nadpodnikové

i podnikové oblasti.“(Novák, 1999, str. 7) V podnikové praxi se příspěvek na úhradu využívá jako nástroj krátkodobého (taktického) řízení, ovšem pouze v případě, že se nemění fixní náklad. Podnik může být krátkodobě orientován tak, že výroba určitého produktu umožní uhradit alespoň variabilní náklady. Pokud tomu tak není, je třeba právě ve vynaložených variabilních nákladech hledat rezervy. Nejsou-li v těchto oblastech

žádné

možnosti

zlepšení,

pak

je

vhodnější

výrobu

opustit.

Z dlouhodobého hlediska totiž musí být podnik schopen pokrýt plně náklady vyráběné produkce. Předpokladem je tedy určení plných vlastních nákladů výrobku. (Novák, 1999, str. 19)

16

Postup výpočtu příspěvku na úhradu: Výnosy: -

Výnosy z prodeje mléka Prodej telat Odchov telat Jatečná kráva – prodej Statková hnojiva Dotace

= celkové výnosy chovu dojnic Variabilní náklady: -

Náklady na obnovu stáda

-

Náklady na krmiva a směsi nakupované

-

Náklady na krmiva a směsi vlastní

-

Léčiva a dezinfekční prostředky

-

Ostatní materiál

-

Spotřeba energie a vody

-

Přímé mzdy

-

Externí služby pro živočišnou výrobu

-

Opravy a udržování dodavatelské

-

Veterinární služby

-

Plemenářské služby

-

Ostatní služby pro živočišnou výrobu

-

Dopravní práce dodavatelské

-

Opravy a udržování vlastní

-

Náklady na pojištění = celkové variabilní náklady

Příspěvek na úhradu = výnosy chovu dojnic – celkové variabilní náklady (Novák, 1999, str. 14); (ZVÚ, 1998)

17

5.2.1.2

Kalkulace nákladů

Kalkulace nákladů je definována jako „písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici, která je chápana jako určitý výkon (výrobek, polotovar, služba) vymezený měřící jednotkou – např. ks, l, kg apod.“ (Synek, 2003, str. 94) V praxi je možné použít různé metody kalkulací, ovšem pro stanovení nákladů na mléko je využívána metoda odečítací (zůstatková). Ta slouží ke sledování sdružených výkonů podniku, jejichž náklady se sledují společně. V kalkulaci je jeden z výkonů označen jako hlavní výkon (výrobek) a zbylé jsou chápány jako vedlejší. Při výpočtu jsou od celkových nákladů odečteny vedlejší výrobky, jež se oceňují prodejními cenami. Zbylé náklady jsou náklady hlavního výrobku. (Synek, 2003, str. 103) Postup výpočtu kalkulace nákladů: Variabilní náklady chovu dojnic – hodnota vedlejších výrobků + Daň z pozemku + Výrobní režie + Správní režie + Odpisy dl. majetku a údržba budov + Ostatní fixní a režijní náklady = náklady na výrobu mléka na kus Z nákladů na výrobu mléka na kus je pak možné při znalosti produkce mléka na kus vypočítat náklady na 1 litr mléka. Toho je dosaženo prostým vydělením nákladů na mléko a kus počtem litrů vyprodukovaných jednou dojnicí. (ZVÚ, 1998) 5.2.1.3

Nákladová rentabilita

„Rentabilita (výnosnost) obecně znamená schopnost dosahovat výnosu (zisku apod.) na základě vložených prostředků. Ukazatel výnosnosti nebo efektivnosti hospodaření se vypočte jako poměr výnosu (zisku) k vynaloženým prostřed-

18

kům (investice a náklady). Obvykle se vyjadřuje v procentech.“ (Ottův slovník naučný, str. 550) „Nákladová rentabilita je určena buď obecným vztahem: Rentabilita nákladů = výsledek hospodaření/náklady nebo zúženým ukazatelem: Rentabilita nákladů = provozní výsledek hospodaření/provozní náklady“ (Synek, 2003, str. 128) V obou případech stanovuje vypočtená hodnota efektivitu vynaložených nákladů. Tato hodnota určuje, kolik jedna koruna nákladů vytvoří korun zisku. (Synek, 2003, str. 128) 5.2.2

Náklady a výnosy – definice, členění, zdroje dat

Pro stanovení příspěvku na úhradu, následného výpočtu nákladů na litr mléka a výpočtu rentability výrobku je důležité správné roztřízení a přiřazení nákladů a určení výnosů. Aby toho bylo dosaženo, je třeba náklady a výnosy definovat a uvést jejich možná dělení. Zdrojem dat pro nákladové a výnosové položky je výkaz zisku a ztrát. Tento dokument podává přehled o výnosech a nákladech za určité období, slouží tedy jednak ke zjišťování hospodářského výsledku, ale také způsobu jeho tvorby a struktuře jeho složek. (Valder, 2004, str. 9) Dalšími zdroji potřebnými pro výpočet stanovených ukazatelů jsou pak různé podnikové statistiky a data z vnitropodnikového účetnictví. 5.2.2.1

Náklady

Náklady jsou ve finančním účetnictví obecně definovány jako „úbytek ekonomického prospěchu, který se projevuje úbytkem aktiv, nebo přírůstkem dluhů, a který v hodnoceném období vede ke snížení vlastního kapitálu, a to jiným způsobem, než je výběr kapitálu vlastníky.“ (Valder, 2008, str. 292)

19

5.2.2.1.1

Členění nákladů

Členění nákladů je možno provést podle druhů, kdy se vychází z rozdělení podle výrobních faktorů (práce – osobní náklady, dlouhodobý majetek – odpisy, materiál – spotřeba materiálu atd.) (Synek, 2003, str. 74) Náklady je dále možné rozlišit podle účelu: • podle útvarů: „Kdy jako útvar jsou v podniku chápána tzv. střediska, což jsou místně vymezené části podniku, které evidují náklady, za něž zodpovídají. Náklady, které je možno přímo připočítat nákladovému středisku jsou označeny jako jednicové náklady střediska. Náklady, které lze připočítat přímo pouze pomocí určitého klíče, označujeme jako režijní náklady střediska. V praxi bývá obvyklé rozlišení režijních nákladů materiálových, výrobních, správních a odbytových.“ (Synek, 2006, str. 37) • podle výkonů: „Tento druh třídění nákladů umožňuje zjišťování nákladů a obvykle i zisku podle jednotlivých výrobků (resp. služeb), tj. podle tzv. nositelů nákladů. Umožňuje tak zjistit výnosnost (rentabilitu) výrobků a tím usměrňovat i strukturu výrobního programu.“ (Synek, 2006, str. 37) Můžeme tak rozlišit dvě základní skupiny nákladů: a) přímé (jednicové) náklady – patří sem náklady jednicové, jež jsou vyvolány jednotkou konkrétního druhu výrobku. Kromě těchto nákladů se výkonu přiřazují i náklady, které jsou vynaloženy v souvislosti s prováděním pouze tohoto druhu výkonu. Podíl na jednici lze zjistit pomocí prostého dělení. (Král, 2006, str. 72 – 73) „Nutnou vlastností přímých nákladů tedy nemusí být jejich proporcionální charakter. Zejména skupina tzv. ostatních přímých nákladů zpravidla zahrnuje náklady fixní, které mají jiný vztah k objemu výkonů než položky jednicových nákladů.“ (Král, 2006, str. 73) Zůstává ale podmínkou, že tyto náklady lze hospodárně zjistit a přiřadit jednotlivým druhům výkonů. (Král, 2006, str. 73) b) nepřímé náklady – „nejsou vázány k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislos-

20

tech. Většina režijních nákladů (kromě těch, které souvisejí s konkrétním druhem výkonu) je společná více druhům výkonů. Při kalkulacích je většinou třeba i těmto nákladům přiřadit kalkulační jednici. Tyto náklady se pak přičítají nepřímo pomocí zvolených veličin.“ (Král, 2006, str. 73) Dalším možným pohledem na rozlišení nákladů je jejich roztřízení na základě vztahu k objemu produkce. (Král, 2002, str. 67) Náklady je tak možné rozřadit na náklady: • fixní • variabilní K fixním nákladům řadíme ty náklady, které se nemění v určitém rozsahu prováděných výkonů nebo aktivity podniku. Jedná se většinou o tzv. kapacitní náklady, které jsou nezbytné pro efektivní průběh podnikání. Tyto náklady zůstávají v tzv. relevantním rozpětí využití kapacity stejné. Pokud tedy bude navyšován objem výkonů prováděných na této kapacitě, bude zároveň klesat podíl fixních nákladů na jednotku výkonu. Jestliže ale budou překročeny kapacity dané budovy, stroje, je nutné opět jednorázově vynaložit nové fixní náklady. Tento jev je označován jako efekt z degrese, popř. progrese fixních nákladů. Snižovat fixní náklady lze tedy jejich vyšším produkčním využitím a racionalitou jejich spotřeby. (Král, 2002, str. 69 – 70) Na uvedenou problematiku se dá dívat i z časového hlediska, kdy jsou fixní náklady chápany jako ty, jež se v určitém časovém intervalu vůbec nemění. Tento časový interval závisí na změně výrobních kapacit. Pokud je tento interval dlouhý, můžeme použít termínu absolutně fixní náklady. Jestliže je kratší, jsou tyto náklady označeny jako fixní náklady relativní, intervalové. Absolutně fixní náklady se ale v podstatě nevyskytují, neboť každá výstavba, ale i změna vybavení stroji, znamená změnu kapacity a i tím pádem i změnu ve fixních nákladech. (Novák, 1999, str. 6) Fixní náklady se často vynakládají jednorázově ještě před uskutečněním prvního výkonu a jejich výše je tak pro běžné období předem dána. Z hlediska vztahu k aktuálnímu objemu výkonů se tak jeví jako náklady neovlivnitelné. Není

21

tomu ovšem tak vždy. V některých případech jsou fixní náklady vynaloženy i během podnikatelského procesu. (Král, 2002, str. 70) Z hlediska ovlivnitelnosti se tedy fixní náklady dají rozlišit na: a) Umrtvené (utopené) náklady – jsou často spojené se zahájením podnikatelského procesu – např. pořízení budovy, nákup strojního zařízení atd. Jejich hlavní vlastností je skutečnost, že jejich celkovou výši již není možné v průběhu podnikání ovlivnit. Jedinou možností, jak je snížit, je opačně působící investiční rozhodnutí (např. prodej budovy). U těchto nákladů je z hlediska potřeb jejich kvantifikace např. v kalkulacích a rozpočtech relativně dlouhé časové období mezi výdajem potřebným k pořízení příslušné majetkové složky a jejím projevením v nákladech. (Král, 2002, str. 75 - 76) b) Vyhnutelné náklady – nejsou přímo spojeny s investičním rozhodnutím a při výrazném snížení využití kapacity je možné tyto náklady omezit. Vyhnutelné náklady jsou většinou časově více propojeny s výdaji nutnými na jejich úhradu. (Král, 2006, str. 76) Na rozdíl od fixních nákladů se variabilní mění v závislosti na objemu výkonů. Variabilní náklady je možné rozdělit na: a) Proporcionální – tyto náklady rostou přímo úměrně s počtem výkonů. Jejich podíl na jednotku výkonu je konstantní. Příkladem proporcionálních nákladů jsou např. spotřebovaná krmiva apod. b) Podproporcionální - jejich výše roste pomaleji, než objem prováděných výkonů. Jejich průměrný podíl na jednotku výkonu klesá. Tento typ nákladů se v praxi vyskytuje poměrně často. Příkladem mohou být náklady na udržování a opravy strojů, náklady na spotřebu elektrické energie zahrnující tzv. paušál a hodinovou spotřební sazbu apod. c) Nadproporcionální – jedná se o náklady, jež rostou rychleji jak objem výkonů. V praxi nejsou tak časté. Jejich příkladem je např. nárůst mzdových nákladů při zajišťování zvýšeného objemu výkonů přesča-

22

sovou prací. U těchto nákladů se zdá, že vedou ke snížení celkové efektivnosti podniku. Tato skutečnost však neplatí všeobecně. Nárůst těchto nákladů může zabránit větším ztrátám, resp. snížení efektivnosti, jež by nastalo v případě, že by se jim podnik chtěl vyhnout za každou cenu. (Novák, 1999, str. 5) „Členění nákladů na variabilní a fixní má i časovou dimenzi. Ta vyplývá z krátkodobého pohledu na náklady a jejich vývoj, protože v krátkodobém horizontu se některé výrobní činitele v podniku nemění, jsou fixní, některé jsou proměnné, variabilní. V dlouhodobém pohledu na náklady se povaha výrobních činitelů mění (manažeři podniků rozhodují o velikosti a počtu strojů a výrobních zařízení, mění se přístupy k nájemnému, daním…) a fixní náklady z tohoto hlediska prakticky neexistují.“ (Novák, 1999, str. 6) Nelze tedy vždy striktně oddělovat variabilní a fixní náklady. Tento fakt má praktický význam při používání příspěvku na úhradu, kde vycházíme z předpokladu, že některé náklady jsou jednoznačně variabilní a některé náklady se za určitých okolností chovají jako variabilní a za jiných okolností jako fixní. (Novák, 1999, str. 7) 5.2.2.1.2 Zachycení nákladů v účetnictví „V účetnictví jsou náklady zaneseny v účtové třídě 5-. Obsahují jak externí, tak interní náklady, rozdělené podle druhů a částečně i podle účelu. Náklady v účetnictví dělíme na provozní (50 – 55), finanční (56-57) a mimořádné (58).“ (Valder, 2008, str. 292) Provozní náklady zahrnují spotřebované nákupy (účtová třída 50) – na účtu 501 se účtuje o spotřebovaných zásobách metodou A nebo B. Patří sem např. nakoupená steliva a krmiva, léky atd. Nákupy, které není možné skladovat, jsou zachyceny na účtech 502 – spotřeba energie a 503 – spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek (např. plynu, páry, vody k technologickým účelům atd.). (Valder, 2008, str. 296) Účtová skupina 51 - služby – zachycuje náklady na externí služby, tzn. výkony od jiných účetních jednotek. V rámci zemědělství zde jsou zachyceny např.

23

služby veterinářů, plemenářů a další. Výjimku tvoří účet 513 – náklady na reprezentaci, kde jsou účtovány i vlastní výkony. (Valder, 2008, str. 296) Účtová skupina 52 - osobní náklady – zachycuje náklady na mzdu zaměstnanců včetně příjmů společníků a členů družstva ze závislé činnosti a odměn členům orgánu společnosti a družstev. Mzdy jsou do nákladů účtovány ve výši hrubých mezd. Do hrubé mzdy musí být zahrnuta i tzv. naturální mzda přijatá v nepeněžní formě. Ve stejné skupině je účtováno i zákonné pojištění. To jest pojištění ve shodě s platnými předpisy a dobrovolné sociální pojištění a další sociální náklady. (Valder, 2008, str. 296) Předposlední skupinou je skupina daně a poplatky (účtová skupina 53). Ta obsahuje daně, odvody a podobné platby, které musí účetní jednotka jako poplatník uhradit na základě daňových zákonů (daň silniční, daň z nemovitostí apod.) a také doměrky těchto daní za minulá léta včetně doměrků DPH a DPH, kterou již nelze uplatnit v rámci odpočtu daně zúčtované na vstupu. (Valder, 2008, str. 293) Poslední skupinou provozních nákladů jsou jiné provozní náklady (účtová skupina 54), zahrnující provozní náklady různého charakteru, pro něž nebyly stanoveny samostatné účtové skupiny. (Valder, 2008, str. 297)

5.2.2.2

Výnosy

„Výnosy jsou obecně definovány jako peněžní ocenění souboru realizovaných výrobků a služeb za určité období. U výnosů na rozdíl od peněžních příjmů není rozhodující, zda v tomto období došlo k jejich inkasu, či nikoliv.“ (Valder, 2008, str. 292) Vymezení výnosů a jejich kvantifikace se pro určení příspěvku na úhradu mohou značně lišit. K jejich definování lze přistupovat z různých hledisek. S ohledem, jaké podklady jsou k dispozici, je možné vycházet (Novák 1999, str. 4) : a) „Z hrubého produktu, který lze vyjádřit jako souhrn: -

tržeb na prodané výrobky

24

-

změny stavu zásob a zvířat

-

spotřeby meziproduktu

b) z hrubé produkce, která představuje množství hlavních a vedlejších výrobků (po odečtení ztrát) oceněných realizační cenou c) z výnosů jednotlivých výrobků, kde realizovaná část produkce je oceněna cenami realizace a nerealizovaná část produkce se ocení v nákladech výroby (tj. podle zákona o účetnictví), nebo v cenách možné realizace, resp. v průměrných cenách, které výrobce u konkrétních výrobků dosáhl v daném roce. Problematičtější je pak ocenění dalších, resp. vedlejších výrobků, kde je možné zvolit několik přístupů: -

v cenách možné realizace, což je v některých případech nerealizovatelné

-

v nákladech výroby, tzn. za pomoci výrobkových kalkulací

-

v cenách stanovených pro tento účel jednotně. V současné době je takto pro účely výrobkové kalkulace stanovována cena za chlévskou mrvu, která vychází z relativní nákupní ceny živin obsažených v mrvě

d) z tržeb pro jednotlivé výrobky, což je metoda nejjednodušší, zároveň ale s nejmenší vypovídací schopností“ (Novák, 1999, str. 4) Z uvedeného tedy vyplývá, že „výrobkové vymezení a ocenění není jednoznačně dáno a při jejich stanovení je třeba respektovat různé účely využití.“ (Novák, 1999 str. 4) 5.2.2.2.1 Zachycení výnosů v účetnictví Výnosy jsou v účetnictví zachyceny v účtové třídě 6. Tato třída zahrnuje „externí i interní výnosy členěné podle druhů a podle zdrojů, ze kterých plynou, a to v účtových skupinách podle charakteru činností.“ (Valder, 2008, str. 292). Výnosy se dělí na provozní výnosy (60 – 64), finanční výnosy (66), mimořádné výnosy (68).

25

Mezi provozní výnosy patří skupina 60 - tržby za vlastní výkony a zboží – ta zachycuje výnosy související s prodejem vlastních výrobků, prodejem služeb a zboží. Další skupinu představuje změna stavu zásob vlastní činnosti (účtová skupina 61) – do této skupiny se na základě zvolené metody (A nebo B) účtují přírůstky a úbytky zásob vlastní výroby. V této skupině jsou také účtovány zjištěné rozdíly při inventarizaci zásob nedokončené výroby, výrobků a zvířat, s výjimkou dospělých zvířat. (Valder, 2008, str. 304 - 305) Aktivace (účtová skupina 62) – slouží k převedení materiálu a zboží vyrobených ve vlastní režii do majetku – aktiv. Aktivací se „uhrazují“ náklady spojené s daným produktem zaúčtované v třídě 5. (Valder, 2008, str. 305) Poslední účtová skupina provozních výnosů - jiné provozní výnosy – 64 - zachycuje tržby z prodeje dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, tržby z prodeje materiálu, výnosy ze smluvních pokut a úroků z prodlení, výnosy z odepsaných pohledávek a ostatní provozní výnosy. (Valder, 2008, str. 305 306) 5.2.2.2.2 Výnosy z produkce mléka Mléko je dodáváno většinou na základě dlouhodobých kupních smluv (na jeden rok, i více let). „Ve všech mlékárnách v ČR je definována fixní část nákupní ceny s určeným obsahem tuku a bílkovin v mléce, a to ještě v souladu s legislativou ČR a EU, která definuje celkový počet mikroorganismů a somatických buněk v 1 ml mléka.“ (Kvapilík, 2005, str. 15) V případě vyšších hodnot u bílkovin a tuků v mléce je základní cena navýšena o příplatky. V případě nižších hodnot jsou stanoveny srážky. Další „volnou“ složkou je příplatek, případně srážka za celkový počet mikroorganismů. Tyto příplatky bývají někdy provázány na splnění jiných požadavků a to např. na již zmíněný minimální obsah bílkovin. Sankce a příplatky jsou samozřejmě stanovovány i u počtu somatických buněk. (Kvapilík, 2005, str. 16 – 21) Zřejmě nejvíce sledovaným kritériem je tzv. RIL – rezidua inhibičních látek. Jejich příkladem jsou antibiotika, pesticidy, konzervační nebo dezinfekční prostředky, toxiny produkované nemocným dobytkem a další. Tyto látky působí

26

problémy při zpracování mléka na mléčné výrobky a mají také negativní vliv na lidský organismus. Negativní test na RIL je tedy u mlékáren různě sankciován, situace může vést i k úplnému vyloučení z dodávky. (Kvapilík, 2005, str. 22) Značně postihováno bývá také nedodržení bodu mrznutí mléka. Dodržení tohoto ukazatele bývá požadováno pro zařazení mléka do jakostních tříd Q a I, jeho nesplnění pak vede k zařazení mléka do třídy nestandard. Tento ukazatel pak často podmiňuje uznání ostatních příplatků. (Kvapilík, 2005, str. 22 – 23) Kromě těchto ukazatelů bývají v některých mlékárnách zohledňovány i jiné – např. obsah tukuprosté sušiny, obsah volných mastných kyselin, obsah koliformních bakterií a objem nakoupeného mléka. (Kvapilík, 2005, str. 23 - 28) Celková nákupní cena tedy není stanovena jen podle stávající poptávky po mléce a produktech z něj, ale je také ovlivněna kvalitou mléka (vyšší, nebo nižší) a také množstvím mléka dodaném do zpracovny. 5.2.2.2.3 Vývoj cen mléka a vybraných mléčných produktů v ČR Ceny zemědělských výrobců (CZV) v České republice zaznamenaly od ledna do prosince 2008 snížení o 32,3 %, konkrétně z 10,08 Kč/l v lednu 2008 na 6,82 Kč/l v prosinci 2008. Při meziročním porovnání prosinec 2008/prosinec 2007 je pokles ceny 31,7 % (cena v prosinci 2007 byla 9,99 Kč/l). Od prosince 2008 do července 2009, kdy se pokles zastavil, klesla cena o 7,41 %. Cena litru mléka byla v červenci 5,9 Kč/l. V listopadu 2009 činila cena mléka 6,4 Kč/l, což znamenalo nárust o 8,4 %. Ceny průmyslových výrobců (obchodní ceny) v České republice vykázaly rovněž výrazný propad. V období leden až prosinec 2008 došlo k poklesu cen u mléka polotučného trvanlivého o 26,54 %, u odstředěného mléka trvanlivého o 23,18 % a u polotučného mléka čerstvého o 6,61 %. (www.czso.cz/csu)

27 Graf č. 1: Vývoj nákupních a prodejních cen mléka

Zdroj: ČSÚ

5.3 Investice a metody jejich hodnocení „Obecně je investice charakterizována jako přeměna peněžního kapitálu na kapitál reálný.“ (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 526) V podnikovém pojetí jsou investice obecně chápány jako „statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků v budoucnu“. (Synek, 2003, str. 284) Investice můžeme rozdělit podle druhu aktiv, do nichž je investováno, do různých skupin: • finanční investice - nákup cenných papírů, půjčky či nákup nemovitostí za účelem dalšího obchodování nebo pronájmu a další • hmotné investice – jedná se např. o výstavbu nových budov, nákup pozemků, strojů, dopravních prostředků apod. • nehmotné investice – nákup softwaru, výdaje na výzkum atd.

28

Dalším možným pohledem na investice je jejich dělení na: • čisté investice – rozšiřující kapitál • hrubé investice – zahrnující celkové výdaje za určité období Investice je možné financovat z: • vlastních zdrojů – např. vklady vlastníků • cizích zdrojů – např. bankovní úvěry (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003, str. 526) 5.3.1

Metody hodnocení investic

Pro hodnocení efektivnosti investic se v praxi užívá několika metod. Ty je možné rozdělit na metody statické a dynamické. Statické metody (nepřihlíží k působení faktoru času): • metoda průměrného procenta výnosu • metoda průměrné návratnosti investice • metoda průměrného ročního cash flow Dynamické metody (zahrnují faktoru času): • • • •

metoda čisté současné hodnoty metoda doby splatnosti metoda vnitřního výnosového procenta metoda indexu ziskovosti (Synek, 2003, str. 303 – 304)

5.3.1.1

Čistá současná hodnota

Tato metoda určuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů (cash flow) a náklady na investici. n

ČSH = SHCF – IN= ČSH – čistá současná hodnota investice SHCF – současná hodnota cash flow IN – investiční náklady k – diskontní míra

CFt

∑ (1 + k ) t =1

t

− IN

29

t – období 1 až n n – doba životnosti investice

Investice je přijatelná, pokud je splněn vztah ČSH > 0. (Synek, 2003, str. 308) 5.3.1.1.1

Stanovení diskontní míry

K určení diskontní míry je vhodné použít průměrných nákladů na kapitál, jenž představuje průměrnou cenu (vyjádřenou v úrokové míře), kterou musí podnik zaplatit za užití kapitálu.

WACC =

CK VK * i * (1 − D ) + *r K K

WACC – průměrné náklady na kapitál CK/K – relativní podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu i – úroková míra cizího kapitálu D – míra zdanění VK – relativní podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu r – úroková míra vlastního kapitálu (Synek, 2003, str. 299 – 300) 5.3.1.1.2

Sestavení cash flow

Cash flow (peněžní tok) zachycuje, pohyb příjmů a výdajů za určité období. Ke stanovení cash flow lze užít dvě metody: • přímá metoda – je založena na přímém sledování všech peněžních příjmů a výdajů podniku • nepřímá metoda – sleduje výnosy a náklady, které jsou upraveny na příjmy a výdaje vzhledem ke změnám rozvahy, nebo je upraven zisk běžného období o změny aktiv a pasiv V provozní činnosti je uplatňována nepřímá metoda, zatímco přímá metoda je užívána v investiční a finanční činnosti.

30

5.3.1.2

Doba návratnosti investice

Metoda doby splacení investice určuje období, za něž tok cash flow pokryje náklady na investici. Nejvýhodnější je co nejkratší doba. (Synek, 2003, str. 306) n

SHCF=IN; SHCF – současná hodnota cash flow IN – investiční náklady k – diskontní míra t – období 1 až n n – doba životnosti investice

CFt

∑ (1 + k ) t =1

t

= IN

31

6 Vlastní práce 6.1 Charakteristika podniku a výroby Zkoumaný podnik byl založen roku 1999 jakožto akciová společnost. Tato firma se zaměřuje na konvenční výrobu - rostlinnou i živočišnou. V rostlinné výrobě jsou produkovány pro trh obiloviny, olejniny, okopaniny, technické a krmné plodiny, v živočišné výrobě pak mléko a hovězí maso. Dřívější chov prasat byl v podniku zrušen v roce 2008, takže veškeré příjmy v živočišné výrobě plynou z chovu skotu. Organizační struktura podniku je členěna do středisek a to mechanizačních a správních. Chov skotu je v současnosti soustředěn do dvou středisek. Stáj s jalovicemi se nachází cca 3 km od hlavní farmy. Na hlavní farmě se jsou umístěny 2 stáje s dojnicemi, dále pak porodna a odchovna telat, stáj pro suchostojné krávy a vysokobřezí jalovice. Stáje byly rekonstruovány v roce 1996. Díky volnému typu ustájení je zajištěna lepší pohoda zvířat, volný přístup ke krmivu a vodě a zdravější prostředí. K péči o skot jsou využívány služby externích firem a to veterinární (léčba chorob, zažívacích poruch, broušení paznehtů…) a plemenářské (inseminace a šlechtění skotu, kontrola užitkovosti…). Aby byla zajištěna optimální produkce a zdraví chovu, je stádo průběžně obměňováno. Jedná se o tzv. uzavřený obrat stáda, společnost nenakupuje chovný materiál. Vyřazené dojnice jsou nahrazovány jalovicemi z vlastního chovu. Vyřazené kusy jsou odváženy na jatka do Olešnice na Moravě – jatka Šutera. V chovu jsou odchovávána telata (býčci), ti jsou ve váze 5O kg prodáváni jiným subjektům. Jalovičky jsou buďto zařazeny do chovu nebo jsou nabídnuty k prodeji. Celkový chov dojnic je rozdělen do čtyř skupin - podle fáze laktace a pro tyto skupiny jsou navrhovány různé krmné dávky.

32

Krmiva pro stádo jsou zajišťována především vlastní produkcí, doplňkově nakupována. Z vlastních krmiv je to především silážní kukuřice, kukuřice v mokrém zrnu, vojtěška, travní senáže a cukrovarnické řízky. Nakupována jsou pak minerální krmiva, sojové a řepkové šroty, soli a další. Krmiva jsou uskladněna ve vlastních prostorách, popř. silážních jamách, nebo ve vacích. Doprava je pak zajištěna vnitropodnikově traktory nebo nákladními auty, oceňována je ve vlastních nákladech. Podestýlka v boxovém ustájení je tvořena slámou, která je produkována v rámci rostlinné výroby a je oceněna vlastními náklady. Následně vzniklá chlévská mrva je vyskladňována pravidelně dvakrát denně. Dostýlání se provádí jednou denně. Dojnice jsou dojeny dvakrát za den. Mléko je následně přečerpáno do chladících tanků, odkud je pak čerpáno do cisteren, jež pro mléko každý den posílá mlékárna. Mléko se vozí ke zpracování do mlékárny Olešnice na Moravě, jež je od podniku vzdálena 30 km. Náklady na dopravu jsou hrazeny mlékárnou.

33

6.2 Příspěvek na úhradu fixních nákladů chovu dojnic Tabulka č. 1: Příspěvek na úhradu chovu dojnic (Kč)

Rok Příspěvek na úhradu

2006

2007

2008

13226,45 11708,35 4873,88

2009 - 7411,12

Graf č. 2: Vývoj příspěvku na úhradu chovu dojnic (Kč)

U zkoumaného podniku měla křivka příspěvku na úhradu v průběhu let 2006 až 2009 klesající tendenci. Z toho plyne, že každý rok přispíval chov dojnic jako celek na uhrazení fixních nákladů stále nižší částkou. V roce 2009 křivka poklesla pod nulovou hranici. To mělo za následek, že již nebyly plně hrazeny ani všechny variabilní náklady a chov dojnic dosahoval ztráty ve výši negativního příspěvku na úhradu, jenž činil – 7411 Kč na kus. Jelikož je příspěvek na úhradu fixních nákladů obecně definován jako rozdíl výnosů a variabilních nákladů, je třeba hledat jeho změnu v těchto veličinách.

34 Tabulka č. 2: Vývoj celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (Kč)

2006

2007

2008

2009

68647,93

69286,14

67987,19

52421,65

55421,48

57577,79

63113,30

59833,37

Rok Celkové výnosy Variabilní náklady

Aby bylo možné blíže určit důvody poklesu příspěvku na úhradu, je nutné vyjádřit uvedené hodnoty v relativním tvaru, jenž zachycuje procentní změnu oproti předchozímu roku. Tabulka č. 3: Relativní změna celkových výnosů a variabilních nákladů chovu dojnic (%)

2007/2006

2008/2007

2009/2008

Relativní změna výnosů

0,93

-1,87

-22,89

Relativní změna variabilních nákladů

3,89

9,61

-5,19

Rok

Z uvedené tabulky je zřejmé, že každoroční snižování příspěvku na úhradu bylo způsobeno dvěma faktory. V letech 2006 a 2007 nízkým nárůstem výnosů, jenž následoval jejich poklesem, a to v roce 2009 téměř o 23 %. Proti tomuto vývoji stály meziročně rostoucí variabilní náklady, které byly v roce 2009 sníženy o 5 % oproti předchozímu roku, což ale nevykompenzovalo obrovský propad výnosů.

6.3 Rozbor výnosů chovu dojnic Výnosy v chovu dojnic jsou tvořeny několika složkami. Lze je rozdělit na výnosy z vedlejších výrobků, kterými jsou telata, maso jatečných krav a statková hnojiva. Dále na výnosy z hlavního výrobku, jímž je chápáno mléko. Poslední složku tvoří výnosy plynoucí z dotačních titulů. Pro určení výnosů, které měly vliv na pokles celkových výnosů, je třeba tyto výnosy rozdělit a určit jejich relativní podíly na celku.

35 Tabulka č. 4: Podíl změny jednotlivých výnosů chovu dojnic na celkových výnosech (%)

Rok Mléko Tele – prodej Tele – odchov Jatečná kráva Statková hnojiva Dotace

2007/2006

2008/2007

2009/2008

3,07

0,40

-28,08

0,49

-0,81

0,39

-0,73

-0,16

0,60

-1,56

0,25

4,12

0,02

0,12

0,00

-0,36

-1,73

-0,11

Z této tabulky vyplývá, že v roce 2008 a 2009 došlo k prudkému poklesu výnosu z prodávaného mléka. To mělo za následek propad celkových výnosů a tudíž i příspěvku na úhradu. Díky tomuto vývoji nebyl v roce 2009 podnik schopen pokrýt ani variabilní náklady u dojnic. 6.3.1

Rozbor výnosů z prodeje mléka

Graf č. 3: Vývoj výnosů z prodeje mléka (Kč)

36

Celkové výnosy z prodeje mléka jsou ovlivněny dvěma faktory. Prvním z nich je množství prodaných litrů mléka, druhým je pak cena, za níž je mléko prodáno do mlékárny. Graf č. 4: Vývoj počtu prodaných litrů mléka (Kč)

Z uvedeného grafu je zřejmé, že v pozorovaném období bylo v podniku každý rok vyprodukováno méně mléka, než v roce předcházejícím. Největší pokles nastal v roce 2009.

37 Graf č. 5: Vývoj ceny za litr mléka (Kč)

Vývoj ceny litru mléka měl ve sledovaném období mimo roku 2006 klesající tendenci. Z obou grafů lze tedy usoudit, že se na snížení výnosů z prodeje mléka v chovu dojnic podílelo jednak snížení vyprodukovaných a následně prodaných litrů produktu, za druhé ale také pokles ceny za litr mléka. Je ovšem nutné dodat, že v roce 2009 byl pokles výroby zprostředkovaně vyvolán rovněž cenou, neboť díky ní přestal chov dojnic pokrývat i variabilní náklady a logickým krokem vedení podniku byla snaha o minimalizaci ztrát. Cena za litr mléka je u zkoumaného podniku tvořena pěti složkami – příplatky za bílkovinu, tuk, množstevním a věrnostním příplatkem a základní cenou.

38 Graf č. 6: Podíl jednotlivých složek ceny mléka (Kč)

Z uvedeného grafu vyplývá, že největší podíl na výkupní ceně, má základní cena. Ta je určena vývojem na trhu. Při jejím prudkém poklesu má vyšší, než požadovaná kvalita mléka pouze malý vliv na cenu jako celek.

6.4 Nákladová rentabilita na litr mléka Graf č. 7: Vývoj nákladů a výnosů litru mléka (Kč)

39

V letech 2006 až 2009 výnosy z litru mléka mimo roku 2007 klesaly. Oproti tomu křivka nákladů vynaložených na jednotku hlavního výrobku byla mimo roku 2009 rostoucí. Tento vývoj měl negativní dopad na vývoj rentability hlavního výrobku. Graf č. 8: Vývoj nákladové rentability

Graf nákladové rentability zobrazuje, že pouze v roce 2006 vedla 1 Kč nákladů vynaložených na litr mléka k zisku 0,024 Kč. V ostatních letech nebylo přímo u hlavního výrobku zisku dosaženo. Z uvedeného grafu vyplývá, že v letech 2006 a 2007 tvořila základní cena určená trhem více než 96 % celkové ceny. Více jak tři procenta pak tvořil příplatek za nadstandardní vlastnosti mléka.

6.5 Vývoj nákladů na litr mléka Celkové náklady v živočišné výrobě ovlivňuje řada dílčích složek. Některé z nich mají ovšem na celkovém součtu malý podíl. Jakožto nejvýznamnější bývají uváděny náklady na krmiva, náklady na služby, osobní a mzdové náklady a režijní náklady. Pro zkoumaný podnik ukazuje konkrétní rozložení celkových nákladů následující graf.

40 Graf č. 9: Průměrné rozčlenění nákladů na litr mléka v letech 2006 - 2009

Z tohoto grafu vyplývá, že v letech 2006 až 2009 se na celkových nákladech vynaložených na litr mléka podílely nejvíce náklady na krmiva celkovými 41 %. Druhou nejvýznamnější složkou byly náklady na pořízení jalovic. Třetí největší nákladovou položku pak tvořily náklady spojené s technikou potřebnou pro provoz, do níž jsou zahrnuty traktorové práce, autodoprava apod., jež jsou poskytnuty jinými středisky podniku. 7 % nákladů tvořily přímé mzdy, které následují služby od cizích, obě režie a energie. 6.5.1

Náklady na krmiva

Tyto náklady tvoří největší procento celkových nákladů. Jelikož se navíc jedná o náklady variabilní, má změna jejich výše obrovský vliv na celkovou rentabilitu výrobku. Pokud tedy chceme snížit cenu, za niž je podnik schopen vyrobit litr mléka, je žádoucí ovlivnit právě tyto náklady.

41

7 Doporučení pro podnik Rentabilitu výrobku lze ovlivnit dvěma způsoby. Prvním z nich je snižování nákladů, druhým pak zvyšování výnosů.

7.1

Nákladová doporučení

Výše celkových nákladů na krmiva je dána jednak jejich cenou, ale také jejich spotřebou. Cena, pokud se jedná o nakupovaná krmiva, je dána konkrétní situací na trhu a podnik ji nemůže příliš ovlivnit. Pokud podnik vyrábí krmivo vlastní výroby, je možné cenu stlačit dolů volbou jiného technologického postupu, nákupem efektivnějších strojů, nahrazením živin jinou plodinou, než dosud užívanou. Celkovou cenu krmiv je pak možné ovlivnit také změnou poměru nakupovaných a vlastních krmiv v krmné dávce. Spotřeba krmiv je ovlivněna složením a kvalitou krmiv. Složení krmiv lze upravovat jednak poměrem mezi vlastními a nakupovanými krmivy, nebo také úpravou jednotlivých složek, které lze různě kombinovat, nahrazovat, nebo v poměru upravovat. Při tom je ale důležité mít na zřeteli, že jakákoliv úprava složení krmné dávky bude mít dopad nejen na výši nákladů, ale v případě změny celkových dodaných živin také na získanou produkci mléka. Navíc, jelikož se jedná o živý organismus, je třeba zachovat alespoň minimální množství živin tzv. záchovnou dávku a zajistit ostatní nezbytné živiny. Proto jakékoliv úpravy ve složení krmné dávky je napřed třeba konzultovat se zootechnikem, jenž stanoví, jaké změny je možné provést a které již nikoliv. Kvalita krmiv je pak dána mírou dodržení technologického postupu, ale také vlivy, které podnik nemůže přímo ovlivnit, popř. pouze korigovat – počasí, nebo jím zapříčiněný výskyt chorob plodin apod.

42

a) Změna složení krmné dávky v rámci užívaných produktů Tabulka č. 5: Složení krmných dávek a počet nadojených litrů

Kč/krmný den, litry

skupina

skupina

3. skupina

4. skupina

11. 12. 2008

91,9 Kč – 36 lt

74,2 Kč – 26 lt

68,6 Kč – 26 lt

74,3 Kč – 24 lt

5. 1. 2009

85 Kč – 36 lt

68 Kč – 26 lt

70 Kč – 28 lt

66,8 Kč – 24 lt

22. 6. 2009

75 Kč – 30 lt

60,8 Kč – 26 lt

65,6 Kč – 26 lt

58,7 Kč – 20 lt

6. 1. 2010

71,1 Kč – 30 lt

57 Kč – 22 lt

56,8 Kč – 22 lt

59 Kč – 20 lt

Zdroj: vnitropodniková data podniku

Z uvedené tabulky vyplývá, že po úpravě krmné dávky dne 5. 1. 2009 oproti předchozí dávce z konce roku 2008, došlo k výraznému snížení nákladů na krmiva na krmný den, tato změna se kromě třetí skupiny dojnic neprojevila na snížení počtu nadojených litrů. U třetí skupiny došlo ke zvýšení ceny o 1,38 Kč/ krmný den, zároveň se ale zvýšil počet nadojených litrů mléka. Změna výše nákladů je ovšem nižší, než by bylo navýšení nákladů při zvýšení počtu litrů mléka o dva litry při původním složení krmiv (náklady na krmný den a litr činily 2,64 Kč). Takovéto složení krmiv je tedy ekonomicky výhodnější. Varianta III. znamená opět snížení nákladů, dochází zde kromě druhé skupiny ale také k poklesu získaných litrů. V první skupině je pokles nákladů na krmnou dávku v porovnání s variantou II. 10 Kč, ovšem produkce mléka je snížena o 6 litrů. Aby byl pokles nadojených litrů alespoň odpovídající snížení nákladů, musela by jejich výše poklesnout o 14,17 Kč oproti variantě II. Ke stejným závěrům lze dojít i u ostatních skupin dojnic. Tato varianta je tedy oproti předchozí méně výhodná. Pro porovnání varianty IV. byla použita varianta III. V této krmné dávce došlo opět ke snížení nákladů na krmný den, ovšem také s důsledkem nižšího počtu získaných litrů.

43

Z uvedených krmných dávek je tedy ekonomicky nejvýhodnější druhá varianta a byla by vhodnou krmnou dávkou pro období, kdy v podniku budou opět pokryty alespoň variabilní náklady chovu dojnic. Graf č. 10: Složení vybraných krmných dávek (kg)

b) Ovlivnění kvality kukuřičné siláže Kukuřičná siláž je důležitou součástí krmných dávek, i když poslední dobou trend směřuje spíše k pěstování kukuřice na zrno. Siláž totiž poskytuje dojnicím jednak zdroj energie díky škrobu, ale je také důležitým zdrojem vlákniny. Úroveň kvality siláže a následné využití zvířaty závisí na mnoha faktorech – na stádiu sklizně, podílu sušiny palic na celé rostlině, počtu a velikosti zrn a dalších. Rozdíly také nastávají u různých odrůd, typu sklizně, skladování, konzervace a místa pěstování. Všechny tyto skutečnosti lze určitým způsobem ovlivnit a tím dosáhnout snížení nákladů potřebných pro dodání kvalitní siláže. Zjednodušeně můžeme ovlivnit náklady ve čtyřech stádiích: • • • •

Při výběru odrůdy Během sklizně Při konzervaci V průběhu odběru a krmení

44

V první fázi musíme vybrat odrůdu vhodnou pro místní podmínky, jež poskytuje dobrý výnos. Při sklizni je důležité dodržet určený podíl sušiny, neboť při jeho překročení může dojít k technologickým nebo zdravotním problémům. Podíl sušiny je sice možné snížit (např. vodným roztokem, přídavkem syrovátky), ale tyto kroky samozřejmě povedou k vynakládání zbytečných nákladů. Důležitá je i vlhkost kukuřice, jež má vliv na správný kvasný proces, popř. tvorbu plísní. Při konzervaci krmiva je pak důležité dodržovat určitý technologický postup. Je třeba dodržet délku řezanky, siláž řádně zdusat, aby nedošlo k nežádoucím chemickým reakcím. Siláž je nutné řádně zakrýt, popř. uzavřít do vaků a aplikovat vhodné konzervační prostředky. Tyto kroky zajistí, že v průběhu skladování nebude siláž dodatečně znehodnocena a vyhneme se tak situacím, kdy je nutné část původně kvalitní produkce likvidovat. Při odběru a krmení – v této fázi je třeba dbát na vhodnou techniku odebírání siláže a vhodné zařazení do krmné dávky. Špatné odebírání by mohlo opět vést k nevratnému znehodnocení siláže. Je také třeba zajistit, aby byla odebírána pouze kvalitní siláž, jelikož nekvalitní krmivo povede k zdravotním potížím dobytka. Všeobecně lze tedy říci, že je důležité dodržení určitého technologického postupu, který zajistí kvalitu krmiv. V opačném případě by musela být část produkce pro nevhodnost vyřazena. V horším případě by se tato produkce dostala do krmné dávky a vedla by ke zdravotním problémům zvířat. Jejich léčení by znamenalo další náklady a po určitou dobu i nižší produkci. (Doležal, Dvořák, Zeman, 2004, str. 39 - 40) c) Snížení nákladů travních siláží Stejně jako u siláží je snížení nákladů možné dosáhnout na více úrovních. Podnik se musí snažit o: • snížení fyzických ztrát • používání vhodných metod sklizně, uskladnění a přípravy krmiv • zvyšování kvality senáže

45

Během sklizně je důležité zabránit odrolům a špatnému sesbírání, jež vedou ke ztrátě sušiny, živin a vitamínů. Je třeba také dodržet termín sklizně, jelikož při jejím zpoždění dochází opět ke ztrátám využitelné energie. Stejně jako u kukuřičných siláží je podstatný správný obsah sušiny, který má vliv na konzervaci hmoty. Pro sklizeň je důležitá volba technologie a sklízecích strojů. U sklízené hmoty je třeba dodržet délku řezanky a stupeň zavadnutí podle druhu píce. V případě skladování ve žlabu musí být zajištěno správné rozvrstvení, zdusání a zakrytí. Je důležitá správná aplikace konzervačních prostředků. Při odběru musí být minimalizována aerobní degradace hmoty. Případnou nevhodnou siláž je třeba jako prevenci před zdravotními problémy zvířat vyloučit z krmné dávky. (www.agroweb.cz/snizeninakladusenazi) d) Možnosti změny nákladů na krmné dávky pěstováním nových plodin Hrachová siláž Oproti doposud užívaným hrachovým šrotům, kde je zkrmováno pouze semeno hrachu, je v siláži zkrmována celá rostlina. Tímto krokem byla odstraněna dosavadní nevýhodnost dusíkatých látek v hrachových semenech. Hrách navíc obsahuje škrob – cca 54 % a díky tomu dodává zvířatům nejen bílkovinu, ale také energii. Hrách není na rozdíl od sóji třeba tepelně upravovat, neboť obsahuje 5 – 20 krát nižší podíl látek s antinutričním účinkem – látek snižujících výživovou hodnotu krmiv. Podle dosavadních zkušeností je možné nahradit hrachovou složkou až 30 % celkové krmné směsi, aniž by došlo ke zhoršení zdravotního stavu zvířat, snížení příjmu potravy, snížení produkce, či zhoršení kvality produktu. Další výhodou je možnost využití hrachu zároveň jako krycí plodiny vojtěšky. Jako vhodné se ukázaly bezlistové formy hrachu, které jsou nepoléhavé a mají malý stínící účinek. Díky tomu nepotlačují v růstu vojtěšku, ta díky tomu rychle zakořeňuje a do sklizně hrachu zpravidla předroste porost krycí plodiny. Hrách se sklízí v době, kdy je vojtěška již dostatečně zakořeněná a hrách má voskově mléčnou barvu. Hrách je poté společně s vojtěškou sklizen. Kombinace vojtěšky

46

a hrachu se podle dosavadních zkušeností jeví jako bezproblémová do 10 % na celkovém objemu. V tomto poměru teoreticky není nutná konzervace, je však doporučena. (Slaměna, Zavrtálek, 2004) Sojové boby Sója je významným zdrojem bílkovin a energie. Nevýhodou sóji je fakt, že ji není možné zkrmovat ve větším množství bez tepelné úpravy kvůli obsahu antinutričních látek. Díky tomu není doporučeno zkrmovat více jak 1 kg tepelně neupravené sóji na kus a den. Tento nedostatek je možné odstranit pomocí speciálních zařízení (např. extrudérů), které sóju tepelně upraví. Tepelná úprava navíc kladně působí na dobu skladovatelnosti krmiva a stravitelnost. (www.agroweb.cz/soja) Ovšem tato zařízení nejsou běžně dostupná a nejbližší zpracovna od zkoumaného podniku je ve Vyškově – vzdálenost 41km. Náklady na výrobu takto získaných krmiv by byly navýšeny o dopravu sóji na úpravu a také na provoz zařízení. Sója navíc není úplně vhodná pro podmínky okolí podniku, tudíž není vždy jistý výsledek jejího pěstování. Lupina Semena lupiny jsou významným zdrojem bílkovin a energie. Semena je nutné upravit drcením, popř. šrotováním, ale na rozdíl od sóji je není díky nízkému podílu antinutričních látek nutno tepelně upravovat. Lupina je svým živinovým složením blízká právě soji. Pro krmení není nutné využít pouze semena, ale zužitkovat se dá celá rostlina. Do celkové krmné dávky je možné užít průměrně 30 % lupiny z celkové dávky. (Homolka, Kudrna, 2007)

7.2 Návrhy na ovlivnění výnosů a) Prodej pomocí automatů na mléko Jako u všech prvovýrob, je i v zemědělství třeba hledat cesty jak „dovést“ vyráběný produkt co nejvýhodněji ke konečnému spotřebiteli. Jakékoliv vyřazení nadbytečného prostředníka totiž povede k vytváření většího zisku pro samotného výrobce.

47

Jednou z těchto možností se zdá být prodej mléka pomocí tzv. mléčných automatů. „Mléčné automaty jsou chlazené automatizované prodejní jednotky, které umožňují prodej mléka vyrobeného výrobcem přímo spotřebiteli bez dalších mezičlánků.“ (www.agroweb.cz) V rámci tohoto prodeje je nutné dodržet zákon, kdy jedna farma může v rámci maloobchodní produkce dodávat denně 500 l mléka do prodejny, která je v jejím areálu. Pokud je tato prodejna zaregistrována, může farma dodávat mléko i do další prodejny, ale pouze 35 % z výše uvedeného množství mléka za týden. Farma je zde chápána jako jedna nebo více stájí s vlastní mléčnicí – místností pro uchovávání mléka. Pokud se nachází v podniku více stájí s vlastní mléčnicí, je možné počet prodaných litrů mléka násobit počtem těchto středisek. Pokud by chtěl farmář prodávat větší množství mléka, musí získat status malé mlékárny. (www.agroweb.cz) Tabulka č. 6: Náklady a počet prodaných litrů pro automat 2 x 200 l

Kč Pořizovací cena automatu Doprovodné služby Pronájem prostoru pro automat Energie Sanitace Doprava mléka Vrácené mléko

1008250 8800 12000 18250 43435 6570 50

Zdroj: vnitropodniková data podniku Ledeko Letovice

l Průměrný prodej Vráceno litrů Prodejní cena

190 10 15 Kč

48

Na základě výpočtu čisté současné hodnoty by investice, při růstu inflace o 1 % za rok a stálých daňových sazbách, přinesla v prvních pěti letech návratnost ve výši 66479 Kč. Ovšem doba návratnosti je u této varianty značně dlouhá a to 4 roky a 259 dnů. Jelikož se v této variantě počítalo s denním prodejem ve výši do 200 l, byla spočítána i varianta s menším automatem o maximálním obsahu 2x100 l. Tabulka č. 7: Náklady a počet prodaných litrů pro automat 2 x 100 l

Kč Pořizovací cena automatu Doprovodné služby Pronájem prostoru pro automat Energie Sanitace Doprava mléka Vrácené mléko

440000 8800 12000

l Průměrný prodej Vráceno litrů Prodejní cena

190 10 15 Kč

18250 43435 6570 50

Hodnota ukazatele ČSH je v tomto případě 548132 Kč. Doba návratnosti investice se zkrátí na 2 roky a 122 dní. Pokud by se tedy podnik rozhodl investovat do mléčného automatu, byl by v současné situaci výhodnější nákup menšího stroje, který by efektivněji zhodnotil vložené prostředky. Nutné je ovšem dodat, že i když bude tato investice úspěšně provedena, je počet prodávaných litrů limitován zákonem, tudíž takto prodané mléko tvoří jen zlomek z celkové produkce, jež se v podniku pohybuje kolem 3 mil. litrů mléka ročně.

49

8 Závěr Tato bakalářská práce se zabývá důsledky vyvolanými poklesem ceny na trhu s mlékem v posledních dvou letech a některými alternativami řešení této situace ve vybrané firmě. Pro posouzení vlivů na podnik bylo zvoleno hodnocení pomocí příspěvku na úhradu fixních nákladů a nákladové rentability. Z vypočtených hodnot příspěvku na úhradu chovu dojnic vyplynulo, že podnik byl v letech 2006 až 2008 schopen pokrýt alespoň variabilní náklady a z krátkodobého hlediska nebyl chov ztrátový. V roce 2009 ovšem poklesl tento ukazatel natolik, že již nebyly plně hrazeny ani fixní náklady. Chov dojnic tak dosáhl ztráty ve výši 7411,7 Kč na kus. Tento vývoj byl způsoben velkým poklesem výkupní ceny a s ním spjatou reakcí v podobě snížení počtu vyrobených litrů mléka, kdy se podnik snažil minimalizovat ztráty. Nákladová rentabilita hlavního výrobku chovu dojnic – mléka, dosáhla „černých“ čísel pouze v prvním sledovaném roce. V roce 2009 se propadla na hodnotu – 0,32, což znamenalo, že každá koruna nákladů vynaložená na litr mléka znamenala ztrátu ve výši 0,32 Kč. Výrobek byl ztrátový. Pro dosažení zlepšení tohoto stavu, byl hledán způsob zvýšení výnosů a snížení nákladů. V nákladech figurovala jako největší složka náklady na krmiva, jež ve sledovaném období zaujímala v průměru 41 % celkových nákladů. Jelikož se jedná o variabilní náklady, vedly snahy o úspory právě ke krmivům. Změny je zde možné hledat ve třech rovinách. První možností je změnit složení stávajících dávek. Zde se jako nejlepší varianta jeví složení ze dne 5. 1. 2009 - Graf č. 10.

50

Druhou možností je hledání úspor v zařazení nových plodin do dávek. Zde přichází v úvahu pěstování hrachu nebo vlčího bobu na siláž, popř. výroba sójových bobů. Z uvedených alternativ se pro vlastní výrobu nejvíce hodí právě hrách a to z důvodů, že zajišťuje přísun kvalitních živin, na rozdíl od sóji jej není třeba složitě upravovat a v případě, že je zpracován v podobě siláže je možné jej přidávat do dávky ve výši až 30 %. V neposlední řadě je třeba dbát i o dodržování technologických postupů při výrobě již užívaných plodin. Je důležité především včas začít se sklizní, při skladování nedopustit znehodnocení zpracovaných krmiv a při odběru použít vhodnou techniku. Především se jedná o zamezení přístupu vzduchu a vody do siláží, neboť tito činitelé vedou k degradaci látek v krmivech, popř. až k jejich závadnosti. U všech zmiňovaných řešení je společná snaha dosáhnout co nejlepší kvality a vydatnosti základní dávky v podobě objemných krmiv a minimalizaci podílu krmiv nakupovaných. Co se týče omezení vlivů z pohledu poklesu výnosů, není pro podnik k dispozici příliš mnoho řešení. Jednou z možností je prodej pomocí tzv. mléčných automatů. Pro zkoumaný podnik by bylo možné doporučit prodej pomocí automatu na 2 x 100 l.

51

9 Literatura DOLEŽAL, P. ZEMAN, L. Problémové kukuřičné siláže. In Vše pro chov skotu 2004, Č. 10, S. 39 - 40. KAVKA, M. Normativy zemědělských výrobních technologií: pěstební a chovatelské technologie

a normativní

kalkulace.

PRAHA:

ÚSTAV

ZEMĚDĚLSKÝCH

A POTRAVINÁŘSKÝCH INFORMACÍ, 2006. 376 S. ISBN 80-7271-164-4

KRÁL, B. Manažerské účetnictví. PRAHA: MANAGEMENT PRESS, 2002. 536 S. ISBN 807261-062-7 KRÁL, B. Manažerské účetnictví. PRAHA: MANAGEMENT PRESS, 2006. 622 S. ISBN 807261-141-0 KVAPILÍK, J. Konstrukce nákupních cen mléka v českých a západoevropských mlékárnách. PRAHA: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, 2005. 77 S. ISBN 80-86454-60-6 LANG, H. Manažerské účetnictví: teorie a praxe. PRAHA: C. H. BECK, 2005. 216 S. ISBN 80-7179-419-8 NOVÁK, J. Příspěvek na úhradu a jeho využití v nadpodnikové a podnikové praxi. PRAHA: ÚZPI, 1999. 38 S. ISBN 80-7271-030-3

Ottova všeobecná encyklopedie. PRAHA: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2003. 752 S. ISBN 80-7181-959-X SYNEK, M. Podniková ekonomika. PRAHA: C. H. BECK, 2006. 475 S. ISBN 80-7179892-4 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. PRAHA: GRADA PUBLISHING, 2000. 475 S. ISBN 80-247-9069-6 VALDER, A. Účetnictví pro podnikatele v zemědělství. PRAHA: ASPI, 2008. 392 S. ISBN 978-80-7357-388-1 Projekt ekonomické optimalizace podniku. KROMĚŘÍŽ: ZVÚ KROMĚŘÍŽ, 1998

52

SLAMĚNA, Z., ZAVRTÁLEK, M. Kvalitní hrachová siláž – nový trend v bílkovinné výživě dojnic. ZDV FRYŠTÁK, 2004 BENEŠOVÁ, ŽÁK. Rozzlobení farmáři vylévali mléko a naháněli ministra [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: ČSÚ. Měsíční výkaz - mléko [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: ČTK. Brusel táhne na řetězce, zkoumá jejich mléční praktiky [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: ČTK. Mléko je nejdražší za poslední roky [ONLINE]. 2007 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z:
ekonomika/clanek.phtml?id=478166> HAVEL, P. Ceny surovin ve světě klesají, potraviny mohou zlevnit [ONLINE]. 2007 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: < http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaciekonomika/clanek.phtml?id=510695> HAVEL, P. Útok na peněženky končí. MLÉČNÉ VÝROBKY ZLEVŇUJÍ [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05].

DOSTUPNÉ

Z:

ekonomika/clanek.phtml?id=518386> HAVEL, P. Zemědělci chtějí vylévat mléko, nelíbí se jim ceny [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05].

DOSTUPNÉ

Z:

ekonomika/clanek.phtml?id=621081> HOMOLKA, P. KUDRNA, V. Uplatnění lupiny ve výživě přežvýkavců [ONLINE]. 2007 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z:

53

HRUŠKA, B. Němečtí zemědělci bojují za mléko. Lijí ho do kanálů [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: JEMELKA, P. Mlékaři si polepší o 150 mil. korun [ONLINE]. 2010 [CIT. 2010-03-10]. DOSTUPNÉ Z:

=662726> KRÁLOVÁ, T. Mléko dál zlevňuje, sklady jsou plné zásob másla [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05].

DOSTUPNÉ

Z:

ekonomika/clanek.phtml?id=612795> REDAKCE EKO. Stávka farmářů v Německu končí. Mléko bude dražší [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: REDAKCE EKO. Němečtí farmáři opustili mlékárny. Stávkují u obchodů [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: REDAKCE EKO. Zemědělci chtějí protestovat kvůli nízkým cenám mléka [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: < http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=623098> RYTINA, L. Sója – zdroj proteinu číslo jedna [ONLINE]. 2005 [CIT. 2010-01-04]. DOSTUPNÉ

Z:

jedna__s45x20573.html> RYTINA, L. Mléčné automaty to mají v ČR těžší [ONLINE]. 2005 [CIT. 2010-01-04]. DOSTUPNÉ Z:

v-CR-tezsi__s45x34645.html> SKÁLOVÁ, V. Cena mléka padá, máslo zlevnilo o 10 korun za osm týdnů [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z:

54

SKÁLOVÁ, V. Ve skladech přibude másla. Má to pomoci zemědělcům [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: SKÁLOVÁ, V. Čeští farmáři jsou na tom s mlékem nejhůře v Evropě [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: SKÁLOVÁ, V. Ceny opět zamířily mírně vzhůru, deflace skončila [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: SKÁLOVÁ, V. Farmáři začali s vybíjením stád. Kvůli ceně mléka [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: STANĚK, S. Zootechnika a chov hospodářských zvířat [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-02-05]. DOSTUPNÉ Z: Brusel pomůže v mléčné krizi. Na cestě je 280 milionů [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-0105]. DOSTUPNÉ Z: Madeta znovu snížila výkupní ceny [ONLINE]. 2008 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z: Podmínky úspěchu při senážování [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-04-05]. DOSTUPNÉ Z: Zemědělci lijí mléko do polí. Je pro ně příliš levné [ONLINE]. 2009 [CIT. 2010-01-05]. DOSTUPNÉ Z:

55

10Přílohy Tabulka č. 8: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic 2006 Průměrný stav dojnic během roku

385,00

Tržní výkony

jednotka

Mléko prodáno

l

Tele prodej Tele odchov

celkové množství

množství na dojnici Kč/ks(l)

Kč

2851968,00

7407,71

ks

138,00

0,36

3722,20

1334,19

ks

182,00

0,47

3722,20

1759,59

Jatečná kráva

ks

161,00

0,42

9007,83

3766,91

Prodej chovných krav

ks

0,00

0,00

0,00

0,00

Hodnota statkových hnojiv

koef.využití

množství

7,57 56045,25

Kč/jedn.

Kč

N

kg

0,40

19,26

15,00

288,96

P205

kg

1,00

23,52

15,00

352,80

K20

kg

1,00

49,28

15,00

739,20

Celková hodnota statkových hnojiv

1380,96

Dotace

Celková výše

TOP UP platba na chov přežvýkavců Podpora udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat Nákazový fond

Kč na dojnici

Kč/jedn.

Kč

1497000,00

3888,31

3888,31

28000,00

72,73

72,73

154000,00

400,00

400,00

Tržní výkony celkem

68647,93

Variabilní náklady Obnova stavu za brakovaná zvířata

Celkem

Počet 171,00

Kč/jednotka 0,44

Kč

Vysokobřezí jalovice

ks

28000,00 12436,36

Krmiva (bez objemn.)

Jednotka

DVP

tuny

475,00

1,23

5925,00

7310,06

Sója

tuny

137,00

0,36

6911,00

2459,24

Nakoupené komponenty

tuny

58,00

0,15

19255,00

2900,75

Celkové množství na stáj Množství na dojnici cena za tunu Kč

Náklady na krmiva (bez objemn.) celkem

12670,06

Variabilní náklady objemných krmiv

14027,39

Služby od cizích

Celkem

náklady na dojnici

Kč

Plemenáři

379493,00

985,70

985,70

Veterináři

709551,00

1842,99

1842,99

60560,00

157,30

157,30

Ostatní Služby od cizích celkem

Přímé mzdy Mzdy

2985,98

celkem

náklady na dojnici 1201976,00

3122,02

3122,02

56

Zákonné odvody

420697,00

1092,72

Přímé mzdy celkem

4214,74 Celkem

Náklady na dojnici

Variabilní náklady vnitropodnikových služeb

Ostatní variabilní náklady

1092,72

2539468,00

Celkem

6596,02

6596,02

Náklady na dojnici

Spotřeba léků

138335,00

359,31

359,31

Spotřeba energie

496029,00

1288,39

1288,39

Spotřeba vody

111020,00

288,36

288,36

Ostatní

173677,00

451,11

451,11

39945,00

103,75

103,75

Pojištění zvířat Ostatní variabilní náklady celkem

2490,92

Variabilní náklady celkem

55421,48

Příspěvek na úhradu

13226,45

Tabulka č. 9: Výpočet nákladů na litr mléka 2006 Ukazatel Variabilní náklady z kalkulace PÚ

na 1ks

na 1 l

55421,48

-hodnota vedlejších výrobků (mimo mléka) Hodnota statkových hnojiv

1380,96

Hodnota jatečných krav

3766,91

Hodnota telat

3093,78

Bod ukončení výroby

47179,83

Výrobní režie živočišné výroby (dojnice)

2493,64

Správní režie (dojnice)

3113,95

Odpisy DHM a údržba

1917,72

Práh zisku I.

54705,14

6,37

7,38

57

Tabulka č. 10: Výpočet příspěvku na úhradu chovu dojnic 2007 Průměrný stav dojnic během roku

387,00

Tržní výkony

jednotka Celkem

Mléko prodáno

l

Tele prodej Tele odchov

Množství na dojnici Kč/ks(l)

Kč

2734877,00

7066,87

ks

195,00

0,50

3315,00

1670,35

ks

147,00

0,38

3315,00

1259,19

Jatečná kráva

ks

111,00

0,29

9403,97

2697,26


ks

0,00

0,00

0,00


koef.využití

množství

8,23 58151,12

Kč/jedn.

Kč

N

kg

0,40

19,44

15,00

291,54

P205

kg

1,00

23,73

15,00

355,95

K20

kg

1,00

49,72

15,00

745,80


1393,29

Dotace

Celková výše

Kč/jedn.

Podpora udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat Nákazový fond Top up platba na chov přežvýkavců

27000,00

69,77

69,77

107000,00

276,49

276,49

1458480,00

3768,68

3768,68

Výnosy celkem

69286,14


Celkem

Množství na dojnici Kč/jednotka 169,00

0,44

Kč


ks

30000,00 13100,78


Jednotka Celkové množství na stáj Množství na dojnici cena za tunu Kč

DVP

t

442,00

1,14

5741,00

6556,90

Sója

t

135,00

0,35

6983,00

2435,93


t

147,00

0,38

8189,00

3110,55


12103,39


13314,42

Služby od cizích

Celkem na stáj

Množství na dojnici

Kč

Plemenáři

407519,00

1053,02

1053,02

Veterináři

672589,74

1737,96

1737,96

Ostatní

375235,73

969,60

969,60

Služby od cizích celkem

Přímé mzdy Mzdy Zákonné odvody Přímé mzdy celkem

3760,58

Celkem na stáj

Náklady na dojnici

1243971,00

3214,40

3214,40

432590,00

1117,80

1117,80 4332,20

58

Celkem

Náklady na dojnici


Ostatní variabilní náklady

3128195,00

Celkem

8083,19

8083,19

Náklady na dojnici

Spotřeba léků

97651,00

252,33

252,33

Spotřeba energie

566679,00

1464,29

1464,29

Spotřeba vody

190849,88

493,15

493,15

Ostatní

220688,64

570,25

570,25

39945,00

103,22

103,22


2883,24


57577,79


11708,35


na kus

na l

57577,79

-hodnota vedlejších výrobků - mimo mléka hodnota statkových hnojiv

1393,29

hodnota jatečné krávy

2697,26

hodnota telete

2929,53

bod ukončení výroby

50557,71


2876,94


3390,97


3625,32

Práh zisku I.

60450,94

7,15

8,55

59


382,00

Tržní výkony

jednotka

Mléko prodáno

l

Tele prodej

Celkové množství


Kč

2748524,00

7195,09

ks

162,00

0,42

2620,78

1111,43

Tele odchov

ks

167,00

0,44

2620,78

1145,73

Jatečná kráva (živá hmotnost)

ks

124,00

0,32

8838,32

2868,98


ks

1,00

0,00

14280,00

37,38


koef.využití

množství

8,12 58431,32

Kč/jedn.

Kč

N

kg

0,40

19,26

16,00

308,22

P205

kg

1,00

23,52

16,00

376,32

K20

kg

1,00

49,28

16,00

788,48


1473,02

Dotace

Celková výše

TOP UP platba na chov přežvýkavců Podpora udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat Nákazový fond

Kč/jedn.

Kč

955231,00

2500,60

2500,60

27379,00

71,67

71,67

132571,00

347,04

347,04


67987,19


Celkový počet

Množství na dojnici 125,00

0,33

Kč/jednotka

Kč


ks


Jednotka

37000,00 12107,33

DVP

tuny

603,00

1,58

6442,00 10168,92

Sója

tuny

116,00

0,30

8339,00

2532,26


tuny

61,00

0,16

19806,00

3162,74

Celkové množství na stáj Množství na dojnici cena za tunu Kč


15863,92


14081,54

Služby od cizích

Celkem na stáj Náklady na dojnici

Kč

Plemenáři

507057,00

1327,37

1327,37

Veterináři

564695,00

1478,26

1478,26

Ostatní

383250,10

1003,27

1003,27


Přímé mzdy Mzdy Zákonné odvody

3808,91

Celkem

Náklady na dojnici

1231426,00

3223,63

3223,63

431002,00

1128,28

1128,28

60

Přímé mzdy celkem

4351,91 Celkem


Náklady na dojnici

3551376,00

9296,80

9296,80

Ostatní variabilní náklady Spotřeba léků

74077,00

193,92

193,92

Spotřeba energie

843442,00

2207,96

2207,96

Spotřeba vody

228135,00

597,21

597,21

Ostatní

190057,20

497,53

497,53

40602,00

106,29

106,29


3602,91


63113,30


4873,89


na kus

na litr

63113,30


1473,02


2868,98

hodnota telete bod ukončení výroby

2257,16 56514,13


3391,91


3198,86


1817,86

Práh zisku I.

64922,76

7,85

9,02

61


335,00

Tržní výkony

jednotka

Mléko prodáno

l

Tele prodej

ks

Celkové množství


2329091,00

6952,51

150,00

0,45

Kč

5,66 39351,21 3076,12

1377,37

Tele odchov

ks

169,00

0,50

3076,12

1551,83

Jatečná kráva (živá hmotnost)

ks

186,00

0,56

10206,00

5666,61


ks

2,00

0,01

26733,00

159,60


koef.využití

množství

Kč/jedn.

Kč

N

kg

0,40

19,26

16,00

308,22

P205

kg

1,00

23,52

16,00

376,32

K20

kg

1,00

49,28

16,00

788,48


1473,02

Dotace

Celková výše

TOP UP platba na chov přežvýkavců

Kč/jedn.

Kč

836156,00

2495,99

2495,99

Podpora udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat

31814,00

94,97

94,97

Nákazový fond

84102,00

251,05

251,05


52421,65

Variabilní náklady Obnova stavu za brakovaná zvířata Vysokobřezí jalovice

Celkový počet ks

133,00 celkem


0,40

Kč/jednotka Kč 28800,00 11434,03

náklady na dojnici

1291933,00

Variabilní náklady objemných krmiv Služby od cizích

Množství na dojnici

3856,52

3856,52 24495,63

Celkem na stáj Náklady na dojnici

Kč

Plemenáři

391634,00

1169,06

1169,06

Veterináři

529087,00

1579,36

1579,36

Ostatní

404570,00

1207,67


Přímé mzdy mzdy zákonné odvody

1207,67 3956,09

Celkem

Náklady na dojnici

1142058,00

3409,13

3409,13

388296,00

1159,09

1159,09

přímé mzdy celkem

4568,22 Celkem

Náklady na dojnici

62


2731971,00

8155,14

8155,14

53403,00

159,41

159,41

Spotřeba energie

669523,00

1998,58

1998,58

Spotřeba vody

163456,00

487,93

487,93

Ostatní

201546,00

601,63

601,63

40267,00

120,20

120,20

Ostatní variabilní náklady Spotřeba léků


3367,75


59833,37


-7411,72

Tabulka č. 15: Výpočet nákladů na litr mléka 2009 Ukazatel

na kus

Variabilní náklady z kalkulace PÚ

na litr

59833,37


1473,02


5666,61

hodnota telete

2929,20

bod ukončení výroby

49764,53


2451,61


3226,04


2208,76

Práh zisku I.

57650,95

Tabulka č. 16: Cash flow automatu 2x200 l (Kč)

Tržby Provozní náklady Odpisy automat Náklady celkem HV Daň PO 19 % Čistý zisk Odpisy automat

2010 2011 2012 2013 2014 936225 1029848 1132832 1246115 1370727 704455 774900,5 852390,6 937629,6 1031393 110907,5 224335,6 224335,6 224335,6 224335,6 815362,5 120862,5 22963,88 97898,63

999236,1 30611,38 5816,161 24795,21

1076726 1161965 1255728 56106,07 84150,25 114998,8 10660,15 15988,55 21849,78 45445,92 68161,7 93149,05

110907,5 224335,6 224335,6 224335,6 224335,6

7,16

8,29

63

Plánované CF

208806,1 249130,8 269781,5 292497,3 317484,7

Tabulka č. 17: Diskontní míra

Vstupní údaje WACC

Úrok Daňová z úvěru sazba 8,60% 19% 0,06966

Tabulka č. 18: Čistá současná hodnota automatu 2x200 l (Kč)

Rok 2010 2011 2012 2013 Současná hodnota CF 195207,9 217738,9 220432,2 223428,7

2014 226722,2 Kapitálové výdaje ČSH

Suma CF 1083530 1017050 66479,81

Tabulka č. 19: Cash flow automatu 2x100 l (Kč)

Tržby Provozní náklady Odpisy automat Náklady celkem HV Daň PO 19 % Čistý zisk Odpisy automat Plánované CF

2010 2011 2012 2013 2014 936225 1029848 1132832 1246115 1370727 704455 774900,5 852390,6 937629,6 1031393 48317,5 97733,13 97733,13 97733,13 97733,13 752772,5 183452,5 34855,98 148596,5

872633,6 157213,9 29870,64 127343,2

950123,7 182708,6 34714,63 147993,9

1035363 210752,7 40043,02 170709,7

1129126 241601,3 45904,25 195697,1

48317,5 97733,13 97733,13 97733,13 97733,13 196914 225076,4 245727,1 268442,8 293430,2

Tabulka č. 20: Čistá současná hodnota automatu 2x 100 l

Rok 2010 2011 2012 2013 Současná hodnota CF 184090,3 196715,4 200777,8 205054,3

2014 209544,4 Kapitálové výdaje ČSH

Suma CF 996182,2 448050 548132,2

64

Dopady poklesů ceny mléka na hospodaření podniku

Recommend Documents