MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
Dopady útlumu těžby černého uhlí na Ostravsko Bakalářská práce
Tereza Sosnovcová
Vedoucí práce: RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D.
BRNO 2016
Bibliografický záznam Autor:
Tereza Sosnovcová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název:
Dopady útlumu těžby černého uhlí na Ostravsko
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Humánní geografie
Vedoucí práce:
RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D.
Akademický rok:
2015/2016
Počet stran:
48 + 7
Klíčová slova:
černé uhlí, útlum, Ostravsko, OKD, trh práce, nezaměstnanost
Bibliographic Entry Author:
Tereza Sosnovcová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
The impacts of coal mining in the Ostrava Region
Degree programme: Geography and Cartography Field of Study:
Human Geography
Supervisor:
RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D.
Academic Year:
2015/2016
Number of Pages:
48 + 7
Keywords:
black coal, decline, the Ostrava Region, OKD, labour market, unemployment
Abstrakt Předmětem bakalářské práce je identifikace dopadů těžby černého uhlí na příkladu Ostravska. Teoretická část je věnovaná dopadům útlumu těžby na rozvoj regionu. Další část práce srovnává proces útlumu těžby s útlumem ve Velké Británii, Polsku a bývalé Německé demokratické republice. Zbylá část se zabývá charakteristikou vybraného regionu a rolí společnosti OKD v rámci regionálního rozvoje. Důležitou část práce tvoří samotná identifikace dopadů na Ostravsku v oblasti trhu práce.
Abstract The subject of the bachelor thesis is to identify the impact of coal mining on the example of the Ostrava region. The theoretical part is devoted to the impacts of mining decline on the development of the region. The next part compares the process of mining decline with the situation in Great Britain, Poland and former German Democratic Republic. The remaining part deals with characteristic of the selected region and the position of company OKD in regional development. Identification of impacts in labour market in the Ostrava region constitutes the important part of thesis.
Poděkování Ráda bych poděkovala RNDr. Ondřeji Šerému, Ph.D. za odbornou pomoc a cenné rady při tvorbě mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat svým komunikačním partnerům, že si na mě udělali čas a poskytli mi rozhovor. Kromě toho bych ráda poděkovala mým nejbližším, kteří mě podporovali v průběhu mého studia a psaní bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 12. května 2016
.................................. Podpis autora práce
OBSAH 1
ÚVOD ............................................................................................................................ 9 1.1 1.2 1.3
2
REŠERŠE .................................................................................................................... 13 2.1 2.2 2.3 2.4
3
Útlum těžby ve Velké Británii .............................................................................. 20 Útlum těžby ve Východním Německu .................................................................. 21 Útlum těžby v Polsku ............................................................................................ 22 Útlum těžby v České republice ............................................................................. 23 Srovnání útlumu těžby .......................................................................................... 25
IDENTIFIKACE DOPADŮ ÚTLUMU V OBLASTI TRHU PRÁCE ................. 27 5.1 5.2 5.3
6
Vymezení území.................................................................................................... 17 Historie těžby ........................................................................................................ 18
SROVNÁNÍ ÚTLUMU TĚŽBY ............................................................................... 20 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
5
Ekonomická transformace jako východisko útlumu těžby ................................... 13 Restrukturalizace těžebního průmyslu .................................................................. 14 Socioekonomické dopady útlumu těžby ............................................................... 15 Environmentální dopady útlumu těžby ................................................................. 16
CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ..................................................... 17 3.1 3.2
4
Úvod ........................................................................................................................ 9 Cíle práce .............................................................................................................. 10 Metodika ............................................................................................................... 11
Nezaměstnanost..................................................................................................... 27 Zaměstnanost......................................................................................................... 30 Rekvalifikace a podpůrné programy zaměstnanosti ............................................. 32
ROLE SPOLEČNOSTI OKD ................................................................................... 33 6.1 6.2 6.3
Historie společnosti OKD ..................................................................................... 33 Pozitivní vliv na rozvoj regionu ............................................................................ 34 Negativní vliv na rozvoj regionu........................................................................... 36
7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 38 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 40 Odborná literatura ............................................................................................................ 40 Internetové zdroje ............................................................................................................ 44 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 48 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 49
8
1 1.1
ÚVOD Úvod
Ve své bakalářské práci se věnuji dopadům útlumu těžby na Ostravsko. Téma jsem si zvolila pro jeho aktuálnost a zájem o dění na Ostravsku. Pocházím z Ostravy, proto mi není současná situace kolem útlumu těžby a s ním spojeného zavírání dolů lhostejná. Ve většině státu západní Evropy začal proces útlumu těžby již v 60. letech 20. století. Naopak v zemích bývalého východního bloku bývá proces útlumu spojován s rokem 1989 (SUCHÁČEK, 2005). Podobná situace nastala také v České republice, kde výrazný impulz tvořil přechod z centrálně plánované na tržní ekonomiku. V České republice probíhal útlum těžby od počátku 90. let, kdy byl často spojován s negativními dopady. Ty se nejvýrazněji projevovaly v oblasti Ostravska, jedné z nejvýznamnějších těžebních oblastí na území České republiky. Dopady útlumu těžby uhlí se negativně odrážely především v oblasti trhu práce. Důležitou roli v procesu útlumu těžby hrála společnost OKD (Ostravsko-karvinské doly). OKD jako jediná těžební společnost na Ostravsku a jedna z největších v České republice měla významné postavení v rámci těžebního průmyslu. Také se jednalo o největšího zaměstnavatele na Ostravsku. Během postupného útlumu těžby propustila velké množství zaměstnanců a v současné době se sama potýká s ekonomickými problémy. Ve své práci srovnávám proces útlumu v České republice s vybranými evropskými zeměmi. Jedná se o země s odlišným pohledem na útlum těžby, konkrétně jde o Velkou Británii, bývalou Německou demokratickou republiku a Polsko. Hlavní část práce se zaměřuje na identifikaci dopadů útlumu těžby v oblasti trhu práce. Velká pozornost je věnovaná nezaměstnanosti jako jednomu z nejvýraznějších problémů celého regionu. Také se zabývám pohledem na společnost OKD jako aktéra regionálního rozvoje. Společnost OKD má i v dnešní době výrazný vliv na rozvoj celého regionu.
9
1.2 Cíle práce Hlavním cílem bakalářské práce je identifikace dopadů útlumu těžby na Ostravsko. Pozornost je věnována oblasti trhu práce jako jednomu z nejvýraznějších dopadů útlumu těžby černého uhlí. Vybraný region patří mezi území postižené strukturální nezaměstnaností, proto se práce zaměřuje na ukazatele spojené s touto problematikou. Dalším cílem je srovnání procesu útlumu těžby uhlí v České republice s útlumem těžby v zahraničí. Pro srovnání byly vybrány tři země s odlišným přístupem k danému tématu. Posledním cílem je identifikace role společnosti OKD v regionálním rozvoji Ostravska. Společnost OKD je největším zaměstnavatelem celého Moravskoslezského kraje. Kromě toho také významně ovlivňuje celý region Ostravska, ať už pozitivně či negativně.
10
1.3 Metodika Území bylo vymezeno na základě hranic Ostravsko-karvinského uhelného revíru. Pro statistické účely bylo pracováno s daty za jednotlivé okresy (Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava-město). Data na úrovni SO ORP nebyla využita z důvodu dostupnosti (chybí data mezi roky 2012 a 2013). Velkou část práce tvořilo studium odborné literatury. Ve většině případů se jednalo o odbornou geografickou či ekonomickou literaturu zaměřující se na problematiku útlumu těžby. Významným informačním zdrojem byla publikace Uhelné hornictví v ostravskokarvinském revíru vydaná kolektivem zabývajících se těžbou na Ostravsku. Důležitý zdroj tvořily také webové stránky společnosti OKD a jejich vydávané publikace (ve formě výročních zpráv či různých brožur). V kapitole věnované srovnání procesu útlumu těžby bylo pracováno se třemi státy, a to s bývalou Německou demokratickou republikou, Velkou Británii a Polskem. U vybraných státu byla sledována historie útlumu a postupný pokles zaměstnanců v uhelném průmyslu. Do kapitoly byl zahrnut také proces útlumu černouhelné těžby na Ostravsku. Hlavním zdrojem statistických dat byl integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Český statistický úřad. V části věnované nezaměstnanosti bylo pracováno především s mírou registrované nezaměstnanosti. Míru registrované nezaměstnanosti zveřejňuje integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Ukazatel srovnává počet dosažitelných uchazečů s ekonomicky aktivním obyvatelstvem. U ukazatele proběhla v roce 2004 změna metodiky (z všech uchazečů na počet dosažitelných uchazečů). Data jsou pro srovnání ponechána v jednom grafu. Při srovnání míry nezaměstnanosti jednotlivých okresů bylo pracováno s daty od roku 1991. Dalším použitým ukazatelem byl podíl nezaměstnaných osob, který od roku 2013 nahradil registrovanou míru nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob se vypočítává jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu ve věku 15–64 let. Jedním z deklarovaných důvodu jeho zavedení bylo sjednocení míry registrované nezaměstnanosti (MPSV) a obecné míry nezaměstnanosti (ČSÚ). Dalším důvodem pro změnu ukazatele byla také vyšší přesnost dat. Pro nižší správní celky např. okresy se používá počet ekonomicky aktivních osob získaný ze SLDB, které probíhá pouze jednou za 10 let (ČSÚ, 2012). Také bylo pracováno s věkovou a vzdělanostní strukturou uchazečů o zaměstnání. Pro lepší přehlednost byla vzdělanostní struktura zjednodušena na čtyři základní kategorie. Jednalo se o uchazeče s dokončeným základním, středním bez maturity, středním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Posledním ukazatelem této části byla volná pracovní místa. Konkrétně byl sledován jejich roční vývoj a podíl uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. V podkapitole věnované zaměstnanosti bylo pracováno s ukazatelem vývoje zaměstnání v odvětví Těžba a dobývání. Odvětví bylo klasifikováno podle klasifikace CZ-
11
NACE, které v roce v roce 2008 nahradilo ekonomickou klasifikaci OKEČ (ČSÚ, 2015c). Z důvodu srovnání a dostupnosti byla zvlášť porovnána data za Moravskoslezský kraj a Českou republiku (dostupné od roku 1993) a zvlášť za jednotlivé okresy (data do úrovně okresů dostupná od roku 2003). Dále byly popsány realizované průmyslové zóny regionu, kdy byl kladen největší důraz na strategickou průmyslovou zónu Mošnov. U průmyslových zón byl důležitý ukazatel počet vytvořených pracovních míst. Kromě toho byli do podkapitoly začleněni také nejvýznamnější zaměstnavatelé regionu s aktuálními počty zaměstnanců. Poslední podkapitola se zabývá rekvalifikacemi a podpůrnými programy zaměstnanosti. Významným zdrojem dat byly Analýzy stavu a vývoje trhu práce pro jednotlivé okresy. Analýzy jsou vydávané kontaktními pracovišti Úřadu práce ČR. Dostupné jsou od roku 2004 (pro srovnání obsahují i data za rok 2003). V kapitole věnované společnosti OKD bylo čerpáno především z oficiálních stránek společnosti. Údaje o historii společnosti byly využity z publikace Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Také byly využity webové stránky spadající pod OKD (např. Nadace OKD atd.) a zprávy z celostátních zpravodajských serverů. Dále byly využity i výsledky dotazníkového šetření, jehož část byla zpracovávána v rámci předmětu Terénní cvičení z ekonomické geografie. V rámci předmětu bylo prováděno dotazníkové šetření ve městě Karviná. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 880 respondentů, z toho 434 mužů (49,3 %) a 446 žen (50,7 %). Dotazníkové šetření bylo součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, který se zabýval zmenšujícími městy a regiony v České republice. Projekt vznikl ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a společnosti GaREP, která figurovala jako řešitelská firma. Cílem projektu bylo identifikovat nejvýznamnější procesy, které ovlivňují zmenšování měst. Dalším cílem bylo identifikovat strategie a nástroje, jejichž pomocí se města vyrovnávají se zmenšováním (SVOBODOVÁ a kol., 2015). Navíc byly realizovány také semistrukturované rozhovory s vybranými komunikačními partnery. Disman (2011) definuje semistrukturovaný rozhovor, jako druh rozhovoru, ve kterém má tazatel připraven pouze hrubý náčrt rozhovoru a otázky vyplývají z interakce s respondentem. Rozhovory se zabývaly dopady útlumu těžby a situací na Ostravsku, kdy byl kladen velký důraz na oblast trhu práce. Při realizaci byly se souhlasem komunikačních partnerů nahrávány na diktafon a anonymizovány. Poté byly doslovně přepsány a následně analyzovány. Do práce byly zařazeny ve formě výňatků citací komunikačních partnerů. První rozhovor byl proveden s vedoucím geofyziky ve firmě GreenGas DPB, druhý s místostarostou městského obvodu Ostrava-Jih a poslední se zástupcem vedoucího katedry sociální geografie na Ostravské univerzitě. Pro rozhovor byli osloveni také docent Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské a bývalý zaměstnanec generálního ředitelství společnosti OKD, kteří rozhovor odmítli.
12
2
REŠERŠE
2.1 Ekonomická transformace jako východisko útlumu těžby Jako výrazný impulz pro útlum těžby nerostných surovin se často udává transformace ekonomiky, a to z centrálně plánované na ekonomiku tržní. V zemích střední Evropy proběhla největší vlna transformace po roce 1989, po pádu Železné opony. V rámci České republiky se nejintenzivněji projevila ve starých průmyslových centrech, konkrétně v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (KOUTSKÝ a kol., 2015). Tématu změn ve starých průmyslových centrech se věnuje také studie Balounové (2015), která srovnává úspěšné regiony západní Evropy a jejich ekonomickou transformaci se situací v České republice. Na tato centra bylo často nahlíženo negativně, ať už z hlediska závislosti na jednom průmyslovém odvětví nebo z hlediska nadměrné zátěže životního prostředí. Klíčovou otázkou se stalo, jak je přizpůsobit nové postindustriální době. Proto byla transformována na základě starých průmyslových tradic a nových globálních trendů. Úspěšným příkladem takovéto transformace je např. britské město Manchester (KOUTSKÝ a kol., 2011). Transformační zkušenosti z regionů západní Evropy nešly zcela použít u postkomunistických regionů. Regiony se staly zranitelnější vůči mezinárodní konkurenci. Průběh transformace jednotlivých regionů se lišil podle konkrétních restrukturalizačních programů a postupů, kde významnou roli hrála také finanční zajištěnost kroků (SUCHÁČEK, 2004). Ježek (1998) dodává, že přizpůsobení novým ekonomickým trendům je pro tyto regiony mnohem obtížnější než pro oblasti s vyspělou ekonomikou. Hlavním důvodem je jednostranné zaměření ekonomické struktury. Je třeba řešit mnoho problémů, např. dopady změn na trh práce. Také zde chybí inovační schopnosti, rychlé zavádění technologických změn a pružnost výrobních faktorů. Obecně lze říct, že ve starých průmyslových regionech dochází k malému počtu inovací. Úspěšná inovace potřebuje čtyři základní předpoklady: potřebu, odpovídající informace, vhodnou organizační formu a předpoklady pro vývoj. Tyto podmínky se ve větší míře objevují u mladších firem, kdy pravděpodobnost inovace klesá se stářím firmy (TICHÝ, 1987 in HLADÍK, 1998). Podle Hladíka (1998) existují tyto možnosti pro zlepšení situace ve starých průmyslových centrech. Hlavní možností je přilákání nových podniků, to vyžaduje např. odbourání překážek v podnikání či zkvalitnění infrastruktury. Důležité je také zlepšení vnitřního potenciálu regionu, a to díky technologickým centrům nebo podpoře výzkumných institucí. Stará průmyslová centra často vykazovala podobné znaky, a to se projevovalo i u jejich transformace. Základním předpokladem byl výběr správné transformační strategie pro jednotlivý region. Rozlišujeme dvě strategie, a to gradualistickou (transformace probíhá jako dlouhodobý proces) a šokovou terapii (transformace jako krátkodobý proces). Šoková terapie probíhala např. v 90. letech v české ekonomice (SUCHÁČEK, 2005).
13
2.2 Restrukturalizace těžebního průmyslu Restrukturalizace těžebního průmyslu a přidružených odvětví (např. hutnictví) je velmi obtížný proces, který často končí neúspěchem. Podobná situace nastala i v Hornoslezské pánvi, kde hlavním důvodem ekonomické krize bylo dotování nerentabilních dolů (JONEK KOWALSKA, 2015). Jiným důvodem neúspěchu restrukturalizace může být roztříštěnost politické scény a neschopnost spolupráce hlavních představitelů regionu. Jako příklad je uváděna belgická provincie Limburg, kde je dlouholetý problém spolupráce mezi Vlámy a Valony (BAETEN a kol., 1999). Při státní podpoře a jiných nezbytných faktorech může restrukturalizace proběhnout úspěšně. Důležité je zatraktivnit těžbou postižený region pro nová průmyslová odvětví či služby. Také je významné vypořádat se s degradací těžbou postižené krajiny. Podle Wirthe a Lintze (2006) lze za úspěšně transformovaný region považovat východní část Německa, kde významnou roli hrála německá federální vláda. V mnoha regionech se restrukturalizace projevovala podobným způsobem. Docházelo k uzavření neziskových dolů, modernizaci ziskových a privatizaci většiny důlních operací. Část nákladů převzala vláda a část soukromý sektor (např. u Ostravska se jednalo o firmu OKD). Tento proces byl následován rekvalifikací horníků na jiné pracovní pozice. S útlumem často souvisela i transformace hutnictví (SUCHÁČEK, 2004). Důležité je také vyřešit problém prázdných průmyslových objektů. Existuje několik možností řešení tohoto problému. První možností je jejich využití pro dynamičtější průmyslové odvětví, zde nejsou tak vysoké náklady na revitalizaci. Druhou možností je přestavba areálu na jiný typ zástavby, ať už se jedná o obchodní centra či obytné čtvrti (RICHTER, 1998). Takovým příkladem může být projekt multifunkčního centra Nová Karolina v Ostravě, které vzniklo přestavbou bývalých těžebních budov (RUMPEL, SLACH, 2010). Poslední možností je likvidace průmyslu v daném areálu a jeho začlenění do okolní krajiny. Zde lze uvést region Nord-Pas-de-Calais ve Francii, kde od 70. let po skončení těžby byla zahlazena veškerá těžební činnost (RICHTER, 1998). Výraznou roli v transformaci regionu hraje tzv. ekonomická revitalizace. Jedná se o rozvojovou strategii, která by měla posílit zaměstnanost v regionu. Opírá se o několik různých oblastí, kdy z hlediska restrukturalizace těžby jsou důležité hlavně ekonomická a sociální oblast. Může jít např. o vytvoření atraktivních podmínek pro investory, využití nových technologií, tvorbu průmyslových zón nebo zachování bytového fondu jako levnou a dosažitelnou formu bydlení (ILLNER, 2010). Sucháček (2004) uvádí příklad oblasti kolem Katowic, kde byly zřízeny speciální ekonomické zóny. Ty díky velmi výhodným podmínkám přilákaly velké množství zahraničních investorů a zmírnily tak dopady restrukturalizace místní ekonomiky. Mnoho faktorů souvisí také s politicko-administrativním systémem. Zde je důležité zapojení politického systému do strukturální přeměny regionu. Političtí představitelé často projevují malou ochotu a nedostatek znalostí k akceptaci změny. Hodně závisí na ekonomické síle země a také povědomí o problematice útlumu (WIRTH, LINTZ, 2006).
14
2.3 Socioekonomické dopady útlumu těžby S útlumem těžby je často spojovaný tzv. koncept shrinking cities (smršťující se města). Jako shrinking cities se označují města, ve kterých dochází k významnému úbytku obyvatel. Rumpel a Slach (2012) uvádí jako jednu z hlavních příčin deindustrializaci regionální ekonomiky a s ní spojený úbytek pracovních příležitostí. Tento proces vede k migraci obyvatel do regionů s lepšími pracovními nabídkami. Naopak Chromíková a kol. (2012) vymezuje pojem shrinking cities jako populační úbytek, následný nárůst neobydlených domů, nedostatečné využití sociální a technické infrastruktury. S fenoménem shrinking cities souvisí i věková struktura obyvatelstva. V minulosti docházelo k velkým migračním vlnám horníků do těžebních měst. Nyní je tento proces opačný, kdy dochází k migraci obyvatel v produktivním věku. V těžebních městech potom dochází k nárůstu poproduktivní složky obyvatel a celkovému stárnutí populace (MARTINÁT a kol., 2014). Z hlediska struktury obyvatel také převažuje počet obyvatel s nízkým dosaženým vzděláním. Často se jedná o základní ukončené vzdělání. Také můžeme nalézt větší koncentraci příslušníků etnických menšin, kdy jde hlavně o příslušníky romské populace (FRANTÁL, NOVÁKOVÁ, 2014). Ti se koncentrují hlavně v sociálně vyloučených lokalitách. Většinou jde o opuštěná panelová sídliště, která zde zbyla po bývalých hornicích. Tyto lokality tvoří negativní dojem o celém regionu a umocňují migrační vlnu obyvatel (CHROMÍKOVÁ a kol., 2012). Jedním z nejvýraznějších socioekonomických dopadů je zvýšená míra nezaměstnanosti. Jedná se především o bývalé propuštěné horníky. Situace je o to závažnější, pokud důl funguje zároveň jako největší zaměstnavatel v regionu. Díky tomu může dojít až k ekonomické krizi celé oblasti (JONEK KOWALSKA, 2014). Nezaměstnanost je často spojována také s negativními sociálními jevy, jako jsou např. vyšší počet lidí bez domova nebo vysoká míra kriminality (FRANTÁL, NOVÁKOVÁ, 2014). Tvrdý (2004) se na zvýšenou nezaměstnanost dívá jako na důsledek deindustrializace průmyslových regionů. Podle něj dochází k úpadku tradičních průmyslových oblastí ekonomiky a s tím spojeného úpadku tradičních profesí. Díky tomu dochází k odchodu mladé kvalifikované populace. To má za následek snížení rozvojového potenciálu regionu a degradaci vzdělanostní struktury. Desurbanizační procesy jsou navíc posíleny problémy na místních trzích práce. Může se jednat o velký počet uchazečů na 1 pracovní místo nebo o výrazný nárůst dlouhodobě nezaměstnaných osob. Jedním z možných řešení zvýšené míry nezaměstnanosti je rozvoj malého a středního podnikaní, kde by mělo dojít k tvorbě nových pracovních příležitostí. Také je důležitá možnost rekvalifikačních kurzů, kterou využívají hlavně bývalí horníci a zaměstnanci sekundárního sektoru. Pro rozvoj regionu je nezbytná i práce s lidskými zdroji a využití jejich potenciálu (MALÁTEK, KOLIBOVÁ, 1998).
15
2.4 Environmentální dopady útlumu těžby Nejvýraznějším dopadem je tvorba brownfieldů. Brownfield je definován jako prázdný chátrající průmyslový objekt, který je pozůstatkem průmyslové éry. Tyto objekty bývají často kontaminovány, a proto představují nebezpečí pro okolní krajinu i obyvatele. Navíc před dalším využitím brownfieldů je nutné investovat do jejich regenerace (MARTINÁT a kol., 2014). Regenerace brownfieldů je mnohdy ekonomicky výhodná. Využití starých těžebních budov snižuje ekologickou zátěž a eliminuje potřebu stavby nových objektů. Revitalizace brownfieldů je vhodná i pro rozvoj regionu. Jako příklad lze uvést zatopení bývalých důlních šachet a jejich přebudování na jezera a přilehlou rekreační plochu. Tím pádem dojde k zvýšení turistického potenciálu celého regionu. Revitalizované budovy mohou být používány také jako zázemí pro maloobchody, pro pořádání různých kulturních akcí nebo tvorbu hornických muzeí (WIRTH, LINTZ, 2006). Smolík (2004) se na problematiku brownfieldů dívá z hlediska struktury a fungování celého území. Regenerace bývalých průmyslových areálů může zlepšit současnou strukturu území. Může se jednat např. o doplnění chybějící občanské vybavenosti, řešení dopravních problémů či realizaci aktivit pro rozvoj cestovního ruchu. Při novém využití dojde ke snížení nákladů ze strany místní samosprávy a také k tvorbě nových pracovních míst. Dalším významným dopadem těžby jsou haldy či hlušiny. Jejich existence přetrvává v území ještě dlouho po skončení těžby. Díky značné prašnosti znečišťují ovzduší a znehodnocují okolní krajinu. V dnešní době již u některých dochází k rekultivaci a začlenění do kulturní krajiny. S haldami také souvisí poddolování celého území, které se negativně promítá i do socioekonomické oblasti. V důsledku celkovému poklesu terénu musí docházet k velmi častým opravám silničních a železničních komunikací (HAVRLANT, 1999).
16
3
CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO ÚZEMÍ
3.1 Vymezení území Území bylo vymezeno na základě hranic Ostravsko-karvinského uhelného revíru. Konkrétně se jedná o okresy Karviná, Ostrava-město a severozápadní část okresu FrýdekMístek. Do území spadají tři důlní závody s pěti činnými doly. Čtvrtý důlní závod (důl Frenštát) není aktivní, proto do území nebyl zařazen. Vymezený region se často díky svému hustému osídlení nazývá také Ostravská aglomerace. Nejdůležitějším sídlem regionu je krajské město Ostrava. Ostrava je se svým počtem 295 653 obyvatel třetím největším sídlem České republiky. Dalšími důležitými sídly jsou také Frýdek-Místek (57 135 obyvatel), Havířov (76 190 obyvatel) a Karviná s 56 848 obyvateli (ČSÚ, 2014). Ostravsko patří mezi staré průmyslové regiony. Díky nálezu a následné těžbě černého uhlí se zde v minulosti rozvíjelo hlavně hutnictví a těžké strojírenství. Následný útlum těžby černého uhlí v 90. letech způsobil ekonomický kolaps těchto odvětví. Proto se jedná o region postižený strukturální nezaměstnaností (ČSÚ, 2015a).
Obr. 1 Vymezení Ostravska (sestaveno podle: ARCČR 500 (2013))
17
3.2 Historie těžby Podle ostravských pověstí byl prvním nálezcem černého uhlí kovář Keltička, který jej používal při své práci. Avšak první písemně doložený nález uhlí pochází z roku 1763. Klimkovický mlynář Jan Augustin jej nalezl v údolí Burňa, dnešní Trojické údolí. Pravidelná těžba se rozvinula až v roce 1785. Jednalo se o mělké štolové dobývání ve třech oblastech. Oblast Slezské Ostravy patřila do panství hraběte Wilczka, na Hlučínsku těžil Jan Grutschreiber a v Karviné hrabě Larisch (VOPASEK, 2005). Velký rozmach těžby uhlí na Ostravsku i samotné Ostravy souvisí se založením Rudolfovy huti v roce 1828. Rudolfova huť potřebovala velké množství černého uhlí, proto docházelo k postupné modernizaci a rozšiřování uhelných závodů. Podnik byl spravován v rámci Vítkovického těžířstva, ve kterém se aktivně angažoval vídeňský bankéř Salomon Rothschild. Ten se v roce 1843 stal jediným vlastníkem podniku (VÍTKOVICE, 2016). Dalším významným impulzem bylo napojení Ostravy na Severní dráhu Ferdinandovu. Dráha vedla z Vídně až do Bohumína. V Ostravě navazovaly na dráhu pouze dva doly, a to František v Přívoze a Albert v Hrušově. Z ostatních dolů bylo uhlí sváženo koňskými povozy na překladiště v Hrušově. Pro zefektivnění těžby byla později vystavěna tzv. báňská dráha, která obsluhovala jednotlivé doly (VOPASEK, 2005). V průběhu 19. století probíhala postupná elektrifikace všech dolů. Také došlo k nahrazení práce tzv. důlních koní za nová mechanická zařízení (VOPASEK, 2005). Jako první hlubinný důl na Ostravsku a zároveň i v Ostravě se uvádí důl Anselm v městské části Petřkovice. Důl byl založen roku 1835 pod vrchem Landek. Od 40. let 19. století patřil do vlastnictví Salomona Rothschilda (HETTENBERGER, 2007). Během I. světové války došlo k útlumu těžby, to bylo způsobeno velkým počtem odvedených horníků. Kvůli zvýšeným potřebám válečného průmyslu a malému počtu pracovníků se prodlužovala délka jednotlivých směn a docházelo k snižování bezpečnosti práce (OKD, 2012a). Opětovný vrchol produkce nastal v roce 1943 v období II. světové války. Došlo k přerozdělení celého revíru, kdy Hlučínsko bylo připojeno do Německé říše a Těšínsko se stalo součástí Horního Slezska (PAVELČÍKOVÁ, 1990 in MATĚJ a kol., 2009). Po skončení války proběhla vlna znárodňování. Byl založen národní podnik Ostravsko-karvinské doly, do něhož byly začleněny všechny důlní společnosti a jednotlivé doly. Celkově se jednalo o šest společností vlastnících 32 dolů. Podnik fungoval až do roku 1990. Během 50. let docházelo k rozšiřování těžby a výstavbě nových dolů. Stávající doly byly prohlubovány do stále větších hloubek. Přestavba probíhala podle tzv. Generelu (generální projekt výstavby OKR). Ten byl schválen v rámci společné politiky států RVHP a řízen ze strany Sovětského svazu (ROČEK, 2003).
18
V polovině 60. let proběhla tzv. Národohospodářská reforma, která znamenala částečný útlum těžby černého uhlí a přechod od uhlí k ropě. Reforma byla zastavena roku 1968 spolu s příchodem vojsk Varšavské smlouvy. Po roce 1968 byl vyvíjen velký tlak na zvýšení produkce uhlí. Díky snaze o co největší množství uhlí byl otevřen velký počet nových dolů. Jednalo se hlavně o doly v oblasti Karviné (KUČERA, 2003 in MATĚJ a kol., 2009). Po roce 1989 přešla Česká republika od centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. To se projevilo i v případě těžby uhlí. V roce 1990 byl zrušen podnik Ostravsko-karvinské doly a byl nahrazen akciovou společností Ostravsko-karvinské doly. V roce 1994 došlo k celkovému útlumu těžby uhlí v ostravské části (OKD, 2012b). Éru hornictví na Ostravsku připomíná velké množství technických památek a dnes již nefunkčních dolů (Příl. 1). Mezi nejznámější technické památky patří hornické muzeum, které bylo v roce 1992 založeno v areálu bývalého dolu Anselm, důl Michal či důl Hlubina v Dolní oblasti Vítkovic (VOPASEK, 2005). Na území Ostravy je možné nalézt také velké množství bývalých dolů, ze kterých se do současnosti zachovaly pouze jejich zbytky (viz Obr. 2).
Obr. 2 Bývalé doly na území statutárního města Ostrava (sestaveno podle: ARCČR 500 (2013), HORNICTVÍ.INFO (2016))
19
4
SROVNÁNÍ ÚTLUMU TĚŽBY
4.1 Útlum těžby ve Velké Británii Útlumový program těžby černého uhlí začal v 60. letech. Jednou z hlavních příčin byl odklon od černého uhlí jako hlavní suroviny energetického trhu (TOMANEY, 2003). Proto byl v roce 1965 vydán dokument White Paper. Tento dokument reguloval tok vládních dotací do produkce uhlí. Navíc byl schválen zrychlený útlum a postupný přechod k jaderné energetice. Změna nastala v roce 1973 v důsledku ropné krize. Díky oslabené pozici ropy byla opět velká poptávka po uhlí. Na nějaký čas došlo k zastavení útlumu a naopak bylo investováno do technické modernizace jednotlivých dolů (TURNHEIM, GEELS, 2012). Důležitý zlom v redukci produkce uhlí tvořilo zvolení britské premiérky Margaret Thatcher. Ta oznámila uzavření 20 dolů a plánované uzavření dalších 70 dolů. Následovala negativní reakce ze strany horníků, která vyvrcholila v roce 1984 generální stávkou. Velká hornická stávka trvala po celý rok a jednalo se o jednu z největších stávek v dějinách Velké Británie (THATCHER, 1993 in ARAGÓN a kol., 2015). Jako odpověď na stávku byl v roce 1985 vydán dokument New Strategy for Coal. Zaměřoval se na dva cíle, a to zrušení závislosti na vládních dotacích a prodej uhlí za konkurenceschopnou cenu (TURNHEIM, GEELS, 2012). Problémem útlumového programu bylo, že nedošlo k diverzifikaci průmyslu a hledání nových alternativních cest. Vláda se soustředila pouze na bezprostřední hrozby, kdy navíc došlo k zastavení inovačních programů (TURNHEIM, GEELS, 2012). I když velká část bývalých horníků přešla do terciéru, narůstaly ekonomické rozdíly mezi ekonomicky slabší oblastí severovýchodní Anglie a rozvinutou jižní Anglií (TOMANEY, 2003). V roce 1994 prošel uhelný průmysl celkovou privatizací, po které zůstalo v provozu jen 26 hlubinných dolů. S privatizací souvisel také výrazný pokles zaměstnanců. V roce 2011 se jednalo pouze o 6 000 horníků (ARAGÓN a kol., 2015). Útlum byl ukončen v roce 2015, kdy byl uzavřen poslední hlubinný černouhelný důl na území Velké Británie (MACALISTER a kol., 2015). Důsledkem celkového útlumu hlubinné těžby byl přechod k povrchové těžbě. Na rozdíl od hlubinné těžby zde nebyly tak vysoké produkční náklady. Další výhodou bylo vytvoření 5 000 nových pracovních míst. Na druhou stranu, byla těžba spojena s celou řadou ekologických problémů (TRADE AND INDUSTRY COMMITTEE, 1993 in CLOKE a kol., 1996).
20
4.2 Útlum těžby ve Východním Německu V roce 1989 byla Německá demokratická republika považována za největšího producenta lignitu a třetího světového producenta uranové rudy. Situace se změnila v roce 1989 po pádu Berlínské zdi a opětovného spojení Německa. Ekonomika Východního Německa zkolabovala, ať už nevhodností produktů pro západní trhy nebo ztrátou odběratelů na východě. Transformace ekonomiky trvala velmi krátký čas a díky tomu narůstala nezaměstnanost a docházelo k masové migraci obyvatel. Narůst nezaměstnanosti se projevil také v útlumu těžebního průmyslu. Důsledkem bylo zavírání velkého množství hnědouhelných dolů, kdy v provozu zůstalo pouze šest činných dolů (WIRTH, LINTZ, 2006). Díky specifické politické struktuře země probíhala restrukturalizace na několika různých úrovních. Jednalo se o úroveň federální vlády, vlády jednotlivých spolkových zemí, regionální úroveň a samosprávu jednotlivých obcí. Navíc zde probíhala i podpora z Evropské unie v rámci strukturálních fondů (LINTZ, SCHMUDE, 2005). Důležitým dokumentem byl tzv. Federal mining act, který zajišťoval náhradu za revitalizaci a způsobené škody. Problémem Východního Německa bylo, že uhelné společnosti nebyly schopny platit tyto náklady. Proto se hodně angažovala federální vláda ve spolupráci s jednotlivými postiženými spolkovými zeměmi. Například v Lipsku a Lužici došlo v roce 1992 k oddělení činných od nečinných dolů. Zodpovědnost za nečinné doly převzala společnost LMBV, ta byla založena na dohodě čtyř spolkových zemí. Společnost měla revitalizovat bývalé důlní prostory a pak je prodat potenciálním investorům. Celkově bylo na obnovu použito 9,2 miliard eur, kdy federální vláda dodala ¾ financí (HARFST, WIRTH, 2011). Federální státy Východního Německa mohly použít zkušenosti z revitalizace v západním Německu. Jako příklad lze uvést projekt IBA (The International Building Exhibition). IBA revitalizovala oblasti v Sasku-Anhalsku, Sasku a Braniborsku. Dalším významným projektem byla výstavba obrovského volnočasového parku v Lipsku či tematického parku ve Vestfálsku (WIRTH, LINTZ, 2006). Projekt ve Vestfálsku byl realizován mezi lety 1989 až 1999, kdy se jednalo výstavbu parku na řece Emscher. Do projektu bylo zapojeno 17 měst a jeho realizace stála 2,5 miliardy eur (LINTZ, SCHMUDE, 2005).
21
4.3 Útlum těžby v Polsku Stejně jako v Německé demokratické republice, tak i v Polsku byl útlum těžby uhlí spojený s přechodem k tržní ekonomice. Těžba černého uhlí probíhala ve třech významných oblastech, a to Hornoslezské pánvi, Dolnoslezské pánvi a Lublinské pánvi. Krize nejvíc postihla oblast Dolnoslezské pánve, která se vyznačovala hlavně dominancí těžkého průmyslu navázaného na samotnou těžbu (KORSKI a kol., 2016). Útlum probíhal postupnou cestou, kdy hlavním krokem bylo zavírání nerentabilních dolů. V roce 1991 bylo v provozu 70 dolů, po sérii uzavírání zůstalo v roce 2014 činných 30 dolů. Spolu s likvidací dolů docházelo k jejich slučování do větších společností, až byla v roce 2003 založena Kompania Weglova SA, ta se stala největším evropským producentem uhlí (JONEK KOWALSKA, 2014). S procesem útlumu také souvisí celkové snižování zaměstnanosti, kdy ze 450 000 zaměstnanců v roce 1988 klesl počet na 100 000 v roce 2014. Většinou se však jednalo o předčasný odchod do penze (KORSKI, 2016). Pro lepší průběh restrukturalizace bylo zaváděno velké množství podpůrných vládních programů. Ty se zabývaly hlavně zachováním pracovních míst v regionu či sociální podporou bývalých horníků. Navíc mezi lety 2004 až 2013 obdrželo Polsko dotace od Evropské unie ve výši přes 2 miliardy dolarů (JONEK KOWALSKA, 2014). Restrukturalizace probíhala až do roku 2007, kdy došlo k jejímu selhání. Hlavními důvody byly činnost nerentabilních dolů, nucené zvyšování platů ze strany odborů a také nevýrazné změny v zaměstnanecké struktuře. To vedlo ke snížené konkurenceschopnosti a ke zvýšení nákladů na produkci uhlí (JONEK KOWALSKA, 2014). V roce 2007 byla vydána nová strategie, která se zabývala tímto odvětvím. Předchozí strategie se soustředily hlavně na zmírnění dopadů útlumu těžby. Tato však kladla velký důraz na roli polského uhlí na mezinárodním energetickém trhu a způsoby zvýhodnění jeho pozice (KORSKI, 2016). I přesto lze najít region, který se podařilo úspěšně restrukturalizovat. Za příklad takového regionu jsou považovány Katovice. Pokles zaměstnanosti zde nebyl tak výrazný díky vybudování speciální ekonomické zóny. Ta do regionu přilákala velké množství zahraničních investorů. Do roku 1999 zde bylo vytvořeno přes 10 000 nových pracovních míst. Díky tomu došlo k diverzifikaci odvětvové struktury a odklonu od jednostranně zaměřené ekonomiky (SUCHÁČEK, 2010).
22
4.4 Útlum těžby v České republice Jedním z klíčových dokumentů útlumu těžby černého uhlí v České republice bylo usnesení vlády o programu restrukturalizace uhelného průmyslu (č. 691/1992). Dokument schvaloval program útlumu dolů mezi lety 1993 až 1996. Proces útlumu probíhal ve třech etapách. První etapa probíhala do roku 2000. Zabývala se rozsahem útlumu, a jakým způsobem bude financován. Samotná restrukturalizace byla ponechána na uhelných společnostech. Většina nákladů šla na sociálně zdravotní dávky. Díky nedostatku financí se protahovala doba útlumu a navíc byl problém s likvidací pozůstatku hornické činnosti (SMOLOVÁ, 2008). Druhá etapa probíhala po roce 2000, kdy se jednalo hlavně o kontrolu a regulaci likvidace důlních děl. V roce 2002 se vláda začala zabývat otázkou podpory regionů postižených těžbou. Jako příklad lze uvést Moravskoslezský kraj, kde bylo postupně vyčleněno 20 miliard na likvidaci dopadů těžby. Také probíhala snaha o sladění s politikou Evropské unie (souvisí se vstupem ČR v roce 2004). Do útlumu se kromě vlády zapojil také Český báňský úřad, který se věnoval bezpečnosti při likvidaci. Třetí poslední etapa je spojena s dokončením procesu privatizace. U těžebních společností byla zvolena velká privatizace (kupónová). Probíhala mezi lety 1992 až 1994 ve dvou etapách. Ve druhé etapě byl privatizován státní podnik OKD. Prodával se podíl menší než 50 %, kdy zbytek akcií byl rozdělen mezi stát a obce (SMOLOVÁ, 2008). V rámci České republiky byl nejvýznamnějším ložiskem černého uhlí tzv. Ostravsko-karvinský revír. Ten se dělil na Ostravskou část, kde byla těžba zastavena v roce 1994 a Karvinskou část s dosud činnými doly (viz Obr. 3). V současné době jsou v provozu tři důlní závody (viz Obr. 4). Jedná se o doly ČSA, Darkov, Lazy v prvním důlním závodu. Dále pak o důl ČSM v druhém a důl Paskov ve třetím důlním závodu (OKD, 2012c). Uzavřené doly dostal na starost státní podnik DIAMO. Ten měl za úkol prodat těžební pozemky a budovy do rukou soukromých vlastníků. To se však projevovalo problematicky při rekultivaci, kdy se vlastník pozemků a místní samospráva nedokázali shodnout na novém využití (RUMPEL, SLACH, 2010). Proto v roce 1990 vzniklo hnutí Hospodářská a sociální rada ostravsko-karvinské aglomerace. To mělo za úkol hájit zájmy místních občanů. Na popud Hospodářské rady byla v roce 1993 založena Agentura pro regionální rozvoj, která se zabývala zmírněním následků ekonomické transformace. Region byl podporován také vládními dotacemi na rozvoj malého a středního podnikání (SUCHÁČEK, 2010).
23
Výraznou roli v procesu restrukturalizace hrál státní podnik OKD, který byl privatizován na akciovou společnost Ostravsko-karvinské doly. V roce 1998 se stala většinovým vlastníkem OKD firma Karbon Invest. V tomto koncernu měla nejvýznamnější slovo firma RPG v čele se Zdeňkem Bakalou. Došlo k rozložení aktivit OKD do několika dceřiných společností. V průběhu let prošla firma výraznou redukcí počtu zaměstnanců. V roce 1989 zaměstnávala přes 70 000 zaměstnanců, zatímco v roce 2005 to bylo pouze 20 000 (SMOLOVÁ, 2008). Této redukce bylo dosaženo hlavně odchodem horníků do předčasného důchodu, neprodloužením smluv se zahraničními pracovníky či privatizací nedůlních aktivit. OKD se poté snažilo zajistit rekvalifikaci části bývalých zaměstnanců nebo je podpořit v rozvoji vlastního podnikání. S útlumem těžebního průmyslu souvisel také útlum přidružených odvětví, jako je např. hutnictví. Z toho důvodu se od 90. let začalo investovat do rozvoje terciéru. Rozvoj byl založen převážně na iniciativě místních a jako příklad lze uvést výstavbu Technologického parku v Ostravě (SUCHÁČEK, 2010). Kromě nových projektů se začalo investovat také do přestavby bývalých důlních prostorů. Nejznámějším příkladem je výstavba multifunkčního centra Nová Karolina. Bylo postaveno v centru Ostravy v prostorech bývalého dolu Karolina. Jednalo se o největší projekt rekultivace uvnitř města v České republice (RUMPEL, SLACH, 2010).
Obr. 3 Činné doly na Ostravsku (sestaveno podle: ARCČR 500 (2013), OKD (2012c))
24
4.5 Srovnání útlumu těžby 500 000
počet zaměstnanců
Velká Británie
Německo
400 000
300 000
200 000
100 000
0 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
Obr. 4 Vývoj zaměstnanosti v uhelném průmyslu mezi lety 1965 až 2005 (sestaveno podle DIERCKE (2016), GOV.UK (2015))
V útlumu těžby ve Velké Británii a Německu lze vysledovat podobný sestupný trend. Ve Velké Británii probíhal útlum s větší intenzitou. První velký zlom nastal v roce 1965 po schválení útlumového programu a další přišel v roce 1984 s nástupem premiérky Margaret Thatcher. Oproti tomu Německo je zvláštní svým rozdělením, kdy do roku 1990 fungovala samostatně Německá demokratická republika a Spolková republika Německo. V tzv. Západním Německu probíhal útlum od 60. let jako ve většině zemí západní Evropy, zatímco ve Východním Německu probíhal až po znovusjednocení v roce 1990.
počet zaměstnanců
300 000
260 000
220 000
180 000
140 000
100 000 1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Obr. 5 Vývoj zaměstnanosti v polském uhelném průmyslu mezi lety 1995 až 2013 (převzato podle: JONEK KOWALSKA (2015))
25
V případě Polska začal probíhat útlum uhelného průmyslu až od 90. let, po pádu Železné opony. Největší propad zaměstnanosti byl zaznamenán na sklonku 90. let, kdy docházelo k zavírání nerentabilních dolů. Vlna propouštění však nebyla tak výrazná jako v příkladu Velké Británie či Německa. Důvodem byl silný důraz na zachování produkce uhlí. Útlumový program byl ukončen v roce 2007.
35 000
počet zaměstnanců
30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
Obr. 6 Vývoj zaměstnanosti v uhelném průmyslu OKR mezi lety 1995 až 2013 (sestaveno podle: OKD (2012d))
Časová řada se zaměřuje pouze na vývoj v nejdůležitějším ložisku černého uhlí v rámci České republiky. Útlumový program probíhal také na ostatních místech, kde však nebyl tak výrazný. Program měl přímou souvislost s útlumem těžkého strojírenství na Ostravsku, konkrétně se jednalo o hutnický průmysl. Největší pokles zaměstnanosti proběhl po roce 1994, kdy byly uzavřeny doly na území statutárního města Ostravy a uzavírány nerentabilní doly na Karvinsku. Krátkodobý nárůst zaměstnanosti lze vysledovat mezi roky 2005 až 2007.
26
5
IDENTIFIKACE DOPADŮ ÚTLUMU V OBLASTI TRHU PRÁCE
5.1 Nezaměstnanost Ostravsko je typickým představitelem starých průmyslových regionů. Ty se vyznačují velkým rozmachem průmyslu během období industrializace. V dnešní době jsou tyto regiony spojené především s výrazným poklesem zaměstnanců v sekundéru a vysokým stupněm nezaměstnanosti (KOUTSKÝ a kol., 2015). V případě Ostravska je ekonomický vzestup spojován hlavně s objevem uhlí během 18. století a následnou industrializací. V 90. letech 20. století došlo k přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k ekonomice tržní, to se odrazilo hlavně v celkové výši nezaměstnanosti regionu (MARTINÁT a kol., 2014).
míra registrované nezaměstnanosti [%]
Od 90. let docházelo k postupnému růstu nezaměstnanosti (viz Obr. 7). Hlavní příčinou byla postupná restrukturalizace uhelného a hutnického průmyslu. Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti proběhl v roce 2004. Další významný nárůst byl v roce 2010 v důsledku ekonomické krize. Naopak nejvyšší propad byl zaznamenán v roce 2008. Od roku 2013 došlo ke změně metodiky nezaměstnanosti (viz Obr. 8). 25,0
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0 1991
1993
okres F-M
1995
1997
1999
okres Karviná
2001
2003
2005
okres Ostrava-město
2007
2009
2011
Česká republika
Obr. 7 Vývoj průměrné roční registrované míry nezaměstnanosti (sestaveno podle: ČSÚ (2015e), INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015a), INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015e), KRASULOVÁ (2006)) pozn.: změna metodiky od roku 2004 (od roku 2005 pouze dosažitelní uchazeči)
„S tím je samozřejmě spojený drastický pokles zaměstnanosti a mírný pokles nezaměstnanosti. Co je zajímavé, tak ten největší pokles zaměstnanosti byl mezi lety 1990 až 1995 1996, ale nejvyšší míra nezaměstnanosti tady byla někdy kolem 1998. To znamená s relativním zpožděním, takže se zavírání dolů neprojevilo hned na drastickém zvýšení nezaměstnanosti.“ (zástupce vedoucího katedry sociální geografie)
27
pdíl nezaměstnaných osob [%]
15,0
12,0
9,0
6,0
3,0 2005 okres F-M
2007
2009
okres Karviná
2011 okres Ostrava-město
2013
2015
Česká republika
Obr. 8 Vývoj podílu nezaměstnaných osob (sestaveno podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015a)) pozn.: ukazatel zaveden od roku 2013 (pro srovnání dopočítáno do roku 2005)
Výrazným problémem spojeným s nezaměstnaností je stárnutí obyvatelstva. To se projevuje např. ve změně věkové struktury uchazečů o zaměstnání. Postupně dochází k nárůstu počtu obyvatel ve věku 50 až 59 let. Kromě toho se zvyšuje i průměrný věk uchazečů o zaměstnání, např. v roce 1999 byl v okrese Frýdek-Místek 34 let, v roce 2015 se jednalo o 43 let (viz Příl. 2). „Což je dneska stejné, akorát se o tom tak nemluví, protože ti, co by pracovat chtěli, tak stejně nemůžou, protože je nikdo nevezme. A to můžeme přímo navázat na situaci, která vznikne a možná vzniká postupně těmi dalšími lety tady v tom útlumu. Že ti lidé, kteří odpracovali na šachtách 15 20 let, v zásadě jsou pro jakoukoliv práci kdekoliv jinde nepoužitelní.“ (vedoucí geofyziky, DPB) Další hojně zastoupenou skupinou je obyvatelstvo ve věku 20–29 let, kdy se většinou jedná o absolventy středních či vysokých škol, kteří nemohou sehnat uplatnění na trhu práce. Největší podíl nezaměstnaných tvoří lidé s dokončeným středoškolským vzděláním. V posledních letech také narůstá počet nezaměstnaných s dokončeným vysokoškolským vzděláním (viz Příl. 3). Nezaměstnanost se výrazně projevuje i v národnostní struktuře nezaměstnaných. Je to dáno hlavně polohou Ostravska poblíž státní hranice. Většinou se jedná o obyvatele slovenské národnosti, žijící v periferních příhraničních oblastech, kteří za prací dojíždí na Ostravsko. Míra nezaměstnanosti na Slovensku má podobný trend jako v České republice, vyznačuje se však několikanásobně vyššími hodnotami (viz Obr. 9). „Co bylo dost zajímavé, tak v dolech bylo hodně lidí ze severozápadního Slovenska z Kysuc. No a jak tak probíhala ta restrukturalizace, tak ti skončili na dlažbě jako první. Takže v podstatě ty dopady útlumu na Ostravsku nebyly až tak drastické, jak by se mohlo jevit. Velice negativně se projevila ta zaměstnanost, převážně na tom Slovensku, kde ty lidi dělali v OKD a jak se ty doly zavřely, tak zůstali nezaměstnaní.“ (zástupce vedoucího katedry sociální geografie)
28
míra nezaměstnanosti [%]
20
14
8
2 1994
1996
1998
2000 ČR
2002
2004
2006
SR
Obr. 9 Vývoj míry nezaměstnanosti po rozdělení Československé republiky (sestaveno podle: (OECD FACTBOOK (2008))
S útlumem a restrukturalizací uhelného průmyslu také souvisí nedostatek pracovních příležitostí. Ten se projevuje především v okrese Karviná, kde je navázán na činnost dolů. Z dotazníkového šetření provedeného na území města Karviné vyplývá, že obyvatelé města vnímají nedostatek pracovních příležitostí velmi negativně. Navíc jej uvádí jako hlavní příčinu vylidňování Karviné (viz Obr. 10).
Nedostatek obchodů a služeb 0,9% Nedostatek bytů a domů 2,3%
Nedostatek pracovních příležitostí 64,4%
Špatná dopravní dostupnost a obslužnost Špatné životní 1,4% prostředí 17,1%
Úbytek mladých, stárnutí obyvatel 0,8% Drahé bydlení 1,7%
Jiné 4,1%
Bezpečnost 1,7%
Jiné 13,9%
Romové 5,6%
Obr. 10 Příčiny vylidňování města Karviné z pohledu jejích obyvatel (převzato podle: SVOBODOVÁ a kol. (2015))
Nedostatek pracovních míst lze samozřejmě nalézt také v okrese Frýdek-Místek či Ostrava-město. Pozitivní zprávou je, že v posledních dvou letech došlo ke snížení počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Naopak od roku 2013 dochází k pravidelnému růstu počtu volných pracovních míst (viz Příl. 4).
29
5.2 Zaměstnanost Ostravsko je region se silnou vazbou na hutnický průmysl a těžké strojírenství. Vývoj těchto odvětví byl spojován s rozmachem těžby černého uhlí a přetrval dodnes. To se projevuje i v zaměření největších firem regionu. Jak již bylo zmíněno, největším zaměstnavatelem Ostravska a zároveň celého Moravskoslezského kraje je společnost OKD. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou např. Arcellor Mittal či Vítkovice Machinery Group v oblasti hutnického průmyslu. Výjimku tvoří automobilová společnost Hyundai. Zvláštním případem je také společnost Advanced World Transport. Jedná se o bývalou dceřinou společnost OKD (OKD Doprava), zabývající se výrobou dopravních zařízení (viz Tab. 1). Tab. 1 Největší zaměstnavatelé Moravskoslezského kraje
Název firmy Advanced World Transport Arcellor Mittal Vítkovice Machinery Group OKD Hyundai Třinecké železárny
Specifikace dle CZ-NACE dopravní zařízení hutnický prům. hutnický prům. těžba ner. surovin automobilový prům. hutnický prům.
Počet zaměstnanců (31. 12. 2015) 2 100 7 685 7 000 12 800 3 250 6 900
Sídlo Ostrava Ostrava Ostrava Karviná Nošovice Třinec
sestaveno podle: AWT (2012), HOLANOVÁ (2016), MSK.CZ (2015),
Velký vliv na zaměstnanost regionu má také výstavba průmyslových zón. Nejvýznamnější průmyslovou zónou je strategická zóna Mošnov. Zóna má dobrou dopravní polohu, nachází se v bezprostřední blízkosti Letiště Leoše Janáčka. Výstavba zóny byla dokončena v roce 2011 a její celková rozloha činí 200 ha (85 ha volných). Zóna byla realizována především díky zájmu společnosti Hyundai (CZECHINVEST, 2011). V současné době zde sídlí hlavně subdodavatelské firmy společnosti Hyundai zabývající se výrobou automobilových součástek, např. Behr či Plakor. Za dobu existence zóny bylo vytvořeno více než 2 000 míst (OSTRAVA, 2015). Kromě strategické zóny se v regionu nachází také celá řada menších průmyslových zón. Mezi nejdůležitější patří průmyslová zóna Hrabová, Nošovice a Nové Pole. V dohledné době se také plánuje výstavba průmyslové zóny František v obci Dolní Suchá a Barbora v Karviné (viz Tab. 2). „Jestli se opustí šachty jako takové, tak určitě. Paskov a AWT tady postavily svoje prostory, mají tady tu celní zónu. Na Barboře v Karviné se staví průmyslová zóna. Na Dukle je průmyslová zóna, kde je firma na zdravotnické potřeby. Takže dají se přilákat investoři, jen je sem musí někdo dostat. Ten Hyundai taky to tady chce rozšiřovat.“ (vedoucí geofyziky, DPB)
30
„Tady ti investoři, to je podle mě, dobré okamžité řešení. Ale tady je třeba vybudovat místní technickou honoraci, která ty lidi tady udrží a která je pozvedne.“ (místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih) Tab. 2 Vybrané průmyslové zóny Ostravska
Název
Rozloha
Chlebovice
Počet pracovních míst (31. 12. 2015)
Lokalizace
8 ha
695
Frýdek-Místek
12 ha
255
Frýdek-Místek
Nošovice Nové Pole
261 ha 49 ha
3 331 2 026
Frýdek-Místek Karviná
Hrabová
115 ha
6 821
Ostrava
Lískovec
sestaveno podle: FRÝDEK-MÍSTEK (2010), INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015c), OSTRAVA (2011)
I v současné době je velký počet obyvatel zaměstnán v těžebním průmyslu. Při srovnání situace v jednotlivých okresech má největší podíl zaměstnanců okres Karviná. Je to způsobeno především lokalizací činných dolů v městské části Karviná-Doly. Naopak nejmenší podíl má okres Ostrava-město (viz Příl. 5). Z hlediska dlouhodobého vývoje jde vidět postupný pokles. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán na přelomu roku 1993 až 1994 (viz Obr. 11).
Podíl zaměstnaných [%]
10 8 6 4 2 0 1993
1996
1999
2002
Moravskoslezský kraj
2005
2008
2011
2014
Česká republika
Obr. 11 Vývoj podílu zaměstnaných v odvětví Těžba a dobývání na všech zaměstnaných (sestaveno podle: ČSÚ (2015d))
„Nějaké pracovní příležitosti tam samozřejmě budou. Něco se tam vytvoří, jsou tam nějaké průmyslové zóny, ale že by ten úbytek pracovních příležitostí v černouhelném hornictví mohl být nahrazen zcela nějakými jinými aktivitami je nemožné. To byly desítky tisíc dobře placených pracovních míst, a to už tam nebude.“ (zástupce vedoucího katedry sociální geografie).
31
5.3 Rekvalifikace a podpůrné programy zaměstnanosti Jak již bylo zmíněno, nezaměstnanost je obrovským problémem celého regionu. Pro zmírnění jejích dopadů jsou realizovány různé rekvalifikační a podpůrné programy. Důležitým nástrojem je tzv. aktivní politika zaměstnanosti realizovaná v rámci kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR. Největší pozornost je věnovaná rekvalifikaci rizikových skupin nezaměstnaných (dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol a obyvatelé starší 50 let). Z realizovaných kurzů se nejčastěji jedná o základy práce s počítačem, zisk řidičského oprávnění či svářečský kurz (INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV, 2015c). „Byly tady různé iniciativy, které se zabývaly tím, jakým způsobem ti lidé, kteří přestali pracovat nebo byli vyhozeni z těch těžebních podniků, tak jakým způsobem změnit jejich kvalifikaci. Takže existovaly různé podpůrné fondy a vzdělávací programy, kde se mohl člověk rekvalifikovat např. na pracovníka ve stavebnictví.“ (zástupce vedoucího katedry sociální geografie). Velké množství podpůrných projektů vznikalo pod záštitou Evropského sociálního fondu (konkrétně se jednalo o operační program Lidské zdroje a zaměstnanost). Z projektů realizovaných na celorepublikové úrovni je nejvýznamnější POVEZ II (Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II). Realizace projektu bude probíhat od roku 2015 do roku 2020. Projekt navazuje na předchozí projekt POVEZ I, který probíhal mezi lety 2013–2015. Z projektů na úrovni kraje byly nejdůležitější Vzdělávejte se pro růst a Příležitost dělá zaměstnance (INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV, 2015d). Důležitým projektem je také Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, který funguje od roku 2011. Jedná se o strategické partnerství podnikatelských subjektů, škol a institucí v Moravskoslezském kraji. Cílem paktu je změna nepříznivé situace na trhu práce. K realizaci slouží Integrovaný program rozvoje zaměstnanosti s 10 dílčími projekty. Kromě toho má být vytvořen také Společný akční plán pro zaměstnanost a vzdělávání v Moravskoslezském kraji pro období 2014–2020. Moravskoslezský pakt zaměstnanosti je financován především z operačních programů Evropské unie (MORAVSKOSLEZSKÝ PAKT ZAMĚSTNANOSTI, 2016). Dalším typem projektu je Prospects, který se zabývá podporou malého a středního podnikání v hornických regionech. Projekt vznikl v roce 2009 a byl realizován mezi lety 2010 až 2012. Jednalo se o mezinárodní projekt, kdy jedním z partnerů projektu byla i Česká republika. Ta zde byla zastoupena Svazem měst a obcí okresu Karviná. V rámci projektu bylo vybudováno např. centrum podporu podnikání v Karviné (SMOOK, 2016). „Samozřejmě, že se město snaží něco dělat a samozřejmě, že má programy. Ale město není všespásné. Tady je milion možností, ale musíme to rozdělit na to, co je organizačně schopno a finančně možno.“ (místostarosta městského obvodu Ostrava-jih)
32
6
ROLE SPOLEČNOSTI OKD
6.1 Historie společnosti OKD 1. ledna 1946 byl založen národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly (OKKD). Podnik vznikl sloučením šesti báňských společností, které dohromady spravovaly 32 černouhelných dolů. Jednalo se o Báňskou a hutní společnost, Vítkovické kamenouhelné doly, Kamenouhelné závody Lazy, Ostravské kamenouhelné doly, Severní dráhu Ferdinandovu a Larisch-Mönnichovy kamenouhelné závody. Formálně sem patřil i podnik Zwierzinovo těžířstvo, který však ukončil činnost již v roce 1931. OKKD procházelo během let různými vlnami reorganizace. V roce 1951 bylo zrušeno a nahrazeno Kombinátem OKD. Ten byl v roce 1957 zrušen a bylo založeno Sdružení OKD a v roce 1990 poté státní podnik OKD (ROČEK, 2013). V roce 1991 byla vytvořena akciová společnost OKD. Postupně docházelo k odštěpování přidružených závodů pod správou OKD a tvorbě nových dceřiných společností. Jako příklad lze uvést OKD Rekultivace nebo OKD Doprava. Díky slučování a útlumu nerentabilních dolů bylo v roce 1991 v provozu pouze 14 důlních oblastí. Jejich počet klesal až na současných pět činných dolů (ROČEK, 2013). Většinovým vlastníkem společnosti OKD byl stát. Situace se změnila v roce 1998, kdy většinový podíl získala společnost Karbon Invest. V roce 2004 již vlastnila téměř 95 % akcií společnosti OKD. V koncernu Karbon Invest měla největší slovo firma RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou. O rok později byla provedena fúze mezi OKD a společností Českomoravské doly. V současné době je jediným vlastníkem nizozemská společnost New World Resources (OKD, 2012b). Velmi známou a medializovanou kauzou se stal osud bývalých bytů OKD. Po privatizaci OKD byly byty odkoupeny společností RPG Industries. Pro správu bytů byla založena realitní společnost RPG Byty. Byty byly prodány za 40 000 Kč za jeden byt. Dohromady se jednalo o 1,7 miliardy Kč za téměř 44 000 bytů. Tržní hodnota bytů se odhaduje na 35–55 miliard Kč (BYTY OKD, 2008). Poslední dobou se v médiích objevuje také téma budoucnosti OKD. Těžba černého uhlí je spojována se značnými finančními ztrátami. Proto se do budoucna počítá s masivním propouštěním zaměstnanců a uzavíráním dolů. Prvním uzavřeným dolem by měl být nejméně rentabilní důl Paskov (ČERNÝ, 2016). „No, ideální by bylo, kdyby se NWR dohodlo se státem, že se OKD předá státu a ten s ním udělá, co chce. Je úplně jiná věc dávat peníze do rekvalifikace a sociálních dávek a jiná věc dávat peníze do toho, aby se těžilo aspoň něco, co je ekonomicky výhodné.“ (vedoucí geofyziky, DPB)
33
6.2 Pozitivní vliv na rozvoj regionu Kromě funkce poskytovatele zaměstnání (viz Obr. 6, kapitola 4) se společnost OKD také aktivně angažuje v rozvoji regionu. Z celé řady aktivit patří mezi nejdůležitější Nadace OKD. Nadace byla založena 25. 1. 2008 společností OKD. Finančně podporuje projekty ve čtyřech různých oblastech (zdraví, kultura a vzdělání, podpora regionu a životního prostředí, evropské projekty). Kromě toho pod nadaci spadají tři fondy (krizový, operativní a rozvojový). Hlavními finančními partnery jsou firmy OKD, NWR a RPG (NADACE OKD, 2012). Na chodu nadace se odráží současná finanční situace firmy OKD (viz Obr 12). Například v roce 2014 bylo podpořeno 140 projektů finanční podporou ve výši 12,5 milionu korun. Oproti tomu v roce 2013 se jednalo o částku ve výši téměř 30 milionů korun. Na situaci také reaguje projekt „S nadací za prací“. Byl založen v roce 2014 za účelem pomoci bývalým zaměstnancům firmy OKD na trhu práce (NADACE OKD, 2012). 80
projekty
dotace
400
60
300
40
200
20
100 2008
finanční dotace [mil.]
počet realizovaných projektů
500
0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Obr. 12 Vývoj počtu projektů a finančních dotací Nadace OKD mezi lety 2008 až 2014 (sestaveno podle: NADACE OKD (2012))
Dalším příkladem je Nadace Landek Ostrava, kterou OKD pomohlo založit spolu s městským obvodem Ostrava-Petřkovice a Klubem přátel hornického muzea. Nadace funguje od roku 1994 a jejím hlavním účelem je údržba a zachování hornických památek a tradic (NADACE LANDEK OSTRAVA, 2016). Kromě toho stálo OKD i u založení Spolku svatá Barbora. Ten byl pojmenován po patronce horníků Barboře a finančně podporuje děti horníků, které kvůli pracovnímu úrazu přišly o rodiče (OKD, 2012e). Také dochází k podpoře hornického školství. Hornické obory zanikly po roce 1990 během období útlumu. V roce 2009 byly tyto obory znovu otevřeny na Střední škole techniky a služeb v Karviné a na Střední škole v Havířově (rok 2011). Společnost OKD podporuje budoucí zaměstnance ve formě stipendií, praxí a mnoha dalších výhod (OKD, 2011).
34
V oblasti zdravotnictví se jedná hlavně o projekty spadající pod Nadaci OKD. Během minulých let to byla např. podpora chodu různých neziskových organizací, zdravotních programů pro handicapované či zakládání chráněných dílen (NADACE OKD, 2012). Samotná společnost OKD finančně podpořila rekonstrukci a vybudování nových oddělení v Karvinské hornické nemocnici. Rekonstrukce probíhala od roku 2001 do roku 2015 (KHN, 2016). Společnost OKD se také aktivně podílí v oblasti kultury. Po několik let bylo OKD hlavním sponzorem letního hudebního festivalu Colours of Ostrava. Mimo jiné podporovalo i jiné významné kulturní akce jako jsou Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě a Karviné (OKD, 2012h). Tradiční akcí spjatou s OKD jsou Hornické slavnosti. Jsou spojeny s oslavou Dne Horníků a probíhají na více místech regionu. V Karviné se konají pod názvem Hornické slavnosti OKD a např. v Havířově jako Havířovské slavnosti (HORNICKÉ SLAVNOSTI, 2016). OKD podporuje i sportovní aktivity, kdy je dlouhodobým generálním partnerem házenkářského klubu Baník OKD Karviná. Navíc od roku 2008 působí i jako generální partner fotbalového klubu MFK OKD Karviná (OKD, 2012e). Společnost OKD se zajímá také o životní prostředí. OKD finančně sponzoruje celou řadu projektů zabývajících se rekultivací těžbou poškozené krajiny. Největším rekultivačním projektem se stalo Darkovské moře, kde by měla být vybudovaná rekreační zóna. Příkladem dalšího známého projektu je výstavba dinoparku v obci Doubrava u Karviné. Firma OKD hradí většinu prováděných rekultivací v karvinské části revíru. V roce 2014 věnovala firma 324 milionů na cekem 37 rekultivačních projektů. V ostravské části revíru je rekultivace hrazena státem prostřednictvím firmy DIAMO (OKD, 2012f). Tab. 3 Vybrané rekultivace společnosti OKD
Lokalita Darkovské moře Lipiny Loucké rybníky Louky Husova Karvinský potok Kateřiny Svojsíkovo údolí Lazy Doubrava Oprechtický les
Období technické rekultivace 1997–2009 1998–2004 1996 1991–2005 1987–2003 1998–2000 1998–2002 1998–2002 2003–2011 2007–2008 1999–2003
Období biologické rekultivace 1999-2014 2005-2006 1996-2008 2006-2010 1998-2009 2000-2006 2002-2004 2000-2010 2009-2015 2008-2012 2003-2010
sestaveno podle: OKD (2012, f)
35
Výdaje v Kč 630 mil. 63 mil. 20 mil. 220 mil. 70 mil. 65 mil. 11 mil. 58 mil. 344 mil. 7 mil. 25 mil.
Cíl rekultivace rekreační oblast sportovní areál vodní plocha zalesnění zalesnění rozvoj zeleně vodní plocha zalesnění vodní plocha dinopark zalesnění
6.3 Negativní vliv na rozvoj regionu Jak již bylo řečeno, společnost OKD podporuje celou řadu rekultivací. I přesto má těžba černého uhlí výrazný vliv na degradaci okolní krajiny. Degradace krajiny zasažené těžbou se projevuje hlavně ve formě odvalů hlušiny, poklesu terénu či tvorbou odkalovacích nádrží. Na 1 km2 plochy připadá zhruba 150 000 tun uhelného kalu a až 2,5 milionů tun hlušiny (HAVRLANT, MARTINEC, 2003). Ukládání hlušiny a tvorba tzv. hald je jedním z nejvýraznějších dopadů. Po postupném útlumu těžby došlo k snížení produkce hlušiny. Častým problémem hald bylo jejich samovznícení a následná složitá kontrola požáru. Navíc do ovzduší unikalo velké množství karcinogenních zplodin (HAVRLANT, MARTINEC, 2003). Velké množství hald se nacházelo v oblasti Karviná-Doly. V karvinské části revíru pokrývaly téměř 500 hektarů plochy. Část byla použita na rekultivaci pokleslého území či rekultivována a aktivně začleněna do okolní krajiny (HAVRLANT 1999). Zajímavostí je halda Ema, která se nachází ve Slezské Ostravě. Jedná se o jedinou památkově chráněnou haldu na území Ostravsko-karvinského revíru. Se svou výškou 315 m n. m. jde o jeden z nejvyšších bodů Ostravy. Halda je dodnes aktivní, kdy teplota pod povrchem dosahuje teplot až přes 1 000 °C. Na haldu je umožněn vstup pouze na vlastní nebezpečí (MINKA, 2013). Dalším výrazným problémem, viditelným na první pohled, je pokles terénu. Během dlouholeté těžby poklesla krajina až o několik desítek metrů. V Ostravě byl významný pokles pod Slezskoostravským hradem, který činil 14 m. Na území Karviné je nejznámějším příkladem tzv. šikmý kostel sv. Petra z Alcantary, který poklesl až o 33 m. Navíc se jedná o jedinou budovu, která se dochovala z původní Karvinné (HAVRLANT, MARTINEC, 2003). Původní Karvinná stála na místech dnešní městské části Karviná-Doly. Město Karviná bylo založeno v roce 1948 sloučením okolních obcí (Fryštát, Darkov, Ráj a Staré Město). Při rozsáhlých poklesech byla zničena většina budov Karvinné. Zbylé budovy byly zbourány během 50. let 20. století (FÁBER, 2008). S poklesem reliéfu je také spojena celá řada povrchových škod, ve formě nutnosti neustálých rekonstrukcí silničních a železničních komunikací (OKD, 2012g). Vliv na život obyvatel mají i důlní otřesy. Důlní otřesy vznikají během těžby, většinou jsou způsobeny preventivním odstřelem hornin v dolech. V dolech často ohrožují život přítomných horníků. Na povrchu se nejčastěji projevují v narušení statiky budov (LESKOVÁ, 2011). Velkým zdrojem znečištění jsou i kalové nádrže. Jedná se o nádrže, kde jsou skladovány rozpuštěné uhelné kaly. Tyto kaly znečišťují povrchové i podpovrchové vody. Při jejich vysušení dochází také k výraznému znečištění ovzduší. V současné době probíhá jejich likvidace, avšak finální rekultivace může proběhnout až po absolutním útlumu veškeré těžby (HAVRLANT, 1999).
36
Kromě životního prostředí lze najít i celou řadu negativních socioekonomických dopadů. Jedním z nejvíce diskutovaných dopadů je rozšiřování černouhelné těžby. Společnost OKD jedná o rozšíření těžby do městské části Staré Město v Karviné a osady Výhoda v Orlové. V současné době se čeká na schválení ze strany Ministerstva životního prostředí ČR. Od roku 2012 začal výkup nemovitostí místních obyvatel (KARVINÁ-STARÉ MĚSTO, 2016). Výkup nemovitostí je spojen s mnoha problémy. Kvůli ekonomické situaci společnosti OKD byl výkup pozastaven. Došlo k masivnímu nárůstu kriminality ve Starém Městě. Prázdné a již vykoupené domy před demolicí jsou často vykrádány (PEŘINA, 2014). Část obyvatel Karviné a Orlové se postavila proti případné těžbě a odmítá prodat své pozemky OKD. Jedná se hlavně o obyvatele nově vystavěných rodinných domů. Proti těžbě ve Starém Městě byla sepsána petice, která obsahuje více než 4 000 podpisů místních obyvatel (ČÁNOVÁ a kol., 2012). Negativně se projevuje také nemožnost nové výstavby bytů a domů. Z důvodu masivní těžby došlo na mnoha místech regionu k narušení stability a důlních podmínek území. Jedná se hlavně o pozemky kolem činných dolů na Karvinsku. Doly zabírají obrovské území a jakákoliv výstavba v jejich okolí je velmi náročná. Výstavba musí být povolena ze strany obvodního báňského úřadu a krajského úřadu. Ve většině případů se však jedná pouze o rekultivační projekty (INFORMAČNÍ SYSTÉM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MSK, 2015). Problém tvoří i ekonomická situace společnosti OKD. OKD je nejvýznamnějším zaměstnavatelem Ostravska. Na chodu společnosti je závislé velké množství obyvatel, kteří zde pracují. V roce 2014 měla OKD 11 254 zaměstnanců a 3 495 zaměstnanců v rámci dodavatelských firem. V loňském roce došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců (až o 10 %), a do budoucna by se jejich počet měl ještě snížit. Současný stav OKD je velmi medializovaný a působí negativně na celý region Ostravska (OKD, 2012d). „Tady to si myslím, že je důsledek doby. Ty doly, to byla jen otázka času, kdy se tady zavřou. Spíš mi vadí to, že se to ví, a nic se s tím nedělá… Nikdo nemůže říct, že se s tím nedalo počítat. Jenom to přišlo rychleji, než jsme si mysleli.“ (místostarosta městského obvodu Ostrava-jih)
37
7
ZÁVĚR
Bakalářská práce měla za úkol celkem tři cíle. Hlavním cílem byla identifikace dopadů útlumu těžby na Ostravsko v oblasti trhu práce. Dalším cílem bylo srovnání procesu útlumu těžby černého uhlí v České republice s útlumem v zahraničí. Poslední cíl se věnoval identifikaci role společnosti OKD v regionálním rozvoji Ostravska. Při identifikaci dopadů útlumu těžby byla největší pozornost věnovaná nezaměstnanosti. Nezaměstnanost začala růst od počátku 90. let 20. století, kdy došlo k přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2004 a v roce 2010, jako důsledek ekonomické krize. Z hlediska věkové struktury uchazečů o zaměstnání převažovalo obyvatelstvo ve věku 20–29 let a 50– 59 let. Většinou se jednalo o uchazeče s dokončeným středoškolským vzděláním. Od roku 2012 rostl počet nezaměstnaných s dokončeným vysokoškolským vzděláním. V celém regionu byl velký nedostatek pracovních příležitostí. Při dotazníkovém šetření provedeném na území města Karviné uváděli až 2/3 respondentů nedostatek pracovních příležitostí jako hlavní důvod vylidňování města. Od roku 2013 došlo k nárůstu počtu volných pracovních míst a naopak k snížení počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Zaměstnanost se vyznačuje silnou vazbou na hutnický průmysl. Mezi největší zaměstnavatele regionu patří těžební společnost OKD, zástupce hutnického průmyslu (Arcellor Mittal) a zástupce automobilového průmyslu (Hyundai). Velký vliv na zaměstnanost mají vybudované průmyslové zóny, zejména strategická zóna Mošnov. Velké množství obyvatel je zaměstnáno v ekonomickém odvětví Těžba a dobývání. Největší podíl má okres Karviná, naopak nejmenší okres Ostrava-město. Z hlediska srovnání dlouhodobého vývoje v celém kraji a České republice je největší pokles zaměstnanců zaznamenán na přelomu roku 1993 až 1994. Pro zmírnění dopadů nezaměstnanosti jsou realizovány rekvalifikační kurzy a podpůrné projekty zaměstnanosti. Velkou pozornost věnují rizikovým skupinám obyvatel (dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol a obyvatelé ve věku nad 50 let). Většina podpůrných projektů je financována z Evropského sociálního fondu. V roce 2011 byl založen Moravskoslezský pakt zaměstnanosti, strategické partnerství podnikatelských subjektů a institucí v Moravskoslezském kraji. Cílem paktu je změna nepříznivé situace na trhu práce. V rámci Svazu měst a obcí okresu Karviná byl realizován projekt Prospects, který se zabýval podporou malého a středního podnikání v hornických regionech. Při srovnání útlumu těžby byly vybrány tři státy (Velká Británie, Německá demokratická republika a Polsko). Ve Velké Británii začal útlum již v 60. letech 20. století. Největší pokles proběhl v roce 1984 po zvolení britské premiérky Margaret Thatcher a proběhnutí generální stávky ze strany britských horníků. Ve východním Německu byl útlum těžby spojen s rokem 1989 a opětovným spojením Německa. Restrukturalizace těžebního průmyslu probíhala na několika různých úrovních, nejdůležitější byla úroveň federální vlády a jednotlivých spolkových zemí. V Polsku začal útlum v 90. letech 20. století po přechodu k tržní ekonomice. V roce 2007 došlo k selhání restrukturalizace. Hlavním důvodem byla činnost nerentabilních dolů. V České republice probíhal útlum 38
těžby černého uhlí od začátku 90. let 20. století ve třech etapách. Nejvýznamnějším ložiskem černého uhlí byl Ostravsko-karvinský revír, kde v ostravské části byla v roce 1994 zastavena veškerá těžba. Mezi lety 1992 až 1994 byla provedena privatizace společnosti OKD. Společnost OKD byla jedinou těžební společností Ostravska a během let došlo k postupnému poklesu jejích zaměstnanců. Každá z výše zmíněných zemí použila odlišný způsob v procesu útlumu těžby uhlí. Velká Británie šla cestou radikálního útlumu, kdy za poměrně krátkou dobu zavřela velké množství dolů. Naopak bývalé Východní Německo využilo zkušenosti a pomoc Západního Německa, které se do 90. let úspěšně vypořádalo s restrukturalizací. Navíc se ve velké míře angažovaly jednotlivé spolkové země, na rozdíl od Velké Británie, kde byla minimální státní podpora. Zvláštní přístup měly země bývalého Východního bloku jako je např. Polsko či Česká republika. V těchto zemích probíhal útlum až po pádu Železné opony a stále nebyl ukončen. Velká Británie i Německo se snažily o uzavření co největšího počtu dolů, naopak Polsko usilovalo o jejich zachování. I přes současné ekonomické problémy měla společnost OKD velký vliv na rozvoj Ostravska. Aktivně podporovala různé nadační fondy, nejznámějším z nich byla Nadace OKD. Podílela se na rozvoji hornického školství, zdravotnictví, kultury či sportu. Jednou z hlavních oblastí zájmu bylo životní prostředí a rekultivace krajiny. V roce 2014 věnovalo OKD 324 milionů na 37 různých rekultivačních projektů. Největším a nejdražším rekultivačním projektem se stala výstavba rekreační plochy Darkovské moře. Negativní vliv společnosti OKD je spojen především s degradací těžbou postižené krajiny. Degradace krajiny měla mnoho různých podob, jednalo se např. o odvaly hlušiny, pokles terénu či tvorby odkalovacích nádrží. Problémem bylo i plánované rozšíření těžby do oblasti Starého Města v Karviné a Výhody v Orlové. Pro rozšíření těžby bylo nutné vykoupit pozemky místních obyvatel, kdy část obyvatel byla proti případné těžbě. Negativně se projevovala také nemožnost výstavby rodinných domů. Zde bylo hlavním důvodem narušení stability území některých částí regionu. Problém tvořila také ekonomická situace společnosti OKD.
39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura
ARAGÓN, F. a kol. (2015): Mining closure, gender and employment reallocations: the case of UK coal mines. Oxford Centre for the Analysis of Resource Rich Economies, University of Oxford, 33 s. https://www.economics.utoronto.ca/index.php/index/research/downloadSeminarPa per/58024 (18. 3. 2016)
BAETEN, G., SWYNGEDOUW, E., ALBRECHTS, L. (1999): Politics, institutions and regional restructuring processes: From managed growth to planned fragmentation in the reconversion of Belgium's last coal mining region. Regional Studies, 33, č. 3, s. 247–258. doi: 10.1080/00343409950082436
BALOUNOVÁ, E. (2015): Revitalizace regionů po rozsáhlém útlumu průmyslu či těžby s důrazem na zaměstnanost. Parlamentní institut, studie č. 5.353, 19 s. pss.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=104263 (19. 3. 2016)
CLOKE, P. a kol. (1996): From Wasteland to Wonderland: Opencast Mining, Regeneration and the English National Forest. Geoforum, 27, č. 2, s. 159–174. doi: 10.1016/0016-7185(96)00006-1
DISMAN, M. (2011): Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Karolinum, Praha, 372 s.
FRANTÁL, B., NOVÁKOVÁ, E. (2014): A curse of coal? Exploring unintented regional consequences of coal energy in the Czech republic. Moravian geographical reports, 22, č. 2, s. 55–65. doi: 10.2478/mgr-2014-0012
HARFST J., WIRTH, S. (2011): Structural change in former mining regions: problems, potentials and capacities in multi-level-governance systems. Procedia Social and Behavioral Sciences, 14, s. 167–176. doi: 10.1016/j.sbspro.2011.03.033
HAVRLANT, J. (1999): Negative influences of coal extraction in the mining areas of the Karviná region. Moravian geographical reports, 7, č. 1, s. 56–60. http://www.geonika.cz/EN/research/ENMgr/MGR_1999_01.pdf
HAVRLANT, J., MARTINEC, P. (2003): Vliv těžby uhlí na životní prostředí. In: MACHAČ, J., LANGROVÁ, P.: Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Anagram, Ostrava, s. 428–422.
HLADÍK, R. (1998): Využitelnost regionální hospodářské politiky po severočeskou pánevní oblast. In: Revitalizace problémových regionů. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, s. 13–19
CHROMÍKOVÁ, E. a kol. (2012): Shrinkage města Karviná. In: Studentská vědecká konference: Věda má budoucnost. Ostravská Univerzita, Ostrava s. 1–4. http://konference.osu.cz/svk/sbornik2012/ (19. 3. 2016)
40
ILLNER, M. (2010): Deindustrializace průmyslových měst - projevy, příčiny, důsledky a strategie revitalizace. In: HRUŠKA-TVRDÝ, L. a kol.: Industriální město v postindustriální společnosti. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 1. díl, s. 9–20. http://rozvoj-obce.cz/wpcontent/uploads/IMPIS_dil01.pdf (19. 3. 2016)
JEŽEK, J. (1998): Ekonomická restrukturalizace a podnikové inovace na území budoucího Karlovarského kraje. In: Revitalizace problémových regionů. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, s. 31–35
KORSKI, J., TOBÓR-OSADNIK, K., WYGANOWSKA, M. (2016): Reasons of problems of the polish hard coal mining in connection with restructuring changes in period 1988–2014. Resources Policy, 48, s. 25–31. doi: 10.1016/j.resourpol.2016.02.005
JONEK KOWALSKA, I. (2014): Risk management in the hard coal mining industry: Social and environmental aspects of collieries‘ liquidation. Resources Policy, 41, s. 124–134. doi: 10.1016/j.resourpol.2014.05.002
JONEK KOWALSKA, I. (2015): Challenges for long-term industry restructuring in the Upper Silesian Coal Basin: What has Polish coal mining achieved and failed from a twenty-year perspective. Resources Policy, 44, s. 135–149. doi: 10.1016/j.resourpol.2015.02.009
KOUTSKÝ, J. a kol. (2015): Post-socialist Transition of Traditionally Industrialised Areas in the Czech Republic. In: Proceedings of the 5th Central European Conference in Regional Science. Technical University of Košice, Košice s. 432– 441. https://www.researchgate.net/publication/274380531_Postsocialist_Transition_of_Traditionally_Industrialised_Areas_in_the_Czech_Republi c (19. 3. 2016)
KOUTSKÝ, J. a kol. (2011): Restructuring Economies of Old Industrial Regions – Local Tradition, Global Trends. In: Proceeding of Conference In The Scale of Globalization. University of Ostrava, Ostrava, s. 166–173. http://conference.osu.eu/globalization/publ2011/166-173_Koutsky-SlachBoruta.pdf (19. 3. 2016)
KRASULOVÁ, A. (2006): Analýza trh práce v okrese Ostrava-město. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 88 s.
LINTZ, G., SCHMUDE, K. (2005): Germany: Tackling the East-West Divide. In: MÜLLER, B., FINKA, M., LINTZ, G.: Rise and Decline of Industry in Central and Eastern Europe. Springer, Berlín, s. 81–110. www.springer.com/?SGWID=5-10245-123471-0 (19. 3. 2016)
MALÁTEK, V., KOLIBOVÁ, H. (1998): Možnosti zaměstnanosti obyvatelstva v moravskoslezském regionu. In: Revitalizace problémových regionů. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, s. 139–144
41
MARTINÁT, S. a kol. (2014): The expansion of coal mining in the depression areas: A way to development. Human geographies, 8, č. 1, s. 5–15. doi: 10.5719/hgeo.2014.81.5
MATĚJ, M. a kol. (2009): Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Národní památkový ústav, Ostrava, 223 s.
RICHTER, M. (1998): Průmyslové zóny - jejich sanace a nové využití. In: Revitalizace problémových regionů. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem, s. 83–88
ROČEK, A. (2003): Ostravsko-karvinský revír v letech 1945-2000. In: MACHAČ, J., LANGROVÁ, P.: Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Anagram, Ostrava, s. 116–200.
RUMPEL, S., SLACH, O. (2010): A Bright Future of the „Dark “Hard Coal Region of Ostrava–Karviná. In: KUHN, R., SCHOLZ, B.: Post-mining landscape. JOVIS Verlag, Berlín, s. 96–103.
RUMPEL, S., SLACH, O. (2012): Je Ostrava smršťujícím městem. Sociologický časopis, 48, č. 5, s. 859–878. http://sreview.soc.cas.cz/uploads/4b4d4b7f98acd78b0dd581248bf678155a8da38a_ 12-5-05Rumpel18.indd.pdf (17. 3. 2016)
SMOLÍK, D. (2004): Ostravsko - karvinský region (OKRg) a jeho ekologickoekonomické problémy obnovy poškozené krajiny. In: SMOLÍK, D. ed.: Ekonomické, ekologické a sociální aspekty transformačních procesů průmyslových regionů v integrující Evropě. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava, s. 107–122. http://www.knihovna.utb.cz/ebooks/knihy/Smolik.pdf (19. 3. 2016)
SMOLOVÁ, I. (2008): Těžba nerostných surovin v ČR po roce 1989 a její relevantní geografické aspekty. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 195 s.
SUCHÁČEK, J. (2004): Komparace institucionálně-programové složky restrukturalizace ostravské aglomerace a katovické konurbace v letech 1989-1999. In: SMOLÍK, D. ed.: Ekonomické, ekologické a sociální aspekty transformačních procesů průmyslových regionů v integrující Evropě. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostrava, s. 59–86. http://www.knihovna.utb.cz/ebooks/knihy/Smolik.pdf (19. 3. 2016)
SUCHÁČEK, J. (2005): Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů v tranzitivních ekonomikách. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 221 s.
SUCHÁČEK, J. (2010): Na cestě k nové identitě: Ostrava, Katovice a Košice po roce 1989. VŠB - Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 130 s.
42
SVOBODOVÁ, H. a kol. (2015): Projekt č. TB03MMR002: Zmenšující se města a regiony v České republice. Výstupy z řešení projektu k 31. 12. 2015. GaREP s.r.o., Brno, 122 s.
TOMANEJ, J. (2003): Politics, institutions and the decline of coal mining in North East England. Mining Technology, 112, č. 1, s. 40–46. doi: 10.1179/037178403225011051
TURNHEIM, B., GEELS, F. (2012): Regime destabilisation as the flipside of energy transitions: Lessons from the history of the British coal industry. Energy Police, 50, s. 35–49. doi:10.1016/j.enpol.2012.04.060
TVRDÝ, L. (2004): Proces transformace a prostorové diferenciace trhu práce v okrese Karviná. In: SMOLÍK, D. ed.: Ekonomické, ekologické a sociální aspekty transformačních procesů průmyslových regionů v integrující Evropě. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostrava, s. 151-171. http://www.knihovna.utb.cz/ebooks/knihy/Smolik.pdf (19. 3. 2016)
VOPASEK, S. (2005): Dějiny hornictví. Repronis, Ostrava, 60 s.
WIRTH, S., LINTZ, G. (2006): Rehabilitation and development of mining regions in eastern Germany - Strategies and outcomes. Moravian Geographical Reports, 14, č. 2, s. 69–82. http://www.geonika.cz/EN/research/ENMgr/MGR_2006_02.pdf (19. 3. 2016)
43
Internetové zdroje
ARCČR 500 (2013): ARCDATA PRAHA, https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka-data/arccr-500 (3. 5. 2016)
AWT (2012): Kdo jsme, http://www.awt.eu/cs/o-nas/kdo-jsme (20. 4. 2016)
BYTY OKD (2008): Kauza Byty OKD - největší finanční kauza současnosti, http://www.bytyokd.cz/images/20100319_KauzaBYTYOKD.pdf (16. 4. 2016)
CZECHINVEST (2011): Strategické průmyslové zóny v České republice, http://www.czechinvest.org/data/files/publikace-prumyslove-zony-v-cr-2495-cz.pdf (22. 4. 2016)
ČÁNOVÁ, A. a kol. (2012): Obyvatelé Karviné předali primátorovi petici proti těžbě uhlí, http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1075305 (27. 4 2016)
ČERNÝ, A. (2016): Dohoda OKD se nekoná, vedení firmy v úterý rozhodne o insolvenci, http://ekonomika.idnes.cz/vyvoj-jednani-o-insolvenci-okd-dzn/ekonomika.aspx?c=A160429_190250_ekonomika_rny (16. 4. 2016)
ČSÚ (2012): Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti, https://www.czso.cz/csu/czso/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestna nosti20121107 (9. 4. 2016)
ČSÚ (2014): Databáze demografických údajů za obce https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr (19. 3. 2016)
ČSÚ (2015a): Charakteristika Moravskoslezského kraje, https://www.czso.cz/csu/xt/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje (19. 3. 2016)
ČSÚ (2015b): Okresy Moravskoslezského kraje, https://www.czso.cz/csu/xt/okresy (13. 4. 2016)
ČSÚ (2015c): Klasifikace ekonomických činností (CZ_NACE), https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_cz_nace (22. 4. 2016)
ČSÚ (2015d): Trh práce v ČR - časové řady, https://www.czso.cz/csu/czso/204r-kodvetvi-cinnosti-zamestnanych-v-nh-259ld5l6vg (23. 4. 2016)
ČSÚ (2015e): Míra registrované nezaměstnanosti v ČR, https://www.czso.cz/documents/10180/20541931/3201814_0507.pdf/3a20982bc661-47e4-8841-8e83a926a93e?version=1.0 (1. 5. 2016)
DIERCKE INTERNATIONAL ATLAS [2016]: The Ruhr http://www.diercke.com/kartenansicht.xtp?artId=978-3-14-1007909&seite=53&id=17507&kartennr=5 (22. 3. 2016)
44
ČR,
today,
FÁBER, M. (2008): Historie města http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1449981 (28. 4. 2016)
FRÝDEK-MÍSTEK (2010): Pozemky k podnikání, http://www.frydekmistek.cz/cz/podnikatel/pozemky-k-podnikani/ (22. 4. 2016)
GOV.UK (2015): Historical coal data: coal production, availability and consumption 1853 to 2014, https://www.gov.uk/government/statistical-data-sets/historical-coaldata-coal-production-availability-and-consumption-1853-to-2014 (21. 3. 2016)
HETTENBERGER, V. (2007): V petřkovickém dole Anselm se těžilo 157 let, http://www.hornicky-klub.info/view.php?nazevclanku=v-petrkovickem-doleanselm-se-tezilo-157-let&cisloclanku=2007080012 (12. 3. 2016)
HOLANOVÁ, T. (2016): Největší zaměstnavatelé v Česku, http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejvetsi-zamestnavatele-v-cesku-novyzebricek-vedou-policie/r~968be8fae47411e59e52002590604f2e/ (20. 4. 2016)
HORNICKÉ SLAVNOSTI (2016): O akci, http://www.hornicke-slavnosti.cz/o-akci/ (25. 4. 2016)
HORNICTVI.INFO [2016]: Dějiny dobývání v Ostravsko-karvinské http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/okr/okr.htm (25. 3. 2016)
INFORMAČNÍ SYSTÉM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MSK (2015): Mapa důlních podmínek pro stavby v Chráněném ložiskovém území, http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_poddol/index.php?client_type=map_resize&strange_o pener=0 (28. 4. 2016)
INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015a): Časové řady míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady (9. 4. 2016)
INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015b): http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt (12. 4. 2016)
INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015c): Situace http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/statistiky (22. 4. 2016)
INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015d): Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II, http://portal.mpsv.cz/upcr/esf/projekty_v_realizaci/celorep/povezii (24. 4. 2016)
Integrovaný portál MPSV (2015e): Statistiky nezaměstnanosti územního hlediska, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem (1. 5. 2016)
KARVINÁ-STARÉ MĚSTO [2016]: Aktuální staremesto.cz/cs/aktualni-stav (27. 4. 2016)
KHN [2016]: Pohled do historie Karvinské hornické nemocnice, http://www.khn.cz/index.php?volba=o-nemocnici&i=107 (25. 4. 2016)
45
Struktura
stav,
Karvinná,
pánvi,
uchazečů,
v Moravskoslezském,
http://www.karvina-
LESKOVÁ, I. (2011): Varujte před odstřely žádají lidé těžaře, http://zpravy.idnes.cz/varujte-pred-odstrely-zadaji-lide-tezare-posledni-zpusobil-iskody-1p2-/domaci.aspx?c=A111006_1663407_ostrava-zpravy_jog (27. 4. 2016)
MACALISTER, T. a kol. (2015): The demise of UK deep coal mining: decades of decline, http://www.theguardian.com/business/ng-interactive/2015/dec/18/thedemise-of-uk-deep-coal-mining-decades-of-decline (19. 3. 2016)
MINKA, J. (2013): Halda Ema, klub.info/view.php?cisloclanku=2013010002 (2. 4. 2016)
MORAVSKOSLEZSKÝ PAKT ZAMĚSTNANOSTI (2016): Co je pakt zaměstnanosti, http://www.mspakt.cz/co-je-pakt-zamestnanosti/ (24. 4. 2016)
MSK.CZ (2015): Zahraniční investoři v Moravskoslezském kraji, http://www.msk.cz/cz/podnikani/zahranicni-investori-v-moravskoslezskem-kraji44661/ (20. 4. 2016)
NADACE LANDEK OSTRAVA [2016]: landek.cz/onadaci.php (27. 3. 2016)
NADACE OKD (2012): Výroční zprávy, http://www.nadaceokd.cz/cs/nadaceokd/vyrocni-zpravy (27. 3. 2016)
OECD FACTBOOK (2008): Unemployment rates, http://www.oecdilibrary.org/economics/oecd-factbook-2008/unemployment-rates-total_factbook2008-table72-en (20. 4. 2016)
OKD (2011): Renesance hornického školství, http://www.okd.cz/cs/media/tiskovezpravy/renesance-hornickeho-skolstvi-po-karvine-ucni-take-vhavirove?FfArticleItem_page=21 (25. 4. 2016)
OKD (2012a): První světová válka, http://www.okd.cz/cs/tezime-uhli/historietezby-uhli/prvni-svetova-valka (12. 3 2016)
OKD (2012b): OKD po roce 1990, http://www.okd.cz/cs/o-nas/strucna-historieokd/okd-po-roce-1990 (12. 3. 2016)
OKD (2012c): Kde působí OKD, http://www.okd.cz/cs/o-nas/kde-pusobi-okd (10. 3. 2016)
OKD (2012d): Výroční zprávy OKD, http://www.okd.cz/cs/o-nas/vyrocni-zprávy (26. 3. 2016)
OKD (2012e): Náš region, http://www.okd.cz/cs/nas-region (27. 3. 2016)
OKD (2012f): Rekultivace, http://www.okd.cz/cs/zivotni-prostredi/rekultivace (27. 3. 2016)
OKD (2012g): Povrchové jevy při těžbě, prostredi/povrchove-jevy-pri-tezbe (4. 4. 2016)
46
O
nadaci,
http://www.hornicky-
http://www.nadace-
http://www.okd.cz/cs/zivotni-
OKD (2012h): Léto s OKD, http://www.okd.cz/cs/media/tiskove-zpravy/leto-sokd-tezari-i-jejich-nadace-zvou-obyvatele-i-navstevniky-severni-moravy-navyjimecne-kulturni-akce?FfArticleItem_page=14 (25. 4. 2016)
OSTRAVA (2011): Analýza průmyslových zón v MSK, http://www.ostrava.cz/uloziste/zastupitelstvo/materialy_ZM/vo1014/z10verejne/BJ 1014_01446_11_ZM1014_10_zP/Analyza_prumyslovych_zon_v_MSK_v_03.doc (22. 4. 2016)
OSTRAVA (2015): Průmyslové zóny, http://www.ostrava.cz/cs/podnikatelinvestor/investicni-prilezitosti/prumyslove-zony (22. 4. 2016)
PEŘINA, L. (2014): OKD pozastavilo přípravu těžby v Karviné, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1036270-okd-pozastavilo-pripravutezby-v-karvine-vykoupene-domy-rabuji-zlodeji (27. 4. 2016)
SMOOK [2016]: Projekt Prospect Příručka dobrých praktik, http://www.smook.cz/dokumenty/Prirucka%20dobrych%20praktik.pdf (2. 4. 2016)
VÍTKOVICE (2016): Historie Vítkovic, http://www.vitkovice.cz/historie (4. 3. 2016)
47
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Přehled bývalých dolů uzavřených do roku 2000 Příl. 2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Příl. 3 Nejvyšší dokončené vzdělání uchazečů o zaměstnání Příl. 4 Srovnání vývoje počtu volných pracovních míst Příl. 5 Vývoj podílu zaměstnaných v odvětví Těžba a dobývání
48
PŘÍLOHY
Příl. 1 Přehled bývalých dolů uzavřených do roku 2000
Název dolu Doubravské mělké doly Mělké kamenouhelné doly Důl Jindřich Důl Františka Důl Hlavní Důl Václav Důl Žofie Důl Mühsam Thomkeovy doly Doly arcibiskupské Důl Stará strojní jáma Doly Gorgosch Důl Hlavní jáma Důl Jindřichovo štěstí Důl Deym Důl Evžen Důl Albrecht Důl Habsburk Rychvald Důl Karolina Důl Šalamoun Důl Antonín Důl Hlubina Důl Jindřich Důl Jiří Důl Viktoria Důl Oskar Hrušovský důl Důl Ida Důl Albert Důl Hubert Šilheřovické doly Důl Edurd Urx 5 Důl Alexander Důl Jan Šverma Důl Michal Důl Ferdinand Důl Petr a Pavel sestaveno podle: HORNICVÍ.INFO (2016 )
Rok vzniku 1822 1776 1856 1856 1867 1899 1871 1854 1817 1836 1843 1850 1863 1835 1844 1862 1872 1912 1951 1842 1844 1846 1852 1848 1870 1942 1912 1844 1872 1849 1854 1803 1961 1896 1890 1849 1849 1858
Rok zániku 2004 1867 1999 1965 1963 1973 2002 1883 1860 1869 1969 1869 1969 1874 1880 1974 1980 2002 1993 1933 1975 1879 1996 1982 1952 1998 1993 1876 1979 1886 1992 1860 1998 1994 1993 1997 1886 1995
Poloha (katastr) Doubrava Karviná Karviná Karviná Karviná Orlová Orlová Orlová Orlová Orlová Orlová Orlová Orlová Petřvald Petřvald Petřvald Petřvald Petřvald Rychvald Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Ostrava-Heřmanice Ostrava-Heřmanice Ostrava-Hrušov Ostrava-Hrušov Ostrava-Hrušov Ostrava-Hrušov Ostrava-Koblov Ostrava-Koblov Ostrava-Kunčičky Ostrava-Mariánské hory Ostrava-Michálkovice Ostrava-Michálkovice Ostrava-Michálkovice
Příl. 1 pokračování
Název dolu Staré hlučínské kamenouhelné doly Nové hlučínské kamenouhelné doly Kamenouhelné doly Ferdinandovo štěstí Důl bohatý slojemi Důl Anselm Důl Trojice Důl Oskar Důl František Důl Odra Důl Ludvík Důl Svinov Důl Nová jáma Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka Důl Bedřich Důl Trojice Důl Neuman Důl Jan Maria Důl Jan Nepomucký Důl Svatá Anna Důl Ema Lucie Důl Strojní Důl Zwierzina II Důl Františka Jaklovecké doly Důl Terezie Důl Jindřich Důl Vizina Důl Josef Důl Zárubek Důl Vilém Důl Jakub Důl Jan Důl Josef Důl Ignát Důl Leopoldina Důl Hugo Eliška sestaveno podle: HORNICVÍ.INFO (2016)
Rok vzniku Rok zániku 1782 1870 1812 1850 1829 1870 1834 1880 1835 1992 1838 1870 1891 1997 1852 1998 1907 1971 1898 1996 1964 1991 1891 1996 1787 1871 1835 1899 1844 1975 1848 1884 1852 1963 1855 1976 1858 1964 1861 1934 1847 1900 1847 1981 1854 1933 1829 1865 1842 1994 1842 1969 1842 1887 1847 1881 1856 1997 1866 1914 1868 1992 1870 1975 1879 1932 1851 1885 1851 1923 1862 1925
Poloha (katastr) Ostrava-Petřkovice Ostrava-Petřkovice Ostrava-Petřkovice Ostrava-Petřkovice Ostrava-Petřkovice Ostrava-Petřkovice Ostrava-Petřkovice Ostrava-Přívoz Ostrava-Přívoz Ostrava-Radvanice Ostrava-Svinov Ostrava-Vítkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava
Příl. 2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání převzato podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015b)
Přil. 3 Nejvyšší dokončené vzdělání uchazečů o zaměstnání převzato podle: INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015b)
100
1 200
75
800
50
400
25
0
0 2003
2005
2007
2009
2013
2015
uchazeči
1 600
160
1 200
120
800
80
400
40
0
0 2001
2003
2005 2007 2009 okres Karviná
2011 2013 uchazeči
2015
volná pracovní místa
5 000
80
4 000
60
3 000 40 2 000 20
1 000 0
0 2001
2003
2005
2007
2009
2011
okres Ostrava-město
volná pracovní místa
uchazeči na 1 místo
volná pracovní místa
okres F-M
2011
uchazeči na 1 místo
2001
uchazeči na 1 místo
1 600
2013
2015
uchazeči
160 000
40
120 000
30
80 000
20
40 000
10
0
uchazeči na 1 místo
volná pracovní místa
Příl. 4 Srovnání vývoje počtu volných pracovních míst
0
2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 ČR
uchazeči
sestaveno podle: ČSÚ (2015b), INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015b)
Příl. 5 Vývoj podílu zaměstnaných v odvětví Těžba a dobývání
Okres FrýdekMístek NH Podíl Těžba [%] 3 117 6,60 3 099 6,47 2 923 6,11 3 358 6,85 3 265 6,67 3 137 6,23 2 808 5,87 2 926 6,06 2 947 5,91 2 826 5,71 2 392 4,85 2 574 5,08
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Okres Karviná NH Těžba 18 668 16 803 15 463 14 868 13 334 12 869 12 076 11 881 11 620 11 174 10 529 10 349
Podíl [%] 28,58 26,54 24,50 23,90 22,54 21,89 21,97 21,76 21,45 21,38 20,75 20,17
Okres Ostravaměsto NH Podíl Těžba [%] 1 484 1,48 1 443 1,48 785 0,81 905 0,93 760 0,74 797 0,75 726 0,71 651 0,64 603 0,60 596 0,61 308 0,32 292 0,30
Česká republika NH Těžba 52 844 58 141 48 897 54 474 53 841 55 193 52 165 47 917 46 066 43 303 41 102 35 728
30,0
24,0
18,0
12,0
6,0
0,0 2003
2006 Okres Frýdek-Místek
2009 Okres Karviná
Okres Ostrava-město
2012 Česká republika
sestaveno podle: ČSÚ (2015d), INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV (2015c)
Podíl [%] 1,12 1,24 1,03 1,13 1,09 1,10 1,06 0,98 0,95 0,89 0,83 0,72
