Dopad výdajů ze státního rozpočtu ČR na politiku zaměstnanosti v roce 2004

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Obor Finance

Dopad výdajů ze státního rozpočtu ČR na politiku zaměstnanosti v roce 2004

Vypracoval : Jakub Štěpán Vedoucí bakalářské práce : Ing. Barbora Slintáková, Ph.D. Rok obhajoby : 2008

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Dopad výdajů ze státního rozpočtu ČR na politiku zaměstnanosti v roce 2004“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Železném Brodě dne 6.1.2008

Jakub Štěpán

2

Anotace: Bakalářská práce je zaměřena na analýzu dopadu výdajů ze státního rozpočtu na politiku zaměstnanosti. Jejím cílem je charakterizovat nástroje politiky zaměstnanosti, vymezit jednotlivé skupiny uživatelů a kvantifikovat jejich užitek z vynaložených výdajů. V analýze jsem pracoval s daty za rok 2004.

3

Obsah Úvod………………………………………………………………………………....…..6 1.

Analýza dopadu výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti……………………...9 1.1 Charakteristika pasivní politiky zaměstnanosti...………….. …………..…...9 1.2 Výše výdajů a faktory jejich růstu………………………….………….....…10 1.3 Počet a struktura cílových uživatelů……………………………………...…11 1.4 Odhad efektu výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti………………...….12 1.5 Pohled veřejnosti na současnou velikost příspěvku…………………….......13

2.

Analýza dopadu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti………………....….15 2.1 Charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti………………………....…..15 2.2 Rekvalifikace…………………………………………………………...…..15 2.2.1 Charakteristika rekvalifikací……………………………...…….15 2.2.2 Výše výdajů………………………………………………...…...16 2.2.3 Počet a charakteristiky uživatelů…………………………...…...16 2.2.4 Odhad efektivity výdajů……………………………………...…17 2.3 Veřejně prospěšné práce………………………………………………..…..18 2.3.1 Charakteristika veřejně prospěšných prací……...…………...….18 2.3.2 Výše výdajů………………………………………………...…...19 2.3.3 Počet a charakteristiky uživatelů……………………...………...19 2.3.4 Odhad efektivity výdajů……………………….……...…………20 2.4 Společensky účelná pracovní místa………………………………...……….20 2.4.1 Charakteristika společensky účelných pracovních míst….......….20 2.4.2 Výše výdajů………………………………………...…………....21 2.4.3 Počet a charakteristiky uživatelů…………………...…………....21 2.4.4 Odhad efektivity výdajů na společensky účelná pracovní místa...22 2.5 Odborná praxe absolventů……………………………………..........….........22 2.5.1 Charakteristika odborných praxí absolventů.…...........…..….......22 2.5.2 Výše výdajů………………………………………..........……….22 2.5.3 Počet a charakteristiky absolventů….……………...........……….23 2.5.4 Odhad efektivity výdajů na odborné praxe absolventů….……….23

4

2.6 Podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů…..…..………….....24 2.6.1 Charakteristika podpory zaměstnanosti ZPO......…………….....24 2.6.2 Výše výdajů………………………………………...…………...25 2.6.3 Počet a charakteristiky uživatelů………………………...……...25 2.6.4 Odhad efektivity výdajů……………………………………...…25 2.7 Aktivní politika zaměstnanosti jinde nezařazená…………..…………...…..25 2.7.1 Charakteristika složek APZ jinde nezařazené…..…………...….25 2.7.2 Výše výdajů………………………………………………...…...28 2.7.3 Počet a charakteristiky uživatelů…………………………...…...28

3.

Analýza dopadu výdajů na ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele………………………………………………….…………...….29 3.1 Charakteristika ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ……………………………………………………………………………...…..29 3.2 Výše výdajů…………………………………………………………...……30 3.3 Počet a charakteristiky uživatelů……………………………………...……30 3.4 Odhad efektivity náhrad mezd………………………………………...……31

4.

Analýza dopadu výdajů na zaměstnávání zdravotně postižených občanů..........31 4.1 Charakteristika zaměstnávání zdravotně postižených občanů......................31 4.2 Výše výdajů…………………………………………………………..……32 4.3 Počet a charakteristiky uživatelů…………………………………………..32 4.4 Odhad efektivity výdajů…….……………………………………………..32

5.

Analýza dopadu výdajů na příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace...33 5.1 Charakteristika příspěvků na soc. důsledky restrukturalizace……....……..33 5.2 Výše výdajů………………………………………………………………..34 5.3 Počet a charakteristiky uživatelů…………………………………………..35 5.4 Odhad efektivity výdajů…….……………………………………………..35

Závěr…………………………………………………………………………………..36 Seznam použité literatury……………………………………………………………..38 Přílohy……………………………………………………………………..…………..40

5

Úvod1 Politika zaměstnanosti, zejména její složka výstižně pojmenovaná jako aktivní, se v současné době dostává stále více do popředí zájmu. Není to způsobeno pouze regionálními zvyklostmi, tak vlastními nám Čechům. Dokonce ani národnostním složením našeho národa. Problém pracovní motivace jednotlivců, kterou se politika zaměstnanosti snaží řešit, prochází napříč národy a ekonomikami celé Evropské unie. Přeneseně lze říci, že „Synové dneška žijí z tvrdé práce svých otců“. Obzvláště markantní je to v zemích západní Evropy, kde obyvatelstvo přivyklo vysokému životnímu standardu spojenému s neúměrně vysokým sociálním zázemím. Pokud ale takový systém není podpořen dostatečně vysokou produktivitou práce dostatečné masy lidí, nemůže se udržet. Vzpomeňme na vleklou krizi současné Německé spolkové republiky. Není proto divu, že si EU již v roce 2000 na summitu v Lisabonu vytkla za cíl výjimečnou podporu zaměstnanosti, založenou zejména na znalostech, dovednostech a motivaci občanů k práci. Na základě tohoto tzv. Lisabonského plánu se členské státy intenzivněji zaměřily právě na námi zmiňovanou politiku zaměstnanosti. Obecně sestává politika zaměstnanosti ze dvou základních složek. Pasivní politiky zaměstnanosti, tedy dávek čerpaných po určitou dobu určitými subjekty při splnění určitých podmínek. Motivační vlastnosti této podpory jsou dosti omezené. Reálně máme pouze dvě možnosti (abstrahujeme-li od morálních stimulů, národních zvyklostí atd.): vysoké dávky a z nich vyplývající nízká motivace pracovat, nebo nízké dávky mající přesně opačné účinky. Pokud by veškerá politika zaměstnanosti spočívala pouze v této jedné její složce, bylo by rozhodování zda pracovat či ne u drtivé většiny občanů velmi rychlé. Jde tedy o jakousi „tvrdou“ cestu. Druhou možností je vydat se „měkkou“ cestou. Aktivní politiku zaměstnanosti lze souhrně charakterizovat následovně: „Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce; podle situace

1

Tato bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného projektu Analýza incidence veřejných rozpočtů v České republice č. 402/07/0823, finančně podporovaného ze státních prostředků prostřednictvím Grantové agentury České republiky, což z velké míry určuje její směřování.

6

na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.“2 O její prospěšnosti proto bude těžko někdo diskutovat. Na realizaci politiky zaměstnanosti jsou vynakládány prostředky ze státního rozpočtu. V roce 20043 dosáhly celkové výdaje částky 13 200 211,66 tis. Kč (z toho připadlo 7 030 047 tis. Kč na pasivní a 3 939 856 tis. Kč na aktivní složku politiky zaměstnanosti)4. Samotná informace o tom, kolik prostředků bylo celkem vynaloženo, však nemá velkou vypovídací schopnost, proto je výhodnější zaměřit se na tzv. dopad neboli incidenci veřejných výdajů. Můžeme ji definovat jako: „Rozdělení veřejných výdajů, resp. užitků z nich, mezi konkrétní jedince, případně domácnosti, tj. určení subjektů, které mají prospěch z veřejných výdajů5. Takovou analýzu je možné následně využít při zkoumání efektivnosti nebo redistribučního efektu veřejných financí. Cílem této práce je analyzovat dopad výdajů ze státního rozpočtu na politiku zaměstnanosti. Existují různé přístupy ke zkoumání výdajové incidence. Zvolil jsem metodu „v čí prospěch jsou výdaje vynakládány“. Ta vyjadřuje užitek subjektu z veřejného výdaje v peněžních jednotkách. Snaží se nalézt poměrnou výši výdaje připadající na jednoho příjemce. Výhodou tohoto přístupu je jasné vymezení příjemců veřejných výdajů. Problematickým se toto ocenění užitku může jevit v případě neefektivity v produkci veřejného statku, dalším problémem je nemožnost určit prospěch nepřímých příjemců externích užitků6. V práci jsem pro zvýšení přehlednosti vycházel z odvětvového třídění rozpočtové skladby, dle kterého jsou výdaje na politiku zaměstnanosti děleny do pěti pododdílů. Stejně tak je i má práce rozdělena do pěti kapitol. Na začátku každé kapitoly je stručná charakteristika cíle a funkcí jednotlivých složek výdajů na politiku zaměstnanosti. V následujících subkapitolách je analyzována výše výdajů a charakteristiky jejich uživatelů. Za uživatele jsou považováni tzv. cíloví uživatelé7, osoby či skupiny osob, které mají z výdajů v konečném důsledku užitek. Jedná se vždy o fyzické osoby. Cílové uživatele je třeba odlišit od zákonných příjemců, subjektů (fyzických či právnických osob), kterým jsou

2 §104 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Sbírka zákonů České republiky 2004, částka 143, s. 82708316. 3 Rok 2004 byl zvolen v rámci výzkumného projektu, viz poznámka pod čarou č. 1 4 Uváděné částky jsou „očištěny“ od odvodů do rezervních fondů. 5 KLAZAR, Stanislav, SLINTÁKOVÁ, Barbora. Metodologické problémy analýz redistribučních efektů veřejných rozpočtů. Praha 26.03.2004 – 27.03.2004. In: Theoretical and Practical Aspects of Public Finance [CD-ROM]. Praha : VŠE FFÚ, 2004, s. 26. ISBN 80-245-0677-7 6 Přístupy k incidenci výdajů viz v De Wulf, L. Incidence of Budgetary outlays: Where Do We Go From Here?. in: Public Finance. Vol. 36, 1981. 7 Pojmy cílový uživatel a efektivní uživatel jsou použity jako synonyma.

7

prostředky z rozpočtu poskytovány. Může se jednat buď přímo o cílové uživatele nebo o jiné subjekty, které za poskytnuté prostředky poskytují určité statky či transfery cílovým uživatelům. Dále je věnována pozornost zákonným podmínkám čerpání prostředků jednotlivými subjekty a následné kontrole čerpání ze strany státu. Předpokládám, že se výše užitku jednotlivých uživatelů rovná výši příslušných výdajů ze státního rozpočtu. Po zjištění celkové výše prostředků vynaložených v rámci jednotlivých paragrafů rozpočtové skladby a počtu uživatelů je možné vyjádřit efekt připadající na jednoho uživatele pomocí dělení sumy vynaložených prostředků počtem uživatelů. Informace popisující jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti jsou obsaženy v zákoně č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti. Údaje o výši vynaložených finančních prostředků byly zjištěny pomocí automatizovaného rozpočtového informačního systému (ARIS). Informace o počtu a charakteristikách jednotlivých skupin uživatelů jsem čerpal ze státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004, ze Statistické ročenky trhu práce České republiky 2006, z údajů vykazovaných jednotlivými úřady práce a z řady dalších informačních zdrojů. Rok 2004, s jehož daty tato analýza pracuje, byl specifickým z hlediska zákonné úpravy politiky zaměstnanosti. V tomto roce nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nově upravil některé dílčí aspekty poskytování dotací v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a přidal některé nové nástroje (překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program). Přijetí tohoto zákona se neobešlo bez vedlejšího efektu, kterým bylo v tomto případě sledování neúplných či žádných charakteristik jednotlivých uživatelů úřady práce. Tato skutečnost značně ztížila mou práci a je důvodem rozdílů v rozsahu charakteristik uživatelů jednotlivých druhů výdajů.

8

1. Analýza dopadu výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti 1.1 Charakteristika pasivní politiky zaměstnanosti8

Dávky v nezaměstnanosti, jak je pasivní politika zaměstnanosti často nazývána, spočívají primárně v poskytnutí finančních prostředků nezaměstnanému občanovi. Měly by pomoci překlenout dobu nezbytně nutnou pro získání nového zaměstnání. Jejich cílovými uživateli jsou fyzické osoby, které splní zákonem stanovené podmínky. Zákonný příjemce se v tomto případě shoduje s cílovým uživatelem. Hlava III zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která vymezuje podmínky čerpání podpory, obsahuje velké množství podmínek a nařízení. Pro naše účely postačí zmínit jen ty nejpodstatnější. Nejdůležitější podmínkou čerpání dávek je, aby daná osoba aktivně hledala zaměstnání.

Tolik

definice.

V reálu

to

znamená,

že řízení

o přidělení

dávek

v nezaměstnanosti započne podáním žádosti, tzv. registrací, na příslušném úřadě práce v místě bydliště a doložením patřičných dokumentů (viz odstavec zabývající se kontrolou). Nárok na podporu vzniká až poté, co subjekt vykonával zaměstnání či jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvodu pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to v délce minimálně 12 měsíců. Zákon neumožňuje souběžné čerpání podpory v nezaměstnanosti a dávek nemocenského pojištění či starobního důchodu. Zároveň není možné čerpání, pokud je daný subjekt v rozhodném období pro přiznání dávek ve vazbě. Délka čerpání je rozdělena do třech skupin dle věku daného subjektu: - do 50 let věku 6 měsíců - od 50 do 55 let věku 9 měsíců (nutno prokázat alespoň 25 roků účasti na důchodovém pojištění) - nad 55 let věku 12 měsíců (nutno prokázat alespoň 30 roků účasti na důchodovém pojištění, pokud má subjekt účast alespoň 25 let, vzniká mu zkrácený nárok na dávky v délce 9 měsíců) Rozhodující je věk uchazeče v době podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. 8

V průběhu celé subkapitoly bude odkazováno na zákon č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti. Pro komplexní pochopení zmiňované problematiky doporučuji seznámit se s daným zákonem blíže.

9

Výše podpory je stanovena na základě průměrného měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání. Po dobu prvních 3 měsíců dosahuje výše 50 % příjmu, po zbytek období 45 %. Výše dávek je svrchu omezená 0,58 násobkem průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletí loňského roku. Pro plné znění viz zákon o zaměstnanosti. Kontrola čerpání dávek probíhá na formální úrovni. Dotyčná osoba požádá o dávku, doloží patřičné dokumenty (zpravidla jakékoli potvrzení o zaměstnání, v případě osoby samostatně výdělečně činné pak potvrzení o době účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). V případě, že nejsou zjištěny žádné formální nedostatky, je podpora přiznána. Pokud dojde ke změně podmínek daného subjektu (nastane některá ze skutečností, která se neslučuje s čerpáním dávek podpory, viz výše), je povinen o tom do 8 dnů sám informovat příslušný úřad práce. Pokud tak neučiní, hrozí mu zpětné odebrání dávek (promlčecí lhůta je zde 5 let). Za kontrolu je odpovědný příslušný úřad práce. K faktické kontrole příjemců dávek se přistupuje pouze na základě udání. Úřady práce, dle vlastních slov, v současné době nedisponují dostatečným počtem pracovníků, kteří by se věnovali namátkové kontrole příjemců dávek.

1.2 Výše výdajů a faktory jejich růstu

V roce 2004 bylo z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí na pasivní politiku zaměstnanosti vynaloženo celkem 7 338 399,84 tis. Kč9. Tuto částku je nutno očistit o odvod do rezervního fondu ve výši 308 353,05 tis. Kč. Dostáváme se k částce 7 030 046,79 tis. Kč. V porovnání s rokem 2003 došlo k růstu takto očištěných výdajů absolutně o 80 797 tis. Kč, relativně pak o 1,2 %. Růst je obecně připisován jednak změnám ve struktuře příjemců dávek podpory (růst počtu starších osob s vyššími rozhodnými příjmy), jednak změně zákona o zaměstnanosti. Došlo ke dvěma podstatným změnám: a) zvýšení velikosti dávek v dalších měsících z původních 40 % na 45 % rozhodného příjmu b) prodloužení podpůrčí doby uchazečům ve věku nad 50 let.

9

Data získaná prostřednictvím automatizovaného rozpočtového systému Ministerstva financí ČR http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/

10

1.3 Počet a struktura cílových uživatelů

Počet uživatelů je evidován, v závislosti na vyplácení dávek, každý kalendářní měsíc. V pohybech těchto počtů lze vysledovat sezónní trendy10. Nejvíce příjemců je během zimních měsíců - leden, únor a březen (leden 207 242, únor 204 828). Druhý vrchol nastává během srpna a září (174 452 a 181 022 uživatelů). Pro naše účely nejlépe poslouží průměrný počet uživatelů dávek za všechny měsíce, který dosahuje hodnoty 167 182. Při určování struktury uživatelů vycházím z dat uvedených v tabulce 1.1. Z celkového počtu uživatelů je jich každý měsíc průměrně 85-89 % dosažitelných, mohou tedy nastoupit bezprostředně poté, co jim úřad práce nabídne zaměstnání. Zbylé procento uživatelů právě prodělává rekvalifikaci, či požívá nemocenské. Pokud se podrobněji podíváme na poměr muž/žena, zjistíme, že krom zimního období (leden, únor) je více než 50 % osob pobírajících podporu ženského rodu. Průměrný počet žen je 86 803, tedy 51,9 % průměrného počtu příjemců. Osoby se změněnou pracovní schopností dosahují v průběhu roku 7-10 % z celkového počtu příjemců (průměrný počet je 14 549 osob, tedy 8,7 %). Počet uživatelů z řad absolventů a mladistvých dosáhl průměrného počtu 21989 (13,2 % z celkového průměru). Z hlediska regionů hlásí největší objem vyplacených prostředků severozápad Čech, východ Moravy a Slezska (úřady práce v Mostě, Karviné, Lounech a Teplicích).

Tabulka 1.1 Počet osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti podle měsíců

Zdroj: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006 10

Trend byl odvozen z tabulky 1.1 a jejího porovnání s roky 2005 a 2006.

11

1.4 Odhad efektu výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti

Vzhledem k tomu, že se výše dávek jednotlivých uživatelů různí (závisí na velikosti předchozích platů a na době čarpání dávek), bude jakýkoliv paušální odhad nepřesný. Jedinou možností, jak odhadnout efekt pro jednoho uživatele, je přepočtení celkových vynaložených výdajů dle počtu uživatelů. Celkovou částku vynaložených výdajů (7 030 046,79 tis. Kč) je třeba dále očistit o další náklady (poštovné, administrativa) cca 0,5%. Dostáváme se k částce 6 994 894,47 tis. Kč. Po vydělení průměrným počtem uživatelů (167 182) vychází čistý efekt na jednoho uživatele průměrně 41 840 Kč ročně. Pro srovnání je lépe uvádět průměrnou měsíční hodnotu příspěvku, která dosáhla výše 3 487 Kč (cca 52 % minimální mzdy11). Je zajímavé sledovat výši dávek z pohledu pohlaví. Graf 1.1 potvrzuje skutečnost, že muži jsou obecně skupinou s vyššími příjmy. Dokazuje to jejich větší procentuální zastoupení ve skupinách s vyšší hodnotou příspěvku.

Graf 1.1

Zastoupení mužů a žen ve skupinách podle výše příspěvku v nezaměstnanosti k 31.12.2004

Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004

11

Minimální mzda platná k 1.1.2004 (6 700 Kč).

12

1.5 Pohled veřejnosti na současnou velikost příspěvku

Zajímavé je zjištění, jak se na výši dávek v nezaměstnanosti dívá veřejnost. Agentura STEM v námi sledovaném období (konkrétně 5.-13.dubna 2004) provedla šetření, které přineslo zajímavá zjištění. Sledovaný vzorek sestával z 1 819 respondentů, občanů ČR starších 18 let. Drtivá většina občanů souhlasí s tím, že transfery nezaměstnaným (mezi které se příspěvek v nezaměstnanosti zahrnuje) jsou vysoké. Tím je silně ovlivněna jejich motivační schopnost při hledání dalšího zaměstnání. Z grafu 1.2 vidíme, že celých 72 % dotázaných osob shledává výši podpory jako demotivující či spíše demotivující. O kladné motivační funkci stávajících podpor jsou přesvědčeny zejména skupiny občanů žijících v obtížných finančních podmínkách.

Graf 1.2

Motivační funkce současné výše podpory v nezaměstnanosti

Zdroj: STEM

Otázkou je, zda tento stav není pouze věcí daného roku (2004). Důvodů bychom nalezli celou řadu (např. postoj většiny veřejnosti k národnostním menšinám, důraz na vlastní činnost jednotlivce před pasivním postojem a závislostí na státních transferech atd.). Ze závěrů stejného šetření vyplývá, že tomu tak není (viz tabulka 1.2). Více než 60 % respondentů dává přednost nižším dávkám před pomyslnou jistotou v podobě vysokých náhrad platu.

13

Tabulka 1.2

Zdroj: STEM Další informací pro nás bude politická orientace vzorku respondentů. Zde, dle očekávání, platí přímá úměrnost: „Čím levicověji občan smýšlí, tím vyšší dávky požaduje.“. Ovšem i v případě naší nejsilnější levicové parlamentní strany KSČM více jak polovina respondentů souhlasí se zavedením minimálních dávek v nezaměstnanosti (viz graf 1.3).

Graf 1.3

Zdroj: STEM Všechny výše uvedené závěry agentury STEM podporuje i aktuálnější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR s názvem Sociální politika očima veřejnosti12 (šetření proběhlo 6.-13.11.2006, celkem 1 092 dotázaných).

12

Červenka J.: Sociální politika očima veřejnosti, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, Praha 2007

14

2. Analýza dopadu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti 2.1 Charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti13 Primárním cílem aktivní politiky zaměstnanosti je zajistit maximální možnou úroveň zaměstnanosti. K tomu slouží specifické nástroje14 aplikované úřady práce na základě nařízení Ministerstva práce a sociálních věcí.

2.2 Rekvalifikace 2.2.1 Charakteristika rekvalifikací

Už nějakou dobu skloňované ve všech pádech, hlavně v souvislosti s pozvolným útlumem těžebního průmyslu a orientací naší ekonomiky na terciární sféru. Rekvalifikací je v nejširším významu (dle § 108 zákona 435/2004 Sb.) myšleno: „Získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření či prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování.“. Rekvalifikace se mohou účastnit fyzické osoby (uchazeči o zaměstnání, zaměstnanci). V případě uchazečů o zaměstnání na základě písemné smlouvy s příslušným úřadem práce. Zaměstnanci na základě písemné smlouvy mezi sebou, zaměstnavatelem a příslušným úřadem práce. Pro náležitosti smluv viz §109 a §110 zákona č. 435/2004 Sb. Zákonným příjemcem finančních prostředků je tzv. akreditované zařízení (jiné než akreditované zařízení rekvalifikace provádět nemůže). Může se jednat buď o samostatně zřízenou instituci nebo útvar zaměstnavatele15. V obou případech je nutné získat akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Akreditace je po splnění předepsaných 13

Viz zákon o zaměstanosti, § 104. Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 15 Seznam akreditací udělených v roce 2004, ať už se jednalo o instituci (školy, vzdělávací agentury) či útvar zaměstnavatele, je možné, po zadání příslušného roku, vyhledat zde http://www.msmt.cz/Files/ASP/VV/JaR.asp. 14

15

podmínek udělována na dobu 3 let. Úřadem práce jsou takovému zařízení hrazeny náklady na rekvalifikaci až do sta procent a další náklady s ní spojené. V případě, že dotyčný uchazeč o zaměstnání či zaměstnanec neposkytuje dostatečnou součinnost (neúčastní se kurzů, odmítne absolvovat závěrečné prověření schopností atd.), je z kurzu vyřazen a musí se úřadu práce vrátit veškeré finanční prostředky, které byly na jeho neúspěšnou rekvalifikaci vynaloženy.

2.2.2 Výše výdajů

Na rekvalifikace bylo v roce 2004 vynaloženo celkem 480 635,37 tis. Kč (12,2 % z celkových výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti). Téměř 40 % této částky (39,5 %) bylo vynaloženo na tzv. specifické rekvalifikace. Vycházelo se z aktuální situace na trhu, požadavků zaměstnavatelů a zájmu samotných uchazečů. Obecně je následné uplatnění absolventů této skupiny rekvalifikací nejvyšší. Méně prostředků bylo vynaloženo na nespecifické rekvalifikace, stáže a naposledy na zaměstnanecké rekvalifikace. Oproti roku 2003 došlo k výraznému růstu této položky státních výdajů, a to o celých 18,4 %. Důvodem by mohlo být rozšíření rekvalifikačních aktivit i o zájemce o zaměstnání (nově dle zákona 435/2004 Sb.) a větší důraz na poradenské aktivity úřadů práce (počet uchazečů o rekvalifikaci stoupl oproti 2003 pouze o necelé 1 %).

2.2.3 Počet a charakteristiky uživatelů

Rekvalifikací se v roce 2004 účastnilo celkem 54 458 osob. Z tohoto počtu bylo 60,3 % žen (v absolutních číslech 32 858), což odpovídá trendu posledních let. Další poměrně neměnný trend lze sledovat u osob zdravotně postižených (v roce 2004 6,5 %, v roce 2003 6,4 %) a mladistvých bez kvalifikace16 (2004 1,1 %, 2003 1,3 %, 2002 1,5 %). Rekvalifikačních kurzů se ovšem účastnilo rekordně málo absolventů škol, pouhých 15,5 % oproti 18,7 % v roce 2003, resp. 22,1 % v roce 2002. Pokud bychom rozdělili uživatele z pohledu věkové diferenciace do 5 skupin, zjistili bychom následující: Největší zájem o rekvalifikace je ze strany občanů do 24 let, a to 33,8 % (18 387 osob). Následuje skupina 30-39 let (25 %, 13 611 osob), 40-49 let (17,9 %, 9 767

16

Bez vyššího než základního vzdělání či firemní praxe.

16

osob), 25-29 let (14,1 %, 7 684 osob) a naposledy skupina občanů nad 50 let (9,2 %, 5 009 osob). Téměř 1/3 osob v rekvalifikaci (32,4 %) je vyučena. V těsném závěsu jsou s rovnými 30 % osoby s úplným středoškolským vzděláním s maturitou. Naopak nejméně se rekvalifikací zúčastňují osoby bez vzdělání (0,1 %) či s vyšším odborným vzděláním (1,3 %). Nejvíce kurzů probíhá v délce od 1 týdne do 1 měsíce (36,3 %) a od 1 do 3 měsíců (29,8 %). Nezvyklými jsou kurzy kratší než jeden týden (7 %) nebo naopak delší než 12 měsíců (1 %). Rekvalifikace jsou ve značné míře využívány všemi úřady práce. Nejvíce finančních prostředků z celkových výdajů bylo vynaloženo v Ústeckém (21,1 %, 101 515 tis. Kč) a Moravskoslezském kraji (19,6 %, 94 123 tis. Kč). V obou dvou případech je bohužel úspěšnost

rekvalifikovaných

osob

pod

celorepublikovým

průměrem

(49,8

%

v Moravskoslezském a 45,5 % v Ústeckém kraji). Nejméně financí bylo vynaloženo v Praze (2,3 %, 10 869 tis. Kč) a v Plzeňském kraji (2,4 %, 11 394 tis. Kč)17.

2.2.4 Odhad efektivity výdajů

Pro odhad efektivity výdajů na rekvalifikace bude nejlépe opět zprůměrovat celkové výdaje počtem uživatelů18. Na rekvalifikaci jedné osoby připadá v průměru 8 826 Kč. Analogicky se lze dobrat k celkové částce vynaložené na rekvalifikaci osob ženského pohlaví (289 830 tis. Kč) a osob zdravotně postižených (31 241,29 tis. Kč). Zajímavý je způsob vládního hodnocení účinnosti. Ta je vyjádřena procentem uchazečů, kteří si našli práci do 12 měsíců od ukončení rekvalifikace. V roce 2004 dosáhl tento ukazatel hodnoty 52,7 %. Absolutně to tedy znamená, že z celkových 54 458 osob byly výdaje na rekvalifikace účelně vynaloženy ve 28 699 případech. Pokud bychom se přidrželi hrubého odhadu, tak průměrně 227 348,93 tis. Kč bylo vynaloženo bez adekvátního efektu19. Účinnost rekvalifikací je obecně nižší u žen než u mužů (cca 48,2 %). Absolventi škol a mladiství dosahují poměrně vysokých hodnot (cca 71,4 %).

17

Viz příloha č. 19 státního závěrečného účtu ČR za rok 2004 Vzhledem k různorodosti rekvalifikací a jejich specifické náročnosti na finanční prostředky nelze rozčlenit jinak. 19 Propočet byl proveden následovně: počet uživatelů jejichž rekvalifikace byla „neúčelná“(25 759 osob), byl násoben průměrnými výdaji státu na jednu rekvalifikovanou osobu(8 826 Kč). Odhad je komplikován diferencovanou finanční náročností jednotlivých rekvalifikačních kurzů a neadresnou poradenskou činností. 18

17

2.3 Veřejně prospěšné práce 2.3.1 Charakteristika veřejně prospěšných prací

Rozumíme jimi krátkodobé pracovní umístění uchazečů o zaměstnání, jehož doba zpravidla nepřekračuje 12 měsíců20 (je možno zaměstnat i opakovaně). Tato místa jsou zřizována zejména obcemi a městy s cílem zabezpečení úklidu, údržby zeleně a dalšího zařízení v obci. Na druhou stranu existují i případy, kdy byly takové osoby zaměstnány např. jako doručovatelé pošty (Třebíč) či tecnicko-výchovní pracovníci (Kopřivnice). Zákonným příjemcem je zaměstnavatel (nejčastěji obec21, ale možnost vytvořit veřejně prospěšné pracovní místo a čerpat na něj prostředky má každý zaměstnavatel po splnění podmínek, viz níže). Tomu je poskytnut příspěvek až do výše skutečných mzdových nákladů (včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění). Děje se tak na základě smlouvy mezi zaměstnavatelem a příslušným úřadem práce. Cílovým uživatelem se stává nezaměstnaná osoba, v mnoha případech obtížně umístitelná, jíž je takto zprostředkováno krátkodobé zaměstnání. Nelze pominout ani sekundární efekt pro ostatní občany plynoucí z čistého prostředí. Kontrola probíhá opět v dosti formální rovině. Při zřizování veřejně prospěšných prací musí zaměstnavatel doložit: - potvrzení o bezdlužnosti z FÚ, OSSZ a od všech zdravotních pojišťoven, u nichž má pojištěny své zaměstnance - originál a kopii dokladu prokazující právní subjektivitu zaměstnavatele - doklad o vedení běžného účtu v bance - platné usnesení z ustavujícího zasedání zastupitelstva.

20

Pozor, neplést s obecně prospěšnými pracemi. Ty jsou vyměřeny na základě soudního rozhodnutí, jemuž předchází právní delikt. 21 Mnoho obcí nečerpá prostředky na veřejně prospěšné práce z důvodu existence Technických služeb, které potřebné činnosti obstarají.

18

Následuje podpis smlouvy na konkrétního uchazeče o zaměstnání s uvedením délky trvání, druhem práce a výší příspěvku. Do deseti pracovních dnů od nástupu do pracovního poměru musí zaměstnavatel doložit úřadu práce kopii/-e pracovních smluv. Každý měsíc je nutno úřadu práce předložit tzv. Měsíční vyúčtování mzdových nákladů na veřejně prospěšné práce. Obsahuje informace o zaměstnanci/-ích, evidenci odpracované doby a nákladů s tím spojených. Požadováno je i přiložení mzdového listu zaměstnance.


Celkové výdaje na tvorbu veřejně prospěšných míst dosáhly 833 189,40 tis. Kč. Což je téměř 22% růst oproti roku 2003. Lze to vysvětlit zvýšeným zájmem společnosti o tato místa (nárůst umístěných občanů o více než 18,5 %). V poměru k celkovým výdajům na aktivní politiku zaměstnanosti tvoří tato položka celých 27,5 %.


Ve většině případů jsou pomocí veřejně prospěšných prací umísťovány osoby se základním vzděláním či výučním listem22. Počet umístěných uchazečů do značné míry závisí na počtu vytvořených míst. Tato veličina se v průběhu roku značně mění. Zároveň je třeba ji sledovat i s ohledem na úbytky vytvořených míst. Nejvíce míst bylo vytvořeno v průběhu února (3 527), března (3 011) a dubna (3 555). V dalších měsících počty vytvořených míst klesají. Minima je dosaženo v srpnu (469), kdy se trend opět obrací. K výše zmiňovaným úbytkům pracovních míst dochází pravidelně v zimních měsících (prosinec, leden, únor). Pokud nasčítáme přírůstky a úbytky (včetně 5 207 míst z minulých let) během roku, dostaneme graf zvonovitého tvaru s maximem v měsíci září (14 962) a minimy v lednu (6 220) a prosinci (7 653)23. Celkem bylo v průběhu roku 2004 vytvořeno 17 727 nových pracovních míst. Počet celkem umístěných uchazečů rámcově kopíruje výše zmíněný zvonovitý graf s tím rozdílem, že jejich počty jsou vždy nižší než počty vytvořených míst24. Je možné zde

22

Tímto způsobem se stanou zaměstnanými. Data čerpána ze Statistické ročenky trhu práce ČR 2006. 24 Procedura je následující: firma, městský úřad atd. vytvoří místo a informují úřad práce, ten informuje potenciální zájemce o daná místa. Rozdíl mezi celkem vytvořenými místy a umístěnými uchazeči v průběhu roku 2004 kolísal mezi 1 560 a 3 520. 23

19

najít dva pomyslné vrcholy. První v měsíci červnu (13 250), druhý pak v září (13 223). Za rok 2004 se na veřejně prospěšných pracích podílelo celkem 18 246 osob. Nejvíce prostředů bylo opět vynaloženo v Ústeckém kraji (31,2 %, 260 236 tis. Kč), druhý je Moravskoslezský kraj (13,6 %, 113 073 tis. Kč). Na opačném konci tabulky je Praha s pouhým 0,5 % (3 964 tis. Kč)25.


Při tvorbě odhadu užitku pro jednoho uživatele bude nejlepší přidržet se počtu umístěných uchazečů v daném roce (stát kryje zaměstnavateli mzdové náklady s nimi spojené). Po přepočtení celkových výdajů na veřejně prospěšné práce počtem uživatelů dostáváme průměrný příspěvek státu na jednoho uchazeče ve výši 45 664 Kč/rok26.

2.4 Společensky účelná pracovní místa 2.4.1 Charakteristika společensky účelných pracovních míst

Jsou nově zřizována/vyhrazována zaměstnavateli na základě dohody s příslušným úřadem práce. Pracovníci se rekrutují pouze z řad problematicky umístitelných uchazečů o zaměstnání (na základě § 33 zákona 435/2004 Sb.). Dokonce i výkon samostatné výdělečné činnosti může být po dohodě s úřadem práce klasifikován jako společensky účelné pracovní místo. Výše příspěvků je vymezena v § 113, odstavci 3) a 4) zákona 435/2004 Sb. a závisí na výši nezaměstnanosti v daném regionu. Horní hranici představují celkové mzdové náklady na zaměstnance (vč. pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění). Délka zaměstnání se pohybuje od 1 do 6 měsíců v případě těhotných a kojících žen, matek do 9. měsíce po porodu, osob pečujících o dítě do 15 let věku, déle než 6 měsíců u evidovaných nezaměstnaných či osob vyžadujících zvláštní pomoc (např. po návratu z vazby atd.) nebo 1 až 12 měsíců v případě zdravotně postižených osob, osob do 25 let věku, absolventů vysokých škol po dobu 2 let po dokončení studia (nejdéle do 30 let věku) či osob starších 50 let. 25

Viz příloha č. 19 SZÚ ČR za rok 2004. Vzhledem k rozdílné výši mezd osob pracujících na veřejně prospěšných pracích se liší i výše jednotlivých příspěvků. Jedinou možností je proto přidržet se průměru celkových výdajů na umístěnou osobu. 26

20

Zákonnými příjemci jsou zaměstnavatelé, popř. osoby, které si na základě dohody s úřadem práce zřídí živnost. Efektivními uživateli jsou všechny výše vyjmenované skupiny obyvatel (viz § 33 zákona 435/2004 Sb.). Zaměstnavatel je povinen stejně jako u výše zmíněných veřejně prospěšných pracích zasílat úřadu práce měsíční vyúčtování, ke kterému je nutné přiložit i mzdový list zaměstnance.


Výdaje na společensky účelná pracovní místa jsou nejnákladnější položkou aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2004 na ně připadlo 34 % z celkových výdajů (tj. 1 030 597,09 tis. Kč). Oproti roku 2003 je zde nárůst 49 %. Takovou výši výdajů je možno podložit jak významným růstem vytvořených pracovních míst (růst o 46,3 %), tak počtem nově umístěných uchazečů (růst o 42 %).


Jak bylo napsáno výše, v roce 2004 došlo k mimořádnému nárůstu společensky účelných pracovních míst podpořenému patřičným zájmem veřejnosti. Celkem bylo od počátku roku vytvořeno 25 584 takových míst a obsazeno 25 010 občany. Z časového hlediska přírůstky umístěných občanů dle očekávání převyšují nad úbytky27. V průběhu roku lze zaznamenat dva vrcholy přírůstků. První během jara (březen, duben, květen), druhý na přelomu podzimu a zimy (říjen, listopad, prosinec). Celkové počty umístěných občanů v průběhu roku konstantně rostou. Poměr osoba samostatně výdělečně činná/zaměstnanec vyznívá jednoznačně pro druhou skupinu. V průběhu roku se rozdíl prohlubuje zhruba v rozmezí 1-2,5 až 1/2,9. Geograficky je nejvíce čerpáno v Moravskoslezském (20,1 %, 207 554 tis. Kč), Ústeckém (16,8 %, 173 063 tis. Kč) a Jihomoravském kraji (16,2 %, 166 641 tis. Kč). Naopak nejméně čerpání vykazuje Praha (0,5 %, 5 667 tis. Kč) a Liberecký kraj (2,5 %, 9 033 tis. Kč)28.

27 28

Viz Statistická ročenka trhu práce v ČR 2004. Viz příloha č. 19 SZÚ ČR za rok 2004.

21

2.4.4 Odhad efektivity výdajů na společensky účelná pracovní místa

Finanční prostředky ze strany státu jsou vynakládány až ex-post proti předložení patřičných dokladů, proto zřejmě není třeba obávat se neefektivity. Po přepočtení celkových výdajů počtem zaměstnaných osob (na které byl příspěvek poskytován) se dostáváme k částce 41 200 Kč na osobu.

2.5 Odborná praxe absolventů 2.5.1 Charakteristika odborných praxí absolventů

Od 1.10.2004, kdy začal být účinný aktualizovaný zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je tato forma aktivní politiky zaměstnanosti zrušena (realizovány jsou pouze dohody uzavřené před aktualizací). Protože však analyzujeme rok 2004, je nutné se o ní zmínit. Odborné praxe absolventů byly zřizovány v případech, kdy nebylo možné dané osoby umístit na volná pracovní místa. Tradičně nejobtížněji umístitelní byli a stále jsou absolventi základních a zvláštních škol. Firmy o ně i přes pokrytí nákladů ze strany státu nemají zájem. Jako propojovací článek mezi absolventy a firmami mohly fungovat i agentury zprostředkující práci. Absolventi byli zaměstnaní u takové agentury a ta pak zprostředkovala („prodala“) jejich služby dalším firmám či státním institucím, úřadům. Na platy absolventů přispíval příslušný úřad práce, stejně tak i na nevelkou provizi dané agentuře. Zákonnými příjemci se stávali zaměstnavatelé, kteří čerpali prostředky (na mzdy a povinné odvody spojené se zaměstnanými absolventy) na základě dohody s místním úřadem práce. Efektivními příjemci byli jednotliví absolventi.


Celkem bylo úřady práce vynaloženo 418 017,61 tis. Kč, což je 26% nárůst oproti roku 2003. V poměru k celkovým výdajům na aktivní politiku zaměstnanosti je to 13,8 %.

22

2.5.3 Počet a charakteristiky absolventů

Celkem bylo za rok 2004 umístěno 7 170 absolventů a mladistvých. Z tohoto počtu připadá zhruba 80 % na absolventy středních škol, 18 % na osoby s vysokoškolským vzděláním a zhruba 2 % na mladistvé. Z hlediska času můžeme v průběhu roku vypozorovat dva vrcholy počtu umístěných absolventů. Oba přibližně kopírují dobu ukončení studia (popř. konec prázdnin a s ním spojený konec statutu studenta). Jedná se o přelom zimy a jara (únor, březen, duben) a zejména podzim (září, říjen). Nárůst v září (1 437 osob) dokonce převýšil ostatní měsíce dvakrát až třikrát. V důsledku změny v zákoně 435/2004 Sb. dochází k poklesu přírůstků v listopadu a prosinci (96 a 47 osob). Nejvíce uchazečů bylo umístěno v kraji Moravskoslezském (1 436 osob), tomu odpovídá i výše čerpaných prostředků (87 589 tis. Kč, 21 % z celkových výdajů), následuje Ústecký kraj (1 226 osob, 75 423 tis. Kč, 18 % na celkových výdajích). Na opačném konci stojí Praha s pouhými 36 absolventy (2 894 tis. Kč, 0,7 %) a Liberecký kraj s 221 absolventy (9 033 tis. Kč, 2,2 %).

2.5.4 Odhad efektivity výdajů na odborné praxe absolventů

Pokud přepočteme celkové výdaje na odborné praxe absolventů počtem absolventů, dostáváme se k částce 58 301 Kč, které byly vynaloženy na umístění jednoho absolventa. Po přepočtení celkových výdajů podle jednotlivých skupin uživatelů docházíme k následujícím závěrům: na odbornou praxi absolventů středních škol bylo vynaloženo cca 334 414,54 tis. Kč, v případě vysokoškoláků je to 75 266,6 tis. Kč a na mladistvé tak zbývá 8 336,47 tis. Kč. Průměrné měsíční výdaje na jednoho uživatele dosáhly částky 4 858 Kč.

23

2.6 Podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů 2.6.1 Charakteristika podpory zaměstnanosti zdravotně postižených občanů

Tato položka v sobě zahrnuje výdaje na chráněné pracovní místo a na chráněnou dílnu pro osoby se zdravotním postižením29. Tzv. chráněné pracovní místo vytváří zaměstnavatel na základě smlouvy s úřadem práce pro osobu zdravotně postiženou. Stejně jako u společensky účelných pracovních míst je i zde možno čerpat příspěvek na postiženou osobou, která se rozhodne vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Zákon stanovuje pouze horní hranici výše příspěvku (§ 75 zákona 435/2004 Sb.). Minimální délka existence takového pracovního místa činí 2 roky. Chráněná pracovní dílna je místem, kde pracuje minimálně 60 % přepočtených zaměstnanců se zdravotním postižením. Takové místo je ustaveno na základě smlouvy s úřadem práce. Jsou na něj kladeny poměrně vysoké nároky hlavně kvůli specifické struktuře zaměstnanců, jejich potřebám (bezbariérové přístupy, sociální zařízení atd.). Opět je zde stanovena minimální délka fungování zařízení, a to v délce dvou let. Stejně tak je stanoven i strop příspěvku (§ 76 zákona 435/2004 Sb.). Zaměstnavatel (provozovatel chráněné dílny) je povinen umožnit úřadu práce kontrolu a na požádání předložit všechny potřebné dokumenty. Je zde povinnost archivace patřičných dokumentů v délce jednoho roku. Zákonným příjemcem je v obou případech zaměstnavatel/provozovatel chráněné dílny. Počty a zaměření chráněných dílen sleduje samostatně každý úřad práce30. Cílovými uživateli jsou zdravotně postižení zaměstnanci.

29

ZPO, definovány v § 67 odst.2 zákona 435/2004 Sb. Kupříkladu zde : http://portal.mpsv.cz/sz/local/cv_info/zp/seznam_chd/seznam_chd.pdf naleznete konkrétní aktuální soupis chráněných dílen z Chomutovska. 30

24

2.6.2 Výše výdajů Celkové výdaje na tuto složku APZ31 dosáhly 251 355 tis. Kč (8,3 % z celkových výdajů na APZ) a zaznamenaly tak 12,5% růst oproti minulému roku. Na zřízení chráněných dílen32 bylo z celkové částky vynaloženo 88 848 tis. Kč a na jejich provoz 162 507 tis. Kč. Důvodem růstu je zvýšení zájmu o tyto finanční prostředky ze strany firem zaměstnávajících OZP (jejich počet vzrostl oproti roku 2003 absolutně o 109 na celkových 485). Jistý pokles výdajů v této oblasti se však očekávat dal, s platností zákona 435/2004 Sb. byly zrušeny příspěvky na samostatnou výdělečnou činnost osob se ZPS33. Jejich vliv na celkové výdaje je však zjevně mizivý34.


Za rok 2004 bylo nově vytvořeno 1 241 pracovních míst pro osoby se ZPS. Umístěno bylo celkem 1 636 osob. Více než čtvrtina jich našla zaměstnání v Ústeckém kraji (25,8 %, 422 osob), následuje kraj Moravskoslezský (12,7 %, 208 osob) a Jihočeský (12,5 %, 205 osob). V Praze nebyl umístěn ani jediný občan se ZPS.


Po přepočtení celkových výdajů na zaměstnání zdravotně postižených osob jejich celkovým počtem se dostáváme k částce 153 640 Kč na osobu.

2.7 Aktivní politika zaměstnanosti jinde nezařazená 2.7.1 Charakteristika složek aktivní politiky zaměstnanosti jinde nezařazené

Poměrně členitá kapitola, zahrnuje postupně tyto výdaje: překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců zaměstnavateli, příspěvek na zapracování, příspěvek při

31

Aktivní politika zaměstnanosti Zahrnuje jak umístění uchazečů se ZPS, tak příspěvky na samostatnou výdělečnou činnost osob se ZPS. 33 Změněná pracovní schopnost 34 Jedná se o pouhé 3 měsíce roku 2004. 32

25

přechodu na nový podnikatelský program a jednu z klíčových kapitol APZ, investiční pobídky. Překlenovací příspěvek je poskytován osobě samostatně výdělečně činné na základě dohody. Jeho čerpání je vázáno na přiznání prostředků v rámci podpory na společensky účelné pracovní místo (daný občan se stal osobou samostatně výdělečně činnou dle § 113 zákona 435/2004 Sb.). Lhůta pro podání žádosti o příspěvek je 30 kalendářních dnů od přiznání výše zmíněného příspěvku na společensky účelné pracovní místo. Velikost příspěvku je rovna 0,12 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Maximální doba čerpání prostředků je stanovena na 3 měsíce (jinak musí být poměrná část příspěvku vrácena). Daný subjekt (podnikatel) je zákonným příjemcem a zároveň cílovým uživatelem poskytnutých prostředků. V případě kontroly ze strany úřadu práce je povinnen umožnit přístup na pracoviště a předložit všechny potřebné dokumenty. Příspěvek na dopravu zaměstnanců je poskytován zaměstnavateli v případě, že poskytuje svým zaměstnancům každodenní dopravu do zaměstnání. Prokazatelně zde však nesmí existovat jiná možnost přepravy (prostředky hromadné dopravy). Pokud taková možnost existuje, nesmí pokrývat veškeré potřeby zaměstnavatele. Výše příspěvku je omezena 50 % prokazatelně vynaložených nákladů na dopravu zaměstnanců. V případě zaměstnanců s těžším zdravotním postižením jsou náklady pokryty ze 100 %. Zákonným příjemcem finančních prostředků se na základě uzavřené dohody s úřadem práce stává zaměstnavatel. Cílovým uživatelem jsou přepravovaní zaměstnanci. Příspěvek na zapracování je možné poskytnout zaměstnavateli na zaměstnance, kterému je úřadem práce věnována zvýšená péče (dle §33 zákona 435/2004 Sb.)35. Výše je stanovena na polovinu minimální mzdy a doba jeho čerpání nesmí překročit 3 měsíce. Zákonný příjemce i cílový uživatel jsou obdobní jako u příspěvku na dopravu zaměstnanců. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program je poskytován na základě dohody s úřadem práce zaměstnavateli, který z důvodu přechodu na nový podnikatelský program nemůže „vytížit“ své zaměstnance v rozsahu zákonem stanovené týdenní pracovní doby. Je určen na krytí mzdových nákladů, a to maximálně do výše poloviny minimální mzdy na jednoho zaměstnance nejdéle po dobu 6 měsíců.

35

Vyjmenovány v subkapitole 2.4.1.

26

Zákonný příjemce i cílový uživatel jsou obdobní jako u příspěvku na dopravu zaměstnanců. V případě investičních pobídek se jedná o hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Výše podpory tvorby nových pracovních míst činí v prvním případě 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo (v daném okrese musí být míra nezaměstnanosti minimálně o 50 % vyšší než je celostátní průměr). Plus dalších 50 tis. Kč, pokud bude nastoupivší zaměstnanec osobou zdravotně postiženou (a setrvá na daném místě alespoň 1 rok), nebo byl více než půl roku evidován jako uchazeč o zaměstnání. Ve druhém případě je možné obdržet 100 tis. Kč za předpokladu vytvoření nového pracovního místa v okrese, kde se nezaměstnanost pohybuje 25 % nad celorepublikovým průměrem. Za výše uvedených podmínek je možné získat dalších 25 tis. Kč. Podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců je k dispozici pouze subjektům v okresech s mírou nezaměstnanosti minimálně ve výši republikového průměru. V takovém případě má subjekt nárok na pokrytí 35 % nákladů spojených s rekvalifikacemi svých zaměstnanců. Oba druhy pobídek jsou nabízeny českým i zahraničním investorům. Zpracováním žádostí a distribucí finančních prostředků byla pověřena agentura CzechInvest, zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Příjemci se rekrutují z řad fyzických i právnických osob. Nutností je splnění jak všeobecných podmínek, tak podmínek upravených zvláštními právními předpisy (všeobecné podmínky viz zákon 72/2000 Sb., zvláštní podmínky viz § 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a § 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.). Příjemce investiční pobídky je dle § 7 zákona 72/2000 Sb. povinen spolupracovat s příslušnými orgány a umožnit kontrolu jak všeobecných, tak i zvláštních podmínek. Je povinen předložit listiny a doklady nezbytné k posouzení jejich plnění. Průběžná kontrola má podobu tzv. korespondenční kontroly. Jednou ročně musí firma na předtištěném formuláři doložit vynaložení prostředků. Kontrola je dělena mezi následující orgány: - Ministerstvo životního prostředí ČR - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR - Ministerstvo financí ČR - územní finanční orgány Zákonným příjemcem je jak v případě tvorby nových pracovních míst, tak rekvalifikací zaměstnavatel. Cílovými uživateli jsou zaměstnanci. 27


Vzhledem ke krátké existenci výše zmíněných příspěvků (zavedeny k 1.říjnu 2004 spolu s novým zákonem o zaměstnanosti) nedošlo v příslušném roce k jejich masivnímu využití. Celkové výdaje dosáhly částky 1 367 930 Kč. V poměru k celkovým výdajům na aktivní politiku zaměstnanosti činí tyto příspěvky pouhé 0,0347 %. Celková výše výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na investiční pobídky v roce 2004 byla 858 852,9 tis. Kč. To je téměř 7% růst oproti roku 2003 (přesně 6,8 %, 803 871,33 tis. Kč). Prostředky vyplacené jednotlivým subjektům jsou přehledně uspořádány v příloze č. 1 „Přehled společností, jimž byly Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR poskytnuty investiční pobídky“.


Počet a charakteristiky uživatelů příspěvků nelze s přesností určit. Důvodů je hned několik. V první řadě úřady práce obdržely chybnou metodiku sledování počtů a charakteristik příjemců příspěvků. Svou roli zajisté hrála i neexistence vhodného software (resp. vhodná aktualizace stávajícího, která by umožnila sledování nových charakteristik). Některé z úřadů tak potřebné charakteristiky ani nesledovaly. Z těchto důvodů neexistuje žádná souhrnná studie za celou ČR, ze které by se daly čerpat validní údaje. Proto nelze žádným způsobem hodnotit efektivnost prostředků vydaných na příspěvky. V roce 2004 byly v gesci MPSV36 vyplaceny investiční pobídky 27 subjektům (viz příloha č.1 „Přehled společností, jimž byly Ministerstvem práce a sociálních věcí poskytnuty investiční pobídky“). Bližší informace o daných subjektech viz na jejich webových stránkách. Odhady užitků jednotlivých uživatelů (suma výdajů na tvorbu konkrétních pracovních míst/na rekvalifikace ku počtu očekávaných nových pracovních míst) lze vyčíslit z údajů ve výše zmíněné tabulce, z tohoto důvodu upouštím od prostého průměrování celkové výše výdajů počtem uživatelů.

36

Ministerstvo práce a sociálních věcí

28

3. Analýza dopadu výdajů na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele37 3.1 Charakteristika ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Podstatou těchto výdajů je přiznání a výplata mzdových nároků zaměstnanci, jehož zaměstnavatel není schopen dostát svým povinnostem. Tomu nutně předchází návrh na prohlášení konkurzu (může jej podat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec), podaný příslušnému úřadu práce. Ten poté podniká potřebné kroky: o dané skutečnosti informuje jak zaměstnance (kdy a jak uplatnit své nároky), tak Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozhodným obdobím pro uznání mzdových nároků je zde 6 kalendářních měsíců předcházejících měsíci podání návrhu na prohlášení konkurzu s tím, že uspokojeny budou pouze nároky za poslední 3 měsíce. Mezi výše zmiňované mzdové nároky se řadí krom samotné mzdy (platu) a její náhrady přiznané odstupné, popř. odměny plynoucí z původně uzavřené dohody o pracovní činnosti. Úřad práce provede srážky a odvody, které měl za zaměstnance provést jeho zaměstnavatel. Tyto skutečnosti poté písemně oznámí správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. Poté, co alespoň jeden zaměstnanec uplatní mzdové nároky na úřadu práce, je ten povinen vyžádat si od zaměstnavatele seznam veškerých dlužných mezd (v případě, že jsou mzdové nároky uplatněny po prohlášení konkurzu, přecházejí povinnosti zaměstnavatele na správce konkurzní podstaty). Výše mzdových nároků za 1 měsíc je shora omezena 1,5 násobkem aktuálně platné průměrné mzdy v národním hospodářství. V případě, že zaměstnavatel/správce konkurzní podstaty nezveřejní výši dlužných mezd a zároveň ji nedoloží ani zaměstnanec, pak mu náleží náhrada pouze ve výši aktuálně platné minimální mzdy (vzniklý rozdíl je možné dorovnat později po doložení potřebných dokumentů).

37

Upraveno zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

29

V případě, že soud odmítne návrh na prohlášení konkurzu nebo zastaví konkurzní řízení, je zaměstnavatel povinnen úřadu práce uhradit veškeré finanční prostředky vyplacené jeho zaměstnancům. Lhůta byla stanovena na 3 týdny od nabytí právní moci soudního rozhodnutí. V případě nedodržení stanovené lhůty je suma dlužných finančních prostředků navýšena o úroky z prodlení. Zákonným příjemcem a cílovým uživatelem je osoba zaměstnance.

3.2 Výše výdajů

Celkovou sumu výdajů na ochranu zaměstnanců při insolvenci zaměstnavatele, která dosáhla výše 211 572,79 tis. Kč, je nutno snížit o odvod do rezervního fondu ve výši 78 084,26 tis. Kč. Takto očištěné výdaje pak činí 133 488,53 tis. Kč (oproti 193 432 tis. Kč v roce 2003, pokles o 31,3 %). Na náhrady mezd zaměstnancům připadlo 75,8 % z výše zmíněné sumy (101 205,62 tis. Kč). 13,5 % (18 030,43 tis. Kč) odvedly úřady práce za zaměstnance na dani z příjmů ze závislé činnosti, 6,6 % (8 816,32 tis. Kč) jako pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a 3,9 % (5 261,28 tis. Kč) na veřejné zdravotní pojištění. Zbytek, tedy přibližně 0,1 % (174,88 tis. Kč), připadlo na poštovné.

3.3 Počet a charakteristiky uživatelů

Úřady práce vyřídily celkem 5 924 žádostí zaměstnanců z 424 firem. Je to 37,7% pokles v počtu vyřízených žádostí oproti roku 2003 (9 516 žádostí) a 22,9% pokles v počtu firem (550 firem). Průměrně bylo za měsíc vyřízeno 494 žádostí s mzdovými nároky ve výši 11 124 tis. Kč. Nejvíce prostředků (8 247 tis. Kč) bylo vyplaceno zaměstnancům firmy PROLIFT, a.s. (cca 6,18 % z celkových výdajů), následuje PENTA SHOE, s.r.o. (5 685 tis. Kč), JOSPO, s.r.o. (4 957 tis. Kč), TERCO Telč, a.s. (4 553 tis. Kč) a HEJP, s.r.o. (2 614 tis. Kč.). Nejvíce žádostí bylo vyřízeno na úřadech práce v Praze (929, 15,7 % z celku), v Jihlavě (405, 6,8 % z celku), Brně-město (388, 6,5 % z celku), ve Zlíně (337, 5,7 % z celku) a v Hodoníně (288, 4,9 % z celku).

30

3.4 Odhad efektivity náhrad mezd

Výplaty mezd jsou uskutečňovány příslušným úřadem práce na základě platných mzdových výměrů (případně ve výši minimální mzdy). Průměrná výše vyplacených prostředků, přepočtená na jednoho uživatele, má v tomto případě nulovou vypovídací schopnost (výše mezd je diferencovaná dle odvětví činnosti, kraje, postavení ve firmě atd.). Pro ilustraci uvádím výši průměrné měsíční náhrady mezd u výše zmíněných firem: PROLIFT, a.s. PENTA SHOE, s.r.o.

13 153 Kč 6 841 Kč

JOSPO, s.r.o.

16 523 Kč

TERCO Telč, a.s.

11 585 Kč

HEJP, s.r.o.

17 427 Kč

4. Analýza dopadu výdajů na zaměstnávání zdravotně postižených občanů 4.1 Charakteristika zaměstnávání zdravotně postižených občanů

Příspěvky jsou určeny fyzickým/právnickým osobám, které mají z celkového počtu zaměstnanců více než 50 % se změněnou pracovní schopností38. Taková struktura zaměstnanců, s přihlédnutím k řadě jejich specifických potřeb, vyžaduje od zaměstnavatele zvláštní péči. Uspůsobením pracoviště (bezbariérové přístupy) počínaje a úpravami výrobních procesů konče. Zaměstnavatel se též setkává s řadou problémů, jako je např. vyšší nemocnost či nižší pracovní potenciál takových zaměstnanců. Na krytí „znevýhodňujících faktorů“ uvedených v předchozím odstavci je zaměstnavateli poskytován příspěvek ve výši 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a 0,33 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za zaměstnance se zdravotním

38

Tyto organizace jsou evidovány v Katalogu, zveřejněném zde: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp . Katalog si neklade nároky na úplnost, eviduje pouze subjekty, které odeslaly žádost o zařazení do této evidence.

31

postižením. Příspěvek je poskytován čtvrtletně zpětně a zaměstnavatel o něj musí žádat (povinnost doložit, že celkový přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením skutečně odpovídá podmínkám čerpání). Zaměstnavatel, který usiluje o příspěvek, nesmí mít nedoplatky v evidenci daní, na pojistném na veřejné zdravotní pojištění či sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kontrola probíhá obdobně jako u podpory zaměstnanosti ZPO – viz subkapitolu 2.6. Zákonným příjemcem se stává zaměstnavatel při splnění podmínek. Cílovým uživatelem je potom daný zaměstnanec.

4.2 Výše výdajů

Na příspěvky bylo v roce 2004 vydáno celkem 667 877,16 tis. Kč. Do rezervního fondu bylo převedeno 18 865,03 tis. Kč. Výše skutečně vyplacených prostředků tedy dosáhla 649 012,13 tis. Kč, což je o 23,8 % více než v roce 2003 (524 446 tis. Kč). Z této částky putovalo 94,7 % (614 452,9 tis. Kč) podnikatelským subjektům a zbylých 5,3 % (34 559,23 tis. Kč) neziskovým organizacím.


Příspěvky byly vyplaceny na zaměstnání celkem 9 806 zdravotně postižených osob (to je více než 19% nárůst oproti roku 2003, kdy byly vypláceny příspěvky na zaměstnání 8 230 osob). Pro více informací viz Katalog (poznámka pod čarou č. 38).

4.4 Odhad efektivity výdajů

Po přepočtení celkových výdajů na zaměstnání zdravotně postižených občanů jejich počtem se dostáváme k částce 66 185 Kč na osobu. Nutno ovšem vzít v potaz nejenom výši výdaje připadajícího na jednu osobu, ale i nefinanční efekt takových výdajů pro osobu zdravotně postiženou. Tyto osoby zpravidla nejsou (a ani nemohou) být produktivnější než zdraví zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání stát nepřispívá. Zde je nutno brát v potaz blahodárný vliv zrovnoprávnění postižené osoby s ostatními řadovými členy společnosti, její zapojení do výrobního procesu, možnost tzv. tvořit hodnoty. Zároveň jsou příspěvky zaměstnavatelům účinným nástrojem snižování nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Růst zaměstnaných osob se zdravotním 32

postižením (jak je vidět ze subkapitoly 4.3) není způsoben růstem počtu zdravotně postižených v české společnosti, nýbrž větším zájmem ze strany zaměstnavatelů, kteří dokáží takovému člověku nabídnout podmínky i takovou mzdu, aby se nechal zaměstnat.

5. Analýza dopadu výdajů na příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace 5.1 Charakteristika příspěvků na sociální důsledky restrukturalizace

V roce 2004 byly aktuální dva velké restrukturalizační projekty. První se týkal restrukturalizace ocelářského průmyslu a druhý železnice. Hlavní dokument, který upravoval nové poměry v oblasti ocelářského průmyslu, byl tzv.

„Komplexní

projekt

doprovodného

sociálního

programu

pro

uskutečňování

restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“, přijatý v roce 2000. Na jeho základě vláda vydala několik nařízení (310/2000 Sb., 181/2002 Sb., 47/2003 Sb.) zabývajících se příspěvky pracovníkům postižených restrukturalizací. Zaměstnancům, kteří pracovali nepřetržitě v dané hutní společnosti39 v délce od 3 měsíců do 10 let, náležel příspěvek ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu, který je shora omezen částkou 160 000 Kč. Zaměstnanci, kteří byli v dané hutní společnosti zaměstnáni déle než 10 let, mají též nárok na příspěvek ve výši desetinásobku průměrné měsíční mzdy. Pokud tento přesáhne částku 160 000 Kč, mají nárok na 10 % rozdílu mezi desetinásobkem jejich průměrné měsíční mzdy a 160 000 Kč za každý započatý rok nad rámec 10 let. Nejvýše 30 000 Kč. Výplata příspěvku proběhla ve dvou částech. 40 % mohlo být vyplaceno hned, nejpozději však do 8 kalendářních měsíců po skončení pracovního poměru. Zbylých 60 % pak do 10 kalendářních měsíců od skončení pracovního poměru. Existovala zde i pohyblivá složka, 10-50 % z výše druhé části příspěvku v případě, že si zaměstnanec najde zaměstnání (popř. se stane OSVČ) ve stanoveném termínu40.

39

Seznam společností, kterých se restrukturalizace týkala, je uveden v příloze k nařízení vlády č. 181/2002 Sb. a v příloze č. 2 této práce. 40 Viz § 3 písm. a), b), c), d) předpisu č. 181/2002 Sb.

33

K takové dotační politice bylo nutné přistoupit zejména proto, že v mnoha případech šlo o obtížně rekvalifikovatelné osoby. Výdaje na tuto politiku byly poskytovány v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. To je převedlo na zvláštní bankovní účet hutní společnosti, která se tak stává zákonným příjemcem. Hutní společnost následně vyplácí příspěvky jednotlivým zaměstnancům (efektivním uživatelům). Ministerstvo průmyslu a obchodu dostává od firem ve čtvrtletních intervalech výkazy ze speciálního podrozvahového účtu, kde jsou evidovány pohyby prostředků z výše zmíněného bankovního konta. Kontroluje oprávněnost výplat a v případě zjištěných nesrovnalostí postupuje dle § 44 zákona č. 218/2000 Sb. Výdaje na druhý z projektů mělo na starosti Ministerstvo dopravy ČR. Jednalo se o zmírnění důsledků souvisejících s transformací Českých drah a následným propouštěním zaměstnanců. Výplata náhrad byla vázána na určité podmínky (např. minimální délka pracovního poměru u ČD41 v délce 10 let či pracovní úraz s trvalými následky). Výše příspěvku se dělila na pevnou a pohyblivou složku. Pevná byla odstupňována dle délky pracovního poměru od 30 000 Kč do 110 000 Kč. Pohyblivá složka dosahovala nejvýše 30 000 Kč a závisela na počtu zbývajících měsíců pro přiznání starobního důchodu. Dále zde byly další finanční částky vázané na následnou pracovní aktivitu. Daným zaměstnancům byla po skončení pracovního procesu prominuta nesplacená část stabilizačního příspěvku na bydlení či bezúročné půjčky z Fondu kulturních a sociálních potřeb a umožněno dále bezplatně využívat služeb Českých drah. Zákonným příjemcem byly České dráhy, státní organizace. Cílovými uživateli byli zaměstnanci splňující předepsané podmínky.

5.2 Výše výdajů

Na restrukturalizaci ocelářského průmyslu bylo v rámci „Komplexního projektu doprovodného sociálního programu pro uskutečňování restrukturalizace českého ocelářského průmyslu Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR“ vynaloženo 166 918,68 tis. Kč. Tuto částku je třeba snížit o 189 tis. Kč, které byly převedeny do rezervního fondu. Celková suma tedy činí 166 729,68 tis. Kč, což je o 18 % méně než v roce 2003 (203 140 tis. Kč). Restrukturalizace železnice si vyžádala 663 551,32 tis. Kč, z nichž však bylo 163 000 tis. Kč převedeno do rezervního fondu. Skutečně vydané prostředky tedy dosáhly

41

České dráhy

34

výše 500 551,32 tis. Kč. Oproti roku 2003 to znamená téměř 98% nárůst výdajů (původně 253 000 tis. Kč).


V případě restrukturalizace ocelářského průmyslu bylo dle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v roce 2004 propuštěno s příspěvkem celkem 479 pracovníků. To je o 65 % méně než v roce 2003 (1 358 pracovníků) a z celkového počtu propuštěných zaměstnanců v období 2000-2004 (5 669 osob) je to přibližně 8,4 %. Ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ČR42 však vyplývá, že MPO43 nemonitorovalo počty uvolněných zaměstnanců. Začalo se o ně zajímat až v souvislosti s kontrolou NKÚ44, požadované údaje mu však sdělilo jen 67 ze 72 hutních společností. Proto je opodstatněné se domnívat, že skutečný počet příjemců příspěvku je ještě vyšší. České dráhy, a.s. snížily v průběhu roku 2004 stavy svých zaměstnanců o 5 561 zaměstnanců45 (přibližně o 7,2 % stavu v roce 2003). Z tohoto počtu čerpalo příspěvek 3 458 pracovníků.

5.4 Odhad efektivity výdajů

V rámci příspěvků na restrukturalizaci ocelářského průmyslu bylo NKÚ zjištěno neoprávněné poskytování příspěvků osobám, které na něj neměly nárok (nejčastějším nedostatkem byla příliš krátká doba zaměstnání). Neprávem bylo v letech 2000-2004 poskytnuto 11 400 tis. Kč. Pokud tuto částku rozdělíme rovným dílem mezi výše zmíněných 5 let, dostaneme částku 2 280 tis. Kč, která byla průměrně vydána neprávem za 1 rok. Tuto částku vydělíme výší příspěvku ve výši 160 000 Kč a vyjde nám průměrný počet zaměstnanců, kteří v roce 2004 čerpali příspěvky neoprávněně. Jejich počet je 14,25. Průměrný příspěvek na 1 osobu se z dostupných dat bohužel zjistit nedá46.

42

Viz Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu 44 Nejvyšší kontrolní úřad 45 Stavy zaměstnanců k 31.12. 46 Důvodem je výplata příspěvku ve dvou časových okamžicích. Z tohoto důvodu je počet osob skutečně čerpajících příspěvek v roce 2004 vyšší než počet osob nově propuštěných. 43

35

V případě příspěvků propuštěným zaměstnancům ČD, a.s. je výpočet průměrného příspěvku komplikován obdobně, jako je uvedeno výše. Opět se zde vyskytuje částka, která je vyplacena s určitým časovým odstupem47. Z tohoto důvodu upouštím od výpočtu průměrného příspěvku na osobu.

Závěr Tato bakalářská práce poskytuje informace o podobě politiky zaměstnanosti v České republice pro rok 2004. Dále obsahuje výsledky analýzy dopadu výdajů ze státního rozpočtu na jednotlivé složky politiky zaměstnanosti. To znamená, že byly identifikovány osoby, které mají v konečném důsledku užitek z politiky zaměstnanosti, potažmo z příslušných výdajů ze státního rozpočtu. Jejich užitek byl, pokud to bylo možné, odhadnut jako průměrná hodnota daných výdajů na jednoho uživatele. V průběhu psaní bakalářské práce byl kladen důraz především na úplnost a validitu prezentovaných údajů. Nicméně nebylo zbytečně zacházeno do podrobností (pro zvýšení kompaktnosti textu bylo užívano odkazů na zdroje podrobnějších informací). V mnoha případech byla práce komplikována špatnou dostupností nebo dokonce neexistencí potřebných údajů (např. o charakteristikách uživatelů), způsobenou zejména uspěchanou a nedomyšlenou implementací novinek (viz subkapitolu 2.7 Aktivní politika zaměstnanosti jinde nezařazená) do stávajícího systému bez potřebné metodiky, softwarového vybavení atd. Docházelo tak k případům, kdy některé přizpůsobivější úřady práce evidovaly řadu důležitých charakteristik, zatímco jiné se spokojily pouze s celkovým počtem uživatelů a celkovou sumou vynaložených prostředků (někdy bohužel ani to ne). V tomto je zjevná neefektivita státního aparátu. Obzvláště markantní rozdíly jsem zaznamenal v průběhu komunikace s jednotlivými úřady práce. Rád bych vyzdvihl přínos paní Ing. Vladany Piskořové, vedoucí oddělení analýz a prognóz Úřadu práce v Ostravě, která i přes svou vytíženost nejen že byla schopná operativně reagovat na mé dotazy a připomínky, ale poskytla mi i mnoho cenných informací o podmínkách fungování úřadů práce v roce 2004. Na druhou stranu existují i takové úřady práce, které na mé dotazy a urgence vůbec nezareagovaly. 47

V případě příspěvků zaměstnancům ČD,a.s., kteří si po propuštění našli zaměstnání či začali podnikat, je tato lhůta 6 měsíců.

36

Všeobecně je velmi dobrá informační základna v případě dávek v nezaměstnanosti. Důvod spatřuji v délce jejich existence. Podobně je to i v případě rekvalifikací. Není proto problém odhadnout poměrně přesně incidenci veřejných výdajů a výstižně charakterizovat jednotlivé skupiny uživatelů. Relativně bezproblémové je to i v případě investičních pobídek, hlavně díky specifičnosti zákonných příjemců (v dnešní době téměř neexistují firmy, které by neměly své internetové stránky s cílem své činnosti) a mediálnímu zájmu o danou oblast. Naopak velmi obtížné je analyzovat a charakterizovat politiku zaměstnanosti jinde nezařazenou, hlavně z důvodů zmíněných výše. V této práci jsem využil všech dostupných dat, která se k politice zaměstnanosti dala nalézt (soudím tak na základě konzultace se zaměstnanci úřadů práce). Uváděné propočty byly kalkulovány z celorepublikových dat (tedy dat sledovaných všemi úřady práce ČR). V rámci zachování pravdivosti a objektivnosti prezentovaných informací jsem se vyvaroval predikce charakteristik sledovaných pouze některými úřady práce. Z mého šetření krom primárně zjišťovaného dopadu výdajů na politiku zaměstnanosti vyplývá i negativní skutečnost týkající se nesrovnalostí v přerozdělování prostředků ze státního

rozpočtu

jednotlivými

hutními

společnostmi.

V důsledku

nedostatečné

informovanosti těchto společností ze strany státu (potažmo špatně nastavených podmínek čerpání prostředků ze státního rozpočtu těmito společnostmi) došlo v roce 2004 dle zjištění NKÚ k nezákonnému vyplacení minimálně 11 400 tis. Kč. I přes nemožnost získání některých údajů si myslím, že tato práce dobře poslouží svému účelu.

37

Seznam použité literatury: 1. Schwarz J. a kol.: Analýza investičních pobídek v České republice, VŠE Praha, Praha 2007 2. Krause D., Kux J., Nekolová M., Výchová H.:Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky, VÚPSV Praha, 2005 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004, MPSV ČR, Praha 2005 4. De Wulf, L.: Incidence of Budgetary Outlays: Where Do We Go From Here? Public Finance. Vol. 36, 1981 5. Jahoda R.: Interakce sociálního a daňového systému a pracovní pobídky, VÚPSV Praha, 2004 6. Klazar S., Slintáková B.: Metodologické problémy analýz redistribučních efektů veřejných rozpočtů. Praha 26.03.2004 – 27.03.2004, Theoretical and Practical Aspects of Public Finance [CD-ROM]. Praha, VŠE FFÚ, 2004, s. 26. 7. Ministerstvo financí ČR: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2004, MF ČR, Praha 2005 8. Cabrnoch M., Páralová A., Weisgerber A.: Politika zaměstnanosti, CEVRO, Praha 2005 9. Sirovátka T. kol.: Problémy trhu práce a politiky zaměstnanosti, Masarykova Univerzita Brno, VÚPSV Praha, 2003 10. Červenka J.: Sociální politika očima veřejnosti, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, Praha 2007 11. České dráhy, a.s.: Statistická ročenka České dráhy, a.s. 2005, ČD, a.s., Praha 2006 12. Dušánková O., Procházková E., Ptáčníková N., Šebestová L., Souffletová N.: Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha 2007 13. Krause D., Kux J., Nekolová M., Stupnytsky O.: Stav a struktura zaměstnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci), VÚPSV Praha, 2004 14. Nejvyšší kontrolní úřad: Věstník Nejvyššího kontrolního úřadu 2005, NKÚ, Praha 2005 15. Czech Invest: Výroční zpráva 2004, Czech Invest, Praha 2005 16. Sirovátka T., Horáková M., Kulhavý V., Rákoczyová M.: Zhodnocení rozsahu, cílenosti a účinků programů aktivní politiky zaměstnanosti, VÚPSV Praha, 2004

38

17. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zpráva o postupu realizace „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“, MPO, Praha 2005 18. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Sbírka zákonů České republiky 2004, částka 143, s. 8270-8316 19. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, Sbírka zákonů České republiky 2000, částka 34, s. 1238-1239 20. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, Sbírka zákonů České republiky 2001, částka 122, s. 7264-7276 21. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, Sbírka zákonů České republiky 2000, částka 35, s. 1637-1641 22. Předpis č. 474/2001 Sb., kterým se mění zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, Sbírka zákonů České republiky 2000, částka 172, s. 9939-9940 23. Nařízení vlády č. 181/2002 Sb., o příspěvku souvisejícím s restrukturalizací ocelářského průmyslu, Sbírka zákonů České republiky 2000, částka 76, s. 4725-4728 24. Nařízení vlády č. 47/2003 Sb., Sbírka zákonů České republiky 2000, částka 17, s. 747750

39

Přílohy Příloha č. 1 Přehled společností, jimž byly Ministerstvem práce a sociálních věcí poskytnuty investiční pobídky

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

40

Příloha č. 2 Restrukturalizované hutní společnosti ocelářského průmyslu NOVÁ HUŤ, a. s.

IČO: 45193258

NOVÁ HUŤ - Válcovna za studena, spol. s r. o.

IČO: 64617882

VĺTKOVICE, a. s.

IČO: 45193070

Vítkovické slévárny, spol. s r. o.

IČO: 25362810

VĺTKOVICE Lisovna, spol. s r. o.

IČO: 62305492

VĺTKOVICE - STAMONT, spol. s r. o.

IČO: 64617874

VĺTKOVICE - Údržba, spol. s r. o.

IČO: 25871587

VĺTKOVICE - Výzkum a vývoj, spol. s r. o.

IČO: 25870807

VĺTKOVICE - Zkušebny a laboratoře, spol. s r. o.

IČO: 25870556

VĺTKOVICE STEEL, a. s.

IČO: 25874942

VĺTKOVICE STROJĺRENSTVĺ, a. s.

IČO: 25877950

VĺTKOVICE OCELOVÉ KONSTRUKCE, a. s.

IČO: 25877933

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.

IČO: 18050646

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY - strojírenská výroba, a. s.

IČO: 25363654

ENERGETIKA TŘINEC, a. s.

IČO: 47675896

Slévárny Třinec, a. s.

IČO: 25830716

D 5, akciová společnost, Třinec

IČO: 47674539

Refrasil, s. r. o.

IČO: 48395862

TRIFINAL, a. s.

IČO: 25860801

TRIALFA, s. r. o.

IČO: 25839888

TRIBETA, s. r. o.

IČO: 25839748

Doprava TŽ, a. s.

IČO: 25398083

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY - SOCHOROVÁ, a. s. příslušná ke koncernu společnosti IČO: 25872940 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. TŘINECKÁ PROJEKCE, a. s.

IČO: 47677741

ŽDB a. s.

IČO: 47672412

VYSOKÉ PECE Ostrava, a. s.

IČO: 25352954

JAKL Karviná, a. s.

IČO: 47672781

VÁLCOVNY PLECHU, a. s.

IČO: 14613581

Králodvorské železárny, a. s.

IČO: 14803828

Z-group a. s.

IČO: 44017693

Železárny Veselí, a. s.

IČO: 00011380

ŽELEZÁRNY Hrádek a. s.

IČO: 45359016

Železárny Chomutov a. s.

IČO: 46708715

Válcovny trub Chomutov a. s.

IČO: 25208977

"NOVAL, společnost s ručením omezeným"

IČO: 47549742 41

VĺTKOVICE - Válcovna trub, a. s.

IČO: 25825291

SCHOLZ Stahlzentrum - Ost, s. r. o.

IČO: 25649787

Třinecké Gastroslužby, s. r. o.

IČO: 25838148

Třinecký Vkus, s. r. o.

IČO: 25839047

Válcovny plechu BESS, s. r. o.

IČO: 62362411

AZ FIN servis, s. r. o.

IČO: 64615880 Zdroj: Nařízení vlády č. 181/2002 Sb.

42

Dopad výdajů ze státního rozpočtu ČR na politiku zaměstnanosti v roce 2004

Recommend Documents