1
Percepce_prostředí
Vnímání (percepce) obytného prostředí Domovská lokalita pocit spolunáležitosti (bezpečí a identita na bázi podobnosti s ostatními) Turowski, Jan (1986) „Evaluation od Urban Living Environment“ The Polish Sociological Bulletin, No 1-2.
(1) mikroprostředí
= byt, dům, bezprostřední okolí domu
(2) mezoprostředí
= úroveň městské čtvrti
(3) makroprostředí
= celek města
Vliv sociálních a psychologických faktorů na percepci prostředí: Sociální faktory Mark Gottdiener (sociolog, USA) vyšší třídy přesnější, detailnější a strukturovanější popis prostředí Psychologické faktory Michal Černoušek (psycholog) většinu známého architektonického a urbanistického prostředí vnímáme pod prahem vědomí (subliminálně) "náměsíčnictví" Bohuslav Blažek: "percepční maladaptace" Habituace = uvykání na změny ve vnějším prostředí + nabývání schopnosti ignorovat opakující se podnět
Prostředí - symbolický význam genius loci (duch místa)
Percepce_prostředí
2
Mentální mapy nástroj umožňující zachytit, jak člověk vnímá okolní prostředí Mentální mapa = grafickým (kartografickým či schematickým) vyjádřením představ člověka o prostoru (zejména jeho kvalitě a uspořádání) Dušan Drbohlav
Průkopníci užití mentálních map: Kevin Andrew Lynch (plánovač města, USA) The Image of the City. (1960) Obraz města / The image of the city. Praha, Bova Polygon, 2004
Peter Gould (geograf, USA) Mental maps. (1974) (+ spoluautor Rodney White)
druhé vydání 2002
(1) Mentální mapa podle Lynche = náčrtek mapy (skica) malovaný respondentem pět základních elementů Lynchovy mentální mapy o dominanty o trasy o uzly o hranice o obvody
3
Percepce_prostředí
Co mapou získáme? - preference, hodnoty a postoje k danému prostoru "Prostřednictvím selekce, důrazu i zkreslení se mentální mapa stává projekcí životního stylu a vyjádřením emocionálního výrazu respondenta" (Stanley Milgram, sociální psycholog, USA)
Druhá (=nepovinná) „fáze“ tvorby mapy: - například - atraktivní vs. neatraktivní místa (nebezpečná místa, etc.) Příklady užití mentálních map: Lynch, K. (ed.): Growing up in Cities (1977) Stanley Milgram: stať "Cities as Social Representation" (1983) in: Farr & Moscovici: Social representation. (1983) (analýza map kreslených obyvateli Paříže a New Yorku)
viz též rozhovor se S. M. v „New York Magazine“ http://books.google.cz/books?id=mgCAAAAMBAJ&pg=PA52&lpg=PA52&dq=mental+map+Milgram+New+York&source=bl&ots=ajM0_a AAFL&sig=VfUCO6bWPOgMSkQbZvq9gcTi4os&hl=cs&ei=hjXYSq6RG4qangPVnrmCBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2& ved=0CA0Q6AEwAQ#v=onepage&q=mental%20map%20Milgram%20New%20York&f=false
4
Percepce_prostředí
(2) Mentální mapy a la Peter Gould: Získáme respondentovým výběrem ideálního místa v libovolném Sídle („kde v Brně byste nejraději bydlel“) území („kde v České republice byste … “) Mapa vzniká "druhotně" – přenesením informací respondenta do mapy Preference: Dívky ze Sevenoaks (GB)
Populace Británie jako celek:
Vyšší hodnoty u mapy (zejména tmavé plochy) = silnější preference Gould, P.; White, R. 1974 Mental Maps. New York; Penguin Books Inc.
5
Percepce_prostředí
Preference území Británie podle obyvatel Oslo
Preference pro bydlení středoškoláků – okresy ČR 1986 Dotazníkové šetření středoškoláků vybraných okresních měst (Prahy, Berouna, Pelhřimova, Chebu, Ústí n. L., Rychnova n. Kněžnou, Brna a Bruntálu) N=880 Drbohlav, D. 1991 „Mentální mapa ČSFR: Definice, aplikace, podmíněnost“ In: Sborník České geograf, společnosti, č. 3. svazek 96. Praha, Nakladatelství české geograf společnosti. (str. 163-176)
6
Percepce_prostředí
„Mapa strachu“ (New York) od Stanleyho Milgrama Sytě červené oblasti signalizují vyšší míru obav populace.
7
Percepce_prostředí
Sídliště Kročehlavy (Kladno) – mapa strachu
Pramen: OUREDNÍCEK, M., NOVÁK, J., TEMELOVÁ, J., PULDOVÁ, P. (2009): Metody geografického výzkumu města. In: Ferenčuhová, S., Hledíková, M., Galčanová, L., Vacková, B. (eds): Město: Proměnlivá ne/samozřejmost. Pavel Mervart/Masarykova univerzita, Brno, s. 93-128.
------------------------------------------------------------------------------------------Dva přístupy (P. Gould): - revealed preferences - stated preferences
= volné hodnocení = kriteria – např.: životní prostředí, bezpečí, architektonické kvality…
8
Percepce_prostředí
Reputace obytných čtvrtí („Neighbourhood Reputation“) PERMENTIER, M., van HAM, M., & BOLT, G. 2008. „Same Neighbourhood...Different Views? A Confrontation of Internal and External Neighbourhood Reputations. “Housing Studies, Vol. 23, No. 6, 833–855, November 2008.
Reputace (pověst, image, prestiž) sociálně konstruována Reputace obytné čtvrti - definiční prvky: = kolektivní koncept = odrazem hodnocení vlastních residentů i dalších osob (podnikatelé…) = odraz hierarchie čtvrtí daného města = relativně stabilní interní reputace externí reputace
vyjadřována residenty vyjadřována vnějšími pozorovateli = ostatní obyvatelé města + lidé z radnice, realitní agenti, policisti, etc.
Reputace obytné čtvrti = založena na vlastnostech obytné čtvrti (faktorech) Funkční faktory dostupnost čtvrti vybavenost infrastrukturou Materiální faktory celková estetika prostředí stav budov a veřejných prostor mix druhů budov, jejich kvalita, hustota, výška architektonický styl doba výstavby sídliště - méně oblíbená znaky chaosu Sociální faktory zejména: socioekonomický status bydlících etnicita historie čtvrti!
9
Percepce_prostředí
Příklad výzkumu reputace: čtvrti holandského Utrechtu úvodní průzkum po telefonu (nakolik lidé znají různé městské čtvrti) vybráno 24 čtvrtí (69 % populace) náhodný výběr adres n = 1100 respondentů rozdávaný a sbíraný dotazník (rok 2006) Základní otázky: Jak byste ohodnotil/a reputaci vaší vlastní čtvrti? (1 = velmi špatná; 5 = velmi dobrá) Jak byste ohodnotil/a reputaci následujících čtvrtí? (1 = velmi špatná; 5 = velmi dobrá) sběr dat poštou: realitní agenti (cca 40) statistické údaje - městská statistika (Utrecht) - Statistický úřad
10
Percepce_prostředí
Z výsledků: Hodnocení reputace čtvrtí Utrechtu (škála 1-5)
residenti hodnotili své čtvrtě lépe, než ostatní obyvatelé města i realitní agenti Mean scores of the total 24 neighbourhoods by the three groups Mean Neighbourhood residents 3.6 Other city residents 3.2 Estate agents 3.4
u nejlépe hodnocených čtvrtí = nejvyšší shoda mezi skupinami celkově – shoda z hlediska pozic čtvrtí v celkové hierarchii
11
Nejhůře hodnocené lokality (Kanaleneilend, Overvecht, Hoograven) - poválečná periferní sídliště - nejčastěji 10 patrové domy - sociální sektor, - velký podíl imigrantů (non-Western)
Percepce_prostředí
Nejlépe hodnocené lokality - výstavba 1900-1930 - historická atmosféra - prostorné, atraktivní RD - populace: majorita, vyšší příjmy - blízkost centra
Percepce_prostředí
12
Statistické údaje (tvrdá data) (odraz funkčních, materiálních a sociálních faktorů) Výstupní tabulka z faktorové analýzy:
nejdůležitější determinanty reputace čtvrti (Utrecht) = etnická skladba + socioekonomický status zejména proměnné:
- podíl nezaměstnaných - podíl osob závislých na welfare - poddíl osob s nízkým vzděláním - podíl imigrantů - podíl osob s nízkým příjmem - kriminalita
13
Percepce_prostředí
IMIGRACE čtvrti s vysokým podílem imigrantů hodnoceny hůře majoritou i imigranty majorita hodnotí čtvrtě se vysokým podílem imigrantů hůře, než imigranti
14
Percepce_prostředí
VZDĚLÁNÍ vyšší podíl osob s nízkým vzděláním ve čtvrti = horší reputace čtvrti (optikou všech vzdělanostních skupin)
Náměty autorů na zlepšení reputace čtvrti: (mimo pokusů o „sociální mix“) - Součástí strategie přeměn čtvrti - i public relations - informovat média o probíhajících změnách - prezentovat změny na poutačích na hlavních ulicích čtvrti
- Podporovat rozvoj obchodů, zábavních center, pouliční festivaly…
