VÝZNAM AGROBIOTECHNOLOGIÍ PRO EU A ČESKOU REPUBLIKU Geneticky modifikované organizmy jako nová biotechnologie v ochraně rostlin – biologická bezpečnost nebo riziko pro člověka a životní prostředí odborný seminář Dolní Dunajovice 30. března 2011 Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR technická spolupráce ing. Soňa Berecová Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
1
Obsah: 1. Historický vývoj českého zemědělství…………………………..3 str. 1.1. Postavení zemědělství v ekonomice státu……………………3 str. 1.2. Vývoj zemědělské produkce…………………………………...8 str. 2. Vývoj v posledních 3. letech………………………………………..10 str. 2.1. Cenové výkyvy…………………………………………………10 str. 2.2. Produkce a podnikatelský důchod…………………………...11 str. 2.3. Saldo agrárního zahraničního obchodu a reprodukce odvětví zemědělství…..…………………………………….....12 str. 3. Hledání východisek………………………………………………….13 str. 4. Odhady dalšího vývoje…………………………………………….14 str. 5. GMO…………………………………………………………………..15 str. 5.1. GMO ve světě………………………………………………….15 str. 5.2. GMO v Evropě ..……………………………………….………20 str. 5.3. GMO v ČR……………………………………………………...23 str. 6. Praktické výhody GMO…………………………………………….27 str. 2
1. Historický vývoj českého zemědělství 1.1. Postavení zemědělství v ekonomice státu
Postavení odvětví v národním hospodářství se nejčastěji měří podílem na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a na zaměstnanosti. V naší exportně zaměřené ekonomice je velmi důležité i saldo zahraničního obchodu.
3
1.1.2. Podíl na tvorbě HDP Podíl zemědělství na tvorbě národního produktu dlouhodobě klesá ve všech vyspělých státech jako projev objektivní zákonitosti bez ohledu na státní zřízení. Jestliže v ČR byl v roce 1948 – 17,6 %, v roce 1987 již jen 7,1 %, v roce 2000 – 3,9 % a v roce 2009 – 1,65 %. Není to však způsobeno jen rychlým růstem ostatních odvětví jako tomu bylo až do konce osmdesátých let minulého století, ale v posledních 20 letech i neustálým zmenšováním rozměru zemědělství – jeho zúženou reprodukcí.
4
1.1.3. Podíl na zaměstnanosti
Vezmeme-li v úvahu druhý ukazatel – stav pracovníků, tak v roce 1948 pracovalo v zemědělství ČR 1 319 tis. pracovníků, to je 33 % z celkového počtu pracovníků v národním hospodářství. Za 40 let do roku 1987 poklesl na 528 tis., to je o 60 % a činil již pouze 10 % zaměstnaných v ČR. V roce 2009 již pracovalo v českém zemědělství pouze 2,4 % všech pracovníků v ekonomice ČR a podíl dále klesá. Významný vliv má i snížení diverzifikace do ostatních odvětví.
5
1.1.4. Saldo zahraničního agrárního obchodu • I přes neustálé a prudké snižování počtu pracovníků v zemědělství a snižování podílu odvětví na HDP, se celá desetiletí dařilo zásobovat základními potravinami z domácích zdrojů a saldo zahraničního obchodu agrárními produkty bylo pro ČR kladné. Dařilo se to především díky růstu produktivity práce a intenzifikaci výroby, ale i snížení spotřeby některých potravin po cenových šocích na začátku 90. let minulého století. • Kladné saldo zahraničního obchodu ČR u agrárních produktů však skončilo v roce 1991 v rozsahu 2,5 mld. Kč. Od té doby se záporné saldo zahraničního agrárního obchodu neustále prohlubuje a v roce 2006 již dosáhlo 32,7 mld. Kč. To je množství, které vytlačilo zhruba jednu třetinu naší zemědělské produkce. V minulém roce 2009 již bylo záporné saldo 28 mld. Kč. • Zbytečně byly z politických důvodů opuštěny východní trhy ve prospěch států EU 15. • Záporné saldo zahraničního agrárního trhu je také výrazem rozpadu silné organizace obchodu agrárními produkty, podmínek obchodní politiky v integrované Evropě a konkurenceschopnosti odvětví.
6
1.1.5. Shrnutí
Tendence v zemědělství jsou tedy opačné než v ostatních odvětvích národního hospodářství jako celku. V ostatních odvětvích roste podíl na HDP, v zemědělství klesá. V ostatních odvětvích roste zaměstnanost, v zemědělství klesá. V ostatních odvětvích je v posledních letech dosahováno kladné saldo zahraničního obchodu s tendencí růstu, v zemědělství je záporné.
7
1.2. Vývoj zemědělské produkce
120 110 100 90 80 70 60 50
108,6
změna metodiky
→ 25 let
stagnace pod předválečnou úrovní
válka 53
19 36 19 48 19 56 19 60 19 68 19 80 19 89 19 94 20 00 20 03 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10
Mld. Kč
1.2.1. Dlouhodobý vývoj hrubé zemědělské produkce v stálých cenách r. 1989 - mld. Kč
Rok Hrubá zemědělská produkce hlavních zemědělských výrobků *stálé ceny r.2000
Zdroj: ČSÚ
8
1.2.2. Vývoj hrubé rostlinné a živočišné produkce v běžných cenách
55
9
8
20 0
7
20 0
20 0
6
5
20 0
4
20 0
20 0
3
20 0
2
1
20 0
0
20 0
20 0
9
19 9
8
7
19 9
6
19 9
19 9
5
4
19 9
3
19 9
19 9
2
1
19 9
19 9
0
40 19 9
Mld. Kč
70
Rok RV běžné ceny v mld. Kč
ŽV běžné ceny v mld. Kč
Zdroj: ČSÚ 9
2. Vývoj v posledních 3. letech 2.1. Cenové výkyvy • Ještě počátek roku 2008 byl ve znamení velkých nadějí na obrat v tendenci neustálého zmenšování rozměru českého zemědělství, kdy dozníval růst cen agrárních produktů. V druhém pololetí, zejména po sklizni však začaly ceny placené zemědělcům prudce klesat pod úroveň předchozího roku a v prosinci již meziroční propad činil bezprecedentních téměř 23 %. • Další meziroční propad cen byl za celý rok 2009 o plnou čtvrtinu. V roce 2010 došlo k obratu s nízkým meziročním zvýšením za celý rok o 5,4 %, z toho u rostlinných produktů o 6,3 % a u živočišných o 4,4 %. Přitom ceny rostlinných produktů byly až do konce června hluboko pod úrovní předchozího roku. Loni v lednu se prodávala potravinářská pšenice za 2600, letos za 4800 Kč/t.
10
2.2. Produkce a podnikatelský důchod • Prudké výkyvy cen se projevovaly v hospodářském výsledku. • V roce 2008 se dále snížil rozměr zemědělství a podnikatelský důchod meziročně poklesl o 29 %. • V roce 2009 nabralo snížení zemědělské produkce rychlé tempo – meziročně o více než 18 % a to v rostlinné i živočišné produkci. Podnikatelský důchod se meziročně dále propadl o 68 % na nejnižší úroveň od vstupu do EU. • V loňském roce se zemědělská produkce v běžných cenách proti nízké základně r. 2009 zvýšila pouze o 2,7 %. Přitom živočišná se i přes mírné zvýšení cen propadla pod skutečnost r. 2009. Podnikatelský důchod lze podle ČSÚ očekávat ve výši 6,5 mld. Kč v důsledku růstu cen v 2. pololetí ale i v důsledku časového rozlišení vyplacených podpor. 11
2.3. Saldo agrárního zahraničního obchodu a reprodukce odvětví zemědělství • Bez ohledu na stádium hospodářského cyklu, ať je krize nebo oživení, se neustále prohlubuje záporné saldo agrárního obchodu. U všech základních živočišných produktů, kromě mléka jsme již ztratili soběstačnost. Vepřového, kde jsme byli přebytkoví,již dovážíme už téměř polovinu. • Odvětví zemědělství není v současných podmínkách dlouhodobě schopné prosté reprodukce a jeho rozměr se neustále snižuje. Je to důsledek především společné zemědělské politiky, která neměří všem stejně a také vizitka našich politiků a našich vlád.
12
3. Hledání východisek • z neustálého zmenšování rozměru odvětví zemědělství • ze strukturální nerovnováhy mezi ŽV a RV • ze strukturální nerovnováhy mezi tendencemi v růstu výměry TTP a snižování stavů polygastrických hospodářských zvířat • ze strukturální nerovnováhy mezi sklizněmi obilovin a snižováním stavů monogastrických hospodářských zvířat Jedním z východisek je využívání zejména rostlinných produktů k energetickým a dalším průmyslovým účelům. Zde vidíme v prvé řadě uplatnění GM rostlin.
13
4. Odhady dalšího vývoje • Celosvětová recese, zpomalení růstu ekonomik, pokles koupěschopnosti – otázka jak a kdy zafungují mimořádné finanční výpomoci do bankovních sektorů, průmyslu, apod. • Potraviny však budou potřeba neustále. FAO předpokládá, že v roce 2050 bude muset zemědělství uživit již 9 mld lidí. Hlavní zdroj potravy zůstane obilí. • Cesty k zajištění dostatku zemědělské produkce: - půda, svět cca 1,5 mld ha, zdroje jsou ale omezené. - voda, celosvětově stále větší problém. - intenzifikace, předpoklad EU - výnosy obilí 7,5 t/ha. - využití GM produkce.
Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
14
5. GMO 5. 1. GMO ve světě •
Masivní rozvoj a využití prakticky v celém světě s výjimkou Evropy.
•
Celkové pěstování biotech kultur (GMO) vzrostlo v 2010 o 10% a dosáhlo hranice 148 m ha. To znamená, že nový druh kultur je tu již natrvalo a přírůstky jsou největší v rozvojových zemích. Nárůst je z 1,7, m ha v 1996 na dnešních 148 m ha. Celkově jsou plochy v loňském roce: USA 66,8 m ha, Brazílie 25,4 m ha, Argentina 22,9 m ha, Indie 9,4 m ha, Kanada 8,8 m ha, Čína 3,5 m ha.
•
Především sója, řepka, bavlna a kukuřice s odolností proti herbicidům a škůdcům. Připravují se odrůdy odolné proti suchu, na trh cca 2012 – 2015.
•
V USA a Argentině je 90 % ploch GM sóji, v Brazílii 65 %.
•
Čínská vláda rozhodla podpořit rozvoj zemědělských biotechnologií částkou 3 mld. USD pro dalších 15 let.
Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
15
5.1.1. Celková plocha GM plodin 2008 = 125 mil. ha 140 120
Celkem Průmyslové země Rozvojové země
25 zemí pěstujících GM plodiny
100 80 60 40 20 0 1996 97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
2007
Meziroční nárůst 2007 – 2008 o 9,4%, o 10,7 mil. ha Zdroj: Clive James, 2008
16
5.1.2. Vývoj ploch transgenních plodin 1996 - 2007 Za 13 let komerčního pěstování byla plocha GM plodin 690 mil.ha
+ 10,7
mil. ha
Zdroj: Clive James, 2009.
17
5.1.3. Podíl zemí na pěstování GM plodin 2008 (mil. ha)
??? EU
Zdroj: Clive James, 2009
18
5.1.4. Podíl hlavních GM plodin na světové produkci 160 140
157
Konvenční Biotech
120 100
95
80
Mil. ha 60 34
40
30
20 0
70%
Sója
46%
Bavlna
24%
Kukuřice
20%
Řepka
Zdroj: Clive James, 2009
19
5.2. GMO v Evropě •
Plochy s GM plodinami v Evropě jsou jen 0,1 % světových ploch. V roce 2010 se opět snížily, bylo zde jen 8 zemí, kde se GM pěstovaly: Portugalsko, Španělsko, Německo, Švédsko. ČR, Polsko, Slovensko a Rumunsko. Většina z nich pěstovala buď kukuřici nebo brambory, ČR pak zkusila obojí.
•
EU jako celek přímá i nepřímá ochrana proti GMO. Strach, laxnost, neochota nalézt řešení, odsouvání problému na neurčito.
•
Náročná a dlouhá administrace a povolování odrůd.
•
Jde o politiku, nikoliv o vědu. Viz. například opětovný zákaz pěstování GM kukuřice ve Francii od roku 2008.
•
V EU povolena na komerční pěstování jen Bt-kukuřice. V roce 2008 využito jen v 7 státech, celková plocha 107 720 ha. Na čele Španělsko (79,3 tis. ha).
•
Další plodiny jen v ověřovacích a pokusných plochách.
Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
20
5.2.1. EuropaBio • • • • • •
Jde o asociaci 8 biotech společností (BASF, Bayer, Dow, KWS, Limagrain, Monsanto, Dupot, Syngenta) Za 15 let produkce, nebyly zaznamenány žádné negativní efekty na zdraví a produkty odpovídají nejpřísnějším regulačním opatřením na světě. Bez insulinu (vše se vyrábí z GMO) by většina farmaceutického průmyslu dnes zanikla. Pracují s podmínkou stejné bezpečnosti jako u konvenční produkce, nebo ještě větší bezpečnosti. Existují obrovské náklady spojené se zaváděním a schvalováním GMO, celý proces je delší než 10 let a bez záruky komerčního výsledku V EU stále převládá názor, že GMO nejsou vhodné, bez ohledu na výsledky analýz a průzkumů. Problém je viděn ve zpochybňování vědeckých výsledků od NGO ochranářů, bez jakéhokoliv základu, vše je založeno jen na emocích.
21
5.2.2. GMO v Evropě •
Výrazně rozdílný přístup jednotlivých států, od liberálního (Španělsko, ČR, Slovensko) po striktně zamítavý (Itálie, Řecko, Rakousko).
•
Spory EU přes WTO s USA, Kanada, Austrálií, Argentinou – snaha prolomit ochranu trhu.
•
Přesto sem míří GMO v surovinách, v krmivech, a také ve zvířatech krmených GMO. A to i do zemí, které zakázaly pěstování!
•
Přísná ochrana výrazně zvyšuje náklady zemědělců.
•
Nutno komunikovat s politiky, s veřejností, s odpůrci.
•
EU tímto výrazně ujíždí vlak!
Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
22
5.3. GMO v České republice 5.3.1. Kukuřice Kukuřice r. 2005
207 ha
r. 2006
1 290 ha
r. 2007
4 940 ha
r. 2008
8 380 ha
r. 2009
6 480 ha
r. 2010
4 680 ha
Plochy se snižují především v důsledku problémů s odbytem
• Výborné zkušenosti. Eliminace primárních i sekundárních škod způsobených zavíječem, zlepšení kvality zrna, vyšší výnosy, omezení pesticidů = lepší ekonomika pěstování. • Využití produkce především jako krmivo pro zvířata, částečně i jako surovina pro bioplynové stanice. Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
23
5.3. GMO v České republice 5.3.2. Brambory •
Od roku 2010 se v ČR pěstují také GM brambory Amflora, které se vyznačují výrazným podílem amylopektinové škrobové složky, která oproti klasickým hlízám (80 %) zaujímá zhruba 98 %. Tyto GM brambory jsou lepší pro následnou výrobu průmyslového škrobu, neboť není třeba chemickými cestami odstraňovat nechtěnou amylózovou složku škrobu, a současně se šetří voda a energie. Vedlejší produkt při výrobě škrobu pak lze využít jako krmivo pro hospodářská zvířata.
•
GM brambory Amflora pěstují tři pěstitelé na Vysočině na celkové ploše 150 ha. Tito pěstitelé zároveň vlastní škrobárnu v Hodíškově, kde jsou všechny GM brambory zpracovány na průmyslový škrob. Pokud se prokáže avizovaná přednost při zpracování GM brambor v praxi, dojde k plnému znovuobnovení provozu škrobárny, jejíž činnost byla zastavena z důvodů nerentabilní produkce klasického škrobu. 24
5.3.3. Pozice ČR ke GMO • Aktuální pozice ČR ke GMO je zachycena Rámcovou pozicí ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) schválenou VEU na vládní úrovni 9.1.2008 a aktualizovanou 22.2.2010. • ČR podporuje aplikace moderních biotechnologií pro účely výzkumu a průmyslové a zemědělské výroby za předpokladu zajištění vysokého stupně ochrany zdraví a životního prostředí na základě spolupráce s širokým okruhem odborníků a příslušnými správními úřady. Veškeré rozhodování o nakládání s GMO musí být založeno na výsledku vědeckého posouzení a hodnocení rizik GMO.
25
5.3.4. Pravidla pro pěstování •
Do zákona jsou zapracovaná pravidla tzv. koexistence, která vymezují hranice pro pěstování v režimu ekologického zemědělství – konvenčního zemědělství - GM plodin.
•
Principem je prostorová izolace, ohlašovací povinnost, důsledné značení osiv a úrody, podrobná evidence.
•
Kontrolní orgány MZe ČR, MŽP ČR, SRS, ČIŽP.
•
Možnost příměsí GMO v běžné produkci do 0,9 %.
•
Neustálé polemiky o šíření GM ve volné přírodě. Demonstrace, ale i ničení ploch s GM kukuřicí.
•
Nezbytný je pragmatický, nikoliv emociální přístup.
Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
26
6. Praktické výhody GMO •
Boj se světovým hladem. Dle FAO cca 1 mld lidí ve světě hladoví.
•
Reakce na změny klimatu. Výroba odrůdy „na míru“.
•
Široká možnost uplatnění produkce od farmacie, přes potraviny, po průmysl.
•
Výrazný pokles použití pesticidů. Úspora financí i šetrnost k životnímu prostředí.
•
Snížení zhutnění půdy. Zkušenosti z USA dokazují snížení přejezdů z 6 – 7 na pouhé 2 – 3.
•
Úspora pohonných hmot a lidské práce. Větší výnosy.
= je třeba změnit přístup a politiku EU v této oblasti! Blanická 3, 772 00 Olomouc, e-mail:
[email protected] tel.: 224 215 946 fax.: 224 215 944 web: www.agrocr.cz, portál: www.apic-ak.cz
27
7. … na konec
„Když kdokoliv umožní růst dvou klasů nebo dvou listů tam, kde předtím na to stejném místě rostl jen jeden, zaslouží si úctu lidského pokolení a vykonal pro svoji zem větší službu než celý zástup politiků.“
Jonathan Swift, 1726 Citát z románu Gulliverovy cesty 28
Děkuji za pozornost Kontakt pro případné dotazy: Ing. Jan Záhorka poradce prezidenta AK ČR tel: + 420 606 755 026
[email protected] www.agrocr.cz www.apic-ak.cz 29
