2010 MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
Makroekonomická analýza Jan Kubíček
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA Ing. g Jan Kubíček,, Ph.D.
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace p
Dl h d bý růst Dlouhodobý ůt Příklad: Kolikrát vyšší bude produkt v zemi A než v zemi B, pokud v ní poroste o X p.b. rychleji po dobu N let?
Počet let
o 0,5 p.b. ročně
o 1 p.b. ročně
o 1,5 p.b. ročně
10
5%
11%
16%
20
11%
22%
35%
40
22%
49%
82%
60
35%
82%
146%
100
65%
172%
348%
Potenciální produkt • Takový HDP, při kterém nejsou výrobní zdroje nevyužity, ale zároveň nejsou nadužívány. To vše při daných technologických omezeních omezeních. Nabídková strana ekonomiky Vstupy: Práce Kapitál Půda Technologie
P Potenciál iál Y Nabídkové šoky
Skutečné Y
Poptávka P á k a poptávkové šoky (C, I, G, X)
Potenciální produkt II USA
ČR Potenciál 160 1995 = 100
Potenciál 160 1995 = 100
150
150
140
140
130
130
120
120
110
110
100
100 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Potenciál ČR
Skutečný reálný HDP ČR
1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 Potenciál USA
Skutečný reálný HDP USA
Potenciální produkt III • • •
Odhadování potenciálu: Statistickým filtrováním Produkční funkce
Ad 1) Statistickým filtrováním filtrováním, např. např tzv. tzv Hodrickovým-Prescottovým filtrem (nalezení trendu τ p pomocí minimalizace následujícího j výrazu při vhodné volbě λ)
Produkční funkce Produkční funkce jako popis procesu transformace vstupů na výstup V t Vstupy jsou j obvykle b kl velmi l i agregované: é • Kapitál (K) • P á (L) Práce • Technologie (A) • Pří d í zdroje Přírodní d j (T (T, často č se subsumují b jí pod d kkapitál) i ál)
Y = F (K , A ⋅ L )
Produkční funkce II Různé Rů é způsoby ů b zohlednění hl d ě í technologií: t h l ií • a) Práci rozšiřující • b) Kapitál rozšiřující y neutrální • c)) Hicksovsky Nejobvyklejší je práci rozšiřující forma, např. (1−α ) α C bb D Cobb-Douglas l Y = K ( AL ) Jak interpretovat index technologického pokroku?
Rozdělení produkce • •
Produkce je rozdělena (při prvotním rozdělování) mezi výrobní ý b í faktory f kt Teorie rozdělování dnes založena na mezních produktivitách komplikací je tzv produktivitách, tzv. smíšený důchod
ČR 1995
ČR 2005 43%
48%
9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu H bý provozníí přebytek Hrubý ř b t k a smíšený íš ý důchod dů h d
44%
47%
9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod
Růstové účetnictví • •
Rozklad celkového růstu na příspěvky podle výrobních faktorů T Teoretické ti ké odvození d í vychází há í z produkční d kč í funkce: f k Y& 1 ⎛ ∂Y & ⎞ & & = ⎜ MPK ⋅ K + MPL ⋅ L + ⋅ A⎟ = Y Y ⎝ ∂A ⎠ ⎛ MPK ⋅ K K& MPL ⋅ L L& ⎞ ⎜⎜ ⋅ + ⋅ + SPF ⎟⎟ = Y K Y L ⎝ ⎠ ⎛ K& ⎞ L& ⎜⎜ α ⋅ + (1 − α ) ⋅ + SPF ⎟⎟ L ⎠ ⎝ K
Dlouhodobý růst v různých odvětvích Dlouhodobý Dl h d bý růst ů t doprovázen d á změnou ě odvětvové struktury
Příčiny řč strukturální změny: ě 1) Změna technologií 2) Změna preferencí p 3)) Akumulace kapitálu
Změna struktury doprovázena: a) Změnou relativních cen b) Změnou struktury zaměstnanosti
Dlouhodobý růst v různých odvětvích II Průměry v % 1995 - 2009 Růst přidané Růst hodnoty přidané Růst/pokle v hodnoty Deflátor s relativní běžných ve stálých přidané ceny v cenách cenách hodnoty odvětvích CELKEM 6,6 2,7 4,0 A Zemědělství, myslivost, y lesnictví 0,8 0,6 0,2 -3,7 D Zpracovatelský průmysl 6,4 5,2 1,2 -2,8 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7,2 -0,9 8,1 4,1 F Stavebnictví 7,5 -0,6 8,1 4,1 G Obchod, Ob h d opravy motor. t vozidel id l a spotř. tř zboží b ží 71 7,1 71 7,1 00 0,0 -4,0 40 K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj 7,1 1,1 6,0 2,0 L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 7,1 0,9 6,3 2,3
Tempa růstu produktivity pro různé země 1994 -2009 United States United Kingdom Sweden Spain Slovak Republic Poland New Zealand Korea Japan Italy Ireland Hungary Greece Germany France Finland Denmark Czech Republic Canada Belgium 0
1
2
3
4
5
6
Růstové teorie • Neoklasická • ekonomikyy směřují j do tzv. stálého stavu • Stálý stav závisí na míře investic, tempu růstu populace, dostupnosti technologií • Ve stálém stavu ekonomika roste tempem n+g Nová teorie růstu Explicitní p zahrnutí tzv. lidského kapitálu p Př. produkční funkce Y = K α H β ( AL )(1−α − β )
Mezinárodní komparace • • •
Převedení na PPS (Purchasing power standard) : a) Statky se ocení stejnými cenami ve vybrané měně nebo b v umělé ělé měně ě ě (jednotkách (j d tká h PPS) b) Přepočte se HDP v těchto srovnatelných cenách
POZOR – pro mezinárodní srovnání nestačí to, že dvě země mají stejnou měnu měnu, protože to ještě neznamená, že mají stejné ceny (viz EMU)
Mezinárodní komparace II Lithuania Latvia Cyprus Italy France Spain Greece Ireland Estonia Germany D Denmark k Czech Republic Bulgaria Belgium g European Union (15 countries) European Union (27 countries) 0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
Mezinárodní komparace II Croatia Switzerland Iceland United Kingdom Sweden Finland Slovakia Slovenia Romania Portugal Poland Austria Netherlands Malta Hungary Czech Republic 0
5000
10000
15000
20000
25000
30000
35000
40000
Srovnatelné cenové hladiny • V různých zemích jsou různě vysoko cenové hladiny při použití běžného směnného kurzu • Odlišnosti v cenových hladinách lze měřit pomocí tzv. CPL • CPL – průměrná cenová hladina v daný moment vyjádřená jako procento vůči zvolené srovnávací základně (např. EU, EMU, USA…)
Srovnatelné cenové hladiny II Japan United States Switzerland Norway United Kingdom Sweden Finland Slovakia Romania Poland Austria N h l Netherlands d Hungary Italy France Spain p Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria European Union (15 countries) 0
20
40
60
80
100
120
140
160
Parity kupní síly • Kurz podle parity kupní síly je takový směnný kurz, při kterém by cenové hladiny byly shodné • Př. Jestliže cenová hladina v ČR byla v roce 2009 na úrovni 65,3 % EMU a zároveň průměrný směnný kurz byl 26,44 CZK za euro 26,44*CPL CPL = 17,26 • Kurz podle parity = 26,44
Veřejné finance a fiskální politika
Fiskální politika Hl Hlavní í ffunkce k fi fiskální kál í politiky litik – Přerozdělovací (přerozdělování důchodů a bohatství prostřednictvím transferů) – Poskytování veřejných statků a služeb (na netržním principu) • Pro kolektivní spotřebu (správa, obrana, bezpečnost) • Pro individuální spotřebu (zdravotnictví, školství)
– Stabilizační politika (působení na domácí poptávku) – Alokační (alokace zdrojů)
S Soustava t veřejných ř j ý h rozpočtů čtů v ČR • Finanční toky veřejných financí probíhají přes soustavu veřejných p j ý rozpočtů p • Soustava veřejných rozpočtů v ČR- hlavní složky: • Státní rozpočet • Místní rozpočty • Rozpočty Ro počt zdravotních dra otních pojišťo pojišťoven en • Mimorozpočtové p fondyy
Příj Příjmy a výdaje ýd j veřejných ř j ý h rozpočtů čtů Příj Příjmy VF – Daně (včetně dalších příjmů obdobného charakteru pojistné) • Nepřímé daně (DPH, spotřební daně) • Přímé daně (DPPO, DPFO, pojistné)
– Přijaté úroky úroky, platby z pronájmu – Přijaté dotace
• Výdaje VF – – – –
Transfery domácnostem Transfery podnikové sféře Financování veřejných statků Platby úroků z veřejného dluhu
Soustava veřejných financí v ČR,2008,mld.Kč b.c. Státní rozpočet p Zdravotní poj. Mimorozpočtové fondy Místní rozpočty
Příjmy Výdaje 1064,6 1083,4 211,3 200,6
Saldo -19,4 10,7
134 8 134,8
123 8 123,8
11 0 11,0
396,9
381,8
15,1
• Hlavní částí VF je státní rozpočet – každoročně schvalován formou zákona Parlamentem ČR
Příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2008, mld.Kč Celkové příjmy SR Daňové p příjmy+pojistné j y p j na sociální zabezpečení Nedaňové příjmy
1064,6 930,7 133,9
• Dominantní část p příjmů j SR p představují j daňové příjmy • Daňová kvóta: poměr mezi celkovým výběrem daní a HDP (v %)
Daňové příjmy státního rozpočtu ČR ČR, rok 2008 Daňové příjmy celkem
930,6
Daně za zboží a služby
303,6
100% 32,6 ,
Daň z přidané hodnoty
178,0
19,1
Spotřební daně
125,6
13,5
Clo
1,3
0,1
Pojistné j
385,6
41,5
Daně z příjmu
222,6
23,9
Daně z p příjmu j FO
95,0 ,
10,2 ,
Daně z příjmu PO
127,6
13,7
Ostatní daně
17,5
1,9
Výdaje státního rozpočtu ČR, rok 2008, mld. Kč Výdaje celkem
1083,9
Běžné výdaje (neinvestiční)
975,9
100% 90
Výdaje na platy
97,3
9,0
Neinvestiční nákupy
116,0
10,7
44,7
4,0
Transfery podnikům
47,6
4,3
Transfery rozpočtům
184,6
17,0
Transfery obyvatelstvu
400,9 ,
37,1 ,
Ostatní transfery
129,5
11,9
Kapitálové výdaje
108,1
10,0
z toho: platby úroků z veřejného dluhu
Transfery obyvatelstvu, rok 2008, mld. Kč Sociální dávky
400,9
98,6
Důchody
312,5 ,
76,8
Dávky státní sociální podpory
41,9
10,3
P d Podpora v nezaměstnanosti ě t ti
71 7,1
17 1,7
Ostatní sociální dávky
39,3
9,7
Aktivní politika zaměstnanosti
6,1
1,3
Dvě metodiky statistiky VF • M Metodika t dik vládní lád í fi finanční č í statistiky t ti tik (Government (G t Financial Statistics, GFS) –T Tvůrce ů M i á d í měnový Mezinárodní ě ý ffond d (IMF) – IMF GFS 1986, revidovaná v IMF GFS 2001 – S metodikou GFS pracuje v ČR Min Min. fin fin. (prozatím s GFS 1986, plánován přechod na GFS 2001)
• Metodika národních účtů (European System of Accounts, ESA – Tvůrce Eurostat ((ESA 95)) – S metodikou ESA 95 pracuje ČSÚ
• Revize e eG GFS S 2001 00 obě metodiky e od y sb sbližuje uje
Dvě metodiky statistiky VF •
GFS 1986 (tvůrce MMF), vykazuje MF – Užší pojetí vládního sektoru (SR včetně operací NF a FNM, státní fondy, ZP, mimorozp. st. fondy) – Pracuje jen s běžnými příjmy a výdaji – Báze peněžních toků (cash princip) – Dříve Dří e dost dostupná pná data data, ale neposkytuje komplexní obraz – Používá se při přípravě SR
•
ESA 95 (tvůrce Eurostat), vykazuje ČSÚ •
• • • •
– Poslední revize statistiky VF (GFS 2001)se snaží harmonizovat statistiku VF se soustavou ŃÚ
Komplexní pojetí vládního sektoru, oproti GFS 1986 navíc ČKA, ČF, Konpo, Prisko, Česká inkasní Pracuje nejen s běžnými výdaji, ale i pohledávkami a závazky Akruální princip (princip vzniku pohledávky ne momentu platby) Náročnější na data, později k dispozici, ale komplexnější obraz o hospodaření Rozhodující pro vztahy k EK, EK pro specifikaci maastrichtských kriterií
Units in yellow boxes are included in methodology ESA 95 in addition to methodology GFS 1986.
State budget incl. transactions of National Fund and Privatisation Fund (former National Property Fund) Organisations g p partly y funded from state budget - centrally controlled
GENERAL GOVERNMENT IN THE CZECH REPUBLIC CENTRAL GOVERNMENT
State Agricultural Intervention Fund
Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, a. s.
State Fund for Housing Development
Wine Fund of the Czech Republic
State Fund of Transport Infrastructure
Czech Consoidation Agency
State Environmental Fund
Česká finanční, s. r. o.
State Fund for Culture
KONPO, s. r. o.
State Fund for Czech Cinematography
Prisko, a. s.
Land Fund of the Czech Republic
Česká inkasní, s. r. o.
Public Universities Railway Infrastructure Administration, s. o. PPP Centrum, Centrum a a. ss.
LOCAL GOVERNMENT
SOCIAL SECURITY FUNDS
Units of local self-government (municipalities, regions, regional councils)
Health Insurance Companies
Organisations g p partly y funded form state budget - locally controlled
Saldo veřejných rozpočtů • Celkové saldo = čistá provozní bilance – čisté pořízení nefinančních aktiv (fixních aktiv, zásob, cenností) - Čisté Č půjčky (+)/výpůjčky(-) v systému NÚ • Saldo veřejných rozpočtů = Sg-Ig • Jak VS poskytuje nebo čerpá finanční zdroje ve vztahu k ostatním sektorům NH • Finanční dopad VS na ekonomiku • Je totožné s maastrichtským kriteriem
Typy sald VF • Různě specifikované typy salda (deficitu) pro různé analytické p y účely, y, očišťované o vliv různých faktorů • Běžný deficit • Primární deficit • Strukturální deficit • Operační deficit
Cyklický a strukturální deficit BS = BSSTR+ BSC • BC - Cyklická složka salda • BSTR- Strukturální složka salda • Neměřitelné ukazatele, ukazatele využívají pojem potenciálního produktu – taktéž přímo neměřitelná veličina eličina
P t Potenciální iál í produkt d kt a produkční d kč í mezera • Pojem široce využívaný v ekonomické ý p pro různé účelyy (nejen ( j VF,, ale analýze např. v měnové politice) • Potenciální produkt – produkt při plném využití výrobních faktorů – Odhad na základě různých metod (produkční funkce, filtrační techniky)
Deficit VF v ČR a jeho složky, složky v % HDP 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
BS
-6,8 68
-6,6 66
-3,0 30
-3,6 36
-2,7 27
-1,0 10
-1,5 15
-6,6 66
BSSTR
-6,4
-6,2
-2,4
-3,5
-2,9
-1,3
-2,0
-0,6
BSC
-0,4
-0,4
-0,6
-0,1
0,2
0,3
0,5
-6,0
• Hlavní část deficitu VF ČR tvoří strukturální deficit • Generuje-li G ekonomika na úrovni produktu odpovídající potenciálu deficit, jedná se o strukturální deficit
Maastrichtské fiskální kriterium Maastrichtské kriterium udržitelnosti VF 2 složky • Kriterium vládního deficitu – Kriteriální veličina je deficit sektoru vládních institucí v p j y ýp j y) metodice ESA 95 ((čisté půjčky/výpůjčky) – Hodnota kriteria: 3 % HDP
• Kriterium vládního dluhu – Kriteriální veličina je dluh vládních institucí v metodice ESA 95 – Hodnota kriteria: 60 % HDP
Splnění kriteria je podmíněno splněním obou složek!
Maastrichtské kriterium VF v ČR Kritérium vládního deficitu, ref=3 % HDP Kriterium vládního dluhu ref=60 % HDP dluhu,
200 3
200 4
200 5
200 200 200 200 6 7 8 9
66 6,6
30 3,0
36 3,6
27 2,7
10 1,0
12 1,2
66 6,6
30 1 30,4 30,1 30 4
29, 8
29 6 29,6
28, 9
29, 8
35 6 35,6
• K Kriterium it i vládního lád íh d deficitu fi it ČR dl dlouhodobě h d bě neplnila l il • Kriterium vládního dluhu ČR plní s rezervou
Mezinárodní srovnání • Podíl výdajů VF na HDP (v %), míra intervence p j VF na HDP (v ( %)) • Podíl příjmů – Podíl daňových příjmů na HDP (v %), daňová kvóta
• • • •
Poměr přímého a nepřímého zdanění Podíl salda VF na HDP (v %) P díl výše Podíl ýš veřejného ř j éh dl dluhu h na HDP ((v %) Výše dluhu na 1 obyvatele
Daňová kvóta v EU 60 50 40
55,5 54,7
52,9 49 48,3 48 3 48,1 48 1
46,2 45,8 44,8 43,5 43,3 42,3 42,2 40,7 40 39,9 39,7 39,1 38,7 38,5
44,6 44,5 44,5 44 36,8 36,7
33,6 33 32,9 32,7 32,5
30 20 10 0
• V r. r 2008 byla česká daňová kvóta přibližně na průměru EU 27 • Hlavní ekonomiky EU 15 mají daňovou kvótu mezi 40 a 50 %
Podíl nepřímého zdanění v zemích EU (% celkových daňových příjmů) 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25
0,47 0,42 0,37 0,37 0,36 0,36
0,35 0,35 0,35
0,33 0,33 0,33 0,33 0,32 0,31 0,31 0,30 0,30 , 0,30 0,29 0 29 0 0,29 29 0 0,29 29
0,28 0,27 0,26 0,26
0 29 0,30 0 29 0,29 0 29 0,29 0,29 0,24
0,20 0,15 0,10 0,05 0,00
• ČR má jeden z nejnižších podílů nepřímých daní na celkových daňových příjmech (28 %)
Výše příspěvků na zdravotní a sociální pojištění v zemích EU 27 (v % HDP), r. 2008 20 18 16 14 12 10 8
17,9 16,4 16,2 16,1 15,9
15,2 14,7 14,3 13,9 13,7
15,3 15,3 13,1 12,9 ,
13,9 13,7 12 2 12 12,2 12,1 1 11,9 11,9 11,4 10,9
10,3
9,4
8,6
8,4
8,1
7,7
7,6
6,9
6 4 2
1,8
0
• ČR má po Francii a Německu třetí nejvyšší podíl odvodů na pojistné v EU 27 (cca 16,2 % HDP)
Dluhová dynamika • Provázanost vývoje deficitu (toková veličina)) a dluhu ((stavová)) dosti těsná,, nicméně • Změna dluhu v čase se nemusí rovnat výši deficitu v období – SFA • Stock flow adjustment
Dluhová dynamika Dt Dt
= =
Dt-1+ Dt 1+ NBt + SFt SFt, s úpravou o vliv primárního salda Dt-1 + Dt-1 rt + PDt + SFt, po úpravě na relativní hodnoty Dt-1/Yt-1 Dt 1/Yt 1 (1+rt/1+gt)+PDt/Yt (1 rt/1 gt) PDt/Yt + SFt /Yt ,
Dt/Yt Dt/Yt= kde D výše dluhu Y HDP v b. c. gt tempo růstu HDP v b.c. (nominální růst) r úroková míra NB vládní deficit PD primární deficit (deficit po vyloučení úrokových plateb) SF stock-flow adjustment (1+rt/1+gt)
– faktor rizika tzv. dluhové pasti, > 1, hrozí dluhová past
Inflace a měnový vývoj
Změna cenové hladiny • Inflace – růst cenové hladiny • Deflace- pokles cenové hladiny • Dezinflace – zpomalení růstu cenové hladiny
Proinflační faktory Na straně nabídky (nákladová) – Mzdové tlaky – Dovezená inflace – Monopolně-zisková – Regulační Na straně poptávky – Jednotlivé složky poptávky – Monetární expanze – Fiskální expanze Prvotní inflační impuls v moderních ekonomikách obtížně rozlišitelný (členění teoretické)
Druhy inflace v členění dle výše • Mírná inflace (do 10 % ročně) • Pádivá inflace (nad 10 % ročně) • Hyperinflace (nad 100 % ročně)
Měř í inflace Měření i fl ((změn ě cen)) • Změnu cen měříme pomocí cenových indexů ý index ((index p pro • Individuální cenový jednotlivé komodity)
i p i (t ) =
p t ,i p 0 ,i
Měření inflace (změn cen) • Agregace dílčích indexů vážením: složené indexy (za větší počet komodit) jsou váženými průměry individuálních cenových indexů (pro jednotlivé komodity) • Váhy – podíly jednotlivých položek na celkových výdajích v základním období (0) – Laspeyresův souhrnný cenový index n
CPI
t / t −1
=
∑
i =1 n
∑
i =1
p i ,1 ⋅ q i , o pi,0 ⋅ qi,o
n
=
∑i i =1
i ,1
⋅ wi , o
n
∑w i =1
i,o
Druhy cenových indexů • Deflátor HDP – Nejširší – sleduje změnu cenové hladiny celého NH • Index spotřebitelských cen,(consumer price index,CPI) • Index výrobních cen (producer price index index, PPI) – Průmysl – Zemědělství – Stavebnictví – Výrobní služby
Typy indexů podle srovnávaného období • Bazické indexy, bazické období =100 y p předchozí měsíc = 100 • Meziměsíční indexy, • Meziroční indexy, stejné období předchozího roku = 100 • Průměrná míra inflace (obvykle roční průměrná míra inflace)= změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců
Vztahy bazických, meziměsíčních a meziročních indexů 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
102,1
102,0
102,1
102,6
102,8
103,3
103,5
102,8
102,2
102,2
102,3
104,6
105,0
106, 1
105, 8
106,4
103,6
105, 3
105,8
103,3
103, 9
107, 4
107,9
2008
111,1
111,4
111,3
111,7
112,2
112,4
113,0
112,9
112,7
112,7
112,1
111,8
2009
113,5
113,6
113,8
113,7
113,7
113,7
113,3
113,1
112,7
112,5
112,7
112,9
2006 2007
102,0
• •
Průměr ů roku 2005= 100 – bazické indexy I122009/112009 (112,9/112,7=1,002)
• • •
Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziměsíčně stouply o 0 0,2 2% I122009/122008 = (112,9/111,8=1,01) Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziročně stouply o 1 %.
7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 1.1.2003 1.3.2003 1.5.2003 1.7.2003 1.9.2003 1.11.2003 1.1.2004 1.3.2004 1.5.2004 1.7.2004 1.9.2004 1.11.2004 1.1.2005 1.3.2005 1.5.2005 1.7.2005 1.9.2005 1.11.2005 1.1.2006 1.3.2006 1.5.2006 1.7.2006 1.9.2006 1.11.2006 1.1.2007 1.3.2007 1.5.2007 1.7.2007 1.9.2007 1.11.2007 1.1.2008 1.3.2008 1.5.2008 1.7.2008 1.9.2008 1.11.2008 1.1.2009 1.3.2009 1.5.2009 1.7.2009 1.9.2009 1.11.2009
CPI: meziroční a meziměsíční indexy
CPI %, y/y
CPI %, m/m
2001
Celková inflace (CPI) roční průměr CPI (e.o.p) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
4 7 1,8 4,7 1 8 0,1 0 1 2,8 2 8 1,9 1 9 2,5 2 5 2,8 2 8 3,6 3 6 1,0 10
4,1 0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 6,3 1,0
CPI Starý koš
Nový koš 2010
Potraviny a nealko nápoje
16,20
17,03
Alkohol, tabák, narkotika
8,20
8,60
Odívání a obuv
5,20
4,72
Bydlení voda Bydlení, voda, energie energie, paliva
24 80 24,80
25 34 25,34
Bytové vybavení, zařízení, opr.
5,80
5,52
Zdravotnictví
1,80
2,50
Doprava
11,40
11,49
Pošty a telekomunikace
3,90
3,99
Rekreace a kultura
9 90 9,90
9 37 9,37
Stravování, ubytování
5,80
4,42
Ostatní
6,30
6,24
Komoditní K dit í složení l ž í CPICPI 775 reprezentantů, t tů členěných do 12 hlavních skupin
Modifikace indexu spotřebitelských cen • Celková inflace - všechny komoditní skupiny) • Čistá inflace - vylučuje položky s regulovanou cenou a položky s vlivem administrativních úprav • Jádrová inflace - obsahuje všechny položky položky, ale změny cen položek s regulovanou cenou a vlivy administrativních úprav nejsou brány v úvahu – jejich individuální indexy jsou rovny 100 • Korigovaná K i á iinflace fl (core ( inflation) i fl ti ) - vylučuje l č j ceny potravin t i • Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)- sjednocená metodika p pro mezinárodní srovnání
Maastrichtské kriterium cenové stability • P Průměrná ů ě á míra í iinflace fl – 12 měsíční ě íč í průměr ů ě HICP oprotii předchozímu ř d h í 12 měsíčnímu průměru • Hodnota kriteria - nevážený ý aritmetickýý průměr p 3 zemí EU s nejnižší j kladnou hodnotou + 1,5 p.b.
2005 2006 2007 2008 2009 Průměr 3 zemí EU 27 s nejnižší hodnotou Kriterium= ř.1+1,5 p.b.
1,0
1,6
1,3
2,6
0,1
2,5
3,1
2,8
4,1
1,6
ČR
16 1,6
21 2,1
30 3,0
63 6,3
10 1,0
Měnová statistika • Měnová statistika dává syntetický pohled ý j finanční soustavyy na vývoj • Jeden z makroekonomických systémů pro analýzu ekonomiky
Měnový přehled • Dvojí D jí podoba d b peněz ě • Hotovostní- emituje centrální banka • Bezhotovostní – emitují komerční banky • Měnový přehled: rozvaha za celý sektor finančních institucí (dává představu o objemu peněz v ekonomice) – Členění na aktiva a pasiva
• Aktiva – shrnutí způsobů tvorby peněz p druhů p peněz v ekonomice • Pasiva- přehled
Strana aktiv měnového přehledu • Č Čistá zahraniční aktiva (net foreign assets – NFA) • Čistá domácí aktiva (net domestic assets - NDA) – Domácí úvěryy ((DC)) • Čistý (jsou odečteny vládní vklady) úvěr vládě vč. cenných papírů (NDCG) • Úvěry Ú ě domácnostem d á t a podnikům d iků (bez (b cenných ý h papírů), í ů) DCPS
– Ostatní čisté položky (other items net), OIN
Strana pasiv měnového přehledu • Strana pasiv obsahuje jednotlivé typy peněz emitované bankovní soustavou (měnové agregáty) • M0 - oběživo • M1- oběživo+ jednodenní vklady+ rezervy v pokladnách kom. bank • M2 – M1+ kvazipeníze (vklady s dohodnutou splatností a výpovědní lhůtou lhůtou, repo operace operace, vklady v cizích měnách)
Vztahy měnového přehledu • NFA + NDA = M + QM • Strana aktiv: • NDA = DC + OIN • DC = NDCG+ DCPS, • Strana pasiv • M1 = M0 + CD • M2 = M1 + QM • M3 = M2 + L
Měnová báze a peněžní zásoba • Měnová (peněžní) báze (není peněžním agregátem, ale základnou, která podmiňuje peněžní agregáty – Oběživo Oběži + vklady kl d peněžních ěž í h institucí i tit í u centrální t ál í banky • Peněžní zásoba (kriteriem zahrnutí zahrnutí, je zda peníze představují likviditu nebo prostředek uchování hodnoty) od oty) – Užší pojetí (narrow money) – oběživa a běžné vklady – Širší pojetí (broad money) – navíc i termínované vklady a vklady v cizí měně
Měnová politika Měnová politika spadá do kompetence y centrální banky Hlavní cíl měnové politiky: cenová (měnová) stabilita Nástroje: základní úrokové sazby operace na volném trhu PMR devizové rezervy y
Hlavní varianty měnové politiky • Ovlivňuje ekonomiku prostřednictvím peněžního trhu - množství nebo ceny p y peněz • Cílování peněžní zásoby (prostřednictvím zvoleného peněžního agregátu) • Režim fixního měnového kurzu • Cílování inflace
Cílování inflace • • • •
Systémové prvky režimu cílování inflace Stanovení inflačního cíle Tvorba inflační prognózy Operativní řízení krátkodobou úrokovou sazbou sa bou centrální ce t á ba banky y
Měnová politika ČNB • Hlavní cíl ČNB Č (dle Ústavy Ú ČR Č a Zákona o ) zabezpečovat p stabilitu české ČNB): měny • ČNB: vznik 1 1.1. 1 1993
Historie české měnové politiky • Od 1993 to 5/97 cílování peněžní zásoby při fixním měnovém kurzu (smíšené schéma měnové politiky) – Do D 2/96 flfluktuační kt č í pásmo á k kurzu +/ 2 25 % +/-2,25 – Od 2/96 rozšíření pásma na +/- 7,5 % – 5/97 zrušení š í fluktuačního fl kt č íh pásma á • 12/97 vyhlášen režim cílování inflace – Do D r. 2002 2002- čistá či á inflace i fl (bez (b regulovaných l ý h cen a vlivu změn daní) – Od r. 2002 - celková lk á iinflace fl
Inflační prognóza • IInflační fl č í prognóza ó - klíčový klíč ý prvek k režimu ži cílování inflace (nahrazuje zprostředkující cíl měnové politiky v režimu cílování peněžní zásoby) • Do 7/02 podmíněná prognóza (nepředpokládající změny úrokových sazeb v prognózovaném období) • Od 7/02 nepodmíněná prognóza- zahrnuje změny úrokových sazeb konzistentní s prognózou (prognóza s reaktivní měnovou p politikou) )
Inflační cíl a realita 2001
Inflační cíl (čistá inflace)
Realita
2 4% 2-4
24% 2,4
Inflační cíl (celková inflace) 2002 2003
0,6 % Průběžně klesající pásmo 3-5 % (leden 2002) k 2-4 % (prosinec 2005)
2004
1,0 % 2,8 %
2005
2-4 %
2,2 , %
2006
2-4 %
1,7 %
2007
2-4 %
5,4 %
2008
2 4% 2-4
36% 3,6
2009
2-4 %
1,0 %
2010
1-3 %
X
• Inflační cíl byl často podstřelován – od roku 2010 snížen na 1 – 3 %, střed cílového pásma shodný s cílem ECB
Úrokové sazby 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 , 2,0 1,5 1,0 0 0,5 0,0 01/04
10/04
CNB repo
06/05
02/06
10/06
3M PRIBOR
06/07
02/08
10/08
Domácnosti (bydlení)
06/09
03/10 Podniky
Zahraniční Z h ič í obchod, b h d platební l t b í bilance, bil vnější rovnováha
Zahraniční obchod • Význam zahraničního obchodu • Hlavní oblasti analýzy • Vývoj zahraničního obchodu ČR
Zahraniční obchod •
Význam zahraničního Vý h ič íh obchodu b h d pro ekonomiku k ik – Otevřenost ekonomiky - podíl vývozu, dovozu, obratu na HDP v %,, – Výše dovozu, vývozu v USD na 1 obyvatele, – Podíl země na světovém obchodě, v % Export zboží a služeb v % HDP (rok 2005) 200 150 100 50 0 LU BE IE
EE SK MT CZ NL HU
SI LT AT SE DK CY FI
DE PL LV PT UK
IT
FR ES EL
Zahraniční obchod •
Otevřenost české ekonomiky stále roste – Růst citlivosti na změny vnějšího prostředí • Konjunktura v zemích hlavních partnerů • Ceny dovážených vstupů Vývoj otevřenosti ekonomiky ČR
obrat obchodu zbožím, % HDP obrat obchodu zbožím a službami , % HDP
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
160,0 140,0 120,0 , 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0 0 0,0
Analýza zahraničního obchodu • Dynamika zahraničního obchodu (D a V) – Nominální a reálná dynamika y
• Struktura zahraničního obchodu (D a V) – Komoditní K dit í a tteritoriální it iál í struktura t kt – Indexy diverzifikace a koncentrace
• Saldo obchodní bilance a jeho vývoj • Vývoj cen zahraničního obchodu (D a V) V), směnné relace
Vývoj zahraničního obchodu ČR ČR: Dovoz Dovoz, vývoz vývoz, obchodní bilance
1850 850
Dovoz, mld. Kč
Vývoz, mld. Kč
20 07
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
-150
Obchodní bilance, mld. Kč
Obchodní bilance a krytí dovozu vývozem 200 100 0 -100 -200
85,5
1995
79,4
1996
82,0
1997
90,8
1998
93,2
1999
90,3
2000
91,6
2001
94,6
2002
95,1
2003
Obchodní bilance, mld. Kč Krytí dovozu vývozem, v %
98,5 102,2 101,9
2004
2005
2006
103,6
2007
Komoditní struktura ZO SITC klasifikace (SITC 1) – – – – – – – – – –
SITC 0 - Potraviny a živá zvířata SITC 1 - Nápoje a tabák SITC 2 - Surové materiály, s výjimkou paliv SITC 3 - Minerální paliva, mazadla a příbuzné SITC 4 - Živočišné Ži čiš é a rostlinné tli é oleje, l j ttuky, k vosky k SITC 5 - Chemikálie a příbuzné materiály SITC 6 – Tržní výrobky ýrobk tříděné dle materiál materiálu SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky SITC 8 - Průmyslové spotřební zboží SITC 9 - Komodity jinde nezatříděné
Komoditní struktura ZO • Podíly jednotlivých skupin na D a V • Salda vytvářená jednotlivými skupinami • Strukturální posuny v čase
• Analýzu zjemní detailnější členění (SITC 2 – 62 položek), SITC 5 (2900 položek)
Komoditní struktura ZO • SITC 7 7: St Stroje j a dopravní d í prostředky tř dk • (2 místné členění) – – – – – – – –
71 – Stroje a zařízení k výrobě energie 72 – Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - Kovozpracující K jí í stroje t j 74 - Stroje a zařízení všeobecně užívaná v průmyslu 75 - Zařízení k telekom., telekom záznamu a reprodukci zvuku 76 - Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 77 - Silniční vozidla 78 - Ostatní dopravní a přepravní prostředky
Měření diverzifikace obchodu • Index diverzifikace vývozu a dovozu měří stupeň rozdílnosti obchodu určité země od průměru (celosvětového nebo vybrané skupiny zemí)→ podobnost d b t struktury t kt
∑h
ij
Sj =
i
2
− hi
,
• kde - hij - podíl i-té komoditní skupiny na vývozu (nebo d dovozu) ) jj- té é země, ě • hi - podíl i-té komoditní skupiny na celosvětovém vývozu (dovozu). • Hodnoty: 0 - 1, kdy – 0 značí naprostou shodu struktury – 1 nejvyšší stupeň nepodobnosti struktury
Měř í koncentrace Měření k t obchodu b h d •
Stupeň S ň kkoncentrace vývozu ý a/nebo / b d dovozu)) llze měřit ěři HerfindahlH fi d hl Hirschmannovým indexem koncentrace: n
∑ H
j
=
i =1
⎛ xi ⎞ ⎜ ⎟ ⎝ X ⎠ 1 −
• • • • •
2
− 1 n
1 n
,
kde - xi je hodnota exportu i-té komoditní skupiny u vývozu (nebo dovozu) dovozu), X je celková hodnota vývozu (dovozu) příslušné země, n je počet komoditních skupin. Hodnoty 0 - 1, kde 1 představuje nejvyšší koncentraci na jedinou komoditní skupinu. skupinu
Obchodní bilance ČR:komoditní skupiny, 1995 a 2006 Obchodní Obc od bilance: b a ce jednotlivé jed ot é komoditní o od t skupiny, s up y, mld. d Kč č Prům ysl. s potř. zboží Stroje a dopr. prostř. Polotovary Chem ie Paliva Suroviny Potraviny a nápoje
1995
2006
-200
-100
0
100
200
300
• Koncentrace výsledku OB do 3 skupin: stroje, paliva, chemie o ád ě vysoký yso ý posu posun st strojírenského oj e s é o sa salda da • Mimořádně • Rostoucí význam dopravních prostředků pro strojírenský j ý obchod
Teritoriální změny struktury • Hlavním obchodním p partnerem se stala EU -15 – Podíl na vývozu stoupl z 14 % v r. 1989 na 41,4 %v r 1993 a 66 % v r. 2005
• Postupná konsolidace OB s EU 15 ý • Dnešní EU 27: 71 % dovozu a 85 % vývozu 400 300 200 100 0 -100 -200 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Obchodní bilance (mld.Kč) Obchodní bilance s EU15 (mld. Kč) Ob h d í bil Obchodní bilance s EU25 ((mld. ld Kč)
2006
Ceny dovozu, vývozu, směnné relace Směnné relace: poměr indexů cen vývozu a dovozu IT= Px/PM 100 Přínos (ztráta) z titulu vývoje směnných relací T=(X-M)/P - (X/Px- M/PM), kde • • • • •
X - vývoz zboží, M - dovoz zboží zboží, Px- cenový index vývozu, PM- cenový index dovozu, PM P – průměr cenového indexu dovozu a vývozu
Vývoj cen dovozu a vývozu, směnné relace a jejich dopad na OB Meziroční M i č í index i d vývozních cen
Meziroční M i č í index i d dovozních cen
Meziroční M i č í změna ě směnných relací IT
Zisk/ztráta Zi k/ t át pro OB (mld. Kč) T
2001
100,4
98,5
101,9
25,6
2002
99,3
91,5
108,5
27,2
2003
100,9
99,7
101,2
16,8
2004
103,7
101,6
102,1
34,6
2005
99 5 99,5
98 5 98,5
101 0 101,0
31 8 31,8
2006
100,3
98,8
101,5
40,0
2007
99 0 99,0
101 3 101,3
97 7 97,7
-50 50,6 6
Měnový kurz • Nominální měnový kurz = cena jedné y vyjádřená yj v jednotkách j měnyy druhé měny • Reálný měnový kurz – zohledňuje úroveň cenové hladiny v obou zemích – Kurzový kanál – Cenový kanál RD/F= ED/F * PF/PD
Efektivní měnové kurzy • Efektivní měnový kurz: určovaný vůči koši měn – Váhy jednotlivých měnových kurzů: podíly na ZO
• Nominální efektivní měnový kurz (NEER) • Reálný ý efektivní měnový ý kurz – (REER)
Vývoj české měny 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Nominální kurz (CZK/EUR) 34,1
30,8
31,8
31,9
29,8
28,3
2000=100
113 5 113,5
110 7 110,7
110 4 110,4
116 3 116,3
120 5 120,5
32,7
28,2
25,7
23,9
22,6
104 2 104,2
Nominální kurz (CZK/USD) 38,0 2000=100
, 101,6
115,3 ,
126,9 ,
133,4 ,
138,1 ,
141,5 ,
NEER, 2000=100
104,4
116,5
116,0
116,3
123,5
129,2
REER, 2000=100
106,2
116,7
112,9
113,0
118,9
124,0
• Dlouhodobá apreciační tendence CZK vůči hlavním obchodním partnerům
M Maastrichtské t i ht ké kkriterium it i kkurzu • 2 roky k před ř d přístupem ří t k eurozóně ó ě ERM II • ERM II – specifický kurzový mechanismus pro země ě EU podmíněný d í ě ý stanovením t í centrální parity vůči EUR a dodržením fluktuačního pásma (+/(+/ 15 %) • Formální vymezení maastrichtského kriteria • 2 roky před vstupem musí účastník dodržo at fluktuační dodržovat fl kt ační ro rozpětí pětí aniž b by b byll kurz vystaven silným tlakům
ERM II a EMU • Formální vyhodnocení kurzového kriteria: na rozdíl od ostatních maastrichtských kriterií nelze, protože není stanovena centrální parita • Vstup do ERM II – krok zpět od současného č é řízeného ří é floatingu f – rizikový ý faktor • Zpětné hodnocení kurzového kriteria?
Platební bilance • PB je statistický dokument, který y j veškeré finanční transakce,, zachycuje které v určitém období proběhly mezi příslušnou ekonomikou a zbytkem světa • Transakce mezi rezidenty a nerezidenty se vztahujíí ke zboží, ží službám, ž á důchodům, ů ů p transferům a finančním operacím
Platební bilance: struktura • Běžný účet – – – –
Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Jednostranné převody
• Kapitálový účet • Finanční účet – Přímé zahraniční investice – Portfoliové P tf li é iinvestice ti – Ostatní investice
• Chyby y y a opomenutí, p , kurzové rozdíly y • Změna devizových rezerv (záporné znaménko =nárůst !)
Platební bilance : příklady kreditních a debetních položek • K Kreditní dit í položky l žk (zvyšují nabídku peněz) příklady peněz), • Export zboží a služeb • Příliv důchodů a transferů • Příliv PZI,, • Nákupy akcií domácích firem zahraničními h ič í i subjekty bj kt • Přijaté splátky úvěrů
• D Debetní b t í položky l žk (snižují ( iž jí nabídku peněz), příklady • Dovoz zboží a služeb • Odliv důchodů a transferů • PZI českých subjektů v zahraničí • Nákupy akcií domácích investorů • Poskytnuté úvěry do zahraničí
Běžný účet • Ob Obchodní h d í bilance bil (bil (bilance zboží b ží -mírné í é odlišnosti od celní statistiky ZO ČSÚ) • Bilance Bil služeb l ž b – Doprava – Cestovní C ruch – Ostatní služby
• Bilance výnosů ů – Výnosy z práce a kapitálu (mzdy, dividendy, ú k reinvestované úroky, i t é zisky) i k )
• Jednostranné převody (transfery)
Bilance výnosů Příjmy
Výdaje
1)Příjmy z práce tuzemců v zahraničí
1)Náklady na práci cizinců v ČR
2)Přijaté výnosy z investic
2)Vyplacené výnosy z investic
Příjmy z PZI (dividendy, •Příjmy reinvestice, úroky)
•Výdaje Výdaje z PZI (dividendy, reinvestice, úroky)
•Příjmy Příj z portfoliových tf li ý h investic(dividendy, úroky)
•Výdaje Výd j z portfoliových tf li ý h investic(dividendy, úroky)
•Přijaté úroky z ostatních investic
•Placené úroky z ostatních investic
Saldo běžného účtu Celkové C lk é saldo ld běžného běž éh účtu účt = součet č t jeho j h dílčích bilancí Standardní makro zápis salda běžného účtu: CAB = (X-M) + NY+ NCT, kde • CAB - saldo (bilance) běžného účtu, • (X-M) - bilance zboží a služeb (výkonová bilance), • NY - bilance výnosů, • NCT - bilance běžných transferů
Finanční účet • Přímé investice • Portfoliové investice – Majetkové cenné papíry – Dluhové Dl h é cenné é papíry í
• Ostatní investice
Vztahy mezi položkami PB Součet S č t všech š h čá částí tí platební l t b í bilance bil se musíí rovnat 0, a tedy CAB= NKA+ ΔR, kde CAB - bilance běžného účtu účtu, NKA – saldo kapitálového a finančního účtu, ΔR - změna ě rezervních í aktiv Vzhledem k tomu, že dochází ke statistickým nepřesnostem, obsahuje PB vyrovnávací položku chyby a opomenutí
Platební bilance ČR
2002
2003
•Běžný účet
-136,4
2004
2005
2006
2007
-160,6 -147,5
-48,5
-100,8
-89,0
•Obchodní bilance -71,3
-69,8
-13,4
59,4
65,1
117,5
•Bilance služeb ž
21,9
13,2
16,6
36,5
42,2
55,4
•Bilance výnosů
-115,6
-119,9 -156,6
-155,7 -201,3
-253,8
•Transfery
28 7 28,7
15 8 15,8
60 6,0
11 3 11,3
-6,8 68
-8,1 81
Finanční účet
347,8
157,1
177,3
154,8
104,9
104,5
•Přímé investice
270 9 270,9
53 5 53,5
101 8 101,8
279 6 279,6
102 8 102,8
158 2 158,2
•Portfoliové inv.
-46,7
-35,7
53,0
-81,2
-26,9
-53,2
Ostatní investice •Ostatní
127 9 127,9
135 4 135,4
25 7 25,7
-40 8 -40,8
35 3 35,3
-2 3 -2,3
Změna DR
-216,9
-12,9
-6,8
-92,9
-2,1
-15,7
Běžný účet ČR 1995 0 -20 -40 -60 -80 -100 -120 -140 -160 -180
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006 0
-36,3
40,5 -40,5
-48,5 -50,6 50 6
-1 -100,3
-147,5 -111,9
-3
-104,9
-113
-124,5
-2
-4 -136 4 -160,6 -136,4 160 6
5 -5 -6 -7
Běžný účet (mld. Kč) - levá osa Běžný účet (% HDP) - pravá osa
100 50 0 -50 -100 -150 -200 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Obchodní bilance, mld. Kč
Bilance výnosů, mld. Kč
Bilance služeb (mld. Kč)
Transfery (mld. Kč)
2006
Strukturální změny platební bilance • Změna struktury finančního účtu – změna struktury přílivu kapitálu – hlavním zdrojem přílivu investic se staly PZI
• Změna strukturyy běžného účtu: – Narůstání významu bilance výnosů na BÚ – Pokles významu ý obchodní bilance p pro výsledek ý BÚ – Pokles aktivního salda obchodu službami
PZI: hlavní zdroj strukturálních změn platební bilance Přímé zahraniční investice, investice PZI (foreign direct investment, FDI) 3 Složky y PZI • Základní kapitál - vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (limitem získání alespoň 10% podílu na základním jmění firmy) • Reinvestovaný zisk -podíl přímého investora na hospodářském výsledku (nerozděleném formou dividend). dividend) • Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry ((včetně dluhových ý cenných ý p papírů p a dodavatelských ý úvěrů) mezi přímými investory a dceřinými firmami a pobočkami.
Stav přímých zahraničních investic v ČR (v mld. Kč) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007*
2006
2005
2004
Reinvestované zisky
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
Základní kapitál
Ostatní kapitál
Zahraniční dluh a investiční pozice • Platební bilance obsahuje tokové veličiny – zahraniční dluh a investiční pozice stavové veličiny ! • Zahraniční Z h ič í dluh dl h = objem bj dluhu dl h domácích d á í h subjektů bj ktů vůči zahraničí • Zahraniční dluh odráží kumulativní příliv dluhových forem kapitálu (především ostatních investic a platby úroků z portfoliových a PZI) • Investiční pozice = saldo aktiv (prostředky, (prostředky které domácí subjekty investují v zahraničí) a pasiv (prostředky, které zahraniční subjekty investují v domácí ekonomice)
Investiční pozice: aktiva a pasiva Aktiva IP
PZI
Portfoliové
Ostatní investice
Devizové rezervy
1995
782,0
9,2 ,
20,1 ,
379,7 ,
373,0 ,
2000
1448,4
27,9
180,4
736,9
496,8
2007
2089,0
126,1
606,4
658,1
631,0
Pasiva IP
PZI
Portfoliové
Ostatní investice
1995
723,1
195,5
124,9
402,6
2000
1640,3
818,4
164,6
652,0
2007
3329,3
1827,2
556,3
893,3
Investiční pozice
PZI
Portfoliové
Ostatní investice
1995
58,9 ,
-186,3 ,
-104,9 ,
-22,9 ,
2000
-191,9
-790,5
15,8
84,9
2007
-1240,3
-1701,1
50,1
-235,2
Vnější rovnováha Základní Zákl d í makroekonomická k k i ká příčina říči d deficitu fi it BÚ je rozdíl mezi národními úsporami a investicemi CAB = S – I CAB = (Sp – Ip) + (Sg – Ig) Vazba vnější ě ší nerovnováhy á na vnitřní ř í– vládní sektor kryje deficit půjčkou od so kromého domácího sektor soukromého sektoru nebo ze e zahraničí
Financování deficitu BÚ • Příliv dluhového kapitálu (ostatní investice) – má p přímou vazbu na zahraniční zadluženost • Příliv nedluhového kapitálu (PZI + majetkové portfoliové investice) – má jen omezenou vazbu na vnější ě ší zadluženost ž ((úvěryy v rámci PZI), ) p projevuje j j se p pouze v investiční pozici
Význam vnější rovnováhy Vnější nestabilita (nerovnováha) ekonomiky může vést až k měnové krizi – důležitý rizikový faktor Vnější j stabilita má p pro malou otevřenou ekonomiku mimořádný význam Měnová krize: „výrazná výrazná depreciace kurzu postižené měny měny, vyvolaná útěkem od této měny do aktiv v jiných měnách“ Teorie měnových krizí není schopna uspokojivě vysvětlit proč a kdy měnová krize vzniká (velká různorodost konkrétních situací) Nicméně existují indikátory rizik – většina koncentrována do oblasti vnější rovnováhy
Indikátory vnější stability Indikátor Deficit běžného účtu/HDP Zahraniční dluh/ HDP Dluhová služba/HDP Dluhová služba/export Krátkodobý dluh/celkový dluh Krytí importu devizovými rez rez. • •
Rizikový limit 5% 40 % 5% 25% 40% 3 měsíce
Poměrové ukazatele oblasti platební bilance: rizikové hranice empiricky stanoveny (MMF (MMF, ratingové agentury agentury, zahraniční investoři) Reflektují relativní výši zadlužení a snaží se identifikovat problémy země s devizovou likviditou
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
