DODATEČNÉ INFORMACE Č. 2 Identifikace zadavatele Obchodní firma/název: Hlavní město Praha Sídlo: Mariánské náměstí 2, 110 00 Praha 1 IČ: 00064581 Zastoupen: Ing. Ivetou Pekárkovou, ředitelkou odboru služeb MHMP Kategorie: veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZVZ“) Osoba zastupující zadavatele: Schmitz & Partner, advokátní kancelář, s.r.o. Identifikace veřejné zakázky Název veřejné zakázky: Rekonstrukce věže Staroměstské radnice Druh veřejné zakázky: podlimitní na stavební práce Druh zadávacího řízení: otevřené řízení podle § 21 odst. 1 písm. a) a § 27 ZVZ Dodatečné informace k zadávacím podmínkám Dotaz č. 1 Pro rozptýlení možných nejasností dovolte následující dotaz: Pro pozici „Hlavní restaurátor zakázky“ zadavatel definoval v kapitole 6.2.4 odstavci (3) požadovaný profesní profil této osoby. Vedle jiného zde klasifikoval i požadovanou „minimální“ restaurátorskou licenci, kterou musí taková osoba disponovat. Chápe uchazeč z logiky a vyznění příslušné pasáže textu správně, že bude uznán coby kvalifikovaný restaurátor i ten, jenž má kromě jiného (VŠ vzdělání, délka praxe) rovněž oprávnění restaurovat: nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, (anebo) z kovu, (anebo) ze štuku? Děkujeme za možné upřesnění této části kvalifikace. Reakce na dotaz č. 1 Ano, tazatel chápe tuto část kvalifikace správně. Dotaz č. 2 Dovolte dotaz k SoD – článkům 16.7 resp. 16.9: Uchazeči se ze zkušenosti jeví jako prakticky velmi problematické, předkládat originály předmětných listin shora uvedených odstavců (pojištění stavby a bankovní záruku) nejpozději v den podpisu smlouvy o dílo. Bankovní domy (pojišťovny) totiž zcela běžně tyto listiny vydávají teprve až na základě oboustranně podepsaných smluvních dokumentů, zpravidla pak v rozmezí 7 až 10 pracovních dnů ode dne podpisu. Tuto okolnost přitom uchazeč skutečně není schopen ani při nejlepší vůli obecně ovlivnit a žádá tak zadavatele o možnost přehodnocení takového přísného ustanovení a o možnou úpravu těchto požadavků předložené smlouvy. Reakce na dotaz č. 2 Čl. 16.7. a 16.9. závazného vzoru smlouvy zůstanou v původní podobě, zadavatel nebude měnit podmínky poskytnutí předmětné bankovní záruky. Zadavatel nespatřuje v takto nastaveném modelu poskytnutí bankovní záruky nic přísného, dle zkušeností zadavatele se jedná o poměrně obvyklý požadavek. Dotaz č. 3 Ve výkazu výměr nemůžeme najít položky k ocenění obecných stavebních prací, které popisuje technická zpráva např. v kapitole „STATICKÁ OPRAVA OCHOZU, OPRAVA OMÍTEK OBVODOVÉ VNITŘNÍ STĚNY OCHOZU VĚŽE A STROPU OCHOZU“. Jedná se zejména o omítky a malby na ŽB konstrukci a parapetních výplních vnitřních stěn. Totéž pak v kapitole „OPRAVA VNITŘNÍCH OMÍTEK A STROPU MÍSTNOSTI UPROSTŘED OCHOZU“. Skutečně se takové práce zde nebudou provádět, a proto tedy nejsou v oceňovacím rozpočtu? Reakce na dotaz č. 3 Zadavatel provedl úpravu soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Upravený soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr je přílohou těchto dodatečných informací pod názvem "Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr_UPRAVENÝ". Dodavatelé jsou při zpracování nabídky povinni použít pouze a výhradně tento upravený soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
!
1!
Dotaz č. 4 K prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 54 písm. d) zákona zadavatel dle čl. 6.2.2 písm. d) (str. 13) zadávací dokumentace požaduje předložit povolení Ministerstva kultury ČR podle zákona ě. 2011987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k restaurování (mimo jiné) pro tyto specializace podle Třídníku specializací restaurátorských prací (dále jen 'Třídník"): - uměleckořemeslná díla ze skla, drahých kovů, z obecných kovů (kód 39 Třídníku). Na základě výše uvedeného požaduje zadavatel předložit povolení Ministerstva kultury ČR v tomto, tj. zcela identickém znění (tedy "uměleckořemeslná díla ze skla, drahých kovů, z obecných kovů") pro jednu osobu, nebo je možné předložit samostatná povolení Ministerstva kultury ČR pro jednotlivé materiály, tedy: - povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla ze skla (vitráže), - povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla z drahých kovů, - povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla z obecných kovů; nebo - povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla ze skla (vitráže), - povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla z drahých a obecných kovů; nebo - stačí předložit povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla ze skla (vitráže) a povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla z obecných kovů, a to vzhledem ke skutečnosti, že se požadavek na předložení povolení Ministerstva kultury ČR pro uměleckořemeslná díla z drahých kovů jeví jako nadbytečný vzhledem k předmětu této veřejné zakázky. Pro úplnost k tomuto ještě uvádíme, že restaurátora s povolením Ministerstva kultury ČR pro restaurování, zahrnující všechny tři materiály (tj. sklo, drahé kovy a obecné kovy) současně, jsme nedohledali (v Seznamu restaurátorů NPÚ - MonumNet). Reakce na dotaz č. 4 V zadávací dokumentaci není nikde uvedeno, že zadavatel požaduje, aby uchazeč disponoval restaurátorem s povolením pro všechny tři materiálové specializace. Je tedy možné, aby uchazeč v nabídce doložil samostatná povolení pro jednotlivé materiály (tj. jedno pro uměleckořemeslná díla ze skla, jedno pro uměleckořemeslná díla z obecných kovů a jedno pro uměleckořemeslná díla z drahých kovů), nebo samostatně povolení pro uměleckořemeslná díla ze skla a povolení pro uměleckořemeslná díla z drahých a obecných kovů. Zadavatel nesouhlasí s názorem tazatele, že povolení k restaurování pro uměleckořemeslná díla z drahých kovů se jeví jako nadbytečné, neboť součástí předmětu plnění veřejné zakázky je mj. i zlacení. Dotaz č. 5 Jsou odpovídající požadavky zadavatele stanovené v čl. 6.2.4. bodu 3 (str. 15 až 16) zadávací dokumentace - Technické kvalifikační předpoklady kladené na minimální počet členů realizačního týmu - a to v kontextu požadavků kladených na profesní kvalifikační předpoklady dle ustanovení § 54 písm. d) ZVZ na povolení Ministerstva kultury ČR dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (viz, čl. 6.2.2 písm. d) - str. 13 zadávací dokumentace)? Neboť v rámci profesních kvalifikačních předpokladů je požadováno doložení osmi(?) povolení Ministerstva kultury ČR dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ale pouze tři(?) z těchto restaurátorů musí být členy realizačního týmu? ldentická přitom nejsou ani znění povolení, resp. oprávnění jednotlivých restaurátorů (dle výše uvedených bodů). Jaká povolení, resp. oprávnění jsou tedy zadavatelem požadována? Reakce na dotaz č. 5 Povolení k restaurování, která zadavatel požaduje doložit v rámci prokázání profesní části kvalifikace, jsou uvedena v kap. 6 čl. 6.2.2 písm. d) zadávací dokumentace, přičemž zadavatel je přesvědčen o tom, že zde uvedené požadavky jsou formulovány naprosto konkrétně a jednoznačně. Členy realizačního týmu jsou pak pouze vybraní restaurátoři, kteří disponují oprávněními k restaurování pro specializace, které jsou dle zadavatele stěžejní pro realizaci předmětu veřejné zakázky. Zadavatel nevidí žádný důvod pro to, aby součástí realizačního týmu byli nutně všichni restaurátoři uchazeče, resp. držitelé všech zadavatelem požadovaných oprávnění k restaurování, jimiž dodavatel disponuje pro účely realizace předmětu veřejné zakázky. Avšak vzhledem k tomu, že požadavky zadavatele na složení realizačního týmu dodavatele jsou minimálním vymezením kvalifikačního předpokladu, je možné, aby uchazeč v nabídce doložil i širší než zadavatelem požadovaný realizační tým a zařadil do něj např. všechny restaurátory, jimiž bude pro účely plnění předmětu veřejné zakázky disponovat. Zadavatel zde vymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu, který splní uchazeč, jenž v nabídce doloží realizační tým v tomto zadavatelem požadovaném minimálním složení, ale i uchazeč,
!
2!
který nad rámec těchto požadavků zadavatele doloží další členy realizačního týmu a tedy jím doložený realizační tým půjde nad rámec zadavatelem definovaných požadavků. Pokud se tedy kterýkoli uchazeč rozhodne učinit součástí realizačního týmu např. všechny restaurátory, jimiž hodlá pro účely předmětu plnění veřejné zakázky disponovat, zadavatel mu v tom v žádném případě bránit nebude. Dotaz č. 6 Není zřejmé, z jakého důvodu jsou uvedeny odlišné požadavky kladené na členy realizačního týmu v čl. 6.2.4 bodu 3) (str. 15 a 16) a čl. 6.3 (str. 17 a 18) zadávací dokumentace? V čl. 6.3 zadávací dokumentace se navíc objevuje funkce vedoucího a zástupce vedoucího, které v čl. 6.2.4 bodu 3 zadávací dokumentace uvedeny nejsou. Jedná se tedy o další funkce a další členy realizačního týmu, které mají být obsazeny osobami odlišnými od osoby hlavního stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího? Reakce na dotaz č. 6 Nejedná se o odlišné požadavky ani o další členy realizačního týmu, zadavatelem požadované složení realizačního týmu je definováno v kap. 6 čl. 6.2.4 odst. 3) zadávací dokumentace. Zadavatel chce mít jasnou představu o složení a hierarchii realizačního týmu dodavatele, neboť zcela legitimně požaduje, aby dodavatel disponoval pro účely realizace předmětu veřejné zakázky plně funkčním realizačním týmem. Zadavatel je přesvědčen, že plně funkční realizační tým je takový tým, v jehož rámci jsou jasně vymezené funkce, kompetence i hierarchie. Zadavatel nikde v zadávací dokumentaci nestanovil, že hlavní stavbyvedoucí musí být současně vedoucím realizačního týmu a zástupce stavbyvedoucího musí být současně zástupcem vedoucího realizačního týmu; je nicméně možné, aby tomu tak bylo. Ergo, je zcela na uchazeči samotném, kterému členovi realizačního týmu přisoudí funkci vedoucího realizačního týmu a kterému členovi realizačního týmu přisoudí funkci zástupce vedoucího realizačního týmu. Dotaz č. 7 Ve vztahu k čl. 8.3 a 8.4 (str. 22) zadávací dokumentace - podrobný harmonogram výstavby a technologický rozbor - bychom se chtěli ujistit, že poslední větou v těchto článcích, tj.: "Podrobný harmonogram výstavby, resp. technologický rozbor bude přílohou smlouvy o dílo, která bude uzavřena s vybraným dodavatelem.", je míněno, že tyto dokumenty nemají být součástí nabídky na tuto veřejnou zakázku, ale bude je přikládat až (a tedy pouze) vítězný uchazeč. Je tomu tak? Reakce na dotaz č. 7 Formulací, že podrobný harmonogram výstavby a technologický rozbor budou přílohami smlouvy o dílo, která bude uzavřena s vybraným dodavatelem, zadavatel míní pouze to, že tyto dvě přílohy budou součástí smlouvy o dílo, uzavřené s vybraným dodavatelem. Netřeba v tomto požadavku zadavatele hledat skryté významy, neboť v něm žádné nejsou. V každém ohledu však platí, že uchazeč musí postupovat při přípravě nabídky plně v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž v souvislosti s otázkou tazatele zadavatel poukáže na textaci dle zadávací dokumentace v tomto znění: "Předložení originálu pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, originálu pojistné smlouvy o pojištění stavebních a montážních výkonů, originálu bankovní záruky za provedení předmětu veřejné zakázky, technologického rozboru a podrobného harmonogramu výstavby v kompletní podobě dle čl. 8.3 této zadávací dokumentace je součinností podle § 82 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách a týká se vybraného dodavatele před podpisem smlouvy o dílo." Z dikce zadávací dokumentace vyplývá, že dokumenty specifikované shora, které jsou součástí poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu § 82 odst. 4 ZVZ, nepředkládají uchazeči v nabídkách, neboť předložení těchto dokumentů se týká vybraného dodavatele. Dotaz č. 8 Závěrem je nezbytné zadavatele požádat o dodatečnou informaci, a zároveň upozornit na skutečnost, že stanovení lhůty pro podání nabídek nebylo stanoveno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách. Zákon o veřejných zakázkách sice stanoví minimální délku lhůty pro podání nabídek u jednotlivých zadávacích řízení (ve vztahu k podlimitnímu otevřenému řízení je stanovena délka lhůty pro podání nabídek v trvání 22 dní), která se nejeví jako zadavatelem dodržená. Konkrétně je nezbytné uvést, že oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27.9.2016, hned následující den byl státní svátek, již 29.9.2016 byla uskutečněna prohlídka místa plnění (a to POUZE za účasti zástupců DVOU uchazečů - což zadavatel sám uznal jako nežádoucí vzhledem k tomu, že stanovil v dodatečné informaci č. 1 další prohlídku místa plnění) a opět již následující den 30.9.2016 končila lhůta pro možnost podání žádosti o dodatečné informace
!
3!
a již na 10.10.2016 byla stanovena lhůta pro podání nabídek. Takovýto postup se jeví jako naprosto nežádoucí a neodpovídající požadavkům zákona o veřejných zakázkách, neboť velmi stěžuje, prakticky až znemožňuje, aby uchazeči mohli využít oprávnění dané jim zákonem. V kontextu s dalšími ustanovení zákona o veřejných zakázkách, především s ustanovením § 39 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, podle kterého musí být veškeré lhůty zadavatelem stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky, což se jeví jako naprosto neodpovídající, neboť objekt, na němž mají být provedeny práce tvořící předmět veřejné zakázky, je velmi výjimečným místem světového kulturního dědictví, což vyjadřuje rovněž jeho poloha v centru Pražské památkové rezervace chráněné UNESCO a také odůvodněná snaha o maximální ochranu stávajících prvků i povrchů. Navíc zadávací dokumentace vyžaduje, aby bylo obsahem nabídky značné množství dokumentů, přičemž u některých jsou dány značné požadavky na jejich obsah. Předmětu veřejné zakázky a stanoveným požadavkům však nebyla přizpůsobena délka lhůty pro podání nabídek, což je parametr pro veřejnou zakázku rovněž zásadní. Zadavatel zřejmě navíc zákonem stanovenou minimální lhůtu pro podání nabídek ještě zkrátil, nicméně v kontextu dodatečné informace č. 1, kterou inicioval sám zadavatel, kdy zadavatel mimo jiné prodlužuje lhůtu pro podání nabídek z důvodu, že nezveřejnil, resp. zveřejnil závazný vzor smlouvy se zpožděním ve vztahu k oznámeni o zakázce, sám zadavatel konstatuje, že nedodržel ustanovení § 40 odst. 1 ZVZ, které odůvodňuje zkrácení lhůty pro podání nabídek při splnění stanoveného požadavku. Nicméně ke splnění požadavku předmětného zákonného ustanovení nedošlo, a tedy nemělo dojít ke zkrácení minimální zákonné lhůty pro podání nabídek. Vzhledem k výše uvedenému by tedy zadavatel měl stanovení lhůty přehodnotit a prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to tak, aby odpovídala předmětu veřejné zakázky, a aby umožnila účast uchazečům, kteří mají zájem se veřejné zakázky zúčastnit, a v neposlední řadě, aby byly naplněny základní zásady zákona o veřejných zakázkách a jeho smysl. Reakce na dotaz č. 8 Autor této žádosti o dodatečnou informaci se zcela mýlí v úsudku, že lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena v rozporu se zákonem, neboť zadavatel údajně nedodržel zákonem stanovený požadavek na lhůtu v délce minimálně 22 dní. Stěžejním okamžikem pro určení počátku lhůty pro podání nabídek totiž není datum uveřejnění oznámení o zakázce ve věstníku veřejných zakázek, nýbrž datum odeslání oznámení o zakázce k uveřejnění ve věstníku, přičemž z údajů obsažených přímo ve věstníku vyplývá, že oznámení bylo odesláno k uveřejnění 16. 9. 2016 a tedy lhůta pro podání nabídek započala běžet dne 17. 9. 2016 a nikoli 27. 9. 2016. Zadavatel v tomto ohledu odkazuje tazatele na ust. § 26 odst. 1 písm. a) ZVZ a ust. § 39 odst. 6 věta druhá ZVZ. Z údajů uvedených ve věstníku veřejných zakázek vyplývá při aplikaci těchto ustanovení ZVZ zcela jasný závěr, že lhůta pro podání nabídek dle ust. § 39 odst. 3 písm. b) bod 1. ZVZ byla dodržena. Datum uveřejnění oznámení o zakázce ve věstníku je doménou provozovatele věstníku a nikoli zadavatele, který datum uveřejnění neurčuje a není ani konkrétní datum uveřejnění schopen ovlivnit. Skutečnost, že oznámení bylo uveřejněno ve věstníku den před státním svátkem, je tedy dílem provozovatele věstníku a nikoli zadavatele, přičemž tento postup nezakládá žádné porušení ZVZ. Domněnka tazatele, že zadavatel uznal jako nežádoucí stav, kdy se prohlídky místa plnění zúčastnili pouze dva dodavatelé, je domněnkou zcela mylnou a zadavatel naprosto nechápe, jakým způsobem se tazatel k tomuto krajně spekulativnímu a ničím nepodloženému závěru dopracoval. Snahou zadavatele bylo umožnit prohlídku místa plnění i dodavatelům, kteří první termín prohlídky nestihli, přičemž možnost stanovit více termínů prohlídky místa plnění je zcela legitimním právem zadavatele. Zadavatel rovněž příliš nechápe prohlášení tazatele, že lhůta pro podání žádostí o dodatečné informace skončila 30. 9. 2016, neboť zadavatel přijímá všechny tyto žádosti až do ukončení lhůty pro podání nabídek. O tom ostatně svědčí samotná skutečnost, že žádosti o dodatečné informace obsažené v těchto dodatečných informacích byly zadavateli doručeny po lhůtě stanovené zákonem, a i přesto na ně zadavatel reaguje. Je pouze potřeba si v této souvislosti pouze uvědomit, že pokud dodavatel pošle žádost o dodatečnou informaci např. dva dny před koncem lhůty pro podání nabídek, pak zadavatel již nemusí stihnout do konce lhůty pro podání nabídek reagovat, event. reakce zadavatele může přijít až těsně před ukončením lhůty pro podání nabídek, takže dodavatelé již nestihnou reakci zadavatele promítnout do nabídek. Toto riziko opožděného posílání žádostí o dodatečné informace si musí všichni dodavatelé uvědomovat. Lhůta pro podání nabídek činí ke dni vypořádání těchto žádostí o dodatečné informace 30 dní, což zadavatel shledává za lhůtu zcela přiměřenou (v potaz je nutno vzít i skutečnost, že prostřednictvím těchto dodatečných informací dochází znovu k prodloužení lhůty pro podání nabídek a tedy proklamace o nedostatečnosti takto stanovené lhůty se jeví přinejmenším jako velmi nepatřičné). Skutečnost, že zadávací dokumentace k veřejné zakázce obsahuje požadavky na doložení celé řady dokladů a dokumentů, z nichž některé jsou obsáhlejší, je dána tím, že se jedná o kapacitně, odborně a v neposlední řadě i finančně náročnou rekonstrukci.
!
4!
Zadavatel konstatuje, že naprosto nerozumí části žádosti tazatele, v níž tazatel uvádí, že zadavatel zkrátil zákonem stanovenou minimální lhůtu pro podání nabídek a že dokonce sám zadavatel v dodatečných informacích č. 1 konstatuje, že nedodržel ust. § 40 odst. 1 ZVZ. Zadavatel lhůtu pro podání nabídek, která započala běžet 17. 9. 2016, nejenže nikterak nezkrátil, nýbrž dokonce prodloužil, a to právě prostřednictvím dodatečných informací č. 1 (a nyní opakovaně prostřednictvím dodatečných informací č. 2), v nichž není jediný odkaz na ust. § 40 odst. 1 ZVZ. Lhůta tedy nebyla zkrácena, byla naopak prodloužena! Tazatelovo konstatování o údajném zkrácení lhůty pro podání nabídek tedy nemá absolutně žádný reálný základ. Primárním důvodem pro prodloužení lhůty pro podání nabídek v rámci dodatečných informací č. 1 byla skutečnost, že zadavatel nedopatřením neuveřejnil na profilu zadavatele závazný vzor smlouvy, přičemž v tomto případě došlo ke zpoždění s uveřejněním v délce 3 dnů, zatímco lhůta pro podání nabídek byla prodloužena o celých 7 dní a tedy toto prodloužení více než dostatečným způsobem kompenzovalo dodavatelům ono třídenní zpoždění s uveřejněním závazného vzoru smlouvy, za něž se zadavatel dodavatelům omlouvá. Zadavatel touto cestou děkuje tazateli za návrh na přehodnocení a prodloužení lhůty pro podání nabídek, což zadavatel ostatně již učinil a nyní tak činí znovu. Závěrem si zadavatel dovolí poznámku k vyjádření tazatele, který si v textu své žádosti stěžuje na to, že zadavatel mu svým konáním (jmenovitě domnělým zkracováním lhůty pro podání nabídek) ztěžuje řádné zpracování nabídky. Míní-li tazatel své úsilí stran zpracování nabídky vážně, pak je dle názoru zadavatele s podivem, že tazatel si vůbec nevyžádal a nevyzvedl netextové části zadávací dokumentace, neuveřejněné na profilu zadavatele, které jsou dle pevného přesvědčení zadavatele nezbytné pro řádné zpracování nabídky. Dotaz č. 9 Dle předloženého textu SOD – článek 2, odstavec 2.2. písm. i) – má být součástí předmětu plnění také zabezpečení dočasných záborů veřejného prostranství pro stavbu.V oceněném výkazu však pro toto dle našeho názoru není zahrnuta příslušná položka. Bude rozpočet o ocenění záborů uchazeči zadavatelem dodatečně doplněn? Reakce na dotaz č. 9 Jedná se o typickou součást vedlejších rozpočtových nákladů, v nichž je ve výkazu výměr položka DIO (Dopravně inženýrské opatření). V rámci této položky dodavatelé nacení dočasné zábory veřejného prostranství pro stavbu. Zadavatel prodlužuje lhůtu pro podání nabídek, která tímto rozhodnutím končí dne 21. října 2016 v 10:30 hodin. Otevírání obálek s nabídkami bude zahájeno 21. 10. 2016 v 10:30 hodin. Místo pro podání nabídek a otevírání obálek s nabídkami se nemění. V Praze dne 14. 10. 2016 v. z. JUDr. Jakub Schmitz zástupce administrátora
Digitálně podepsal JUDr. Jakub Schmitz
!
5!
